Možnosti a strategie odkanalizování obcí Zlínského kraje do 2000 EO praktická příručka pro obce Zlínského kraje
2009
Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje
Obsah
I.
I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII.
Úvod Rozčlenění obcí Zlínského kraje podle počtu obyvatel Rozdělení obcí podle způsobu dosavadního odkanalizování Náklady na likvidaci odpadních vod z domácností Legislativní požadavky Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Základní práva a povinnosti vlastníka a provozovatele veřejné kanalizace Možnosti financování Centralizovaný a decentralizovaný systém odvádění a čištění odpadních vod Nejobvyklejší řešení v malých obcích – mírná nadsázka dnešní reality Některá úskalí při výstavbě infrastruktury kanalizace a ČOV Návrh obecného postupu při posuzování „přiměřeného“ čištění odpadních vod Závěr – optimální cesta
Příloha č. 1: Příklad praktického ověření přiměřeného čištění odpadních vod Příloha č. 2: Zjednodušené schéma likvidace odpadních vod
3 4 6 11 12 12 13 15 15 18 19 19 21 22 30
Předmluva Dostáváte do ruky praktickou příručku, která svým obsahem a způsobem zpracování poskytuje stručné a velmi přehledné informace týkající se řešení problematiky odpadních vod ve Zlínském kraji. Je určena především starostům obcí do 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO), neboť i oni jsou nuceni řešit odkanalizování svých obcí, přestože dotační zdroje z Evropské unie jim v letech 2007 – 2013 nejsou nakloněny. Při hledání nejoptimálnějšího řešení odkanalizování a čištění odpadních vod ve Vaší obci přeji hodně štěstí a věřím, že tato publikace pomůže ke zdárnému zvládnutí tohoto nelehkého úkolu. Milena Kovaříková členka Rady Zlínského kraje oblast životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova
2
Úvod
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů ukládá povinnost mít k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních povolení vodoprávního úřadu. Tato povinnost není nově zavedeným požadavkem, ukládaly ji již předcházející vodní zákony (č.138/1973 Sb. i č.11/1955 Sb.). V našem právním řádu je tedy tato povinnost zakotvena od roku 1955. Z toho vyplývá, že vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení vodoprávního úřadu (dříve vodohospodářského orgánu) je již od roku 1955 nelegální. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Tím se pro ni staly závaznými předpisy Evropské unie, na úseku vypouštění odpadních vod do vod povrchových především směrnice Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod č. 91/271/EHS. Směrnice se týká odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jejím cílem je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod. „Městskými odpadními vodami“ se rozumí splašky nebo jejich směs s průmyslovými odpadními vodami nebo dešťovými vodami. „Splašky“ se pak rozumí odpadní vody ze sídel a služeb, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnosti. Ustanovení této směrnice byla implementována do české legislativy výše uvedeným zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění, který je účinný od začátku roku 2002 a prošel také několika novelami. Z další směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES, ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ve znění dodatků (tzv. „rámcové směrnice“) vyplývají environmentální cíle pro členské státy Evropské unie (článek 4
bod 1). Pro povrchové vody je cílem, aby členské státy provedly potřebná opatření k zamezení zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod a to nejpozději do 15 let od data účinnosti této směrnice. Vzhledem k tomu, že směrnice nabyla účinnosti dnem 22. prosince 2000, vyplývá z toho závěr: v termínu nejpozději do 22. 12. 2015 je třeba zajistit, aby do povrchových vod byly vypouštěny odpadní vody v takové kvalitě, která odpovídá v našem případě platnému nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění.
Motto: „Voda není komerčním produktem jako ostatní výrobky, ale spíše dědictvím, které musí být chráněno, střeženo a nakládáno s ním jako takovým.“ Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky
3
II.
Rozčlenění obcí Zlínského kraje podle počtu obyvatel
Podíl obcí s méně než 2000 obyvateli Kroměříž 90 % Uherské Hradiště 81 % Vsetín 75 % Zlín 86 % Zlínský kraj 83 %
Podíl obcí s méně než 500 obyvateli Kroměříž 58 % Uherské Hradiště 27 % Vsetín 15 % Zlín 38 % Zlínský kraj 36 %
Podíl obcí s méně než 2 000 obyvateli ve Zlínském kraji je 83 % a podíl obcí s méně než 500 obyvateli je ve Zlínském kraji 36 %. Z toho vyplývá, že v těchto obcích žije významná část populace. Stav odkanalizování a čištění odpadních vod ve většině těchto obcí nevyhovuje současně platné legislativě. Obce – aglomerace menší než 2 000 EO nevyžadují zvláštní ochranu a nemusí naplnit směrnici Rady 91/271/EHS nejpozději do 31. 12. 2010. Pokud však nebude v těchto obcích vyřešeno odkanalizování a čištění odpadních vod, není možný další rozvoj obcí.
Pojem „ekvivalentní obyvatel“?
Graf 1: Obce ve Zlínském kraji rozdělené do velikostních kategorií dle počtu obyvatel
Definice: 1 ekvivalentní obyvatel (EO) je zatížení (znečištění) vyjádřené jako průměrná produkce organického biologicky odbouratelného znečištění jednoho člověka, které odpovídá pětidenní biochemické spotřebě kyslíku (BSK5) 60 g O2/den; Zjednodušeně lze říci, že u zdrojů znečištění, kde jsou produktem pouze komunální odpadní vody od obyvatel, se rovná počet obyvatel počtu ekvivalentních obyvatel. Máme-li však zdroj znečištění – např. obec, ve které působí firmy s určitým počtem zaměstnanců, veřejná stravovací zařízení či podniky s druhy činností, které také produkují odpadní vody, pak je znečištění z tohoto zdroje vyšší a počet ekvivalentních obyvatel je pak také vyšší než počet obyvatel obce.
obcích musí být v souladu s hodnotami v těchto velikostních kategoriích. Vodní zákon umožňuje vodoprávnímu úřadu povolit ve výjimečných případech a na nezbytně nutnou dobu vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami vyššími než jsou hodnoty stanovené vládním nařízením. Jedná se o tzv. „výjimková“ povolení. Vydání takového povolení je však podmíněno definitivním řešením likvidace odpadních vod v obci a je časově omezeno nejvýše do konce roku 2015 (termín vyplývající z rámcové směrnice ES k dosažení cíle zamezit zhoršování kvality povrchových vod). Od 1. 1. 2010 je vodoprávní úřad při vydání povolení k vypouštění odpadních vod povinen stanovovat limity tzv. „kombinovaným přístupem“, tj. posuzovat vypouštění s ohledem na imisní standardy (nejvýše přípustné hodnoty znečištění povrchových vod) ukazatelů znečištění povrchových vod (tabulka č. 1 přílohy č. 3 Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.), které mají být dosaženy nejpozději do 22. 12. 2015.
