Masarykova univerzita
Pedagogická fakulta
Katedra geografie
Morfologická struktura Hradce Králové od 19. století po současnost
Bakalářská práce
Dušan Kováčik
Vedoucí práce Mgr. Ing. Libor Lněnička, Ph.D.
Brno 2016 1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím citovaných pramenů uvedených v seznamu použité literatury, dalších informací a zdrojů, v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V Brně dne 28.03.2016
Dušan Kováčik
2
Anotace: Cílem bakalářské práce je sledování morfologického vývoje města Hradce Králové, její podstatou je zachycení jednotlivých etap prostorového rozvoje města. Tyto etapy popisuje, uvádí v kontextu historických skutečností a pozoruje jejich vzájemné vazby.
Annotation: The aim of this thesis is to observe the morphological development of the town of Hradec Kralove. It´s basis is the study of the individual phases of the town's spatial development. These phases are described, presented in a historical context and their mutual relationships are examined.
Klíčová slova: Hradec Králové, struktura města, urbanismus, morfologie
Keywords: Hradec Kralove, structure of city, urbanism, morfology
3
Obsah 1. Úvod………………………………………………………………………………………. 6 2. Cíle a metodika práce 2.1.
Hlavní cíl ………………………………………………………………………. 7
2.2.
Dílčí cíl………………………………………………………………………… 7
2.3.
Použité metody a nástroje…………………………………………………….. 7
2.4.
Výklad odborných termínů.................................................................................. 8
3. Stručná geografická charakteristika Hradce Králové.………………………………. 9 3.1.
Poloha území………………………………………………………………… 10
3.2.
Obyvatelstvo a jeho věkové složení................................................................... 10
4. Stručná historie města................................................................................................... 15 4.1.
Počátky osídlení.............................................................................................. 15
4.2.
Hradec Králové jako věnné město.................................................................. 15
4.3.
Hradec Králové od husitství po třicetiletou válku.......................................... 16
4.4.
Hradec Králové jako pevnost......................................................................... 17
4.5.
Bitva u Hradce Králové................................................................................. 20
5. Hradec Králové od konce 19. století.............................................................................. 21 5.1.
Bourání opevnění............................................................................................ 22
5.2.
Transakční smlouva........................................................................................ 23
5.3.
Plánování a regulace budoucí výstavby......................................................... 24
6. Salón republiky.............................................................................................................. 30 6.1.
Předpoklady................................................................................................... 30
6.2.
Osobnosti........................................................................................................ 30
6.3.
Slučování obcí................................................................................................ 34
6.4.
Regulace toků Labe a Orlice.......................................................................... 35
6.5.
Výstavba školských a zdravotnických zařízení............................................... 37
6.6.
Budova ředitelství ČSD.................................................................................. 44 4
6.7.
Průmyslová výstavba..................................................................................... 45
6.8.
Bytová výstavba............................................................................................. 45
7. Vývoj morfologické struktury města po II. světové válce.......................................... 46 7.1.
Sloučení obcí................................................................................................... 46
7.2.
Labská kotlina I.............................................................................................. 47
7.3.
Orlická kotlina................................................................................................ 48
7.4.
Slezské předměstí............................................................................................ 50
8. Fenomén panelové výstavby........................................................................................... 53 8.1.
Předpoklady panelové výstavby...................................................................... 53
8.2.
Charakteristika panelové výstavby................................................................. 56
8.3.
Labská kotlina II............................................................................................. 59
8.4.
Malšovice........................................................................................................ 63
8.5.
Moravské předměstí I..................................................................................... 67
9. Populační a administrativní rozvoj města.................................................................. 73 9.1. Dynamický rozvoj města................................................................................... 73 9.2. Administrativní růst města................................................................................. 74 10. Současná prostorová struktura Hradce Králové....................................................... 75 10.1. Historické centrum......................................................................................... 76 10.2. Centrum.......................................................................................................... 79 10.3. Městská bloková zástavba.............................................................................. 84 10.4. Městská vilová čtvrť....................................................................................... 87 10.5. Sídliště............................................................................................................ 90 10.6. Průmyslové areály a výrobní zóny................................................................. 92 10.7. Suburbánní oblast rezidenčního charakteru.................................................. 93 10.8. Suburbánní oblast komerčního charakteru.................................................... 94 10.9. Původní, vesnická oblast, integrovaná do města........................................... 95 10.10. Rekreační zázemí............................................................................................97 11. Závěr..................................................................................................................... 101 - 102
5
1. Úvod Za téma své bakalářské práce jsem si vybral, morfologickou struktura Hradce Králové. V tomto městě ţiji jiţ od dětství a mám k němu blízký vztah. Jako student Pedagogické fakulty, oboru zeměpisu a dějepisu, jsem si zvolil téma, ve kterém bych mohl uplatnit své multidisciplinární znalosti, a zároveň bylo mé vědecké bádání vyuţitelné v mé budoucí učitelské profesi. Hradec Králové na mě uţ od dětství působil velmi příjemným dojmem a jiţ od té doby jsem pozoroval rozdíl v jeho rozloţení a struktuře, v porovnání s jinými českými městy, které jsem navštívil. Kdyţ jsem v nabízených tématech, pro bakalářskou práci, spatřil toto nabízené téma, řekl jsem si, ţe to je to pravé téma, které mě zajímá a které chci dále zkoumat a zpracovávat formou bakalářské práce. Ve své bakalářské práci jsem se snaţil skloubit geografii města, konkrétně vývoj vybraného sídla, s historickými skutečnostmi, které se na tomto vývoji přímo, či nepřímo podílely. Vývoj města jsem roztřídil do několika kapitol, z nichţ kaţdá zachycuje originální, specifický časový úsek, v němţ probíhal konkrétní morfologický vývoj. Tyto jednotlivé kapitoly, časové úseky, jsou vědomě řazeny chronologicky, aby vynikl etapizovaný rozvoj města a kaţdý specifický časový úsek mohl být dostatečně popsán. Závěrečným obrazovým výstupem celé práce je mapa, v níţ jsou jednotlivé městské čtvrti rozřazeny, do předem vybraných časových úseků. Tato mapa dokazuje trend koncentrického vývoje města, a pro kaţdý významnější blok nabízí teoretickou pasáţ, podepřenou fotografiemi a leteckými snímky historickými i současnými, nacházejícími se v předešlých kapitolách.
6
2. Cíle a metodika práce 2.1.
Primární cil Mým hlavním cílem je vytvoření práce, která bude srozumitelnou formou podávat informace o prostorovém uspořádání a morfologické struktuře jednotlivých části města Hradce Králové, přičemţ bych chtěl tyto skutečnosti podepřít historickými údaji, které měly přímý vliv na formování a uspořádání města.
2.2.
Sekundární cíle Mým druhotným cílem je podpořit svoji práci dostatkem obrazových příloh, které čtenáři umoţní co největší vhled do problematiky a umoţní mu utvořit si obrazovou představivost jevů, o kterých je má práce napsána.
2.3.
Pouţité metody a nástroje
Literární rešerše: Prostudoval jsem si literaturu, která se vztahovala k mému tématu. Během toho jsem si vytvořil povědomí o vývoji města obecně a zákonitostech, s tímto jevem spojených. Literární rešerši jsem vyuţil v kapitole 4., 5., 6., 7., 8., 9., a 10. Historicko-chronologická
metoda:
Svoji
práci
jsem
sestavil
v chronologickém pořadí, přičemţ jsem zdůrazňoval vazby mezi vybranými historickými událostmi a jejich vlivu a projevu na struktuře města Hradce Králové. Tuto metodu jsem vyuţil v kapitole 4., 5., 6., 7., 8., 9., a 10. Komparace leteckých snímků: Své teoretické poznatky, které jsem získával postupně za různé části města, navíc v různých obdobích, jsem si mohl díky historickým leteckým snímkům ucelit. Tyto snímky jsem v závěru mé práce 7
pouţil jako obrazovou dokumentaci, doplňující informace o jednotlivých částech města a dokazující vývoj města. Tuto metodu jsem pouţil u kapitoly 5., 6., 7., a 10. Metoda terénního výzkumu: Jako pro rodilého Hradečana pro mě nebylo obtíţné vybrat důleţitá a významná místa a ty následně vyfotografovat. Tím jsem vytvořil další obrazovou podporu, která má čtenáři co nejvíce přiblíţit reálný obrázek míst, o kterých v mé práci čte. Metodu terénního výzkumu jsem vyuţil u kapitoly 5., 6., 7., 8., a 10. Syntéza poznatků: Veškeré mé poznatky, které jsem nabyl za několik měsíců mé práce, mi umoţnily podat ucelený obraz o vývoji Hradce Králové v posledních 130 letech a vytvořit mapu, ve které je zachycen vývoj jednotlivých částí města. Syntézu poznatků jsem vyuţíval napříč kapitolami, nejvíce v závěru.
2.4.
Výklad odborných termínů Obec: je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Rovněţ je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem.1 Město: sídlo nezemědělského charakteru, které se liší od venkovských sídel především svými funkcemi. Vnější znaky města - Soustředěný půdorys, existence uzavřeného jádra, větší počet neobývaných budov (továrny, úřady, kostely) funkční diferenciace zastavěné plochy (obytná, výrobní část). Vnitřní znaky: Vysoký stupeň koncentrace obyvatelstva, různorodost
1
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-
(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz// 8
hospodářských činností a městských funkcí, plně vyvinutá středisková funkce města.2 Statutární město: Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, jeho samosprávními orgány jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Je děleno na městské obvody. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu.3 Prostorová struktura města: Prostředí utvářené stavbami, technickými zařízeními, náměstími, volnými plochami ulic a zelení.4 Sídelní aglomerace: Svazek jedné, nebo několika blízkých obcí, které jsou spojeny v jeden celek a mající zároveň společné hospodářské, sociální, zdravotní, vzdělávací, kulturní, společenské, obchodní a jiné vazby.5 Sídliště: V archeologii označení pro místo trvalého pobytu určité populace. V dnešním pojetí čtvrť na okraji města sloţená především z panelových domů.6
3. Stručná geografická charakteristika Hradce Králové Na začátku své práce si dovoluji stručně geograficky charakterizovat město Hradec Králové, které je hlavním objektem mého zkoumání. Ve své charakteristice zmíním polohu území, struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, zaměstnanosti a hustoty osídlení v jednotlivých částech města.
3.1.
Poloha území
2
BRYCHTOVÁ, Šárka a Miloš FŇUKAL. Socioekonomická geografie. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, s. 27. 3 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz// 4 ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 30. 5 PALLA, Vladimír. Základní otázky osídlení v ČSSR. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1963, s. 32. 6 HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 40.
9
Hradec Králové leţí v prostoru České kotliny, na soutoku řek Labe a Orlice. Reliéf krajiny je málo členitý, převáţně rovinatý, s průměrnou nadmořskou výškou 235 m n. m.
Obr. č. 1: Poloha Hradce Králové v rámci České republiky. Zdroj: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR (upraveno autorem práce)
Geologická stavba podloţí je jednoduchá, bez významných zdrojů nerostného bohatství. Město se nachází v geomorfologickém celku Královédvorské kotliny, která je součástí Východolabské tabule. Zdejší půdy jsou lehké, převáţně písčité aţ hlinitopísčité. Z jihovýchodu je město lemováno masívem, jehoţ nejvyšším bodem je kopec sv. Jána, který je zároveň začátkem komplexu Novohradeckých lesů. 7 Hradec Králové je statutárním městem, metropolí Královéhradeckého kraje, přirozeným kulturním a společenským centrem kraje. Jeho katastrální výměra činí 105,69 km2 a k 1. 1. 2016 v něm ţilo 92 748 obyvatel. Primátorem města je, ve volebním období 2014 2018, Zdeněk Fink.
3.2.
Obyvatelstvo a jeho struktura
Obrázek č. 2 dokumentuje aktuální populační vývoj obyvatelstva Hradce Králové v posledních 40 letech, tedy od poloviny 70. let po současnost. Podrobnější informace o vývoji obyvatelstva v delším časovém horizontu jsou uvedeny v kapitole 9.1. Na obrázku je
7
Profil města Hradec Králové . Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, [2006] s. 12. 10
viditelný trend nárůstu počtu obyvatel od 70. let, kdy byla porodnost uměle navýšena štědrou sociální politikou státu a dále podpořena masovou bytovou výstavbou velkých sídlištních bloků. Hranice 100 000 obyvatel byla poprvé pokořena roku 1988, kdy na území města ţilo 100 020 obyvatel. Historicky největší počet obyvatel ţil ve městě roku 1990, kdy v Hradci Králové ţilo 101 302 obyvatel. V 90. letech se začal projevovat pozvolný pokles počtu obyvatelstva, který byl způsoben nízkou porodností a pozastavením státem plánované bytové výstavby. Roku 1996 byl Hradec Králové naposledy „stotisícovým městem“ a od té doby se počet jeho obyvatel stále sniţuje. Úbytek počtu obyvatel v posledních letech je pak způsoben trendem stěhování obyvatel do okolních sídel, kdy tito lidé vyhledávají klidné, rodinné domy, které jsou lokalizované na vesnicích.
Obr. č. 2: Populační vývoj obyvatelstva Hradce Králové mezi roky 1975 – 2015. Zdroj: http://www.hkcity.cz/pocet-obyvatel-hradec-kralove/
Obrázek č. 3 vyjadřuje procentuální zastoupení věkových skupin obyvatelstva v jednotlivých městských částech. Lze z ní vypozorovat, ţe největší podíl obyvatelstva, ve věkové kategorii 60 +, bydlí na Slezském předměstí. Na tomto předměstí je zároveň nejmenší zastoupení dětí ve věku 0 - 14 let. Tento fakt je moţné vysvětlit tím, ţe na Slezském předměstí probíhala, na konci 50. let, první panelová výstavba na území města Hradce 11
Králové, tudíţ stáří zdejšího bytového fondu a jeho obyvatel, je z celého území města nejvyšší. Opačný trend, tedy nízké zastoupení obyvatel ve věku 60 + a vysoké zastoupení dětské populace ve věku 0 – 14 let je zaznamenán v klidných, okrajových lokalitách města, do kterých je soustředěna rezidenční výstavba posledních dvou desetiletí. Příkladem jsou periferní městské části Roudnička, Svinary, Piletice nebo Malšova Lhota.
Obr. č. 3: Procentuální zastoupení věkových kategorií v městských částech Hradce Králové v roce 2010. Zdroj: http://www.hradeckralove.org/urad/demografie
Rozloţením obyvatelstva v jednotlivých částech města se zabývá obrázek č. 4, v němţ jsou nejtmavěji vyznačeny městské části, na jejichţ území se nachází sídlištní a panelová výstavba. Nejvýraznější, tmavě hnědou barvou, jsou vyznačená novější sídliště, kapacitně bohatší předměstí, Praţské předměstí a části Moravské předměstí. Světlejší odstín hnědé je pouţit u Slezského předměstí, části Moravského předměstí a u Labské kotliny.
12
U periferních částí města je znatelný rozdíl mezi ţádanějšími jiţními, aţ východními partiemi města, a méně populárnějšími částmi, především v severní části města. Tato popularita jihovýchodních partií města je způsobena zdejší, člověkem méně ovlivněným přírodním prostředím a absencí pozůstatků průmyslové činnosti, která je lokalizovaná v severní části města, v bezprostřední blízkosti ţelezničních tratí.
Obr. č. 4: Hustota osídlení jednotlivých městských části v roce 2010. Zdroj: file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf s. 191.
Obrázek č. 5 ukazuje rozloţení obyvatelstva Hradce Králové podle pohlaví a věku. Tradičně největší zastoupení má věková skupina silných poválečných ročníků a druhé výrazné maximum dokazuje zvýšenou porodnost v průběhu 70. let.
13
Obr. č. 5: Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2011. Zdroj: file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf s. 45.
Obrázek č. 6 ukazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Královéhradeckého kraje. Nejniţší nezaměstnanost v kraji má okres Rychnov nad Kněţnou, nejvyšší nezaměstnanost pak okres Hradec Králové. Celková míra nezaměstnanosti obyvatel Královéhradeckého kraje je v porovnání s mírou nezaměstnanosti celé České republiky, negativní.
Obr. č. 6: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Královéhradeckého kraje a v ČR v srpnu 2015. Zdroj: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace/nezamestnanost_v_cislech/hkk_8_2015.pdf
14
4. Stručná historie města Pro lepší pochopení vazeb a souvislostí, které působily na formování morfologie města, věnuji tuto kapitolu stručnému historickému přehledu města. Stručně jsem zde shrnul nejvýznamnější milníky historie města, jako je prohlášení městem roku 1225, husitské období, kdy byl Hradec Králové opěrným bodem husitů - orebitů a místem pochování Jana Ţiţky z Trocnova, přes činnost jezuitského řádu, aţ do období pevnosti, zřízené Josefem II.
4.1.
Počátky osídlení
Na počátku vývoje města Hradce Králové má svoji nezastupitelnou roli postavení návrší na soutoku řek Labe a Orlice, které vytvářelo přirozenou ochranu obyvatelstvu uţ před naším letopočtem. Na konci 9. století zde stálo mohutné slovanské hradiště, které bylo správním a obchodním střediskem severovýchodních Čech.8 K opevnění hradiště došlo ve 13. století a rozsah opevnění koresponduje s dnešní památkovou rezervací. Z důvodu nedostatku volného prostoru vznikala předměstí v okolní rovině a ve spleti ostrovů mezi rameny řek Labe a Orlice.9 Jakl tvrdí:„Rozvoji celé aglomerace významně pomohli němečtí kolonisté, kteří patrně zavedli intenzivní výrobu cihel ovlivňující další ráz města.“10
4.2.
