MOJE MĚSTO LIBEREC 23. ročník
Téma: Vypracoval:
Škola: Třída:
e-mail: Tel rodičů: e-mail rodičů:
Liberec v průběhu staletí
1.
GOTIKA – OD HABERSDORFU K REICHENBERGU Nejstarší období existence Liberce spadá do 13. a 14. století, první dochovaná písemná zpráva pochází až z r. 1352. Proč vlastně vznikla osada, později městečko Liberec? V dávných dobách, kdy obchodníci pěšky a s koňmi putovali z jihu Evropy na sever k Baltskému moři, vedla důležitá obchodní stezka přes Mnichovo Hradiště, Český Dub, Hodkovice, Vesec a Doubí do ROCHLICE a dále na Frýdlant a Žitavu. Procházela po úbočích a vyhýbala se zamokřeným a zaplavovaným nížinám, mezi které patřilo i údolí Nisy.. V příhodných místech pak cesta překračovala toky – buď v místech s malou hloubkou byly brody, nebo se stavěly jednoduché dřevěné mosty. Tak na přechodu přes Harcovský potok byla založena (po nejstarší osadě Rochlici) osada, která je ve starých listinách nazývána HABERSDORFEM. Kolem tržiště stála kovárna, hospoda a snad i kaplička, osada však byla neustále ohrožována záplavami. Počátkem 14. stol. došlo tedy k vybudování druhé, výše položené osady. Její tržnice se rozkládala kolem dnešního Benešova nám. a obě osady spojovala ona obchodní stezka, na starých plánech označována jako ČESKÁ CESTA (zhruba dnešní Moskevská ulice). A protože byla horní osada bohatší a na kopci (německy se řekne bohatý reich a kopec Berg), mohl tak vzniknout německý název pro Liberec. K nejstarším pamětníkům liberecké historie patří kostelík, zasvěcený sv. Antonínovi. Jeho výstavba proběhla zhruba ve 14. stol. , pak byl několikrát přestavován a dnešní vzhled získal v letech 1879-82.
ZÁKLADNÍ ÚKOLY : 1. Jak zní nejstarší název náměstí E. Beneše ? 2. Z jakého materiálu byly postaveny nejstarší liberecké stavby i kostelík sv. Antonína? 3. Nejmocnějším vlastníkem půdy byl český král. Ten také r. 1278 (Přemysl Otakar II.) odňal frýdlantské panství, do kterého patřil i Liberec, pánům z Dubé a jako léno ho věnoval jednomu z nejvýznamnějších šlechtických rodů. Tento rod pak spravoval frýdlantské panství téměř další tři století. Jak se jmenoval ? PRÉMIOVÉ ÚKOLY : 1. Nejstarší vzhled kostela sv. Antonína se nám zachoval na tzv. vedutách ze 17. stol. a) Co znamená název "veduta"? b) Zkuste namalovat dnešní vedutu kostela sv. Antonína. 2. Gotické prvky má ještě jedna liberecká stavba a to kaple zámku. Zjistěte, co je na této nebo v této kapli gotického a vysvětlete proč.
2.
RENESANCE – TŘI LIBERECKÉ DOMINANTY S příchodem renesance nastává tzv. Zlatý věk Liberce. Za vlády frýdlantských pánů byl Liberci udělen městský znak, libereckým měšťanům bylo povoleno vařit pivo a pořádat trhy. Zakládaly se nové ulice, plocha náměstí dostala dlažbu, v údolí Nisy vyrostly první zárodky průmyslu ve městě – obecní pivovar, panský mlýn, valcha a barevna. Výrazným počinem byla stavba mohutného chrámu sv. Antonína, na místě stejnojmenného staršího kostelíka. Ještě než byla tato stavba dokončena, přišli frýdlantští pánové s myšlenkou vybudovat svůj sídelní zámek také v Liberci. Kolem roku 1583 dali postavit přibližně v místech dnešní textilní průmyslovky panský dvůr a nedaleko něho, na mírné vyvýšenině východně od náměstí , renesanční zámek, obrácený hlavním průčelím a vstupem k městu. Vstup ukončený obloukem a zdobený rustikou nese vlevo i vpravo erby dvou panských rodů. Dnes se nachází tento vchod v 1. patře v důsledku pozdějších terénních úprav v okolí zámku. Podle nejstaršího vyobrazení z konce 17. století, jež se zachovala na víku skleněného poháru, jednalo se o poměrně jednoduchou renesanční stavbu. Třetí významnou stavbou tohoto období byla radnice, postavená na počátku 17. století. Radnice stála v prostoru dnešního Benešova náměstí a byla jednopatrová s ochozem, z něhož ponocný vytruboval každou hodinu a o zvláštních příležitostech zde hrála kapela. Se starou radnicí se liberečané loučili jen neradi a zbylo po ní několik památek. Z doby jen o málo pozdější je další renesanční památka Liberce. Jsou to dřevěné jednopatrové domky, které byly součástí tzv. Nového Města. To založil pro soukeníky dodávající sukno jeho vojskům v 1. polovině 17. století významný vojevůdce.