Kategorie obcí dle velikosti – dle nař. vl. č. 61/2003 Sb.
Graf 2: Procentuální podíl obcí ve Zlínském kraji
4
Citované nařízení vlády uvádí 5 velikostních kategorií podle počtu ekvivalentních obyvatel. Pro každou velikostní kategorii jsou stanoveny emisní standardy (nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění) odpadních vod vypouštěných do povrchových vod. Povolení k vypouštění odpadních vod z jednotlivých výustí kanalizací v
5
III.
Rozdělení obcí podle způsobu dosavadního odkanalizování
Obce vybavené kanalizací pro veřejnou potřebu: a) Obce s vybudovanou kanalizací pro veřejnou potřebu zakončenou komunální ČOV: nejjednodušší řešení - jednotlivé nemovitosti se napojí na kanalizaci. ČOV musí splňovat na výusti do recipientu (vodního toku) požadavky nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění (dále jen nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) V případě, že ČOV nevyhovuje nařízení vlády, je nutná její rekonstrukce. b) Obce s kanalizací pro veřejnou potřebu, která odvádí z jednotlivých nemovitostí zcela nečištěné odpadní vody prostřednictvím kanalizačních přípojek. Tuto kanalizaci je nutné zakončit čistírnou odpadních vod, která bude splňovat požadavky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění. Nelze povolit vypouštění nečištěných odpadních vod do vod povrchových. c) Obce s vybudovanou kanalizací (do které jsou zaústěny jak vody dešťové, tak vody splaškové, předčištěné v domovních ČOV nebo septicích), která není zakončena ČOV:. kanalizace může být zakončena čistírnou pouze za podmínky, že septiky a domovní ČOV se zruší a jednotlivé nemovitosti se na kanalizaci přepojí přímo. V případě, že by byla kanalizace zakončena ČOV a vody na ni přitékající by byly předčištěny, nebyla by ČOV dostatečně zatížena a její čistící efekt by byl omezený.
6
ČOV obce Šanov
Poznámka: Obec, která vlastní vodovod či kanalizaci pro veřejnou potřebu může tato zařízení provozovat sama nebo uzavřít smlouvu s osobou či firmou oprávněnou provozovat živnost, přičemž ve smlouvě budou uvedeny činnosti, které osoba či firma bude pro obec vykonávat. Provozování je možné pouze s oprávněním, které na základě žádosti vydá krajský úřad. Provozuje-li obec kanalizaci či vodovod bez oprávnění, dopouští se tím porušení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. V paragrafu 6 uvedeného zákona jsou uvedeny podmínky provozování a náležitosti, které je k žádosti o oprávnění k provozování nezbytné doložit. Vzor žádosti je uveden jako příloha č. 11 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Krajský vodoprávní úřad při svých pravidelných kontrolách naráží stále na obce, které kanalizace (nebo i vodovod) pro veřejnou potřebu provozují, aniž by se mohly prokázat oprávněním, přestože citovaný zákon je účinný od 1. 1. 2002! d) Obce bez kanalizace: jednotlivé nemovitosti mají k řešení svého odkanalizování tyto možnosti: • vybudovat domovní ČOV, která však předpokládá, že v blízkosti je k dispozici recipient pro zaústění předčištěných odpadních vod – tzn. vodní tok nebo jednotná kanalizace (odvádí současně vody dešťové i splaškové)
• vybudovat žumpu, tj. bezpřepadovou vodotěsnou jímku, jejíž obsah je nutno vyvážet na zařízení určené k likvidaci odpadních hmot (jedná se o odpadní vody i odpadní kal, usazený na dně jímky) – na ČOV. Žumpy jsou řešením zejména u vzdálenějších nemovitostí, samot, a také v obcích, kde není možnost povolit domovní ČOV (v případě, že předčištěné vody z ČOV není kam vypustit – není v blízkosti vodní tok, neboť vypouštění předčištěných odpadních vod z domovní ČOV do vsakovací jímky nebo podmoku dnešní předpisy připouští jen ve výjimečných případech). Žumpy slouží pouze k akumulaci odpadních vod, nikoliv k čištění – musí být vodotěsné a bezodtoké! • u nemovitostí, kde byly vodoprávním úřadem povoleny septiky s přepadem, je tento stav přípustný. Každý septik musí mít kromě stavebního povolení ještě tzv. povolení k nakládání s vodami – což je po-
volení k vypouštění předčištěných odpadních vod. Čistící schopnost septiků však není dostatečná a proto se v současné době povolují pouze septiky s dočišťovacím stupněm (např. pískovým či štěrkovým filtrem). e) Obce, které neřeší zneškodňování odpadních vod centrálně: povinností každého vlastníka nemovitosti je zajistit si zneškodňování odpadních vod individuálně a v souladu se zákonem – viz možnosti bodu d) výše.
Pro porovnání Žumpu musíte vyvážet Výhodou žumpy je vyřešení problému s povolením k vypouštění odpadních vod. Žumpa se vypouštět totiž vůbec nesmí a je proto třeba zajistit její pravidelné vyvážení do čistírny odpadních vod. Žumpa je bezodtoká, vodotěsná jímka, z níž nesmí unikat ani prosakovat žádné splašky. Může být betonová nebo plastová.
