OCHRANA BIODIVERZITY
PROJEKT č. 131230
Závěrečná zpráva k projektu „Mapování lokality Salaš“
Zhotovitel: ZO ČSOP 70/02 Nový Jičín
1
Obsah závěrečné zprávy: 1)Krajinářské hodnocení území Ing.Hana Hůlová
2) Fytocenologická charakteristika území Mgr.Miloš Kubát
3) Orientační entomologický průzkum Mgr.Petra Švarcová
4) Orientační zoologický průzkum Mgr.Martin Mandák Petr Orel Ing.Otakar Závalský
Editor: Petr Orel
2
Krajinářské hodnocení území
3
Vymezení posuzovaného území v katastrálním území Bernartice nad Odrou
Bernartice nad Odrou s rozlohou katastru cca 957 ha jsou na území Moravskoslezského kraje a okresu Nový Jičín součástí Moravské brány a k jejich osídlení došlo již v předhistorických dobách, o čemž svědčí výsledky provedených průzkumů a archeologické nálezy. První písemná zmínka (původní slovanská osada se předpokládá ze 13. století) je z roku 1374, kdy patřila obec typu lánové vsi se zemědělskými usedlostmi k starojickému, od roku 1533 pak k novojickému panství. V době okupace si Bernartice na Odrou zachovaly český charakter, přestože byly začleněny do oblasti německých Sudet. Od roku 1980 byly součástí Nového Jičína a v roce 1991 se staly samostatným územně správním celkem. Obec je začleněna do správního obvodu obce s rozšířenou působností Nový Jičín.
Území, které bylo vybráno pro krajinářské vyhodnocení, spadá z hlediska geomorfologické regionalizace pod
následující
geomorfologické
jednotky:
soustavu
Vnější
Západní
Karpaty,
podsoustavu
Západobeskydské podhůří, celek Podbeskydská pahorkatina, podcelek příborská pahorkatina, celek Novojičínská pahorkatina. Geomorfologické a orografické poměry mají vliv na využitelnost území.
4
Bernartice nad Odrou jsou sídlem typického venkovského charakteru Do současné doby dochovaný charakter sídla - jeho zastavěná část jako ucelený urbanistický soubor včetně dosud využívaných a ke smíšenému využití podporovaných zemědělských usedlostí a statků s rozlehlými původními pozemky - je předmětem ochrany z historického a urbanistického hlediska a vytváří předpoklad pro plánovitý rozvoj území. K cílům ochrany dochovaných hodnot patří kromě jiného stanovení podmínek pro využívání stanovených ploch, zachování dosud nezastavěného pásu zahrad, které lemují záhumenní cesty, vytváření zelených pásů podél lokalit zástavby navrhované k rozšíření stávající zastavěné plochy, která je vymezena jako jedno velké zastavěné území rozložené podél silnice od řeky Odry severojižním směrem s několika nevýraznými izolovanými lokalitami, dále zvýšení podílu zeleně ve stávající zástavbě prostřednictvím zřizování veřejných prostranství, dostavění rezerv uvnitř zastavěného území, kterých není mnoho, zachování prostupnosti přírodního prostředí, a také doplnění rozptýlené zeleně v krajině současně s respektováním a udržováním hodnotných výhledů do okolního prostředí. Koncepčním nástrojem k požadovanému způsobu využití vybraných ploch s nejvyšší urbanistickou a historickou hodnotou je realizace záměrů na základě zpracované územní studie.
5
Příklad využití neurbanizovaných částí obce pro zemědělství Na celém území obce v její neurbanizované části obdobně jako na ploše lokalizované v jihovýchodní části katastru, která byla vymezena ke krajinářskému posouzení, výrazně převažují zemědělské pozemky - orná půda, trvalé travní porosty - louky a pastviny, v okrajových částech je území na východní a jihovýchodní straně pokryto lesními porosty. Převážná většina území je součástí mírně zvlněné krajiny s pozemky mírně svažitými s nevelkým sklonem do 5o. Ve vztahu k charakteru půd je zde vyhodnocen výskyt slabě skeletovitých, hlubokých až středně hlubokých půd. Zemědělské pozemky jsou z hlediska ochrany půdního fondu převážně ve II. třídě, patří tedy mezi půdy s průměrnou až nadprůměrnou produkční schopností. Tyto půdy jsou významně chráněné, jen podmíněně a výjimečně odnímatelné k jinému využití, např. pro zastavitelné plochy. Část pozemků je vedle tradiční rostlinné výroby využívána k chovu hospodářských zvířat včetně uplatnění chovu koní k dalším účelům (např. sportovní a rekreační vyjížďky do okolí). Některé z pozemků jsou odvodněny melioračními systémy a s ohledem na geomorfologii terénu, mikroklimatickou charakteristiku, způsob obhospodařování a podíl zeleně zde nepůsobí významný vliv vodní nebo větné erozní činnosti. Klimaticky se řadí území do oblasti mírně teplé. Část obce však náleží do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona o ochraně ovzduší.
