6
2012
Měsíčník členů a přátel sboru
Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Lukáš 6:32, verš mládeže pro rok 2012 strana 1 - červen 2012
Obsah 2 3 4 4 5 5 6 7 8 10 11 12 13 13 14 15 15 16
Obsah, tiráž Úvodník D. Kubíčka - O rodině a Církvi Zápis ze staršovstva (L. Raus) Křestní shromáždění Návrat do mládeže (N. Kutnohorská) Bravery - odvaha (M. Tmej) Povzbuzení v dobách neklidných (T. Procházka) Chata Tatranka (D. Kubíček) Učednictví - díl IX. (D. Kubíček) Hamburg on fire by the power of Gospel (A. Navrátil) S humorem Dobrovolnická pomoc Celocírkevní akce Malujeme s Bodlinkou Náměty k modlitbám Oznámení, inzeráty a pozvánky Narozeniny Pravidelná setkání, informace o sboru
foto na titulní straně: album CB Brno Královopolská na webu Picasa
Tiráž Redakce Měsíčníku Barbora Telferová Kšírova 177 619 00 Brno - Horní Heršpice tel. 777 138 117
Příspěvky a připomínky k Měsíčníku
[email protected] Korektura: Martin Tmej Cena kopírování odpovídá počtu stran x 1 Kč.
Pokud byste navíc měli zájem dostávat plnou verzi Měsíčníku přímo do Vaší e-mailové schránky, stačí dát vědět barczi, a to nejlépe na její e-mail
[email protected] Pokud máte zájem napsat pro Měsíčník nějaký článek (zážitek, komentář, inzerát), neváhejte a pošlete jej na tentýž e-mail. Vaše články co nejdřív otiskneme. Měsíčník je Váš a pro Vás - bez Vás to tedy nejde. Příští Měsíčník vyjde (dá-li Pán) v neděli 8. července. Uzávěrka pro toto číslo bude ve středu 4. července. Církev bratrská je společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Zachránce. Přijímá Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše a jeho život tomu odpovídá. Chce být otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Svůj úkol vidí ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v pomoci potřebným. červen 2012 - strana 2
Úvodník Davida Kubíčka O rodině a Církvi Milí přátelé, V současné době jsme svědky radostných událostí. Pán přidává do naší sborové rodiny další členy. V této souvislosti bych rád připomněl několik věcí. Apoštol Pavel v 1. Korintským ve 12. kapitole hovoří o církvi jako těle. 1. Korintským 12:12 Tělo tvoří jeden celek, i když se skládá z mnoha částí; i když je všech těch částí mnoho, přece tvoří jedno tělo. A právě takové je to s Kristem. 13 Ať už jsme totiž Židé či Řekové, otroci nebo svobodní, všichni jsme jedním Duchem pokřtěni do téhož těla a jeden Duch se nám všem stal nápojem. Jak se to týká rodiny a rodiny církve? Myslím, že zásadně. To, co se tady naznačuje, je skutečnost, že jsme byli jako křesťané včleněni do společenství, jehož hlavním atributem je jednota. Je zajímavé, že stará Jednota bratrská, jejíž poslední biskup byl J. A. Komenský, se nenazvala církví, ale jednotou. Chtěli snad podtrhnout důležitost tohoto rozměru svého společenství. Máme-li se držet našeho příkladu, pak církev dělá církví právě to, že je jedním živým organizmem, a to docela pevně spojeným v jedno. Je nás mnoho, ale patříme k sobě. Je jasné, že moje oddělená ruka by po čase prostě odumřela. A podobně i křesťan, který by si začal žít svůj život bez společenství bratří a sester. A tak si dovolím tvrdit, že si zkrátka nevystačíme sami. 14 Tělo se přece neskládá z jedné části, ale z mnoha. 15 Kdyby noha řekla: „Když nejsem ruka, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla? 16 A kdyby ucho řeklo: „Když nejsem oko, nepatřím do těla,“ nepatří snad kvůli tomu do těla? 17 Kdyby bylo celé tělo okem, kam by se poděl sluch? Kdyby bylo celé sluchem, kam by se poděl čich? 18 Bůh ale dal tělu různé části, každou jednotlivou tak, jak chtěl. 19 Kdyby všichni byli jednou částí, kam by se podělo tělo? 20 A tak je sice mnoho částí, tvoří však jedno tělo. Různost. Nejprve jsme hovořili o jednotě. Dalším důležitým aspektem rodiny církve je různost. Každý z nás je jiný, opravdu jiný. Apoštol se snaží naznačit, že různost v těle je dobrá a nutná a je požehnáním. Stejně tak v církvi a stejně tak v rodině. To, co jsem také pochopil, je, že předělávat oko na ucho je jednoduše chyba. Ucho nevidí, ale má jinou funkci. A tak je sice mnoho částí, ale jsme jedno tělo. Stejně tak každý z nás tady ve sboru jsme jiný, Bůh sám nás stvořil, jak sám chtěl. Nechme se jím vést a věřím, že nám naše různost bude požehnáním. 21 Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás.“ 22 Naopak! Mnohem spíše jsou potřebné ty části těla, které vypadají slabší. 23 Těch částí těla, které považujeme za méně ctihodné, si o to více všímáme. Částem našeho těla považovaným za neslušné věnujeme o to větší pozornost, 24 kterou ovšem ty slušné části nepotřebují. V té naší různosti je někdy napětí. Někteří lidé nám jaksi nejsou podle našeho gusta. Ale jestli mně ho Pán do života dal, dal mně ho do mojí rodiny, tak ať to cítím, jak to strana 3 - červen 2012