7
Domovní ČOV Valašská Bystřice č.p. 397
Zmiňovaná výhoda se však může změnit v nevýhodu např. pro cenu účtovanou za vývoz žumpy nebo v případě, že je pro fekální vůz nepřístupná, např. v husté zástavbě nebo v zimním období. Cena za vyvážení závisí na vzdálenosti vývozu k likvidaci, objemu auta na vývoz fekálií, době čerpání jímky, práci řidiče a obsluhy čerpacího zařízení a ceně za samotnou likvidaci odpadní vody na ČOV. Dle zjištěných informací – objem vozu 4 - 5 m3 - vzdálenost 20 km – cena za vývoz přibližně 2 500,-Kč. Náklady na výstavbu žumpy činí cca 40 000 Kč, jedná se o stavbu podléhající povolení stavebního úřadu (správní poplatek 300 Kč). Za postavení žumpy bez povolení (načerno) lze uložit pokutu až 200 000 Kč. Pro jednu osobu v rodinném domku je třeba počítat s denní spotřebou vody 80 -100 litrů. Na tuto kapacitu je nutno žumpu projektovat. Vyvážení se počítá 1 x za jeden až dva měsíce. Jiný způsob likvidace obsahu jímky je nepřípustný.
Septik vodu předčistí Na rozdíl od žumpy, v níž se odpadní vody pouze hromadí, skládá se septik z několika komor (dvou, nejčastěji tří) a funguje jako usazovací nádrž s anaerobním (bez přístupu vzduchu) postupným rozkladem organických látek, kterým se objem usazených látek významně zmenšuje. Dříve bylo možné předčištěné odpadní vody ze septiku vypouštět např. trativodem do podzemních vod (v případě, že toto vypouštění bylo povoleno vodoprávním úřadem) nebo přímo do vodního toku. V současné době však platné předpisy stanovují, že samotný septik nemá dostatečnou účinnost a odpadní vody, které z něj vytékají, je třeba ještě biologicky dočistit. Biologické čištění je možno zajistit pískovým zemním filtrem. Jeho stavba není složitá, i když zabere dosti velkou plochu. Prakticky jde o rozměrnou nádrž naplněnou nerozpadavým kamenivem či říčním pískem ve
8
vrstvě silné 60 až 100 cm, která musí být trvale nad hladinou podzemní vody. Nádrž je opatřena větracím potrubím a musí být od okolního prostředí vodotěsně oddělena. Plocha zemního filtru se stanoví z průměrného denního přítoku odpadních vod a přípustného hydraulického plošného zatížení. Orientačně lze uvažovat podle způsobu použití zemního filtru plochu 2 až 5 m2 na osobu. Nespornou výhodou septiku s biologickým čištěním je provoz bez dodávky energie. Takové čištění je zcela vyhovující u chat a rekreačních chalup. Dlužno říci, že v zahraničí se zemní filtry úspěšně využívají i pro čištění splaškových odpadních vod z obcí s několika sty obyvatel. Počítat je však třeba s tím, že životnost pískové náplně je omezená a časem (10 až 15 let) se stane nepropustnou. Její stav může také výrazně zhoršit povodeň či vzedmutí hladiny spodní vody. Promytí zabahněného písku není reálné, a jeho odstranění a náhrada novým, obtížné. Ceny zemních filtrů jsou dány jejich velikostí – kolem 5 000 Kč za m3 obestavěného prostoru. Vhodně navržený septik ve spojení se zemním filtrem je stejně účinný jako správně provozovaná domovní ČOV. Jedná se o vcelku ekonomické zařízení (septik při stavbě je zhruba stejně drahý jako žumpa (cca 40 000 Kč + finanční prostředky na dočišťovací filtr)), ale odvoz usazeného kalu vyjde mnohem levněji – jeho množství je malé, takže jej stačí jednou ročně odčerpat a odvézt. Stejně jako u žumpy je třeba k pořízení septiku stavební povolení, které za správní poplatek 300 Kč vyřizuje vodoprávní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Nutné je také povolení k vypouštění odpadních vod ze septiku, které vydává bez poplatku vodoprávní úřad.
Kdy domovní čistírnu? Pro stavbu domovní čistírny odpadních vod se vyplatí rozhodnout v případě, že v místě není kanalizace zakončená obecní
ČOV, objekt je užívaný k trvalému bydlení a majitel nechce platit za vyvážení žumpy. Malé domovní čistírny (např. s biodisky) nejprve oddělí ze splaškové vody pomocí česlí hrubé nečistoty, předčištěná odpadní voda je v aerobním stupni čištěna biologicky a vzniklý biologický kal se oddělí sedimentací. Provoz takové domovní čistírny vyžaduje dodávku elektrické energie. Používané čistírny s biodisky pracují tak, že plastové kotouče částečně ponořené v čištěné odpadní vodě, které jsou poháněné elektromotorem se pomalu otáčejí uvnitř dutého válce. Tak dochází k okysličování bakterií, které na kotoučích ulpívají a odpadní vodu čistí. V aktivačních čistírnách je aktivační směs tvořená odpadní vodou a biologickým kalem a provzdušňována proudem vzduchových bublinek, které jsou pro bakterie zdrojem kyslíku. Domovní čistírny se dělí na kontinuální (s nepřerušovaným průtokem), u nichž jsou splašky čištěny průběžně a diskontinuální (s přerušovaným průtokem), u kterých se odpadní vody čistí v aktivační nádrži při jejím plnění, po vyčištění se pro-
vzdušňování zastaví a po sedimentaci se předčištěná voda odčerpá. Při spotřebě elektrické energie na jejich pohon přibližně 1 kWh/m3 vyčištěné vody, vyjde jejich provoz při sazbě kolem 3,50 Kč/kWh asi na 1 600 Kč ročně. Některé typy domovních ČOV je však nutné při nízkých teplotách temperovat, což spotřebu elektrické energie zvyšuje. Domovní čistírna odpadních vod funguje nejlépe, pokud má „stálé“ zatížení – ve víkendovém režimu trvá dlouho (u některých i celý den), než se její účinnost přiblíží k normálu. Pořizovací cena pro čtyři připojené obyvatele je kolem 50 000 Kč. Je však třeba počítat s provozními náklady, zejména na spotřebu elektrické energie a chemické rozbory. Před osazením domovní ČOV je třeba vyřídit stavební povolení za poplatek 300 Kč a povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV bez správního poplatku. Kompetentní k vydání těchto povolení je vodoprávní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
9
Kořenová ČOV obce Machová (kořenové pole v pozadí)
IV.
