Tab. II - 1
Molární hmotnosti vybraných prvků a suchého vzduchu.
Tab. II - 2
Složení suchého vzduchu.
Tab. II - 3
Vybrané jednotky tlaku a jejich vztah k základní jednotce Pa. 1
Tab. II - 4
platí pro 1 lb = 0, 454 kg. Existují i jiné definice libry.
Konstanty hmotnostní rozpustnosti kyslíku a oxidu uhličitého ve vodě Λ v závislosti na teplotě.
Tab. II - 5
Hodnoty tlaku syté vodní páry pro vybrané teploty.
Tab. II - 6
Viskozity některých tekutin. Platí při teplotě 0 °C a tlaku 101,325 kPa.
Tab. II - 7
Přehled základních vlastností inhalačních anestetik
Tab. II - 8
Přehled základních vlastností nitrožilních anestetik x IOP nitroční tlak
Tab. II - 9
Některé vlastnosti µ - agonistů
Tab. II - 10 Některé vlastnosti smíšených agonistů – antagonistů a parciálních agonistů Tab. II - 11 Charakteristika anestetických okruhů Tab. II - 12 Vztah celkové operační mortality k předoperační klasifikaci fyzického stavu dle ASA (PS ASA) - Vacanti et al. 1970 Tab. II - 13 Vztah celkové operační úmrtnosti k předoperační klasifikaci fyzického stavu dle ASA (PS ASA) - Marx et al. 1973 Tab. II - 14 Profil rizikových faktorů před kardiochirurgickým výkonem Tab. II - 15 Klasifikace kardiálního rizika dle Goldmana Tab. II - 16 Přehled užívaných místních anestetik Tab. III - 1a Přehled
oběhových parametrů
Tab. III - 1b Přehled
oběhových parametrů - pokračování
Tab. III - 1c Přehled oběhových parametrů – pokračování Tab. III - 2
Srovnání některých ventilačních parametrů kojenců a dospělých
Tab. III - 3
Přehled nejdůležitějších inotropních látek
Tab. III - 4
Zastoupení elektrolytů a vody v jednotlivých distribučních kompartmentech
Tab. III - 5
SOFA skore
Tab. III - 6
Laboratorní
známky diferenciálně diagnostické mezi prerenálním a
intrarenálním selháním. Tab. III - 7
Antidota
Tab. III - 8
Revised Trauma Score
Tab. III - 9
Pediatrické trauma- score.
Tab. III - 10 AIS-. základní systém pro audit traumat ( The Abbreviated Injury Scale) Hodnocení poranění v šesti rovinách závažnosti. Tab IV – 1
Terapie bolesti při maligním onemocnění dle Světové zdravotnické organizace
Tab IV – 2
Systémové podání nejčastějších NSAID a periferních analgetik u dospělých
Tab IV – 3
Vybraná NSAID pro lokální terapii
Tab IV – 4
Ekvianalgetické dávky některých opioidů
Tab IV – 5
Adjuvantní terapie léčby bolesti
Obr. II - 1
Graf závislosti tlaku syté vodní páry na teplotě
Obr. II - 2
Vysvětlení hydrostatického tlaku.
Obr. II - 3
Odvození objemového průtoku z rychlosti proudění
Obr. II - 4
K vysvětlení rovnice kontinuity
Obr. II - 5
Schéma vývěvy. a) základní uspořádání b) a c) vylepšení konstrukce pro zvětšení vyvíjeného podtlaku.
Obr. II - 6
Závislost rychlosti pohybu částic tekutiny v závislosti na poloze částic pro a) ideální tekutinu (bez vnitřního tření), b) laminární proudění reálné kapaliny c) turbulentní proudění reálné kapaliny
Obr. II - 7
Vznik turbulentního proudění.
Obr. II - 8
Schématické znázornění průtočného odporu.
Obr. II - 9
Sériové a paralelní řazení průtočných odporů.
