měsíčník pro firmy a veřejnou správu prosinec 2010

Zaměřeno na Rok 2011

Hlavní téma PPP PR0jekty měsíčník pro firmy a veřejnou správu PPP projekty na vzestupu?

Závěry konference Moravské obce a města

Přes obce a města příští rok proteče 152 miliard korun

veronika Hrdá Okresní města – Většina zastupitelů okresních měst chce schválit rozpočet na rok 2011 ještě před Vánocemi. Přestože se musí rozpočtáři přizpůsobit prioritám nového vedení, mají optimističtější práci než loni. Obce a  města totiž letos nemusí tolik škrtat. Navíc jim ministerstvo financí vzkázalo, že si rozpočty můžou navýšit až o dvě procenta. Většina měst si také může do pokladny nasypat více peněz z letošních úspor.

Rozhovor s ředitelem Povodí Moravy

8

4

vtipy o tom, že v den stávky úředníků budou muset na budovách vyvěsit vysvětlující transparent, aby si toho lidé všimli, nejsou moc reálné. na radnicích okresních měst prožívají kvůli přípravě rozpočtů perné dny.

prosinec 2010

Obce a města v Česku tak budou hospodařit částkou kolem 152 miliard korun. Loni to bylo 132,8 miliardy korun. „Pro příští rok očekáváme zhruba dvouprocentní nárůst daňových příjmů města oproti aktuálnímu období,“ potvrzuje Andrea Vojkovská z ostravského magistrátu. To je přitom více než 133 milionů korun. Pro představu: za  tuto sumu se dá postavit jedna z největších ostravských staveb příštího roku, protipovodňová ochrana části Žabník.

)) investice měst Investiční akce měst v roce 2011 Bruntál: zateplení školy v Jesenické ulici, rekonstrukce čistírny odpadních vod, rekonstrukce mostu v Kavalcově ulici a vybudování eGon centra Přerov: zateplení škol, výstavba kompostárny Frýdek-Místek: zateplení a výměna oken na 17 školkách a školách Znojmo: Nový pavilon domova pro seniory, revitalizace přímětického sídliště a rekonstrukce úpravny vody. Jihlava: Rozšíření čistírny odpadních vod, vybudování kompostárny

Podobnou částku navíc má také Brno. Na  jeho účtech se do  října objevilo o  sto milionů korun více, než vedení města v původním rozpočtu předpokládalo. Pozitivní vývoj proto motivuje vedení radnic k  tomu, aby pokračovala s  plánovanými investičními akcemi. Města budou nejčastěji zateplovat budovy škol, rekonstruovat parky nebo opravovat ulice. Rozjedou se také projekty podpořené z unijních dotací. „V  příštím roce nás čeká rekonstrukce Výstaviště Flora Olomouc, nakoupíme nové tramvaje a autobusy a opravíme Olomoucký hrad, jehož součástí je letní kino a Dómské návrší,“ vyjmenovala například tisková mluvčí Olomouce Jana Urbaníková. Podobně na tom budou i ostatní města. Například v  Novém Jičíně nakoupí nové autobusy na plyn, v Šumperku začnou budovat metropolitní síť a  v  Karviné budou revitalizovat dvě sídliště. V Brně se spustí stavba kanalizace a podzemního kolektoru. V Ostravě-Svinově zase odstartují druhou etapu revitalizace přednádražního prostoru za téměř půl miliardy korun. Nové přednádraží budou mít také v Šumperku. V  Jeseníku se zase chystají stavět cyklostezky po  celém regionu. Obří akcí pak bude wellness centrum za  270 miliónů korun.

12

Dva miliony lahví denně

Ve Vietnamu musíte mít trpělivost Seriál – Nebudeme si nic nalhávat: V množství dovezeného zboží Vietnam Česko šestinásobně válcuje. Čeští podnikatelé ale už také pochopili, že i  pro jejich výrobky je ve Vietnamu místo. Klišé číslo jedna: Vietnam je chudá země. Klišé číslo dvě: Čeští podnikatelé nemůžou Asiatům konkurovat. Tato tvrzení podle odborníků už dnes neplatí. V  této zemi podle nich vyhraje ten, kdo si na  obchod s  Vietnamem vyhradí čas, obrní se trpělivostí a  začne si všechny dohody psát na  papír. „Vietnam je třináctou nejlidnatější zemí světa a málokdo si uvědomuje, že to již není chudá země. Rychle rostoucí domácí poptávka, mizerný stav infra-

Sloučení obcí je stále tabu Obecní záležitosti – Peněz je stále méně, obcí stále hodně. Starostové zatím ale nechtějí o slučování ani slyšet. Variantu spojení se s větší obcí připouští pouze 1,5 procenta zástupců. Podle Svazu měst a  obcí by přitom obce nemusely přijít o  svou samostatnost. Některé obce si už nutnost takového opatření uvědomují, snaží se proto fungovat co nejlépe, aby se v  případě nevyhnutelnosti mohly stát mateřskými obcemi. Více na straně 2

struktury, nedostatek kapacit ve  zdravotnictví nebo nedostatek elektrické energie. To vše jsou velké šance pro firmy, které jsou schopné se prosadit na mezinárodních trzích,“ myslí si ředitel kanceláře CzechTrade ve  Vietnamu Luboš Marek.

nejlepší podnikatelské prostředí na světě Možná také proto zařadila Světová banka Vietnam mezi pět zemí světa, ve kterých se za poslední dva roky zlepšilo podnikatelského prostředí nejvíc. Zní to jako paradox, zvlášť když si uvědomíte, že v zemi může fungovat pouze

Společenská odpovědnost firem

Vzdělávání nemusí být nuda

Štědré firmy – Na jednu stranu daly české firmy letos méně peněz do  veřejně prospěšných aktivit, na  druhou stranu ale věnovaly mnohem více času. Více na straně 13

Celoživotní vzdělávání – Pokud si i  tento Nový rok chcete dát předsevzetí, že se budete v roce 2011 vzdělávat, budete to mít jednodušší než loni. Moravské vysoké školy se totiž stále více zaměřují na  zaměstnané. Praktické kurzy nebo specializované cykly můžou být krokem k  požadovanému titulu. Podívejte se na  přehled center celoživotního vzdělávání. Více na straně 14

Pošlete noviny do dalšího kola!

01_mh10_12.indd 1

jediná politická strana – komunistická. Ani tento fakt nic nemění na  tom, že ve  Vietnamu jsou obrovské sociální rozdíly. V  podstatě stejné jako v  kterékoli jiné rozvíjející se kapitalistické zemi. „Je to země nepůsobící místy příliš blahobytně. Zejména na  venkově a  v  horských oblastech středního a  severního Vietnamu. Na  druhé straně velká průmyslová města v  nížinách a na pobřeží mají mnohem vyšší životní úroveň. Pro nové podnikatele není problém mít honosný dům a u něj několik luxusních aut jako BMW, Lexus, Bentley,“ popisuje český velvyslanec v Hanoji Michal Král. Pokračování na straně 17

))

))

))

))

MoravSkÉ Sklo podívejte se, jak se na moravě vyrábějí skleněné lahve na coca colu, pivo, víno i dětské přesnídávky. v kyjovské sklárně vetropack jich denně vzniknou téměř dva miliony. redaktoři moravského hospodářství byli při tom, když se z rozžhavené kapky o teplotě 1560 stupňů celsia stala pivní lahev. chvíle zrození byla tak rychlá, že si toho ani nevšimli. foto: jiří sláma

Karvinská spalovna je zpátky ve hře

99 listopad 2010

Energie z odpadů – Před volbami se o projektu výstavby karvinské spalovny příliš nemluvilo. Teď je projekt zpátky ve hře. Více na straně 16

alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point

57,0 mld. Kč 29,0 mld. Kč 10,2 mld. Kč 57 1 247 592 129

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský

6.12.10 16:14

STRANA 2

pRoSiNec 2010

S l u č o vá N í o b c í

Více papírování, míň peněz. Hrozí obcím zánik? počeT obcí NA MoRAvě Může v budoucNu dRASTicky kleSNouT. NáRůST AdMiNiSTRATivy NA úřAdech A problémy s financováním Mohou podle SvAzu MěST A obcí i řAdy STARoSTů véST Až ke SlučováNí MeNších obcí. Hana nečasová „Spolupráce je nutná,“ tvrdí Svaz měst a  obcí, výrazu „slučování“ se ale brání. Doporučuje, aby se kvůli narůstající administrativě a  složitosti některých úkolů vytvořil systém podpory dobrovolného sdružování obcí. Ty by pak mohly společně vykonávat některé agendy, čímž by obce mohly ušetřit. „Každá obec by si přitom zachovala svou samostatnost. Účelem takového slučování má být snížení zatížení malých obcí velkým množstvím administrativy, kterou po nich, ovšem bez patřičné finanční kompenzace, vyžaduje stát,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí Ingrid Štegmannová. Meziobecní spolupráce podle Svazu běžně funguje v  řadě vyspělých evropských zemí. „A to za nemalé podpory státu. U nás meziobecní spolupráce souvisí s  dlouholetým problémem nedokončené reformy veřejné správy. V  první fázi vznikly kraje, v druhé zanikly okresní úřady a jejich úředníci přešli na větší obce, ovšem s nedostatečným množstvím peněz. A plánovaná třetí fáze, kdy mělo dojít k  redukci ministerstev a zeštíhlení jejich aparátů, je v nedohlednu. V zájmu občanů a rozvoje malých obcí by proto i český stát měl tuto cestu podpořit,“ dodala Štegmannová.

STRAch o MíSTNí kulTuRu To se ale nelíbí Spolku pro obnovu venkova. „Malé obce a jejich obyvatelé by totiž případným slučováním více ztratily, než získaly. A  to nejen samosprávu, ale postupem času by mohly přijít bez vlastní rozpočtové samostatnosti a  investiční odpovědnosti také o místní kulturu, společenský život a mohly by tak ztratit vlastní identitu,“ míní předseda Spolku Eduard Kavala. Na  Moravě je v  současné době 2  380 obcí, v Česku existuje celkem 6 250 obcí. „To je extrémně rozdrobená sídelní struktura a struktura veřejné správy. Například ve Velké Británii jsou obce o velikosti našich okresů,“ říká Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jak se proměnil počet obcí za posledních 30 let

0 | 24 Jeseník

02_mh10_12.indd 2

48 | 67

Šumperk

44 | 77Opava M O R A V S K O S L E Z1 S| K 13Ý OLOMOUCK Ý Karviná 131 | 23 Ostrava 13 | 17 27 | 53 Olomouc

96 | 120 59 | 120 Pelhřimov

Havlíčkův Brod

V YSOČINA 117 | 123

Žďár n. Sáz.

150 | 174

Jihlava

87 | 96 130 | 116 Blansko

Třebíč

102 | 104 Prostějov

133 | 167

Kroměříž

75 | 80

Nový Jičín

Frýdek-Místek

36 | 72

Přerov

77 | 79

Vyškov

Brno

124 | 187 J I H O M O R AVSK Ý 132 | 144 81 | 82 Znojmo

55 | 59 Vsetín

Zlín

Z L Í N64 S K|Ý88

Uherské Hradiště Hodonín 73 | 78

66 | 63

Břeclav

počet obcí v roce 1980

Zdroj: ČSÚ

počet obcí v roce 2007 „Boom“ v  počtu obcí nastal po  roce 1989. Komunistický režim prosazoval politiku jednotného venkova a malé obce slučoval do obcí střediskových. Po sametové revoluci pak velký počet obcí využilo možnost opět se osamostatnit. Dnes o sloučení s  jinou obcí uvažuje jen malé procento starostů. Podle výsledků průzkumu Sociologické laboratoře České zemědělské univerzity z roku 2004 by s variantou připojení menší obce souhlasilo 20,7 procent starostů, o připojení k jiné větší obci uvažovalo ale jen 1,5 procenta. Přesto starostové připouští, že ke sloučení či užší formě spolupráce může dojít. „Systém, který v  současné době funguje, je výhodněji nastaven pro větší obce a nepřímo navozuje myšlenku, že kdybychom byli sloučení s větším městem, byli bychom na tom lépe,“ připouští například starosta Úvalna Vítězslav Odložilík. Souhlasí také Ladislav Stalmach, starosta obce Vír. „Uvědomujeme si, že to může přijít. Je to pro nás ale také motivace, abychom správně fungovali a případně se stali mateřskou obcí,“ míní Stalmach. O  připojení mohou mít zájem ale také

Proměny městských hranic 2006 – v Jihomoravském kraji vznikla nová obec Ladná oddělením od města Břeclav. V Olomouckém kraji vznikla nová obec Držovice oddělením od města Prostějov. 2007 – v kraji Vysočina došlo ke změně hranic městysu

Strážek a obce Moravské Pavlovice.

2008 – ve Zlínském kraji vznikla nová obec Želechovice nad Dřevnicí oddělením od statutárního města Zlín. 2009 – v Olomouckém kraji vznikla nová obec Petrov nad Desnou oddělením od obce Sobotín. velká města, jako je tomu v případě Brna a jeho „malého souseda“, obce Ostopovice s  čtrnácti sty obyvateli a  lukrativními pozemky. „I  když se mezi občany objevují názory, že by bylo dobré se připojit, hlavně kvůli levnějšímu jízdnému, sloučení by pro nás nemělo žádnou výhodu. Ztratili bychom možnost rozhodovat o svém rozvoji a  své budoucnosti. A  to, co bychom

Dolní Heršpice zůstávají v Brně, Libhošť bude samostatná Referenda – Diskuze o  slučování se jich netýká, jejich cílem je samostatnost. Řeč je například o Petrovu nad Desnou, Libhošti nebo Dolních Heršpicích. 353 lidí pro, proti 249. Tak dopadlo v září referendum o osamostatnění Dolních Heršpic a  Přízřenic. Přestože příznivců odtržení od Brna přišlo tehdy k urnám více, Dolní Heršpice a  Přízřenice zůstávají i  nadále součástí městské části Brno-jih. Vznik nové obce by totiž musela podpořit alespoň polovina registrovaných voličů, tedy 445 lidí. „Šlo o první referendum, kde se o samostatnost pokoušela část územně členěného statutárního města. Vzhledem k rozložení sil a síle kalibru slibů, se kterými město Brno v poslední chvíli přišlo, považuji výsledek za velmi solidní,“ uvedl Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih. Sdružení se nelíbila například plánovaná bytová výstavba na  Slunné louce nebo způsob financování městské části. „Zohledňuje pouze to, co městská část potřebuje, ale nebere do úvahy, co městu přináší. Klíčový příjem, který by z  nás udělal bohatou obec, je daň z  nemovi-

Bruntál

73 | 77

www.libhost.cz tosti. Ta je stoprocentním příjmem obce, zatímco Brno se o ni s městskými částmi nedělí,“ říká Reich. Snahy sdružení podle něj ale nekončí. „Referendum nebylo prvoplánovým cílem, ale prostředkem jak dosáhnout změn v plánované výstavbě a rozumném rozvoji naší lokality,“ dodává Reich s tím, že jsou za  určitých podmínek ochotni ke kompromisu. „Po  volbách se snažíme s  novou reprezentací na  toto téma jednat. Pokud dojde k  dohodě, rádi setrváme v  Brně,

ale jako nová samostatná městská část Dolní Heršpice-Přízřenice. Nižší rozpočet městské části než samostatné obce dokáží vykompenzovat investice na  městské úrovni, které nám byly přislíbeny,“ míní Reich. Osamostatnit se naopak v  referendu podařilo obci Petrov nad Desnou, která existuje jako samostatná obec od  ledna tohoto roku. Hlavním důvodem, proč se chtěl Petrov oddělit od sousedního Sobotína, byla podle současného petrovského starosty nespokojenost obyvatel s řízením a péčí pod společnou obcí. Starosta téměř roční existenci obce hodnotí kladně. „Žádné nevýhody nevnímám, zatím nám to přineslo samá pozitiva. Zařídili jsme si po  svém spoustu věcí, například systém třídění odpadu,“ říká starosta Petrova Jan Vaníček. Osamostatnění si v  referendu vyžádali také obyvatelé Libhoště. Ta je dnes místní části Nového Jičína, od  Nového roku však bude novou moravskou obcí. Volby do  místního zastupitelstva se tam uskuteční 8. ledna. (haa)

ušetřili na  jízdném, bychom Brnu vrátili prostřednictvím různých daní a poplatků, které jsou ve  městě na  jiné úrovni,“ říká ostopovický starosta Jan Symon. Podle Radima Perlína by sloučení mohlo být teoreticky vhodné jak pro obec, která přijala jinou obec, tak i  pro obec, která se slučuje. Ale to právě jen za předpokladu, že by byl garantován územní rozvoj i pro sloučenou obec. „Pochopitelně větší

obec získá více finančních prostředků, má tedy větší příjmy plynoucí z  rozpočtového určení daní, může snadněji dosáhnout na některé dotace, může mít větší profesionálnější aparát,“ říká Perlín. V  roce 2009 dluh malých obcí v  přepočtu na  jednoho obyvatele zadlužených obcí přesáhl hodnoty statutárních měst, jejichž dluh tvoří podstatnou část obecního dluhu. „Zároveň ale platí, že mezi malými obcemi existují značné rozdíly, najdeme zde obce chudé i  bohaté, obce bez dluhu i velmi zadlužené,“ upozorňuje Věra Kameníčková ze společnosti Czech Credit Bureau. Slučování doporučuje jen tam, kde o to obyvatelé projeví zájem. „V České republice neexistuje systém, kterým by stát tento proces podporoval. To, že malým obcím rostly v uplynulém období příjmy rychleji než u obcí jako celku, z nich možná činí lákavou nabídku, ale zase u  nich nevytváří stimul ke  sloučení. Mám za  to, že pro slučování obcí v masovějším měřítku stále chybí základní předpoklady ze strany vlády, například řádný rozbor výhod a nevýhod,“ dodává Kameníčková.

Starostové jsou hrdí, do diskuzí o slučování se jim nechce Rozhovor – Sloučit, či nesloučit? To podle odborníka na  regionální rozvoj Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není pro starosty tématem číslo jedna. „Především u představitelů malých obcí nevidím jakoukoliv ochotu diskutovat o výhodách či problémech slučování obcí. Hrdost na vlastní samostatnost převažuje nad problémy, které výkon samosprávy přináší,“ říká. Je možné vyčíslit „ideální počet“ obcí pro Českou republiku? „Ideální počet“ je vždy nutné hodnotit podle různých hledisek. Jinak vypadá pro výkon státní správy, a stát by jistě považoval za ideální snížit počet spravovaných jednotek, jinak vypadají požadavky obcí, které nemají ke slučování vůli. Jak může takové slučování probíhat? Cesta ke  snížení počtu obcí je dvojí. Buď malé obce sami usoudí, že je pro ně výhodné se spojit s další obcí, nebo stát administrativně a  direktivně rozhodne

o  postupu, pravidlech a  výkonu slučování obcí. Dobrovolné slučování je jistě ideální, ale zatím k  němu nedochází, administrativní rozhodnutí připomíná odmítnutou střediskovou soustavu. Teoreticky je možné uvažovat o kombinovaném modelu, kdy na  základě vůle obcí stát upraví pravidla a dokončí slučování v regionech, kde nedošlo ke spontánní iniciativě. Mluví se také o  dvouúrovňové místní samosprávě. Co by obnášela? Všechny obce včetně těch nejmenších by vykonávaly základní činnosti samosprávy, měly by své volené představitele a vyšší úroveň samosprávy by zajišťovala složitější nebo náročnější činnosti spojené s  investicemi, správou obecního majetku a podobně.

Radim Perlín Přírodovědecká fakulta UK

6.12.10 16:14

prosinec 2010

KB Municip MoravHosp 268x374.indd 1

03_mh10_12.indd 3

inZerce

sTrAnA 3

5.10.10 11:58

6.12.10 16:15

STRANA 4

pRoSiNec 2010

co přiNeSl Rok 2010

Zájem o PPP projekty stoupá, ale jen na papíře přeSTože je podle odboRNíků hoSpodářSká kRize „ideálNí“ dobou pRo spolupráci veřejného a soukromého sektoru, pláNy NA TAkzvANé ppp pRojekTy zATím věTšiNou leží jeN NA STolech RAdNic A miNiSTeRSTev.

hana nečasová Jedním z mála projektů, který se podařilo dotáhnout do konce, je výstavba horkovodu v Bohumíně. Do bohumínských domácností napojených na nový systém centrálního vytápění začalo proudit teplo z dětmarovické elektrárny v polovině září. Výběr dodavatele tepla formou koncesního řízení byl pro Bohumín výhodný. „Investice byly a jsou na straně koncesionáře, tedy skupiny ČEZ. Město má zajištěnu dodávku tepla za stabilní cenu, která může být upravována pouze za  předem daných podmínek,“ vysvětlila bohumínská tisková mluvčí Lucie Balcarová. Výstavba horkovodu si vyžádá celkem 500 milionů korun a bude hotová do konce roku 2011. „Naši nájemníci ušetří jednu pětinu nákladů na teplo a teplou vodu,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha. Průměrná domácnost tak podle něj po dokončení teplovodu při roční platbě 23 tisíc korun ušetří 20 procent, tedy 4,6 tisíce korun. Bohumín je zatím ve  spolupráci mezi městy a soukromou sférou jednou z mála bílých vran. O financování dalších projektů formou PPP ale zatím neuvažuje. „Je to metoda administrativně náročná a vyplatí se opravdu jen u velkých projektů. Město si ale přínosy pečlivě vyhodnotí a zváží, zda uplatní podobný postup i u jiných projektů,“ dodala mluvčí Balcarová. Že je příprava PPP projektu náročná, potvrzuje také Vladimír Sloup, ředitel Asociace PPP.

