moderní obec
977121105000902
téma:
legislativa:
regenerace panelových domů a sídlišť
veřejné zakázky v praxi
2 ÚNOR 2005 80 KČ/113 SK
I
příloha: užitkové automobily a nástavby
B kSW
t1 li Hbií f ' t-1.
-
£ .í
E
eS
Ffxj
u;
■Lítť
Zr
X
Víme, kudy tečou finance z fondů EU. Ukážeme vám k nim cestu...
-
J
V ™ <
^>
flv4
X •O'
ČSOB Cesta k fondům EU Máte v plánu využít pro svůj projekt prostředky z fondů Evropské unie? Trápí vás nutnost prokázat, že máte zajištěno financování projektu v čase do přidělení dotace? Hledáte způsob, jak tomuto požadavku vyhovět? Začněte v ČSOB. Jsme připraveni vám pomoci s volbou a obstaráním vhodného způsobu financování vašeho
CSOB Pro bohatší život
projektu. Kontaktujte naše EU CENTRUM, které se specializuje na financování projektů podporovaných z fondů EU a poskytne vám veškerý finanční a poradenský servis. Existuje-li místo, kde se lze rychle a kvalitně zorientovat ve světě financí EU, najdete ho u nás. Ostatně, jako člen finanční skupiny KBC Group se sídlem v Bruselu, máme k pramenům evropských financí blíže než jiní...
www.csob.cz/fondyeu
s
e-mail:
[email protected]
v*
v
partner www.eDotace.cz
f
NÁZOR
Zákon kontrolující politiky je v jejich vlastním zájmu edůvěra veřejnosti vůči politice a veřejné sféře vůbec je dlouhodobým problémem, na kterém má nepochybně svůj podíl stá vající bezzubý zákon o střetu zájmů. Vytváření dojmu »špíny tam nahoře« je intenzivnější tím víc, čím obtížnější je veřejná kontrola volených zástupců. Návrh nového, mnohem přísnějšího zákona o střetu zájmů, kterým se bude zabývat vláda, je cestou nejen k větší transparentnosti, ale i k příznivějšímu vnímání politiky jako tako vé. Ve svých důsledcích je prospěšný nejen ve řejnosti, ale i politikům, jakkoli si to řada z nich neuvědomuje. Pravidla, která jsou obsažena v návrhu, samozřejmě znamenají jistý vstup do soukromí, ale na druhé straně přispějí ke kulti vaci politické kultury. Koneckonců jistá ztráta soukromí automaticky provází každé význam nější veřejné působení. Veřejní činitelé se ve své činnosti pravidelně dostávají do situací, kdy v rámci výkonu své funkce rozhodují o věcech veřejného zájmu. In dividuální zájmy a příležitosti, které se v tako vých chvílích otevírají, jsou přesně tím důvo dem, proč je důležitá kvalitní veřejná kontrola postavená na kvalitních právních nástrojích. Návrh nového zákona je takovým nástrojem. Za jistí, aby veřejný zájem zůstal zachováván a ctěn. Umožní totiž efektivní prevenci a stejně tak i jasně definované postihy a sankce. Podoba nového zákona o střetu zájmů ne spadla z nebe. Vychází z modelů osvědčených v jiných zemích, které se mohou pochlubit mno hem nižší mírou korupce než česká kotlina. Širší působnost povinných osob, přesně stanovená omezení, větší prostor pro veřejnou kontrolu a omezení pro veřejné funkcionáře i po ukonče ní výkonu funkce jsou přesně ty principy, které v české legislativě chybějí. To vše se neobejde bez účinné vynutitelnosti. Zabránit porušování a obcházení zákona proto mají přesně stanove né povinnosti volených zástupců, stanoveny jsou také lhůty pro jednání příslušných evidenč ních orgánů a etických komisí. Dalším významným atributem návrhu je to, že stojí na myšlence, aby volení zastupitelé zejmé na vytvářeli právní rámec a nikoli plnili výkonné funkce ve vztahu ke společnostem ovládaným státem. Proto tento návrh neumožňuje veřej ným funkcionářům nadále působit ve společ nostech, ve kterých má stát větší majetkovou účast. Je tedy evidentní, že návrh nového zákona o střetu zájmů je radikální změnou oproti sou časnému stavu. O to více však potřebnou. Úprava střetu zájmů je jedním z klíčových prv ků právního státu a současný stav je už neudr žitelný. O tom, že je lepší tuto situaci řešit pět minut po dvanácté než vůbec, nemá smysl vést pole miky. Pevně věřím, že poslanci upřednostní ve řejný zájem před svým vlastním právě při hlaso vání o tomto zákoně. ■
Traktory JOHN DEERE - využití po celý rok
N
místopředseda vlády a ministr spravedlnosti
Pravidla, která jsou obsažena v návrhu, samozřejmě zna menajíjistý vstup do soukromí, ale na druhé straně přispějí ke kultiva ci politické kultury.
únor 2005
Navštivte náš Stánek na výstavě Zelené město 9.-12. 3. 2005 na výstavišti v Praze 9-Letňanech
STROM
John Deere
Výhradním dovozcem techniky John Deere do ČR je firma STROM Praha a.s.
Lohenická 607, 190 17 Praha 9-Vinoř Tel.: 283 092 530, 724 085 532 e-mail:
[email protected] www.strompraha.cz
l/e spolehlivosti je naše síla... moderní obec
MO-000030
JUDr. PAVEL NĚMEC,
OBSAH ■
titulní strana
OP Infrastruktura: SFŽP přijímá žádosti do 15. března (Karel Zítek)___ 24
Špindlerův Mlýn (Foto Lada Křepelová)
Důležité stavby pro Podkrušnohoří____________________________ 25
■ NÁZOR
Nové přístupy a řešení________________________________________25
______________________________________________________ 1
Společný projekt Chodské ligy_________________________________25 ■ SPEKTRUM
____________________________________________ .____ 4
■ KAUZA
»Blokační« paragraf nevyhovuje nejen církvím (Ivan Ryšavý)________________________________________________ 6 Premonstráti jednali konstruktivně______________________________ 7
■ MANAGEMENT Proč se Praha 10 rozhodla pro ISO 9001 (Ing. Vratislav Osička)______ 26 Investoři očekávají férové jednání (Ivan Ryšavý)___________________28 ■ SPRÁVA A ROZVOJ
■ ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ
Evidence obyvatel by měla ulehčit všem (Ivan Ryšavý)_____________ 29
Plzeň představila netradiční projekty a uspěla
Pojistné komíny jsou zárukou tepla (Ing. Michael Smola, MBA)
(Milan Svoboda, Dagmar Kaiferová)_____________________________8
Kominíci nabízejí obcím a jejich úřadům pomoc (Emil Morávek)_____31
Na Zlínsku vstříc obcím (Alžběta Škarpichová)_____________________ 9
_____30
■ LEGISLATIVA
■ TÉMA: REGENERACE PANELOVÝCH DOMŮ A SÍDLIŠŤ
Postup orgánů při zadání veřejné zakázky 2/ (Mgr. Jana Hamplová) _ _32
Zájem o program v letošním roce opět vzroste
Základní zásady činnosti správních orgánů 2/ (Mgr. Jan Břeň)_______ 33
(Ing. Marie Tomíškova) ______________________________________ 11
Dokazování podle nového správního řádu (Doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.) _________________________________34
Havířovský projekt je jeden z nejlepších________________________ 13 Kde kvetou balkóny i celé ulice (Eva Sadílková)___________________13 Důležitou roli sehrála v Kopřivnici komunikace s občany (Markéta Židlická)___________________________________________14 »Pouhá« výtvarná kvalita nestačí (Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, CSc.) __________________________ 16 Opravy vyžadují systematický a komplexní přístup (PhDr. Jiřina Ondráčková)_____________________________________ 18
Za jakých podmínek je právní úkon obce platný? 1/ (Mgr. Jana Hamplová)________________________________________36 Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň)______________________________ 37 »Stavební činnost# pod lupou právních předpisů 26/ (Mgr. Stanislav Malý)_________________________________________ 38 ■ PRÁVNÍ PORADNA__________________________________ 39 ■ SERVIS____________________________________________________ 40
Panel: Náš dům - naše pýcha__________________________________ 19 ■H PŘÍLOHA: UŽITKOVÉ AUTOMOBILY A NÁSTAVBY ■ EKONOMIKA
Plátcovství DPH obce letos plošně nezasáhne - a (asi) ani
Nové nebo ojeté: Předpisy platí pro všechny bez rozdílu_________ Čím se řídit při nákupu vozu na sběr tuhých odpadů________________ II
v budoucnu (Doc. Ing. Jan Široký, CSc., Ing. Radka Brožová)________ 20 Praha 7 pamatuje na místní podnikání (Ivan Ryšavý)______________ 21
Univerzální vozidlo přineslo větší efektivitu (RNDr. Bc. Danuše Nováková)_________________________________ IV
URBIS 2005: Prezentace trhu s nemovitostmi____________________ 22
Bezpečnost práce platí i na silnici (Miroslava Šmídová)_____________ VI
■ EVROPSKÁ UNIE
Užitková vozidla v silniční a městské dopravě -
Aktuální výzvy pro přijímání projektů v roce 2005 ________________ 23
a co když způsobí škodu? (JUDr. Eva Dandová)____________________ IX
Grantová schémata pro Plzeňský kraj___________________________ 23
Kontejnerová přeprava má budoucnost_________________________ XI
Uzávěrka tohoto čísla: 12. 1. 2005 MODERNÍ OBEC - Měsíčník Hospodářských novin pro veřejnou správu Ročník XI, číslo 2 • Vychází 3. 2. 2005 • Cena výtisku ve volném prodeji 80 Kč • Roční předplatné 960 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], http://moderniobec.cz • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail:
[email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711,
[email protected] • Grafická úprava: Šárka Klomínková, Ing. Aleš Adámek (redakční strany), tel.: 233 071 411 • Manažer inzerce: Petr Píleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail:
[email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; PaedDr. Václav Hartmann, místostarosta Jilemnice, předseda regionální rady SMO CR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Mgr. Věra Jourová, náměstkyně ministra pro místní rozvoj; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje; Mgr. Tomáš Ulehla, primátor Zlína • Vydává: ECONOMIA a. s., ICO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, ředitelka divizfc odborného tisku Ing. Sylvie šmeráková • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail:
[email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail:
[email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail:
[email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail:
[email protected] • Tisk: Boomtisk, Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25,170 55 Praha 7 • MK CR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2005 ECONOMIA a. s.
2
modelerm obec
únor 2005
VANOCNI SVETELNA VÝZDOBA \r
f
VŠEM OBCÍM SMLOUVA 0 NÁJMU SVhELNÉ VÁNOČNÍ VÝZDOBY Uzavřená podle §663 a násL Občanského zákoníko mezi níže uvedenými účastníky.
PROGRAM - PRONÁJEM VANOCNI VYZDOBY OBCÍM KROK ZA KROKEM KE SPRÁVNÍ VOLIČ Hejptii ů nohi nHioil svitihydí prrkij. Pripianli pmř pio ňs 3 ntítosli. V liaiJé liiipini nahintli Aury, kteří jsou k dispom pro Vúnote MS. ................................. rosmána. | zřejmé oblíben* v menších obcích. Ceno pronájmu u této skupiny je ‘ právo k Vám o zpět, revize, ošetřeni, zaboleni, evidence rozdělováni
lit nad Lobem, oddíle C, vložce 17687
-Xsloupy veřejného osvětleni. Ceno za m C je 9.500,-Kč bez DPH.
00W, to jsou společné znaky dekorů z této prostředni skupiny B. Ceno iDaďovány náklady, které jsou uvedeny pi výše u skupiny C Velikost
.. korun českých) bez DPH
osimc s cenou, která bude stanovena dle skutečných nákladů.
ni podmínkami uvedenými no druhé straně smlouvy, že s nimi výzdoby.
ízu světelné
V................................Dne........................ nájemce
V V
v «✓ v
V
pronájmem světelných dekorací ušetříte nemalé finance na výzdobu se budete těšit, protože bude každý rok jiná výzdoba Vaší obce bude vždy plně funkční výzdoba Vám nebude zabírat prostor ve skladu výzdobu nebudete muset udržovat a opravovat výzdoba Vám nikdy nezestárne
Pro informace nás kontaktujte na: MK-MONT illuminations s.r.o., Průmyslová 6,431 51 Klášterec nad Ohří, Česká republika tel./fax: 474 316 731, 474 316 732 mobil: p. Pešek 777 755 500, p. Nohejl 777 798 045 e-mail:
[email protected], http://mkmont.cz M0-000035
SPEKTRUM
Šest druhů nových propagačních katalogů, které na bídnou výlety pro pěší, cyklisty či běžkaře v Jizerských horách, Máchově kraji, Krkonoších, Českém ráji, na Frýdlantsko a v Lužických horách vydal odbor kultury a cestovního ruchu Libereckého kraje. Jsou v nich i se znamy hraničních přechodů, významných turistických středisek, výchozí body pro výlety i velká mapa turistic ké oblasti. Nové reprezentační katalogy stály necelý mi lión korun, třetinu uhradilo Ministerstvo pro místní rozvoj, zbytek doplatil kraj. Katalogy budou propagovat Liberecký kraj na domá cích a zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Ve dru hém lednovém týdnu je zástupci kraje představili na nej větším nizozemském veletrhu v Utrechtu, koncem ledna na Slovakiatouru v Bratislavě, začátkem února v Bruselu. Budou je také prezentovat na veletrzích v Mnichově a Ber líně. Katalogy vyšly v nákladu 54 tisíc výtisků, pro každou turistickou oblast po devíti tisících ve třech jazykových mu tacích - v češtině, němčině a angličtině. /xia/
FOTO: J lftl STARÝ
Nové propagační katalogy
Pasarela je vedena v oblouku přes místní komunikaci. Vstup do ní je možný i pomocí výtahu (zcela vlevo).
Jednotlivé katalogy jsou od sebe barevně odlišené a jsou vložené do informativních image desek.
Ráj zimních i letních sportů >ŠPINDLERŮV MLÝN Město leží v nadmořské výšce 715 - 1310 m n. m., dnešní centrum se rozprostírá kolem soutoku Dolského potoka a řeky Labe, která pramení 9 km od města na Labské louce. Ze všech stran jej obklopují horské hřebeny, například Kozí hřbety, Přední pla nina a Medvědín. Je rozděleno na pět hlavních částí: Bedřichov, Labská, Přední Labská, Špindlerův Mlýn a Svatý Petr. Se svými vzdálenými částmi a horskými chatami na hřebenech má rozlohu 77 km2 a 1300 trvale žijících obyvatel. Ubytovací a stravovací zařízení s celkovou ka pacitou zhruba 10 tisíc lůžek poskytují návštěvníkům kvalitní služby Špindlerův Mlýn je jedním z nejvýznamnějších lyžařských středisek u nás a ideálním místem pro všechny druhy zimních sportů, vysokohorskou turistiku a cykloturistiku. Možnosti vyžití jsou tam nejen pro zdatné sportovce, je tam také trasa pro invalidní vozíčky. V létě jsou k dispozici bobová dráha, obří houpačka v lanovém parku, motorové čtyřkolky, paragliding a jiné. Další možnosti sportovních aktivit nabízí bazén nebo relaxační centrum, tenisové kurty, bowling, minigolf, ping-pong nebo třeba opičí dráha. Každoročně se tam odehrávají mezinárodní lyžařské soutěže, závody v běžeckém lyžování, snowboardingu, paraglidingu, závody horských kol a v polovině května závody kajakářů a raftů. Od 21. do 22. 12.2005 se tam uskuteční Světový pohár žen v alpském lyžování. /sk/
Spojení ústavu s obcí > H R A B Y NI Zhruba tři desítky let je v pro vozu Rehabilitační ústav v severomoravské obci Hrabyně, přičemž je úzce propojen se Sociálním ústavem. Léčí se tam převážně těžce tělesně postižení lidé a někteří tam i tr vale bydlí. Komplex několika velkých objektů je však na okraji lesa, do nejbližší obce Hra byně je to okolo 1,5 kilometru po silnici, kte rá několik set metrů poměrně prudce stoupá a je úzká. Rovněž poměrně silný automobi lový provoz působil jak lidem s berlemi, tak na vozíčcích velké problémy. V zimě byli pa cienti téměř zcela odkázáni jen na pobyt v lé čebném a bytovém komplexu. Z iniciativy zastupitelstva obce a vstřícným přístupem dalších úřadů se našlo nové netra diční stavební řešení. Z nejseverněji lokalizo vané budovy vychází ve 4. podlaží do prosto ru lávka pro pěší, tzv. pasarela. Jakékoliv pro blémy se stoupavostí silnice a dopravními vli vy tak zmizely. V zimě je tato trasa pečlivě udr žována. Podařilo se také vyřešit situaci, kdy je pacient venku a hodlá se přesunout do obce. Nemusí do budovy, ale přivolá si venkovní prosklený výtah u fasády, vyjede do úrovně podlahy v pasarele a pokračuje dál. /js/
Dům pro seniory
Ubytovací a stravovací zařízeni s celkovou kapacitou zhruba 10 tisíc lůžek poskytují návštěvníkům kvalitní služby.
VIS modelerm obec
IN
Nejrozšiřenějši redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772
>BOHUMÍN Nový moderní Dům pro seni ory má od letošního ledna město Bohumín. Zařízení vzniklo přestavbou objektu bývalé mateřské školy z roku 1902, který v posled ních patnácti letech chátral. Rekonstrukcí vznikla různorodá skladba 15 bytů I. katego rie, jejichž plocha se pohybuje od 30 do 60 m2. Tři bytové jednotky jsou přizpůsobeny pro osoby se sníženou schopností pohybu. Nechybí bezbariérový vstup a nový výtah. V přízemí zadní části domu je k dispozici te rasa pro venkovní posezení a ve dvoře něko lik parkovacích míst. Cena nájemného za 1 m2 je 20 Kč. Rekon strukce stála 20 mil. Kč a stát na ni poskytl městu dotaci 8,2 mil. Kč.
/jf/
únor 2005
SPEKTRUM
Středočeský kraj má jednotný vizuální styl
Náměstí dominuji plastika Bedřicha Smetany, fontána a květinový záhon.
Pardubické náměstí získalo novou podobu > PA R D U BIC E Smetanovo náměstí u Východočeského divadla Pardubice získalo po půl roční rekonstrukci novou podobu. Původní úprava náměstí nerespektovala přirozené směry chůze, přerostlé stromy neplnily funkci zeleně vůči chodcům apod. Plastika Bed řicha Smetany, nevhodně osazená, působila jako když skladatel stojí v hlíně. To vše Ing. arch. Miroslav Řepa eliminoval a na náměstí vytvořil tři přirozená těžiště: plastiku - hla va Bedřicha Smetany ve správné výšce dostala skleněné pozadí, květinový záhon - do minuje ve středu cest a fontánu - nový prvek. Strohý geometrický tvar cest je vyvážen ob lým, leč jednoduchým tvarem fontány a květinového záhonu. Vše lemují nově vysazené stromy a vkusné osvětlení. Náklady na rekonstrukci náměstí, která je příspěvkem měs ta k 95. výročí založení Východočeského divadla, dosáhly 20 mil. Kč. /jk/
Od letošního ledna se veřejnost setkává s novým logem Středočeského kraje v podo bě praporce v červené a modré barvě. V prů běhu roku by se nový jednotný vizuální systém (JVS) měl promítnout do všech pre zentačních a informačních materiálů - od vi zitek, dopisních papírů přes Středočeské lis ty, internetové stránky až po orientační systém v budově Krajského úřadu Středočes kého kraje. min Středočeského kraje Ing. Petr Bendi zve na 2. H^Jtmanské dny pro detl. Žáky udenty se souteie o Středočesky prsten. Program:
vědomostní kvízy a souteie vystoupení skupiny Black Mllk a 2M biketrlalová show Martina Slmunka výstava souteie o Středočeský prsten. Odpoledne moderuje Pavel Poulícek. Vstup a občerstvení zdarma. Pro vfteze souteií budou připraveny atraktivní ceny.
E 1/1 -i<
:
ro
= CL ; O
n< n>
VI <x
7T
.fu
FOTO: ODBOR PAMÁTKOVÉ PÉČE MHMP
Pražští památkáři s kůží na trh > P R A H A Pracovníci památkového odboru Magistrátu hlavního města Prahy spustili vlast ní internetové stránky (http://www.praha-mesto.cz/pamatky/). »Tyto stránky mají jed noznačně dva cíle - urychlit lidem kontakt s úředníky a přinášet nové informace. Obyva telé se jejich prostřednictvím mj. dozvědí, který úředník řeší jejich problematiku, co k je jímu vyřízení potřebují, kam se mají obrátit,« uvedl náměstek pražského primátora Jan Bůrgermeister. »Lidé si mohou stáhnout, vytisknout nebo vyplnit všechny formuláře do ma. K dispozici jsou různé metodické materiály a informace o důležitých projektech ve městě. Své připomínky a názory může každý památkářům sdělit v disku sním fóru nebo prostřed nictvím dotazníku se „smajlíky“,« doplnil ředi tel odboru památkové pé če Jan Kněžínek. Bez zajímavosti nejsou ani rubriky památkové hříchy a památkové úspě chy, kde si každý může prohlédnout, jak se který vlastník stará, či nestará o svůj objekt, vše s po drobným popisem a fotka mi. Webové stránky nabí zejí také možnost zapojit se do soutěže o zajímavou knihu. Nové podněty pro výuku tam najdou učitelé Na nových stránkách jsou k dispozici mj. různé metodické materiály základních i středních a informace o důležitých projektech ve městě. škol. /gš/
únor 2005
V průběhu roku by se měl nový JVS promítnout do všech prezentačních a informačních materiálů kraje.
»Kvalitní jednotný vizuální styl může vý znamně pomoci v prohlubování obecného povědomí o existenci našeho kraje,« vysvětlil hejtman Středočeského kraje Ing. Petr Bendi. Členové odborné poroty vybírali celkem z 26 návrhů studentů Ateliéru grafického de signu a vizuální komunikace Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP). Posuzovali konkrétní kritéria, která by měl JVS naplnit, tj. základní vizuální kvality, neotřelost řešení, praktickou použitelnost, variabilitu použití, uplatnění v kontextu a konkurenci značek ji ných krajů a institucí a soulad s existujícím znakem kraje. Autorem vítězného návrhu se stal student 4. ročníku VŠUP Michal Kopec ký. Kraj zaplatí VŠUP za zpracování návrhu 250 tisíc Kč. Publikace závazné podoby JVS Středočeského kraje včetně CD-ROM bude k dispozici také příspěvkovým organizacím. /gš/
moderní obec
5
I
KAUZA
»Blokační« paragraf nevyhovuje nejen církvím, municipality se bouří Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přije tí zákonů o tomto majetku (§ 29 zákona číslo 229/1991 Sb., o úpra vě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku). enesanční areál zámku na okraji Čer konice (1090 ha). Mluvčí Pozemkového fon vené Řečice (dříve fiečice a Biskupské du MgA. Michal Bureš upozorňuje, že stát Řečice) zhruba deset kilometrů severo prostřednictvím fondu vynakládá na udržo vání a zejména nařízené odstraňování budov východně od Pelhřimova by mohl být výraz nou dominantou obce o zhruba tisíci obyva a staveb (blokačním paragrafem dotčených) telích a vábit zástupy milovníků historie nemalé finanční prostředky. K některým názorům, jak se objevily i na pů i dalších turistů. Místo toho se z areálu po stupně stává shluk ruin, které případného dě Svazu měst a obcí ČR, totiž jednorázově návštěvníka spíš odstrašují, než aby do obce s bohatou historií vůbec zavítal. Jako po válce vyhlížejí i hospodářské budovy bývalého arcibiskupského velkostatku a v neu těšeném stavu je také kaskáda pěti rybníků. Tři z nich patřily církvi. Původně církevní rybník uprostřed obce má rozlohu zhruba 1,2 hektaru - ale vodní hladinu vysokou jen čtvrt metru. Protože neexistuje žádný jeho reálný vlastník, rybník je zcela zabahněný a nelze jej vypustit. »Co by tento stav obci přinesl v případě povod ní, je nabíledni,« komentuje to místostarosta obce MgA. Jiří Jedlička. Podobně ho trápí fakt, že obec nemá vlast ní pozemky k další výstavbě. Ne že by kolem ní nebyly plochy určené pro novou zástavbu územním plánem. Jenže jako původní cír kevní majetek jsou teď ve vlastnictví Pozem kového fondu ČR, zůstávají zablokovány proti majetkovým převodům a mohou se na nejvýš využívat k zemědělským účelům. Že zámek v Červené Rečici chátrá, nám po tvrdil i Ing. Karel Štícha, který na Arcibiskupství pražském zastává funkci ekonoma diecéze. »Ovšem skutečnost, že zámek byl též původ ním církevním majetkem, je pouze jednou z příčin jeho v současnosti komplikovaného právního postavení a špatného technického odblokovat alespoň ty církevní pozemky, které stavu. Budova totiž byla na konci roku 1989 přímo v obcích nebo v jejich blízkosti brání je bezúplatně převedena do vlastnictví - podle jich rozvoji - a předat je buď přímo církvím, mého názoru - účelově založeného družstva které s nimi budou moci podnikat, nebo za ně a zatížena hypotékou. Tu však nikdo nesplácel, církvím nabídnout jiné pozemky dále od za takže zástava propadla ve prospěch Agroban stavěných území«, MgA. Michal Bureš pozna ky. Po jejím úpadku se likvidátor snažil nemo menává: »Tuto aktivitu registrujeme a vnímá vitost prodat, přičemž však narazil na problém me jako pokus řešit daný problém. Nicméně ze blokace původního církevního majetku. Situa své pozice právnické osoby zřízené státem ce, v níž se nachází zámek v Červené Řečici, ne fond není předurčen k tomu, aby předkládal ní příliš běžná. Mnohem obvyklejší však je pro a navrhoval změny zákonů. Rozhodně bychom blém blokované zemědělské půdy určené však uvítali, kdyby se blokaci církevního majet územním plánem ke stavebnímu rozvoji.« ku podařilo vyřešit v celém rozsahu co nejdříve.« Zcela systémové, právně čisté a nezpo NA BLOKOVANÝ MAJETEK chybnitelné řešení celého problému mluvčí PŘISPÍVÁME VŠICHNI ovšem spatřuje výhradně ve změně zákona, Pozemkový fond ČR spravuje bezmála 29 tisíc která však může následovat až po nalezení ces hektarů zablokovaných církevních pozemků. ty k majetkoprávnímu vyrovnání státu a církve. Nejvíce se jich nachází v okresech Litoměřice Přesto MgA. Michal Bureš určitou cestu (3254 ha), Kladno (1496 ha), Nymburk a Pra- pro získání blokovaných pozemků částečně ha-východ (1214 ha), Pelhřimov (1200 ha), naznačil. »V případě investiční výstavby je Brno-venkov a Brno-město (1110 ha) a Stra možné, aby obec začala jednat s bývalým
R
6
moderní obec
vlastníkem požadovaného pozemku, resp. s jeho právním nástupcem, a uzavřela s ním smlouvu o smlouvě budoucí - a tu následně uzavřela, ve spojení se smlouvou nájemní, rovněž s Pozemkovým fondem. Konkrétním příkladem takového postupu je dohoda obce (jako investora) s církví při budování strate gické průmyslové zóny v Kolíně,« vysvětlil. MMR VARUJE PŘED RIZIKY Ministr pro místní rozvoj Ing. Jiří Paroubek však k možnosti uzavírání smluv o smlouvě budoucí připomíná, že »stavební povolení lze vydat jen v případě, že stavebník prokáže, že je vlastníkem pozemku nebo k němu má
jiné právo. Smlouvu o smlouvě budoucí lze proto akceptovat pouze v případě územního řízení, a to stále s určitým rizikem«. Představě, že by stát odblokoval alespoň ty církevní pozemky, které přímo v obcích či jejich bezprostředním okolí znemožňují je jich další rozvoj, ministr oponuje: »Nedotknutelnost vlastnických práv je součástí Listiny základních práv a svobod. Nemůže me proto operovat s výrazem „odblokování". Celou otázku církevního majetku je proto nezbytné vést pouze řádnou soudní cestou určovacím rozsudkem nebo dohodou obou zúčastněných subjektů v dohadovacím říze ní. Tento proces má dlouhodobé kořeny v polistopadové právní praxi a leží mimo kompetence MMR i stavebního zákona. MMR v případě řešení otázky církevního majetku ve vládě bude prosazovat co nejrychlejší řešení této otázky ve prospěch celé společnosti a ke spokojenosti prokazatelné ho vlastníka.«
únor 2005
KAUZA
Výzva 21 obcí a měst: Braňme své právo na rozvoj! Většina obcí a měst má zaručeno právo na rozvoj tím, že pokud stát nebo jeho instituce přímo nepomáhají, pak alespoň nebrzdí jejich rozvoj. Naše obce však podle našeho názoru zcela nesmyslně bojují se státem o sa motné právo na rozumnou existenci, protože pokud stát prostřednictvím zákonů (například blokační paragraf 29 zákona č. 229/1991 Sb.) blokuje pozemky v intravilánu měst a obcí, pak je tím řízené likviduje. Obce a města, které v dnešní době nemají pozemky k výstavbě, jsou odsouzeny k zániku. Nemluvě o památkách,
Premonstráti jednali konstruktivně
které měly zřejmě tu smůlu, že byly církevní, a hroutí se nám před očima bez možnosti jim jakkoliv pomoci. Bývalé církevní památky - zámky, hospodářské budovy, rybníky, které stát církvím nevydal, jsou v katastrofál ním stavu a Pozemkový fond nemá prostředky na opravy. Obcím ani soukromým investorům pak zákony neu možňují tento stav změnit; navíc žádný investor nebude investovat do objektu či pozemku, když hrozí, že vlá da v budoucnu bude tyto nemovitosti vracet. Dosud totiž stát nerozhodl, co církvi vrátí a co ne. Protože nadále nechceme nečinně přihlížet přezíravému postoji státu a vlády (jakékoliv), rozhodli jsme se oslovit podobně postižené obce a města a vytvořit tlak na instituce, které o restitucích rozhodují. Nechceme být a nejsme lobbistickou skupinou jedné či druhé strany, nechceme však také přihlížet poškozování kulturní ho a historického bohatství našich obcí. Je naprosto zásadní, aby stát jasně a rychle bez možnosti budoucího zpochybnění, vyřešil majetkové vztahy alespoň v zastavitelném území obcí. Vyřešením vlastnických vztahů bu de umožněno normální fungování trhu, a to je naším cílem. Nechceme nikomu radit, jakým způsobem to udělat, to je na zodpovědnosti vlády a Parlamentu. Myslíme si však, že čtrnáct diskriminačních let již stačilo, a jsme odhodláni se zasadit o své právo na život v normálně fungujícím státě. Pokud má vaše město či obec podobné problémy, připojte se k naší výzvě. Za signatáře výzvy: Obec Červená Řečice - MgA. Jiří Jedlička,
[email protected]; Svaz měst a obcí ČR - Mgr. Jakub Póbiš,
[email protected]. (Seznam 21 měst a obcí, jejichž zástupci výzvu podepsali, má redakce k dispozici.)
PROBLÉM BY PADL JEN ZDÁNLIVÉ MgA. Jiří Jedlička má za to, že obcím by se odblokováním církevního majetku v jejich intravilánu problém vyřešil jen zdánlivě. "Vždyť která z obcí, či kdo z případných dal ších investorů bude riskovat soudy, až se církve začnou těmto krokům bránit? Tento politický tah je velmi průhledný. Když obce budou stále více volat po vyřešení církevního majetku na svém území, pak se samozřejmě také církvím zvyšuje jejich šance konečně tento problém vyřešit. Jenže, pokud by se vy řešil problém obcí a církví v intravilánu, kdo církvím zaručí, že se s nimi politická repre zentace ještě bude bavit o majetcích v extravilánu? Myslím si, že snaha odblokovat po zemky v intravilánu má naději na úspěch pouze tehdy, pokud vláda bude řešit církevní majetek a vztah církve a státu komplexně.# JAKO INDIÁNI Z REZERVACI... Ing. Karel Štícha z Arcibiskupství pražského je podobného názoru: "Jediným skutečným řešením problému je postavit se čelem k da né situaci. Jedna možnost je prohlásit: Nic vám nevrátíme a raději zaplatíme to, co vám dlužíme. Druhou možností je vrátit nemovi tý majetek příslušným církevním subjektům, resp. jejich právním nástupcům. Snad by mohlo zaznít i něco jako „sorry". Jiné civili zované řešení neznám.# Podle inženýra Štíchy nějaké obecnější, byť i jen částečné řešení jak nyní řešit situaci ně kterých obcí, jimž zablokovaný církevní maje tek brání v rozvoji, neexistuje. Určitou možnost by viděl snad jedině tehdy, pokud by investiční záměr nevyžadoval změnu vlastníka pozemku, tedy Pozemkového fondu. »Tak by se třeba mo hla uskutečnit kanalizace na základě smlouvy o smlouvě budoucí. Určitě by nešlo o běžně použitelné řešení,# řekl Ing. Karel Štícha. Pokud jde o představu odblokovat církevní pozemky alespoň uvnitř obcí a buď je předat církvím k podnikání, či za ně církvím nabíd nout jiné pozemky, dále od zastavěných území, ekonom diecéze jednoznačně prohlašuje: "Te
únor 2005
oreticky by podle mého názoru mohla být možná první varianta - vrátit církvím tento majetek a umožnit tím rozvoj těchto území. K navrácení není třeba žádného „odblokování“, příslušný blokační paragraf předpokládá, že situaci vyřeší zákon o tomto majetku. Prak ticky by však byla taková „částečná restituce" velice obtížně proveditelná, vymezení jejího předmětu by narazilo na velké množství pro blémů. Připomínám, že území definované jako „intravilán" právně neexistuje, územní plány podléhají změnám. Jak také odůvodnit, že ze dvou polí vedle sebe se jedno vrací a druhé ne atd.? Druhá možnost je podle mého názoru mimo rámec morálky a etiky. Jinými slovy, stát by tímto řekl: Zabrali jsme vám majetek. Byla to křivda, a proto ho zatím zablokujeme, než připravíme podmínky pro nápravu této křiv dy. Kdyby se však ukázalo, že některá část to hoto majetku je přece jenom hodnotnější, tak to neplatí, tu si necháme a vám dáme něco, co nepotřebujeme. Připomínalo by mně to zři zování rezervací pro Indiány. Dostali území, které osadníci pro jeho neúrodnost nechtěli. Ale když se tam náhodou našla ropa, stěhova li se Indiáni znovu.# BALÍK PROBLÉMŮ TĚŽKNE "Parlament neratifikoval smlouvu s Vatikánem, na problém restitucí se nabaluje nedořešený vztah církve a státu. A z celkem jednoduché zá ležitosti, jakou by bylo zrušení blokace bývalých majetků církví, se stává balík problémů s nejas nou perspektivou,# říká MgA. Jiří Jedlička. "Hlavně mě mrzí, že než se vše vyjasní, přijde naše obec o velkou část renesančního zámku i o možné dotace ze strukturálních fondů EU k jeho opravě. Odstěhuje se nám další skupina mladých lidí a dramaticky se sníží i obecní roz počet. Nejsem si jistý, zda za těchto podmínek má obec dostatečný potenciál přežít v konku renci s obcemi, kterým stát dal možnost stan dardně se rozvíjet ve fungujícím tržním prostře dí,# uzavřel místostarosta Červené Řečice. ■ IVAN RYŠAVÝ
aké desítky hektarů bývalých církevních pozemků brzdí využití investorsky zají mavého území na západním okraji Pra hy, kde se počítá s vybudováním tzv. Západ ního města pro 30 až 40 tisíc obyvatel. Měst ská část Praha 13 pro tuto lokalitu zpracova la - i s pomocí zahraničních odborníků - vy vážený územní plán dokonce už ve čtyřletém předstihu před schválením územního plánu hl. m. Prahy. Poslanec Parlamentu ČR, radní Městské části Praha 13 Ing. Petr Bratský již počátkem minulého desetiletí jako starosta Prahy 13 jednal s premonstráty, kteří vlastní největší část tzv. církevních pozemků na území bu doucího Západního města, o možnosti doho dy v případě jeho zástavby. "Podobný princip jsem jako starosta uplatňoval i s dalšími resti tuenty, například při budování Centrálního parku Prahy 13,« říká. »Šlo o dohodu města, správce pozemku a všech budoucích potenci álních nabyvatelů dotčených pozemků, za ja kých podmínek - bez ohledu na běžící resti tuční soudní spory - získá město souhlasy nutné k územnímu nebo stavebnímu řízení. Byly sjednány ceny, uzavřeny smlouvy o smlouvách budoucích kupních s pojistka mi, že ten, kdo nakonec vyhraje soudní pře, pak prodá v domluveném čase za domluve nou cenu příslušný pozemek na veřejnou in vestici. A tak jsme v řadě případů nemuseli če kat na táhnoucí se soudy a například velkou část parku jsme postavili dříve. Církev jedna la velmi konstruktivně a město i městská část je ve spolupráci s břevnovskými premonstrá ty připravena pokračovat v podobném postu pu i v případě Západního města, až to bude aktuální. Čírkevní pozemky se však v dané lo
T
kalitě nacházejí spíše u Trebonic, tedy v před pokládané další etapě výstavby.# K možnosti případných žalob některých ob cí na stát, který během čtrnácti let nebyl scho pen vyřešit blokaci církevního majetku, a brám jim tak v dalším rozvoji, Ing. Petr Bratský po dotýká: "Nemyslím si, že by blokace církevní ho majetku byla nějak zásadní a jedinou pře kážkou k rozvoji obcí. Jsou-li v jejich vedeních rozumní a komunikativní lidé, jistě se dokáží s církví, případně s dalšími restituenty, dohod nout. Zatím jsem však principiálně nepocho pil rozdíl mezi restituentem-fyzickou osobou (například bývalým sedlákem) a restituentemprávnickou osobou (například církví, ale i spolky, dětskými organizacemi apod.). Církve a další právnické osoby na to zatím doplácejí nejvíce, ale je pravděpodobné, že nyní, kdy je Česká republika členem Evropské unie, budou žaloby v těchto záležitostech u evropských soudních dvorů úspěšné. Náhradu za případ né škody z „ušlého rozvoje" by však obce ná sledně asi jen těžko vysoudily. Církevní a jiné podobné pozemky nejsou jistě jediné, které lze k rozvoji využít.# /rš/
módierni obec
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Plzeň představila netradiční projekty a uspěla Město Plzeň již podruhé uspě lo v mezinárodní soutěži The International Awards for Liveable Communities věnované trvale udržitelnému rozvoji, kvalitě života a životnímu pro středí obcí.
