Motto: Henry David Thoreau. internet či elektronické bankovnictví. v oblasti financování církve. Je to jakýsi

4 ZPRAVODAJ FARNOSTI ˇ ´ SˇE V BRNEˇ PRI KOSTELE sv. TOMA

Motto: Zˇa´dny´ dar nepovzna´sˇ´ı tolik da´rce i obdarovane´ho jako du˚veˇra.“ ” Henry David Thoreau

´ vodnı´ slovo U O cˇem jine´m, milı´ farnı´ci, mu˚zˇe by´t u´vodnı´k tohoto prˇedva´nocˇnı´ho Toma´sˇka, nezˇ o peneˇzı´ch? Lecˇ zcela va´zˇneˇ: V tomto cˇ´ısle se k va´m dosta´vajı´ informace o aktivita´ch, ktere´ uzˇ delsˇ´ı cˇas prˇipravuje skupina nasˇich farnı´ku˚ v oblasti financova´nı´ cı´rkve. Je to jaky´si pilotnı´ projekt“, na ktere´m se majı´ vy” zkousˇet mozˇnosti a podoba budoucı´ho modelu ekonomicke´ho zabezpecˇenı´ farnostı´ a jiny´ch cı´rkevnı´ch institucı´. Zkusˇenosti takto zı´skane´ pak mohou by´t uzˇitecˇne´ i v jiny´ch farnostech (nejen) nasˇ´ı diece´ze. Podstatny´m prvkem tohoto pokusu je co nejveˇtsˇ´ı uzˇitı´ modernı´ch technologiı´. Proto prosı´m, abyste mu veˇnovali pozornost zejme´na vy, mladsˇ´ı, pro ktere´ slova ROCˇNI´K XV.

internet“ cˇi elektronicke´ bankovnictvı´“ ” ” nejsou azˇ tak deˇsivy´m zaklı´nadlem (jako je tomu u na´s, starsˇ´ıch – vid’te, vy starsˇ´ı . . . !). Ale ani veˇkem drˇ´ıve narozenı´ farnı´ci nemusejı´ odkla´dat tohoto Toma´sˇka s tı´m, zˇe tam pro neˇ nic nenı´. Jisteˇ majı´ ve sve´m okolı´ neˇkoho, kdo mu˚zˇe poslouzˇit radou cˇi konkre´tnı´ pomocı´. Jedno je sta´le vı´ce jiste´: V nasˇich farnı´ch a jiny´ch spolecˇenstvı´ch budeme moci uskutecˇnˇovat jen tolik iniciativ a aktivit, kolik si jich doka´zˇeme zabezpecˇit – a zaplatit. Aha – a ma´lem bych zapomneˇl: Peˇkne´ Va´noce! Va´sˇ fara´rˇ Petr Vrbacky´

14. prosince 2008

Informace Aktua´lnı´ deˇnı´ ve farnosti • Na internetove´ adrese http://www.svtomas.net/ byly spusˇteˇny nove´ webove´ stra´nky nasˇ´ı farnosti.

• Dne 8. ledna 2009 se dozˇ´ıva´ 80 let na´sˇ farnı´ vika´rˇ Mons. Josef Sˇik. Za toto jubileum, za sluzˇbu otce Josefa i za vsˇechny dary, ktere´ od Pa´na Boha jeho prostrˇednictvı´m dosta´va´me, podeˇkujeme • Prosı´me dobrovolnı´ky, kterˇ´ı by byli v nedeˇli 11. ledna 2009 prˇi msˇi svate´ ochotni prˇijı´t pohlı´dat kostel beˇhem doby, v 11.00 hodin. Srdecˇneˇ zveme vsˇechny kdy je otevrˇen o Va´nocı´ch pro na´vsˇteˇvu farnı´ky k u´cˇasti na te´to bohosluzˇbeˇ. u jeslicˇek, aby se nabı´dli v sakristii. Nemusı´ jı´t o cele´ odpoledne, pomu˚zˇe i hodina cˇi dveˇ. • Ve strˇedu 17. prosince 2008 se od 16.00 kona´ v sakristii vy´roba ozdob na va´nocˇnı´ strom pro na´sˇ kostel. Zveme male´ i veˇtsˇ´ı deˇti (i jejich rodicˇe), aby se prˇisˇli podı´let na prˇedva´nocˇnı´ch prˇ´ıprava´ch.

2

• Vsˇechny, kdo by ra´di poma´hali bezdomovcu˚m, zveme na setka´nı´ pracovnı´ku˚ SPOCHAB (Spolecˇnost pro chuda´ky a bezdomovce) kazˇdou prvnı´ strˇedu v meˇsı´ci v 19.00 hod na farˇe, Lidicka´ 6.

Dary farnosti S blı´zˇ´ıcı´m se koncem roku byla v nasˇ´ı farnosti prˇipravena mozˇnost pro poskytnutı´ bezhotovostnı´ch daru˚ farnosti. Pro tento u´cˇel byl zrˇ´ızen zvla´sˇtnı´ bankovnı´ u´cˇet, na ktery´ je mozˇne´ dary zası´lat. Soucˇasneˇ se zrˇ´ıdil pocˇ´ıtacˇovy´ syste´m, ktery´ umozˇnı´ evidenci da´rcu˚ na tento u´cˇet. Da´rci, kterˇ´ı se zde zaevidujı´, mohou prˇes tento syste´m sledovat stav svy´ch daru˚ a hospodarˇenı´ s u´cˇtem.

http://dary.svtomas.net/ K ZAVEDENI´ MOZˇNOSTI BEZHOTOVOSTNI´HO DAROVA´NI´ VE FARNOSTI VEDLY ZEJME´NA ˚ VODY TYTO DU

– pomoci s financova´nı´m farnosti prˇi sta´le se zhorsˇujı´cı´ financˇnı´ podporˇe sta´tu cı´rkvı´m, – umozˇnit teˇm, kterˇ´ı chteˇjı´ farnosti prˇispeˇt a za´rovenˇ si snı´zˇit danˇovy´ za´klad, zaslat prˇ´ıspeˇvek bezhotovostneˇ na u´cˇet, – sta´le nesplaceny´ u´veˇr nasˇ´ı farnosti. BEZHOTOVOSTNI´ POSKYTOVA´NI´ DARU˚ PRˇINA´Sˇ´I NA´SLEDUJI´CI´ VY´HODY – Dary je mozˇne´ poskytovat pravidelneˇ na za´kladeˇ trvale´ho prˇ´ıkazu. Toto je na jednu stranu zjednodusˇenı´ pro da´rce (platby pravidelneˇ odcha´zı´ z u´cˇtu a da´rce nemusı´ myslet na prˇ´ıkazy do banky), ale hlavneˇ to prˇedstavuje pravidelne´ prˇ´ıjmy farnosti. Farnost tak mu˚zˇe pocˇ´ıtat s pravidelny´mi cˇa´stkami a tı´m se zjednodusˇ´ı pla´nova´nı´ financova´nı´ farnosti. – Da´rce prˇi bezhotovostnı´m daru na u´cˇet farnosti ma´ mozˇnost pomocı´ konstantnı´ho symbolu urcˇit u´cˇel, na ktery´ chce svu˚j dar farnosti poskytnout. – Pokud se bezhotovostnı´ darova´nı´ spojı´ i s registracı´ da´rce, umozˇnı´ to da´rci prˇes webove´ stra´nky zı´skat prˇehled o vsˇech svy´ch darech farnosti. – Pokud da´rce prˇi registraci uvede i sve´ osobnı´ u´daje, pocˇ´ıtacˇovy´ syste´m vygeneruje na konci roku potvrzenı´ o vsˇech jı´m poskytnuty´ch darech, ktere´ mu˚zˇe da´rce pouzˇ´ıt pro uplatneˇnı´ danˇove´ho zvy´hodneˇnı´ dle za´kona o danı´ch z prˇ´ıjmu˚.

3

PODKLADY PRO PROVEDENI´ PLATBY – Cˇ´ıslo u´cˇtu: 2200030422/6800 pozn.: tento u´cˇet byl zrˇ´ızen za u´cˇely prˇijı´manı´ daru˚ (da´rce naprˇ´ıklad mu˚zˇe rozhodovat o tom, jak se darovane´ penı´ze investujı´); jedna´ se tedy o jiny´ bankovnı´ u´cˇet, nezˇ jaky´ je uveden v tira´zˇi a ktery´ je urcˇen na hrazenı´ beˇzˇny´ch provoznı´ch na´kladu˚ farnosti