cítím, prostě nemohu říci: „Nepotřebuji tě!“. Jednota těla totiž není jen tak pro nic za nic. Bůh to zařídil tak, že my jeden druhého přímo potřebujeme. Jak to vyznáváme při večeři Páně: bez bratří a sester tě Pane následovat nechceme a nemůžeme. Chtěl bych nám všem do následujících dní popřát, abychom si užívali jeden druhého jako dar Boží. To on nás spojil, jak sám chtěl. Nepřehlížejme ty, kteří jsou osamělí. Pečujme o ty, kteří prožívají těžké chvíle. Patříme k sobě a potřebujeme se. Ano, opravdu se potřebujeme. Váš David Kubíček
Zápis ze schůze staršovstva 22. května 2012 OZVĚNY CELOCÍRKEVNÍ KONFERENCE CÍRKVE BRATRSKÉ Důležitá je otevřenost pro přicházející hosty, je nutné jim věnovat čas. Je to vidět i na konkrétních případech v našem sboru. Důležité jsou též domácí skupinky. SETKÁNÍ S BOHUMILICKOU KAZATELSKOU STANICÍ Předběžně uvažujeme o setkání našeho sboru s Bohumilickými v Bohumilicích (snad 23. 9. 2012). PASTORACE Jako při každém setkání věnovalo staršovstvo podstatnou část svého jednání pastoraci. SBOROVÉ SPOLEČENSTVÍ Sborový oběd s rozhovorem o práci ve sboru: pro obsazenost kalendáře plánujeme až na září (patrně 9. 9. 2012). MANŽELSKÁ SETKÁNÍ Je potřeba propagovat MS, protože hrozí, že se pro nezájem neuskuteční. SBOROVÉ AKTIVITY Rybka prosí o finanční podporu sboru. Jde o podporu pracovníků, kteří jedou na nějakou akci, kterým bychom zaplatili cestu, jednalo by se asi o 2000 Kč na cestovné. zapsal Luboš Raus
Křestní shromáždění Milí přátelé, dne 17. 6. se v 10:30 uskuteční mimořádná křestní bohoslužba. Naším křtěncem bude Filip Dolníček. Společně jsme vybrali krásné místo: černvírský kostel s nedalekou řekou Svratkou. Na programu bude nejprve bohoslužba se křtem, poté se přesuneme do podhradí Pernštejna, kde budeme mít společný oběd v místní restauraci. Cestu budeme organizovat auty, vlakové spojení je také možné. Kontaktujte prosím Giselu Kutnohorskou jak kvůli jídlu, tak kvůli odvozu. Prosíme všechny vlastníky volných míst v autě, aby se také ozvali. Děkujeme! David Kubíček červen 2012 - strana 4
Návrat do mládeže Když mi Aleš nabídl, jestli bych do Měsíčníku nenapsala něco o naší mládeži, byla jsem nadšená. Je to možnost, jak se s Vámi všemi podělit o to, jak naše společenství prožívám a jak moc je důležité. Dva roky jsem bojovala s nemocí, mnozí z Vás víte, jak moc těžké období to bylo. Mládež jsem nenavštěvovala, zdálo se mi, že společenství nepotřebuji a že si vystačím sama. Tolik jsem se mýlila! Po dvou letech jsem se do mládeže vrátila a najednou jsem zjistila, jak moc je společenství důležité. Zde jsou opravdoví přátelé, dělali to nejvíc, co mohli, modlili se za mě. I díky nim jsem se mohla ze začarovaného kruhu dostat ven a začít žít svobodně. Na naší mládeži se nás schází kolem 12 lidí, je to zázrak, jak jsme se rozrostli. Chválíme Boha písničkami, máme šikovné kluky kytaristy. Poté rozjímáme na určité téma, jedním z posledních hodně zajímavých bylo téma „láska“. Diskutujeme, povídáme, čteme z Bible a snažíme se najít Boží vedení. Jsem nesmírně vděčná, že máme toto velmi vzácné a požehnané společenství mladých lidí. Naše mládež je obrazem skupiny mladých lidí, kteří žijí pro Pána Boha a rozhodli se v životě jít za ním. Smějeme se, hrajeme hry a prostě si užíváme, že jsme spolu a máme jeden druhého. Děkuji všem, kteří se mnou mohou tyto společné chvíle sdílet. Nikča
Bravery - odvaha U nás ve firmě máme jednou týdně konverzační kurz angličtiny a probíráme tam různá technická témata. Někdy na nás ale paní učitelka na začátku hodiny „vybafne“ s tématem úplně jiného ražení – nedávno se nás nečekaně zeptala: „What is bravery?“, tedy „Co je odvaha?