OCHRANA BIODIVERZITY 2012

OCHRANA BIODIVERZITY 2012 Mapování výskytu určitého druhu a skupin druhů, zejména kriticky a silně ohrožených

Závěrečná zpráva projektu Mapování denních motýlů – lokalita Zadky v Bílých Karpatech

RNDr. David Černoch ZO 76/01 ČSOP Valašské Meziříčí Zašovská 884, 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 725 781 258, e-mail: [email protected]

Obsah:* 1) Výchozí stav 2) Charakteristika zájmového území 2.1) 2.2) 2.3) 2.4)

Geologie a geomorfologie Reliéf Pedologie Biota

3) Metodika mapování 4) Výsledky mapování denních motýlů 4.1) 4.2) 4.3)

Chráněné druhy na lokalitě dle vyhlášky 395/1992 Sb. Chráněné druhy na lokalitě dle Červeného seznamu bezobratlých Přehled zjištěných druhů a charakteristika jejich výskytu na sledované lokalitě

4.3.1) 4.3.2) 4.3.3) 4.3.4) 4.3.5) 4.3.6) 4.3.7) 4.3.8)

soumračníkovití (Hesperiidae) otakárkovití (Papilionidae) běláskovití (Pieridae) modráskovití (Lycaenidae) babočkovití (Nymphalidae) okáčovití (Satyridae) vřetenuškovití (Zygaenidae) noční motýli

5) Současný a navržený management 6) Závěr 7) Použité informační zdroje 8) Přílohy 9) Fotogalerie

Fotografie na první stránce: hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

*autor všech fotografií v textu David Černoch 2

1) Výchozí stav Do letošního roku šlo o poslední lokalitu v údolí řeky Nedašovky, ze které nebyly dosud žádné údaje o výskytu denních motýlů. Lokalita byla vybrána ve spolupráci se správou CHKO Bílé Karpaty (konkrétně se zoologem RNDr. Ondřejem Konvičkou) z důvodu možného výskytu ohrožených druhů – Maculinea arion, Parnassius mnemosyne a Argynnis niobe. Z výše popsaných druhů byl na lokalitě potvrzen Maculinea arion viz níže.

2) Charakteristika zájmového území Lokalita Zadky se nachází v severní části Bílých Karpat nedaleko státních hranic se Slovenskem (mapovací čtverec 6874, souřadnice 49°8'18.023"N, 18°5'15.304"E). Jde o převážně bezlesou lokalitu s jižní expozicí v nadmořské výšce 560 – 700 m n. m. a rozloze cca 15 ha. Nacházejí se zde čtyři rekreační chaty (dvě malé a dvě velké), z nichž tři byly v letních měsících trvale osídleny. Nová velká rekreační chata se v průběhu letních měsíců stavěla.

Mapa č. 1 Lokalizace zájmového území v rámci České republiky.

3

2.1) Geologie a geomorfologie Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. V bystrických vrstvách zlínského souvrství převažují vápnité jílovce a slínovce (střední až pozdní eocén). Území leží v severovýchodní části Študlovské hornatiny. 2.2) Reliéf Jedná se převážně o bezlesý jižní svah protáhlého hřebene ve směru jihozápad, který je v jižní části rozčleněn bezejmenným „říčním údolím“. 2.3) Pedologie Půdním typem je kambizem. 2.4) Biota Z biotopů zde převládají mezofilní ovsíkové louky. V menším měřítku jsou na lokalitě zastoupeny poháňkové pastviny, vlhké pcháčové louky, mezofilní bylinné lemy, vysoké mezofilní a xerofilní křoviny, které postupně přecházejí v dubohabřiny a bučiny. Na lokalitě se nacházejí i ovocné sady a několik remízků.

Obr. č. 1 Rozdělení lokality na jednotlivé biotopy. 1 – Jednosečná mezofilní ovsíková louka (strojní seč proběhla mezi 6. a 7. návštěvou tzn. přelom července a srpna). 1a – V jižní a severní části vlhčí pcháčové louky. 2 – Poháňková pastvina (po celou dobu mapování zde probíhala po úsecích extenzivní pastva 14 ks ovcí, která byla v srpnu doplněna selektivním kosením). 3 – Ovocné sady (švestky a jabloně). 3a – Křovinné louky přecházející v dubohabřiny. 4 – Jednosečná mezofilní ovsíková louka (strojní seč proběhla mezi 6. a 7. návštěvou tzn. přelom července a srpna). 5 – Louky a ovocné sady u rekreačních chat, kde neprobíhalo mapování (převážně z důvodu oplocení).