Věnné město
První písemná zmínka o Hradci Králové pochází z roku 1225. Král Přemysl Otakar I. daroval městské obci Hradci dnes neznámou ves Vesce. Tato darovací listina patří k nejstarším dokladům dějin města a potvrzuje existenci jednoho z prvních českých měst středověkého typu.11
8
JAKL, Jan. Hradec Králové. 1.vyd. Praha: Paseka, 2005, s. 5. Tamtéţ, s. 5. 10 Tamtéţ, s. 6. 11 Tamtéţ, s. 7. 9
15
Prestiţ města vzrostla poté, co král Rudolf I. věnoval své choti královská města ve východních Čechách (Chrudim, Poličku, Vysoké Mýto) a mezi nimi i Hradec. Eliška Rejčka si Hradec vybrala jako místo svého pobytu v letech 1308 - 1318 a pro Hradec to mělo hospodářský, a především politický význam.12 Na konci 14. století se na zdejší královský hrad uchýlila vdova po Karlu IV. Eliška Pomořanská, které zde pobyla 15 let a zde také zemřela. Její význam spočíval v potvrzení stávajících a vydání nových městských privilegií. V této době se poprvé objevuje spojení Hradec – Králové. 13
4.3.
Od husitství po třicetiletou válku
Za dob husitských válek byl Hradec Králové dobyt uţ roku 1420 a společně s Prahou a Táborem patřil k nejvýznamnějším centrům husitů. Zdejším vůdcem byl radikální kazatel Ambroţ, jemuţ je dnes zasvěcen husitský kostel nacházející se na třídě ČSA (Československé armády). Zdejší bratrstvo se nazývalo orebity, podle hory Oreb, na níţ se zpočátku scházelo a ve svém odporu proti králi Zikmundu I. setrvávalo nejdéle ze všech husitských druţin, a to aţ do roku 1437. Hradec Králové byl jako husitské sídlo značně poničen a trosky města byly impulsem pro pozdně gotickou přestavbu města. Roku 1424 zde byl pochován husitský vojevůdce Jan Ţiţka z Trocnova. Jeho ostatky byly později přeneseny, a dodnes jsou uchovány, v Čáslavi. 14 V období třicetileté války byli z města vyhnáni katolíci, a to zapříčinilo dobytí města švédskými oddíly generála Banera. Tyto oddíly téměř vyplenily celé město a navíc zde Švédové vybudovali moderní opevnění, které prakticky zabránilo přirozenému vývoji města. Na morfologické struktuře historického jádra se dopady tohoto opevnění projevily nedostatkem plochy pro novou výstavbu a tedy miniaturizací nově vzniklých staveb a komunikací.15 Ještě na konci třicetileté války do města přicházející jezuité, kteří jsou nejvýznamnějším rekatolizačním řádem na našem území. Hned po ukončení bojů zahájili
12
JAKL, Jan. Hradec Králové. 1.vyd.. Praha: Paseka, 2005, s. 7. Tamtéţ, s. 7. 14 Tamtéţ, s. 7. 15 Tamtéţ, s. 8. 13
16
výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie a jezuitské koleje na Velkém náměstí. Nedlouho nato, roku 1664 je v Hradci Králové zřízeno královéhradecké biskupství.16
4.4. Hradec Králové jako pevnost
Jakl uvádí: „Přestože město bylo opevněno po celou dobu svého trvání, teprve rozhodnutím císaře Josefa II., vzniklo takové opevnění, které změnilo zcela nejen tvář města, ale i vzhled blízkého okolí“.17 Patrně nejvýznamnější zásah do města a jeho okolí se uskutečnil na konci 18. století za vlády Josefa II., byla zbořena předměstí, řeky Labe a Orlice byly svedeny do nových řečišť, tekoucích přímo pod hradbami tak, aby vytvářely přirozenou ochranu města a četná stará ramena obou řek byla zasypána. Dále byl zarovnán okolní terén, aby mohl být v případě napadení zaplaven systémem stavidel.18 Díky těmto opatřením byl vytvořen terén, který dal základ výstavbě budoucí krajské metropole. Slepými rameny protkaný terén s mnoţstvím malých kopečků by byl o poznání méně příhodný pro vznik salónu republiky, neţ reliéf, který byl vytvořen za Josefa II., byť původní účel byl zcela jiný.19 Samotná stavba opevnění byla velice nákladná a její cena se vyšplhala na téměř šest a půl milionu zlatých. Pevnost byla výborným technickým dílem, které se rozkládalo, na ploše 120 hektarů, hradby dosahovaly výšky aţ 10 metrů a městu udávaly tvar osmicípé hvězdice. Díky mohutnému propracovanému opevnění, včetně systému zavodňovacích kanálu, můţe být opevnění Hradce Králové na konci 18. století exemplárním příkladem vyuţití přírodních podmínek ke zvýšení strategické úlohy pevnosti, která se navíc rozkládá v rovinatém terénu.20 Na obrázku č. 7 můţeme vidět grafickou rekonstrukci pevnosti, z let 1790 - 1884. Tento obrázek dokazuje miniaturní velikost města na konci 19. století a hvězdicovité rozloţení hradeb.
16
JAKL, Jan. Hradec Králové. 1.vyd. Praha: Paseka, 2005, s. 9 Tamtéţ, s. 9. 18 Tamtéţ, s. 10. 19 Tamtéţ, s. 11. 20 Tamtéţ, s. 13. 17
17
Obr. č. 7: Rekonstrukce pevnosti z let 1790 - 1884. Zdroj: http://www.hradecko.eu/files/aktuality/noviny-zima-web.pdf
Zákaz výstavby v pevnostním oblouku Po morfologické stránce zde vzniká na konci 18. století zvláštní městský útvar, tedy město, které má ve svém miniaturním centru všechny sídelní úřady, školy, církevní instituce a vojenskou posádku, ale bez moţnosti územního rozvoje, neboť platil zákaz výstavby v obvodu pevnosti. V okolí pevnosti se rozkládalo 15 osad, které správně spadaly pod Hradec Králové a ve kterých byla jen omezeně povolena výstavba. Zákaz výstavby v pevnostním obvodu byl respektován, proto první polovina 19. století je na vznik nových a významných staveb vcelku chudá. Tomuto trendu se vymyká pouze výstavba schodiště Bono publico (dobru veřejnému), která mělo za úkol spojovat Velké náměstí s kasárnami, na dnešní Komenského třídě.21
21
JAKL, Jan. Hradec Králové. 1.vyd. Praha: Paseka, 2005, s. 14.
18
Obr. č. 8: Schodiště Bono publico, spojující Velké náměstí a Komenského třídu. Zdroj: http://hradec-kralove.sije.cz/album/historicke-centrum/foto-44.php
Zákaz výstavby v obvodu pevnosti měl však na budoucí strukturu města spíše pozitivní vlivy, byť některé z nich se tak zpočátku vůbec nejevily. Jedním z příkladů můţe být například stavba hlavního vlakového nádraţí. Hradec Králové byl protnut nově vznikající ţelezniční tratí, která měla spojit města Pardubice s Libercem. Kvůli zákazu výstavby v pevnostním oblouku byla tato trať vedena v uctivé vzdálenosti od pevnosti, a tedy i centra města.22 Jakl píše: „Co se tehdy zdálo městu jako prohra, ukázalo se v budoucnosti jako výhoda – železniční trať „nepřekážela“ a nekomplikovala harmonický rozvoj na pravém břehu Labe“.23 Díky umístění vlakového nádraţí v nezastavěném prostoru, v blízkosti osady Praţské předměstí, byl umoţněn do budoucna vznik druhého centra města, které leţelo v rovinatém
22 23
JAKL, Jan. Hradec Králové. 1.vyd. Praha: Paseka, 2005, s. 15. Tamtéţ, s. 15.
19
terénu. Postupným vývojem došlo ke sbliţování obou center města a nakonec k jejich společnému splynutí. Jelikoţ 19. století je v českých zemích spojeno s rozvojem průmyslu a vznikem nových továren, tak i zde se pozitivně projevil zákaz výstavby v pevnostním oblouku aţ v budoucnosti. V polovině 19. století, v době, kdy v ostatních městech rostou průmyslové podniky v blízkosti center měst a lidé přicházejí do těchto měst za prací, tak v Hradci Králové byla situace opět specifická. Několik podniků vzniklo daleko od centra, na místech, která i po více jak 150 letech rozvoje a výstavby města stále označíme za městskou periferii. Příkladem takovýchto podniků můţe být světoznámý podnik na výrobu hudebních nástrojů Petrof, který se ještě dnes nachází na okraji Moravského předměstí, při výpadovce na Brno. Patrně i zde má zákaz výstavby v pevnostním oblouku podíl na tom, proč se Hradec Králové od jiných velkých českých měst odlišuje skromnou průmyslovou výrobou a ve své struktuře absencí velkých továrních podniků. I v tomto případě byla stavební uzávěra příčinou toho, ţe blízké okolí historického jádra bylo stavebně zakonzervované pro budoucí secesní a funkcionalistickou výstavbu na přelomu 19. a 20. století.24 Prohlášení samostatným městem
Na další rozvoj sídelního útvaru mělo však neblahý vliv rozhodnutí z roku 1850, kdy byl Hradec Králové prohlášen samostatným městem. Byly od něho odtrhnuty jednotlivé osady, a tudíţ se zmenšil z původních 50 km2 na pouhé 3,5 km2. Na morfologické a sídelní struktuře se toto rozhodnutí projevilo tak, ţe kaţdá jednotlivá osada nyní začala ţít vlastním ţivotem a budovat vlastní osadu jako správní celek, bez ohledu na celkový stavební rozvoj pozdějšího, postupně spojovaného, Hradce Králové a bohuţel byla mnohdy silně ovlivňována maloměstským patriotismem.25
24 25
JAKL, Jan. Hradec Králové.1.vyd. Praha: Paseka, 2005, s. 16. Tamtéţ, s. 12.
20
4.5.
Bitva u Hradce Králové
Pevnost paradoxně nikdy svoji vojenskou úlohu nesplnila, byla pouze několikrát válečně vyzbrojena. Kdyţ se roku 1866 rakouská armáda stáhla k Hradci Králové, byla ve městě vyhlášena pohotovost a okolí bylo díky systému kanálů zatopeno. 3. července 1866 došlo k jedné z největších bitev 19. století na výšině Chlum. Bitva je historicky označována také jako bitva u Hradce Králové nebo bitva u Sadové a posílila Pruské císařství, kterému po poráţce Rakouska uţ zbývalo pouze poraţení Francie, v cestě za vytvořením sjednoceného německého státu roku 1871. Místo vojenského střetu rakouské a pruské armády bylo vzdáleno asi 7 km severozápadně od dnešního Hradce Králové. Rakouská armáda zde utrpěla drtivou poráţku a ustupující vojska (přibliţně 250 000 vojáků) se chtěla skrýt v pevnosti, která vinou zatopení svého okolí byla pro ustupujícímu vojsku spíše překáţkou, neţ úkrytem.26
Obr. č. 9: Model pevnosti Hradce Králové v roce 1866. Zdroj: http://atanova-zasuvka.blog.cz/0910/hradec-kralove
Tento neúspěch ještě více poukázal na minimální strategický význam pevnosti a v souvislosti s omezenou moţností městského rozvoje bylo povoleno tuto pevnost odstranit. 27
26 27
JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005, s. 16. Tamtéţ, s. 16.
21
5. Hradec Králové od konce 19. století
Nejvýznamnější etapa historie města započala na konci 19. století, kdy začalo bourání pevnostního systému, svírajícího město na malém pahorku, nad soutokem Labe s Orlicí. Tím byly vytvořeny podmínky pro výstavbu nového města, které svojí velikostí během 1 století, třicetinásobně předčilo původní rozlohu města.
5.1.
Bourání pevnosti
Po dlouhých jednáních podává obec Hradec Králové roku 1880 ţádost na ministerstvo války o zbourání pevnosti, která brání jakémukoliv rozvoji města. Roku 1882 byla vytvořena pevnostní komise, která měla za úkol jednat s představiteli armády. Prvních skutečných výsledků komise dosáhla aţ po jmenování, náměstka starosty, Jana Ladislava Pospíšila členem komise. Ještě roku 1882 se za velkého přispění náměstka Pospíšila podařilo dohodnout s armádou na zkušebním zbourání pevnostních valů, jejichţ demolice byla dohodnuta na 4. října 1884.28
Obr. č. 10: Bourání pevnosti, započaté roku 1884. Zdroj: http://atanova-zasuvka.blog.cz/0910/hradec-kralove
28
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 10.
22
Obr. č. 10: Pozůstatky opevnění v Jiráskových sadech, v pozadí Krajský úřad Královéhradeckého kraje. (foto autor práce)
5.2.
Transakční smlouva
Činnost pevnostní komise neskončila s dohodou o zkušebním bourání pevnostních valů, ale stále pokračovala, neboť si vytyčila za cíl získání celého opevnění do rukou města. Novým členem komise se stal významný starosta František Ulrich, který zastával funkci starosty od roku 1895 do roku 1929. Pevnostní komise vyjednala s armádou odkup pevnosti městem za 1 001 352 zlatých, včetně nákladů na demolici. Po odečtení nákladů na demolici město vyplatilo armádě, včetně úroků, 627 000 zlatých. Tato dohoda se nazývá transakční smlouvou a měla za důsledek předání pevnostních objektů do rukou města. Díky tomuto převodu vlastnictví z armády na město a podpoře zastupitelstva mohla začít demolice celého
23
pevnostního systému, která trvala s malými přestávkami od roku 1894, aţ do třicátých let 20. století a znamenala zásadní okamţik v historii a vývoji celého města.29
5.3. Plánování a regulace budoucí výstavby Jelikoţ zbouráním opevnění se vytvořil nový stavební prostor, který byl navíc umocněn zrušením zákazu výstavby v pevnostním oblouku, nachází se Hradec Králové na konci 19. století v naprosto specifické situaci. Představitelé města si uvědomovali, ţe zbouráním hradeb hrozí chaotický, ţivelný a nekontrolovatelný rozvoj města, a proto doporučili vypsání regulačního plánu, který měl tomuto nekontrolovatelnému rozvoji města zabránit. Nedílnou součástí regulačního plánu bylo vytvoření urbanistické studie, která měla dát budoucímu rozvoji města jasná pravidla. Ve své době to byl krok nezvyklý, neboť většina měst na konci 19. století opomíjela tvořit regulační plány nebo urbanistické studie.30 Vypsání urbanistické soutěže V červenci roku 1884, uţ deset let před uzavřením transakční smlouvy a začátkem bourání hradeb, vypsala městská rada mezinárodní urbanistickou soutěž na úpravu 169 hektarů plochy bývalého pevnostního předpolí. Soutěţ byla podmíněna zachováním historického jádra, jako přirozeného těţiště města, vytvořením kanalizační a komunikační sítě a vytvořením tzv. funkčních zón – obytné, průmyslové, obchodní a veřejných ploch městské zeleně.31 Do soutěţe se přihlásilo sedm týmů, z nichţ ţádný nezískal první místo. Druhou, tedy nejvýše udělenou cenu získala projekční kancelář Josefa Reitera a Aloise Štěpána, která zamýšlela rozvinutí eliptické okruţní třídy probíhající kolem historického jádra a která nakonec byla zrealizována královéhradeckými architekty Oldřichem Liskou a Václavem Rejchlem ml.32 Třetí místo v soutěţi obsadil architekt Václav Weber, jehoţ návrh vytvořený na principu pravoúhlého kříţení ulic po vzoru newyorského Manhattanu nebyl úspěšný. Weber 29
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 10. 30 POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 12. 31 Tamtéţ, s. 11. 32 Tamtéţ, s. 12.
24
okomentoval probíhající jednání o odkupu hradeb: „Výsledek této soutěže podal důkaz, že jedině získání pevnostních pozemků umožní budoucí vývin města.“33
První regulační plán Vypracováním I. regulačního plánu města byl pověřen ing. Josef Zámečník, pracovník městské technické kanceláře. Při tvorbě tohoto plánu pracoval s návrhy regulačních plánů odevzdaných do urbanistické soutěţe projekčními kancelářemi Josefa Reitera a Aloise Špěpána a s návrhem kanceláře Václava Webera.34 Zámečník ve svém plánu počítal se základními komunikačními prvky jako okruţní třídou nebo Labským mostem (dnes Praţský most), který měl být v souladu s návrhem Reiterovy kanceláře hlavní komunikační osou. V rozporu s návrhy Reitera a Štěpána, kteří plánovali v předmostí Labského mostu vytvoření parku, který by odděloval starou hradební zástavbu a nově vznikající město, naplánoval zde Zámečník nové náměstí (dnes nám. Míru), z něhoţ paprskovitě vybíhala pětice komunikačních os.35
33
Tamtéţ, s. 13. ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. 1.vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 24. 35 POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 13. 34
25
Obr. č. 11: Historický snímek pětice komunikačních os, které tvořily komunikační základ nové části města, dnes Pražský most a Gočárova třída. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1.vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 16.
Obrázek č. 11 zachycuje pětici komunikačních os, které měly tvořit komunikační páteř nově budovaného města, na pravém břehu Labe. Na obrázku č. 12 je viditelný kontrast mezi původním městem, sevřeným mezi řekami a nově budovaným, v levé části obrázku. Nové a staré město je spojeno Labským mostem, dnes Praţským mostem, za nímţ je viditelná, jiţ zmíněná, pětice komunikačních os. Oba historické snímky pochází z roku 1923.
26
Obr. č. 12: Historický letecký snímek městského jádra uprostřed a nově vznikajícího města, v levé části snímku. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 18.
Na obrázku č. 13 je zachycena současná situace. Ze starého města, směrem k hlavnímu nádraţí, směřuje Gočárova třída, provoz automobilů je moţný ještě po osách podél Tylova nábřeţí, zbylé svislé komunikace slouţí nyní pouze pro pěší.
27
Obr. č. 13: Letecký snímek zachycující současnou situaci v prostoru pětice základních komunikačních os. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 96.
