Měsíčník členů a přátel sboru

1

2012

Měsíčník členů a přátel sboru

Slovo Kristovo ať ve vás přebývá v hojnosti. Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Koloským 3:16, verš sboru pro rok 2012 strana 1 - leden 2012

Obsah 2 3 4 4 5 6 8 11 15 15 15 16 17 17 18

Obsah, tiráž Úvodník D. Kubíčka Zápis ze staršovstva Novoroční přípitek Alianční týden modliteb Modlitební dopis Michálkových Zvol správnou rychlost Přečetli jsme za vás Novoroční heslo CB pro 2012 Kristýnka Veselá Fórum Innov8 Náměty k modlitbám Oznámení a pozvánky Narozeniny Pravidelná setkání, informace o sboru

Tiráž Redakce Měsíčníku Barbora Telferová Kšírova 177 619 00 Brno - Horní Heršpice tel. 777 138 117

Příspěvky a připomínky k Měsíčníku [email protected] Cena kopírování odpovídá počtu stran x 1 Kč.

Pokud byste navíc měli zájem dostávat plnou verzi Měsíčníku přímo do Vaší e-mailové schránky, stačí dát vědět Barczi, a to nejlépe na její e-mail [email protected] Pokud máte zájem napsat pro Měsíčník nějaký článek (zážitek, komentář, inzerát), neváhejte a pošlete jej na tentýž e-mail. Vaše články co nejdřív otiskneme. Měsíčník je Váš a pro Vás - bez Vás to tedy nejde. Příští Měsíčník vyjde (dá-li Pán) v neděli 5. února. Uzávěrka pro toto číslo bude ve středu 1. února. Církev bratrská je společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Zachránce. Přijímá Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše a jeho život tomu odpovídá. Chce být otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Svůj úkol vidí ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v pomoci potřebným. leden 2012 - strana 2

Úvodník Davida Kubíčka Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení… Lukáš 2,29-30 Milí přátelé, jsme na počátku nového roku. Co od něj očekáváme? No to je jedna věc. Ale jaký skutečně bude? Hm… nevíme. Optimisté očekávají radostně, pesimisté jsou raději předem zklamáni, v lepším případě se nechají příjemně překvapit. Dnes několik slov o člověku, který nebyl ani optimista, ani pesimista. O Simeonovi. Simeon očekával to, co mu bylo řečeno od Pána. A toho se také dočkal. S dětmi někdy hrajeme hru, kdy si jeden člověk zaváže oči a má se dostat z bodu A do bodu B. Je to dost napínavé, pokud jsou na cestě nepředvídané překážky. V té hře ale naštěstí není sám. Má svého vidoucího vedoucího, který jej vede slovem: doleva rovně, doprava… Ten s šátkem nevidí nic. A přesto, pokud věří slovu svého průvodce, pak dojde do místa určení. Myslím, že tato hra dobře ilustruje Simeona a jeho vedoucího – Ducha svatého. Simeon, jakkoli spravedlivý a zbožný, nemůže vidět víc než ostatní. Co on ten Simeon vlastně ve skutečnosti viděl? Dítě v náručí rodičů. Na první pohled opravdu nic zvláštního. Ale Simeon je na rozdíl od mnoha lidí kolem veden Duchem svatým. A najednou vidí věci, řekli bychom body B, které jsou skryté, přesto skutečné. Vidí přicházející spásu. Nevíme přesně, jaký rok bude ten následující. Třeba bude na první pohled podobný jako ty ostatní. Přesto – věřím – budou klíčové body B, o kterých bude vědět jen náš Pán. Modleme se, abychom nepřeslechli jeho hlas. Finanční situace očima kazatele aneb rodinná zkušenost Musím říct, že kazatel je – co se týče financí sboru – v poměrně delikátní situaci. Značná část peněz putuje na jeho bydlení a plat. V tomto smyslu pak může jeho výzva k většímu dávání vyznít skutečně dosti nechutně. O to více však prožívá vděčnost za dary, kterými lidé sbor finančně podporují. Zároveň si uvědomuje, o jak nesamozřejmou věc jde. Skutečnost, že jsme se na konci minulého roku (před několika dny) ocitli téměř v platební neschopnosti, rozhodně není potěšitelná. Byli jsme nuceni sáhnout na peníze určené ke splácení Domečku, což z dlouhodobého hlediska znamená velký platební problém. Vynořují se otázky, jestli jako společenství vůbec máme na to, abychom ufinancovali provoz sboru včetně splácení. Vůbec na to nedokážu odpovědět. Jediné, co mne pak v této souvislosti napadá, je naše rodinná zkušenost, která je popsána v listu Apoštola Pavla: 2 Korintským 9:7 Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť „radostného dárce miluje Bůh“. 8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, 9 jak je psáno: „Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.“ Dávat do Božího království někdy může být napínavé. Nicméně mám pocit, že nám vlastně nikdy nic nechybělo a že i na to dobré dílo se vždy podařilo něco oddělit. Kéž vám to bude, milé sestry a bratři, povzbuzením… DK strana 3 - leden 2012

Zápis ze schůze staršovstva 12. prosince 2011 PLÁNOVANÉ PRÁZDNINOVÉ I JINÉ AKCE: - 20. až 21. ledna se bude na Dlouhém konat konference pro muže. Pavel Lukl nabízí volná místa v autě. - Anglický kemp se bude konat v termínu 5. až 12. srpna 2012. HOSPODÁŘSKÉ ZÁLEŽITOSTI: - Staršovstvo děkuje všem, kteří pracovali s velkým úsilím i ochotou na Domečku v sobotu 26. 11. 2011! - Vchodové dveře na Domeček: zvažujeme alternativy plastové / hliníkové / dřevěnné. Je třeba posoudit z technického hlediska výhody a nevýhody, ale také zvážit naše finanční možnosti, jednalo by se pravděpodobně o částku 20 až 30 tisíc Kč. SBOROVÉ AKTIVITY: Rybka: na únor je předběžně plánován pobyt na chatě. Mládež: setkání mládeže se budou v příštím roce konat ve středu. Biblická hodina: biblická hodina bude z tohoto důvodu přesunuta na čtvrtek. Alfa kurzy: nevidíme pro tento rok jako aktuální pro náš sbor. Nedělní bohoslužby: bylo by pěkné, kdyby se nám podařilo přicházet na bohoslužby včas... Zapsal: Luboš Raus

