Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde?

Odborný podklad think-tanku Evropské hodnoty

""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02

Názory i souvislosti

Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde?

Markéta Blažejovská Analytička

skupiny Migration Policy Task Force

Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v Ceské republice i na evropské úrovni. Migration Policy Task Force je odborná skupina think-tanku Evropské hodnotY., jež se zabývá migrační a azylovou politikou na české a evropské úrovni. Jejím cílem je vypracovat návrhy řešení a legislativních opatření, která zajistí kontrolu nad tím, kojik osob, jakého původu a kvalifikace v CR a EU pobývá.


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



Shrnutí •

Projekce mají vysokou chybovost, protože vnitřně dynamické a

•

Úspěšnější

předpokládají

stabilní vývoj

migračních toků,

které jsou však

nestabilní.

jsou krátkodobé předpovědi vnitrostátní migrace a nejméně předvídatelné příchody žadatelů

o azyl a nelegálních migrantů. podceňována

a

populační

•

Migrace byla vždy historicky v odhadech a zásadně revidovány.

prognózy EU, OSN i OECD jsou

•

Aktuální odhady předpokládají příchod 3 milionů lidí do r. 2017 (Evropská komise), 31

milionů

často

lidí do r. 2050

(OSN) a 55 milionů lidí do r. 2060 (Eurostat). •

Tvůrci

politik by si měli být u projekcí vědomi míry nejistoty a doplňovat je alternativními scénáři budoucího vývoje, včetně „divokých karet". Dále také rozvíjet systémy včasného varování a analýzu rizik.

•

Změny

v migrační politice významně přístup k jejich budoucímu vývoji.

ovlivňují migrační

1

toky, a proto lze

autorům

politik

doporučit

aktivní


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



1. Úvod Uprchlická vlna v roce 2015

překvapila

Evropu. Ke konci listopadu

přišlo

podle UNHCRill celkem 877 000 lidí.

Zatímco od roku 2008 počet příchozích nikdy nepřesáhl 70 000 za rok, dlouhodobý trend se změnil už v roce 2014, kdy přišlo náhle celkem 200 000 migrantů. I přes zřejmý nárůst nově příchozích nebyla Evropská unie připravena na to, že v tomto roce

přijde ještě čtyřnásobně

uprchlické vlny nikdy nebudeme moci

vyšší

předvídat?

počet

lidí. Selhaly odhady vývoje

A dokážeme

říci,

kolik

migračních toků

migrantů ještě přijde

letech? Jak odhadnout, zda můžeme očekávat dlouhodobý pokles migračních nebo dokonce stejný meziroční růst, čili čtyřnásobek oproti letošnímu roku?

toků,

Tato studie se věnuje metodologickým úskalím, s nimiž se potýkají demografové

při

stejný

nebo

v následujících

počet

lidí jako letos,

snaze o projekce budoucích

migračních toků. Vysvětluje

hlavní příčiny vysoké chybovosti těchto odhadů a představuje nejčastější metody, jimiž demografové snižují míru nejistoty a rizika při předvídání. Věnuje se zhodnocení úspěšnosti předpovědí ve vztahu k různým typům migračních toků a vysvětluje, proč právě příchod žadatelů o azyl je nejtěžší předvídat. Závěrem předkládá

aktuální předpoklady

migračních toků

od Evropské komise, OSN a Eurostatu v krátkodobém

i dlouhodobém horizontu a vyvozuje politické implikace z vysoké míry rizika v odhadech migračních toků. Cílem této studie je objasnit, do jaké míry lze důvěřovat odhadům migračních toků a doporučit další další postup jak výzkumníkům, kteří zpracovávají projekce, tak i tvůrcům politik, jejichž vliv na průběh migračních toků je ve skutečnosti

o to silnější, o co je vyšší nejistota demografů.