4

Obr. č. 2 Jednosečná mezofilní ovsíková louka (1) – pozdní jarní aspekt, 30. května 2012

Obr. č. 3 Jednosečná mezofilní ovsíková louka (1) – po strojní seči, 1. srpna 2012

Obr. č. 4 Poháňková pastvina (2) – jarní aspekt, 5. května 2012

Obr. č. 5 Poháňková pastvina (2) – pozdní léto, 15. srpna 2012

Obr. č. 6 Ovocné sady (3) a křovinné louky přecházející v dubohabřiny (3a) v pozadí a poháňková pastvina v popředí (2), 5. května 2012

Obr. č. 7 Ovocné sady (švestky a jabloně) (3) – mozaikovitá seč, 5. července 2012

3) Metodika mapování Mapování probíhalo od počátku května až do konce srpna 2012 dle Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, podkap. III.–7 z roku 2004. Lokalita Zadky v tomto období byla navštívena celkem 8krát. Návštěvy probíhaly za vhodného počasí a jedinci denních motýlů (v případě nutnosti byla determinována i jejich vývojová stádia) byli determinováni dle klíče na webových stránkách Lepidoptera.cz a srovnávací fotodokumentace. Všechny druhy denních motýlů byly ihned po prvním spatření zapisovány do deníku a po ukončení pobytu v území byly odhadovány jejich semikvantitativní abundance. 5

Všechna získaná data o výskytu denních motýlů byla zapsána do databáze NDOP. Výpisy z NDOPu jsou přílohou této závěrečné zprávy.

4) Výsledky mapování denních motýlů Během osmi návštěv v období květen až srpen 2012 zde bylo celkem zaznamenáno 56 druhů denních motýlů, pět zástupců čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae) a tři zástupci nočních motýlů z čeledi lišajovití (Sphingidae), martináčovití (Saturniidae) a přástevníkovití (Arctiidae). V závislosti na příslušnost zjištěných druhů na jednotlivé čeledi řádu Lepidoptera byli zaznamenáni: soumračníkovití (Hesperiidae): 7 druhů otakárkovití (Papilionidae): 2 druhy běláskovití (Pieridae): 8 druhů modráskovití (Lycaenidae): 10 druhů babočkovití (Nymphalidae): 20 druhů okáčovití (Satyridae): 9 druhů vřetenuškovití (Zygaenidae): 5 druhů lišajovití (Sphingidae): 1 druh martináčovití (Saturniidae): 1 druh přástevníkovití (Arctiidae): 1 druh 4.1) Chráněné druhy na lokalitě dle vyhlášky 395/1992 Sb. Mezi druhy nalezené na lokalitě podle Vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny patří v kategorii: druhy kriticky ohrožené modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) druhy ohrožené batolec červený (Apatura ilia) otakárek fenyklový (Papilio machaon) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) 4.2) Chráněné druhy na lokalitě dle Červeného seznamu bezobratlých Podle červeného seznamu bezobratlých dle Farkač et al. (2005) se na lokalitě nachází v kategorii: pro území ČR kriticky ohrožený hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) pro území ČR ohrožený hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) pro území ČR zranitelný perleťovec prostřední (Argynnis adippe) 6

perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) okáč voňavkový (Brinthesia circe) perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) modrásek lesní (Cyaniris semiargus) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) soumračník čárkovaný (Hesperia comma) ostruháček jilmový (Satyrium w–album) 4.3) Přehled zjištěných sledované lokalitě