Novoroční přípitek Jestli můžu napsat krátké slovo o mládežnickém silvestru, a jsem-li schopen jej napsat krátce, tak bych rád zmínil náš novoroční přípitek. Celá mládež byla tu jednotná, tu nejednotná, ale přec se celý silvestr obešel bez pití alkoholu. I tak nás ale jeden z bratrů úžasně spikleneckým způsobem přiměl k přípitku. A k jakému přípitku?! Přípitku vodou živou. Když jsme už nějaký čas po půlnoci hledali, co dál, vyzval nás milovaný bratr, abychom šli ven a připili si. Když jsme tam vyšli, na velký dvůr uprostřed statku, vzali jsme se za ruce a každý z nás vzdal Bohu díky, někdo v Duchu, jiný slovem. Modlili jsme se za mládež i za to, co nám Pán dal na srdce a věřím, že Bůh nás slyšel i vedl. Jakmile jsme skončili, tak nás jedna sestra uchvátila do skupinového novoročního objetí a po něm jsme si navzájem přáli a měli radost, že jsme spolu. A jako by nás Pán chtěl ještě víc potěšit, tak než jsme stačili odejít dovnitř, začal padat jemný sníh… a víc a víc… nepadal ani předtím ani o několik minut potom. Jen tehdy, když jsme byli spolu a s ním. Spoustu Božího požehnání a hlavně jeho blízkosti do nového roku Vám přeje naše/vaše mládež.:) Aleš N. leden 2012 - strana 4

Alianční týden modliteb 2012 Modlitební průvodce je tentokrát založen na životním příběhu biblického Káleba. Proč právě jeho příběh může být inspirací pro dnešní církev v Evropě nebo v České republice není asi až tak složité uhádnout. V situaci české i evropské církve je extrémně důležité dívat se na skutečnost kolem nás Božíma očima. Pokud převáží skepse, ztratí se i vitalita a naděje. Proto je možné se inspirovat osobou Káleba, o němž je řečeno, že „byl jiného ducha“. Přinášel zcela jinou perspektivu, než jakou měla většina lidí kolem něj, a to i přes vysokou cenu, kterou mohl osobně zaplatit. Prošel si zkušeností historického selhání, bloudění, vymření celé generace svých současníků, kteří nedošli svého cíle, ale také vstupu do zaslíbené země a naplnění osobního zaslíbení, které od Hospodina dostal. Evropa i Česká republika potřebuje nové Káleby, mladé i staré, kteří se nebojí ani obrů, ani selhání své komunity, ale jsou ochotni jít dál. Doufám, že i letošní ATM bude pro vás inspirací na cestě k objevování Božího pohledu na poslání, které v Kristu máme jako jednotlivci, společenství i církve v našem okolí i celé naší zemi. Další ročník Aliančního týdne modliteb 2012 se bude konat v termínu 8.-15. ledna 2012 a jeho mottem je „Být jiného ducha“. Více informací včetně modlitebního průvodce najdete na stránkách www.ea.cz Přeji vám požehnaný čas na modlitbách v přítomnosti našeho Pána. Mgr. Jiří Unger, tajemník ČEA, zaslal Petr Láznický

strana 5 - leden 2012

Modlitební dopis Michálkových Milí přátelé, bratři a sestry. V tomto adventním čase Vás zdravíme a posíláme zprávy o tom, co se děje ve studentské službě v Ostravě. Tento semestr byl výjimečný v tom, že jsme začínali s novým názvem „Integrity Life“ (zkráceně In-Life), což jsme chtěli vzít jako příležitost a začít více spolupracovat přímo s universitami a dalšími studentskými organizacemi. Ani jsme netušili, co vše se může stát, ale během dvou měsíců jsme měli setkání s oběma rektory, dvěma prorektory pro vnější vztahy a další neformální setkání s vedoucími jiných studentských organizací. Zvlášť důležitá se ukázala spolupráce se Stavovskou unií studentů (SUS), díky čemuž jsme získali vhodné prostory pro naše akce (cestopis o Číně, přednáška Tomáše Graumanna – jeden z „Wintonových dětí“…). S tím souvisí i větší působení na kolejích Hladnov, kde bydlí studenti Ostravské university, která je humanitního zaměření. Vnímáme to i jako odpověď na modlitby a jsme v očekávání, co Bůh bude dál dělat. Můžete se modlit za Petru, Vojtu, Zuzku, Honzu a Michala, kteří bydlí na těchto kolejích a už byli na několika našich akcích. Dalším povzbuzením je David, který je v prváku a přišel už na naši první akci (Jak přežít prvák?). Od té doby byl skoro na každé naší akci a je vidět, že je mu s námi dobře. Po čase přijal i pozvání na studium Bible, které ho velmi zaujalo. Pro Martina byl tento semestr i příležitostí připravit dva semináře „Jak se efektivně učit?“a „Seminář o Bibli“ (a její důvěryhodnosti). Vždy přišlo několik nevěřících studentů a bylo přirozené pak pokračovat v diskusi a osobních rozhovorech. Povzbudivý byl nejen čas přípravy na tyto semináře, ale i sama myšlenka pokračovat v podobných akcích i v dalším semestru. Dita se nadále věnuje třem klíčovým dívkám ve vedení služby a taky jela přednášet do Prahy do studentské služby s přednáškou o charakteru a osobním růstu. Čas v Praze byl opravdu radostí. Celkově vnímáme, že máme hodně lidí, kteří nás znají a přicházejí na naše akce, ale zatím se nerozhodli odevzdat svůj život Ježíši. (Pepa, Denisa, Anežka, Martin, Dalibor, Radim…). Modlíme se za prolomení v této věci – aby naši přátelé mohli osobně pozvat Pána Ježíše do svých životů, budeme rádi, když se k těmto prosbám připojíte. Jako rodina prožíváme typické zápasy s výchovou dvou dětí, z nichž jedno je „pověstné dítě se silnou vůlí“ a to druhé (ve své podstatě více ochotné spolupracovat s rodiči) se ale rychle učí od svého staršího silného bratříčka. leden 2012 - strana 6