6
Souběžně se zemědělským využitím slouží krajina také k rekreaci a odpočinku
Bernartice nad Odrou leží na jedné z významných a velmi využívaných tras cyklistické sítě s možností okružního spojení turistických cílů v rámci Novojičínska. Cyklotrasy představují spojení mezi prostředími rozmanitého přírodního a krajinného charakteru: nivou řeky Odry s loukami v rovinatém terénu a Podbeskydím, předhůřím Moravskoslezských Beskyd. Rozvoj turistických a cykloturistických aktivit, které patří mezi rekreační činnosti nezatěžující přírodní prostředí ani doplňováním doprovodných zařízení a zastavení, je pro tvorbu a ochranu krajiny žádoucí a v souladu s trvale udržitelným rozvojem společnosti a zdravým životním stylem. Možností navštívit vybraná místa dokladující historický vývoj území a ukazující přírodní krásy a zajímavosti v nejbližším okolí je také posilován vztah člověka k domovu a uplatňuje se tak nenásilnou formou ekologická výchova a osvěta. Mezi některé blízké cíle případných výletů rodinných nebo školních výletů je možné zařadit například blízký Starojický kopec se zříceninou hradu, Kunínský zámek, území přírodní rezervace Bařiny či Svinec nebo Naučnou vlastivědnou stezku Františka Palackého. Území obce má silný rekreační potenciál umocněný zachovalým prostředím své nezastavěné části antropogenními vlivy málo ovlivněným. Její součástí jsou prvky drobné krajinné architektury, stavby pro účely ochrany přírody a krajiny, environmentální výchovy včetně informačních tabulí a úpravy odpočinkových a vyhlídkových míst i zařízení sloužící potřebám myslivosti.
7
Rozptýlená zeleň v krajině spoluvytváří kostru ekologické rovnováhy
Významnou součástí zemědělské půdy ve volné krajině je rozptýlená zeleň, kterou představují porosty remízů, zarostlé meze a alejové výsadby vymezující hranice pozemků, soliterní stromy včetně pozůstatků bývalých sadů a zahrad, a dále břehové a doprovodné porosty vodních toků nebo zarostlé údolnice. V nižších partiích vymezené lokality s vyšší hladinou spodní vody, a tedy vyšší vlhkostí půdy, je zemědělské využití částečně omezeno a pozemky jsou ponechány přirozenému vývoji. Porosty vzniklé sukcesí jsou složeny z vlhkomilných druhů rostlin (rozšiřující se podmáčená rákosina), z dřevin jsou zastoupeny původní (domácí) druhy: břízy, olše, vrby, topoly, jeřáby, v lesních porostech pak především javory, jasany, lípy, habry, duby, pomístně smrk, modřín, borovice. Druhově nejrozmanitější jsou okrajové porosty lesních pozemků. K základním přírodně krajinářským funkcím zeleně patří účinky ekologické, estetické, hygienické, mikroklimatické, rekreační, s psychologickými účinky a s významem pro druhovou různorodost rostlin a živočichů a ekologickou stabilitu prostředí.
8
Podmáčení plochy v části lokality omezuje zemědělské využití území
Rozmanitost prostředí se podílí na zvýšeném stupni ekologické stability v území. Stromové a keřové porosty původních druhů představují útočiště a potravní nabídku pro volně žijící živočichy - drobné savce, bezobratlé druhy, obojživelníky, jsou místem jejich výskytu a rozmnožování, hnízdním biotopem pro ptactvo a s výjimkou běžného obhospodařování zemědělských pozemků vhodným místem poměrně málo rušeného pobytu a jejich přirozeného vývoje. Kromě dočasného umístění ohradníků pro pastvu koní nevznikly ve sledovaném území žádné migrační bariéry, daná část katastru mimo zastavěné území sídla byla úspěšně ochráněna před neřízenými stavebními aktivitami včetně oplocování pozemků nebo vznikem zahrádek s rekreačními stavbami. Nejsou zde zastoupeny prvky technické infrastruktury (stavby nadzemních vedení elektrického napětí, větrné elektrárny, základnové stanice operátorů mobilních telekomunikačních sítí, plochy fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě).
9
Ovlivnění území nežádoucími stavebními aktivitami je zanedbatelné
Významným kritériem pro vyhodnocení stavu krajiny je skutečnost, že v území nebyla zaznamenána stavba, která svým charakterem negativně ovlivnila krajinný ráz a snížila jeho přírodní, estetickou, kulturní a historickou hodnotu. Mezi takové stavby se řadí především výškově dominantní nebo architektonicky pro venkovskou krajinu netypické stavby, objekty vizuálně se podílející na celkovém obrazu krajiny např. jejich umístěním na pohledovém horizontu nebo plošně umístěné ve svažitých lokalitách. Dalším nepříznivým dopadem na charakter sídla a jejího neurbanizovaného území může být vymezování zastavitelného území v rozporu s urbanistickou koncepcí rozvoje obce bez návaznosti na stávající hranici zástavby nebo živelně vybíhající do krajiny podle individuálních požadavků vlastníků jednotlivých pozemků, případně investorů rozvojových záměrů. Tento jev se ve sledovaném území v současnosti neprojevuje a Bernartice nad Odrou si zachovávají původní charakter, přičemž je podporováno využití pozemků ve stávající zástavbě zejména pro bydlení v rodinných domech se stanovením podmínek prostorového uspořádání k zajištění ochrany sledovaných hodnot, mj. krajinného rázu místa a oblasti.
10
V území jsou zastoupeny zvláště i obecně chráněné části přírody
O ekologicko-stabilizační hodnotě území svědčí zastoupení a stav přírodních ploch - zvláště chráněných území, významných krajinných prvků, segmentů územního systému ekologické stability nebo počet lokalit výskytu zvláště chráněných druhů. Od severní hranice vymezeného území se ve vzdálenosti do cca 300 m rozkládá území chráněné krajinné oblasti Poodří vyhlášené v roce 1991, které je zároveň evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí v rámci soustavy NATURA 2000 a nadregionálním biocentrem jako součásti územního systému ekologické stability (ÚSES), na který navazuje hierarchicky nižší úroveň ÚSES – regionální a lokální biokoridory s vloženými biocentry udržující jako propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů přírodní rovnováhu a umožňující migraci organizmů. Od nejbližšího maloplošného zvláště chráněného území severním směrem - přírodní rezervace Bařiny - je sledované území vzdáleno přibližně 1 km, jižně pak se nachází přírodní rezervace Svinec - cca 3,5 km. Přibližně stejně vzdálený je přírodní park Podbeskydí, který byl k ochraně krajinného rázu zřízen pro mimořádné přírodní a krajinné hodnoty území v roce 1994. Významné krajinné prvky jsou hodnotné přírodní části krajiny, které jsou budˇ vyjmenovány v zákoně o ochraně přírody a krajiny (mj. lesy, vodní toky, údolní nivy), nebo je orgán ochrany přírody po provedeném mapování jako VKP zaregistroval a ochraňuje je před poškozováním a ničením. Veškeré záměry, které by mohly ovlivnit ekologicko-stabilizační funkci VKP, musí být vždy předem z hlediska ochrany přírody a krajiny posouzeny a odsouhlaseny.
