Měsíčník členů a přátel sboru

1

2013

Měsíčník členů a přátel sboru

V modlitbách neustávejte.

1. Tesalonickým 5:17, verš sboru pro rok 2013

strana 1 - leden 2013

Obsah 2 3 4 5 5 6 7 8 12 13 13 14

Obsah, tiráž Úvodník D. Kubíčka Verše pro rok 2013 Zápis ze schůze staršovstva (L. Raus) Vánoční mládež (A. Navrátil) Amnestie a milost (B. Telferová) Malé svědectví (A. Navrátil) Trocha poezie Náměty k modlitbám Oznámení, inzeráty a pozvánky Narozeniny Pravidelná setkání, informace o sboru

Foto na titulní straně pochází z vánočního setkání Rybky. Když zavítáte na náš web do sekce Fotogalerie, najdete odkaz na spoustu dalších fotek z tohoto setkání.

Tiráž Redakce Měsíčníku Barbora Telferová Kšírova 177 619 00 Brno - Horní Heršpice tel. 777 138 117

Příspěvky a připomínky k Měsíčníku [email protected] Korektura: Martin Tmej Cena kopírování odpovídá počtu stran x 1 Kč.

Pokud byste navíc měli zájem dostávat plnou verzi Měsíčníku přímo do Vaší e-mailové schránky, stačí dát vědět barczi, a to nejlépe na její e-mail [email protected] Pokud máte zájem napsat pro Měsíčník nějaký článek (zážitek, komentář, inzerát), neváhejte a pošlete jej na tentýž e-mail. Vaše články co nejdřív otiskneme. Měsíčník je Váš a pro Vás - bez Vás to tedy nejde. Příští Měsíčník vyjde (dá-li Pán) v neděli 3. února. Uzávěrka pro toto číslo bude ve středu 30. ledna. Církev bratrská je společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Zachránce. Přijímá Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše a jeho život tomu odpovídá. Chce být otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Svůj úkol vidí ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v pomoci potřebným. leden 2013 - strana 2

Úvodník „Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel,“ což se překládá: Bůh je s námi. Při pohledu do kalendáře na příští rok jsem si uvědomil, že nás čeká poměrně dost společných akcí. Ostatně jako každý rok. Už abychom začali s přípravou. Loňský rok můžeme myslím považovat za úspěšný, a tak co zopakovat, jaká je metoda? Během letošních vánoc ke mně velmi promlouvaly verše o prvním příchodu našeho Pána. Vyvstaly mi dva kontrasty. Boží touha být s člověkem, což je i jedno z Božích jmen. A na druhé straně to lidské odmítnutí přicházejícího Boha. Ani Herodes, ani Josef, ani jeho vlastní Jej nepřijali. To ovšem nijak nezměnilo Boží touhu po člověku, který je stále Immanuel - Bůh s námi. Jeho láska stojí na principu nezasloužené milosti. Nelze z ní nic ubrat, ani k ní nic přidat. Jestli se mám tedy zamyslet nad „metodou“ úspěchu, pak jediné co považuji za funkční, je skutečnost, že Bůh bude s námi a my budeme s ním. Nic menšího to nebude. Na nás je, abychom to Boží navštívení a přítomnost nějakým způsobem nenarušovali či přímo neodmítali. Ještě jedna věc mi v tomto kontextu přijde důležitá. Bůh je nám v Kristu také příkladem toho, jak my máme nazírat jeden druhého. Pokud mají být ty naše akce úspěšné, pak to naše vzájemné mezilidské společenství musí nést stejné principy nezasloužené milosti, jako je nese Boží láska k člověku. Jedině díky takové milosti budeme schopni spolu vyjít i v následujícím roce v následujících společných akcích. Mnoho Boží milosti do nového roku přeje váš David Kubíček