V reálu to vypadá tak, že teď více zlobí a „zkouší“ nás naše ještě ne tříletá Anežka… Navíc přímo s rozkoší nachází způsoby, jak vyvádět Patrika z rovnováhy. Naše děti jsou pro nás radostí i výzvou… V souvislosti s naší rodinnou situací, kdy Anežka oslaví v březnu tři roky, Ditě bude končit mateřská. Pro nás to bude znamenat od dubna zvýšené nároky na naši finanční podporu (cca 10 000Kč/měsíčně). V současné situaci naše finanční podpora pokrývá nejnutnější měsíční výdaje. Proto přemýšlíme a modlíme se za Boží zabezpečení zdrojů pro naši službu i rodinu. V minulosti jsme mnohokrát prožili Boží péči a věříme, že i tentokrát naplní všechny naše potřeby v ten pravý čas. Budeme vděční, pokud se budete modlit za to, abychom mohli mít dostatek finanční podpory, abychom mohli pokračovat ve službě mezi studenty a pokrýt naše měsíční výdaje. Zanedlouho nás čeká zimní pobyt v Malenovicích, pojedeme na všechny služby společně (Praha, Brno, Hradec Králové a Ostrava). Přijede Pradip Ayer, který je původem z Indie, ale nyní žije v Americe. V ČR byl už několikrát a přednášet bude na téma z Janova evangelia. Moc se na to těšíme a modlíme se za správnou duchovní atmosféru a mocné Boží působení mezi námi. Chceme tam vzít i naše děti, z minulých pobytů víme, že dobře vnímají to, co se tam děje, a má to na ně duchovní vliv… V únoru nás čekají „hory“ – probíhají přípravy už teď, prosíme o modlitby, toužíme, aby s námi jeli právě všichni ti naši studenti, kteří zatím neuvěřili, aby to byla pro ně přitažlivá akce a aby i tam mohlo dojít k rozhodnutím následovat Pána Ježíše. Přejeme Vám krásné a v Boží blízkosti prožité vánoční svátky a plnost Jeho požehnání do nového roku 2012!!! „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.“ Jan 10:9 Dita a Martin Michálkovi, prosinec 2011 P.S. Naše adresa: Evžena Rošického 1062/3, Ostrava 721 00 Email (NOVÝ): [email protected] Foto: http://picasaweb.google.com/MartinDitaMichalkovi nebo Facebook Poznámka Martina Michálka k textu Učednictví v Měsíčníku 12/2011: Když jsem četl prosincový měsíčník, tak mne vždy zaujme Davidův článek na téma účednictví. Chtěl bych však reagovat na jednu nepřesnost, která se vyskytla v části „Campus Crusade“. Tato organizace má svůj český „protějšek“ - je to Nový život o.p.s. více na http://novyzivot.znateho.cz/ Je pravda, že na začátku jsme jako KVŽ byli hodně spojeni s nimi (a prakticky z jejich principů vycházíme), ale KVŽ (nyní Integrity Life) je ryze česká a nezávislá organizace. Tak to je spíše jako doplnění nebo upřesnění. strana 7 - leden 2012

Zvol správnou rychlost Když byli synové Izraele v pustině, našli muže, který sbíral v sobotní den dříví. Ti, kdo ho našli, jak sbírá dříví, ho přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé pospolitosti. Nechali ho u stráže, protože nebylo rozhodnuto, co se s ním má dělat. Hospodin řekl Mojžíšovi: Ten muž bude jistě usmrcen! (Nu 15,32-35) Neříkejte, že s tímto biblickým textem nemáte problém. Trest smrti za sbírání dříví v sobotu? Nehumánní bigotnost nejhoršího kalibru! Nemělo by se takové čtení zakázat? Byli lidé, kteří už s tímto nápadem přišli. Já jsem ale ctitelem Kristovým a vím, že místo k popravčímu kůlu mám lidi vodit ke Kristovu kříži. A představte si, že nacházím smysl i v těchto starozákonních textech! Když jsem se jako duchovní začal soustavněji a často věnovat pastoraci, poznal jsem celou škálu problémů, které lidé mají. A protože jsem byl zároveň pilným čtenářem Bible, po několika letech jsem si všiml, že když někdo v životě dělal něco, za co byl ve Starém zákoně trest smrti (např. zlořečení rodičům, vztažení ruky na rodiče, různé formy okultismu, určité perverzní sexuální praktiky apod.), měl zpravidla i po obrácení ke Kristu vážné problémy. Pokud z nich měl vybřednout, bylo třeba, aby činil nejen obecné pokání, ale výslovné pokání z hříchu, kterého se dopustil, a zpravidla potřeboval, aby ho někdo jiný z tohoto hříchu rozvázal. (V této souvislosti se mi začal také trochu otvírat novozákonní text o svazování a rozvazování.) Zde se setkáváme s trestem smrti za porušení soboty. Jaký to má smysl? Co to vlastně znamená? Židé doby Ježíšovy měli velmi přesně rozpracováno, co se v sobotu smí a nesmí a jak by se měla správně sobota dodržovat. Pravda, byly mezi nimi různé směry; některé liberálnější, jiné konzervativnější. Perikopa o tom, jak učedníci v sobotu trhají klasy a třením z nich vybírají zrníčka, není v Novém zákoně náhodou. Mezi farizeji se diskutovala otázka, zda právě tato činnost je prací, nebo ne. Ježíš měl k farizeům ve skutečnosti hodně blízko a často se postavil za jeden ze směrů proti druhému (např. v otázce rozvodu se postavil za konzervativce, zatímco ve věci mnutí zrna z klasů za liberály). Židovský přístup k sobotě je ovšem názorným příkladem, jak zákonictví zcela zastře podstatu věci. Ježíš vícekrát opakoval, že sobota je učiněna pro člověka a nikoli člověk pro sobotu, nicméně ti, kteří už byli zcela pohlceni zákonictvím, asi vůbec nechápali, o čem mluví. Pokusím se vysvětlit, o čem mluvil, a proč byl za porušení soboty tak přísný trest. Bůh ustanovil sedmý den jako den odpočinku. A řekl, že je pro nás nesmírně důležitý. Dokonce nějak souvisí se skutečností, že člověk je Božím obrazem, protože Bůh sám sedmého dne odpočinul. (Zajímavá je skutečnost, že zatímco pro Boha samotného byla sobota posledním dnem, završujícím stvoření, pro člověka byla vlastně prvním dnem. Člověk přišel na svět a začínal dnem odpočinku.) V posledním letošním čísle časopisu Respekt (roku 2011, pozn. red.) byl zajímavý článek o fungování lidského mozku. (Možná vám to přijde zvláštní, ale onen článek byl podnětem k sepsání této mé úvahy.) Referoval o vědeckém zjištění, že člověk bytostně potřebuje vypnout, občas nic nedělat, a že s nejvýznamnějšími objevy přicházeli leden 2012 - strana 8