Rozběhnuté PPP projekty Název

zadavatel

objem

Průmyslová zóna Třinec Baliny

město Třinec

1 800 mil. Kč

Dodávka tepla v Bohumíně

město Bohumín

1 488 mil. Kč

Vodohospodářství, Bruntál

město Bruntál

199 mil. Kč

Vodárenství v Mošnově, Ostrava

město Ostrava

174 mil. Kč

Ozdravné centrum, Ostrava

město Ostrava

48 mil. Kč Zdroj: Asociace PPP

Regionální operační programy budou příští rok chudé Evropské peníze – Ti, kteří chtějí příští rok získat peníze z regionálních operačních programů, budou mít těžký úkol. Jedny z  nejštědřejších programů rozdělující evropské dotace totiž už příští rok vypíšou minimum výzev. Peníze už totiž pomalu docházejí. Žadatelé navíc musí počítat s  další komplikací: Zatímco doposud evropské projekty museli spolufinancovat 7,5 procenty, od  příštího roku to bude patnáct procent.

jihovýchod zAplATí STRATegické pRojekTy Například Regionální operační program Jihovýchod nabídne žadatelům jen zlomek peněz, na které byli doposud zvyklí. Ze svého téměř devatenáctimiliardového balíku už rozdělil a přislíbil téměř 13,5 miliard. Po třetím roce fungování tak Jihovýchod vyčerpal už více než sedmdesát procent ze svého rozpočtu. „Vypíšeme zlomek výzev oproti minulému období. Zbývající peníze jsou určené na strategické projekty,“ uvedla tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Kurková. Mezi strategické projekty patří například výstavba Lázní Pasohlávky. Tam má kromě kongresového centra s pomocí evropských peněz vzniknout také aquapark, archeologické centrum Římský vrch nebo nové silnice a chodníky v celém areálu. ROP Jihovýchod tak v  příštím roce vypíše pouze čtyři výzvy, ve kterých rozdělí 335 milionů korun. „I nadále budeme podporovat rozvoj dopravní obslužnosti. Šanci mají také projekty využívající potenciálu brownfieldů a  rozvíjejících

04_mh10_12.indd 4

sociální a  zdravotní péči. Část peněz bude také určená na  podporu projektů vzniklých formou PPP. Ve výzvě s názvem Rozvoj a  stabilizace venkovských sídel chceme také podpořit rozšíření vysokorychlostního internetu zejména na Vysočině,“ prozradila Kurková. Přestože Regionální operační program Moravskoslezsko patří mezi ty, které jsou v  čerpání nejpomalejší, ani on už příští rok nenabídne mnoho peněz. Pro podnikatele, obce a města vypíše dokonce pouze jednu výzvu s  objemem 124 milionů korun, a to v oblasti podpory brownfields. Zbylých 877 milionů poputuje na  projekty krajských organizací a na napojení mošnovského letiště na koleje. Přesně 192 milionů korun rozdělených do  tří výzev: podpora využívání brownfields, další infrastruktura pro cestovní ruch a  oborová centra ve  školách. Regionální rada vypíše výzvy většinou na začátku příštího roku. Ukončí je v průběhu března a dubna. Nejvíce peněz zbývá v  regionálním operačním programu Střední Morava. Z  původního osmnáctimiliardového balíku má k  dispozici téměř tři miliardy korun. I  tady chtějí příští rok podpořit zejména podnikatelské projekty využívající opuštěné tovární haly a  budovy. „Zatím ale nevíme, které výzvy budeme vypisovat. Vše bude záviset na  aktualizaci finančního plánu a na vyhodnocení některých výzev,“ dodala mluvčí ROP Střední Morava Renata Škrobálková. Podle ní totiž Střední Morava přišla o téměř 1,3 miliardy korun vlivem odebrání 7,5procentního státního příspěvku a posilování koruny vůči euru. (hrd)

„V krátkodobém horizontu se jeví PPP projekty jako časově a administrativně náročnější a investice jako vyšší, z dlouhodobého pohledu se to ale vrátí,“ tvrdí. Zájem o PPP projekty se podle něj výrazně zvýšil už v  roce 2009, v  letošním roce to bylo ještě víc. „V  Česku ale stále chybí politická odvaha a  zodpovědnost tyto projekty prosazovat, i  když už určitý posun patrný je. Důležité je, aby lidé ve vedení měst či ministerstev měli zájem uspokojovat veřejné potřeby dlouhodobě, nikoliv v  čtyřletých volebních cyklech,“ míní Sloup. Rok 2010 tak přinesl řadu plánů a projektů. Množství z  nich ale zůstalo jen na  papíře. Například v  Kopřivnici chtělo město vybudovat ve spolupráci se soukromými firmami centrální zásobování teplem i sportovně-rekreační areál. Z obou plánů ale nakonec sešlo. Koncesní řízení k  projektu centrálního zásobování teplem bylo v  polovině tohoto roku zrušeno, protože potencionální koncesionář nebyl schopný doložit závazný příslib financování projektů. Město pozastavilo také plán na  výstavbu Sportovně-rekreačního areálu Pod červeným Kamenem. „Vzhledem k ekonomické krizi jsme se báli, že se městu nepodaří v současné době získat vhodného partnera,“ vysvětlila tisková mluvčí kopřivnické radnice Lucie Petříčková. Velký PPP projekt na  výstavbu městského fotbalového stadionu pozastavili také v  Ostravě. „Z  analýzy, kterou jsme nechali provést, vyplývá, že bychom ušetřili 83 milionů, což jsou 4,5 procenta. To pro město není vhodné, ani ekonomicky výhodné,“ uvedla tisková mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská. Ostrava má ale další plány, je partnerem mezinárodního projektu AcT4PPP. „Každý ze sedmnácti partnerů ze sedmi zemí vstoupil do projektu se svým pilotním programem. Česká republika je zastoupena projektem revitalizace brownfieldu, rozvojové zóny Hrušov v  Ostravě. V  současné době se již intenzivně pracuje na  modelování vhodného schématu spolupráce města a  soukromého investora,“ dodala Vojkovská. Plány s PPP projekty mají ale například také v Brně.

Na  magistrátu dokonce zaměstnávají tým lidí, který PPP projekty řeší. „V  letošním roce radní již schválili nominaci projektu Aquapark Brno do seznamu pilotních projektů PPP,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. PPP projekt se zatím nejasnou budoucností vzniká také v Jihlavě, kde chce město vybudovat parkovací dům. Předchozí vedení města přípravy pozastavila, na  začátku roku 2011 bude ale projekt a jeho varianty představen novému vedení a zastupitelstvu města.

SoukRomá vězNice v RApoTicích je u ledu „Během roku 2012 by se měla podepsat smlouva a  v  roce 2013 by měl parkovací dům stát a  sloužit řidičům,“ uvedl Radek Tulis, tiskový mluvčí Jihlavy. Ani spolupráce ministerstev se soukromým sektorem není dále. „Netajíme se tím, že pokračování v  realizaci PPP projektu výstavby věznice v  Rapoticích není kvůli finanční situaci v  rezortu nikterak žádoucí. Ministerstvo teď k projektu výstavby věznice připravuje souhrnný materiál, jenž má být do  konce roku předložen vládě k projednání,“ uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková. Naopak ministerstvo dopravy PPP projekty prosazuje. Měly by hrát velkou roli v  takzvané dopravní superkoncepci, kterou chce ministr Bárta ještě před Vánoci představit. „Podmínky, za kterých by PPP projekty probíhaly, se teprve připravují, stejně jako pilotní projekt, kterým je dálnice D3. Ta by se měla začít stavět na podzim příštího roku,“ potvrdil mluvčí z  ministerstva dopravy Jakub Ptačínský. Největším kandidátem z Moravy, který by mohl být v nejbližší době zařazen mezi PPP projekty, je podle něj úsek R35 mezi Opatovicemi a Mohelnicí. „Zájem na  straně firem je veliký. Teď čekáme, jak dopadne pilot a  jaká bude spokojenost na straně ministerstva i těch, kteří budou stavbu realizovat,“ dodal Ptačínský.

Fond Jessica: co kraj, to jiný model Evropské půjčky – Když už všichni mluví o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, založme fond, který tyto projekty bude podporovat. S  takovou myšlenkou vznikla JESSIcA. Dalo by se ale říci, že jiný kraj, jiná JESSIcA. Pojďme si nejdřív vysvětlit, jak tento fond funguje: Regionální operační programy vloží do  fondu několik stovek milionů. Ty pak půjčí instituci založené městem a  soukromým investorem na  podporu takzvaných strategických městských projektů. Slibují si od toho, že za pár let dostanou půjčku zpět. Recyklované peníze pak vloží do dalšího veřejně prospěšného projektu. Každá regionální rada se rozhodla pro zavádění tohoto nového nástroje financování po  svém. Zatímco v  Moravskoslezském kraji chtějí dávat podnikatelům a  městům na  obnovu brownfieldů půjčky s  nízkým úvěrem přes Evropskou investiční banku, v  Jihomoravském kraji chtějí ušetřit peníze z ROPu, které půjčí Brnu ve chvíli, kdy si o ně řekne. V regionu střední Moravy o JESSIcE teprve uvažují a nechávají si zpracovávat analýzu. Asi nejdále jsou se zaváděním JESSIcy v Moravskolezském kraji. Výzvu pro předkládání projektů chtějí vypsat už v lednu příštího roku. „Do holdingového fondu, který jsme založili spolu s  Evropskou investiční bankou, jsme vložili více než 500 milionů korun. Podpoříme projekty, které se zaměří na proměnu brownfieldů. Podmínkou je, aby předložený projekt byl zařazený do  takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM),“ uvedl Daniel Foltýnek z Regionální rady Moravskoslezsko.

ideálním projektem pro JessicU je například Nová Karolina v Ostravě

Ideálním projektem, který by se dal z JESSIcy podpořit, je například proměna Nové Karoliny. Byznys plán mají vypracovaný i  v  Opavě, kde by chtěli vybudovat rekreační park u  Stříbrného jezera. Podle soukromých investorů jsou ale některé plány měst často nereálné. Počítají s  návratností až za  třicet let, což soukromníkům zní spíše jako vtip.

NěkTeRé pláNy zNí jAko vTip „Zatím nevíme, jaké projekty budeme posuzovat. To se dozvíme až na  jaře, kdy bude výzva ukončená. Odhaduji, že vznikne univerzální fond založený některou z bank, který bude financovat více projektů ve více městech,“ myslí si Foltýnek. O  tom, které projekty nakonec budou z JESSIcy podpořené, se rozhodne ve výběrovém řízení. V podmínkách je splnění sedmi okruhů jako například  zkušenosti klíčových manažerů, nebo míra spolufinancování. „Předkladatel projektu si může například stanovit i výši úroku i dobu splatnosti,“ prozradil Foltýnek.

Přestože podle Foltýnka je o tento nový nástroj zájem, investoři tak optimističtí nejsou. „V  současné době JESSIcA nepředstavuje pro soukromé firmy ,velký byznys‘. Jde spíše o investici do budoucnosti. Dnes si totiž mnoho měst uvědomuje, že je pro ně výhodnější získat na podobné projekty dotace,“ říká Jan Hanuš z EU POINTu Komerční banky. S ním souhlasí i Richard Hubl, metodik z  Regionální rady Jihovýchod, který má JESSIcU na starost. Podle něj je JESSIcA spíš příprava na další programové období. „Tento model financování bude v  příštím programovém období hodně protežovaný. Podle některých informací to bude možná jediný systém, jak se budou rozdělovat evropské peníze do  městských projektů,“ vysvětluje Hubl. Také proto Regionální rada Jihovýchod nechce dávat do  JESSIcy tak velký balík peněz jako v  Moravskoslezském kraji. Do  fondu vloží v  podstatě tolik, kolik jí zbude z kurzových rezerv. Nyní to vypadá na  téměř 250 milionů korun, které jsou všechny určené pro Brno. Rada navíc nebude, podobně jako v Moravskoslezském kraji, zakládat s Evropskou investiční bankou holdingový fond. Jednoduše převede Brnu zbylé peníze a  za  pár let je bude chtít s  domluveným úrokem vrátit. „Při zpracování studie pro posouzení JESSIcy v  Jihomoravském kraji jsme vypracovali modelové typy projektů. Je to například domov pro seniory, Janáčkovo kulturní centrum, nádraží v  Králově Poli, parkovací domy kolem vnitřního okruhu města nebo multifunkční hřiště,“ vysvětlil Hubl. Město podle něj nejspíš předloží plán na vybudování parkovacího domu. (hrd)

6.12.10 16:31

prosinec 2010

sTrAnA 5

ppp V prAXi

Developerské projekty a veřejné peníze B

ěžným způsobem zajištění potřeb zadavatele (obce, kraje, příspěvkové organizace apod.) při budování nebo správě jejich nemovitostí je zadání veřejné zakázky, např. na vybudování parkoviště, podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Další již obecně tradovanou možností je v případě některých projektů využít i forem PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), ať již formou koncese podle koncesního zákona (v „našem“ příkladě by tedy zadavatel stavbu parkoviště neplatil, ale koncesionář by vybíral parkovné od uživatelů) nebo veřejné zakázky, v níž zadavatel rozloží platby v čase (parkovné vybírá sám a dodavateli platí po určitou dobu tzv. poplatek za dostupnost).

Z

adavatel však může realizovat svou snahu o minimalizaci vlastních výdajů i jinak. Obec např. vlastní objekt bývalého kina, který nevyužívá a do nějž nehodlá investovat vlastní prostředky, objekt však chátrá a ztrácí na hodnotě. Nemá-li pro něj obec v daný moment využití a nemá zájem jej prodat, může pro ni být nejlepším řešením budovu pronajmout. Přitom však nechce objekt sama zrekonstruovat, tíhu rekonstrukce hodlá ponechat na nájemci. Odměnou za rekonstrukci získá nájemce slevu na nájemném. Na samotný pronájem se ZVZ nevztahuje (obec nevydává prostředky). V situaci, kdy však obec prostřednictvím nájemního vztahu dosáhne rekonstrukce svého objektu, za kterou „zaplatí“ slevou na nájemném, výsledek této rekonstrukce připadne jí. Přestože obec nevydá vlastní prostředky, připraví se o část zisku z nájemného, které by jinak získala (pokud by předtím realizovala veřejnou zakázku na rekonstrukci objektu a pronajímala objekt zrekonstruovaný). Tím je ovšem naplněn znak úplatnosti a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Soudního dvora ES (ESD) jsou naplněny znaky veřejné zakázky. V takovém případě musí obec nájemce vybrat v zadávacím řízení podle zákona, protože součástí tohoto kombinovaného vztahu je i veřejná zakázka na stavební práce (rekonstrukci objektu), které pro ni zajistí nájemce.

J

eště komplikovanější situace může nastat tehdy, když zadavatel sám nevyvíjí počáteční aktivitu k výstavbě, ale impuls přichází od soukromého subjektu. Např. obec vlastní nevyužité pozemky, ale v budoucnu by chtěla oblast kultivovat jako volnočasovou zónu.

reVolUČní ŘeŠení

v oblasti výtahové techniky

Jílkova 124, 615 32 Brno e-mail: [email protected]

www.embrno.cz

Soukromý developer má zájem o pozemky, na nichž chce postavit volnočasové centrum, což je v souladu se záměry obce. Obec přitom požaduje v rámci projektu vybudovat parkovací dům pro veřejnost, který bude v jejím vlastnictví. Zbývající část pozemků prodá developerovi. Na parkovací dům nemusí obec vydat vlastní prostředky, vložené investice může získat developer zpět z provozování placených stání.

P

řestože výstavba je přímo iniciována developerem, který sleduje vlastní obchodní zájmy, obec na těchto zájmech participuje. Část projektu (parkoviště) se stane jejím vlastnictvím a bude plnit účely pro obec, za nabytý majetek obec zaplatí (nebo dá právo developerovi vybírat parkovné). Koupě existujících nemovitostí nepodléhá pravidlům ZVZ, v tomto případě však obec participuje od počátku na výstavbě projektu, jehož část se stane jejím vlastnictvím. V takovém případě však už podle ZVZ postupovat musí, protože tato situace naplní znaky veřejné zakázky na stavební práce, jejíž výsledek získá obec prostřednictvím developera. I když je tato situace pro obec vysoce nepraktická, zadávacímu řízení se dle rozhodovací praxe ESD nelze vyhnout a povinnost jeho realizace přenést na developera. Není přitom důležité, že parkovací dům může představovat z hlediska celého projektu jen určitou část.

N

avíc předpokládanou hodnotu takové veřejné zakázky (resp. koncese, pokud obec developerovi neplatí a nechá jej vybírat parkovné) je nutno počítat z hodnoty celého projektu (tedy optikou možného developera), nikoli jen z hodnoty toho, co má vzniknout v zájmu obce. I u poměrně malých projektů tak může mít obec povinnost zadávat nadlimitní veřejnou zakázku, resp. koncesi.

S

polupráce veřejného a soukromého sektoru může být oboustranně výhodná, zadavatel si však musí vždy předem uvědomit své povinnosti. Soukromá iniciativa vedoucí k projektu, který je částečně v zájmu zadavatele, je tak sice možná, obecně však nemůže vést k přímému zadání developerovi, který s ní přišel. Má-li zadavatel zájem spolupracovat se soukromými developery, musí proto již od počátku nastavit jasná pravidla, aby se sám nechytil do pasti a neporušil své zákonné povinnosti. Obdobně je třeba přistupovat například i k zakládání společných podniků se soukromým subjektem pro realizaci záměrů v zájmu zadavatele, ale o tom zase někdy příště.

Výrazně menší hmotnost malé zástavbové rozměry bezhlučný provoz ruční vyprošťování bezkonkurenční cena

nový bezpřevodový výtahový stroj řady nl 24 s vyměnitelnou lanovnicí ø 240 mm, ø 180 mm, ø 160 mm, nosnost 320–1000kg.

Pasivní veřejné budovy zatím nestojí. Od roku 2020 to bude povinnost Pasivní domy – Úřad, škola, ale i výstaviště či kostel. Zatímco pasivní veřejné budovy jsou ve  světě běžné, v Česku by se dal jejich počet spočítat na prstech jedné ruky. První veřejnou pasivní budovou v České republice a zatím jedinou stojící na Moravě je Centrum Veronica v Hostětíně. To slouží jako vzdělávací středisko a zájemce informuje o udržitelném regionálním rozvoji a ochraně přírody.

pAsiVní může býT i kosTel „Pracujeme metodou praktických příkladů, nechtěli jsme o tom tedy jen mluvit, ale chtěli jsme ukázat, že to jde,“ vysvětluje ředitelka hostětínského Centra Veronica Jana Tesaříková. Dům, který vznikl v roce 2006, ročně navštíví až šest tisíc lidí. „Náklady na výstavbu byly 23 milionů korun. Pokud by dům nebyl pasivní, stál by jen o osm procent víc. Návratnost pasivních domů se přitom pohybuje kolem patnácti let,“ říká Tesařová. Poptávka po veřejných pasivních budovách se tak v poslední době zvyšuje. V Ostravě se připravuje Dům služeb a  školicí středisko energetických úspor Intoza, Nadace Partnerství chce zase v  centru moravské metropole vybudovat hravou zahradu pro ekologické vzdělávání propojenou s poradenským centrem, které bude první českou administrativní budovou v  pasivním standardu.

„Chceme prolomit nedůvěru ve  funkčnost pasivních nízkoenergetických veřejných staveb a přesvědčit, že se nejedná o  zbytečný luxus. Dům bude sloužit ke vzdělávacím účelům a neziskovým organizacím jako zázemí pro jejich práci,“ uvedl Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství. Průkopníkem ve stavbě veřejných pasivních budov v Česku se staly také Modřice, kde se plánuje pasivní bytový dům pro seniory. Na radnici teď shromažďují doklady, aby mohli v zimě požádat o stavební povolení. „Provozní náklady na  vytápění a  energie budou mnohem nižší, seniorům tak budeme moci dát nižší nájem,“ slibuje si od  pasivního domu místostarostka Modřic Hana Chybíková. Stavět chce začít město v létě, dům by měl stát asi devadesát milionů korun. „V zahraničí jsou veřejné stavby politickým rozhodnutím. Mají inspirovat zbytek populace a ukázat jim, že se s jejich penězi nemrhá. To u nás chybí,“ říká Juraj Hazucha z Centra pasivního domu. To se však může brzy změnit. Evropská unie letos schválila směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší přelomovou změnu ve stavebnictví – od roku 2020 se budou moci stavět jen budovy s „téměř nulovými emisemi“, tedy většinou domy pasivní. „Lidé by měli zbystřit a  začít si o  těchto stavbách zjišťovat více informací, éra pasivních domů nás totiž nemine. Například v Německu nebo Rakousku je stavba veřejných budov, které jsou pasivní, prakticky povinná,“ upozorňuje Hazucha. HANA NEČASOVá

p ř e d s tav u j e m e f i r m u

PPP už funguje. Hermosa staví pro Plzeň první parkovací dům Plzeň – Zatímco v  jiných městech se o PPP projektech pouze mluví, v Plzni bude na tomto principu už od příštího roku fungovat první parkovací dům. Pro město jej postaví společnost Hermosa. Dvacet let pak bude dům provozovat, město jí bude platit poplatek, kterým si stavbu splatí. Zní to jednoduše, ale za spuštěním tohoto unikátního projektu je několik let práce. „PPP projekty jsou vzhledem ke  své dlouhodobosti a  komplexnímu přístupu dodávky náročnější na přípravu a znalosti na  straně veřejných zadavatelů. Města proto často raději volí cestu klasické veřejné zakázky,“ uznává jeden ze zakladatelů společnosti Hermosa Parking Plzeň Martin Král. Můžete prosím ve stručnosti představit vaši společnost a kdo za ní stojí? Společnost HERMOSA Real Estate, dnes už HERMOSA Parking Plzeň vlastníme společně s Ing. Vojtěchem Ryvolou, který má dlouholeté zkušenosti na  poli výstavby komerčních projektů a  zejména pak jejich správy. Naše společné podnikání se datuje od roku 2007. Vlastníme například projekt obchodního centra v Děčíně, připravujeme bytové projekty v Praze a nepochybně se zajímáme o  další možnosti v rámci PPP projektů.

05_mh10_12.indd 5

Co všechno předcházelo slavnostnímu položení základního kamene letos v červenci? Do  projektu jsme se aktivně zapojili vyhlášením soutěže na  konci loňského roku. Proběhlo posouzení projektu, příprava nabídky a podání. Soutěž proběhla standardně a na konci května jsme pode-

psali smlouvu. Vzhledem k tomu, že město mělo pravomocné stavební povolení, ihned po položení základního kamene jsme začali stavět. Nutno podotknout, že město společně s vedoucím poradcem společností Newton Business Development odvedlo  perfektní práci a  projekt byl dokonale připravený.

Na  jakých principech je založená spolupráce mezi vaší firmou a městem Plzeň? Spolupráce mezi námi a  Plzní je postavena na dlouhodobém vztahu, kdy my pro město dlouhodobě – dvacet let – zajišťujeme výstavbu, financování a údržbu parkovacího domu a  oproti tomu nám město pravidelně platí poplatek. Ten byl předmětem veřejné soutěže. Výhodnost pro město je v přenosu rizik spojených s výstavbou a dlouhodobou dostupností parkovacího domu na  nás. V  případě, že námi poskytované služby a  dostupná parkovací místa nejsou v  dohodnuté kvalitě a  kvantitě, tak se městem placený poplatek automaticky snižuje. Město tak od  začátku projektu zná maximální cenu, kterou ho bude projekt po  dobu dvaceti let maximálně stát. Naopak pro nás je výhodou dlouhodobý kontrakt s kredibilním zákazníkem – městem. O  PPP projektech se v  Česku hodně mluví, reálně však zatím moc staveb nestojí. V čem je podle Vás „zakopaný pes“? PPP projekty jsou vzhledem k  své dlouhodobosti a  komplexnímu přístupu dodávky náročnější na přípravu a znalosti

na straně veřejných zadavatelů. Proto se velmi často stane, že raději volí známou a pro ně odzkoušenou cestu klasické veřejné zakázky, která však v sobě neobsahuje takový přenos rizik na soukromníka jako PPP projekty. Jaké zkušenosti si z přípravy parkovacího domu Rychtářka odnášíte? Máte chuť se pouštět do dalších? Samozřejmě záleží na  konkrétním projektu, jaké má parametry, jak je připraven a  podobně. Obecně nás oblast PPP projektů zajímá a  čekáme na  další příležitosti. Jednáte již o podobných projektech v jiných městech? Pro jaké samosprávy je takový model vhodný? Kontaktují nás zástupci měst a  obcí, abychom se s  nimi podělili o  naše zkušenosti. Snažíme se těmito diskuzemi PPP projekty podpořit, ale z  naší pozice jsme spíš odkázáni na vyčkávání, zda se některý z  možných zadavatelů pro PPP projekt rozhodne a  my se budeme moci přihlásit do soutěže. Vyhodnotili jsme si, že PPP projekty jsou vhodné pro města nad padesát tisíc obyvatel. (pr)

6.12.10 16:15

STRANA 6

pRoSiNec 2010

JAk Se vyRábí

V Kyjově se denně zrodí dva miliony lahví co má SpolečNého láhev pRo plzNeňSký Prazdroj, CoCa Colu, NA víNo Nebo SkleNičkA NA DěTSkou přeSNíDávku? vyRábí Je liDé z kyJovSké SkláRNy veTRopAck. DeNNě Jich TAm vzNikNou DvA milioNy. Veronika Hrdá Kyjov – Když se rodí pivní lahev, skoro si toho nevšimnete. Z  výšky asi tří metrů sjíždí žlabem zlatá rozžhavená kapka do  formy, kde získá lahev svůj tvar. Trvá to jen několik vteřin. Takových kapek sjedou do forem ve tvarovacích strojích v  kyjovské sklárně denně dva miliony. Ročně to je sedm set milionů kapek. „Skleněné obaly prodáváme jak v Česku, tak v zahraničí. Našimi nejvýznamnějšími zákazníky jsou firmy jako Hamé Babice, Rudolf Jelínek, Jan Becher – Karlovarská Becherovka, Stock PlzeňBožkov a mnoho dalších, dále pak nadnárodní koncerny Coca Cola, Heineken, SABMiller nebo StarBev,“ prozradil ředitel jakosti Svatopluk Kudláč. Za vznikem takového množství lahví a sklenic stojí stovky a tisíce tun písku, dolomitu, sody, střepů a  dalších surovin. V Kyjově používají český i slovenský písek, v závislosti na barvě vyráběné skloviny. „Ročně spotřebujeme více než sedmdesát tisíc tun,“ tvrdí Kudláč a otvírá bránu haly, za kterou se skrývá obří hromada bílého písku.