11
Vymezení územního systému ekologické stability (z územně analytických podkladů)
Zastoupení významných krajinných prvků v území (z evidence orgánu ochrany přírody)
12
Vymezení hranic CHKO Poodří a přírodní rezervace Bařiny
Vymezení zastavěného a zastavitelného území obce Bernartice nad Odrou
13
Vyhodnocení a závěr
Vybraná část neurbanizovaného území obce Bernartice nad Odrou vykazuje na základě vyhodnocení aktuálního stavu podloženého terénním průzkumem v období roku 2012 se současným použitím pořízené fotodokumentace, využitím veřejně přístupných podkladů a informací a posouzením zjištěných údajů v souvislostech vysoké hodnoty krajinného rázu z hlediska jeho přírodních, estetických, kulturních a historických charakteristik. Území je součástí oblasti, jejíž ovlivnění antropogenními vlivy při stávajícím využívání krajiny převážně k zemědělským účelům je v souladu s trvale udržitelným rozvojem společnosti a bylo vyhodnoceno jako únosné a v souladu se zájmy chráněnými zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v platném znění), proto je žádoucí v procesu územního plánování podpořit zachování současného stavu území a jeho stávajícího využití.
14
Fytocenologická charakteristika území
15
Vymezení území okres : katastrální území: rozloha : nadmořská výška :
Nový Jičín Bernartice nad Odrou - 602850 1,368 km2 278 m – 364 m.
Vymezení území
16
Klimatická charakteristika území Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti (MT 3) (chmi.cz). Jedná se o svah se sklonem místy až 15°, převážně jihovýchodní orientace, což předpokládá výrazný vliv mikroklimatických faktorů na vegetaci.
Teplotní klimatické charakteristiky průměrná roční teplota vzduchu : 8,2°C průměrná červencová teplota vzduchu : 17°C průměrná lednová teplota vzduchu : - 0,5°C průměr denních maxim teplot vzduchu v červenci : 23°C průměrný počet ledových dnů : 26 Srážkové klimatické charakteristiky průměrný roční počet srážkových dní nad 10 mm : 21 průměrná roční maxima třídenních úhrnů srážek : 69 mm průměrný roční úhrn srážek v létě : 282 mm průměrný roční úhrn srážek : 683 mm průměrný roční počet dní se sněžením : 46 průměrné datum první sněhové pokrývky : 21.11. – 1.12. Ostatní klimatické charakteristiky průměrná roční relativní vlhkost vzduchu : 75 – 80 % průměrný roční úhrn globálního záření : 3750 MJ/m2 průměrný roční úhrn doby slunečního svitu : 1580 h průměrný roční počet jasných dnů : 46
V území se nachází plochy s různou intenzitou i způsobem využívání. Pro účely této studie je účelné rozdělit biotopy nalezené v území do následujících kategorií :
A) Luční společenstva B) Lesní společenstva C) Vegetace křovin, remízků a lesních lemů D) Rákosiny E) Orná půda
17
A) Luční společenstva Luční společenstva zabírají přibližně jednu třetinu rozlohy území. Vzhledem k vysoké variabilitě mikroklimatických a hydrologických podmínek, stejně jako rozdílům ve způsobu hospodaření, můžeme nalézt široké spektrum fytocenologických taxonů.
Umístění lučních společenstev ve vybraném území
18
1. Kosené mezofilní louky Velkou část lučních společenstev představují intenzivně kosené a s největší pravděpodobností hnojené mezofilní louky. Spadají do fytocenologického svazu Arrhenatherion elatiorii. Se střední α biodiverzitou (heterogenita v rámci jednoho fytocenologického snímku), zahrnující druhy středně vlhkých stanovišť s hlubší půdou, a nízkou β biodiverzitou, z důvodu relativní uniformity podmínek prostředí i způsobu managementu. Autor odhaduje průměrný počet druhů cévnatých rostlin v jednom m2 na cca 15 až 20.
Pohled na ovsíkovou louku – svaz Arrhenatherion elatiorii – letní aspekt
Jarní aspekt mezofilní louky
19
Nalezené typické rostlinné druhy : Arrhenatherion elatior Festuca pratensis Lathyrus pratensis Trisetum flavescens Dactylis glomerata Plantago lanceolata Achillea millefolium Viola hirsuta
2. Xerotermní nízké trávníky Výsušné trávníky na mezích tvoří co do plochy poměrně malou část rozlohy území, jejich biodiverzita je však nejvyšší. Zahrnují řadu fytocenologických svazů. Od přechodu k suchým křovinám Geranion sanguineii, přes poněkud vlhčí Cirsio-Brachipodion pinatii, nebo Bromion erecti, velmi suché úzkolisté kostřavové trávníky svazu Festucion valesiacae. Na řadě míst jsou navíc tato společenstva disturbována pastvou a pohybem skotu, nebo koní, lokálně jsou i silně eutrofizována. Velmi vysoká α i β biodiverzita je podmíněna značným rozsahem gradientu živin, disturbance i vlhkosti prostředí.