– Variabilnı´ symbol: Vasˇe rodne´ cˇ´ıslo nebo ICˇ (pokud ma´te za´jem o potvrzenı´ k danˇove´mu zvy´hodneˇnı´, je potrˇeba se zaregistrovat na adrese http://dary.svtomas.net) – Konstantnı´ symboly pro platbu s urcˇenı´m u´cˇelu • 0558 (nebo jaky´koli jiny´ nebo bez uvedenı´ KS) – bez uda´nı´ u´cˇelu • 0548 – pastorace • 0538 – provoz kostela • 0528 – spla´cenı´ dluhu farnosti POPIS JEDNOTLIVY´CH U´CˇELU˚, NA KTERE´ JE MOZˇNE´ DARY POSKYTNOUT Pastorace. Z daru˚ urcˇeny´ch na pastoraci budou hrazeny cˇa´stecˇneˇ cˇi u´plneˇ ru˚zne´ pastoracˇnı´ aktivity farnosti, ktere´ se v dane´m roce uskutecˇnı´. Jedna´ se naprˇ. o misijnı´ den deˇtı´, program pro nejmensˇ´ı prˇi deˇtsky´ch bohosluzˇba´ch, vyucˇova´nı´ na´bozˇenstvı´, farnı´ pout’, farnı´ ples, prˇ´ıspeˇvky pro chra´move´ scholy, pomu˚cky pro katechety a pro katechezi prˇed prˇijetı´m sva´tostı´, akce Noc kostelu˚“ a ostatnı´, ktere´ podporujı´ nebo usnadnˇujı´ ” pastoracˇnı´ pe´cˇi ve farnosti. Provoz kostela. Beˇzˇny´ provoz farnosti zahrnuje jednak rezˇijnı´ na´klady, zejme´na u´hradu elektricke´ energie - topenı´ a sveˇtlo v kostele. Mensˇ´ı cˇa´st je urcˇena na na´kup bohosluzˇebny´ch potrˇeb, u´klid a vy´zdobu kostela, prˇ´ıspeˇvek na mzdu kostelnı´ka, provoz farnı´ kancela´ˇre a ostatnı´ drobne´ rezˇie (v r. 2007 byly rezˇijnı´ na´klady farnosti celkem 577 963 Kcˇ). Z provozu kostela se hradı´ i beˇzˇne´ opravy v kostele a na farˇe (v roce 2007 cˇa´stka 50 395 Kcˇ). Spla´cenı´ dluhu farnosti. V roce 2008 se v pravidelny´ch cˇtvrtletnı´ch spla´tka´ch zmensˇil dluh farnosti o dalsˇ´ıch 400 000 Kcˇ (+ prˇ´ıslusˇny´ u´rok). Zby´va´ tedy jesˇteˇ do konce roku 2010 zaplatit 800 000 Kcˇ, cˇ´ımzˇ bude cely´ u´veˇr 2 miliony Kcˇ, pouzˇity´ na genera´lnı´ opravu sakristiı´ a vodovodnı´ a kanalizacˇnı´ prˇ´ıpojky, zcela uhrazen. Ostatnı´ pu˚jcˇky farnı´ku˚ jsou jizˇ splaceny.

4

MOZˇNOSTI POSKYTNUTI´ DARU˚ POMU˚ZˇE VYSVEˇTLIT NA´SLEDUJI´CI´ TABULKA Bezhotovostnı´ (na bankovnı´ u´cˇet) Hotovostnı´ (v kostele do kosˇ´ıku) Bez registrace poskytnutı´ daru bez dalsˇ´ıch Bez registrace tak jako doposud prˇi na webu mozˇnostı´ sledova´nı´ poskytnukazˇde´ msˇi svate´. ty´ch daru˚ a bez mozˇnosti vystavenı´ danˇove´ho potvrzenı´ o poskytnuty´ch darech S anonymnı´ poskytnutı´ daru da´rcem, ktery´ registracı´ se na tomto webu anonymneˇ zaregistroval. V ra´mci sve´ registrace pak da´rce mu˚zˇe na teˇchto stra´nka´ch zı´ska´vat prˇehled o jı´m poskytnuty´ch darech. Anonymnı´ registrace ale neumozˇnˇuje vystavenı´ danˇove´ho potvrzenı´ o poskytnuty´ch darech S neanonymnı´ poskytnutı´ daru da´rcem, ktery´ S neanonymnı´ tato forma se registracı´ registracı ´ se na tomto webu zaregistroval prˇipravuje. Pu˚jde vcˇetneˇ svy´ch osobnı´ch u´daju˚. o mozˇnost vlozˇenı´ V ra´mci sve´ registrace pak hotovosti do oba´lky da´rce mu˚zˇe na teˇchto stra´nka´ch a na´sledneˇ do sbı´rky zı´ska´vat prˇehled o jı´m poskytv kostele. Na oba´lku nuty´ch darech a na konci roku bude mozˇnost uve´st (pokud si o to prˇi registraci poregistracˇnı´ u´daje zˇa´da´) zı´ska´ danˇove´ potvrzenı´ da´rce a u´cˇel, na ktery´ o poskytnuty´ch darech. je dar poskytova´n Vı´ce informacı´ o mozˇnosti bezhotovostnı´ch prˇ´ıspeˇvku˚ naleznete na internetovy´ch stra´nka´ch http://dary.svtomas.net/

5

Informace z diece´ze

Prˇijde na´vsˇteˇva

• Betle´mske´ sveˇtlo. Take´ letos prˇivezou skauti prˇed Va´nocemi vsˇem lidem dobre´ vu˚le plamı´nek pokoje a mı´ru – Betle´mske´ sveˇtlo. Do Cˇeske´ republiky ho brneˇnsˇtı´ skauti prˇivezou z Vı´dneˇ v sobotu 13. 12. Do rukou brneˇnske´ho biskupa Vojteˇcha Cikrleho bude Betle´mske´ sveˇtlo prˇeda´no v obeˇtnı´m pru˚vodu prˇi msˇi v nedeˇli 14. 12. v 9.00 hodin v katedra´le sv. Petra a Pavla. Za´jemci z Brna a okolı´ si je budou moci prˇevzı´t prˇed katedra´lou po skoncˇenı´ bohosluzˇby do 11.00 hodin. Blizˇsˇ´ı informace o Betle´mske´m sveˇtle lze zı´skat na internetove´ adrese http://www.betlemskesvetlo.cz/

Pu˚lnocˇnı´, romanticka´ msˇe k oslaveˇ narozenı´ Krista, je ledascˇ´ım vy´jimecˇna´. Jisteˇ cˇasem, koncertnı´m vystoupenı´m, ale take´ tı´m, zˇe prˇijdou lide´, kterˇ´ı se Bohu v nasˇem kostele a nasˇ´ım zpu˚sobem veˇtsˇinou neklanı´. Z jejich jinakosti a nevhodnosti chova´nı´ jsem mı´val strach. Stacˇilo projı´t v ministrantske´m oblecˇenı´ kostelem a sebejistota stejne´ho pocˇinu provedene´ho kdykoli jindy byla prycˇ. Prˇed dveˇma lety jsem si polozˇil ota´zku, jak tuto na´vsˇteˇvu oslovit. Nedeˇla´m si nadeˇji na evangelizaci. Ti prˇ´ıchozı´ lide´ nejspı´sˇ nic necˇekajı´. Tedy mozˇna´ azˇ na zvuk varhan a to, zˇe za na´vsˇteˇvu budou muset neˇco zaplatit. Prˇijde mi vsˇak slusˇne´ hosty uvı´tat a starat se o to, aby byli co nejme´neˇ mimo“. Nasˇe ” kra´sna´ liturgie je protkana´ symboly a i jejı´ (ale i na´sˇ) jazyk je pro hosta neˇkdy nesrozumitelny´. Jezˇ´ısˇi se k jeslı´m prˇisˇli poklonit vsˇichni, co byli poblı´zˇ a dozveˇdeˇli se o tom. Jak byla jejich poklona vhodna´ a jak vhodneˇ by se chovali v Chra´mu, to se mu˚zˇeme jen domy´sˇlet. Byl bych ra´d, kdybychom novodoby´m pasty´rˇu˚m uka´zali, zˇe nejsou navı´c, zˇe mu˚zˇeme narozenı´ Krista oslavit spolecˇneˇ. Prakticky bych si to prˇedstavoval tak, zˇe prˇ´ıchozı´ budou uvı´ta´ni a dostanou Program bohosluzˇby a po msˇi je pohostı´me

• Diece´znı´ centrum zˇivota mla´dezˇe MAMRE v Osove´ Bı´ty´sˇce zve za´jemce o stra´venı´ spolecˇne´ho Silvestra v termı´nu ´ cˇastnı´ci budou 28. 12. 2008 – 1. 1. 2009. U mı´t mozˇnost: – poteˇsˇit obyvatele Osove´ Bı´ty´sˇky prˇa´nı´cˇky, – fotit s fotografem cˇasopisu In a Tarsicius – Zbynˇkem Paviensky´m – poznat Jak prozˇ´ıvajı´ Silvestra v rˇa´du ” a s nemocny´mi“ – br. Martin Richard Macek, provincia´l rˇa´du Milosdny´ch bratrˇ´ı – zatancovat si, zahra´t divadlo – ztisˇit se prˇi adoraci Blizˇsˇ´ı informace zı´ka´te na adrese http://www.osovabityska.cz/ nebo na telefonnı´m cˇ´ısle: 566 536 748

6

svarˇa´kem. A take´ na´vsˇteˇveˇ vezmeme jistotu prˇedstavy, zˇe cı´rkvı´m jde o penı´ze azˇ na prvnı´m mı´steˇ - vybı´rat se nebude. Snad se na´m takto asponˇ trochu podarˇ´ı prˇiblı´zˇit dva rozdı´lne´ sveˇty, ktere´ tvorˇ´ı jeden, anizˇ o tom cˇasto vı´. Prˇ´ıpadne´ za´jemce o rozda´va´nı´ Programu˚ cˇi varˇenı´ svarˇa´ku ra´di uvı´ta´me v organizacˇnı´m ty´mu. Za organizacˇnı´ ty´m Dominik Cˇolek Heger kontakt: [email protected]

Rozhovor s panem kaplanem P. Bohumilem Urba´nkem

setka´nı´ s Kristem krˇest’anem. Jak muselo by´t pro neˇho teˇzˇke´, kdyzˇ mu nikdo neveˇrˇil, vsˇichni se ho ba´li, ale on prˇesto vydrzˇel. On je vzorem cˇloveˇka, ktery´ vı´ o svy´ch drˇ´ıveˇjsˇ´ıch chyba´ch, necha´ si o nich rˇ´ıci a uzna´va´ je, ale jde prˇesto neohrozˇeneˇ a hla´sa´ evangelium. I ja´ ma´m sve´ chyby, ale ke´zˇ bych sta´l na mı´steˇ sv. Pavla a neba´l se neohrozˇeneˇ hla´sat evangelium. Kudy vedla Vasˇe cesta k vı´rˇe a k rozhodnutı´ pro kneˇzˇstvı´? Na tuto ota´zku se sˇpatneˇ odpovı´da´ a ru˚zne´ veˇci by si meˇl cˇloveˇk chra´nit, ne sobecky pro sebe, ale ve vztahu k druhe´mu, a tı´m je Bu˚h. Co Va´s nejvı´ce teˇsˇ´ı na sluzˇbeˇ kneˇze? Jsem ani ne rok kneˇzem, teˇzˇko rˇ´ıct.