lidé, kteří se dovedli „jen tak flákat“ a na nic konkrétního nemyslet. (Samozřejmě zde nemluvím o notorických nemakačencích, kteří mají „vypnuto“ permanentně.) Zatímco my spíme nebo „nic neděláme“, náš mozek zpracovává podněty, jichž se mu dostalo v předchozím období, jež mohlo být naplněno činorodou prací nebo usilovným bádáním. Pokud mozku neposkytneme dostatečně dlouhou dobu, není schopen přicházející impulzy zpracovat. Jednoduše řečeno, mozek potřebuje jak dostatek podnětů, tak dostatek času, aby tyto podněty účinně zpracoval. Člověk je stvořen k sedmidennímu cyklu. Lidské dějiny zaznamenaly několik pokusů tento sedmidenní cyklus změnit (zpravidla na desetidenní; my lidé chceme mít věci logičtější než sám Hospodin, a sedmička je takové ne příliš praktické číslo, že? Je to číslo liché a vůbec, špatně se s ním počítá). Tyto pokusy ale byly zpravidla velmi brzy odpískány, protože lidem se v nich nevedlo dobře. Poučení je nasnadě: Potřebujeme den odpočinku. Potřebujeme někdy zcela vypnout. Potřebujeme mít rytmus práce a volna. Jenže u soboty, ustanovené Zákonem, daným skrze Mojžíše, šlo ještě o víc. Izraelce sytila v pustině mana padající z nebe. Jak se v Písmu dočítáme, nedala se přechovávat do druhého dne. Musela se spotřebovat v den, kdy byla nasbírána – druhý den už byla nepoživatelná. Jen s páteční manou tomu bylo jinak. V pátek dostali Izraelci many na dva dny – a ejhle, v sobotu byla páteční mana stále čerstvá. Byli i tací, kteří Bohu nevěřili, a tak šli „na manu“ i v sobotu. Jenže žádnou nenašli. Sobota byla nadpřirozeným znamením Boží milosti, z níž musíme žít. Zákonictví sobotu tohoto nadpřirozeného rozměru zcela zbavuje. Sobota, jak ji znal Izrael v pustině, byla viditelným a hmatatelným (v případě many dokonce poživatelným) znamením toho, že Bůh je schopen se o člověka o dni odpočinku (a – analogicky – i o milostivém létě, kdy mělo pole zůstat ležet ladem) postarat. Když Izrael překročil Jordán a vstoupil do zaslíbené země, mana přestala. Ale sobota měla – mimo jiné – neustále připomínat toto zázračné sycení. Den odpočinku dodává tvému životu rytmus. Umožňuje ti zastavit se a začít přemýšlet o něčem jiném než o práci. Mnohdy umožňuje dětem, aby si alespoň trochu užily své přepracované rodiče. Sobota ve svém správném pojetí tě vytrhne z honby za prosperitou, za úspěchem a kdoví za čím ještě. Pokud nepochopíš smysl soboty, zaplatíš za to životem. (To je poselství příběhu o tom přísném trestu.) Budeš ale umírat pomalu a dlouho. A ani na konci života ti nedojde, jak fatální bylo, žes pracoval od nevidím do nevidím a nikdy ses nezastavil, aby sis položil otázku, proč tady vlastně jsi. Zatímco dříve bývalo podnětů málo a dějiny postupovaly velmi, velmi pomalu, nyní máme opačný problém. Jsme zahlceni podněty, dostáváme jich víc, než jich stačíme zpracovat, a někdy nás zcela udolají. Je jich tolik, že nás připraví o identitu. Jak řekl jeden z nejslavnějších amerických písničkářů: „Já vlastně žádnou identitu nemám. Večer jsem jiný člověk, než jsem byl ráno.“ Onen článek v Respektu to dosti barvitě popisoval. Dnes toho lidé musí stačit mnohem více než kdy dříve – ať už jde o práci nebo o zábavu. Proto je v Západní společnosti stres patrně největším zabijákem současnosti. Proto mají psychiatři tolik práce. Radím ti, zvol si svou vlastní rychlost. strana 9 - leden 2012