Sklárna v Kyjově spotřebuje ročně osmdesát tisíc tun použitého skla.

Do vedlejší asi dvanáct metrů vysoké haly zase kamiony sváží skleněné střepy. Firma je nakupuje od odpadových společností a sama je upravuje na třídicí lince. Ročně sem svezou více než osmdesát tisíc tun použitého skla. Na  začátku třídění dělají zaměstnanci asi nejméně příjemnou práci. Z  dodaných střepů odstraňují všechny hrubé nečistoty, které tam nepatří. Je

Na výrobu lahví se používá český a slovenský písek.

)) ve zkratce )) D1 je o 18,5 kilometru delší Zlínský kraj – Hulín si může oddechnout. Kolony aut, které projížděly přes centrum města, se odklonily na dálnici D1. Na  začátku prosince totiž ministr Vít Bárta slavnostně otevřel 18,5  kilometrů nových úseků D1 a  R55 mezi Kroměříží, Hulínem a Otrokovicemi. „Nejen pro Zlínský kraj, ale i pro celou Moravu je zprovoznění nových úseků dálniční sítě zcela zásadní. Rozsahem jde o druhou největší letos dokončenou silniční stavbu, která svým významem pro Českou republiku v ničem nezaostává za jihozápadní částí pražského okruhu,“ uvedl Bárta. Otevřením nových úseků D1 mezi Kroměříží a  Hulínem a  R55 mezi Hulínem a  Otrokovicemi vznikne největší tuzemská mimoúrovňová takzvaná Moravská křižovatka.

)) Starostové se bouří kvůli snížení příspěvku Obce – Rozhodnutí vlády o snížení příspěvku na  výkon přenesené působnosti starosty rozhořčil. Podle nich se jedná o velmi pochybnou formu úspory, na kterou doplatí především obce s rozšířenou působností. Shodli se na  tom účastníci celostátní finanční konference pořádanou Svazem města a obcí.

06_mh10_12.indd 6

zrozENÍ v kyjově se denně vyrobí dva miliony lahví. Na počátku je rozžhavená kapka, které si návštěvník ani nevšimne. FoTo: Jiří Sláma

Ne všechno oddělí stroje. Nepříjemná práce zůstává lidem.

s  podivem, co všechno se ve  střepech občas dá najít: zdechliny zvířat i zubní protézy.

1560 STupňů celSiA Následně se ze střepů odstraní organické příměsi, magnetické i  nemagnetické kovy, keramika a kameny či střepy

V tavicí vaně je 1560 stupňů Celsia. Procesy uvnitř se proto musí řídit ve velínu.

jiné barvy a na závěr se rozemelou na zrnitost jednoho milimetru. „Takto upravené střepy se spolu s dalšími surovinami naváží v  přesném poměru, smíchají a tím vznikne takzvaný sklářský kmen,“ popisuje Kudláč. Ten se pak dopravními pásy dopraví k tavícím agregátům o objemu 450 tun. Uvnitř je teplota 1 560 stupňů Celsia. Ta přemění směs surovin a střepů na kapa-

Rozžhavené lahve se musí zchladit. V chladící peci je i 450 °C.

linu, která připomíná hustý med. V kyjovské sklárně jsou pak v  provozu dvě vany. Jedna na  bílé, druhá na  barevné sklo. „Letos byla dokončena přestavba tavicí vany na barevné sklo. Její rekonstrukce trvala tři měsíce a  vyžádala si celkem 612 milionů korun,“ říká PR manažerka sklárny Elena Krišlová. Roztavená směs surovin se v  tvarovacích strojích mění na  lahve a  sklenice. Od  této chvíle už na  výrobu lahví lidé pouze dohlížejí, hlavní práci za ně udělají stroje. Ve výrobní hale je i přes sychravé podzimní počasí horko. Všichni pracovníci i návštěvy musí kvůli hlučnosti používat špunty do uší. Na páse se pak už začnou řadit pivní lahve rozžhavené do  ruda. Zchladí je až pásová chladicí pec, ve  které jejich teplota klesne z počátečních 450 stupňů až na 50 stupňů Celsia. Potom se postříkají polyetylenem, který zamezí jejich poškrábání. Následuje několik přístrojových kontrol, při kterých se vyřazují vadné lahve. Ty pak putují znovu mezi střepy. Nakonec stroje naskládají lahve na palety, které se potom obalí smršťovací folií. Tím vznikne hotová jednotka, která sjede výtahem do přízemí výrobní haly a uloží se do skladu nebo přímo na kamion. Vetropack Moravia Glass vyrábí stovky druhů skleněných obalů. „Klienti se často chtějí odlišit, a  proto mají velké nároky na  individuální design svých výrobků. Jsme na  to ale zvyklí. Vždyť v Kyjově se vyrábí sklo už více než 120 let,“ dodává Kudláč. Vetropack Moravia Glass Kyjov vlastní švýcarská skupina Vetropack Holding AG. V závodě pracuje 470 zaměstnanců. Minulý rok firma vykázala zisk po zdanění téměř 176 milionů korun při obratu 2,1 miliardy korun. O rok dříve vydělala 240 milionů.

V Kyjově pracuje 470 zaměstnanců. V době, kdy nebyla tak automatizovaná výroba, obsluhovalo výrobu až 1500 lidí.

Sklárna se musí předzásobit. Zelené a hnědé sklo totiž nelze vyrábět současně.

Autovraky: Někde za jejich likvidaci platí, jinde na nich vydělávají Problémy měst a obcí – Potýká se s tím každá větší obec nebo město. Na  kraji silnice nebo na parkovišti stojí staré auto, často s  rozbitými okny a  vypuštěnými pneumatikami. Už na  první pohled je jasné, že jeho majitel porušuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Autovrak totiž musí projít ekologickou likvidací. „Největším ekologickým problémem autovraků jsou provozní náplně, ať je to chladicí kapalina, oleje, pohonné hmoty nebo autobaterie. Ty mohou okamžitě znečistit půdu a  spodní vody. A  druhý problém je sociální, protože stará auta prostě hyzdí krajinu a  ve  městech navíc zabírají parkovací místa, kterých je obecně málo,“ říká Jiří Fiedor z  katedry ochrany životního prostředí v  průmyslu Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava. Přitom likvidace pro obce a  města není moc jednoduchá. Pokud je vozidlo dlouhodobě zaparkované a  je viditelně nepojízdné, informuje o  něm většinou městská policie odbor dopravy. Auto označí a vyzve majitele, aby ho odklidil. Pokud vozidlo nemá registrační značky, je výzva umístěná na vývěsku, kde musí viset po  dobu dvou měsíců. Pokud ani do  té doby majitel vozidlo neodklidí, může obec nebo město vrak odklidit. Při likvidaci se dá většinou zjistit VIN, podle kterého je ještě možné dohledat majitele, takže likvidace probíhá na jeho náklady. Pokud se však majitele dohledat nepodaří, vozidlo se zlikviduje na náklady města.

 

Produkce autovraků v Moravskoslezském kraji 2006 (t)

2007 (t)

2008 (t)

2009 (t)

219

540

792

9 542

Produkce autovraků

„Likvidace jednoho vraku stojí asi tři tisíce korun, ročně vyjde město Olomouc likvidování takových vozidel přibližně na sto tisíc korun. Městská policie za rok 2010 zatím označila 85 automobilů, z toho 32 jich bylo zlikvidováno na náklady města. Zbylá vozidla odstranili majitelé na  vlastní náklady,“ vypočítává tisková olomoucká mluvčí Jana Urbaníková.

kARviNá: účeT 33 TiSíc V Karviné v listopadu evidovali v ulicích města 69  autovraků. Někteří majitelé odstavují nepojízdná auta dokonce i na chodníky nebo travnaté plochy. Vozidla jsou ve  špatném technickém stavu a mnohdy i bez registrační značky, majitelé mají zřejmě pocit, že jsou nedohledatelní. Ale dříve nebo později budou muset za případný odtah a likvidaci svého vozu zaplatit a  za  přestupek jim navíc hrozí pokuta až 300 tisíc korun.

„V tomto roce jsme nechali odtáhnout osm vozidel, ostatní majitelé uposlechli výzvy a své auto odstranili v předepsaném termínu. Pokud majitel výzvu neuposlechne a zjistí, že mu bylo auto odtaženo, měl by se neprodleně hlásit na  Odboru dopravy Magistrátu města Karviné, kde dostane instrukce jak dále postupovat. Z  rozpočtu města pro rok 2010 už šlo na práce s vraky více než 33 tisíc korun. Majitelé zatím z  toho uhradili necelých osm tisíc,“ vypočítává ztráty městské pokladny mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová. Právě kvůli nákladům zatěžujícím rozpočet přišli v  ostravském městském obvodu se zajímavým řešením. Letos se totiž mohli Porubané v srpnu a září zbavit svých nepojízdných vozidel zdarma. V  minulosti majitelé autovraků zaplatili za odvoz a likvidaci nefunkčního vozidla částku v rozmezí zhruba dvě stě až tisíc korun podle stavu automobilu a vzdálenosti odvozu. Letos pro ně zajistil úřad

ve spolupráci s bohumínskou firmou ŽDB GROUP tuto službu zdarma. „Touto cestou vycházíme vstříc lidem, kteří nevědí jak naložit s  nepojízdným vozidlem, a  zároveň doufáme, že alespoň částečně předejdeme anonymnímu odstavování vraků v  ulicích. V  loňském roce byla z  porubských ulic takto odtažena a následně ekologicky zlikvidována téměř stovka autovraků,“ říká porubský místostarosta Petr Mihálik. Nejhodnotnější na autovraku je železo z karoserie a jiné kovy získané například z motoru nebo jeho součástí. „Od roku 2004, kdy vstoupila v platnost novela zákona o  autovracích, úzce spolupracujeme s  městskými a  obecními úřady nejen v  okolí Bohumína, ale i  v  Bruntále a  Rýmařově. Ve  spolupráci s nimi zabezpečujeme pro občany i firmy službu bezplatného odtahu a  likvidace ojetých vozidel,“ tvrdí ředitel závodu Recyklace ŽDB Jiří Gelnar. Díky tomu mizí z  ulic měst ročně stovky vraků. Navíc na takovém systému může ŽDB vydělat. „Jelikož k hlavním činnostem provozu Recyklace patří zpracování kovového odpadu, nejzajímavější na vraku je šrot, který vzniká při jeho likvidaci. Provoz rovněž vlastní povolení i k prodeji použitelných náhradních dílů,“ dodal Gelnar Navíc podnik prošel kontrolou Státního fondu životního prostředí a může tak získat dotaci za každé vozidlo ve výši čtyř stovek korun. (mž)

6.12.10 16:16

PROSINEC 2010

STRANA 7

INZERCE

BorsodChem MCHZ: Chemie může patřit k životu procent. V  roce 2011 to bude o  více než devadesát procent proti roku 2009.

SPOLEČNOST BORSODCHEM MCHZ, S.R.O., OSTRAVA, JAKO ČLEN MEZINÁRODNÍ SKUPINY BORSODCHEM, JE CHEMICKOU FIRMOU PŮSOBÍCÍ V REGIONU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. BorsodChem MCHZ, s.r.o., již několik let investuje do  technologií šetrných k životnímu prostředí. Jedním z důkazů je i fakt, že příští rok podnik sníží díky investicím do stáčecího zařízení emise benzenu o 90 % oproti roku 2009. Generálním ředitelem chemičky sídlící v Ostravě – Mariánských Horách je od září 2009 Ing.  Přemysl Antecký, MBA. „V  posledních pěti letech investovala naše společnost do šetrnějších technologií 196 milionů korun. Vždy tyto investice činily více než polovinu ročního investičního rozpočtu,“ prozrazuje Ing.  Antecký v  rozhovoru pro Moravské hospodářství. Pro laickou veřejnost je vaše chemička možná tak trochu tajemná neznámá, kdo tedy jste a co vlastně vyrábíte? Jestli tajemná, nevím, možná, asi jako chemie obecně, ale neznámá určitě ne. Naše společnost v dnešní podobě navazuje na tradiční chemické výroby, jejichž vznik se datuje již od roku 1927. Záměrem bylo tehdy využít blízkého zdroje koksárenského plynu pro zabezpečení předválečného hospodářství čpavkem, kyselinou dusičnou a  umělými hnojivy podobně jako v  okolní Evropě. Dnešní nosné výrobky anilin a cyklohexylamin mají svůj počátek v roce 1962. Dá se říci, že ve firmě byly dokončeny zásadní technologické a surovinové změny, které si vynutily tržní změny po roce 1990 a postupně byly některé výroby, jako například výroba sorbitu, dusíkatých solí, izo-

propylaminu nebo hnojiv, zastaveny. Dnešní výrobkové portfolio zahrnuje především anilin, který se také největší měrou podílí na  tržbách společnosti, dále cyklohexylamin, dicyklohexylamin, speciální aminy, kyselinu dusičnou a dietyloxalát. S chemickou výrobou v regionu je spojena obava občanů o vlastní zdraví. Mají se obyvatelé Moravskoslezského kraje čeho bát? Občané se opravdu nemají čeho bát, všechny naše technologie jsou totiž srovnatelné s nejlepšími dostupnými technikami a  máme pro všechny platná integrovaná povolení. Dodržujeme přísné emisní limity pro ochranu ovzduší a  povrchových vod a při výrobě všech produktů klademe trvalý důraz na komplexní ochranu životního prostředí a bezpečnost. Od roku 1998 jsme držitelem osvědčení Evropské rady svazu chemického průmyslu “Responsible Care – Odpovědné podnikání v chemii“. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví splňujeme od  roku 2005 požadavky programu “Bezpečný podnik“. Není to o nás příliš známo, ale jako první chemická společnost v České republice jsme díky dlouhodobé snaze o  zajištění rovnováhy mezi rovinou ekonomickou, environmen-

tální a sociální získali od Svazu chemického průmyslu ČR již v roce 2006 “Cenu udržitelného rozvoje“. Jakou měrou se vaše společnost podílí na  znečišťování životního prostředí přímo v Ostravě? Patříme k  firmám, které se na  znečišťování podílí minimálně. Jak víte, Ostravu trápí především polétavý prach, který má na svědomí nedýchatelné ovzduší, ale v případě naší firmy jde o  emise těchto látek do výše pouhé jedné tuny ročně. Vaše firma se ale v Integrovaném registru znečišťovatelů objevuje na nelichotivých předních místech s benzenem. Samozřejmě, že při zpracování asi sto tisíc tun benzenu ročně docházelo k emisím do ovzduší při jeho stáčení ze železničních cisteren do výrobního zařízení. Například v roce 2009 to bylo asi 2 104 kilogramů, což odpovídá 0,02 ‰ z celkového množství. Již v roce 2008 jsme stanovili postupné kroky k minimalizaci emisí a během loňského a letošního roku jsme provedli celkovou rekonstrukci stáčecího zařízení. Tato ekologická investice za  více než dva miliony korun se projevila již v tomto roce snížením emisí benzenu do ovzduší o více než patnáct

)) o firmě BorsodChem Zrt, se sídlem v Maďarsku je přední evropský výrobce MDI, TDI, PVC pryskyřic, základních chemikálií, speciálních chemikálií a petrochemikálií.

Co dělá vaše společnost pro udržení tak pozitivního trendu v oblasti životního prostředí a  zvýšení bezpečnosti. Kolik do péče o ně investovala v uplynulých letech? Jak jsem již naznačil, na zvyšování spolehlivosti výrobního zařízení se zaměřujeme dlouhodobě a trvale. V posledních pěti letech investovala naše společnost do této oblasti 196 milionů korun a vždy tyto investice činily více než polovinu investičního rozpočtu. Dokonce i v krizovém roce 2009 se podařilo tento trend udržet a do ekologických projektů a akcí s příznivým dopadem do životního prostředí jsme vložili 77 procent z celkových investičních prostředků. A obdobně je tomu i letos. Mezi nejvýznamnější investice v  posledních letech z  mého pohledu patří: instalace zařízení na  využití čpavkových odplynů, zvýšení požárního zabezpečení ve  skladu hořlavin a  zahájení komplexní modernizace čističky odpadních vod.

Dceřiné firmy a pobočky jsou v dalších sedmi zemích světa. Čisté tržby společnosti za rok 2009 dosáhly 627 milionů eur. Více informací lze získat na webové adrese www.borsodchem-group.com. prodejů našich produktů a díky prozíravě realizovaným ekonomickým opatřením v  oblastech prodeje našich výrobků, nákupu surovin a  energií, ale také ve  všech ostatních činnostech, skončí tento rok pro naši společnost velice dobrým hospodářským výsledkem. Ačkoliv v  příštím roce budeme čelit negativním dopadům z  nárůstu cen energií, např. jen u elektřiny bude tento dopad činit zhruba dvacet milionů korun, udrží naše společnost objem investic i v roce 2011 v podobné výši, tedy do devadesáti milionů korun. Klíčovou investicí, která byla zahájena v letošním roce a bude dokončena v roce 2012, je rozsáhlá modernizace biologické čistírny odpadních vod. Tato více než sedmdesátimilionová investice výrazně ovlivní kvalitu vypouštěných odpadních vod a její pozitivní přínos pro životní prostředí je neoddiskutovatelný. Je tedy zřejmé, že se veškerou svou činností snažíme beze zbytku naplnit náš tradiční firemní slogan „Chemie patří k životu“.

V předchozích týdnech se nový ministr životního prostředí setkal se zástupci průmyslových podniků a  vyzval je k  jakési dobrovolné dohodě. Jaký je její smysl a bude ji vaše společnost schopna uzavřít? Ano, máte pravdu. Byli jsme jako jedna z osmi firem Moravskoslezského kraje osloveni a musím říci, že je to vůbec poprvé, kdy máme možnost problémy životního prostředí diskutovat takto napřímo. V  tuto chvíli probíhá finalizace dohody, ale již teď mohu říci, že naše společnost pětiletou dohodu uzavře a naplní všechny stanovené cíle. Jaké další plány má vaše společnost v  oblasti ochrany životního prostředí v nejbližší budoucnosti? V tomto roce, přestože ještě doznívaly následky recese, se začal projevovat nárůst

15. LEDEN 2011 Mahenovo divadlo v Brně REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA BRNA Večerem provází:

MAREK EBEN Hvězdy večera:

EVA URBANOVÁ MIRO ŽBIRKA LOU BEGA společně s jeho hitem Mambo No. 5

SANDRA

a její hity Maria Magdalena, Hi Hi Hi, Hiroshima

účastníci letošní

STAR– když DANCE hvězdy tančí

K tanci a poslechu hraje orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno pod vedením mexického dirigenta José Areána.

Zatančí sólisté a soubor Baletu NDB Změna programu vyhrazena. organizátoři plesu Akci podporuje statutární město Brno

Vstupenky již v předprodeji Národního divadla Brno.

www.plespredoponou.cz Partneři:

Hlavní partner:

Mediální partneři:

elektřina ze Slunce pro Vás

ADK_MH_132x185.indd 1

07_mh10_12.indd 7

12/1/10 10:49 AM

6.12.10 16:16

STRANA 8

PROSINEC 2010

KONFERENCE MOM

Rok 2011: Málo dotací, hodně nových projektů EVROPSKÉ DOTACE BUDOU PŘÍŠTÍ ROK CHUDÉ. V OBCÍCH A MĚSTECH TO ALE NEBUDE VIDĚT, PROTOŽE ODSTARTUJE SPOUSTA PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ. Akce se i přes sněhovou kalamitu zúčastnilo 120 lidí.

Veronika Hrdá Konference MOM – S  takovým závěrem odcházeli účastníci konference Moravské obce a  města 2010, která se uskutečnila 2. prosince v  brněnském hotelu Voroněž. Obce a města nemusejí v příštím roce pokračovat v  razantních škrtech, které udělaly na začátku tohoto roku. Ekonomická situace se totiž uklidnila a oproti propadům v loňském roce zaznamenávají veřejné rozpočty opět nárůst. „V  roce 2009 se propadly rozpočty měst a  obcí o  4,4 procenta, tedy na  132,8  miliardy. Letos obce zaznamenají nárůst příjmů na  152,8 miliardy. Dostáváme se tak téměř na  úroveň z  roku 2008,“ uvedl vedoucí odboru regionálního rozvoje Jihomoravského kraje Ivo Minařík. Pozitivní zprávu ale hned vystřídala negativní, regiony totiž pocítí dopady vládní škrtů. Jen několik příkladů: Žadatelé o  poslední evropské peníze se například musí připravit na spolufinancování patnácti procenty. Doposud to bylo 7,5. Zruší se obvodní oddělení policie. Sníží se o 8,7 procent příspěvku na výkon státní správy krajů a kvůli zvýšení dálničních poplatků naroste kamionová doprava na silnicích nižších tříd. Podle ekonomického analytika Komerční banky Jana Vejmělka ale změna vlády a její strategie pomohla k oživení

Mezi přednášejícími vystoupili jak zástupci zaštiťujících ministerstev, tak partnerů v čele se Státním fondem životního prostředí a Komerční banky. ekonomiky v letošním roce. Má to však jedno ale: Vláda musí začít co nejdříve informovat o  reformách, které chce uskutečnit. „Investoři začínají být nervózní, protože neví, jaké reformy vláda udělá. Pokud ministři nezačnou informovat o  svých plánech, může trpělivost podnikatelů vyprchat. Optimismus jim vydrží maximálně do jara příštího roku,“ upozornil Vejmělek.

VYHRAJÍ ZKUŠENÍ Podle něj ani toto riziko ale pro obce neznamená nutnost připravit se na další propady. „V  příštím roce předpokládáme růst DPH o dvě procenta. Průmysl má totiž už to nejhorší za sebou,“ dodal Vejmělek.