Pohled na nízký, úzkolistý, xerotermní trávník, který přechází do suchomilného lemového společenstva. Zde roste Potentilla argentea, Fragaria viridis, Festuca rupicola a další výrazně suchomilné druhy Nalezené typické druhy :
20
Festuca rupicola Thymus pullegioides Potentilla argentea Lotus corniculatus Fragaria viridis Brachypodium pinnatum Koeleria pyramidata
3. Vlhčí psárkové louky V jižní části území, kde je svažitost povrchu nepatrná, nacházíme rostlinné druhy indikující zvýšenou hladinu spodní vody a aluviální charakter stanoviště. Vegetace přibližně odpovídá fytocenologickému svazu Alopecurion pratensis.
Pohled na vlhčí louku. V pozadí pohled na část zkoumaného území. nalezené typické druhy : Rumex cristatus Lychnis flos cuculi Alopecurus pratensis Ranunculus repens 4. Poháňkové pastviny
21
Výrazným faktorem, který ovlivňuje heterogenitu vegetace je pastva dobytka a koní. V území nacházíme extenzivně spásaná luční společenstva svazu Cynosurion cristatii i silně spásaná a disturbovaná, eutrofní stanoviště, s až ruderálním charakterem.
Lehce spásaná louka – letní aspekt
Ukázka intenzivní pastvy, s ponechanými trnitými, nebo nechutnými bylinami Nalezené typické druhy : Lolium perenne 22
Cynosurus cristatus Plantago major Cirsium vulgare Taraxacum oficinalis
B) Lesní společenstva
Umístění lesních společenstev v rámci zkoumaného území Kulturní lesní porost je omezen na severovýchodní cíp území. Tento les zahrnuje bohatě vytvořené stromové, keřové i bylinné patro, s vyvinutým jarním aspektem, i typicky letními stínomilnými druhy. Půda je jílovitá, velmi soudržná s dobrou skladbou humusu typu mull. Mechové patro je jen nepatrně vyvinuté. Velmi bohatý je jarní aspekt tohoto lesa
23
Interiér bohatě strukturovaného lesa
Paris quadrifolia (vraní oko čtyřlisté) a Asarum europaeum (kopytník evropský)
24
Daphne mezenterum (lýkovec jedovatý)
Stromové patro : jasan ztepilý – Fraxinus excelsior, cca. 75% pokryvnosti smrk ztepilý – Picea abies, cca. 15 % pokryvnosti dub letní – Quercus robur, cca. 5% pokryvnosti lípa srdčitá – Tilia cordata, cca. 5% pokryvnosti javor babyka – Acer campestre – méně než 1 % pokryvnosti třešeň ptačí - Prunus avium, méně než 1% pokryvnosti Keřové patro : Sambucus nigra Coryllus avelana Crataegus sp. Ligustrum vulgare Rubus caesius Daphne mezenterum
25
Bylinné patro : Polygonatum multiflorum Salvia sylvatica Urtica dioica Asarum europaeum Geum urbanum Impatiens parviflora Glechoma hederacea Pulmonaria obscura Angelica sylvestris Aegopodium podagraria Milium effusum Paris quadrifolia Galium sylvaticum Primula veris Hepatica nobilis Pulmonaria oficinalis Gagea lutea Ficaria verna Anemone nemorosa Galanthus nivalis
C) Vegetace křovin, remízků a lesních lemů Remízky a křoviny se rozkládají rozptýleně po celém studovaném území, ve kterém se dají rozlišit xerotermní křoviny svazu Geranion sanguinei, nacházející se na slunných a mezích a mezofilní křoviny a lemy svazu Trifolion medii. Především prvně uvedený svaz je fytocenologicky nesmírně bohatý, přičemž zahrnuje mnoho druhů vyskytujících se v suchomilných trávnících, se kterými tvoří často přechody. Stromové patro : Quercus robur Pyrus communis Malus domestica Fraxinus excelsior Populus tremula Prunus domestica
keřové patro: Rosa canina agg. 26
Crataegus sp. Rubus caesius Prunus spinosa
bylinné patro : Astragalus glyciphyllos Galium verum Arrhenatherum elatior Fragaria viridis Achillea millefolium agg. Lathyrus pratensis Trifolium medium Festuca pratensis Potentilla erecta Trisetum flavescens Alopecurs pratensis Dyctylis glomerata Potentilla argentea Salvia verticillata Clinopodium vulgare Festuca rupicola Hypericum perforatum Geranium sanguinea Centaurea jacea Viccia cracca Plantago media Plantago lanceolata Artemisia vulgaris Symphytum oficinale Sanguisorba oficinalis Lotus corniculatus
27
D) Rákosiny V jižní části území se rozprostírá podmáčená rákosina s velmi uniformní vegetací. Rákosiny jsou však ukázkovým příkladem biotopu s chudou květenou (často je rákos jediným druhem vyšších rostlin na stanovišti), ale s velkým množstvím živočišných druhů.
Na rostlinné druhy velmi chudá rákosina (Phragmition) – jarní aspekt
28
E) Orná půda Zhruba třetinu rozlohy území tvoří intenzivně obdělávaná orná půda, na které se nepředpokládá výskyt druhově bohatých společenstev a proto není předmětem této práce.