Prˇi sluzˇbeˇ trpı´cı´m pozna´va´te la´skyplJak se Va´m nastupovalo do sluzˇby u sv. ne´ho Boha jiny´m zpu˚sobem. Je teˇzˇke´ videˇt Ho v teˇch situacı´ch? Toma´sˇe? Teˇsˇil jste se? Nenı´ teˇzˇke´ videˇt Boha v teˇchto bratrˇ´ıch Nepocit’oval jsem nic, jen jsem nemohl ty´den spa´t a ted’ to jde, to ne kvu˚li nervo- a sestra´ch, teˇzˇsˇ´ı je sklonit se k neˇmu, nemusı´te nic rˇ´ıkat, stacˇ´ı jen vnı´mat toho ziteˇ, ale rusˇnosti nasˇi ulice. druhe´ho pro neˇho same´ho a ne pro va´sˇ ˇ C´ım je pro Va´s Brno! dobry´ pocit, to prvnı´ je teˇzˇsˇ´ı. Ma´te pocit, zˇe stojı´te na jine´ straneˇ Kdo chodı´ obcˇas na deˇtske´, tak to vı´. nezˇ ten druhy´, ja´ jsem zdravy´, nema´m Soucˇasny´ rok sv. Pavla da´va´ mnoho bolesti, ale oni ano. V teˇchto chvı´lı´ch musı´ prostoru prˇemy´sˇlet o tomto aposˇtolovi. cˇloveˇk vytrvat azˇ do chvı´le, kdy ten druhy´ Jaky´ ma´ sv. Pavel vy´znam pro Va´s osobneˇ? pochopı´ vasˇi pe´cˇi. Setka´nı´ s teˇmito lidmi Jeho zˇivot s Pa´nem je vy´zvou pro mi vzˇdycky prˇetva´rˇelo hodnoty zˇivota a kazˇde´ho z na´s. On, ktery´ prona´sledoval vedlo meˇ vı´ce k modlitbeˇ za neˇ. Vzˇdy se krˇest’any, se stal na cesteˇ do Damasˇku po teˇsˇ´ım na seka´nı´ s nimi.

7

Jake´ moudro“ byste ra´d prˇedal cˇtena´Letosˇnı´ sva´tky zu˚sta´va´m tady v Brneˇ ” rˇu˚m, co byste jim ra´d vzka´zal? a co zde budu deˇlat to va´m neprozradı´m. Ja´ nejsem na prˇeda´va´nı´ mouder“, Teˇsˇ´ım se na pu˚lnocˇnı´ a potom azˇ zalezu ” ptejte se lidı´ zkusˇeneˇjsˇ´ıch, teˇch, co prozˇili vecˇer, nebo spı´sˇe ra´no na faru a da´m veˇtsˇinu sve´ho zˇivota. Na tuto odpoveˇd’ meˇ figurku Jezˇ´ısˇka do sve´ho betle´ma a budu prˇivedla jedna starsˇ´ı panı´, kdyzˇ v jejı´ od- jen tak v tichosti prˇed nı´m. poveˇdi na mou ota´zku zazneˇla tato slova: Chlapcˇe, co ty vı´sˇ o zˇivoteˇ, jsi jesˇteˇ ” mlady´.“

Jak jste slavili Va´noce v semina´rˇi? Va´noce se v semina´rˇi neslavili, protozˇe jsme je vzˇdy tra´vili doma. Nejveˇtsˇ´ı uda´lostı´ prˇed va´nocemi byla vsˇak Mikula´sˇka´ ” besı´dka“ a pro meˇ to znamenalo neby´t na programu a chystat slavnostnı´ raut pro ucˇitele a pozvane´ hosty. Takzˇe jeden den jsem si chystal kytky a umy´val na´dobı´, lesˇtil prˇ´ıbory a druhy´ den jsem spolupracoval s kucharˇi a rˇ´ıdil cele´ obcˇerstvenı´ atd.

Je na Va´s chva´lyhodne´, zˇe se u´cˇastnı´te rˇady farnı´ch aktivit – naprˇ´ıklad jste povzbuzoval tvu˚rkyneˇ adventnı´ch veˇncu˚, poma´hal jste prˇi zdobenı´ pernı´cˇku˚. Co si z teˇchto spolecˇneˇ prozˇity´ch chvı´lı´ odna´sˇ´ıte“? ” Svaty´ Frantisˇek Salesky´ jako prvnı´ tiskl sva´ ka´za´nı´ a da´val je do kazˇde´ho domu. Cˇ´ım bychom va´m udeˇlali radost my, Sa´m si vsˇak uveˇdomoval, zˇe to nenı´ dobry´ farnı´ci? zpu˚sob, nebot’s teˇmito lidmi nebyl v konJa´ jsem se stal kneˇzem ne pro sebe, ale taktu. Ja´ chodı´m na tato setka´nı´ pra´veˇ kvu˚li pro va´s, ktery´m ma´m prˇina´sˇet radostnou tomuto du˚vodu, abych se setkal s va´mi. zpra´vu o Jezˇ´ısˇi Kristu. Kristus zˇil se svy´mi Jak na Va´s pu˚sobı´ slovo Va´noce, co ucˇednı´ky, aby ho poznali. Ke´zˇ i ja´ zˇiji s va´mi a vy zase se mnou, abychom se vsˇechno si vybavı´te? U na´s Va´noce byly vzˇdy prozˇ´ıvane´ poznali. Potom si budeme vsˇ´ımat jeden tak, zˇe jsme si poprˇa´li peˇkne´ sva´tky a druhe´ho a budeme se navza´jem respektoneˇkdy nebyly ani da´rky, ale pro meˇ je ten vat. Prˇijmeˇme tuto veˇtu z Pı´sma do sve´ho nejvza´cneˇjsˇ´ı dar narozeny´ Kristus. Ke´zˇ se zˇivota: ”Vsˇichni, kdo uveˇrˇili, byli jedne´ mysli a jednoho srdce a nikdo nerˇ´ıkal toto dı´teˇ narodı´ v kazˇde´m z na´s. Kromeˇ toho si kazˇdy´ rok na pu˚lnocˇnı´ o nicˇem, co meˇl, zˇe je to jeho vlastnı´, ny´brzˇ ˇ msˇi svate´ prˇipomı´na´m sve´ prvnı´ svate´ meˇli vsˇechno spolecˇne´.“ (Sk 4, 32) Zijme spolu, tak pochopı´me jeden druhe´ho a buprˇijı´ma´nı´. deme mı´t navza´jem u´ctu jeden k druhe´mu Kde budete tra´vit letosˇnı´ Va´noce a na po stra´nce lidske´ i duchovnı´. co se teˇsˇ´ıte?

8

Deˇkuji za tento rozhovor, i kdyzˇ jsem se mu bra´nil zuby nehty. Doufa´m, zˇe je to prvnı´, ale i poslednı´ rozhovor se mnou. Pozdravuji va´s vsˇechny, zejme´na va´s nemocne´. Vyprosˇuji va´m Bozˇ´ı pozˇehna´nı´ a milostiplny´ adventnı´ cˇas. Va´sˇ kaplan P. Bohumil Urba´nek (rozhovor prˇipravila Jarka Cy´rusova´)

Prˇecˇetli jsme za va´s

ˇrekla mi, zˇe jsem jejı´ velky´ chlapec a ona je ostatneˇ prˇesveˇdcˇena´, zˇe prˇes tu pata´lii s tı´m autem Ti jisteˇ zbude pa´r drobny´ch, abys na meˇ docela nezapomneˇl. Moje maminka je fakt zlatı´cˇko, Takzˇe sa´m pro sebe si neprˇeju nic. Pokud jde o tatı´nka a o maminku, bylo by bezva, kdybys jim daroval male´ autı´cˇko, do ktere´ho bych si mohl sednout za volant, a aby jezdilo samo od sebe, aby se nemuselo nic deˇlat s peda´ly a aby se tam rozsveˇcely reflektory jako u toho auta, co meˇl tatı´nek prˇed tou bouracˇkou. Takove´ auto jsem videˇl ve vy´loze obchodu, co je o kus da´l za nasˇ´ı sˇkolou. Kdybys ten aut’a´k dal tatı´nkovi a mamince, jisteˇ by je to deˇsneˇ poteˇsˇilo, jelikozˇ ja´ bych si v jednom kuse hra´l jenom na zahradeˇ, slibuju, a nerozcˇiloval bych maminku, ktera´ nema´ ra´da, kdyzˇ porˇa´d beˇha´m po domeˇ a deˇla´m skopicˇiny v kuchyni. A tatı´nek by si mohl v klidu cˇ´ıst svoje noviny, poneˇvadzˇ kdyzˇ si hraju s mı´cˇem v oby´va´ku, pokazˇde´ se namı´chne a pta´ se, cˇ´ım si to zaslouzˇil, zˇe musı´ tohle sna´sˇet, a zˇe kdyzˇ se drˇe cely´ den v kancela´rˇi, chteˇl by mı´t asponˇ doma trochu pokoje. Jestli da´sˇ me´mu tatı´nkovi a mamince tohle autı´cˇko, kup to cˇervene´, prosı´m Teˇ. Majı´ tam taky modre´, ale ja´ myslı´m, zˇe jim by se lı´bilo vı´c to cˇervene´.