2. Metodologická úskalí při projekci vývoje migračních toků I když úmrtnost a porodnost dokáží demografové předvídat s čím dál nižší mírou chybovosti, projekce migračních toků je náročná a zůstává vysoce nepřesná. Proto také mnohé populační odhady zcela abstrahují od migrace a pracují pouze s úmrtností a porodností, aby nevnášely do výsledků chyby a nejistotu. Komplexní srovnání různých metod, které je možné použít k předvídání migrace, publikoval nedávno výzkumný kolektiv George Disneyho (2015). Jako hlavní

příčiny

vysoké chybovosti

zmiňují

zejména nedostatek kvalitních dat o migraci,

rozdílné definice migrace a odchylky způsobené volbou demografického modelu, ale také významný vliv předvídatelných událostí, jako jsou ekonomické krize, ozbrojené konflikty i změny v migrační politice.

těžce

Obecně

jsou příčiny migrace nejen těžce předvídatelné, ale rovněž velmi komplexní - najdeme je na individuální i makro úrovni, na straně zdrojových i cílových zemí (tzv. push a pull faktory, které migranty vyhánějí ze země

původu

nebo naopak lákají do cílové země). Dle Disneyho a kol. (2015) nepomáhají při zpracovávání odhadů ani

migrační migrační

teorie, protože se zabývají dílčími aspekty a příčinami migrace bez možnosti generalizace na celé proudy. Dosavadní teorie, jež jsou navíc roztroušené mezi různými disciplínami, jako je geografie,

ekonomie, sociologie nebo politologie, jsou tedy příliš fragmentární a vágní. Slouží pouze k formulaci migračních scénářů (viz níže), nemohou však sloužit jako dostatečná opora pro přesnější statistické projekce a předpovědi.

2


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



Důsledkem zmíněných překážek podceňována. Populační

byla migrace, podle Nico Keilmana (2007), historicky v odhadech vždy

prognózy EU, OSN i OECD proto bývají

často

a

zásadně

revidovány (Loužek 2014).

Základní metodou pro odhady migračních toků jsou totiž různé typy statistických modelů, které ze stávajících dat o dosavadní migraci předvídají budoucí vývoj (metoda extrapolace). Cílem této analýzy není expertní posouzení uvedených modelů (například Markov, Bayes, nebo ARIMA), které je možné najít jinde (Bijak 2006, Disney a kol. 2015). Klíčové pro nás je, že většina modelů předpokládá pokračování dosavadního vývoje migračních toků, a tedy jejich stabilitu v čase. Jádrem této metody je přesvědčení, že migrace sleduje tzv. ,,mega trendy", které je možné datech (Ariely a kol. 2011 ). Vysoká chybovost odhadů je pak důsledkem toho, že skutečné migrační toky jsou naopak velmi dynamické, tedy nestabilní. Demografové proto v některých případech pozorovat již v

doplňují

současných

statistické modely o

různé

typy expertních

argumentů,

jež jim mají pomoci

přesněji předvídat

budoucí

vývoj, přizpůsobit těmto předpovědím statistické modely a snížit jejich chybovost. Srovnával je Jakub Bijak (2006):

I.

Migrační scénáře

Scénáře

o

budoucího vývoje jsou konstruovány na bázi kvantitativní i kvalitativní argumentace (obvykle se jedná

některou

verzi analýzy „push" a „pull"

migračních toků

faktorů),

ale

často

se využívají i historické

příměry

k dřívějšímu vývoji

situací. Autory scénářů mohou být přímo demografové nebo jiní experti, kteří však velmi často rovněž předpokládají stabilitu současného vývoje vzhledem k tomu, že ani oni nemají dost informací o za

různých

tom, jaký bude vývoj budoucí. Stabilita současného vývoje se poté zdá jako nejvhodnější, zdánlivě neutrální varianta (pokračování „mega "mega trendu"), jenže v případě mezinárodní migrace je to často nejméně pravděpodobná

1.

Scénáře

varianta. Existují ovšem i další možné scénáře:

alternativní jsou možné v rámci existujících dat a

trendů,

i když nejsou

přímo

extrapolací

dosavadních dat. Upozorňují na klíčové nejistoty a mezery v předpokládaném vývoji. 2. Preferované scénáře vycházejí z tužeb a aspirací po lepším světě. Jsou optimistickou variantou vývoje a mohou být chápány jako cílová varianta vývoje, jehož se snažíme intervencemi dosáhnout. 3. ,,Divoké karty" jsou málo pro strategickou

přípravu

pravděpodobné scénáře,

které by ovšem

měly

obrovský dopad. proto jsou

klíčové

politické reakce na extrémní situace. ,,Divokou kartou" byl v roce 2010 podle

agentury FRONTEX (Ariely a kol. 2011) scénář masivního proudu migrantů z oblastí konfliktu na Blízkém východě. S „arabským jarem" se náhle tato „divoká karta" stala pravděpodobným scénářem pro rok 2012 av

současnosti

vidíme, že se stala realitou roku 201 S[l]_, v důsledku konfliktu v Sýrii.