Verše sboru pro rok 2013 SBOR V modlitbách neustávejte. (1 Te 5:17) STARŠOVSTVO Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství. (Ř 12:13) KAZATEL Ty však se tomu jako Boží člověk vyhýbej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. (1 Tm 6:11) RYBKA Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. (Ř 8:28) MLÁDEŽ Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. (Ř 8:5) BESÍDKA Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. (Ř 8:37) DOPRSK Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu. (Ř 8:8) CHVÁLICÍ SKUPINKY Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (Ř 10:9) MAMINKY Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. (Ř 12:18) BIBLICKÁ Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli - jak bychom v něm mohli dále žít? (Ř 6:1-2)

leden 2013 - strana 4

Zápis ze schůze staršovstva 11. prosince 2012 NOVÍ LIDÉ VE SBORU Jsme vděční za nové lidi, kteří přichází do sboru. Jako důležité vidíme ve vztahu k těmto lidem: – Pohostinnost: v pohostinnosti je veliký nástroj, je to něco, co mnozí nikdy nezažili. – Základy víry: důležité je pro nové lidi společenství. – Pozvání na oběd pro studenty: víceméně to patří k neděli. – Přímluvné modlitby po shromáždění. PASTORACE Jako při každém setkání věnovalo staršovstvo podstatnou část svého jednání pastoraci. ZÁLEŽITOSTI HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ a) Příspěvek z pokladny na vstupní dveře na Domeček je možný v částce 0 Kč. b) Bratr pokladník sděluje, že pokladna je opravdu prázdná. ALEŠ NAVRÁTIL Přemýšlí o spolupráci v projektu ACET s podporou nadace „Mezinárodní potřeby“. Jedná se o misijní práci, o přednášky ve školách a volnočasové aktivity pro mládež. Pro tuto práci je třeba podpora sboru. Do konce ledna bychom se měli jako sbor v této věci vyjádřit. zapsal Luboš Raus

Vánoční mládež …se sešla na Domečku trochu dříve než na svátky, ale díky Bohu jsme ji prožili jako u skutečného stromečku. Bylo nás nepočítaně (tedy alespoň já nás nepočítal) a rozhodně nechyběly všechny ty drobnosti, co vám vykouzlí úsměv na tváři. Měli jsme cukroví, bonbónky, svíčku, větvičky všude po stolku a především dva malé, větrem neošlehané stromečky, ze kterých dokázal Malý John udělat zručným úchopem bambitky. I když byly určité peripetie v průběhu, tak jsme si nakonec dokázali navzájem povyprávět vánoční příběh, který se udál tehdy na počátku našeho datování, a dokonce jsme ve vyprávění rozšířili obsazení betlémského chlévu. Nešlo samozřejmě o žádné humry a chobotnice, jak tomu bývá v moderních zpracováních jesliček, ale nějaký ten velbloud, stádo oveček a kravička by se tam jistě našli. Důležitá ale byla výzva při zadávání hodnoty dárků, které můžeme pořídit. Buď domácí výroba nebo do tří korun. Co byste dali vy za dárek? Je to docela motivující.:) No, sešly se krásné věci. Bonbónky, svíčky s čajovými sáčky, tužka, mandarinka v původním obalu nebo třeba cibule. (O cibuli byl největší zájem, pustili se do ní hned tři najednou.:) A na Davidovu radu jsme to zakončili Slovíčkem pro děti, protože i když už můžeme chodit pozdě spát a nikdo nám neříká, co máme jíst (mám podezření, že proto někteří jí permanentně čínské polívky), tak přesto jsme jako děti a něco hezkého a méně náročného nás taky potěší. A i když to všechno bylo super, tak jak určitě tušíte, nejlepší bylo, že jsme se sešli. strana 5 - leden 2013