Obr. II - 10 Blokové schema anestetického přístroje Obr. II - 11 Jednocestné systémy ( dělení dle Maplesona) Obr. II - 12 Drapkova modifikace jednocestného systému s vývodem směsi pod vodní hladinu Obr. II - 13 Anestetický okruh (A- přívod plynů, B a C jednocestné ventily) Obr. II - 14 Pomůcky k zajištění intubace 1- tracheální rourky, 2 – Magillovy
kleště, 3- odsávací cévky, 4 –
laryngoskop, 5 – ústní a nosní vzduchovody, 6 – ústní rozvěrač, 7 - gel Obr. III - 1
Trojitý hmat k zajištění průchodnosti dýchacích cest
Obr. III - 2
Vyčištění dutiny ústní při obstrukci horních dýchacích cest cizím tělesem
Obr. III - 3
Heimlichův menévr
Obr. III - 4
KPR – dýchání z „ plic do plic“
Obr. III - 5
Komprese hrudníku ( zevní srdeční masáž)
Obr. III - 6
Prekordiální úder
Obr. III - 7
Univerzální algoritmus rozšířené KPR ( algoritmus doporučený ILCOR).
Obr. III - 8
Všeobecný algoritums doporučený ECC ( Emergency Cardiovasculat Care)
Obr. III. - 9 Zavedení ústního vzduchovodu Obr. III - 10 Zavedení nosního vzduchovodu Obr. III - 11 Intubace rovnou a zahnutou lžící laryngoskopu Obr. III - 12 Sellickův hmat Obr. III - 13 Provedení koniotomie Obr. III - 14 Užití masky při umělém dýchání Obr. III - 15 Samorozpínací vak s rezervoarem Obr. III - 16 Místa pro intraoseální přístupy do oběhu Obr. III - 17 Externí defibrilace Obr. III - 18 (A,B - hrubovlná a jemnovlná fibrilavce komor, C - ventrikulární tachykardie) Obr. III - 19 Komprese hrudníku u novorozenců a kojenců Obr. III - 20 Přístup k v. subclavia vpravo infraklavikulárně Obr. III - 21 Anatomické poměry v oblasti orientačních míst pro punkci v. jugularis interna Obr. III - 22 Anatomické poměry při kanylaci v. femoralis Obr. III - 23 Tlakové poměry a hodnoty saturace krve v kyslíkem v oběhovém systému Obr. III - 24 Průběh tlaků RA (pravá síň)RV (pravá komora) PA (plicnice)PCW (tlak v zaklínění ) při zavádění Swan – Ganzova katetru Obr. III - 25 Kanylace a. radialis Obr. III - 26 Systém k měření tlaků v oběhu Obr. III - 27 Postup zajištění „ odpočinkové polohy“ na boku – poloha spáče Obr. III - 28 Postup zajištění „ odpočinkové polohy“ na boku při podezření na poranění páteře. Obr. III - 29 Stabilizovaná poloha na boku Obr. III - 30 Retrográdní intubace trachey pomocí zavaděče Obr. III - 31 Punkce pneumothoraxu Obr. III - 32 Drenáž hrudníku Obr. III - 33 Zvlhčovač se systémem typu akvarijního kamene Obr. III - 34 Dvoukomorový zvlhčovač pro ventilátory
Obr. III - 35 Nebulizátor Obr. III - 36 Nebulizátor pro léčebné aplikace uložená mimo hlavní proudění plynů Obr. III - 37 Kyslíkový stan pro kojence a batolata Obr. III - 38, 39, 40 Tlaková , objemová a proudová charakteristika řízeného dechu Obr. III - 41 Průběh řízeného dech bez přetlaku na konci výdechu a při zavedení endexspiračního přetlaku (PEEP) Obr. III – 42, 43 Obraz tlakových a proudových změn při tlakově řízené ( obr.42) a tlakově limitované ventilaci (obr.43) Obr. III - 44 Tlakové změny při zástupové ventilaci Obr. III - 45 Nastavení tlakového zpouštěče nad hodnotu endexspiračního přetlaku Obr. III - 46 Tlakové a proudové změny při režimu tlakové podpory ( pressure support – PS, ASB) Obr. III - 47 Průběh tlakových změn při dýchání na měnlivém přetlaku Obr. III - 48 Aktivace produkce NO při zátěžové