MILY´ JEZˇ´ISˇKU! Jako kazˇdy´ rok od te´ doby, co umı´m psa´t, a to uzˇ je morˇe let, rˇ´ıka´m tatı´nkovi a mamince, zˇe Ti posˇlu dopis a do neˇj napı´sˇu vsˇecko, co bych si prˇa´l. Tentokra´t mi ale pokazil na´ladu tatı´nek, kdyzˇ si meˇ posadil na klı´n a vysveˇtlil mi, zˇe letos nejsi moc bohaty´, zvla´sˇt’ kdyzˇ teˇ postihl ten male´r: vsˇechny ty prasˇule, co jsi musel zaplatit za opravu sve´ho aut’a´ku, kdyzˇ do tebe zprava najel ten pitomec, a i kdyzˇ na to byli sveˇdci, nenı´ pravda, co tvrdila pojisˇt’ovna, a tak sis musel vypu˚jcˇit. ´ plneˇ stejna´ veˇc se stala s autem me´mu U tatı´nkovi minuly´ ty´den a jeho to taky vu˚bec nepoteˇsˇilo. A pak mi tatı´nek rˇekl, zˇe musı´m by´t Prˇevzato z knihy: hodny´ a sˇlechetny´, a tak mı´sto abych Ti ⋄ Goscinny & Sempe´: Nove´ Mikula´sˇovy pru˚sˇvihy. Dopis Jezˇ´ısˇkovi. Praha, 2007 napsal o da´rky pro sebe, meˇl bych pozˇa´dat o da´rky pro vsˇechny, co ma´m ra´d, a pro sve´ kamara´dy. Ja´ jsem slı´bil, zˇe to udeˇla´m, prˇipravila Pavla Holı´kova´ co se da´ deˇlat, a maminka mi dala pusu a

9

Z farnı´ charity VA´NOCE, VA´NOCE PRˇICHA´ZEJI´ . . . Rok se sesˇel s rokem a opeˇt jsou za dverˇmi Va´noce – cˇas radosti a rodinne´ho sˇteˇstı´ a take´ sˇteˇdrosti a vza´jemne´ho obdarova´va´nı´. I nasˇe farnı´ charita se na neˇ prˇipravuje. Jako kazˇdy´ rok, letos uzˇ po patna´cte´, budeme chystat va´nocˇnı´ nadı´lky pro osamocene´ stare´ a nemocne´ bratry a sestry. Obracı´me se na va´s s prosbou, abyste na´m opeˇt pomohli a prˇinesli do sakristie dle svy´ch mozˇnostı´ cukrovı´, ovoce, prˇ´ıpadneˇ orˇechy, a to v trˇetı´m prosincove´m ty´dnu, nejle´pe na jeho konci cˇi v nedeˇli 21. 12. a nejpozdeˇji ra´no v pondeˇlı´ 22. 12., kdy budeme va´nocˇnı´ nadı´lky kompletovat a balit. Prosı´me, prˇispeˇjte na´m a pomozte, at’ ma´me i letos co rozda´vat. Jme´nem svy´m deˇkujeme prˇedem za vasˇi pomoc a jme´nem vsˇech obdarovany´ch za vsˇechny dobroty, ktere´ nasˇim prostrˇednictvı´m od va´s dostanou. TRˇI´KRA´LOVA´ SBI´RKA (TKS) Po Nove´m roce se uskutecˇnı´ jizˇ tradicˇnı´ Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka, kterou organizuje Charita Cˇeska´ republika (do roku 2006 Cˇeska´ katolicka´ charita). Probeˇhne podeva´te´, a to ve dnech 2. 1. – 11. 1. 2009. Trˇ´ıkra´lova´ sbı´rka bude slavnostneˇ zaha´jena panem biskupem Vojteˇchem Cirklem 2. 1. 2009 v 15.00 na Petroveˇ msˇ´ı svatou a pozˇehna´nı´m kolednı´ku˚m. Dne 4. 1. 2009 bude v odpolednı´ch hodina´ch

10

pro kolednı´ky prˇipraven v Meˇstske´m divadle Brno za´bavny´ program, prˇena´sˇeny´ od 17.00 televizı´. Kolednı´ci by meˇli by´t v divadle nejpozdeˇji v 16.00 hodin. Pokud chcete prˇispeˇt a ve vy´sˇe uvedeny´ch dnech se nepotka´te s kolednı´ky (rˇa´dneˇ vybaveny´mi zapecˇeteˇnou pokladnicˇkou a oveˇrˇenou pru˚kazkou) nebo va´s nenavsˇtı´vı´ u va´s doma, ma´te mozˇnost prˇispeˇt u na´s v kostele. Po dobu trva´nı´ sbı´rky (2. 1. – 11. 1.) je pro TKS opeˇt vyhrazena nasˇe pokladnicˇka vzadu v kostele a penı´ze, ktere´ tam vlozˇ´ıte, odevzda´me tak jako v minuly´ch letech Oblastnı´ chariteˇ Brno, Zˇizˇkova 3. Veˇrˇ´ıme, zˇe sbı´rku sˇteˇdrˇe podporˇ´ıte. O jejı´m vy´znamu i o projektech, ktere´ budou z TKS financova´ny, va´s budeme informovat v neˇktere´m prˇ´ısˇtı´m cˇ´ısle Toma´sˇka. A OPEˇT O PENEˇZI´CH V minule´m meˇsı´ci jsme z vasˇich financˇnı´ch daru˚ prˇedali Oblastnı´ chariteˇ Brno 4 000 Kcˇ na konto vypsane´ Katolickou charitou Cˇesko na pomoc krvavy´mi nepokoji suzˇovane´mu Kongu. Da´le jsme zaslali 2 000 Kcˇ na le´ky pro nemocne´ leprou (LL) a stejnou cˇa´stku 2 000 Kcˇ jsme poskytli Miles Jesu na pomoc deˇtem ulice v Rusku i jinde na sveˇte. Konecˇneˇ po domluveˇ s pracovnicemi Oblastnı´ charity jsme jim prˇedali 3 000 Kcˇ pro azylovy´ du˚m a 3 000 Kcˇ pro Dennı´ centrum pro bezdomovce. Pra´veˇ v teˇchto zarˇ´ızenı´ch pro lidi bez domova je nejveˇtsˇ´ı nedostatek peneˇz.

Deˇkujeme va´m, zˇe na´s podporujete, pokud je to uvedeno, respektujeme u´mysly da´rcu˚. V ostatnı´ch prˇ´ıpadech se snazˇ´ıme prˇeda´vat cˇi zası´lat penı´ze na ty u´cˇely, kde tusˇ´ıme nejveˇtsˇ´ı nouzi. Pozˇehnane´ Va´noce prozˇite´ v radosti a pokoji va´m prˇejı´ a do nove´ho roku 2009 Bozˇ´ı pomoc vyprosˇujı´ Dobrovolnı´ci farnı´ charity

Stavba adventnı´ho Jeruzale´ma Podle na´vrhu˚ hlavnı´ch architektu˚ Martina a Marke´ty zacˇala v prˇedvecˇer prvnı´ nedeˇle adventnı´ stavba Svate´ho meˇsta. Pla´n byl podle vsˇeho odva´zˇny´ azˇ velkorysy´, cozˇ s sebou neslo samozrˇejmeˇ nemale´ na´klady co do materia´lu i pocˇtu stavebnı´ch deˇlnı´ku˚. Pote´, co nasˇi malı´ stavitele´ polepili 345,586 g papı´ru, zla´mali 11 tuzˇek, rozbili 1 skleneˇny´ svı´cen a pomalovali co mohli, zrodilo se dı´lo, ktere´ se brzy nepochybneˇ stane jednı´m z architektonicky´ch skvostu˚ 21. stoletı´ (podle na´zoru umeˇlecky´ch kritiku˚ na´vrh nese stopy postrenesancˇnı´ho stylu s urcˇity´mi prvky sˇpaneˇlske´ gotiky). Stavba se navı´c co do technologicke´ cˇa´sti vyznacˇuje pomeˇrneˇ du˚myslny´m syste´mem postupne´ho otevı´ra´nı´ oken a bran (syste´m doda´va´ firma Bob), cˇ´ımzˇ se prˇispı´va´ k sta´le veˇtsˇ´ımu osveˇtlenı´ exterie´ru˚ prostrˇednictvı´m zvla´sˇtnı´ho vnitrˇnı´ho

sveˇtla. Pro ty, kterˇ´ı stavbu doposud nevideˇli, doporucˇuje se jejı´ zhle´dnutı´ v kostele sv. Toma´sˇe ve vecˇernı´ch hodina´ch, kdy jsou zvla´sˇteˇ patrne´ zminˇovane´ sveˇtelne´ efekty. Architekti byli co do autorsky´ch pra´v pomeˇrneˇ blahosklonnı´, nebot’kromeˇ origina´lu nechali zhotovit i rˇadu kopiı´ dı´la, ktere´ je mozˇne´ zhotovit doma sve´pomocı´. Stavbu prova´zela cela´ rˇada za´bavny´ch atrakcı´ (v produkci firem Jesˇteˇrka & syn a Cˇervena´ modra´ Fiala), ktere´ poma´haly znaveny´m deˇlnı´ku˚m opeˇt nacˇerpat sı´ly a prˇijı´t na jine´ mysˇlenky. Ke konci probeˇhl na´cvik pı´sneˇ vyjadrˇujı´cı´ prˇa´nı´, aby tok fotonu˚ z male´ho zdroje osveˇtlenı´ byl pokud mozˇno neprˇetrzˇity´ (pı´senˇ prˇedzpı´vala na´rodnı´ umeˇlkyneˇ Chicken, nositelka rˇa´du svate´ho Kurˇete). Na za´veˇr se pod vedenı´m duchovnı´ho spra´vce uskutecˇnil pru˚vod s rozzˇaty´mi svı´cemi a adventnı´ Jeruzale´m byl spolecˇneˇ s adventnı´mi veˇnci pozˇehna´n. Myslı´m, zˇe mohu za vsˇechny zu´cˇastneˇne´ potvrdit, zˇe se akce s pomocı´ Bozˇ´ı a dı´ky pecˇlive´ prˇ´ıpraveˇ organiza´toru˚ vydarˇila. Lze tedy rˇ´ıci: Finis coronat opus“. ” Pavel Okap Koukal