části Červený Hrádek. Projekt zahrnoval ne jen výsadbu nové části biokoridoru, ale též rekonstrukci již funkční plochy krajinné ze leně situované v mělkém údolí drobné vodo teče (odstranění nepůvodních dřevin a de molice zchátralých zařízení sloužících mysli veckým účelům). Realizace biokoridoru při šla na 1 milión korun, přičemž na financová ní výsadeb se podařilo městské správě získat dotaci z evropského programu SAPARD. Územní systém ekologické stability zaujal porotu mezinárodní soutěže zejména kvůli snaze o návrat přírodě blízkých krajinných prvků do okolí města.
roce 2003 se Plzeň ve Finále v nizo zemském Apeldoornu umístila na tře tím místě ve velikostní kategorii PARKY NA PŘÁNI 75 001 - 200 000 obyvatel, v roce 2004 si po lepšila o jednu příčku. Nechceme tvrdit, že Městská správa v Plzni pečuje o 110 ha par naše město je v oblasti udržitelného rozvoje ků, přibližně 15 tisíc alejových stromů a dal již na úrovni měst v tradičních demokraci ší menší plochy zeleně. Postupně zajišťuje ích, není však ani začátečníkem. Podle názo obnovu těchto ploch tak, aby odpovídaly ru mnohých je od 90. let sebevědomým současným požadavkům na krátkodobou re a progresivním městem, které se postupně kreaci obyvatel. mění z »černé« metropole těžkého průmyslu Po dvou zkušenostech z 90. let s negativ na místo nabízející dobré podmínky pro ži ním postojem občanů k rekonstrukci parků vot svých obyvatel i návštěvníků. Zejména se podstatně změnil přístup města k pláno tato trvalá snaha byla zdrojem jeho úspěchu vání obnovy a rozvoje městské zeleně. Aktu v posledních dvou ročnících mezinárodní álním důkazem je intenzívní zapojení veřej soutěže. Z mnoha prezentovaných projektů nosti do připravované regenerace největšího porotu nejvíce oslovily následující projekty. městského parku na Borech. Příkladem úspěšné spolupráce městské PECE O KRAJINU organizace Správy veřejného statku města Stejně jako všechny obce v ČR má Plzeň zpra Plzně (správce městských parků), Centra pro covaný a do svého územního plánu začleně komunitní práci zastupujícího občanský ný územní systém ekologické stability. Jeho (neziskový) sektor a občanů města jsou dva jednotlivé prvky postupně uskutečňuje. V le tzv. parky na přání. První je v blízkosti velké tech 1997 - 2004 bylo vysazeno 1790 stromů ho sídliště Košutka v severní části města, a 23 600 keřů a celkem upraveno 23 ha ploch. druhý vzniká postupně v Plzni - Doubravce. Náklady na tuto činnost dosáhly více než Obě lokality vybrali z většího počtu navrže 4 milióny korun. Většina investic do zlepšení ných míst ve veřejné anketě obyvatelé Plzně. krajiny souvisela s pozemkovými úpravami. Veřejnost se podílela i na přípravě návrhu Největší byla realizace části nadregionál- parků. Na tzv. plánovacích víkendech se ního biokoridoru v rámci pozemkové úpravy společně setkávali zahradní architekti ve východní části Plzně v blízkosti Městské a správci zeleně i občané (většinou z místa
POVODŇOVÝ MODEL
Po povodni v srpnu 2002 se rozhodla městská správa řešit komplexně protipovodňovou ochranu na území města. Účinnost a efektiv nost jednotlivých navržených protipovodňo vých opatření bude ověřována pomocí mo derní metody matematického modelování proudění vody za povodní. Metoda, založená na matematickém řešení vztahů mezi konfi gurací terénu v záplavovém území a výškou hladiny v toku (příp. rychlosti proudění), je v ČR i v zahraničí obecně uznávaným pro středkem k řešení dané problematiky. Povodňový model pořídila Plzeň prostřed nictvím státního podniku Povodí Vltavy, kte rý shromáždil potřebná data a uskutečnil vý běrová řízení na zpracovatele. Město poskyt lo pro tyto práce existující doklady a údaje. Na základě vzájemné dohody o spolupráci a financování vznikl matematický model, je hož cena nepřesáhla 4 milióny korun. Zpra covaný model byl předán v listopadu 2004. Výstupy z povodňového modelu upřesňují záplavová území (včetně jejich aktivních zón) a také stanovují rozsah území ohrožených zvláštní povodní z vodního díla Hracholusky. K dalším výstupům patří i návrh protipovod ňových opatření ve vybraných lokalitách včetně finančních prostředků na realizaci.
FOTO: IRENA KRÁLOVÁ
V
realizace), aby postupně vytvořili návrh po doby nových parků. Bez účasti veřejnosti se neobešla ani jeho realizace. Financování parků bylo zajištěno z rozpočtu správcovské organizace a z peněz určených na regenera ci panelových sídlišť. Na aktivity spojené s participací občanů se podařilo získat dota ci od nadace VIA. Tento dosud netradiční způsob tvorby nových zelených ploch byl v soutěži hodnocen jako inovativní. Za krité rium zvelebování krajiny (parky na přání a územní systém ekologické stability) získa la Plzeň v roce 2003 zvláštní ceny.
Dřevěné prvky zdobí nový park na přání v blízkosti plzeňského sídliště Košutka.
8
moderní obec
Loňská akce ke Dni dětí byla atraktivní tím, že ji provázely pohádkové postavy.
únor 2005
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Soutěž The International Awards for Liveable Communities V soutěži, která se koná již od roku 1998 (v minulých letech pod názvem Nations in Bloom), se hodnotí přístup měst a obcí k jednotlivým kritériím udržitelného rozvoje, kterými jsou zvelebování krajiny, péče o dědictví, ekologicky citlivá opatření, zapojování veřejnosti a plánování budoucnosti. Soutěž začíná každým rokem již koncem jara, kdy přihlášení účastníci zasílají zprávu, jakým způsobem ve své obci naplňují uvedená kritéria a uvádějí konkrétní příklady. Mezinárodní odborná porota vybere poté ze stovek zaslaných zpráv účastníky finále.
Rozsah podpory občanských aktivit v oblasti životního prostředí Rok
Počet projektů
Celkový finanční obnos Fond životního prostředí
2001
10
1 860 000 Kč
2002
24
1 740 000 Kč
2003
13
2001
8
2002
19
990 200 Kč
2003
14
1 271 517 Kč
Nadační fond Zelený poklad
PODPORA OBČANSKÝCH AKTIVIT Plzeň má dobře rozvinutý systém podpory ne ziskového sektoru ve sportu, kultuře, sociální péči, prevenci kriminality včetně životního prostředí. V souladu s Koncepcí péče o životní prostředí schválenou v roce 2001 podporuje občanské aktivity prostřednictvím dvou fon dů. Fond životního prostředí spravuje město a jeho finančním zdrojem jsou pokuty a odvo dy vyplývající z právních předpisů pro životní prostředí. Z tohoto fondu dotuje projekty voblasti péče o zeleň, ekologické výchovy, infor mování veřejnosti, výzkumných úkolů a další, a to formou grantového systému. Nadační fond Zelený poklad zřídilo město pro podporu menších projektů zaměřených na zlepšení stavu zeleně a na ekologickou výchovu. Fond získává každoročně 1 milión korun z rozpočtu města a navíc rozvíjí vlastní fúndraisingovou aktivitu (získávání dalších financí na dotace). V roce 2004 se tento nadační fond zaměřil na propojení obou hlavních oblastí svého zájmu v programu Zelené školní zahrady.
PRINCIP ZAPOJENI PARTNERŮ V letech 2001 - 2003 vznikl v Plzni nový strate gický dokument, který určuje zaměření roz vojových aktivit města do roku 2018. Od po
471 000 Kč
čátku je základním principem tvorby progra mu zapojení partnerů. Ke spolupráci byli při zváni odborníci z Plzeňského kraje, úřadu práce, Západočeské univerzity, podnikatelé, neziskové organizace a veřejnost. Kromě toho se uskutečnily rozsáhlé výzkumy názorů ve řejnosti a podnikatelů na stav a rozvoj města. Při projednám jednotlivých částí programu byla použita metoda otevřených workshopů a konferencí s aktivním zapojením všech zú častněných. Ve spolupráci městských pláno vačů a partnerů tak vznikla komplexní analý za stavu města a jeho rozvojového potenciálu včetně přehledné SWOT analýzy. Hodnocení vyústilo v definování osmi hlavních problémů rozvoje města: 1. Neexistující systém koordinace investiční výstavby. 2. Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem. 3. Úbytek obyvatelstva a suburbanizace. 4. Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou. 5. Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií. 6. Nízká úroveň prezentace města. 8. Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti.
IFAT 2005: V dubnu už počtrnácté stup CR do EU je spojen mj. i se závaz států a 97 245 návštěvníků ze 121 zemí. Rozšíky, které pro náš stát vyplývají z mezi řem hlavního tématu - zásobovám vodou - vy národních úmluv o ochraně životního stavovatelé i návštěvníci výborně přijali. I pro prostředí. Z evropských peněz naše města to organizátor veletrhu Messe Múnchen Gm a obce spolufinancují výstavbu čistíren od bH usiluje nejen o další nárůst mezinárodní padních vod, kanalizačních řádů i vodovodů účasti, ale také o tematické rozšíření programu tak, aby dosáhly na standardy EU. Inspirací a doprovodných akcí. Vel3 výstavních halách pro odborníky z celého světa se stává každé tři a na 170 tisících m2 nabídne specifická odbor roky mezinárodní veletrh IFAT v Mnichově. Ve ná řešení a nejnovější stav vývoje techniky, dá dnech 25. až 29. dubna se jeho brány otevřou le širokou škálu kvalifikovaných služeb v ob již počtrnácté. lasti vodního hospodářství, hospodářství od Od svého vzniku v roce 1966 je IFAT vý padních vod a odpadového hospodářství. Vy znamným veletrhem oboru, což dokázal v ro stavovatelé budou mít možnost přímého kon ce 2002, když hostil 2042 vystavovatelů z 39 kurenčního srovnání, navázání nových ob
V
únor 2005
9. Důsledky krizových situací. Na základě široké diskuse s různými sku pinami občanů ve městě byla definována vi ze jeho rozvoje, která je postavená na třech rozvojových pilířích: 1. Inovační průmysl, vzdělání a výzkum. 2. Prezentace města, cestovní ruch a kultura. 3. Kvalitní městské prostředí. Hlavní problémy města a rozvojové pilíře vi ze vymezují osm hlavních prioritních oblas tí, které jsou rozpracovávány do cílů, opatře ní a projektů. Výsledkem práce širokého týmu zpracovatelů a partnerů je návrh více než 300 konkrétních projektů. Součástí výsledného dokumentu je i pravidelná aktualizace formou zpracování seznamu prioritních projektů na tříleté programovací období a ročních reali začních plánů. Po dobrých zkušenostech zís kaných z přípravy programu se nadále počítá se zapojením partnerů při jeho implementaci.
EKOLOGICKÁ VÝCHOVA V diskusích ke Koncepci péče o životní pro středí i Programu rozvoje města Plzně bylo jako hlavní problém v environmentální ob lasti označováno nedostatečné vědomí sou vislostí lidské společnosti a životního pro středí. Značné úsilí se proto soustřeďuje na ekologickou výchovu dětí, kterou obstarává jak neziskový sektor s podporou města, tak městská správa. Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně zaměřuje ekologic kou výchovu zejména na předškolní a školní mládež. Ke Dni Země je již čtvrtým rokem vyhlašována výtvarná soutěž pro první a dru hé stupně základních škol. Téma je každý rok jiné, ale vztahuje se k jednotlivým složkám životního prostředí. Den dětí je orientován na mateřské školy. Při vycházce se děti na jednotlivých stanovištích učí roztřídit od pad, určit stopy zvířat, najít věci, které do pří rody nepatří apod. Novou akcí, která se konala poprvé v roce 2004, byla podpora Evropského dne bez aut. Pro tento den se podařilo zajistit městskou hro madnou dopravu zcela zdarma. Uskutečnila se také tematická výtvarná soutěž pro základní školy a výstavka nejlepších kreseb v tramvajích, ankety a diskuse přímo na ulicích. ■
MILAN SVOBODA, DAGMAR KAIFEROVÁ Útvar koncepce a rozvoje města Plzně
chodních kontaktů a výměny informací. Pořa datelé veletrhu očekávají také účast 40 vysta vovatelů z ČR. K tematickým okruhům veletr hu budou patřit kromě zmíněných nomenkla tur i recyklace odpadu, sanace starých zátěží, úprava půdy, údržba silnic a zimní údržba, zpracování zplodin a čištění vzduchu, snižo vání hluku a ochrana před hlukem, měřicí, re gulační a laboratorní technika a další. Vzhle dem k aktuálním trendům směřujícím k sou kromým poskytovatelům služeb a využití ino vačního hardwaru IFAT 2005 zvýší také důraz na své hlavní téma - zásobování vodou. V kooperaci s mezinárodními partnery se v jeho rámci uskuteční i 13. evropské sympózi um odpadů a odpadní vody, odborné kongre sy, konference a vystavovatelská fóra. /kž/
moderní obec
9
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na Zlínsku vstříc obcím ůvodci odpadu včetně obcí, kteří produ kují více než 10 tun nebezpečného odpa du nebo více než 1000 tun ostatního od padu ročně, musejí v letošním roce vypracovat plány odpadového hospodářství. O tom, jak »svým obcím« vychází vstříc Zlínský kraj, jsme hovořili s Ing. Tomášem Hladíkem, vedoucím odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje.
P
■ Co dělá váš kraj pro to, aby byly na tuto povinnost obce připravené? V rámci pilotního projektu Zlínského kraje a autorizované obalové společnosti EKOKOM, a. s., Praha, jehož cílem je pomoci obcím snížit náklady na odpadové hospodářství, jsme připravili informační kampaň. Postupně jsme se setkali se zástupci obcí v Holešově, v Morkovicích, Uherském Hradišti, Slavičíně, ve Valašském Meziříčí a Vsetíně. Seznámili jsme je nejen s možnostmi a pod mínkami získání co nejvíce prostředků od společnosti EKO-KOM, ale také s povinnostmi vyplývajícími pro obce z Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje. Kampaň se uskutečnila tak, aby se jí mohly zúčastnit všechny obce, u kterých je nízká výtěžnost vy tříděných složek komunálního odpadu. Poté probíhalo seznámení obcí s metodickým po kynem, který na podzim roku 2004 zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Ve snaze zjednodušit tyto informace a ulehčit staros tům práci s poměrně obsáhlým dokumentem jsme vypracovali pro obce stručnější výklad s doplněním našich zkušeností, ke kterým jsme dospěli při tvorbě krajského plánu odpa dového hospodářství. ■i Obce nyní oslovují firmy nabízející zpra cováni plánů. Pokud se chtějí poradit, co jim doporučujete? Naše zkušenosti ukazují, že těch firem není mnoho, ale v nabídce jsou velké cenové rozdí ly. Dokonce takové, že jedna z nich nabízí až
Ing. Tomáš Hladík, vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu Zlínského kraje.
třetinovou cenu té nejdražší. Některé firmy mohou zpracovat plán levně, v souladu se zá konem, nicméně pouze v minimální verzi. To znamená, že obec vynaloží prostředky jen na zpracování plánu, který sice bude mít, ale jeho praktické využití bude minimální. Jiné firmy jsou dražší, ale jsou schopny zpracovat tento dokument tak, že v jeho rámci nabídnou obci řešení v širším kontextu. Realizací tohoto řeše ní by obec mohla snížit náklady na odpadové hospodářství a pak v konečném důsledku ne bude muset příliš zvyšovat poplatky za likvi daci odpadů na občana. Jinými slovy, tyto pro mnohé obce cenově méně dostupné firmy po skytují komplexní a kvalifikovanou službu se znalostí podmínek v místě, což může být na konec přínosem pro obec a samotného obča na. Je proto těžké radit. Rozhodnutí je jen na obcích. Setkal jsem se dokonce i s názorem, že si některé obce chtějí plán vypracovat samy. Nedoporučuji to, protože při jeho tvorbě je po třebné vycházet z širšího kontextu. ■■ S jakými dotazy se na vás starostové ob racejí? Ještě nedávno chtěli například vědět, kolik vypracování plánu může stát. Dnes se spíše
PRAŽSKY VELETRŽNÍ AREÁL PRAGUE EXHIBITION CENTRE LETŇANY
ptají, jak by ty plány měly vypadat, protože mnozí se na webové stránky ani nepodívají. Jiné dotazy jsme zatím nezaznamenali. Možná je to tím, že obce dosud nemají zpra cované rozpočty na letošní rok a domnívají se, že do října mají ještě dost času. Také ne vědí, kolik peněz na jejich vypracování bu dou moci ze svých rozpočtů vyčlenit, ale při bližně polovina z nich už s nějakými pro středky počítá. ■ Spatřujete v souvislosti s připravovanými plány nějaká pozitiva? Především je dobré, že některé obce do to ho nejdou zcela samy, ale pokud mají napří klad mikroregion, vtahují se do toho i obce, které plány zpracovávat nemusejí. Vycházejí z toho, že mají stejnou firmu na likvidaci od padů a společně ji lépe přimějí ke změnám. Pokud zamýšlejí zřídit v obci například sběr ný dvůr či kompostárnu, snaží se oslovit okolní, zvláště menší obce, které by těchto služeb v budoucnu mohly rovněž využít. To je ten správný postoj. Mohou zapojit do tohoto procesu celý mikroregion, sdružit prostředky a provozovat odpadové hospodářství v ob cích levněji. Týto snahy se už projevily jak na Kroměřížsku, tak na Vsetínsku či na Uherskohradišťsku. (O doporučeních pro plán odpadového hos podářství původce - obce jsme psali v Moderní obci č. 112005, str. 39 - pozn. redakce.) ■ ALŽBĚTA ŠKARPICHOVÁ
DOPLŇTE, PROSÍM, NÁSLEDUJÍCÍ ÚDAJE HŮLKOVÝM PÍSMEM
Ochrana osobních údajů: informace z této vstupenky budou uloženy v návštěvnické databázi ABF, která slouží pro zasílání informací o dalších akcích a budou předány pouze firmě, která vás na akci pozvala
denně: 10.00 - 1 8.00 hod., 1 2.3. - 9.00 - 1 8.00 hod
Ecýity 11. veletrh životního prostředí a úspor energií
TTVTT
_LL \ v
Příjmení 3. ročník mezinárodního odbomého veletrhu <S bazénů, bazénových °0/y^ technologií, saun a solárií
Adresa - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - odborné výstavy městské a veřejné
želet zelene im město
1. ročník výstavy Investičních příležitostí
1-ročník výstavy úklidového průmyslu a tištění
,ii“ iiiiiini
10
ABF, a.s.. Veletržní správa. Václavské nám. 29,111 21 Praha 1 +420 222 891 133, Fax: +420 222 891 199
Tel.:
O
o odborná spolupráce
partneři
Firma - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - IČO
orn /'"'iTrrrxz k^t-L "w-L -L JL
Organizátor
model obec
mód*lerm obec
Jméno
www.abf.cz www.vystava-city.cz www.vystava-bazeny.cz
CAD 70
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - PSČ Tel.
__________________________________
Fax
__________________________________
MO-000018
1
O UARIMEX—
http://____________________________________
ODPADY eStav.cz
{g)tzbinfp
QnZČNa SAUNU
únor 2005
TÉMA
FOTO: PAVEL TOMlSEK
regenerace panelových domů a sídlišť
Zájem o program v letošním roce opět výrazně vzroste Po čtyřech letech trvání Programu regenerace panelových sídlišť je patrné, že tento způsob podpory všestranného zlepšení prostře dí rozsáhlých a zpravidla zanedbaných obytných celků je účinný a že zájem měst o účast v tomto programu každoročně vzrůstá. otace z Programu regenerace pane lových sídlišť (dále jen program) byly v roce 2004 rozdělovány již potřetí.
D
REKAPITULACE ÚČASTI Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmín kách poskytování dotací ze státního rozpo čtu na podporu regenerace panelových síd lišť nabylo účinnosti 1.1.2001 a hned v tom to roce bylo podáno 28 žádostí, z nichž 13 bylo vybráno pro dotaci. Zájem o tuto účin nou formu pomoci, která se pozitivně proje vila ve vzhledu sídlišť již při těchto prvních realizacích, v dalších letech intenzívně vzrů stal. V roce 2002 bylo předloženo již 59 pro jektů, dotace byla poskytnuta 18 městům. Rok 2002 byl však rokem, kdy mnoho obcí zasáhly povodně. V důsledku živelné ka tastrofy takového rozsahu nebylo v roce 2003 na regeneraci sídlišť dostatek finanč ních prostředků a dotace nebyly poskytová ny, přesto však nelze tento rok považovat z hlediska přípravy a postupu regenerace za promarněný. Četná města připravovala v tomto období projekty regenerace, většina
únor 2005
zpracovatelů využila konzultací nabízených na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, které poskytuje Ústav územ ního rozvoje (ÚÚR) v Brně. Výsledkem pří pravy bylo nejen množství předkládaných projektů v roce 2004, ale i výrazné zvýšení je jich kvality'. Počet žádostí se oproti prvnímu roku více než ztrojnásobil, bylo podáno 91 žádostí a téměř polovina přiložených pro jektů dosahovala vysoké úrovně zpracování.
Nejúspěšnější žadatelé V roce 2004 se z celkového počtu žádostí 17 měst ucházelo o dotaci již potřetí. Většina z nich obdržela podporu v některém z minulých let, 5 žádostí však bylo úspěšných po celou dobu trvání programu. Byly to žádosti měst: Havířova, jehož projekt pro sídliště Sumbark II byl v roce 2001 nejlépe zpracovaným projektem, Pardubic - sídliš tě Polabiny, Tábora - sídliště Nad Lužnicí, Vsetína - sídliště Jasénka a Sázavy. Všechna města dispo nují velmi kvalitně zpracovanými projekty, které úspěšně obstály i v silné konkurenci roku 2004.
Dotace byly rozděleny mezi 22 žadatelů. V příslušném nařízení vlády je maximální výše dotace stanovena do výše 70 % nákla dů na úpravy uvedené v žádosti a v letech 2001 a 2002 byly takto dotace poskytovány. V roce 2004 byla vzhledem k značnému zvýšení počtu žadatelů výše poskytnuté částky limitována hranicí 6 miliónů korun na jeden projekt. V letošním roce se bude při poskytování dotací postupovat obdob ně.
NEJLÉPE ZPRACOVANÉ PROJEKTY V ROCE 2004 Jedním z nejkvalitnějších projektů před ložených v loňském roce byl projekt rege nerace sídliště Předmostí v Přerově, jehož obsah i formální zpracování důsledně re spektuje požadavky nařízení vlády. V ře šení je vtipně zdůrazněna bezprostřední návaznost sídlištní zástavby na významné archeologické naleziště pravěkého osíd lení. Mezi další kvalitou nadprůměrné projek ty náleží zejména projekty sídlišť v Chro pyni, Vysokém Mýtě a Přešticích. V roce 2004 se do Programu regenerace sídlišť po prvé zapojilo město Brno, a to projekty re generace sídlišť Žabovřesky a Kamenný vrch. Oba projekty jsou zpracovány na vy soké úrovni a náleží mezi 10 nejlepších projektů předkládaných v loňském roce. >
moderní obec
11
TÉMA
regenerace panelových domů a sídlišť
> NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY PROJEKTŮ V úvodu nařízení vlády č. 494/2000 Sb. je sta noven cíl regenerace: přeměna sídlišť ve více účelové celky. Projekt regenerace je zde defi nován jako projekt sledující komplexní zlep šení obytného prostředí. Příloha nařízení vlá dy pak stanoví postup při zpracování projek tu a náležitosti jeho obsahu. Veškeré tyto po žadavky je nezbytné při zpracování projektů akceptovat a důsledně dle nich postupovat. Způsob řešení problémů sídliště je zcela v kompetenci příslušného města a vybrané ho zpracovatele, právní předpis se vztahuje pouze na formální úpravu projektu. Již v průběhu konzultací na ÚÚR bylo pa trné, že někteří zpracovatelé projektů nejen dle nařízení vlády nepostupují, ale toto naří zení vůbec neznají. Je proto v zájmu měst, aby již při zadávání projektů bylo zdůrazně no, že projekt regenerace není volně interpretovatelný pojem, aleje projektem dle pří slušného nařízení vlády. Projekty, předložené v roce 2004, které podle hodnocení našeho ústavu nedosaho valy požadované úrovně, vykazovaly téměř shodné nedostatky. Některé, ačkoliv dobře zpracované projekty, byly znehodnoceny opomenutím požadavku komplexnosti. Pro jekt nelze zaměřit pouze na řešení sadových úprav nebo zajištění parkovacích míst. Po kud se v sídlišti jiné problémy nevyskytují, pak je zapotřebí tuto skutečnost vysvětlit a již v analytické části projektu doložit. Požadavek komplexnosti se projevuje i v požadavku zaměření projektu na všechny věkové skupiny obyvatel. Vývoj věkové sklad by obyvatel, který je zahrnut do analytické části projektu, je jedním z výchozích podkla dů pro tento aspekt návrhu. Každoročně se opakující závadou je nedo statečné, případně nepřehledné členění po stupu na jednotlivé etapy, které musí vždy
odpovídat jednotlivým rokům. Dotace se po skytuje vždy na jeden rok a žádost se vztahu je pouze na akce, které jsou v projektu, a to jak v textu, tak graficky, vyznačeny pro reali zaci v příslušném roce. K žádosti je pak v souladu s nařízením vlády nutné doložit územní rozhodnutí, případně stavební po volení na tyto akce. nejčastější nedostatky
PŘI PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTI Některé závady při podávání žádostí se opa kují každoročně. Není vzácností žádost, u které chybí některá příloha, navzdory to mu, že přílohy žádosti jsou jednoznačně sta noveny v příslušném nařízení vlády. Jen v jednom případě však byla podána žádost, ke které nebyl doložen projekt regenerace. Byl to projekt velice dobře zpracovaný a na děje na poskytnutí dotace by byla značná, takto předložená žádost je však zcela bez předmětná. Zásadní závadou je často způsob vyplnění vlastního formuláře žádosti. Vyjmenované akce, jejich rozpočtové náklady a požadova ná dotace musí zcela odpovídat těmto úda jům v projektu. Pokud se město rozhodne ke změně, musí se tato změna projevit i v pro jektu. Chybným vyplněním formuláře a opo menutím některé přílohy se často města, která vložila prostředky ze svého rozpočtu do zpracování projektu, vyřazují v příslušném roce z účasti v programu.
AKTIVITA MĚST Zájem měst o regeneraci sídlišť na jejich úze mí se však neprojevuje pouze pořízením pro jektu regenerace a podáním žádosti. Zastupi telstvo města současně se schválením pro jektu schvaluje i navrhované náklady na jed notlivé etapy v jednotlivých letech a z nich vyplývající finanční spoluúčast města. Lze te dy předpokládat, že město příslušnou částku
POTŘEBUJETE ATRAKTIVNĚ VYBAVIT DĚTSKÁ HŘIŠTĚ? HARI — houpadlo na pružině to dokonale splňuje • zdůrazňuje aktivní pohyb dítěte • zajišťuje bezpečnost provozu (evropský Certifikát, pružina 2 roky záruka) • odolá i zatížení dospělého člověka • umožňuje jednoduchou montáž bez betonování • můžete si vybrat z 23 tvarových druhů EUROGAME, s. r. o. - Zarámí 4422, 760 Ol Zlín Mobil: 603 447 483 Fax: 577 224 170 Internet: www.eurogame.cz E-mail:
[email protected]
12
moderní obec
na realizaci vybraných akcí i v případě, že ne obdrží dotaci, skutečně poskytne. Projekt regenerace musí vycházet z reál ných požadavků obyvatel sídliště a jeho řeše ní by mělo zajistit logickou návaznost jedno tlivých akcí. Zpracování projektu v souladu s nařízením vlády předchází rozsáhlá infor mační propagace, schůzky s občany a anke ta. Veškerá tato činnost směřuje k tomu, aby se obyvatelé sídliště se záměrem regenerace ztotožnili. Neuskuteční-li se pak žádná z ak cí projektu, lze očekávat negativní postoj obyvatel k dalšímu vývoji sídliště. Ústav územního rozvoje zjišťuje každoroč ně formou dotazníků zasílaných městům, která se neúspěšně ucházela o dotaci, zdali byly na sídlišti realizovány některé akce pod le projektu. Při hodnocení žádostí těchto měst podávaných v dalším roce je reakce měst na tento dotaz jedním z kritérií. Většina dotčených měst odpovídala na dotaz o činnosti Idadně, v šesti městech se však žádná akce neuskutečnila, v jednom případě město přímo sdělilo, že bez dotace naprosto nehodlá na sídlišti cokoliv upravo vat. Zcela ojedinělá a překvapující byla reak ce města, které pořídilo v roce 2002 projekt regenerace a podávalo žádost o dotaci, kte rou nezískalo. Na dotazníky posílané v le tech 2003 a 2004 město odpovědělo, že ne má žádné sídliště, neboť všechny byty byly již prodány. V textu nařízení vlády č. 494/2000 Sb. je jednoznačně uvedeno, že dotace není určena na opravy panelových domů, což bylo v příslušném městě známo v roce 2002, ale již nikoliv v roce 2003. Nao pak, sice jen výjimečně, se vyskytují města, jejichž žádost neuspěla a přesto dokončují velmi kvalitně regeneraci bez dotací, pouze z vlastních prostředků. Náš ústav rozesílal v roce 2001 informační leták všem městům, na jejichž území je pane lové sídliště. V tomto letáku jsou vysvětleny základní principy programu a postup při zpracování projektu a podávání žádosti. Jak je patrné, ne všude byl tento leták akceptován. V letošním roce připravujeme nový leták, kde budou stručně zopakovány údaje o programu a shrnuty zkušenosti z ústavem poskytova ných konzultací a z hodnocení projektů.