Bude to možná znamenat radikální rozhodnutí. Několik Ti jich navrhnu: • Neoznamuj nikomu žádná zásadnější rozhodnutí prostřednictvím SMS. Textovky by ti měly sloužit jen ke sdělením typu: „Přijdu o pět minut později“ nebo „zapomněla jsem ti říct, abys koupil ještě droždí“. Nikoli ke sdělení typu: „Dospěla jsem k závěru, že bude lepší, když se rozejdeme.“ • Reklamní letáky pročítej, pouze když víš, že chceš něco konkrétního koupit. Jinak je rovnou vyhazuj. • Odhlaš se z Facebooku. Facebook ti lže. Říká ti, že máš 243 přátel, ale 240 z nich žádní přátelé nejsou. Asi 150 z nich jsou tví známí, o dalších ze svých „přátel“ vlastně zhola nic nevíš. Facebook tě svádí k příliš stručným sdělením, jež mnohdy nesdělují vůbec nic. Kazí ti styl i pravopis. Stáváš se nesrozumitelným. Čas, který zrušením Facebooku ušetříš, věnuj skutečným přátelům. • Pokud komunikuješ přes e-mail, zkus napsat dopis zvlášť a dát mu všechny náležitosti dopisu (oslovení, závěrečný pozdrav, místo sepsání – můžeš vynechat datum, to se tam zobrazí tak jako tak) a zkontroluj styl a pravopis. Pak pošli dopis jako přílohu. V krajním případě můžeš text dopisu zkopírovat do těla zprávy. A nezapomeň na ten pravopis! To tě zpomalí. Budeš si muset dopis přečíst ještě jednou a to ti umožní zamyslet se nad tím, jestli jsi sdělil, cos sdělit chtěl, a zda je tvůj dopis dostatečně uctivý. Adresát, ať je jím kdokoli, si zaslouží, abys s ním jednal uctivě. • Nedívej se na televizi déle než tři hodiny týdně. Rozhodni se předem, nač se budeš dívat, a když se ti to nebude líbit, televizi vypni. • Pokud nejsi starý a nemohoucí a pokud tam dojdeš za půl hodiny, jdi tam pěšky. Nepoužívej MHD. Vlastní auto už vůbec ne. • Pokud se tomu můžeš jen trochu vyhnout, nedávej si s lidmi, na nichž ti záleží, více než dvě schůzky denně. Pokud si dáš schůzek více, budeš roztěkaný, odtažitý a budeš říkat banality. • Ať už hovoříš s kýmkoli, pokud sis schůzku naplánoval, věnuj člověku, s nímž hovoříš, plnou a soustředěnou pozornost. Pamatuj, že v mnohém jsi pánem svého života. Nemusíš se nechat štvát. Zvol si svou rychlost. Správná volba ti umožní prožít život naplno. Naplno prožitý život nespočívá v maximu podnětů. Naopak, musíš podněty tvrdě omezovat a přijímat jich jen tolik, abys je stačil smysluplně zpracovat. Připadají ti mé rady příliš tvrdé nebo třeba zcela mimo? Neboj se, jsou to jenom rady – nepřijdu tě zkontrolovat. Na druhé straně – jsou to rady vyzkoušené. (Až na ten Facebook. Tam jsem nikdy nebyl. Četl jsem, že absťák po odhlášení je příšerný – člověk má pocit, že přestal existovat. Ale možná právě začal.) Před více než sedmi lety jsem byl okolnostmi vytržen z velmi hektického života. Chtě nechtě jsem přestal být workoholikem. Následovalo asi dvouleté období uzdravování. Pak jsem začal žít naplno. Ale opravdu naplno, nikoli hekticky – lidé si to často pletou. A rozhodně nežiju tak, jak se zpívalo v jedné populární písničce: „Já chci žít nonstop…“ Já naopak žiju stop. Každou chvíli. Mám nad sebou někoho, koho se mohu kdykoli zeptat, kudy dál. A ten nám dal den odpočinku, abychom docela určitě měli čas si s ním popovídat. Aby se nám nestal starým dobrým známým, s nímž jsme už ale dlouho nehovořili. leden 2012 - strana 10

O dni odpočinku zvol tu správnou rychlost. Pak budeš žít naplno, nepoznáš nudu, ale nebudeš přetížený. A poneseš ovoce Ducha svatého. Dan Drápal, 23. prosince 2011; zaslala Zuzana Petlanová (autor je jedním ze zakladatelů Křesťanských společenství)

Přečetli jsme za vás Rozcestí a křižovatky Václava Havla Nevím, zda ještě někdy zažiji tam mocné vzedmutí národního cítění při úmrtí nějaké osobnosti, jaké zakoušíme nyní, po smrti Václava Havla. Jediné úmrtí, které během mého více než šedesátiletého života vyvolalo srovnatelnou reakci českého národa, bylo úmrtí Jana Palacha. To ovšem bylo v jiné době a za jiných okolností, takže se nenabízí jiné srovnání než srovnání reakce široké veřejnosti. Projevy takřka celonárodního truchlení jsou svým způsobem překvapivé, protože politické názory Václava Havla se v posledních letech nezdály nacházet masovou podporu. Proto celonárodní smutek svědčí o jednom: Mnozí si Václava Havla vážili a váží buď jako člověka, nebo jako symbolu, bez ohledu na jeho konkrétní politická stanoviska. Projevy soustrasti, přicházející z celého světa, odpovídají věhlasu a autoritě, které se náš bývalý prezident v cizině těšil. Málokteré osobnosti, pocházející z desetimilionového národa, se podaří vstoupit do povědomí stamilionů, ne-li miliard obyvatel celé planety. A my Češi si možná ani neuvědomujeme, jaké úcty Václav Havel ve světě požíval. Částečně je to dáno tím, že ve Václavu Havlovi vstoupil do politiky člověk, pro nějž politika nikdy nebyla hlavní arénou. Václav Havel nebyl založením politik a dá se dokonce říci, že politika mu byla protivná. To byl patrně jeden z důvodů, proč mnohé politiky iritoval svým mluvením o „nepolitické politice“. Václav Havel byl zkrátka člověk, který bojoval svůj boj – v jeho případě to byl boj proti totalitě. Díky souhře příznivých okolností se stal prezidentem. Kdyby byl normalizační režim jen o něco tvrdší nebo kdyby Československo v šedesátých letech, kdy Havel začal působit (tehdy především jako autor divadelních her), nezažilo určité tání, mohl zrovna tak skončit na popravišti nebo zemřít v komunistickém vězení. To, že se stal prezidentem, ovšem nebyla jen souhra příznivých okolností. Celý koncept Charty 77 a pojetí disidentství, které Václav Havel reprezentoval a pro nějž se mu podařilo mnohé získat, bylo svým způsobem geniální: Režim něco předstíral, ale Václav Havel a disidenti kolem něj se chovali, jako kdyby platilo, co režim tvrdí. Režim tvrdil, že dodržuje lidská práva: Václav Havel se choval, jako kdyby to bylo pravda, a právě tím usvědčoval režim ze lži – ze lži, která byla stále znovu demaskována jako systémová. Za daných historických okolností se to ukázalo jako geniální a účinné. (Jistě, v takové severní Koreji nebo v Kambodži za Rudých Khmerů, ale ani za protektorátu Čechy a Morava by něco takového aplikovat nešlo, ale to je vedlejší.) Václava Havla mnohé spojuje s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Mnohé je rovněž odlišuje. Ani Masaryk nebyl primárně politik, i když se politice věnoval hlouběji a déle než Havel. Spojuje je i promýšlení postavení malého národa uprostřed Evropy a postoje, kterými si získali respekt daleko za hranicemi republiky. Oběma se podařilo formulovat hesla, která mohly přijmout za své miliony jejich spoluobčanů. („Nebát se a nekrást“ a „Ježíš – ne César“ za Masaryka, „Pravda a strana 11 - leden 2012

láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“ za Václava Havla.) Z hlediska duchovního stavu českého národa zůstanou se jménem Václava Havla spjaty čtyři velké počiny, které všechny vzbuzovaly kontroverzi už v době, kdy se pro ně Václav Havel rozhodl, a které patrně budou vzbuzovat spory i mezi historiky budoucnosti. První z nich byl již zmíněn a ten je snad nejméně kontroverzní: Jde o nenásilné působení Charty 77 a organizací či hnutí s ní spojených, jako byl kupříkladu Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Zde se spor vede snad jen o to, zda k pádu režimu přispělo více aktivní působení disidentů nebo pasivní odpor chalupařícího národa, jemuž ovšem příliš nevadí, když někdo účelově vstoupí do komunistické strany. Osobně na roli pasivního odporu národa příliš nevěřím, nicméně nevím, jakým způsobem poměřit, co sehrálo významnější roli. V každém případě považuji disidenty za hrdiny a nesl jsem vždy velice, velice těžko, když někteří superpravičáci později označovali Havla za zbabělce. Nikdo nemá – a nikdy neměl – právo takto o Havlovi hovořit. S Havlem bylo možno nesouhlasit, bylo možno mu vyčítat vážné chyby, ale označovat ho za zbabělce bylo vždy nízké a bude to nízké i v budoucnosti. Druhým velkým – a mnohem kontroverznějším – počinem byla domluva o předání moci v listopadu 1989 a v následujících letech. Mnozí Havlovi vyčítají, že se „dohodl s komunisty“. A skutečně – Havel (samozřejmě nejen on, ale i lidé kolem něj) se dohodl s komunisty, a to hned ve dvojím smyslu. Předně se dohodl, že „klasičtí“ disidenti se v roce 1989 spojí s představiteli reformního komunismu, kteří byli vyloučeni ze strany za normalizace a jejichž vrcholným reprezentantem byl Alexander Dubček. Mnozí z těch, kteří komunismus považovali za zločinný od samého počátku, tuto dohodu Václavu Havlovi nikdy neodpustili. Za druhé se Havel (a lidé kolem něj) dohodl s jakešovskými komunisty o pokojném předání moci. Toto předání moci bylo postupné, ale poměrně rychlé. Byl to komunistický parlament, který ještě v závěru roku 1989 zvolil Havla prezidentem. Důsledkem této dohody bylo, že skutečně zůstala zachována určitá kontinuita bývalého komunistického režimu s novými poměry obnovované demokracie. Dlouhodobým důsledkem této dohody bylo, že bývalá komunistická nomenklatura se zmocnila národního bohatství (tito lidé se totiž v národním hospodářství uměli pohybovat – měli potřebné know-how i potřebné konexe a bývalí disidenti se s nimi v těchto věcech nemohli měřit). Dalším důsledkem bylo, že komunistické zločiny zůstaly nepotrestány. Právě pro tento počin nemohou mnozí přijít Havlovi na jméno. Já nebudu tvrdit, že se Václav Havel v této věci rozhodl správně, nicméně rozumím jeho motivaci. Jaká byla alternativa? Zastánci ostrého vyrovnání se s komunismem by řekli, že komunisté by měli opustit všechna místa ve státní správě, v armádě, v policii i v národním hospodářství, a měli by mít doživotní zákaz v těchto oblastech působit. Toto řešení by ale mohlo mít několik katastrofálních důsledků. Čeho jsem se v listopadových a prosincových dnech roku 1989 bál nejvíc, bylo „vzplanutí lidového hněvu“, kdy by si lidé začali s komunisty vyřizovat účty násilně a bez soudu. Možná to někomu bude dnes připadat jako přehnaná obava, ale já ji jako přehnanou nevidím. Co kdyby Lidové milice dostaly 21. listopadu (nebo o den dříve či později) rozkaz pacifikovat Prahu násilím? A co kdyby v lidovém povstání prohrály? Bylo myslitelné, že by komunisté viseli na veřejných místech, podobně jako viseli v Budapešti v roce 1956. Jaké by byly důsledky? Spousta dalších křivd – podobně jako tomu bylo po září 1938, po březnu 1939, po květnu 1945 a po únoru 1948. Popravy bez soudu nebo leden 2012 - strana 12