Závěr Data byla sbírána během tří návštěv. První, provedená 8. dubna, byla zaměřena na jarní aspekt. Druhá, provedená 17. června, byla zaměřena na letní aspekt a třetí návštěva lokality, provedená 23. července, byla provedena za účelem zpřesnění určení druhů trav. Ve vymezeném území se uplatňuje vliv celé řady faktorů (geomorfologie terénu, pastva, sukcesní stadium, disturbance kosením a pastvou aj.). Velká heterogenita vegetace území je dána značným množstvím kombinací těchto faktorů, přičemž mohou zaujímat široké spektrum hodnot. Najdeme zde tedy místa velmi suchá, díky jihovýchodní, až jižní expozici s výrazným sklonem, stejně jako místa vlhká, v terénních depresích. Obdobně míra disturbance se značně liší od nerušeně zarůstajících rákosin po intenzivně narušovaná shromaždiště hospodářských zvířat apod.. Fytocenologicky nejvíce hodnotné typy zmíněných společenstev jsou suché trávníky mnoha svazů třídy Festuco – Brometea, suché lemy svazu Geranion sanguinei a v menší míře též společenstvo kulturního lesa. Fytocenologicky relativně chudé jsou kosené a pravděpodobně i hnojené mezofilní louky svazu Arrhenatherion a společenstva orných půd.Samostatnou kapitolou jsou fytocenologicky velmi chudé rákosiny, které ale představují biotop pro značné množství hmyzu, ptáků, a jiných živočichů. Území jako celek představuje velice pestrou krajinnou mozaiku.
29
Viola hirsuta
Pulmonaria oficinalis
30
Anemone nemorosa
Polygonatum multiflorum
31
Intenzivně disturbované místo pohybem dobytka
Linaria vulgaris
32
ORIENTAČNÍ ENTOMOLOGICKÝ PRŮZKUM LOKALITY SALAŠ METODIKA A MATERIÁL
Za účelem orientačního poznání druhové diverzity vybraných entomologických skupin – denních motýlů, brouků, dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu atd. na území plánovaného areálu golfového hřiště v Bernarticích nad Odrou byly provedeny celoplošné kontroly ve dnech 15.6. 2012, (cca 15:30 – 19:00 hod.), 13.7.2012 (cca 11:00 – 15:30 hod.), 23.8.2012 (cca 15:20 – 19:15 hod.) a 11.9.2012 (cca 15:15 – 19:20) metodou pozorování (některé druhy byly doloženy fotografiemi). Trasa celoplošné kontroly vedla tak, aby pokryla maximum zájmové plochy a všechny hlavní typy biotopů, tzn. komplex luk, pastvin a polí s remízky, terestrickou rákosinu, pastviny s koňmi a les s převahou vzrostlých dubů, jasanů, lip a dalších dřevin. Zjištěné druhy denních motýlů, brouků, dvoukřídlých a dalších jsou seřazeny podle LAŠTŮVKY & LIŠKY (2005), HUDCE et al. (2007) a DOSKOČILA (1977).
33
Výsledky a diskuse SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Na území plánovaného golfového areálu v Bernarticích nad Odrou byl při orientačním průzkumu zjištěn výskyt 22 druhů denních motýlů, 14 druhů brouků, 5 druhů ploštic, 9 druhů dvoukřídlých, 4 druhy rovnokřídlých, 5 druhů blanokřídlých a 2 druhy pavouků. Celkem po jednom druhu denních motýlů a 2 brouků náleží mezi ochranářsky významné druhy, z toho jeden druh brouka figuruje v aktuálních červených seznamech a po jednom druhu denních motýlů a brouků patří mezi zvláště chráněné (tab. 1). Tab. 1: Přehled zjištěných druhů hmyzu s kategoriemi ohrožení na území plánovaného golfového areálu v Bernarticích nad Odrou
Český název Denní motýli Travařík travní Travařík pastvinný Soumračník máčkový Soumračník jitrocelový Soumračník rezavý Bělásek zelný Bělásek řepkový Bělásek řeřichový Žluťásek řešetlákový Ohniváček černočárný Modrásek jehlicový Babočka osiková Babočka paví oko Babočka kopřivová Babočka admirál Babočka bodláková Okáč luční Okáč prosíčkový Okáč poháňkový Okáč pýrový Píďalka kopřivová Trávnička luční Brouci Střevlík hladký Střevlík Ulrichův Střevlík fialový Střevlíček měděný Chrobák lesní Hnojník obecný Zlatohlávek tmavý Kovařík začoudlý
Latinský název
Kategorie ohrožení: červený seznam / vyhláška
Agriphila tristella Agriphila straminella Erynnis tages Carterocephalus palaemon Ochlodes venatus Pieris brassicae Pieris napi Anthocharis cardamines Gonepteryx rhamni Lycaena dispar Polyommatus icarus Nymphalis antiopa Inachis io Aglais urticae Vanessa atalanta Vanessa cardui Maniola jurtina Aphantopus hyperanthus Coenonympha pamphilus Pararge aegeria Camptogramma bilineatum Rivula sericealis
-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/SO -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-
