Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Sociologie Sociologie
Tatiana Iskanderova
Moderátorský televizní projev a jeho percepce mladým publikem TV moderator’s image and its perception by young audience
Disertační práce
vedoucí práce – Doc. PhDr. Jiří Buriánek, Csc. 2009
Prohlašují, že jsem disertační práci vykonala samostatně s využitím uvedených praměnů a literatury.............................................................................................................................................
2
Obsah: ÚVOD.............................................................................................................................................6 A. TEORETICKÁ ČÁST.............................................................................................................8 I.
Definice komunikace v televizi.................................................................................................8
I.1. Média - stručný úvod do problematiky.....................................................................................8 I.2. Základní charakteristika televizního vysílaní..........................................................................10 I.3. Popularita televizních „osobností“..........................................................................................12 I.4. Úloha moderátora televizního pořadu: chovaní moderátora před televizní kamerou a mediální stereotypy).....................................................................................................................................13 II.
Vymezení verbálního a neverbálního chování účastníků televizních pořadů................15
II.1. Vymezení neverbálního chování účastníků televizních pořadů.............................................15 II.2. Vymezení verbálního chování účastníků televizních pořadů................................................19 II.2.1. Proces verbální komunikace..............................................................................................20 II.2.2. Základní pravidla úspěšné komunikace.............................................................................21 II.2.3. Vnější a vnitřní kontext.........................................................................................................22 II.2.4. Hlavní chyby ve verbální komunikaci................................................................................23 II.2.5. Symetrická a komplementární komunikace........................................................................24 II.3. Vztah mezi verbální a neverbální komunikací..........................................................................25 II.3.1. Neverbální komunikace a paralingvální jevy.....................................................................25 II.3.2. Řečový styl.........................................................................................................................26 II.4. Studium verbální a neverbální komunikace v televize..........................................................27 II.4.1. Psychologické studium neverbální komunikace.................................................................27 II.4.2. Lingvistický výzkum komunikace v televizí......................................................................28 II.4.3. Výzkumy pod označením mediální: analýza mediálního diskurzu....................................30 III.
Talk show jako televizní žánr...............................................................................................32
III.1. Vymezení pojmu talk show..................................................................................................32 III. 2. Moderátor talk show...........................................................................................................32 III. 3. Publikum talk show.............................................................................................................33 III. 4. Krátký úvod do historie talk show.......................................................................................33 B. VÝZKUMNÝ ODDÍL.............................................................................................................35 I. Moderátorský televizní projev.…...……………….………………......................................35 I.1. Úvod........................................................................................................................................35 1.2.Obsahová analýza komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show...................................................................................................................37
I.2.1. Hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých talk show..................................37 I.2.1.1. Jana Kraus (pořad „Uvolněte se, prosím“)........................................................................37 I.2.1.2. Halina Pawlowská (pořad „Banánové rybičky“)..............................................................40 I.2.1.3. Marka Eben (pořad „Na plovárně“)..................................................................................44 I.2.1.4. Libora Bouček (pořad „T-music“).....................................................................................47 I.2.2. Hodnocení moderátorských strategií moderátorů kyrgyzských televizních pořadů...........51 I.2.2.1. Andrej Malachov (pořad „Пусть говорят“ („Ať mluví“))...............................................51 I.2.2.2. Lolita Miljavskaja (pořad „Лолита без комплексов“ („Lolita bez komplexů“ ))...........54 I.2.2.3. Vladimír Molčanov a Lika Kremer (pořad „Частная жизнъ“ („Soukromý život“))........57 II. Percepce moderátorů českých a kyrgyzských talk show mladým auditoriem (analýza výsledků dotazování provedeného v České republice a Kyrgyztánu) ....................................63 II.1. Charakteristiky respondentů..................................................................................................63 II.2. Rozdíly v představách mladého auditoria o ideálním a obvyklém moderátorovi/moderátorce českých a kyrgyzských talk show..................................................................................................64 II.2.1. Ideální moderátor z hlediska mladého auditoria (Česká republika)....................................65 II. 2. 2. Ideální moderátor z hlediska mladého auditoria (Kyrgyzstán)........................................67 II. 2. 3. Obvyklý moderátor z hlediska mladého auditoria (Česká republika)..............................69 II.2.4. Obvyklý moderátor televizních talk show (Kyrgyzstán).................................................71 II.3. Popularita moderátorů talk show...........................................................................................73 II.3.1. Popularita moderátorů talk show (Česka republika a Kyrgyzstán).....................................73 II.3. 2. .Dodatečné možností analýzy otázek uvedených v oddílu dotazníku „A“........................74 III. Image moderátorů českých a kyrgyzských talk show.......................................................77 III.1. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek talk show (sémantický diferenciál)..................................................................................................................77 III.1.1. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek českých talk show......................78 III.1.1.1. Jana Kraus.......................................................................................................................80 III.1.1.2. Halina Pawlowská...........................................................................................................83 III.1.1.3. Marek Eben.....................................................................................................................88 III.1.1.4. Libor Bouček..................................................................................................................91 III.1.1.5. Srovnání hodnocení moderátorů českých talk show.......................................................94 III.1.2. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek kyrgyzských talk show...............96 III.1.2.1. Andrej Malachov............................................................................................................97 III.1.2.2. Lolita Miljavskaja.........................................................................................................102 III.1.2.3. Vladimíra Molčanov.....................................................................................................105 III.1.2.4. Lika Kremer..................................................................................................................110 4
