Měsíčník informací ze života našeho domova.
ZÁŘÍ 2014
28. září - Den české státnosti Počínaje druhým tisíciletím si Česká republika v rámci Dne české státnosti připomíná 28. září smrt svatého Václava, jednoho z prvních Přemyslovců. Kníže Václav, který žil na počátku 10. století, se zasadil o christianizaci raného českého státu, a přestože vládl relativně krátce, obestřela jej po mučednické smrti aura ochránce a patrona země. Život jedné z nejvýznamnějších postav dějin českého státu je pro nedostatek informací zastřen hned několika spornými fakty. Protože hlavní zdroj poznatků o Václavově životě představují dobové legendy, v mnohých ohledech se různí pohled historiků na některé události. Jejich nejednotnost se v roce 2000 přenesla i na politickou půdu, když se rozhodovalo, zda prohlásit 28. září za Den české svátosti. Jedním z nejhlasitějších odpůrců tohoto návrhu byl tehdejší premiér Miloš Zeman,
jenž
středověkému
světci
přiřkl
nálepku
servilního
kolaboranta. Některým politikům zase vadilo, že jde o církevní svátek, nebo to, že datum odkazuje na tragickou událost. Připomínali i fakt, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německému panovníkovi. Většina veřejnosti se přesto shoduje na tom, že kníže Václav je významnou a zásadní postavou české národní hrdosti. Pravdou je, že panovník, který v čele Českého knížectví působil relativně krátkou dobu, sehrál daleko větší roli po své smrti než za svého života. Vzorný křesťanský panovník Václav byl nejstarším synem knížete Vratislava a Drahomíry, jimž se narodil na počátku 10. století, nejčastěji se udává
rok 907. Zásadní roli ve výchově budoucího knížete údajně sehrála jeho
babička
Ludmila,
žena
prvního
historicky
doloženého
přemyslovského knížete Bořivoje. Vštěpovala svému vnukovi křesťanské hodnoty a naučila jej číst a psát. Později se Václav zdokonaloval na hradišti Budeč a údajně byl velmi vzdělaný. Když v roce 921 zemřel kníže Vratislav, Václav se stal jeho nástupcem. Kvůli nízkému věku se však místo něj o vládu dělily Drahomíra s Ludmilou, která se později vlády vzdala. Václav se do čela knížectví postavil někdy mezi roky 922 a 925. Podle historiků byl vzorem křesťanského panovníka a silně přispěl k rozšíření víry v zemi. Zakládal kostely, podporoval duchovní a povolal do země kněží z cizích zemí. Údajně proti své vůli byl nucen sdílet lože s ženou, což vedlo k početí syna Zbraslava, který ale zemřel v útlém věku. Podle dobových svědectví byl Václav osvětový, morální a zásadový vládce, který navzdory své mírumilovné povaze dokázal být i rázný a nekompromisní, bylo-li to třeba. Václavově vládnutí byla často vyčítána jeho vazba na saského vévodu a východofranckého krále Jindřicha Ptáčníka. Poté, co bavorská a saská vojska pod jeho velením vtrhla do Čech, se Václav podrobil a podepsal mírovou smlouvu, z níž vyplývala povinnost platit roční
poplatky
za
neútočení.
Na
druhou
stranu
Václavovi
"spojenectví" s Jindřichem Ptáčníkem umožnilo například převoz ostatků svatého Víta, pro něž kníže nechal vystavět rotundu na Pražském hradě. Ta se pak během staletí rozrostla v chrám sv. Víta, neodmyslitelný symbol české metropole.
Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi údajně v pondělí 28. září, které připadá na roky 929 nebo 935. Ačkoli se historici a kronikáři po staletí přikláněli spíše k první variantě, pozdější objevy dávají za pravdu převážně verzi s rokem 935. Názory dobových kronikářů na podrobnosti samotného incidentu se rozcházejí. Shoda panuje v příjezdu Václava do Staré Boleslavi, jeho účasti na bohaté hostině a následném přenocování v sídle jeho bratra Boleslava. Není však jisté, co se seběhlo, když se druhý den vypravil na ranní bohoslužbu. Boleslav se se svou družinou vydal za osamoceným Václavem a jako první na něj měl zaútočit mečem. Podle některých dobových zápisů pak kníže svého bratra přemohl, ale byl skolen členy Boleslavovy družiny. Odborníci nicméně naznačují, že mnohá fakta, a to nejen o
panovníkově skonu, mohla být záměrně přikrášlena ve snaze podpořit Václavovu auru. Historici přikládají vraždu mocenským sporům mezi bratry, které vyplynuly z odlišných názorů na Václavovu politiku, zejména vůči Jindřichu Ptáčníkovi. Dalším možným důvodem je panovníkovo přílišné lpění na christianizaci země. Václavovy ostatky byly po třech letech převezeny a uloženy v rotundě sv. Víta, což se v těch dobách rovnalo dnešní kanonizaci. Kult příkladného panovníka svatého Václava, který drží dohled nad českým státem, se začal šířit po celé zemi a v následujících staletích i do okolí. Velkou měrou k tomu přispěl i Karel IV. svým dílem Nová historie o sv. Václavu, mučedníku a českém vévodovi. Svatováclavský kult posloužil během národního obrození jako symbol české státnosti a národního uvědomění. Později však tuto tradici zneužili nacisté za druhé republiky a za protektorátu. Dnes zdobí vyobrazení svatého Václava mimo jiné dvacetikorunovou minci. Sochy českého patrona se nacházejí na Václavském náměstí nebo uvnitř Svatovítského chrámu a na Karlštejně. Na jeho počest se 28. září koná ve Staré Boleslavi Národní svatováclavská pouť.
Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník střediska Helios
Historická srovnání Původní fotografie - fotograf Ivan Straňák. V 80. letech fotil Západní část náměstí Vítězného února. Novodobá fotografie – fotograf Jan Szturc. Hodně diskuzí bylo o Leninovi. Ví někdo, jak dopadla tato socha? Já to vím!
SOCHA V. I. LENINA Jednalo se o bronzovou sochu na kamenném podstavci, jejíž slavnostní odhalení se konalo dne 6. 11. 1976. Autory sochy jsou manželé Ludvík a Božena Kodymovi. Socha původně stála na západní části tehdejšího náměstí Vítězného února nyní náměstí Republiky. Ve dnech 22. - 23. 3. 1990 byla demontována a uložena v areálu MTZ technických služeb města Havířova a 27. 4. 1994 roztavena ve prospěch památníku dětským obětem války v Lidicích.
Srovnávací fotografie je pořízena ze stejného místa – schody do Labužníka
Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník střediska Helios
Oslavy 20. výročí otevření střediska LUNA – původně Pensionu pro seniory Dnem 15. 9. 2014 započaly na našem sesterském středisku Luna oslavy k 20. výročí otevření bývalého Pensionu pro seniory (nyní stř. LUNA). Oslavy, které probíhaly až do pátku 19. 9. 2014, provázel pestrý program. Koncerty počínaje, přes sportovní hry až po Den otevřených dveří.
Naši uživatelé byli pozváni, mimo jiné, také na slavnostní zahájení, které se uskutečnilo 15. 9. v 14.00 hodin. Již přede dveřmi nás příjemně a v dobré náladě uvítali zaměstnanci střediska. Po usazení jsme zjistili, že pozvání jsme přijali nejen my, ale také spousta vzácných hostů, mezi nimiž samozřejmě nechyběl ani primátor města Havířova Ing. Zdeněk Osmanczyk.
Po úvodním zahájení následovalo vystoupení dětí ZUŠ. Dále se o dobrou náladu všech zúčastněných postarala Cimbálovka, se kterou jsme si z plných plic zazpívali. A jaká by to byla oslava bez pořádného dortu. Ani ten nechyběl. Daroval jej jeden ze sponzorů akce – pekárna Semag Havířov. Všichni jsme ochutnali! Dále jsme měli přichystáno pohoštění ve formě slaného pečiva, výborných koláčů a kafíčka.
První den oslav se určitě vydařil, všichni jsme odcházeli s úsměvem na tváři. A co dodat závěrem? Snad jen to, že středisku LUNA přejeme do dalších let mnoho spokojených uživatelů a také zaměstnanců. Ať se zde všichni cítí dobře a jsou si vzájemně oporou nejen ve chvílích dobrých, ale i těch těžkých.
Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník střediska Helios
“Veletrh poskytovatelů sociálních služeb“ Stalo se již tradicí, že se náš domov účastní Veletrhu sociálních služeb, který každoročně probíhá pod taktovkou Magistrátu města Havířova, především pracovnic odboru sociálních věcí. 18. září 2014 opět ožilo náměstí Republiky, na kterém se prezentovaly havířovské sociální služby. Návštěvníci měli možnost se seznámit s poskytovateli sociálních služeb zaměřených na širokou oblast jednotlivých cílových skupin, s kompenzačními pomůckami, ukázkami dovedností canisterapeutických psů, mohli shlédnout, nebo vyzkoušet umění tai-chi Náš domov se mohl pochlubit krásnými výrobky našich uživatelů, které zdobily výstavní místo. Velký úspěch měly především ručně malované hedvábné šátky a keramické výrobky v podobně ježků, šneků, hrnečků, zvonečků, obrázků, apod. Bylo toho hodně, stánek byl plný pěkných věcí, což ocenili i někteří návštěvníci slovem, i úsměvem. Po včerejší události bude nejednu pracovnici zdejšího magistrátu zdobit hedvábný šátek kolem krku, vč. paní vedoucí sociálního odboru. S kolegyní Radkou nás velmi těšilo nakupujícím prozradit, že všechny výrobky vzešly z rukou našich šikovných babiček, ze kterých se v prostorách aktivizační dílny stávají „lidové umělkyně“ .
Letošní veletrh se těšil velké pozornosti návštěvníků, čemuž zajisté dopomohlo i příjemné zářijové sluníčko, reprodukovaná hudba a voňavá gulášová polévka uvařená členy Armády spásy.
Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovník
Přestože senioři slaví svůj svátek 1. října, my jsme byli pozváni na posezení u této příležitosti již 19. září, a to do Centra volnočasových aktivit.
Čekalo nás milé přivítání, odpoledne probíhalo v menší útulné společenské místnosti. Program byl velice pestrý. V úvodu jsme měli všichni možnost procvičit si svou paměť u zábavné obrázkové hry, kde jednotlivá družstva sbírala za správné odpovědi cenné body. Nejinak tomu bylo i v druhé disciplíně, kde jsme formou pantomimy předváděli předem zadaná přísloví. Po sečtení bodů následovalo vyhlášení výsledků. Uživatelé našeho střediska obsadili nádherné 1. místo a obdrželi balíček plný dobrot. GRATULUJEME!
A pokud si myslíte, že tímto vše skončilo, mýlíte se. Následovalo povídání členů organizace Podané ruce na téma canisterapie, kteří s sebou samozřejmě nezapomněli přivést dva psí kamarády. Dále jsme byli potěšeni hudebním a tanečním vystoupením dětí a vše zakončila „duchovní chvilka“.
V průběhu odpoledne jsme si pochutnali na občerstvení a domů všichni odcházeli nejen se spoustou drobných dárků, ale především s dobrou náladou a úsměvem na rtech.
Všem
seniorům
přejeme
hodně
štěstí,
spoustu
splněných přání a do dalších let pevné zdraví.
Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník střediska Helios
PRO BYSTRÉ HLAVIČKY Milé bystré hlavičky, stát, o kterém si dnes budeme povídat, je rovněž náš soused. V minulosti byl součástí císařské monarchie, avšak po ukončení 1. světové války byly tyto vazby přestřiženy a tato část habsburské říše byla vyhlášena republikou. V současné době je rozdělena na 19 administrativních správních celků – žup a hlavní město reprezentuje samosprávní jednotku. Metropolí protéká světový veletok, jehož delta ústí do Černého moře. Hlavní město je atraktivním turistickým cílem především díky bazilice sv. Štěpána, Matyášova chrámu nebo slavné Opery, pochlubit se může také první podzemkou na území kontinentální Evropy z roku 1896. Turisté k odpočinku vyhledávají taktéž proslulá lázeňská města s termálními prameny blahodárně působícími na lidský organismus. Pro celý stát je typický převážně nížinatý povrch s úrodnou půdou, kde obyvatelé pěstují papriky, rajčata, kukuřice a jiné teplomilné plodiny, které jsou používány v tradiční pikantní kuchyni, která právě nehledí na množství kalorií . Dohovořit se v tomto kraji je pro cizince poněkud oříšek, neboť mateřský jazyk patřící do skupiny ugrofinských jazyků, má pramálo společného s prvky slovanské jazykové kultury, vzdáleně je příbuzný spíše jazykům používaných na severu Evropy. Pokud s názvem státu ještě váháte, pomůže Vám naše křížovka. Řešení odevzdejte do 15. dne následujícího měsíce aktivizačním pracovnicím.