Náklady na likvidaci odpadních vod z domácností – porovnání
Níže uvedené údaje jsou orientační a vypočítány pro spotřebu 100 l vody na 1 osobu a den, tj. 146m3/rok pro 4 člennou domácnost.
Žumpa: obsah cca 13 m3, vývoz k likvidaci každý měsíc investiční náklady cena za likvidaci OV na čistírně - vzdálenost převozu OV cca 20 km - výkon na místě + závozník Roční provozní náklady celkem
40000,-
Kč
53–180,-
Kč/m3
25–40,-
Kč/km
350–600,- Kč/15 minut 18000–43080,-
Kč
investiční náklady
40000,-
Kč
+ dočišťovací stupeň
25000,-
Kč
+ stavební úpravy
10000,-
Kč
2×1000,-
Kč
• vývoz kalu 1×ročně (cca 4 m3)
1000,-
Kč
• výměna pískového filtru 1× za 10 let tj. na rok
2500,-
Kč
Roční provozní náklady celkem
5500,-
Kč
investiční náklady
50000–60000,-
Kč
+ stavební úpravy
10000,-
Kč
2× 1000,-
Kč
• vývoz kalu 2×ročně (cca 2 m3)
1000,-
Kč
• elektrická energie
1600,-
Kč
800,-
Kč
6400,-
Kč
Septik Co je kořenová čistírna? Jedná se v podstatě o soustavu speciálně upravených jezírek a mokřadů osázených vybranými druhy rostlin. Principem funkce kořenových čistíren je čištění odpadních vod při průtoku hustým porostem v těchto jezírkách buď samospádem nebo pomocí čerpadla. Nejviditelnější částí kořenové čistírny je mělké kořenové pole (hloubka cca 60 cm), které musí mít plochu minimálně 5 m2 (nejlépe 10 m2) na osobu; tedy kolem 20 m2 pro čtyřčlennou rodinu. Její dno tvoří dostatečně silná plastová nepropustná fólie, která musí být svařovaná, aby odpadní voda neprosákla do podzemních vod. Fólie musí být chráněna z obou stran geotextilií. Na ní je rozprostřen hrubší písek nebo štěrk, na který se naveze půda a osadí se bahenními rychlerostoucími rostlinami (rákos obecný, orobinec širokolistý, orobinec úzkolistý, zblochan vodní, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, sítina rozkladitá, kosatec žlutý apod.). Klíčovým prvkem čistícího procesu jsou kultury mikroorganismů. Tyto mikroorganismy žijí na kořenech zmiňovaných rost-
10
lin a živí se přivedenými nečistotami. Před vlastní kořenovou čistírnou musí být zařazeno mechanické předčištění, které zabraňuje ucpání filtrační vrstvy. Kořenová čistírna dobře vyčistí tzv. „šedou vodu“ – odpad z koupelen a vodu po umytí nádobí. Pokud odpadní voda obsahuje také odpady z WC, je třeba použít vícekomorový septik pro předčištění odpadních vod. Na odvodu z kořenového pole je třeba zařadit ještě dočišťovací jezírko osázené vodními rostlinami, které dále zlepší kvalitu odpadní vody. Výstavba kořenové čistírny je v očích zákona stavbou a proto je třeba stavebního povolení i povolení k vypouštění odpadních vod od příslušného vodoprávního úřadu, podobně jako u klasické domovní ČOV.
- roční provozní náklady • rozbor vzorků
Domovní ČOV
- provozní náklady • rozbor vzorků
• opravy, revize, výměna dílů Roční povozní náklady
11
V.
Legislativní požadavky
Pro zdroje znečištění – tedy obce (aglomerace) do 2000 EO platí ustanovení článku 7 směrnice Rady 91/271/EHS, podle kterého: Městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami, musí být před vypuštěním čištěny způsobem vymezeným v čl. 2 odst. 9 – tzv. „přiměřeným čištěním“. Přiměřené čištění je definováno jako čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo způsobem, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví recipient cílům daným Nařízením. vlády. č. 61/2003 Sb. v platném znění. Toto nařízení bylo v loňském roce novelizováno nařízením vlády č. 229/2007 Sb., které přineslo změnu pro nejmenší obce do 500 EO – stanovilo také pro ně emis-
VI.
ní standardy (nejvýše přípustné hodnoty ukazatelů znečištění) odpadních vod vypouštěných do povrchových vod. Přesto může nastat situace, že u menších obcí bez obecní ČOV, vybavených jednotnou kanalizací odvádějící předčištěné odpadní vody do povrchových vod, jsou odpadní vody přiměřeně čištěny natolik, že kvalita vody v toku odpovídá Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – pak není třeba ČOV na konci kanalizace budovat. Předpokladem, aby tato situace mohla nastat, je správně provozovat septiky a domovní ČOV (tzn. pravidelně vyvážet septiky a domovní ČOV provozovat v souladu s provozním řádem).
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje
Zlínský kraj má zpracován strategický dokument, v němž jsou navržena výhledová optimální řešení jednotlivých obcí kraje v části zásobení pitnou vodou i odkanalizování - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. Tento byl v roce 2004 projednán se všemi obcemi Zlínského kraje, vlastníky a provozovateli vodohospodářské infrastruktury a vodoprávními úřady a poté schválen Zastupitelstvem Zlínského kraje usnesením č. 770/Z26/04 ze dne 20. 10. 2004. Tento dokument je zásadním vodítkem při rozhodování obce o způsobu zneškodňování odpadních vod v jejím správním obvodu.
12
ČOV obce Babice
Poznámka: Je nutné si uvědomit, že schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje (také zkráceně PRVKZK nebo PRVKÚK) je strategický dokument s charakterem „územního plánu“ pro odkanalizování a čištění odpadních vod. Pokud není řešení, pro které se obec rozhodla, v souladu s řešením dle PRVKZK, není v podstatě možné na takový projekt získat dotace z jakéhokoliv dotačního titulu EU, České republiky či kraje. Rozhodne-li se obec pro řešení odkanalizování způsobem odlišným oproti PRVKZK, je třeba požádat o schválení změny PRVKZK. Podrobnosti k procesu zpracování, projednání a schvalování změny PRVKZK sdělí pracovníci oddělení vodního hospodářství odboru ŽPZE Krajského úřadu Zlínského kraje kdykoliv na požádání.