druhů

a

charakteristika

jejich

výskytu

na

Číslo v rozmezí 1 – 8 udává počet návštěv, ve kterých byl druh na lokalitě pozorován. 4.3.1) soumračníkovití (Hesperiidae) soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) – 4 Jedná se o našeho nejhojnějšího soumračníka, který byl pravidelně na lokalitě pozorován od června do července. soumračník čárkovaný (Hesperia comma) – 2 Rozšířen téměř po celé lokalitě, ale velmi lokální. Pravidelně pozorován v měsíci srpnu. soumračník jahodníkový (Pyrgus malvae) – 1 Na počátku května pozorováno jen několik jedinců. Poté nebyl na lokalitě již spatřen. soumračník jitrocelový (Carterocephalus palaemon) – 2 V květnu pozorován v prameništi (nejnižší bod na lokalitě) bezejmenného levostranného přítoku Nedašovky. soumračník máčkový (Erynnis tages) – 3 Dosud velmi rozšířený po celém území státu. Výskyt především na stroze zarostených náspech z kamení a zeminy. soumračník metlicový (Thymelicus sylvestris) – 4 V ČR všeobecně rozšířený druh. Na lokalitě pravidelně pozorován na mezofilních ovsíkových loukách. soumračník rezavý (Ochlodes sylvanus) – 5 V ČR všeobecně rozšířený a často hojný druh. Na lokalitě pravidelně pozorován na mezofilních ovsíkových loukách. 4.3.2) otakárkovití (Papilionidae) otakárek fenyklový (Papilio machaon) – 4 V ČR zvláště chráněný druh, v současnosti však není ohrožen. Na lokalitě pozorován jen ojediněle. otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – 2 V ČR ohrožený druh, který však expanduje. Pozorováni byli jen dva jedinci. 4.3.3) běláskovití (Pieridae) bělásek Realův/hrachorový (Leptidea reali/sinapis) – 4 Na lokalitě nebyly rozlišovány výše zmíněné druhy, které se dají spolehlivě odlišit jen na základě preparace genitálií. Největší početnost měl na mezofilních ovsíkových loukách v květnu a červenci. bělásek řepkový (Pieris napi) – 5 Druh je rozšířený a hojný po celém území republiky. Ojedinělé nálezy v průběhu celého mapovacího období. 7

bělásek řepový (Pieris rapae) – 6 Vyskytuje se na celém území ČR. Pravidelně pozorován na všech typech biotopů. bělásek řeřichový (Anthocharis cardamines) – 2 Dosud v ČR všeobecně rozšířen. Největších hodnot dosahoval v květnu a to především na okrajích listnatých lesů a vlhčích loukách s pcháčem. bělásek zelný (Pieris brassicae) – 2 Vyskytuje se na celém území státu. Na lokalitách pozorován na všech typech biotopů v červenci. žluťásek čičorečkový (Colias hyale) – 1 V ČR všeobecně rozšířený a hojný motýl, dobře přizpůsobený intenzívně obdělávané krajině. Na lokalitě byli jedinci pozorováni na čerstvě pokosených mezofilních ovsíkových loukách. žluťásek čilimníkový (Colias crocea) – 1 V ČR migrant s kolísavým výskytem, který je v nižších polohách všeobecně rozšířený. Na lokalitě byli jedinci pozorováni na čerstvě pokosených mezofilních ovsíkových loukách. žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni) – 2 Všeobecně rozšířený, hojný zvláště v podhůří a v lesnatějších krajích nížin a pahorkatin. Na lokalitách pozorován od července na pomezí mezofilních ovsíkových luk a smíšených lesů. 4.3.4) modráskovití (Lycaenidae) modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) – 1 V ČR vymírající a kriticky ohrožený druh. Centrum výskytu na poháňkové pastvině s výskytem mravenišť rodu Myrmica a mateřídoušky (úsek C a D). Tato pastvina byla selektivně spásána 14 kusy ovcí. Obr. č. 9 Časový sled pastvy ovcí na lokalitě č. 2 05. 05. 2012 – úsek A 30. 05. 2012 – úsek B 15. 06. 2012 – úsek B a C 24. 06. 2012 – úsek B a C 05. 07. 2012 – úsek B a C 19. 07. 2012 – úsek D 01. 08. 2012 – úsek D 15. 08. 2012 – úsek D Žlutě zvýrazněné jsou místa výskytu Maculinea arion.

Obr. č. 8 Mraveniště rodu Myrmica na lokalitě č. 2 v úseku C

modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) – 7 Jako jeden z mála modrásků nepatří v ČR mezi ohrožené druhy. Na lokalitě rozšířený a hojný druh. modrásek krušinový (Celastrina argiolus) – 1 V ČR rozšířen od nížin do hor. Jediný kus pozorován na okraji smíšeného lesa s výskytem ostružiníků. 8

