Závěrečná zpráva Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě v roce 2010 (projekt č. 121067 – Národní program ČSOP Ochrana biodiverzity 2010)
Český svaz ochránců přírody, základní organizace 56/02 Břeclav Listopad 2010
Úvod Projekt „Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě v roce 2010“ byl podpořen z finančních prostředků Národního programu ČSOP „Ochrana biodiverzity“ v roce 2010. Nositel projektu (příjemce dotace): Český svaz ochránců přírody, základní organizace č. 56/02 Břeclav Břetislavova 8 690 02 Břeclav IČ: 60680768 Zástupce: Otakar Pražák, předseda; František Krause, hospodář Osoba odpovědná za realizaci projektu: Mgr. Libor Opluštil; libor.oplustil(at)email.cz
Metodika Aktivity popisované v rámci této zprávy navazují na zkušenosti a výsledky projektu č. 120954 „Monitoring sýčků obecných na jižní Moravě s využitím analýzy pořízených zvukových záznamů“ podpořeného z programu Ochrana biodiverzity v roce 2009. Mapování výskytu sýčků obecných v roce 2010 probíhalo na dalším navazujícím území o celkové rozloze 750 km2, které leží v okresech Brno-venkov, Vyškov, Hodonín, Břeclav a Znojmo. Monitoring probíhal především v lokalitách s potenciálně vhodnými podmínkami pro výskyt sýčků – v blízkosti zemědělských podniků a na okrajích obcí se zahradami a sady.
2
V rámci projektu byl prováděn terénní monitoring populace sýčků obecných a to následujícími metodami: 1) pořízení zvukových nahrávek pomocí záznamníků Olympus DS-55 (4x) a Olympus DM450 (6x) a následná analýza získaných nahrávek pomocí speciálního software (sada aplikací AMSrv vyvinutá ing. Janem Savickým; aplikace Raven Pro 1.3) 2) přímé sledování lokalit s využitím dalekohledu s vhodnými optickými parametry pro zhoršené světelné podmínky a noční pozorování (vysoká hodnota relativní světelnosti 49) 3) přehrávání teritoriálních hlasů samců sýčků obecných z kazetového magnetofonu (standardní dlouhodobě používaná metoda) 4) vábení na mysliveckou vábničku (Hubertus)
Komentář k použité metodice: V jarních měsících 2010 byly pro získávání zvukových nahrávek využívány 4 záznamníky Olympus DS-55 pořízené v roce 2009, protože nebyl znám výsledek výběrového řízení Ochrana biodiverzity a nebylo proto pořizováno další plánované technické vybavení (6 záznamníků a dalekohled v souhrnné ceně cca 24 000 Kč,). Ihned po zveřejnění informace o získání dotace byly v červnu pořízeny záznamníky a pokračovalo testování zapůjčených dalekohledů s vhodnými technickými parametry (značky Bresser, Bauer, Fomei). V praxi se ukázalo, že u původně plánovaného dalekohledu Bresser Linear 9x63 dochází k uvolnění šroubů těla a je ve srovnání s ostatními poměrně těžký a objemný. Z testování nakonec vyšel nejlépe dalekohled Fomei Leader 8x56, který prokázal při večerním a nočním pozorování nejlepší optické vlastnosti a nejvhodnější poměr „cena/výkon“. Jarní monitoring byl negativně ovlivněn častým a nepravidelným deštivým počasím, které mělo za následek přehlušení většiny zvuků u řady nahrávek (viz kapitola Výsledky). Také z těchto důvodů byly nahrávky pořizovány i v průběhu nástupu léta (červen) a na podzim (září, říjen), kdy se hlasová aktivita sýčků opět zvyšuje. Pro analýzy zvukových záznamů byl ve většině případů využit soubor aplikací AMSrv vyvinutý ing. Janem Savickým pro potřeby akustického monitoringu. Tyto softwarové nástroje jsou přehledné a jejich použití se po zaškolení a určitém stupni praxe velmi osvědčilo. Nemá sice takový rozsah možností jako např. profesionální SW pro analýzu ptačích hlasů Raven, ale pro praktickou potřebu analýzy zvukových nahrávek je naprosto dostačující a velmi dobře se s ním pracuje. V rámci projektu byla pro případné další zájemce o akustický monitoring věnována pozornost výrobě ochranných pouzder na zvukové záznamníky. Nový postup jejich výroby z tetrapakových obalů byl zveřejněn už v rámci popisu metodiky předchozího projektu z roku 2009, v letošním roce došlo k dalším drobným praktickým vylepšením. Pouzdra musí být velmi spolehlivě vodotěsná proti stékající vodě, jinak by došlo ke zničení záznamníku v hodnotě přes 3000 Kč. Proto je nutné používat na všechny spoje plastovou elektrikářskou 3
pásku a dbát na správný postup přeplátování jednotlivých vrstev (jako tašky na střeše). Velmi se osvědčilo vložení vnějšího plechového obvodového pásku na vyztužení hrany vnitřní tetrapakové krabičky na místě, kde se nasazuje a páskou upevňuje mikrofonový molitan. Tady totiž hrozí promáčknutí krabičky dovnitř vlivem tlaku omotávané pásky, které má za následek zmenšení vnitřního profilu – záznamník lze pak zasunout a vysunou z krabičky jen s obtížemi a hrozí jeho poškrábání zrnky nečistot nebo nechtěné zmáčknutí ovládacích tlačítek. Molitanová ochrana se na krabičku dá přilepit chemoprenem a pak přetáhnout kobercovou nebo elektrikářskou páskou. Vnitřní krabičku obalujeme z vnější strany hladkou elektrikářskou páskou, lépe se pak