ZÁKLADNÍ ÚKOLY : 1. Jak se jmenoval panovník Českého království v době, kdy Liberec získal městský znak? 2. Jak se jmenovala frýdlantská šlechta, která si nechala vystavět v Liberci zámek ? 3. Po staré renesanční radnici nám zbylo několik památek. Co bylo přeneseno do naší současné radnice? 4. Jak se jmenují jediné dochované domky z období renesance? Proč se jmenují tak, jak se jmenují? Opište přesně český nápis na desce prvního domu. 5. V místech, kde stála stará radnice, je tmavými dlažebními kostkami vyznačen její půdorys. Obkresli jej a najdi kámen s letopočtem. I ten do obrysu namaluj. Zjisti, co letopočet znamená. Spočítej počet dlažebních kostek půdorysu. PRÉMIOVÉ ÚKOLY : 1. Namaluj městský znak Liberce a vysvětli symboly. 2. Najdi, kde se v Liberci nachází kopie staré radniční věže. Je přístupná? 3. Nad vchodem (původním) do zámku jsou znaky dvou šlechtických rodů. Zjisti jakých a znaky vyfotografuj nebo překresli. (pokud nebudeš fotit, ale kreslit, je nutné ještě změřit šířku a délku okénka pod znaky )
3.
BAROKO V srpnu roku 1680 vypukl v Liberci mor. Za oběť mu padlo více než 300 osob. Tak velký počet zemřelých nebylo možno pohřbít na městském hřbitově u kostela sv. Antonína, proto vzniklo na západním okraji tehdejšího města další pohřebiště, morové. V jeho hoření části byl v roce 1696 postaven menší kostelík. Půdorys tohoto kostelíka, zasvěceného s. kříži, měl symbolickou podobu kříže. V druhé polovině 18. století byl kostelík přestavěn a v Liberci tak vznikla barokní stavba, vzácně stylově sladěného interiéru a exteriéru. Je jedinou zachovanou barokní památkou v Liberci, u níž je vnitřek i vnějšek budovy ve výtvarném souladu. Konec 18. věku vůbec znamenal čilejší stavební ruch, způsobený rozsáhlým zprůmyslňováním města. Vznikaly manufaktury, jejichž majitelé si stavěly honosné domy až paláce. O čistě barokní architektuře se však už nedá hovořit, spíše o doznívání tohoto slohu. Jen o málo chudší obchodníci si stavěly domy dřevěné neméně hezké. Významným budovatelským počinem 2.poloviny 18. století bylo založení nové městské čtvrti v prostoru dnešního Nerudova náměstí. Na počest majitele panství ji nazvali Filipovo město. Další soustředěná výstavba probíhala na pozemcích panského dvora se zámkem, za hraběte Kristiána Clam Gallase vznikla nová obec Kristiánov. Město se rozrůstalo a zpestřoval se i společenský život jeho obyvatel.
ZÁKLADNÍ ÚKOLY : 1. V tomto období se rozvíjí liberecká manufakturní výroba. Jaké zde manufaktury byly – na jakou výrobu se zaměřovaly ? 2. Která je nejvýznamnější církevní barokní památka v centru Liberce? Památku vyfotografujte nebo spočítejte počet vchodů. Která církev kostel využívá ? 3. Najděte Mariánský sloup stojící v areálu této památky. Zjistěte, kde sousoší původně stálo, k jaké události se vztahuje, zjistěte, komu je přisuzováno autorství. 4. V ulici U Jezu je památkově chráněný dům , postavený roku 1771. Kdo dům nechal postavit? Co je v něm nyní? Dům vyfotografujte nebo spočítejte všechna okna. . PRÉMIOVÉ ÚKOLY : 1. Kdo byli Clam – Gallasové a jak vzniklo toto neobvyklé rodové jméno ? 2. V zahradě barokního kostela na Malém náměstí je Křížová cesta. Co to je , vyfotografujte nebo popište jak vypadá. Spočítejte počet zastavení. 3. Nejstarším dochovaným libereckým pozdně barokním zděným domem z r. 1776 je dům č. 302-II na Rámovém vršku. Najděte dům, vyfotografujte nebo namalujte, napište, jaké domovní znamení se nachází nad světlíkem.
