Přestavba železniční stanice Bludov V září 2009 byla ukončena přestavba- rekonstrukce železniční stanice Bludov. Tento objekt, významná železniční křižovatka na severní Moravě je zejména v posledních letech málo navštěvovaný občany Bludova. Takže mnoho z nás ani neví jak a proč se žst. Bludov tak významně změnila. Takže ani nikoho nezajímá, na kolik financí tato stavba daňové poplatníky přišla. Oficiálně, snad jen až v době ukončení přestavby, 7. září 2009 na jednání zastupitelstva obce Bludov, starosta Ing. Pavel Ston informoval přítomné ve věci rekonstrukce nádraží v Bludově v tom smyslu, že obec nemá právo zasahovat do jednání o této rekonstrukci, protože není majitelem pozemku ani investorem stavby. Bylo to v souvislosti s připomínkou zastupitele Jana Kacara, který uvedl, že bude občanům chybět úschovna kol a zavazadel, takže navrhuje zřízení této služby soukromou firmou. Bohužel, v současné době tam není nejen úschovna, ale ani WC…
Moje osobní poznatky Dne 18. ledna 2012 jsem po dlouhé době cestoval vlakem z nádraží Bludov. Zmýlil jsem se však v odjezdu vlaku do Olomouce (odj. 13,52 hod. odpoledne) a na nádraží jsem přišel o cca 30 minut dříve. Na této významné železniční křižovatce jsem nepochyboval o tom, že si koupím zpáteční jízdenku do Olomouce. K mému údivu jsem však „kolejový svršek“ v prostoru nádraží nepoznával, protože zde byly vybudovány dvě „ostrovní nástupiště“ vydlážděné zámkovou dlažbou a to (zejména směrem Šumperk) „kam až oko stěží dohlédlo“, jako by zde měly zastávku mezinárodní rychlíky. Na nádraží nikdo nebyl přítomen, nikde žádný nápis; jako kancelář ČD, ČEKÁRNA, WC atd. Dveře do bývalé kanceláře ČD byly zavřené a zamčené, což se dalo již na dálku usoudit z toho, že před vchodem byla „zřejmě psí hromádka“. Když jsem se přiblížil k „otlučeným dveřím“, kde bývala čekárna, tak jsem zaslechnul nějaké „naříkání“. Nesměle jsem (bez klepání) dveře otevřel a na „otlučené lavici“ (která by ani za krádež nestála) jsem k mému úžasu spatřil heterosexuální dvojici při „milostných
hrátkách“ snad právě toho nejvyššího stupně… Po návratu domů mně to nedalo, pokusit se na internetu zjistit; kolik taková zcela zbytečná přestavba stála financí (podle laického rozumu stačilo jen vyměnit-regenerovat kolejový svršek). Vždyť celá desetiletí, kdy se to cestujícími v prostoru nádraží Bludov jen hemžilo (včetně opilců z nádražní restaurace) a provoz- množství vlakových spojů bylo cca dvojnásobné- tak mně není známo, že by zde někdy došlo k nějakému úrazu neopatrností cestujícího (snad kromě jedné sebevraždy před cca 5 roky). A to zde tehdy skutečně rychlíky zastávku z Brna do Jeseníku měly (nyní již jen vlaky osobní), když se zde s jinými spoji křižovaly… I tak jsem laicky zauvažoval a odhadnul, že náklady na rekonstrukci by mohly být v řádu milionů a ne desítek milionů Kč (pokud se využijí stávající komunikace a materiál). Na internetu jsem zjistil částku téměř 100 milionů Kč a to jen pokud se týká přestavby- rekonstrukce kolejiště v prostoru žst. Bludov! Když jsem zjistil, kdy tato přestavba- rekonstrukce nádraží Bludov probíhala, tak mně to opět nedalo a podíval jsem se za kterého ministra dopravy takové; nejen zbytečné plýtvání financí , ale zřejmě i „výrazné předražení“ této akce se událo. Má předtucha se potvrdila, projektování a začátek stavby byl realizován za ministra Ing. Aleše Řebíčka.. Bližší, byť velice stručné informace o přestavbě nádraží Bludov se dají až po určitém „detektivním“ pátrání zjistit ne na jedné, ale na dvou adresách internetu. Na jedné jsou určité informace o přestavbě železničního svršku (kolejiště) s uvedením ceny (97,5 mil. Kč) a na druhé adrese o přestavbě nástupiště, bohužel, bez udání ceny následovně;
Kolejiště; TERMÍN REALIZACE; srpen 2008-září 2009 www.cht-pce.cz/4_Reference/11Koleje/2009/Zst_Blu_c.htm Rekonstrukce železničního svršku žst. Bludov proběhla v 7 etapách během období srpen 2008 až září 2009. Po snesení původního železničního svršku došlo k zřízení železničního spodku a odvodnění. Na výstavbu byl použit nový nebo regenerovaný svršek. Konkrétně se jednalo o 10 ks výhybek nových na
betonových pražcích,7 ks výhybek regenerovaných na dřevěných pražcích, cca 3 km kolejí S49 na pražcích B91/S2-u koleje č.1 a 1A kolejnice S49 nové, u kolejí 2,3,5,7A kolejnice užité. Kompletně byla zřízena v celé stanici bezstyková kolej, byly osazeny zajišťovací značky a na novém štěrkovém loži se zřídily schůdné prostory.