3


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



11. Šetření mezi experty Autoři

odhadu si velmi

šetřením

mezi experty.

často

dopomáhají

Příkladem

při vytváření migračního scénáře

strukturovaným a opakovaným

je studie Dušana Drbohlava (1996), který využil 70

expertů

k posouzení

předpokládaného migračního

toku z východní do západní Evropy, i vývoje imigračních politik. Je možné provést individuální dotazníkové šetření nebo s experty uspořádat „focus group". Zjevným problémem u expertního posuzování je za prvé zásadní role správného

výběru expertů,

dále potom jejich subjektivita, protože experti

mnohdy nepracují s žádnými kvantitativními daty. Kromě toho je tu i možnost konfliktních možné nijak smířlivě sloučit do jednoho migračního scénáře.

Ill.

Migrační

názorů,

které nebude

potenciál

Další metodou jsou kvantitativní šetření v populaci zdrojové země nebo ve zdrojovém regionu. Reprezentativní vzorek respondentů odpovídá například na otázky typu: ,,Uvažujete o tom, že byste se přestěhoval?" či „Z jakých důvodů

a za jakých podmínek byste se rozhodli pro migraci?"

pohled na takové odhady a jejich

úspěšnost

Ačkoli šetření může

být reprezentativní,

zpětný

dokazuje, že mnohdy lépe dokumentují míru nespokojenosti v zemi

nebo regionu původu, než skutečné odhodlání dotazovaných k migraci. (Bijak 2006)

IV. Ekonometrické modely Často se předpokládá souvislost migrace s ekonomikou zdrojové a cílové země. Zejména s ohledem na HDP, výši

mezd i míru nezaměstnanosti a někdy také na poměr lidí zaměstnaných v jednotlivých sektorech. Předpokládaný vývoj těchto parametrů poté pomáhá předvídat vývoj migračních toků. Významným omezením uvedené metody je, že předvídá pouze migraci motivovanou čistě ekonomicky. Reálné migrační toky jsou však výsledkem široké škály motivací na cizinců

straně migrantů. Některé

modely proto zahrnují i míru porodnosti v zemi

původu

nebo

počet

v cílové zemi (Hatton a Williamson 1998). Boeri a Brucker (2001) zase potvrdili vliv institucionálních

překážek

k migraci, existujících migračních sítí a kulturní (jazykové) blízkosti.

V. Analýza historie událostí Další metody pracují na mikro-úrovni a zabývají se migrací jako individuální strategií, jejíž pravděpodobnost souvisí s osobními charakteristikami migranta (věk, pohlaví, vzdělání, místo původu) a již prožitými životními událostmi. Ty tvoří zejména předchozí migrační zkušenost, založení rodiny a podobně. Zde se modelují individuální trajektorie, které se později v demografickém modelu slučují do předpovědí budoucího vývoje celých migračních proudů.

VI. Etnografie Extrémně časově náročný

(rozhovory,

zúčastněné

je reálný etnografický průzkum dané populace, který kombinuje kvalitativní metody pozorování, případové studie) s kvantitativními (jednotkami analýzy jsou jednotlivci,

4


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



rodiny i celé komunity). Získáme sice nejbohatší původní data o populaci ve zdrojové zemi, je ovšem těžké vybrat Přesto

reprezentativní vzorek, zejména v kvalitativní analýze.

etnografickou studii

úspěšně

například

využili

Massey a Zenteno (1999 ). Většina

oficiálních

národů

(OSN) a Eurostatu, pracují s tzv. deterministickými projekcemi. Hlavní kritika

neumožňují

odhadů,

které

připravují

oddělení

statistická

mezinárodních organizací

včetně

Spojených

modelů spočívá

v tom, že

explicitní a koherentní kvantifikaci nejistoty a chybovosti, jejíž míra je přitom vždy vysoká v odhadu

migračních toků. měly

Deterministické modely pracují pouze s nízkou, střední a vysokou variantou vývoje. Lépe by si s nejistotou poradit probabilistické předpovědi, které chybovost současných odhadů počítají například na

základě

chybovosti

předcházejících odhadů,

Avšak i zde se

předpokládá určitá

přikročit OSN

(Azose, Raftery 2013).