4.
KLASICISTNÍ LIBEREC V době, kdy v Čechách vládla císařovna Marie Terezie a Josef II., nastupuje stavební sloh zvaný klasicismus. V této době (konec 18. století) dochází v Liberci k velkému rozmachu soukenictví – Liberec se stává bohatým městem a začíná více než kdy jindy stavět. První klasicistní stavbou v Liberci je tzv, Zahradní zámek – ten je kromě dvou kostelů a radnice dlouho jedinou zcela zděnou stavbou ve městě.. Po něm vznikají v Kostelní ulici první měšťanské zděné domy a do konce 18. stol. zděné domy vytvoří dvě úplně nové liberecké části – Filipovo město a Kristiánov. Hlavním znakem přelomu 18. a 19. století byla přestavba dřevěných obytných domů na zděné. Tu si mohli dovolit jen bohatí měšťané, mistři, obchodníci a jiní živnostníci. Vznikají tak výstavné domy typické svými portály, zdobnými štíty a domovními znameními. Většina těchto domů pak mizí při bouřlivé přestavbě na konci 19. století ...
ZÁKLADNÍ ÚKOLY : 1. Najděte tzv. Bergerův dům v ulici 8. března /č.15/. Prohlédněte si průčelí domu, Vyfotografujte nebo popište podrobně zdobení nad okny v přízemí. 2. V Růžové uličce se nacházejí dva domy s půvabným klasicistním vzhledem. Jeden z nich s krásným reliéfem korunovace Panny Marie. Napište čísla obou domů a Vyfotografujte nebo namalujte. 3. Na náměstí E. Beneše stojí dům zvaný Krausův. Je vysoký, s barokně tvarovaným štítem. V přízemí je podloubí, celá fasáda je bohatě vyzdobená. Popište, co je znázorněno na ploše štítu, jaká čísla má tento dům? 4. Další klasicistní chráněný dům je v ulici Na Perštýně – zvaný U Pelikána. Dům najděte, zjistěte, podle čeho dostal své jméno. Dům vyfotografujte nebo popište jeho okolí. 5. Najděte klasicistní dům v Barvířské ul. Číslo 122 – III. Popište, čím vším je ozdoben. 6. Na náměstí Českých bratří najděte krásně zdobený dům – faru husitské církve. Popište zdobení, dále dům vyfotografujte nebo opište tabulku u vchodu.
5. Pokračování – klasicistní Liberec PRÉMIOVÉ ÚKOLY : 1. Na obrázcích č. 1 a č.2 je jedno a totéž náměstí v jednom století. Jaké je to náměstí (dnešní název)?
obr. 1
obr.2
2. Najděte dle fotografie č. 3 významný, památkově chráněný dům. Jak se domu říká, popište zdobení ze dvou přístupných stran. V jakém stavu je nyní, co je v něm?
obr. 3
6.