LETOŠNÍ
nárůst zájmu
Do programu se dosud nezapojilo přibližně 200 měst, což jsou téměř dvě třetiny z celko vého počtu měst, na jejichž území je panelo vé sídliště. Zájem těchto měst o účast v pro gramu zjišťuje rovněž náš ústav dotazníko vou akcí. Jako každý rok, několik měst přes veškerou snahu Ministerstva pro místní roz voj o šíření informací odpovědělo, že nemají žádné panelové domy ve vlastnictví, takže se jich žádná dotace netýká. Dalších zhruba 40 měst se hodlá o podporu ucházet. Z průzkumů je patrné, že zájem o regene raci sídlišť nejen trvá, ale opět v letošním ro ce výrazně vzroste. Pro pořizovatele i zpraco vatele projektů regenerace tak vyplývá poža davek stálého zvyšování úrovně projektů a ostatních příloh žádostí. ■
MARIE TOMÍŠKOVA Ústav územního rozvoje v Brně
únor 2005
regenerace panelových domů a sídlišť
téma
Havířovský projekt je jeden z nej lepších
N
Původní úzké ulice Konzumní a Orlí se změnily na příjemnou obytnou část sídliště.
užitých plochách parkovací místa, parky, shromažďovací plocha apod. Na celém území při bylo nové veřejné osvětiem a mobiliář. Obyva telé se také mohli radovat ze sportoviště, upra veného vnitrobloku, zeleně i dětského kruho vého hřiště a ostatních nových úprav. První etapa včetně projektové dokumentace a pří pravy stála téměř 43 mil. Kč (z toho státní do tace 29,8 mil. Kč). Ve druhé etapě za 20 mil. Kč (státní podpora 8 mil. Kč) se původně úzké uli ce Konzumní a Orlí plné zaparkovaných a pro jíždějících aut přeměnily na obytnou lokalitu,
Kde kvetou balkóny i celé ulice
v jejímž centru přibyl nový park včetně měst ského mobiliáře a veřejného osvětlení. Pro parkování je tam k dispozici 44 stání včetně čtyř míst pro osoby se změněnou schopností pohybu. Zatím poslední třetí etapa se zaměřila na úpravu vnitrobloku ulice Jedlové (rekon strukce ulic Chrpové, Moravské, aleje ulice Akátové, ulice Jedlové, Letní). Přibyly tam ne jen pěší cestičky, ale i tři samostatná hřiště pro nejmenší děti včetně prolézaček, písko viště, houpaček, kuželek apod. Zatímco větší děti mohou využívat horolezeckou stěnu, do spělým je určeno hřiště na odbíjenou s umě lohmotným povrchem. Projekt opět pamatu je na výsadbu vzrostlých stromů a keřů. Chodníky byly navrženy v místech nejvíce prošlapaných pěšinek. U každého bytového domu je hřiště pro nejmenší děti. NáWady na tuto etapu dosáhly 14 mil. Kč (státní příspě vek 6 mil. Kč). Stavba navázala na loňskou úpravu bytových panelových domů Jedlová 2, 4 a 6 v rámci pilotního projektu SUREURO. V letošním roce začne 4. etapa regenerace sídliště Šumbark II (stavba Prodloužená Aká tová). Vzhledem k předpokládané investici 41 mil. Kč potrvá dva roky. Počítá se s úpravou centrální části sídliště před věžovými domy a chodníků v přirozených trasách. Projekt také předpokládá vybudování dvou parčíků, /jo/
tovací a další zařízení. Projekt Eurosportparku již prezentovalo jak na kraji, tak u jednotlivých ministerstev. Nyní čeká na jeho zhodnocení. Největší chloubou města však jsou rozkvet lé balkóny, domy, ulice i celá sídliště. Loni na jaře vyhlásilo soutěž, která byla především vý zvou pro všechny milovníky květin ve městě. Soutěžilo se v kategorii - rozkvetlé okno, roz kvetlý balkon, lodžie a rozkvetlá zahrada. Ko-
rvní panelové domy se začaly ve Frenštá dou je mj. to, že je napájen z vlastní vrtané tě pod Radhoštěm stavět v 60. letech, po studny, ve které je voda 14 stupňů teplá a tak slední v polovině 80. let 20. století. Po ji není třeba tolik ohřívat. V létě jej denně stupně vznikla sídliště Školská čtvrť, Beskyd navštíví až tři tisíce zájemců - místních oby ské sídliště, objekty Pod Kopci a Pod Řičí. vatel i turistů. Menší část panelových domů vlastní bytové družstvo a státní podnik Lesy ČR. Převážná část však patřila městu. Proto i jeho záležitostí byly veškeré potřebné opravy, kterých v po sledních patnácti letech, jak nám potvrdil Ing. Pavel Orlík, starosta Frenštátu, nebylo oprav du málo. Probili ala rekonstrukce bytů, zatep lování domů, opravy balkónů apod. Postupně po etapách však město byty pro dávalo do osobního vlastnictví. V letošním ro ce by měla privatizace skončit. Ze současných 1275 bytových jednotek zůstane městu na 700 bytů. Peníze, které město za prodej panelových bytů získává, plně investuje do výstavby tzv. startovacích bytů pro mladé rodiny. Městu však i nadále připadne starost o vše, co k příjemnému bydlení patří. Ať již to jsou parky, dětská hřiště, sportoviště, obchodní zařízení či parkoviště. Především možnos Ve Frenštátě pod Radhoštěm lze obdivovat rozkvetlé balkóny, domy, ulice i celá sídliště. tem sportování včetně vhodného využití vol ného času věnuje pozornost. Před pěti lety vybudovalo aquapark s ohřívanou vodou, Samozřejmostí jsou ve Frenštátě tenisové mise, která soutěž hodnotila, to opravdu ne hřištěm na plážový volejbal a dalšími atrak kurty, sqaush centra, bowling, kuželny, spor měla lehké. Důležité však bylo jediné, že zkráscemi. Aquapark, jak uvedl starosta Ing. Pavel tovní střelnice apod. Město má i do budoucna něl celý Frenštát pod Radhoštěm. ■ Orlík, si nejenom na sebe dokáže vydělat, ale velké plány. Starou tovární halu chce (i za po je i přínosem pro město. Jeho velikou výho moci dotace EU) přestavět na sportovní, ubyEVA SADÍLKOVÁ
P
únor 2005
moderní obec
13
FOTO: ARCHIV
a sídlišti Šumbark II. v Havířově po staveném v 80. letech minulého stole tí je celkem 2219 bytů, z toho 2210 v panelových domech, v nichž bydlí více než šest tisíc obyvatel. Jeho regenerace začala už v říjnu roku 2001 a její dokončení se kvůli vy sokým finančním nákladům (282,7 mil. Kč) předpokládá nejdříve v roce 2010. Ústav územního rozvoje v Brně považuje projekt regenerace panelového sídliště Havířov - Šumbark II. kvalitou zpracování a záměrem zajeden z nejkvalitnějších. Jeho cílem je dobu dovat standardní vybavení sídliště, zlepšit do pravní situaci, zvýšit počet parkovacích míst a propojit stávající obslužné komunikace. Pro jekt zohledňuje také podmínky pro sociální a kulturní rozvoj a pro využívání volného času, zejména dětí. Veškeré funkční a prostorové úpravy by měly zvýšit kvalitu života na sídlišti a postupně dosáhnout jeho přeměnu v plno hodnotný městský prostor. Přípravě a zpraco vání regenerace sídliště předcházely průzkumy a analýzy zpracované již v prosinci 1999. Jed ním z podkladů byla anketa mezi obyvateli síd liště, jejíž závěry pak město s veřejností prodis kutovalo. Anketa jednoznačně potvrdila odlidštění sídliště a jeho »noclehárenský« charakter vyžadující komplexní humanizaci. Vletech 2001 až 2004 se uskutečnily tři eta py regenerace sídliště. V první vznikly na nevy-
^ téma regenerace panelových domů a sídlišť
Důležitou roli sehrála v Kopřivnici komunikace s občany Zastupitelstvo města Kopřiv nice schválilo v květnu 2002 Strategický plán ekonomické ho rozvoje města, jehož sou částí je i záměr humanizovat panelová sídliště, zejména síd liště Sever. oupím byt v Kopřivnici - mimo síd liště Sever! I takové inzeráty se ještě nedávno objevovaly v regionálních novinách Kopřivnická. Šedé domy, zeleně, nedostatek parkovacích míst, hluk a minimum možností ke sportování. Ne vábné prostředí panelového sídliště ze 70. let minulého století. V současné době tam žije 5200 lidí, tj. necelá čtvrtina obyvatel města. Tato část města byla vybrána jako pilotní projekt plánované regenerace.
K
;
z
Staré lavičky byly nahrazeny novými.
Důležitou roli při jeho přípravě a zpraco vání sehrála od počátku komunikace s ve řejností. Zapojení občanů do jednotlivých etap se stalo součástí Plánu zdraví a kvality života Zdravého města Kopřivnice. »Dosud vše probíhalo tak, že odborníci něco vy mysleli a město to zaplatilo. Nyní chceme naslouchat místním lidem, kteří nejlépe vědí, co je třeba změnit, aby byl život na sídlišti lepší,« uvedl Ing. Hynek Kulíšek, ve doucí odboru životního prostředí a země dělství Městského úřadu Kopřivnice. »Na financování první etapy regenerace sídliště Sever jsme na jaře roku 2004 obdrže li od Ministerstva pro místní rozvoj dotaci ve výši 70 %. Podmínkou pro její získání bylo zapojení veřejnosti do zpracování projekto
14
módilerm obec
vé studie, které zase dotoval z 80 % Morav skoslezský kraj (opět platila podmínka účas ti občanů). Město se tak podílí na investicích do první etapy 30 % a do přípravy studie 20 %,« vysvětlila Mgr. Radka Chalúpková, koordinátorka projektu Zdravé město a místní Agendy 21. VEŘEJNÁ SLYŠENI Regenerace sídliště Sever byla rozdělena do sedmi etap. První začala výběrem zpracova tele projektové dokumentace a odborného partnera pro komunikaci s veřejností. Pro středníkem pro komunikaci města s občany se stalo Centrum pro komunitní práci Mo málo ravskoslezsko (CpKp), projektovou doku mentaci zpracuje olomoucký Ateliér Bon mot, spol. s. r. o. Se záměrem města regenerovat sídliště se veřejnost poprvé seznámila na veřejném sly šení v červenci 2003. Občané upozorňovali například na nedostatek parkovacích míst a laviček, hlučnou U-rampu pro skateboardisty apod. Do zpracování projektové doku mentace se lidé svými náměty zapojovali i na dalších pracovních setkáních. Kdo chtěl, mohl využít i k tomu účelu zřízenou telefon ní linku nebo e-mail. Veřejná slyšení prová zely také dvě několikadenní výstavy navrho vaných úprav. O plánovaných akcích, jejich průběhu a výsledcích informovaly plakáty, místní kabelová televize, městský rozhlas, místní a regionální tisk i internetové stránky projektu. JAK TO VIDĚLY DĚTI Ještě před prvním veřejným slyšením radni ce oslovila děti. V závěru školního roku 2002 - 2003 se konala výtvarná soutěž, které se zú častnilo více než sto mladých »architektů« ze Základní školy 17. listopadu a z Klubu Ka marád. »Z výtvarných prací bylo možné vy číst, že děti ze sídliště Sever mají rády vodu. Malovaly nejrůznější fontánky, vodotrysky, rybníčky a bazény. Architektům se myšlenka líbila. Nechali se přáním dětí inspirovat a v pomyslném centru sídliště navrhli ve stu dii regenerace malou fontánku. Děti neza pomínaly ani na skateparky, koše na streetball, pingpongové stoly, horolezecké stěny, kuželky, dětská hřiště a odpočinkové koutky s lavičkami a osvětlením. Na výkresech se objevovaly nejen ovocné stromy, domečky s občerstvením, ale i veřejné suché záchod ky, policisté a kontejnery na tříděný odpad,« upřesnil Ing. Hynek Kulíšek. Všechny výkre sy byly předány Ateliéru Bonmot, spol. sr. o., a tvůrci 17 nejlepších prací byli odměněni diplomy. CO PŘINESLA ANKETA S velkým zájmem veřejnosti se setkala anke ta, která se na sídlišti Sever uskutečnila v srpnu 2003 a na žádost občanů byla pro-
Před prvním veřejným slyšením radnice oslovila děti, které svá přání vyjádřily kresbou. Autorkou této kresby je Lucie Strejčkové.
dloužena až do konce září. Zjišťovaly se ná zory obyvatel z této lokality na trávení vol ného času, dopravu, veřejnou zeleň a na problematiku psů. »Byla to dotazovací akce, která zahrno vala vhazování anketních lístků do schrá nek a vyplňování obsáhlejších dotazníků spolu s tazateli CpKp. Do konce září jsme shromáždili více než 300 vyplněných do tazníků,« doplnila Radka Chalúpková. Za nejpalčivější problémy lidé označovali hluk, nepořádek u kontejnerů, složitou do pravní situaci, nedostatek parkovacích míst a laviček nebo psí výkaly na veřejných prostranstvích. Spokojeni byli s množstvím zeleně, měla by se však zlepšit její údržba. Uvítali by také nový park a opravu dětských hřišť. V roce 2004 na sídlišti Sever stačili posta vit nové parkoviště (37 parkovacích stání), zrekonstruovat příjezdovou cestu ke gará žím a do dvora ZŠ 17. listopadu. Byly napří klad instalovány nové lavičky. První etapa »tvorby nové tváře« sídliště Sever si vyžádala zhruba 6,5 mil. Kč, z toho 4,5 mil. Kč město získalo v dotačním řízení. »Od prosince 2004 probíhá plánování úprav dalších šesti lokalit sídliště, napří klad parčíku, prostoru před školou a dvou vnitrobloků. Měla by se tam obnovit hřiš ťátka, upravit sáňkovací kopce, lavičky, chodníky mezi vybranými paneláky apod. Počítá se i s vytvořením dalších parkova cích míst. O rozsahu druhé etapy regene race sídliště Sever rozhodne přidělení či nepřidělení dotace, o kterou město opět požádá Ministerstvo pro místní rozvoj. Úhradu celé potřebné částky by ze svého rozpočtu nezvládlo,« shrnula Radka Cha lúpková. ■ MARKÉTA ŽIDLIČKA
únor 2005
MO-000021
Střiženo na míru bytovým družstvům
Hypoteční úvěry pro bytová družstva dostupné moderní bydlení
f
komplexní opravy domů výhodné úrokové sazby splácení až 20 let využití státních dotací kvalifikované poradenství
Kontaktujte nás
Bt 242 419140 f 242 419 128
[email protected] www.hypotecnibanka.cz
Hypoteční banka ZKRATTE Sl CESTU DOMU
I
téma
regenerace panelových domů a sídlišť
»Pouhá« výtvarná kvalita nestačí Ulice, náměstí a parky se v naší zemi za poslední desetiletí 20. sto letí staly fenoménem nejen architektury a urbanismu, ale dostaly se do popředí zájmu komunálních politiků i veřejnosti. osob a materiálu mezi jednotlivými částmi o letech nuceného nezájmu o věci ve města a dopravní obsluhu každého domu. řejné včetně veřejných prostorů se ve řejné prostory staly »tématem dne«. Tato funkce má značné prostorové nároky. S výjimkou koridorů sloužících čistě auto Důvodem pro to bude jistě fakt, že můžeme mobilovému nebo naopak jen pěšímu pro položit rovnítko mezi kvalitou městských vozu dochází ve všech ostatních prostorech veřejných prostorů a kvalitou života ve měs ke kolizi (především) těchto dvou systémů, tě jako celku. A tak je nasnadě, že vzniká po které se navzájem ovlivňují a omezují. třeba vytvářet kvalitní veřejné prostory pro V podmínkách většiny našich měst je nere kvalitní městský život. gulování množství a pohybu automobilové dopravy jedním z hlavních faktorů, které CO DĚLÁ VEŘEJNÝ PROSTOR » ÚSPĚŠNÝM «? přispívají k devastaci veřejných prostorů ja kožto míst sociálních kontaktů. V obyvatel Zkušenosti z úprav veřejných prostorů 90. ném veřejném prostoru by se převládajícím let 20. století ukazují, že »pouhá« výtvarná a preferovaným pohybem měla stát pěší kvalita kvalitu veřejného prostoru nezaručí. chůze, eventuálně jízda na kole. Druhý Můžeme totiž nalézt ulice, náměstí či parky, funkční typ - pobytový spočívá ve vytváření které byly nákladně přebudovány na základě prostoru pro veřejný život, tzn. pro celou kvalitního výtvarného návrhu, jejich obliba škálu činností a sociálních kontaktů (zpravi a množství návštěvníků se ale v mnoha pří dla neformálních) spojených s pohybem padech nedají srovnat s prostory méně ná a pobytem obyvatel či návštěvníků města ve kladně i výtvarně »precizně« vyvedenými. veřejném prostoru. Vzhledem k rozmanitos Co tedy způsobuje onu »oblibu« neboli ti veřejných prostranství jsou z hlediska za »úspěšnost« veřejného prostoru? Tím zaklíjištění optimálního plnění této funkce kla nacím slovem je obyvatelnost. Veřejný pro deny na konkrétní místa odlišné požadavky stor, stejně jako obývací pokoj v našem bytě, na vybavení a uspořádání prostoru. musí být dobře obyvatelný, abychom v něm rádi byli a rádi se do něj vraceli. CO JE VE VEŘEJNÉM PROSTORU S obyvatelností veřejných prostorů úzce souvisí lidské činnosti a aktivity, které se na DŮLEŽITÉ? Významné, ale v našich podmínkách stále nich odehrávají. I když přítomnost lidí ne ještě ne zcela zažité, je zkoumání veřejných musí nutně znamenat, že určitý prostor je obyvatelný, je potřeba zdůraznit, že každý prostorů z hlediska kvality jejich přírodních obyvatelný veřejný prostor je lidmi využí podmínek. Je to zejména sledování klima tických podmínek - oslunění či zastínění ve ván. Takový veřejný prostor lidi přitahuje, řejného prostoru, množství a kvalita zeleně, a to nejen ty, kteří tudy musejí projít, ale i ty, vítr, přítomnost vodního prvku či hlukové kteří sem přijít chtějí. Důvodem jsou nejrůz nější aktivity a vzájemné kontakty, které se pozadí, nebo čichové vjemy. ■ Sluneční svit: Přítomnost dostatečné v tomto prostoru mohou mezi lidmi odehrá vat. Každý obyvatelný veřejný prostor musí ho množství slunečního svitu (zejména dobře fungovat, potěšit své návštěvníky a uspokojit také některé jejich specifické po žadavky, tj. musí jim poskytnout služby, možnost zúčastnit se zábavy nebo v ústraní odpočívat. A právě souhru a vzájemné půso bení různých lidských aktivit v jednom pro storu je nutné vyřešit. Při rozhodování o tom, co dělá veřejný prostor úspěšným, je přitom obtížné oddělit od sebe sociální a fyzické faktory. Tímto vzta hem se jako první zabýval profesor Jan Gehl. Gehlův způsob členění aktivit na povinné (ty se odehrát musejí - cesta do práce či školy, cesta za nákupy apod.), volitelné (ty, co se odehrají, jen je-li k tomu vhodné prostředí sezení, hry dětí, rekreace atd.) a společenské (kontakty mezi lidmi) není ovšem jediný. Jinou variantou je členění na aktivity pod Odpadkové koše nebo orientační systém je le jejich dynamického charakteru - na akti nezbytnou podmínkou každého obyvatelného vity pohybové a pobytové. Pohybovými akti prostoru - viz královéhradecká pěší zóna vitami je zejména funkce dopravní, která za (Čelakovského ulice). jišťuje ve veřejných prostorech přepravu
P
16
moderní obec
Vodici pruh pro nevidomé na pěší zóně v Hradci Králové vybudovaný za několik tisíc korun končí pod předzahrádkou restaurace.
v jarních a podzimních měsících) je vý znamný faktor ve veřejném prostoru zejmé na v našich podmínkách, kde je sluneční svit oceňován a považován za výhodu. Naopak vedle toho je třeba, aby veřejný prostor po skytoval dostatečné množství zastíněných ploch (zejména v průběhu léta). Je třeba, aby zde byla dostatečná zelená plocha a stromy, které poskytnou dostatek stínu a skrytu pro lidi během horkého období. ■ Zeleň: Působení veřejného prostoru určuje přítomnost zeleně. Zeleň přináší směsici činností - klid, relaxaci stejně jako živost a aktivitu. Je proto pro život města ne zbytná a její dostatečné a dobře přístupné množství je naprosto nutnou podmínkou obyvatelného města. ■i Vítr: Je jedním z klimatických faktorů, který může výrazným způsobem ovlivnit vy užití veřejného prostoru. Větrné tunely se často vytvářejí na špatně situovaných ven kovních prostorech. Jestliže se tento případ ve veřejném prostoru vyskytuje, je třeba vy tvořit dostatečný počet přístřešků pro lidi, kteří zde pobývají. ■i Voda: Je nejen prostředkem zábavy, ale i významným klimatickým faktorem ve ve řejném prostoru. Voda vytváří podmínky pro odpočinek. ■ Hluk: Přítomnost hluku ve veřejném prostoru je faktor ovlivňující kvalitu jeho vy užitelnosti pro lidi. Celý prostor může být charakterizován z hlediska velikosti hlukové ho pozadí. Důležité je, jestli se v prostoru vy skytuje významný hlukový faktor (například z dopravy) a jestliže ano, které hluky jsou nej větší a které nejmenší. Hluková studie v deci belech je nejpřesnější formou pro zkoumání hluku. Bohužel její finanční náročnost je na tolik vysoká, že se v praxi běžně nevyužívá. ■ Čichové vjemy: Jakákoli přítomnost kladných čichových vjemů v urbánním pro-
únor 2005
regenerace panelových domů a sídlišť téma středí zefektivňuje jeho kvalitu pro využití. Je vhodné zkoumat, zda je v území přítomnost čichového faktoru, který zlepšuje kvalitu prostředí pro lidi, nebo zda není lokalita pa chově nějak zatížena - například přítom ností průmyslové výroby.
Zásady obyvatelného prostoru jako první zfor muloval profesor Gehl ve své knize Život mezi budovami. Jsou zaměřeny na prvky podporují cí kontakt mezi lidmi ve veřejném prostoru. Jsou jimi požadavky na: 1. žádné zdi, 2. malé vzdálenosti, 3. malé rychlosti, 4. jednu úroveň a 5. orientaci tváří v tvář. I když s těmito postu láty lze souhlasit, přesto se domnívám, že pro naši současnou praxi by se měly transformovat přibližně do následující podoby: ■ Dobrá dostupnost: Veřejný prostor mu sí být snadno dostupný, zejména pro pěší a cyklisty, případně pro MHD. Moderní de mokratická společnost nesmí zapomínat ani na přístup pro handicapované skupiny oby vatel, což nejsou jen lidé upoutaní na inva lidní vozík, ale to jsou třeba i maminky s ko čárky nebo malé děti. Zapomínat by se ne mělo ani na zrakově postižené. Není nic plat ný dobrý design a kvalitní zpracování, pokud je veřejný prostor nedostupný nebo dostup ný jen s velkými obtížemi. Různé podchody a nadchody dostupnost veřejného prostoru výrazně omezují. Pod chody se navíc stávají zdrojem sociopatologických jevů (kriminalita, drogy apod.). Ve řejné prostory by proto měly být řešeny v jed né výškové úrovni. Pokud je nezbytné vytvo řit podchod, měl by být dostatečně široký a prosvětlený. Také by měl být »průhledný«, aby ten, kdo do něj vstupuje v přímém smě ru, viděl i k jeho východu. Vstup by měl být v každém případě pozvolnou rampou, tak aby si pěší jen stěží uvědomoval, že překoná vá výškový rozdíl. Úspěšné a skutečně použí vané jsou zpravidla ty podchody, které dopl ňují obchody nebo provozovny občerstvení. Ani různé terasy nejsou dobrými veřejnými prostory, kdo nemusí, necítí potřebu na ně stoupat. ■ Přehlednost: S dobrou dostupností ve řejného prostoru souvisí i potřeba snadné orientace. Člověk by neměl být v prostoru zmaten, měl by z každého místa mít jasný přehled, kde se právě nachází. Přísně geo metricky symetrické kompozice často vytvá řejí situace, kdy dochází ke ztrátě orientace v prostoru. Přehlednost je jedním ze stěžej ních požadavků nejen na tvorbu každého jednotlivého prostoru, ale zejména na tvor bu systému veřejných prostorů ve městě a s tím související problematiky orientace ve městě a vnímání obrazu města. ■ Lidské měřítko: Pokud budeme zkou mat, proč jsou tak oblíbené historické (ze jména středověké a renesanční) veřejné pro story, dospějeme k poznání, že mají »lidské« měřítko. Tyto prostory komponované pro pěšího jsou dostatečně otevřené, aby nepů sobily na svého návštěvníka tísnivě a zároveň dostatečně uzavřené, aby ho nelekaly svou rozlehlostí. Nejen celkové měřítko veřejného prostoru nebo jeho systému, ale i jeho jed
únor 2005
FOTO: AUTORKA
CO DĚLÁ VEŘEJNÝ PROSTOR OBYVATELNÝM?
notlivých prvků je významné pro vnímání veřejných prostorů a pocit pohody či nepo hody v nich. Jedním z významných prvků, které ovlivňují vnímání měřítka veřejných prostorů, je podle Gehla šířka objektů lemu jících veřejný prostor. ■i Vybavení pro aktivity: Obyvatelný ve řejný prostor musí být dostatečně vybaven městským mobiliářem, který bude podporo vat lidské aktivity a nejrůznější činnosti ve veřejném prostoru. Lidské aktivity ve veřej ném prostoru jsou stěžejním prvkem jeho fungování a vybavení pro aktivity je tedy stě žejním požadavkem na ně kladeným. Samo zřejmě tzv. povinné aktivity (cesta do práce či školy, čekání na zastávce, nakupování) bu dou probíhat i přes nedostatečné nebo ne vhodné vybavení prostoru, ostatní typy akti vity ale z prostoru zmizí. Jen málokdo je ochoten si sednout uprostřed špinavé beto nové nebo asfaltové plochy a odpočívat nebo rozprávět s přáteli. Každá aktivita vyžaduje jiné vybavení pro chůzi postačí dostatečně široký chod ník a komfortní dláždění, na kterém si dámy nezlomí podpatek od svých lodiček, pro se zení je třeba rozmístit v prostoru lavičky, pro mluvení a naslouchání musí být lavičky rozmístěny tak, aby na sebe lidé také viděli a vzájemně se slyšeli. Pro hry dětí je třeba vybavit prostor rozmanitým mobiliářem prolézačky, houpadla i tradiční pískoviště jistě potěší. K některým aktivitám, jako je sezení či hry dětí mohou sloužit i prvky mo biliáře, které měly primárně jiný účel. Na příklad sedět se dá docela dobře i na scho dech nebo zvýšeném obrubníku a taková městská kašna se může stát doslova rájem letních her dětí. Obslužný mobiliář, jako jsou odpadkové koše nebo orientační systém, je nezbytnou podmínkou každého obyvatelného prostoru. Stejně jako požadavky na dobrý a nápaditý design, kvalitní a trvanlivé materiály či pre cizní řemeslné zpracování. ■ Vytvoření příjemného klimatu: Pro to, aby veřejný prostor byl skutečně obyvatelný,
nestačí ale pouze zvládnout jeho prostorové uspořádání avybavení.Vobyvatelném veřej ném prostoru je třeba vytvořit něco navíc pohodu. Pohoda, jako základní fenomén obyvatelného prostoru, spočívá ve zvládnutí přírodních i městským životem vytvářených rušivých vlivů, jako jsou eliminace hluku, pachů, prachu, větru, dostatek slunce i stínu (viz výše). Vedle toho by měl vytvořit veřejný prostor i pohodu sociální. Musí být bezpečný pro všechny jeho návštěvníky od nejmenších dětí, které by měly mít možnost samy se po hybovat. Ulice nebo náměstí, kdy matky mu sí své malé děti trvale držet za ruku, jistě ne jsou obyvatelné. Stejně tak by měly tyto pro story být bezpečné pro staré lidi, od interva lu pro chodce na přechodu počínaje, přes dostatek laviček k přestávce při chůzi až po eliminaci kriminality (kapesní krádeže nebo dokonce přepadení). Veřejný prostor nesmí být rovněž zdrojem diskriminace pro některé skupiny obyvatel stva, zejména z důvodu jejich náboženské nebo etnické příslušnosti, a to jak v utlačo vání majority minoritou, tak opačně. Obyva telný veřejný prostor by měl vytvářet takové prostředí, kde každý snadno pozná hranici vhodného a nevhodného chování. V dobře obyvatelném veřejném prostoru by měla existovat skupina obyvatel, která se s daným veřejným prostorem identifikuje, bude to zkrátka »jejich ulice či náměstí«. Tito lidé se potom stávají přirozenými strážci veřejného prostoru. Každý veřejný prostor je jiný, má jiný tvar, jinou velikost, jinou historii. Všechny veřejné prostory by ale měly mít jednu společnou vlastnost, a tou je jejich kvalita - jejich oby vatelnost. Ulice, náměstí a parky by měly lá kat lidi k pobytu, k životu v nich. Jen tak totiž můžeme dosáhnout vysoké kvality života v našich městech.
VLADIMÍRA SlLHÁNKOVA Ústav veřejné správy a práva Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice
moderní obec
17
I
téma
regenerace panelových domůa sídlišť
Opravy vyžadují systematický a komplexní přístup Napomoci opravám panelo vých domů se snaží také Cent rum regenerace panelových domů. Je profesním sdruže ním firem zabývajících se komplexními dodávkami při opravách panelových domů.
hodnotám má odpovídat. Zejména u oprav panelových domů se dnes totiž nelze opřít o přesně stanovené normy. Proto je vhodné požadované parametry jmenovitě stanovit při zadávání. Jinak řečeno to, co očekáváme od výsledku, má být zabudováno v podmín kách už ve fázi přípravy projektu. Jinak se in vestor ocitá až příliš v rukou prováděcí Firmy a podmínek, které tato Firma sama zvolila ve vztahu k ceně. V realizační fázi je nezbytný kvalitní, profesionální stavební dozor.
CENY POROSTOU entrum regenerace vzniklo v roce 2002. Firmy vněm sdružené se specia Že se s panelovými domy musí něco dělat, si lizují zejména na opravy obvodových dnes uvědomují už snad všichni jejich vlast a střešních plášťů a výměnu oken. Pojmy, níci. Přístupy k realizaci se však velice liší. které prezident sdružení Ing. Tomáš FendTam, kde se dosud nerozhoupali, by však ne rych v souvislosti s regenerací panelových měli příliš dlouho váhat. Rok 2008, kdy se domů a sídlišť zdůrazňuje snad nejvíc, jsou má zvýšit dosavadní pětiprocentní DPH ze systematičnost a komplexnost. stavebních prací na 19 %, totiž není tak Sdružení se angažuje zejména v oblasti vzdálený. »Tento termín už asi nikdo neposune. Bude však znamenat výrazné zdražení osvěty informačního servisu. Osvědčují se semináře v regionech, prezentace na inter všech stavebních prací a navazujících slu netu, odborné prospekty. Na semináře jsou žeb. Také je třeba počítat s tím, že zvyšování zváni zástupci všech forem vlastnictví pane cen energie a pohonných hmot se asi neza stavili, říká Ing. Fendrych a upozorňuje na to, lových domů - obce, družstva nebo spole čenství vlastníků. Přednášejícími jsou lidé že určující jsou ceny materiálu a práce. z institucí, které mají k danému tématu co »Práce u nás byla posledních 10 let velmi říci. Vítané jsou zejména prezentace úspěš levná vlivem přílivu pracovních sil z Východu, ných projektů. Účast na seminářích je bez ceny materiálů stabilní nebo někdy dokonce platná. díky konkurenci s klesající tendencí. Tyto re Nejčastější dotazy, s nimiž se centrum set zervy jsou už ale pomalu vyčerpány a začíná kává, se týkají přípravy projektů a jejich Fi k nám dorážet opačná vlna reagující na ne nancování. A v technické oblasti, která je zvratné zvyšování cen vstupních surovin pro vlastní členům centra? »Snažíme se poradit, stavební materiály. Cena práce se patrně ješ jak se přiblížit optimu toho, aby se nahodilé tě nějaký čas měnit nebude, ale jednoho dne řešení nejpalčivějších problémů vzniklých se musí projevit rostoucí náklady na pracov třiceti až čtyřicetiletou zanedbanou údržbou ní sílu i v ČR. Proto ten, kdo se chce pustit do domu alespoň přiblížilo postupu rozumné oprav, by neměl příliš váhat.n ho hospodáře. Aby si vlastník uvědomil, že spravuje hodnotnou věc, jíž díky opravě při PŘÍKLADY TÁHNOU dává dlouhodobou užitnou hodnotu«, kon Jsou lokality, kde podíl opravených panelo statuje Ing. Fendrych. vých domů netvoří ani 10 % z jejich celkové ho počtu, a jsou jiné, kde dosahuje 50 nebo NA CO DÁT POZOR 60 %. Zářným příkladem jsou Svitavy (viz »Komplexnost znamená provádět při opra Moderní obec č. 7/04), hodně se mluví o Or vách společně určité funkční celky,« říká. Ja lové, kde si ale prý zaslouží pochvalu hlavně ko klasický příklad, kdy se může absence bytové družstvo. Už od 90. let minulého sto zmíněného vymstít, uvádí problém okna ver letí úspěšně regeneruje svůj panelový bytový sus fasáda, přičemž spojovacím článkem fond město Brno a jeho městské části: Líšeň jsou parapetní plechy: Majitel domu vymění s nedávno dokončenou úspěšnou opravou okna a zároveň jejich oplechování. Za nějaký 65 panelových domů, jež povzbudila k té čas, třeba proto, že se mu opět podařilo dát muž činu i další vlastníky domů na sídlišti, dohromady další peníze, se rozhodne dům Kohoutovice, které na toto téma uspořádaly zateplit. Pak ovšem musí relativně nové ople loni na podzim výstavu, či Komárov. chování oken vyhodit, protože pro dům se Za přímo vzorový příklad jak inteligentně zateplenou fasádou je krátké. Nebo při vý a citlivě zcela přebudovat nejen samotné pa měně oken nezvážil, že fasáda bude zateple nelové domy, ale také jejich okolí, ovšem po ná a okna, která zakoupil, mají úzké rámy. važuje Ing. Fendrych ostravské sídliště Fifejdy V obou případech zbytečně vyhodil peníze. Městského obvodu Mariánské Hory a HulváPeníze, resp. cena jsou pro investora vždy ky. »Je tu vidět, co se dá udělat, když je na rad rozhodující. Podle Ing. Fendrycha je ale často nici někdo tak osvícený, jako starostka a nyní obtížné stanovit, jakým očekávaným užitným už také senátorka, architektka Liana Janáčko
C
18
moderní obec
vá. Prostředí panelových sídlišť tam lze nyní vnímat jako zvláštní celek, a přitom jako mís to velmi příjemné pro bydlení. Komunikace jsou pěkně vydlážděné, přibyla zeleň, hřiště pro teenagery a další prvky. Co je třeba zvláš tě ocenit, to jsou bezbariérové přístupy ke všem panelovým domům. Celkově jde o veli ce komplexní projekt. Starostka jej prezento vala na jednom z našich seminářů, kdy nás zároveň Mariánskými Horami provedla. Udě lalo na mne obrovský dojem, jak se lidé zasta vovali a velice nadšeně a přitom uctivěji zdra vili. A to opravdu všichni lidé z pestré sociál ní skladby tohoto městského obvodu.«
PRAZE CHYBÍ SYSTEMATIČNOST V Praze je přístup hodně rozdílný, nedá se hovořit o systematickém, plošném postupu. Téměř výjimkou asi bude Městská část (MC) Praha 17 - Řepy, kterou řadí členové sdruže ní z hlediska systematičnosti a komplexnos ti i technické úrovně ke špičce toho, co je možné nejen v Praze vidět. Jiným případem je MČ Praha 3, která se lo ni obrátila na sdružení s žádostí o pomoc při vytipování architektonicky zajímavých pří kladů regenerace panelových domů v ČR a jejich porovnání s praxí uplatňovanou v Německu. Vznikla zajímavá rešerše, která by měla pomoci zorientovat se při regenera ci velmi speciFických panelových žižkov ských objektů začleněných do městské zá stavby a vyžadujících proto citlivější přístup. Vzhledem k tomu, že přehled o úrovni a komplexnosti oprav panelových domů v jednotlivých regionech ČR zatím neexistu je, získala tak Praha 3 alespoň jakýsi průřez toho, co se až dosud udělalo. ■
JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
únor 2005
regenerace panelových domů a sídlišť
tátní program oprav panelových domů oprav,« uvedl Ing. Lubomír Rajdl, CSc., vrchní ředitel úseku podpory a strategie Českomo Panel existuje od roku 2001. V letech 2001 - 2004 Českomoravská záruční a rozvojo ravské záruční a rozvojové banky, a. s. vá banka, a. s., (ČMZRB) poskytla 325 dotací - ČMZRB ve snaze podpořit financování re generace bytových panelových domů přijala 1014 mil. Kč, kterými podpořila úvěry ve výši nabídku ČSOB a Svazu českých a moravských 3224 mil. Kč a 258 záruk - 1448 mil. Kč, jimiž podpořila úvěry ve výši 2252 mil. Kč. V průbě bytových družstev ke spolupráci při uskuteč hu tří let bylo s touto podporou opraveno 29 ti ňování projektu Náš dům - naše pýcha. Cílem projektu je umožnit zejména bytovým druž síc bytů. Celková výše poskytnutých dotací se v roce stvům a společenstvím vlastníků jednotek vy 2004 proti roku 2003 zvýšila o 50 % a poskyt užít společné časově omezené nabídky k zís nutých záruk o 24 %. Převážnou část dotací kání poradenství a výhodného financování a záruk využívají bytová družstva, zejména oprav panelových domů. v Moravskoslezském kraji (75 dotací - 241,9 Po dobu trvání projektu, tj. od 1.12.2004 do 30.6.2005 ČMZRB snižuje poplatky za úkony mil. Kč a 62 záruk - 404 mil. Kč), zvláště v okre se Karviná (56 dotací - 171,3 mil. Kč a 46 záruk spojené s vyhodnocením a expertizou žádosti -282,5 mil. Kč). V roce 2004 se výrazně zvýšilo klienta včetně zpracování dokumentace i zastoupení společenství vlastníků jednotek. v rámci programu Panel o 50 %. »V přístupu měst a obcí jako vlastníků pa Snížené poplatky se týkají získání: nelových domů se k programu Panel ani v mi ■ dotace na úhradu části úroků z úvěru, nulém roce neprojevily výraznější odchylky od ■ zvýhodněné záruky za úvěr při financo vývoje předchozích let. Mezi žadateli o úvěry vání revitalizace bytového domu. či dotace byly zastoupeny poměrně málo (viz Snížení poplatků se vztahuje na úvěry od tah.). Jedním z důvodů je zřejmě jejich snaha všech bank a pro všechny typy klientů. zprivatizovat tento bytový fond a tím pádem Další informace najdete na www.cmzrb.cz. nezájem investovat ve větší míře do jeho /gš/
S
Artechnic - Schréder a.s. Vinohradská 74 130 00 Praha 3 Tel.: 222 522 930 Fax: 222 521 722
[email protected] www.schreder.com
offŮšÁíie
Schréder Schréder Group GIE
Návrhy projekce dodávky osvětlovacích soustav pro osvětlení ulic, parků, veřejných prostranství, architektonické a slavnostní osvětlení a osvětlení tunelů a sportovišť.