Carabus glabratus Carabus ullrichii Carabus violaceus Poecilus cupreus Anoplotrupes stercorosus Aphodius fimetarius Oxythyrea funesta Agriotes ustulatus
-/NT/O -/-/-/-/-/O -/-
34
Páteříček červený Páteříček obecný Blýskáček řepkový Slunéčko východní Mandelinka nádherná Štítonoš zelený Polokřídlí Vroubenka smrdutá Ruměnice pospolná Kněžice páskovaná Kněžice rudonohá Kněžice obilná Dvoukřídlí Tiplice obrovská Komár pisklavý Bedlobytka houbová Muchnice březová Pestřenka pruhovaná octomilka sp. Kloš jelení Bzučivka zlatolesklá Masařka obecná Rovnokřídlí Kobylka šedá Saranče lesní Saranče hnědá Saranče obecná Blanokřídlí Lumek dráždivý Vosa obecná Kutilka písečná Čmelák zemní Včela medonosná Síťokřídlí Zlatoočka obecná Pavouci Křižák obecný Slíďák hajní Ostatní Srpice obecná Škvor obecný Zemivka dlouhorohá Celkem druhů
Cantharis rufa Cantharis rustica Brassicogethes aeneus Harmonia axyridis Chrysolina fastuosa Cassida viridis
-/-/-/-/-/-/-
Coreus marginatus Pyrrhocoris apterus Graphosoma lineatum Pentatoma rufipes Eurygaster maura
-/-/-/-/-/-
Tipula maxima Culex pipiens Mycetophila fungorum Bibio marci Episyrphus balteatus Drosophila sp. Lipoptena cervi Lucilia sericata Sarcophaga carnaria
-/-/-/-/-/-/-/-/-/-
Pholidoptera griseoaptera Gomphocerippus rufus Chorthippus brunneus Chorthippus parallelus
-/-/-/-/-
Pimpla rufipes Vespula vulgaris Ammophila sabulosa Bombus terrestris Apis mellifica
-/-/-/-/-/-
Chrysoperla carnea
-/-
Araneus diadematus Pardosa lugubris
-/-/-
Panorpa communis Forficula auricularia Geophilus flavus
-/-/-/65
35
KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM SKUPINÁM Denní motýli Všech 22 zjištěných druhů patří v regionu Moravskoslezského kraje k celkem hojným druhům. Jeden druh motýla ohniváček černočárný je zahrnut ve vyhlášce č.395/1992 Sb. jako druh silně ohrožený. Jelikož na sledované lokalitě převahovaly biotopy jako pastviny s koňmi, květnaté louky a další komplexy luk, patří denní motýli mezi nejpočetněji zastoupenou skupinu v rámci entomologického průzkumu. Brouci Na dané lokalitě se vyskytovalo celkem 14 různých druhů řádu Coleoptera, z nichž dva druhy patří mezi ochranářsky významné. Jedná se o druh z čeledi Carabidae střevlík Ulrichův (Carabus ullrichii), který je zapsán v Červeném seznamu ohrožených druhů jako téměř ohrožený druh (NT). Tento střevlík je podobný hojně se vyskytujícímu střevlíku měděnému, avšak liší se barvou nohou (střevlík měděný je má načervenalé). Dalším ochranářsky významným broukem je druh z čeledi Scarabaeidae zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta), který je vyhláškou zařazen mezi druhy ohrožené. Ostatních 13 druhů brouků patří mezi hojně se vyskytující druhy. Ostatní Ostatní druhy hmyzu (5 druhů z řádu Hemiptera, 9 druhů z řádu Diptera, 4 druhy z řádu Orthoptera, 5 druhů z řádu Hymenoptera, 1 druh z řádu Mecoptera, 1 druh z řádu Dermaptera, 1 druh z řádu Neuroptera) nalezeny v této lokalitě patří mezi běžné druhy vyskytující se v podobných biotopech. Dále byly nalezeny dva druhy patřící do třídy Arachnida (pavoukovci) a jeden druh patřící do třídy Chilopoda (stonožky), které rovněž patří mezi běžně se vyskytující se druhy.
ZHODNOCENÍ ÚZEMÍ Území plánovaného golfového hřiště v Bernarticích nad Odrou sestává z celé řady biotopů, což je jedním ze základních předpokladů zvýšené diverzity živočichů. Oblast záměru golfového hřiště splňuje předpoklady k výskytu některých ochranářsky významných druhů denních motýlů (extenzivnější pastviny a louky) a je rovněž cenná z ornitologického pohledu (zejména díky pastvinám, liniové zeleni a staršímu listnatému lesu).
PODĚKOVÁNÍ Za určení druhů z řádu Orthoptera děkuji RNDr. P. Kočárkovi Ph.D. (Ostravská univerzita).
36
LITERATURA BENEŠ, J., KONVIČKA, M., DVOŘÁK, J., FRIC, Z., HAVELDA, Z., PAVLÍČKO, A., VRABEC.V., WEIDENHOFFER, Z., 2005: Hesperiodiea & Papilionoidea. In Červený seznam ohrožených druhů České republiky: bezobratlí. Eds. J. Farkač, D. Král a M. Škorpík. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. s. 219-222. ISBN 80-86064-96-4. DOSKOČIL, J., 1977: Klíč zvířeny ČSSR 5. díl. Československá akademie věd, Praha, 509-21-857. HUDEC, K. et al., 2007: Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha, ISBN 978-80-2001569-3. LAŠTŮVKA, Z. & LIŠKA, J., 2005: Seznam motýlů České republiky. Databáze online. Dostupné na: http//www.lepidoptera.wz.cz/. Poslední aktualizace 16-05-2009.