která byla již zjištěna

při

srovnání se

skutečným

míra stability - stabilita v chybovosti. K probabilistickým

vývojem událostí.

modelům

se chystá

3. Srovnání migračních toků s ohledem na chybovost projekcí Analýza Disneyho a kol. (2015) srovnávala

různé migrační

toky s ohledem na to, jak

přesně

je dokážeme

předpovědět.

Také se zabývala mírou chybovosti projekcí ve vztahu k neočekávaným událostem - autoři si zvolili příklad rozšíření Evropské unie v roce 2004 a ekonomické krize v roce 2009. Žádnou z těchto událostí nebylo možné předpokládat v rámci statistických modelů extrapolace dosavadních dat. První z nich by bylo možné předvídat,

pokud by se do projekce zapojily

migrační scénáře

nebo expertní

šetření,

která

umožňují počítat

s předem plánovanými politickými změnami. Autoři

potvrdili

předpoklad,

ovlivněny nepředvídatelnými

se

děje vnitrostátně

nebo

že lepší výsledky

můžeme očekávat

u stabilních

migračních toků,

které nejsou

událostmi (autoři je nazývají „šoky"). Dále jsme lépe schopni předvídat migraci, která

uvnitř

EU, než mezinárodní migraci ze třetích zemí. Míra chybovosti se snižuje

rovněž

s časovým horizontem - odhady na kratší časový úsek jsou přesnější. Důležitým výsledkem srovnání je vysoké riziko při

snaze předpovídat migraci uprchlíků a žadatelů o azyl. Tabulka č. 1 uvádí srovnání s ohledem na míru nejistoty

a rovněž s ohledem na politické důsledky. Nemožnost ji

předpovědět,

důsledky,

v kombinaci s jejími zásadními politickými

a navíc vysokými počty příchozích migrantů, dělá z uprchlické vlny „šok". Stejně tak nepředvídatelné jsou potom příchody ilegálních migrantů, u nichž navíc obvykle chybí kvalitní data o dosavadních proudech

(Ariely a kol. 2011 ).

5


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02 Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb


kolik migrantů ještě přijde?

Tabulka

č.

1.

Různé

typy migrace s ohledem na míru rizika

při

odhadech budoucího vývoje a možné

politické důsledky na úrovni národního státu

Chybovost (nejistota)

I politické důsledky

nízká

Malé Střední

Velké

střední

vysoká

Dlouhodobá migrace občanů národního státu Dlouhodobá migrace z EU a ze třetích zemí

Krátkodobá migrace ze třetích zemí Krátkodobá migrace v EU (včetně studentů)

Vízový styk

Žadatelé o azyl a nele-

Zdroje: Disney a kol. (201 S), Arie ly a kol. 2011 Nepředvídaná

uprchlická vlna ze Sýrie a Iráku, kterou Evropa

migračních toků

v celém regionu. K

uprchlíkům

se

připojili

právě

zažívá, navíc

zjevně

ekonomičtí

také mnozí

ovlivnila dynamiku migranti,

například

z Afghánistánu (odhaduje se 20% podíl Afghánců na počtu příchozích podle UNHC 3 , jsou po Syřanech druzí nejpočetnější mezi žadateli). Vznikly nové převaděčské sítě a kromě toho došlo a stále dochází k radikálním změnám

v

imigrační

Nečekaná

politice Evropské unie nejen de iure, ale zejména de facto.

uprchlická vlna, coby

důsledek

ozbrojeného konfliktu, tak navíc významně zasáhla do očekávaného průběhu jiných migračních toků. Aktuální události neustále mění naše očekávání a předpoklady ohledně budoucnosti (Ariely a kol. 2011 ), a proto je čas

pro vznik nových projekcí.