Finanční náklady; 97,5 milionu Kč
Nástupiště; TERMÍN REALIZACE;březen- červenec 2009 http://www.firesta.cz/article.php?id_article=250&up=10&oddeleni Popis stavby: V rámci rekonstrukce železniční stanice byla demontována stávající nástupiště. Nově bylo zřízeno ostrovní nástupiště mezi kolejemi č.1 a 3 v délce 283 m a vnější nástupiště u koleje č. 5 v délce 283 m. Obě nástupiště jsou ukončená z obou stran služebním schodištěm. Nástupiště jsou typu L bez konzolových desek. Dále bylo provedeno zadláždění zpevněných ploch zámkovou dlažbou a osazení informačního systému pro cestující.
Přestavba nádraží Bludov byla součástí projektu „Elektrizace trati Zábřeh – Šumperk“, celkový popis stavby, viz na adrese; http://www.silnicezeleznice.cz/clanek/slavnostni-ukonceni-stavby-elektrizace-trati-zabrehsumperk/ , při celkových nákladech projektu: 1 754 718 342 Kč, příspěvek EU: 1 208 538 133 Kč. Je to i včetně protihlukových stěn: 2 423 metrů (Zábřeh, Postřelmov) a individuálních protihlukových opatření: 21 objektů. Avšak, když v celém úseku byly použity „bezstykové kolejnice“ (není hlučnost) a již jezdí jen „nehlučné elektrické mašinky“ a nejezdí hlučné „motoráky“, tak proč takováto zbytečná „protihluková betonová investice“? Takže byl kladený důraz na snížení negativních vlivů železniční dopravy na obyvatelstvo, na zvýšení dostupnosti dopravy pro osoby se sníženou pohyblivostí částečným odstraněním bariérových přístupů atd., viz na adrese http://www.eurovia.cz/download/eurovia_120_ZabrehSumperk_nahled_v13.pdf
Fotodokumentace před přestavbou;
a/ Na oficiálním- úředním webu (Foto); http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/zabrehsumperk/fotogalerie/pred-realizaci/9.html Z tohoto je zřejmé, že nelze poznat; jak skutečně nástupiště- kolejiště původně vypadalo
b/ Na amatérském- neoficielním webu (Video); Směr Šumperk http://www.youtube.com/watch?v=qWcJiPoNLAY Směr Zábřeh- Hanušovice http://www.youtube.com/watch?v=KxF83gtvx8k&feature=related Naopak zde je vidět, jak skutečně nástupiště- kolejiště v celé své délce vypadalo. Takže „přízemní nástupiště“ z betonových panelů bylo rovněž „protáhlé“ (vcelku zachovalé), avšak zejména směrem Zábřeh- Hanušovice, zřejmě z důvodu pohodlnějšího přístupu drážní obsluhy k výhybkám.
Fotodokumentace po přestavbě- rekonstrukci; a/ Na oficiálním- úředním webu (Foto); http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/zabrehsumperk/fotogalerie/po-dokonceni/11.html Z této „úřední“ fotografie je vidět, že se jedná o „ostrovní nástupiště“ a že vchod do něho se nenachází před, ale až za hlavní nádražní budovou, přičemž rozsah stavby z toho nelze poznat.
http://www.firesta.cz/article.php?id_article=250&up=10&oddelen i Zde je celkem 7 fotografií, které celou stavbu poměrně dobře zobrazují, avšak opět zde není záběr “nástupiště- dálnice“ směr Šumperk. b/ Na amatérském- neoficielním webu (Video);
Směr Šumperk http://www.youtube.com/watch?v=i6KUvYuSnmg&feature=endscreen&N R=1 Naopak na tomto videu je velice dobře vidět „protáhlost“ ostrovního nástupiště směr Šumperk až někam na úroveň budov bývalého ACHP Šumperk. Lze předpokládat, že až tam asi sotva vkročí noha nějakého cestujícího a již vůbec ne invalidní cestující, využívající bezbariérového přístupu. Na konci tohoto nástupiště je „služební schodiště“, které by snad mohli používat jen neukáznění turisté, při přechodu kolejiště do prostoru bludovské stráně.