“. Pro některé z nás bylo toto slovo neznámé, a jakmile jsme všichni pochopili, co to po nás vlastně chce, začaly padat první nesmělé odpovědi. Ono není snadné takhle z fleku popsat statečnost ani v v našem rodném jazyku, natož pak ještě v angličtině. Takže zazněly návrhy jako tyto: „Odvaha je, když někdo někoho zachrání z hořícího domu“ nebo „když se někdo zastane někoho druhého“, ale také „Odvaha je, když se někdo rozhodne podnikat“. Zazněly i jiné názory, ale ta poslední odpověď mě přivedla na jinou myšlenku o tom, co je to vlastně odvaha, ačkoli mi zpočátku připadala jaksi přízemní. Rozhodnutí podnikat vyžaduje značnou dávku odvahy a je to takový krok do neznáma. A tak moje odpověď na položenou otázku zněla: „Odvaha je opustit okruh svých jistot“. Každý z nás má takový okruh jistot, v němž se cítí v bezpečí. Je to mnoho věcí nebo činností, ve kterých se vyznáme, víme, co můžeme čekat, a které nám jdou tak nějak samy. Bůh nás však vybízí k tomu, abychom někdy učinili krok do neznáma, abychom mu v tom důvěřovali a nespoléhali se pouze na sebe a své vlastní síly a jistoty. Podobně jako v tom vtipu: Leze ateista horolezec po skále a najednou uklouzne a padá dolů. V tom se chytne nějakého výběžku, ale nemá sílu se vytáhnout nahoru, tak zvolá: „Pane Bože, jestli jsi, tak mi pomoz!“ Najednou se ozve burácející hlas: „Jsem tu s tebou můžeš se pustit.“ Horolezec se podívá kolem sebe a pod sebe na tu hloubku, pak strana 5 - červen 2012
se zamyslí a zeptá se: „Je tam ještě někdo jiný?“ Vystoupení ze svého okruhu jistot a spolehnout se na Hospodina pro mne v poslední době znamená zapojení se do chválicí skupinky, která vznikla na základě mého dvouletého úsilí naučit se hrát na bicí soupravu. Před dvěma a půl lety jsem cítil, že by chtělo oživit chvály v našem sboru, také proto, že v podstatě zanikla skupinka Jitky Luklové. Už od střední školy mě lákalo zkusit si hru na bicí, ale to bylo pro mne finančně i situačně nedostupné. Neměl jsem na to peníze, příležitost a ani nikoho, kdo by mě v tom vedl. Na své třicáté narozeniny jsem od pár přátel dostal djembe, abych si to zkusil. Tak jsem začal chodit do kurzu afrického bubnování. Bylo to moc fajn, člověk se tam výborně odreagoval, ale po čase jsem zjistil, že mi tento styl moc nevyhovuje, že by to chtělo něco zvukově plnějšího, něco, kde sviští zvuk činelů a prolíná se se zvukem basového bubnu a zvukem rytmičáku, takové to „tř tř tř“. A před dvěma lety jsem k narozeninám dostal od své ženy Katky poukázku na kurz hry na bicí, kam jsem chodil jednou za dva týdny a kde mi učitel řekl, že mám někde cvičit. No jo cvičit, ale kde, že? Na Majáku jsem se domluvil se správcem, že tam mohu cvičit jednou týdně na jejich bicí soupravu, ale po měsíci jsem toho tam nechal, protože tam na to nebyly vhodné podmínky. A mezitím jsem zjišťoval, kde jinde mají bicí a dalo by se cvičit. Nakonec jsme se se svou ženou domluvili, že pořídíme svou vlastní soupravu a od Aleše Dostála jsem už od dřívějška věděl, že ji můžu mít u něho v klubovně. Nejdříve jsem se horko těžko učil základní rytmy, pak se ke mně občas připojil i Aleš s kytarou a zkoušeli jsme hrát a zpívat chvály. Jenže i to už nám po čase nestačilo a tak jsme zkusili svolat pár hudebních nadšenců na tak zvané PPM - „pohodové páteční muzicírování“. Poprvé jsme se společně ukázali před lidmi na podzimním sborovém víkendu, kam jsme dovezli i bicí. Pro mne to byla značně stresová záležitost a šel jsem do toho s důvěrou, že Bůh si toho může použít a že mne v tom povede. Ten víkend byl v mém hraní zlomový a byli jsme tam osloveni, jestli nechceme založit třetí hudební skupinku a hrát občas na chválách na nedělních bohoslužbách. Nyní hrajeme ve složení Alenka, Aleš, Lenka, Michael, Kamila a Láďa, Katka a já. Zatím si na sebe ještě zvykáme a sehráváme se a repertoár si vytváříme tak, že se učíme nové písně na další bohoslužbu, na které máme hrát. Chceme to dělat především pro Hospodina a pro duchovní povzbuzení našeho společenství CB Královopolská, ale také proto, že nás to moc baví, sbližuje a přibližuje k Bohu. Chválíme jej tak nejen hudbou, ale i tím, že pro mnohé z nás to znamená odvahu spolehnout se na něj a ne na své vlastní síly. MaT
Povzbuzení v dobách neklidných Není to zcela tak dávno, co jsem byl postaven před otázku „život nebo Bůh“. Nebylo to zase až tak radikální, jak to zní, nicméně mnohokrát k nám svět promlouvá takovýmito výhružkami – většinou srkze naše nevěřící přátele, možná nevěřící přítele i přítelkyně nebo rodiče. A nemusí jít o explicitní výhružky. Oni lidé neví, co je v sázce, a tak vlastně ani neví, jaké ultimátum vám/nám ustanovili. Ale nebojte se nedělat kompromisy. Nebojte se být pronásledováni. Je jedna hodina ranní a jsem teď nabuzen a plný zážitků, proto vím, že mé obvyklé já většinou posedává doma nebo venku a dělá kompromisů mnoho. Sám s tímto problémem bojuji a problém mé hříšnosti, nedokonalosti a vůbec toho, že o tom hodně mluvím, ale málo konám, to mě provází životem a ničí. červen 2012 - strana 6