Dotace a záruky poskytnuté v programu Panel za rok 2004 dle typu vlastníků Dotace
Záruky
Vlastník
počet
%
objem v mil. Kč
%
bytové družstvo
132
81,0%
317,3
obec společenství vlastníků fyzická osoba Celkem
Světelně technické návrhy zdarma
úvěr v mil. Kč
počet
80,3 %
997,5
88
74,6 %
509,0
84,6 %
755,4
26
22,0 %
92,0
15,3 %
134,7
9
5,5 %
55,3
14,0%
216,5
19
11,7%
22,2
5,6 %
95,8
%
objem v mil. Kč
%
úvěr v mil. Kč
3
1,8%
0,1
0,0 %
0,5
4
3,4 %
0,8
0,1 %
1,1
163
100,0%
394,9
100,0 %
1310,3
118
100,0 %
601,8
100,0%
891,2
M O -000023
Panel: Náš dům - naše pýcha
téma
PŘEDPLATITELSKÝ SERVIS ČASOPISU MODERNÍ OBEC ■i elektronický Zpravodaj každých čtrnáct dní přímo do vaší e-mailové schránky ■ neomezený přístup do elektronického , . ,
archivu časopisu
www.modernmbec.cz
ZDROJ: ČMZRB, a.s.
CENTRUM VZDĚLÁVÁNI VE STAVEBNICTVÍ konference - semináře - kurzy - prezentace - výstavy - exkurze
STAVEBNÍ technologie semináře a prezentace
MANAGEMENT A FINANCE semináře a kurzy
OBNOVA PAMATEK - okna a dveře 5. konference s výstavou a exkurzí
NORMY A ZÁKONY výklady právních předpisů
KURZ PAMÁTKOVÉ PECE kurz Fakulty architektury ČVUT
PRIPRAVA K AUTORIZACÍM CKAIT školení k písemnému testu
Podrobný program a přihlášku najdete na: www.studioaxis.cz STUDIO ÁXIS, spol. s r.o. • Korunní 106 • 101 00 Praha 10 Tel./Fax: 271 732 095, 271 736 620 • E-mail:
[email protected]
únor 2005
✓s^oioXIS
módilerm obec
19
M O -000020
Součást Celoživotního vzdělávání členů ČKAIT
EKONOMIKA
Plátcovství DPH obce letos plošně nezasáhne - a (asi) ani v budoucnu Výklad Ministerstva financí umožňuje za určitých okolností obcím a krajům, aby i letos zůstaly neplátci daně z přidané hodnoty. ZDPH byl novelizován zákonem číslo a základě zákona číslo 235/2004 Sb„ o dani z přidané hodnoty (dále jen 635/2004 Sb. a číslo 669/2004 Sb. s účin ZDPH) se staly i územní samosprávné ností od 1.1.2005. celky (obce a kraje; dále jen ÚSC) od 1.5.2004V § 6 odst. 2 novelizovaného ZDPH byla po osobami povinnými k dani z přidané hod slední věta vymezující obrat veřejnoprávního noty (dále jen daň). Pokusme se shrnout subjektu nahrazena novým zněním, podle kte okolnosti, za nichž se mohou - i při překro rého se do obratu veřejnoprávního subjektu čení obratu jednoho miliónu korun - tito »... dále nezahrnují výnosy nebo příjmy z pře potenciální plátci daně nadále vyhnout reál vodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a neby tových prostor, které jsou osvobozeny od daně né registraci. Původní znění ZDPH (platné do 31. 12. bez nároku na odpočet daně podle § 56«. 2004) totiž v poslední větě § 6 odst. 2 přímo Na tomto základě vznikl reálný předpoklad, definovalo obrat veřejnoprávního subjektu že se pro účely stanovení obratu již nebude rozlišovat mezi příjmy a výnosy veřejnopráv (tedy i ÚSC) jako »...výnosy za zdanitelná plnění uskutečněná účetní jednotkou#. ního subjektu. Tudíž i ty obce, které dosud tě U obcí se tedy do obratu pro povinnou re žily ze skutečnosti, že účtují-li o přijaté peněž gistraci plátce započítávají jen výnosy. Ačko ní částce za zdanitelné plnění jiným způso liv podle tohoto zákona se u veřejnoprávních bem, než účtují o výnosech, je pro ně rozpo subjektů již nerozlišuje zařazení činností do čtovým příjmem a nezapočítává se do obratu hlavní nebo vedlejší činnosti, v souvislosti se pro registraci, začaly mít obavu z hrozícího stanovením definice pojmu »obrat« pro úče plátcovství DPH. Od účinnosti novely by mu ly ZDPH a v kontextu se zněním českého sely začít počítat svůj obrat, v případě překro účetního standardu číslo 520 je zřejmé, že čení hranice jednoho miliónu Kč by pak byly opět půjde výlučně jen o hospodářskou čin povinny podat přihlášku k registraci do 15 nost, neboť o rozpočtových příjmech účetní dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kte jednotka neúčtuje jako o výnosech. Zmíněný rém byl překročen stanovený limit. účetní standard v bodě 3 stanoví, že výnosy organizační složky státu, ÚSC a příspěvkové DO OBRATU OBCE SE ZAHRNUJÍ organizace účtují na syntetických účtech JEN VÝNOSY v účtové třídě 6 směrné účtové osnovy. Ve Dne 17. 12. 2004 však Ministerstvo financí smyslu Vyhlášky Ministerstva financí číslo uveřejnilo na svých webových stránkách 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (www.mfcr.cz) výklad, podle něhož při zjiš účtují ÚSC v účtové třídě 6 veškeré výnosy ťování obratu pro účely ZDPH postupují vzniklé v souvislosti s provozováním hospo obce a kraje podle § 6 odst. 2 tak, že do obra dářské činnosti, zpravidla však v této třídě tu zahrnují i nadále pouze výnosy. Výklad se neúčtují příjmy rozpočtového hospodaření, zakládá na znění úvodní věty odstavce, kdy a proto se tyto příjmy do obratu pro povin »...obratem se pro účely tohoto zákona ro nou registraci nezapočítávají. zumí výnosy za uskutečněná plnění...#.
N
Vliv DPH na hospodaření obce ROZPOČET
příjmy
DPH jako sdílená daň (část výnosu daně)
VÝDAJE
DPH v cenách nakupo vaného zboží a služeb
■ narušeníhosp.soutěže ■i ekonomická činnost ■ činnosti z přílohy č. 3 ZDPH ■ zahraniční obchod
PLÁTCE DPH
Pro mnohé obce je tento výklad po znač ných obavách z novely zákona velmi příjem nou informací. Skutečnost, že by se staly plát ci daně, by pro ně s největší pravděpodobnos tí totiž neznamenala jen zvýšenou daňovou povinnost, ale i další náklady (na administra tivní zajištění evidence pro správné zjišťování daňového základu, na mzdy pro nové pracov níky, na metodickou pomoc - ať už z důvodu rozdílného účetnictví oproti podnikatelským subjektům, nebo kvůli zcela nové agendě). Náklady by samozřejmě narůstaly s velikostí obce. V podmínkách Ostravy i dalších územně členěných statutárních měst by pak jeden z problémů nastal rovněž se sběrem dat z jed notlivých městských částí (obvodů). Plátcovství daně by bylo pro obce, které ne provozují klasickou hospodářskou činnost za účelem dosažení zisku, citelným zásahem do jejich hospodaření. Vzhledem ke skladbě čin ností podléhajících dani by měly zpravidla možnost jen malého odpočtu na vstupu. Sta tut plátce daně pro ně tedy v žádném případě nemůže být výhodným. S připravovanou no velou zákona některá města mohla uvažovat o dobrovolném podání přihlášky k dani tak, aby začala daň uplatňovat od účinnosti záko na, tedy od 1.1.2005 z důvodu stejnorodého účetnictví již od počátku účetního období. Po uveřejnění výkladu Ministerstva financí k § 6 novelizovaného zákona by se pak tento krok ukázal velmi nevýhodným. O zrušení re gistrace by totiž obec mohla požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci. Zvýše uvedeného výkladu vyplývá, že ÚSC nejsou nadále povinny se za plátce daně re gistrovat, pokud o svých příjmech z ekono mické činnosti neúčtují jako o výnosech. I tyto obce či kraje však musí nadále peč livě sledovat a případně ošetřit další možné příčiny, které by mohly k povinné registraci za plátce daně vést: ■ narušení hospodářské soutěže dle roz hodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž; ■ vykonávání činností uvedených v pří loze č. 3 ZDPH; ■ získání statutu osoby identifikovatelné k dani podle § 96 ZDPH. Celkový vliv daně z přidané hodnoty na hospodaření ÚSC ilustruje schéma. Pro úplnost dodejme, že novela ZDPH vy mezuje krátkodobý pronájem a za samostat né osoby povinné k dani považuje u hlavní ho města Prahy i jednotlivé městské části (zatímco v ostatních územně členěných sta tutárních městech tomu tak není). Podle informací z Ministerstva financí se nepředpokládá novela ZDPH, která by zá sadním způsobem změnila postavení veřej noprávních subjektů (tedy i ÚSC). ■ JAN ŠIROKÝ, RADKA BROŽOVÁ odbor financi a rozpočtu magistrátu Ostravy
20
moderní obec
únor 2005
PŘÍLOHA
I
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVAN RYŠAVÝ
užitkové automobily a nástavby
Nové nebo ojeté: Předpisy platí pro všechny bez rozdílu ím by se obec nebo město, resp. jimi ci určitě vyplatí požadovat, aby její výrobce zřizované Technické služby či jiná po byl certifikován podle norem řady ISO 9000,« dobná organizace, měly řídit - samo dodal Ing. Miroslav Lhoták. zřejmě kromě ceny - při nákupu nákladních a užitkových vozidel se speciálními nástav bami, ať už by šlo o nové vozy, nebo ojeté? Ing. Miroslav Lhoták, místopředseda před stavenstva pražského Ústavu silniční a měst ské dopravy, a. s. (ÚSMD), zdůrazňuje, že ku pující by měl věnovat pozornost zejména technickému stavu nástavby a její správné funkci, dále pak použitelnosti a využitelnos ti nástavby pro daný účel, stejně jako určení a schválení nástavby na vozidlo, které má ku pující k dispozici. Jestliže by se město nebo obec rozhodova ly mezi firmami, které jim nabízejí individu Na otázku, zda má pro municipality vůbec ální výrobu určitého typu nástavby na jejich smysl, aby uvažovaly o případné koupi pou současné vozidlo, je podle inženýra Lhotáka žitého užitkového vozidla se speciální ná nutné ze strany objednatele ohlídat si hned stavbou z dovozu, místopředseda předsta několik skutečností. »Musí buď jít o schvále venstva ÚSMD odpověděl: "Příslušné poža né provedení nástavby na vozidlo, které má davky na individuální dovoz vozidel jsou sta objednatel k dispozici. Nebo o takové prove noveny v zákoně číslo 56/2001 Sb., o pod dení nástavby, aby bylo možné je individuál mínkách provozu vozidel na silničních ko ně schválit na konkrétní vozidlo. Z hlediska munikacích ve znění pozdějších předpisů.« kvality každé takové nástavby se městu či ob I při postupné harmonizaci českého práva
C
Z hlediska kvality ná
stavby se městu či obci určitě vyplatí požado vat, aby její výrobce byl certifikován podle norem řady ISO 9000.
únor 2005
s legislativou dalších členských zemí Evrop ské unie je tedy podle inženýra Lhotáka nut né také pro případný dovoz vozidel respek tovat příslušná ustanovení a postupy uvede ného zákona. Totéž by platilo, pokud by některé naše měs to nyní chtělo nepřímo vrátit pomoc, kterou municipality v České republice dostávaly ze jména v první polovině minulého desetiletí ze Západu od svých partnerských měst. Napří klad pokud by chtělo dnes předat zánovní vo zidlo s nástavbou na svoz komunálního odpa du či s nástavbou na čištění a zametání vozo vek svému nynějšímu partnerskému městu na Balkáně. Aby se takový dar nestal pro obdaro vaného danajským, Ing. Miroslav Lhoták do poručuje, aby dárce nenechával jen na pří jemci eventuální pomoci, zda si ověří, může-li tímto způsobem získané užitkové vozidlo vů bec v dané zemi přijmout, uvést do provozu a řádně využívat. »V zásadě by neměl být roz díl mezi přijetím daru ve formě nástavby do České republiky nebo při jeho předání z naší země do jiné. Kritéria posouzení vhodnosti by měla být shodná,« dodal místopředseda před stavenstva ÚSMD. /rš/
módilerm obec
ILUSTRAČNÍ FOTO: IVAN RYŠAVÝ
Čím se řídit při nákupu vozu na sběr tuhých odpadů příštích letech poroste poptávka po vo ma sídlící v Brandýse nad Labem počítá také zidlech se stále nižší provozní hmot s tím, že vzhledem k naplňování stávajících ností, přičemž však bude sílit požada skládek se zvětší i vzdálenosti pro odvoz, vek na odvezení co největšího množství odpa a proto dostane prostor kontejnerový systém du. Takový trend výroby vozů pro sběr tuhých odvozu odpadů s využitím překládání kontej domovních odpadů, reagující na poptávku neru na tažné vozidlo s přívěsem. municipalit a svozových firem, vidí Ing. Vítěz Na skládku se tak poveze trojnásobné slav Křesťan, vedoucí konstrukce společnosti množství odpadu, než by to bylo v případě Metaco Bo.Br., s. r. o., která je největším tu sběrného vozidla. zemským výrobcem v tomto segmentu trhu. Obce a města, resp. jejich Technické služby »Policie bude stále více kontrolovat přetěžo či jiné organizace, by při plánování příštích ná vání vozidel a zákazníci si budou kupovat vo kupů měly vzít do úvahy i další rady ze spo zidla s jiným uspořádáním než nyní. Více se lečnosti Metaco Bo.Br., s. r. o. Ing. Vítězslav rozšíří plnění z boku nebo přes kabinu pod Křesťan totiž poukazuje na to, že při nákupu vozku. Násypka vozidel plněných zezadu se vozidel se vyplatí brát zřetel na velikost ná oproti dnešním zmenší a odlehčí,« dodal. Fir stavby vzhledem k rozloze obsluhovaného
V
území, objemu nástavby a počtu náprav na podvozku. Velké celky s větší vzdáleností skládky vyžadují větší objemy nástaveb 19 až 22 m3. Města s mnoha úzkými ulicemi zvolí menší a užší nástavby s možností překládky do skříňových návěsů pro odvoz odpadu na vzdá lenější skládky. Metaco Bo.Br., s. r. o., vyrábí vozy pro sběr odpadu jak s jeho lineárním, tak rotačním stla čováním. Podle vedoucího konstrukce lineár ní stlačování v současnosti převládá, protože převážná část odpadů je ve své původní podo bě lehká a stiačitelná. Při sběru tříděného od padu nedochází k nežádoucímu míšení a ušpinění od nečekaného jednoho zdroje znečištění. Ten zůstává v relativní izolaci. Naopak rotační systém je vhodnější na od voz popela nebo hustších bioodpadů, protože se dá dobře utěsnit. Lehký odpad dokáže stla čit také. Rotační systém je však náročnější na přesnou výrobu a je dražší, ovšem rozložení hmotnosti je příznivější. Ing. Vítězslav Křesťan se vyjádřil také ke zkušenostem brandýské firmy s kvalitou osá dek vozů pro sběr tuhých domovních odpadů. »Výrobce ani majitel vozidla pochopitelně ne může být spokojen se špatným zacházením s drahým strojem. V současné době však cítí me, že kvalifikace a pocit zodpovědnosti obs luhy za „dobře namazaný stroj" roste. Jenom malé výjimky toto pravidlo porušují. Také je vidět, že se mění postoj k opravám. Co patří do kompetence odborného servisu, to sku tečně přijíždí do servisu,« uzavřel vedoucí konstrukce. /rš/
BEZPROBLÉMOVÝ SBĚR ODPADU S NAŠIMI VÝROBKY
...inovace a technický pokrok od tradičního výrobce BOBR PRES 19
ITI3
MO-000043
Dodáváme univerzální vyklapéče nedělené i dělené pro kovové i plastové nádoby a kontejnery.
únor 2005
DAF Construct S námi převezete i Říp!
DAF představuje ucelenou řadu nákladních automobilu pro stavebnictví a komunální sektoiv-~_ _ Modelové řady DAF obsahují optimální konfigurace kompletních vozidel s nástavbami pro různé typy stavební dopravy i komunálních služeb. Sklápěčky, valníky, hákové nosiče kontejnerů, to vše v kombinaci s moderními tichými motory, které vynikají nízkou spotřebou a spolehlivostí. Valník s jeřábem FA LF55
Informujte se u dealerů o možnosti zkušebních jízd a účasti na předváděcí
c ■ šéFzft -
>
ss.
V
—
akci, na které bude představena široká
.
škála vozidel řady SMápěčka FAD CF85
Sklápěčka FA LF 55
■ Construct Vozidla pro stavebnictví
ZASTOUPENI PRO ČR: DAF Trucks Praha - ftíčany, tel.: +420 323 626 111 • NAPA TRUCKS - Pardubice, tel.: +420 466 412 229 NĚVA Západní Čechy - Všeruby u Plzně, tel.: +420 377 322 692-5 • TRUCK TRADE - Brno, tel.: +420 547 212 552
A PACCAR COMPANY
příloha
užitkové automobily a nástavby
Univerzální vozidlo přineslo vyšší efektivitu Společnosti poskytující služby v oblasti nakládání s komunál ním odpadem musí neustále usilovat o jejich zlepšení, a to nejen kvůli tlaku konkurence, ale také proto, aby zvyšovaly celkovou efektivitu vlastní čin nosti. Tyto důvody vedly naši společnost k zakoupení uni verzálního svozového vozidla, jehož nasazení do provozu provází řada finančních i nefi nančních přínosů.
systém sběru barevně rozlišených plastových pytlů, a to zejména v obcích a v zástavbě ro dinných domů.
plachtou, což samozřejmě zvyšovalo nákla dy na svoz. Zákazníkům se fakturovaly ujeté kilometry, takže s rozšiřujícím se tříděním rostly obcím vzdálenějším od sídla společ nosti náklady na svoz vytříděných komodit (zejména plastů a papíru) rychleji než ná klady obcím bližším. Kvůli omezené kapaci tě vozidel a zvyšujícímu se množství vytří děného odpadu nebyla společnost schopna obsloužit další zákazníky, což brzdilo její další rozvoj.
ODHALENÉ NEDOSTATKY
Nádoby se spodním výsypem (zvony) se dří ve vyzvedávaly pomocí dvou kontejnerových vozidel vybavených tzv. hydraulickou rukou. Odpad byl z nádob volně vysypán do velkoobjemového kontejneru umístěného na vo zidle a pak odvážen na dotřídění. Méně fre kventované nádoby s horním výsypem (pou žívané pro tříděný sběr) musely být obsluho vány pouze svozovým vozidlem s lineárním stlačováním, které je běžně používáno na svoz směsného komunálního odpadu. Dokud byl ve svozové oblasti rozmístěn menší počet nádob se spodním výsypem a navíc byl koncentrován převážně ve městě Hodoníně a jeho nejbližším okolí, byl provo zovaný systém svozu vytříděných odpadů cel ři poskytování služeb v odpadovém hos kem efektivní, a to jak pro zákazníky, tak pro podářství se firmy obvykle orientují na svozovou společnost. S pořizováním a roz dva základní segmenty trhu - komunální mísťováním dalších nádob na tříděný sběr za sféru (obce a města v regionu) a ostatní pod čal systém svozu vykazovat určité nedostatky. nikatelské subjekty. Z těchto dvou skupin po Postupně se totiž začalo přepravovat stále cházejí významní externí zákazníci obchodní menší množství vytříděného odpadu (zejmé společnosti. na plastů), a to i při úplném vytížení kapacity Díky' tlaku legislativy se v obcích stále častě vozidel. Na jednorázový svoz všech naplně ji a více třídí papír, plasty, barevné a bílé sklo ných nádob z regionu bylo třeba velké množ i tzv. nápojové kartony a úměrně tomu se roz ství ujetých kilometrů - minimálně 100 až 120 růstá také počet nádob na tříděný sběr. V naší kilometrů jedním vozidlem na svoz průměr svozové oblasti se počet kontejnerů významně ných 300 kg plastů. K tomu je třeba připočítat zvýšil již v roce 1999 a od té doby neustále ros časovou náročnost způsobenou relativně vy te. Z celkového počtu typu 580 nádob na třídě sokými dojezdovými vzdálenostmi. ný sběr v naší svozové oblasti je 560 kontejne Při svozu vytříděného papíru a plastů by rů typu »zvon« o obsahu 1,1 a 2,1 m3 se spod la (zejména při častém větrném počasí) nut ním výsypem, zbytek jsou IlOOlitrové kontej ná přítomnost závozníka, který práci urych nery s horním výsypem. V posledních třech le loval tím, že pomáhal při vysypání nádob do tech se ve svozové oblasti stále více využívá kontejneru a volně ložený odpad zajišťoval
PRO HORNÍ I SPODNÍ VÝSYP... Z výčtu nedostatků původního systému svozu vytříděných komodit je zřejmé, že tento systém vyžadoval radikální změnu. Svozová společ nost ji řešila pořízením univerzálního svozové ho vozidla, které umí zajistit stlačení jednotli vých druhů odpadů již na svozové trase, ale hlavně je vybaveno kromě klasického vyklápěče pro nádoby s horním výsypem také hydrau lickou rukou schopnou obsluhovat nádoby se spodním výsypem (případně i jiné typy). Jde o klasické svozové vozidlo s lineárním stlačováním s objemem nástavby 22 m3. Tak to konstruované vozidlo je schopno obslou žit veškeré nádoby v regionu o objemu do zhruba 2,5 m3.
P
CENY ZA SBĚR A SVOZ KLESLY Díky možnosti sběru a svozu vytříděných ko modit z různých typů nádob včetně pytlů na jedné svozové trase se zvýšilo přepravované množství vytříděných odpadů. Při vysypávání nádob se spodním výsypem větrné počasí už nezpomaluje manipulaci. Snížil se počet ujetých kilometrů spojených zejména se sběrem plastů a papíru, a tím klesly celkové náklady, resp. ceny za sběr a svoz. Například na jednorázovém vývozu plastů z jihový chodní oblasti regionu se snížil počet ujetých kilometrů o zhruba 120 proti původnímu způsobu vývozu kontejnerovými vozidly, protože do regionu se nyní zajíždí pouze jed nou, zatímco dříve čtyřikrát. Nebylo ani nut né vyměnit stávající typy barevných nádob, na které už jsou občané zvyklí, což uvolnilo prostředky pro zvyšování počtu nádob na tří děný sběr v obcích a zavádění tříděného sběru i v těch obcích, které jej dosud nepro váděly. Podařilo se také získat nové zákazní ky, kteří vlastní nádoby se spodním výsypem a dříve měli smlouvu s jinou společností. Dí ky tomu se uvolnila kapacita stávajících kon tejnerových vozidel s hydraulickou rukou pro jiné typy služeb a jiné zákazníky, čímž se v oblasti kontejnerové přepravy zvýšily tržby a zlepšilo se image společnosti. Došlo také k úspoře mzdových nákladů, protože při svozu tříděného odpadu může speciální svozové vozidlo obsluhovat pouze řidič, navíc vozidlo může pracovat na dvě směny (svoz směsného komunálního odpa du v 1. směně a vytříděných složek ve 2. směně). ■
KOMPLEXNÍ zabezpečeni PRO SVOZ ODPADŮ
Ctyřkolečkové nádoby
• • • •
pronájem svozové techniky prodej techniky a nádob servis svozové techniky prodej náhradních dílů
jpadkové koše
Ramenové a hákové nakladače
Komunální technika, s.r.o., Mariánské náměstí č. 6, 250 02 Stará Boleslav Tel.: 326 907 888, fax: 326 903 772, e-mail:
[email protected], www.komunalni-technika.cz
IV
ODPADY
O
DANUŠE NOVÁKOVÁ
2 TESPRA Hodonín, s. r. o.
únor 2005
Scania Czech Republic s.r.o
Pro těžkou přepravu v tvrdých podmínkách. A řeč není o tomto mostu.
á
Jeďte kamkoliv. I tam, kde není žádná cesta. Ciťte se bezpečně ve strmých stoupáních, na sypkém štěrku a v blátě sahajícím
w/SA
až po náboje kol. Stavební vozy Scania jsou dostatečně výkonné pro jakoukoliv stavbu. Rozměry, materiál i každý šroub jsou pečlivě voleny tak, aby zajišťovaly maximální pevnost, trvanlivost a nej vyšší užitečné zatížení, a tudíž vynikající provozní hospodárnost. Tento nákladní automobil je postaven, aby vykonával svou práci den za dnem, rok za rokem. A to od chvíle, kdy se most začne stavět, až do chvíle, kdy bude nutné dát mu nový povrch.
//M
v
. '
rlSíti
1
.
..
•
:’ilr
''
'
12
y\Á /j.
/
užitkové automobily a nástavby
Bezpečnost práce platí i na silnici a pozemních komunikacích lze pro vozovat pouze takové silniční vozidlo, které je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích (§ 36 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Problematika technických prohlídek a mě ření emisí u vozidel je od 1. července 2001 upravena zákonem č. 56/2001 Sb., o pod mínkách provozu vozidel na pozemních ko munikacích a o změně zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Obsluhovat stavební stroje smí pouze oso ba, která získala oprávnění podle vyhlášky
N
číslo 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, dopl něné výnosy Ministerstva stavebnictví číslo 1/1974, 1/1981 a2/1983. S problematikou kvalifikace řidičů, danou jejich řidičským oprávněním, úzce souvisí i jejich odborné zdokonalování realizované každoročním školením zaměřeným na zna lost právních předpisů na úseku dopravy, te orii řízení a zásad bezpečné jízdy, ochranu životního prostředí před škodlivými důsled ky provozu vozidel na pozemních komuni kacích, zdravotnickou přípravu, ovládání a údržbu vozidel, přepravu nebezpečných látek a věcí, dodržování povinností osádek vozidel v nákladní přepravě a na další otázky, jejichž znalost ovlivňuje chování řidiče v provozu na pozemních komunikacích (§ 46
zákona číslo 247/2000 Sb., ve znění pozděj ších předpisů). Povinného přezkoušení (z pravidel silnič ního provozu) jednou za tři roky se musí zú častnit mj. řidiči nákladního vozidla, speciál ního vozidla a jízdní soupravy, jejíž součástí je jako tažné vozidlo zemědělský nebo les nický traktor, pokud největší povolená hmot nost vozidel nebo jízdní soupravy převyšuje 7500 kg. Po jeho absolvování obdrží »Osvědčení profesní způsobilosti řidiče«, které jsou po vinni vozit s sebou a na vyžádání předložit kontrolním orgánům. Požadavky zákona č. 475/2001 Sb., o pra covní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě upravují například pracovní dobu
100% VYUŽITI CELY ROK STIGA BELOS Univerzální nosič nářadí pro komunální účely Celoročně využitelný ph údržbě zeleně, zametání zpevněných ploch, zimní údržbě, přepravě, atd. Osvědčený švédský stroj je vyráběn se zvlášním důrazem na ekonomiku a ekologii provozu, jednoduchost obsluhy a údržby, a na dokonalé ergonomické uspořádání kabiny.
PŘEROV - LOVĚŠICE Tel/fax: 581 210 115
[email protected]
• Vozidla LIAZ BOBR PRES různých modifikaci pro svoz TKO • Vozidla pro údržbu komunikací s vyměnitelnými nástavbami sypač, vysprávková souprava, kropička, zametač
www.belos.cz
MO-000029
DflVfiZ Technik
• Vozidla LIAZ - ramenové a hákové nakladače 4 x 2 i 4 x 4. Podvozek vyrobený průmyslovým způsobem, tj. je z nových dílů, nástavby nové i po G0.
Zakázky přijmeme a vyřídíme ihned! CAO TEPLICE a. s. Iř. kpt. Jaroše 400, 717 12 PR0B0ŠT0V, tel./fax: 417 560 505,417 560 510 www.iaoleplice.cz • e-mail:
[email protected]
VI
ODPADY
PODPORUJTE ČESKÉ VÝROBKY
únor 2005
MO-000042
Možný leasing, nebo individuální splátkový kalendář! Záruka 1 až 2 roky podle typu vozidla a 24 hod. servis.
užitkové automobily a nástavby tec isro
A-TEC servis s. r. o., Orlovská 22, 713 00 Ostrava Tel.: 596 223 041 • Fax: 596 223 049 • E-mail:
[email protected] Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby:
pro svoz odpadu HALLER - nástavby o objemu 11-28 m3 pro nádoby 110 litrů-7 m3 vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu
■ Vozidla
> Zametači' stroje SCARAB - nástavby o objemu nádrže na smetí 2-6 m3 se širokou škálou dal ších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetně výměnného systému a dodávek ná staveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací MULTICAR M 26 a MULTICAR FUMO - včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametači ná stavbou SCARAB a nástavbami pro zimní údržbu předsta vují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a ko munikací
■ Vozidla
VÝHODA PRO PŘEDPLATITELE
Podrobné informace k tématu naleznete na serveru Výzkumného ústavu bezpečnosti Přístup do archívu časopisu Moderní obce práce www.bozpinfo.cz.www.predplatitel.ihned.cz
Předplatné časopisu na tel. č. 233 071 197 MIROSLAVA ŠMÍDOVÁ
nebo na e-mailové adrese
[email protected]
Český úřad bezpečnosti práce
Odborný časopis pro veřejnou šjiráku ň PŘEDPLACENÍM ČASOPISU MODERNÍ OBEC NAVÍC ZÍSKÁTE: ■
"‘.v
■ zdarma každý druhý týden elektronický Zpravodaj přímo do vaší e-mailové schránky ■ zdarma plný přístup na specializovaný web a do elektronického archivu časopisu ■ zdarma CD s aktualizovaným vydáním Obchodního adresáře Inform 2005 ■ slevu 10 % z ceny vstupného na odborné akce společnosti INCOMA Consult, s. r. o.
www.moderniobec.cz Předplatné nebo ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na telefonním čísle 800 HO 022 nebo na adrese
[email protected]
ECONOMIA a.s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
únor 2005
I
MO-000032
pro řidiče dopravců, správců pozemních ko munikací, zaměstnanců údržby pozemních komunikací a zaměstnanců městské hro madné dopravy, jejichž pracovní doba je roz vržena nerovnoměrně. Pro činnost a jízdu na pozemních komu nikacích jsou závazná ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pravidelným lékařským prohlídkám je po vinen se podrobovat řidič, který řídí moto rové vozidlo v pracovněprávním vztahu, dr žitel řidičského oprávnění skupin C, C + E, D, D + E nebo podskupin Cl, Cl + E, Dl a Dl + E nebo řidič, u kterého je řízení motorové ho vozidla předmětem samostatné výděleč né činnosti. Do dovršení 50 let věku je řidič povinen jít na lékařskou prohlídku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Pro nevy jmenované osoby jsou stanoveny lékařské prohlídky při dovršení 60, 65, 68 let pak kaž dé dva roky. Pozor: podle vyhlášky číslo 277/2004 Sb. musí být lékařské potvrzení na požádání předloženo všem osobám oprávněným kon trolovat dodržování povinností účastníků provozu na pozemních komunikacích. ■
PŘÍLOHA
moderní obec
VII
užitkové automobily a nástavby
Užitková vozidla v silniční a městské dopravě - a co když způsobí škodu?
FOTO: IVAN RYŠAVÝ
V úzkých ulicích měst a obcí někdy může vůz na svoz směs ného odpadu či kropicí nebo zametači vůz poškodit při své práci zaparkovaný automobil, případně soukromou stavbu apod. Další řádky jsou věnová ny tomu, jak by se v takovém případě měla řešit odpověd nost zaměstnance příslušné firmy za způsobenou škodu. Plzeň, Havlíčkova ulice: Běžný obrázek, který je k viděni i v jiných městech. Vůz svážející tuhý domovní odpad se proplétá mezi zaparkovanými automobily, mezi nimiž musí jeho osádka často velice obtížně manipulovat s popelnicemi. Jak postupovat, dojde-li přitom k poškození stojících vozidel?
aměstnanec, který způsobí škodu v okamžiku, kdy vykonává práce na zá kladě pracovní smlouvy, odpovídá za vzniklou škodu výhradně svému zaměstna du, kterou mu způsobil zaviněným poruše vateli. Cizí osoba - byť jí zaměstnanec při své ním povinností při plnění pracovních úkolů práci způsobí škodu - musí uplatnit tuto nebo v přímé souvislosti s ním. škodu na zaměstnavateli, a ten ji pak může vymáhat na zaměstnanci. Z hlediska pracov KDY VZNIKÁ ODPOVĚDNOST ního práva nerozlišujeme, zda zaměstnanec ZAMĚSTNANCE způsobil zaměstnavateli škodu tím, že mu Podmínkou vzniku odpovědnosti zaměst rozbil stroj v továrně, nebo tím, že jako řidič nance je vznik škody. Není-li škoda, nemů z povolání způsobil dopravní nehodu a po že být ani odpovědnost za ni. Podle ustano škodil cizí vozidlo a jeho zaměstnavatel mu vení § 172 zákoníku práce - u obecné odpo sel uhradit určitou škodu. vědnosti zaměstnance za škodu - se posu zují takové případy škody, která vznikla za co říká zákoník práce viněným protiprávním jednáním zaměst Zákoník práce rozlišuje, zda škoda způsobená nance a není upravena žádným jiným spe zaměstnancem se posuzuje buď podle usta ciálním ustanovením zákoníku práce. Při novení o tzv. obecné odpovědnosti (viz usta obecné odpovědnosti zaměstnance je za novení § 172 zákoníku práce), nebo podle ně městnavatel povinen prokázat, že zaměst kterého ustanovení, jež upravuje jednotlivé nanec porušil právní povinnost, tedy že jed druhy tzv. zvláštní odpovědnosti, mezi něž nal protiprávně a že šlo o jeho zaviněné jed například patří odpovědnost za nesplnění po nání nebo opomenutí, a z toho důvodu, že vinnosti k odvrácení škody, za schodek na svě vznikla škoda a v jaké výši. řených hodnotách, za ztrátu svěřených před Přitom je třeba prokázat přímou příčinnou mětů nebo za vyrobení zmetku. Základními souvislost mezi protiprávním zaviněným jed a všeobecnými předpoklady pro všechny dru náním a vzniklou škodou a také to, že tato hy škod jsou škodní událost (jednání, opome škoda vznikla při plnění pracovních úkolů ne nutí nebo jiná skutečnost způsobující škodu, bo v přímé souvislosti s ním. Jde především následek), její následek (majetková újma, o porušení povinností uložených právními vlastní škoda) a příčinná souvislost mezi předpisy, pracovními řády, vnitřní předpisy škodnou událostí a následkem (škodou). zaměstnavatele a pokyny vedoucích zaměst nanců, které jsou vydány k jejich konkretizaci. OTÁZKA ZAVINĚNÍ Je však současně nutno prokázat, že jde Dalším obecným předpokladem je proti o zaviněné porušení takových povinností, te právní úkon, spočívající v porušení právní dy o takové jednání či opomenutí, které chá nebo smluvní povinnosti. V našem případě peme jako jednání či nedbalost. U vnitřních to je porušení povinností uložených zaměst předpisů zaměstnavatele je nutný důkaz nanci v ustanovení § 171 zákoníku práce o tom, že zaměstnanec porušil povinnost, a zavinění, které může být úmyslné nebo ne- která vyplývá z předpisu, s kterým byl řádně dbalostní. Při posuzování zejména obecné seznámen, nebo kterou si musel alespoň odpovědnosti zaměstnance za škodu způso uvědomit nebo ji obecně předpokládat. benou zaměstnavateli musí být toto zavině ní prokázáno, neboť dikce ustanovení § 172 ČÍM MUSÍ BÝT VYJÁDŘENA ŠKODA odst. 1 zákoníku práce jasně stanoví, že za Škodou je pak vyjádřeno snížení majetku, kte městnanec odpovídá zaměstnavateli za ško rý je možno vyčíslit v korunách. To totiž odli
Z
Vlil
ODPflDY
šuje škodu v právním pojetí od škody v lido vém, hovorovém pojetí. Tato škoda však musí také vzniknout v situaci, kdy zaměstnanec pl ní pracovní úkoly, nebo když jeho jednání je v přímé souvislosti s ním, respektive, když ško da je přímým důsledkem takové jeho činnos ti. Sám obsah pojmu plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním je velice široký. De tailně je propracován v ustanovení § 25 naří zení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády číslo 461/2000 Sb..