Závěr I když výše uvedené oficiální informace jsou velmi stručné, tak z toho vyplývají tyto zajímavosti; a/ proč se provádělo odvodnění? Vždyť po významné „zatěžkávající zkoušce“ v létě 1997, když ve cca 500- 800 m vzdálené obci Sudkov byla „potopa“; tak nádraží Bludov bylo na „suchu“ (je to zřejmě tím, že se nachází na úpatí „bludovské stráně). A přitom těžké „nákladní vlaky“ (jak to bylo dříve) dnes v podstatě přes nádraží Bludov nejezdí. Možná však to je tím, že v prostoru nádraží byly položeny „bezstykové koleje“ (menší hlučnost) a tak se celé kolejiště „přebouralo“… Nic takového se však nestalo například v „železničním koridoru“; úsek Červenka – Moravičany, který téměř celý prochází CHKO Litovelské Pomoraví, kde byla již v stádiu přípravy stavby navržena technologie budování železničního spodku bez snášení kolejového roštu… b/ bylo skutečně „vyměněno“ celkem cca 3 km kolejí (dvě kolejnice nové, ostatní kolejnice užité) ? Při pohledu na podrobnější mapu je vzdálenost od železničních přejezdů (mezi Bludov- Sudkov) až na úroveň budov bývalého ACHP cca 600 metrů. Takže i kdyby (podobně jako v blízkosti- naproti nádražní budovy; kde je dokonce poslední čtvrtá kolej na původních dřevěných pražcích) po celé této délce byly čtyři koleje; tak to je pouhých cca 2400 metrů. c/ již z tohoto porovnání- celková vzdálenost 600 metrů, vyplývá „zbytečnost“ nástupiště v délce 283 metrů (tak dlouhý „peron“ snad není ani
v Praze na Hlavním nádraží). Takže by zřejmě úplně stačilo postavit „ostrovní nástupiště“ proti nádražní budově v délce cca 100 metrů a zbytek panelů ponechat. d/ za budovou nádraží je nově vyasfaltované parkoviště (zřejmě součást projektu). Vzhledem k tomu, že to je v těsné blízkosti bludovské stráně a v nádražní budově bydlí údajně jen nějaká méně pohyblivá důchodkyně (bez výhledu na parkoviště), mohlo by být toto místo přímo ideální pro zloděje aut (pokud se předpokládá delší čas odstavení auta; do návratu- příjezdu vlakového spoje). Proslýchá se však, že asfaltová plocha je velice kvalitní, takže se tam občas jezdí sportovat na „kolečkových bruslích“. Takže celkově řečeno; Pokud by v pokladně ČR (EU) byl nadbytek financí, tak by takovéto plýtvání mohlo být i částečně pochopitelné. Avšak protože to tak není, tak již jen při pohledu na kolejiště- nástupiště žst. Bludov se až vtírá myšlenka, že někdo předem projekt „nadhodnotil“ (vždyť komisaři EU jsou daleko) a potom finance v„betonu- železe utopil“ tak, aby toho dosti zůstalo i pro příslušné „stavebníky“. Přitom ještě zbývá důležitá nezodpovězená otázka; bylo těch cca „100 melounů“ za všechno nebo jen za kolejiště? V „železo- betonové džungli“ je však obtížné se vyznat; zřejmě však se v tomto oboru velice dobře vyznají příslušní „podnikatelé- zbohatlíci“. O jejich „obor“ se nikdo v místě staveb nezajímá (viz obec Bludov; navíc to je maskováno „EU sítěmi“) a tak může snadno být mezi slepými i „jednooký králem“. A to dokonce i po 20 letech trvání demokracie- „tržního hospodářství“ v ČR. Rovněž na internetu je zatím jen málo podrobnějších informací o podobných stavbách. Je však možné uvést jeden dostupný příklad, viz adresa http://www.sgjw.cz/reference/zeleznicni-stavby, týkající se projektu z roku 2010; „ Oprava koleje v úseku Smržovka–Tanvald“ za cca 20 milionů Kč. Týkalo se to opravy stávajícího železničního svršku na trati Liberec - Tanvald a jejího nahrazení novým železničním svrškem s ocelovými pražci tvaru "Y". Uvedený traťový úsek má velmi nepříznivé směrové poměry s množstvím oblouků o poloměru menším než 190m. Byla provedena výměna pražců v celkové délce 1157m a výměna kolejnic za nové kolejnice 49E1 (= S49) v délce 1157m. V celém úseku byla zřízena bezstyková kolej. Těžko však toto porovnávat s Bludovem, protože ocelové pražce jsou podstatně dražší než
betonové. I tak však pokud by se to v Bludově týkalo jen cca 2400 metrů, tak dvojnásobek by byl jen cca 40 milionů Kč…