Obr. č. 14: Snímek dokazující omezení provozu automobilů na svislých osách křižovatky, které nyní slouží pouze jako zóny pro pěší. (foto autor práce)
28
Představitelé města, v čele se starostou Ulrichem si uvědomovali, ţe má-li probíhat budoucí vývoj města s minimem komplikací, je zapotřebí věnovat pozornost nejen samotnému územnímu plánování, ale také okamţitě reagovat na nové poţadavky a aktualizovat dosavadní regulační plány. Regulační plán byl proto v letech 1896 – 1908 ještě několikrát aktualizován. Nejvýznamnější aktualizaci provedl Tomáš Suhrada, který se snaţil o vytvoření hvězdicovitého půdorysu zástavby kolem okruţní třídy, coţ mělo symbolizovat půdorys bývalé pevnosti.36 Asanační plán V souladu s regulačním plánem, který měl za cíl rychlou výstavbu „nového“ města, která však neměla být chaotická a měla být urbanisticky jednotná a zároveň ekonomicky přijatelná, byla vytvořena opatření, která měla tyto podmínky zaručovat.37 Charakteristickým rysem byl prodej pozemků v určitých stanovených blocích. Toto rozhodnutí zaručovalo, ţe nově vznikající stavby nebudou vznikat ţivelně a chaoticky, nebude docházet k tříštění volných pozemků, a navíc to mělo i nesporné ekonomické výhody. Díky koncentraci staveb v jednom bloku se ušetřily prostředky na úpravu komunikací, náklady na budování nových kanalizací a vodních, plynových a později i elektrických sítí.38 Aby byl stavební ruch ještě více podpořen, rozhodla říšská rada roku 1897, po intervencích starosty Ulricha, „O dlouhodobém osvobození od daně, a to nejen pro domy nově stavěné, ale taky pro objekty přestavované.“
39
Tedy o asanačním zákonu. I tento zákon
vydatně přispěl k rozprodání pozemků a intenzifikaci stavebního ruchu, který trval aţ do začátku 1. světové války, jejíţ tíţivé důsledky vedly k útlumu stavební činnosti.40
Generální zastavovací plán 36
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spoluprác i s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 13. 37 ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 13. 38 Tamtéţ, s. 24. 39 Tamtéţ, s. 10. 40 Tamtéţ, s. 16.
29
Snaha starosty Ulricha, aby se poţadavky nové doby co nejvíce odráţely na výstavbě a úpravě města vedla k rozhodnutí o vypsání soutěţe na nový regulační plán. Zastupitelstvo si stanovilo podmínky soutěţe, mezi něţ patřila regulace Labské a Orlické kotliny, vytvoření nové okruţní komunikace na místě bývalého hradebního příkopu a v neposlední řadě poţadovalo, aby se návrhy, „naprosto vyvarovaly veškeré šablonovitosti a lineární střízlivosti.“41 Do soutěţe se přihlásilo 9 projektů, z nichţ na prvním místě se umístil návrh „Velký Hradec“ od projektantů Vladimíra Zákrejse, Josefa Šejny a Václava Reichla. Tento návrh řešil město jako celek, v jehoţ středu leţí historické jádro. Město mělo být „obehnáno“ radiálně okruţním systémem, který měl být po celé své délce lemován stromovou alejí. Veřejné budovy, městské parky a nově plánovaná zástavba měla komunikačně navazovat na navrhovaný okruţní systém.42 Druhou cenou byl ohodnocen návrh „Obrození“ projektantů Oldřicha Lisky a Otakara Klumapara. Myšlenkou tohoto návrhu bylo vytvoření společensko-kulturního centra, které bude obklopeno bytovou zástavbou. Ve svém návrhu projektanti velmi dbali na estetické pojetí celého projektu a vytvořili mnoţství veřejných parků a městské zeleně, a to i v prostoru bytové výstavby.43 Jelikoţ oba návrhy měly svá nesporná pozitiva, bylo těţké rozhodnout, kdo bude pověřen tvorbou generálního zastavovacího plánu. Starosta Ulrich poţádal o pomoc architekta Jana Kotěru, který měl rozhodnout o tom, který z dvou návrhů je pro budoucí Hradec Králové lepší. Jan Kotěra porovnal oba návrhy a napsal starostovi Ulrichovi vyjádření: „Návrh s heslem, „Velký Hradec“ vyslovuje celkovou myšlénku komunikačního radiálního a okružního jasněji a přesněji. Návrh pod heslem „Obrození“ vyznačuje se hlavně živějším a ladnějším vyřešením jednotlivých partií.“44 Oba návrhy byli natolik kvalitní, ţe městská rada nakonec roku 1911 pověřila vypracováním definitivního plánu dva konkurenční projektanty - Václava Reichla a Oldřicha Lisku. Tímto spojením vznikl definitivní plán, ve kterém se spojila myšlenka kulturně
41
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 12. 42 Tamtéţ, s. 13. 43 Tamtéţ, s. 13. 44 Tamtéţ, s. 14.
30
společenského centra s mnoţstvím zeleně od Oldřicha Lisky a zároveň myšlenka radiálně okruţního systému autora Václava Reichla.
6. Salón republiky Kulturně nejvýznamnější epochou novodobé královéhradecké historie je období od konce 19. století, s vrcholem v období první republiky, ukončené německou okupací roku 1939. Tato epocha nese označení salón republiky a je charakteristická vytvořením kulturně a architektonicky významných staveb, které jsou kulturní chloubou města.
6.1.
Předpoklady
Prvotním předpokladem vzniku salónu republiky bylo bezpochyby uvolnění stavebních parcel na místě bývalých hradeb a v jejich blízkém okolí. Dalším důleţitým faktorem byla činnost městských rad, které vţdy preferovaly rozšiřování centra, jako prostoru neprůmyslového charakteru. Tato osvícená vedení města organizovala architektonické a urbanistické soutěţe na regulaci města, coţ bylo ve své době velmi neobvyklé. Samotná činnost městských zastupitelů by ale nestačila, nebýt generace mladých architektů, kteří tvořili v souladu s moderní architekturou a podle dlouhodobé urbanistické koncepce města. To vše bylo navíc podpořeno Asanačním zákonem, osvobozujícím stavějící od daně a podmínkou pro nově stavěné objekty, které musely být budovány v ucelených stavebních blocích, nikoli stavěny chaoticky, nekoncepčně.
6.2.
Osobnosti
Jan Kotěra: Mezi jeho architektonické zásady patří zdůraznění prostoru a konstrukce. Odmítá, aby hlavní podstatou staveb byly tvary a výzdoba. Nové architektonické směry na počátku 20. století proto vznikají z nového účelu a konstrukce, nejedná se o estetickou improvizaci.45 Josef Gočár: Byl ţákem Jana Kotěry. Setkává se, se secesní architekturou svého učitele, ale je vychováván v duchu racionalistického a účelového směru. 45
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 16.
31
Do Hradce Králové přichází několik let před vypuknutím 1. světové války. Z této doby pochází jeho cenné schodiště, kterým propojil historickou část města s obvodovou komunikací pod ním.46
Obr. č. 15: Gočárovo schodiště, vybudované v letech 1909-1910, propojující Velké náměstí s Komenského třídou..(foto autor práce)
Roku 1925 byla vypsána soutěţ na regulaci Husova, dnes Masarykova náměstí. Gočár uspěl s myšlenkou decentralizace, která měla zabránit překrvení jediného dosavadního historického náměstí. Uvědomoval si rychlý růst města, které potřebuje funkčně plnohodnotné a tvarově jasné komunikace a náměstí. Zároveň bylo jeho cílem vytvořit náměstí, které nebude pouze kříţením komunikací, ale které bude společenským střediskem ţivota lidí. Gočár proto vytvořil náměstí ve tvaru kruhové výseče, které je obklopeno širokými třídami, na které navazují úzké uličky. V prostoru Masarykova náměstí můţeme nalézt i budovu Anglobanky, která je rovněţ architektonickým návrhem Josefa Gočára.47
46
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 17. 47 Tamtéž, s. 20.
32
Obr. č. 16: Masarykovo náměstí, v pozadí socha prezidenta Masaryka a budova Anglobanky. (foto autor práce)
Obr. č. 17: Letecký snímek Masarykova náměstí uprostřed, vlevo Gočárova třída, vpravo třída Karla IV. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 98.
33
Obrázek č. 17 dokumentuje nadčasové postavení nově vybudovaného náměstí, které je umístěné mezi Gočárovou třídou a třídou Karla IV. Zatímco automobilová doprava probíhá po těchto rušných třídách, Masarykovo náměstí tvoří klidný ostrůvek v centru města, dostupný pouze pro pěší a cyklisty. Gočárova idea společenského střediska města byla bezpochyby naplněna. Josef Gočár řešil nový Hradec na principu satelitních sídlišť, které budou radiálně rozmístěny kolem starého města, které má být kulturním centrem města, ale i regionu. Zároveň ve svých návrzích obklopuje staré město pásmy zeleně, které se mají přirozeně vkliňovat mezi obytné satelity.48 Aby Gočár zamezil dopravnímu přesycení starého města, vytvořil kolem starého města okruţní sběrnou třídu, která znemoţnila vyústění radiálních komunikací do jednoho bodu, ve středu města.49
Obr. č. 18: Letecký snímek Hradce Králové. 48
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 22. 49 Tamtéţ, s. 23.
34
Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8310813&y=50.2063819&z=14
Na obrázku č. 18 je letecký pohled na dnešní Hradec Králové. V prostoru vně historického centra města je viditelná okruţní třída, kterou vyprojektoval Josef Gočár na počátku 30. let, 20. století. Díky ní je dopravní dostupnost jednotlivých částí města snadná a rychlá. Obrázek č. 19 ukazuje, ţe přes Hradec Králové prochází několik významných komunikací, národního, aţ nadnárodního významu. Přestoţe město nedisponuje ţádným městským obchvatem a je zároveň uzlem automobilové dopravy, dopravní situace je díky Gočárovu, opět velmi nadčasovému řešení, zvladatelná.
Obr. č. 19: Základní mapa Hradce Králové. Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=15.7742136&y=50.2053521&z=11
6.3.
Slučování obcí
O sloučení Hradce Králové s okolními obcemi se snaţil starosta František Ulrich od samého začátku svého starostenského úřadu. Připomeňme, ţe Hradec Králové byl od roku 1850 administrativně oddělen od svých osad. Počet obyvatel samotného Hradce Králové čítal podle sčítání osob z roku 1921 pouze 13 000 obyvatel. Pro srovnání, samostatná obec Praţské 35
Předměstí měla 5343 obyvatel, Nový Hradec Králové 2979 obyvatel a Plotiště nad Labem 2934. Uvaţovaný sloučený „Velký Hradec Králové“ by tedy v roce 1921 čítal dohromady 35 000 obyvatel a znamenal by obnovení původního historického stavu.50 Za doby dlouhého starostování Františka Ulricha (1896 - 1929) se přes veškerou snahu podařilo pouze připojení obce Věkoše, a to v roce 1923. Je pravděpodobné, ţe nechuť zastupitelů města k připojování dalších městských obcí měla i politické důvody. Nejsilnější strana v městském zastupitelstvu, tedy Národní demokraté, získala v příměstských obcích v průměru 5,2 % hlasů a v případě vytvoření „Velkého Hradce Králové“ by ztratila své dominantní postavení. 51 Podle Škalouda: „Obavy ze změn v rozložení politických sil a ze změn v oblasti řešení ekonomických zájmů byly bezesporu určující příčinou neuskutečnění Ulrichových představ a záměrů, byť navenek tato záležitost takto prakticky prezentována nebyla“.52 Politická strana
Procentuální zisk hlasů
Získané mandáty
Národní demokraté
32,2%
12
Sociální demokraté
22,6%
8
Socialisté
16,9%
6
Ţivnostníci
15,9%
6
Lidovci
12,4%
4
Tab. 1: Výsledky voleb do zastupitelstva města Hradce Králové v roce 1919. 53
6.4.
Regulace toků Labe a orlice
Ihned po začátku bourání hradeb vyvstala otázka nevyhovujícího stavu koryt řek Labe a Orlice. Bylo zapotřebí zregulovat toky obou řek, aby se zamezilo mohutným povodním, které by ohroţovaly nově vznikající město. Problematika také souvisela se snahou splavnění středního Polabí a vyuţití vodní síly pro výrobu elektrické energie.54
50
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 43. 51 Tamtéţ, s. 44. 52 Tamtéţ, s. 125. 53 Tamtéţ, s. 44. 54 Tamtéţ, s. 93.
36
Obr. č. 20: Regulované koryto řeky Labe v prostoru mezi Pražským mostem a vodní elektrárnou Hučák. (foto autor práce)
Obr. č. 21: Labská vodní elektrárna Hučák, ležící přibližně 350 metrů nad soutokem Labe s Orlicí. (foto autor práce) 37
6.5.
Výstavba školských a zdravotnických zařízení
Město praktikovalo metodu bezplatného věnování, nebo prodeje stavebních parcel za symbolické částky státním orgánům, aby posilovalo stavební ruch a zároveň vytvářelo na svém území veřejně prospěšné stavby, jejichţ výstavba byla z velké části financována z veřejných prostředků. Město však výstavbu řady objektů dobrovolně finančně dotovalo, aby i pro další státní instituce byla výstavba objektů na území města „ekonomicky přitaţlivá“. Takto vznikaly stavby v sektoru školství, zdravotnictví, justice nebo státních drah.55 Rozmach nových školských zařízení nastal krátce po začátku bourání opevnění a jiţ roku 1895 vznikla Vyšší škola obchodní. Následovaly školy umělecké, technické a řada nových škol základních.56 V oblasti školství se starosta Ulrich zaslouţil nejen o vznik nových školských zařízení ale zároveň jako předseda okresní školní rady i o jejich bezproblémové fungování.57 Významný byl pro poválečnou výstavbu návrat architekta Josefa Gočára, který ještě před 1. světovou válkou vybudoval schodiště spojující historické jádro s vnitřním městským okruhem. Do Hradce Králové se Josef Gočár vrátil v roce 1922. Jeho první poválečnou stavbou byla budovy Anglobanky na dnešním Masarykově náměstí. Poté se zúčastnil společně s Oldřichem Liskou soutěţe na Státní odbornou koţeluţskou školu, kterou vyhrál. Gočár se snaţil vytvořit účelnou stavbu, která byla ovlivněna současnou holandskou architekturou (tzv. Amsterdamskou školou Wendingen) a esteticky chápaným konstruktivismem.58
55
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 22. 56 Tamtéţ, s. 48. 57 Tamtéţ, s. 49. 58 POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus:1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2009, s. 67.
38
Obr. č. 22: Budova bývalé koželužské školy, dnes Střední průmyslová škola strojní. (foto autor práce)
Po dohodě městského zastupitelstva s příslušnými ministerstvy došlo i k výstavbě nové budovy gymnázia, která se nacházela na Tylově nábřeţí. Architekt Gočár zde navázal na architektonické řešení starší koţeluţské školy, ale celkový výraz budovy gymnázia ve snaze po větší účelnosti ještě více zjednodušil. Stěny budovy pak vytvořil z pro Hradec Králové tak ztotoţněného červeného zdiva, které bylo pouţito i při stavbě koţeluţské školy.59
59
Tamtéţ, s. 69.
39
Obr. č. 23: Budova Gymnázia Josefa Kajetána Tyla. (foto autor práce)
V letech 1924 - 1925 podnikl Josef Gočár cesty do Francie a Holandska, kde se setkal s hnutími usilujícími o reformu školské architektury. Myšlenky těchto hnutí, jako je vytvoření volného zeleného prostředí v okolí škol a ekonomické otázky fungování škol ho zaujaly a přiměly k vytvoření komplexu obecných, měšťanských a mateřských škol.60 Architekt Josef Polášek vysvětluje: „Z ekonomických důvodů se v Holandsku staví několik škol dohromady s velkým společným sportovním hřištěm a rovněž tělocvičny jsou koncipovány tak, aby byly vklíněny mezi školní budovy“.61 Josef Gočár vytvořil na pravém břehu Labe síť mateřských, základních a středních škol, které orientoval jihovýchodním směrem, aby se do učeben dostávalo maximum denního světla. Ve středu areálu vytvořil sportoviště, která slouţila školám základním i středním. Dále vytvořil rovné střechy škol, které měly být vyuţívány jako „sluneční lázně pro žactvo“. V českém prostředí byly takovéto střechy naprostou novinkou a Gočár získal tuto inspiraci od průkopníka funkcionalistické architektury LeCorbusiera.62
60
Tamtéţ, s. 71. Tamtéţ, s. 71. 62 Tamtéţ, s. 74. 61
40
Obr. č. 24: Historický snímek funkcionalistické budovy mateřské školy, dnes Základní škola Gočárova.
Marie Benešová tvrdí, ţe: „Tímto dílem vlastně vrcholí Gočárův přerod od architektury dekorativní k architektuře funkcionalistické“.63 Na tomto školském komplexu můţeme vidět důslednou účelovost a funkčnost. Ukazují to např. dobře rozvinuté centrální šatny, centrální sportoviště, společné stravovací prostory.64
63
BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958, s. 23. 64 Tamtéţ, s. 24.
41
Obr. č. 25: Letecký snímek školského komplexu na pomezí Labské kotliny a náměstí Míru. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8229788&y=50.2072345&z=17
Na obrázku č. 25 můţeme vidět komplex mateřských, základních a středních škol dnes. V horní části snímku můţeme vidět sídliště Labskou kotlinu I, první poválečné sídliště na území města Hradce Králové. V levé části snímku řeku Labe s vodní elektrárnou Hučák. Mimo rozvoje školství se starosta Ulrich podílel i na vzniku všeobecné okresní nemocnice, která měla nahradit kapacitně nevyhovující vojenskou nemocnici z dob pevnosti. O výstavbě nové nemocnice a dotaci na její výstavbu rozhodla městská rada v lednu roku 1925. Nová moderní nemocnice byla otevřena v roce 1928 a svým významem začala rychle přerůstat rámec svého okresu.65 V nově vzniklé nemocnici se začala vytvářet skupina schopných lékařů - vědců, kteří byli do budoucna odborným předpokladem pro vznik a existenci Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.66
65
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 75. 66 Tamtéţ, s. 70.