Uvědomil jsem si ale krásnou věc – my máme CENU. Bůh nás nenechá vydražit, protože on za nás zaplatil tu nejvyšší cenu a ještě doteď nikdo nepřihodil víc. Ve chvílích jako jsou tyto, kdy mám pocit, že si svět myslí, že jsem Nikdo, si uvědomuji toto: Kdybych byl Nikdo, nikdo by za mne nebojoval a nikdo by nebojoval proti mně. Za mne ale bojuje samotný Bůh nebes a neustále čelím duchovním útokům toho zlého (to si přeberte na sebe). Kdybych neměl hodnotu (kterou mi ustanovil sám Bůh), nestálo by Satanovi za to, aby na mne útočil, a Bohu bych nestál za to, aby mě chránil. Z nějakého důvodu je ale pro mocnosti zla důležité, abychom selhali. Pokud jste někdy měli soka v lásce a byl nula („Nikdo“), tak si dobře vzpomínáte na to, že jste si s ním nedělali starosti a vůbec jste se o něj nezajímali. Pokud to byl ale někdo schopný a ohrožoval vás, tak jste museli vynaložit snahu odstranit tohoto soka z hracího pole. Myslím, že se tady hraje vysoká hra a my máme nezastupitelnou roli. S námi každými má Bůh velký plán a zapomeňte na to, že jste to slyšeli na besídce nebo když vás někdo evangelizoval – takhle to je a ten plán je VELKÝ. My jsme ti, skrze které Bůh proboří hranice tmy. Každý z nás má úděl – kazatel, misionář, mučedník, vedoucí chválící skupinky nebo prostě jen důchodce na lavičce, čtoucí si Bibli. Údělů je mnoho a v tomto světě vypadá každý jinak důležitě (jako by mučedník byl víc než ten, co vede chvály). V duchovním světě je však každý z nás nezastupitelný článek Božího řetězce. My jsme hrdinové, kteří pokládají život za svého Krále. Možná se tak necítíme, nebo podle toho občas nejednáme, ale přeci je to tak – s Kristem jsme byli ukřižováni a pro svět jsme mrtví! Vezměte si to jako povzbuzení do dob neklidných i jako moje ranní zamyšlení a zjištění toho, že máme hodnotu, která nelze vypočíst... Amen. Tomáš Procházka, zaslal Aleš Navrátil
Chata Tatranka Milí přátelé, tak jsme se úspěšně a bez úrazu, zato plni zážitků, vrátili z výpravy do Narnie. Prožili jsme naprosto slunečný víkend plný bojů, lezení, dobrého jídla a přátelství. Dostali jsme se spolu s Kaspianem do tíživé situace. Telmarínské vojsko bylo velmi silné. Vyzkoušeli jsme nabídku Bílé čarodějnice a přidali se k ní. To nám však vůbec nepomohlo. Bílá čarodějnice se díky našemu špatnému rozhodnutí stala opět královnou Narnie. Naštěstí to byla jen hra a tak jsme se mohli vrátit v čase a tentokráte požádat o pomoc samotného Aslana. Poznali jsme, že jedině dobro může zvítězit nad zlem! Děkujeme všem vedoucím, rodičům, Dáše kuchařce a dalším, kteří se za nás modlili. David Kubíček strana 7 - červen 2012
Učednictví, díl IX. - Příklad - napodobování Wilkins v této souvislosti rozděluje „napodobování“ podle předmětu napodobování: člověk, Kristus, Bůh1. Lidské vzory mají podle něj jednoznačně ukazovat na Krista, na jeho následování. V učednické literatuře je kladen důraz především na napodobování člověka – oddaného křesťana. A to zejména v kontextu vztahu mezi vedoucím a učedníkem. Hull zdůrazňuje, že si Bůh přeje, aby lidé napodobovali jeho učedníky2. Dokládá to rozborem slova mimeomai3, což v překladu znamená „napodobovat, následovat“; dále dokládá to, že Pavel byl sám příkladem4, a vyzýval k následování svého příkladu5. I když Pavel si byl vědom své nedokonalosti a sám na ni upozorňoval6. Podobně i každý křesťan má být ostatním dobrým příkladem. Hull podtrhává význam osobního příkladu jak v životním stylu, tak v oblasti etických postojů. Zároveň upozorňuje na fakt, že se ostatní zkrátka budou řídit příkladem vedoucího7. Je tedy nutné se přesvědčit, zda je to žádoucí, zda je náš příklad skutečně příkladný. Hull si je vědom určitých úskalí v tomto napodobování pozemských vedoucích. Nabádá vedoucí k opatrnosti: „Je nutné, aby vedoucí nechali dostatek prostoru pro individuální a běžné odlišnosti… To, co je potřeba napodobit, jsou podstatné rysy osobnosti, nikoli oblékání, účesy nebo způsob mluvy.