Příští rok bude podle ředitele Národního orgánu pro koordinaci Víta Šumpely ve  znamení proplácení dotací a zúročení zkušeností při sepisování žádostí z minulých let. „Obce mají již odsouhlaseny dotace v hodnotě 48,5 miliardy korun. Proplaceno je 26 miliard,“ vypočítal Šumpela. Podle něj se budou muset žadatelé o dotace z nových výzev připravit na konkurenční boj. „Vyhraje ten, kdo se bude orientovat v  programových dokumentech, účastnit se seminářů pro žadatele, vyvaruje

Závěry konference MOM 2010 Přes rozdělování dotací do regionů se propast mezi Prahou a „zbytkem republiky“ stále zvětšuje. Růst HDP České republiky analytiky zaskočil: aktuální prognóza Komerční banky pro letošní rok je 2,1 %. Příští rok tento bankovní ústav očekává růst 1,7 %, ministerstvo financí 2 % Vláda musí rychle informovat o svých plánech s reformami. Investorům totiž dochází trpělivost. Jejich optimismus vydrží do jara příštího roku. V příštím roce se zostří „konkurenční boj“ mezi žadateli o evropské dotace. Vyhraje ten, kdo se vyzná v jednotlivých dotačních programech, strategických dokumentech, vyvaruje se nejčastějších chyb. Ministerstvo pro místní rozvoj a příslušné operační programy budou i v příštím roce pořádat semináře pro žadatele. Od roku 2013 by měla vstoupit v účinnost novela zákona o rozpočtovém určení daní. Zástupci obcí (Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv) nyní projednávají konkrétní znění s ministerstvem financí. Nově by měla být zavedena kritéria jako počet žáků ve školách. Diskutuje se i o zohlednění nadmořské výšky a věkové struktury obyvatelstva. Změní se také podmínky výpočtu podílu podle rozlohy a přejde se z katastrální výměry na rezidenční. Díky takzvanému systému sdružených nákupů prostřednictvím elektronických aukcí můžou instituce ušetřit 20 až 45 % nákladů.

LED technologie postoupily do další úrovně. Některé firmy nabízí zaváděcí ceny i kolem 4 000 korun za lampu. Při velkých obnovách veřejného osvětlení nabízí některé společnosti formu financování PPP, kdy se modernizace světel splácí z dosažených úspor.

Za mikrofon se postavil i Josef Bartoněk, předseda Svazu místních samospráv.

)) peníze v SFŽP

se nejčastějším chybám a bude aktivně spolupracovat s  řídicími orgány,“ upozornil Šumpela. Přestože nové vedení obcí a měst už na  evropské peníze jen tak nedosáhne, neznamená to, že samosprávy nemají jiné možnosti jak uspořit peníze z obecního rozpočtu a použít je na investice. Za řečnickým pultem totiž vystoupili také lidé z firem, které se na optimalizaci veřejných rozpočtů specializují. Posluchači se tak mohli dozvědět, jak funguje systém elektronických aukcí na  nákup energií a služeb. Zjistili, že v  některých moravských obcích ušetřili 28 procent za  tisk dokumentů. Dostali informace o tom, jak můžou pomocí PPP financování zmodernizovat veřejné osvětlení, aniž by to jejich pokladna pocítila.

5,3 miliardy korun, tedy 86 % alokace, zbývá v oblasti podpory 1.3 – Omezování rizika povodní. Suma se může změnit podle toho, zda Praha začne stavět ústřední čistírnu odpadních vod. Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí: k rozdělení je přichystáno 14,5 miliardy korun, tedy 92 % alokace 5,3 miliardy, tedy 86 % alokace zbývá v oblasti podpory 3.1 – Výstavba zařízení s cílem využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří také spalovny komunálního odpadu. Ještě 6,5 miliardy zbývá v oblasti podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady.

Ze státního fondu životního prostředí se stane zelená banka Životní prostředí – Už nebudeme dávat dotace na studie a podkladové materiály. Zajímají nás pouze projekty před spuštěním. Už nemáme peníze na  budování kanalizací a zateplování. Naopak můžeme podpořit projekty omezující emise a  zlepšující čistý vzduch. S  takovými zprávami přijel na  konferenci Moravské obce a města Radek Lintymer, tajemník prvního náměstka Státního fondu životního prostředí.

90 % PRO FIRMY Z OSTRAVSKA „Šedesát procent peněz už našlo své adresáty. Nejpozději do roku 2012 už na účtech Státního fondu životního prostředí nebudou téměř žádné evropské peníze,“ nastínil vývoj Lintymer. Velké šance o podporu SFŽP tak příští rok mají zejména průmyslové podni-

ky v Moravskoslezském kraji, které chtějí instalovat nové technologie. „Pro Moravskoslezský kraj vyjednáváme nadstandardní míru podpory pro firmy. Chtěli bychom některé projekty financovat až z  devadesáti procent,“ naznačil Lintymer. Peníze ze SFŽP příští rok poputují také na výstavbu spaloven komunálního odpadu. Jednu z  největších šancí o  podporu má karvinský projekt Krajského integrovaného centra nakládání s odpady. Podle Lintymera žadatelé nemají v příštím období už počítat s „pouhým“ poskytováním dotací. Ministr životního prostředí Pavel Drobil totiž uložil vedení fondu, aby jej přetransformovalo na takzvaný revolvingový fond. „Budeme omezovat dotace tam, kde nejsou nevyhnutelné. Dotace totiž pokřivují účetnictví a nevytvářejí prostředky na reinvestice,“ vysvětlil Lintymer. (hrd)

K O N F E R E N C E M O R AV S K É O B C E A M Ě S TA 2 0 1 0 S E K O N A L A D Í K Y P O D P O Ř E

HLAVNÍ PARTNEŘI

GENERÁLNÍ PARTNEŘI

PARTNEŘI

ZÁŠTITY

ODBORNÍ GARANTI

MEDIÁLNÍ PARTNER

ORGANIZÁTOR

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

EVROPSKÁ UNIE

08_mh10_12.indd 8

Fond soudržnosti

Pro vodu,

Evropský fond pro regionální rozvoj

vzduch a přírodu

6.12.10 17:17

prosinec 2010

sTrAnA 9

FenoMÉnY ZÍTŘKA

K O M E R Č N Í P R E Z E N TA C E

Bioproject:V bioplynových stanicích je budoucnost nA počáTKu sTál sňATeK jednoho Z pŘednÍch osTrAvsKých dodAvATelů A provoZovATelů bioplYnových sTAnic, FirMY ToMášeK servis, s výZnAMnou invesTičnÍ sKupinou. nA půdorYsu TohoTo spojenÍ vZniKlA FirMA bioprojecT, KTerá nYnÍ dobývá v poZici silnÉho hráče sTŘedoevropsKý Trh dodAvATelů bioplYnových sTAnic. Trh s  alternativními zdroji elektřiny zažívá raketový vzestup. V případě bioplynových stanic však nejde pouze o elektřinu. „Bioplynové stanice nemusí totiž vždy vyrábět pouze elektřinu, ale také biometan. A to je v době případné plynové krize hodně silný argument pro mnohem větší výstavbu,“ říká ředitel společnosti Bioproject Jan Kos. Proč jste zvolili název Bioproject? Název má v sobě odrážet nejenom podstatu našeho podnikání, ale současně má sloužit i k podpoře naší expanze do středoevropského regionu. Se změnou názvu korespondovala i změna vizuální prezentace naší společnosti. Hovoříte o mezinárodní expanzi. Kam až sahají v tomto ohledu vaše ambice? Hlavním trhem současnosti je pro společnost Bioproject Slovensko, které představuje až dvě třetiny obratových plánů pro letošní a příští rok. Úspěšně pracujeme na projektech v Maďarsku a připravujeme

o  výkonu 14 megawatt. Aktuálně jsou ve  výstavbě další tři stanice na  Slovensku a jedna v Čechách.

Jan Kos ředitel společnosti BIOPROJECT

se na vstup do Polska. Máme za sebou také referenční projekty v  Litvě a  Itálii. I  zde jednáme o  dalších zakázkách. Velkou výzvou je určitě Ukrajina. Expanze by neměla zastínit naše domácí plány. Do roku 2009 jsme u nás postavili 19 bioplynových stanic a v tomto ohledu patříme k domácí špičce. Tuto pozici si rozhodně hodláme udržet. Země v západní Evropě už nepotřebují bioplynové stanice? Státy na  západ od  Aše mají náskok. V  Německu je dnes v  provozu téměř šest tisíc bioplynových stanic, zatímco u  nás je počet stanic přes 100. Ve  srovnání se západní Evropou představují středoevropské země, balkánské státy a země bývalého Sovětského svazu značný prostor k expanzi. Ve  většině těchto zemí je nicméně nutná úprava současné legislativy. Kolik projektů máte v současné době v provozu a kolik jich plánujete? Jedná se o  devatenáct realizací v  Čechách, jedna běží na  Slovensku, celkově

Do  jaké míry může boom bioplynových stanic ohrozit rozvodovou soustavu, podobně jako se stalo nyní u fotovoltaických elektráren? Určitě ne. Provoz bioplynových stanic není rizikový. Jejich výhodou je produkce o  stabilním výkonu, bez výkyvů. S  jejich provozem lze uvažovat i  při zpracování biologického odpadu. Především v návaznosti na  výrobu a  produkci v  lihovarech, pivovarech, mlékárnách, čistírnách odpadních vod, jídelnách a restauracích. Zkrátka ve  většině případů, kde lidská společnost produkuje biologický odpad. U  rozvoje kotlů na  biomasu už odborná veřejnost není zajedno. Biomasa bude ještě nějakou dobu hlavním zdrojem zelené energie, ale ne na dlouho. Dodavatelé biomasy si uvědomují svůj budoucí význam a začínají licitovat o dlouhodobých kontraktech. Dobře vědí, že za pár let cena za biomasu vzroste a poptávka zdaleka převýší nabídku. Kolik bioplynových stanic může v Česku fungovat? To je těžké odhadnout. Dnes jich funguje přes 100. Letošek byl rekordní co do počtu přidělených dotací, které získalo 74 projektů. Odhaduji, že je zde prostor ještě pro pár set. Konečná kapacita se bude pohybovat přibližně v rozmezí 300-400 fungujících stanic. Hlavně bude záležet na přístupu jednotlivých obcí a krajů k těmto projektům. Co má klient od společnosti Bioproject očekávat? Co všechno nabízíte? Naší obrovskou výhodou je odborně zdatné a  finančně stabilní zázemí. Díky němu jsme schopní dodat bioplynovou stanici na  klíč. Navíc umíme dotáhnout do konce všechny fáze: od kalkulace a vytvoření finančního modelu, vyřízení všech potřebných povolení, samotné stavby, tak

následného zajištění servisu a  provozu. Zajistíme i  pomoc s  administrativou při žádosti o  dotace. Samozřejmostí je kvalitní technický dozor na  samotné stavbě. V Pardubicích sídlí náš vlastní tým projektantů. Nepodceňujeme ani výzkum a vývoj nových technologií. Máme svoji laboratoř, kde zkoumáme vstupy, které chtějí naši klienti použít. Vlastníme také experimentální bioplynovou stanici, která ve zmenšené podobě simuluje ostrý provoz. Zajímá vás co se děje s vašimi bioplynovými stanicemi i  po  uvedení do  provozu? Samozřejmě. Nabízíme pravidelný servis a  nově zavádíme dálkový monitoring. V  ostravské centrále sledují naši zaměstnanci na  obrazovkách děje v  každé bioplynové stanici. Naše schopnost reagovat na jakékoli vzniklé problémy je okamžitá. Nově také nabízíme obstarávání provozu stanice. K  tomuto kroku nás vedly dva důvody: Za  prvé jsme zjistili, že většina provozovatelů bioplynových stanic má problémy se zařízením zejména proto, že nedodržují technologické postupy. Nepoužívali schválené vstupní suroviny či obsluha zanedbávala svoji práci - míchali vše, co jim přišlo pod ruku. Stává se nám, že občas vytáhneme pneumatiku, kámen… Takové věci pak dokážou zařízení rychle zničit. Za druhé se o bioplynové stanice pomalu začínají zajímat i finanční investoři, mimo jiné i z řad investorů do fotovoltaiky. Bioplynové stanice jsou pro mnohé symbolem nepříjemného zápachu. Jak chcete bojovat s tímto problémem? Zápach není symbolem provozu bioplynových stanic. Naše zkušenost je jiná. Přísně dbáme na dodržování předepsaných technologických postupů. To se nám doposud dařilo a já věřím, že to tak bude i nadále. Materiál, který procesuje výstupem z  bioplynové stanice – takzvaný digestát – by totiž neměl téměř zapáchat. Pokud se

)) o společnosti Bioproject zaměstnává přes 50 expertů V příštím roce firma spustí tři bioplynové stanice v Čechách, šest až osm na Slovensku, jednu až tři v Maďarsku.

někde objevily problémy, bylo to proto, že provozovatelé byli neukáznění nebo vstupní materiál špatně skladovali. Jak se vypořádáváte s nechutí energetických distributorů, kteří nechtějí vydávat licence pro připojení do sítí? To je v  současné době velký problém a  velká brzda na  českém trhu. Tento stav způsobila hlavně fotovoltaika. Některé zdroje uvádějí, že se tento stav změní po  novém roce, jsou to však neověřené informace. Máme seznam desítek zájemců, kteří chtějí začít stavět a na tomto stop stavu jejich odhodlanost ztroskotává. To zní skoro jako neřešitelný problém… Není to pro nás zásadní problém. Nemusíte se totiž vždy orientovat pouze na výrobu elektrické energie. Dnes už totiž lze bioplyn dočistit na biometan, který se může tlačit do sítě zemního plynu. V tomto jsou na  Slovensku oproti nám napřed. Hodně tento směr nastavila hrozba další plynové krize. Tam by od  dubna 2011 měl platit nový zákon a mimo jiné by měla být stanovena výkupní cena biometanu.

I firmy šetří své peníze, čas a nervy s elektronickou spisovou službou Nejčastějšími uživateli elektronické spisové služby, v  současnosti také nazývané jako DRMS (Document Record Management Systém), jsou logicky subjekty, jimž vedení spisové služby v elektronické podobě ukládá zákon, tedy především organizace státní správy a  samosprávy. Zároveň však roste počet organizací, kterým současná legislativa nic takového nenařizuje, a přesto se rozhodly spravovat své dokumenty právě pomocí této aplikace, například komerční společnosti. Jaké k tomu mají důvody? Firmy, stejně jako úřady, chtějí především zarazit zbytečné výdaje. Správa dokumentů v listinné podobě je plýtváním finančními i lidskými zdroji. Je zastaralá, namáhavá, zbytečně nákladná a nešetrná k přírodě. Elektronizací správy svých dokumentů firmy ušetří značné sumy, a to hned v několika různých oblastech.

Metody eliminace rizik díky systému elektronické spisové služby GORDIC® GINIS®

ÚsporA, ÚsporA, ÚsporA Díky elektronické spisové službě společnosti GORDIC® už podniky nemusejí své dokumenty zbytečně tisknout. Šetří tak nejen naše lesy, ale také svoje peníze. Totéž platí o  kopírování. Kopírování dokumentů v  elektronické podobě nic nestojí. Dalším z  důvodů, proč organizace aplikaci používají, je potřeba spolehlivé a pohodlné komunikace prostřednictvím datových schránek. Se „spisovkou“ nejenže nepřijdou o  jedinou datovou zprávu, ale nemusejí se při každém vstupu do datové či e-mailové schránky opakovaně přihlašovat. Komunikace prostřednictvím datových schránek a  elektronické pošty jim přináší úsporu na poštovném. Elektronická spisová služba usnadňuje a urychluje práci s dokumenty natolik, že činnosti, které dříve zaměstnávaly řadu lidí, nyní zastane jeden člověk. Častým argumentem pro pořízení programu proto bývá zeštíhlení počtu zaměstnanců a z toho plynoucí úspora na mzdách anebo jejich přeřazení na  důležitější práci.

09_mh10_12.indd 9

Základní uživatelský modul spisové služby GINIS® SSL – Univerzální spisový uzel

)) soumrak lejster Nejenže je elektronický dokument okamžitě dohledatelný, ale navíc nezabírá žádné místo. Systém DRMS tak pomáhá zastavit na úřadech a ve firmách nárůst počtu papírů.

Modul Elektronická podpisová kniha informačního systému GINIS® usnadňuje proces schvalování a podepisování elektronických dokumentů Aplikace navíc zaznamenává, kdo a  kdy provádí s dokumentem jaký úkon. To zaručuje osobní odpovědnost za provedené činnosti.

i čAs jsou penÍZe Zásadní úsporou, kterou privátní sféra dovede ocenit, je úspora času. V DRMS je každý dokument okamžitě přístupný, dohledatelný během několika vteřin na základě prakticky jakéhokoli parametru,

dokonce i  neúplného. Pravidelné úkony s dokumenty jsou výrazně urychleny. Jiné, jako jsou např. vedení podacího deníku, přidělování čísel jednacích, kontrola a  doplňování elektronických značek a  časových razítek, evidence doručenek z  datové schránky atd., se dokonce provádějí zcela automaticky. Při předávání a odesílání dokumentů není potřeba ani vstávat ze židle. Propojení s dalšími agendami informačního systému odstraňuje duplicitu činností (dvojí evidenci). Podniky si pořizují elektronickou spisovou službu, aby zkrátily dobu strávenou papírováním a  měly více času na  aktivity, které vydělávají. V  momentě, kdy se organizace odhodlá nechat zastaralou a  těžkopádnou správu dokumentů za  sebou a  pořídí si elektronickou spisovou službu, jsou její zaměstnanci proškoleni, aby s  programem pracovali efektivně. Je jim k dispozici plná servisní podpora včetně hotline, na  kterou se mohou telefonicky obracet s jakýmkoli problémem, dotazem či přáním. I tato péče přispívá k tomu, že počet úřadů a firem, které se k této malé elektronické revoluci osmělí, měsíc od měsíce roste.

sečTeno A podTrženo Každá firma nebo úřad si může pořídit variantu elektronickou službu podle svých potřeb a  finančních možností, od  komplexního informačního systému GORDIC® GINIS® SSL, až po menší aplikaci WESS (Elektronická spisová služba), která nabízí výrazně nižší cenu při zachování plné funkčnosti a je tak řešením pro organizace menší velikosti. I to je důvod, proč stále více organizací (přestože nemají ze zákona povinnost vést spisovou službu) objevuje přednosti elektronické spisové služby a pořizuje si ji z vlastní vůle. Jednoduše proto, že chtějí zlevnit, zjednodušit, zefektivnit a  zmodernizovat správu svých dokumentů a být před konkurencí o krok napřed.

DRMS – Document Record Management System Systémy DRMS® integrují všechny přednosti RMS (Record Management System) a DMS (Document Management System). Řídí tedy nejen samotné dokumenty, ale i záznamy o nich (metadata). Představují tak komplexní řešení správy dokumentů a jejich popisných záznamů. Jsou určeny organizacím, které chtějí účinně evidovat a řídit externí a interní dokumentaci. Tyto systémy pracují naprosto rovnocenně s analogovými i elektronickými dokumenty. Údaje o jednotlivých dokumentech se do systému pořizují ručním zadáváním, elektronickým vstupem (například i z datové schránky) nebo lze načíst data z jiných programů (specializovaných agend). Jednotlivé komponenty těchto systémů umožňují splnit požadavky na řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení.

6.12.10 16:17

PROSINEC 2010

STRANA 10–11

N E T R A D I Č N Í VÁ N O C E

Na vánoční stůl patří jen to nejlepší

Na vánoční stůl patří jen to nejlepší Získejte DÁRKOVÝ poukaz. Projděte se vinařskými sklepy a vyzkoušejte, ze které země roste nejlahodnější z vín.

Sklepy všech tří vinařství jsou pro zájemce otevřeny denně kromě neděle od 8 do 18 hod.

Na vánoční stůl patří jen to nejlepší. Svíčky, bramborový salát a vůně smaženého kapra. Kromě toho by na žádné vánoční tabuli neměla chybět láhev dobrého vína. Nabízíme vám výběr vín hned ze tří vinařství, a to díky projektu LGL. Záměrem projektu LGL je nabídnout bohatou paletu různých stylů vín ovlivněných odlišným způsobem výroby a rozdílnými podmínkami terroir, z nichž vína pochází. LGL proto propojila tři vinařství, vinařství REISTEN, Nové Vinařství a Vinařství rodiny Špalkovy, aby svým zákazníkům mohla nabídnout co nejširší škálu vín, a každý si tak přišel na své. Vinice každého z vinařství se rozkládají na jiném půdním podloží. REISTEN díky vápencovým půdám nabízí spíše plnější vína s výraznou minerální chutí. Vinice Špalků v Novém Šaldorfu dodává vínům jemnou kořenitost. Nové Vinařství ze svých vinic vyrábí lehčí vína se svěží kyselinou. Všechny tři značky nabízí společně nevšední zážitky. Stanete-li se členem LGL, čekají na vás nejrůznější akce a ochutnávky, cenové výhody i dárkové poukazy. Díky vysoké různorodosti můžete nakombinovat velmi odlišná vína do jedné dárkové kazety a získáte dokonalý dárek i pro ty nejnáročnější.

Svěží mladý vítr

Svěží mladý vítr

Na tento diář je možné jako materiál použít plast i kov, který je odolnější a slibuje exkluzivnější vzhled. Plast zase nabízí větší barevnou variabilitu. Součástí desek je trubičkový otvor, do kterého se po zavření diáře zasune tužka, propiska nebo pero, a tím diář „zamkneme”.

NEBUĎTE NUDNÍ!

Autor: VÁCLAV MLYNÁŘ

Darujte dárek, který nejen potěší, ale hlavně: Stane se praktickým klenotem pro každý den. I tak obyčejné věci, jako je třeba psací pero nebo diář, mohou zaujmout svým neokoukaným a nápaditým designem. Mnoho firem už došlo na myšlenku oslovit při tvorbě designu a návrhů studenty výtvarných oborů vysokých i středních škol. Spokojenost je na obou stranách. Studenti pak mají větší možnost prosadit se po skončení studia na trhu práce a výrobce zase získá nadmíru neotřelé a svěží nápady.

NÁŠ TIP

Ačkoli ne všechny návrhy dospějí až do zdárného konce, tedy že se z papíru přenesou do výroby, přesto mnohé z nich dostanou ve výrobě zelenou. Sami posuďte, zda by se vám líbil některý z nich. Společnost ADK, český výrobce manažerského kancelářského a cestovního vybavení, spolupracuje mimo jiné s mladými designéry z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. O tom, jak by takový pomocník do kanceláře měl vypadat, mají vlastní představu. Na realizaci návrhů studentů VŠUP si budeme muset ale ještě chvíli počkat.

Young line ADK Tento diář je určen spíše pro mladé lidi. Je uzavíratelný zipem, který je kolem dokola, nebo zip můžeme nahradit magnetem a manipulace s diářem je tak rychlejší. Tvrdé desky jsou vyrobeny z plastu, který umožňuje použít širokou škálu barev. Vnitřek diáře má hned několik variant, podle potřeby zákazníka. Nabízí se varianta s dotykovým displejem a plánovačem času nebo platforma na mobilní telefon či kapsy na vizitky a různé drobnosti.

Náš tip na vánoční dárek Nechte si od nás připravit dárek podle Vašich přání a představ. Rádi vám sestavíme originální dárek „šitý na míru“ právě pro Vás!

Hotel Vista oblékl nový kabát Hotel Vista oblékl nový kabát

Diáře nové generace

Infinit den pro dvě osoby:

 2x wellness (bazén + saunový svět) 120 min  2 x 60 min. masáž (probíhá současně ve dvou oddělených masážních místnostech)  privátní whirlpool 50 min. pro dvě osoby a navíc láhev sektu a 2 x nealko nápoj dle vlastního výběru

Autor: PETR POLÁK

Nápadná, dříve bílá budova deset minut od brněnského centra se během jednoho roku proměnila na nově zrekonstruovaný tříhvězdičkový HOTEL VISTA. Vznikl tak další prostor pro obchodní jednání, akce a ubytování s nabídkou nadstandardních služeb v moderním designu a osobitém střihu. Přesvědčte se sami při nejbližší cestě do moravské metropole.