∗∗∗ PROCˇ SE V KOSTELE STAVEˇL ADVENTNI´ JERUZALE´M? . . . Adventnı´ kalenda´rˇe vzesˇly z jine´ho zvyku, ktery´ se jmenoval Jeruzale´m. Jeho pu˚vod je patrneˇ v oblastech severoza´padnı´ho Neˇmecka. Jeruzale´m si deˇlaly deˇti

11

samy. Vzaly si pruh pevneˇjsˇ´ıho papı´ru, asi tak jako dveˇ cˇtvrtky vedle sebe, a nakreslily na neˇj siluetu meˇsta. V nı´ zakreslily kostelnı´ veˇzˇe, domy, bra´ny, atd. Na vsˇech teˇchto budova´ch byla nakreslena ru˚zneˇ velka´ a ru˚zneˇ tvarovana´ okna. Teˇch bylo pra´veˇ tolik, kolik dnu˚ meˇl toho roku advent.

Cela´ tato hra se opı´rala o dveˇ mysˇlenky. Jednak navazovala na vize proroku˚ Izaia´sˇe a Barucha, kterˇ´ı slibujı´ za´rˇivou radost Jeruzale´ma, podobneˇ jako ji popisuje take´ za´veˇr knihy Zjevenı´ sv. Jana. Jednak, a to bylo du˚lezˇiteˇjsˇ´ı, znamenal Jeruzale´m odpoveˇd’ dı´teˇte na vy´zvu: Vyjdeˇte vstrˇ´ıc ” Pa´nu dobry´mi skutky.“ Jeruzale´m byl obrazem sˇteˇdre´ho srdce a cˇiste´ dusˇe dı´teˇte. Tak se deˇti ucˇily by´t pozorny´mi, laskavy´mi, pomocny´mi lidmi. Hodneˇ odlisˇne´ od adventnı´ch kalenda´rˇu˚ dnesˇka, nemyslı´te? Z kra´sne´ho zvyku zbylo jedine´, pocˇet oke´nek podle de´lky adventu . . . (prˇevzato z knihy P. Pit’hy Adventnı´ cˇas“) ”

zdroj: www.40jerusalem.org.il

Jeruzale´m byl postaven na neˇjake´ mı´sto v pokoji, ne vsˇak uprostrˇed mı´stnosti, protozˇe na sve´m mı´steˇ meˇl sta´t prˇes cely´ advent a da´le po celou dobu Va´noc. Navecˇer byla do strˇedu Jeruzale´ma postavena nı´zka´ svı´cˇka. Jeruzale´m se tak stal vlastneˇ stı´nidlem, a byla-li svı´cˇka v neˇm jediny´m sveˇtlem, vrhal po steˇna´ch veliky´, tajemny´ stı´n. Najednou byli vsˇichni v pokoji uvnitrˇ Jeruzale´ma, protozˇe je vsˇechny objal jeho stı´n. Kdyzˇ dı´teˇ udeˇlalo neˇkomu radost, proka´zalo neˇkomu sluzˇbu nebo bylo prosteˇ hodne´ cely´ den, smeˇlo si vecˇer otevrˇ´ıt jedny okenicˇky. V Jeruzale´meˇ se otevı´ralo a tı´m i rozsveˇcovalo jedno okno za druhy´m a deˇti se radovaly z toho, zˇe jejich Jeruzale´m sta´le vı´c za´rˇil.

12

Slovo nemocny´m Bozˇe mu˚j, Bozˇe mu˚j, procˇ jsi meˇ ” opustil?“ Mk 15,34

Kdyzˇ je cˇloveˇk zdravy´, ma´ dost sil a mozˇnost uplatnit se, ma´ dojem, zˇe je schopny´ zvla´dnout vsˇechno, co se mu˚zˇe v jeho zˇivoteˇ vyskytnout. Cele´ smy´sˇlenı´ cˇloveˇka je optimisticky naladeˇne´. Kdyzˇ onemocnı´, je slaby´, vsˇechno ho unavuje, a kdyzˇ si uveˇdomuje, zˇe jeho pozemsky´ zˇivot skoncˇ´ı, je naplneˇny´ pesimismem, nema´ za´jem o to, co se deˇje kolem neˇj a velmi obtı´zˇneˇ se vyrovna´va´ s teˇmito skutecˇnostmi. Cˇloveˇk je schopen se vyrovnat se svy´mi proble´my a s cˇasovou omezenostı´ sve´ho zˇivota, kdyzˇ se na vsˇechno zacˇne dı´vat

pohledem vı´ry a uveˇdomı´ si, zˇe za sve´ho pozemske´ho zˇivota buduje nejen hodnoty pro zˇivot na zemi, ale soucˇasneˇ vytva´rˇ´ı i hodnoty, ktere´ zu˚stanou trvale a ktere´ se neztratı´. I kdyzˇ opustı´ pozemske´ hodnoty, zu˚stanou mu ty, ktere´ jsou trvale´. Tyto hodnoty cˇloveˇk vytva´rˇ´ı, kdyzˇ prˇijme svoje mı´sto na sveˇteˇ a vyrovna´ se s nı´m, kdyzˇ je prˇesveˇdcˇeny´, zˇe ho Bu˚h chce mı´t pra´veˇ na tomto mı´steˇ a mezi teˇmito lidmi. Neˇkdy je to nesnadne´, protozˇe cˇloveˇk nevidı´ konecˇny´ cı´l sve´ho snazˇenı´ a prˇedstavuje si ho trˇeba jinak, nezˇ ho zamy´sˇlı´ Bu˚h. Vsˇechno, co cˇloveˇk v zˇivoteˇ prozˇ´ıva´, i to, co je pro neˇj teˇzˇke´, pouzˇ´ıva´ Bu˚h jako prostrˇedek, ktery´m je cˇloveˇk veden k Bohu. Cˇloveˇk cˇasto nerozumı´ tomu, co v zˇivoteˇ prozˇ´ıva´, ale pochopı´ to a ocenı´, azˇ se na to bude dı´vat s odstupem cˇasu a nebude ovlivneˇny´ pozemsky´mi proble´my. Potom pochopı´ i to, co se mu zda´lo by´t v jeho zˇivoteˇ zbytecˇne´ a bez smyslu. Vsˇechno, co prozˇ´ıvajı´ lide´ beˇhem pozemske´ho zˇivota, prozˇil Jezˇ´ısˇ, kdyzˇ jako bohocˇloveˇk zˇil na zemi, sna´sˇel vsˇechny obtı´zˇe lidske´ho zˇivota a prozˇil utrpenı´ smrti na krˇ´ızˇi. On dal svy´m zˇivotem a svou obeˇtı´ na krˇ´ızˇi smysl vsˇemu, co se v lidske´m zˇivoteˇ mu˚zˇe vyskytnout, a on take´ da´va´ cˇloveˇku sı´lu, aby ho mohl svy´m zˇivotem na´sledovat na zemi a po teˇlesne´ smrti se s nı´m radovat na veˇcˇnosti. I kdyzˇ se cˇloveˇku neˇkdy zda´, zˇe to, co pra´veˇ prozˇ´ıva´, je nad jeho sı´ly a schopnosti, vzˇdy mu˚zˇe spole´hat na Bozˇ´ı pomoc a mı´t jistotu, zˇe s nı´ je schopen dobrˇe prozˇ´ıt vsˇechno, co ho

v zˇivoteˇ potka´, a veˇrˇit, zˇe zˇa´dna´ zkousˇka nebude nad jeho sı´ly a schopnosti. Cˇloveˇk je schopen nacha´zet Boha ve vsˇem, co ho v zˇivoteˇ potka´, a to nejen v tom, co je pro neˇj snadne´ a prˇ´ıjemne´, ale i v tom, co je pro neˇj teˇzˇke´ a v cˇem si uveˇdomuje svoje slabosti a nedokonalosti. Kdyzˇ cˇloveˇk chce dobrˇe zˇ´ıt, je toho vzˇdy s Bozˇ´ı pomocı´ schopen. otec J. Sˇik

Pout’do Svate´ zemeˇ 2007 netradicˇneˇ Na stra´nka´ch Toma´sˇka jste si uzˇ o te´to akci mohli prˇecˇ´ıst obsa´hle´ informace objektivnı´, chronologicke´ a serio´znı´. Nynı´ jsou nabı´zeny postrˇehy a dojmy subjektivnı´, chaoticke´ a neserio´znı´. Za´jezd. S cestovnı´ kancela´rˇ´ı jsem se chystal na pout’ poprve´. Nemaje zkusˇenostı´, netusˇil jsem, co ma´m na prˇ´ıpravne´ schu˚zce ocˇeka´vat. Porˇadatel na´m sdeˇloval vsˇechno potrˇebne´ pro cestu a pobyt. Prˇi jeho slovech jsem meˇl dojem, zˇe se chysta´me na pozna´vacı´ za´jezd po krˇest’ansky´ch pama´tka´ch a ne na pout’. Zaregistroval jsem jedinou spiritua´lnı´ informaci, a to zˇe nejlepsˇ´ım a nezbytny´m doplnˇkem orienta´lnı´ stravy je padesa´tiprocentnı´ nebo silneˇjsˇ´ı slivovice. Take´ jsme se hned projevili jako aktivnı´ poutnı´ci. Na dane´ te´ma se rozpoutala zˇiva´ teologicka´ disputace, v nı´zˇ sve´ pozice