situaci s podílem cytokinů, možnosti potlačení indukce glukokortikoidy, na kalciu nezávislý proces. Obr. III - 49 Fyziologická, kalcium dependentní aktivace produkce NO se zobrazením hlavních mediátorů. Mechanismus působení donorů NO Obr. III - 50 Působení oxidu dusnatého na svalovou buňku cévního systému ( inhalační a intravazální přístup) Obr. III - 51 Kontrola polohy žaludeční sondy poslechem Obr. III - 52 Zavedení Sengstaken – Blakemoreovi sondy Obr. III - 53 Systém pro kontinuální venovenózní hemodiafiltraci Obr. III - 54 Základní fyziologické plicní objemy a kapacity TLC – celková plicní kapacita, IRV – inspirační rezervní objem, ERVexspirační rezervní objem, RV- reziduální objem, FRC – funkční reziduální kapacita, VT- dechový objem, IC – inspirační kapacita, VC – vitální kapacita Obr. III - 55 Průběh objemových změn a proudění v průběhu výdechu v násobcích časové konstanty Obr. III - 56 Vznik dynamického přetlaku při zkrácení exspiria Obr. III - 57 Průběh tlakově- objemové křivky při řízeném dechu Obr. III - 58 Tlakově objemová smyčka během inspiria a exspiria( schema)
ABE – dechová práce Obr. III - 59 Tlakově objemový model srdečního cyklu s průběhem Frank - Starlingovy křivky a křivky poddajnosti srdeční. Obr. III - 60 Křivka závislosti tepového objemu na enddiastolickém tlaku s normálním průběhem , při poklesu kontraktility nebo zvýšení systémové vaskulární resistence( dotížení). Obr. III - 61 Význam
náplně
systémového řečiště
a
možné přesuny bez objemem
nestlačitelným a stlačitelným ( Vs – stlačitelný objem, Vo nestlačitelný objem, Pms – střední systémový tlak). Nestlačitelný objem se nepodílí na středním systémovém tlaku a nepodílí na proudění. Pokud dojde k zástavě cirkulace, statický tlak generovaný systémem cévním ( jeho elastancí) je asi 7-8 mm Hg ( tento statický tlak nazval Guyton „ středním systémovým tlakem Pms). Ze schematu je zřejmé že na tomto tlaku se podílí pouze objem označený jako Vs. Tento objem u člověka představuje pouze 30 – 20 procent celkové náplně cévního systému. Střední systémový tlak je odrazem náplně cévního řečiště a není ovlivňován srdeční činností. K jeho významným změnám však může docházet při distributivních poruchách či hypovolemii. Obr. III - 62 Změny srdeční kontraktility v návaznosti na hodnoty předtížení a inotropní podpory Obr. III - 63 Průběh akčních potenciálů: A - buňky komory, B - sinoatriální uzel, C - síně. Obr. III - 64 Úloha astrocytů v kyslíkovém a energetickém metabolismu mozku Obr. III – 65a,b Subdurální a epidurální hematom ( schema CT obrazu ) Obr. III - 66 Propojení hormonální a cytokinové osy v zátěžové reakci obr. III - 67 a obr. III - 68 Prázdné cyklování substrátů glukózy a mastných kyselin v zátěžové situaci. Obr. III - 69 Siggaard-Andersenův nomogram Obr. III - 70 Vzájemný vztah dějů vedoucích k rozvoji zánětlivé odpovědi Obr. III - 71 Časový sled uvolnění nejvýznamnějších cytokinů Obr. III - 72 Dysregulace imunitních mechanizmů v zátěži Obr. III - 73 Tvar střelného kanálu v závislosti na typu střely ( bez rotace) Obr. III - 74 Tvar střelného kanálu v závislosti na typu střely ( s rotací v podélné ose ) Obr. III - 75 Fixace pacienta k transportu při podezření na poranění krční páteře Obr. III - 76 Příjmové místo traumacentra