modrásek lesní (Cyaniris semiargus) – 3 V ČR ohrožený druh. V červnu pravidelně pozorován na mezofilních ovsíkových loukách. modrásek štírovníkový (Cupido argiades) – 6 Roztroušeně v teplých oblastech celého státu, na konci 90. let. 20. století se na Moravě znovu rapidně šíří k severu. V průběhu celého mapování pravidelně pozorován na různých typech biotopů. modrásek tmavohnědý (Aricia agestis) – 1 Vyskytuje se roztroušeně v teplých oblastech, především v nížinách a pahorkatinách. Jediný kus pozorován na lesní světlině mezi lokalitou 3 a 4. ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae) – 6 V podhůří a horách dosud hojný. Na lokalitě jeden z nejhojnějších druhů. ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus) – 3 V květnu a červnu jedinci pozorováni na mezofilních ovsíkových loukách. ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) – 4 Jedinci se vykytovaly na mezofilní ovsíkové louce i poháňkové pastvině. ostruháček jilmový (Satyrium w-album) – 1 Žije téměř na celém území (především v pahorkatinách a v podhůří), ale nikde není hojný. Uniká pozornosti pro skrytý způsob života. Jediný kus pozorován v křovinných loukách přecházející v dubohabřiny s výskytem jilmu. 4.3.5) babočkovití (Nymphalidae) babočka admirál (Vanessa atalanta) – 2 Po celém území ČR rozšířený a hojný migrant. Na lokalitě pozorováni jedinci bez rozdílu biotopu. babočka bílé C (Polygonia c–album) – 5 Rozšířený po celém území ČR, hojnější v rozsáhlejších lesích, vyhýbá se intenzívně obhospodařovaným oblastem. Na lokalitě pozorován na lesních cestách a okrajích smíšených lesů. babočka bodláková (Vanessa cardui) – 4 V rámci ČR všude rozšířený a hojný migrant. Na lokalitě pozorován na především na bodlácích a pcháčích. babočka jilmová (Nymphalis polychloros) – 1 V ČR relativně rozšířený druh, nikde však není hojný. V polovině července pozorováni dva kusy na okraji listnatého lesa. babočka kopřivová (Aglais urticae) – 4 Všude rozšířená a hojná na celém území ČR, především ve vyšších nadmořských výškách. Ojedinělé nálezy na mezofilních ovsíkových loukách v průběhu celého mapovacího období. babočka osiková (Nymphalis antiopa) – 2 V ČR rozšířený po celém území, zvláště v lesnatých oblastech. Na lokalitě dva jedinci pozorováni na okraji listnatého lesa. babočka paví oko (Inachis io) – 4 V ČR všude rozšířená a hojná. Na lokalitě byli jedinci pravidelně pozorováni během celého mapovacího období bez rozdílu biotopu. babočka síťkovaná (Araschnia levana) – 4 V současné době rozšířena po celém území ČR, ale rozšíření velmi fluktuuje. Výrazně početnější byla letní generace. batolec červený (Apatura ilia) – 1 Je plošně rozšířen po celém území státu, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích. Jedinci byli pozorování jen na okraji přístupové lesní cesty z Nedašovy Lhoty. Místo výskytu je vzdálené cca 500 metrů od lokality Zadky. 9

hnědásek černýšový (Melitaea aurelia) – 2 V minulosti roztroušeně rozšířen v teplejších regionech po celém území. V současné době kriticky ohrožený druh. Výskyt na jižně exponovaném svahu lokalit 1 a 2. hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia) – 3 V rámci ČR je druh dosud velmi rozšířený od nížin do hor. Výskyt především na mezofilních ovsíkových loukách. hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia) – 4 Výskyt především na rozhraní vlhčí pcháčové louky a mezofilní ovsíkové louky v lokalitě 1. perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) – 1 V ČR druh je poměrně rozšířený, ale rychle ustupuje a stává se vzácným. Jediný kus pozorován na lesní světlině mezi lokalitou 3 a 4. perleťovec kopřivový (Brenthis ino) – 3 Na území státu poměrně rozšířen, především ve vlhčích a výše položených oblastech. Výskyt především v těsné blízkosti vlhčí pcháčové louky – lokalita 1a. perleťovec malý (Issoria lathonia) – 1 Jde o rozšířený druh po celém území státu, migruje i přes nejvyšší polohy. Na lokalitě pozorován jen jeden kus. perleťovec nejmenší (Boloria dia) – 2 V ČR značně rozšířený s výjimkou chladných horských oblastí. Jedinci pozorováni na sušších místech mezofilní ovsíkové louky. perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) – 1 V současnosti znám z mnoha lokalit v Bílých Karpatech. Jedinci na lokalitě pozorováni při okrajích listnatého lesa. perleťovec prostřední (Argynnis adippe) – 5 V ČR dosud poměrně rozšířen. Na lokalitě se jednalo o nejhojnějšího perleťovce, který obýval především ekoton mezofilní ovsíková louka a listnatý les. perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) – 4 V ČR rozšířený po celém území, zvláště v lesnatých oblastech od nížin do hor. Jeho výskyt byl vázán především na okraje listnatých lesů. perleťovec velký (Argynnis aglaja) – 3 V ČR je druh dosud značně rozšířený. Jedinci pozorováni na mezofilních ovsíkových loukách. 4.3.6) okáčovití (Satyridae) okáč bojínkový (Melanargia galathea) – 4 V ČR všude na lučních biotopech s výjimkou vysokých hor. Od konce června byli na lokalitě pravidelně pozorováni jedinci bez rozdílu biotopu. okáč černohnědý (Erebia ligea) – 1 U nás především v horských oblastech. Jeden kus pozorován v ekotonu mezofilní ovsíková louka a listnatý les. okáč luční (Maniola jurtina) – 6 V ČR všeobecně rozšířený a hojný od nížin do hor. Na bezlesích biotopech všudypřítomný druh. okáč poháňkový (Coenonympha pamphilus) – 6 Jde o druh, který je v ČR kromě nejvyšších hor všeobecně rozšířený a hojný. Na lokalitě pozorován hojně na mezofilních ovsíkových loukách. okáč prosíčkový (Aphantopus hyperanthus) – 5 Jde o druh, který je v ČR kromě nejvyšších hor všeobecně rozšířený a hojný. Na bezlesích biotopech všudypřítomný druh. okáč pýrový (Pararge aegeria) – 2 V ČR rozšířený a hojný ve všech lesnatých oblastech. Na lokalitě 3 pozorováni jen dva 10