13

uha´jili i vyznavacˇi jiny´ch ovocny´ch pa´lenek, zato rumovı´ bratrˇi, ctitele´ konˇaku, fernetovı´ lide´ a Sveˇdkove´ Becherovi byli zcela potrˇeni. I hodina odjezdu byla poneˇkud me´neˇ krˇest’anska´, vhodna´ jen pro hluboke´ kla´sˇternı´ meditace nebo na´vrat z farnı´ho plesu. Zato jsme mohli mı´t pocit du˚lezˇitosti nasˇ´ı poutnicke´ skupiny, protozˇe si pro na´s prˇijel sa´m sˇe´f porˇa´dajı´cı´ cestovnı´ kancela´rˇe. Po prˇivı´ta´nı´ na´s prˇepocˇ´ıtal, radostneˇ konstatoval, zˇe jsme vsˇichni, a vesele s na´mi vyrazil smeˇrem na bratislavske´ letisˇteˇ. Jeho radost byla skutecˇneˇ neprˇedstı´rana´, nebot’jedinı´, kterˇ´ı veˇdeˇli, kolik na´s ma´ opravdu by´t, chybeˇli. A tady se poprve´ projevila prova´zanost vsˇech trˇ´ı na´bozˇenstvı´, pro ktere´ je Svata´ zemeˇ svata´. Dı´ky Alla´hovy´m dzˇiha´distu˚m jezdı´me na letisˇteˇ s takovy´m prˇedstihem, zˇe ani pro zpozdile´ nebyl proble´m vsˇe stihnout. Prˇivı´ta´nı´. Po prˇ´ıletu na´s nasˇi pru˚vodci vyzvali, at’si o hodinu posuneme hodinky. Ti me´neˇ submisivnı´ z na´s nesmeˇle namı´tli, zˇe ty nasˇe ukazujı´ stejneˇ jako ty na telavivske´m letisˇti. Na pocˇest nasˇeho prˇ´ıletu totizˇ vstrˇ´ıcna´ izraelska´ vla´da ukoncˇila letnı´ cˇas. Po celou dobu pobytu ve Svate´ zemi jsme se tak mohli rˇ´ıdit cˇasem podle Pa´na Boha. Hned nasˇe prvnı´ cesta, oproti pu˚vodnı´mu programu, vedla do Jeruzale´ma. Zacˇali jsme u Zdi na´rˇku˚ a koncˇili ve Vecˇerˇadle. Prosteˇ na´dherny´ prvnı´ den ve Svate´ zemi. Program. Jizˇ na prˇ´ıpravne´ schu˚zce jsme dostali podrobny´ a prˇesny´ rozpis pobytu ve Svate´ zemi. Asi by u na´s nikdo nejel s porˇadatelem, ktery´ by neveˇdeˇl, co a

14

kdy va´m chce uka´zat. Ale Svata´ zemeˇ nelezˇ´ı v Evropeˇ, je to uzˇ Orient. Psany´ program prˇestal platit hned po prˇista´nı´ v Izraeli. Program, tak jak je napsa´n, se asi nikdy nerealizoval, ale vzˇdy poutnı´ci videˇli vsˇe, co bylo slı´beno. Zkusˇenı´ organiza´torˇi, kterˇ´ı zda´nliveˇ duchovnı´ prˇ´ıpravu na pout’ nechali na poutnı´cı´ch, je ve skutecˇnosti ´ cˇastnı´k, ktery´ nevı´, co nena´silneˇ vedou. U se bude dı´t, se nerozptyluje teˇsˇenı´m se nebo obavami a mu˚zˇe plneˇ prozˇ´ıvat prˇ´ıtomnost. Navı´c psany´ itinera´rˇ pouti da´va´ podneˇt k rozjı´ma´nı´. Odkazuje na ka´za´nı´ Pa´na Jezˇ´ısˇe, nebot’ nejvysˇsˇ´ı platnost ma´ to, co je napsa´no u´plneˇ nejnı´zˇ, nejveˇtsˇ´ı vy´znam ma´ sdeˇlenı´ napsane´ nejmensˇ´ım pı´smem. I program operativneˇ vyhlasˇovany´ nasˇimi pru˚vodci se rychle meˇnil. Umozˇnilo na´m to vnı´mat slozˇitou problematiku te´to neklidne´ zemeˇ, kde vsˇechny lidske´ dohody a smlouvy jsou docˇasne´ a prˇina´sˇejı´ kolobeˇh nadeˇjı´ a zklama´nı´. A tak na´m bylo da´no poznat, zˇe obycˇejne´ lidske´ slovo, alesponˇ pokud se ty´ka´ budoucnosti, v te´to zemi nic neznamena´, ani je-li proneseno u´sty kneˇze. Pochopil jsem, procˇ tu vzˇdy tak vy´znamne´ postavenı´ meˇli proroci. Sta´t Izrael a Svata´ zemeˇ. Azˇ zde jsem si uveˇdomil, jak je to mala´ zemeˇ se spoustou ke sta´tu neloaja´lnı´ho obyvatelstva. Cˇa´st ortodoxnı´ch zˇidu˚ sta´t neuzna´va´, protozˇe ma´ vzniknout azˇ s prˇ´ıchodem Mesia´sˇe, veˇtsˇina arabske´ho obyvatelstva si myslı´, zˇe nemeˇl a nema´ vzniknout nikdy. Azˇ tady mi dosˇlo, zˇe muslimove´ vyzna´vajı´ Boha Abrahamova a Arabove´ se povazˇujı´ za

Abrahamovo potomstvo, ktere´mu byla zaslı´bena Svata´ zemeˇ. Zˇide´ v tom majı´ jasno, legitimnı´mi potomky jsou oni. Krˇest’ane´ na´rok na pu˚sobenı´ ve Svate´ zemi cı´tı´ take´. I pouha´ tolerance je na male´m prostoru velmi obtı´zˇna´. Rannı´ chva´ly. Byli jsme zde v obdobı´ ramada´nu a bydleli na palestinske´m u´zemı´. Na svı´ta´nı´, kdy zacˇ´ına´ pu˚st, jsou veˇrˇ´ıcı´ upozornˇova´ni zpeˇvem ze silny´ch reproduktoru˚ na minaretech. Zacˇal vzˇdy zrˇejmeˇ nejvy´znamneˇjsˇ´ı duchovnı´, jehozˇ vnitrˇnı´ zrak videˇl svı´ta´nı´ daleko za obzorem v jine´m cˇasove´m pa´smu. Postupneˇ se k neˇmu prˇida´vali dalsˇ´ı a dalsˇ´ı, dokud asi po hodineˇ nezacˇalo opravdu svı´tat. Pak nastal ten spra´vny´ klid na rannı´ chva´ly. V sˇest zacˇali intenzivneˇ zvonit krˇest’ane´. Sinaj. Nasˇe cesta vedla i do Egypta, jejı´ soucˇa´stı´ byl vy´stup na Mojzˇ´ısˇovu horu. Cestou po Sinajske´ pousˇti jsme projı´zˇdeˇli prˇes rˇadu kontrolnı´ch mı´st, kde na´m egyptsˇtı´ voja´ci da´vali pokyn k pru˚jezdu zvednutı´m pazˇe nebo za´vory. Na zvednutı´ pazˇe bylo potrˇeba sˇesti muzˇu˚, na zvednutı´ za´vory azˇ patna´cti. Vy´stup na Sinaj byl nocˇnı´, abychom na Mojzˇ´ısˇoveˇ horˇe zazˇili vy´chod slunce. Je to staroza´konnı´ pama´tka, ale zdejsˇ´ı beduı´ni vycha´zı´ krˇest’anu˚m vstrˇ´ıc. Inspirova´ni Jezˇ´ısˇovy´mi podobenstvı´mi nabı´zı´ sve´ velbloudy k dopraveˇ pod vrchol za jednotnou cenu pro prvnı´ i poslednı´. Stejneˇ zaplatı´ ti, kterˇ´ı jedou celou cestu, i ti, kterˇ´ı sˇli peˇsˇky a dosˇly jim sı´ly prˇed poslednı´ zata´cˇkou. Na vrcholu byla dost tlacˇenice, kdo chteˇl najı´t mı´sto k rozjı´ma´nı´, musel kousek sestoupit, ale pohled na okolnı´ hory

´ ron byl na´dherny´. Teprve i dolu˚ do va´dı´ A prˇi sestupu jsem myslel na Mojzˇ´ısˇe. Nikdy jsem moc necha´pal, jak mohl znicˇit desky s Hospodinovy´mi prˇika´za´nı´mi a ujı´t za to trestu. V jeho dobeˇ tu nebyla cesta pro cameltaxi ani vytesane´ schody ve ska´le. Meˇl za sebou so´lovy´ prvovy´stup. Lezl v na´rocˇne´m tere´nu, ve vrcholove´ partii, podle Pı´sma, za snı´zˇene´ viditelnosti. Cesta dolu˚ byla jesˇteˇ teˇzˇsˇ´ı, opatrneˇ sna´sˇel kamenne´ desky s tı´m grafologicky nejcenneˇjsˇ´ı vzorkem rukopisu vsˇech dob. I ten nejme´neˇ jesˇitny´ a nejskromneˇjsˇ´ı cˇloveˇk by ocˇeka´val po sestupu do za´kladnı´ho ta´bora lepsˇ´ı prˇivı´ta´nı´. Trochu uzˇ cha´pu, zˇe Bu˚h byl k jeho zatmeˇnı´ tak shovı´vavy´, musel jen jesˇteˇ jednou nahoru. Tak se stal Mojzˇ´ısˇ praotcem zakladatelem, ktery´ na´m prˇinesl ´ ron Za´kon, Rˇa´d a Pra´vo. A jeho bratr A praotcem zakladatelem, ktery´ na´m prˇinesl Daneˇ, nebot’nenı´ zna´mo, zˇe by lidem neˇjak nahradil zlato, ktere´ od nich vybral na vy´robu dobytcˇete.