42
Obr. č. 26: Historický letecký snímek všeobecné okresní nemocnice a jihovýchodní části města. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 37.
Na obrázku z roku 1949 je vidět nemocnice v dolní části obrázku. Ještě 21 let po svém dokončení leţela nemocnice stále v uctivé vzdálenosti od zbytku města. Díky své poloze, v otevřeném rovinatém terénu, je moţný prostorový rozvoj tohoto zdravotnického zařízení i do budoucna. Obrázek č. 27 ukazuje areál Fakultní nemocnice Hradec Králové v dnešní době. Obrázek dokumentuje dostatek volných ploch pro další rozvoj nemocnice, včetně rozvoje přilehlých školských zařízení: Lékařské fakulty UK a Fakulty vojenského zdravotnictví, Univerzity obrany.
43
Obr. č. 27: Letecký snímek areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8269056&y=50.1978573&z=16
Obr. č. 28: Snímek Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové. (foto autor práce)
44
6.6.
Budova ředitelství ČSD
Koncem dvacátých let byl architekt Josef Gočár pověřen projektem budovy ředitelství ČSD, jedné z dominant Ulrichova náměstí. Gočár vyprojektoval monumentální stavbu, která měla svým horizontálním pojetím a pravidelným rytmem oken navozovat rychlík, který právě zastavil ve stanici. Interiér budovy je poté tvořen dvojící ochozových hal, které jsou ve smyslu funkcionalismu prosté, ploché, jednobarevné a vystihují poslání budovy.67 V dnešní době slouţí budova bývalého ředitelství ČSD policii ČR, která si v těchto prostorách zřídila krajské ředitelství policie ČR pro Královéhradecký kraj.
Obr. č. 29: Budova ředitelství ČSD, dnes Krajské ředitelství policie ČR. (foto autor práce)
67
BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958, s. 27.
45
6.7.
Průmyslová výstavba
Průmyslová výroba měla uţ historicky výhodnější moţnosti svého rozvoje v příměstských obcích, ve kterých neexistovalo opevnění, ani stavební uzávěra. Průmyslová výroba se soustředila například do obcí Nového Hradce Králové, Kuklen nebo Praţského předměstí. Trend soustřeďování průmyslové výroby na periferii města, nebo do blízkých obcí, ještě více podporovaly plány architektonického rozvoje města, které měly za cíl vytvoření širšího centra města v neprůmyslovém charakteru.68 Jedním z příkladů podniků, které byly takto vytvořeny v příměstské obci je světoznámá továrna na výrobu pian a pianin Petrof, která byla zaloţena roku 1864.69 Největší průmyslové podniky, které na území hradecké aglomerace kdy vznikly, byly zaloţeny v období německé okupace mezi roky 1939 - 1945. Takto byla zaloţena továrna na výrobu lepenek OSPAP, strojírenské Škodovy závody, které byly po únorovém převratu přejmenovány na ZVÚ (Závod vítězného února) nebo ČKD, které vzniklo na nejúrodnější ploše tradičního zelinářského katastru Plotišť nad Labem.70 6.8.
Bytová výstavba
Stavební ruch aglomerace Hradce Králové se ve 30. Letech, 20. století skládal z výstavby činţovních domů, které vznikaly nejvíce v Labské kotlině, na pravém břehu řeky Labe a z výstavby vilových bloků v obcích na okraji aglomerace. Takto vznikly vilové bloky ve Věkoších, na Pouchově a na Slezském předměstí. Celkově se výstavba a těţiště města v předválečném období přesouvali na pravý břeh Labe, tedy západním směrem.71 V období Německé okupace byla velmi utlumena jiná, neţ průmyslová výstavba. Jedinou bytovou výstavbou byla kolonie dělnických domků na Slezském předměstí, určená primárně pro zaměstnance nedaleké, nově vznikající, továrny OSPAP.72
68
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998, s. 74. 69 Tamtéţ, s. 75. 70 KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 90. 71 Tamtéţ, s. 91. 72 KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 92.
46
7. Vývoj morfologické struktury města po sloučení aglomerace
V poválečném období se Hradec Králové potýkal s nedostatkem bytů a přestárlým bytovým fondem. Problematické byly rovněţ rozvody vody, plynu, elektřiny a kanalizace, jejichţ údrţba byla ve válečném období zanedbána. Nově spojené město, jehoţ jednotlivé části prošly v posledním století vlastním, mnohdy odlišným vývojem, potřebovalo nový územní plán. Jeho vypracováním byli pověřeni architekti Havlíček a Bartoš, kteří se zaslouţili o výstavbu prvního poválečného sídliště Labské kotliny I, západně od soutoku Labe a Orlice.73
7.1.Sloučení obcí Formální spojení obcí královéhradecké aglomerace do jednoho správního celku se nepodařilo prosadit starostu Ulrichovi demokratickou cestou po dobu 34 let jeho výkonu funkce starosty. Přestoţe existovaly blízké vazby mezi městem Hradcem Králové a okolními obcemi a fyzická výstavba spojila několik obcí v jeden celek, tak k administrativnímu spojení došlo aţ z nařízení německých okupantů v roce 1942. Není pochyb o tom, ţe toto nařízení mělo pro budoucí výstavbu města a sjednocení dalšího územního plánování pozitivní vliv.74
73 74
Tamtéţ, s. 92. Tamtéţ, s. 93.
47
7.2.Labská kotlina I Sídliště vyprojektovali architekt Havlíček a Bartoš. Dokončeno bylo v roce 1955 a je typické svým řádkovým zastavěním plochy, čímţ navázalo na pro město tradiční funkcionalistickou tendenci.75 Sídliště se skládá ze dvou paralelně jdoucích ulic, nesoucích stejný název - Labská kotlina. Je umístěno do prostoru po pravém břehu Labe, v místě soutoku. Z jihozápadu je ohraničeno Gočárovým okruhem, východní hranici tvoří přirozeně tok řeky. Severně je vymezeno ulicí V Lipkách, která je jednou z pěti hlavních komunikačních os, které vycházejí z Praţského mostu. Tyto osy tvořily základ nově vznikajícího města na přelomu 19. a 20. století. V severovýchodní části sídliště se nachází školský komplex, vytvořený architektem Gočárem. Je tvořen základní školou Gočárovou, Gymnáziem Josefa Kajetána Tyla a Obchodní akademií. Na obr č. 30 je pohled na sídliště Labskou kotlinu I, nacházející se severozápadně od soutoku řek Labe a Orlice. Je zde vidět jiţ zmíněné řádkové zastavění plochy, v duchu funkcionalistické tradice města.
Obr. č. 30: Letecký snímek sídliště Labské kotliny I (černě vymezené). Vlevo od velkého městského okruhu sídliště Labská kotlina II. Zdroj:https://www.google.cz/maps/@50.2059055,15.8232331,837m/data=!3m1!1e3?hl=cs
75
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 94.
48
Obr č. 31: Řádkově zastavené sídliště Labské kotlina I. (foto autor práce)
7.3.Orlická kotlina
Společně s měnící se hospodářskou a společenskou strukturou, kdy v souvislosti s narůstající urbanizací a industrializací a rozvojem velkých podniků, které neměly doposud v Hradci Králové tradici, a proto ani vytvořené zázemí pro dělníky, bylo zapotřebí toto zázemí vytvořit. Podle územního plánu z roku 1950 vzniklo v letech 1951 - 1958 mezi tehdejšími Švermovými (dnes Kubištovými) sady a Okruţní třídou sídliště Orlická kotlina. Podobně jako u jiných objektů vystavěných v blízkosti řek, i zde byla vytvořena protipovodňová opatření ve formě násypových hrází řeky Orlice.76 Orlická kotlina patří podle velikosti staveb k sídlištím drobnějšího měřítka. Čtyřpatrové domy umístěné v prostředí bohatých pásů zeleně jsou vhodně začleněné do městského organismu. K mírnému znehodnocení prostředí zde došlo v 70. letech, kdy byl při východním okraji sídliště vybudován roku 1978 silniční nadjezd nad Pospíšilovou třídou,
76
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 94.
49
který pro nadměrný hluk a znečištění přilehlého okolí nebylo moţné zkolaudovat, aţ do vytvoření protihlukových stěn v roce 2008. 77 Toto sídliště je situováno do úzkého pásu mezi Gočárův okruh z východu a Kubištovy sady ze západu. V severní části je sídliště ohraničené Pospíšilovou třídou. V jiţní části se nachází sportovní haly a fotbalová hřiště TJ Slavia Hradec Králové, která disponuje oddíly basketbalu, volejbalu, házené, fotbalu a dalších sportů. Bezprostředně za tímto areálem teče řeka Orlice, která tvoří jiţní hranici sídliště. Na opačném břehu řeky Orlice se nachází Všesportovní stadion.
Obr. č. 32: Letecký snímek Orlické kotliny. Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2115023,15.8454034,703m/data=!3m1!1e3?hl=cs
77
ČT24.Nadjezd v Hradci má protihlukovou stěnu, omezení v dopravě končí. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1434836-nadjezd-v-hradci-ma-protihlukovou-stenu-omezeni-vdoprave-konci[online]. ©2008 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/
50
Obr. č. 33: Sídliště Orlická kotlina, v pozadí protihlukové stěny nadjezdu nad Pospíšilovou třídou. (foto autor práce)
7.4. Slezské předměstí
Na konci 50. let a na počátku 60. let se těţiště bytové výstavby začalo přesouvat z centrálních partií města, které jiţ byly hustě zastavěné, do oblastí řidčeji osídlených. V tomto období vznikají první rozsáhlá sídliště, která uţ jsou od historického středu města poměrně vzdálená. Sídliště Slezské předměstí bylo umístěno do volných prostor mezi předměstské vilky, přičemţ zůstal zachován předměstský ráz zeleně a zahrad a panoramatický výhled na řeku Orlici a novohradecké lesy.78 Podle návrhu architekta Zídky vznikla moderní čtvrť pro cca 1700 obyvatel, která byla navíc vhodně napojená na komunikační síť. Charakter budov se skládá z několika výškových stupňů, přičemţ nejvyšší vzniklé stavby byly třináctipodlaţní domy. Sídliště bylo rozděleno na 3 části. Jednotlivé části nesou názvy Slezské - Sever, Slezské - Jih a Markovická ulice, na niţ byl roku 1959 postaven první panelový dům na území města Hradce Králové.79
78 79
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s.95. Tamtéţ, s. 90.
51
Slezské předměstí je ze severu ohraničené ţelezniční tratí vedoucí z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí. Za touto tratí se nachází jediná průmyslová zóna města, která se nazývá Skladištní oblastí. Působí zde ţelezářský podnik Ferona a.s., kovošrot TSR Czech Republic s.r.o., dřevoobrábějící podniky Dřevocomplet s.r.o. a Dřevo Trust a.s. nebo logistické centrum DPD.cz. Ve východní části sídliště je areál Hradecké pekárny. V západní části je sídliště ohraničené areálem Dopravního podniku města Hradce Králové a z jihu hlavní komunikací Víta Nejedlého, která směřuje na Šumperk a dále na Ostravu.
Obr. č. 34. Letecký snímek severní části Slezského předměstí. Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2191323,15.853083,996m/data=!3m1!1e3
V severní části obrázku č. 34 je vidět část předměstí, konkrétně Slezské předměstí Sever. Na sever od tohoto sídliště prochází jiţ zmíněna ţelezniční trať, spojující Hradec Králové s Týništěm nad Orlicí a dále s Chocní. V severovýchodní části obrázku je vidět bytová výstavba v Markovické a Gagarinově ulici. V západní části obrázku se nachází areál Dopravního podniku města Hradce Králové. Obě tyto části sídliště jsou vhodně začleněny do klidné, periferní oblasti, od rušného města jsou odděleny z jihu, nízkou vilovou zástavbou.
52
Obr. č. 35: Panoramatický pohled na sídliště Sever, v levé části výstavba z počátku 60. let, v pravé části výstavba z konce 60. let. Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2208282,15.8457463,3a,75y,84.27h,90.06t/data=!3m6!1e1!3m4!1sqnR2Kitag O295UuKdH7vVg!2e0!7i13312!8i6656
Hlavní komunikací, která prochází středem Slezského předměstí, je třída SNP (Slovenského národního povstání). Tato komunikace začíná u autobusové stanice Slezské předměstí – Cihelna a od kříţení s ulicí Bratří Štefanů, u hotelu Alessandria, je dále pojmenována Pospíšilova třída. Pospíšilova třída je přímo spojena s malým městským okruhem, tudíţ je pro místní obyvatele hlavní komunikační tepnou v severovýchodní části města.
Obr. č. 36: Letecký snímek Slezského předměstí.
53
Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2178446,15.8595883,1185m/data=!3m1!1e3
Od rušné dopravy, probíhající po velkém městském okruhu, je Pospíšilova třída oddělena nadjezdem, který ji kříţí ve vyšší úrovni a nenarušuje tak poklidný předměstský ráz.
Obr. č. 37: Panoramatický snímek Pospíšilovy třídy, v levé části nadjezd městského okruhu, v pravé části sídliště Orlická kotlina. Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2138356,15.8431755,3a,75y,99.96h,84.06t/data=!3m6!1e1!3m4!1sFp0nfwGm itmDBRZYXydCtQ!2e0!7i13312!8i6656
8. Fenomén panelové výstavby 8.1. Předpoklady panelové výstavby Panelová výstavba představovala sériovou typizovanou produkci bytových domů, která reagovala na bytovou nouzi. Obyvatelstvo, stěhující se nepřetrţitě do měst od konce 2. světové války, vyţadovalo obytné prostory, ve kterých by mohlo ţít společně se svými rodinami. Političtí představitelé zemí východního bloku, reagující na vzniklou situaci, se inspirovali vybranými myšlenkami meziválečné avantgardy, z nichţ nejpodstatnější myšlenky spatřovali v tezích o standardizaci, hromadnosti, sériovosti a nutné industrializaci stavebního průmyslu.
80
Obrázek č. 38. dokumentuje nárůst, stále více standardizované, bytové výstavby
v poválečném období na území dnešní České republiky a její dosaţené maximum v polovině 70. let, kdy bylo meziročně vybudováno téměř 100 000 bytů. Na území města Hradce Králové se konal, jako ve většině českých měst, čilý stavební ruch. V první polovině 70. let vznikla
80
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 47.
54
sídliště Labská kotlina II a Malšovice a byla zahájena výstavba největšího sídlištního bloku, Moravského předměstí. DLOUHODOBÝ VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY OD ROKU 1948 100000 90000
Bytová výstavba celkem
80000
Počet dokončených bytů
70000 Komunální (státní), podniková a ostatní bytová výstavba
60000 50000 40000
Družstevní bytová výstavba
30000 20000 10000
Byty v rodinných domech
Členění podle investičních forem do roku 2005, od roku 2006 pouze členění na byty v RD a mimo RD
2010 2011
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
1948
0
Z podkladů ČSÚ zpracoval ÚRS PRAHA,
Obr. č. 38: Dlouhodobý vývoj bytové výstavby od roku 1948 do roku 2011. Zdroj:https://www.czso.cz/csu/czso/bytova-vystavba-v-uzemich-ceske-republiky-v-letech-1997-az-2011wnhcm3nu4p
V poválečné době existovaly na území Československa nejčastěji standardní dvoupokojové byty, v nichţ se mnohdy těsnaly celé rodiny, výjimkou nebyla ani situace, kdy v těchto bytech ţilo pohromadě i více rodin. Tyto rodiny navíc ţily v mnohdy nevyhovujících podmínkách a problematické byly i základní potřeby, jako například vodovodní rozvody a kanalizační síť. Ještě na konci 60. let disponovalo vodovodním rozvodem přímo do domácnosti pouze 49% bytů na území státu a koupelna s toaletou se vyskytovala pouze v kaţdém třetím bytě. Ostatní obyvatelé byli odkázáni na tyto potřeby ve společných prostorách, nejčastěji na patře. 81
S prvním vyuţitím velkoplošných ţelezobetonových dílců (panelů) na našem území je spojeno výzkumné pracoviště baťovy továrny ve Zlíně, které ještě před zestátněním roku 1948 stihlo postavit několik experimentálních domů. 81
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 48.
55
Obr. č. 39: Ukázka experimentálního panelového domu ve Zlíně. Zdroj: https://www.google.com/search?hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1600&bih=775&q=experimen t%C3%A1ln%C3%AD+domy+zl%C3%ADn+&oq=experiment%C3%A1ln%C3%AD+domy+zl%C3%ADn+& gs_l=img.3...12675.17435.0.18289.25.11.0.14.14.0.90.675.11.11.0....0...1ac.1.64.img..0.16.699.ir0qKfsy9lo#im grc=tEyxpyNMZVVC8M%3A
První panelové sídliště na našem území vzniklo roku 1954 v Praze 4, Na zelené lišce a bylo postaveno na základě soustavy G40. Tato soustava byla krajně nevyhovující a o 4 roky později byla výstavba těchto domů zastavena.