Infinit relax den pro dva | Kokosová masáž | Omlazující zábal plný moře | Kofeinový zábal na hubnutí | Aroma masáž svíčkou na  tělo | Wellness pobyt pro zamilované | Dárkový poukaz na  privátní wirpool se sektem

pro ŽENY

pro MUŽE

KOKOSOVÝ DEN PLNÝ EXOTIKY • Vstup do wellness (bazén + saunový svět) 90 min • Vanilkovo-kokosový peeling / 30 min • Povznášející masáž kokosovým olejem / 30 min • Zábal kokosovým máslem s kousky kokosu / 20 min • Vlasový zábal extra panenským kokosovým olejem • Nealkoholický nápoj dle výběru

PIVNÍ DEN PRO MUŽE • Hodina ve fitness s trenérem • Vstup do wellness 90 min (bazén + saunový svět) • Infinit masáž 60 min • Lahev piva dle výběru

www.svet-wellness.cz www.infinit.cz

Autor: PAVEL ČOUPEK

líček vý ba nuje o t y b r e po “ zah

r tm erase ešní t m apa na stř xusní i u c  l a v r oc tau • 2x n vé res  hotelo v e Hora ř e eč Černá u • 2x v r a v e pivo lovín xkurz a Pav • 1x e pů vín le k s e xkurz • 1x e

Zapomeňte na předvánoční stres. Zpříjemněte si adventní čas a užijte si pohodu lázní, která umí pohladit tělo i duši. Dopřejte si koupele, masáže či silvestrovskou zábavu. Přinášíme nabídku, se kterou před Vánoci přichází moravské lázně.

10-11_mh10_12.indd 10-11

   

celotělový zábal z mořských řas koupel se solí z Mrtvého moře peloidní obklad volný vstup do bazénu

Cena pobytu: polopenze 5 960 Kč plná penze 6 380 Kč

Priessnitzovy léčebné lázně

Lázně Luhačovice

RELAXAČNÍ POBYT S LYŽOVÁNÍM v srdci Jeseníků. Lázně pro vás v termínu od 10. 1. do 22. 4. 2011 připravily sportovně relaxační pobyt s možností využití lázeňských procedur a služeb.

SILVESTROVSKÝ POBYT – I  zima v  Lázních Luhačovice má své nezapomenutelné kouzlo. V  zimní atmosféře Luhačovic, s příjemnými lidmi a s relaxačními procedurami můžete ukončit starý a začít nový rok. Termín: 27. 12. 2010–2. 1. 2012

 aromamasáž  hydromasážní vanu (masáž celého těla pomocí 130 trysek)  saunový svět – aroma, finská a parní sauna, Priessnitzův chodníček, whirlpool  bazén s protiproudem a vodopádem

 skipas 3x 4hodinový skipas s občerstvením  4x ubytování ve dvoulůžkovém pokoji v lázeňských domech Priessnitz***, Bezruč***, J. Ripper***  snídani formou švédských stolů

Cena pobytu: 4 635 Kč Koupíte-li pobyt svým blízkým jako dárek, získáte 40% slevu. Na děti se vztahují další možnosti slev a výhod.

Silvestrovský balíček služeb:  uvítací drink  6x ubytování  6x polopenze – bufetová snídaně, 4x večeře, 1x silvestrovská večeře, 1x slavnostní novoroční večeře

 silvestrovská oslava s programem a živou hudbou  relaxační program  novoroční koncert

e

HOTEL VISTA disponuje širokou variabilitou prostorů určených pro školení, semináře, konference a další setkání. Kompletní vybavení, jako je dataprojektor, ozvučení, wi-fi a další, je pro VISTU samozřejmostí. Vedle kompletního konferenčního servisu Vám hotel nabízí profesionální gastronomické služby s řadou nevšedních kulinářských specialit. Střešní restaurace s výhledem na celé Brno je pak ideálním místem pro obchodní setkání.

Lázně Lednice

4 dny plné relaxace koupel Champagne aroma masáž rozšířená Amma masáž

pokoj Tulipán

Takto si představuje dataprojektor nové generace mladý designer z Ústavu konstruování FSI VUT Brno. Návrh vznikl jako semestrální práce na zadání společnosti Phillips, s níž VUT dlouhodobě spolupracuje.

Kožená aktovka Andante s diářem ve stejném vzoru „krokodýl“. Aktovka má rozměry vhodné pro nošení desek a jiných dokumentů formátu A4. Pořídit si ji můžete hned v několika barvách, a to v černé, červené, hnědé nebo béžové barvě. Zakoupit ji můžete u ADK za 3 990 Kč. K aktovce vám doporučujeme také diář formátu A6 ve stejném provedení, který pořídíte za 2330 Kč. Autor: ADK

Odměňte se lázněmi

   

pokoj New York

Dataprojektor 21. století

Aktovka Adante

Balíč

Nechte zimu za dveřmi a užijte si na konci roku příjemné pobytové balíčky. Lázně Lednice pro vás připravily zvýhodněnou nabídku na „Silvestrovské hodování“ nebo „Hřejivá vánoční relaxace“, „Tři dny pohody“ a mnoho dalších. Vybíráme jeden z nich.

HOTEL VISTA nabízí 55 plně zařízených apartmánů, kde se budete cítit jako doma. Při kratších cestách využijte jednoho ze stylových moderně vybavených pokojů. Celkem je k dispozici 65 dvoulůžkových pokojů zajišťujících absolutní pohodlí.

Po práci si zasloužíte odpočinek

em zlatem m ručuj Dopok „Za tekutý ánu

SILVESTROVSKÉ HODOVÁNÍ

Čeká vás služební cesta?

Cena pobytu: od 6 390 do 8 780 Kč

Večer můžete strávit v restauraci u sklenky vína nebo si raději vychutnat masáž ve wellness centru. Využijte také široké škály speciálních pobytových balíčků pro zpříjemnění na vašich cestách.

Něco pro business

www.vista-hotel.cz 6.12.10 16:22

STRANA 12

PROSINEC 2010

ROZHOVOR MĚSÍCE

Bývalý ředitel podal trestní oznámení i na sebe Jaké největší investice vás v  příštím roce čekají? Mnohé budou pokračovat: dokončí se odbahnění Plumlovské a Luhačovické přehrady, vypořádáme se i s otázkou protipovodňových opatření ve  Slavkově, Velkém Meziříčí, Valašském Meziříčí, Olomouci či Uherském Hradišti, nesmíme zapomínat ani na opatření pro město Znojmo. Hodně se chceme zaměřit na komplexní řešení, například i nadále je pro nás prioritní vybudování teplického poldru a komplexní řešení protipovodňových opatření na řece Bečvě. Je možné, že tímto krokem nakonec ještě ušetříme. Podobně chceme postupovat i  v  dalších projektech, jako je například soubor opatření na řece Jihlavě.

MĚL BY TO BÝT PODNIK, KTERÝ ČISTÍ A SPRAVUJE VODU. ZATÍM TO ALE VYPADÁ, ŽE JE POVODÍ MORAVY ZANESENÉ BAHNEM. POLICIE ŠETŘÍ, ZDA PŘEDMINULÉ VEDENÍ NEZPRONEVĚŘILO 41 MILIONŮ KORUN. ČIŠTĚNÍ BRNĚNSKÉ I PLUMLOVSKÉ PŘEHRADY PROVÁZÍ POCHYBNOSTI.

Dočkají se protipovodňových opatření i Troubky? To právě souvisí s projektem Pobečví, kde hodláme zadat studii. V  Troubkách se připravuje částečné opatření, které by mělo obci pomoci v případě povodňových stavů, avšak i obec sama nečekala na větší opatření a  zrealizovala si již sama své drobné opatření.

Veronika Hrdá Nový ředitel Radim Světlík chce kromě vod očistit i  jméno podniku. „Kauza s  podezřením na  zpronevěru peněz vrhla na  naši firmu velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na  neznámého pachatele, respektive na předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné i  ten, který trestní oznámení podal,“ diví se Světlík. Jedním z vašich cílů je změnit mediální obraz Povodí Moravy. Proč myslíte, že je tak špatný? Problém je v tom, že se dost často měnili generální ředitelé. To nepůsobí dobře ani navenek, ani uvnitř. Zaměstnanci jsou pak dezorientovaní. Není ani správné, aby si vedení podniku vyřizovalo své účty bez pádných důkazů přes média. Povodí je také často očerňované během povodní. Ta problematika ale není nikdy tak černobílá. Jen málokdo si uvědomuje, že lidé začali stavět na místech, kde by naši dědové nikdy nestavěli. Všichni chtějí bydlet u řeky, dívat se na pěknou vodu. Když se ale tento živel zvedne, hledá se viník, za kterého je nejčastěji označováno Povodí. Povodí má velké problémy s  vykupováním pozemků pro stavbu protipovodňových opatření. Proč to trvá tak dlouho? Krátce po  povodních jsou majitelé ochotní všechny pozemky prodat. Pak uplyne několik měsíců a oni si někde přečtou, že se dá na prodeji pozemků zbohatnout. Jednání s  takovými majiteli je pak velmi obtížné. Povodí totiž nemůže zvyšovat ceny. Jedná podle zákona. Navíc je důležité připomenout, že za  protipovodňová opatření nesou odpovědnost obce. Často se tak stává, že starosta vydá nemalé prostředky za  vypracování studie, ty jsou ale nereálné a  v  mnoha případech zcela nepoužitelné. Pojďme k  projektu čištění Brněnské přehrady. Nedávno kvůli špatné komunikaci s Povodím odešel konzultant Jan Hodovský. Máme čekat další výměnu firem a novou strategii? Historie je bohužel nešťastná a  kostrbatá. Smlouva s firmou pana Hodovského byla uzavřena ještě mým předchůdcem, Liborem Dostálem. Nebudu se pouštět do spekulací za jakých okolností, protože jsem u toho nebyl. Přiznám se ale, že jsem tam cítil snahu postavit celý projekt na jinou úroveň. Realita byla ale někde jinde a nakonec se toho tolik nezměnilo. Když jsem se tedy seznámil s výsledky, usoudil jsem, že peníze za  jeho služby raději vynaložím jiným způsobem. Necítil jsem potřebu, aby se za tak vysokých nákladů pan Hodovský účastnil všech jednání. Pokud on to vyjádřil jako

ŠÉF MORAVY „Chystáme se prodat některé nepotřebné budovy, pozemky, rybníky… Neděláme to jen proto, že se to teď ,tak dělá‘, ale protože musíme.“ FOTO: Jiří Sláma

Povodí Moravy v číslech

i  ten, který trestní oznámení podal. Sám byl v podniku zaměstnaný devět let, z toho čtyři roky na vrcholných pozicích. Nicméně s  policií spolupracujeme, vydáváme jí veškeré podklady, které si vyžádá. Já osobně ale mám informace takové, že v mnoha přídech zákon porušen nebyl. To ale musí posoudit jiní.

V roce 2009 vykázal státní podnik zisk více než 15 milionů korun. Kromě státních a krajských dotací získává peníze také za prodej povrchové vody a elektřiny.

Povodí spolupracuje s rakouskou stranou na vybudování předpovědního povodňového systému Morava – Dyje. Ten by měl být hotový příští rok. Stát bude téměř miliardu eur.

zhoršení způsobu komunikace, pak jde o  velmi levný způsob vyjádření odchodu z tohoto projektu. Máme tedy čekat další změny firem nebo strategie? Ne zásadně. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že zbavení vody od  sinic není stejné, jako když si koupíte stroj nebo začnete stavět dům. Když zasahujete do přírody, vždycky musíte počítat s tím, že nepůjde všechno podle vašich představ. Navíc si musíme uvědomit, že přehrada nebude nikdy úplně bez sinic, pokud nezamezíme přítoku fosforečnanů z  obcí v povodí řeky Svratky. Do konce listopadu chci mít na stole analýzu z Povodí Moravy, která tento problém popíše, a my pak budeme dělat všechny kroky pro zlepšení. Pak se musíme postarat o to, aby byly přítoky živin pro sinice zmírněny. Kolik už čištění přehrady stálo? K  dnešnímu dni padesát milionů korun. Celkové náklady na tento projekt by se měly vyšplhat k dvěma stovkám milionů korun podle původního rozpočtu. Troufám si ale říci, že to nakonec nebude tolik. Další miliardy ale bude stát vybudování čistíren odpadních vod v obcích v povodí Svratky… Nejsem přesvědčen o  tom, že to budou takové objemy finančních prostředků. Zabývejme se i tím, zda budeme budovat úplně všechny čističky, nebo jsme schopní to částečně řešit i jinou formou. Státní fond životního prostředí už nemá evropské peníze na  stavbu čistíren a kanalizací. Proč se začíná s obcemi

v povodí Svratky jednat až nyní, kdy už nemají šanci získat na stavbu čistíren tolik peněz z jiných zdrojů? Tak, jak jste to nyní podala, to vypadá, že nikdo nic nedělal a  všichni jen čekali. A to není zcela pravda. Obce se samozřejmě rozmýšlely, zda podají žádost o přispění na kanalizaci, a často to tak také udělaly. Ne vždy ale dotaci dostaly. Ne vždy si také mohou dovolit tak velkou stavbu spolufinancovat. Čistírny navíc nejsou všechno. Většinu škodlivého materiálu máme na polích. Je potřeba změnit i tento způsob hospodaření. Proto strategie musí být jasná: nejdřív se vypořádat s  největšími znečišťovateli a  pak postupovat k  těm menším. Vybudování čistíren ve  velkých obcích je už za námi, teď musíme pokračovat postupně. Jedno ale uznávám: O slučování některých obcí pro podání žádostí jsme mohli jednat mnohem dříve. Udělalo by se toho více než dnes, kdy už na kanalizace došly dotace. Věřím ale, že se s  tím vypořádáme. Už také kvůli tomu, že na prospěšnosti tohoto projektu se shodnou všichni, kterým záleží na výsledku. Bývalé vedení podalo trestní oznámení kvůli podezření ze  zpronevěry údajných 41 milionů korun ze zakázek podepsaných předchozím vedením v čele s  Miroslavem Dudou. Máte informace o  tom, jak to vypadá s  případnou obžalobou? Tato kauza vrhla na náš podnik velmi negativní světlo. Samotné trestní oznámení bylo podáno na neznámého pachatele, respektive na  předchozí vedení státního podniku, kde jeho součástí byl mimo jiné

Budete vytahovat i  vy „kostlivce“ ze skříně? Netuším, jestli tam nějací jsou. Každopádně očekávám, že po  poradě s  dozorčí radou necháme zpracovat nestranný audit. Vyžádám si také kontrolu ze strany ministerstva. Zatím však vyčkáváme, až skončí vyšetřování policie, abychom jim nevstupovali do práce. Do jaké míry přichází s vaším nástupem „nová éra“? Otázkou je, co můžeme chápat jako novou éru. Je jasné, že uzavřít se do  své kanceláře je hrozně málo. Zatím se mi daří dávat dohromady tým lidí, který ví, co chce. Život kolem vody jim není lhostejný a leží jim na srdci stejně jako mně. Ptám se na  to i  proto, že otevřenost Povodí Moravy nebyla nikdy moc velká. Dokonce jsem se nedopátrala informací o  tom, kolik stály významné investiční akce jako například protipovodňová opatření Třebíče. Máte pravdu. To se mi moc nelíbí. Pokud si totiž budeme hrát na  tajnůstkáře, tak nám nikdo věřit nebude. Přitom zrovna v tomto případě není co tajit. Udělal jste i  vy na  Povodí škrty po vzoru ministrů? Je jasné, že hledáme možnosti úspor. Například teď přemýšlíme jak se zbavit toho, co nám nic nepřináší. Chystáme se prodat některé nepotřebné budovy, pozemky, rybníky… Neděláme to jen proto, že se to teď „tak dělá“, ale protože musíme. Od  příštího roku totiž dostaneme do  správy část majetku Zemědělské vodohospodářské správy, a to nás bude také stát dost peněz. Sice to bude vypadat, že se nám navýší i  rozpočet, na  druhou stranu ale budeme mít mnohem vyšší náklady.

Už znáte rozpočet na příští rok? Předpokládám, že do  konce listopadu budeme mít vše zpracováno k  předložení dozorčí radě a  následně ministerstvu zemědělství v lednu 2011. Hovořme však přesně – nejedná se o „rozpočet“, ale o „finanční plán podniku“. Jak moc se bude lišit od  toho letošního? Bude určitě vyšší. Přejde k  nám totiž Zemědělská vodohospodářská správa. S jakou částkou budete spokojený? Byl bych spokojený, kdybychom nemuseli ministerstvo zemědělství žádat o příspěvek na  naše hospodaření. Na  druhou stranu bych byl spokojený, kdybychom dostali nad rámec našeho plánu 1,5miliardovou dotaci, za  kterou bychom opravili všechno nejnutnější, co potřebujeme. Ale vážně: Příští rok budeme hospodařit s částkou asi 700 milionů korun, oproti letošním 600 milionům. Mnoho lidí si myslí, že máme k dispozici mnohem více peněz, ale všechno jsou to chiméry. Jsme Povodí s  nejmenšími příjmy ve  vztahu k obhospodařovanému území a množství toků.

)) kdo je

Ing. Radim Světlík Radim Světlík je od poloviny září novým šéfem Povodí Moravy. V letech 1995 až 1997 působil ve společnosti ABB PBS jako ředitel nákupu a do roku 2001 pracoval ve firmě Image Group, která se zabývala správou pohledávek IPB. Od roku 2002 až 2005 působil ve firmě PBS Třebíč. Od roku 2008 působí v Povodí Moravy jako ředitel závodu Dyje. Zde nastartoval a připravil mimo jiné studie Přítlucko-břeclavského poldru nebo rozpracoval možnosti zlepšení povodňových stavů v obci Vranov nad Dyjí. V letech 2009 až 2010 pracoval na Povodí Moravy ve funkci technicko-provozního ředitele.

INZERCE

Založte si u nás blog! Žijte na našem webu

12_mh10_12.indd 12

www.moravskehospodarstvi.cz

6.12.10 16:17

prosinec 2010

sTrAnA 13

společenská odpovědnosT firem

Největší dárci dávají na projekty stále více peněz plATiT poUze dAně Už není in. firmy chTějí viděT, že jejich peníze UdělAjí RAdOsT kONkRéTNím LIdem. poTřebUjí si svoU invesTici do společnosTi doslovA osAhAT.

)) největší dárci Výsledky soutěže Top Filantrop 1. ČEZ 374,5 mil. Kč 2. OKD 134 mil. Kč 3. Česká spořitelna 53,1 mil. Kč 4. Česká pojišťovna 46,4 mil. Kč 5. ČEPS 31,7 mil. Kč 6. Johnson & Johnson 30,7 mil. Kč 7. Telefónica O2 29,8 mil. Kč 8. ČSOB 29,7 mil. Kč 9. Nestlé Česko 17,4 mil. Kč 10. Vodafone 17 mil. Kč

Veronika Hrdá Podle údajů ministerstva financí daly vloni firmy na  charitu 2,33 miliardy korun. Přestože je to o 90 milionů méně než v  předchozím roce, nedá se říci, že firmy pro veřejně prospěšné projekty udělaly méně. Společenská odpovědnost už totiž neznamená pouze rozdělování peněz na charitu nebo mezi sportovní kluby. Firmy více zapojují do  rozhodování o  svých penězích neziskové organizace a  své zaměstnance. Ti se často po  pracovní době proměňují v dobrovolníky. „Místo do  práce k  počítačům chodí zaměstnanci učit seniory, koučovat lidi z  neziskových organizací nebo čistit les. Zaměstnavatel jim poskytuje vzdělávání, korektní vztahy, slušné zacházení i plné zázemí pro rozvoj i pro nadstavbovou práci pro potřebné,“ vysvětluje šéfredaktor časopisu CSR Fórum Martin Růžička. Přestože statistiky zaznamenávají mírný pokles, největší dárci naopak hlásí nárůst příspěvků. Účastníci soutěže vyhlašované v  polovině listopadu Fórem dárců, TOP Filantrop 2010, dali na charitu 818 milionů korun, což je o 69 milionů víc než před rokem. Průměrná výše daru dokonce vzrostla o čtyři tisíce na 139 493 korun.

TOP FILANTROP 2010

foTo: csr fÓrUm

1. řaDa ZlEVa: Vladimír Zábranský – První chodská stavební společnost | | lubor Žalman – Raiffeisenbank | Miroslava Němcová – předsedkyně Poslanecké Sněmovny PČR | Šimon Pánek – Člověk v tísni | Muriel anton – Vodafone Czech Republic | Pavlína Kalousová – platforma Byznys pro společnost | Petra Pavičová – T-Mobile Czech Republic | Rut Bízková - Ministerstvo životního prostředí ČR | Veronika Špachtová - lMC 2. řaDa ZlEVa: lenka Kohoutová – poslankyně PS PČR | Radek Špicar – Škoda auto | Pavel Závitovský – KPMG Česká republika | Tony aksich – RPG RE | Pavel Kavánek – ČSOB | Jiří Zouhar – PwC Česká republika | Ivan Balogh – Plzeňský Prazdroj 3. řaDa ZlEVa: Stuart Schaag – US Embassy | Tomáš Jindříšek – OgilvyInteractive | Jakub Unger – aktuálně.cz | Ondřej Šuch – Skupina ČEZ | Reda Rahma – Dalkia Česká republika | Jiří Šuchman – Telefónica O2 Czech Republic

„V  roce 2010 jsme podpořili 256 projektů, průměrná částka na  jeden projekt je 226  595 korun. Bez sponzorství fotbalového týmu MFK OKD Karviná a házenkářského klubu HCB OKD Karviná, které tvoří nejvyšší částku v rámci sponzoringu,

je průměrná částka na jeden ,běžný‘ projekt 112  238 korun,“ potvrzuje mluvčí OKD Vladislav Sobol. Jedna z  nejvýznamnějších ostravských firem také potvrdila, že po tříletém fungování se Nadace OKD stala největším filan-

tropem v zemi. V žebříčku největších dárců se po ČEZu umístila na druhém místě. Letošní ročník TOP Filantrop také upozornil na fakt, že téměř každá firma investující peníze do veřejných projektů zakládá nadace s vlastními pravidly.

„Projekty mají podle nás smysl, pokud jsou dlouhodobější, proto jen zřídka jdeme do  ad hoc projektů. V  zásadě klademe důraz na rozvíjení stávajících projektů a  na  spolupráci s  našimi partnery. Rozdělení finančních prostředků na  projekty Nadace České spořitelny schvaluje správní rada, projekty banky pak filantropická rada,“ přibližuje Klára Pačesová z tiskového centra České spořitelny. Přestože české firmy k otázce společenské odpovědnosti přistupují stále vážněji, jen pomalu dohání Západ, hlavně Velkou Británii, Irsko a  USA. Podle odborníků totiž nejsou v  daných zemích výjimkou firmy, které darují procento ze svého obratu. V Česku drží rekord KPMG s 0,55 procenta. „Důvodem může být i nižší podpora ze strany státu, jenž dovoluje z  daňového základu odečíst jen pět procent,“ myslí si daňová poradkyně Marie Slámová.

Mění se styl veřejně prospěšných aktivit českých firem? Jak se tento trend projevuje ve vaší firmě.