III.1.2.5. Srovnání hodnocení moderátorů kyrgyzských talk show............................................113 III.2. Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show.................................................................................................................115 III.2.1. Verbální a neverbální charakteristiky komunikačních strategií českých moderátorů ...................................................................................................................115 III.2.1.1. Jan Kraus.......................................................................................................................117 III.2.1.2. Halina Pawlowská.........................................................................................................120 III.2.1.3. Marek Eben...................................................................................................................124 III.2.1.4. Libor Bouček................................................................................................................128 III.2.1.5. Srovnání hodnocení verbálních a neverbalních specifik komunikačních strategií moderátorů českých talk show.....................................................................................................131 III.2.2. Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií moderátorů kyrgyzských talk show......................................................................................................................................135 III. 2.2.1. Andrej Malachov.........................................................................................................136 III.2.2.1. Lolita Miljavskaja.........................................................................................................137 III.2.2.3. Vladimír Molčanov.......................................................................................................141 III.2.2.4. Lika Kremer..................................................................................................................143 III.2.2.5. Profilování moderátorů kyrgyzských televizních talk show........................................145 III.2.2.5.1. Andrej Malachov.......................................................................................................145 III.2.2.5.2. Lolita Miljavskaja......................................................................................................146 III.2.2.5.3. Vladimíra Molčanov.................................................................................................147 III.2.2.5.4. Lika Kremer...............................................................................................................148 III.2.2.6. Srovnání hodnocení moderátorů kyrgyzských talk show............................................148 III.3. Srovnání hodnocení komuníkačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show.............................................................................................................................................150 III.3.1. Shluková analýza.............................................................................................................150 III.3.2. Faktorová analýza (sémantický diferenciál)...................................................................151 III.3.3. Faktorová analýza (verbální a neverbální charakteristiky projevů moderátorů)............154 ZÁVĚRY....................................................................................................................................158 Seznám literatury.......................................................................................................................162 Příloha.........................................................................................................................................168
5
ÚVOD Autorka dané práce se rozhodla, že provede vlastní výzkum na téma „Moderátorský televizní projev a jeho percepce mladým publikem“, protože považuje tento námět za aktuální a přitom zatím málo prozkoumaný. Bylo by chybné tvrdit, že dříve výzkumnici nezkoumali problémy, které jsou spojené se specifikou televizních žánrů: výzkumy v tomto směru dělali známí vědci jako např. A.A.Leontjev, který napsal knihy: „Na obrazovce-člověk“ ( «На экране –
человек“)1,
„Psychologie
řečového
působení
(vlivu)“
(„Психология
речевого
2
воздействия») , Světla Čmejrková, k jejímž pracím patří „Čeština mediální: mluvená a psaná“3. V daném směru prováděl vědecké bádání také Victor Meca, k jehož pracím patří „Neverbální elementy v televizních politických pořadech“4.
Avšak toto téma se zkoumalo především
z hlediska hodnocení (resp. lingvistického) struktury a obsahu televizní prezentace, nikoliv z hlediska percepce moderátorského projevu publikem pomoci dotazování. Cílem předkládané disertační práce je zjištění zvláštností, které jsou charakteristické (typické) pro televizní interview (rozhovor před televizní kamerou), a také pro identifikaci publikem oceňovaných nebo odmítaných forem vedení televizního interview, a to z hlediska televizního diváka. Abychom dosáhli cíle našeho zkoumání, byly určeny následující úkoly, které jsou zformulovány jako klíčové otázky: 1. Které faktory ovlivňují či utvářejí popularitu moderátora? 2. Jakou roli hrají verbální a neverbální chování moderátora v procesu vnímání této populární osobnosti televizním divákem? 3. Jak
ovlivňují
percipované osobnostní
vlastnosti
moderátora proces
vytvoření
diferenciovaných dojmů z obrazovky? 4. Jaký vliv má pohlaví a kulturní zázemí na hodnocení moderátora televizním divákem? Naše hypotézy se soustřeďují na následující základní předpoklady: 1. Jednotliví moderátoři talkshow používají mnohovrstevný jazyk i různý poměr verbálních a neverbálních složek. 2. Zvláštní distinktivní význam má neverbální komunikace a celková image moderátora. 3. Styl komunikace se přizpůsobuje formátu a publiku, studenti budou diferencovaně posuzovat jednotlivé styly. 1
Леонтьев, Алексей. Психология речевого воздействия: 2-е изд.. Москва: Политиздат, 1992. ISBN 0521291658. 2 Леонтьев, Алексей. На экране – человек. Москва: Политиздат, 1990. ISBN 0387975870. 3
Čmejrková, Světla. Čeština mediální: mluvená a psaná. In: Přednášky z XLIX. běhu letní školy
slovanských studií. Praha: FFUK 2006 , s. 47 – 63. 4
Meca, Victor. Neverbální elementy v televizních politických pořadech: Diplomová práce. Praha: Fakulta
sociálních věd Univerzity Karlovy, 2000.