82
Tehdejší architekti byli levicově zaměření a
jejich záměrem bylo stavět kolektivní domy, které měly s postupným vývojem společnosti a omezováním rodiny, jako burţoazního přeţitků, vytvořit společné kolektivní bydlení.83
82
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 66. 83 MFDnes . Sídliště Zelená liška stojí jiţ 80 let. Stále se zde skvěle ţije. Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/sidlistezelena-liska-0ue-/dum_osobnosti.aspx?c=A150608_170206_dum_osobnosti_web [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://www.idnes.cz//
56
8.2. Charakteristika panelové výstavby Sériově budovaná panelová výstavba plnila prvotně úkoly kvantového masového zabezpečení obydlí pro velké mnoţství populace, která se vyskytovala ve městech. Stinnou stránkou této výstavby je kvalita a technické provedení těchto spěšně budovaných staveb. Ţivotnost jednotlivých komponentů jako například střech, fasád, stoupaček, instalací a jiných části dosahovala ţivotnosti pouze jedné generace. Při konstrukci a stavbě těchto domů byla navíc přehlíţena, dnes tolik aktuální otázka energetické bilance domů. 84 Prostorová lokace panelových sídlišť socialistické střední a východní Evropy nebyla podmíněna primárně cenou a atraktivitou pozemků, jako tomu bylo v západní Evropě, kde určující byla poptávka budoucích majitelů domů a bytů. V době vrcholné fáze sériové výstavby v 70. letech byl rozhodujícím faktorem reliéf terénu, který byl v ideálním případě rovný a volný a umoţňoval snadnou manipulaci s velkými montáţními stroji a neprodraţoval výstavbu překonáváním nerovností terénu.85 Tyto volné rovné plochy se nacházely na periferiích měst, proto se ve středo- a východoevropských městech setkáváme častěji s polycentrickou strukturou měst, kdy nová sídliště, vzniklá na těchto periferiích, vytváří druhotná městská centra. Výhodou okrajové polohy sídliště je blízkost k okolní přírodě a dostatek volných prostor pro vytvoření městských ploch zeleně, parků, hřišť a areálů volnočasových aktivit uvnitř sídliště. Veřejná zeleň navíc druhotně odděluje rušné dopravní komunikace od sídlištního ţivota a vytváří tak bezpečnější prostor pro děti i dospělé. Nevýhody panelových sídlišť můţeme spatřovat v minulosti často opomíjené estetické kvalitě a monotónnosti panelových bloků, špatné infrastruktuře nebo nedostatku pracovních míst v místě bydliště. Direktivně řízená plánovaná bytová výstavba státu navíc nereflektovala technologické nedostatky a bránila svobodnému zapojení širších odborných kruhů, jejichţ zástupci obhajovali jinou bytovou koncepci, neţ byla oficiální jednotná koncepce.
86
Zpětná
vazba mezi obyvateli bytů ve východním bloku, byla v porovnání s obyvateli obdobných bytů v západní Evropě, omezena nepřítomností svobodných médií a celkovým politickospolečenským klimatem. 84
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 69. 85 Tamtéž, s. 34. 86 Tamtéž, s. 48.
57
Architektura normalizační doby byla transformována na průmyslové odvětví, které mělo za cíl produkovat typizovanou sériovou výrobu, jejíţ kvalitativním znakem bylo mnoţství. Vytvářela monotónní sídliště, která záměrně, či nezáměrně, vytvářela jednotné typy obydlí, pro všechny vrstvy obyvatelstva. 87 Postupně se zvyšující počet bytů a ţivotních standardů jeho obyvatel však čelil na počátku 70. let ohroţení. Štědrá sociální politika státu, která je charakteristická finanční a materiální podporou rodin s dětmi, vedla k populačnímu boomu. Tzv. generace Husákových dětí, coţ je státní podporou vyvolaný výrazný přirozený přírůstek obyvatelstva v letech 1970 – 1979, dosahující svého maxima roku 1975,88 znamenal ohroţení dosavadního ţivotního standardu obyvatelstva a prohloubení problému s nedostatkem ubytovacích kapacit. Reakcí na tento očekávaný populační nárůst a stále nedostatečný počet bytů byla největší bytová výstavba v dějinách naší země, kterou dokládá obrázek č. 38. Zvláště pak v druhé polovině 70. let můţeme sledovat pokračující vydatný počet nově narozených dětí. Zde je jedním z moţných vysvětlení fakt, ţe nová bytová výstavba 70. let jiţ nebyla pouze reakcí na populační růst, ale ţe nově vytvořené byty a podmínky pro mladé rodiny byly naopak příčinou dalšího růstu mnoţství nově narozených dětí.
87
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 60. 88 Tamtéţ, s. 20.
58
Obr. č. 40: Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel mezi léty 1969 – 1989. Zdroj: HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 26.
Geograficky je zde pozoruhodná souvislost mezi sociální podporou státu - zvýšeným přirozeným přírůstkem - výstavbou nových bytů a občanské vybavenosti – druhou vlnou přirozeného přírůstku. Průměrná obytná plocha v bytě, nebo téţ plošný standard, je další sledovanou charakteristikou, která vypovídá o velikosti ţivotního prostoru v bytě na 1 obyvatele. Vypočítává se z průměrného počtu osob na velikost bytového fondu. Lze říci, ţe větší plošný standard je odrazem vyšší ţivotní úrovně obyvatel. Tabulka č. 41 dokládá zvětšující se velikost bytů, která se mezi roky 1970 – 2011 zvýšila z 39,1 m2 na 52,6 m2 v roce 2011. Zároveň dochází k trendu sniţujícího se průměrného počtu osob obývajících 1 byt. Roku 1970 ţilo v 1 bytu průměrně 3,15 obyvatel, zatímco v roce 2011 uţ to bylo pouze 2,21 obyvatel. Všechny tyto údaje dokládají zvyšující se plošný standard obyvatel a s tím spojenou vyšší ţivotní úroveň obyvatel bytů.
59
Obr. č. 41: Úrovňové ukazatele obydlených bytů v letech 1970 – 2011. Zdroj:
https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/19525309+2400013a15.pdf/ac5320f6-4900-
4421-b666-85efc62879e0?version=1.0 s. 8
8.3.Labská kotlina II
Sídliště Labská kotlina II bylo vystavěno v letech 1970 – 1975 na jiţním okraji Praţského předměstí. Autorem návrhu je architekt Petránek, který vytvořil rozsáhlé sídliště pro cca 7200 obyvatel v JZ části města na volných pozemcích při pravém břehu řeky Labe, pod soutokem. Sídliště rozdělil na 4 části, přičemţ kaţdá část měla být vytvořena ze specifických druhů staveb. Výstavba sídliště trvala déle oproti původním plánům, neboť dodávky panelových prefabrikátů se zpoţďovaly a navíc mnohé dodané prefabrikáty vykazovaly výrobní vady. Celkově bylo nové sídliště vytvořeno v moderním duchu, rozloţení domů a vnitřní řešení domů je netradiční a i v dnešní době je hodnoceno pozitivně.
89
89
Paneláci.cz. Zdroj:http://www.panelaci.cz/sidliste/kralovehradecky-kraj/hradec-kralove-labska-kotlina-ii [online]. ©2013. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.panelaci.cz/
60
Obr. č. 42: Historický letecký snímek Labské kotliny II, od jihovýchodu, z roku 1977. Zdroj: http://www.panelaci.cz/sites/default/files/hist01.jpg
Obr. č. 43: Letecký snímek Labské kotliny II, od jihovýchodu. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 135.
61
Architektonická kompozice sídliště vychází z přirozeného rozdělení původní nízké vilové zástavby na západním a severozápadním okraji sídliště a postupného výškového vzrůstu nových panelových domů, které mají své nejvyšší dominanty při východním a jihovýchodním okraji sídliště. Tímto rozdělením tak dochází k oddělení velkého městského okruhu ve východní části sídliště a hlavní příjezdové komunikace od Pardubic na jihovýchodním okraji sídliště. Tato pardubická příjezdová komunikace, nesoucí název Rašínova třída, je lemována čtveřicí sedmnáctipodlaţních „mrakodrapů“, které izolují Labskou kotlinu II od tohoto hlavního komunikačního tahu. Ve východní části je sídliště od velkého městského okruhu, v této části nazvaného Střelecká ulice, odděleno osmicí třináctipodlaţních domů, které tak Labskou kotlinu II uzavírají od rušného městského ţivota od východu. V západní části je sídliště omezené ţelezniční tratí spojující Hradec Králové s Pardubicemi. Tato trať prošlou v rozmezí let 2013 - 2015 rekonstrukcí a rozšířením z jednokolejné na dvoukolejnou elektrifikovanou trať. Zástavba v blízkosti ţeleznice je vzhledem k nepříjemnému hluku omezena pouze na malé chatičky, které jsou součástí zahrádkářské kolonie.
Obr. č. 44: Letecký snímek Labské kotliny II, vpravo za velkým městským okruhem Labská kotlina I. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8126062&y=50.2026119&z=16
62
Obr. č. 45: Panoramatický pohled na Labskou kotlinu II z Rašínovy třídy. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8155472&y=50.1969817&z=16&l=2&pano=1&pid=36217831&yaw=0.480&fov =1.257&pitch=-0.002
Od prosince 2015 jezdí na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi vlaky v obou směrech nejvyšší povolenou rychlostí na území ČR, tedy 160 km/h. Vlakové spojení obou východočeských krajských metropolí nyní trvá 17 minut na místo původních 25. Zároveň se zvýšil komfort cestujících a sníţil se hluk a nepříjemné lomcování.90 Společně s novým sídlištěm byla vystavěna i občanská vybavenost. Najdeme zde Základní školu Bezručovu, která je umístěna ve středu sídlištní zástavby, polikliniku, pobočku městské knihovny nebo Obří akvárium, které je atrakcí pro turisty. Dále se zde nachází mnoţství dětských hřišť, hřiště na pozemní hokej a sportovní areál Bavlna, který je výchovným a sportovním střediskem ţákovských a dorosteneckých fotbalistů FC Hradec Králové. Za městským okruhem se nachází soukromá klinika plastické chirurgie Sanus a na protějším břehu řeky Labe areál Fakultní nemocnice Hradec Králové.
90
MFDnes. Vlak mezi Hradcem a Pardubicemi jede 160 km/h, zatím jen na zkoušku. Zdroj: http://hradec.idnes.cz/vlak-na-nove-trati-mezi-hradcem-a-pardubicemi-pojede-160-km-h-pmw-/hradeczpravy.aspx?c=A151116_2205879_hradec-zpravy_pos [online]. ©2015. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/
63
Obr. č. 46: Pohled na skupinu výškových budov, které oddělují ve východní části sídliště Labskou kotlinu II od Střelecké ulice. (foto autor práce)
8.4.Malšovice Toto sídliště vzniklo na volných pozemcích mezi starobylou obcí Malšovice, o které existuje první písemná zmínka uţ z konce 15. století a rozpínajícím se centrem města. Bytová výstavba v tomto rovinatém terénu levého břehu Orlice započala v polovině 60. let a dokončena byla roku 1974. Takto vznikla městská čtvrť pro více neţ 11 000 obyvatel, která je charakteristická klidnějším prostředím bohatým na zeleň a kvalitní dopravní dostupností díky napojení na blízký městský okruh.91
91
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 96.
64
Obr. č. 47: Historický letecký snímek jihovýchodní části města z roku 1950. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 47.
Malšovice jsou členěny na výškové bytové domy přiléhající k městskému okruhu a vytvářející předěl mezi centrem města a tímto sídlištěm ze severu a rodinnými domky a zahrádkářskou kolonií z východu. Severní hranici Malšovic tvoří Gočárův okruh a Úprkova ulice, západní pak čtyřproudová Brněnská ulice, která je hlavním dopravním uzlem na Svitavy a dále na Moravu. Ve středu Brněnské ulice se nachází největší obchodní středisko na území města Hradce Králové - Futurum, které svoji rozsáhlou zastavěnou plochou ve výšce přibliţně čtyřpatrového domu vytváří další hranici mezi Malšovicemi a zbytkem města. Jiţní a jihovýchodní část Malšovic je tvořena lesy a zákonem chráněnými lučními a rybničními plochami, vytvářejícími rekreační a volnočasovou zónu. V této atraktivní klidné lokalitě na pomezí velkoměsta a lesů vznikla v nedávné době rezidenční čtvrť Na Plachtě. Z východu Malšovice vystupují do rovinatého terénu podél levého břehu Orlice aţ do Malšovy Lhoty.
65
Obr. č. 48: Letecký snímek Malšovic. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8546216&y=50.1994953&z=16
Obr. č. 49: Letecký snímek Malšovic, pohled od severu, v popředí čtveřice vysokých domů oddělujících Malšovice od městského okruhu. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 116.
66
Obr. č. 50: Moderní rezidenční výstavba v jižní části sídliště. (foto autor práce)
Ve středu Malšovic bychom nalezli občanskou vybavenost, která zde byla vytvořena společně s novým sídlištěm v 70. letech. V pomyslném středu této městské části se nachází Základní škola Úprkova, Policejní ředitelství Malšovice, pošta a síť malých obchodů. Novou občanskou vybavenost tvoří obchodní centrum Futurum v západní části sídliště. Dále je zde vytvořeno vhodné sportovní zázemí pro obyvatele celého města a širokého okolí. Existuje zde jezdecký klub, sportovní střelnice, kuţelkový klub, sídlí zde světoznámý hiphopový taneční klub T-base a v severní části mezi řekou Orlicí a Gočárovým okruhem se nachází Všesportovní stadion, na kterém hrají fotbalisté FC Hradec Králové střídavě první a druhou nejvyšší fotbalovou soutěţ. Vzhledem k mírnějším návštěvnickým pravidlům pro účastníky druhé fotbalové ligy je nyní Všesportovní stadion v Hradci Králové se svojí druholigovou kapacitou 22 000 diváků stadionem s největší diváckou kapacitou pro fotbalové zápasy v České republice. Malšovice jsou díky svému bezprostřednímu kontaktu s novohradskými lesy také počátečním bodem Hradečnice, coţ je lesní asfaltová cesta, na niţ navazuje lesní okruh o délce necelých 11 km. Tato lesní cesta, která je hojně vyuţívána cyklisty, bruslaři, houbaři i 67
pěšími je oblíbenou volnočasovou odpočinkovou zónou i dopravní komunikací pro obyvatele ze širokého okolí. 92
Obr. č. 51: Panoramatický snímek lesní cesty Hradečnice. Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=15.8720855&y=50.1905893&z=15&l=2&pano=1&base=ophoto&pid=12631698 &yaw=2.147&fov=1.257&pitch=0.086
8.5. Moravské předměstí
V první polovině 70. let se téměř celá bytová výstavba města soustředila do níţinatých rovin jiţní a jihovýchodní časti města, tedy do prostoru mezi levými břehy řeky Orlice ze severu a Labe ze západu. Jiţní ohraničení tvoří hřeben Novohradeckého kopce.
92
MFDnes. Dokonalá vábnička na bruslaře, asfaltový okruh Hradečnice nemá chybu. http://hradec.idnes.cz/recenze-asfaltoveho-okruhu-hradecnice-v-mestskych-lesich-pmv-/hradeczpravy.aspx?c=A140920_2101081_hradec-zpravy_pos[online]. ©2014 [cit. 2016-02-13].Dostupné z: http://www.idnes.cz/
68
Obr. č. 52: Historický letecký snímek jihovýchodní části města z roku 1949. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 43.
69
Obr. č. 53: Letecký snímek jihovýchodní části města. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8275206&y=50.1941176&z=15
Výstavba sídliště byla zahájena roku 1972 podle návrhu Františka Křeliny. Největší sídliště Hradce Králové bylo rozčleněno na 6 obytných okrsků, jejichţ součástí byly i původní obce Třebeš a Lhota pod strání. Největší sídliště Hradce Králové je ze severu ohraničené velkým městským okruhem. Východní hranici tvoří Brněnská třída, která je hlavní komunikací pro východní část sídliště. Západní hranice je tvořena Zboroveckou silnicí, která je rovněţ jako Brněnská třída, přímo napojena na velký městský okruh a tvoří tak hlavní komunikaci v západní části sídliště. Centrální komunikací obou částí sídliště se stala třída Karla Marxe, dnes třída Edvarda Beneše, která prochází středem celého sídliště.
70
Obr. č. 54: Letecký snímek Moravského předměstí, uprostřed Benešova třída, vlevo Zborovecká silnice, vpravo Brněnská třída. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8389119&y=50.1917982&z=15&l=0
Obr. č. 55: Letecký snímek původní obce Třebeš. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 142.
71
Obr. č. 56: Letecký snímek východní částí sídliště, od Malšovic oddělené Brněnskou třídou. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 126.
Bytová výstavba tohoto sídliště se skládá převáţně z vysokopodlaţních domů. Trend výstavby vysokých obytných domů byl umoţněn díky technickému pokroku, který umoţňoval stavět mnohapatrové domy ve velkém nákladu. Tento trend byl podpořen také úbytkem volných stavebních ploch a tendencí výstavby co největšího mnoţství bytů při vyuţití co nejmenších ploch. Výstavbou Moravského předměstí byly zabrány poslední volné plochy, přímo sousedící s velkým městským okruhem. Na Moravském předměstí se setkáme se širokou občanskou vybaveností. Nachází se zde mnoţství mateřských a základních škol, široká síť předměstských obchodů i obchodní bulvár na Benešově třídě. Velké mnoţství dětských hřišť, mlhovišť, sportovišť, tělocvičen, bazén, několik pošt i supermarketů.
72
Obr. č. 57: Panoramatický pohled na třídu Edvarda Beneše. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8405955&y=50.1921351&z=15&l=2&pano=1&pid=36196034&yaw=5.847&fov =1.257&pitch=0.012
Obr. č. 58: Letecký snímek, v popředí Podzámčí, v pozadí Benešova třída. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 117.
73
Obr. č. 59: Letecký snímek Moravského předměstí, v popředí část Pod strání, v pravé části snímku Benešova třída, v pozadí Podzámčí a Třebeš. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 119.
9. Populační a administrativní rozvoj města
9.1.Dynamický rozvoj města
V roce 1970 ţilo podle údajů Českého statistického úřadu na území města Hradce Králové 80 46393 obyvatel. Dynamický rozvoj města ve 20. století dokazují i data z dřívějšího období, která dokreslují obrázek rychle se rozpínajícího města na soutoku Labe a Orlice. Ačkoliv k administrativnímu sloučení města a jeho okolních obcí došlo aţ později, tak pro co nejobjektivnější posouzení vývoje města jsou zde uváděná historická data sečtena za celé území současného města.