)) anketa

Bohdana HORáČKOVá ředitelka komunikace ČEZ Naše aktivity se mimo jiné odvíjí i od potřeb samotné společnosti ČEZ. V budoucnu budeme potřebovat tisíce technicky vzdělaných zaměstnanců, proto se logicky soustředíme na podporu technických škol. Snažíme se také s lidmi více komunikovat a být jim blíž. Zároveň se necháváme lidmi inspirovat, jaké projekty a aktivity máme podpořit. V rámci letošní „Vaše volba“ jsme získali přes devět tisíc námětů, které vyhodnotíme a v příštím roce některé z nich uskutečníme. Letos jsme také umožnili veřejnosti hlasovat, které školy získají peníze na moderní vybavení učeben. Hlasování se zúčastnilo půl milionu lidí.

Richard KAPSA předseda správní rady Česká pojišťovna

Vladislav SOBOL tiskový mluvčí OKD Stále více firem se snaží prostředky vynaložit co nejúčelněji. Postupně ztrácí na důležitosti prvoplánové PR, kdy protihodnotou sponzorství nebo i daru (ač to není zrovna v souladu se zákonem) bylo velké logo dárce na dresech, na nástěnce… Pro mnoho firem je teď mnohem důležitější, komu a jak jejich dar pomůže. V OKD se to projevilo právě založením firemní nadace, přes kterou financujeme většinu našich veřejně prospěšných aktivit. Má přesná pravidla, je transparentní a na jejím fungování se podílejí lidé se zkušenostmi z neziskového sektoru, kteří jsou zárukou odbornosti a nezávislosti.

Ačkoli podle dostupných dat v průběhu finanční krize aktivita (počet) firemních dárců mírně klesala, přesto došlo k navýšení průměrné výše darů. U velkých a etablovaných firem je vidět stále propracovanější a efektivnější systém podpory veřejně prospěšných aktivit. Firmy se více než v minulosti věnují i tématům, která nejsou tak „společensky oblíbená“, například oblast boje s drogovou závislostí či podpora kvality života seniorů. Česká pojišťovna v loňském roce založila svou nadaci (Nadace České pojišťovny), která má za cíl zastřešit a dlouhodobě podporovat veškeré její veřejně prospěšné aktivity.

Petr HANDL tiskový mluvčí RPG Real Estate

Kristýna HAVLIGEROVá tisková mluvčí Česká spořitelna V souvislosti s finanční krizí donátoři mnohem více přemýšlejí, kam peníze na veřejně prospěšné účely směřují, a snaží se, aby byla každá koruna investována maximálně efektivně. Současně se ke společenské odpovědnosti snaží vést i své zaměstnance a klienty. Podobný trend zastáváme také my – preferujeme pokračování v našich dlouhodobých partnerstvích, pro navazování nové spolupráce partnery pečlivě vybíráme a jejich projekty detailně posuzujeme především z hlediska jejich efektivity pro společnost.

V realitní skupině RPG Real Estate přistupujeme k těmto aktivitám ze dvou pohledů. Jedním je klasické dárcovství, kdy každoročně přispíváme částkou dva miliony korun Nadaci OKD. Díky ní můžeme podporovat řadu prospěšných projektů. Stejně velký důraz ale klademe na zapojení zaměstnanců naší realitní skupiny do dobrovolnických projektů, při nichž mohou pomoci zlepšení života lidí v sociálně vyloučených lokalitách nebo při programech zaměřených na seniory. Většinou se přitom jedná o projekty, při nichž investujeme stovky milionů korun do zvyšování úrovně celých městských částí.

Firemní dobrovolnictví v Česku reprezentuje také RPG a Dalkia Dárci – V  žebříčku Top Filantrop zabodovaly i další moravské firmy, které razí myšlenku, že „pouhé“ darování peněz nestačí. „Na  slavnostním večeru TOP filantrop 2010 byly dekorovány čtyři firmy, které postoupily do  finále soutěže Evropská cena za  firemní dobrovolnictví: RPG Real Estate, Dalkia ČR, První chodská stavební společnost a  Česká spořitelna,“ zdůraznil Martin Růžička, šéfredaktor časopisu CSR Fórum. Tyto firmy posunuly ideu „darování práce zaměstnanců“ ještě na  vyšší úroveň. Čas a energii dobrovolníků zaměřují na nejpalčivější problémy v dané komunitě a  na  nejpotřebnější cílové skupiny. Například RPG Real Estate se díky této strategii daří zvelebovat své bytové domy, a to i v problematických lokalitách. Perlička navíc: na opravách se podílí i samotní obyvatelé, kteří se k okolí, jež si sami uklidili, chovají mnohem zodpovědněji.

13_mh10_12.indd 13

ruku v tom smyslu, že v nich společnou prací postupně budujeme pocit spoluzodpovědnosti za to, v jakém prostředí žijí,“ vysvětlil Handl.

do dobrovolnické práce se zApojilA polovinA zAměsTnAnců

Zaměstnanci RPG Real Estate při komunitní akci v Orlové. „Impulzem pro zahájení našeho projektu byla skutečnost, že některé domy patřící naší společnosti se nacházejí v sociálně znevýhodněných lokalitách,“ říká Petr Handl, ředitel vnějších vztahů skupiny RPG Real Estate, která byla nominována do Bruselu v kategorii „Nováček“.

FOTO: RPG Real Estate

„Dospěli jsme k  závěru, že má-li se kvalita života v těchto lokalitách změnit k lepšímu, nestačí pouze opravit domy, ale je nutné dlouhodobě pracovat i  se zdejšími nájemníky. Právě oni jsou totiž často těmi, kdo si své vlastní bydlení ničí. Proto jsme jim nabídli pomocnou

Program zapojování zaměstnanců do veřejně prospěšných projektů v RPG RE je propojen s podnikáním firmy a je zaměřen na  naléhavé lokální společenské problémy – sociální vyloučení a nezaměstnanost sociálně slabých skupin místního obyvatelstva. RPG RE ve  spolupráci s  místními veřejně prospěšnými organizacemi, které se dlouhodobě věnují problematice sociálního vyloučení, realizovala v sociálně vyloučených lokalitách s převážně romskou populací a  zvýšenou koncen-

trací nezaměstnaných komunitní akce, do  nichž se na  dobrovolnické bázi zapojila více než polovina zaměstnanců realitní skupiny RPG Real Estate – tedy asi 200 lidí. K  nim se přidal přibližně stejný počet místních obyvatel. Cílem byl úklid společných prostor domů i  veřejných prostranství, opravy domů, výsadba stromů a povzbuzení komunikace napříč komunitou prostřednictvím kulturního programu. Zaměstnanci pomáhali v  osadách ve svém volném čase. Firma zase investovala prostředky do pomůcek, potřebného vybavení, přípravy a komunikace. Tyto akce byly první svého druhu v dané ostravské lokalitě. „Přínosem projektu je i  rozvoj zaměstnanců v  oblasti měkkých dovedností, jako je komunikace s  klienty se specifickými potřebami, posílení týmové spolupráce a  integrace do  života v  komunitě,“ dodal Handl. (hrd)

6.12.10 16:20

STRANA 14

pRoSiNec 2010

c e l o ž i v o T N í v z d ě l ává N í

Studujte! Univerzity jsou vstřícné i k zaměstnaným vySoké školy STále čASTěji lákAjí ke STudiu zAměSTNANé lidi. pRoTo, Aby Se mohli ve volNém čASe NAdále vzdělávAT, jim TAké poSkyTují doSTATečNé zázemí. moRAvSké hoSpodářSTví přiNáší přehled těch nejzajímavějších kurzů a oborů pro pracovníky veřejné a státní správy a pro firemní manažery. TAkzvANá ceNTRA celoživoTNího vzděláváNí dNeS už fuNgují v kAždém kRAjSkém měSTě. STAčí Si jeN vybRAT, co váS bude bAviT.

)) kombinovaná dálková forma studia Masarykova univerzita v Brně www.muni.cz Většina fakult MU nabízí možnost studia kombinovanou formou. Obory pro veřejnou a státní správu naleznete například na stránkách Ekonomicko-správní fakulty www.econ.muni.cz nebo Fakulty sociálních studií www.fss.muni.cz

univerzita toMáše Bati ve zlíně www.utb.cz Univerzita Tomáše Bati zase nabízí velké množství studijních programů, které lze studovat dálkově, tedy kombinovaně. Zajímavé jsou například obory na Fakultě managementu a ekonomiky. Tady můžete získat bakalářský titul v oboru Ekonomika a management – Podniková sféra nebo Veřejná správa a regionální rozvoj. V kombinované formě lze také vystudovat marketing nebo finanční řízení podniku. Studium je tříleté a bezplatné. Zájemci musí podat přihlášku do 28. února. Příjimací zkoušky se skládají z testu z matematiky a cizího jazyka.

)) instituty celoživotního vzdělávání Mendelova zeMědělská a lesnická univerzita www.icv.mendelu.cz Vzdělávací programy na nejrůznější témata. Od klasických rekvalifikačních kurzů z oblasti zemědělství až po ekonomická studia, jako je Oceňování podniku, Exportní manažer, Technické znalectví a likvidace pojistných událostí nebo Krizový manažer. Institut nabízí také bakalářský program s názvem Specializace v pedagogice a magisterský program Technické znalectví a expertní inženýrství. Institut vypisuje také jazykové kurzy. Od druhé poloviny ledna začíná kurz Odpadové hospodářství a environmentální management obcí. Tento obor se studuje v pěti dvoudenních blocích (76 hodin) od ledna do května. Poplatek činí 8 900 korun.

vysoká škola polytechnická v Jihlavě www.vspj.cz Kombinovanou formu studia nabízí i Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Pro zaměstnané nabízí obory jako Ekonomika a management – Cestovní ruch nebo Finance a řízení. Studium ukončené bakalářským titulem trvá tři roky – školné se neplatí. Předběžný termín pro podání přihlášek je 30. dubna 2011. Přijímací řízení na obor Finance a řízení se skládá z testu všeobecných studijních předpokladů, cizího jazyka (AJ nebo NJ). Pro obor Cestovní ruch je nutné zvládnout test ze všeobecných znalostí a cizího jazyka (AJ nebo NJ).

vysoké učení technické v Brně www.lli.vutbr.cz Kurzy pro zástupce státní a veřejné správy a pro manažery vypisuje také Institut celoživotního vzdělávání Vysokého učení v Brně. V současné době jsou aktuální zejména kurzy pro letce, Institut však programy průběžně aktualizuje. Pro manažery vypisují semináře jako Krizový management, Řízení mezinárodních projektů, v nabídce jsou také dvousemestrální studia Studium jakosti či Studium managementu. Ceny za dvoudenní semináře se pohybují kolem sedmi tisíc korun. Dvousemestrální programy stojí 22 tisíc korun.

vysoká škola Báňská – technická univerzita ostrava www.rccv.vsb.cz Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava také nabízí možnost studia při zaměstnání. Na stránkách Regionálního centra celoživotního vzdělávání je přehled všech kurzů. Zajímavé jsou například obory jako Ekonomika cestovního ruchu, Management a Marketing, Podniková ekonomika a management, Účetnictví a daně, Oceňování podniku, studijní program Hospodářská politika a správa – obor Veřejná ekonomika a správa, Regionální ekonomika, Eurospráva nebo Finance. Pro zápis do těchto oborů stačí mít maturitu. Většinou se jedná o dvouleté studijní programy ukončené bakalářským titulem. Cena je 23 tisíc s DPH. Termín podání přihlášek je do 31. srpna 2011.

univerzita palackého v oloMouci cdv.upol.cz Také Univerzita Palackého nabízí kurzy pro státní a veřejnou správu. Průběžně vypisuje kurzy s názvem Vstupní vzdělávání úředníků územní samosprávy a kurzy zaměřené na správní řízení a na angličtinu v úředním styku. Studovat je lze dvěma způsoby: distanční formou, tedy plněním úkolů z domova, nebo kombinovanou formou, která obsahuje dvě setkání. Cena za kurzy je 1 600 korun v distanční formě a 3 800 korun v kombinované. Jazykový kurz stojí 2100 korun

)) MBA (MASTERS OF BUSINESS ADMINISTRATION) MBa v ostravě na vysoké škole podnikání a na vysoké škole Báňské www.vsp.cz a www.vsb.cz

slezská univerzita v opavě a oBchodně podnikatelská fakulta v karviné www.slu.cz/celozivotni-vzdelavani Studovat při práci můžete také v Opavě nebo Karviné. V Karviné například vypisují dálkové bakalářské programy Ekonomika a management, Hospodářská politika a správa. Můžete se zapsat také do kurzů Základy účetnictví nebo například do jednodenního kurzu o odlišnostech komunikace v zahraničí. V příštím roce fakulta Veřejných politik opět vypíše čtyřsemestrální kurz Veřejná správa a regionální politika. Páteční soustředění se konají jednou za čtrnáct dní v Opavě, Úpici a v Táboře. Absolventi získají předpoklady k uplatnění na místech referentů odborných pracovníků, zdokonalí se také v komunikačních dovednostech. Cena kurzu za jeden semestr je 18 tisíc korun. V případě, že se budou chtít absolventi přihlásit do bakalářského studia, můžou uplatnit získané kredity z tohoto kurzu. Termíny pro podání přihlášek vypíše katedra na jaře.

další kurzy v krnově Slezská univerzita pořádá kurzy také v Krnově. Tamní pobočka vypisuje přímo kurzy pro pracovníky ve veřejné správě. Tajemníci úřadů můžou například využít čtyř soustředění, při kterých se dozví informace nutné pro jejich práci. Za cyklus zaplatí 2 350 korun bez DPH. Specifický je například kurz Polština ve veřejné správě nebo Šikana na pracovišti či Syndrom vyhoření. Vzdělávat se zde můžou například sociální a pedagogičtí pracovníci. Nabízí také jazykové, počítačové a rekvalifikační kurzy. Lidé z firem se můžou naučit také základy účetnictví.

Absurdita? Nosit na úřad dokumenty, které jsou online Anketa – Česká byrokracie má svou Absurditu roku 2010. Ve  čtvrtém ročníku soutěže, která upozorňuje na absurdní povinnosti ukládané úřady podnikatelům, „zvítězila“ povinnost chodit na státní úřad s online aktualizovanými dokumenty. „Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k  provedení kontroly pojistného na  sociální zabezpečení, musíte přinést s  sebou výpis z  obchodního rejstříku, a to i přesto, že jsou tyto informace online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a  osvědčení jiným úřadem obstará sám,“ uvedl podnikatel, který tuto povinnost do soutěže nominoval. V  anketě hlasovaly čtyři tisíce lidí, „vítězná“ absurdita získala celkem 38  procent hlasů. Na  druhém místě se s  21  procenty umístila povinnost nechat si úředně ověřit pravost dokumentu z  datové schránky. Pomyslnou bronzovou medaili získala s 18 procenty povinnost vozů na údržbu silnice platit mýtné.

14_mh10_12.indd 14

)) top absurdity Nominované absurdity:  Zbytečné prokazování finanční způsobilosti  Vozy na údržbu silnice musí platit mýtné  Plátcem DPH už od obratu 1 Kč  Formality, které nikdo nesleduje  S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření  Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat  Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované „Hospodářská prosperita nemůže fungovat tam, kde stát hází podnikatelům klacky pod nohy. Proto je potřeba si na předpisy pořádně posvítit a zamyslet

se nad tím, jestli je všechny opravdu potřebujeme,“ řekl ministr průmyslu a  obchodu Martin Kocourek, který se podle svých slov rozhodl zrušit každý rok tři desítky paragrafů, které podnikání zbytečně komplikují. Největším zatěžovatelem firem je kromě správy sociálního zabezpečení Český statistický úřad, zdravotní pojišťovny a  finanční úřady. „Přes proklamace všech vlád podnikatelé nepociťují významnější snížení administrativní zátěže. Z tohoto hlediska Česká republika dokonce obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí,“ dodala Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Některé z absurdit minulých ročníků už přitom byly odstraněny. Například Absurditu roku 2009, kterou získala povinnost fyzioterapeutů mít v  ordinaci velké zrcadlo, ledničku a  dvě nášlapné váhy, letos vyhláška ministerstva zdravotnictví podstatně zjednodušila a  odstranila povinnost mít ve fyzioterapeutické ordinaci ledničku. (haa)

Titul MBA můžou získat zájemci také v Ostravě. Od příštího roku jej bude nově nabízet Vysoká škola podnikání. Ta letos v březnu uzavřela písemnou dohodu s rakouskou vysokou školou Management Center Innsbruck (MCI). Přihlášky je možné zasílat ihned, prostřednictvím elektronické přihlášky na webu školy. Kurzy pro manažery nabízí také Vysoká škola báňská. Školné stojí 72 tisíc korun. Zájemci musí absolvovat motivační pohovor a test z angličtiny.

Brno Business school www.uk-mba.cz Studium MBA na Vysokém učení technickém v Brně poskytuje vzdělávací programy ekonomicko-manažerského typu s důrazem na strategické řízení, rozvíjení a udržování kvality celoživotního vzdělávaní rozšiřováním a prohlubováním znalostí nezbytných pro vykonávání manažerského povolání v podmínkách tržní ekonomiky. Výuka probíhá v kombinované formě a je organizována formou víkendových studijních modulů po dobu dvou let.

Brno international Business school www.bibs.cz Výuka manažerského programu MBA Senior Executive je organizována jako víkendová-modulární. Program je rozdělen do tří na sebe navazujících ročníků/ etap. Výuka je doplněna o tematické semináře, osobní konzultace a kvalitní on-line elektronickou podporu. Pro zájemce jsou k dispozici specializační nadstavby (např. Management zdravotnických zařízení). Studium trvá dva a půl roku s možností individuálního zkrácení či prodloužení o jeden semestr.

Nejúspěšnější průmyslové zóny jsou na Moravě Průmyslové zóny – Ocenění pro nejúspěšnější průmyslovou zónu loňského roku získal CTPark Ostrava. V této kategorii soutěže o Podnikatelskou nemovitost roku 2009, kterou již po desáté uspořádala agentura CzechInvest spolu s  ministerstvem průmyslu a  obchodu a  sdružením AFI, uspěla také uherskohradišťská Průmyslová zóna Jaktáře, která se umístila na druhém místě. Vítězný CTPark se v roce 2009 významně rozrostl, noví nájemníci si tu pronajali přes 33 tisíc metrů čtverečních. Zamířili sem například výrobci autodílů, dopravci, poskytovatelé IT služeb nebo finančního poradenství, kteří tu dohromady plánují vytvořit přes 800 pracovních míst. „Největší investice byla pro americko-italskou společnost ITT, pro kterou jsme postavili nový výrobní areál na ploše 23 tisíc metrů čtvereč-

ních,“ uvedl generální ředitel společnosti CTP Invest Remon Vos. Mezi nedávné úspěchy CTP patří také kontrakt, který společnost uzavřela ve spolupráci s ostravským magistrátem s dodavatelem brzdových destiček, italskou společností Brembo. „Do svého závodu v Ostravě hodlá Brembo investovat 35 milionů eur,“ potvrdila mluvčí CTP Jana Bakešová. CTPark Ostrava vznikl v lokalitě Ostrava-Hrabová v roce 2005 na  ploše 110  hektarů. Dnes zde sídlí 44  firem, ve  kterých pracuje tři a  půl tisíce zaměstnanců. Druhé místo v  soutěži získala Průmyslová zóna Jaktáře. Má rozlohu 135  tisíc metrů čtverečních a  je budována od roku 1998. V roce 2009 uzavřela developerská společnost ILFO kontrakt na pronájem nemovitostí v uherskohradišťské zóně se společností FORSCHER, která působí jako dodavatel pro společnosti z  automobilového a  farmaceutického průmyslu. (haa)

6.12.10 16:20

prosinec 2010

sTrAnA 15

inZerce

Nemocniční informační systémy v T-Systems ČR Globální ekonomická kriZe nám ukáZAlA, že je TřebA hledAT sTále nové příležiTosTi A ZAměřiT se i nA nové oblAsTi. Zdravotnictví nejen v České republice je výrazně ovlivňováno vlivy ekonomické krize. Důsledky výpadku výběru zdravotního pojištění i úspor administrativy státu se projevují dopady do hospodaření zdravotnických zařízení. Tím nabývá na váze provázanost ryze odborně – profesních aplikací s aplikacemi umožňující ekonomické a  manažerské hodnocení léčebného procesu a změna řízení zdravotnických zařízení z pohledu čistě medicínského na medicínsko-ekonomický. Z  těchto požadavků vychází řešení, které bylo v  letošním roce úspěšně – za  účinné podpory T-Systems - představeno v lokalizované verzi společností SAP ČR. Oborové řešení SAP for Healthcare, doplněné do  jádra SAP integrovanou klinickou částí i.s.h. med (vyvinuta společně kolegy z  T-Systems Rakousko a Siemens), poskytuje: Mezinárodně má T-Systems více než dvacetiletou historii spolupráce se zdravotnickým sektorem. Mezinárodní kompetenční centrum pro zdravotnictví podporuje lokální zastoupení v  jednotlivých zemích předáváním zkušeností v oblasti služeb pro zdravotnictví: od návrhu řešení a  potřebné infrastruktury, přes realizační a integrační služby, řízení projektů, až po provoz a podporu informačních systémů. Toto řešení je  určeno především pro zdravotnická zařízení (nemocnice, ve  kterých jsou zastoupeny základní obory – chirurgie, interní oddělení, gynekologické a porodní oddělení s labora-

)) zdravotnictví

Integrované řešení Minimum rozhraní Zpřístupnění informací zdravotnickému personálu dle

potřeby jeho role v léčebném procesu

Informační podpora vazeb mezi nemocničními zdravotníky a okolními navázanými specialisty

torním a radiologickým komplementem od cca 600 lůžek) krajů a měst i fakultní nemocnice. Řešení je vhodné i pro implementaci v  řetězcích zdravotnických zařízení, kde umožňuje efektivní řízení celku i  jednotlivých subjektů, včetně

podpory spolupráce (předávání pacientů) mezi spolupracujícími pracovišti. Zavedení jednotného informačního a  komunikačního systému umožňuje optimalizovat procesy v systému poskytování lékařské péče.

