Modernizace počítačové sítě v prostředí střední školy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně  Institut celoživotního vzdělávání  

Modernizace počítačové sítě  v prostředí střední školy  Závěrečná práce  

Vedoucí práce: RNDr. Ing. Milan Šorm , Ph.D.

Ing. Jiří Jirman

Vrchoviny 2007

 

     

   

 

 

Prohlašuji,  že  jsem  tuto  závěrečnou  práci  vytvořil  zcela  samostatně  s využitím literatury, která je uvedena v seznamu.   V Brně dne 2. dubna 2007 .................................................... 

 

 

Na  tomto  místě  bych  chtěl  poděkovat  svému  vedoucímu  RNDr. Ing. Milanu  Šormovi,  Ph.D.  za  jeho  cenné  rady,  připomínky  a nápady,  které  mi  v průběhu  tvorby  této  práce  neustále  poskytoval.  Zároveň  děkuji  Marušce  mé  manželce  za  pochopení  a  péči  o  naši  malou  Aničku  a  Marušku  v období,  kdy  jsem  tuto  práci  vytvářel.  Děkuji  i malé  Aničce,  že  měla  se  mnou  trpělivost,  když  se  jí  právě  začaly  klubat  zoubky  a  já  měl  právě  nejvíc  práce  při  psaní  a nemohl  jsem ji proto utěšovat.    

Abstract Jirman,  J.  Modernizing  of  the  computer  network  in  the  background  of  secondary school. Final work. Brno, 2007.  This work is engaged in analysis and proposal of the modernizing of the  computer network in the background of the secondary school.  A large amount of demanding task requine to own the high quality of the  infrastructure, which increase and security of work with data computing.  Main contribution of this work set up basic rules in choice of the partner  in the building of the computer network. 

Abstrakt Jirman,  J.  Modernizace  počítačové  sítě  v prostředí  střední  školy.  Závěrečná  práce. Brno, 2007.  Práce  se  zabývá  analýzou  a  návrhem  modernizace  počítačové  sítě  v prostředí střední školy.   Velké množství požadovaných pracovních úkolů si vyžaduje mít kvalitní  infrastrukturu,  která  výrazným  způsobem  zvyšuje  efektivitu  a  bezpečnost  práce se zpracovávanými daty.   Hlavním přínosem této práce je vytvoření základních pravidel při výběru  partnera při budování počítačové sítě.     

9 

 

10

Obsah  1

ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 1.2 1.3

2

3

13

ÚVOD DO PROBLEMATIKY CÍL PRÁCE CO BYSTE ZDE HLEDALI ZBYTEČNĚ

13 13 14

STÁVAJÍCÍ ŘEŠENÍ

15

2.1 PASIVNÍ PRVKY SÍTĚ 2.2 AKTIVNÍ PRVKY SÍTĚ 2.3 BEZPEČNOST SÍTĚ 2.4 PŘIPOJENÍ K INTERNETU 2.5 SLUŽBY VÝPOČETNÍ TECHNIKY 2.5.1 Servery 2.5.2 Výpočetní technika vedení školy 2.5.3 Výpočetní technika pro výuku

15 15 15 16 17 17 17 17

POSOUZENÍ SOUČASNÉHO STAVU

18

3.1 BEZPEČNOST 3.1.1 Způsoby ochrany proti nebezpečí z Internetu: 3.1.2 Způsoby ochrany proti nebezpečí z vnitřní sítě: 3.2 VÝKON SÍŤOVÉ INFRASTRUKTURY 3.3 OCHRANA DAT 4

NÁVRH KOMPLEXNÍHO ŘEŠENÍ INFRASTRUKTURY 4.1 KABELOVÉ ROZVODY 4.2 AKTIVNÍ PRVKY SÍTĚ 4.3 BEZPEČNOST SÍTĚ 4.4 MANAGEMENT SÍTĚ 4.5 PŘIPOJENÍ K INTERNETU 4.6 SERVERY 4.6.1 Server vedení školy 4.6.2 Server pro počítačové učebny 4.6.3 Server pro veřejný přístup

18 18 18 19 20 22 22 23 25 26 26 27 28 29 30

5

ZHODNOCENÍ NÁVRHU INFRASTRUKTURY

32

6

JAK VYBRAT DODAVATELE ICT TECHNOLOGIÍ?

33

6.1 SEDM KRITÉRIÍ VÝBĚRU ICT PARTNERA 6.1.1 Stabilita 6.1.2 Reference 6.1.3 Právní forma 6.1.4 Obchodní a technické zdroje 6.1.5 Profesionalita 6.1.6 Firemní kultura 6.1.7 Styl práce 6.2 DESET STANDARDŮ PRO DOKONALOST 6.2.1 Kompletní řešení 6.2.2 Odborné poradenství 6.2.3 Nejlepší hodnota 6.2.4 Neustálá technická podpora 6.2.5 Kompatibilita systému 6.2.6 Rozšiřitelnost

11 

33 34 34 34 34 35 35 35 36 36 36 36 36 36 36

6.2.7 6.2.8 6.2.9 6.2.10 7

Ujasnění rozsahu prací Odpovídající dokumentace Technický personál Školení

36 37 37 37

JAK SPOLUPRACOVAT S DODAVATELEM ICT 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

JEDNOZNAČNÉ POŽADAVKY PRAVIDLO ORGANIZOVANOSTI VYTVOŘENÍ CÍLE VÝHODNOST DOKUMENTACE CENA

38 38 38 38 38 38 38

8

DALŠÍ KROKY PRO BUDOUCÍ ROZVOJ SÍTĚ

39

9

ZÁVĚR

40

10

LITERATURA

41

 

 

12

1  Úvod a cíl práce   1.1  Úvod do problematiky  Na naší škole, stejně  tak jako  na  dalších  středních,  ale i  základních školách  jsou v mnoha případech budovány sítě bez jakékoliv analýzy a výhledu do  budoucnosti. Chybí konkrétní koncepce, plány do budoucna a hlavně jistota  finančního  krytí  projektu,  jehož  realizace  by  měla  probíhat  v několika  etapách,  a  to  podle  důležitosti  celé  infrastruktury.  Není  totiž  v možnostech  školy  vše  pořídit  v jediném  roce.  V tomto  případě  jednoznačně  záleží  na  velikosti školy, protože škola se 100 studenty si na tom finančně stojí jinak,  než školy našeho typu, které mají kapacitu kolem 800 studentů.  Jedním z faktorů, který je příčinou toho, že se nedělá kvalitní analýza, je  snaha  ředitelů  škol  co  nejvíce  ušetřit.  Jednak  analýza  stojí  nemalé  finanční  prostředky, a na co mít v každé místnosti síťové připojení, když stejně není  na  počítače.  No,  a kdo  by  potom  na  nich  pracoval,  když  část  učitelů  z nich  má strach, a tak se raději počítačové technice vyhýbá.   Často  slýchávám  z úst  našeho  pana  ředitele,  že  „to“  právě  teď  není  potřeba. Že se „to“ udělá, až „to“ bude potřeba. Jenže budování počítačové  sítě  není  to  samé,  jako  malování  učeben,  které  může  probíhat  průběžně  podle stavu znečištění. Příkladem takovéhoto krátkozrakého přístupu může  být  i  to,  že  se  již  od  doby,  kdy  se  vybudovala  strukturální  síť,  dotahovala  kabeláž  do  dalších  tří  učeben.  A  pokaždé  v jinou  dobu!  A  kolik  že  jsme  to  ušetřili?  Pokaždé  jsme  platili  práci  při  zhotovování  průrazů  skrz  zdi  a stropy,  montáže  dodatečných  lišt,  které  se  nedají  udělat  v  místech,  kde  vede stávající kabeláž, aby se nepoškodila.  Naše  školní  počítačová  síť  prošla  několika  etapami  vývoje  a  žádná  neproběhla  zcela  úspěšně  vzhledem  k  tomu,  že  neexistuje  kvalitní  analýza  a současně se potýkáme s nedostatkem financí. 

1.2   Cíl práce  Cílem  této  práce  je  nabídnout  určitou  sadu myšlenek,  které  by  si  měl  snad  každý položit dříve, než se pustí do jakékoliv obnovy nebo vytváření nové  struktury datových rozvodů.   Mou  snahou  je  vytvořit  práci  tak,  aby  nebyla  určena  jen  pro  úzce  specializovanou hrstku odborníků, ale byla užitečná i pro ty, kteří stále ještě  považují  celou  infrastrukturu  počítačové  sítě  za  velmi  odtažitý  problém.  Měla  by  všechny  čtenáře  informovat  o  tom,  že  na  systém  a  jeho  funkčnost 

13 

musíme pohlížet jako na nedělitelný celek. Bohužel zásadní chybou je to, že  při  budování  složité  infrastruktury  se  velmi  často  řeší  jednotlivé  dílčí  problémy  bez  jejich  vazby  na  celek.  (Jedna  firma  vybuduje  kabelové  rozvody, u jiné firmy se objednají počítače,…).  Tato  práce  představuje  současné  řešení  v  naší  škole.  Zároveň  si  však  klade  za  cíl  navrhnout  komplexní  řešení  celé  infrastruktury  i  s výhledy  do  budoucích let. 