“8 Osobní příklad je pro Colemana důležitý ve všech oblastech – jmenovitě ve zbožnosti – v modlitbě, v práci s Písmem. Nejdůležitějším příkladem je však Colemanovi příklad v získávání lidí9. Autor tak opět podtrhává podle svého názoru nejdůležitější rozměr Ježíšova působení i učednictví - evangelizaci. Dále uvádí, že „ti, kteří chtějí někoho vést, musí pro něj být tím, koho by mohl následovat tak, jako my následujeme Krista“10, což ukazuje na jiné pojetí vzoru ve srovnání s Wilkinsonem. Autor zdůrazňuje praktický rozměr příkladu. Tedy nejen teorie, ale především praxe. A to jak osobní praxe a příklad vedoucích, tak také vedení učedníků do praxe11. Osobní příklad vedoucích je klíčový zejména v jejich osobním vztahu k Ježíši Kristu. Je zřejmé, že žádný vedoucí nebude na této zemi dokonalým příkladem. To ale není potřeba, neboť tím podstatným příkladem k následování je sám Ježíš Kristus. Na druhou stranu je potřeba podtrhnout, že vedoucí, který dělá pokání a obrací se ve svém hříchu ke Kristu, je také dobrým a následováníhodným příkladem. A to je jeden z nejhodnotnějších příkladů, jaký vedoucí může učedníkům ukázat. Společná služba Šplíchal uvádí svůj příklad jako jednu z hlavních metod vedení učedníků: „V podstatě jsem jim ukazoval svoji službu, jak jsem sloužil, bral jsem je sebou do služby. Třeba M. (jeden z učedníků): měl jsem kázání v Teplicích, dal jsem výzvu, kdo potřebuje modlitbu, a lidi přišli dopředu a společně s učedníkem jsme se za toho člověka modlili. Nebo jsme byli v nemocnici za lidmi na návštěvu, mohl jsem soužit starým a nemocným a oni u toho byli… A to, co slyšeli ode mě, tak mohli učit další… Lidi dělají to, co vidí.“ Z. Šplíchalovi je cílem ukázat učedníkům způsoby práce a služby tak, aby oni mohli podobně sloužit a toto i dále předávat dalším učedníkům. U D. Nováka je patrná společná služba jako základní platforma pro společný růst: „… To potom vykrystalizovalo v práci v Atletech v akci. To bylo úplně nejlepší pro učednictví. Zorganizoval jsem 60-70 kempů. A vždy tam se mnou byli 4 mladí křesťani, kteří se mnou byli v týmu. To byla nejúžasnější věc, že jsem s nimi byl na jednom pokoji, spočerven 2012 - strana 8
lečně jsme usínali, vstávali, vymýšleli hry a modlili se. Tam se odehrávalo něco strašně hlubokého, co bych jim nikdy nepředal kázáním.“ P. Šimmer také ukazuje důležitost osobního příkladu v praktických i duchovních činnostech: „To nejlepší, jak to do nich můžu dávat, je, že vstupují do společenství se mnou, pokud je to možné, tak je beru, ať jsou svědky pastýřského jednání, ať se dívají, na brigádě, ať se mnou pracují, učím je pracovat.“ A dále zdůrazňuje otevřenost pastýře v selháních a slabostech: „V kázání mluvím o svých slabostech, když se setkám s učedníky, tak hovořím o svých prohrách, slabých stránkách, ale také co Bůh skrze toto dělá a jak mne učí. Snažím se být co nejvíce odkrytý. Zejména, když ten sbor mohl být svědkem mého nedobrého zásahu, když táhneš a hodně táhneš, tak se lehce dostaneš do potíží, pak se omluvím. Odmítám názor, že kazatel je nedotknutelný. Ne, tam je nutná otevřenost.“ Shrnutí Praxe jednoznačně ukazuje na důležitost osobního příkladu při vedení učedníků. Následování Krista není možno dělat teoreticky. Za nosný princip můžeme považovat postupné zapojování učedníků do společné služby s vedoucím – společná práce na evangelizačních projektech (AVA), nebo na nejrůznějších sborových aktivitách. Důležitá je také ochota vedoucích otevírat svůj osobní život – své úspěchy i boje, tehdy se příklad stane důvěryhodným. Neméně důležitý je příklad v osobní zbožnosti a v hledání Boží vůle. Je jednoznačné, že obsahem takového příkladu a napodobování je vždy následování samotného Krista v realitě tohoto světa na životě konkrétního člověka-vedoucího. To je patrné jak z literatury, tak z praxe. David Kubíček
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]
Wilkins, s.307 Hull, 1992 s.104 mimeomai – imitovat, 1K 4,16; Ef 5,1; 1Te 2,14; F 3,17; 2Te 3,7-9; Ž 6,12; Ž 13,7 Hull, s.139 Wilkins, s.307 Hull, s.141 Hull, 1992 s.105 Coleman s.53 Coleman s.56 Coleman s.57
strana 9 - červen 2012