zasouvá do vnějšího obalu. Vnější obal by měl mít kónický tvar a rozšiřovat se směrem k molitanové ochraně umístěné na vnitřním pouzdře (tady je totiž zesílený profil kvůli stlačené vrstvě molitanu). Vnější pouzdro natíráme vodě nepropustnou barvou a nakonec polepíme koudelí, kterou případně na několika místech nabarvíme khaki barvou, abychom zlepšili maskování. Čím je pouzdro menší, tím je nenápadnější. Vnější obal záznamníku by měl mít takový profil, aby se dal prostrčit okem standardního plotového pletiva např. u sloupku, což se ukazuje jako praktické a nenápadné umístění záznamníků v případě areálů zemědělských podniků. Při instalaci záznamníků ani při odebírání tak nejsme vázaní na to, zda nás vrátný pustí do areálu a nenápadným umístěním snižujeme i možnost zcizení záznamníku. Osvědčilo se také nepoužívat při umisťování záznamníků žádné svítilny – většinou stačí osvětlení okolních lamp na to, abychom si zkontrolovali označení záznamníku jeho nastavení (mají podsvícený display). Nejlepší je vyrážet do terénu při setmění už se záznamníky s nastaveným časovým nahráváním a stihnout záznamníky umístit před zahájením nahrávání. Omezí se tak čas strávený na místě při instalaci záznamníku a sníží tak riziko objevení pouzdra a jeho případného zcizení. Horní částí vnějšího pouzdra je vhodné protáhnout asi 12 cm dlouhý drátek, jehož dva konce pak slouží k zajištění pouzdra proti spadnutí např. při nárazovém větru. Pokud necháváme pouzdra na místě i 3 dny, nelze vývoj počasí vždy předem odhadnout a je lepší být připravení na horší variantu. Názorné ukázky jednotlivých fází výroby pouzder jsou na přiložených fotografiích, v případě zájmu o podrobnosti se na nás zájemci mohou obrátit (
[email protected]).
4
Vnitřní pouzdro:
Vnější pouzdro:
Vnější pouzdro (zalepení víka krabičky chemoprenem a páskou):
5
Barvou natřená pouzdra bez maskování koudelí
Sada pouzder a záznamníků
6
Příklady umístění záznamníků
7
Výsledky Výskyt sýčků obecných v zájmovém území V roce 2010 nebyl bohužel ve sledovaném území zjištěn výskyt sýčků obecných a to ani na lokalitách, ze kterých byla v dřívějších letech jejich přítomnost hlášena. Vzhledem k tomu, že se s pomocí akustického monitoringu dají nejlépe identifikovat teritoriální volání samců sýčků nebo komunikace mezi oběma partnery, je možné, že v území zůstaly „neodhaleny“ např. některá ze samic. Celkově se totiž letošní tuhá zima 2009/2010 velmi negativně projevila na početnosti populace např. sov pálených, kterých v okrese Břeclav letos hnízdilo jen 30% oproti předcházejícímu roku. Nicméně i tento výsledek je údajem, který má svůj význam pro hodnocení početnosti populace sýčků obecných na jižní Moravě a je důležitým vstupem pro sledování vývoj jejich populace. Na řadě míst došlo vlivem boomu solárních elektráren ke změnám prostředí dřívějších zemědělských areálů, které spočívaly zejména v demolicích starých budov a změně ve využívání zatravněných a ruderálních ploch. Je pravděpodobné, že tento vývoj mohl mít také negativní důsledek na výskyt sýčků obecných. Žádné pozitivní odezvy ze strany sýčků hlasových nepřinesly během projektu bohužel ani provokace pomocí přehrávání teritoriálních hlasů sýčků ani napodobení pomocí vábničky. Komunikace se zaměstnanci zemědělských podniků (např. s nočními hlídači) také nepřinesla kýžené informace o potvrzení výskytu sýčků. Během těchto návštěv byli pracovníci alespoň seznámeni s hlasovými projevy sýčků přehráním nahrávky z kazetového magnetofonu a byl jim předán informační leták o ochraně sýčků spolu s kontaktními informacemi. Na druhou stranu byl ve sledovaném území zaznamenán výskyt dalších druhů – ze sov se jednalo o sovy pálené, kalouse ušaté a puštíky obecné. Sovy pálené patří spolu se sýčky mezi „silně ohrožené“ druhy a zjištění jejich výskytu je proto také cenným údajem. Údaje o přesné lokalizaci výskytu sov pálených budou uvedeny v databázi AOPK Nálezová data. S rostoucím množstvím nahrávek z terénu a s používáním stejného analytického SW také narůstá databáze srovnávacích vzorků spektrogramů. Každý, kdo analyzuje s pomocí počítače zvukové záznamy, může potvrdit, že lze po určité praxi některé hlasy a jejich původce odhadnout podle charakteru zobrazené křivky spektrogramu a to výrazně urychluje analýzu několikahodinových záznamů. Níže proto uvádíme vybrané charakteristické sekvence z hlasových projevů zaznamenaných druhů. Zde se ukazuje jako velmi praktické a užitečné, že používaný soubor aplikací od ing. Savického umožňuje současně poslouchat nahrávku a přitom sledovat zobrazené spektrogramy na obrazovce. Ke sporným nebo zajímavým nahrávkám se dá vrátit a srovnávat je např. s podobnými nahrávkami od jiných autorů. Podobně jako v roce 2009 se i letos při hledání sýčků negativně projevoval poměrně vysoký šum obydlených oblastí. Na spektrogramech jsou ukázky záznamu projíždějících automobilů, úplně přehlušit jiné zvuky dokáže i prudší déšť.