6
4. Percepce moderátora je ovlivněna pohlavím a kulturním zázemím (v tom zejména studovaným oborem). 5. Percepce moderátorů v ČR a KR vykazuje jak podobnosti, tak významné interkulturní odlišnosti. 6. Míra popularity může ovlivňovat selektivitu percepce. Z hlediska struktury obsahuje tato práce tři části teoretické a dvě empirické . Cílem teoretické části je postihnuti role verbální a neverbální komunikace v mediálním prostředí. Empirická část se pak následně pokouší tyto teoretické poznatky ověřit v praxi. První kapitola teoretické části definuje pojem mediální komunikace
v kontextu
televizní produkce a také vymezuje role (úlohu) moderátora v rámci uvedené výše tvorby. Část druhá si všímá verbálních a neverbálních aspektů komunikace a vymezuje je v rámci prezentace jednotlivých osob vystupujících na televizi. Zájemcům o podrobnější zkoumání dané problematiky přináší tato část přehled vědeckých přístupů k studiu verbálních a neverbálních projevů a jejich mediální prezentace. Poslední díl teoretické části se věnuje definici a krátkému popisu takshow jako jednoho z televizních žánrů. V empirické časti se detailně analyzují pomoci kvalitativních a kvantitativních metod komunikační strategii osmi českých a kyrgyzských moderátorů televizních talkshow, což dovoluje ověřit hypotézy uvedené v úvodu dané práce a zároveň studovat vliv kulturních odlišností na percepce moderátorského projevu mladým auditoriem.
7
A. TEORETICKÁ ČÁST I. Definice komunikace v televizi I.1. Média - stručný úvod do problematiky Média jsou podstatnou součástí našeho světa. Jsou prostředkem naší zábavy a také nositeli informací. Média jsou součástí naší reality a svět bez nich si v podstatě nedokážeme představit. Zosobňují sociální instituci, která nám určitým způsobem prezentuje svět a pomáhá nám ho také interpretovat. To vše z nich činí významný zdroj moci, který je třeba reflektovat. Jak aktivní
bylo
naznačeno,
v
rámci
přenosu
mediálních
sdělení
mají
média
„předkládající" funkci. Ale to, jak bude sdělení přijato, závisí podle Thompsona
(Thompsona, 2004, s. 17) také na příjemci. Obrovská pestrost a četnost mediálních sdělení, která se na příjemce valí a která zahrnují různé příklady sebepojetí, různé náhledy na svět, různé formy komunikace a podobně, může vést až k jakémusi „symbolickému přetížení". Tedy k tomu, že člověk ono množství symbolických obsahů nezvládá účinně přijmout a promyšleně vzít za své, což podle Thompsona řeší tak, že si z materiálů vybírá a jen malý díl skutečně zapracuje do svého života. Thompson je přesvědčen, že lidé nejsou zcela ztraceni v záplavě mediovaného materiálu a odsouzeni k pouhé pasivní odevzdanosti vůči tomu, co se jim předkládá. Naopak zdůrazňuje aktivní roli příjemců mediálních sdělení. Jedinec se vzhledem k tomu, jak obrovské a pestré je množství mediovaných prožitků a zkušeností, které se na něj z médií valí, s nimi musí naučit vyrovnávat aktivně. Musí se je naučit selektovat, filtrovat a vybírat jen to, co je pro něj důležité, a to potom skutečně zapracovat do svého života. Tento výběr Thompson pokládá za kvalifikovaný výkon závisející na celé řadě získaných schopností a dovedností, a také na tom, z jakého sociálně-historického kontextu jedinec pochází, jaká hodnocení panují u jeho „významných druhých" a podobně. Chápání mediálního produktu se tak může lišit od člověka k člověku a je třeba ho brát spíše jako komplexní trvající jev, který se obnovuje a určitým způsobem i přetváří procesem recepce, interpretace a reinterpretace, přičemž interpretace je snaha dát smysl symbolickému obsahu, který produkt přináší, vyžadující pozornost a aktivitu. Při interpretaci symbolických sdělení si je lidé často (převážně implicitně) spojují s chápáním sebe sama i ostatních, jsou pro ně prostředkem k reflexi a sebereflexi, k hodnocení sebe sama, druhých lidí, celého světa. Podle Thompsona tudíž nelze jednoznačně trvat na představě nekritického a pasivního přijímání mediálních sdělení, ke které může vybízet už třeba sám termín „masová" média, implikující představu masy - tedy množství pasivních, nerozlišitelných jedinců, kteří pouze „nasávají" mediální obsahy. Publikum naopak mnohdy bývá i malé a specializované a především je vždy určitým způsobem aktivní. Masovost médií tak spočívá spíše v tom, že jsou přístupná velkému množství 8