Hamburg on fire by the power of Gospel! Návštěva konference v Hamburgu byla úžasná zkušenost. Dík patří Pánu Bohu, který mě tam dostal, i když se mi chvíli zdálo, že to ani nepůjde. Byl to dárek k narozeninám a přitom složený z tolika malých darů. Cestu jsme dostali darem od amerického misionáře, za ubytování jsem vděčný svému tchánovi a finance na jídlo včetně celého nápadu vzešel od mé milované manželky. Ano, bylo to teologické, ovšem jiným způsobem. Byla to konference, kde hlavními řečníky byli D. A. Carson a John Piper, oba skvělí teologové a kazatelé. John Piper má ve zvyku kázat pro menší stadiony, takže zde to bylo komornější. Přesto tam mohlo být určitě přes 500 účastníků. Ti přijeli z mnoha zemí Evropy i z Ruska a tuším, že tam byl někdo za Austrálii. A přesto to nebylo znát. Všude se ozývala němčina a místy angličtina, a hlavní místo mělo stejně Boží slovo a Pán sám. Oba kazatelé sice svým způsobem patrně přednášeli, rozhodně však končili svou řeč jako kázání, takže si nejsem jistý, jestli se to dá oddělit. Většina mužů byli pastoři a podle semináře pro ženy kazatelů tu byl také dostatek dam. Na ten seminář jsme se někteří odhodlali, abychom věděli, zda ženy po boku pastorů trpí nebo se to dá zvládnout – určitě nás to obohatilo, ale už při zběžném pohledu bylo jasné pro koho to primárně bylo - nás tam bylo asi deset mužů a žen asi sto:). Tím největším zážitkem byla kázání Johna Pipera i Carsonova. Oba dokázali vtělit ve svých 66 letech do kázání takový oheň a takového Ducha, že jste začali očekávat, kdy dojde k jejich vytržení z omezujících tělesných schránek. Horlivost, se kterou nás povzbuzovali a vyučovali, byla nesmírná, a přestože vím, že oni mají svůj dar a já jiný, rád bych vnesl více nadšení do své služby. A to pramení ze setkání s Bohem a s jeho slovem. Tím byli oba řečníci naprosto prodchnuti – Božím slovem a láskou k Živému Bohu. Touha tuto radost a vášeň předat byla nejen cítit, ale i vidět, když se v silných gestech rozháněli z kazatelny a jejich slova probouzela tiché rozjímání k životu – k životu živého služebníka, který přichází k Bohu a touží žít z jeho Ducha, síly a slova. Jistou třešničkou tu bylo setkání s Johnem Piperem při soukromém obědě pro náš český tým. Přestože bylo jasné, že bychom rádi slyšeli něco od něj, začal nečekaným: „Nebudeme dělat, že o mě nic nevíte. Mnohem raději bych slyšel něco o vás.“ Když jsme se představili, každý tím, co mu přišlo dobré říct, tak byl po krátké diskuzi prostor pro otázky. A tady jsem slyšel několik, pro mě velice užitečných věcí. Nevím, zda osloví i vás, ale věřím, že by to mohlo být k užitku. Za sebe jsem se ptal na míru důležitosti osobní zkušenosti versus poradenství pouze na základě Písma. Odpověď byla vcelku jednoduchá – je-li Písmo mým měřítkem pro život, tak zkušenost je zajisté cenná, avšak měl bych ji předávat především poté, červen 2012 - strana 10
co projde pravdou Písma. Tedy zkušenost, která se opírá o Boží pravdu a vychází z ní. Mnohem zajímavější byl však dotaz Petra Kadlece. „Co děláte než vstoupíte na kazatelnu? Jaká je vaše bezprostřední příprava?“ Odpovědí bylo APTAT. Samozřejmě to není dětské slovo, ale zkratka, která znamená: Admit, Pray, Trust, Act and Thank. John Piper vždy před vstupem na kazatelnu vyznává Bohu, že na to nemá, připouští (Admit), že je jen člověk a potřebuje Božího Ducha a vedení. Také se modlí za své posluchače, za jejich otevřenost Božímu dotyku a milosti (Pray). A poté si „stoupne“ na Boží zaslíbení v důvěře (Trust) v Boží věrnost a poté jedná (Act). A po skončení kázání vzdává Bohu díky (Thank). Důvodem, proč to píšu, je třetí písmeno. To bylo jednou z nejsilnějších věcí, které mě na konferenci oslovily a které jsem si odvezl. Zaznělo vícekrát. Postavit se na Boží slovo znamená spolehnout se na Boží zaslíbení. Pokud si denně čtu Boží slovo a v něm mi dá Pán poznat své zaslíbení, uchopím jej, a pokud mi Bůh dá do mého dne situaci, na kterou můžu reagovat spolehnutím se na Pána, tak to udělám. Takto to zní ideálně a je mi jasné, že bez Boha to není možné, ale změnilo to můj pohled na Boží zaslíbení. Ne jen obecně důvěřovat Bohu, ale v konkrétních situacích se spolehnout na něj a jeho Slovo. Je však jisté, že nejde o nějaké spoléhání se na veršíky nebo kouzelné formule. Jde o spíše o „odrazový můstek“, nataženou ruku, které se mám chytit a odrazit se vstříc Živému Bohu. Přijmout jeho slovo a spolehnout se na Pána, jít s tím za ním. Sám Piper zdůraznil, že pouhá zvěst o Pánu nás nepromění, promění nás Kristus sám, a proto by náš život i snahy a nezdary měly vždy směřovat k němu a jeho milující náruči. O to se oba řečníci snažili a za to jsem jim velice vděčný. Budovali důvěru v Pána, v jeho slovo a čišelo z nich povzbuzení a požehnaní, které mělo zažehnout i naši touhu, abychom mohli tento plamen sytit a nést dál. Modlíme se, aby to s Boží pomocí bylo právě tak a my mohli přispět do našeho společenství přesně tím, kvůli čemu nás tam Pán Ježíš zavedl. Protože pak to bude mít větší smysl, i když pro mě osobně to byl úžasný zážitek a krásné setkání s Bohu oddanými lidmi a i se samotným Pánem v nich. Aleš Navrátil