4. Aktuální odhady vývoje - kolik migrantů do Evropy přijde? I přes výše uvedená metodologická úskalí zůstává poptávka po odhadech vývoje migračních toků vysoká. Každá migrační politika totiž pracuje - přiznaně či nepřiznaně - s předpokladem o počtu příchozích . Do pravidel legální migrace, azylové i integrační politiky se promítá, zda očekáváme deseti tisíce nebo miliony migrantů. Předpoklad o

počtu příchozích

žadatelů

je

klíčový

pro všechny

aktuálně

vznikající nové politiky,

ať

už mechanismus

mezi členskými státy, efektivní kontrolu vnější hranice nebo fungování registračních

přerozdělování

hot-spotů.

Evropská komise zveřejnila v listopadu 201 S krátkodobou předpověď[.1]_, kde odhaduje, že do Evropy přijdou ještě celkem 3 miliony

žadatelů

o azyl do roku 2017. Pracuje s údaji o

příchozích

za první tři

čtvrtletí

roku 201 S,

nicméně upozorňuje

na závažné problémy s kvalitou dat. Zatímco někteří jsou za stávajících podmínek při registraci žadatelů o azyl započítáni dvakrát, zejména když požádají o azyl opakovaně v různých státech, jiní zase nejsou započítáni

vůbec,

pokud zůstanou na evropském území v neregulérním postavení a nepřihlásí se úřadům.

Evropská komise odhaduje

pokračování

stávajícího trendu vysokých

počtů příchozích

jeho postupnou normalizaci, tj. snížení počtu příchozích v roce 2017. Příchod Komise znamenat nárůst evropské populace o 0,4 % lidí, poté co někteří z

6

až do roku 2016 a potom

tří milionů uprchlíků příchozích

bude podle nezískají mezinárodní


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02 Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb


kolik migrantů ještě přijde?

ochranu (a předpokládá se tedy jejich návrat). Tato prognóza se, na rozdíl od dalších, týká jen příchozích žadatelů o azyl, nevztahuje se na legální ekonomickou migraci a další migrační toky. S dlouhodobější předpovědí se pracuje v projekcích OSN, kde revize pro rok 2015ill byla zveřejněna rovněž s reflexí uprchlické vlny ze Sýrie a okolních států na území Evropy. OSN předpokládá, že do r. 2050 přijde do Evropy celkem 31 milionů migrantů. Mezi hlavní cílové země (s více než 100 000 příchozích ročně) budou

v

Evropě patřit Německo,

Velká Británie a Itálie.

Největší

zdrojové

země

jsou uvedeny pouze v celosvětovém

měřítku: Indie, Bangladéš, Čína, Pákistán a Mexiko. Vedle ekonomické migrace, kterou OSN vykládá jako důsledek rozdílů v příjmech

S ještě delším alespoň příchod

mezi jednotlivými zeměmi, se zde již předpokládá důležitý vliv uprchlických vln.

časovým

horizontem pracovaly již

populační

projekce Eurostatu z roku 2013 (EUROPOP 2013),

podle další zprávy Evropské komiselfil z letošního roku. V horizontu do r. 2060 se zde

předpokládá

celkem 55 milionů migrantů, z nichž 40 milionů bude mířit do eurozóny: 15,5 milionu do Itálie, 9,2

milionu do Velké Británie, 7 milionů do Německa a 6,5 milionů do Španělska. Data z doby před uprchlickou vlnou předpokládala,

že dojde k postupnému vývoji

a postupným snižováním

počtu příchozích

ročního přírůstku migrantů

s kulminací v roce 2040 (1,364 tis.

migrantů)

až na 1,037 tis. v roce 2060. Předpokládané snižování ovšem

vychází ze zvolené metodologie, která pracuje s tzv. konvergenčním rokem někdy v budoucnosti, kdy imigrace dosáhne nuly. Dalším předpokladem tohoto odhadu je, že migrace bude doplňovat postupný úbytek počtu lidí v produktivním věku, tj. je v tomto závislá na demografickém vývoji evropské populace. Tato projekce navíc ještě neznala (a ani nepředvídala) uprchlickou vlnu letošního roku. Graf 1. Aktuální projekce migračních toků do Evropy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

2060 2050 +31 mil.