PŘÍČINNÁ SOUVISLOST PODMÍNKOU Posledním a nejcitlivějším bodem důkazu o zavinění protiprávním jednáním zaměst nance, z něhož vznikla škoda, je ovšem pro kázání přímé příčinné souvislosti mezi proti právním zaviněným jednáním a vzniklou škodou. Nejde totiž o jakoukoliv souvislost, tedy i nepřímou, ale výhradně o přímou pří činnou souvislost. Většinou je totiž dáno, že okolností, za nichž dochází ke škodě, je více. A je tedy nut no vytipovat, zda by i bez některých těchto okolností ke skutečné škodě došlo. Mnohdy je výsledek - škoda - ztotožňován prostě s protiprávním jednáním zaměstnance, aniž by se prokázalo, že výlučně jeho zaviněným protiprávním jednáním nebo z podstatných důsledků takového jednání ke škodě došlo. Při obecné odpovědnosti tedy zaměstnavatel prokazuje všechny zmíněné podmínky, a po kud se mu tento důkaz plně nepodaří, nemůže být dána odpovědnost zaměstnance za škodu. V některých případech dojde sice ke vzni ku škody, ale zaměstnanec za ni neodpovídá. Jde například o situaci, kdy způsobil škodu zaměstnanec stižený duševní chorobou, a tedy nebyl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Proto zaměstna nec neodpovídá za způsobenou škodu. Ustanovení § 178a zákoníku práce dále k to-
únor 2005
užitkové automobily a nástavby
Zaměstnanec za škodu, kterou způsobil při pl nění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá vždy a jen svému zaměstna vateli. Každá jiná třetí osoba (aťprávnická ne bo fyzická) musí svůj nárok na případnou škodu uplatnit přímo vůči zaměstnavateli. (ustanovení § 275 zákoníku práce, zákon čís lo 1/1992 Sb., o mzdě). Rozsah náhrady se u každé škody a u kaž dého zaměstnance posuzuje zcela samostat ně podle ustanovení § 179 zákoníku práce. Novelizace zákoníku práce v roce 1994 při nesla velice podstatnou změnu v otázce vlastního vymáhání náhrady škody. Podle ustanovení § 185 odst. 1 zákoníku práce výši požadované náhrady škody určuje zaměst navatel a způsobí-li škodu vedoucí zaměst nanec, který je statutárním orgánem, popří padě jeho zástupce, sám nebo společně
s podřízeným zaměstnancem, určí výši ná hrady nadřízený orgán. Podle nyní platné právní úpravy zaměstnavatel - pokud ne chce - nemusí na zaměstnanci ani vymáhat vzniklou škodu. I když zaměstnavatel za městnanci škodu takříkajíc »odpustí«, ne může si ji odepsat v nákladech, ale až ze zis ku po zdanění. Pro případy, kdy by zaměstnavatel odmítal jakékoliv snížení náhrady škody, stanoví zá konodárce v ustanovení § 183 zákoníku prá ce, že z důvodů zvláštního zřetele hodných, může soud náhradu škody přiměřeně snížit. KDE UPLATNIT NÁROK NA ÚHRADU ŠKODY
Závěrem můžeme shrnout, že zaměstnanec za škodu, kterou způsobil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, odpoví dá vždy a jen svému zaměstnavateli. Každá ji ná třetí osoba (ať právnická nebo fyzická) mu sí svůj nárok na případnou škodu uplatnit pří mo vůči zaměstnavateli. V takovém případě se postupuje buď podle ustanovení § 420 občan ského zákoníku o obecné odpovědnosti, nebo podle ustanovení § 427 až 431 o odpovědnos ti za škodu způsobenou provozem dopravuílio prostředku, nebo podle zvláštních ustanovení obchodního zákoníku. Až když zaměstnavatel třetí osobě uhradí škodu a prokáže zaměst nanci, že ji způsobil on, může na něm poža dovat škodu ve smyslu výše uvedeného. ■ EVA DANDOVÁ oborový portál, www.bozpinfo.cz
u 3
■
M O -O O O Q 25/A
muto případu stanoví, že zaměstnanec, kte rý se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládat své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu v tomto stavu vzniklou, resp. způsobenou. Ustanovení § 178a odst. 3 zákoníku práce k tomu dokládá, že za škodu odpovídá i za městnanec, který ji způsobí úmyslným jed náním proti pravidlům slušnosti a občanské ho soužití. V tomto případě zákoník práce připouští, aby zaměstnavatel mohl požado vat i náhradu jiné škody než škody skutečné. Zákonodárce dává zaměstnanci možnost volby mezi úhradou skutečné škody v peně zích nebo odčiněním tím, že poškozenou věc uvede v předešlý stav (viz ustanovení § 179 odst. 1 zákoníku práce). Je tedy především věcí volby zaměstnance, pro který způsob náhrady škody se rozhodne. Naturální resti tuci neboli uvedení v předešlý stav si ovšem nelze vynucovat právními prostředky. Ná hrada škody v penězích, jak vyplývá z usta novení § 179 odst. 2 zákoníku práce, u škod způsobených z nedbalosti, je omezena čtyřapůlnásobkem průměrného měsíčního vý dělku zaměstnance. Toto omezení však ne platí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kte rou si zaměstnanec sám přivodil nebo po zneužití jiných návykových látek (viz ustano vení § 179 odst. 2 zákoníku práce). Průměrný měsíční výdělek se vypočítává z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v roz hodném období a z doby odpracované v tomto rozhodném období. Rozhodným ob dobím je vždy předchozí kalendářní čtvrtletí
PŘÍLOHA
4 4
►
HOSPODÁRNOST -
é
Trucknology delivers
Při přepravě nákladu jde o každou kapku uspořeného paliva. Nákladn vozy řady TGA přitom ale pohonných hmot dokáži ušetřit celé litry Ekonomické motory se vstřikováním Common Rail a nejmodernějš převodovky, jakými jsou např. MAN TipMatic. představuji spolehlivoi záruku vysoce efektivní přepravy. Dalšími silnými stránkami těchtc vozu jsou i nízké provozní náklady, možnost vysokého maximálníhc zatížení a stálá hodnota.
www.man.c;
tiiJI/H l/T f P
ODBORNÝ ČASOPIS PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, RECYKLAČNÍ TECHNOLOGIE A OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
I PŘEDPLACENÍM ČASOPISU ODPADY NAVÍC ZÍSKÁTE:
- zdarma každý druhý týden elektronický Zpravodaj přímo do vaší e-mailové schránky - zdarma plný přístup na specializovaný web a do elektronického archivu časopisu - zvýhodněné vstupné na odbornou konferenci Odpady a podniky z cyklu Odpadové dny 2005 - slevu 10 % z ceny vstupného na vybrané odborné akce společnosti INCOMA Consult, s. r. o.
Nezapomeňte a předplaťte si časopis na rok 2005
M O -0 0 0 0 2 6
na telefonním čísle 800 110 022 nebo na e-mailu
[email protected]
Truck, návěs, přívěs,...? Stačí říct.
VB LEASING DŮVĚRA
SPOJUJE.
VB Leasing CZ, spol. s r.o. Heršpická 813/5, 639 00 Brno tel.: +420 543 550 111, fax: +420 543 550 150 e-mail:
[email protected], www.vbleasing.cz infoline: +420 800 181 800
užitkové automobily a nástavby
příloha
Kontejnerová přeprava má budoucnost ývoj naznačuje, že v horizontu příš tích deseti let dosáhne kontejnero vá přeprava a využití nástavby nosič kontejnerů ve spojení s podvozky výrobců všech značek dalšího rozvoje a využití. Tento systém lze označit za vysoce efek tivní. Jedním vozem lze obsáhnout větší množství kontejnerů, čímž se snižují ná klady na potřebu více vozů v jedné firmě, které jsou nahrazeny univerzálním vo zem. Na společnou otázku časopisů Moderní obec a Odpady tak odpověděl Zbyněk Navara, předseda představenstva společnosti Avia-Strojírna Novosedly, a. s. Tato firma se problematikou vývoje, kon strukce, výroby a prodeje všech typů kontej nerových zásobníků od van na sypké mate riály, valníky, sklady až po lisovací kontejne ry a nástavby nosičů kontejnerů na všechny verze podvozků nákladních vozidel prove dení hákovým, lanovým a třmenovým systé mem v nosnostech od 2 až do 20 tun, popří padě i v kombinaci s hydraulickou rukou, zabývá již déle než třicet let. Ve výrobním programu lze nalézt také produkci třístranných a jednostranných sklápěčů. Zbyněk Navara radí: »Při nákupu kontej nerového vozu by si potenciální zákazník
V
Kontejnerový vůz současnosti je vysoce moderním automobilem výrobce světové značky osazeným spolehlivou nástavbou.
měl vybírat podvozek a nástavbu velice peč livě a dbát především na zajištění servisu v místě sídla firmy pro vybraný podvozek a vyhovující nosnost vozidla. Výběr výrobce nástavby a kontejnerů by se měl řídit přede vším kvalitou - nezřídka bývá doložena cer tifikací ISO 9001, tradicí značky a zajištěním servisu.« Také společnost Avia-Strojírna Novo sedly, a. s., se v poslední době setkává s tím, že na trhu se objevují nekvalitní necertifikované kontejnery z produkce ma lých zámečnických dílen. »Je samozřejmě na každém kupujícím, pro jakého výrobce se rozhodne,« říká Zbyněk Navara, ale v té souvislosti připomíná, že každý renomo vaný výrobce svůj výrobek označuje štít kem s číslem schválení Ministerstvem do pravy a dokladem o shodě. »Vozidlo nosič kontejnerů v posledních letech doznalo velice významných změn a kontejnerový vůz dneška je vysoce moder ním automobilem výrobce světové značky osazeným spolehlivou nástavbou. Obsluha bývá jednoduchá. Nároky na osádku se zu žují v zajištění mazacích plánů vozu jako celku a kontrolu provozních náplní, popří padě nepřetěžování vozu,« uzavřel Zbyněk Navara. /rš/
AVIA - strojírna, Novosedly a.s. Provozovna:
Brno - Slatina, Tuřanka 115
Tel.:
602 755 309-p. Navara 602 755 332- p. Černý www.kontejnerovky.cz 602 706 341 - pí Homolová, fax: 548 183 014
(exit Dl
Leasing:
-
201. km)
✓ Široký výběr nástaveb nosičů kontejnerů a sklápěčů na podvozky všech značek -------------------------✓ Prodej nových vozidel DAEWOO AVIA, NISSAN, MAN, MERCEDES ✓ Prodej vozidel zabavených z leasingu ✓ Prodej nových a ojetých vozů,
MO-000037
✓ Prodej nosičů kontejnerů, sklápěčů a hydraulických ruk PM, FASSI, PALFINGER
únor 2005
moderní obec
XI
VICEUCEIOVE
VOZIDLO Volvo
rJ J
FM
je
ekvivalentem
pro
víceúčelové
vozidlo.
Volvo FM bylo navrženo a zkonstruováno tak, aby bylo ^
nejvšestrannějším truckem na trhu. To znamená, že si můžete vyspecifikovat i tu nejrozsáhlejší řadu požadavků
a Volvo FM Vám padne přesně na míru. Moderní technologie motoru a Volvo l-Shift systém automatického řazení nabízí navíc ohromující výkonnost a úsporu. Prvotřídní pohodlí, skvělá ovladatelnost a bezpečnost zaručují perfektní řešení pro řidiče i při nejnáročnějším nasazení.
VOLVO TRUCKS.DRIVING PROGRESS www.volvotrucks.volvo.cz
TRUCKS
AFTERSALES
FINANCE
TRANSPORT MANAGEMENT
EKONOMIKA
Praha 7 pamatuje na místní podnikání Ocenit přínos podnikatelů na území Městské části Praha 7 - ať už při poskytování služeb občanům, nebo za vytváření nových pracovních míst, je smyslem tamní soutěže Podnikatel roku. Soutěž organizuje Komise pro podporu podnikání, která je po radním orgánem rady městské části. outěží ovšem také chceme inspirovat ostatní podnikatele u nás k následo vání těch nejúspěšnějších, konstatova la loni v prosinci při slavnostním vyhlášení výsledků prvního ročníku soutěže starostka PhDr. Ivana Kučerová.
S
zástupce finanční instituce, majitel cestovní agentury či expert v oblasti internetu stejně jako provozovatel sítě stánkového prodeje nebo konzultant na problematiku využívání pomoci z fondů Evropské unie.
JAKÁ BYLA KRITÉRIA »Soutěže se ve svých kategoriích mohli zú častnit jak drobní a střední podnikatelé - fy zické osoby s trvalým bydlištěm v Praze 7, tak manažeři - vlastníci či spoluvlastníci obchod ní společnosti (právnické osoby) se sídlem v naší městské části,« vysvětluje předseda Ko mise pro podporu podnikání Ing. Emil Ma chálek, CSc. »Fyzické osoby musely podnikat na základě živnostenského oprávnění ales poň tři roky. Manažer a společník obchodní společnosti musel být pro zařazení do soutě že vlastníkem nejméně 20 procent základního jmění obchodní společnosti a pracovat v ní ja ko řídící pracovník, který nese zodpovědnost za její fungování. V žádné z obou kategorií ne rozhodoval počet zaměstnanců.« Během prvního ročníku se ukázalo, že ně které vyžadované údaje, například výše po sledního ročního obratu nebo informace o úvěrech, jsou natolik choulostivé, že pod nikatele od účasti spíše odrazují. Komise proto už v letošním ročníku údaje tohoto druhu sledovat nebude. Přihlášky k soutěži byly dostupné na inter netových stránkách komise (www.podnikanipraha7.cz) a také v sekretariátě radního Ariho Liebermanna, jenž má podporu podniká ní ve své kompetenci. Informace o chystané soutěži zveřejnil i místní čtrnáctideník Hobulet a byly k dispozici v informačních centrech městské části a na informačních tabulích na radnici. Podnikatel se mohl do soutěže při hlásit bud' sám, či jej mohl navrhnout jeho za městnanec, klient, dodavatel, odběratel, ale třeba také manželka/manžel, přítelkyně/pří tel apod. Byl-li do soutěže navržen druhou osobou, komise jej o tom informovala - a vyslovil-li s nominací souhlas, požádala jej o vy plnění přihlášky s potřebnými údaji.
Vyhodnocení podnikatelé roku 2004 se nechali vyfotografovat se starostkou Ivanou Kučerovou (uprostřed v bílé blůzce, po její pravé ruce Ari Liebermann a Emil Machálek). V popředí vodicí pes ovčák Larry u své paničky Jitky Lebedové, která cvičí vodicí a asistenční psy a v soutěži zvítězila v kategorii fyzických osob.
Ari Liebermann zdůrazňuje: »Komise pro podporu podnikání jako jediná komise rady není obsazena podle politického klíče, nýbrž pouze s ohledem na zastoupení co nejširší šká ly profesí a předpokládaných zkušeností jejích členů. Dokonce ani její předseda nebyl vybrán na základě politických dohod, ale komise si jej sama zvolila a rada jej ve funkci potvrdila." Soutěž Podnikatel roku 2004 Právnické osoby: 1. Jana Meruňková (NUT'S Production, o. p. s. podpora začínajících a handicapovaných umělců) 2. Radek Procházka (Dům interiérového bydlení kuchyně DIZ, s. r. o.) 3. Vlasta Niederlová, Jiří Jiroušek (J.N.NOVA, s. r. o., reality a správa nemovitostí)
BEZ POLITICKÉ KURATELY Když před dvěma roky rada městské části ko misi ustavovala, hlásily se do ní čtyři desítky místních podnikatelů. Důležitým kritériem pro zařazení do komise byla snaha pokrýt co nejširší záběr podnikatelských činností, kte ré lze v této městské části se 40 tisíci obyvatel nalézt. Díky tomu tak nyní ve dvanáctičlen né komisi vedle sebe pracuje například pro vozovatel sítě restaurací, komerční právník,
únor 2005
čestná uznání: Věra Nováková (City Self-Storage, s. r. o.), Roman Zikmund (DAKO Invest, s. r. o.)
Fyzické osoby: 1. Jitka Lebedová (Pes pro tebe výcvik vodicích a asistenčních psů) 2. Vlasta Urbanová (cukrárna a kavárna U křepelek) 3. Bohumila škvárová (CK Neon)
Soutěž Podnikatel roku ovšem představuje příslovečnou »třešničku na dortu« v práci ko mise. Ta má za sebou kursy podnikatelského minima, v nichž se loni na jaře začínajícím pod nikatelům v Praze 7 dostalo bezplatných infor mací o prvních krocích nezbytných k zahájení výdělečné činnosti: Které úřady musí navštívit a jaké formuláře vyplnit, s jakými daňovými povinnostmi musí počítat a co udělat pro to, aby nezůstali dlužní za zdravotní a sociální po jištění, jaké pro ně existují možnosti a podmín ky čerpání úvěrů apod. Na tyto kursy navázala Poradna pro podnikatele, která zájemcům o podnikání umožňuje prodiskutovat jejich podnikatelský záměr s odborníky v oblasti fi nancí, práva apod. Na letošní jaro komise mj. chystá setkání podnikatelů městské části. Užitečné jsou i internetové stránky komise s bezplatně zveřejňovanou nabídkou a po ptávkou nebytových prostor v Praze 7, volný mi pracovními místy, výběrovými řízeními apod. Komise také projednává návr hy někte rých vyhlášek pražského magistrátu a předá vá k nim prostřednictvím rady městské části svá doporučení. K nejsledovanějším patří stanovisko komise k původní představě ma gistrátu na zřizování a provoz zón placeného stání na území metropole. I na základě hlasů podnikatelů z Prahy 7 byl nakonec tento ma teriál města pro další projednávání odložen, takže zřejmě v metropoli nedojde k tomu, aby tam podnikatelé ve všech městských částech platili za parkovací karty jednotný poplatek. »Tak třeba podnikatelé v Praze 7 zpravidla ne dosahují takových příjmů, jaké jsou běžné v lukrativním centru města. Kdyby měli platit za parkování stejně, dopláceli by na zřízení zón více a prohloubila by se i jejich konku renční nevýhoda,« vysvětluje radní.
NABÍZEJÍ ZKUŠENOSTI Komise pro podporu podnikání Rady Městské části Praha 7 vznikla v hlavním městě jako první svého druhu a podle Ariho Lieberman na podobná zatím pracuje pouze v Praze 4. »Netvrdím, že komise vyřeší všechny problé my, které na území Prahy 7 tíží podnikatele,« říká. »NapříkIad může upozorňovat radu na některé nedostatky místních vyhlášek či se za sadit o regulaci některých místních poplatků. Ale legislativní nejasnosti, jichž není málo a brzdí podnikání, se musí řešit na celostátní úrovni. Proto chceme více spolupracovat s Hospodářskou komorou hl. m. Prahy, která má v tomto směru větší možnosti. S jejím ve dením jsme už navázali kontakt a vše nasvěd čuje tomu, že tato spolupráce bude zdárná.« Ari Liebermann vzkazuje: »Rádi se na zá kladě již dvouletého fungování komise podě líme o její zkušenosti s jinými městskými částmi, městy i obcemi. Vždyť dobře fungují cí a soběstačný sektor soukromého podniká ní pozitivně ovlivňuje růst ekonomiky, odlehčuje sociální sféru a zvyšuje příjmy státní ho i obecního rozpočtu.« ■
čestné uznáni: Vladimír Vítek (Hélios K)
ZDROJ: MČ PRAHA 7
IVAN RYŠAVÝ moderní obec
21
EKONOMIKA
URBIS 2005: Prezentace trhu s nemovitostmi aždoroční setkání obcí, měst a krajů ČR svého rozvoje. Zajímavé možnosti také dává - veletrh URBIS 2005 - v letošním roce systém Public Private Partnership (PPP) pro přichází s řadou novinek. O některých pojením soukromého sektoru s obecním ne bo státním. Přednášky v rámci odborného jsme vás již informovali, s jinými vás chceme doprovodného programu jsou na toto téma seznámit. Jednou z dalších změn je umístění expozic připravovány s PPP centrem, Asociací PPP, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Minis měst a krajů v moderním pavilónu V společně terstvem financí ČR. Účastní se zástupci nej s předními firmami z oblasti stavebnictví. Na větších bank, jako jsou ČSOB nebo Česká relativně malém prostoru se tam setkají zá stupci jednotlivých krajů, kteří prezentují in spořitelna. vestiční příležitosti, a silné stavební firmy, které URBIS 2005 a pavilón V tedy bude v dubnu dnes ve spolupráci s bankovním sektorem na průsečíkem investičních nabídek a možností bízejí řadu realitních a developerských služeb. obcí, měst a krajů. Budeme-li vycházet z některých údajů, jen INFORMAČNÍ CENTRUM v Praze se v dopravní infrastruktuře v hori zontu deseti let proinvestuje až 50 miliard ko Doplňujícím článkem v řetězci realizace in vestičních projektů je také trh s nemovitostmi. run. Podobně je tomu v Brně, Ostravě. I další Ten je bohužel stále málo průhledný. města připravují stamilionové investice do
K
Pro lepší informovanost starostů a podni katelů připravuje v rámci doprovodných ak cí veletrhu Asociace realitních kanceláří ČR (ARK ČR) dvě přednášky. První se bude vě novat problémům nakládání s nemovitým majetkem obcí a měst - optimalizace využi tí nemovitého majetku, uspořádání vlastnic kých vztahů, privatizace nemovitého majet ku, organizace výběrových řízení. Přednášet bude Ing. Jaroslav Novotný, prezident ARK ČR. Druhá bude orientovaná na současnost a budoucnost správy nemovitého majetku obcí a měst včetně tématu Elektronická správa nemovitého majetku, o které bude informovat Ing. Ivan Žikeš, viceprezident ARK ČR. V navazujícím vystoupení bude představe no fungování internetového trhu nemovitostí, který by mohl přinést toužebně očekávané zprůhlednění trhu a zajistit tak transparentní prostředí. Asociace realitních kanceláří vytvo ří na veletrhu URBIS informační centrum v pavilónu V, kde budou pracovníci realitních kanceláří z jednotlivých krajů poskytovat in formace, rady nebo bude možné přímo využít on-line přístup na internetové stránky. KATALOG S NABÍDKAMI VYSTAVOVATELŮ Letošní ročník veletrhu tedy slibuje rozšíře ní záběru v rovině investic, informací o pro jektech pro fondy EU a v dalších oblastech. Konference o bydlení za účasti ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka seznámí s fi nancováním výstavby družstevního bydlení a další podporou státu v tomto segmentu. Odborné semináře se společným tématem Obec a podnikání pomohou zástupcům měst a obcí orientovat se v některých eko nomických problémech a zmapují možnos ti realizace projektů pomocí PPP. Kongres starostů, který již tradičně pořádá Svaz měst a obcí ČR, se bude mimo jiné zabývat pří mou volbou starostů. Své názory jistě řek5 nou i hejtmani krajů v rámci diskusí s minis try vlády ČR.
Ikžl
Stavte na informacích! Fórum investičních příležitostí
'
Technologie a zařízení pro města a obce • • •
10 krajů (26 měst a obcí, 7 krajských úřadů), 82 dalších vystavovatelů 94 500 návštěvníků na Stavebních veletrzích Brno 2004 75 % odborná veřejnost • 5 000 zahraničních návštěvníků hosté z politického a finančního sektoru • 570 akreditovaných novinářů
• • doprovodné programy s možností prezentace v ráma Stavebních veletrhů Brno
Potřebujete ještě další argumenty?
Nezapomeňte se přihlásit.
19.-23.4.2005
BVV
Brno, Česká republika
www.bvv.cz/urbis
22
moderní obec
Veletrhy Brno
únor 2005
MO-000034
I
Aktuální výzvy pro přijímání projektů v roce 2005
ýká se to zejména výzev v rámci Společ OP ROZVOJ VENKOVA ného regionálního programu (SROP), A MULTIFUNKČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Také pro tento operační program můžeme Operačního programu Infrastruktura další kola výzev očekávat v prvním pololetí (OPI) a Operačního programu rozvoj lid letošního roku. Oblasti podpory budou na ských zdrojů (OP RLZ). vazovat na dotační tituly z roku 2004, avšak SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ žadatelé musejí počítat s drobnými změna PROGRAM mi podmínek či pravidel pro předkládání Předpokládaným termínem 3. kola výzev pro projektů v závislosti na vývoji realizace toho individuální projekty byl 1. únor 2005. Vyhlá to programu. šení výzev krajských úřadů pro předkládání Aktuální informace jsou k dispozici na akcí do grantových schémat SROP mělo pro www.mze.cz, odkazy Dotace a programy a Operační program zemědělství. běhnout v lednu, resp. únoru. Veškeré aktuální informace o výzvách jsou k dispozici na www.strukturalni-fondy.cz, odkazy Strukturální fondy a SROP. Současně jsou zde podrobně prezentovány rady a pokyny pro žadatele platné pro tuto výzvu.
T
OP PRŮMYSL A PODNIKÁNÍ Systém průběžných výzev umožňuje žada telům o podporu z Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) předkládat projekty nepřetržitě i v průběhu letošního roku. Podle informací Ministerstva prů myslu a obchodu - Řídícího orgánu OPPP bude v roce 2005 opět otevřen program Rozvoj. Na druhou etapu tohoto programu je připraveno dalších 10 miliónů eur (zhru ba 310 miliónů korun). Ministerstvo v sou časné době dokončuje novou podobu pro gramu Rozvoj (zvažují se v něm varianty dotace, úvěru či kombinace obou). Pro gram by měl být vyhlášen ještě v průběhu 1. čtvrtletí 2005. Bližší informace o podmínkách jednotli vých programů podpory pro podnikatele jsou k dispozici na www.mpo.cz, odkaz OPPP.
OP INFRASTRUKTURA V termínu 3. 1. - 15. 3. přijímá Státní fond životního prostředí (zprostředkující sub jekt tohoto programu) projektové žádosti v rámci priority 3 - Zlepšování environ mentální infrastruktury, a to na všechna opatření s výjimkou oblasti infrastruktury ve vodním hospodářství (zejména dotace na ČOV). Současně lze předkládat projekty v rámci priorit zaměřených na podporu dopravy, předběžným termínem uzávěrky přijímání projektů pro další kolo hodnocení je počátek února 2005. Podrobnosti k realizaci programů OPI jsou zveřejněny na internetových adresách www.sfzp.cz a www.mdcr.cz , odkazy Fondy EU a Strukturální fondy.
únor 2005
Česká republika 2004>06
Rámec podpory Společenství
OP ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Na výzvy konečným příjemcům k předkládá ní grantových schémat v rámci jednotlivých opatření Operačního programu Rozvoj lid ských zdrojů od prosince 2004 navazovaly vý zvy konečným uživatelům k předkládání tzv. grantových projektů do těchto grantových schémat. V současné době je aktuální výzva Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV odboru trhu práce) v rámci grantového sché matu Podpora rovných příležitostí žen a mu žů na trhu práce, a to od 5. 1. do 11.3. 2005. MPSV - odbor poradenství a zprostředkování dále vyhlásil výzvu pro grantové schéma Za členění skupin ohrožených sociální exkluzí, termín pro předkládání grantových projektů je 5. 1. - 18. 3. 2005. V době od 3. 1. do 11. 3. 2005 je také otevřená výzva MPSV - odboru sociálních služeb, a to v rámci grantového schématu Vzdělávání poskytovatelů a zada vatelů v oblasti sociálních služeb a Integrace specifických cílových skupin. V průběhu led na a února 2005 měly být vyhlášeny výzvy pro předkládání grantových projektů i v rámci ostatních opatření OP RLZ. Podrobné informace o termínech i pod mínkách jednotlivých výzev jsou pravidelně zveřejňovány na www.esfcr.cz, odkaz Výzvy. Oficiální server Ministerstva pro místní rozvoj www.strukturalni-fondy.cz nabízí dal ší aktuální informace o veškerých progra mech podpory z fondů EU včetně přehledně zpracovaných kontaktních údajů a množství souvisejících dokumentů a publikací. ■ Připravil Odbor Rámce podpory Společen ství Ministerstva pro místní rozvoj ČR
FOTO: JAN PAVLIČEK
Zatímco projekty předložené v roce 2004, které následně obstály v náročném výběru, se postupně začínají uskutečňovat, jednot livé dotační programy již otevírají další kola výzev pro přijímání nových projektových žádostí v letošním roce. Plzeňský kraj může získat z EU až 270 mil. Kč.
Grantová schémata pro Plzeňský kraj
adní Plzeňského kraje vyhlásili pro ná sledující období další grantová sché mata, jejichž prostřednictvím by jed notilví žadatelé z celého kraje mohli získat až 270 miliónů korun z fondů EU. Vyhlášení všech schémat proběhne do konce roku 2006 a jejich realizace musí skončit v roce 2008. Členové Rady Plzeňského kraje (dále jen Rady) u všech schválených grantových sché mat vyhlásili 1. kolo podání k předkládání konkrétních projektů do 4. dubna 2005. Žada telé tak na zpracování návrhu získají tři měsí ce. Následující měsíc pracovníci odboru fon dů a programů EU krajského úřadu žádosti posoudí a výběrová komise doporučí radě vy brané žádosti k možnému podpisu smlouvy. První ze schválených grantových schémat byla Podpora rekonstrukce a budování míst ních komunikací v Plzeňském kraji. Tato podpora je zaměřena na investiční akce v městech a obcích, které měly podle údajů Českého statistického úřadu k 31. 12. 2003 maximálně 5000 obyvatel. Oproti předchá zejícímu návrhu byl výběr žadatelů rozšířen (původně se tento program týkal pouze obcí do 2000 obyvatel). Navíc žadatelem se mo hou stát i obce nad 5000 obyvatel, ale pří padná rekonstrukce se musí týkat pouze ko munikací v místní části do 2000 obyvatel. Celková výše finanční podpory z fondů EU v Plzeňském kraji v rámci tohoto programu může dosáhnout necelých 40 miliónů korun. Další tři schválená grantová schémata se týkají cestovního ruchu. Jsou to: ■ Podpora malých a středních podniků při rozvoji služeb v cestovním ruchu v Plzeňském kraji (z EU pro celý kraj více než 21 mil. Kč). ■ Podpora malých a středních podniků při rozvoji regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v Plzeňském kraji (z EU pro celý kraj více než 41 mil. Kč). ■ Podpora veřejných subjektů při rozvoji služeb v cestovním ruchu v Plzeňském kraji (z EU pro celý kraj více než 15 mil. Kč). Největší objem finančních prostředků je k dispozici žadatelům v rámci grantového schématu Podpora sociální integrace v Plzeň ském kraji. V tomto případě financovám z EU pro Plzeňský kraj dosáhne více než 80 mil. Kč. Další informace ke grantových schéma tům lze najít na www.plzensky-kraj.cz. Iskl
R
moderní obec
23
I
EVROPSKÁ UNIE
OP Infrastruktura: SFŽP přijímá žádosti do 15. března Hlavní opatření, která zlepšují životní prostředí v ČR, by měla zajistit dostatečné množství jakostní vody, lepší nakládání s od pady, zvýšení kvality ovzduší a odstraňování starých ekologic kých zátěží. Uskutečňují se za finanční podpory EU. perační program Infrastruktura (OPI) střednictvím SFŽP na začátku ledna druhou se týká projektů do 10 miliónů eur výzvu na podávání žádostí. Vzhledem k to a ČR by v letech 2004 až 2006 mohla mu, že se přihlášky v první výzvě týkaly pře devším výstavby ČOV a zásobování pitnou pro životní prostředí v rámci tohoto progra mu získat až 4,5 miliardy korun. vodou, 2. výzva neobsahuje tentokrát opat ření 3.2. - Zlepšování infrastruktury ve vod PRVNÍ VÝZVA ním hospodářství. V rámci první výzvy pro OPI (Priorita 3) bylo Vyhlášené Opatření 3.1. se týká obnovy schváleno 64 žádostí za více než 2,8 miliardy environmentálních funkcí území. Jeho cí korun, takže koncem roku 2004 ministr Li lem je prevence a snížení ničivých následků bor Ambrozek podepsal rozhodnutí o přidě povodní, zvýšení retenční schopnosti kraji lení finančních prostředků. Mezi 64 projek ny a zvýšení biodiverzity vodních toků a je tů se rozdělí více než dvě miliardy korun jich okolí. z evropských zdrojů, částkou 368 miliónů Dělí se na dvě kategorie: korun (dotace i nízkoúročené půjčky), při ■ revitalizace vodních toků včetně jejich spěje Státní fond životního prostředí (SFŽP). niv, na napojení nebo zprůtočnění slepých »Největší zájem byl o vodní hospodářství, ramen vodních toků, na napojení a zprůtoč kde uspěly projekty v celkovém objemu za více nění bývalých náhonů, na revitalizace pří než 2,6 miliardy korun, což pomůže k naplnění rodního charakteru koryt vodních toků, na našeho závazku vůči EU na zajištění vyhovují zakládání a revitalizace břehových nebo do cích čistíren odpadních vod (ČOV).V rámci ná provodných porostů, rodních programů SFŽP je vodní hospodářství ■ revitalizace nevhodně odvodněných též na prvním místě, loni do tohoto sektoru náš pozemků, revitalizace a zakládání mokřadfond investoval 2,7 miliardy korun,« zhodnotil ních ekosystémů, zakládání nových retenč výsledky ředitel SFŽP Andrej Mudray. ních prostorů, zakládání nových suchých Fond zaregistroval celkem 140 žádostí, poldrů, revitalizace retenčních prostor, revi správně jich bylo vyplněno asi 120. Hlavní talizace rybníků s extenzívním chovem ryb. zájem byl o vodu. Šlo především o výstavbu Podpořeno může být i odstraňování mi ČOV a vodovodů. Odpadového hospodářství gračních bariér na tocích pro volně žijící ži se týkaly dva projekty-podala je města Vim vočichy. Podporu lze poskytnout na zprů perk a Brumov-Bylnice. chodnění překážek na vodních tocích pro volně žijící živočichy. Jde například o výstav CO PSALY OBCE ŠPATNĚ? bu rybích přechodů. »Nešlo o nějaké chronické chyby. Máme no Vyhlášené Opatření 3.3. je zaměřeno na vý formulář, který byl pro řadu zájemců ne zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší. známý. Proto žadatelé konzultovali přihláš Žádosti směřují k využívání šetrných techno ky s našimi techniky prostřednictvím e-malogií při spalování, dále na snižování emisí ilu nebo osobně. Výše dotace na každý pro těkavých organických látek a na využívání jekt je 75 až 85 %. Existuje podmínka, že mi obnovitelných zdrojů energie. Cílem opatře nimálně 10 % musí poskytnout žadatel,« ře ní je snížit množství vypouštěných znečišťu kl náměstek technického úseku SFŽP Ing. jících látek, zlepšit imisní situace dotčených František Krejčí. lokalit, zlepšit zdravotní stav obyvatel a stavu "Překvapila mne kvalita mnoha projektů. vegetace, snížit emise skleníkových plynů. Považuji to za důkaz, že ani obce, ani pra Dělí se na tři kategorie: covníci Ministerstva životního prostředí ■■ využívání šetrných technologií při spa (MŽP) přípravu na čerpání prostředků z EU lování: Podporu lze poskytnout na zavádění nepodcenili. O tom koneckonců svědčí environmentálně šetrných technologií ve i převis poptávky v .oblasti ochrany vod - už spalovnách nebezpečného odpadu (zvláště teď MŽP eviduje více dobrých projektů, než nemocničního) s cílem plnit podmínky sta je celková předpokládaná dotace z EU pro novené legislativou v oblasti ochrany ovzdu tuto oblast,« komentoval současný stav mi ší, na snižování emisí z velkých a středních nistr životního prostředí Libor Ambrozek. spalovacích zařízení v sektoru veřejné ener getiky v souladu s příslušnými programy POZOR, DRUHÁ VÝZVA! snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší. Zatím bylo na OPI rozděleno 55 % finanč ■ snižování znečišťování ovzduší emise ních prostředků. Proto MŽP vyhlásilo pro mi těkavých organických látek z činností
O
24
moderní obec
a zařízení technologických procesů používa jících organická rozpouštědla, ■ využívání obnovitelných zdrojů ener gie (OZE): Podporu zájemci obdrží na re konstrukci a stavbu elektráren využívajících k výrobě elektrické energie biomasu nebo ji né OZE, změnu ze stávajících systémů na systémy využívající OZE, využití OZE pro dodávky tepla z obecních kotelen i na vý stavbu kombinovaných zdrojů elektrické a tepelné energie využívající biomasu a bio plyn. Třetí vyhlášené Opatření 3.4. je zaměřeno na nakládání s odpady a odstraňování sta rých ekologických zátěží. Jeho cílem je sní žit množství odpadu ukládaného na sklád kách, zvýšit množství recyklovaného a vyu žitého odpadu a jeho podílu na celkové pro dukci odpadu a snížit počet starých ekolo gických zátěží. Dělí se na dvě kategorie: ■ vybudování integrovaného systému sběru a recyklace odpadů: Podporu lze po skytnout na budování zařízení pro třídění odpadů, pro recyklaci a na využívání odpa dů, například kompostování, bioplynové stanice, také na výstavbu systémů oddělené ho sběru různých druhů odpadů, budování sběrných dvorů a překladišť, zařízení na úpravu a zpracování odpadů a nebezpeč ných odpadů i na vybudování zařízení na dekontaminaci a odstraňování nebezpeč ných odpadů s výjimkou skládkování, ■ rekultivace a sanace starých ekologic kých zátěží. Podporu lze poskytnout na re kultivace starých skládek převážně komu nálního odpadu a ostatního odpadu, likvi dace černých skládek zvláště v chráněných územích, sanace a rekultivace vážně konta minovaných lokalit ohrožující složky život ního prostředí a zdraví člověka. »Po schválení žádostí v rámci 2. výzvy prav děpodobně zasedne Monitorovací výbor a na základě alokovaných prostředků na jednotli vá opatření v 2. výzvě projedná vyhlášení vý zvy třetí. V současnosti předpokládáme, že 3. výzva bude opatření 3.2. - Zlepšování in frastruktury ve vodním hospodářství obsaho vat,« konstatoval na závěr Ing. Krejčí. ■ KAREL ŽlTEK
Kontakt pro druhou výzvu Žádosti o podporu přijímá SFŽP do 15. března 2005 a zájemci je mohou podávat na adrese http://zadosti.sfzp.cz, kde naleznou přesné pokyny. Podrobné podmínky pro získání podpory obsahuje směrnice MŽP č. 12/2004 (viz www.sfzp.cz a www.env.cz), dále také dokument Programový dodatek pro Operační program Infrastruktura.