1.3  Co byste zde hledali zbytečně   Jsem člověk ryze praktický a nerad se zabývám opisováním knih, proto jsem  se  vyhnul  kapitole  o  základních  pojmech.  Zároveň  bych  tím  celou  práci  zbytečně  protahoval,  což  není  účelné.  Věřím  tomu,  že  na  každé  škole  je  pedagog, který by panu řediteli vysvětlil všechny odborné výrazy, které jsou  zde  použity.  Počítám  i  s variantou,  že  škola  takového  zaměstnance  nemusí  mít, proto doporučuji nekonečně obsáhlou celosvětovou síť Internetu.  

 

14

2  Stávající řešení   2.1  Pasivní prvky sítě   Použité  kabelové  rozvody,  které  jsou  považovány  za  jeden  ze  základních  stavebních  kamenů  celé  počítačové  sítě,  byly  realizovány  v mnoha  vývojo‐ vých  etapách.  Tyto  jednotlivé  etapy  kopírovaly  aktuální  potřeby  na  po‐ stupné  připojování  dodávané  výpočetní  techniky.  Technická  úroveň  sou‐ časných  kabelových  rozvodů  odpovídá  prostředkům,  které  byly  v  době  realizace  k  dispozici.  V  důsledku  toho  vznikla  heterogenní  síťová  infrastruktura  postavená  na  různých  technologiích  a  bez  možnosti  dalšího  rozvoje.   Větší  část  síťových  rozvodů  je  v  dnešní  době  již  natolik  zastaralá,  že  v případě nákupu nové výpočetní techniky bude velmi obtížné její technické  využití,  v  krajním  případě  zcela  nemožné.  Zbývající  část  rozvodů,  která  je  realizována  nestíněnou  UTP  kabeláží  kategorie  5,  nebyla  navržena  jako  strukturovaná kabeláž, což následně brání flexibilnímu využívání celé síťové  infrastruktury.  

2.2  Aktivní prvky sítě   Většina  stávajících  aktivních  prvků  počítačové  sítě  (huby,  switche)  je  v současné době už zastaralá a svými technickými parametry již nevyhovuje  potřebám  moderní  výpočetní  techniky,  která  je  především  orientována  na  přenos stále  rostoucího  množství dat  a jejich  zabezpečení.  Jedná  se o  velký  počet  malých  zařízení  různých  značek,  různého  stáří  a  technických  para‐ metrů,  která  jsou  mezi  sebou  vzájemně  propojena.  Použité  aktivní  prvky  jsou určeny především pro propojení malých sítí a postrádají možnost jaké‐ hokoli managementu (správy aktivního prvku). To se v důsledku projevuje  nemožností  jakýmkoliv  způsobem  ovlivnit  jejich  vzájemnou  spolupráci  a optimalizovat  tak  výkon  počítačové  sítě.  Zvyšováním  počtu  aktivních  prvků  dochází  k přirozenému  snižování  výkonu  a  propustnosti  celé  síťové  infrastruktury.  

2.3  Bezpečnost sítě   Aktivní  síťové  prvky,  které  postrádají  výhody  managamentu,  neumožňují  žádným způsobem ovlivnit míru bezpečnosti na úrovni síťového  připojení.  To má za následek nemožnost rozdělit síť na dílčí bezpečnostní zóny a tím  tak  oddělit  počítače  a  síťové  prostředky  vedení  školy  od  počítačových 

15 

učeben a jiných prostor, kam mají přístup žáci se svými počítači. Zároveň je  výhodné  použití  aktivních  prvků  jednoho  výrobce,  který  samozřejmě  garantuje, že dohledový software bude s nimi plně kompatibilní.  Použitím  hardwarovému  firewallu  je  sice  počítačová  síť  školy  chráněna  před  potenciálními  útoky  z  Internetu,  protože  ale  neexistují  žádné  systémové prostředky  umožňující správu  aktivních  prvků sítě, není možné  eliminovat případná bezpečnostní rizika přímo uvnitř síťové infrastruktury.   V  současné  době  jsou  tato  bezpečnostní  rizika  eliminována  odpojením  důležitých  počítačů  od  počítačové  sítě.  Toto  opatření  zajišťuje  ochranu  jednotlivých  počítačových  systémů,  zároveň  s  tím  však  potlačuje  možnost  sdílení  informací  a  snadného  přenosu  dat.  Současně  pak  vzniká  potřeba  několikanásobného  připojení  k  Internetu  a s  tím  opět  souvisí  zvýšené  náklady na komplexní ochranu a připojení  V důsledku všech těchto vlivů vzniká velmi heterogenní prostředí, které  podstatným  způsobem  znesnadňuje  administraci  systému  a vytváří  velký  prostor pro potenciálního útočníka. Tento fakt ještě umocňuje skutečnost, že  k  síti  se  bez  jakékoliv  kontroly  připojují  žáci  školy,  kteří  mají  dostatek  prostředků, inteligence a času k provádění činností ohrožujících bezpečnost  celé  síťové  infrastruktury.  Když  k  tomu  všemu  připočteme  přirozenou  zvědavost  mladých  lidí,  vzniká  tak  prostředí  s  vysokou  mírou  rizika  narušení bezpečnosti systému jako celku.  

2.4  Připojení k Internetu   Školní počítačová síť je připojena pomocí ADSL linky, která je sdílena všemi  uživateli  sítě.  Bezpečnost  připojení  k  Internetu  je  na  některých  počítačích  zajištěna  prostřednictvím  softwarového  firewallu,  který  je  nainstalován  přímo do operačního systému.   Bezpečnost  připojení  k  Internetu  celé  školní  sítě  zajišťuje  hardwarový  firewall  od  společnosti  ZyXEL  s  typovým  označením  ZyWall  35.  Tento  firewall nabízí sofistikovanou ochranu sítě, umožňuje vytvoření až 35 VPN  chráněných  komunikačních  linek  s  propustností  až  40  Mbps.  Celková  propustnost  firewallu  je  až  90  Mbps.  Firewall  ZyWall  35  má  2  WAN  porty  pro rozložení zátěže vnější linky a pro možnost jejich oddělené konfigurace.  Navíc  disponuje  4  portovým  switchem  a samozřejmostí  je  plná  podpora  mikrovlnných  bezdrátových  sítí.  Bezpečnost  sítě  je  realizována  množstvím  ochranných  technologií,  jako  je  filtrování  paketů,  kontrola  jejich  obsahu,  kontrola webových souborů, systém včasného varování atd. Bližší informace  o firewallu ZyWall 35 jsou na webových stránkách výrobce.  

 

16

2.5  Služby výpočetní techniky   2.5.1  Servery   V  roli  serverů  jsou  využívány  zastaralé  počítače  s  nedostatečnou  ochranou  proti hardwarovému výpadku a negarantovanými servisními podmínkami.   V  případě  vzniku  technické  závady  nelze  určit  přesný  postup  ani  dobu  nutnou  k  odstranění  problému.  Vzhledem  ke  stáří  techniky  může  nastat  situace,  kdy  bude  velmi  obtížné  zajistit  potřebné  náhradní  díly.  Proto  mohou  být  služby  poskytované  těmito  servery  delší  dobu  nedostupné  a následně  tak  ovlivnit  zásadním  způsobem  správný  chod  celé  počítačové  sítě.  Výše  uvedený  stav  navíc  neumožňuje  plnohodnotné  využití  serverů  jako  centrální  bezpečné  úložiště  důležitých  dat  školy  a  ani  jejich  snadnou  správu. Data jsou proto ukládána na mnoha místech po celé síti, což velmi  znesnadňuje jejich pravidelné řízené zálohování a údržbu.   2.5.2  Výpočetní technika vedení školy   Pracovní  stanice  zaměstnanců  školy  jsou  využívány  zejména  pro  provoz  ekonomického systému a kancelářských aplikací. Důležitá data jsou uložena  převážně  na  pevných  discích  těchto  počítačů.  Jejich  záloha  je  prováděna  individuálně  s  ohledem  na  technické  možnosti  jednotlivých  počítačů.  Správnost  a  pravidelnost  jednotlivých  záloh  je  určena  individuálními  znalostmi a schopnostmi zaměstnanců.   2.5.3  Výpočetní technika pro výuku   Výpočetní  technika  určená  pro  výuku  žáků  je  soustředěna  do  tří  počítačových  učeben  připojených  do  školní  síťové  infrastruktury.  Úroveň  technického  vybavení  jednotlivých  učeben  je  odlišná.  Nejméně  jedna  počítačová  učebna  je  vybavena  výpočetní  technikou,  která  je  v současné  době  již  zcela  zastaralá.  Toto  omezení  se  také  následně  projevuje  v nemožnosti  využít  aktuálních  operačních  systémů  a programového  vybavení.  