2017

(OSN)

+ 3 mil. (Evropská komise) Projekce migračních toků, které jsou součástí širších

+ SS mil. (Eurostat)

populačních předpovědí, jsou

mnohdy závislé na demografic-

kém vývoji cílových populací (tj. de facto předpokládají politické pobídky k doplnění pracovního trhu ve stárnoucích populacích). Chceme-li předvídat budoucí vývoj uprchlické vlny, jsou mnohem důležitější údaje ze zemí

původu,

tedy posouzení

„migračního

potenciálu". V tomto

7

případě

je tedy rozhodující

počet uprchlíků

Odborný podklad think-tanku Evropské hodnoty 2015-12-02 Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde?

""*ROPSKÉ HODNOTY Názory i souvislosti

v zemích v blízkém sousedství Evropy, který bychom

ideálně měli

co

nejdříve

doplnit etnografickým výzkumem.

Ten by identifikoval, za jakých okolností a z jakých příčin dochází k rozhodování o migraci do Evropy. Aktuálně

nejvíce uprchlíků hostí podle UNHCR Turecko (1,59 milionu), Pákistán (1,51 milionu), Libanon (1,15 milionu), lrán (982 tisíc), Etiopie (659 500) a Jordánsko (654100). Co se týče trendů, celosvětově roste nejen počet uprchlíků (letos 19,5 milionu uznaných uprchlíků a 1,8 milionu čekajících žadatelů o azyl), ale rovněž tzv. vnitřně

vysídlených[Zl - zatímco ještě v roce 1995 jich bylo 4,3 milionu, v roce 2010 14,7 milionu a v roce 2015 už 38,2 milionulfil. Jejich počet se tedy za pět let celosvětově znásobil více než 2,5 krátI2.J.. V loňském roce jich nejvíce přibylo v Iráku, Sýrii, Nigérii, Kongu a jižním Súdánu. S ohledem na kontinuální růst počtu vysídlených osob

a neutuchající konflikty na Blízkém východě, v Africe a Asii, je migrační potenciál v zemích

původu

obrovský. Kolik

z těchto lidí skutečně do Evropy přijde, záleží mimo jiné na evropské migrační a azylové politice.

S. Od odhadů k rozhodnutím „ policy doporučení Projekce

migračních toků

Závěrem

tato studie

předpovídání

jsou tedy pro

předkládá

tvůrce

konkrétní

politik nezbytné i

doporučení,

jak s

přes

vysokou míru nejistoty a chybovosti.

různými

dostupnými odhady a možnostmi

budoucnosti pracovat:

I. Znát metodologická úskalí odhadů Projekce a odhady by měly být vždy čteny s opatrností a vnímány spíše jako hrubé známky budoucího vývoje za předpokladu, že všechny klíčové faktory se budou vyvíjet stabilně, podle stávajících trendů. Znakem dobrého odhadu je volba probabilistických metod a zhodnocení, respektive kvantifikace míry nejistoty. Spolehlivější jsou spíše krátkodobé než dlouhodobé projekce. Většina odhadů je podhodnocených a nepočítá s možnými „šoky" nebo „divokými kartami" (ozbrojenými konflikty, ekonomickými krizemi nebo ekologickými katastrofami). Jejich nepředvídatelnost pak ohrožuje nejen odhady budoucího vývoje, ale rovněž správnost politických rozhodnutí. I proto by

mělo

být

předvídání

budoucnosti vždy kontinuální, postupný a především opakovaný proces (Dawid

1984).

li. Pracovat více se scénáři, Vzhledem k vysoké Scénáře

míře

méně

chybovosti projekcí

ukazují, jak široká je ve

skutečnosti

s odhady migračních toků

je třeba odhady vždy doplnit o variabilní scénáře.

škála možných cest, kterými by se mohly

věci

ubírat. Proto jsou

mnohdy užitečnější pro tvorbu strategií než projekce, které pracují s extrapolací stávajících trendů. Ukázkou je scénář „divoké karty", který najdeme ve studii agentury FRONTEX (Ariely a kol. 2011 ). Ten se nakonec naplnil přesněji

než demografické

předpovědi migračních toků,

pravděpodobná.