VII.
Základní práva a povinnosti vlastníka a provozovatele veřejné kanalizace
Práva a povinnosti vlastníka a provozovatele veřejné kanalizace jsou upravena zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích) a vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě, přípojek na ně a upravuje působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Nevztahuje se na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce nižší než 10 m3 nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanali-
zaci nižší než 50, na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dešťové kanalizace). Zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň 1 odběratel. Stručný výčet základních povinnosti vlastníka kanalizace (dle § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích): - vlastník je povinen zajistit její plynulé a bezporuchové provozování - osoba, která hodlá provozovat kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace - vlastník může uzavřít smlouvu o provozování kanalizace s provozovatelem
13
ČOV obce Zborovice
- vlastník je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové a provozní evidence - vlastníci kanalizací provozně souvisejících upraví svá vzájemná práva písemnou dohodou, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování kanalizací - vlastník je povinen umožnit napojení kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické požadavky a toto nesmí být podmiňováno vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění - vlastník popř. provozovatel, jeli k tomu zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod s odběratelem - vlastník je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací a to na dobu nejméně 10 kalendářních let v termínu nejpozději do 31. 12. 2008 - vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpad. vod, tzn. „stočné“
14
Stručný výčet základních povinností provozovatele: - provozovatel je povinen provozovat kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních orgánů - provozovatel může provést zásah do kanalizace jen se souhlasem vlastníka, pokud není smluvně dohodnuto jinak - provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod dle § 9 odst. 5 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích (např. živelná pohroma, havárie kanalizace nebo kanalizační přípojky, při možném ohrožení zdraví lidí či majetku, plánované opravy, neodstraní-li odběratel závady na přípojce ve lhůtě stanovené provozovatelem, při prokázání neoprávněného vypouštění odpadních vod
VIII.
Možnosti financování
S ohledem na výši rozpočtových nákladů většinou není možno řešit odkanalizování obcí pouze jejich finančními prostředky. Mnozí vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury získali již v minulých letech zkušenosti s přípravou a realizací projektů financovaných z různých fondů Evropské unie (PHARE, ISPA, Fond soudržnosti, OP Infrastruktura). Hlavní dotační zdroje EU nebo ČR byly v minulosti a i nadále budou v programovacím období EU 2007–2013 zaměřeny hlavně na obce větší než 2 000 EO a obce pod 2000 EO, které vyžadují zvláštní ochranu (jsou umístěny v CHKO, v oblastech NATURA 2000, CHOPAV). Malé obce do 2 000 EO mají možnost získat dotace zejména z Ministerstva zemědělství ČR a z krajských zdrojů - podprogramu Programového fondu Vodohospodářská infrastruktura v obcích Zlínského kraje. Tyto zdroje jsou však výrazně limitované a celkové roční alokace jsou malé. Rok 2008 byl druhým rokem programovacího období Evropské unie 2007–2013, kdy je možné získat dotace z Operačního programu životního prostředí (zkr. OPŽP) mimo jiné také na odkanalizování a čištění odpadních vod. Toto se týká obcí – aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel a obcí – aglomerací pod 2000 EO v pří-
IX.
padě, vyžadují-li zvláštní ochranu (umístění v CHKO, NATURA 2000, CHOPAV). Kromě dotací u OPŽP je možno získat pro odkanalizování obcí od 200 do 2000 EO dotace z Ministerstva zemědělství ČR z programu č. 229 310 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“ a to jak na dostavbu kanalizační sítě, tak na zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod. Podmínkou pro úspěšné zajištění finančních zdrojů (dotace, úvěry, vlastní zdroje obce) na přípravu a realizaci projektů je: • zvolení optimální koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod v obci • nalezení vyváženého technického řešení ve vazbě na výši celkových investičních nákladů a provozních nákladů • zvládnutí procesu výběru zhotovitele služeb (projektová dokumentace, stavební dozor) • zvládnutí procesu výběru zhotovitele stavby včetně technologické části • zvládnutí procesu provozování systému odvádění a čištění odpadních vod • zvážení, do jaké míry finančně zatíží vlastníky nemovitostí, tj. obyvatele v obci.
Centralizovaný a decentralizovaný systém odkanalizování a čištění odpadních vod
Každá obec má jiné podmínky, které ovlivňují výhodnost či nevýhodnost některé z variant odvádění a čištění odpadních vod. Jedná se o charakter zástavby, stav a
rozsah stávající kanalizace, konfiguraci terénu. V menších obcích, do 2000 EO, jsou náklady na odkanalizování a čištění odpadních vod obvykle vyšší než u obcí větších
15
ČOV obce Věžky
než 2 000 EO. Vyšší náklady jsou nejen na čištění odpadních vod, ale i na odkanalizování, což je dáno charakterem a hustotou zástavby, konfigurací terénu apod. Proto se u obcí menších než 2 000 EO začíná v poslední době jevit výhodným (zejména z finančního hlediska) vedle centralizovaného odkanalizování a čištění odpadních vod také řešení decentralizované. Toto řešení znamená, že se odpadní vody na rozdíl od centralizovaného řešení zneškodňují v čistících zařízeních v místě nebo blízko místa jejich vzniku. Decentralizované řešení znamená, že celé nebo část investičních nákladů je možné přesunout na vlastníky nemovitostí, kde odpadní vody vznikají – tedy na obyvatele obce.