17 

3  Posouzení současného stavu   3.1  Bezpečnost   Za  dva  základní  zdroje  možného  nebezpečí  lze  považovat  útok  z Internetu  a útok z vnitřní sítě. Důvodem útoků bývá většinou snaha o získání důvěr‐ ných  informací,  poškození  systémů,  změna  konfigurace,  získání  systémo‐ vých  zdrojů  nebo  prostá  zvědavost  uživatele.  Útok  může  být  veden  i  bez  vědomí  uživatele  počítače  v  podobě  skryté  instalace  nebezpečného  kódu  uvnitř  operačního  systému  počítače  (viry,  trojské  koně,  spyware,  adware,  rootity atd.)   3.1.1  Způsoby ochrany proti nebezpečí z Internetu:   •

• • • • •

Firewall umístěný na hranici vnitřní sítě a Internetu nakonfigurovaný  tak,  aby  propouštěl  pouze  bezpečnou  a  potřebnou  komunikaci,  přičemž veškerý ostatní provoz blokoval.   Kvalitní  antivirový  systém,  nejlépe  s  centrální  správou  a  řízením  aktualizací virových databází.   Řízené  aktualizace  operačních  systémů  počítačů  a  software  použí‐ vaný pro připojení k Internetu.   Konfigurace oprávnění na počítačích pouze na úroveň nezbytně nut‐ nou pro práci uživatele.   Zamezení přístupu uživatelů na nebezpečné adresy v Internetu.   Konfigurace  internetové  pošty  za  účelem  automatického  odstraňo‐ vání nebezpečné a nevyžádané korespondence.  

  3.1.2  Způsoby ochrany proti nebezpečí z vnitřní sítě:   • • • • • • •

 

Instalace  aktivních  prvků  s  managementem  umožňující  ochranu  na  úrovni fyzického připojení počítače do sítě.   Administrativní  odpojení  nepoužívaných  zásuvek  sítě  (konfigurace  aktivních prvků).   Rozdělení sítě na bezpečnostní zóny.   Zamezení  připojení  nepovolených  počítačů  do  vybraných  bezpeč‐ nostních zón.   Filtrace komunikace uvnitř sítě na úrovni síťových adres IP.   Vytvoření  síťových  zdrojů  se  zabezpečeným  přístupem  a  vytvoření  pravidel pro přístup k těmto zdrojům.   Oddělení dat vedení školy a dat žáků školy.  

18

•

Instalace  a  konfigurace  osobních  firewallů  na  důležitých  počítačích  v síti.   • Zamezení  fyzického  přístupu  nepovolaných  osob  k  bezpečnostním  prvkům sítě (servery, aktivní prvky, firewall).   • Omezení  přístupu  uživatelů  na  jednotlivé  počítače  v  síti  pomocí  systémových oprávnění.   • Kvalitní  antivirový  systém,  nejlépe  s  centrální  správou  a  řízením  aktualizací virových databází.   • Konfigurace  oprávnění  na  počítacích  pouze  na  úroveň  nezbytně  nutnou pro práci uživatele.   Celkově  lze  konstatovat,  že  zabezpečení  stávajícího  řešení  síťové  infrastruktury  neodpovídá  dnešním  standardům  a  pro  potencionálního  útočníka je průnik  do takto zabezpečené počítačové sítě velmi jednoduchý.  Po  vlastním  průniku  je  pak  útočník  schopen  zcela  ovládnout  klíčové  komponenty  a  zabránit  tak  provozuschopnosti  celé  sítě.  Řešením  problematiky zabezpečení by dalo na samostatnou závěrečnou práci.  

3.2  Výkon síťové infrastruktury   Výkon síťové infrastruktury závisí na mnoha aspektech:   • Kvalita rozvodů počítačové sítě s vhodnou topologií.   • Návrh vhodného zapojení síťových prvků.   • Propustnost páteřních rozvodů, připojení serverů a počítačů.   • Rychlost připojení k Internetu.   • Výkon aktivních prvků sítě.   • Rozdělení sítě na zóny společné komunikace.   • Výkon  systémových  zdrojů  sítě,  jejich  vhodná  volba  a  konfigurace  (servery, printservery, DNS, intranet, atd.…).   V  současné  době  využívá  školní  síť  velmi  zastaralou  infrastrukturu,  která  vytváří  kolizní  domény.  Síť  navíc  obsahuje  pouze  jednu  doménu  pro  všesměrové vysílaní.   Následkem zvyšujícího  se počtu počítačů  v síti  a existenci kolizních do‐ mén klesá celková propustnost sítě. To může v budoucnu znamenat nemalé  problémy  s  využitím  síťové  infrastruktury,  neboť  s  postupným  vývojem  technologií zároveň roste objem přenášených dat. Dá se předpokládat, že se  stále  se  zvětšujícím  diskovým  prostorem  na  serverech,  popř.  na  diskových  polích dojde ke sdílení výukových filmů v celé škole.    Protože  aktivní  prvky  sítě  nemají  potřebnou  propustnost  a  neobsahují  možnost  rozdělení  síťové  komunikace,  je  jedinou  cestou  jak  v budoucnu  zajistit  dostatečný  výkon  síťové  infrastruktury  postupná  výměna  všech 

19 

aktivních  prvků  sítě.  Pro  zajištění  optimální  komunikace  mezi  síťovými  prvky  je  třeba  vytvořit  návrh  rozvoje  síťové  infrastruktury  s  výhledem  rozvoje do budoucna a přihlédnutím k potřebám školy.  

3.3  Ochrana dat   Data  jsou  zpravidla  nejcennější  součástí  počítačové  infrastruktury.  Proto  je  třeba  věnovat  jejich  ochraně  maximální  pozornost.  K  ochraně  dat  je  třeba  přistupovat ze dvou různých pohledů.   Tím  prvním  je  ochrana  dat  před  jejich  ztrátou.  Ke  ztrátě  dat  může  dojít  v důsledku následujících událostí:   • Chyba  hardware  (porucha  pevného  disku,  poškození  CD  nosiče,  poškození dat při přenosu po síti atd.).   • Chyba  software  (porušení  konzistence  databáze,  porušení  struktury  dat na paměťovém mediu, chybné uložení dat na paměťové médium).   • Živelná  pohroma  (požár,  úder  blesku,  povodeň,  prasklý  rozvod  médií).   • Chyba  uživatele  (špatně  uložená  data,  omylem  smazaný  soubor,  chyba při práci s daty).   • Úmyslné poškození dat uživatelem.   • Odcizení systému.     Ze  všech  výše  uvedených  důvodů  je  třeba  data  chránit  pomocí  technických prostředků, které jsou odolné proti chybám hardware, software  i  obsluhy.  Mezi  tyto  prostředky  patří  zejména  bezpečná  disková  pole  postavená  na  principu  redundantního  zápisu  informací  na  hardwarové  úrovni a páskové zálohovací mechaniky určené k zápisu velkého množství  dat  na  výměnná  pásková  media.  Pro  snadné  automatické  provádění  zálohovaní  je  třeba  ukládat  data  do  centrálních  úložišť,  kde  je  mnohem  snadnější  jejich  záloha  i  ochrana.  Velmi  důležitou  součástí  ochrany  dat  je  také  fyzické  zabezpečení  systému  serveru  před  vlivy  okolního  prostředí  a nepovolanými  osobami.  Je  také  nezbytné  navrhnout  systém  provádění  pravidelných  záloh  včetně  jejich  ukládání  na  bezpečné  místo  a  mít  připravený plán obnovení dat včetně systému pro případ jejich ztráty.   Druhým  velmi  důležitým  pohledem  na  ochranu  dat  je  ochrana  před  jejich zneužitím. Zejména tam, kde jsou v interní síti počítače obsahující jak  privátní  data  vyžadující  vysoký  stupeň  ochrany,  tak  počítače  s potenciálně  nebezpečným  obsahem  nebo  obsluhou.  K  ochraně  dat  před  tímto  nebezpečím je třeba vybudovat síťovou infrastrukturu, která dovolí oddělit  počítače  obsahující  důležité  informace  od  systémů  s vysokým  rizikem 

 

20

možného  útoku  a  zároveň  zamezení  komunikace  mezi  nimi.  Data  by  měla  být  uložena  v  počítačích  umožňujících  řízený  přístup  na  úrovni  počítačů  i uživatelů.  Tak  lze  stanovit  pravidla,  kdy  pouze  určitá  skupina  uživatelů  bude  moci  získat  přístup  k  určitým  zdrojům  z  omezeného  počtu  počítačů  v síti a tím zajistit ochranu před přístupem neoprávněné osoby.   Ochrana  dat  úzce  souvisí  s  již  dříve  uvedenou  úrovní  zabezpečení  počítačové sítě. V případě průniku útočníka do školní počítačové sítě může  mít  jeho  počínání  nedozírné  následky.  Proto  je  při  návrhu  nové  síťové  infrastruktury tak důležité dbát na bezpečnost a ochranu dat.  