S humorem... Hospodin prochází starým Orientem a hledá někoho, kdo by ho přijal. Přichází do Egypta k faraónovi. „Faraóne, já jsem Hospodin, Bůh celé země. Chceš mě přijmout?“ Faraón si mne bradu a říká: „To půjde těžko. Bohem jsem v Egyptě já! Nemohu tě přijmout.“ Hospodin prochází zemí dál, až přijde do Babylónu. Přijde k babylónskému králi a nabízí se mu: „Nechceš mě přijmout za svého Boha?“ I babylónský král říká: „Víš, to bude těžké. My už tady máme toho Marduka. To by byly zase nějaké novoty…“ Tak prochází Hospodin zemí dál, až potká Mojžíše. „Mojžíši, nechceš mě přijmout za svého Boha?“ Mojžíš říká: „No, koneckonců proč ne. Ale co mi za to dáš?“ „Dám ti přikázání.“ Mojžíš se zamyslí a říká: „A co za něj budeš chtít?“ „Nic.“… „Nic? Tak to mi jich dej deset!“ dle www.dkd.cz strana 11 - červen 2012
Dobrovolnická pomoc Dobrovolnická pomoc při mimořádných událostech – přípravná fáze Středisko humanitární a rozvojové pomoci při Diakonii ČCE ve spolupráci s Radou CB nabízí zejména VŠ studentům, ale i dalším zájemcům možnost zapojit se do dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech (např. povodně) a školení dobrovolníků pro tuto pomoc. Dobrovolníci Velkou pomocí při mimořádných událostech jsou právě dobrovolníci. Dobrovolníci se obvykle zapojují po zásahu složek Integrovaného záchranného systému nebo v součinnosti s nimi. Kdo se může stát dobrovolníkem Dobrovolníkem se může stát kdokoli, protože každý z nás umí něco, co může nabídnout druhým. Podmínkou je dosažení věku 18 let, vážný zájem o pomoc druhým lidem v nouzi a souhlas s registrací v databázi dobrovolníků Diakonie ČCE. Jak může dobrovolník pomáhat - odklízení následků mimořádných událostí (např. čištění domů, odklízení bahna, otloukání omítek apod.) v případě povodní - psychická podpora zasažených - zjišťování potřeb občanů - distribuce vysoušečů, příp. materiální pomoci Školení dobrovolníků - příprava na zásah při mimořádné události Školení bývají jednodenní nebo vícedenní. Jejich cílem je připravit dobrovolníky na konkrétní činnosti spojené s humanitární pomocí při mimořádných událostech, případně si zopakovat již nabyté znalosti a zkušenosti. Každý, kdo je přihlášen jako dobrovolník do systému humanitární pomoci Diakonie Českobratrské církve evangelické, se může zúčastnit každoročního školení. Školení se mohou účastnit lidé starší 17 let. Podmínkou účasti je vážný zájem o pomoc druhým lidem v nouzi, vůle se na tuto pomoc připravovat a souhlas se zařazením do databáze dobrovolníků Diakonie ČCE. Takto evidovaným dobrovolníkům budou zasílány aktuální informace, budou zváni na všechna školení a budou kontaktováni vždy v případě nutnosti pomoci při likvidaci následků mimořádných událostí. Kontakt a přihlášky Další informace získáte a přihlášky do dobrovolnického programu zasílejte na níže uvedený kontakt: Aleš Čejka e-mail:
[email protected] tel. 222 318 131 Více o dobrovolnickém programu zde: http://hrp.diakonie.cz/ceska-republika/ dobrovolnicka-pomoc zaslala Katka Tmejová červen 2012 - strana 12
Celocírkevní akce Worship.cz 9. 6. 2012 se bude konat od 13 do 22 hod. open air festival Worship.cz na Moravském náměstí v Brně. Účinkovat bude: Alešanka; Simona Marthausová (SK); ADD Gospel; Boudapsova; K4; členové bývalé kapely !On (s jinou hudbou) a na večerní bohoslužbě se chvalami bude podílet Gina a Alešanka a kázáním Pavel Coufal (BJB Brno). *************** Kéfafest Srdečně zveme na křesťanský hudební a kulturní festival Kéfafest do Dolních Kounic (Brno-venkov), kde se budou konat koncerty moderní i hlasické hudby, mše, divadelní představení, přednášky a ekumenické modlitební shromáždění. V průběhu festivalu si můžete poslechnot hudbu kapely Terebint, Bét-El, Jiný rytmus, Roman Dragoun a His Angels, Létající rabín. Pořádá: Sdružení Petrov, Biskupství brněnské a Městský úřad Dolní Kounice Stránky věnované akci: http://www.kefasfest.cz více informací k akcím na sboroovém webu
Malujeme s Bodlinkou
Zaslala Kamča Maňásková strana 13 - červen 2012