LIBERECKÉ 19. STOLETÍ První polovina 19. století ještě nenaznačovala, že se Liberec stane metropolí průmyslového severu. Stalo se tak až ve druhé polovině 19. století, kdy v roce 1857 byl Liberec počtem obyvatel druhé největší město v Čechách. Podstatný vliv na vývoj Liberce měla doprava: železniční trať z Pardubic do Liberce a z Liberce do Žitavy, dále do Jablonce, Zhořelce a České Lípy. První podnikatelé, kteří vybudovali na Liberecku koncentrované textilní manufaktury (Berger, Mőller …) nedokázali své podniky přeměnit na velké továrny a všechny tyto firmy postupně zanikly. Začátek průmyslové revoluce (tj. přechod od ruční ke strojové výrobě) poznamenal i liberecké výrobce. K nejvýznamnějším osobnostem libereckého textilního průmyslu patří J.Liebieg. Ve 40. letech 19. století se toto jméno stalo skutečným pojmem nejen v monarchii, ale i v zahraničí. Ještě na začátku století se v Liberci při výstavbě budov uplatnily jako stavební slohy klasicismus a empír, pak se začalo stavět tzv. historizujícími slohy. Liberec měnil tvář. Začala velkorysá přestavba nemající v té době v Čechách obdoby. Zcela změnila vzhled historického centra, byly postaveny významné budovy divadla, radnice, pošty, banky, škol a dalších institucí, postavené většinou v jednotném novorenesančním slohu, které zůstaly dodnes symbolem města. Ne všichni však sdíleli nadšení Liberečanů z podhorského města. Jeden známý básník a žurnalista o Liberci roku 1865 v Národních listech napsal : Nepříjemný je Liberec, jak málo které město! Kdyby chtěli realisté poesii umrtvit, nechť ji internují do Liberce: za 14 dní bude na ní místo pele sukno a její růžové tváře budou obarveny do špinavého modra. Lidé tu vypadají jako marinovaní Luboři, místo domu jsou zde jen barvírny ………………. Liberec má zcela ráz města od včerejška. Kdosi vylíčil, že Liberec vypadá, jako by byl někdo dal pyšné paláce a mizerné chatrče do jednoho pytle a pak vše vysypal, at to padne, kam padne. Pravda chatrčí je tu dost, ale pravých paláců jsem neviděl! A ostatní domy jsou zas jen továrnami, jeden jako druhý, všechny pod břidlicí a všechny s bleskosvodem, několik set stejných modelů dohromady jmenuje se to Liberec ………………….
ZÁKLADNÍ ÚKOLY : 1. Kdo napsal citovaný fejeton ? 2. Kdy přijel do Liberce první vlak, na jaké trati , kdy vyjela první tramvaj? 3. Proč se Liberci říkalo ČESKÝ MANCHESTER? 4. Vraťme se ještě k autorovi citovaného fejetonu. Ačkoli Liberec pohaněl, jedno náměstí je po něm pojmenováno. Roku 1926 sem byla ze Staroměstského nám. přemístěna kamenná Neptunova kašna. Proč se nazývá Neptunova? Kde je kašna umístěna nyní? Kde je umístěn originál sochy Neptuna? 5. 30. září 1893 slavnostně zahájila provoz novorenesanční nová radnice. Navštivte radnici a všimněte si celkové výzdoby. Popište prostřední vitráž (okenní tabuli) v mezipatře (mezi přízemím a 1. patrem), přeložte německý text. Které evropské radnici se naše výrazně podobá? 6. V novorománském slohu bylo roku 1884 postaveno tzv. Vincentinum, které se nachází v Gollově ulici. K čemu budova sloužila, co je v ní dnes? Stavbu popište, čím je charakteristická. 7. Nedaleko odtud je ve stejném slohu církevní stavba (slouží církvi dodnes).Co je to za stavbu? Stavbu vyfotografujte nebo spočítejte počet vchodů. 8. Dnešní poliklinika nesloužila vždy zdravotnickým účelům. Původně zde měly klášter Voršilky. Zjistěte, co všechno dokazuje, že šlo původně o církevní stavbu. V jakém historizujícím slohu jsou budovy postaveny? 9. V tomto století bylo v Liberci postaveno i kamenné divadlo F.X. Šaldy. Liberec měl divadlo už dříve, cechovní divadlo však v noci 23.4.1879 vyhořelo. Kdy byl položen základní kámen, kdy bylo slavnostní zahájení provozu a jaké představení se tehdy hrálo? Kdo byl F. X. Šalda, po němž se divadlo jmenuje ? (Tři věty).
7. PRÉMIOVÉ ÚKOLY : 1. Zjistěte , zda je přístupná věž liberecké radnice. Pokud ano, věž navštivte a namalujte nebo vyfotografujte část Benešova náměstí. 2. Vyberte si jednu z níže uvedených budov a napište kdy byla postavena, v jakém historizujícím slohu, popište a vyfotografujte nebo nakreslete. HL. POŠTA, DOLNÍ KASÁRNA, ŠKOLA U SOUDU, MUZEUM, TĚLOCVIČNA /v Jablonecké ulici/ 3. Na obrázku č.1 je stavba,která již v Liberci nestojí. Co je to za stavbu, popište historii této budovy.
obr.1 4. Na obrázcích 2 ,3 a 4 jsou tři známé liberecké ulice z konce 19. století. Napište jejich původní a dnešní název.
obr. 2 obr.3
obr.4