37
Mapa 1: Orientační vyznačení míst výskytu vybraných ochranářsky významných druhů: ohniváček černočárný (Lycaena dispar) – červený bod, střevlík Ulrichův (Carabus ullrichii) – modrý bod, zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta) – žlutý bod
38
Obrázek 1: kobylka šedá (Pholidoptera griseoaptera)
39
Obrázek 2: kněžice rudonohá (Pentatoma rufipes)
40
Obrázek 3: vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)
41
Obrázek 4: modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
42
Orientační zoologický průzkum lokality Salaš
Metodika a materiál Za účelem orientačního poznání druhové diverzity vybraných skupin – denních motýlů, obojživelníků, plazů a ptáků ‒ na zájmovém území v k.ú. Bernartice nad Odrou byla provedena celoplošná kontrola dne 28. 5. (8.55–13.20 hod.; M. Mandák) a doplňkové kontroly zaměřené na ptáky dne 28. 5. (cca 12.30‒13.20 hod) a také v období červen – polovina srpna, kdy bylo navíc v terénu instalováno nahrávací zařízení zaznamenávající akustické projevy (vše P.Orel, O. Závalský). Trasa celoplošné kontroly vedla tak, aby pokryla maximum zájmové plochy a všechny hlavní typy biotopů. Na trase byl zapisován výskyt všech druhů zájmových skupin a velice okrajově také brouci; u ptáků byly zaznamenávány i případné hnízdní projevy (např. hnízdní výskyt ve vhodném prostředí, zpěv, varování, nález nevzletných mláďat apod.; podle ŠŤASTNÉHO et al. 2006). U ochranářsky významných druhů (tj. zvláště chráněných a uvedených v aktuálních červených seznamech – ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003, BENEŠ et al. 2005) byla sledována také početnost a jejich výskyt byl značen do mapy (pokud byla zjištěna úzká vazba na území). Zjištěné druhy denních motýlů a ptáků jsou seřazeny podle BENEŠE et al. (2002) a HUDCE et al. (1995); u ochranářsky významných druhů je rovněž uvedena kategorie ohrožení. U každého ptačího druhu je uvedena kategorie výskytu: B1–D16 … hnízdní výskyt v kategorii hnízdění předpokládaného– prokázaného, Výskyt bez hnízdní vazby na území (např. lov potravy). Z časových důvodů nebyl monitorován výskyt savců v lokalitě, lze však předpokládat všechny běžné druhy vyskytující se v daném regionu.
43
VÝSLEDKY A DISKUSE SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Na území plánovaného golfového areálu v Bernarticích nad Odrou byl při orientačním průzkumu zjištěn výskyt 12 druhů denních motýlů, dvou druhů brouků, žádný druh obojživelníků, jeden druh plazů a 47 druhů ptáků. Celkem po jednom druhu denních motýlů, brouků a plazů a 14 druhů ptáků náleží mezi ochranářsky významné druhy, z toho jeden druh plazů a 13 druhů ptáků figuruje v aktuálních červených seznamech a po jednom druhu denních motýlů, brouků a plazů a 10 druhů ptáků patří mezi zvláště chráněné (tab. 1). Tab. 1: Přehled zjištěných druhů denních motýlů, brouků, plazů a ptáků s kategoriemi výskytu (u ptáků) a ohrožení na území plánovaného golfového areálu v Bernarticích nad Odrou
Český název
Denní motýli Bělásek řepkový Bělásek řeřichový Žluťásek sp. Ohniváček černočárný Modrásek jehlicový Babočka kopřivová Babočka bodláková Okáč poháňkový Okáč pýrový Soumračník máčkový Soumračník jitrocelový Soumračník rezavý (Brouci) Zlatohlávek tmavý Zlatohlávek hladký Plazi Ještěrka obecná Ptáci Káně lesní Poštolka obecná Křepelka polní Bažant obecný Racek chechtavý Holub doupňák Holub hřivnáč Hrdlička divoká Kukačka obecná Puštík obecný Rorýs obecný
Latinský název
Kategorie výskytu
Kategorie ohrožení: červený seznam / vyhláška
Pieris napi Anthocharis cardamines Colias sp. Lycaena dispar Polyommatus icarus Aglais urticae Vanessa cardui Coenonympha pamphilus Pararge aegeria Erynnis tages Carterocephalus palaemon Ochlodes venatus
‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒ / SO ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒ ‒/‒
Oxythyrea funesta Potosia cuprea
‒/O ‒/‒
Lacerta agilis
NT / SO
Buteo buteo Falco tinnunculus Perdix perdix Phasianus colchicus Larus ridibundus Columba oenas Columba palumbus Streptopelia turtur Cuculus canorus Strix aluco Apus apus
B1 B1 B2 B2 V B1 B1 B2 B2 B1 V
44
–/– –/– NT / SO –/– VU / – VU / SO –/– –/– –/– –/– –/O
Žluna zelená Strakapoud velký Skřivan polní Vlaštovka obecná Jiřička obecná Červenka obecná Bramborníček hnědý Bramborníček černohlavý Kos černý Drozd zpěvný Drozd brávník Rákosník proužkovaný Rákosník zpěvný Pěnice hnědokřídlá Pěnice slavíková Pěnice černohlavá Budníček menší Lejsek šedý Lejsek bělokrký Sýkora uhelníček Sýkora modřinka Sýkora koňadra Brhlík lesní Žluva hajní Ťuhýk obecný Sojka obecná Straka obecná Špaček obecný Vrabec polní Pěnkava obecná Zvonohlík zahradní Stehlík obecný Konopka obecná Strnad obecný Strnad rákosní Strnad luční
Picus viridis Dendrocopos major Alauda arvensis Hirundo rustica Delichon urbicum Erithacus rubecula Saxicola rubetra Saxicola torquatus Turdus merula Turdus philomelos Turdus viscivorus Acrocephalus schoenobaenus