lidí. Jak Thompson uvádí, příjemci mediálních sdělení nejsou partnery v komunikační výměně tak, jako je tomu třeba v interakci tváří v tvář, ale jsou spíše účastníky strukturovaného procesu symbolického přenosu, do něhož mají omezenou možnost zasahovat, i když ne zcela zanedbatelnou- mohou např.psát dopisy šéfredaktorovi, odmítnout přijímat určitý produkt atd. Komunikační proces v rámci médií je tudíž asymetrický, ale nikoliv monologický. Tato asymetrie, jak upozorňuje Thompson, vede k mnoha důsledkům, např. příjemci mediálních sdělení jsou odkázáni pouze sami na sebe v tom, jak tato sdělení pochopí, co si z nich vezmou a podobně (což může být složité existují-li tvůrci a příjemci ve zcela odlišných společenskohistorických kontextech). A na druhou stranu - pracovníci, zapojení do produkce a přenášení mediálních sdělení, trpí nedostatkem přímé a průběžné zpětné vazby, což může vést k jisté neurčitosti jejich činnosti. Thompson dále vymezuje pět aspektů mediální komunikace. Prvním z nich je neoddělitelnost vývoje mediální komunikace od vývoje mediálního průmyslu - tedy od vývoje organizací, které se zaměřují na komerční využívání inovací technických prostředků pro produkci a šíření obsahů. S tím souvisí i druhý aspekt mediální komunikace - a to, co Thompson nazývá „komodifikace symbolických sdělení". Komodifikací je zde myšleno určité zhodnocování. A to buďto symbolické, kdy sdělení získávají symbolickou hodnotu (tedy hodnotu vycházející z toho, že si jich jedinci určitým způsobem považují),
nebo hodnotu
ekonomickou, díky níž mohou být směňována na trhu. Zhodnocování se dále liší v závislosti na tom, o jaké médium jde. Třetím rysem mediální komunikace je fakt, že zavádí strukturovaný předěl mezi produkcí a příjmem symbolických sdělení. Kontext produkce je oddělen od kontextu příjmu a tok sdělení je navíc převážně jednosměrný. Jak už bylo popsáno výše, důsledky tohoto rysu jsou specifické jak pro proces produkce, tak i pro proces příjmu (na obou stranách lze hovořit o jisté „neurčitosti"). Čtvrtým rysem mediální komunikace je rozšířená dostupnost symbolických sdělení v čase i prostoru (ti, kdo produkují, a ti, kdo přijímají sdělení, jsou zpravidla vzdálení v čase i prostoru). A poslední charakteristikou je podle Thompsona vysoká dostupnost produktů mediálního průmyslu nespočetnému množství příjemců. Lze tedy říci, že mediální komunikace je zcela specifickou sociální situací. Interakce mezi předkladateli a tvůrci mediálního obsahu a mezi jeho příjemci má průběh, který se odlišuje od většiny interakcí, jenž běžně probíhají v našem životě. Ovšem i tento typ interakce dnes patří do naší každodennosti, jeví se nám jako zcela běžný a svět bez něj si v podstatě nedokážeme představit.
9
I.2. Základní charakteristika televizního vysílaní Media jak již bylo řečeno jsou významnou součástí naší společnosti. Představují hlavní zdroj zábavy dnešních lidí a jsou významnými nositeli informací. Média jsou institucí, která je součástí naší sociální reality a která ji zároveň tvoří, formují a přetváří. Jejich vliv je sice předmětem intenzivní diskuse mezi mediálními teoretiky a teoretičkami, přesto je třeba věnovat mu pozornost. Jedním z nejoblíbenějších a nejvlivnějších médií je televize, které se věnují následující podkapitola. Denis McQuail (McQuail, 1999, s. 38) poukazuje na to, že televize se stala výsadní mediální globální institucí a zároveň ostatní mediální instituce v některých ohledech i vytlačila – např. co se týče jejího dosahu, rozšíření , obliby a jakési společenské prestiže a věrohodnosti. Croteau a Hoynes (Croteau, Hoynes, 2002, s. 11 - 12) ukazují, že televizi byla po svém uvedení na trh prezentována jako forma zábavy, která měla podporovat rodinný život a přinést možnost, jak se bavit přímo v pohodlí domova. Televizi se brzy začlenila mezi existující rodinné aktivity a součastně je proměnila, přestože na počátku panovalo značně nespokojení s tímto druhem zábavy. Jak říkají Croteau a Hoynes, televizi si s počátečným odporem poradila díky tomu, že se rozvinula jakožto medium kompatibilní s ideologií rodiny, která
panovala
v padesátých letech. Velká část jejího programu se v té době zaměřovala na spotřebu nejrůznějších produktů, včetně samotného televizního obsahu. Croteau a Hoynes tak podotýkají, že televizní medium v podstatě pomohlo upevnit roli Spojených států jakožto společnosti, která je orientovaná na spotřebu. To, jakou oblibu si televize od svého vzniku získala Croteau a Hoynes (2002, s. 11 12) ukazují na výzkumu The U.S. Census Bureau5, z něhož vyplývá, že v roce 1994 mělo 99 procent amerických domácností televizi. Přičemž – většina
diváků měla televizi zapnutou
v průměru sedm hodin denně. Skutečností tedy je, že televize je nejoblíbenějším a nejčistěji sledovaným médiem mnoha lidí. K tomu Croteau a Hoyens (2002, s. 11 - 12) poznamenávají, že televize není populárním mediem jen vzhledem k oblibě jakou má u lidí, ale, že i samotný obsah televizního vysílaní se často věnuje komentování a kritice ostatních populárních médií. Z toho lze vyvodit, že televize představují vlivného činitele celé populární kultury. S těmito názory se ztotožňují i Renzetti a Curran (Renzetti, Curran, 2005, s. 186), podle nichž je televize nejvýznamnější sociální činitel, což ještě posilují tyto faktory: je zadarmo, je dostupná všem, její sledování nevyžaduje žádnou zvlažní schopnost a její sledování lze provazovat z domova.