21 

4  Návrh komplexního řešení infrastruktury   Základním  bodem  strukturované  kabeláže  je  serverovna  v  přízemí.  Zde  bude  umístěn  jeden  datový  rozvaděč,  ze  kterého  povedou  páteřní  datová  vedení  (3 × UTP  kategorie  5e)  do  jednotlivých  patrových  podružných  rozvaděčů.  Dále  z  tohoto  datového  rozvaděče  povede  datové  vedení  pro  přízemí  (topologie  do  hvězdy).  Z  jednotlivých  patrových  datových  rozvaděčů  povede vedení  pro jednotlivé patro  (topologie  do hvězdy).  Dále  všechny  datové  rozvaděče  budou  propojeny  multipárovým  kabelem  (SYKFY 20 × 2 × 0,5) pro propojení s místní pobočkovou telefonní ústřednou  (PBX).  Umístění serverovny je dáno určenou místností a není tedy v optimálním  středu budovy, tak jak by bylo požadováno z důvodu co nejkratších kabelo‐ vých tras. 

4.1  Kabelové rozvody   •

•

•

 

Kabelové trasy.   Kabely  budou  vedeny  ve  vkládacích  kanálech  KOPOS  Kolín  a MALPRO  60/40,  40/40,  40/20  a  25/20.  Kanály  Malpro  a  Kopos  jsou  vyrobeny  z  PVC  a představují  ideální  kombinaci  mezi  estetičností  vzhledu a přijatelnými náklady.    Kabely.   Navržený  UTP  kabel  CAT5e  je  v  provedení  s  PVC  obalem,  splňuje  a překračuje  současné  požadavky  na  tzv.  kategorii  5e,  má  vynikající  hodnoty  útlumu  a  přeslechu.  Patří  sem  i  propojovací  kabely  pro  propojení patch panelů s aktivními prvky, patch kabely pro připojení  PC  a kabely  pro  propojení  SK  s  PBX.  Předpokládaná  spotřeba  datového kabelu vychází z průměrné délky vývodu asi 60 metrů.   Zásuvky strukturované kabeláže – R&M freenet.   Systém  R&M  nabízí  širokou  škálu  zásuvek  a  uživatel  si  tak  může  přesně  vybrat  zásuvku  odpovídající  jeho  funkčním  i  estetickým  po‐ žadavkům  (předpokladem  je,  že  se  budou  instalovat  zásuvky  jednoho  typy  a  designu  a  to  především  v co  nejodolnějším  prove‐ dení).  Jejich  elegantní  vzhled  a  vysoká  kvalita  provedení  jistě  uspo‐ kojí i toho nejnáročnějšího uživatele. Vybraná zásuvka pro provozně  sociální budovu je určena pro instalaci na omítku. V jedné zásuvce se  dají  kombinovat  různá  média  (kromě  UTP  např.  optické  nebo  koax  porty).  

22

•

•

•

Patch panely – R&M freenet.  Modulární  patch  panely  Global  umožňují  ukončit  až  60  portů  účastnických  zásuvek  na  výšce  3U  datového  rozvaděče.  Díky  modularitě lze do tohoto patch panelu instalovat přesně požadovaný  počet  přípojných  míst  a  uživatel  tak  zbytečně  neplatí  za  nevyužité  porty jako tomu je u patch panelů s pevně instalovanými porty.   Vyvazovací panely – R&M freenet.   Vyvazovací  panely  umožňují  snadněji  a  přehledněji  organizovat  propojovací kabely (patch kabely) v datovém rozvaděči. Pod každým  Global Rack panelem bude umístěn jeden vyvazovací panel 2U.    19“ datový rozvaděč – Gremini.   Hlavní  datový  rozvaděč  typu  DELTA  má  velikost  42U  a  rozměry  600 × 1000  mm.  Jde  o  moderní  rozvaděče  se  zamykatelnými  dveřmi  osazenými bezpečnostním kouřovým sklem. Prachotěsná konstrukce  zaručuje  dlouhodobé  zachování  přenosových  vlastností  strukturo‐ vané  kabeláže  (omezuje  usazování  prachu  na  konektorech  patch  pa‐ nelů), možnost odkrytí celého rozvaděče usnadňuje montáž i pozdější  úpravy. Rozvaděč je osazen ventilační jednotkou s termostatem. Roz‐ vaděč je navržen s dostatečnou rezervou pro všechny vybrané aktivní  prvky.  Rozvaděč  obsahuje  jeden  rozvodný  panely  5 × 220V  s  přepě‐ ťovou  ochranou.  Podružné  datové  rozvaděče  jsou  typu  DELTA  o velikosti 12U,  (res.  15U)  600 × 500 mm.  Tyto  rozvaděče  jsou  zá‐ věsné.  

4.2  Aktivní prvky sítě   Návrh řešení aktivních prvků sítě si klade následující cíle:   • Zajistit vysokou propustnost sítě.   • Zajistit vysoký stupeň bezpečnosti na úrovni aktivních prvků sítě.   • Vytvořit prostředí pro snadnou správu.   • Vytvořit škálovatelnou infrastrukturu.   • Zajistit spolehlivý záruční i pozáruční servis aktivních prvků sítě.   • Připravit  se  na  přechod  k zajištění  chodu  celé  infrastruktury  doda‐ vatelským způsobem (outsourcing).  Z  výše  uvedených  důvodů  byly  zvoleny  aktivní  prvky  Cisco  Catalyst  řady  2960  a  3560,  které  vytváří  výhodný  poměr  mezi  cenou  a nabízenými  službami.   Cisco Catalyst 3560 Series Switches   Řada inteligentních ethernet přepínačů třídy Enterprise, která obsahuje sto‐ hovatelné  multi‐layer  (L2,  L3)  přepínače.  Mezi  přednosti  těchto  přepínačů 

23 

patří  zajištění  vysoké  dostupnosti,  vysoká  kvalita  nabízených  služeb  (QoS)  a nadstandartní bezpečnost pro poskytování síťových služeb. Navíc podpo‐ rují také tzv. in‐line napájení.   Technické parametry:   • Varianty 24 a 48 10/100 portů plus 2 až 4 SFP GBIC sloty.   • Vysoce výkonné IP směrování.   • Poskytují  široký  rozsah  služeb  (802.1Q  trunking  VLAN  sítí,  QoS,  omezování toku, ACL).   • Zvýšená  dostupnost  služeb  a  bezpečnost  prostřednictvím  rozšíření  Spanning Tree protokolu a filtrování paketů.     Cisco Catalyst 2960 Series Switches   Jde  o  cenově  nejpřijatelnější  řešení  přepínače  pro  LAN  síť.  Catalyst  2960  je  Inteligent  Ethernet  Switch  s  fixní  konfigurací  podporující  Fast  Ethernet  a Gigabit Ethernet připojení.   Toto  řešení  je  určeno  k  použití  pro  připojení  samostatných  PC  stanic  k LAN a páteři.   Technické parametry:   Varianty 24 nebo 48 10/100 portů plus 2 10/100/1000 sloty   • Podporuje inteligentní služby (QoS, omezování datového toku, ACL,  multicast prostřednictvím IGMP Snooping.   • Podporuje Enhanced Image software.   • Podporuje pokročilé bezpečnostní funkce na 2. vrstvě.   Řešení  předpokládá  vytvoření  páteřních  rozvodů  o  propustnosti  1 Gb/s  připojených  do  CORE  switche  vybaveného  1  Gb/s  porty  a managementem  na  úrovni  protokolu  IP  (L3  switching).  K  páteřnímu  rozvodu  budou  připojeny  switche,  které  budou  zajišťovat  připojení  uživatelských  počítačů,  tiskáren a dalších klientských zařízení rychlostí 100 Mb/s.   Centrální CORE switch rozdělí celou síť na jednotlivé bezpečnostní zóny  a bude zajišťovat jejich propojení podle pravidel určených administrátorem  systému.  Rozdělením  sítě  lze  zajistit  nejen  vysoký  stupeň  bezpečnosti,  ale  také zvýšení propustnosti sítě jako celku. Zásluhou pokročilých bezpečnost‐ ních technologií lze také určit, zda přistupujícímu zařízení povolit nebo za‐ kázat připojení do počítačové sítě. Toho lze využít zejména v případech, kde  je  počítačová  zásuvka  na  veřejně  přístupném  místě  (chodba,  učebna,  knihovna,…).  V  prostředí  jako  je  školní  počítačová  síť,  kde  se  předpokládá  připojování  jak  studentů,  tak  pracovníků  správy  školy,  je  management  ak‐ tivního  prvku  pracující  na  L3  vrstvě  OSI  modelu  důležitým  předpokladem  k zajištění bezpečnosti.  