Jak je na tom české zdravotnictví z pohledu srovnání se zeměmi OECD?  +37% akutních lůžek vůči průměru OECD  Využití akutních lůžek je jen 72%  Pobyt v nemocnici je o 18% delší než průměr OECD  Máme o 22% méně praktických lékařů a o 61% více specialistů  Návštěv u lékaře je o 85% více než průměr v OECD  Česká zdravotnická zařízení potřebují zvýšit kvalitu a snížit náklady – Aktivním řízením svých procesů – Využíváním informací pro rychlou reakci při řízení nemocnice – Využíváním externích partnerů – lékařů, rehabilitací… Implementované řešení pak poskytuje jednotný (elektronický) zdravotní záznam pacienta, komunikuje v  rámci jednotné sítě, poskytuje možnost nahlédnutí do dokumentace pacienta ze všech sdružených nemocnic, předávání pacientů na specializovaná pracoviště, automatizované vyúčtování výkonů zdravotním pojišťovnám, controlling a obsahuje i manažerské nadstavby pro rozhodovací procesy řízení, jakož i  speciální funkce jako například výzkum a výuka. Pro menší zařízení T-Systems ČR jako významný poskytovatel dynamických ICT služeb nabízí pro své zákazníky řešení SAP IS-H/i.s.h.med v  konceptu SaaS (Software as a  Service) technologicky postavené na bázi „cloud

Zdroj: OECD a Haas:consult

computingu“ – poskytování IT infrastruktury včetně zajištění informační bezpečnosti. Nabídneme tak svým zákazníkům řešení pomocí dynamických služeb jako odpověď na  tlak po  snížení nákladů na  IT služby nejen snížením investiční náročnosti, ale i schopnost IT infrastruktury pružně reagovat na  změnu potřeb – IT musí nejen umět rychle růst spolu s podnikáním, ale také se v případě potřeby i dynamicky redukovat. JOSEf fILIP T-Systems Czech Republic

Unikátní vzdělávací kurz pro nové starosty, tajemníky a zastupitele CEVRO Institut – vysoká škola právních a sociálních studií – se, kromě jiného, zaměřuje také na  vzdělávání pracovníků státní správy. Nově zvolení starostové, tajemníci a zastupitelé mohou nyní využít nabídky unikátního jednodenního vzdělávacího kursu Konšel, který je uzpůsoben právě jejich potřebám. Ředitelce vysoké školy CEVRO Institut JUDr. Markétě Štalmachové jsme proto položili několik otázek. Co přesně Konšel je? Konšel je jednodenní až jeden a půl denní kurs, který je postaven na základě zkušeností a poptávky osob činných v obecních a městských úřadech a zastupitelstvech. Je rozdělen do jednotlivých bloků, z nichž lze absolvovat buď všechny, nebo jen vybrané. Komu všemu je kurs určen? Konšel je určen zejména pro nově zvolené starosty, místostarosty, tajemníky a uvolněné i neuvolněné radní všech obcí, měst, statutárních městech i jejich městských částí. Zúčastnit se ale samozřejmě může každý, koho daná problematika zajímá. Jakým tématům se Konšel věnuje? Nabízených okruhů je opravdu mnoho, uvedu tedy pouze některé: Právní úprava sa-

a další odborníci. Nemohu každého jmenovat, za všechny uvedu tedy alespoň: prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc., JUDr. PhDr. Petra Koláře, Ph.D. a JUDr. PhDr. Karla Šimku, LL.M., Ph.D.

JUDr. Markéta Štalmachová, ředitelka vysoké školy CEVRO Institut mosprávy a státní správy; Smlouvy uzavírané obcí; Rozpočet měst a obcí; Správa obecního majetku a zásady hospodaření; Veřejné zakázky – hlavní principy zákonné úpravy; Obce a jejich územní plány; a řada dalších. Kdo v programu Konšel přednáší? Lektory jsou lidé zkušení v  záležitostech obcí, právníci, vysokoškolští pedagogové

Jaké další typy vzdělávání může CEVRO Institut zaměstnancům veřejné sféry nabídnout? Pro pracovníky veřejného sektoru máme celou paletu vysokoškolských studijních programů. Myslíme si, že naše nabídka je v této oblasti opravdu komplexní. Prvním v  řadě je tříletý bakalářský program Právní specializace – Veřejná správa, který lze studovat jak prezenčně, tak i  formou kombinovanou, vhodnou při zaměstnání. Po  úspěšném absolvování bakalářského stupně mohou zájemci pokračovat v navazujícím magisterském programu Veřejná správa, který máme rovněž akreditován jak v prezenční, tak i v kombinované formě. Naši nabídku programů pro veřejný sektor pak uzavírá prestižní postgraduální studium MPA (Master of Public Administration), které je určeno zejména střednímu a vyššímu managementu v oblasti veřejné správy a NGOs. (pr) 10_10_inzerce_Moravske Hospodarstvi 132 x 185_011_k.indd 1

10/25/2010 10:43:21 AM

Nej kačka z Evropy putuje ke skautům do Kopřivnice Kopřivnice – Nejzajímavějším projektem podpořeným z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko je kopřivnické skautské centrum VANAIVAN. Rozhodlo o tom 1644 hlasů, které centrum získalo prostřednictvím internetu v hlasovací soutěži Nej kačka z Evropy. Lidé mohli vybírat mezi patnácti ukončenými investicemi různého zaměření za  více než deset milionů korun, které podpořil ROP Moravskoslezsko. „Chtěli jsme lidem ukázat, že se jich dotace bez-

15_mh10_12.indd 15

prostředně týkají, a jak mohou být v našem kraji užitečné. Lidé se mohli rozhodovat subjektivně podle vlastních kritérií a  dát hlas projektu, který znají, navštěvují a využívají nebo se jim prostě jen líbí,“ uvedl David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Do hlasování, které probíhalo od 11. října do 10. listopadu, se na internetu zapojilo téměř devět tisíc lidí. Na druhém místě se s 1260 hlasy umístila nová sportovní hala při základní škole Žákovská v  Havířově,

třetí skončil s  947 hlasy opavský Obecní dům. Vítězný projekt v  Kopřivnici slouží jako volnočasové a vzdělávací centrum pro

skauty i  další neziskové organizace nejen z regionu, ale i celé republiky. „Získali jsme nový domov,“ říká Zdeněk Michálek, vůdce skautského střediska. Z  přibližně dvacetimilionové investice přišlo z  Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 18,7 milionů korun. „Výhru jsme tak trochu čekali. Je to dobrá investice, která slouží – od prosince, kdy je centrum v provozu, ho využilo několik stovek skautů a  skautek. To jsou příznivci, kteří nás v hlasování určitě podpořili,“

míní Michálek. Dosáhnout na  evropské peníze podle něj ale nebylo snadné. „Celý proces od přípravy žádosti až po realizaci byl poměrně těžký. Byla to ale jediná možnost jak získat tak nádherné centrum,“ říká Michálek. S centrem má ještě velké plány. „V dalším kole podobné výzvy jsme získali 5,5 milionů korun na  vybudování Areálu zdraví kolem celého centra,“ dodává. Oficiální vyhlášení soutěže proběhlo na konferenci Evropské příležitosti regionu v Karviné. (haa)

6.12.10 16:20

STRANA 16

PROSINEC 2010

CO PŘINESE ROK 2011

)) daně 2011

Nejdůležitější daňové změny 2011 Výběr úsporných opatření vlády, která schválil Senát. Po podpisu prezidenta republiky vejde v platnost 1. ledna 2011. )) DAŇOVÁ OBLAST Změny v daňové oblasti by měly přinést příští rok státnímu rozpočtu 4,3 miliardy korun a dalším veřejným rozpočtům 1,3 miliardy korun:  POVODŇOVÁ DAŇ představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1200 korun ročně. Opatření bude platit jen v roce 2011.  ZRUŠENÍ SLEV ZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ POSTIŽENÝCH – ruší se daňová sleva pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců.  ZRUŠENÍ DAŇOVÉHO OSVOBOZENÍ MALÝCH VODNÍCH ELEKTRÁREN s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Úprava prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na 20 let.  Nově budou platit daň z úroků také KAMPELIČKY.  NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM, které pro své zaměstnance zřizují fond kulturních a sociálních potřeb, se sníží možnost odečíst si z daňového základu příspěvky do tohoto fondu ze dvou na jedno procento z objemu peněz na platy a náhrady. Dále: Zdanění přivydělávajících si důchodců (nad 840 tisíc ročně), Zdanění výsluh pro vojáky, prezidentská daň, zdanění poslaneckých náhrad

)) STAVEBNÍ SPOŘENÍ Státní podpora připsaná v příštím roce za letošní rok bude zdaněna sazbou 50 procent. V dalších letech příspěvek státu klesne ze současných 15 procent na deset procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Úprava také zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. Vláda plánuje na státní podpoře vyplatit místo plánovaných 11,4 miliardy pouze 6,5 miliardy korun. )) SOCIÁLNÍ OBLAST Nemocenská se bude vyplácet po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent (očekávaná úspora 2,3 miliardy korun).

KOMPLETNÍ SEZNAM ZMĚN NA www.moravskehospodarstvi.cz

Spalovna v Karviné? Po volební odmlce přípravy pokračují PŘED KOMUNÁLNÍMI VOLBAMI BYLO TOTO TÉMA TABU. TEĎ SE O SPALOVNĚ V KARVINÉ ZASE ZAČÍNÁ MLUVIT JAKO O JISTÉM PROJEKTU, KTERÝ BUDE FUNGOVAT UŽ ZA PĚT LET.

)) co požaduje EU Do roku 2010 musí ČR prokázat, že skládkuje o 25 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. Do roku 2013 musí ČR prokázat, že skládkuje o 50 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. Do roku 2020 musí ČR prokázat, že skládkuje o 65 % méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.

Mojmír Žáček Karviná – Na  skládkách v  Moravskoslezském kraji ročně skončí zhruba 400 tisíc tun tuhého komunálního odpadu. Pátým rokem proto usiluje vedení Moravskoslezského kraje, Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a  Frýdku-Místku o  výstavbu Krajského integrovaného centra nakládání s odpady. „Musíme vyřešit odpadovou politiku v  regionu. Kapacita místních skládek pomalu dochází. Navíc nám evropská legislativa přikazuje, aby množství uloženého komunálního odpadu do deseti let výrazně kleslo, “ tvrdí náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Výstavba spalovny má hlavně podporu ostravských podnikatelů. „Proč bychom měli odpad nespalovat, když hoří. Navíc podmínky jeho využití jsou tak přísné, že emise jsou výrazně nižší než ze spalování uhlí. Je nelogické, abychom těžili z povrchu nebo dokonce z  podzemí uhlí, a  na  druhé straně spalitelné odpady zahrabávali do  země,“ dodává viceprezident Moravskoslezského energetického klastru Pavel Bartoš. Krajské integrované centrum (KIC) na  komunální odpady má však i  své od-

JAKO V BRNĚ Karvinská spalovna bude druhou na Moravě. Bude fungovat podobně, jako ta brněnská. FOTO: Jiří Sláma půrce. Vlnu odporu mezi okolními i vzdálenějšími obcemi zvedla i obava ze zvýšené nákladní dopravy. Lidé se obávají hlavně toho, že jim kolem domů budou jezdit kamiony s  odpadem. Podle projektu by totiž spalovna měla ročně zvládnout 200 tisíc tun odpadu, což je polovina množství vyprodukovaného v moravskoslezském regionu.

OBAVA Z LÉTAJÍCÍCH ODPADKŮ „Samozřejmě stále uvažujeme o  tom jak snížit dopady dopravy na veškeré okolí. To znamená velkoobjemové kontejnery a  překladiště tak, aby doprava byla co nejúčinnější a  pro lidi i  životní prostředí

nejbezpečnější. Samozřejmostí je i využití nákladních vlaků,“ představuje další možné úpravy logistického plánu Josef Tuhý, generální ředitel KIC. Téměř šest tisíc podpisů obyvatel Karvinska získali organizátoři petice, která popisuje obavy z  dalšího zhoršení už tak špatného ovzduší v regionu. Argumentuje i tím, že životní prostředí v Moravskoslezském kraji už tak patří mezi nejzatíženější v republice. „Máme tu dost továrních komínů, doprava je hustá, z blízké Ostravy nám tu vítr přináší další zplodiny. Manželka si stěžuje, že pořád jen utírá prach. Děti tu mají respirační potíže,“ vypočítává své obavy pětapadesátiletý obyvatel Karviné Václav Hirkel. Odborníci však obavy místních obyvatel mírní. Podle nich obyvatelé žijící „pod

komínem“ pocítí dopady paradoxně nejméně. „Spalovna nepředstavuje pro okolí nějaké výrazné nebezpečí. Špatné vlivy na životní prostředí jsou mýty. Paradoxně pokud chcete dýchat čerstvý vzduch tak je spíše právě u spalovny, než v centru Karviné na exponované křižovatce,“ tvrdí profesor Petr Stehlík, ředitel ústavu procesního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Nová spalovna komunálního odpadu by měla vzniknout v karvinské části Doly na území bývalého dolu Barbora. V roce 2014 by měl začít zkušební provoz, o  rok později ostrý. Stavba by měla podle předběžných odhadů přijít na  pět miliard korun. Teplo ze spalovny bude určeno především pro obyvatele Karviné. V  jejím okolí však už stojí dvě teplárny. Provozovatel – Dalkia ČR – se však nové konkurence neobává. „Rozhodně se nebudou bít o  život na slunci. Spalovna komunálního odpadu ročně vyrobí zhruba milion dvě stě tisíc gigajoulů tepla. Karviná s nedalekým Havířovem ročně potřebují zhruba 3,5 milionu GJ,“ tvrdí Zdeněk Duba z  teplárenské společnosti Dalkia ČR.

Čistý vzduch v Ostravě: Miliardy nestačily, sypou se další Ostravsko – Přestože stát a firmy do ostravského „čistého“ vzduchu nasypaly už miliardy korun, stále to nestačí. Příští rok bude ve znamení dalších investic do šetrnějších technologií. Pomoc chce i  Státní fond životního prostředí. „Největším producentem jemného polétavého prachu na  Ostravsku je ArcelorMittal, následují další hutní podniky jako Evraz Vítkovice, Vítkovice Machinery group a  Ostravskokarvinské koksovny. Ti generují asi osmdesát procent polétavého prachu,“ říká Petr Jančík, vedoucí katedry ochrany životního prostředí Fakulty metalurgie materiálového inženýrství VŠB-TU Ostrava. Podle něj je problém i v tom, že podniky mají příliš nízké komíny.

Největší znečišťovatel už první kroky udělal. Následují jej i další. „Od roku 2004 jsme proinvestovali více než osm miliard korun. Dvě a půl miliardy korun přitom šly na ekologické projekty,“ připomíná mluvčí ArcelorMittal Věra Breiová. I  Mittal počítá příští rok s  podporou státu. „Například v  programu výzvy ministerstva pro životní prostředí počítáme s  deseti ekologickými projekty v  celkové hodnotě více než čtyři a půl miliardy korun,“ dodala Breiová. Také teplárenská společnost Dalkia ČR do modernizace svých zařízení jen v letošním roce vložila 590 milionů korun. Vše směřovalo do zkvalitnění kotlů a odsíření nebo denitrifikaci spalin.

)) TOP producenti    

ArcelorMittal Evraz Vítkovice Vítkovice Machinery group Ostravskokarvinské koksovny

„Například příští rok budeme výrazně investovat v  areálu Nová Karolina v  Ostravě,“ prozradil country manager skupiny Dalkia v ČR Laurent Barrieux. Za  některé problémy se znečištěným ovzduším si však mohou Ostravané sami: vzduch znečišťují lidé, kteří topí uhlím a dřevem. V Ostravě je navíc předimenzo-

vaná doprava. Vedení Ostravy už proto začalo vysazovat zeleň a vypracovalo plán pro smogové situace. „V takové situaci chceme umožnit, aby mohli řidiči jezdit po dálnici bez zpoplatnění. Navíc chceme nabídnout bezplatnou přepravu ve vozidlech městské hromadné dopravy,“ tvrdí mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Odborníci na dopravu také upozorňují na to, že v Ostravě jsou špatně značené silnice. Bloudící řidiči tak dobrému vzduchu nepřispívají. „Ať už jde o navádění na mošnovské letiště, jednotlivé průmyslové zóny nebo nádraží. Mimoostravští řidiči tak zbytečně tápou a pálí benzin,“ upozorňuje ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. (mž)

Propočet: Elektronické aukce můžou Česku ušetřit třicet miliard korun E-aukce – Desítky procent z ceny téměř jakéhokoliv výrobku nebo služeb se dají ušetřit pomocí elektronických nákupů. Přesto je metoda e-aukcí v České republice stále příslovečnou Popelkou. Přitom odborníci spočítali, že elektronická výběrová řízení můžou ušetřit až třicet miliard korun. „Ve  světě tento systém jede zhruba deset roků. Například v  Anglii takto probíhá ve  všech sférách už 40 procent obchodů, kdežto u  nás necelých sedm procent. Většina velkých českých firem sice už elektronické obchody používá a s nimi zhruba i dvacet státních a veřejných institucí, ale stále je to v plenkách,“ říká vedoucí projektu PROe.biz Milan Kaplan. Podstatně dále jsou na  Slovensku, kde od  ledna všechny státní instituce budou muset porovnávat nabídky právě na e-aukci. Tak si totiž u našich východních sousedů představují jeden z článků v boji s korupcí, který navíc přinese i významné úspory veřejných peněz. „Jen za letošek jsme ušetřili 15 milionů slovenských korun. Zjišťoval jsem si

16_mh10_12.indd 16

Ostravský primátor Petr Kajnar na konferenci eBIZ ceny ve  velkoobchodech a  poté je srovnal s nabídkou našich dodavatelů. Zjistil jsem, že je tam až třicetiprocentní marže. Dodavatelé si prostě myslí, že jsme dojná kráva. To jim e-aukce zarazila,“ vypočítává úspory první místostarosta bratislavského městského obvodu Petržalka Juraj Kováč. Podle odborníků, kteří se zúčastnili letos v listopadu konference e-BIZ v Os-

Vedoucí projektu eBIZ Milan Kaplan

travě, by se stejným modelem jako na Slovensku mohlo ušetřit až třicet miliard korun.

JAKO NA SLOVENSKU „K  zavedení e-aukcí však u  nás chybí veřejná podpora. Doba je vulgární a hloupá,“ dodává Kaplan. Díky elektro-

FOTO: eBIZ

nickým aukcím zatím šetří hlavně firmy. Například společnost ASUS Czech republic si prostřednictvím e-aukce objednala pět aut na leasing na tři roky. Úspora díky elektronickému obchodování dosáhla čtyřiceti procent proti aktuálním nákladům. Za tři roky to znamená milion dvě stě tisíc korun. Než ale ASUS peníze ušetřil, musel se na  aukci pořádně připravit.

„Ukázalo se jako skryté nebezpečí, že někteří dodavatelé nabízeli uzavřenou a  jiní otevřenou kalkulaci operativního leasingu. A  právě u  otevřené kalkulace hrozilo, že vzniknou náklady navíc. Takže jsme během aukce museli podmínky soutěže ještě specifikovat,“ upozorňuje Michal Kapolka z ASUS Czech republic. Trend následují moravské radnice. Například bruntálská radnice realizuje prostřednictví e-aukcí všechny zakázky od 50 tisíc korun bez DPH. „Nakupujeme tak, co se dá, včetně stavebních prací a služeb,“ tvrdí starosta Petr Rys. Přes elektronické aukce šetří i vysoké školy: Například Vysoká škola báňskáTechnická univerzita Ostrava letos dostala na vzdělávací činnost o 108 milionů korun méně, a tak musí o nákladech hodně přemýšlet. Díky nově spuštěným e-aukcím už univerzita nakoupila elektrickou energii na příští dva roky o 35 milionů levněji, což je 55procentní úspora. Na kancelářském papíru ušetřila 400 tisíc korun, za  kancelářské potřeby 600 tisíc, za elektromateriál 400 tisíc, a to za jediný rok. (hrd)

6.12.10 16:19

PROSINEC 2010 )) události 2010 )) SKLENĚNÁ

CHLOUBA

OD JIŘIČNÉ

STRANA 17

SERIÁL

Ve Vietnamu musíte mít trpělivost

Na konci září se veřejnosti otevřela nová polyfunkční budova Kongresového centra ve Zlíně, kterou pro své rodné město navrhla rodačka Eva Jiřičná. Po mnoha desetiletích se tak otvírá nový koncertní sál pro více než 800 lidí. Výstavba zlínského Kongresového centra stála 636,6 milionů korun.

)) země v číslech ROZVOJ PO VIETNAMSKU Vietnam s 88 miliony obyvatel má největší ložisko nejčistšího antracitu na světě. Je největší světový exportér kávy typu Robusta.

)) ELEKTŘINA A TEPLO Z ODPADU

V Hanoji se začne stavět největší a nejmodernější letiště v celé Asii za 8 miliard amerických dolarů.

Brno má zrekonstruovanou spalovnu. Přestavba trvala více než rok a stála 2,2 miliardy korun. V Brně se tak komunální odpad může využít k výrobě tepla, elektřiny i stavební škváry. Součástí spalovny je nová třídicí linka.

Plánuje se výstavba dálnice od hranic Číny až do Ho Či Minova Města. Bude se zde stavět 13 atomových elektráren, z toho osm do roku 2030. První dva bloky bude stavět ruský Atomstrojexport.

)) ACHILLOVA PATA DATOVÝCH SCHRÁNEK Přestože vedení ministerstva vnitra před rokem slibovalo obcím úsporu peněz díky zavedení datových schránek, zatím se tak neděje. Z průzkumu Moravského hospodářství vyplývá, že třiaosmdesáti procentům obcí vzrostly náklady za tisk dokumentů. )) ATAK

KAMIONŮ

Počet kamionů a dodávek se po letošním rozšíření mýtného v některých obcích zvýšil i o sedmdesát procent. Z ankety Moravského hospodářství mezi stovkou obcí nedaleko dopravních tepen vyplývá, že se od Nového roku zvýšil průjezd kamionů průměrně o třicet procent. )) PĚTIMILIARDOVÝ CHRÁM PRO VĚDCE Masarykova univerzita po osmi letech dostavěla univerzitní kampus v Bohunicích. Moderní areál stál pět miliard korun. Hned vedle mají časem stát i laboratoře patřící Středoevropskému technologickému institutu (CEITEC). Přijde na víc než pět miliard korun.

Ve Vietnamu se staví dálnice i jaderné elektrárny. Čeští podnikatelé mají šanci. Pokračování ze strany 1 – Zdejší obyvatelé stále více poptávají kvalitní zboží a nebojí se za něj připlatit. Podnikatelé, kteří zde ale chtějí uspět, musí přistoupit na místní zvyklosti a připravit se na pomalý start. Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera mnoho českých podnikatelů ve  Vietnamu pohořelo ve  chvíli, kdy této zemi nevěnovali moc času. „Ve  Vietnamu je stále důležité být viděn na místních veletrzích, které se konají dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Nestačí se zde prezentovat pouze jednou. Některé firmy uspěly až po několikáté výstavě,“ zdůrazňuje Winter. Moravské hospodářství oslovilo několik podnikatelů, kteří se snaží na vietnamském trhu prosadit.