8

pro

něž

uprchlická vlna z Blízkého východu nebyla


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



Ill. Zaměřit se na včasné varování a risk management Disney a kol. (2015) doporučuje zaměřit se na rozvoj systémů včasného varování za účelem rozpoznání signálů, že brzy dojde ke strukturální změně v dosavadních, dlouhodobých migračních trendech, třeba právě směrem k některým „divokým" scénářům. Pokud by takové systémy existovaly, dokázali bychom lépe využít signály o rostoucím počtu příchozích v roce 2014 a nebyli bychom tolik překvapeni vývojem uprchlické vlny v roce 2015. Politici musí být připraveni řešit problémy, jejichž povaha se dynamicky mění (Ariely a kol. 2011 ). Modely včasného typů

varování by potom mohly být využity k předběžnému testování pravděpodobných důsledků různých politických intervencí (Disney a kol. 2015). S včasným varováním a alternativními scénáři souvisí rovněž

nezbytná analýza rizik, aby tvůrci politik byli

připraveni

reagovat nejen na předvídaný, ale

především nepředvída

ný vývoj situace.

IV. Aktivní

přístup

k budoucímu vývoji

Systémy včasného varování jsou důležité zejména kvůli tomu, jak zásadním faktorem je imigrační politika ve vývoji migračních toků.

Jeden možný

scénář

se podle Arielyho a kol. (2011)

může změnit

v jiný často

poměrně

malou

intervencí, je-li provedena včas. To platí pro strategická a dlouhodobá rozhodnutí i taktické chování při kontrole hranic. Tvrdí-li někteří politici, že nemohou ovlivnit počet příchozích migrantů, nemají tak docela pravdu. Budoucí vývoj

migračních toků

je nejistý a je tedy zřejmé, že není

předem

determinován. Právní a institucionální

podmínky pro migranty jsou významným faktorem. Proto autoři doporučují, aby tvůrci politik vyřešili nejistoty v odhadech aktivním přístupem k budoucnosti a citují Petera Druckera: "The best way to predict che future - is to create it."

9


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



Reference

l1l UNHCR. 2015. Refugees/Migrants Emergency Response - Mediterranean. Dostupné z: http://data.unhcr.org/ mediterranean/regional.php

ill Pro

podrobnější

doporučit právě

rozpracování všech

typů scénářů

s ohledem na pohyby

přes

hranice Evropské unie lze

studii agentury FRONTEX: Ariely, Dr. Gil Ad, Richard Warnes, Dr. Jakub Bijak, Ruth Landesman.

2011. Futures oj Borders. A Forward Study oj European Border Checks. Frontex. Dostupné z: http:// frontex.europa.eu/assets/Publications/Research/Futures_of_Borders.pdf

W UNHCR. 2015. Refugees/Migrants Emergency Response - Mediterranean. Dostupné z: http://data.unhcr.org/ mediterranean/regional.php

W European Commission. 2015. European Economic Forecast. European Economy lnstitutional Papers (Vol. 3217). Luxembourg.

lil United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2015). World Population Prospects: The 2015 Revision, Key Findings and Advance Tables. Working Pa per No. ESA/P /WP.241.

I.fil European Commission. 2015. ,,The 2015 Ageing Report Economic and budgetary projections for the 28 EU Member States (2013-2060)" (Vol. 2015 (3)).

lZl UNHCR.

2015. ,,World at War. Global Trends: Forced Displacement in 2014." [citováno 9. 10. 2015] http://

unhcr.org/556725e69.html

lfil IDMC. 2015. ,,Globel Overview 2015: People internally discplaced by conflict and violance." [citováno 9. 1O. 2015] http://www.internal-displacement.org/assets/library/Media/201505-Global-Overview-2015/20150506global-overview-2015-en.pdf

121 lbid.