5
U. S. Census Bureau, 1992, Statistical Abstract of the United States, Washington, DC: USGPO
10
Televize má ze své podstaty určité přednosti i omezení. Podle Denise McQuaila (1999, s. 38) tkví její výhoda (a stejně tak i rozhlasu) v její schopnosti přímého sledování, přenášení a zaznamenávání událostí přímo ve chvíli, kdy se dějí. Podle Thompson (2004, s. 76 - 77) je jednou ze základních technických přednosti televize to, že má možnost využívat široké škály symbolických prvků – jak vizuálních, tak i auditivních, což televiznímu zážitku dodává některé prvky interakce tváří v tvář – komunikanty je možné vidět i slyšet, stejně jako diváci se pohybují v čase a prostoru. Ale rejstřík symbolických prvků, které má k dispozici televizní divák, je jiný a z určitého hlediska omezenější než při interakci tváří v tvař (např. chybí pach, dotyk) Monologičnost televizní „kvaziinterakce“6 je zdrojem interaktivní tvořivosti a svobody tvůrců mediálních obsahů, ale zároveň je také pramenem jejich nejistoty, nečinnosti a potíží. Dovolují jim ovlivňovat směrování a obsah kvaziinterakce bez ohledu na reakce příjemce. Příjemci zase mají volnost v tom, do jaké míry budou podavatelům věnovat pozornost. Jak poukazuje Thompson, vztah mezi tvůrcem a příjemcem mediálních sdělení je formou interakce, v níž se jedna strana primárně zabývá produkcí symbolických sdělení a jiná těmi, kteří nejsou fyzicky přítomné. Ti jsou zase primárně zapojeni do procesu přijímání těchto sdělení a zpravidla nemůžou na jejich původce reagovat, ale přesto si k nim mohou, a často to i dělají, budovat přátelské až citové vazby, nebo si k nim třeba vytvořit pocit věrnosti. Televizi využívá mnoha „triků“ jak diváky zaujmout. Jedním z nich je podle Vágnera (Vágner, 1997, s. 35) to, že se na ně obrací důrazně, předává jim zhuštěné, aktuální, naléhavé a především osobní informace. Divák tak považuje sebe sama za významný článek mediálně zobrazovaného světa. Má pocit, že svět s ním počítá, že není jen součástí nekonkrétního davu. Na jiný „trik“ poukazuje Ann Kaplanová (Kaplan, 1988, s. 45). Televize se podlé ní neustálé snaží vyvolávat touhu, která je neukojitelná. Slibuje dokonalé poznání, ale v určité vzdálené a nikdy neokusitelné budoucnosti. Její strategií je podle Kaplanové udržovat diváky v nikdy nekončící konzumaci nadějí, že se naše tužby naplní, což na nás působí až hypnotizujícím dojmem. Všechny televizní programy tak např. využívají mechanizmus „Brzy uvidíte“. Pokusila jsem ukázat, že televizní vysílaní má svá specifická omezení, výhody a také způsoby jak zaujmout diváky. Důležitým prvkem televizního vysílaní jsou bezesporu „televizní osobnosti“ – tedy lidé, které na televizní obrazovce vídáme a o nichž lze díky tomu hovořit jako 6
Thompson (2004, s. 73) odlišují tři typy interakce: interakce tváří v tvář (klasická situace každodenního života), zprostředkovanou interakci (psaní dopisu, telefonický hovor apod., kde jsou jednotlivé kontexty vzdálené, množství symbolických prvků je omezené, sdělení je zaměřené na konkrétní jednotlivce a je dialogické) a zprostředkovanou kvaziinterakci, která je typická pro sociální vztahy vytvářené médií masové komunikace. Zde jsou od sebe kontexty opět oddělené, symbolické prvky jsou omezené, jednání je namířeno na neurčitý soubor potenciálních příjemců, sdělení má monologický charakter.
11
o „populárních“ či „slavných“. Ráda bych se proto zastavila u toho, jakým způsobem v televizní branži popularita funguje. I.3. Popularita televizních „osobností“ Podle Thompsona (2004, s.70) vznikají v důsledku asymetrie, která provází mediální komunikace, specifické společenské vztahy. Někteří lidé v médiích (konkrétně ti, kteří jsou vidět na obrazovce v „přední linii“7) jsou k dispozici příjemcům jedinečným a nápadným způsobem – „přenášeným zviditelněním“ („tele – visibility“) . To v sobě spojuje audiovizuální přítomnost s časoprostorovou vzdálenost. Podavatelé tak jsou pro příjemce přítomni, ale zároveň nejsou přítomni v kontextu příjmu. Osoby, s nimiž se příjemci takto seznamují prostřednictvím televize, jsou tak pro ně, podle Thompsona, „osobnostmi“ představujícími pravidelné a spolehlivé společníky, jenž poskytují zábavu, nabízejí rady, vyprávějí o událostech atd. To vše způsobem, který na jedince neklade žádné nároky opětování a nedostává ho do žádných složitých situací. Lze s nimi sympatizovat, lze se do nich vcítit a je možné k ním mít nějaký vztah (vztah, který postrádá vzájemnost a díky tomu je osvobozující a vzrušující), ale který nelze nijak usměrňovat. Televizní osobnosti i tak mohou získat jakousi „auru“ právě díky onomu odstupu, který mají od diváků. Divákův vztah k nim se může vyvinout až v určitou závislost a může se stát až tak důležitým v životě jedince, že zastíní ostatní rysy jeho života ovlivní tak podobu jeho každodenního jednání. (Určitou verzí takovéhoto vztahu je fanouškovství.) Podle Thompsona (2004, s. 71) je tento vztah zvlažní i pro podavatele. Příjemci jsou pro ně zpravidla anonymní, neviditelní diváci, kteří nemohou ovlivňovat to, co sledují, ale bez nich by to nemohlo existovat. Jsou na nich doslova závislí – příjemci rozhodují o tom, zda se podavatelé udrží v rolích, které v televizi zastávají. Vztah mezi podavateli a příjemci tak je vlastně vztahem vzájemné závislosti, která je však různá na obou stranách. Thompson se domnívá, že osobnosti, které vídáme na televizní obrazovce pokládáme za součást veřejného života. Dokonce si s nim mnohdy vytváříme až důvěrný vztah, uvažujeme o nich jako o svých známých, či přátelích a často jim v duchu tykáme, či je oslovujeme křesnými jmény. V této souvislosti Thompson připomíná zásadní změnu, ke které došlo například v politice. Před nástupem médií byli politici v podstatě neviditelní. Dnes jsou z nich „známé tváře“ . V souvislosti s rozvojem vizuálních médií tak lze hovořit o změně pojímaní toho, co je to „veřejné“. Dnes tímto termínem označujeme to, co je „otevřené“, „dostupné veřejnosti“, a naopak „soukromé“, je to, co je skryto před zraky většiny, co je privátní. Podle Tompsona tak 7
Thompson (2004, s. 71) odlišuje přední a zadní linii televizní produkce. V přední linii jsou ti, kteří jsou vidět na televizní obrazovce. Zadní linii tvoří všichni ostatní zaměstnanci televize – tedy všichni ostatní spolutvůrci televizního obsahu.