jedinci na křovinných loukách přecházející v dubohabřiny. okáč strdivkový (Coenonympha arcania) – 1 V nížinách a pahorkatinách (do ca 500 m n. m.) téměř po celém území, ve vysokých horách chybí. Dva jedinci pozorováni na louce vrcholu – Maleník 573 m n.m. Místo výskytu je vzdálené cca 500 metrů od lokality Zadky. okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) – 4 Velmi rozšířený druh, vystupuje vysoko do hor. Na lokalitě pozorován především na mezofilní ovsíkové louce. okáč voňavkový (Brintesia circe) – 4 V ČR v současné době expandující druh z jihovýchodu. Na lokalitě pozorován hojně na všech typech biotopů. 4.3.7) vřetenuškovití (Zygaenidae) vřetenuška komonicová (Zygaena viciae) – 1 vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) – 1 vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae) – 1 vřetenuška přehlížená/mateřídoušková (Zygaena minos/purpuralis) – 1 zelenáček šťovíkový (Adscita statices) – 1 4.3.8) noční motýli dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) – 1 martináč bukový (Aglia tau) – 1 přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio) – 1

5) Současný a navržený management V roce 2012 Správa CHKO Bílé Karpaty nefinancovala na lokalitě žádnou údržbu, a proto je zřejmě v současné době údržba lokality hrazena výhradně ze zemědělských dotací. V minulých letech se Správa CHKO Bílé Karpaty podílela a hradila následující opatření: 2 – poháňková pastvina – v roce 2009 financovány oplocenky a v horní části segmentu ruční kosení – v roce 2011 byla placena ze zdrojů CHKO pastva na cca 1/7 tohoto segmentu 3a – křovinné louky přecházející v dubohabřiny – v roce 2011 zde byla provedena likvidace náletu Na lokalitě je v současné době nastolen následující „management“:

1 – jednosečná mezofilní ovsíková louka, kde strojní seč proběhla mezi 6. a 7. návštěvou tzn. přelom července a srpna, což způsobilo i zničení mravenišť rodu Myrmica s polštářovitými pokryvy mateřídoušky. S velkou pravděpodobností zde byla nakladena i vajíčka Maculinea arion, jelikož 5. 7. 2012 byly u mravenišť pozorovány dva kusy tohoto kriticky ohroženého druhu. 1a – vlhčí pcháčová louka, kde proběhla strojní seč v rámci kosení mezofilní ovsíkové louky. 2 – poháňková pastvina, zde probíhala po celou dobu mapování selektivní extenzivní pastva 14 ks ovcí, která byla v srpnu doplněna selektivním kosením viz obr. č. 9.