Obvyklé náklady na ČOV jsou cca 12000 až 16000 Kč (bez DPH) na 1 EO. V případě řešení odvádění odpadních vod novou splaškovou kanalizací se mohou náklady na tuto kanalizaci pohybovat cca v rozmezí 40000 až 100000 Kč na 1 EO. V níže uvedené tabulce je uveden výtah z hodnocení technické úrovně projektů dle podmínek Ministerstva životního prostředí pro projekty OP Životní prostředí. Tyto údaje umožňují získat přehled, co je ještě z pohledu MŽP ČR obvyklá cena a co už nikoliv. Příklady: Tabulka hodnocení nákladové efektivnosti dle MŽP ČR pro projekty financované z OPŽP (vyšší počet bodů = lepší hodnocení):
Nákladová efektivnost pro ČOV (pod 2 000 EO) < 11 000 Kč ČOV (pod 2 000 EO) > 11 000 Kč < 19 000 Kč ČOV (pod 2 000 EO) > 19 000 Kč Kanalizace – nově budované < 45 000 Kč/EO Kanalizace – nově budované > 45 000 < 75 000 Kč/EO Kanalizace – nově budované > 75 000 Kč/EO Z výše uvedených údajů je zřejmé, že jednotkové náklady na kanalizaci mohou být několikanásobně vyšší než jednotkové náklady na čištění odpadních vod. Náklady na kanalizaci tedy zcela zásadně ovlivňují celkové náklady na řešení. Pro objektivní srovnání variant je u decentralizovaného systému nutné zahrnout do investičních nákladů veškerá technická opatření tak, aby tento systém fungoval bez omezení, aby se v budoucnu neobjevily náklady, se kterými nikdo nepočítal. A co je nejpodstatnější – při posuzování systémů centralizovaný X decentralizovaný je bezpodmínečně nutné kalkulovat s budoucím provozem a náklady na něj. Zlínskému kraji byla doposud oficiálně předložena pouze jediná studie na decentralizovaný systém odkanalizování správního obvodu obce, ze které vyplynulo, že obec by problematiku řešila vybavením
16
Počet bodů 10 5 0 5 2,5 0
jednotlivých rodinných domů domovními ČOV, jejichž funkci by telemetricky kontrolovala. Tíha odpovědnosti za kvalitu vypouštění odpadních vod z jednotlivých domovních ČOV by byla na obci. Všechny domovní ČOV by byly vybaveny membránami, které zaručují mimořádně dobrou kvalitu vyčištěných odpadních vod na odtoku. Předčištěné odpadní vody by byly používány k zálivce či závlaze nebo pro sociální zařízení rodinných domů. Zlínský kraj si nechal tuto studii posoudit odbornou vodohospodářskou firmou a z posouzení vyplynuly tyto závěry: - nelze předpokládat, že zejména v zimním období (cca 5 měsíců) bude možno celou produkci odpadních vod z domovní ČOV znovu využívat v rámci hospodaření s užitkovou vodou každého rodinného domu.
- studie neuvažuje s dobudováním dešťové kanalizace pro obyvatele, kteří nejsou doposud na stávající kanalizační systém napojeni vůbec, nehledě na to, že výstavba dešťové kanalizace je pro dotační tituly nezpůsobilým nákladem, který hradí investor v 100 % výši. - předpoklad opětovného využití vyčištěné odpadní vody pro sociální účely v rámci stávajících rozvodů vody v rodinných domcích pro oddělení rozvodů užitkové a pitné vody je značně diskutabilní z důvodu nezbytnosti stavebního přebudování stávajících rozvodů vody v rodinných domech pro oddělení užitkové a pitné vody. - nejsou vyčísleny provozní náklady membránových domovních čistíren (samotná životnost membrán je reálně uvažovaná 5–7 let, pak je nutná jejich výměna). V průběhu provozu je nutno membrány regenerovat, neboť jejich výkon (průtočnost) se postupně snižuje. - investiční náklady na decentralizované řešení odkanalizování obce vůbec neobsahují náklady na rekonstrukci
vnitřní instalace pro odvádění odpadních vod v RD. A výsledek? Celkové investiční náklady jsou vyšší než varianta doporučená v PRVKZK. Většina zástupců obcí, kteří o decentralizovaném odkanalizování uvažují, má představu, že obec pořídí pomocí dotací domovní ČOV pro všechny nemovitosti, zajistí jejich provozování odborně způsobilou osobou (její odměna však také není v provozních nákladech vyčíslena), zajistí telemetrický servisní dohled a tím bude vyřešeno odkanalizování v souladu s platnými předpisy. Žádný z nich doposud nedovedl odpovědět na otázky, které z této investice vzcházejí: - jak bude dořešen majetkoprávní vztah k těmto domovním ČOV, které pořídí obec - jak může obec garantovat kvalitu odpadních vod na odtoku z domovní ČOV, když nemá žádný vliv na chod jednotlivých domácností - jak obec zajistí, že v rodinném domě
17
XI.
Některá úskalí při výstavbě infrastruktury kanalizace a ČOV
Při úvahách o řešení odkanalizování správního obvodu obce by měli mít její představitelé jasno v následujících okruzích: • Financování domovních přípojek (kdo je bude financovat, nejsou předmětem dotace, budou občané ochotni?). • Osvěta občanů v obci – budoucí platiči stočného. • Nezbytnost umístění některých úseků stokové sítě na soukromých pozemcích
nevypne jeho majitel elektrický proud, když odjede např. na delší dovolenou (tím se zastaví provoz domovní ČOV) - jak obec zajistí, že v domácnostech nebudou užívány agresivní desinfekční prostředky k údržbě toalet apod., které provoz ČOV narušují (např. SAVO) - obec bude situaci monitorovat pomocí telemetrického servisního dohledu, avšak není jasné jak bude řešit nepřípustné situace.
X.
Nejobvyklejší řešení v malých obcích – mírná nadsázka dnešní reality
• Dodavatel – lobbista – nabídne zajištění dotace pro obec. • S pomocí dotace, úvěru, případně ještě vlastních prostředků se zdaří postavit čistírnu odpadních vod a podstatnou část kanalizace. • Po uvedení ČOV do provozu obvykle nastane procitnutí s ohledem na nepřipojené a nepřipojitelné občany, provozní náklady, nemožnost vybírat
18
Každý vodní tok je jinak vodný a má určitou kapacitu pro příjem odpadních vod (byť předčištěných v domovních ČOV). Může tedy nastat situace, kdy vodoprávní úřad povolí pro část obce domovní ČOV a kapacita málo vodného toku se tím vyčerpá a další domovní ČOV nebude možno povolit. Jak se pak vysvětlí obyvatelům části obce, která nebude vyřešena, že právě jim tento způsob odkanalizování povolit už nelze?
stočné, protože občané již přispěli na budování přípojek ke svým nemovitostem, nedořešení otázky kalu apod. • Hledání a přesvědčování provozovatele ČOV, aby již vystavěnou ČOV provozoval, nejlépe za co nejméně prostředků. • Nakonec bývá nejvíce spokojen dodavatel, lobbista a donátor (poskytovatel dotace).