93
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje[online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz//
74
Na začátku 20. století, tedy roku 1900, ţilo v dnešním katastru obce Hradce Králové 29 310 obyvatel, přičemţ v samostatném Hradci Králové pouze 979794 obyvatel. Roku 1930 ţilo v dnešním katastru města jiţ 50 13795 obyvatel. Tíţivá hospodářská situace ve 30. letech a především pak období 2. světové války zpomalili nejen výstavbu města, ale i přirozený přírůstek obyvatelstva. Roku 1950 ţilo na území město 57 11896 obyvatel, coţ poukazuje na výrazně pomalejší přírůstek oproti předešlému období. V 50. letech začíná nová poválečná vlna rozvoje města. Začátek bytové a sídlištní výstavby v různých partiích města, zlepšující se ţivotní úroveň obyvatelstva a pracovní příleţitosti v nově vzniklé krajské metropoli se projevily i v nárůstu obyvatelstva. Roku 1960 ţilo na území dnešního města 66 60897 obyvatel a za dalších 10 let rozvoje a bytové výstavby se počet obyvatel města rozšířil na jiţ zmíněných 80 463 obyvatel v roce 197098. 9.2. Administrativní růst města
Roku 1971 došlo k dalšímu rozšíření města, tentokrát administrativní cestou. Rozpínající se krajská metropole byla rozšířena o sousední obce Plácky, Pouchov a Plotiště nad Labem ze severu a Svobodné Dvory a Plačice ze západu.99 Plácky:Nacházejí se v náplavové rovině podél pravého břehu Labe v severní části Praţského předměstí. Historicky zde vznikla osada, která navazovala na starobylý měšťanský dvůr a labský mlýn Kydlinov. V druhé polovině 20. století je v této části města soustředěna výstavba dělnických domovů.100 Plotiště nad Labem: Leţí západně od Plácek, v úrodné labské rovině. V historických pramenech ze 14. století je zaznamenána ves Plotiště, zásobující město zemědělskými produkty. Intenzivní zemědělská a zelinářská činnost zde probíhá dodnes. Středem Plotišť 94
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 95
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 96 Tamtéţ, s. 458 97 Tamtéţ, s. 458. 98 ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 99
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 97. Tamtéţ, s. 97.
100
75
prochází severojiţně orientovaná hlavní silnice Petra Jilemnického, na kterou kolmo navazují vedlejší komunikace. Západně od Plotišť vede Náchodská komunikace, která je součástí evropské mezinárodní silnice E67 z Prahy do Varšavy a dále do Rigy, Tallinu a Helsinek. 101 Západně od této komunikace se nachází areál bývalého strojírenského podniku ČKD, jehoţ základy byly poloţeny německou protektorátní samosprávou v období 2. světové války. Rozvoj tohoto podniku následoval po skončení světové války, kdy byl podnik zestátněn a připojen pod Škodovy závody. V období socialismu zde probíhala výroba mostních konstrukcí a později lodních a vlakových motorů. Pouchov: První zmínky pocházejí ze 16. Století, kdy byl Pouchov malou osadou, rozkládající se na cestě mezi Hradce Králové a Pileticemi, leţící v neúrodném, močálovitém území. Dnes klidná okrajová čtvrť města, v jejímţ katastru leţí bývalé vojenské letiště. Letiště je vyuţíváno jako festival park, na kterém se konají hudební festivaly Rock for people a Hip hop camp. Svobodné Dvory: Vznikly seskupením zemědělských měsťanských dvorů ve 14. století. Leţí v severozápadní části města, v mírně zvlněné terénu mezi Labem a obcí Stěţery. V okolí se nachází úrodná náplavová půda, která je zemědělsky vyuţívána. Plačice: leţí na štěrkopískovém náplavu, jihozápadně od Kuklen. K poslední vlně rozšiřování města administrativní cestou došlo roku 1980, kdy byly k Hradci Králové připojeny obce Roudnička, Březhrad, Malšova Lhota, Slatina, Rusek a Piletice.
10. Současná prostorová struktura Hradce Králové Z hlediska prostorového uspořádání je Hradec Králové zaloţen koncentricky kolem historického jádra města radiálně okruţním systémem. Prostorová struktura kaţdého města je tvořena stavbami, technickým zařízením, náměstím, volnými plochami ulic a zelení. Kaţdé město je sloţeno z částí, prostorových 101
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 98.
76
struktur, které se od sebe oddělují podle funkcí, které se v jednotlivých částech nalézají. Tyto prostorové struktury se dělí na: centrum, městskou blokovou zástavbu, městskou vilovou zástavbu, sídliště, průmyslové areály a výrobní zóny, suburbánní oblasti rezidenčního charakteru, suburbánní oblasti komerčního charakteru, původní vesnická oblast integrovaná do města a rekreační zázemí. 102
10.1. Historické centrum: Historické centrum Hradce Králové je charakteristické polohou ve středu města, uvnitř malého městského okruhu, který vznikl na počátku 20. století. Nachází se na vyvýšeném pahorku a z hlediska zástavby zde převaţují starobylé, nejčastěji tří, aţ čtyřpatrové domy.
Obr. č. 60: Snímek dokumentující strukturu zástavby v historickém jádru města. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 102.
102
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 30.
77
Roku 1962 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou rezervací. Od roku 1991 je v tomto prostoru vyhlášena památková zóna, v níţ se nachází 70, kulturně významných chráněných objektů. 103 Ve středu historického centra se nachází náměstí nálevkovitého charakteru, nesoucí název Velké náměstí, dříve Ţiţkovo. V západní části Velkého náměstí jsou výrazné městské dominanty, renesanční Bílá věţ a novogotická Katedrála svatého Ducha. V jiţní části náměstí je postavena Jezuitská kolej s kostelem Nanebevzetí panny Marie. Ve východní části se náměstí pozvolna zuţuje a přechází do Malého náměstí, ze kterého komunikace dále vede Mýtskou ulicí na malý městský okruh. V severní části historické centra stojí Klicperovo divadlo, za nímţ je historická část města, rozprostírající se na pahorku, oddělena od níţinatého, rovinatého, zbytku města terasami.
Obr. č. 61: Letecký snímek vyvýšeného pahorku starého města, ve středu snímku nálevkovité Velké náměstí. Zdroj: ZIKMUND, Jiří, Zdena LENDEROVÁ a František TOMAN. Fotoalbum města Hradce Králové: letecké pohledy 1921-2003. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2003, s. 102.
103
Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, 2006, s. 9.
78
Obr. č. 62: Dominanty Velkého náměstí, vlevo renesanční Bílá věž, vpravo novogotická Katedrála sv. Ducha. (foto autor práce)
Středověké historické centrum, do konce 19. století obehnané hradbami, se vyznačuje nepravidelnou úzkou uliční sítí, dokumentující historické dopravní vazby.
104
Vzhledem
k historickému sevření centra města hradbami a tíţivému nedostatku stavebního prostoru, je zde velmi hustá zástavba, s minimem nezastavěných ploch a zeleně. Hustota osídlení je, i přes hustou zástavbu, poměrně nízká.
104
Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, 2006, s. 31.
79
Obr. č. 63: Nepravidelná uliční síť historické části města. (foto autor práce)
Vyskytují se zde kulturní instituce, církevní školská zařízení, malé obchody a mnoţství restaurací a hospod. Největší mnoţství osob se zde koncentruje ve večerních hodinách, kdy se historické centrum stává nejatraktivnější části města pro osoby, vyhledávající společenské vyţití. Funkce kulturní, společenská a správní je soustředěna podle územního plánu města právě do prostoru historického jádra, vymezeného městskou památkovou zónou. Zatímco obsluţná funkce centra je směřována do osy mezi hlavní nádraţí a historické jádro, tedy do prostoru Dukelské třídy. 105
10.2. Centrum: Zákaz výstavby v pevnostním oblouku, v druhé polovině 19. století, způsobil, ţe tehdy nově vznikající trať mezi Pardubicemi a Libercem procházela kolem Hradce Králové v uctivé
105
Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, 2006, s. 16.
80
vzdálenosti, a ţe tedy i vlakové nádraţí vzniklo daleko od původního centra.
106
Po zbourání
části opevnění na konci 19. století byla budoucí výstavba orientována západně od historického centra, tedy do prostoru směrem k hlavnímu vlakovému nádraţí. Od praţského mostu vybíhalo 5 základních radiál, nově vznikajícího města, z nichţ jedna vedla právě k hlavnímu vlakovému nádraţí.
107
Zatímco pro automobilovou dopravu je
určující radiála směřující ke Gočárovu okruhu a dále přes Praţskou třídu, aţ na dálnici D11, vedoucí do Prahy, pro pěší a městskou hromadnou dopravu je důleţitá komunikace od Gočárova okruhu, k hlavnímu nádraţí. Právě v tomto prostoru, na ulicích Dukelská a S. K. Neumanna, vzniklo druhotné městské centrum.
Obr. č. 64: Letecký snímek sekundárního městského centra. Zdroj: https://www.google.cz/maps/@50.2128579,15.8210514,995m/data=!3m1!1e3
Toto městské centrum disponuje statusem městské zóny a doprava je zde omezena pouze na provoz MHD a zásobování. Směrem od hlavního nádraţí k velkému městskému okruhu můţeme postupně spatřit Grandhotel Černigov, kostel Boţského srdce Páně, obchodní centra Tesco a Atrium, nebo Kulturní dům Střelnici. Vyskytuje se zde také mnoţství obchodů, bank a Finanční úřad. Dukelskou ulici a ulici S. K. Neumanna od sebe odděluje, ve středu centra,
náměstí
28.
října,
na
kterém
106
se
nachází
městská
trţnice.
JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005, s. 16. POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 13. 107
81
Obr. č. 65: Náměstí 28. Října, vpravo Finanční úřad, vlevo Obchodní dům Tesco, uprostřed městská tržnice. (foto autor práce)
Jedná se o moderní obchodní centrum města, na kterém se vyskytuje během dne největší koncentrace osob. Na rozdíl od historického centra je zde, pravděpodobně absencí společenských a pohostinských zařízení, večerní ruch a pohyb osob minimální.
82
Obr. č. 66: Budovy obchodních center Atrium a Tesco, v pozadí kostel Božského srdce Páně. (foto autor práce)
Hradec Králové neměl do roku 2008 budovu autobusového nádraţí. Dálková autobusová doprava byla odbavována na autobusovém stanovišti v Puškinově ulici, jiţně od hlavního vlakového nádraţí. Městská hromadná doprava měla stanoviště v prostoru před budovou hlavního vlakového nádraţí. Roku 2008 byl postaven Terminál hromadné dopravy, který je reprezentativním stanovištěm autobusů městské i dálkové dopravy. Prostor před hlavním vlakovým nádraţím byl zkultivován z původního autobusového parkoviště na moderní, esteticky hodnotné náměstí, na kterém autobusy městské hromadné dopravy pouze zastavují, neparkují.
83
Obr. č. 67: Bývalé autobusové stanoviště, v pozadí věž blízkého vlakového nádraží. Zdroj: http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?id=2015&host=trate.vlaky.net
Obr. č. 68: Riegrovo náměstí s budovou hlavního vlakového nádraží. Zdroj: http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?id=2015&host=trate.vlaky.net
84
Obr. č. 69: Terminál hromadné dopravy. Zdroj:http://praha.idnes.cz/foto.aspx?r=co-se-deje&c=A140311_140338_co-sedeje_jbs&foto=JBS51cb92_ec_Kralove_Terminal_hromadne_dopravy.jpg
10.3. Městská bloková zástavba: Vznikala v českých městech v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem průmyslu. V Hradci Králové je její původ posunut aţ do první poloviny 20. století, kdy byla v souvislosti s rušením pevnosti umoţněna výstavba i vně historického centra. 108 Díky tomu vznikla moderní polyfunkční zástavba, která kromě prosté ubytovací funkce blokové zástavby 19. století, nabízela i funkce obchodní a administrativní. Přítomnost malých obchodů a administrativních prostor s sebou přináší kumulaci většího mnoţství osob, čímţ je podporován městský ţivot.
108
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 48.
85
Obr. č. 70: Ukázka městské blokové zástavby v Čelakovského ulici. (foto autor práce)
V porovnání s centrem města je zde vyšší hustota osídlení, domy jsou vyšší a je zde velká koncentrace osob. Zároveň se tu setkáváme s rozvinutější občanskou vybaveností a větším podílem parků a ploch městské zeleně, které plní rekreační a estetickou funkci. Příkladem je existence peti, od sebe ne příliš vzdálených náměstí, a to Ulrichova, Masarykova a Baťkova náměstí, náměstí Svobody a náměstí 5. května.
86
Obr. č. 71: Letecký snímek městské blokové zástavby. Zdroj:https://mapy.cz/zakladni?vlastnibody&x=15.8246855&y=50.2117657&z=17&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&ut=Nov%C3%BD%20 bod&uc=9jzY6xYhqkhSqg1l&ud=50%C2%B012%2745.100%22N%2C%2015%C2%B048%2742.616%22E& ud=Dukelsk%C3%A1%20t%C5%99%C3%ADda%201642%2F6%2C%20Hradec%20Kr%C3%A1lov%C3%A9 %2C%20500%2002%2C%20okres%20Hradec%20Kr%C3%A1lov%C3%A9
Společným problémem center měst, i blokové zástavby, je nedostatek parkovacích ploch. Ten je způsoben nárůstem individuální automobilové dopravy a absencí parkovacích ploch, které nebyly v době výstavby těchto domů aktuální. Řešením je výstavba parkovacích domů, v těchto partiích města, nejčastěji realizována formou renovace opuštěných vícepodlaţních budov a podniků. Takto vznikly parkovací domy Katschnerka, ve Wonkově ulici, a parkovací dům Regiocentrum, umístěný v budově bývalého hradeckého pivovaru. Tento parkovací dům se nachází v přízemí budovy a ústí na Malý městský okruh, nad ním, ve vyšších patrech, se nachází Krajský úřad Královéhradeckého kraje, který je napojen na výše poloţené Velké náměstí.
87
Největší koncentrace blokových domů na území města se nachází uvnitř Velkého městského okruhu, po pravém břehu řeky Labe. Jiţní hranici této výstavby tvoří ulice V Lipkách, za níţ se jiţ rozprostírá sídlištní výstavba, vzniknuvší po druhé světové válce. 10.4. Městská vilová čtvrť: Je moderní urbanistická koncepce, která vychází z koncepce zahradního města. Jsou to moderní vilové čtvrti nízkopodlaţních domů, které jsou součástí měst, jsou na nich závislé, ale udrţují si svůj předměstský ráz. 109 Je pro ně charakteristická nízká hustota osídlení, relativně kvalitní dopravní infrastruktura s napojením na centrum města a mnoţstvím zeleně, které je však v soukromém vlastnictví. Před 2. světovou válkou byl tento typ zástavby typický pro movité vrstvy obyvatelstva, které si takto vytvářely příjemné podmínky pro bydlení, při zachování výhod městského ţivota. Některé ze staveb jsou architektonicky hodnotné, neboť výše kapitálů budoucích obyvatel zajišťovala kvalitní projekt, moderní stavební materiály a dostatečně velký pozemek pro výstavbu domů a reprezentativních zahrad.
110
V Hradci Králové je tento
typ výstavby soustředěn po západní straně Střelecké ulice nebo podél Orlického nábřeţí.
109
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 38. 110 Tamtéţ, s. 39.
88
Obr. č. 72: Ukázka vilové čtvrti z období před II. světovou válkou, Orlické nábřeží. (foto autor práce)
Po druhé světové válce se výstavba vilových domů, vlivem změny politických a společenských poměrů, začala ubírat jiným směrem. Poválečná bytová nouze a neschopnost socialistického stavitelství zajistit dostatek domů, vytvářela prostředí pro svépomocnou výstavbu rodinných domů. Tyto domy vznikaly v okrajových částech města, v blízkých obcí, které ještě nebyly součástí Hradce Králové, nebo v hůře dostupných lokalitách města, které nebyly vhodné pro manipulaci s velkými montáţními stroji, které byly vyuţívány pro sériovou výstavbu. 111 V okrajových částech města je vilová výstavba dominantní prostorovou bytovou koncepcí, ve které ţijí lidé různých vrstev společnosti.
111
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 40.
89
Obr. č. 73: Ukázka vilové čtvrti z poválečného období, Malšovice. (foto autor práce)
Lze rozlišit starší, svépomocnou výstavbu, jejíţ původ sahá především do období minulého reţimu, a novější, moderní výstavbu, realizovanou převáţně specializovanými stavebními firmami. Pro současnou vilovou výstavbu je typické zapojení developerských firem, které vytváří celé ulice a bloky domů na své náklady, a následně prodávají jiţ jednotlivé hotové domy, takzvaně „na klíč“. Snaha o minimalizaci nákladů na stavební projekty a tendence vytvářet architektonicky jednotné prostředí vede k výstavbě homogenních bloků domů, s pravidelnou uliční sítí. Tento typ výstavby je zastoupen nejvíce v jiţní časti města, v městských částech Nový Hradec Králové, Malšovice a Roudnička nebo v blízkých satelitních obcích Vysoké nad Labem, Černilovu, Lochenicích, Hoděšovicích a dalších obcích.
90
Obr. č. 74: Ukázka moderní vilové čtvrti, Roudnička. (foto autor práce)
Starší, svépomocná výstavba, je rozšířena do všech městských částí a tvoří zázemí pro nesídlištní obyvatelstvo města. Stavební sloh domů je velmi heterogenní, vznikala však na předem vybudovaných komunikacích, tudíţ mývá pravidelnou uliční síť. Příkladem mohou být vilové čtvrti v Malšovicích, Kuklenách, Pláckách, Věkoších, Třebši nebo na Novém Hradci Králové. 10.5. Sídliště: Jejich výstavba na území České republiky probíhala od 50. let, 20. století, vrcholu dosáhla v polovině 70. let, po změně politického reţimu v roce 1989 byla sídlištní výstavba omezena. Tato výstavba je charakteristická industrializací stavebnictví, které zpočátku reagovalo na nedostatek ubytovacích ploch ve městech, v pozdější fázi bylo zaměřeno na zkvalitňování ubytovacích podmínek obyvatelstva a zvyšování plošného standardu obyvatel. 112
Výstavba byla plánovaná, centrálně řízená, vytvářela velkokapacitní výškové objekty,
které měly za cíl zabezpečit dostatek ubytovacích ploch pro městské obyvatelstvo.