Ačkoliv není během roku tolik času, abychom se někteří více poznali, tak přesto tomu tak bylo, když jsme se nakonec modlili a každý řekl, co ho trápí nebo o kom ví, že potřebuje naše modlitby. Nebylo toho málo. Myslím, že to ale paradoxně bylo dobře. Přijde mi totiž, zvlášť poslední dobou, že možná ani nepřibývá trápení, ale že toho trápení je hromada stále. Jen je otázka, jestli se sdílíme a víme o něm nebo ne. To podstatné ale je, jestli to trápení odevzdáme Tomu, kdo má moc nás podepřít, nebo v něm zůstaneme sami. A proto se mi tyhle Vánoce tak líbily, protože jsme se o tom na mládeži svěřili a pak to odevzdali Bohu. Přeju to moc všem a doufám, že se v Novém roce každému uleví, jak v mládeži, tak ve sboru. Věřím totiž, že pokoj je Boží dílo v nás, a to i navzdory těžkým věcem. Pán Ježíš Kristus Vás moc opatruj! Aleš Navrátil

Amnestie a milost Na začátku roku vyhlásil náš prezident amnestii k oslavě 20. výročí vzniku České republiky. Myslet si o tom může, kdo chce co chce. Můžeme zpochybňovat jeho pohnutky, napadat seznam těch, kdo tímpádem nemusí pykat za své zlé skutky, můžeme se taky připravovat na to, že po určitou dobu (než je všechny zase pochytají) nebude v ulicích tak bezpečno. Ani já si nemyslím, že způsob, jakým prezident vyprázdnil naše věznice a hlavně jakým ukončil stíhání mnoha padouchů, kteří připravili stovky lidí o majetek a klidné spaní, byl úplně čistý. Ale chtěla bych připomenout jednu drobnost, než se všichni pustíme do kritiky nespravedlnosti, rozhazovačnosti a přehnané vstřícnosti hlavy státu vůči kriminálníkům. Tou drobností je milost, kterou amnestie bezpochyby je. V Božích očích jsme my všichni kriminálníci a zasloužíme sedět ve vězení (jen v případě věčnosti je tím vězením oheň neuhasínající, skřípění zubů - zkrátka žádné vymoženosti, které moderní věznice musí poskytovat). Jedni za drobné kapesní krádeže nebo neplacení alimentů, jiní za korupci, tunelování a vraždy (obrazně řečeno). Nicméně všichni patříme do nejpřísněji střežené věznice. V okamžiku, kdy Bůh nechal ukřižovat vlastního syna, vyhlásil amnestii. Podobně jako ta prezidentská je naprosto nezasloužená. Nemůžeme udělat nic pro to, abychom Boží milost dostali – kromě toho, že ji přijmeme. Potom tak jako ti amnestovaní vězni budeme (a protože jsme ji přijali, tak jsme) svobodní. Rejstřík trestů vymazaný, svědomí čisté. Tuto milost jsme od Boha všichni přijali, a tak bychom se teď neměli tvářit rozlíceně, když někdo jiný někomu jinému taky dal milost. Zkusme odpustit, tak jako Bůh odpustil nám. Ještě jedna podobnost: spousta těch amnestovaných vězňů se hned vrátila ke starému způsobu života. Jedni kradou, druzí podvádějí. Ani to by nás nemělo překvapovat. Vzpomeňme na všechny ty, koho jsme viděli, jak se obrátili k Bohu a přijali jeho milost, ale po krátké době jeho milostí pohrdli a vrátili se na své staré cesty. Je nám jich líto, můžeme se i rozhořčit, že milostí pohrdli, ale uvědomme si, že je to jejich svobodná vůle. Dělají to, přestože znají důsledky. Mysleme ale na všechny ty, kdo tu druhou šanci chytili za pačesy. Tak jako my, když se pevně držíme Boha. barcza leden 2013 - strana 6