 

24

4.3  Bezpečnost sítě   Kvalitní  zabezpečení  sítě  je  velmi  důležité  zejména  ve  školním  prostředí,  neboť  studenti  mají  dostatek  znalostí,  času  i  prostředků  k vedení  velmi  sofistikovaných  útoků  na  počítačový  systém.  Jsou  motivováni  především  zvědavostí,  ale  také  touhou  něco  dokázat  sobě  nebo  svým  kamarádům  a známým.  Školní  síť  je  tak,  na  rozdíl  od  ostatních  sítí,  ohrožena  jak  ze  strany připojení k Internetu, tak i ze strany uživatelů a počítačů připojených  do  vnitřních  segmentů  sítě.  Tomuto  nebezpečí  je  třeba  čelit  na  všech  úrovních počítačového systému a právě fyzické propojení počítačů je první  úrovní, kde je možné a také velmi vhodné ochranu provádět.   Schéma možného rozdělení počítačové sítě:  

  Zvolené  řešení  předpokládá  využití  výhradně  aktivních  prvků  s možností řízení procházející komunikace. To umožňuje vytvoření virtuální  topologie  sítě  odpovídající  bezpečnostním  požadavkům  uživatelů  sítě.  Počítače  na  veřejně  přístupných  místech  tak  mohou  bezpečně  sdílet  připojení  k  Internetu  s  počítači vedení  školy  a  přitom    lze  zajistit  bezpečné  oddělení  těchto  skupin  počítačů.  Dalším  důležitým  prvkem  je  možnost 

25 

zakázat  připojení  počítačů  k  vybraným  zásuvkám  bez  nutnosti  jejich  fy‐ zického  odpojení,  nebo  omezení  připojení  této  zásuvky  pouze  na  vybrané  počítače.  Pro  veřejné  připojení  studentů  školy  lze  vytvořit  zónu,  ze  které  bude  umožněn  přístup  pouze  do  Internetu  a  k  vybraným  serverům  školy,  a tím  vytvořit  velmi  bezpečné  prostředí  bez  nutnosti  omezovat  studentům  přístup k potřebným informacím.   Zásluhou pokročilých možností správy bude mít administrátor z jednoho  místa  přehled  o  aktuálním  stavu  sítě,  jejím  zatížení  a  vzniku  možných  bezpečnostních  incidentů.  Rovněž  bude  moci  čelit  vzniklým  problémům  dříve,  než  dojde  k  ovlivnění  ostatních  částí  sítě.  V  důsledku  rozdělení  sítě  lze  problémy  snadno  lokalizovat  a  jejich  projev  tak  omezit  na  velmi  malý  počet připojených zařízení.  

4.4  Management sítě   Pro  zajištění  bezpečnosti  sítě  je  velmi  důležité,  aby  měl  administrátor  neustálý  přehled  o  stavu  aktivních  prvků,  jejich  zatížení  a  možných  bezpečnostních rizicích.   K tomu lze využít program Cisco Network Assistant, s jehož pomocí lze  provádět běžná nastavení aktivních prvků sítě v grafickém prostředí. Tento  program dále umožňuje získat okamžitý přehled o topologii sítě s informa‐ cemi  o  vzniklých  technických  problémech  a sledovat  zatížení  jednotlivých  aktivních  prvků  včetně  síťových  portů.  Samozřejmě  pro  efektivní  práci  by  bylo  potřebné  absolvovat  specializované  školení  pro  ovládání  těchto  aktiv‐ ních  prvků  z příkazového  řádku.  Příkazový  řádek  není  zatížen  programátorskými chybami, jako grafické prostředí. Zároveň se pomocí pří‐ kazového řádku dá udělat spousta nastavení, které pomocí grafického pro‐ středí nedocílíte, ledaže by si každý takové prostředí naprogramoval sám se  všemi možnými parametry.  Administrátor  má  navíc  možnost  si  zobrazit  přední  panel  aktivních  prvků  a  mít  tak  okamžitý  přehled  o  stavu  jednotlivých  prvků,  počtu  připojených zařízení a provádět potřebné změny nastavení.  

4.5  Připojení k Internetu   Stávající  připojení  k  Internetu  pomocí  ADSL  linky  lze  pro  účely  přístupu  k datům  a  informacím  považovat  za  vyhovující.  V  případě  nutnosti  lze  navýšit  jeho  kapacitu  a  tím  zajistit  dostatečnou  datovou  propustnost  pro  přístup  k  Internetu.  Nedostatečnou  datovou  propustnost  však  lze  očekávat  v případě, kdy by mělo toto připojení sloužit pro přístup uživatelů Internetu  k  datovým  zdrojům  školní  sítě  (školní  extranet,  VPN  připojení,  site‐to‐site 

 

26

VPN připojení, propojení dalších lokalit školy apod.). V takovém případě by  bylo  nezbytné  zajistit  připojení  k  Internetu  se  symetrickou  datovou  propustností. Takovéto připojení však bude řádově nákladnější než stávající  ADSL linka.   Pro  zajištění  bezpečnosti  připojení  se  předpokládá  využití  stávajícího  firewallu Zyxell  ZyWall  35, který svým  výkonem  a technickými parametry  odpovídá navrhovanému řešení. Při realizaci tohoto řešení však bude nutné  provést  novou  konfiguraci  firewallu  odpovídající  vlastnostem  nové  sítě  a aktuálním potřebám zabezpečení.  

4.6  Servery   Hlavním úkolem serverů v síti je poskytování služeb klientským systémům,  uchovávat  všechna  důležitá  data  společnosti,  ověřovat  přístup  uživatelů  a klientských  zařízení  a  zajišťovat  maximální  možnou  míru  bezpečnosti  informacím na serverech uloženým.   Návrh  klade  velký  důraz  na  bezpečnost  a  dostupnost  systémových  zdrojů sítě. Proto bylo zvoleno řešení založené na principu oddělení služeb  a dat na více serverů podle skupin uživatelů, kteří je budou využívat.   V úvahu byly brány tři skupiny uživatelů školní sítě:   • Vedení školy včetně pedagogických pracovníků.   • Studenti pracující v počítačových učebnách.   • Anonymní přístup k veřejně přístupným síťovým zásuvkám.   Jak  již  bylo  uvedeno  výše,  předpokládá  se  využití  výkonných  aktivních  prvků  Cisco  s  přepínáním  na  úrovni  IP  protokolu  a  rozdělení  sítě  na  bezpečnostní zóny. Uživatelé a zařízení v těchto zónách budou mít omezený  přístup  podle  zvolených  pravidel  do  ostatních  částí  sítě  včetně  serverů  umístěných  v  samostatné  bezpečnostní  zóně.  Pro  bezpečné  oddělení  dat  a služeb  pro  tři  skupiny  uživatelů  a  zařízení  budou  použity  tři  samostatné  servery.  To  vytvoří  prostředí  umožňující  bezpečnou  ochranu  dat  a  služeb,  jejich  sdílení  na  požadované  úrovni,  centrální  správu  administrátorem  systému a automatické zálohovaní dat.   Servery  budou  instalovány  do  uzamykatelného  racku  osazeného  zálož‐ ním zdrojem, ventilační jednotkou, myší, klávesnicí a KVM přepínačem pro  přepínání  klávesnice,  myši  a monitoru  do  jednoho  společného  monitoru  ze  všech  serverů.  Toto  řešení  zajistí  ochranu  před  fyzickým  přístupem  neo‐ právněné  osoby  a  umožní  jednoduchou  správu  a  údržbu  všech  serverů  v jednom místě.    