112
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 44.
91
Nejčastější lokalizací jsou periferie měst, kde byl dostatek volného prostoru pro výstavbu velkého mnoţství bytových domů a široké občanské vybavenosti. Svým umístěním na okrajích měst často vytváří výrazný předěl mezi hranicí města a okolní krajinou. Pro sídliště je typická vysoká hustota osídlení, která se pohybuje okolo 450 obyvatel/ha, coţ je přibliţně o 50 obyvatel/ha méně, neţ v době jejich vzniku. Demografické změny a růst bohatství společnosti vede k postupnému sniţování mnoţství obyvatel, kteří ţijí na sídlištích. Tento jev je spojen i s niţší porodností a celkovým sniţujícím se počtem obyvatel, obývajících 1 byt. 113
Obr. č. 41: Úrovňové ukazatele obylených bytů v letech 1970 - 2011 Zdroj:
https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/19525309+2400013a15.pdf/ac5320f6-4900-
4421-b666-85efc62879e0?version=1.0 s. 8
Trend zmenšujícího se mnoţství obyvatel, obývajících 1 bytovou jednotku dokumentuje i obrázek č. 75, podle kterého se celková hustota obyvatelstva města, rozpočítána na 1 km2, sníţila mezi roky 2000 - 2012 z 922,5 obyvatel na 843,8 obyvatel na 1 km2.
113
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 41.
92
Obr. č. 75: Hustota obyvatel na 1 km2 v letech 2000 - 2012.
114
Zdroj: file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf s. 190.
Dopravní infrastruktura je rozvinutá, dobře propojená s centrem města, v některých případech však tvořena sloţitou komunikační sítí. Problematický je nedostatek parkovacích ploch. Ačkoli mnoţství ploch pro parkování je, v porovnání s blokovou zástavbou, vyšší, přesto sídliště, budovaná v 50. - 80. letech, nebyla kapacitně připravena na nárůst osobní automobilové dopravy. Sídlištní vybavenost zabezpečuje základní potřeby obyvatelstva. Při výstavbě nových sídlišť vznikaly maloobchody i velkoprodejny, pošty, restaurační zařízení, sluţby, školská zařízení, sportoviště nebo dětská hřiště. Ve velkém je zde zastoupena zeleň, jejíţ kvalita je stále navyšována. V Hradci Králové se nachází několik sídlišť, jimţ jsou podrobně věnovány předchozí kapitoly. 10.6. Průmyslové areály a výrobní zóny: Hradec Králové nepatří k typickým průmyslovým městům. V období průmyslové revoluce, tedy v období rozvoje průmyslových podniků a areálu na našem území, v jeho okolí platila stavební uzávěra a v jeho nevelkém, hustě osídleném prostoru, byl takovýto typ
114
Hradec Králové.org. Sociodemografická analýza města Hradce Králové. Zdroj: file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf s. 190. [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org//
93
výstavby nemoţný.
115
V polovině 19. století vznikaly pouze středně velké podniky a dílny,
které byly umístěné v okolních obcí. Příkladem je světoznámý podnik na výrobu pian a pianin Petrof. Největší podniky na území města vznikly ve 40. letech, kdy postupně vznikly továrny OSPAP, Škodovy závody nebo ČKD. 116 Jediným fungujícím závodem jsou Škodovy závody, které se dnes jmenují ZVU, umístěny v bezprostřední blízkosti hlavního vlakového nádraţí. Areál ČKD je soustředěn v severozápadní části města, v katastru městské části Plotiště nad Labem. Je přímo sousedící s hlavní komunikací spojující Hradec Králové s Náchodem. Dobrá dopravní dostupnost, která je podmiňujícím faktorem vzniku průmyslových objektů, je zajištěna i v areálu OSPAPu, v jehoţ okolí vznikla Skladištní oblast, nejprůmyslovější část města. Ta se nachází v severovýchodní části města, od obytné části města je vhodně oddělena tratí vedoucí z Hradce Králové do Chocně, nebo Rychnova nad Kněţnou. Ve skladištní oblasti působí ţelezářský podnik Ferona a.s., kovošrot TSR Czech Republic s.r.o., dřevozpracující podniky Dřevocomplet s.r.o. a Dřevo Trust a.s. nebo logistické centrum DPD.cz. 10.7. Suburbánní oblast rezidenčního charakteru: Tento druh výstavby je zaměřen na vytváření rodinných domů, které vznikají na „zelené louce“. Umístěny jsou v klidných, okrajových, částech města, nebo v obcích, které jsou v dojezdové vzdálenosti měst. V takovémto případě hovoříme o tzv. „satelitních městečkách“. Tento suburbanizační proces tedy spočívá v přesunu obyvatel a funkcí města, do prostoru městského zázemí. 117 Rezidenční výstavba je reakcí developerských společností a stavebních firem, které tímto druhem výstavby uspokojují poptávku klientů, vyhledávajících moderní, klidné, rodinné domy, nacházející se v zázemí měst. Tímto způsobem dochází k postupnému zaplňování okrajových částí měst a obcí a zanášení prvků městské architektury do venkovských oblastí, čímţ ustupuje venkovský ráz
115
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 42. 116 117
Tamtéţ, s. 44. Tamtéţ, s. 44.
94
krajiny. Původní venkovského obyvatelstva je vystaveno procesu rurbanizace, který spočívá v přejímání městského způsobu ţivota, původně venkovského obyvatelstva. 118 Hustota osídlení je v tomto typu prostorové struktury poměrně nízká, pouze 30 – 40 obyvatel/ha, coţ je výrazně méně, neţ je tomu u strukturálně blízké, rezidenční vilové zástavby, jejíţ hustota obyvatel se pohybuje okolo 80 – 100 obyvatel/ha. Malá hustota osídlení s sebou nese negativní důsledky, jako je neefektivnost zavádění městské hromadné dopravy, nebo absence obchodů, pošt a jiných sloţek občanské vybavenosti, pro něţ je zapotřebí minimální hustota osídlení okolo 100 obyvatel/ha. 119 Mobilita obyvatel rezidenční výstavby je spojena především s individuální, osobní, automobilovou dopravou, která zvedá nároky na místní komunikace. Kaţdodenní vyjíţďka za prací a sluţbami se stává nezbytnou. V některých částech chybí i chodníky. Zeleň se zde vyskytuje především v soukromém vlastnictví. Jelikoţ se jedná o relativně novou výstavbu, chybí zde vzrostlé stromy, převaţují udrţované trávníky, keře a okrasné květiny. Veřejná zeleň je zastoupena minimálně. V Hradci Králové je rezidenční výstavba soustředěna do okrajových částí města. Nejvíce je rozšířena na pomezí městských částí Kluky a Nový Hradec Králové, kde vznikla síť nových ulic, pojmenovaných podle stromů. Další rezidenční domy na území města jsou v městské části Roudničce. V mohutnějším měřítku se rezidenční výstavba rozrůstá v okolích blízkých obcích, jako ve Vysoké nad Labem, Černilově, nebo Hoděšovicích. 10.8. Suburbánní oblast komerčního charakteru: Tato výstavba je, na rozdíl od rezidenční výstavby rodinných domů, zaměřena na vytváření prostor komerčního charakteru. Dominantní je zde funkce skladovací a obchodní, tudíţ se nejedná o tradiční průmyslovou, či výrobní zónu. Lokace je primárně podmíněna kvalitní dopravní dostupností, proto většina těchto areálů vzniká u dálničních sjezdů a hlavních komunikačních tahů. 120
118
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 42. 119 120
Tamtéţ, s. 43. Tamtéţ, s. 45.
95
Obr. č. 76: Rezidenční komerční výstavba podél Rašínovy třídy. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.7980806&y=50.1824398&z=15
V Hradci Králové je tato výstavba soustředěna v oblasti hlavních komunikačních tahů. Poblíţ hlavní komunikace mezi Hradce Králové a Pardubicemi je postaveno několik skladovacích a obchodních budov, pro které je společným rysem dobré napojení na dopravní síť. Druhou významnou komunikací, v jejíţ blízkosti jsou vystaveny různé obchodní a skladovací budovy, je Náchodská ulice, v severozápadní části města. 10.9. Původní, vesnická oblast, integrovaná do města. Pro tuto oblast je charakteristická hustá zástavba nízkopodlaţních domů, které bývají nanejvýš dvoupatrové. Domy vznikaly postupně, neorganizovaně, mnohdy nahrazovaly původní domy, které jiţ technicky nevyhovovaly. Hustota osídlení těchto oblastí záleţí na stupni propojení s blízkým městem. V okrajových částech se pohybuje okolo 80 obyvatel/ha, v nejpropojenějších částech města
96
můţe dosahovat i 200 obyvatel/ha. 121 Dopravní spojení okrajových částí s městským centrem bývá dobré, problematičtější je dopravní spojení mezi jednotlivými okrajovými obcemi navzájem. V obcích, přímo začleněných do měst, je typická hustá dopravní síť a široká občanská vybavenost. Tou, v omezenější míře, disponují i periferní oblasti. Periferní městské části, připojované postupně k Hradci v Králové v druhé polovině 20. století, se nachází po celém vnějším obvodu města. Jejich vývoj probíhal různorodě. V kaţdé obci existovalo vedení, které mohlo mít jiné představy o budoucím rozvoji obce, neţ jaké měli v obci sousední. Teprve spojení obci do jednoho celku znamenalo sjednocení těchto cílů, formulovaných ve společném uzemním plánu města. Okrajové městské části Hradce Králové, které zastupují venkovské oblasti, integrované do města, se nazývají: Plotiště nad Labem, Rusek, Slatina, Svinary, Malšova Lhota, Březhrad, Plačice a Svobodné Dvory.
Obr. č. 77: Letecký snímek vesnické oblasti, v severovýchodní části města, integrované do města. Zdroj: https://mapy.cz/letecka?x=15.8594912&y=50.2414167&z=14
121
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. s. 46.
97
Bývalé venkovské oblasti, které jsou ze všech světových stran obklopeny městskou zástavbou, a tedy prorůstají do současného Hradce Králové, se nazývají: Třebeš, Malšovice nebo Věkoše. Na území těchto bývalých obcí vznikla panelová sídliště, existuje zde široká občanská vybavenost a tradiční venkovských ţivot je zde nahrazen ţivotem městským. 10.10.
Rekreační zázemí města:
Hospodářské a společenské změny ve společnosti vytvářejí větší mnoţství volného času. Zároveň se mění chování a poţadavky obyvatel měst, kteří chtějí trávit svůj volný čas nejrůznějšími způsoby. Různé typy rekreací vyţadují různá prostředí, ve kterých lze určitý druh rekreace realizovat, proto je současná rekreace prostorově rozsáhlejší a náročnější, neţ v minulosti. V Hradci Králové je rekreace obyvatel moţná několika způsoby. Ve městě se nachází mnoho parků. Mezi nejpopulárnější patří Jiráskovy sady, na soutoku Labe a Orlice, které se vyznačují upravenými květinovými záhony a příjemným, aţ zahradním prostředím. Největším parkem jsou Šimkovy sady, které prošly v nedávné době revitalizací. Vznikly zde nové cesty, stezky pro cyklisty a in-line bruslaře, parkové grily s posezeními, nebo nová restaurace. Ve středu sadů je jezírko, na kterém je moţnost plavby, ve vypůjčených lodičkách. 122 Ve středu města se nachází ještě Kubištovy a Ţiţkovy sady.
122
MFDnes. Hradec opravil Šimkovy sady, kde málem nepřeţila vzácná orchidea. Zdroj: http://hradec.idnes.cz/opravene-simkovy-sady-v-hradci-kralove-dyw-/hradeczpravy.aspx?c=A140402_2052344_hradec-zpravy_kvi [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/
98
Obr. č. 78: Snímek Šimkových sadů. (foto autor práce)
V Malšovicích se nachází střelecký a jezdecký klub, v Roudničce golfové hřiště. Rekreace je moţná také v novohradských lesích, kde existuje cyklistická a bruslařská stezka, nazvaná Hradečnice. Rekreační dominantou Hradce Králové je síť cyklostezek, které umoţňují mimo rekreace i populární dopravní spojení různých částí města. Pro cyklisty vznikají nově i parkoviště, na kterých mohou zanechat za symbolický poplatek své kolo a nemusí se obávat jeho odcizení.
99
Obr. č. 79: Parkoviště pro jízdní kola, Riegrovo náměstí. (foto autor práce)
Obr. č. 80: Síť cyklistických stezek na území města Hradce Králové. Zdroj: http://www.alternativni-cyklistika.cz/mesto/ceska-mesta-na-kolech-hradec-kralove/
100
Pro rekreační cyklistiku je moţné také vyuţít cyklistických tras, které vedou podél řeky Labe. Severní stezka vede přes Jaroměř na Kuks, jiţní do Pardubic.
Obr. č. 81: Rozdělení funkčních zón města Hradce Králové (autor práce) Zdroj: https://www.google.com/maps/d/edit?hl=cs&hl=cs&authuser=0&authuser=0&mid=zJLylydKhCyw.kbVsRr13V jk8
101
11. Závěr: Za cíl své práce jsem si vytyčil podat srozumitelnou práci o prostorovém uspořádání a morfologické struktuře jednotlivých části Hradce Králové. Tento cíl jsem se snaţil naplnit formou postupného, etapizovaného vývoje města, na kterém by byly patrné rozdíly mezi obdobím předchozím, současně popisovaným a budoucím. Neţ jsem začal s tímto chronologicky řazeným popisem, věnoval jsem třetí kapitolu stručné geografické charakteristice současného Hradce Králové. Po ní následovala kapitola čtvrtá, ve které jsem stručně shrnul nejvýznamnější historické milníky města. Pátá kapitola začíná bouráním pevnosti, pravděpodobně nejvýznamnější událostí v novodobých dějinách Hradce Králové, bez které by se popis morfologické struktury Hradce Králové zuţil pouze na popis území dnešního historického centra. Tato kapitola dále pokračuje, čtenářsky zřejmě nejobtíţnějšími pasáţemi, ve kterých jsem se zaměřil na plánování a regulaci budoucí výstavby nebo urbanistické soutěţe. Chtěl jsem zdůraznit, ţe samotné hradební zakonzervování by nestačilo k vytvoření tak kulturně bohatého a prostorově uceleného města, jako Hradec Králové, nebýt nadčasově uvaţujících starostů a městských zastupitelů, kteří se zaslouţili o vytvoření kulturního dědictví města, a předně, velkého městského okruhu, bez kterého by Hradec Králové nebyl koncentricky uspořádaným městem a jeho prostorová struktura by jistě byla jiná. V šesté kapitole popisuji kulturně nejvýznamnější období dějin města, tedy salón republiky. Toto období začíná bezprostředně po svrţení prvních hradebních valů. V krátkém časovém úseku, v horizontu let 1884 – 1939, se z malé pevnosti nad soutokem Labe a Orlice stává moderní město, chlouba samostatného Československého státu. Tento rychlý rozvoj města je jiţ moţné sledovat na historických leteckých snímcích a nejen díky nim popisovat prostorové rozšiřování města v tomto období. Sedmá kapitola se zabývá vznikem prvních sídlišť, která vznikala na území města v období po II. světové válce. V porovnání s předešlou kapitolou zde spatřujeme kontrast v morfologické stránce nových staveb. Bloková zástavba centra města je nahrazena sídlištní zástavbou na periferii, velké „vznešené“ vily jsou nahrazeny menšími, skromnějšími staveními.
102
V osmé kapitole je rozhodujícím fenoménem zavedení panelového prefabrikátu, jako prostředku snadné, rychlé a laciné výstavby. Je to období od 60. let, do začátku 90. let. Zde můţeme opět spatřovat krátký časový úsek, během něhoţ vznikla rozsáhlá panelová předměstí, včetně široké občanské vybavenosti, a výrazně se zvýšil počet obyvatel města. V deváté kapitole jsem shrnul populační růst města, napříč 20. stoletím a popsal postupné připojování jednotlivých samostatných obcí. Poslední, desátá kapitola, popisuje současný Hradec Králové podle jednotlivých prostorových struktur.
Seznam obrazových příloh: Obr. č. 1: Poloha Hradce Králové v rámci České republiky. 103
Obr. č. 2: Populační vývoj obyvatelstva Hradce Králové mezi roky 1975 – 2015. Obr. č. 3: Procentuální zastoupení věkových kategorií v městských částech Hradce Králové v roce 2010. Obr. č. 4: Hustota osídlení jednotlivých městských části v roce 2010. Obr. č. 5: Věková struktura obyvatelstva Hradce Králové v roce 2011. Obr. č. 6: Podíl nezaměstnaných osob v okresech Královéhradeckého kraje a v ČR v srpnu 2015. Obr. č. 7: Rekonstrukce pevnosti z let 1790 - 1884. Obr. č. 8: Schodiště Bono publico, spojující Velké náměstí a Komenského třídu. Obr. č. 9: Model pevnosti Hradce Králové v roce 1866. Obr. č. 10: Bourání pevnosti, započaté roku 1884. Obr. č. 11: Historický snímek pětice komunikačních os, které tvořily komunikační základ nové části města, dnes Pražský most a Gočárova třída. Obr. č. 12: Historický letecký snímek městského jádra uprostřed a nově vznikajícího města, v levé části snímku. Obr. č. 13: Letecký snímek zachycující současnou situaci v prostoru pětice základních komunikačních os. Obr. č. 14: Snímek dokazující omezení provozu automobilů na svislých osách křižovatky, které nyní slouží pouze jako zóny pro pěší. Obr. č. 15: Gočárovo schodiště, vybudované v letech 1909-1910, propojující Velké náměstí s Komenského třídou. Obr. č. 16: Masarykovo náměstí, v pozadí socha prezidenta Masaryka a budova Anglobanky. Obr. č. 17: : Letecký snímek Masarykova náměstí uprostřed, vlevo Gočárova třída, vpravo třída Karla IV. Obr. č. 18: Letecký snímek Hradce Králové. Obr. č. 19: Základní mapa Hradce Králové. Obr. č. 20: Regulované koryto řeky Labe v prostoru mezi Pražským mostem a vodní elektrárnou Hučák. Obr. č. 21: Labská vodní elektrárna Hučák, ležící přibližně 350 metrů nad soutokem Labe s Orlicí. Obr. č. 22: Budova bývalé koželužské školy, dnes Střední průmyslová škola strojní. Obr. č. 23: Budova Gymnázia Josefa Kajetána Tyla. Obr. č. 24: Historický snímek funkcionalistické budovy mateřské školy, dnes Základní škola Gočárova. Obr. č. 25: Letecký snímek školského komplexu na pomezí Labské kotliny a náměstí Míru. Obr. č. 26: Historický letecký snímek všeobecné okresní nemocnice a jihovýchodní části města. Obr. č. 27: Letecký snímek areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Obr. č. 28: Snímek Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Obr. č. 29: Budova ředitelství ČSD, dnes Krajské ředitelství policie ČR.