Malé svědectví Rád bych napsal malou událost, která se mi přihodila na první lednové ETS a pak na cestě do našeho sboru došla dokončení. Na semináři máme tento rok angličtinu, na které během semestru každý z nás odprezentuje jedno z témat k absolutoriu, tento rok z knihy Bruce Milneho - „Poznejte pravdu“. Tuto hodinu přišla řada na spolužáka, který nevidí. De facto ale svou odvahou předčí nás všechny, kteří vidíme, protože se prezentace zhostil skvěle. Poznámky si přinesl vytištěné braillovým písmem a ukazováčkem sledoval text, když k nám mluvil. Prezentaci měl o vlivu hříchu na naše vztahy - s Bohem, s lidmi, s námi i se světem a zakončil ji svědectvím o svém obrácení ke Kristu jako k tomu, kdo má moc nás z otroctví hříchu vykoupit. Co se týče nás posluchačů, tak nevím jak kolegové, ale ve mně rostl obdiv a také hanba, když si uvědomím, jak málo jsem vděčný za všechno, co mám. Nejen, že můžu číst, ale že můžu vidět i reakce posluchačů, můžu sám udělat tolik věcí, které ne každý dokáže. V tom vidím nesmírnou Boží milost, protože nám dává mnohem víc než si uvědomujeme nebo zasloužíme. To, co mě ale zasáhlo, když jsem jel na první lednovou bohoslužbu, bylo trochu jiného typu. Přemýšlel jsem nad Kristem a vzkříšením, když tu jsem si vzpomněl na mého bratra ze semináře a došlo mi, že on sice nevidí, ale jak sám svědčil - uvěřil v Krista. To tedy znamená, že až jej Kristus vzkřísí a dá mu nové tělo, tak první věc, kterou kdy v životě uvidí, bude Bůh! To pro mě bylo ohromující! Představte si, že první, co v životě uvidíte, po všech lapáliích, nepříjemnostech a těžkostech - bude Kristus! To stojí za to! Díky Bohu za takové zázraky. Myslím, že to je ještě větší zázrak, než když hluší slyší a slepí vidí. Určitě bych mu to přál, ale má ohromný dar - Boží milost a příslib věčného života. Bude na věky hledět na Boží tvář a slávu. To je víc než cokoliv jiného! A tak jsem se podíval na sebe a povzbudilo mě to. Jsme-li v Kristu, žádná nemoc ani tíha není věčná. Ta břemena tu jsou, ale naděje taky. A víra. Ale největší je láska, kterou nás Bůh miluje a kterou si nás přitahuje k sobě, krok za krokem, celý život, aby nám ulevil od našich břemen a nemocí a dal nám radost ze sebe samého, až budeme v Kristu stát před ním! To by se mi moc líbilo a doufám v to, protože jinak je to všechno nesmírně těžké. A tak přeju Vám i sobě do Nového roku, abychom měli pevný pohled na Pána Ježíše a mohli čerpat sílu z jeho lásky a moci Božího Ducha a radovali se z naděje, která v Kristu září před každým z nás. Aleš Navrátil


Trocha poezie Tam vzadu hoří mračna Psát v lednu příspěvek do této rubriky by mělo být relativně snadné. Stačí prolistovat vánoční dárky a o některý se tady podělit. Neboť sdílená radost je prý radost dvojnásobná. A sdělené utrpení má být zase údajně poloviční. Slyšeli jste to taky, ne? Dostal jsem k Vánocům výbor z poezie Anny Świrszczyńské (1909 – 1984), kniha nese název Jsem ženská, uspořádala ji a básně přeložila Vlasta Dvořáčková. Nevím, jestli se dnes ponásobí má radost z dárku, ale hlavně se mi nechce věřit, že by autorka svým suchým vylíčením hrůz ulevila své bolesti. Tu půlit asi ani nešlo. Na mnoha místech knihy je patrné, že tato ženská prožila Polsko. Ivan Petlan Mé utrpení Mé utrpení je pro mne moc užitečné. Dává mi právo psát o utrpení jiných. Mé utrpení je tužka, kterou píšu.