12
s rozvojem médií přestalo zveřejňování osob záviset na přítomnosti ve společném prostoru. Televize potom navíc - díky rozmanitosti vizuálních kódů, kterých využívá – nastolila nový vztah mezi zveřejňovaným a zviditelňováným, které klade zvláštní důraz na zrak a vytváří složité audiovizuální obrazy. Klíčovým aspektem je dnes fakt „být viden“, tedy nechat se vnímat pohledy co největšího počtu lidí, což Thompson nazývá „novou formou publicity“. McQuail (1999, s. 181) k tomu dodává, že oproti jiným profesím takzvané „mediální profese“ závisí na výkyvech obecného vkusu a zároveň na zcela osobních kvalitách, které nelze napodobit, ani přenést na někoho jiného. Tito lidé zpravidla musí mít něco, co lze podle McQuaile těžko definovat a co můžeme popsat jako schopnost přilákat pozornost, vzbudit zájem, získat si oblibu apod. Média mají z druhé strany monopol na komoditu, která je dnes podmínkou účinného výkonu moci – tedy na známost, proslulost, popularitu. Tuto komoditu potřebují obě strany – jak „slavní“, tak i média, pro která jsou tito lidé hlavními poutači pozornosti diváků a zároveň potvrzovateli jejich vlastní důležitosti. Jen se slavnými mají media šanci vytvářet si oddané příznivce. Jak poukazují Croteau a Hoyens (2002, s. 65), mediální hvězdy zajišťují sledovanost pořadů a ta zase zaručuje zisk. Ovšem v této rovnici lze nalézt jisté mezery. Například je velice těžké předvídat vkus publika v ten který moment a u toho kterého typů pořadů. Každopádně ke světu takzvaných celebrit nelze podle Croteau a Hoyens přistupovat jakožto k něčemu triviálnímu, či bezvýznamnému (což činí někteří vědci), ale naopak je třeba brát ho jako svět, který je pro mnohé lidi důležitý, jako svět, ke kterému vzhlížejí a v němž hlídají vzory pro své jednání. Svět „slavných“ je proto místem, kde se to, co je reálné a co je nereálné, mísí, a kde je hranice oddělující tyto dvě sféry nejasná. I.4. Úloha moderátora televizního pořadu: chovaní moderátora před televizní kamerou a mediální stereotypy Jak již bylo naznačeno, moderátoři jsou důležitým článkem televizních relací. V současné době působí pro mnohé lidi jako určité vzory, idoly. Patří mezi nejoblíbenější televizní tváře, o čemž svědčí například jejich úspěchy v diváckých anketách nebo častý výskyt článků o jejich osobě v tisku. Pravdou také je, že patří mezi nejčastěji vídané tváře na televizní obrazovce. V Encyklopedii praktické žurnalistiky (Osvaldová, Halada a kol., 1999, s. 86) je moderátor definován jako průvodce pořadem (besedou, diskusí), který jej uvádí, řídí, prezentuje. Slovo pochází z latinského moderátor - správce, vládce, krotitel, usměrňovatel. Moderátor většinou interpretuje předem připravené texty, ale jeho hlavní schopností má být um osobité improvizace, který se má opírat o širší všeobecný přehled a hlubší znalosti v daném oboru či oblasti. 13
Podle Patricie Holland (Holland, 1996, s. 117) moderátoři zastávají místo mezi publikem a televizním pořadem, nepatří ani k jedné straně, ale nabízejí se jakožto prvek identifikace, skrz něhož může být informace plynoucí z televizní (např. zprávy) obrazovky pochopena. To pomáhá diváky udržovat v pozici pozorovatelů, kteří mají odstup od toho, co se děje. Nicméně proces identifikace není omezen jen na informování a interpretaci zpráv, ale může přesahovat i do oblasti šíření určitých ideálů krásy, společenské přijatelnosti, ženskosti a mužskosti atd. Podle Vágnera (1997, s. 106 - 108) mají být moderátoři energičtí a sebevědomí, aby byli schopni už od začátku televizního pořadu upoutat divákovu pozornost. Mají zajišťovat, aby následnost zpráv působila logicky, plynule a přirozeně. Moderátor tak celkově svými vsuvkami vytváří určitou show, do níž zahrnuje sebe i nás a v níž se situuje do role průvodce. Dále je podle Vágnera pro profesi moderátora klíčová důvěryhodnost a profesionální podmínky (hlas, vzhled, informovanost, adaptabilita). Klade si ale otázku, v čem tkví naše důvěra v moderátory - jistě ne jen v jejich vzhledu, vystupování, dikci a dobrém přehledu. Vágner zde přichází s názorem, že tato důvěra je spíše pouze důvěrou v „matové sklo", které tito lidé vkládají mezi nás a svět. Vágner (1997, s. 106 - 108) zmiňuje ředitele zpravodajských pořadů Itálie-1 a Canale-5 Emilia Feda, podle něhož se má moderátor především umět ztotožňovat s divákovými pocity. Má se umět rozčilovat, smát i plakat. Něco podobného potvrzuje i Denis McQuail (1999, s. 299): v období sedmdesátých let se podle něj v televizním zpravodajství objevil formát takzvaných „happy news", který se pro velký ohlas brzy rozšířil. Tento formát staví na myšlence předávání zpráv pohlednými, příjemnými a žertujícími moderátory. Oba tyto pohledy ale samozřejmě představují jen určité z možných přístupů k moderování televizních pořadů. Podle Vágnera bývá snahou komerčních stanic všeobecně, aby divákovi více záleželo na tom, kdo program uvádí, než na tom, co v něm zazní. Tato „veřejná intimita" se u televizních moderátorů vyšplhala na nevídanou úroveň. Jsou to lidé, kteří vstupují do bezprostředních, důvěrných vztahů s masami lidí. Na televizní obrazovce jsou denně. Diváci je, podle Vágnera, pouštějí do svého soukromí, považují je za součást svého života a to obzvláště ti osamělí, pro něž televize často představuje permanentní zvukovou kulisu jejich světa. Vágner říká, že tvář a hlas jsou polovičním společenským stykem - moderátory tak vlastně vpouštíme do našich životů, aniž by nás oni vpouštěli do svých. Moderátoři navíc v divákových očích představují jakousi poslední bezpečnostní pojistku. Má pocit, že mají moc měnit svět. Svou elegancí, sebejistotou a informovaností nám sugerují, že i „..kdyby bylo nejhůř a celý svět se zbláznil...přepojíme vás sem a tady se společně poradíme, co dál!" (Vágner, 1997, s. 53).
14
Pokusila jsem se ukázat, jakým způsobem diváci vnímají a vtahují se k lidem, kteří jsou vidět na televizní obrazovce. V další kapitole bych se ráda věnovala verbální a neverbální specifici chování účastníků televizních pořadů. II. Vymezení verbálního a neverbálního chování účastníků televizních pořadů II.1. Vymezení neverbálního chování účastníků televizních pořadů V této podkapitole se budeme věnovat neverbální komunikaci z hlediska chování osob zachycených na obrazovce – moderátoři, reportéři, politici apod. Jak uvidíme v této kapitole, je výsledná prezentace chování osob v mediích silně determinována řadou technicko-provozních aspektů. Na druhou stranu je však prezentovaná osoba do jisté míry sama schopna ovlivnit, jakým způsobem ji medium ztvární (kameramana, editora apod.) Patrně větši šanci „dostat se“ na obrazovku má „hajlující skin se zkřivenou tváři“ , něž jeho nic nedělající kolega, ať se již tak směrem ke kamerám chová vědomě, či nevědomě. Na druhou stranu samotní aktér svým chováním determinují reakci těch ostatních (Meca, 2000, s. 30). Vzhledem k tomu, že rozbor jednotlivých elementů neverbálního chování by byl poměrně obsáhlý, bude následující kapitola zabývat spíše jen jeho hrubou charakteristikou. Předvedším se bude zaměřovat na jeho realizaci v rámci televizní produkce. Jak už je zřejmé, některé elementy neverbálního chování mají statickou podstatu, nebo jsou pro ně zkrátka nevnímatelné . Tím přirozeně není řečeno, že v rámci dané snímané události nemohou mít vliv na její průběh. Budeme-li vyházet z jíž výše uvedené definice mediální komunikace, pak pod neverbálním chováním budeme chápat to, co není součástí verbální řeči. Jedná se především o vizuální signály, které mají význam o sobě (symboly), doprovází a ilustrují verbální řeč (regulátory), usměrňují a řídí vzájemnou interakci, případně jen nevědomě odrazí naše vnitřní pocity (adaptery).8 Konečně sem patří i akustické signály, které nejsou přímo součásti řečové repliky.9 Dle různých klasifikace (např. Křivohlavý, 1988; Foret, 1994) tak budeme uvažovat o následujících elementech neverbálního chování.
8 9
1.
mimika
2.
pohled
3.
gestikulace a kinezika
4.
poloha těla (posturologie)
Lewis, David. Tajná řeč těla. Praha: Victoria Publishing, 1993. ISBN 80-85605-49-8. Meca, Victor. Neverbální elementy v televizních politických pořadech: Diplomová práce. Praha: Fakulta
sociálních věd Univerzity Karlovy, 2000.