únor 2005
EVROPSKÁ UNIE
oncem roku 2004 začala dostavba kanali zační sítě v Ústí nad Labem, Chabařovicích a Povrlech. Tato investiční akce je součástí projektu »Rekonstrukce systému záso bování pitnou vodou, výstavba kanalizačních sběračů, rekonstrukce úpravny vody a čistíren odpadních vod v Podkrušnohoří", »Skupina opatření č. 3 - Dostavba kanalizace v Ústí nad Labem«, na jehož financování se podílí EU. Projekt ISPA Podkrušnohoří se skládá ze tří subprojektů: ■ Skupina opatření č. 1: Pitná voda, tj. re konstrukce úpravny pitné vody Hradiště a s tím související vodovodní přivaděč Zele níce - Bílina (realizace začala 22. září 2004). ■i Skupina opatření č. 2: Rekonstrukce čistíren odpadních vod (COV), která zahrnu je rekonstrukce COV v městech Chomutov, Zatec, Kadaň, Jirkov a Klášterec nad Ohří.
K
Slavnostní poklep na betonovou skruž před ústeckým hotelem Vladimír znamenal zahájení rok a půl trvající rekonstrukce kanalizace v Ústí nad Labem.
■ Skupina opatření č. 3: Kanalizace, tj. do stavba kanalizační sítě v Ústí nad Labem, Chabařovicích a Povrlech. V souhrnu jde o investici za 900 mil. Kč, z toho zhruba 438 mil. Kč představují pro středky Severočeské vodárenské společnosti, přibližně 412 mil. Kč z Fondu soudržnosti a asi 50 mil. Kč od SFŽP (polovina formou do tace, polovina formou půjčky s 2% úrokem). Náklady na dostavbu kanalizace dosáhnou ví ce než 190 mil. Kč. Termín ukončení celého projektu ISPA Podkrušnohoří je pevně stano ven na červen 2006. »Jsem rád, že se v Podkrušnohoří buduje další důležitá stavba, která přispěje k napl nění závazku čištění městských odpadních vod, k němuž se ČR zavázala při vstupu do EU a že SFŽP k tomu svou činností význam nou měrou pomáhá," konstatoval při slav nostním zahájení dostavby kanalizační sítě v Ústí nad Labem Andrej Mudray, ředitel Státního fondu životního prostředí. Jak uvedl Petr Skokan, předseda předsta venstva Severočeské vodárenské společnosti a nynější hejtman Libereckého kraje, dostav ba kanalizace v Ústí nad Labem, Povrlech a Chabařovicích přispěje významným způ sobem ke snížení znečištění řeky Labe, tedy přeshraniční zátěže životního prostředí. »Věřím, že na model spolupráce s EU a SFŽP CR, jaký představuje projekt ISPA Podkruš nohoří, stejně úspěšně navážeme při realiza ci dalších integrovaných projektů, které v současnosti Severočeská vodárenská spo lečnost připravuje," dodal. Iskl
FOTO: ARCHIV
Důležité stavby pro Podkrušnohoří
Nově zrekonstruovanou ČOV má obec Klenčí pod Čerchovem.
Společný projekt Chodské ligy vě nové čistírny odpadních vod (ČOV) a kanalizační řady má od konce roku 2004 sdružení obcí Chodská liga. Sdružení investovalo do projektu Čištění od padních vod v mikroregionu Chodská liga bezmála čtyři milióny eur, další dva milióny eur poskytla EU prostřednictvím programu CBC PHARE 2000, Státní fond životního pro středí věnoval 1,26 mil. eur a samotné obce 975 tisíc eur. Společnost Skanska CZ - Divize Pozemní stavitelství Čechy - byla jako zhotovitel díla vybrána v mezinárodním výběrovém řízení a pod přísnou kontrolou EU. Jak uvedl Ing. Ji ří Bažata, výkonný ředitel Divize Pozemní stavitelství Čechy, projekty spolufinancova
D
né evropskými penězi mají velmi přísná kri téria a Idadou na zhotovitele vysoké nároky.
souvislosti s přibližováním se stan dardům EU se zvyšují požadavky zejména na účinnost technologie čištění odpadních vod i úpravy jakosti pit né vody. Zajímavá řešení v této oblasti
FOTO: ARCHIV
Nové přístupy a řešení
V
uskutečnila v Benešově, Modřících a dal ších městech společnost Schneider Elec tric. Její řídicí systém Transparent Ready znamená zcela nový přístup v řízení tech nologie vodohospodářských objektů. Ved le vlastního řízení provozu čistírny odpad ních vod (COV) umožňuje vzdálený do hled a servis. Dále snižuje rozsah a prac nost obsluhy čistírny a umožňuje přenos informací na dispečink v době, kdy je COV
V souvislosti s přibližováním se standardům EU se zvyšuji požadavky zejména na účinnost technologie čištění odpadních vod i úpravy jakosti pitné vody.
------- :-------------
bez obsluhy. Zabezpečení objektu čistírny je zajištěno přímým napojením na centrál ní bezpečnostní systém města. Komunální čistírna vod v Benešově, která byla do pro vozu předána v lednu roku 2003, je řízena systémem Modicon. Řešení zajišťuje mimo jiné přenos dat na velín a hlášení poruchových stavů jak na dispečink VHS Benešov, tak na městský bezpečnostní systém. K přínosům modernizace patří snížení pachové zá těže na okolí, což obyvatelé Benešova oceňují. K úspěšným projektům patří také COV v Brně-Modřicích, jejíž celková investice přesáhla 2 miliardy korun. /kž/
únor 2005
V Postřekově byla vybudována nová ČOV s kapacitou 2700 ekvivalentních obyvatel.
Sdružení Chodská liga zahrnuje obce Klenčí pod Čerchovem, Chodov, Trhanov, Postřekov a Díly. V rámci projektu Čištění odpadních vod v mikroregionu Chodská liga bylo vybudováno více než 19 km kanalizač ních řadů, byla zrekonstruována stávající ČOV v Klenčí pod Čerchovem a vybudována nová ČOV s kapacitou 2700 ekvivalentních obyvatel v Postřekově. Součástí projektu by la také stavba nové retenční nádrže dešťové vody o objemu 546 m3 a čtyři čerpací stanice odpadních vod v Klenčí, Hamru, Trhanově a Chodově. Celý projekt vznikl za účelem zmírnění dopadů lidského působení na ži votní prostředí. Iskl
mode obec
25
FOTO: ARCHIV
i část Praha 10 má 110 tisíc obyvatel a ÚMČ zhruba 380 úředníků a zaměstnanců.
Proč se Praha 10 rozhodla pro ISO 9001 Úřad Městské části Praha 10 (ÚMČ) byl certifikován podle ČSN EN ISO 9001. V souladu s normou vybudoval a zavedl systém managementu jakosti pro výkon státní správy v přene sené působnosti hl. m. Prahy a výkon samostatné působnosti.
ní jmenovala tajemníka ÚMČ představite lem vedení pro jakost, který následně jme noval manažera jakosti a projektový a reali zační tým, v němž jsou všichni vedoucí od borů - jako základní personální a profesní předpoklad úspěšného fungování systému. Poté byla zpracována Koncepce jakosti Městské části Praha 10. V tomto základním odborném a politickém dokumentu urče ném pro současné i budoucí období se ve dení ÚMČ přihlásilo k odpovědnosti za za vedení systému. Koncepce se pak stala vý chodiskem ke stanovení cílů do roku 2006, rátce po posledních komunálních vol na které navazují roční cíle jednotlivých od bách v závěru roku 2002 rozhodlo nové borů (vždy na příslušný kalendářní rok). Cí vedení a Rada Městské části Praha 10, le splňují požadavek normy na konkrétnost, že při správě městské části zefektivní a zprů měřitelnost a stanovení odpovědnosti. hlední činnost ÚMČ, přiblíží se co nejvíce ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST potřebám občanů, vytvoří výkonný a nená CZECH SOCIETY FOR QUALITY kladný aparát a trvale bude zlepšovat systém CSQ - ČERT řízení ÚMČ. Městská část Praha 10 má 110 tisíc obyvatel rcrtlfiiiBtai orgie CSQ - CTRT ekrediteviej podle eonoy ČSN EN 4»12:ins čokým leulhnw pre akreditaci. •. p. pod regiiIraJolm ffclcea 30*1 pro certifikaci syitémo taagetnaento Jikoetl a ÚMČ zhruba 380 úředníků a zaměstnanců. Po zevrubné analýze byl vybrán systém ma nagementu jakosti dle normy ČSN EN ISO 9001/2001 (dále jen norma ISO), a to i přes re •body • Borem lativně malé zkušenosti ve veřejné správě ČSN EN ISO 9001 (v době zahájení byly jen dvě certifikované or ganizace veřejné správy v ČR). Jedním z roz Městské části Praha 10 hodujících důvodů bylo, že uvedená norma Úřadu mčstské části Praha 10 dostatečně popisuje činnosti a procesy orga Vrt
\rt:3 a výsoj#). IWOKEČi L1S.1I zákazníka-občana). Navíc z hlediska ekono Koňak certifikaci: mického zahrnuje připravenost k realizaci Výkon Stárni správy v přenesené působnosti hL tn. Prahy Výkon samostatné působnosti dotační politiky mzemské a fondů EU. Dosažení certifikace dle normy ISO jsme chápali i jako motivační stimul všech úřed níků a zaměstnanců a zvýšení prestiže naše ho úřadu vůči okolí.
K
CERTIFIKÁT
číoj
PRŮBĚH ZAVÁDĚNI SYSTÉMU Zavádění systému managementu jakosti za čalo strategickým rozhodnutím Rady Měst ské části Praha 10. Ta v příslušném usnese
26
moderní obec
Úřad Městské části Praha 10 byl certifikován podle ČSN EN ISO 9001.
Dalším dokumentem s obecnou platností je Prováděcí (úvodní) projekt systému, který definuje rozsah, časový harmonogram a pra vomoc a odpovědnost jednotlivých řešitelů. Jako poradenská organizace byla vybrána Česká společnost pro jakost. Vlastní zavádění systému začalo analýzou současného stavu, která především prověři la vnitřní dokumentaci ÚMČ z hlediska plat nosti a funkce s cílem definovat základní po vinné dokumenty ve smyslu normy ISO (or ganizační řád, řízení dokumentace, řízení neshod, interní audity apod.). Souběžně probíhala osvětová činnost - proškolení pro jektového týmu, instruktáže všech úředníků a zaměstnanců a kurs pro manažera jakosti. Základním prvkem systému managemen tu jakosti je průkazné a dokladované splnění požadavků příslušné normy ISO včetně klasi fikace neshod a způsobu jejich detekce a od straňování. Kromě obecných typů neshod (nesplnění cílů, porušení předpisů) lze defi novat ve veřejné správě i některé specifické neshody (při veřejnoprávní kontrole, při vyři zování podání občanů, při poskytování infor mací dle zákona č. 106/1999 Sb.), či neshody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené při výkonu veřejné moci, rozhodnutím nebo nesprávným postupem. Druhým určujícím prvkem naplnění poža davků normy ISO bylo vybudování funkční, srozumitelné a aktuální vnitřní dokumenta ce (směrnice, předpisy a mapy procesů) a za řazení externí dokumentace do systému.
PROCESNÍ PŘÍSTUP Pro popis činností byl zvolen v souladu s vý še uvedenou normou ISO procesní přístup transformace vstupů na výstupy. Ze zákonných předpisů vyplývají dva hlav ní procesy (kromě řídících a podpůrných) ve veřejné správě s přímou vazbou na občana: - přenesená působnost (státní správa), - samostatná působnost (samospráva). Činnosti a procesy ve státní správě jsou dostatečně popsány v zákonech a vyhláš kách (zejména problematika stavební, živ nostenská nebo sociální), jejich popisy se proto zjednodušily na soustředění všech vstupů (zákonných norem) a výstupů k jed notlivým prvkům procesu. Procesy v samosprávě jsou popsány ve formalizované podobě na mapách procesů s podrobností, která je určena jejich majite li (uživateli). Byla dodržena zásada, že každá činnost úředníka (funkčního místa) musí být defi nována nejen popisem jeho pracovní čin nosti, ale i procesně sekvenčním řazením prvků (úkonů) s příslušnými atributy (vstupy, výstupy, odpovědnost, záznamy apod.). Samostatnou problematikou je na lezení odpovídající metriky efektivnosti procesů. Ne vždy obvyklá textová definice přínosů, resp. parametrů zlepšování, do statečně vyhovuje pro nalezení trendu v minimálně dvou po sobě jdoucích časo vých obdobích. Obecně je definována efektivnost procesu jako stupeň uspokojení zákazníka/občana. Velká pozornost byla věnována interním auditům jakosti. Byl vyškolen tým auditorů
únor 2005
MANAGEMENT
Publikace o benchmarkingu zdarma
PŘÍNOSY Přínosy dosažené již v průběhu zaváděni systému: ■ inventura a aktualizace vnitřních předpisů, ■ pokrytí všech činností vnitřní legislativou, ■ efektivnější součinnost odborů, ■ systém průběžného hodnocení (interní audity) ■ odstranění listinné formy dokumentace (INTRANET) ■i stanovení cílů ÚMČ a odborů.
P
Přínosy v následném období: ■ úspora disponibilních kapacit, ■ systém managementu jakosti jako parametr dotační politiky, ■ zvýšení prestiže ÚMC ve vztahu k nadřízeným a kontrolním orgánům i ve vztahu k občanům, ■ zavedení jednotného porovnávání s ostatními orgány veřejné správy (benchmarking) za účelem neustálého zvyšování účinnosti a efektivnosti vlastních činností.
(po jednom z každého odboru, kromě kon troly) a uskutečnily se audity zaměřené na všeobecné plnění požadavků normy ISO (systémový a následný audit). Na základě prvních zkušeností (psychologické i profesní bariéry) budeme systém vnitřních auditů dá le rozvíjet. PŘEDPOKLADY A RIZIKA
Po našich zkušenostech ze samotného pro cesu zavedení systému managementu jakos ti můžeme zevšeobecnit některé jeho před poklady a rizika a specifikovat dosažené i předpokládané přínosy. Základní předpoklady: - jednoznačné strategické rozhodnutí ve dení úřadu včetně zabezpečení zdrojů fi nančních, lidských i materiálových, - úroveň dosavadní vnitřní dokumentace a její schopnost absorpce změn, - stabilní organizační struktura s definová ním pravomoci a odpovědnosti, - standardní zabezpečení prostředky IT, - kvalifikace úřednického aparátu.
ublikace Benchmarking ve veřejné sprá vě (nákladem 1500 výtisků ji v závěru loňského roku vydalo Ministerstvo BENCHMARKING vnitra ČR) se zabývá VE VEŘEJNÉ metodami zvyšová SPRÁVĚ ní kvality a efektiv nosti činností insti tucí veřejné správy, zejména obecních (městských) úřadů. Hlavní pozornost je v ní věnována me todě benchmarkin gu. Z teoretických 1223 a praktických po znatků obsažených v knize čtenář pochopí podstatu a principy fungování benchmarkingu. Navíc, třetí kapi tola knihy pojednává o vztazích mezi benchmarkingem a jinými metodami řízem kva lity, protože žádoucích výsledků může být v praxi někdy dosaženo na základě využití ví ce metod, které budou vhodně kombinovány. Přínosem knihy je, že obecné poznatky o benchmarkingu jsou organicky propojeny s praktickými zkušenostmi s aplikací této me tody. Kniha přináší informace o konkrétních projektech, jejichž cílem byla implementace benchmarkingu v praxi české veřejné správy. Především jde o projekt Benchmarking v ob lasti rozšířené působnosti obcí 3. typu, jehož podstatou bylo využití metody benchmarkin gu pro analýzu a hodnocení kvality a efektiv nosti poskytování vybraných agend (zejména těch, které byly na obce 3. typu převedeny ze zrušených okresních úřadů) s cílem najít »nejlepší praxi« a zdokonalit vlastní činnost. Dru hým popisovaným projektem je projekt Cena a výkon, který byl zaměřený na analýzu kvality a efektivnosti svozu a likvidace komunálního odpadu v šesti statutárních městech ČR. Publikace je napsána srozumitelně a čtivě: byla zvolena přiměřená úroveň podrobnosti zpracování dané problematiky - čtenář získá základní důležité poznatky, aniž by byl zahlcen přílišnými detaily. Text je vhodně uspořádán a formátován a účelně doplněn schématy, ob rázky a tabulkami. Kniha představuje užitečný zdroj informací a inspirace pro osvojování a zavádění metod či iniciativ v oblasti zvyšování kvality a efektiv nosti především pro zastupitele územních sa mosprávných celků, pracovníky obecních (městských) či krajských úřadů nebo pro pra covníky jiných institucí ve veřejné správě. Tuto neprodejnou publikaci si lze zdarma objednat na e-mailové adrese jednoho ze spo luautorů - ředitele odboru modernizace veřej né správy MV ČR doc. Ing. Jiřího Marka, CSc. ([email protected]). ■
Potenciální rizika: - nestabilní politické a odborné prostředí, - neschopnost přijímat nové postupy a zvyšovat kvalifikaci úředníků, - skepse pro implementaci systémů ma nagementu jakosti do veřejné správy, - absence podpory ze strany vedení úřadu. Z uvedeného popisu vyplývá, že zavedení systému managementu jakosti podle poža davků normy ISO v orgánu veřejné správy zá visí převážně na pochopení všech činností ja ko služby občanům, na schopnosti sebehod nocení a na motivech neustálého zlepšování jak činnosti řízení obecně, tak vlastní práce každého úředníka včetně sebevzdělávání. Můžeme tedy konstatovat nejen ověřenou možnost uplatnění systému managementu jakosti dle normy CSN v orgánu veřejné sprá vy, ale i jeho prokazatelný přínos v oblastech jeho působnosti. ■ VRATISLAV OSIČKA manažer jakosti Úřad Městské části Praha 10
Pardubické prvenství nformační bezpečnost se zpravidla chápe jako proces, který směřuje k dosažení jisté úrovně dostupnosti, důvěrnosti a integrity informací v informačním systému instituce. Tento proces lze vymezit v rovině technické a organizační. Mezi technické postupy patří technologická bezpečnostní opatření ve vztahu ke zpracování, ukládání a přenosu infor mací, ochrana před útoky z vnějšího prostředí apod. Neméně důležitá je problematika or ganizační, která zahrnuje jak odpovědný přístup vrcholového managementu, tak jasně de finované postupy pro pracovníky na základních článcích. Je tedy zřejmé, že informační bezpečnost představuje interdisciplinární problém, který se musí řešit komplexně. Potřebu zvýšené bezpečnosti dat si plně uvědomuje i vedení Krajského úřadu Pardubické ho kraje. Proto úřad využil nabídky poradenské společnosti a Sdružení CQS Praha, které spo lupracovalo v letech 2002-2004 na evropském projektu DIGI-Q. V rámci tohoto projektu po skytla EU prostředky na zvýšení povědomí co nejširšího počtu zaměstnanců v příslušných or ganizacích o rizicích spojených s využíváním stále sofistikovanějších informačních systémů. Příprava pro certifikaci probíhala v 1. pololetí roku 2004. Její součástí bylo zpracová ní příslušných směrnic, definování systému práce s informačními technologiemi a s od povídajícími riziky. Zároveň zahrnovala analýzu využívání systémových a technologic kých prostředků. Nezanedbatelným úkolem bylo také posílit odpovědnost zaměstnan ců při práci s informačními technologiemi. Krajský úřad zvládl certifikační proces ús pěšně, což byl základní předpoklad pro získání certifikátu uznávaného v rámci meziná rodní certifikační sítě IQNet. Podle vedoucího oddělení informatiky Ing. Martina Halámky je první organizací tohoto typu v ČR, která daný certifikát získala. ■
I
MILOŠ CHARBUSKÝ, STANISLAVA ŠIMONOVA Fakulta ekonomicko-správnl Univerzity Pardubice
únor 2005
BARBORA SLINTÁKOVÁ katedra veřejných financi VŠE Praha
moderní obec
27
M
MANAGEMENT
Investoři očekávají férové jednání Manažer průmyslové zóny roku 2004 Ing. Jaroslav Poj ar z Útva ru koncepce a rozvoje města Plzně tvrdí, že nejkritičtější fází ce lého procesu umístění projektu potenciálního investora nebývá samotný výběr vhodné lokality jako hlavně to, co následuje, jak mile se zájemce do ní rozhodne vstoupit. ředstavit investorovi přednosti průmy slové zóny i zázemí, jaké poskytuje město a okolí vhodnou strukturou a do statkem nabízené pracovní síly, ale také tře ba svými možnostmi kulturního a společen ského života, podmínkami pro sport, vhod ným bydlením pro manažery apod., je totiž pro zkušeného profesionála už takřka rutin ní záležitostí, vysvětluje Ing. Jaroslav Pojar, vedoucí oddělení hospodářského rozvoje Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Mnohem důležitější však podle něho je zaji stit investorovi veškerou možnou pomoc při »lámání chleba«, tedy v období, kdy se začne konkrétně jednat o stavbě továrny a shánějí se nezbytné podklady a povolení pro územ ní a stavební řízení. Složitá jednání s českými úřady a záludnosti naší legislativy předsta vují riziko, které ještě na poslední chvíli mů že investora od vstupu do ČR odradit.
P
ROZHODNOUT MŮŽE I MALÝ DETAIL Jaroslav Pojar se už deset let zabývá rozvojem Městského industriálního parku Plzeň-Borská pole a na sklonku uplynulého roku byl agenturou Czechlnvest vyhodnocen jako Manažer průmyslové zóny roku 2004. Park už je bezmála zaplněn a projekt pomalu končí, i když manažer poznamenává, že nyní bude rozhodující, aby investoři, kteří se v Plzni usa dili, časem nepřemístili své výroby dál na vý chod Evropy či do jiných částí světa. V tomto ohledu k nejstabilnějším investorům patří ja ponské firmy, zatímco například Američané spíše pragmaticky neváhají přenést výrobu tam, kde jim kynou nižší náklady a levnější pracovní síla. Nejen zkušenost plzeňského manažera potvrzuje, že přichází-li investor v oboru strategických služeb, jenž je tak více vázán na místní pracovní sílu, lze s ním ve městě počítat trvaleji než s jiným, který tam hodlá postavit »pouze« montážní závod. »Řada průmyslových zón má dnes už mno hé společné - kvalitní zasíťování, dobrou do pravní obslužnost, vyřešené majetkoprávní vztahy k pozemkům apod. Jsou-li tyto a další parametry srovnatelné a neexistují-li mezi niMěstský industriální park Plzeň-Borská pole Rozloha
zhruba 110 hektarů
Počet firem
45 (z toho 1/3 českých)
Počet vytvořených pracovních míst
přibližně 7000
Celkové investice do infrastruktury
přes 650 miliónů Kč (z toho město financo valo více než 80 %)
ZDROJ: ÚTVAR KONCEPCE A ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ
28
moderní obec
investorovi sliboval něco jiného než primátor nebo pověřený radní,« dodává. Manažer prů myslové zóny - stejně jako celý projekt - musí mít v politickém vedení města pevnou oporu. Nedostane-li například z jiného odboru ma gistrátu rychle a v náležité kvalitě pro investo ra nutnou informaci, pak to musí být přísluš ný radní, kdo zjedná okamžitou nápravu.
PROFESIONALITA A K Nl I PODMÍNKY
Ing. Jaroslav Pojar (vpravo) převzal ocenění Manažer průmyslové zóny roku 2004 z rukou generálního ředitele Czechlnvestu Ing. Radomila Nováka.
mi zásadnější rozdíly, pak při konečném roz hodování investora hrají důležitou úlohu i zdánlivě méně významné detaily. Třeba jaká jsou v místě golfová hřiště a s kolika jamkami či zda ten, kdo investorovi chystá podklady pro rozhodnutí, dává mezi pivy přednost pl zeňskému nebo guinessu,« říká manažer.
RADĚJI PROBLÉM PŘIZNAT NEŽ ZATLOUCT Ovšem nejdůležitější je chovat se k investoro vi férově. »Rozhodně je lepší připustit nějaký problém, na který se klient zeptá či na nějž přímo poukáže, s tím, že jsme si tohoto nedo statku vědomi a pracujeme na jeho odstraně ní, než problém bagatelizovat nebo dokonce zapírat,« konstatuje Jaroslav Pojar. »Ale pak je třeba slib dodržet. Zvláště jednání s Japonci pro nás představovala obrovskou školu. Vše, o čem byla řeč, si úhledně zapisovali do ma lých zápisníků a třeba i po roce byli schopni ze svých poznámek citovat, kdo se jak kdy k če mu vyjádřil a co slíbil. Ostatně já sám si vedu podobný, pravda poněkud větší zápisník. Sta lo se mně, že se zahraniční zájemce pokusil zapřít, na čem jsme se domluvili. Já vytáhl svůj zápisník a přečetl mu svůj záznam z pří slušného data. Hned vzal své tvrzení zpět. Nenamlouvejme si, že nás klienti ze Západu také tu a tam nezkoušejí doběhnout. Ale jakmile poznají, že jsme na jednání dobře připraveni, vzbudíme tím jejich respekt a považují nás za seriózní partnery, než kdybychom jim poklonkovali a nechali si vše líbit.« Manažer vyzvedává nutnost spolupráce od borného týmu pro projekt průmyslové zóny s představiteli orgánů samosprávy. »Vedení města je třeba informovat o možných úska lích, která se při jeho jednáních s investorem mohou vyskytnout. Tak se nemůže stát, abych
Tým lidí, který práci s investory zajišťuje pro město po odborné stránce, musí dostat od povídající podmínky. Počínaje náležitým vy bavením počítači či kopírkami přes možnost kdykoliv klienta posadit do automobilu a provézt ho průmyslovou zónou, městem či okolím až třeba po možnost zástupce inves tora pohostit. »Vůbec nejsem pro nějaké plý tvání. Ale je doslova směšné při reálné nadě ji na miliardovou investici bědovat, že jsme měli klienta raději vzít na oběd do levnější restaurace a mohli pětistovku ušetřit. Zrovna tak by určitě bylo od věci, kdyby opozice na radnici jen z trucu hlasovala proti případné mu snížení ceny za pozemky na výstavbu no vé továrny. Pravda, klesne-li cena z 500 na 400 korun za metr čtvereční, představuje rozdíl na každý hektar rovný milión. Jenže pokud by se měl stát překážkou pro umístě ní miliardové investice a vznik stovek pra covních míst, přišel by město a jeho občany pěkně draze. Jsem pro to hospodařit šetrně s majetkem města, ale humbuk, který se ně kdy účelově vytváří kolem cen pozemků od prodávaných investorům, mě překvapuje. Obvykle totiž cena pozemků činí nějaká dvě tři procenta celkové investice.#
ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ BRZDOU? Za asi největší překážku rozvoje průmyslových zón - a podpory investic a podnikání ze strany měst vůbec, Jaroslav Pojar označuje rozpočto vé určení daní. Mnohá města se raději snaží připojit k sobě sousední obce, neboť dflcy vyš šímu počtu obyvatel pak přerozdělováním sdí lených daní získají více, než kdyby aktivně lá kala velké investory. »Přijde-li každý neza městnaný kvůli podporám a neodváděným daním stát měsíčně v průměru na nějakých 13 tisíc korun, jak uvádí Ministerstvo práce a so ciálních věcí, pak náš městský industriální park se svými šesti tisíci vytvořenými pracov ními místy, které tam byly evidovány v závěru roku 2003, jen loni státu ušetřil zhruba 936 mi liónů korun. Jistě, z rozpočtu státu je hrazen systém pobídek investorům, stát svým dílem přispěl na vybudování parku, zvýšením obje mu vybraných daní dostanemejeho přerozdě lením také více. Ale buď jak buď, města, která rozvíjejí své průmyslové zóny, současné roz počtové určení daní za tuto jejich aktivitu nijak výrazně neodměňuje a nemotivuje,# dodal Ing. Jaroslav Pojar. ■
IVAN RYŠAVÝ
únor 2005
FOTO: ONDŘEJ BESPERAT
SPRÁVA A ROZVOJ
Český statistický úřad zatím není uveden mezi oprávněnými subjekty pro přístup do evidence obyvatel MV. Ale předpokládá se, že se tak stane v souvislosti s novelami zákona č. 133/2000 Sb. a zákona o státní statistické službě.
Evidence obyvatel by měla ulehčit všem Plošné sčítání lidu, bytů a domů zatím ještě nelze nahradit získá váním potřebných údajů z různých průběžně obnovovaných ce lostátních registrů, neboť stejně jako v řadě dalších evropských zemích - s výjimkou skandinávských - jsou i u nás doslova »v plenkách«. vrdí to mluvčí Českého statistického úřadu Únor napoví (ČSÚ) Ladislav Pištora a dodává, že jedinou výjimku představuje Informační systém evidence obyvatel (ISEO - dále jen evidence Ministerstvo vnitra se intenzívně chystá na únorová setkání se starosty obcí s rozšířenou působností obyvatel) vedený Ministerstvem vnitra (MV). Je a s tajemníky jejich úřadů. Ti by podle ředitele Ing. ho kvalitu mluvčí dokládá i na následujícím pří Tomáše Holendy měli obdržet písemný podklad, kladu: Při posledním sčítání lidu, domů a bytů jakým způsobem jim MV předá do majetku koncové v roce 2001 se o osobách zjišťovalo 25 údajů. Dí stanice Integrovaného informačního systému ky současnému stavu evidence obyvatel MV by správních a dopravně správních evidencí (IISSDE). dnes z ní bylo možné převzít už téměř třetinu »K předání tohoto majetku musí dojít, neboť tak byl z nich. Proto se podle Ladislava Pištory s jejím od počátku schválen i záměr budování IISSDE,« využitím při příštím sčítání lidu už počítá. dodal ředitel. Případná finanční kompenzace na Že úplné zrušení sčítání lidu zatím není na budoucí upgrade této výpočetní techniky však, jak pořadu dne, potvrdil i ředitel odboru informa uvedl, zatím vázne na mrtvém bodě kvůli použité tizace veřejné správy MV Ing. Tomáš Holenda. »ČSÚ totiž při něm zjišťuje mnohem více úda těžko zpochybnitelné protiargumentaci, že obce dostávají dostatečnou kompenzaci výnosem jů, než kolik jich vedeme v naší evidenci. Ale z poplatků za výkon činnosti při vydávání dokladů. například už těsně před podpisem je dohoda s ČSÚ, že statistici budou přebírat z naší evi dence data o migraci osob. Je naší společnou snahou, aby v budoucnu ubyly i další statistic ké výkazy, pro něž lze požadovaná data získá vat z evidence obyvatel - například půjde-li Zákon mluví jasně o sňatky, rozvody apod. ČSÚ však přirozeně velmi pečlivě vyhodnocuje vzorky našich dat, »Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, abychom nepochybili," řekl ředitel Holenda. stanoví, že výpočet přepočítávacích koeficientů Rostoucí kvalitě evidence obyvatel MV pro Ministerstvo financí opírá o bilanci ČSÚ,« řekl nám spěla loňská novela zákona č. 133/2000 Sb., vedoucí odboru územních rozpočtů MF Ing. Eduard o evidenci obyvatel a rodných číslech, která Komárek a dodal, že kvůli tomu zatím nelze pro mj. rozšířila okruh subjektů, jež za zákonem tento výpočet vyjít z evidence obyvatel MV. Navíc striktně vymezených podmínek mohou do zdůraznil, že evidence ubyvatel nemá ani strukturu, evidence on-line vstupovat. Podle ředitele Hojakou MF potřebuje a od ČSÚ bez problémů lendy to vedlo k zesílení tlaku na aktualizaci dostává. Pokud by však ČSÚ údaje z evidence dat v evidenci, data se »pročistila« a jsou přes obyvatel sám přebíral a do své bilance zapracovával, nější. Třebaže i dosud se lze ještě občas setkat Ministerstvu financí by to nevadilo, míní ředitel. s případy, kdy špatně zavedené rodné číslo ne-
T
únor 2005
bo jiný údaj občanům velmi komplikuje život a řešení takových situací, jak ředitel připouští, bývá někdy mimořádně zdlouhavé, změny v přístupu k evidenci obyvatel podle něho ne pochybně významnou měrou přispěly k jejich podstatně vyšší kvalitě. Ing. Holenda upozor ňuje, že nyní každý nově vydávaný doklad, ať už jde o občanský nebo řidičský průkaz či o ce stovní pas, obsahuje osobní data již jen vý hradně přebíraná z evidence obyvatel. Daňového poplatníka může zajímat fakt, že před novelou zákona č. 133/2000 Sb. MV do stávalo pouze od exekutorů desítky tisíc píse mných dotazů na údaje z evidence obyvatel. V období březen 2003 až březen 2004 to bylo zhruba 25 600 takových žádostí, přičemž kaž dá se v průměru týkala pěti osob. Od dubna 2004, kdy novela vstoupila v platnost, až do konce uplynulého roku došlo od exekutorů už jen 2410 písemných dotazů. Exekutoři totiž využívají možnosti dané novelou a požadova ná data si ze systému získávají on-line sami. Zkusme si představit, jak velké množství ad ministrativní práce (každou žádost bylo nut né vyřídit listinným spisem doručovaným kla sickou poštou v úřední obálce) ministerstvu ubylo a kolik resort ušetří na poštovném.
Česká Lípa bez problémů Městský úřad v České Lípě jako úřad obce s rozšířenou působností neeviduje žádné prodlevy ze strany obcí a měst při hlášení aktuálních změn do evidence obyvatel správního celku, vedené v České Lípě. Vedoucí správního odboru městského úřadu JUDr. Svatopluk Sádek však zatím nedokáže odhadnout, na kolik by Českou Lípu přišel pravidelný roční upgrade koncových stanic informačního systému evidence obyvatel, pokud by si jej město mělo zajišťovat samo. Podle jeho slov je současná technická podpora evidence obyvatel zajištěna Ministerstvem vnitra na dobré úrovni.