Jdi do kina Mám stejnou radost, když tě vítám i když se s tebou loučím. Dáváš mi tedy dvojí radost. Dnes ale nechoď. Mám hosty. Navštívila mě Únava z Milostného Rituálu. Posměšný Pohled Věčnosti a Odpor. Jsou to cizinci, jejich řeč neznáš. Jdi radši do kina na western.


Kráva ji má ráda Děti už dávno přestaly jí psát. Teď má ji ráda jenom její kráva. Žádný div, vždyť ji přece odchovala z telátka.

Čekám třicet let Měřil asi dva metry ten mladý čahoun, ten veselý dělník z Povislí, co se bil v pekle, v telefonní ústředně na Zelné ulici. Když jsem měnila obvaz na jeho rozdrásané noze, šklíbil se, smál se. „Až skončí válka, půjdeme si zatancovat, děvče. Já to platím.“ Čekám na něho třicet let. Dívka říká chlapci

Sousedka řekla sousedovi

Pojď do sklepa, tam nikdo není. Zejtra nás zabijí Němci, neprobijem se, zabijí nás, zbyly nám jenom dva granáty. Pojď do sklepa, je tam tma.

Sousedka řekla sousedovi: „Ode dne, co mi zabili muže, nespím, když střílejí, přetáhnu deku přes hlavu a celou noc se pod tou dekou třesu. Zblázním se, jestli budu dneska sama, po muži tu mám cigarety, prosím vás, přijďte dnes večer.“

Nevadí, že jsou tu krysy, všude jsou krysy. Přitul se ke mně, taky se třeseš, já vím, že mě nemiluješ. Jsem ničemná. Kdyby to věděla máma. Nic neříkej. Zejtra určitě umřeme. Bojím se. Pomodli se za mě otčenáš. Nemiluješ mě. Pomodli se za mě otčenáš. Já se pomodlím otčenáš za mámu i za tebe.

Zůstaly krysy V tomto městě už nejsou lidé. Občas se kočka, které oheň vypálil oči, vyplazí z domovních dveří, aby zdechla. Anebo krysa přelézá na druhou stranu ulice. Anebo vítr obrací list knihy na dlažbě a zaharaší oknem, v kterém se blýskne střep skla. strana 9 - leden 2013

Zpověď na dlažbě „To je za moje hříchy,“ řvala žena. „To je trest Boží,“ řvala žena. „Prodávala jsem bochníček chleba za prstýnek, mlíko pro dítě za zlaté hodinky, prosili o injekce, neprodala jsem je, o jódovou tinkturu, nedala jsem. To je za moje strašné hříchy, Bože, tak strašlivě mě trestáš, Bože spravedlivý.“

Žije o hodinu déle (Památce Stanislawy Świrszczyńské) Dítěti jsou dva měsíce. Doktor říká: bez mléka umře. Matka jde celý den různými sklepy na druhý konec města. Na Černakově má pekař krávu. Matka plazí se po břiše přes trosky, bláto, mrtvé.

Žena klečela na dlažbě, řvala, padala na dlažbu, tloukla hlavou o dlažbu vedle mrtvého děcka.

Přinese tři lžičky mléka dítě žije o hodinu déle.

V krytu při čekání na bombu

Jako krev z tepen

Třesou se, choulí se, zavírají oči, zacpávají si uši, modlí se, mlčí, svůj tiskne se k svému, cizí tiskne se k cizímu, žena se tiskne k svému zlému muži, zlá dcera objala matku, opilec říká: „Odpusť mi, Bože.“

Jdou ulicemi cestami vezou raněné vezou starce nesou uzlíky a děti.

Všecky strach otevírá, strach spojuje, strach očišťuje.

Jdou vytékají jako krev z tepen města.

Hromadné nanebevstoupení na nebesa strachu.

Zoufalství


Jdou občas se někdo ohlédne tam vzadu hoří mračna.