27 

4.6.1  Server vedení školy   Návrh předpokládá využití serveru pro tyto účely:   • Doménový  řadič  –  server  by  měl  sloužit  jako  hlavní  ověřovací  autorita  celé  školní  sítě.  Jeho  úkolem  bude  shromažďovat  přihlašovací  informace  uživatelů  a  zařízení  a  jejich  ověřování  při  žádosti o přístup.   • DHCP  server  –  Tato  služba  bude  zajišťovat  automatické  nastavení  síťových  adaptérů  všech  zařízení  připojených  do  školní  sítě  a  jejich  centrální správu.   • DNS server – Úkolem této služby je shromažďovat, uchovávat a po‐ skytovat jména zařízení školní počítačové sítě a Internetu pro uživa‐ tele z vedení školy.   • Backup  server  –  Server  bude  pravidelně  shromažďovat  všechna  důležitá  data  školní  počítačové  sítě  a  bude  je  ukládat  na  záložní  výměnné  médium.Pro  tento  účel  se  předpokládá  instalace  páskové  mechaniky dostatečné kapacity.   • Aplikační  server  –  Návrh  předpokládá  využít  server  pro  instalaci  důležitých  aplikací  a  jejich  sdílení  uživateli.  Příkladem  může  být  účetní informační systém.   • Dokumenty uživatelů – Pro zajištění bezpečnosti dat se předpokládá,  že  všichni  uživatelé  budou  mít  své  dokumenty  uloženy  na  discích  serveru.  Přístup  k  těmto  dokumentům  bude  řízen  pomocí  uživatelských  oprávnění.  To  zabezpečí  ochranu  dat  před  jejich  zneužitím  neoprávněnou  osobou.  Bezpečnost  takto  uložených  dokumentů  bude  mnohem  větší  než  prostým  uložením  na  místním  disku  počítače,  protože  server  bude  obsahovat  redundantní  (proti  hardwarové chybě odolné) diskové pole a zároveň bude zabezpečen  proti fyzickému přístupu neoprávněné osoby.   • Mail  server  –  Na  serveru  bude  instalována  služba,  která  bude  automaticky přijímat a ukládat všechny e‐maily uživatelů. Dále bude  přijímat  a  odesílat  všechny  e‐maily  od  uživatelů.  To  uživatelům  umožní přijímat a odesílat e‐maily pomocí místního rychlého spojení,  přičemž proces pomalého odesílaní a příjímání emailů bude probíhat  na pozadí a nebude uživatele zdržovat při práci. Tento systém navíc  umožní  lokální  směrování  místních  emailů,  což  sníží  celkovou  zátěž  internetového  připojení.  Skutečnost,  že  e‐maily  budou  přicházet  postupně  v  čase  jejich  odeslání,  rozloží  celkovou  zátěž  a  také  pozitivně ovlivní zatížení připojení k Internetu.  

 

28

•

Printserver  –  Úkolem  serveru  bude  spravovat  všechny  tiskárny  užívané  pracovníky  vedení  školy.  Uživatelé  nebudou  muset  sami  instalovat  potřebné  ovladače  a  provádět  nutná  nastavení.  Server  automaticky  nabídne  dostupné  tiskárny  a  uživatel  pouze  zvolí  požadovanou  tiskárnu  a  instalace  tiskárny  proběhne  automaticky.  Díky  tiskovým  frontám  bude  zátěž  vyplývající  z tisku  přenesena  na  server  a  dojde  ke  zvýšení  výkonu  místních  počítačů  v  okamžiku  tisku.  

4.6.2  Server pro počítačové učebny   •

•

•

•

Doménový  řadič  –  server  by  měl  sloužit  jako  ověřovací  autorita  pro  uživatele počítačů počítačových učeben. Jeho úkolem bude shromaž‐ ďovat  přihlašovací  informace  uživatelů  a  zařízení  a  jejich  ověřování  při žádosti o přístup. Tato autorita umožní automatickou konfiguraci  a  omezení  oprávnění  na  počítačích  v učebnách.  To  podstatným  způ‐ sobem zjednoduší správu těchto počítačů.   DNS  server  –  Úkolem  této  služby  je  shromažďovat,  uchovávat  a poskytovat  jména  zařízení  školní  počítačové  sítě  a  Internetu  pro  uživatele  počítačových  učeben.  Tato  služba  také  umožní  vytvoření  lokálních testovacích domén pro účely výuky studentů.   Dokumenty uživatelů – Pro zajištění dostupnosti dat se předpokládá,  že  všichni  uživatelé  budou  ukládat  data  na  disky  serveru.  Přístup  k těmto  dokumentům  bude  řízen  pomocí  uživatelských  oprávnění.  To  zabezpečí  ochranu  dat  před  jejich  zneužitím  neoprávněnou  oso‐ bou.  Bezpečnost  a  dostupnost  takto  uložených  dokumentů  bude  mnohem  větší  než  při  uložení  na  místním  disku  počítače,  protože  server bude obsahovat redundantní (proti hardwarové chybě odolné)  diskové pole, data budou uložena na jednom místě a server bude za‐ bezpečen proti fyzickému přístupu neoprávněné osoby. Předpokládá  se využití uživatelských diskových limitů, tak aby byla kontrola nad  obsazeností jednotlivých uživatelských adresářů.  Mail  server  –  Na  serveru  bude  instalována  služba,  která  bude  automaticky přijímat a ukládat všechny e‐maily uživatelů. Dále bude  přijímat  a  odesílat  všechny  e‐maily  od  uživatelů.  To  uživatelům  umožní přijímat a odesílat e‐maily pomocí místního rychlého spojení,  přičemž proces pomalého odesílaní a příjímání emailů bude probíhat  na pozadí a nebude uživatele zdržovat při práci. Tento systém navíc  umožní  lokální  směrování  místních  emailů,  což  sníží  celkovou  zátěž  připojení  k  Internetu.  Skutečnost,  že  emaily  budou  přicházet  po‐ stupně v čase jejich odeslání, rozloží celkovou zátěž a také pozitivně 

29 

•

•

ovlivní  zatížení  internetového  připojení.  Tato  služba  také  umožní  vytvoření  lokálních  testovacích  emailových  domén  pro  účely  výuky  studentů.  Součástí  této služby bude i  archív  odeslané  a  přijaté  pošty  v jednom centrálním úložišti včetně zálohy.  Printserver  –  Úkolem  serveru  bude  spravovat  všechny  tiskárny  užívané  v  počítačových  učebnách.  Uživatelé  nebudou  muset  sami  instalovat  potřebné  ovladače  a  provádět  nutná  nastavení.  Server  automaticky  nabídne  dostupné  tiskárny  a  uživatel  pouze  zvolí  požadovanou  tiskárnu  a  instalace  tiskárny  proběhne  automaticky.  Díky  tomu  se  podstatným  způsobem  zjednoduší  správa  nastavení  tiskáren na počítačích v učebnách.   Testovací  prostředí  –  Tento  server  umožní  vyučujícímu  prezentovat  serverové  prostředí  pro  účely  výuky  studentů.  Studenti  si  budou  moci  vyzkoušet  skutečné  funkční  prostředí  běžného  serveru  společnosti  Microsoft.  Tento  server  tak  nebude  pouze  funkční  součástí školní sítě, ale zároveň učební pomůckou.  

4.6.3   Server pro veřejný přístup   •

•

•

 

Dokumenty  studentů  –  Pro  zajištění  sdílení  dat  mezi  studenty  se  předpokládá,  že  studenti  si  budou  ukládat  své  dokumenty  na  disky  serveru.  Přístup  k  těmto  dokumentům  bude  řízen  pomocí  uživatelských  oprávnění.  To  zabezpečí  ochranu  dat  před  jejich  zneužitím neoprávněnou osobou. Pro tento účel bude server vybaven  diskovým polem dostatečné velikosti a výkonu.   Školní  Intranet  –  Intranet  je  obdobou  Internetu,  který  je  vázán  na  vnitřní síť školního prostředí. Mohou zde být publikovány veškeré in‐ formace,  které  se  týkají  provozu  celé  školy,  jako  např.  rozvrhy,  ná‐ stěnky,  nařízení,  pokyny  atd.  Dále  na  Intranetu  mohou  probíhat  různá diskusní fóra studentů a učitelů, může zde být vystavena foto‐ galerie ze školních akcí, prezentace nových učebních metod a v nepo‐ slední  řadě  také  výsledky  testů  z jednotlivých  předmětů.  Celý  Intranet  lze  z  hlediska  přístupu  zabezpečit  rozdělením  na  potřebný  počet skupin. Každá skupina bude mít přidělena přístupová práva do  jednotlivých  sekcí  tak,  aby  bylo  vyloučeno  neoprávněné  užívání.  Např.  skupiny  „Vedení  školy“,  „Správce“,  „Studenti“  atd.  Využívá‐ ním  Intranetu  lze  docílit  zvýšení  vzájemné  informovanosti  učitelů,  žáků  a  rodičů  a  tak  zlepšit  efektivitu  práce  za  současného  snížení  provozních nákladů.   Printserver  –  Úkolem  serveru  bude  spravovat  všechny  tiskárny  užívané ve veřejně přístupných prostorách. Uživatelé nebudou muset 

30

•

•

sami instalovat potřebné ovladače a provádět nutná nastavení. Server  automaticky  nabídne  dostupné  tiskárny  a  uživatel  pouze  zvolí  požadovanou tiskárnu a instalace tiskárny proběhne automaticky.   DNS  server  –  Úkolem  této  služby  je  shromažďovat,  uchovávat  a poskytovat  jména  zařízení  školní  počítačové  sítě  a  Internetu  pro  všechny uživatele.   Mail server – Na serveru bude instalována služba, která bude přijímat  a odesílat všechny e‐maily od uživatelů. Tato služba je velmi důležitá  pro  bezpečnost  internetového,  připojení  protože  podstatným  způsobem  snižuje  rizika  vyplývající  z  přímo  odesílané  e‐mailové  komunikace  (velká  zátěž  internetového  připojení,  rozesílání  spamu,  nežádoucí registrace internetového připojení na černých listinách).  