na základě „lidových soudů“, vyřizování si účtů mezi znesvářenými sousedy, strach a zabíjení. Vím, že jde o jinou kulturu, ale to, jak tato „radikální očista od minulosti“ dokáže působit, si ověřili Američané v Iráku, když vyloučili z podílu na veřejném životě všechny příslušníky Saddámovy státostrany BAAS a když rozpustili iráckou armádu. Tím sami sobě i Iráku nadělali mnohem více problémů, než jich vyřešili. Proto tento počin Václava Havla vidím jako kontroverzní, ale přes všechna proti, která nelze nevidět, ho v dané situaci vidím jako moudrý. Jsem ochoten diskutovat o tom, zda se to dalo udělat jinak, ale těžko snáším, když se v této věci Václavu Havlovi připisují nečisté motivy. Třetí Havlův počin, který mám na mysli, je rovněž velice kontroverzní. Byla jím všeobecná amnestie, kterou vyhlásil po nástupu do úřadu. Není pochyb o tom, že rázem výrazně stoupla zločinnost a že tuto Havlovu velkorysost odskákala řada okradených a vyloupených lidí. Kromě toho patrně tento krok přispěl svým dílem k demoralizaci práce policistů, pro které nebylo snadné mnohé zločince pochytat – a nyní je museli chytat znovu. Touto amnestií Václav Havel v očích mnoha svých spoluobčanů mnohem více ztratil, než získal. Věci ale nebývají vždy jednoznačné a černobílé. Václav Havel chtěl dát společnosti signál, že všichni mají – bez ohledu na minulost – možnost jakéhosi restartu. Bylo to vskutku „léto milostivé“, které do jisté míry obráželo, co Bůh tímto ustanovením zamýšlel. Ano, bohužel se potvrdilo biblické slovo o tom, že „dává-li se milost svévolníku, spravedlnosti se nenaučí“. Ale tehdy jsme novou příležitost dostali všichni. A tak se i ve věci této všeobecné amnestie kloním spíše na Havlovu stranu, byť to není 100:0, ale spíše 60:40. Čtvrtým počinem byla omluva sudetským Němcům. V této věci ho český národ nenásledoval a máločím si Václav Havel udělal tolik nepřátel jako tímto krokem. Paradoxně právě tento krok je něčím, v čem jsem od počátku s Václavem Havlem souhlasil zcela bez výhrad. A budu vždy tvrdit, že dnes naším problémem nejsou zločiny spáchané Němci na Češích (ty jsou, nebo spíše byly, problémem Němců), ale zločiny spáchané Čechy na Němcích. Jsem přesvědčen, že při všech těchto čtyřech počinech nešlo Václavu Havlovi o vlastní popularitu, ale že jednal v souladu se svým svědomím a dělal to, co považoval v dané chvíli za správné. Snad právě proto si ho lidé dodnes váží. Paradoxně se tak stává, že ten, kdo se čerta starého stará o žebříčky popularity, dosáhne mnohem vyšší popularity než populisté, kteří se neustále jedním očkem dívají na výsledky výzkumů veřejného mínění. Nicméně tento nekrolog nebude jen apoteózou Václava Havla. Za jeho největší slabinu považuji určitou mlhavost jeho světonázoru. Václav Havel správně tušil, že život má transcendentní rozměr, ale odmítl víru v osobního Boha. (Ano, vím, že se zde ocitám v rozporu s „veřejným míněním“, ale ani já nekoukám na žebříčky popularity.) Proto byla jeho morálka jaksi atrofovaná – Havel byl velice citlivý na podlost ve veřejném životě, ale on i lidé v jeho okolí v osobních vztazích (mám na mysli zejména vztahy mezi mužem a ženou) strpěli věci, které rozhodně k Boží slávě nebyly, abych se vyjádřil, jak se na nekrolog sluší, velmi mírně. V této věci předznamenal Václav Havel polistopadový vývoj, v němž zvítězilo přesvědčení, že politik by měl být čestný v politice, ale v osobním životě na pravdivosti nezáleží. strana 13 - leden 2012

Toto nedostatečné ukotvení v transcendenci, která pro Havla zůstala příliš mlhavá, ho v některých chvílích učinilo obětí různých okultistů, kteří se snažili přiživit se na jeho slávě, nebo ji přímo zneužít (na většinu z nich už je zapomenuto – kdo by si dnes ještě vzpomenul na jméno Miloš Rýc?). Byli lidé, kteří kritizovali i milosti, Václavem Havlem udělené. Bylo jich hodně – Václav Havel byl bytostně milostivý člověk. Sám jsem jako pastor pro jednoho člověka milost také žádal – a dosáhl jí. Nebylo to ale snadné, a musím pochválit pracovníky Havlovy kanceláře. Skutečně si do hloubky zjišťovali, o jakého člověka jde, a nejvíce mne překvapilo, když mi po několika měsících po udělení milosti pracovník Havlovy kanceláře volal a tázal se, jaké jsou další osudy onoho člověka (lidově řečeno, zda „seká dobrotu“). Viděl jsem v tom kombinaci nejvyšší profesionality s obyčejným – a proto tolik potěšujícím – lidským zájmem. Konečně chci zmínit ještě jedno velké Havlovo plus. Mám na mysli stabilní podporu Izraele. Tato podpora nebyla dána přesvědčením o vyvolenosti izraelského národa, ale vědomím, že Izrael je jediná skutečně funkční demokracie na Blízkém Východě. Václav Havel byl člověk, který byl přesvědčen, že kšefty s Čínou či Ruskem nás nesmějí oslepit natolik, abychom přehlíželi potlačování lidských práv, vraždy novinářů a podobné věci. Připomínal nám, že prosperita a „růst růstu“ není to hlavní, oč v životě jde. Odchází v něm politik, který, když se dostal k moci, byl „sám sobě podezřelým“. Byl vždy víc než jen politikem nebo jen dramatikem. To, že byl člověkem, pro něj bylo vždy důležitější. Dan Drápal, 19. prosince 2011; zaslal Ivan Petlan foto: www.mzv.cz; www.novinky.cz; www.celeceskoctedetem.cz; www.ceskatelevize.cz

leden 2012 - strana 14

Novoroční heslo Církve bratrské pro rok 2012 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, k jednomu se přidá, druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. Lk 16,13 (novoroční heslo pro Církev bratrskou bylo vybráno 31.12. při shromáždění na závěr roku ve Sboru CB v Praze 1, Soukenické) dle www.cb.cz

Kristýnka Veselá Milí přátelé, chtěli bychom se s vámi podělit o velkou radost. Dostali jsme ten nejkrásnější vánoční dárek - váží 5kg, má dva měsíce a jmenuje se Kristýnka. Tady je pár fotek: http://veszby.rajce.net/111214_Kristynka Přejeme vám požehnaný nový rok plný splněných přání. Zbyněk & Norika & Kristýnka

Fórum Innov8 Pokud jako evangelikální církve porosteme stejným tempem, dosáhneme 1% populace ČR za 175 let. Něco se musí změnit. Musíme hledat nové odpovědi, nové formy a dělat nové věci, pokud chceme získat nové lidi. Zdaleka nevyužíváme potenciál našich církví a výsledky, které máme, často přesně odpovídají strukturám našeho fungování. Vizí Fóra Innov8 je vytvořit dlouhodobou platformu pro přátelství, podporu, vzdělávání, mentoring a networking lidí s vizí pro misijní církev, zakládání sborů, inovaci a rozvoj evangelikálních vedoucích v ČR. V pěti networcích zaměřených na vůdcovství, zakládání sborů, evangelizaci, učednictví, fundraising a komunikaci, bude prostor pro interaktivní vyučování, individuální mentoring a rozhovory s lidmi, kteří sdílejí podobnou mentalitu a hledají i nacházejí nové cesty. Podrobnosti o programu a řečnících najdete na www.innov8forum.cz Další fórum je naplánováno na 18.-21. 1. 2012 dle www.cb.cz strana 15 - leden 2012