Obce a města však určitě ještě více zaujme informace ředitele Holendy, že se v poslední době intenzívně rozeběhla jednání mezi mi nisterstvy financí a vnitra, aby údaje pro přepočítávací koeficienty pro výpočet podílu každé obce na sdílených daních v rámci roz počtového určení danívycházely z aktuálních dat v evidenci obyvatel. »Problém je v tom, že zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, v § 4 odstavci 2 jasně říká, že MF stano vuje částky přepočtené na počet obyvatel podle bilance ČSÚ. Problém je tedy v legisla tivní rovině,« vysvětlil Ing. Holenda. »Pro nás na Ministerstvu vnitra není podstatné, zda naše data předáme statistikům a ti pak na Mi nisterstvo financí, či zda je na MF předáme přímo. Takové řešení však vyžaduje změnu zá kona, buď zákona v gesci MF, nebo zákona v gesci ČSÚ. Určitě bychom se přizpůsobili, jak se tito dva partneři dohodnou. Technické problémy v této oblasti však již neexistují a pro zasvěcené dodávám, že ani pokud jde o bilanci cizinců s neúplnými adresami poby tu a osob vedených na zvláštní matrice v Br ně," uzavřel ředitel Holenda. ■■ IVAN RYŠAVÝ
moderní obec
29
Pojistné komíny jsou zárukou tepla Jako zbytečný luxus se ně kterým stavebníkům dosud zdají pojistné komíny. Ale z nejrůznějších důvodů mů že jednou nastat situace, kdy tyto komíny budou pro stati síce domácností představo vat jedinou možnost, jak si zatopit, uvařit či usušit prá dlo. Na pojistné komíny by proto měly pamatovat i obce, které investují do nového bydlení či třeba do penzionů pro seniory.
si alespoň v jedné místnosti, a moci se tak zahřát, usušit šatstvo a uvařit si. To však ne ní možné bez zajištění odvodu spalin z bytu, tedy bez pojistného komínu. Zřízení takového komínu má své opod statnění. Při zajišťování tepla jistota lidí spo čívá především v možnosti volby dostupné ho palivového či energetického zdroje. Jak dokazují výsledky průzkumu veřejného mí nění v sousedním Rakousku, 86 procent do tázaných si přeje mít možnost zajistit si po třebné teplo z vlastního zdroje, a to nejen v rodinných domech, ale i v nájemních by tech či v bytech v osobním vlastnictví ve vícebytových domech.
VÝZVA I PRO OBCE A MĚSTA Každý stavebník by měl myslet na budouc nost a vybudovat pojistný komín, který mů že mít využití například při dodatečné stav bě krbu či vestavbě podkroví a zároveň se stane i pojistkou pro případ výpadku hlavní ho zdroje tepla. Proto, pokud projekt s ko mínem nepočítá, je to šetření na nepravém místě. Povinnost napojit byt na komín byla v na šich stavebních předpisech zakotvena dlou há léta. Tato podmínka byla zrušena v obdo bí rozvoje výstavby panelových domů, kdy si tehdejší zjednodušené konstrukce s tímto prvkem nedokázaly technicky poradit.
současnosti je v České republice při bližně 85 procent bytů vytápěno ústředním topením, z toho téměř 80 procent energií spojenou s vedením, čímž se rozumí dálkové teplo, elektřina nebo plyn. Jakýkoliv výpadek dodávky energie by zna menal dramatický zásah do jejich chodu a způsobil by ochromení základních funkcí bydlení - v první řadě by vedl k nedostatku tepla, ale i nemožnosti uvařit si nebo ohřát vodu.
V
ČASTĚJŠÍ JSOU TECHNICKÉ HAVÁRIE Nežijeme v oblasti hrozivých přírodních katastrof, jakými jsou zemětřesení, sesuvy půdy nebo tornáda, sněhové bouře, ale příroda i u nás mnohokrát dokázala překvapit svojí nespoutanou silou. Máme už dost případů výpadku energie v důsledku bouří, vichřic, sněhových i mrazových ka lamit či záplav. Příčinou problémů však nemusejí být pouze přírodní živly. Více případů mívají na svědomí technické havárie. K těm dochází z řady důvodů, nejčastěji vlivem stáří a tech nického stavu zařízení, neodborné obsluhy a manipulace, nebo i po použití nesprávné technologie při opravách a revizích. Jde o havárie v elektrárnách a teplárnách, ve vý měníkových stanicích, na dálkových vede ních tepla, plynu a na elektrické přenosové soustavě. V poslední době byla největší ha várie v elektrárně Opatovice, která je hlav ním dodavatelem tepla pro pardubicko-hradeckou aglomeraci. Navíc se ani v naší zemi nemůžeme zcela zbavit obav z teroristických útoků vůči ener getickým centrům nebo vedením. PLNÁ ZÁVISLOST SKRÝVÁ RIZIKA Zkušenosti minulé, ale i současné ukazují, že jediný způsob, jak v krajní nouzi vyřešit důsledky topné havárie, je možnost zatopit
30
moderní obec
^ § s o 2
Závažným problémem dneška je vzestup obsahu CO2 v atmosféře, a tím i zvyšující se nebezpečí vzniku skleníkového efektu. Jed ním z nabízených řešení při individuálním vytápění je opustit spalování fosilních pa liv a přejít k využívání obnovitelných zdro jů energie. Draze nakupovaný plyn či ropu lze lépe a efektivněji zhodnotit při výrobě jiných produktů, než je pouze spalovat na teplo. V naší republice lze vhodně využít ener gii obsaženou v biomase. Při spalování to hoto paliva z hlediska biologického kolo běhu navíc nedochází k přebytku tvorby CO2, který zatěžuje ovzduší. Disponujeme vyvinutou technikou a technologiemi na spalování biomasy. Výroba, prodej a pro voz těchto tepelných spotřebičů předsta vuje výrazný přínos pro národní hospo dářství a zajišťuje vznik nových pracov ních příležitostí.
Ve stavebních zákonech, technických před pisech a normách leckde v zahraničí je tato povinnost uložena, například v Rakousku, Slovinsku, Francii, Norsku a dalších zemích. Vychází z dlouholetých zkušeností a tradic stavební kultury. Není důvodu, proč bychom u nás měli tu to skutečnost brát na lehkou váhu. Zdánlivě jde sice o nepodstatný problém, který by však v budoucnu mohl mít těžké následky. Bylo by proto nanejvýše vhodné, aby se tvůr ci nového stavebního zákona a na něj nava zujících předpisů nad ním zamysleli. Po dobně by na pojistné komíny neměly zapo mínat ani obce, které jsou investory napří klad bytových domů pro mladé rodiny či za bezpečují výstavbu pro sociální bydlení, penzionů pro seniory apod. ■ MICHAEL SMOLA Svaz podnikatelů ve stavebnictví
únor 2005
SPRAVA A ROZVOJ
Kominíci nabízejí obcím a jejich úřadům pomoc Společenstvo kominíků ČR má zájem na úzké spolupráci jak s obcemi a městy, tak s kraji.
kých požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů; ■ zákon č. 71/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických po žadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a některé další zákony; ■i vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění a kontrole komínů; mm zákon č. 102/2001 Sb., zákon o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zá konů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků); ■i nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví požadavky na vybrané stavební výrobky.
iž loni jeho představitelé absolvovali řa du setkání s hejtmany a dalšími před staviteli krajů i se zástupci měst a obcí. Společenstvo totiž disponuje odborníky, kteří mohou být veřejné správě nápomocni při ochraně životního prostředí, zejména při plnění požadavků zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Stejně tak jsme připra veni na součinnost se stavebními úřady při řešení problematiky legislativních a tech nických předpisů souvisejících s komíny od projektové přípravy až po kolaudace. Jde nám i o to, abychom společně s orgány samospráv i obecními a městskými úřady přispívali ke zlepšení současné úrovně práv ního i technického vědomí veřejnosti, pokud jde o stavbu a údržbu komínů i povinnosti, které se ke komínům váží.
J
STAVEBNÍ ÚŘAD a) při stavebním řízení: ■ zkoumá, zda při provádění stavby do davatelsky je zhotovitel díla oprávněn prová dět mj. stavbu komína (musí prokázat od bornost); ■ určuje, že při provádění stavby svépo mocí zodpovídá za provedení stavby komínu dle technologického postupu výrobce sta vební dozor (způsob realizace stavby musí být stanoven dokumentací předloženou ke stavebnímu řízení); ■ ukládá do stavebního povolení stavby podmínky pro provedení stavby; - před zaklopením částí stavby (stropy, střecha) bude provedena oprávněnou oso bou prohlídka komínového tělesa, - komínové těleso bude označeno dle ČSN 73 42 01; - ke kolaudaci bude doložena revizní zpráva o výsledku kontroly spalinové cesty (chybně bývá uváděno, že »bude doložena revize komína«). b) při kolaudaci:
ZÁSADNÍ NORMY Připomeňme proto některé zásadní technic ké a právní normy s vazbou na komíny, na je jichž základě jsou definovány povinnosti stavebních úřadů v průběhu stavebních ří zení i kolaudací: ■ ČSN 73 42 01 Komíny a kouřovody - Na vrhování, provádění a připojování spotřebi čů paliv; ■ ČSN EN 1443 Komíny - všeobecné pod mínky; ■ vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu; ■ zákon č. 22/1997 Sb., zákon o technic
■ zjišťuje, zda je konstrukce komína za tříděna dle ČSN EN 1443; ■ zjišťuje, zda je konstrukce komína označena štítkem, který dodá dodavatel (ští tek musí obsahovat mj. název dodavatele, datum provedení, velikost průduchu, účin nou výšku komína); ■i zkoumá předložená prohlášení o shodě použitých materiálů, která musí být v soula du s vydanými certifikáty výrobků. Při kolaudaci staveb nebo jejich změn, po požáru nebo vyhoření sazí v komínovém průduchu a dále při vzniku nebo podezření vzniku trhlin a netěsností komína v důsledku otřesů, sedání zdivá apod., kde byly použity komíny tlakové třídy N 1 a N 2, se provádí zkouška těsnosti komína - tlaková zkouška. Tlaková třída je uvedena na štítku, podle kte rého je komín zatříděn podle ČSN EN 1443.
PODMÍNKY
revizní zprávy
Revizní zpráva o výsledku kontroly spali nové cesty nemůže být vydána: mm bez připojeného spotřebiče; ■ bez umístění identifikačního štítku. Pokud nejsou do komína zaústěny spotře biče, bude oprávněnými osobami vydán ke kolaudaci zápis o prohlídce volného - ne používaného komína. V tomto případě lze kolaudační rozhodnutí vydat za podmínky, že po pozdější instalaci spotřebiče bude pro vedena kontrola spalinové cesty a vystavena revizní zpráva o výsledku kontroly spalinové cesty dle ČSN 73 42 01. Revize spalinové cesty provádějí: ■ držitelé živnostenského listu v oboru kominictví; ■ revizní technici komínů; ■ certifikovaní revizní technici komíno vých systémů; ■ členové Společenstva kominíků ČR au torizovaní Ministerstvem životního prostředí pro měření malých zdrojů (fyzické i právnic ké osoby), seznamy na www.skcr.cz. ■
EMIL MORÁVEK prezident Společenstva kominíků ČR
módi oderní obec
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 960 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zruieno.
Adresa
KÓD:
Způsob
1017
FAKTURA
objednavatele:
( )( )( )( )( )( II ]( )( )( )( )[ 1[ 11 11 11 1 OOOOOOODDODDODOODO wtMO: OOOODDDDOO ^ OOOCZIOOO . : □□□OOOCDOOOOOOOOOOO NÁZEV ORGANIZACE.'
uuce cr
profese:
oooooocdoizoq
^ cjcnoo
□ ODODOODOCDCDOO□ O□ O□
platby:
O
SIPO
spoj. č.
platební karta
........... ...............
Q
složenka
O
........................)
Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. Údaje
*
pro fakturaci:
00000000
o* oooooooooooooo OOOOOOOOOOOOO ooooooooooooo tocnt:
Adresa PRO DORUCOVAIMI: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE:
prumeni:
(
)(
nnnt
1F~1(
)(
11
)( i( i( h ií k ií ii
)( 11
)(
)(
)(
)(
ií
i( ii it
ii ií i
)(
Ií
II
JMCNO: □□DOOOOOOO
m*n= (
)(
II
II
II
11
II
)(
1
i
uuaxez □□ooooocDocoDcocnon I 08£C: □□OOOOOOOOO ooczoo Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., odděleni distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet - http://www.economia.cz a e-mail: predplatne©economia.cz
únor 2005
Vyplňte KONTAKT: TELEFON:
RAZlTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s lim. aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpra covávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb.. o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějtidi předpisů, společností ECONOMIA a s. se sdem Praha 7,170 55. Dobrovského 25. jako správcem, k nabízeni výrobků a služeb správce, k průzku mu trhu. analýz, organizování daKkh akd, zasíláni informaci prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i daltich elektronických prostředků. Tento souhlas je udékwán dobrovolně a může být kdykoi odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasláním ob chodních sd: em elektronickou poitou ANO D NE D
módilerm obec
31
V případě nejistoty je nutné vzít si k ruce zákon o veřejných zakázkách, a to zejména z toho důvodu, že zasedání zastupitelstva jsou povinně veřejná, což je hlavní překážka, aby zastupitelstvo mohlo na sebe vztáhnout celý proces.
V obcích bývá zvykem, že konečný návrh smlouvy o dílo schvaluje pravidelně zastupitelstvo jako celek. Na snímku je radnice ve Stříbře.
Postup orgánů obce při zadání veřejné zakázky 2/
i v případě, že nejde o prostředky »jisté«, a kdy se investice váže na dotace. Tedy i v případě, že obec žádá o dotace, a v předstihu realizuje výběrové řízení s výhradou možnosti ho zrušit (když nedostane dotace), musí o určení pří padných potenciálních prostředků rozhodo vat zastupitelstvo - už tím, že je to ono, které musí schvalovat žádost o dotaci.
e druhém díle seriálu článků k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách se zaměřuji na praktické otázky, co a který orgán obce má v procesu zadání ve řejné zakázky vlastně dělat.
V
RADA, ZASTUPITELSTVO, STAROSTA? Zákon o veřejných zakázkách je »stavěný« srozumitelněji pro státní instituce, zatímco obce a města musejí současně přihlížet k zá konu o obcích (zákon č. 128/2000 Sb. v plat ném znění). Pokud do tohoto zákona na hlédneme, zjistíme, že v rozdělení pravomo cí mezi jednotlivými orgány obce není zadá vání veřejných zakázek a jejich nejčastější výstupy - smlouvy o dílo - vůbec zmíněno. To znamená, že oblast zadání veřejné zakáz ky spadá do tzv. zbytkové pravomoci, kterou podle zákona vykonává rada obce. VÝKLADOVÉ PROBLÉMY Zákon o obcích však současně umožňuje za stupitelstvu obce, aby si z této zbytkové pra vomoci cokoli vyhradilo do své pravomoci. A zde se dostáváme do kolize se zákonem o veřejných zakázkách - řada věcí, které se v procesu zadání rozhodují, nesmí být zveřej něna předem. Zastupitelstvo obce však jedná vždy veřejně, a jiná možnost neexistuje. Mů že si tedy vyhradit rozhodování o zadání ve řejné zakázky? To je hodně složitá otázka, a ne vždy na ni zákon dá přesnou odpověď. Zkusme tedy uvažovat logicky a identifiko vat, v které fázi se zastupitelstvo na zadání veřejné zakázky podílet musí, kdy může a kdy nesmí, a co všechno by měla rozhodo vat rada obce. ■ Kdy se zastupitelstvo na zadání zakázky podílet musí: Jednoznačně je to ve fázi schva lování rozpočtu obce. Rada obce si nemůže dovolit vyhlásit a zadat zakázku, na niž nemá obec vyčleněné o prostředky v rozpočtu. A to
32
modelerm obec
V praxi se osvědčilo, že pokud obec zadává významnou zakázku, nepodílí se na přípra vách jen starosta, ale přizve si s hlasem po radním i zastupitele.
tm Kdy se zastupitelstvo na zakázce podí let může: V celém procesu si umím předsta vit, že by ke kolizi zákona o obcích a zákona o veřejných zakázkách nemělo dojít v těchto případech: - v rozhodnutí o složení komisí, - v rozhodnutí, které firmy budou osloveny, - v konečném výběru vítěze po předložení závěrů hodnotící komise. Vždy však musí být výhrada jasně defino vána, a to předem. Rozhodnutí, které již při jala rada obce ve své zbytkové pravomoci, již zastupitelstvo měnit nemůže. ■ Kdy se podílet nesmí: Veřejně nesmí být schvalováno zadání, protože by to mohlo pre ferovat přítomné, všichni mají mít stejné šance. Zastupitelstvo také nemůže nahradit komise.
Co si tedy pamatovat: 1. Je nutné se v obci domluvit, jaká bude pra xe mezi jednotlivými orgány. 2. Je nutné dbát na rozdělení pravomocí podle zákona o obcích, není-li rozhodnuto jinak. 3. Je nutné splňovat i náležitosti zákona o ob cích (doložky dle § 41).
TAM, KDE NENl RADA OBCE V tomto případě přebírá její roli starosta ob ce. Tím do jeho pravomoci spadá i tato ná ročná činnost. V praxi se osvědčilo, že pokud obec zadává významnou zakázku, nepodílí se na přípravách jen starosta, ale přizve si s hlasem poradním i zastupitele. Z této pora dy (například o podmínkách apod.) se vyho toví zápis a následně podle zákona rozhodne starosta. Není to povinnost, je to určitá »sebeobrana« starosty obce, který nechce nést tak vysokou odpovědnost sám. Přitom chce mít potvrzeno, že zastupitelé o podmínkách, které on následně zadal, diskutovali na pra covní poradě a vyslovili s nimi souhlas. Niko li rozhodli, ale vyslovili souhlas k tomu, aby tyto podmínky starosta použil jako konečné. V obcích pak bývá zvykem, že konečný ná vrh smlouvy o dílo schvaluje pravidelně za stupitelstvo jako celek. POZOR NA FORMÁLNÍ NÁLEŽITOSTI Zákon o veřejných zakázkách podrobně popi suje řadu formalit, jak má který dokument vy padat. Nesmíme však zapomínat i na podmín ky zákona o obcích, zejména na § 41, který upravuje doložky. Tedy každý rozhodovací do kument, který je učiněn, musí splňovat nejen nároky zákona o veřejných zakázkách, ale také zákona o obcích - musí na něm být uvedeno, kdy, kde a který orgán obce jej schválil. Tím je možné se vyhnout zpochybnění procesu za dání kdykoli v budoucnu. Je totiž nebezpečí, že pokud by právní úkon obce neschválil k to mu příslušný orgán, úkon by byl neplatný. To se může týkat jak smlouvy o dílo, tak rozhod nutí o zadání zakázky, tím kterým způsobem. MŮŽE SE ZASTUPITEL ČI JEHO FIRMA ÚČASTNIT SOUTĚŽE? Teoreticky může, a to v případě, když se or gán, jehož je členem, nikterak nepodílí na procesu rozhodování o podmínkách zadání a rozhodování. V praxi se to může týkat třeba jen členů rady obce. Nehovořím o problému etiky, ale o zákonné úpravě - někdo by mohl napadnout regulérnost soutěže například proto, že jeden z účastníků - člen rady - znal mnohem dříve podmínky zadání. Při širší úvaze však můžeme do této skupi ny zařadit i zastupitele, protože zastupitel má zase právo na veškeré informace, tj. i na zápis z rady obce, a může se o podmínkách dozvě dět. Totéž platí v případě, že se jako zastupi tel účastní porady o zadávacích podmínkách. Pokud jde tedy o obecné doporučení, člen zastupitelstva je vždy napadnutelný právě z hlediska přednostních informací. Proto je lépe, když se účasti na podobných veřejných zakázkách raději zdrží. (V příštím díle bude pokračovat výklad dal ších pojmů zákona o veřejných zakázkách.) m JANA HAMPLOVÁ advokátka, spolupracovnice redakce
únor 2005
LEGISLATIVA
Základní zásady činnosti správních orgánů 2/ lednovém vydání jsme přinesli úvodní výklad k novému správnímu řádu, je ho struktuře a předmětu právní úpra vy. V tomto díle se budu v nástinu zabývat základními principy, na kterých je nový správní řád vybudován.
V
STÁVAJÍCÍ
a nové principy
Obdobně jako dosavadní správní řád, upra vuje i nový procesní předpis v části první základní zásady činnosti správních orgánů, které se však nezužují jen na klasické správ ní řízení. Tyto zásady (principy) je nutné v souladu se širší působností nového správ ního řádu vztáhnout i na postupy správních orgánů upravených v ostatních jeho čás tech. Při porovnání zásad, které jsou uvede ny ve stávajícím správním řádu, se zásada mi koncipovanými v novém správním řádu, zjistíme, že některé jsou sice identické (na příklad zásada zákonnosti, rovnosti, rych losti a hospodárnosti řízení apod.), na dru hé straně však nový správní řád přináší i zcela nové,1! které bezpochyby znamenají upevnění právního postaveni adresátů ve řejné správy. Tím, že tyto zásady jsou upraveny v záko ně, je dána jejich obecná závaznost a po stup správních orgánů je, resp. musí být, ji mi ovládán. Jejich nerespektování či opo menutí znamená rozpor se zákonem s mož ností nastoupení důsledků zákonem předvídaných.-i Základní zásady svým způso bem charakterizují vrchnostenské postupy správních orgánů a tím je odlišují od postu pů či řízení jiných orgánů (například soud ních).
V ČEM SPOČÍVAJÍ JEDNOTLIVÉ ZÁSADY Základní zásady také představují interpre tační vodítko při aplikaci příslušných usta novení nového správního řádu. Mezi základ ní zásady náležejí zásada zákonnosti, zásada zákazu zneužití správní úvahy, zásada ne stranného postupu správního orgánu, zása da ochrany dobré víry, zásada subsidiarity, zásada legitimního očekávání, zásada sou činnosti s účastníky, zásada rychlosti a pro cesní ekonomie, zásada veřejné správy jako služby, zásada rovnosti, zásada dobré správy. Zásada zákonnosti (legality) upravená v § 2 odst. 1 přikazuje správnímu orgánu postupovat v souladu se zákony a ostatní mi právními předpisy, jakož i mezinárod ními smlouvami, které jsou součástí práv ního řádu. Obecně závaznými právními předpisy lze rozumět jak předpisy procesněprávní (v prvé řadě správní řád), tak hmotněprávní.
únor 2005
Zásada zákazu zneužití správní úvahy (§ 2 odst. 2) spočívá v tom, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm úče lům, k nimž mu byla zákonem nebo na zá kladě zákona svěřena. Při uplatnění zásady nestranného postu pu (§ 2 odst. 4) správní orgán dbá, aby při jaté řešení bylo v souladu s veřejným zá jmem a aby odpovídalo okolnostem dané ho případu, zatímco zásada legitimního očekávání (§ 2 odst. 4) požaduje, aby při rozhodování skutkově shodných nebo po dobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, tedy jde o zajištění předvídatelnosti postupů veřejné správy. Správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře (zásada ochrany dobré víry je uprave
Základní zásady činnosti správních orgánů ■ zásada zákonnosti, ■ zásada zákazu zneužití správní úvahy, ■ zásada nestranného postupu správního orgánu, ■ zásada ochrany dobré víry, ■a zásada subsidiarity, ■ zásada legitimního očekávání, ■ zásada součinnosti s účastníky, ■ zásada rychlosti a procesní ekonomie, ■ zásada veřejné správy jako služby, ■ zásada rovnosti, ■ zásada dobré správy.
na v § 2 odst. 3), zároveň však šetří i opráv něné zájmy osob, jichž se činnost správní ho orgánu v jednotlivém případě dotýká; tyto osoby správní řád označuje za tzv. do tčené osoby. Zásada subsidiarity, která je obsažena ve více ustanoveních (§ 2 odst. 2 a 3 a § 6 odst. 2), zjednodušeně znamená pokyn pro správní orgány, aby při svém postupu neza sahovaly do právních poměrů druhých subjektů více (ve větším rozsahu), než je nezbytně nutné. Zásada součinnosti s účastníky (§ 2 odst. 2 až 4) se projevuje například v povinnosti správního orgánu v souvislosti s jeho úko nem poskytnout přiměřené poučení do tčené osobě o jejích právech a povinnos tech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby po třebné. Na druhé straně jsou i účastníci ří zení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, po vinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí poskytovat správnímu orgánu veškerou potřebnou součinnost (§ 50 odst. 2). Zásada rychlosti a procesní ekonomie (hospodárnosti) je uvedena v § 6 odst. 1 a 2 a ukládá povinnost správním orgánům vy řizovat věci bez zbytečných průtahů a po stupovat tak, aby nikomu nevznikaly zby tečné náklady. Správní řád chápe v ustanovení § 4 odst. 1 veřejnou správu jako službu veřejnosti a zároveň ukládá úředníkům správních or gánů povinnost slušně se chovat vůči klien tům veřejné správy. Posuzování slušnosti
chování úředníků bude jistě předmětem nejrůznějších diskusí a polemik, co všechno lze pod tento požadavek podřadit. Podle mého názoru je možné pod »neslušné« cho vání, způsobující nezákonný postup správ ního orgánu, zařadit například hrubé či šikanozní jednání příslušných úředníků, popř. takové chování vedoucí ke zneužívání svého postavení. I tato zásada představuje praktické naplnění zásady dobré správy (§8 odst. 1 a 2). Zásada rovnosti (§ 7) zdůrazňuje, že do tčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Ani roz dělení účastníků řízení do třech skupin (§ 27) nepředstavuje popření zásady rov nosti, neboť nechává všem účastníkům rovnost v takových právech, která jsou jim přiznána zákonem. V ustanovení § 3 je uvedena zásada ma teriální pravdy, která je však v některých ustanoveních nahrazena zásadou formální pravdy. Zásadu materiální pravdy nový správní řád konstruuje jako takový postup správ ního orgánu, při kterém je zjištěn stav vě ci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro sou lad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 (tj. při důsledném naplňování zásady zákonnosti, zásady zákazu zneužití správ ní úvahy, zásady nestranného postupu správního orgánu, zásady ochrany dobré víry, zásady subsidiarity a zásady legitim ního očekávání). Zásada materiální pravdy se odrazila při dokazování, kdy je povinností správního orgánu provést důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci (§ 52). Naopak u ně kterých zvláštních druhů řízení se projevu je zásada formální pravdy, kdy správní or gán vychází z důkazů, které byly účastníky navrženy (viz § 141 odst. 4 u tzv. sporného řízení). Obdobné konstatování platí i v pří padě tzv. řízení o určení právního vztahu (§ 142 odst. 3). Vedle základních zásad upravených v čás ti první správního řádu lze uvést i další zása dy obsažené v ostatních částech správního řádu (například zásada písemnosti upravená zásadou ústnosti, zásada neveřejnosti upra vená zásadou veřejnosti apod.). (V příštím čísle Moderní obce výklad bude pokračovat uvedením do stěžejní části správ ního řádu, tj. části druhé, která upravuje kla sické správní řízení.) ■ Poznámky n Mnohé z »nových« zásad vycházejí z judikatury Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva. 2> Může jít například o uplatnění řádných či mimořádných opravných prostředků, o soudní přezkum podle soudního řádu správního, uplatnění nároku na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, podání ústavní stížnosti za podmínek podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu apod.
JAN BŘEŇ právník
moderní obec
33
I
■
LEGISLATIVA
Dokazování podle nového správního řádu adu systémových změn lze zazname nat i při dokazování, v nové úpravě jsou některé instituty, které jsou stávající, neznámé. Východiskem bude základní zásada obsa žená v § 3, tj. neplyne-li ze zákona něco jiné ho, mají správní orgány postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbyt ný pro soulad jeho úkonu s požadavky uve denými v § 2. Zákonodárce se zřejmě inspi roval ustanovením § 2 odst. 5 trestního řádu, jehož dikci v podstatě převzal. Zásada mate riální pravdy zůstává i nadále zachována, ovšem na rozdíl od stávající úpravy tu do chází ke vhodné korekci ve prospěch ekono mičnosti řízení a jeho zrychlení, aniž by byla ohrožována práva účastníků a dalších dotče ných osob. Stav věci musí totiž být zjištěn tak, aby byl zajištěn soulad úkonu s poža davky uvedenými v § 2, tj. zásadou zákon nosti, ochrany práv nabytých v dobré víře, výkonu pravomoci jen na základě zákonné ho zmocnění atd.
PODKLADY PRO ROZHODOVÁNÍ Další základní zásadou (§ 6) je povinnost správních orgánů požadovat od dotčené osoby podklady, pouze když to stanoví právní předpis. Bude-li možno získat údaje z úřední evidence, kterou správní orgán ve de, musí k žádosti dotčené osoby zajistit je jich obstarání (náklady nese podle § 79 odst. 7 zákona osoba, která o obstarání pod kladů požádala). I nová úprava uvádí výčet podkladů pro vy dání rozhodnutí příkladmo. Podle § 50 jimi mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů či orgá nů veřejné moci a notorieta (všeobecně známá skutečnost, kterou není třeba dokazovat). Jako obecná zásada platí, že podklady pro rozhodování opatřuje správní orgán. Za podmínky, že to nemůže ohrozit účel řízení (například není-li nebezpečí, že důkazní prostředek bude předložen opožděně), mů že k požádání účastníka správní orgán při pustit, aby za něj podklady opatřil tento účastník (o tomto požádání zřejmě nebude vydáváno usnesení). Na druhé straně jsou účastníci povinni při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí poskytovat správní mu orgánu součinnost, ledaže by zvláštní zákon stanovil jinak. Další zásadou je, že správní orgán má vždy zjistit veškeré okolnosti, které jsou dů ležité pro ochranu veřejného zájmu. V říze ní, kde má být ex officio uložena povinnost, musí správní orgán i bez návrhu zjistit veš keré okolnosti svědčící jak ve prospěch, tak v neprospěch toho, jemuž má být povinnost uložena (tak tomu bude typicky v řízení,
34
moderní obec
kde má být účastníkovi uložena sankce). Z uvedeného neplyne, že tam, kde by po vinnost být uložena neměla, má zůstat správní orgán pasivní, nicméně je zřejmé, že iniciativa se tu očekává zejména od účastníka řízení. Zachována zůstává zásada volného hod nocení podkladů (zejména důkazů), která může být korigována tam, kde by zákon sta novil, že určitý podklad je závazný.
VLASTNÍ DOKAZOVÁNÍ V návaznosti na ustanovení § 3 platí, že k provedení důkazů mají být použity všechny prostředky, které jsou vhodné ke zjištění sta vu věci. Bude na správním orgánu, aby po soudil, které důkazní prostředky mají být vy užity tak, aby z nich byl zjištěn stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Zachován zů stává demonstrativní výčet důkazních pro středků, zejména listiny, ohledání, svědecká výpověď a znalecký posudek (§ 51) a použít bude možné i další. Pro všechny výslovně platí princip, dosud vícekrát zdůrazněný ju dikaturou, že použitelné jsou pouze takové důkazní prostředky, které byly získány v sou ladu s právními předpisy.
Východiskem bude zá kladní zásada obsažená v §3, tj. neplyne-li ze zá kona něco jiného, mají správní orgány postu povat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad je ho úkonu s požadavky uvedenými v §2. O provádění důkazů mimo ústní jednání mají být účastníci včas vyrozuměni, pokud ne hrozí nebezpečí z prodlení. Konkrétní lhůta stanovena není, správní orgán by měl vyrozu mět účastníky tak, aby mohli reálně hájit svá práva, byla zajištěna rovnost jejich postavení, dána jim možnost navrhnout důkazy atd. Jest liže se však účastník vzdal práva účasti na do kazování, vyrozumíván být nemusí. V souladu s principem ekonomičnosti a racionality říze ní platí, že bude-li zjištěna skutečnost zne možňující žádosti vyhovět (například věc, o níž má být rozhodnuto, byla zničena), správ ní orgán další dokazování neprovádí a žádost zamíme. Existence takové skutečnosti musí být zjištěna natolik přesně, aby o tom nemoh ly vznikat důvodné pochybnosti.
LISTINNÉ DŮKAZY Nový správní řád rovněž ukládá účastníkům, aby označili důkazy na podporu svých tvrze-
Nový správní řád začne platit 1.1. 2006. Na snímku je obecní úřad Krhanice na Benešovsku.
ní a ani nadále nebude moci být nedodržení této povinnosti sankcionováno přímo. Může se však odrazit například v tom, že účastník se nebude moci domáhat obnovy řízení. Ná vrhy účastníků není správní orgán vázán, na druhé straně však musí provést ty důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci v rozsahu předvídaném v § 3. O listinném důkazu bude třeba provést záznam do spisu, bude-li se provádět za přítomnosti účastníků, zúčastněných osob. Jestliže bude řízení veřejné, pak se listina přečte, resp. sdělí se její obsah. Obdobně jako je tomu v dosavadní úpravě, může správní orgán uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k provedení důkazu, aby ji před ložil (§ 53). Činí tak usnesením, které je oznamováno toliko tomu, jemuž je tato po vinnost ukládána. Jak je patrno, nemusí být povinným pouze vlastník, ale kdokoli, kdo listinu drží. Zachována je i zásada, že před ložení listiny může být odepřeno z důvodů, pro které nesmí být svědek vyslechnut, či pro které je svědek oprávněn výpověď ode přít. Nový správní řád výslovně vymezuje pojem veřejné listiny, a to prakticky shodně s dikcí § 134 občanského soudního řádu. Za podmínek stanovených zvláštním zákonem lze předložení listiny nahradit čestným pro hlášením či svědeckou výpovědí. Oproti stá vající úpravě počítá správní řád s možností nahrazení důkazního prostředku čestným prohlášením jen ohledně veřejné listiny. Předložit movitou věc k ohledání nebo str pět ohledání věci na místě, musí jak její vlastník či uživatel, tak každý, kdo ji má u sebe z jakéhokoli důvodu (§ 54). Jestliže by však hrozilo nebezpečí z prodlení (například věc by mohla být zničena, poškozena, změněna), může dojít k jejímu zajištění podle ustanove ní o zajištění důkazu. I nový správní řád vy lučuje provést ohledání, resp. umožňuje po-
únor2005
LEGISLATIVA
vinnému odepřít jeho strpění, jsou-li tu dů vody, pro které nesmí být svědek vyslechnut či může odepřít výpověď. 0 tom, že dotyčný má tuto povinnost, vy dává správní orgán usnesení. Kromě toho ještě vyrozumí osobu, která je oprávněna s předmětem ohledání nakládat, pokud je takto oprávněných více subjektů, musí být vyrozuměny všechny (to neplatí vůči tomu, kdo je povinen strpět ohledání). Zákon ne předepisuje způsob vyrozumění, v úvahu přichází nejspíše doručení. K ohledání může být přizvána také nestranná osoba, která ovšem nemá postavení účastníka řízení. Bu de na zvážení správního orgánu, zda takovou osobu s ohledem na konkrétní okolnosti při zve. Zákon nestanoví požadavky, jaké by mě la tato osoba splňovat. Nepochybně by měla být plně způsobilá k právním úkonům a z vý razu nestranná plyne, že by neměla mít po měr k věci (nemůže to být například zaměst nanec správního úřadu nebo příbuzný toho, koho stíhá povinnost strpět ohledání).
VYSLÝCHÁNÍ
svědka
Jako svědek musí zásadně vypovídat každý, kdo není účastníkem řízení a ten tedy logic ky nesmí být slyšen jako svědek. I nadále platí povinnost vypovídat pravdivě a nic nezamlčet. Obdobně stávající úpravě je vy loučeno vyslýchat svědka o utajovaných skutečnostech podle zvláštního zákona, které musí uchovat tajnosti, ledaže byl této povinnosti zproštěn (v úvahu přicházejí v současnosti především skutečnosti podle zákona č. 148/1998 Sb., který stanoví i režim zproštění povinnosti) a dále v případě, že by tím porušil státem uloženou či uznanou po vinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyl přísluš ným orgánem, resp. tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn. Jak je patrno, neliší se zde nová úprava zásadněji od stávající, což platí i ohledně práva odepřít výpověď, které je rozmnoženo také o případ nebezpečí stí hání pro správní delikt. Přesněji je formulo vána poučovací povinnost správního orgá nu, který nyní musí svědka před zahájením výslechu poučit o důvodech, pro které nesmí být vyslýchán, o právu odepřít výpověď, po vinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a právních následcích nepravdivé nebo neú plné výpovědi. Nedodržení této povinnosti by mělo za následek, že svědecká výpověď by nebyla použitelná jako důkazní prostředek.