Acrocephalus palustris Sylvia communis Sylvia borin Sylvia atricapilla Phylloscopus collybita Muscicapa striata Ficedula albicollis Periparus ater Cyanistes caeruleus Parus major Sitta europaea Oriolus oriolus Lanius collurio Garrulus glandarius Pica pica Sturnus vulgaris Passer montanus Fringilla coelebs Serinus serinus Carduelis carduelis Carduelis cannabina Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Miliaria calandra
B1 B2 B2 V V B2 B2 C7 B2 B1 B1 B2 B2 B2 B2 B2 B2 B1 B2 B2 B2 B2 B1 B2 D14 B1 B1 B1 D13 B2 B2 B1 B1 B2 B1 B2
LC / – –/– –/– LC / O NT / – –/– LC / O VU / O –/– –/– –/– –/– –/– –/– –/– –/– –/– LC / O NT / – –/– –/– –/– –/– LC / SO NT / O –/– –/– –/– LC / – –/– ‒/‒ –/– –/– –/– –/– VU / KO
62 43
15 / 13
Celkem druhů Celkem druhů ptáků hnízdících (B1–D16)
KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM SKUPINÁM Denní motýli Všech 12 zjištěných druhů patří v regionu Moravskoslezského kraje k hojným druhům, z nichž ohniváček černočárný (Lycaena dispar) patří mezi ochranářsky významné motýly (mapa 1). Vzhledem k nepříliš vhodnému počasí (během celoplošné kontroly při asi polovině stráveného času bylo oblačno) a pouhé jediné kontrole nebylo zdaleka zjištěno celé druhové spektrum denních motýlů – na základě přítomnosti celé škály různých biotopů lze předpokládat výskyt min. 30 druhů. Na území se nacházejí některé lepidopterelogicky zajímavější biotopy – zejména pastviny s koňmi a květnatější louky –, a tudíž zde lze očekávat i výskyt některých dalších ochranářsky významných druhů. 45
Obojživelníci Nebyl zjištěn žádný druh. Díky přítomnosti drobných vodních ploch (louží) a menší terestrické rákosiny lze očekávat výskyt kříženců kuněk (Bombina sp.), rosničky zelené (Hyla arborea) a skokana hnědého (Rana temporaria). Plazi Pozorován jediný, v regionu rozšířený druh, a to ještěrka obecná (Lacerta agilis) (mapa 1). Na okrajích lesních celků lze očekávat výskyt ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) či slepýše východního (Anguis colchica) a u drobných vodotečí je pravděpodobný (dočasný) výskyt užovky obojkové (Natrix natrix), zejména juvenilních migrujících jedinců. Ptáci Bylo zaznamenáno 47 druhů, tedy relativně vysoká druhová diverzita. Za zmínku stojí hnízdní výskyty křepelky polní (hlas 3 ♂ z pole a pastviny), holuba doupňáka (1 ex. vyplašen z okraje lesního porostu poblíž hotelu), žluny zelené (hlas 1 ex.), obou druhů bramborníčků (po 1 páru), lejska šedého (1 lovící ex. na mýtině v největším lese), lejska bělokrkého (zpěv 3 ♂ v největším lese), žluvy hajní (hlas 1 ♂), ťuhýka obecného (min. 3 páry), vrabce polního (několik párů) a strnada lučního (zpěv 1 ♂ na okraji rákosiny) (viz mapa 1 v příloze). Výskyt ochranářsky významných druhů je vázán zejména na pastviny, liniovou dřevinnou vegetaci a zachovalý lesní komplex s převahou starších listnatých stromů. ZHODNOCENÍ ÚZEMÍ Zájmové území v Bernarticích nad Odrou sestává z celé řady biotopů, což je jedním ze základních předpokladů zvýšené diverzity živočichů. Oblast splňuje předpoklady k výskytu některých ochranářsky významných druhů denních motýlů (extenzivnější pastviny a louky) a je rovněž cenná z ornitologického pohledu (zejména díky pastvinám, liniové zeleni a staršímu listnatému lesu). PODĚKOVÁNÍ Za určení zlatohlávka hladkého děkujeme L. Koloničnému a P. Božovi (Ostrava).
46
LITERATURA BENEŠ J., KONVIČKA, M., DVOŘÁK, J., FRIC, Z., HAVELDA, Z., PAVLÍČKO, A., VRABEC, V., WEIDENHOFFER, Z. (eds.) 2002. Motýli České republiky: rozšíření a ochrana I, II. 1. vyd. Praha: Společnost pro ochranu motýlů, 2002. 864 s. ISBN 80-903212-0-8. BENEŠ J., KONVIČKA, M., DVOŘÁK, J., FRIC, Z., HAVELDA, Z., PAVLÍČKO, A., VRABEC, V., WEIDENHOFFER, Z. 2005. Hesperiodiea & Papilionoidea. In Červený seznam ohrožených druhů České republiky: bezobratlí. Eds. J. Farkač, D. Král a M. Škorpík. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. s. 219‒222. ISBN 80-86064-96-4. HUDEC, K., CHYTIL, J., ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 1995. Ptáci České republiky. Sylvia, 1995, roč. 31, č. 2, s. 97–149. ISSN 0231-7796. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V. 2003. Červený seznam ptáků České republiky. In Příroda. Sborník prací z ochrany přírody: 22: Červený seznam ohrožených druhů České republiky: obratlovci. Eds. J. Plesník, V. Hanzal a L. Brejšková. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa ochrany přírody ČR, 2003. s. 95–129. ISBN 80-86064-33-6. ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K. 2006. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
47
Mapa 1: Vyznačení zájmového území (červená linie) a míst výskytu vybraných ochranářsky významných druhů: ohniváček černočárný (Lycaena dispar) – červený čtyřúhelník, ještěrka obecná (Lacerta agilis) – zelený čtyřúhelník, křepelka polní (Coturnix coturnix) – oranžové body, holub doupňák (Columba oenas) – fialový bod, bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – hnědý bod, b. černohlavý (S. torquatus) – černý bod, lejsek šedý (Muscicapa striata) – šedý bod, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) – bílé body, žluvy hajní (Oriolus oriolus) – žlutý bod, ťuhýk obecný (Lanius collurio) – červené body, vrabec polní (Passer montanus) – světle modré body a linie a strnad luční (Miliaria calandra) – tmavě modrý bod
48