31 

5  Zhodnocení návrhu infrastruktury  Veškeré  návrhy  a  úpravy  popsané  výše  si  kladou  za  cíl  zvýšit  kvalitu  počítačové  sítě  a  zlepšit  tak  pracovní  prostředí  pro  učitele  i  žáky.  Takto  kvalitní síť je pak schopna vyhovět i těm nejnáročnějším požadavkům, jako  je  např.  přenos  videokonferencí  –  video  stream  z  webových  kamer  nebo  využití  IP  telefonie.  Všechny  tyto  nové  technologie  vyžadují  sítě  rychlé  a bezchybné. Této nejdůležitější podmínce je vyhověno právě výměnou výše  uvedených  aktivních  prvků  a  jejich  odborné  nastavení  tak,  aby  datový  přenos byl co nejoptimálnější.   Zároveň navrhované úpravy nastaví bezpečnostní prvky tak, aby celá síť  byla  ochráněna  jak  z venku,  tak  i  zevnitř  a  nemohlo  dojít  k nechtěnému  popř. úmyslnému poškození systému a dat v něm uložených. 

 

32

6  Jak vybrat dodavatele ICT technologií?  Obchody v IT stojí na pozitivních referencích.  Složitost  zakázek  z  oblasti  informačních  technologií  a  katastrofální  zkušenosti  z  minulosti  nás  vedou  ke  změně  přístupu  k  dodavatelům  IT  řešení.  Obchod  v  IT  tak  zaznamenává  nový  trend:  Vítězem  ve  výběrových  řízeních se stávají společnosti s nejlepší pověstí.   Cenová  konkurence  při  získávání  zakázek  na  trhu  informačních  technologií  není  tím  nejlepším  řešením.  Nejčastější  způsob  realizace  obchodních příležitostí je podle odborníků kvalitativní a kvantitativní rozvoj  u  stávajících  zákazníků  –  tedy  pokračování  v  už  započaté  spolupráci  se  stávajícími zákazníky. Naprostá většina nových zakázek v oblasti IT vzniká  na  základě  doporučení  spokojeného  klienta  dalším  zájemcům  na  trhu.  Pozitivní reference hrají prim.   Reference  jsou  obecně  jedním  z  nejsilnějších  argumentů  při  výběru  dodavatelů.  Je  to  způsobené  historicky  neúspěšnými  projekty.  I  ředitelé  školských zařízení sami již zjistili, že nejlevnější nemůže znamenat zároveň  nejlepší.  IT  projekty  jsou  čím  dál  tím  náročnější  a  komplexnější.  Zákazníci  samozřejmě  nechtějí  riskovat  a  je  pro  ně  mnohem  bezpečnější  vybrat  dodavatele, který už podobný projekt realizoval.  Dobře  vybrat  spolehlivého  partnera  je  umění,  i  tady  ale  platí  baťovské:  „Nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné věci“.  Na co si dát pozor:   • Na  prodejce,  který  pomlouvá  konkurenci,  opakovaně  tvrdí,  že  jeho  služby jsou nejlepší.  • Na  speciální  nabídky.  Dnes  je  to  jen  za  50  %  běžné  ceny  (Že  by  výprodej nebo to nikdo nechce?).  • Na  prodejce,  kteří  prodávají  každý  rok  jiné  značky  (Vždy  podle  výprodejů?).  • Na neznámé značky techniky (Bude dostupný servis i za 3 roky?).  • Na úplně nové firmy na trhu (Bude tady ještě za rok?)  • Sliby versus skutečnost. 

6.1  Sedm kritérií výběru ICT partnera  Doporučuji všem a obzvláště ředitelům škol, aby před výběrem dodavatele  řešení  počítačové  sítě  pečlivě  zvážili následující  kritéria  a  to  bez  ohledu  na  finanční možnosti školy.  33 

6.1.1  Stabilita   • •

Dostatečný  roční  obrat  špičkového  poskytovatele  ICT  řešení  by  měl  být alespoň 50 milionů korun ročně z poskytování ICT řešení.  Nezávislá  klientela  ‐  poskytovatel  nesmí  pracovat  pro  klienta,  který  by se podílel na celkovém ročním obratu poskytovatele více než 50 %.  Poskytovatel  by  neměl  být  vlastněn  ani  spoluvlastněn  žádným  ze  svých klientů. 

6.1.2  Reference  •

•

•

•

Dostatečný počet úspěšně dokončených projektů.    Informujte  se  na  počet  a  stav  dokončených  projektů,  které  mnohdy  prozradí vše o stylu a kvalitě práce poskytovatele.  Ověřitelné reference.   Vyžádejte si konkrétní kontakty na klienty poskytovatele, které Vám  potvrdí prezentované reference.  Struktura klientů.   Struktura  klientů  Vám napoví  o  zaměření  a  specializaci  konkrétního  poskytovatele.  Oborová řešení.   Poskytovatel  by  měl  nabízet  případové  studie,  ve  kterých  dokáže  svou  znalost  daného  oboru  a  prokáže  tak  přínos  referenčního  řešení  pro Vás. 

6.1.3  Právní forma   •

•

Právnická osoba.   I  „garážový“  prodejce  nebo  student  může  dodat  počítač,  natáhnout  dráty,  naskřípat  konektory,  ale  se  svým  živnostenským  listem  nemůže nabízet profesionální servis na odpovídající úrovni.  Registrovaný plátce DPH. 

6.1.4  Obchodní a technické zdroje   •

•

 

Zastoupení výrobců.   O  kompetencích  dodavatele  vypovídá  i  to,  kolika  značek  je  přímým  dovozcem nebo výhradním distributorem prodávané ICT techniky do  ČR.  Vlastní technické zázemí.   Poptávající by se měl zajímat, zda  dodavatel  poskytuje certifikované  servisní  středisko  pro  techniku,  kterou  nabízí.  Kolik  servisních  středisek  má  a  jakým  způsobem  se  závada  řeší  (výměna  zařízení  popř. zápůjčka jiného) 

34

6.1.5  Profesionalita   •

•

•

•

•

Dostatečný počet vlastních kmenových zaměstnanců.   Pokud má poskytovatel 5 zaměstnanců, stěží kvalitně zvládá více jak  jeden  projekt;  vyžadujte  proto  minimálně  15  kvalifikovaných  zaměstnanců.    Společnost  s  jedním  manažerem,  který  zprostředkovává  práci  pro  studenty  nebo  najaté  začátečníky,  nemůže  zajistit  dostatečně  kvalitní výsledek.  Servis 24/7.   Profesionální  servisní  podpora  je  základem  úspěšné  spolupráce  a  je  nutné  ji  zajišťovat  24  hodin  denně  a  7  dní  v  týdnu  i  po  dobu  dovolených a nemocí.  Profesionální konzultace a technická podpora.   Problém  se  může  mnohdy  vyřešit  ještě  před  dokončením  projektu  pouze  tím,  že  podobný  již  v  minulosti  poskytovatel  řešil  nebo  má  přístup do znalostní báze výrobce zařízení.  Spolupráce s odborníky daného oboru.   Projekt  vždy  řídí  odborník  na  danou  oblast  problematiky,  který  je  náležitě obeznámen s prostředím klienta.  Využívání nových technologií.   Profesionální  poskytovatel  sleduje  trendy  (často  je  i  určuje)  a vždy  nabízí využívání nových, moderních řešení, zároveň však pracuje na  bezpečných  (prověřených)  technologiích,  a  to  vždy  s výhledem  do  budoucnosti. Nabízet zastaralou technologii, jenom proto, že je laciná,  je krok zpět. 

6.1.6  Firemní kultura   •

•

Komunikace se zástupci poskytovatele.   Vyžadujte  komunikaci  pouze  s  jedním  zodpovědným  zástupcem  popř.  konzultantem,  který  není  zároveň  instalačním  technikem,  účetním a „ředitelem“ v jedné osobě.  Sídlo poskytovatele.   Provoz obchodní firmy lze provádět prakticky kdekoli, ale garážové,  sklepní a podobné prostory nesvědčí o profesionálním přístupu. 