XII.
• • • •
občanů a s tím související zřízení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Odmítnutí připojení na kanalizaci a ČOV – nástroje k přesvědčování. Nepřipravenost na provozování infrastruktury – zejména menších ČOV. Profesionální přístup k provozování kanalizace a ČOV. Vyvolané investice, zejména komunikace v obci.
Návrh obecného postupu obcí při posuzování „přiměřeného“ čištění odpadních vod či nutnosti budovat obecní ČOV
1. Pozorně prostudovat povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které vydal příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a zjistit, je-li povolení řádné (dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění) nebo tzv. „výjimkové“ (dle § 38 odst. 9 vodního zákona). 2. V případě řádného povolení a) ověřovat opakovanými odběry a rozbory odpadních vod z jednotlivých výustí kanalizace), zda jsou dodrženy limity stanovené v povolení k vypouštění. b) ověřit opakovanými odběry a rozbory povrchových vod z vodního toku pod obcí cca 100 m pod poslední kanalizační výustí, zda dochází k řádnému promísení odpadních vod s povrchovými vodami toku, zda jsou dodrženy limity
nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v intervalech minimálně 4 x ročně (v každém ročním období) Doporučení: odběry včetně rozborů a posouzení svěřit akreditované laboratoři, provést je opakovaně – minimálně 4×ročně (v každém ročním období) a zásadně v době, kdy jsou domácnosti nejvíce vytíženy praním, vařením apod. – odběry ze všedního dne dopoledne, kdy jsou téměř všichni mimo domov jsou zbytečně vynaložené prostředky, které nevedou k objektivnímu výsledku. 3. V případě „výjimkového“ povolení se zaměřit na jednotlivé nemovitosti a nejdříve osvětou, a potom formou kontrol povoleného a skutečného způsobu odkanalizování jednotlivých nemovitostí (s využitím znalostí obce, spolupráce vodoprávních a stavebních úřadů) vést občany k tomu, že likvidace odpadních
19
ČOV obce Vlčková
vod je záležitostí každého z nich, která ovlivňuje jejich bezprostřední okolí. Souběžně s tím rozborovat odpadní vody na kanalizačních výustích a ve vodním toku pod obcí a sledovat jejich vývoj (stagnaci nebo zlepšení). Doporučení: netolerovat bezpřepadové jímky, které se nikdy nevyváží, septiky bez řádného povolení a bez pravidelného vyvážení kalu, motivovat občany tím, že peníze, které by obec vynaložila na obecní ČOV, mohou být využity pro jiný rozvoj obce nebo mohou být poskytovány např. jako příspěvek pro vyvážení jímek nebo kalu ze septiků apod.
Stojí také za úvahu Před několika lety starosta jedné obce a teď v nedávné době zástupce jednoho svazku obcí z našeho kraje společně s projektanty, kteří připravují řešení odkanalizování v několika obcích přišli se zajímavou myšlenkou, která by neměla ve výčtu možností řešení odkanalizování obcí „přiměřeným čištěním“ chybět: Pro obce s počtem obyvatel menším nežli 1000 a nebo s decentralizovanou zástavbou se jeví při přípravě projektů odkanalizování a čištění odpadních vod jako jedna z výhodných alternativ technického řešení svoz odpadních vod z bezodtokých jímek do odpovídající mechanicko – biologické čistírny odpadních vod dimenzované pro odbourávání dusíku a fosforu. Tento svoz by byl organizován a hrazen obcí s tím, že občané, kterých by se to týkalo, by platili řádně stočné stejně jako ti, kteří jsou napojeni na kanalizaci. Tato myšlenka je cenná v tom, že občané, kteří dnes své „bezodtoké“ jímky vyvážejí všelijak nebo vůbec, by takto měli zajištěn kvalitní servis jako občané, kteří mají problém vyřešen napojením na kanalizaci. Platba stočného by jistě byla ekono-
20
4. Finanční prostředky vložené do opakovaného vzorkování kvality povrchových vod pod obcí smíšených s odpadními vodami z obce za účelem zjištění, zda v obci probíhá „přiměřené“ čištění odpadních vod mohou ušetřit mnohamilionové investice do budování obecních čistíren komunálních vod u menších obcí. 5. Neprojeví-li se v kvalitě vypouštěných odpadních vod ani po provedených opatřeních takové zlepšení, aby mohlo být vydáno řádné povolení k vypouštění odpadních vod, pak nezbývá, než se zaměřit na finančně velmi náročné řešení odkanalizování a čištění odpadních vod klasickým způsobem. micky výhodnější než individuální vývoz jímky v dnešní době. A to ani nemluvíme o přínosu pro kvalitu našich povrchových vod! Proč by občané řešili likvidaci svých odpadních vod „partyzánsky“, když by jim odpadní vody někdo vyvážel a ani by o tom nemuseli vědět? A také dotační titul výše zmíněného programu Ministerstva zemědělství by snad šlo využít, neboť do něj mohou být zařazeny i akce budované k účelu zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do existujících sběrných kanalizačních systémů v aglomeracích menších než 2000 EO, kde dochází k vypouštění odpadních vod bez předchozího čištění. Předpokladem ovšem je opět soulad s PRVKZK. Proto se v současné době připravuje doplnění PRVKZK právě o tuto alternativu u všech obcí Zlínského kraje, jehož součástí bude také podrobná ekonomická analýza.
XIII.
Závěr – optimální cesta
1. Obec musí být obeznámena s možnými technickými řešeními odvádění a čištění odpadních vod v souvislosti s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, územním plánem a ekonomikou investic i provozování. 2. V případě nesouladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje vyřešit jeho změnu (informace o procesu změn podají pracovnice krajského úřadu, odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu Zlínského kraje, oddělení vodního hospodářství). 3. Vybrat projektanta. 4. Provést průzkumné práce na stávající stokové síti s cílem zjistit stavební stav stokové sítě a případné závady, které se vyskytují (např. vnikání balastní podzemní vody do kanalizace). Tento průzkum dá informaci pro vyhodnocení možnosti využití stávajících stok, volbu systému odkanalizování a stanovení finančních nákladů pro opravy – případně rekonstrukci stávajících stok v obci.