11

3 – ovocné sady (švestka domácí a jabloně), zde probíhala mozaikovitá seč v průběhu celého mapovacího období. 3a – křovinné louky přecházející v dubohabřiny, není zde nastolen žádný management. 4 – Jednosečná mezofilní ovsíková louka, kde strojní seč proběhla mezi 6. a 7. návštěvou tzn. přelom července a srpna. Zde nebyla zmapována žádná mraveniště rodu Myrmica. Navržený management pro následující roky: Jestliže dojde k obnovení mravenišť rodu Myrmica na lokalitě 1, tak tyto mikrolokality vynechat ze strojní seče, která způsobuje úplnou likvidaci mravenišť, mateřídoušky a dobromyslu. Na lokalitě 2 optimalizovat pastvu ovcí případně pastvu ovcí s kozami. V letošním roce byla spásána část lokality 2 s největším výskytem mravenišť v průběhu měsíce června a července, což mělo za následek, že některé polštářové pokryvy mateřídoušek na mraveništích byly nenávratně zničeny nebo spaseny. Proto by bylo vhodné jiné načasování pastvy této části lokality 2 nebo zextenzivnit pastvu. Na lokalitě 3a by bylo vhodné prosvětlit náletové habry, které v současné době nejde ani projít.

Obr. č. 10 a 11 Spasené polštáře mateřídoušky na mraveništích na lokalitě č. 2, 19. 7. 2012

7) Závěr Na lokalitě bylo získáno 170 záznamů o výskytu 56 druhů denních motýlů, což představuje charakter podhorské lepidopterologicky bohatší lokality. Zadky jsou lučním biocentrum uvnitř bělokarpatského lesa, a proto by se mělo pokračovat v nastoleném managementu, který by měl být optimalizován, aby se zde vytvořila především silná populace modráska černoskvrnného a zachovaly se populace jiných ohrožených druhů denních motýlů.

8) Použité informační zdroje [1] Agentura ochrany a přírody krajiny. [online]. c2010., [cit. 2010–10–10]. Dostupné z: . [2] Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. Společnost pro 12

Ochranu Motýlů, Praha, 2002. 857 s. [3] Černoch D. Mapování denních motýlů v EVL Dřevohostický les a okolí. 2010. 13 s. [4] Černoch D. Mapování denních motýlů v EVL Dřevohostický les a okolí. 2011. 15 s. [5] Dvorský M., Spitzer L. Průzkum území Vařákové paseky pro registraci této lokality jako Významného krajinného prvku, 2008. 8 s. [6] Farkač J., Král D., Škorpík M. Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2005. 760 s. [7] Google maps. [online]. .

c2012.,

[cit.

2012–08–08].

Dostupné

z:

[8] Křižan V. Mapování ohrožených druhů denních motýlů Brtnicka. 2008. 29 s. [9] Mapování a ochrana motýlů české republiky. [online]. c2012., [cit. 2012–10–01]. Dostupné z: . [10] Mapy. [online]. c2012., [cit. 2012–10–01]. Dostupné z: . [11] Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, 2009. 223 s. [12] Vyhláška ministerstva životního prostředí české republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. [13] Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny.

9) Přílohy – semikvantitativní abundance – výpis dat z NDOP – sumarizace

10) Fotogalerie

Obr. č. 12 soumračník čárkovaný (Hesperia comma)

Obr. č. 13 otakárek fenyklový (Papilio macha

13

Obr. č. 14 žluťásek čičorečkový (Colias hyale)

Obr. č. 15 žluťásek čilimníkový (Colias crocea)

Obr. č. 16 modrásek černoskvrnný (Maculinea arion)

Obr. č. 17 modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)

Obr. č. 18 modrásek krušinový (Celastrina argiolus)

Obr. č. 19 modrásek lesní (Cyaniris semiargus)

Obr. č. 20 ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae)

Obr. č. 21 ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus)

14

Obr. č. 22 ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)

Obr. č. 23 hnědásek černýšový (Melitaea aurelia)

Obr. č. 24 hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia)

Obr. č. 25 hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

Obr. č. 26 perleťovec kopřivový (Brenthis ino)

Obr. č. 27 perleťovec prostřední (Argynnis adippe)

Obr. č. 28 perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia)

Obr. č. 29 okáč strdivkový (Coenonympha arcania)

15

Obr. č. 30 okáč třeslicový (Coenonympha glycerion)

Obr. č. 31 okáč voňavkový (Brintesia circe)

Na závěr bych chtěl poděkovat za cenné rady a připomínky Bc. Jiřímu Benešovi, Ing. Aloisi Pavlíčkovi, Ph.D., RNDr. Ondřeji Konvičkovi a za trpělivost při mapování a zpracovávání závěrečné zprávy mé manželce a dnes už jeden a půl ročnímu synovi Matýskovi.

16