Na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: paní Štefániková Marie. Gratulujeme!
1. vaječné jídlo smažené na pánvi 2. keříková zelenina kuželovitého tvaru 3. mořská ryba žijící u dna (2 slova) 4. keříkovitá dužnatá zelenina červené barvy 5. proslulý vídeňský dort 6. nezbytné dochucovadlo potravin 7. oblíbené jídlo z masa, nejlépe z krkovičky 8. alkoholický nápoj z lihu a medu
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovník
A máme tady další hádanku Byl hercem, divadelním ředitelem a sportovcem. Narozen: 9. 4. 1891 Liberec, Rakousko-Uhersko. † 31. 1.1962 Praha, Československo. Narodil se v tehdy českoněmeckém Liberci v rodině krejčího. Už jako dítě se v otcově dílně seznamoval s lidmi, kteří toužili po divadle, kde poslouchal
jejich
příběhy
z
amatérského
divadelnictví.
Po přestěhování do Prahy - Žižkova pozoroval svět plný hospůdek a komiků z šantánů a kabaretů, od kterých se mnohému naučil. Vystupoval na večírcích pro kamarády, kde imitoval a improvizoval různá kabaretní čísla. Když ho jednou uviděl jeho otec, který chtěl mít ze svého syna obchodníka, svolil a tak mohl jít k divadlu. Dělal několik odborných škol, včetně obchodní školy, ale vždy odsud odešel. Nebyl studijní typ. Druhou jeho zálibou byla kopaná a záhy se stal oblíbeným brankářem. Nejprve zkoušel štěstí ve velkých divadlech na Vinohradech a ve Švandově divadle, ale všude byl jen jedním z členů sboru. Potom si ho všiml Karel Hašler a zajistil mu angažmá v kabaretu Rokoko, kde se stal miláčkem publika a seznámil se tu se svým prvním partnerem, klavíristou Daliborem Ptákem, se kterým se proslavil parodií italských oper. Jen zmínka k tomu, že všichni se museli učit texty, scénáře, jen on
nemusel. Improvizoval. Proto jej také poměrná většina kolegů – herců neměla ráda. Potuloval se po českém venkově a živil se svými výstupy. Roku 1925 založil vlastní divadlo, vytvořil kolem sebe skoro stálý soubor herců, a proslavil se jako král komiků, ale s řadou chyb a nedostatků. Zatímco na jevišti vystupoval jako lidový bavič, v soukromí byl ješitný, nafoukaný, dětinský, despotický a rád si potrpěl na komfort a uniformy. Základem jeho komiky byla improvizace jak na divadle, tak i v rozhlase a ve filmech. Natočil celkem 4 němé filmy (Tu ten kámen, Falešná kočička, Lásky Kačenky Strnadové a Milenky starého kriminálníka), ale teprve ve zvukovém filmu se mohl plně prosadit. Jeho filmy vycházely z her, které hrál na divadle a ve filmech si i zazpíval, protože do každého filmu mu napsali autoři hudby písničku přímo na tělo. Exceloval nejen ve filmech, napsaných přímo pro něj, ale i v klasických dílech jako byl například Revizor A. P. Čechova nebo román Ignáta Hermanna U snědeného krámu, kde uplatnil nejen komiku, ale objevil se tu i jako charakterní herec. Nejčastěji filmoval s režisérem Martinem Fričem a scénáristou Václavem Wassermannem. Ve 40. letech natočil své nejlepší filmy jako např. Katakomby, Baron Prášil a Přednosta stanice. Hrál dokonce v Národním divadle roli principála v Prodané nevěstě, stal se miláčkem českého publika, ale vše
mělo
i
stinnou
stránku,
protože
čelil
tlaku
nacistů.