5. S ohledem na technické a ekonomické řešení odhadnout investiční náklady, provozní náklady, výpočet stočného, zvážit dotaci obce do provozu. 6. Ujasnit si co bude a co nebude předmětem dotací a ostatních zdrojů financování. 7. Osvěta obce, občanů a v neposlední řadě i celého obecního zastupitelstva. 8. Zpracování přípravné dokumentace (technicko – ekonomické studie), případně dokumentace pro územní řízení. 9. Výběr optimální varianty, finanční projekt, zajištění všech možných zdrojů pro financování. 10. Zpracování projektové dokumentace a s tím související inženýrské činnosti na úrovni územního řízení a stavebního (vodoprávního) řízení. 11. Zahájit realizaci (dodavatel + provozovatel + projektant). 12. Po dokončení zahájit bezproblémový provoz (ekonomický i technický).
21
P1
Obec Lukoveček
Příloha č.1: Příklad praktického ověření přiměřeného čištění odpadních vod
Konkrétní příklad přiměřeného čištění v obci kategorie do 500 EO – Lukoveček (nejtypičtější případ v kraji) Stručná charakteristika řešeného území a stávající stav na úseku odkanalizování a čištění odpadních vod: Lukoveček je středně velká obec, která leží asi 8,5 km na sever od města Zlín v předhůří Hostýnských vrchů. Celé zastavěné území se nachází ve třetím ochranném pásmu vodárenské nádrže Fryšták. Obcí protéká Fryštácký potok. V roce 2000 bylo v obci evidováno 367 trvale žijících obyvatel. Zástavba se rozkládá v nadmořské výšce 280–330 m n.m. V obci není vybudována soustavná kanalizační sít s účinnou likvidací odpadních vod. Stávající kanalizace zahrnuje pouze dílčí úseky, realizované dle okamžité potřeby bez ucelené koncepce a zajišťuje funkci jednotného systému. Splaškové odpadní vody z jednotlivých rodinných domů a vybavenosti obce jsou jímány v žumpách či předčišťovány v septicích a zaústěny do kanalizace, event. přímo do toku. Ojediněle, u nejstarší zástavby, jsou odpadní vody vypouštěny bez předčištění. U nových staveb rodinných domů jsou již realizovány domovní ČOV event. bezodtokové jímky k vyvážení. Vypouštění nečištěných odpadních vod do toku s malou vodností může být zdrojem hygienických závad. • •
Údaje o kanalizaci: délka kanalizace je cca 2 640 m DN400–DN800 na veřejnou kanalizaci je napojeno 40 % obyvatel
22
Výhled: Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje se v obci Lukoveček navrhuje oddílná kanalizace. Stávající stoky budou, po doplnění, využity pouze pro záchyt a odvádění srážkových vod. Zcela nově bude realizována splašková kanalizace v celém rozsahu zástavby v obci. U několika níže položených RD bude nutno zřídit čerpací stanice. U osamocené, rozptýlené zástavby, mimo reálný dosah kanalizace, bude řešení likvidace OV individuální (intenzifikace septiku, domovní ČOV). Splaškové odpadní vody z obytné části a občanské vybavenosti obce jsou přivedeny čerpací stanici a přečerpány do kanalizační sítě Města Fryštáku s konečnou likvidací na městské ČOV v Malenovicích. Orientační výměry nové výstavby kanalizační sítě: a. splašková kanalizace DN250, délka cca 5 430 m b. výtlak DN 100, délka cca 490 m c. předpokládané finanční náklady na navržené řešení činily v cenách roku 2003 – 20,308 mil. Kč. Obec Lukoveček má v současnosti platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z jednotlivých výustí veřejné kanalizace, vydané v roce 2003 Magistrátem města Zlína s platností do konce roku 2005 a prodloužené do konce roku 2008. V současné době připravuje podklady pro žádost o prodloužení tohoto povolení. Jedná se o povolení „výjimkové“, neboť hodnoty povolené na jednotlivých kanalizačních výustech (je jich v obci 15) jsou vyšší, než povoluje nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
Z povolení vodoprávního úřadu vyplývá povinnost kontrolovat kvalitu vypouštěných odpadních vod (odběr dvouhodinového směsného vzorku získaného sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 15 minut) na výustech č. 4, 7 a 10. Porovnání kvality odpadních vod vypouštěných z monitorovaných kanalizačních výustí obce Lukoveček (hodnoty 1, 2, 3) s povolením vodoprávního úřadu (červená linka) a kvality vodního toku pod obcí s platným nařízením vlády (zelená linka) je uvedeno v grafech – strany 24 až 29.
Závěr: Z uvedených výsledků získaných v letech 2003–2007 vyplývá, že odpadní vody vypouštěné z obecní kanalizace obce Lukoveček mají zlepšující se tendenci, co se týká jejich kvality. Vzhledem k tomu, že v letech 2003–2006 nebyly vzorkovány povrchové vody, do kterých jsou odpadní vody vypouštěny, nelze posoudit přiměřenost čištění. Co se týká roku 2007, je možno konstatovat, že odpadní vody z obce Lukoveček jsou s velkou pravděpodobností „přiměřeně čištěny“ natolik, že kvalita povrchových vod pod obcí je v souladu s nař. vl. č. 61/2003 Sb.. Větší pravděpodobnosti se dosáhne vzorkováním vodního toku pod obcí v delší časové řadě.
23
P1
24
Grafy naměřených hodnot znečištění pro kanalizační výusť č. 4
25
P1
26
Grafy naměřených hodnot znečištění pro kanalizační výusť č. 7
27
P1
28
Grafy naměřených hodnot znečištění pro kanalizační výusť č. 10
29
P2
30
Příloha č.2: Zjednodušené schéma likvidace odpadních vod v obcích
31
Text: Mgr. Věra Vaculíková Ing. Dana Zápecová Korektura: RNDr. Alan Urc Foto: Ing. Michal Girgel Recenze: Ing. Jaroslav Valkovič Grafika a zlom: Trifid KP, s. r. o. Tisk: Hudec Print, s. r. o. Vydal **** 2009
32