Ruka beze zbraně zvedá se k nebi, svými prsty chytá nebe za hrdlo a klesá.

Moje matka, slečna Staša

Bílé svatební střevíce

Když šla Farskou ulicí v městečku Ostrolence, staré židovky mlaskaly obdivem: „Jde anděl.“

V noci vytáhla matka z kufříku bílé svatební střevíce z hedvábí. Dlouho je natírala inkoustem.

Zpívala sopránem v pěveckém spolku Loutna. Krásný pan Raczyński se s ní chtěl oženit. Zrušila zasnoubení.

Brzičko zrána vyšla v těch střevících na ulici, stát ve frontě na chleba. Byl desetistupňový mráz, stála na ulici tři hodiny.

Zoufal si. „Pán Bůh tě za mě potrestá.“ A Pán Bůh ji potrestal. Vzala si šílence.

Dávali čtvrtku bochníčku na hlavu.

Umělcovo stěhování

Film o otci

Za svítání vycházíme po špičkách z domu.

Promítají film o otci, v tom filmu otec je klidný, zato já křičím o tragédii Świrszczyńského, koktám, rozmachuji se směšně rukama.

Otec nese malířské stojany a tři obrazy, matka kufřík a peřinu po babičce, já hrnek a konvici na čaj. Nakládáme to všecko na vozík, rychle, aby to domovník neviděl. Otec táhne vozík ulicí, rychle, matka ten vozík tlačí zezadu, rychle, já taky pomáhám, rychle, rychle, aby nás domovník neviděl.

V sále sedí znalci umění, pročpak ta ženská se tak zmítá. My přece dobře víme, kdo je velký umělec. S velkými my chodíme na vodku. O Świrszczyńském nikdo neslyšel, k Norwidovi ho přirovnala, idiotka.

Byli jsme dlužni nájem za půl roku.


Náměty k modlitbám 1) SBOR: • za kazatele Davida Kubíčka, za staršovstvo, za diakony, za vedoucí skupinek. Vyprošujme jim moudrost, sílu a odvahu víry při službě Bohu i lidem; • za vztahy v našem sboru. Prosme, ať se naučíme povzbuzovat jedni druhé a žehnat si navzájem; • za pracovní skupiny ve sboru, které se věnují např. pastoraci, domečku, informovanosti, liturgii; • za sborový dům na KP74 – za dostatek financí i za to, abychom ho dokázali využít k Boží slávě. Taky za pravidelné brigády a ochotu lidí se jich účastnit. 2) AKCE SBORU: • nedělní bohoslužby, rodinné bohoslužby, biblické hodiny, modlitební setkání, klub Rybka, mládež, domácí skupinky. 3) NEMOCNÉ: • za Věru Tumovou a jejího manžela, Anežku Hlavičkovou, Marii Novotnou, Lýdii Luklovou, Davida Kubíčka ml., Karla Nováka, Evu Buchtovou, jejího bratra a maminku... • novopečenou maminku Elišku Olšákovou a jejího syna Adama; • a těhotné: Radku Láznickou, Nikolu Kutnohorskou. 4) POTŘEBNÉ: • za Vlaďku Matýzkovou a její dceru Evu; • manžele Dolníčkovy, kteří prožívají těžké období; • Nikolu Kutnohorskou; • Tomáše a Radku Studené. 5) NAŠE OKOLÍ: • za Brno, aby bylo více otevřené víře a zažilo probuzení; • za naše sousedy, kolegy, přátele a příbuzné; • za bratry a sestry, kteří jsou pro svou víru pronásledováni; • za Izrael. Bohu díky za všechny vyslyšené modlitby. Víte-li o dalších modlitebních tématech, prosím neváhejte a sdělte je Norice Veselé kdykoli a jakkoli – osobně po nedělní bohoslužbě, telefonicky nebo smskou nebo písemně na emailu [email protected] . Kontaktovat můžete i barczu, jak je uvedeno v tiráži. Tato výzva platí nepřetržitě. Prostor pro vaše modlitební předměty:


Oznámení a pozvánky na akce Staršovstvo se sejde v úterý 5. 2. 20132 v 18:00 na KP74. 18. 20. 21. 25. 24. 18.