zdroj: daniela-hotels.com

15

Beduı´ni. Kromeˇ usedle´ho obyvatelstva zˇijı´ v Izraeli i beduı´ni. Jizˇ moc nekocˇujı´, ale jako spra´vnı´ noma´di majı´ sta´le snadno rozebratelna´ obydlı´ a pouzˇ´ıvajı´ ekologicke´ dopravnı´ prostrˇedky na biopalivo. A i to zrˇejmeˇ uzˇ´ıvajı´ u´sporneˇ. Na velbloudech a oslech to moc nepozna´m, ale koneˇ tu rozhodneˇ neprˇekrmujı´. Na jednom z jejich dopravnı´ch prostrˇedku˚ meˇ zaujal na´dherny´ postroj spleteny´ z magneticke´ pa´sky sa´lovy´ch pocˇ´ıtacˇu˚ 3. generace. Tlacˇenice v u´dolı´ Cedronu. Vzdeˇlanci zjistili, zˇe pra´veˇ v u´dolı´ Cedronu zacˇne Poslednı´ soud a ti zde pohrˇbenı´ prˇijdou prˇi neˇm na rˇadu jako prvnı´. Tato cˇa´st Jeruzale´ma je tedy jeden velky´ hrˇbitov. Hroby jsou teˇsneˇ vedle sebe i na sobeˇ, neˇkolikra´t na sebe navazujı´ cˇa´sti zˇidovske´, muslimske´ i krˇest’anske´. Za´jem o pohrˇbenı´ zde je obrovsky´ a dnes je to i komplikovana´ a na´kladna´ za´lezˇitost. Ma´m jen omezene´ fyzika´lnı´ veˇdomosti o vlastnostech cˇasu, takzˇe prˇedbı´ha´nı´ na veˇcˇnosti obtı´zˇneˇ cha´pu. Ka´na. Mı´sto prvnı´ho za´zraku Pa´na Jezˇ´ısˇe je meˇstecˇko poblı´zˇ Nazareta. Pa´n se zdra´hal zacˇ´ıt zde, ale jeho moudra´ matka ho prˇemluvila. Tak vı´me, zˇe je dobre´ zacˇ´ıt od jednodusˇsˇ´ıho ke slozˇiteˇjsˇ´ımu, necˇekat s cˇinnostı´, azˇ bude neˇjak efektneˇjsˇ´ı. Prvnı´ za´zrak byl totizˇ nejme´neˇ za´zracˇny´. Ochutnal jsem neˇkolik mı´stnı´ch vı´n a je mi jasne´, zˇe udeˇlat lepsˇ´ı vı´no nezˇ poda´vajı´ v Ka´ni Galilejske´ nebyl pro Pa´na zˇa´dny´ proble´m. Cesta do Jericha. O Jerichu jsem veˇdeˇl jen to, zˇe tu jeden festival dechovek nadeˇlal veˇtsˇ´ı spousˇt’ nezˇ sto technopa´rty a

16

rockovy´ch koncertu˚ dohromady. A nic vı´c nevı´m ani ted’. Nedaleko meˇsta meˇ zaujala stolova´ hora, kterou jsem tu necˇekal. Sˇlo o Horu Pokousˇenı´, ktera´ ma´ zcela zarovnany´ vrchol. Chteˇli tam postavit velky´ kla´sˇter rusˇtı´ Romanovci. Zı´skali pozemek, vrchol nechali srovnat, zpevnili za´klady, ale dalsˇ´ı stavbu jim Lenin rozmluvil. Speleologie. Obrovsky´ vy´znam speleologie pro krˇest’anstvı´, to byl asi mu˚j nejveˇtsˇ´ı poznatek zı´skany´ ve Svate´ zemi. Vsˇichni prvnı´ krˇest’ane´ byli jeskynˇa´rˇi nebo meˇli ke speleologii blı´zko. V jeskyni se narodili Pa´n Jezˇ´ısˇ i Jan Krˇtitel a v jeskyni dosˇlo ke Zveˇstova´nı´ Panneˇ Marii. V Nazaretu zˇila Svata´ rodina cˇa´stecˇneˇ v jeskyni. V jeskyni byl Pa´n zatcˇen. V evangeliu cˇteme, zˇe betle´msˇtı´ pasty´rˇi nocovali pod sˇiry´m nebem. My, co jsme byli na betle´mske´m Poli pasty´rˇu˚, vı´me, zˇe tak hlı´dali sta´da prˇed svy´mi jeskyneˇmi. Tedy prvnı´ se prˇisˇli poklonit Pa´nu Jezˇ´ısˇi amate´rsˇtı´ speleologove´. Podobneˇ jako v Moravske´m krasu je i ve Svate´ zemi pe´cˇe o jeskyneˇ rozdeˇlena mezi jednotlive´ jeskynˇa´rˇske´ skupiny, ktere´, tak jako u na´s, spolu obcˇas spolupracujı´ a obcˇas na sebe nevrazˇ´ı. Naprˇ´ıklad v Betle´meˇ je jeskyneˇ Narozenı´ Pa´neˇ v pe´cˇi rˇecky´ch ortodoxnı´ch speleologu˚, s nı´ sousedı´cı´ jeskyneˇ Klaneˇnı´ trˇ´ı kra´lu˚ patrˇ´ı katolicky´m jeskynˇa´rˇu˚m sv. Frantisˇka, ale nemajı´ k nı´ vlastnı´ vstup. Frantisˇka´ni jsou v oblasti Betle´ma nejvy´znamneˇjsˇ´ı speleologickou skupinou, starajı´ se o jeskyneˇ Jerony´movy, sv. Josefa, Nevinˇa´tek i hojneˇ navsˇteˇvovanou jeskyni Mle´ka, kam se chodı´ modlit k Panneˇ Marii i muslimske´ zˇeny. Take´ na horˇe Karmel

nad Haifou jsou krasove´ jeskyneˇ. Nejvy´znamneˇjsˇ´ı je ta Elia´sˇova, nynı´ spravovana´ karmelita´nsky´mi speleology. Jeskyneˇ se dostaly i do legend, naprˇ´ıklad maly´ Jan Krˇtitel se prˇed Herodovy´mi voja´ky ukryl do jeskyneˇ, ktera´ meˇla jen VIP vstup, a tak za nı´m prona´sledovatele´ nemohli. V jeskynı´ch pu˚sobili staroza´konnı´ proroci, vy´znam majı´ i pseudokrasove´ jeskyneˇ v Kumra´nu, kde se nasˇly svitky Pı´sma a patrneˇ tam prˇeby´val Jan Krˇtitel. Osvojenı´ si jeskynˇa´rˇsky´ch dovednostı´ bylo pro prvnı´ krˇest’any du˚lezˇite´, mohli to pak vyuzˇ´ıt ve skalnı´ch kaplı´ch nebo v rˇ´ımsky´ch katakomba´ch. Sa´m se divı´m, zˇe jsem si vy´znam speleologie v krˇest’anske´ tradici neuveˇdomil drˇ´ıv. Ale nema´m hluboke´ vzdeˇla´nı´ a prˇi prˇ´ıprava´ch ani na duchovnı´ch cvicˇenı´ch jsem se nic nedozveˇdeˇl. Asi se speleologie ucˇ´ı azˇ na teologicke´ fakulteˇ. Prˇitom poveˇdomı´ o vy´znamu speleologie v krˇest’anstvı´ prˇetrva´va´ od pocˇa´tku˚ cı´rkve azˇ do dnesˇnı´ doby. Vzˇdyt’ jak obrovske´ mnozˇstvı´ lidı´ si neda´vno prˇipomenulo vy´rocˇ´ı vy´znamne´ jeskynnı´ uda´losti v Lourdech. Jeruzale´m. Cˇlenite´ ru˚znorode´ meˇsto s obrovskou atmosfe´rou. To tudy chodil“ jsem ” vı´ce cı´til ve volne´m prostoru Galileje, v u´dolı´ Jorda´nu a na Judske´ pousˇti, prˇesto je Jeruzale´m jedinecˇny´, a to jsem prosˇel jen jeho malou cˇa´st. Vsˇechen volny´ cˇas jsem stra´vil v bazilice Svate´ho hrobu. Vza´jemneˇ propojene´ chra´my ru˚zny´ch cı´rkvı´ kolem Bozˇ´ıho hrobu a Golgoty jsem vnı´mal jako strˇed krˇest’anske´ho sveˇta. Pout’. Pozna´vacı´ za´jezd – perfektnı´ (vsˇechny zı´skane´ veˇdomosti ani nesˇly

vstrˇebat). Za´zˇitkova´ akce – vynikajı´cı´ (msˇe v pousˇti, pobyt na svaty´ch mı´stech, exoticka´ krajina, mimorˇa´dne´ kulturnı´ pama´tky, sblı´zˇenı´ se spolupoutnı´ky). Pout’ – ? Uteˇsˇuje meˇ, zˇe pout’ do Svate´ zemeˇ uvnitrˇ mne sta´le neskoncˇila. Uzˇ jsme doma dlouho a ja´ se mnohokra´t k prozˇite´mu vra´til a sta´le putuji. Snad mi jednou neˇco dojde a ja´ uzavrˇu pout’ klasicky´m zase su mı´nˇ ” hlo´pe´“. Pavel Pandan Zahradnı´k

Va´nocˇnı´ zamysˇlenı´ . . . Svata´ Bozˇ´ı rodicˇko, oroduj za na´s . . . Hbite´ ruce strˇ´ıhajı´ z beˇlostne´ho papı´ru sneˇhove´ vlocˇky podobne´ teˇm sna´sˇejı´cı´m se s nebe. . . . Matko Kristova, oroduj za na´s . . . Neˇzˇne´ ruce stavı´ do papı´rove´ho betle´mku papı´rovou kole´bku s Jezˇ´ısˇkem. . . . Matko Stvorˇitelova, oroduj za na´s. Matko Spasitelova, oroduj za na´s . . . Sˇikovne´ ruce prˇipevnˇujı´ snı´tku jmelı´ nade dverˇe. . . . Panno dobrotiva´, oroduj za na´s . . . Pracovite´ ruce skla´dajı´ na talı´rˇ kousky cukrovı´ vonı´cı´ho vanilkou. . . . Ru˚zˇe tajemna´, oroduj za na´s . . . Zrucˇne´ ruce rozsveˇcujı´ na stole va´nocˇnı´ svı´ci. . . . Uzdravenı´ nemocny´ch, oroduj za na´s . . .