6.1.7  Styl práce   •

Projektové řízení.   Kvalitní poskytovatel by měl před podpisem smlouvy předložit jasně  strukturovaný  projektový  –  instalační  plán,  jehož  plnění  si  můžete  průběžně kontrolovat. 

35 

•

•

•

Zpětné informace.   Máte  právo  kdykoli  vyžadovat  jakoukoliv  informaci  o Vaší  dodávce  (projektu), a to i zpětně.  Vyhodnocování projektů (dokumentace).   Pro  případ  přechodu  k  jinému  dodavateli  si  vždy  vyžadujte  dokumentaci k instalaci ICT techniky (především kabelové trasy).  Analytická činnost.   Před  samotnou  realizací  dochází  k  analýzám  zadání,  jejich  předpokladem je kvalitní klientský brief. 

6.2  Deset standardů pro dokonalost   6.2.1  Kompletní řešení   Poskytovatel  řešení  ICT  technologií  pracuje  tak,  aby  poskytl  úplné  řešení  uspokojující komunikační potřeby klienta.  6.2.2  Odborné poradenství   Poskytovatel  usiluje  o  takovou  spolupráci  s klientem,  aby  porozuměl  jeho  potřebám, a doporučí řešení k dosažení úplného uspokojení uživatele.  6.2.3  Nejlepší hodnota   Poskytovatel  se  snaží  dát  klientovi  nejlepší  možnou  hodnotu  a  návratnost  investice.  6.2.4  Neustálá technická podpora   Poskytovatel  poskytuje  neustálou  podporu  systému  prostřednictvím  programů  záruk,  údržby  a  servisních  služeb  k zajištění  použitelnosti  systému a spokojenosti klienta.  6.2.5  Kompatibilita systému   Poskytovatel navrhuje a dodává hladké propojení komponent používaných  v oblasti  pronájmů  nebo  stálých  instalací.  Tvoří  tak  stabilní  a  provozu‐ schopný systém.  6.2.6  Rozšiřitelnost   Poskytovatel  navrhuje  a  integruje  systémy,  které  podporují  snadnou  uživatelnost,  dlouhodobou  efektivnost  nákladů  a možnost  obnovy  i  roz‐ šiřování.  6.2.7  Ujasnění rozsahu prací   Poskytovatel  specifikuje  v nabídce  a  cenové  kalkulaci  všechny  nutné  komponenty  a  služby,  nutné  k vytvoření  systému  a  ozřejmí  všechny  případné výjimky.   

36

6.2.8  Odpovídající dokumentace   Poskytovatel  poskytuje  příslušnou  a  kompletní  dokumentaci  systému,  jak  bylo specifikováno v obchodní nabídce, kalkulaci nebo zadávací projektové  dokumentaci.  6.2.9  Technický personál   Technici  poskytovatele  se  účastní  vzdělávacích  programů  směřujících  k jejich  certifikaci,  k podpoře  jejich  znalostí  i schopností  a  sledují  aktuální  vývoj v ICT technologii.  6.2.10  Školení   Poskytovatel  je  zdrojem  profesionálních  školících  služeb,  které  pomáhají  klientům  zvýšit  jejich  dovednosti  v používání  ICT  technologií  a  systémů.  Zároveň patří tzv. garance kurzu mezi dobrou nabídku společnosti   

37 

7  Jak spolupracovat s dodavatelem ICT  7.1  Jednoznačné požadavky  Na  počátku  spolupráce  s dodavatelem  by  měla  být  vstupní  analýza,  jejímž  hlavním cílem je to, abychom se dohodli na tom, co je vlastně žádoucí dělat  a jakým způsobem se to udělá. Výstupem je úvodní studie, smlouva a pro‐ jekt (plán jednotlivých prací).   Musí se dodržovat předem dohodnutá pravidla:   • Důvěra, spolupráce, důslednost, jednoznačnost, zásadovost.   • Vytvoření dokumentace.   • Kdo je za co v projektu zodpovědný. Jak se řeší rozpory.   • Pravidla  komunikace.  Výměna  informací  o  projektu,  nástroje  svolá‐ vání  schůzek,  předávání  podkladů,  pravidla  pro  připomínkování  a reklamace. 

7.2  Pravidlo organizovanosti  Musíme  mít  a  dodržovat  pravidla  pro  efektivně  komunikaci  mezi  sebou  (např.  elektronickou  poštou,  vzdálené  připojení),  případně  možnost  práce  v místě.  

7.3  Vytvoření cíle  Záměrem  je  zlepšit  fungování  sítě.  A  toho  cíle  se  musí  dosáhnout  úměrně  vynaloženým prostředkům. 

7.4  Výhodnost  Dlouhodobá  spolupráce  je  výhodnější  z toho  hlediska,  že  má  dlouhodobý  charakter.  Dodavatel  má  přehled  o  našich  potřebách  a  instalovaných  zařízeních včetně jejich nastavení. Je to podmíněno oboustrannou důvěrou.  

7.5  Dokumentace  Musí  být  úplná  a  dodaná  včas.  Což  není  v dnešní  době  internetu  žádný  problém. 

7.6  Cena  Co jsme si neobjednali a neschválili, tak nezaplatíme. Cena je určována za  dílo, nikoli hodinově.  

 

38

8  Další kroky pro budoucí rozvoj sítě   Z důvodu  vysokých  nároků  na  konfiguraci  a  správu  dnešních  technických zařízení, které se v celé síťové infrastruktuře nacházejí, čím dál  více  uvažujeme  o  outsourcingu.  Tedy  o  minimalizaci  vlastních  lidských  zdrojů  a  finančních  nákladů  na  jejich  mzdy,  školení  a  zároveň  o  vysokém  profesionálním  přístupu  jak  z hlediska  časového,  tak  kvalitativního.  Zkraje  se  bude  jednat  pravděpodobně  o  částečný  přechod  k zajištění  provozuschopnosti  tímto  dneska  moderním  dodavatelským  způsobem  a později  se  uvažuje  o  úplném  outsourcingu,  včetně  ostatních  doplňujících  služeb  (konzultační,  instalační  a  školící).  Stejně  tak  bychom  chtěli  zajistit  údržbu  hardwarových  komponent  (servery)  včetně  softwarového  řešení  (operační systém a služby na něm běžící).  Bylo  by  vhodné,  kdyby  se  začalo  využívat  externích  finančních  zdrojů  (sponzorské dary, dotace, strukturální fondy,…) tak, abychom nebyli závislí  na  finanční  politice  státu  a  kraje.  K tomu  je  potřeba  stanovit  zaměstnance,  který by měl tuto činnost na starosti. 

39 

9  Závěr   Zkušenosti  mnoha  škol  svědčí  o  tom,  že  neuvážené  tahání  drátů  a  nákup  nejlacinější  techniky  od  různých  výrobců  málokdy  vede  k uspokojení  z dobře  vykonané  práce,  neboť  hlasy  nespokojených  uživatelů  jsou  slyšet  vždy  víc  než  těch  spokojených.  Spokojený  může  být  snad  jen  ten,  kdo  počítač využívá na cokoliv jiného než pracovní úkoly. Např. mechaniku na  optické disky jako stojánek na kelímky s ranní kávou apod.  Po přečtení této práce s použitím zdravého selského rozumu, budou naše  počítačové sítě pracovat, aniž by si toho uživatelé všimli… 

 

40

10  Literatura  [1]  BIGELOW,  S.  J.  Mistrovství  v počítačových  sítích:  správa,  konfigurace,  diagnostika  a řešení  problémů.  1. vyd.  Brno:  Computer  Press,  2004.  990 s. ISBN 80‐251‐0178‐9.  [2] KÁLLAY, F. – PENIAK, P. Počítačové sítě a jejich aplikace. 1. vyd. Praha:  Grada Publishing, 1999. 311 s. ISBN 80‐7169‐407‐X.  [3]  SCHATT,  S.  Počítačové  sítě  LAN  od  A do  Z.  Praha:  Grada,  1994.  378 s.  ISBN 80‐85623‐76‐5.  [4] JEGER, D. – PECINOVSKÝ, J. Postavte si vlastní počítačovou síť. 1. vyd.  Praha: Grada Publishing, 2000. 156 s. ISBN 80‐7169‐700‐1.  [5]  SOPER,  M.  E.  Průvodce  úplného  začátečníka  pro  malé  počítačové  sítě.  1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 376 s. ISBN 80‐247‐1391‐8.  [6]  KOSTRHOUN,  A.  Stavíme  si  malou  síť.  1. vyd.  Praha:  Computer  Press,  2001. 205 s. ISBN 80‐7226‐510‐5.  [7] BÁRTA, J. Úvod do počítačových sítí. 1. vyd. Č.Budějovice: Kopp, 1996.  166 s. ISBN 80‐85828‐26‐X.   

41