1. 17:00 přespávačka u Hobitína, KP74 - akce Rybky 1. 15:00 přednáška Izrael a my, sál B. Bakaly, Žerotínovo nám., více na webu 1. 18:00 Studium Božích vlastností pro ženy, KP74 - 26. 1. SAM - chlapská konference 2. 19:45 Ekumenická bohoslužba se zpěvy z Taizé, kostel Brno, Křenová - 23. 8. Tábor Hobit - více informací na sborovém webu

Podrobný program všech aktivit a změn najdete na sborovém webu v sekci „Kalendář“. Výroční zpráva Pro letošní výroční zprávu sboru opět sbíráme reporty od jednotlivých vedoucích služeb (oslovených staršími). Prosíme všechny, kdo mají něco napsat, aby tak učinili do neděle 27. 1. Vše posílejte kazateli a barczi. Díky. Rozesílání informačních emailů nově Od prosince 2012 převezme rozesílání sborových emailů Michael Petlan místo Katky Tmejové. Za tímto účelem vytvořil novou adresu [email protected] Pokud budete o něčem potřebovat informovat celý sbor, s důvěrou se na něj obraťte. barcza

Narozeniny Všem vyprošujeme hodně Boží milosti a požehnání do dalších let jejich života. 14. 14. 17. 19. 27. 1. 1. 2. 4. 4.

1. 1. 1. 1. 1.

2. 2. 2. 2. 2.

Vladimíra Matýzková Petr Vilém Lenka Vystavělová Jiří Lukl st. David Matulík

Ivan Petlan Martin Tmej Gisela Kutnohorská Marie Novotná Rut Rausová

14 let 50 let

6. 2. Zdena Nováková 6. 2. Martin Zobač 8. 2. Emil Kaláb 16. 2. Aleš Navrátil 19. 2. Eliška Olšáková 23. 2. Ondřej Zobač 27. 2. Petr Láznický 28. 2. Anežka Hlavičková 28. 2. Alena Kubešová

4 roky 7 let 90 let


Shromáždění

Rubínek, Poznaňská 10, neděle 10:00 13. 1. 20. 1. 27. 1. 3. 2. 10. 2. 17. 2.

P. Láznický / D. Kubíček ? / D. Kubíček L. Raus / D. Kubíček J. Kubeš / D. Kubíček + VP, rodinná neděle P. Láznický / L. Raus L. Raus / J. Olšák

Pravidelná setkání v týdnu Úterý 18:00 - Základy víry, každých 14 dní, KP74 Středa 17:00 - Rybka - klub pro děti Středa 19:00 - mládež Čtvrtek 17:00 - skupinka kluků (liché týdny) Čtvrtek 18:00 - skupinka holek (liché týdny) Čtvrtek 19:00 - biblická hodina Pátek 10:00 - maminky Všechna setkání se konají ve sborovém domě v Královopolské 74. Podrobnější informace sledujte na webu sboru v sekci Kalendář. O sboru na internetu: www.cb.cz/brno.kralovopolska Na stránkách naleznete například: - aktuality - program týdne - sborový kalendář - záznam kázání - měsíčník v elektronické podobě - fotogalerii Stránky mládeže našeho sboru www.cb.cz/brno.kralovopolska/mladez/ Nové bankovní účty sboru běžný provozní účet 2100242241 / 2010 spořící účet (na splátky domečku) 2800242242 / 2010 leden 2013 - strana 14

Kazatel sboru David Kubíček [email protected] Kontakt na sbor Královopolská 74 616 00 Brno-Žabovřesky tel. 511 111 044

Měsíčník členů a přátel sboru

Recommend Documents