17

Osameˇle´ ruce zapalujı´ va´nocˇnı´ho frantisˇka“ a jeho vu˚neˇ se line vsˇude ” kolem. Ruce chveˇjı´cı´ se ocˇeka´va´nı´m, vzpomı´nkami, touhou prozˇ´ıt Va´noce s neˇky´m blı´zky´m v la´sce a porozumeˇnı´ odhrnujı´ za´clonu z okna, aby teskne´ ocˇi mohly hledeˇt do proza´rˇene´ tmy s nadeˇjı´ . . . Maria, jak jsi zˇila prˇed Zveˇstova´nı´m? S jaky´mi nadeˇjemi jsi vyhlı´zˇela to, co prˇijde? Maria, jak jsi zˇila, kdyzˇ svaty´ Josef odesˇel na veˇcˇnost? Maria, jak jsi zˇila, kdyzˇ tvu˚j Syn vstoupil na nebesa a tebe cˇekalo jesˇteˇ tolik let pozemske´ho zˇivota bez jeho fyzicke´ prˇ´ıtomnosti? Tvu˚j pokorny´ a Bohu odevzdany´ zˇivot byl podobny´ i nebyl nasˇim zˇivotu˚m. Kolik na´m jesˇteˇ chybı´ do te´ podobnosti? . . . Svata´ Bozˇ´ı rodicˇko, prˇimlouvej se za na´s . . . Jarka Cy´rusova´

Va´nocˇnı´ poha´dka Kdysi, kdesi byla jedna zemeˇ, snad kra´sna´, snad plna´ dobry´ch veˇcı´, ale lid te´ zemeˇ zˇil v hluboke´ tmeˇ. Nikdo nevideˇl dobrˇe na lidi kolem sebe, ani na sebe sama, ani na kra´sne´ a dobre´ veˇci, ktere´ ho obklopovaly. Jejich cesty byly zahalene´ tmou. Neˇkterˇ´ı lide´ s tı´m byli nadmı´ru spokojeni, protozˇe tma skry´vala i jejich skutky. Neˇkterˇ´ı s tı´m byli smı´rˇeni, protozˇe si nic jine´ho neumeˇli prˇedstavit. Neˇkterˇ´ı sta´le vı´c a vı´c touzˇili po sveˇtle. Neveˇdeˇli tak docela, jak by sveˇtlo meˇlo vypadat, a kazˇdy´ si je asi prˇedstavoval jinak, ale touha v jejich srdcı´ch rostla den po dni. A jejich touha byla vyslysˇena. Jedne´ noci se mlada´ dı´vka stala tou bra´nou, kudy prˇisˇlo sveˇtlo ” na sveˇt,“ protozˇe mu nachystala u´plneˇ cele´ sve´ srdce. Tak se sveˇtlo rozza´rˇilo pro dalsˇ´ı a dalsˇ´ı lidi, kterˇ´ı pro neˇ otvı´rali sva´ srdce a nechteˇli da´l zu˚sta´vat ve tmeˇ. Sveˇtla prˇiby´valo a prˇiby´valo a probleskovalo do vsˇech koutu˚ zemeˇ. A porˇa´d mu˚zˇe za´rˇit vı´c a vı´c, podle toho, kolik najde prˇipraveny´ch srdcı´. Jarka Cy´rusova´

18

Pro bystre´ hlavy Mile´ bystre´ hlavy, sv. Mikula´sˇe ma´me jesˇteˇ v zˇive´ pameˇti, mozˇna´ si i vzpomenete, zˇe v minule´m cˇ´ısle se chamtivy´ cˇert prˇilepil zˇvy´kacˇkou na dverˇe. Milosrdne´mu Mikula´sˇi a andeˇlu˚m se cˇerta zzˇelelo a rozhodli se ho zachra´nit. Najdesˇ male´ rozdı´ly mezi obra´zky? Kdo napocˇ´ıta´ 15? (Nebo vı´c???)

Kla´ra Kengi Koukalova´

19

Va´noce 2008 a Novy´ rok 2009 ve farnosti u kostela sv. Toma´sˇe • Prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´ bude 9.00 se zpeˇvem chra´move´ho sboru, v nasˇem kostele v pa´tek 19. prosince, v 11.00 a vecˇer v 19.30 hodin v pondeˇlı´ 22. prosince a v u´tery´ 23. ⋄ od 14 do 18 hodin bude kostel otevrˇen prosince 2008 vzˇdy od 15 do 18.30 hopro na´vsˇteˇvu u jeslicˇek din. Kromeˇ toho se pravidelneˇ zpovı´da´ 26. 12. 2008 take´ beˇhem bohosluzˇeb. Prosı´me, prˇijd’te – sva´tek sv. Sˇteˇpa´na ke svate´ zpoveˇdi vcˇas, usˇetrˇ´ıte si dlouhe´ ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 cˇeka´nı´. O poslednı´m adventnı´m vı´kendu (latinska´), 9.00, 11.00 a vecˇer v 19.30 (vyjma pravidelny´ch bohosluzˇeb) ani na hodin Sˇteˇdry´ den odpoledne se v nasˇem kostele ⋄ od 14 do 18 hodin bude kostel otevrˇen nezpovı´da´. pro na´vsˇteˇvu u jeslicˇek • Spolecˇne´ udeˇlova´nı´ sva´tosti nemoc- 28. 12. 2008 ny´ch bude v pa´tek 19. prosince 2008 prˇi – sva´tek Svate´ Rodiny msˇi svate´ v 17.30 hodin. Nenı´ trˇeba se ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 prˇedem hla´sit. Dle mozˇnosti kneˇzˇ´ı take´ ra´di (latinska´), v 9.00 spojena´ s pozˇehna´poslouzˇ´ı nemocny´m, kterˇ´ı do kostela nenı´m manzˇelu˚m, 11.00 a vecˇer v 19.30 mohou, na´vsˇteˇvu je trˇeba vcˇas dohodnout hodin na farˇe cˇi v sakristii. 31. 12. 2008 – sv. Silvestra PORˇAD BOHOSLUZˇEB (poslednı´ den obcˇanske´ho roku) 24. 12. 2008 ⋄ modlitba brevia´rˇe v 6.30, rannı´ msˇe – Sˇteˇdry´ den svata´ v 7.00 hodin ⋄ modlitba brevia´rˇe v 6.30, poslednı´ ⋄ odpoledne v 16.00 hodin msˇe svata´ na rora´tnı´ msˇe svata´ v 7.00 hodin podeˇkova´nı´ za uplynuly´ rok spojena´ ⋄ odpoledne v 16.00 hodin va´nocˇnı´ msˇe s prˇehledem zˇivota a hospodarˇenı´ farpro deˇti nosti v roce 2008 ⋄ ve 24.00 hodin pu˚lnocˇnı´ msˇe se zpeˇ⋄ vecˇernı´ msˇe svata´ odpada´ vem chra´move´ho sboru 1. 1. 2009 25. 12. 2008 – slavnost Matky Bozˇ´ı Panny Marie – Slavnost Narozenı´ Pa´neˇ (obcˇansky´ Novy´ rok) (Hod Bozˇ´ı va´nocˇnı´) ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 ⋄ bohosluzˇby jako v nedeˇli, tedy v 7.45 (latinska´), 9.00, 11.00 a vecˇer v 19.30 latinska´ se zpeˇvem chora´lnı´ scholy, hodin ´ SˇEK – Zpravodaj prˇi kostele sv. Toma´sˇe v Brneˇ. Vyda´va´ R ˇ ´ımsko-katolicka´ farnost u sv. Toma´sˇe v Brneˇ, Lidicka´ 6, TOMA 602 00 Brno,  545 57 22 15, cˇ. u´cˇtu: 4200061594/6800, Internet: http://www.volny.cz/sv.tomas-brno/ P. Petr Vrbacky´ – fara´rˇ, redakce: M. Vesela´, J. Cy´rusova´, M. Svobodova´, D. Svoboda. Schra´nka pro el. prˇ´ıspeˇvky: [email protected], ostatnı´ prˇ´ıspeˇvky prˇeda´vejte kostelnı´kovi. Vycha´zı´ pro vnitrˇnı´ potrˇebu farnosti. Nevyzˇa´dane´ prˇ´ıspeˇvky nevracı´me. NEPRODEJNE´. Uza´veˇrka prˇ´ısˇtı´ho cˇ´ısla 11. ledna 2009.