DŮKAZ ZNALECKÝM POSUDKEM Zevrubněji než dosud je upraven důkaz zna leckým posudkem (§ 56). Předně platí, že znalec má být ustanoven pouze v případě, kdy rozhodnutí závisí na posouzení odbor ných znalostí, které úřední osoby nemají a nelze si je opatřit od jiného správního or gánu. O tom, že hodlá ustanovit znalce, má správní orgán vhodným způsobem vyrozu mět účastníky (nesplnění této povinnosti však nepochybně nebude mít vliv na prove dení tohoto důkazního prostředku). Předpo kládá se, že posudek bude znalec předkládat především v písemné formě, výslech znalce by měl být spíše fakultativní. Speciální režim platí v případě dokazování ve sporném řízení (§ 141). Zde se totiž před
únor 2005
pokládá, že správní orgán bude vycházet z důkazů navržených účastníky. Pouze po kud by ty nepostačovaly ke zjištění stavu vě ci, může provést i důkazy jiné. Vzhledem k povaze tohoto řízení platí, po vzoru občan ského soudního řádu, že tam, kde by účast níci důkazy potřebné k prokázáni svých tvr zení neoznačili, vychází správní orgán při zjišťování stavu věci z důkazů, které byly provedeny. Správní orgán může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastní ků (totéž platí i v řízení o určení právního vztahu podle § 142). Kromě toho může v tomto řízení správní orgán vyslechnout účastníka, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak (zde se postupuje analogicky podle ustanovení o výslechu svědka).
ZAJIŠTĚNI DŮKAZU Dokazování se týká ještě řada dalších usta novení správního řádu (například úprava vedení spisu, protokolu nebo odvolacího ří zení), zvláště zajištění důkazu (§ 138). Tento úkon se uskutečňuje před zahájením vlast ního řízení, a to nejen z moci úřední, ale i na požádání toho, kdo by byl účastníkem řízení, a to za současného splnění dvou předpokladů: 1. musí tu být důvodná obava, že důkaz nebude lze později provést buď vů bec, nebo s velkými obtížemi; 2. je možno důvodně předpokládat, že provedení tako vého důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která se má stát předmětem rozho dování ve správním řízení. Důkaz se zajišťu je usnesením, které je oznamováno těm oso bám, jichž se přímo týká (například vlastní ku věci, která má sloužit jako důkazní pro středek). Oznámení je možno učinit i doda tečně, pokud hrozí nebezpečí z prodlení. K zajišťování úkonu je příslušný buď správní orgán, který by byl příslušný k řízení, nebo orgán, v jehož obvodu je ohrožený dů kazní prostředek, přičemž mu vždy musí být přítomen ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou ve smyslu § 15 odst. 2 zákona. Zákon neřeší důsledky, které bude mít ab sence takové osoby. S ohledem na imperativ ní dikci (vždy musí být) lze mít za to, že by ta kový úkon byl neplatný. Správní orgán má vyrozumět ty, kdo by by li účastníky, o tom, že bude provádět zajiště ní. Tyto osoby (resp. jejich zástupci či zmoc něnci) jsou oprávněné být u zajištění důkazu a vyjádřit se k němu. Tento režim však nepla tí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. O zajištění důkazu se sepisuje protokol. Provedení důkazu tímto protokolem se řídí ustanovením o dokazování listinou, tj. učiní se záznam do spisu nebo se přečte, případně sdělí obsah. V případě, že není možno zajis tit samotnou listinu, pořídí se její kopie, kte rou správní orgán opatří ověřovací doložkou. Jestliže má být zajištěn důkaz znaleckým po sudkem, omezuje se postup před zahájením řízení pouze na ustanovení znalce a znalecký posudek bude čten, resp. znalec vyslechnut až v průběhu řízení. ■
PAVEL MATES VŠE Praha Právnická fakulta Západočeské univerzity Plzeň
Aktuální předpisy Publikace ÚZ č. 450 Správní řád 2004 2005, Správní řád 2006 obsahuje dosud platný zákon číslo 71/1967 Sb., o správ ním řízení (správní řád), a nový správní řád č. 500/2004 Sb., který nabývá účin nosti 1. ledna 2006. Nový správní řád například omezuje okruh účastníků, ale v některých konkrét ních situacích reflektuje zvláštní postavení osob, jimž jsou správním rozhodnutím uklá dány konkrétní povinnosti nebo přiznávána práva, a podrobněji upravuje ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Dále upravuje režim opravných prostředků (zejména mi mořádných), nově a podrobněji stanovuje správní exekuce. Obsahuje také dosud po drobnou a komplexní úpravu veřejnopráv ních smluv a mění principy při zjišťování stavu a další. Podrobný obsah je na www.spr.sagit.cz. Publikace stojí 40 Kč (vč. DPH) a lze ji ob jednat na adrese ECONOMIA a. s.,VTÚ, Dob rovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected] nebo na knihy.ihned.cz. Další informace na tel.: 596 785 999. Členové HN klubu, kteří uvedou na ob jednávce zákaznické číslo, obdrží slevu 20%. Záměrem knihy Kri zový management ve VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ veřejné správě - Teo rie a praxe je doplnit TEORIE A PRAXE znalosti o aktuálních problémech krizové ho řízení ve veřejné správě. Důraz je při tom kladen nejen na legislativní bázi krizo vého řízení, ale i na ekonomické souvis losti. Teorie je v publi kaci spjata s praxí včetně odkazů na řešené příklady a události. Zvláštní pozornost je věnována výkladu důle žitých pojmů a kategorií, jak ze zákona o inte grovaném záchranném systému, tak z krizové ho zákona, jako například mimořádná udá lost, krizová situace, orgány krizového řízení, dokumentace krizového plánování, krizové štáby, bezpečnostní rady aj. Čtenáři jsou také seznamováni s normami pro řízení mimořád ných událostí a krizových situací na úrovni kraje a obcí. Kniha stojí 325 Kč včetně DPH a lze si ji objednat na adrese Economia a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na http://knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její za slání na dobírku z nakladatelství EKOPRESS. Případné informace na tel. 244 471 676. Čle nové HN klubu, kteří uvedou na objednávce zákaznické číslo, obdrží 20% slevu. KRIZOVÝ MANAGEMENT
mod
35
I
■
LEGISLATIVA
Za jakých podmínek je právní úkon obce platný? 1/ ktuálním problémem, který vyvstává v mnoha obcích a městech, je platnost či neplatnost jejich právních úkonů. Počátkem 90. let to bylo opomíjené které se neodráželo nijak znatelně ani v soudních rozsudcích. Avšak postupem do by začalo nabývat výrazně na významu, a to zcela právem. Platnost či neplatnost právní ho úkonu je alfou a omegou jistoty v práv ních vztazích. Pokusím se proto v několika pokračováních shrnout existující právní úpravu včetně specifik samosprávy. Uvedu také některé příklady z rozhodování soudů v posledních letech.
A
CO JE TO PRÁVNÍ ÚKON OBCE Občanský zákoník definuje pojem právního úkonu obecně takto: »Právní úkon je projev vů le směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.*') Z toho vyplývá, že ne každý úkon obce je úkonem právním ve výše uvedeném smyslu. Právním úkonem obce je projev vůle orgánu obce v mezích jeho pravomoci, kterým tento orgán směřuje zejména: ke vzniku práv nebo povinností, ke změně práv nebo povinností, k zániku práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Slůvko zejména vyjadřuje, že to není výčet úplný, ale většinový. A odkaz na právní před pisy znamená, že chce-li orgán obce svým úkonem způsobit uvedené následky, pak tyto následky musí právní předpis předvídat, resp. s takovým chováním spojovat. Jinými slovy orgány obce se pohybují jako všechny jiné subjekty v mezích právního řádu. ■ Příklady nejčastějších právních úkonů obce - uzavření kupní smlouvy, nájemní smlouvy, přijetí daru, poskytnutí daru, uza vření smlouvy o dílo atd. ■ Příklady úkonů obce, které nejsou úko nem právním - usnesení o tom, jakou barvou budou natřeny lavičky nebo o tom, v který den v měsíci se uskuteční zkouška sirén, rozhod nutí o tom, k jakým výročím bude radnice ro zesílat seniorům gratulace apod.
PODMÍNKY KOMPLEXNĚ Jaké nároky musí obec splnit, aby byl právní úkon platný? Jejich celá řada. Nestačí však, jak se někdy zastupitelé mylně domnívají, splnit pouze ustanovení zákona o obcích. Právní úkon, aby byl bezvadný, musí splnit i další podmínky, a ty najdeme v občanském zákomku. Uveďme si proto všechny podmínky kom plexně. 1. správný schvalovací proces podle záko na o obcích^' To znamená, že: ■ o právním úkonu obce musí rozhodovat k tomu oprávněný orgán. Zákon o obcích svě řuje určité pravomoci výhradně zastupitel stvu, určité pravomoci výhradně radě (nebo
36
moderní obec
starostovi, není-li rada zřízena), a to, co neu pravuje, svěřuje radě obce. Z této »zbytkové pravomoci* si pak může určité věci vyhradit k rozhodování zastupitelstvo. Tohoto rozděle ní pravomoci je nutné se striktně držet. Pro úplnost připomínám, že pokud zákon svěřuje určitou pravomoc konkrétnímu orgánu obce, pak tomuto orgánu náleží automaticky i sou visející právní úkony (typicky svěřuje-li zákon prodej nemovitostí zastupitelstvu, pak sjedná ní smlouvy o budoucí kupní smlouvě mu spa dá také). téma, ■ tento orgán obce musí rozhodovat správ ným procesním způsobem dle zákona o ob cích. Opět typicky při prodeji, směně či proná jmu nemovitostí musí plně respektovat zákon o obcích, zejména jeho ustanovení § 39." Pokud orgán obce nerespektuje režim záko na o obcích, poruší ustanovení § 41 tohoto zá kona, a to má citelné sankce - absolutní ne platnost právního úkonu. Citované ustanove ní totiž říká výslovně: »Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmín ky jsou splněny. Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.* ■ Příklad: Obec uzavře smlouvu o dílo bez schválení radou obce. Dodavatel využije po dodání díla této skutečnosti, platnost smlouvy napadne u soudu a uspěje. Tím se může na příklad zbavit sjednaných sankcí, penále apod. Ustanovení § 41 vykládají soudy velmi široce (blíže v části o judikatuře), a proto je tře ba mu věnovat více pozornosti, než se tak v obcích děje. ■ Sankce": Absolutní neplatnost". 2. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně61 ■ svobodně - i obec se může dostat do si tuace, kdy je nucena nátlakem učinit nějaký právní úkon, který by jinak neučinila. Napří klad se prokáže, že její věřitel ji nutil pod po hrůžkou okamžité exekuce k tomu, aby mu pod cenou prodala rozsáhlé pozemky. Takový úkon by byl od počátku neplatný. ■ vážně - tento případ nebude v obcích tak četný. Jsou to úkony, které by byly učiněny v žertu, »nevážně«, jako absurdní demonstra ce nekvality zákona apod. Například zastupi telé by se v žertu usnesli, že si vzájemně roz prodají celé náměstí jako demonstraci špatné právní úpravy bezpečnosti městského majet ku. Tyto právní úkony by byly rovněž od po čátku neplatné. ■ určitě a srozumitelně - to je pro obce vý znamná podmínka, která se v praxi podceňu je. Formulace, o nichž se hlasuje, a které pak jsou zachyceny v písemné podobě, musí náro ky určitosti splňovat. Například formulace »prodává se část pozemku 100 napravo od ces ty* není určitá, »přijímá se dar od pana Nová ka* rovněž tak. V prvním případě nesplňuje usnesení nároky podle katastrálních zákonů nebo alespoň cestu k jejich určení, v druhém případě není specifikováno, jaký dar to obec vlastně přijímá. Každý právní úkon obce by proto měl obsahovat všechny podstatné nále žitosti, aby i po deseti letech bylo jasné, o čem
zastupitelé hlasovali. Dlužno dodat, že tyto podmínky splňuje málokterý zápis zastupitel stva. Na tom nic nemění skutečnost, že násle dující právní dokument je bezvadný a obsa huje vše, co měli zastupitelé na mysli - s tou vadou na kráse, že ten právní úkon - zvednutí ruky zachycené následně na papír není nijak dosledovatelné. Srozumitelnost jde s tímto požadavkem určitosti ruku v ruce. Dlouhé a odporující si formulace, matení pojmů, ruč ní nečitelné opravy textů a podobně mohou způsobit, že právní úkon obce je natolik nejas ný (někdy dochází na zasedáních zastupitel stva k debatám, o čem se vlastně hlasovalo), že nemůže být ani platný. Neurčitost lze do jisté míry zhojit. Myslí na to i občanský zákoník v § 35: »Právní úkony vy jádřené slov)'je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, neníli tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vy kládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli to ho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.* Od stranit pochybnosti výkladem je možné jen do té míry, pokud tento výklad lze učinit objektiv ně, a nikdy to nesmí být ke škodě jedné strany. ■■ Příklad: Obec projeví vůli prodat nemo vitost s tím, že "kupující uhradí všechny nákla dy spojené s převodem*. Pod pojmem všechny náklady, který je velmi neurčitý, lze vztáhnout cokoliv, standardně zejména smlouvu, znalec ký posudek, správní poplatek za vklad. Jestiiže se s tímto výkladem smluvní strany obě ztotož ní, nic proti tomu. Pokud si však například obec vykládá tento pojem tak, že do toho spa dá i povinnost kupujícího uhradit převodní daň, a kupující s tím nesouhlasí, nelze výkla dem tuto povinnost na kupujícího (k jeho ško dě) přenést. Nedojde-li ke shodě, pak se má za to, že je právní úkon neurčitý, a tedy neplatný. ■ Sankce: Absolutní neplatnost. Poznámky " § 4 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 2' zákon č.128/2000 Sb.. o obcích (obecní zřízení), v platném znění 3> § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákonalSa) platného ke dni zveřejnění záměru. (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí. o Pod pojmem »sankce« rozuměj negativní důsledky, dopad si K pojmu absolut. a relativ, neplatnost viz dále 6' § 37 odst.l občanského zákoníku ■
JANA HAMPLOVÁ advokátka, spolupracovnice redakce
únor 2005
LEGISLATIVA
ZE SBÍRKY ZÁKON Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 211/2004 do částky 1/2005) Částka 211 Sbírky zákonů, která byla
Účinnost od 1. ledna 2005 Vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby Účinnost od 1. ledna 2005 fs výjimkami) Částka 223 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 10. prosince 2004. Vyhláška č. 623/2004 Sb., kterou se mění vy hláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okre sů České republiky a území obvodů hlavního
rozeslána dne 18. prosince 2004. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 653/2004 Sb., o vyhlášení opakovaných voleb do Senátu Parlamentu ČR.
města Prahy Účinnost od 1. ledna 2005
Prezident republiky vyhlásil na 18. a 19. února 2005 opakované volby do Senátu ve volebním obvodu č. 19 (Praha 11). Sdělení Ministerstva vnitra č. 654/2004 Sb., o vy hlášení dodatečných voleb do zastupitelstva obce. Ministr vnitra vyhlásil na den 7. května 2005 dodatečné volby do Zastupitelstva obce Litichovice (okres Benešov).
Sdělení Ministerstva vnitra č. 625/2004 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 7. května 2005 nové volby do Zastupitelstva obce Moldava (okres Teplice). Částka 212 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 10. prosince 2004. Zákon č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřej ných financí v oblasti odměňování Zákon změnil 22 zákonů (např. v zákonech o obcích, krajích a hl. městě Praze došlo ke zru šení tzv. dalších odměn zastupitelů; účinnost služebního zákona byla odsunuta na 1. leden 2007 atd.). Účinnost od 1. ledna 2005 (s výjimkami) Částka 215 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. prosince 2004. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Tento zákon upravuje správní poplatky a vý kon jejich správy, zejména jejich vyměřovaní a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy. Účinnost od 16. ledna 2005 (s výjimkou) Zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění ně které zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích Tento zákon změnil celkem 10 zákonů. Účinnost od 16. ledna 2005 fs výjimkou) Částka 216 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 17. prosince 2004. Nařízení vlády č. 637/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřej ných službách a správě Účinnost od 1. ledna 2005 Částka 218 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. prosince 2004. Vyhláška č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o ce stovních dokladech Účinnost od 1. ledna 2005 Částka 220 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 22. prosince 2004. Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spi sové službě a o změně některých zákonů
únor 2005
Částka 225 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2004. Vyhláška č. 660/2004 Sb., kterou se mění vy hláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kte rou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matri kách, jménu a příjmení a o změně některých sou visejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účinnost od 1. ledna 2005 Částka 226 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 29. prosince 2004. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj číslo 663/2004 Sb., kterým se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plá nování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. října 2004 Částka 230 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2004. Zákon č. 675/2004 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2005 Účinnost od 1. ledna 2005 Částka 236 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. prosince 2004. Nařízení vlády č. 697/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odmě nách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění nařízení vlády č. 337/2004 Sb. Účinnost od 1. ledna 2005 Částka 1 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. ledna 2005. Zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočto vém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Účinnost od 3. ledna 2005 Sdělení Ministerstva vnitra č. 2/2005 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra vyhlásil na den 7. 5. 2005 nové volby do Zastupitelstva obce Přišimasy (okr. Kolín).
Mgr. JAN BŘEŇ, právník
Odborné publikace Praktické poznámkové vydání nového záko na o místním referendu pod názvem Místní referendum v České republice (autoři Mgr. To máš Říčka, Mgr. Tomáš Nahodil) reaguje na ros toucí oblíbenost tohoto institutu při správě věcí veřejných mezi občany obcí a měst. Každé usta novení zákona je opatře no výkladovou poznám kou a odkazem na souvi sející ustanovení záko na. Kniha je doplněna srozumitelným pojedná ním o institutu místního referenda z hlediska právního i politologického a zákonem o volbách do zastupitelstev obcí v úplném znění. Publikace je určena přede vším občanským sdružením, úředníkům obec ních a městských úřadů, magistrátů a kraj ských úřadů, advokátům a širší odborné veřej nosti. Cena knihy je 250 Kč včetně DPH a může te ji objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25,170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na adrese http://Knihy. iHNed.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatel ství LINDĚ Praha. Případné informace na tel.: 224 212 214. Členové HN klubu, kteří uvedou na objednávce zákaznické číslo, ob drží 20% slevu. Kniha Místní poplatky (autor PhDr. Vladi mír Pele) v praktickém, již druhém poznám kovém vydání, seznamuje čtenáře se všemi potřebnými informace mi o místních poplat cích. Kromě aktuálního znění zákona o místních poplatcích podle stavu kl. 11.2004 a vysvětlují cích poznámek obsahu je publikace především rozsáhlou judikaturu, jež se k místním poplat ků vztahuje, a poukazu je na související předpi sy a ustanovení. Na zá věr jsou uvedeny poznámky ke vzorové vy hlášce s příklady. Knihu ocení především pra covníci územních samosprávných celků, ale je určena i pro podnikatele, advokáty, účetní a daňové specialisty. Kniha stojí 350 Kč včetně DPH a můžete si ji objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, email: [email protected] ne bo na adrese http://Knihy.iHNed.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakla datelství LINDĚ Praha. Případné informace na tel. čísle 224 212 214. Členové HN klubu, kteří uvedou na objednávce zákaznické čís lo, obdrží 20% slevu.
mod«lerm obec
37
I
LEGISLATIVA
»Stavební činnost« pod lupou právních předpisů 26/ ■ Odstraňování staveb. Pokud jde o od straňování staveb, je třeba rozlišit dva přípa dy. Jednak situace, kdy stavební úřad odstra nění stavby povoluje (na žádost vlastníka viz další výklad) a jednak případy, kdy od stranění stavby nařizuje stavební úřad z úřední povinnosti. ■i Povolení odstranění stavby. K odstraně ní stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba po volení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby (§ 88 odst. 4 stavebního zákona - dále jen s. z.). V případě žádosti o po volení odstranění stavby má otázka vlastnictví ke stavbě zcela klíčový význam, když se sta vební úřad musí vždy jednoznačně ujistit, že žadatel je skutečně vlastníkem stavby. Povole ní stavebního úřadu se nevyžaduje k odstra nění zařízení staveniště, jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu tr vání výstavby, a k odstranění staveb a zaříze ní, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb /(§ 55 odst. 2 písm. a)/, in formačních, reklamních a propagačních zaří
zení postačí ohlášení lhůty, dokdy budou od straněny (§ 88 odst. 5 s. z.). Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem možnost dalšího využití zařízení sta veniště, jestliže po dokončení výstavby je možné využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání bud' předloží stavebnímu úřadu návrh na změnu účelu užívání, popřípadě sta vební úpravy, nebo zařízení staveniště po do končení výstavby odstraní (§ 88 odst. 6 s. z.). Je možno říci, že na povolení odstranění stavby má její vlastník právní nárok (pokud nejde například o památkově chráněnou stavbu, kdy se vyžaduje souhlas orgánu pa mátkové péče - § 92 odst. 1 a 2 s. z.) a sta vební úřad musí, je-li odstranění »technicky« proveditelné, odstranění stavby povolit a ne může vůbec důvody, které vlastníka k roz hodnutí stavbu odstranit vedou, zkoumat. Zvláštním je dále případ, kdy stavba obsahu je byty. Vlastník musí v takovém případě v žádosti o povolení odstranění stavby uvést informaci, jak jsou zajištěny dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ná hradní byty, ubytování nebo prostory /viz § 38 odst. 1 písm. h) vyhlášky/. ■ nasazen vrtulník, který ve vacích snášel z vrcholu Sněžky do údolí zbytky boudy.
STANISLAV MALÝ právník, odborný asistent Stavební fakulty ČVUT
www.moderniobec.cz 11. mezinárodní vodohospodářská výstava
VODOVODY-KANALIZACE 2005
Pořadatel:
SDRUŽENÍ OBORU VODOVODŮ A KANALIZACÍ ČR
Výstava je pořádána pod záštitou: Ministerstva životního prostředí ČR Ministerstva zemědělství ČR Hospodářské komory ČR hlavního města Prahy
. Organizátor:
EXPOsale vše pro výstavy a kongresy
mmlemí
mWAM
OBTCfC
icups oberu toiortU i lieoduori
www.vys
38
moderní obec
(Il.rv
únor 2005
M O -000017
Hlavní mediální partneři:
PRÁVNÍ PORADNA
Kdy obec nepotřebuje povolení ke kácení dřevin ■ Potřebuje obec vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnic tví? Podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozděj ších předpisů (dále jen zákon o ochraně pří rody a krajiny), je obecně ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, pokud není výslovně zákonem stanoveno ji nak. Povolení ke kácení dřevin není třeba: ■ z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchov né probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo ■ na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají, ajde-li o stromy se stanovenou velikostí, po případě jinou charakteristikou (tj. jedná se o dřeviny rostoucí mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prv kem a jsou splněny ostatní podmínky stano vené zákonem a jinými právním předpisy; povolení se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2 - viz § 8 odst. 2 vyhláš ky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se prová dějí některá ustanovení zákona České ná rodní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně příro dy a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), a nebo ■ je-li jejich stavem zřejmě a bezpro středně ohrožen život či zdraví, nebo hrozi li škoda značného rozsahu. Ze shora uvedeného vyplývá, že obec po třebuje vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví, s výjim kou důvodů pěstebních a též z důvodu jejich
Osvobození od správního poplatku ■ V novele zákona č. 634/2004 Sb., o správ ních poplatcích, účinné od 16. 1. 2005 stojí v § 8 odst. 2 pism. j), že od správních poplat ků jsou osvobozeny »úkony vyžádané a pro vedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založe ným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačnich služeb, nepřevyšuje-li sazba poplatku
únor 2005
fakticky špatného stavu, jenž zřejmě a bez prostředně ohrožuje život či zdraví, popř. zde hrozí škoda značného rozsahu. K oné druhé výjimce zpravidla vyžadující povolení ke kácení dřevin je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2003, sp. zn. 5 A 27/2001-34, podle něhož není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení živo ta či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochra ně přírody a krajiny), je nezbytné postupo vat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vy žádat si povolení příslušného orgánu ochra ny přírody.
v čele obecního úřadu je starosta-§ 109 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Nejedná se o případ podjatosti starosty? ■ Nejedná se o případ podjatosti starosty, když obec v podstatě sama sobě vydává po volení ke kácení svých dřevin?
Kdo je oprávněn vydat povolení ke kácení? ■ Kdo vydá povolení ke kácení obecních dřevin v těch obcích, ve kterých je pouze sta rosta a mistostarosta a žádný další úřednic ký aparát? Obecní úřady se podílejí na výkonu stát ní správu na úseku ochrany přírody a kraji ny - § 75 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Obecní úřady povolují (s výjimkou území národních parků) káce ní dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 citovaného zákona - § 76 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Povolení ke kácení dřevin vydá, respektive může vydat pouze příslušný obecní úřad s tím, že toto povolení bude podepsáno v pod mínkách malé obce zpravidla starostou, popř. v jeho nepřítomnosti místostarostou, kteří společně s tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařa zenými do obecního úřadu, tvoří obecní úřad;
2000 Kč«. Má-li tedy občan akreditovaný elektronický podpis, budou mu všechny úko ny obecním (městským, krajským) úřadem prováděny zdarma? Uvedené ustanovení novely zákona se vztahuje na ty zpoplatňované správní úko ny, které lze v plném rozsahu uskutečnit elektronicky, pokud to umožňují jednotlivé zvláštní zákony (resp. pokud to nevylučují). Jako příklad úkonů, které podle platné le gislativy lze uskutečnit dálkovým přístu pem za použití elektronického podpisu za loženého na kvalifikovaném certifikátu vy daném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb - a které jsou tedy osvo bozeny od správních poplatků, lze uvést odhlášení změny místa trvalého pobytu, žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů
Problematika podjatosti v případech, kdy obecní úřad rozhoduje o žádosti své obce, není specifikem pouze v malých obcích, ale je obecným důsledkem spojeného modelu veřejné správy. Tento problém se pokusil řešit i návrh nového správního řádu, který původně upravoval institut tzv. generální podjatosti správních orgánů. Nicméně pozměňovací návrh Senátu tento institut vypustil a Pos lanecká sněmovna s touto úpravou souhla sila. A tak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006, tuto spornou záležitost neupravuje. Je možné tedy ve vámi zmíně ném případě konstatovat, že se obecně o podjatost nejedná, neboť jinak bychom tím de facto vůbec zpochybnili současný spojený model veřejné správy v celé České republice.
nebo žádost o vydání výpisu z katastru ne movitostí. S účinností od 1.1.2006 k uvedeným úko nům přibude například žádost o vydání ob čanského průkazu. Ke stejnému datu s účin ností nového správního řádu budou osvobo zeny od správních poplatků také některé úkony ve správním řízení.
Mgr. MARTIN PUŠEK ředitel legislativně právního odboru Ministerstva informatiky ČR
moderní obec
39
I
I
SERVIS
KALENDÁRIUM ■ 5.-6. 2. Smržovka, sáňkařská dráha O pohár starosty města Smržovky Mezinárodní sáňkařské závody pořádá TJ Saně Smržovka; [email protected] ■ 17. - 19. 2. Praha, Veletržní palác OFFICE & LIFE 2005 Specializovaná výstava kancelářského nábytku, vybavení a doplňků, kancelář ské techniky, potřeb, služeb a řešení; www.officelife.cz ■ 9. - 12. 3. Praha, PVA Letňany INVEST CITY 1. odborná výstava investičních příle žitostí v krajích, městech a obcích; www.vystava-city.cz ■ 10. - 11. 3. Brno, hotel Santon RECYCLING 2005 10. ročník mezinárodní konference o možnostech a perspektivách recyklace stavebních odpadů. www.arsm.cz
SEZNAM INZERENTŮ FIRMA
TEL.
FAX
STR.
-
1
dtto
3
„
4,40
-
10
603447483
577224 170
12
242 419 140
Strom Praha a.s. MK-M0NT illuminations s.r.o. Česká vydavatelská pro internet s.r.o.
474316731 567311 772
ABF, a.s. EUR0GAME, s.r.o. Českomoravská hypoteční banka, a.s.
242419 128
15
STUDIO AX1S, spol. s r.o. 271732 095
dtto
19
Artechnic-Schréder a.s. 222 522 930
222521 722
19
-
22
Veletrhy Brno, a.s. Exposale s.r.o. Československá obchodní banka
2. obálka
ISSS KB Radek Skácel
800900 930
Nakladatelství FÓRUM Příloha: SERVIS-CENTRUM CZ s.r.o.
38
-
3. obálka
-
4. obálka
-
vklad
-
vklad
326903 192
dtto
II
DAFTrucksCZ s.r.o. Komunální technika, s.r.o. Scania Czech Republic s.r.o.
323626111
-
III
326907 888
326903 772
IV
DAVAZ Technik
581210115
dtto
VI
CAO TEPLICE a.s.
417 560505
dtto
VI
A-TEC servis s.r.o. MAN užitková vozidla ČR spol. s r.o.
596223041
596223049
VII
_
IX
VB Leasing CZ, spol. s r.o. 543 550111
543550150
X
-
XI XII
V
AVIA Strijima Novosedly, a.s. VOLVO Truck Czech s.r.o.
-
V památníku Mohyla míru v obci Prače (okres Brno-venkov) byla otevřena druhá část expozice Bitva »tří císařů«, Slavkov/Austerlitz 1805 s názvem Po bitvě, kterou při pravilo Muzeum Brněnská. Jejím dominantním prvkem je prostorová a audiovizuální rekonstrukce obrazu J. A. Groše zachycujícího setkání císařů Napoleona a Františka po bitvě u Spáleného mlýna, a videoprojekce, kterou expozice vrcholí. První část Před bit vou byla instalována již v květnu 2004. V letošním roce, kdy uplyne 200 let od bitvy u Slavkova (2. prosince 1805), bude expozice ještě doplněna o zbývající dva prostory Bitva a O bitvě. Celkem tak bude mít čtyři části a nahradí současnou výstavu Napo leonské války a české země. Do budoucna se plánuje i výstavba nového expozičního pa vilónu věnovaného »druhému životu« slavkovské bitvy, jejímu ohlasu a tradicím. Iskl
Oldřich Vlasák je výkonným prezidentem CEMR Novým prezidentem Rady evropských obcí a regionů (CEMR), která sdružuje asociace sa mospráv 35 zemí v Evropě, je přední rakouský politik a starosta Vídně Michael Haupl. Pro města a obce ČR je významným úspěchem, že výkonným prezidentem této organizace bude po dobu následujících tří let předseda Svazu měst a obcí ČR, člen zastupitelstva města Hra dec Králové a poslanec Evropského parlamen tu Ing. Oldřich Vlasák. »Soustředím se zejména na oblast kohezní politiky, kde je potřeba zaji stit co nejsnadnější přístup evropských samo správ k prostředkům ze strukturálních fondů a na veřejné služby. Budu prosazovat, aby po stupná liberalizace služeb neprobíhala na úkor pravomocí měst a obcí, a tím neovlivňovala podobu komunální politiky,« zdůraznil Ing. Oldřich Vlasák. Bude také dohlížet, aby názory' jednotlivých samospráv byly v Evropském par lamentu vyslyšeny. »Stejně tak, jak jsou princi py dobrého vládnutí respektovány v EU, muse jí být dodržovány i v ČR,« dodal. /kž/
Oceněná turistická karta Olomouckého kraje Turistická karta Olomouc Region Gard získa la na lednovém veletrhu Regiontour v Brně Grand Prix Regiontour. Kartu do soutěže při hlásil Olomoucký kraj. Cílem soutěže, která se letos konala podruhé, bylo podpořit produkty
vis
IM
propagující regionální turistiku. Karta, která bude nabízena od dubna pod sloganem Více zážitků za méně peněz, umožní turistům nav štívit atraktivní místa v regionu a ušetřit přitom na vstupném. Zcela zdarma bude možné zaví tat například na hrady Bouzov a Šternberk, navštívit zoo na Svatém Kopečku a Botanickou zahradu v Olomouci. Držitelé karty budou mít navíc v Olomouci bezplatnou městskou hro madnou dopravu. V současné době je do pro jektu zapojeno více než 80 subjektů na střední Moravě i v Jeseníkách. Karta bude stát 160 Kč (platnost 48 hodin) nebo 340 Kč (na dva dny), pro děti bude za poloviční slevu. /jo/
Soutěž Manažer roku 2004 Téměř tři měsíce vyhledávali experti na ma nagement a lidské zdroje v úspěšných fir mách České republiky vhodné kandidáty, kte ří by splňovali náročné podmínky soutěže a mohli být nominováni do klání o nejlepšího manažera roku 2004. Nominováno bylo 133 kandidátů. Do 15. února 2005 se mohou tito kandidáti, příp. další manažerské osobnosti, přihlásit do soutěže Manažer roku 2004. Sou těž je nadoborová, veřejná, nadodvětvová a oceňuje kandidáty v kategoriích; Manažer roku, Manažerka roku, Manažer odvětví, Vy nikající manažer malé firmy (do 50 zaměst nanců), Vynikající manažer střední firmy (do 250 zaměstnanců) a žebříček nejúspěšnějších TOP 10. Soutěž tradičně vyhlašuje Česká ma nažerská asociace, Konfederace zaměstnava telských a podnikatelských svazů ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Organizuje ji Mana žerský svazový fond. Další informace na www.msf.cz. /gš/ Nejrozšířenější redakční systém na tvorbu webových stránek měst a obci www.vismo.cz, tel.: 567 311 772 MO-000007
Em si£erní
únor 2005
ISSS
Konference určená poslancům, hejtmanům, starostům a informatikům ústředních orgá nů, krajských úřadů, měst a obcí. Významné evropské setkání věnované problematice budování informační společnosti.
LOCAL AND REGIONAL INFORMATION SOCIETY
Kongresové centrum ALDIS Eliščino nábřeží 375 Hradec Králové
Internet ve státní s
Visegrádská
konference
V4DIS
4. až 5. dubna 2005 Hlavní témata: - e-government na lokální, regionální, národní a evropské úrovni - portály veřejné správy - e-learning ve veřejné správy - bezpečnost informačních systémů -geogratické informační systémy pro veřejnou správu - best practices měst a obcí při zavádění nových e-services - ICT v oblasti životního prostředí - komunikační infrastruktura IS veřejné správy - problematika financování IT projektů z evropských zdrojů - sdílení dat - interoperabilita mezi IS veřejné správy, registry - V4DIS - Visegrádská konference Doprovodná výstava Realizované projekty z oblasti IT z ČR a Evropy, hardware a software pro veřejnou správu, Internet, Intranet, telekomunikace. Vyhlášení výsledků soutěží: Zlatý erb, Český zavináč, Geoaplikace roku, Biblioweb, EuroCrest Přihlášky na www.isss.cz/registrace Informace na www.isss.cz, na tel. 284 001 284 Statistiky potvrzují unikátní pozici mezi odbornými akcemi v oblasti ICT v celém regionu střední a východní Evropy Počet účastníků
Počet firem
1500 1000
O Počet účastníků
I Počet firem
Můžete na jednom místě představit svoje řešení stovkám zástupců veřejné správy včetně pracovníků ministerstev, hejtmanů, starostů, IT manažerů či pracovníků krajských, městských i obecních úřadů!
Most do evropského světa financí PROGRAMPONTE
Program Ponte je kompletní nabídkou Komerční banky pro obce, města a podniky žádající o podporu z fondů Evropské unie. Základ nabídky
Program Ponte Cesta k fondům EU
tvoří úvěry na předfinancování a spolufinancování projektů dle konkrétních potřeb klienta. Kromě úvěrových produktů nabízí Program Ponte i příslib úvěru a finanční poradenství při realizaci Vašich projektů.
Bližší informace můžete získat v kterémkoliv ze 37 Obchodních center KB, na www.kb.cz nebo nás můžete kontaktovat na bezplatné lince 800 900 930. SOCIETE GENERÁLE GROUP
Můj svět. Moje banka.