Náměty k modlitbám 1) SBOR: • za kazatele Davida Kubíčka, za staršovstvo, za diakony, za vedoucí skupinek. Vyprošujme jim moudrost, sílu a odvahu víry při službě Bohu i lidem. • vztahy v našem sboru. Prosme, ať se naučíme povzbuzovat jedni druhé a žehnat si navzájem. • za pracovní skupiny ve sboru, které se věnují např. pastoraci, domečku, PR, liturgii. • za sborový dům na KP74 – za dostatek financí i za to, abychom ho dokázali využít k Boží slávě. 2) AKCE SBORU: • nedělní bohoslužby, rodinné bohoslužby, biblické hodiny, modlitební setkání, klub Rybka, mládež. 3) NEMOCNÉ: • za Věru Tumovou, Anežku Hlavičkovou, Marii Novotnou, Lýdii Luklovou, Jakuba Urbana, Davida Kubíčka, Noriku Veselou, Elišku Olšákovou, Nikolu a Adama Kutnohorské... 4) POTŘEBNÉ: • za Vlaďku Matýzkovou a její dceru Evu, • za malého Mikuláše Sýkoru, aby byl zdravý a aby dobře prospíval na těle i na duchu. 5) NAŠE OKOLÍ: • za Brno, aby bylo více otevřené víře a zažilo probuzení. • za naše sousedy, kolegy, přátele a příbuzné. • za bratry a sestry, kteří jsou pro svou víru pronásledováni. • za Izrael. Bohu díky za všechny vyslyšené modlitby. Víte-li o dalších modlitebních tématech, prosím neváhejte a sdělte je Norice Veselé kdykoli a jakkoli – osobně po nedělní bohoslužbě, telefonicky nebo smskou nebo písemně na emailu [email protected] . Kontaktovat můžete i barczu, jak je uvedeno v tiráži. Tato výzva platí nepřetržitě. Prostor pro vaše modlitební předměty:

leden 2012 - strana 16

Oznámení a pozvánky na akce Plánované akce 6. - 8. 1. konference NABOSO, KC KAM Malenovice 8. - 15. 1. Alianční týden modliteb 13. - 14. 1. nebo 20. - 21. 1. konference pro muže Cesta muže (první termín je v KC KAM Malenovice, druhý termín ve středisku Immanuel u Hlinska) 20. 1. od 16:00 24hodinovka s mládeží Poděkování Rád bych ještě poděkoval jménem staršovstva manželům Tmejovým i ostatním, kteří se podíleli na úklidu Domečku, stejně tak i na rekonstrukci komínů (zejména pak Slávkovi Elisovi za skvělé zednické práce). Děkujem a těšíme se na další kolo!!! DK Otevíráme Výtvarný foto kurz pro NOVÉ ZÁJEMCE!! V minulém roce nebyla účast příliš hojná, proto jsme se rozhodly nabrat nové nadšené kreativní lidi. Nebojte se, nemusíte být akademičtí malíři ani světoví fotografové, jde nám hlavně o radost z tvorby v přátelské atmosféře. Pokud byste o někom věděli, kdo by se chtěl zúčastnit, doporučte prosím náš kurz. Další informace a kontakty v letáčku. Za vedoucí kurzu Anett/Aneta Sikorová

Narozeniny Všem vyprošujeme hodně Boží milosti a požehnání do dalších let jejich života. 14. 14. 17. 18. 19. 27. 1. 1. 2. 4. 4. 6.

1. 1. 1. 1. 1. 1.

2. 2. 2. 2. 2. 2.

Vladimíra Matýzková Petr Vilém Lenka Vystavělová Radovan Dolníček Jiří Lukl David Matulík

Ivan Petlan Martin Tmej Gizela Kutnohorská Marie Novotná Rut Rausová Zdena Nováková

13 let

6. 2. Martin Zobač 8. 2. Emil Kaláb 9. 2. Filip Dolníček 14. 2. Tomáš Studený 16. 2. Aleš Navrátil 19. 2. Eliška Olšáková 21. 2. Věra Musilová 23. 2. Ondřej Zobač 27. 2. Petr Láznický 28. 2. Anežka Hlavičková 28. 2. Alena Kubešová

20 let 3 roky 6 let 50 let

strana 17 - leden 2012

Shromáždění

Rubínek, Poznaňská 10, neděle 10:00 8. 1. L. Raus / D. Kubíček 15. 1. J. Kubeš / J. Olšák 22. 1. J. Olšák / D. Kubíček 29. 1. L. Raus / D. Kubíček

Pravidelní setkání v týdnu

Úterý 17:30 - Víření aneb Základy křesťanské víry, KP74 Středa 6:00 - ranní modlitby mužů nebo stolní tenis Středa 19:00 - mládež, KP74 Čtvrtek 16:30 - Rybka - klub pro děti s angličtinou Čtvrtek 18:45 - biblická hodina, KP74 Pátek 10:00 - maminky

Podrobnější informace sledujte na webu sboru www.cb.cz/brno.kralovopolska v sekci Kalendář. Tamtéž najdete i plán kázání: http://www.cb.cz/brno.kralovopolska/kalendar.php Záznam z kázání najdete na: http://cb.cz/brno.kralovopolska/kazani.php O sboru na internetu www.cb.cz/brno.krpole http://cb.cz/brno.krpole/mladez/

Kazatel sboru David Kubíček [email protected]

Bankovní spojení č. ú. 696 196 0227/0100 Komerční banka, konstantní symbol 0558

Kontakt na sbor Královopolská 74 616 00 Brno-Žabovřesky tel. 511 111 044

zvláštní účet na sborový dům: 35-475 046 0207/0100

leden 2012 - strana 18