10


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



Zdroje Ariely, Gil A, Richard Warnes, Jakub Bijak, Ruth Landesman. 2011. Futures oj Borders. A Forward Study oj

European Border Checks. Frontex Tender /64/2010 Study for RDU. Lot 2. Dostupné z: http://frontex.europa.eu/assets/ Publications/Research/Futures of Borders.pdf Azose J and Raftery A 2013. Bayesian Probabilistic Projection of lnternational Migration Rates. Paper for the 2014 Meeting of the Population Association of America, Boston, Bijak,J. 2006. Forecasting international migration: se/ected theories, mode/s, and methods. Centra! European Forum For Migration Research. Working paper 4. Dostupné z: http://www.ppge.ufrgs.br/giacomo/arquivos/ eco02268/bijak-2006.pdf Boeri, T., and Brucker, H. (2001 ). Eastern Enlargement and EU Labour Markets: Perceptions, Challenges and Opportunities. IZA Discussion Paper 256. Institut zur Zukunft der Arbeit, Bonn. Dawid, A P. 1984. "Statistical Theory: The Prequential Approach", Journal of the Roya! Statistical Society 147(2): 278 -292. Disney, G., Wisniowski, A, Forster, J.J., Smith, P.W.F. and Bijak, J. 2015. Evaluation of existing migration forecasting methods and models. Report for the Migration Advisory Committee. ESRC Centre for Population Change. Dostupné online: http://www.cpc.ac.uk/publications/other publications.php Drbohlav, Dušan. 1996. The probablejuture oj European east-west international migration-se/ected aspects. ln: F. W. Carter, P.Jordan, and V. Rey (eds.), Centra I Europe after the Fall of the Iron Curtain; Geopolitical Perspectives, Spatial Patterns and Trends. Wiener Osteuropa Studien 4. Peter Lang & Co., Frankfurt: 269-296. Hatton, T.J., and Williamson,J. G. 1998. The Age of Mass Migration: Causes and Economic lmpact. Oxford University Press, Oxford. Keil man, N. 2007. UK national population projections in perspective: How successful compared to those in other European countries? Population Trends 129: 20-30. Massey, D., R. M. Zenteno. 1999. ,,The dynamics of mass migration." Proceedings oj the National Academy oj

Sciences 96: 5328 - 5335. Loužek, Marek. 2014. Důchodová reforma. Praha: Karolinum Press. United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2015). World Population Prospects: The 2015 Revision, Key Findings and Advance Tables. Working Paper No. ESA/P/WP.241. Dostupné z:

11


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



http://esa.un.org/unpd/wpp/publications/files/key findings wpp 2015.pdf European Commission. 2015a. ,,European Economic Forecast." European Economy lnstitutional Papers (Vol. 3217). Luxembourg. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy finance/publications/eeip/ pdf/ip011 en.pdf European Commission. 2015b.,, The 2015 Ageing Report Economic and budgetary projections for the 28 EU Member

States (2013-2060)" (Vol. 2015 (3) Dostupné z: http://www.aal-europe.eu/wp-content/uploads/2015/08/AgeingReport-2015.pdf UNHCR. 2015. ,,World at War. Global Trends: Forced Displacement in 2014." [citováno 9. 10. 2015] Dostupné z: http://unhcr.org/556725e69.html IDMC. 2015. ,,Globel Overview 2015: People internally discplaced by conflict and violance." [citováno 9. 1O. 2015] Dostupné z: http://www.internal-displacement.org/assets/library/Media/201505-Global-Overview2015/20150506-global-overview-2015-en.pdf

12


""*ROPSKÉ HODNOTY

2015-12-02



© Evropské hodnoty o.s. 2015 lhink-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšová ní politické kultury v České republice i na evropské úrovni. Politikům předkládáme

odborná doporučení a systematicky sledujeme a hodnotíme jejich práci. Za základní prvky vysoké politické kultury považujeme aktivní občany, zodpovědné politiky a soudržnou společnost, která sdílí hodnoty svobody a demokracie. Od roku 2005 se jako nevládní nezisková organizace, která není spojena s žádnou politickou stranou, věnujeme výzkumné a vzdělávací činnosti. Vedle vydávání odborných publikací a komentářů pro média, pořádáme konference, semináře a školení pro odbornou i širší veřejnost. Na svých akcích zprostředkováváme dialog mezi politiky, odborníky, novináři, podnikateli i studenty.

POLITICKÁ KULTURA• ČESKO V EVROPSKÉ UNII • VNITŘNÍ BEZPEČNOST

THINK-TANK EVROPSKÉ HODNOTY

(ť«t~,

Vlkova 36, 130 00 Praha 3

~-

[email protected] www.evropskehodnoty.cz

Evropský parlament

facebook.com/Evropskehodnoty

13

Možnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde?

Recommend Documents