8
Ukázky spektrogramů nahraných záznamů: Obr. 1: Výrazný hlas sovy pálené – samice (žlutá šipka), spodní červené pásmo znázorňuje stálý hluk z okolní silniční dopravy
Obr. 2: Hlas puštíků obecných – samec (bílá šipka) a samice (žlutá šipka)
9
Obr. 3: Hlas kalouse ušatého – ostrý varovný hlas samice v přítomnosti mláďat (žlutá šipka), pravidelné skřehotání skokanů (bílá šipka)
Obr. 4: Do pravidelného skřehotání skokanů (bílá šipka) se ozývají čejky chocholaté (žlutá šipka); hlas čejky se velmi podobá hlasu samce sýčka; je zaznamenáno pravidelné krátké pískání mláďat kalousů ušatých (modrá šipka)
10
Obr. 5: Hlas samice sovy pálené (žlutá šipka) a čejky chocholaté (bílá šipka)
Obr.6 : Pravidelné krátké pískání mláďat kalousů ušatých
11
Obr.7: Zaštěkání psa (žlutá šipka) a volání čejky chocholaté (bílá šipka)
Obr.8 : Sova pálená-samice (žlutá šipka), rehek domácí (bílá šipka) a kos černý (modrá šipka)
12
Obr.9 : Monotónní cvrkání cvrčka (žlutá šipka) a blízký hlas samice sovy pálené (bílá šipka)
Obr.10 : Křepelka polní (bílá šipka), monotónní cvrkání cvrčka (žlutá šipka)
13
Obr.11 : Projíždějící traktor (bílá šipka), hašteření vrabců polních (žlutá šipka)
Obr.12 : Prudký déšť a vítr
14
Obr.13: Záznam ze svítání – žlutá šipka: rehek domácí (horní část) + kos černý (spodní část), výrazně kukačka obecná (bílá šipka)
Obr.14 : Zaskřípění myší v trávě (žlutá šipka), monotónní cvrkání cvrčka (bílá šipka)
15
Závěr Během realizace projektu byl s využitím analýzy pořízených zvukových nahrávek proveden monitoring území jižní Moravy o celkové rozloze 750 km2. Nebyly bohužel zaznamenány žádné hlasové projevy sýčků obecných a ani nebyli na tomto sledovaném území sýčci pozorováni. Byly zjištěny 4 lokality s výskytem sov pálených, které jsou uvedeny v Nálezových datech AOPK. Z nahrávek byly identifikovány další druhy ptáků (kalous ušatý, puštík obecný, čejka chocholatá, křepelka polní, pěvci). Probíhala propagace ochrany sýčků mezi veřejností s využitím nahrávek hlasů a informačních letáků. Výsledky projektu budou prezentovány na http://www.ochranaptaku.webnode.cz/, které jsou věnovány aktivitám ČSOP Břeclav vyvíjeným na ochranu sýčků obecných, sov pálených a dalších ohrožených druhů. O získaných zkušenostech budou informováni členové Skupiny pro ochranu a výzkum sýčků obecných v ČR (při ČSO) a také zájemci z řad ornitologů v rámci Mezinárodní pracovní skupiny pro ochranu a výzkum sýčků obecných (ILOWG). Metodicky projekt přispěl ke zdokonalení technických dovedností a zkušeností s výrobou ochranných pouzder na hlasové záznamníky a prověřil nový způsob vyhodnocování zvukových záznamů s pomocí sady aplikací vyvinutých ing. Savickým (AMSrv). Výsledky tohoto projektu přestavují další přínos pro rozvoj a rozšíření metody akustického monitoringu v ČR a přispějí ke společné výměně informací a zkušeností mezi amatérskými i profesionálními ornitology a ochránci přírody.
Zpracoval: Mgr. Libor Opluštil
16