Mnozí z nich přiznávají, že v tvrdé cenové konkurenci zatím nemůžou obstát. Přesto ale i oni pociťují změnu a po letech pokusů začínají sklízet první ovoce. A potvrzují to i statistiky: „Během prvních devíti měsíců letošního roku došlo k více než stoprocentnímu nárůstu exportu do Vietnamu. Navíc si musíme uvědomit, že mluvíme o oficiálních číslech,“ připomíná Luboš Marek z CzechTrade. Ve Vietnamu tak uspěla například bohumínská firma Bochemie nebo výrobce křišťálového skla a bižuterie Preciosa. „Velmi slibné vyhlídky má také brněnská Alta a PPF,“ vyjmenovává Marek. Dováží zde také zlínský výrobce vitamínů Vitar. Patnáct procent z  jejich produkce končí právě v této zemi. „Rozhodnete-li se kon-

kurovat místním výrobcům, musíte klienty jasně přesvědčit o výhodách vašeho zboží. To je veliký úkol pro marketing, který se rozhodně nedá dělat z  teplé české židle. Musíte tam strávit nějaký čas,“ potvrzuje ředitel marketingu společnosti Vitar Miroslav Sadílek. O  tom, že čeští podnikatelé můžou na  místním trhu prorazit právě v  oblasti výživy a gastronomie, je přesvědčený také Winter. „Chybí tady moravské víno. Mnoho Vietnamců žilo a studovalo v Česku, naše vína si oblíbili a  jsou připraveni udělat hodně proto, aby jej mohli pít i doma,“ je přesvědčený Winter. On i lidé, kteří ve Vietnamu dlouhodobě pobývají, potvrzují, že

Vietnamci ve své zemi nejsou zpočátku tak spolehliví, jak se může v českých podmínkách zdát. „Nejčastějším rizikem při podnikání je přílišná důvěra k  vietnamskému obchodnímu partnerovi,“ upozorňuje velvyslanec Král. Jeho radu doplňuje Sadílek: „Vždy si ověřte, že vám váš protějšek dobře rozumí. Na vaši otázku Do you speak English? vám každý ve Vietnamu vždy odpoví Yes, ale často umí jen několik slov či vět. Pokud si nejste jistí, vždy si vezměte překladatele.“ Podle Krále je nejdůležitější při komunikaci s Vietnamci počítat s nedorozuměním. „Ponechejte svému partnerovi vždy nějakou únikovou cestičku výmluvou třeba na vyšší moc nebo že jste si dobře nerozuměli. Pokud jej po  českém zvyku ,sjedete na čtyři doby‘ za nesplnění něčeho, co slíbil, můžete na  obchod s  ním jednou provždy zapomenout,“ říká Král. Podle něj je v obchodě s  Vietnamci nejdůležitější písemná smlouva nebo objednávka. VERONIKA HRDÁ

INZERCE

Dopřejte si zkratku v cestě za kontraktem V době doznívající krize se podniky snaží rozšiřovat klientelu a hledat nové obchodní příležitosti. Pokud se firmy zajímají o  navazování nových obchodních kontaktů, a  to nejen s tuzemskými, ale i zahraničními firmami, pak mohou využít účasti na kooperačním setkání KONTAKT → KONTRAKT 2011. Akce je organizována Regionální hospodářskou komorou Brno (RHK Brno). Setkání KONTAKT → KONTRAKT probíhá ve  formátu b2fair (Business to Fairs), který spojuje výhody tradiční veletržní účasti a stále populárnějšího matchmakingu čili dvoustranných obchodních schůzek s  přesným časovým harmonogramem. „Koncepce b2fair se osvědčila na  velkých zahraničních veletrzích jako Hannover Messe. Účastníkům zaručuje dva dny obchodních schůzek s  předem vybranými partnery, takže přináší maximální efekt při

minimálních nákladech,“ uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer. KONTAKT → KONTRAKT se na  brněnském výstavišti uskuteční v rámci Mezinárodního stavebního veletrhu (IBF) od 13. do 14. dubna 2011. Spolu s  RHK Brno se na  organizaci podílejí Veletrhy Brno, mezinárodní síť Enterprise Europe Network a  partneři Stop4Business zajišťující propagaci ve  12 evropských zemích. Akce je určena především malým a středním podnikům z  oblasti stavebnictví a  dodavatelských služeb. Účinnost koncepce b2fair potvrzují zkušenosti i z minulých ročníků této akce.„Organizace této akce byla perfektní. Přes systém jsem hledal a našel užitečné kontakty na mezinárodní firmy. Máte příležitost setkat se s  návštěvníky a  ve  volném čase můžete navštívit stánky,” uvedl

Mehrdad Ostovary, manažer firmy Ostocom. „Příležitost vybrat si obchodní partnery pro jednání na  jednom místě po  dobu dvou dnů MSV v  Brně, to je pro malé a  střední podnikatele hit! Pro naši firmu to znamenalo skvělé rázové posunutí obchodního stylu a injekci do běžné každodenní podnikatelské činnosti,“ konstatoval Rostislav Bártek, obchodní ředitel společnosti HELPTEAM, a. s. Výsledkem účasti této firmy byly dvě konkrétní dohody o spolupráci na vývoji a dodávkách dřevozpracujících zařízení, několik poptávek a jedna objednávka.

2011

Salon obchodních příležitostí 13.–14. 4. 2011 v rámci Stavebních veletrhů Brno

Více informací o akci KONTAKT → KONTRAKT 2011 získáte u Oto Hrdličky tel: 532 194 918 e-mail: [email protected] www.rkhbrno.cz

Vy budujete stavby,

my jednání pro Vás!

Co můžete očekávat? •

vyhledání obchodních partnerů

•

efektivní naplánování obchodních schůzek

•

prestižní kontaktní místo na veletrhu pro obchodní jednání

•

přípravu v podobě vzdělávacích aktivit

•

poradenství a asistenci pro Vás

se říve e, d Čím lásít s přih éle vá d tím deme . at bu gov a p pro

European Commission Enterprise and Industry

Projekt STOP4Business je podporován Evropskou komisí, DG Enterprise and Industry v rámci Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace. Informace v tomto článku nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. Tento projekt je realizován za podpory Jihomoravského kraje.

17_mh10_12.indd 17

6.12.10 16:19

V tomto prostředí je možné:

STRANA 18

• nahlížet do veřejné databáze nespotřebovaných chemikálií; • vkládat, po registraci v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; • přihlásit se, po registraci, do vyhlášené elektronické aukce jako zájemce o nákup chemikálie.

INZERCE

Na informační část systému navazuje obchodní část systému NECHELA.

dí je možné:

eřejné databáze nespotřebovaných chemikálií; egistraci v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; Co to znamená: o registraci, do vyhlášené elektronické aukce jako zájemce o nákup chemikálie.

• Chcete-li nespotřebovanou chemikálii prodat v  elektronické aukci, vložíte po registraci a  ve  spolupráci s makléřem nabídku chemické látky či přípravku do databáze a doplníte ji dalšími obchodními podmínkami ační část systému navazuje obchodní část systému NECHELA. a parametry vyhlašované aukce (včetně termínu jejího konání). • Chcete-li nespotřebovanou Systém NECHELA vznikl v roce 2009 jako funkční nástroj pro řešení problému nespotřebovaných chemických chemikálii nakoupit, přihlásíte se po registraci ve spolupráci se svým makléřem Na informační část systému navazuje obchodní část systému látek a přípravků. Jeho zadavatelem bylo v souladu s opatřením č. 4 usnesení do zvolené vlády č. 1076/2008 Ministerstvo aukce. zapojíte elektronické se do ní zadáváním vlastních cenových pokynů, tedy ceny,NECHELA. kterou průmyslu a obchodu ČR, jeho zpracovatelem Českomoravská komoditní burza Kladno (ČMKBK).za zboží Komoditní zaplatit. burza jste ochotni se stala i provozovatelem systému. Uvedení systému na počátku roku 2010 do pilotního provozu otevřelo zejména Co to znamená: malým a středním podnikům možnost zbavit se nepotřebných chemických látek a přípravků na burzovním trhu.  Chcete-li nespotřebovanou chemikálii prodat v elektronické aukci, vložíte po registraci a ve spolupráci Obchodování v systému NECHELA spotřebovanou chemikálii prodat v  elektronické aukci, vložíte po registraci a  ve  spolupráci s makléřem nabídku chemické látky či přípravku do databáze a doplníte ji dalšími obchodními podmínkami řešía doplníte problém jinespotřebovaných chemikálií. • Podmínkou účasti na burzovní aukci je čestnévyhlašované prohlášení účastníků (elektronickou nabídku chemické látky či Systém přípravkuNECHELA do databáze dalšími obchodními podmínkami a parametry aukce (včetně termínu jejího konání).formou), že jsou oprávněni s konkrétní obchodovanou chemikálií nakládat. Ve vlastníchemikálii aukci jenakoupit, pak jediným výševedosažené vyhlašované aukce (včetně termínu jejího konání).  Chcete-li nespotřebovanou přihlásítekritériem se po registraci spolupráci seceny. svým makléřem do zvolené elektronické se do ní zadáváním vlastních cenovýchsmlouvy. pokynů, tedy ceny, kterou JAK VSTOUPIT SYSTÉMU? • se Po svým skončení aukce je burzou vystaven závěrkový list,aukce. kterýZapojíte má všechny náležitosti obchodní Jeho potřebovanou chemikálii nakoupit,DO přihlásíte se po registraci ve spolupráci makléřem jste ochotni za zboží zaplatit. Systém NECHELA je přístupný navlastních internetovécenových adrese: www.nechela.eu chemikálie a finančním plnění mezi nabízejícím a zájemcem, který elektronické aukce.zapojíte se do ní zadáváním pokynů,podpisem tedy ceny,vzniká kterousmluvní vztah o odběru nejvyšší cenu.www. za zboží zaplatit.  Dostat se do něj lze rovněž z oficiálních webových stránek Českomoravskénabídl komoditní burzy Kladno: cmkbk.cz, sekce Průmyslové komodity, podsekce NECHELA. Tato cesta• VámVšemi umožňuje získat další informace Obchodování v systému NECHELA těmito prvky naplňuje systém environmentální cíle (zbavuje vlastníka budoucí ekologické zátěže) při o systému a způsobu obchodování na burzovním trhu.  mechanismů. Podmínkou účasti na burzovní aukci je čestné prohlášení účastníků (elektronickou formou), že jsou respektování standardních tržních ystému NECHELA oprávněni s konkrétní obchodovanou chemikálií nakládat. Ve vlastní aukci je pak jediným kritériem výše dosažené ceny. účasti na burzovní aukci je čestné prohlášení účastníků a (elektronickou formou), že jsouregistrace oprávněni Co systém NECHELA umožňuje nabízí? Jednoduchá bchodovanou chemikálií nakládat. Ve vlastní aukci je pak jediným kritériem výše dosažené ceny.  Po skončení aukce je burzou vystaven závěrkový list, který má všechny náležitosti obchodní smlouvy. Jeho NECHELA je systémem informačním a obchodním. Informační část systému je koncipována Systém NECHELA ve  své obchodní části pracuje registrací která je nezbytná proplnění garanci uzavíraných podpisem s  vzniká smluvní uživatelů, vztah o odběru chemikálie a finančním mezi nabízejícím a zájemcem, jako veřejná databáze nabízených látek a přípravků. aukce je burzou vystaven závěrkový list, který máchemických všechny náležitosti obchodníRegistrace smlouvy. obchodujících Jeho obchodů. do systému je jednorázový který nabídl nejvyšší cenu.akt spočívající v doložení výpisu z obchodního rejstříku niká smluvní vztah o odběru chemikálie a finančním plnění mezi nabízejícím a zájemcem, který či z obdobné evidence, který prověří, že subjekt oprávněn s chemikáliemi nakládat. cíle (zbavuje vlastníka budoucí ekologické zátěže)  Všemije těmito prvky naplňuje systém environmentální šší cenu. Co to znamená: při respektování standardních tržních mechanismů. Systémenvironmentální NECHELA umožňuje bezplatně zveřejnitbudoucí nabídkuekologické nespotřebovaných chemikálií, o prvky naplňuje systém cíle (zbavuje vlastníka zátěže) při S  procesem vkládáním nabídky do  databáze i  samotným obchodováním účastníkům ochotně které jsou v neporušených obalech a v souladu s dalšími požadavky chemické registrace, legislativy, v Databázi standardních tržních mechanismů. pomohou makléři (kontakty jsou k dispozici na www.cmkbk.cz Jednoduchá registrace v sekci Průmyslové komodity, rubrice Manuál nespotřebovaných chemických látek a přípravků na internetu. Nabídku chemické látky a přípravku do ní mohou vkládat subjekty, které se zaregistrují na burze a získají přístup do systému. Registrací účastníkůje bezplatná. obchodování). Pomoc makléřů Systém NECHELA ve své obchodní části pracuje s registrací uživatelů, která je nezbytná pro garanci trace je zajištěna ochrana dat v systému i důvěryhodnost vložené nabídky, která je následně považována za oficiální uzavíraných obchodů. Registrace obchodujících do systému je jednorázový akt spočívající v doložení výpisu nabídnutí chemikálie k prodeji. Po vložení která všech informací o nabídce systém NECHELA termín e  své obchodní části pracuje s  registrací uživatelů, je nezbytná propotvrdí garanci uzavíraných z obchodního rejstříku či z obdobné evidence, který prověří, že subjekt je oprávněn s chemikáliemi nakládat. elektronické v níž chemikálii mohou nakoupit registrovaní klienti – kupující. Zájemci se mohourejstříku rovněž obrátit na úsek burzovních obchodů (tel. 312 818 045, e-mail [email protected]), obchodujících do systému je aukce, jednorázový akt spočívající v doložení výpisu z obchodního případně na Registrační centrum ČMKBK (tel. 312 818 043, fax 312 818 049, e-mail [email protected]). ce, který prověří, že subjekt je oprávněn s chemikáliemi nakládat. S procesem registrace, vkládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním účastníkům Vzhledem k finanční podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu jsou poplatky ochotně pomohou makléři (kontakty jsou k dispozici na www.cmkbk.cz v sekci Průmyslové a registrace v roce 2010 v systému NECHELA zcela ZDARMA komodity, rubrice Manuál obchodování). Pomoc makléřů je bezplatná. race, vkládáním nabídky do  databáze i  samotným obchodováním účastníkům ochotně kontakty jsou k dispozici na www.cmkbk.cz v sekci Průmyslové komodity, rubrice Manuál Garant projektu: V tomto prostředí je možné: oc makléřů je bezplatná. Zájemci se mohou rovněž obrátit na úsek burzovních obchodů  nahlížet do veřejné databáze nespotřebovaných chemikálií; (tel.: 312 818 045, e-mail: [email protected]),  vkládat, po registraci v Registračním centru ČMKBK, nabídku vlastní nespotřebované chemikálie určené k prodeji; případně na Registrační centrum ČMKBK ovněž obrátit na úsek burzovních obchodů (tel. 312 818 045, e-mail [email protected]), (tel.: 312 818 043, fax 312 818 049, e-mail: [email protected]).  přihlásit se, po registraci, do vyhlášené elektronické aukce jako zájemce o nákup chemikálie. ční centrum ČMKBK (tel. 312 818 043, fax 312 818 049, e-mail [email protected]).

GARANT PROJEKTU: Garant projektu:

PA RT N E Ř I P R O J E K T U : Partneři projektu:

PROSINEC 2010 Česká republika jako první země v Evropské unii otevřela burzu nespotřebovaných chemikálií s názvem

NECHELA

(NEspotřebované CHEmické LAtky).  Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo vznik elektronického aukčního trhu, který pomůže malým a středním podnikům zhodnotit zbytky chemických látek a přípravků, které jim zbyly po změně nebo ukončení výroby.  Pro malou firmu bude vždy výhodnější nepoužité chemikálie včas prodat než je mít na skladě a nakonec zaplatit za jejich ekologické odstranění nebo v horším případě za nelegální skladování. MPO se rozhodlo otevřít firmám trh, který pro tyto látky doposud chyběl. Je to unikátní systém, který je v Evropě doposud ojedinělý.  Nabídku chemických látek a přípravků do ní mohou vkládat subjekty, které se registrují v Registračním centru ČMKBK a dostanou přístup do systému.  Registrace probíhá jednorázově a spočívá v doložení výpisu z obchodního rejstříku či z obdobné evidence, která prověří, že uchazeč je oprávněn s chemikáliemi nakládat. S procesem registrace, vkládáním nabídky do databáze i samotným obchodováním v burzovních aukcích účastníkům pomohou makléři ČMKBK.  Zájemci se mohou obrátit přímo na úsek burzovních obchodů tel. 312 818 045, e-mail [email protected] nebo na Registrační centrum ČMKBK tel. 312 818 043, e-mail [email protected]. Informace a služby jsou pro všechny zájemce ZDARMA. www.nechela.eu. www.cmkbk.cz

Partneři projektu:

www.rwe.cz

ENERGIE ČESKÉHO FILMU Jak se krotí krokodýli, Rafťáci, Účastníci zájezdu, Grandhotel, Bestiář, Gympl, Medvídek, Nejkrásnější hádanka, O rodičích a dětech, Tobruk, Nestyda, Líbáš jako Bůh, Oko ve zdi, 3 sezóny v pekle, Katka, Ženy v pokušení, Kuky se vrací, Nickyho rodina, Román pro muže, HLAVA – RUCE – SRDCE

JMP_inz_ECF_268x185.indd 1

18_mh10_12.indd 18

6.12.2010 14:49:13

6.12.10 16:18

PROSINEC 2010

STRANA 19

AKTUÁLNĚ

Moderní firmou je břeclavská Freebone Soutěž Moravského hospodářští – Soutěž Moderní firma 2010 zná svého vítěze. Titul získala společnost Freebone. Její internetové stránky a  propracovanou image ocenilo 511 hlasujících na webu Moravského hospodářství. Přečtete si, v  čem spočívá tajemství moderní prezentace. Odpovídá jednatel společnosti Zdeněk Švarc. Jak dlouho funguje vaše firma a odkdy ji spojujete se současným logem? Společnost vznikla v roce 1997. Po deseti letech působení jsme dospěli k přesvědčení, že je třeba provést radikální změnu firemní identity včetně obchodního názvu, což jsme také uskutečnili. Nynější podobu tedy používáme od roku 2007. Jaké priority jste si kladli při tvorbě vašeho corporate identity design? Naší jednoznačnou prioritou bylo, aby nové logo společnosti působilo nadčasově,

ale přitom dostatečně moderně. Jak jsme záhy zjistili, pro kreativce to není zrovna lehký úkol, neboť jsme vybírali z několika desítek logotypů, které sice splňovaly požadavky na  jedno nebo druhé kritérium, málokdy však obě zároveň. Jsem přesvědčen, že se nám to nakonec přeci jen povedlo. Prezentované myšlenky bych shrnul do třech slov. Prostor, odvaha, směr. Jaké zásady dodržujete při vaší prezentaci navenek? Čeho se chcete vyvarovat? Zásady jsou definovány grafickým manuálem, který je nedílnou součástí každého

logotypu. Definice barev, dovolené pozadí, dovolená minimální velikost loga a  podobné náležitosti jsou základní informace, které jakýkoliv grafik při práci se svěřeným logem musí respektovat. Za nejnešťastnější počin v  oblasti firemní prezentace považuji užití fosilních klipartů a  „3D“ písma. Naopak moderní komerční kliparty, pokud se s nimi nepřehání, jsou příjemným zpestřením. Používáte grafický manuál. Zpracovávali jste si jej sami, nebo jste jej zadali jiné firmě? S naším zadáním jsme oslovili tři grafická studia a po dvou měsících práce a vybírání jsme zvolili návrh studia Bytegang Project pana Pavla Řehulka. Tomu se podařilo dokonale přetavit myšlenku letících stíhaček opouštějících formaci do grafické podoby. Grafický manuál, který z logotypu vyšel, je dostatečně přehledný pro koho-

koliv, kdo s naším logem pracuje. Náklady na tvorbu logotypu a grafického manuálu dosáhly téměř padesáti tisíc korun. V částce jsou zahrnuty i platby za nevybrané návrhy všech oslovených studií. Vynaložené náklady nebyly malé, avšak ospravedlnitelné. Prokazuje se nám to rok od roku více. Jakými jinými než grafickými prostředky prezentujete svoji firmu? Jinými než grafickými? Jednoznačně reklama od ucha k uchu. To je vůbec nejúčinější marketingový prostředek, který znám. Každopádně jeho specifické použití ve formě virálního marketingu nevyužíváme, a ani v budoucnu na tom nehodláme nic měnit. Opravdu povedených kampaní na  bázi virálního marketingu je velmi málo, zatímco většinu můžeme bez nadsázky označit jako neetickou. Zůstaneme jen u těch zmiňovaných uší. (hrd)

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 28. 1. 2011 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] a Ing. Mojmír Žáček, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

Buďte s námi i v roce 2011

pf 2011

REJSTŘÍK FIREM ADK – 9 Alta – 17 ArcelorMittal – 16 Asociace PPP – 4 ASUS Czech Republik – 16 Bochemie – 17 Brno Bussines School – 14 Brno International Bussines school – 14 Centrum pasivního domu – 5 Centrum Veronica – 5 CSR Fórum – 13 Czech Credit Bureau – 2 CzechTrade – 1, 17 ČEPS – 13 Česká pojišťovna – 13 Česká spořitelna – 13 Česko-Vietnamská společnost – 17 ČEZ – 4, 13 ČSOB – 13 Dalkia ČR – 16, 13, 16 Evraz Vítkovice – 16

SEZNAM INZERENTŮ Freebone – 19 Johnson&Johnson – 13 Komerční banka – 4, 8 KPMG – 13 Krajské integrované centrum na komunální odpady – 16 Lázně Lednice – 9 Lázně Luhačovice – 10 Masarykova univerzita v Brně – 14, 17 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita – 14 MT Legal – 5 Nadace OKD – 13 Nestlé Česko – 13 OKD – 13 Ostravskokarvinské koksovny – 16 Phillips – 10 Povodí Moravy – 1, 12 PPF – 17 Preciosa – 17 Priessnicovy léčebné lázně – 9 PROe.biz – 16

ROP Jihovýchod – 4 ROP Moravskoslezsko – 4, 15 ROP Střední Morava – 4 RPG Real Estate – 13 Slezská univerzita v Opavě – 14 Spolek pro obnovu venkova – 2 Státní fond životního prostředí – 8.16 Svaz měst a obcí ČR – 1, 2 Telefónica O2 – 13 Univerzita Palackého v Olomouci – 14 Univerzta Tomáše Bati ve Zlíně – 14 Vetropack Moravia Glass Kyjov – 6 Vitar – 17 Vítkovice Machinery Group – 16 Vodafone – 13 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava – 14 Vysoká škola polytechnická v Jihlavě – 14 Vysoké učení technické – 10, 16 ŽDB Group – 6

Komerční banka, a.s. – 3 MT Legal – 5 MEZ Brno, s.r.o. – 5 Hermosa Parking Plzeň – 5 BorsodChem MCHZ – 7 ADK s.r.o. – 7 Národní divadlo Brno – 7 BIOPROJECT – 9 GORDIC spol. s r.o. – 9 Vinařství REISTEN – 10 Infinit – 10 IMOS facility, a.s. – 11 RPG RE Management, s.r.o. – 13 T-Systems Czech Republic a.s. – 15 CEVRO Institut – 15 RHK Brno – 17 Ministerstvo průmyslu a obchodu – 18 RWE Distribuční služby, s.r.o. – 18 Eveco Brno, s.r.o. – 20

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 239 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] MARKETING: Ing. Petra Hanzalová, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Zjistíte, jak třídí obyvatelé v jednotlivých krajích. Kde se třídí nejvíce a proč )) Podíváme se na možnosti financování odpadového hospodářství. Dočtete se nejen o dotacích, ale také o příspěvcích od obalových firem )) Přiblížíme novátorské systémy s nakládáním s odpady. Podíváme se na třídění biologického odpadu )) Navštívíme továrnu, kde se vyrábí netkané textilie pro výrobu plen )) Zanalyzujeme rozpočty měst a obcí v roce 2011. Zaměříme se na nejdůležitější investice )) Pomůžeme s plněním předsevzetí. Zaměříme se na zdravý životní styl Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Únorové dvojčíslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. února 2011.

Business snídaně

Konference

Dopravní infrastruktura Březen | Ostrava

Odpadové hospodářství 17. 2. | Brno

Dopravní infrastruktura (Velký městský okruh, železniční uzel) 29. 3. | Brno

Budování technologických center a spisových služeb 27. 4. | Brno

Rozvoj holešovské průmyslové zóny Květen | Zlín Protipovodňová opatření Květen | Olomouc PPP projekty na Moravě Červen | Jihlava Kontakty OBCHODNÍ ODDĚLENÍ tel.: 542 425 239 | GSM 774 112 138 [email protected] www.magnusregio.cz

19_mh10_12.indd 19

Magnus Regio s. r. o. Dvořákova 14 | 602 00 Brno

Dotace, strukturální fondy 20. 10. | Brno Moravské obce a města MOM 2011 29. 11. | Brno Společenské akce GOLF CUP Moravského hospodářství Květen | Jinačovice Galavečer Magnus Regio Listopad | Brno

6.12.10 16:18

20_mh10_12.indd 20

6.12.10 16:18