104
Obr. č. 30: Letecký snímek sídliště Labské kotliny I (černě vymezené). Vlevo od velkého městského okruhu sídliště Labská kotlina II. Obr. č. 31: Řádkově zastavené sídliště Labské kotlina I. Obr. č. 32: Letecký snímek Orlické kotliny. Obr. č. 33: Sídliště Orlická kotlina, v pozadí protihlukové stěny nadjezdu nad Pospíšilovou třídou. Obr. č. 34: Letecký snímek severní části Slezského předměstí. Obr. č. 35: Panoramatický pohled na sídliště Sever, v levé části výstavba z počátku 60. let, v pravé části výstavba z konce 60. let. Obr. č. 36: Letecký snímek Slezského předměstí. Obr. č. 37: Panoramatický snímek Pospíšilovy třídy, v levé části nadjezd městského okruhu, v pravé části sídliště Orlická kotlina. Obr. č. 38: Dlouhodobý vývoj bytové výstavby od roku 1948 do roku 2011. Obr. č. 39: Ukázka experimentálního panelového domu ve Zlíně. Obr. č. 40: Vývoj přirozeného přírůstku obyvatel mezi léty 1969 – 1989. Obr. č. 41: Úrovňové ukazatele obydlených bytů v letech 1970 – 2011. Obr. č. 42: Historický letecký snímek Labské kotliny II, od jihovýchodu, z roku 1977. Obr. č. 43: Letecký snímek Labské kotliny II, od jihovýchodu. Obr. č. 44: Letecký snímek Labské kotliny II, vpravo za velkým městským okruhem Labská kotlina I. Obr. č. 45: Panoramatický pohled na Labskou kotlinu II z Rašínovy třídy. Obr. č. 46: Pohled na skupinu výškových budov, které oddělují ve východní části sídliště Labskou kotlinu II od Střelecké ulice. Obr. č. 47: Historický letecký snímek jihovýchodní části města z roku 1950. Obr. č. 48: Letecký snímek Malšovic. Obr. č. 49: Letecký snímek Malšovic, pohled od severu, v popředí čtveřice vysokých domů oddělujících Malšovice od městského okruhu. Obr. č. 50: Moderní rezidenční výstavba v jižní části sídliště. Obr. č. 51: Panoramatický snímek lesní cesty Hradečnice. Obr. č. 52: Historický letecký snímek jihovýchodní části města z roku 1949. Obr. č. 53: Letecký snímek jihovýchodní části města. Obr. č. 54: Letecký snímek Moravského předměstí, uprostřed Benešova třída, vlevo Zborovecká silnice, vpravo Brněnská třída. Obr. č. 55. Letecký snímek původní obce Třebeš. Obr. č. 56: Letecký snímek východní částí sídliště, od Malšovic oddělené Brněnskou třídou. Obr. č. 57: Panoramatický pohled na třídu Edvarda Beneše. Obr. č. 58: Letecký snímek, v popředí Podzámčí, v pozadí Benešova třída. Obr. č. 59: Letecký snímek Moravského předměstí, v popředí část Pod strání, v pravé části snímku Benešova třída, v pozadí Podzámčí a Třebeš. 105
Obr. č. 60: Snímek dokumentující strukturu zástavby v historickém jádru města. Obr. č. 61: Letecký snímek vyvýšeného pahorku starého města, ve středu snímku nálevkovité Velké náměstí. Obr. č. 62: Dominanty Velkého náměstí, vlevo renesanční Bílá věž, vpravo novogotická Katedrála sv. Ducha. Obr. č. 63: Nepravidelná uliční síť historické části města. Obr. č. 64: Letecký snímek sekundárního městského centra. Obr. č. 65: Náměstí 28. Října, vpravo Finanční úřad, vlevo Obchodní dům Tesco, uprostřed městská tržnice. Obr. č. 66: Budovy obchodních center Atrium a Tesco, v pozadí kostel Božského srdce Páně. Obr. č. 67: Bývalé autobusové stanoviště, v pozadí věž blízkého vlakového nádraží. Obr. č. 68: Riegrovo náměstí s budovou hlavního vlakového nádraží. Obr. č. 69: Terminál hromadné dopravy. Obr. č. 70: Ukázka městské blokové zástavby v Čelakovského ulici. Obr. č. 71: Letecký snímek městské blokové zástavby. Obr. č. 72: Ukázka vilové čtvrti z období před II. světovou válkou, Orlické nábřeží. Obr. č. 73: Ukázka vilové čtvrti z poválečného období, Malšovice. Obr. č. 74: Ukázka moderní vilové čtvrti, Roudnička. Obr. č. 75: Hustota obyvatel na 1 km2 v letech 2000 - 2012 Obr. č. 76: Rezidenční komerční výstavba podél Rašínovy třídy. Obr. č. 77: Letecký snímek vesnické oblasti, v severovýchodní části města, integrované do města. Obr. č. 78: Snímek Šimkových sadů. Obr. č. 79: Parkoviště pro jízdní kola, Riegrovo náměstí. Obr. č. 80: Síť cyklistických stezek na území města Hradce Králové. Obr. č. 81: Rozdělení funkčních zón města Hradce Králové
Referenční seznam: 1
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-
(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz// 2
BRYCHTOVÁ, Šárka a Miloš FŇUKAL. Socioekonomická geografie. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, s. 27. 3 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz//
106
4
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové:
Civitas per Populi, 2013. s. 30. 5
PALLA, Vladimír. Základní otázky osídlení v ČSSR. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1963, s. 32. 6 HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha, s. 40. 7 Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, [2006] s. 12. 8
JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005, s. 5.
9
Tamtéţ, s. 5.
10
Tamtéţ, s. 6.
11
Tamtéţ, s. 7.
12
Tamtéţ, s. 7.
13
Tamtéţ, s. 7.
14
Tamtéţ, s. 7.
15
Tamtéţ, s. 8.
16
Tamtéţ, s. 9.
17
Tamtéţ, s. 9.
18
Tamtéţ, s. 10.
19
Tamtéţ, s. 11.
20
Tamtéţ, s. 13.
21
Tamtéţ, s. 14.
22
Tamtéţ, s. 15.
23
Tamtéţ, s. 15.
24
Tamtéţ, s. 16.
25
Tamtéţ, s. 12.
26
Tamtéţ, s. 16.
27
Tamtéţ, s. 16.
28
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum
východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 10. 29
Tamtéţ, s. 10.
30
Tamtéţ, s. 12
31
Tamtéţ, s. 11
32
Tamtéţ, s. 12
33
Tamtéţ, s. 13
34
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998,
s. 17. 35
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum
východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 13. 36
Tamtéţ, s. 13.
37
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998,
s. 13. 38
Tamtéţ, s. 24.
107
39
Tamtéţ, s. 10.
40
Tamtéţ, s. 16.
41
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum
východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 12. 43
Tamtéţ, s. 13.
43
Tamtéţ, s. 13.
44
Tamtéţ, s. 14.
45
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus,
1998, s. 16. 46
Tamtéţ, s. 17.
47
Tamtéţ, s. 20.
48
Tamtéţ, s. 22.
49
Tamtéţ, s. 23.
50
Tamtéţ, s. 43.
51
Tamtéţ, s. 44.
52
Tamtéţ, s. 125.
53
Tamtéţ, s. 44.
54
Tamtéţ, s. 93.
55
Tamtéţ, s. 22.
56
Tamtéţ, s. 48.
57
Tamtéţ, s. 49.
58
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum
východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 67. 59
Tamtéţ, s. 69.
60
Tamtéţ, s. 71.
61
Tamtéţ, s. 71.
62
Tamtéţ, s. 74.
63
BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958, s. 23. 64 Tamtéţ, s. 24. 65
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus,
1998, s. 70. 66
Tamtéţ, s. 70.
67
BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958,
s. 22. 68
ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus,
1998, s. 74. 69
Tamtéţ, s. 75.
70
KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 90.
71
Tamtéţ, s. 91.
72
Tamtéţ, s. 92.
108
73
Tamtéţ, s. 92.
74
Tamtéţ, s. 93.
75
Tamtéţ, s. 94.
76
Tamtéţ, s. 94.
77
ČT24.Nadjezd v Hradci má protihlukovou stěnu, omezení v dopravě končí. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1434836-nadjezd-v-hradci-ma-protihlukovou-stenu-omezeni-vdoprave-konci[online]. ©2008 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ 78 KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 95. 79
Tamtéţ, s. 90.
80
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let.
Praha, s. 47. 81
Tamtéţ, s. 48.
82
Tamtéţ, s. 66.
83
MFDnes . Sídliště Zelená liška stojí jiţ 80 let. Stále se zde skvěle ţije. Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/sidliste-
zelena-liska-0ue-/dum_osobnosti.aspx?c=A150608_170206_dum_osobnosti_web [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://www.idnes.cz// 84
HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let.
Praha, s. 47. 85
Tamtéţ, s. 34.
86
Tamtéţ, s. 48.
87
Tamtéţ, s. 60.
88
Tamtéţ, s. 20.
89
Paneláci.cz. Zdroj:http://www.panelaci.cz/sidliste/kralovehradecky-kraj/hradec-kralove-labska-kotlina-ii [online]. ©2013. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.panelaci.cz/ 90
MFDnes. Vlak mezi Hradcem a Pardubicemi jede 160 km/h, zatím jen na zkoušku. Zdroj: http://hradec.idnes.cz/vlak-na-nove-trati-mezi-hradcem-a-pardubicemi-pojede-160-km-h-pmw-/hradeczpravy.aspx?c=A151116_2205879_hradec-zpravy_pos [online]. ©2015. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/ 91 KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 90. 92
MFDnes.
Dokonalá
vábnička
na
bruslaře,
asfaltový
okruh
Hradečnice
nemá
chybu.
http://hradec.idnes.cz/recenze-asfaltoveho-okruhu-hradecnice-v-mestskych-lesich-pmv-/hradeczpravy.aspx?c=A140920_2101081_hradec-zpravy_pos[online].
©2014
[cit.
2016-02-13].Dostupné
z:
http://www.idnes.cz/ 93
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje[online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 94 ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 95
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 96 Tamtéţ, s. 458. 97
Tamtéţ, s. 458.
109
98
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 99 KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990, s. 97. 100
Tamtéţ, s. 97.
101
Tamtéţ, s. 98.
102
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové:
Civitas per Populi, 2013. s. 30. 103
Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, 2006, s. 9. Tamtéţ, s. 31.
104 105
Tamtéţ, s. 16.
106
JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005, s. 16.
107
POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum
východních Čech ve spolupráci s vydavatelstvím Garamon, [2009], s. 13. 108
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové:
Civitas per Populi, 2013. s. 48. 109
Tamtéţ, s. 38.
110
Tamtéţ, s. 39.
111
Tamtéţ, s. 40.
112
Tamtéţ, s. 44.
113
Tamtéţ, s. 41.
114
Hradec
Králové.org.
Sociodemografická
analýza
města
Hradce
Králové.
Zdroj:
file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf
s.
190. [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org// 115
ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové:
Civitas per Populi, 2013. s. 42. 116
Tamtéţ, s. 44.
117
Tamtéţ, s. 49.
118
Tamtéţ, s. 42.
119
Tamtéţ, s. 43.
120
Tamtéţ, s. 45.
121
Tamtéţ, s. 46.
122
MFDnes.
Hradec
opravil
Šimkovy
sady,
kde
málem
nepřeţila
vzácná
orchidea.
Zdroj:
http://hradec.idnes.cz/opravene-simkovy-sady-v-hradci-kralove-dyw-/hradeczpravy.aspx?c=A140402_2052344_hradec-zpravy_kvi
[online].
[cit.
2016-03-10].
Dostupné
z:
http://www.idnes.cz/ 123
Alternativní cyklistika. Zdroj: http://www.alternativni-cyklistika.cz/mesto/ceska-mesta-na-kolech-hradec-
kralove/ [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.alternativnícyklistika.cz/
Bibliografický seznam: 110
BENEŠOVÁ, Marie. Josef Gočár. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958. BRYCHTOVÁ, Šárka a Miloš FŇUKAL. Socioekonomická geografie. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003. ISBN 80-7194-599-4. HUBATOVÁ-VACKOVÁ, Lada, Cyril ŘÍHA a Jan ČUMLIVSKI. Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha: VŠUP, 2007. ISBN 978-80-86863-21-4. JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-723-8. KRÁTKÝ, Jiří. Urbanistická kompozice Hradce Králové. Hradec Králové: Pedagogická fakulta, 1990. PALLA, Vladimír. Základní otázky osídlení v ČSSR. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav výstavby a architektury, 1963. POTŮČEK, Jakub. Hradec Králové: architektura a urbanismus : 1895-2009. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2009. ISBN 978-80-86472-42-3. Profil města Hradec Králové. Hradec Králové: Magistrát města Hradec Králové, [2006]. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Ekonomické a bezpečnostní dopady (sub)urbanizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2013. ISBN 978-80-87756-04-1. ŠKALOUD, Vladimír. Starosta Hradce Králové František Ulrich. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1998. ISBN 80-7041-494-4.
Elektronické zdroje: 1
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-
(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz// 2
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Zdroj: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich(obecni-zrizeni).html [online]. [cit. 2016-03-21]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz// 77
ČT24.Nadjezd v Hradci má protihlukovou stěnu, omezení v dopravě končí. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1434836-nadjezd-v-hradci-ma-protihlukovou-stenu-omezeni-vdoprave-konci[online]. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ 83 MFDnes . Sídliště Zelená liška stojí jiţ 80 let. Stále se zde skvěle ţije. Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/sidlistezelena-liska-0ue-/dum_osobnosti.aspx?c=A150608_170206_dum_osobnosti_web [online]. [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://www.idnes.cz// 89
Paneláci.cz. Zdroj:http://www.panelaci.cz/sidliste/kralovehradecky-kraj/hradec-kralove-labska-kotlina-ii [online]. ©2013. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z: http://www.panelaci.cz/ 90
MFDnes. Vlak mezi Hradcem a Pardubicemi jede 160 km/h, zatím jen na zkoušku. Zdroj: http://hradec.idnes.cz/vlak-na-nove-trati-mezi-hradcem-a-pardubicemi-pojede-160-km-h-pmw-/hradeczpravy.aspx?c=A151116_2205879_hradec-zpravy_pos [online]. ©2015. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.idnes.cz/
111
92
MFDnes. Dokonalá vábnička na bruslaře, asfaltový okruh Hradečnice nemá chybu. http://hradec.idnes.cz/recenze-asfaltoveho-okruhu-hradecnice-v-mestskych-lesich-pmv-/hradeczpravy.aspx?c=A140920_2101081_hradec-zpravy_pos[online]. ©2014 [cit. 2016-02-13].Dostupné z: http://www.idnes.cz/ 93
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje[online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 94
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76-
dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 95
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76dc88932650ef?version=1.0 [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 96
Tamtéţ, s. 458.
97
Tamtéţ, s. 458.
98
ČSÚ.cz. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xh/dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_ve_mestech_kralovehradeckeho_kraje [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://czso.cz// 114
Hradec
Králové.org.
Sociodemografická
analýza
města
Hradce
Králové.
Zdroj:
file:///C:/Users/LYNX%202015/Downloads/Sociodemografick%C3%A1%20anal%C3%BDza%20HK.pdf s. 190. [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org// 122
MFDnes.
Hradec
opravil
Šimkovy
sady,
kde
málem
nepřeţila
vzácná
orchidea.
Zdroj:
http://hradec.idnes.cz/opravene-simkovy-sady-v-hradci-kralove-dyw-/hradeczpravy.aspx?c=A140402_2052344_hradec-zpravy_kvi
[online].
[cit.
2016-03-10].
Dostupné
z:
http://www.idnes.cz/ 123
Alternativní cyklistika. Zdroj: http://www.alternativni-cyklistika.cz/mesto/ceska-mesta-na-kolech-hradec-
kralove/ [online]. [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.alternativnícyklistika.cz/
Seznam zkratek: Atd.: a tak dále ČKD: Českomoravská Kolben – Daněk ČR: Česká republika ČSA: Československé armády
112
ČSD: Československé dráhy ČT: Česká televize D11: Dálnice č. 11 DPMHK: Dopravní podnik města Hradce Králové E67: Evropská silnice č. 67 FC: Fotbalový club HK: Hradec Králové km2: kilometrů čtverečných MF: Mladá fronta nám.: náměstí např.: například S. K. Neumanna: Stanislava Kostky Neumanna SNP: Slovenské národní povstání Tzv.: takzvaný UK: Univerzita Karlova vyd.: vydání ZVÚ: Závod vítězného února
113