Roku 1945 byl zatčen pro údajnou spolupráci s Němci a mnohdy vykonstruované procesy se táhly celých 5 let. Teprve roku 1950 mohl vystoupit na pódiu kladenského divadla a potom přestoupil do divadla karlínského.
Návrat před filmovou kameru umožnil stárnoucímu a nemocnému komikovi režisér Oldřich Lipský trapnou rolí kostelníka ve filmu Slepice a kostelník. Poté natočil ještě několik snímků, jako byla pohádka Byl jednou jeden král, ale už jsem to nebyl on, kterého znali jeho fanoušci z dob největší slávy. Po jeho smrti bylo natočeno několik střihových filmů (např. Král komiků) a byly vydány reedice desek s písničkami z jeho filmů. UŽ VÍTE, KDO JSEM?
Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího kalendářního měsíce aktivizačním
pracovnicím.
Každý
měsíc
vylosujeme
jednoho
šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme úspěšné řešitele. A na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: paní Hutníková Libuše ODPOVĚĎ Z MINULÉHO ČÍSLA: VĚRA ŠPINAROVÁ
Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník střediska Helios
Jako každý rok, tak i letos jsme přijali pozvání na XIII. ročník sportovně-společenských her seniorů klubů důchodců Havířova, které se konaly na našem sesterském středisku Luna.
A účast byla veliká! Sportovního klání se zúčastnilo 14 družstev. Soutěžilo se v 8 disciplínách – např. hod šipkami, vědomostní kvíz, skládání abecedy aj. Uživatelé našeho střediska se s velkou chutí vrhli do plnění úkolů. Přestože se velice snažili, na medailová místa nedosáhli. Vůbec nám to nevadilo, jelikož se držíme hesla „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“.
Celé odpoledne panovala příjemná atmosféra. Již nyní se těšíme na další ročník.
SPORTU ZDAR!
Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník střediska Helios
Manželka před spaním: „Co kdybys mně taky jednou řekl pár hřejivých slov?” Manžel odvětí: „Infrazářič, léto, slunce, radiátor...”
Nové číslování podprsenek: A, B, C, D, S - Angrešty, Bobule, Cibule, Dýně, Stany! Jdou tři chlapi do nebe a dostanou auto podle toho, jak byli věrní své ženě. První dostane trabanta, druhý fabii a třetí ferrari. Po půl roce potkají první dva toho třetího, jak smutně sedí na lávce, a ptají se ho: „Proč jseš tak smutnej, když si jezdíš po nebi ve ferrari, co bys ještě chtěl?” „Hm, to je sice hezký, ale já jsem minulej tejden potkal manželku na kolečkovejch bruslích!”
Jak se určí pohlaví mouchy?
Přijde žena do kuchyně a vidí svého muže s plácačkou na mouchy. "Co děláš?" ptá se. Muž odpoví: "Zabíjím mouchy..." "No a už jsi nějaké zabil? " "Jo. 3 samce a 2 samičky." Žena se překvapeně ptá: "A jak prosím tě poznáš rozdíl mezi samcem a samičkou?" Muž odpoví: "3 seděly na sklenici s pivem a 2 na telefonním sluchátku!!
paní Marie ČERNOŠKOVÁ paní Božena CHOVANCOVÁ paní Vilemína KOPCOVÁ paní Emilie KUBICZKOVÁ paní Ludmila RASZKOVÁ paní Štěpánka ŠTEBLOVÁ paní Ludmila VANDÍKOVÁ paní Anna ZVINGEROVÁ
paní Hilda MOLENDOVÁ
1. říjen
Den seniorů od 14.00h v jídelně
2. říjen
Výbor obyvatel od 9.00h v jídelně
6. říjen
Canisterapie s Jerrym
8. říjen
Den otevřených dveří 8.00h-17.00h
20. říjen Canisterapie s Jerrym
Na tomto čísle spolupracovaly: Olga Mazurková Radka Chodilová Silvie Švecová Denisa Sapíková Andrea Bartošová Gabriela Kunčická
Editace textů: Gabriela Kunčická