Náměty k modlitbám 1) SBOR: • za kazatele Davida Kubíčka, za staršovstvo, za diakony, za vedoucí skupinek. Vyprošujme jim moudrost, sílu a odvahu víry při službě Bohu i lidem; • vztahy v našem sboru. Prosme, ať se naučíme povzbuzovat jedni druhé a žehnat si navzájem; • za pracovní skupiny ve sboru, které se věnují např. pastoraci, domečku, informovanosti, liturgii; • za sborový dům na KP74 – za dostatek financí i za to, abychom ho dokázali využít k Boží slávě. 2) AKCE SBORU: • nedělní bohoslužby, rodinné bohoslužby, biblické hodiny, modlitební setkání, klub Rybka, mládež; • výroční členské shromáždění a rozhodnutí v životě sboru; • English camp, Tábor Narnie, mládežnickou dovolenou. 3) NEMOCNÉ: • za Věru Tumovou, Anežku Hlavičkovou, Marii Novotnou, Lýdii Luklovou, Jakuba Urbana, Davida Kubíčka, Elišku Olšákovou... 4) POTŘEBNÉ: • za Vlaďku Matýzkovou a její dceru Evu. 5) NAŠE OKOLÍ: • za Brno, aby bylo více otevřené víře a zažilo probuzení; • za naše sousedy, kolegy, přátele a příbuzné; • za bratry a sestry, kteří jsou pro svou víru pronásledováni; • za Izrael. Bohu díky za všechny vyslyšené modlitby. Víte-li o dalších modlitebních tématech, prosím neváhejte a sdělte je Norice Veselé kdykoli a jakkoli – osobně po nedělní bohoslužbě, telefonicky nebo smskou nebo písemně na emailu
[email protected] . Kontaktovat můžete i barczu, jak je uvedeno v tiráži. Tato výzva platí nepřetržitě. Prostor pro vaše modlitební předměty:
červen 2012 - strana 14
Oznámení a pozvánky na akce Plánované akce 12. 6. 18:00 setkání staršovstva, KP74 15. 6. 17:30 Dámský večírek 5. - 12. 8. Anglický camp 18. - 25. 8. Tábor Narnie 29. 8. - 2. 9. mládežnická dovolená, chata Tatranka Více informací ke všem akcím najdete na sborovém webu. Neveřejná část sborového webu Rádi bychom vás informovali, že na našem sborovém webu www.cb.cz/brno.kralovopolska nově najdete záložku „pro členy“. Touto se dostanete do neveřejné části webu, chráněné heslem. Tam najdete jednak přehled sborových pracovníků, včetně kontaktů, zásady používání Domečku a výroční zprávy. Dokumentů bude přibývat. Tento prostor je určen členům sboru a těm, kdo ho pravidelně navštěvují. Heslo vám řekne kdokoliv z Infoskupiny: David Kubíček, barcza Telferová, Katka Tmejová nebo Petr Vilém. Adresář sboru a změny v osobních údajích Pokud jste ještě nedostali adresář sboru (mají ho dostat všichni členové sboru, a to jeden pro každou rodinu), vyzvedněte si ho u barczi. Ještě jich docela dost zbylo. Zároveň pokud by se cokoliv změnilo ve vašich osobních údajích (adresa, stav, počet dětí - cokoliv), nahlaste to prosím naší sborové matrikářce Jitce Vilémové. Pronájem bytu Nabízíme k pronájmu byt. Jedná se o 2+1, cca 60m2, na Staré Osadě, 4. patro s výtahem, balkon. Nájem + poplatky 9500 Kč, nezařízený. K dispozici bude od 1.7. Polohovi, informace u Katky Tmejové
Narozeniny Všem vyprošujeme hodně Boží milosti a požehnání do dalších let jejich života. 2. 6. Radka Láznická 3. 6. Olga Novotná 6. 6. Lýdie Kubíčková 13. 6. Radka Pospíšilová 13. 6. Jitka Zobačová 15. 6. Zbyněk Veselý 16. 6. Daniela Petlanová 20. 6. Martina Sýkorová 27. 6. Jakub Raus 28. 6. Jiří Lukl
8 let
3. 7. Luboš Raus 4. 7. Kateřina Tmejová 9. 7. Dalibor Matulík 10. 7. Tereza Vilémová 13. 7. Aneta Sikorová 17. 7. Tomáš Urban 20. 7. Jiří Pospíšil 27. 7. Aleš Pavel Dostál 30. 7. Jan Olšák
6 let 40 let
6 let
strana 15 - červen 2012
Shromáždění
Rubínek, Poznaňská 10, neděle 10:00 3. 6. J. Olšák / D. Kubíček - rodinná bohoslužba 10. 6. P. Lukl / D. Kubíček + VP 17. 6. J. Kubeš / D. Kubíček - křestní shromáždění, Černvír - shromáždění v Rubínku nebude! 24. 6. P. Láznický / J. Olšák 1. 7. J. Kubeš / P. Láznický
Pravidelná setkání v týdnu
Úterý 17:30 - Víření aneb Základy křesťanské víry Úterý 19:00 - biblická hodina Středa 9:30 - skupinka žen (jen liché týdny) Středa 18:00 - dívčí skupinka (jen sudé týdny) Středa 19:00 - mládež Čtvrtek 16:30 - Rybka - klub pro děti s angličtinou Pátek 10:00 - maminky Všechna setkání se konají ve sborovém domě v Královopolské 74. Podrobnější informace sledujte na webu sboru v sekci Kalendář. O sboru na internetu: www.cb.cz/brno.kralovopolska Na stránkách naleznete například: - aktuality - program týdne - sborový kalendář - záznam kázání - měsíčník v elektronické podobě - fotogalerii
Nové bankovní účty sboru běžný provozní účet 2100242241 / 2010 spořící účet (na splátky domečku) 2800242242 / 2010
Stránky mládeže našeho sboru www.cb.cz/brno.kralovopolska/mladez/ Bankovní spojení - jen do 30. 6. 2012 č. ú. 696 196 0227/0100 Komerční banka, konstantní symbol 0558 zvláštní účet na sborový dům: 35-475 046 0207/0100 červen 2012 - strana 16
Kazatel sboru David Kubíček
[email protected] Kontakt na sbor Královopolská 74 616 00 Brno-Žabovřesky tel. 511 111 044