15
5.
proxemika
6.
haptika
7.
paralingvální komunikace
8.
vzhled – charakteristika zevnějšku a oblečení
9.
projevu vůně či zápachu
10.
kontextové faktory
II.1. 2. 1. Mimika Mimika, nebo-li výrazové prostředky tváře, se často označují
za nejdůležitější
prostředek neverbálního chování. Většina interpersonální komunikace se odehrává tváří v tvař, při které partneři sledují především oblast hlavy. Dle Hogga a Vaughama (Hogg, Vaugham, 1998, s. 65) může lidská tvař vyjádřit šest základních emocí: štěstí, překvapení, smutek, strach, odpor a zlost. Z toho pohledu se zdají byt výrazové prostředky tváře univerzální. V praxi je však ovlivňují kulturní a situační pravidla. Pláč je přiměřený situaci na pohřbu, při jiných formálních událostech však zpravidla ne. Z toho pohledu je pak mimika ne příliš spolehlivý indikátor emocí. Hovoříme-li o úsměvu či úšklebku, nejde jen o jeden výraz, ale o komplex mikrovýrazů, které utvářejí jednotlivé obličejové svaly. Mortensen (Mortensen, 1972, s. 357) zjistil, že se každý takový mikrovýraz odehrává jednou pětinou až šestinou sekundy. I proto tvař vyjadřuje široké spektrum variant dané emoce. Lewis (Lewis, 1993, s. 124) například z toho pohledu rozlišují úsměvy na prosté, horní, široké a falešné, které ještě dále člení. Mimika totiž zahrnuje výrazy v oblasti čela a obočí, očí a víček a v dolní části obličeje. Význam mimiky v mezilidské komunikace televizní obrazovka ještě více umocňují. Podobně jako film je i televizní publicistika postavěna především na dialogu. U „žurnalistkých“ útvarů se pak jedná o dialog mezi reportérem či moderátorem a jinou osobou (politikem, aktérem,
známým
sportovcem
apod.).
Kamera
pak
snímá
interwievovanou
osobu
v polodetailním záběru (neřídko i v detailů.). Divák tak má zpravidla možnost vidět tvář a horní část těla. Záběr většinou nejen nezprostředkovávají signály jiných časti těla, ale oslabují i vliv gestikulace (vadí zde mimo jiné i přítomnost mikrofonu). Recipienti o to více interpretují význam sdělení na základě úsměvu, úšklebku prezentované osoby. Nejde zde přitom jen o skutečnost snímaní tváře, ale o to , jaké emoce vyjadřují. „Tvář není nikdy o sobě fotogenická, ale její emoce ano. Protože filmové plátno nelítostně odhalují jen trochu vynucený pohyb, mají na platně největší účinnost právě nervní pohyby“, jak už ve 30. letech poznamenal francouzský filmový kritik Jean Epstein (Epstein, 1997, s. 198). 16
II.1. 2. 2. Pohled (oční pohyby včetně mrkání) Společně s pohyby obličejových svalů vnímá recipient i pohled komunikujícího. Dle výzkumu lidé stráví pohledem do oči až 61 procent času (Hogg, Vaugham, 1998, s. 64). Kromě toho, že způsobem očního kontaktu (pohyby oka vytváří dojem, že jde o upřený, nepřítomný pohled apod.) a jeho délkou vyjadřujeme vztah k druhé osobě (vyjádření respektu, náklonnosti apod.), reguluje oční kontakt vzájemnou interakci. Slouží nejen k návazní kontaktu, ale i jako prostředek získávaní a předávaní práva hovořit (tzv. turn - taking aktivity). Za normálních okolností se také lidé víc dívají na toho, kdo hovoří, jsou–li v roli posluchače, než se hovořící dívá na ně. Každopádně mluvčí, který se během svého projevu dívá na posluchače, dokáže udržet jejich pozornost lépe než řečník, který svůj projev čte ze skript (Atkinson, 1990, s. 86). I proto nečtou dnešní televizní hlasatele zprávy z papíru, ale z monitoru umístněného na straně kamery. II.1. 2. 3. Gestikulace a kinezika Pohyby rukou, nohou či jiných částí těla vnášejí do komunikace vedle emotivní a kooperativní složky ještě jeden prvek – a to rovinu sémantickou. Zejména gesta tak v dané kultuře vytvářejí vedle verbálního jazyka, druhý konvenicionalizovaný jazykový systém. Gestajiž sama, nebo v kombinaci s jinou částí těla – tak jsou s to plně nahradit verbální jazyk (např. výrazy Ok, jsi jednička!, mávnutí
na pozdrav, či potlesk). Například Klein (Klein, 1998)
interpretoval v českem prostředí 205 sémantických gest (včetně variant u dané kategorie). Jiné kultury zejména jižní, temperamentnější, však gestikulace využívají mnohem více. Rei (In Křivohlavý, 1988, s. 190) dokonce vypočítal, že existuje více něž sedm set tisíc druhů kinetických sdělení. Samostatnou kapitolu pak tvoří znaková řeč neslyšících. Na druhé straně pak gesta ilustrují a zpřesňují verbální řeč (zejména vyjádřením, jak něco bylo velké, kam přesně dotyčná osoba šla apod.). Jak už jsem uvedla výše, způsob snímaní kamerou může minimalizovat možnost vnímaní gestikulace v televizi, popřípadě její správné interpretace. Do popředí se tak dostávají především
gesta na úrovní hlavy či v kooperací s ní (zejména pak kývaní a kroucení hlavou,
poležení prstu přes ústa apod.). II.1. 2. 4. Poloha těla (posturologie) Pod posturologií se chápe řeč naších fyzických postojů, držení těla a polohové konfigurace. Nemá se zde na mysli jeden či více pohybů, ale jejich celkový výraz – vzájemné polohy rukou, nohou, těla, krku či hlavy. Tělesná poloha poskytuje informace o vývoji sociální 17
interakce. Vyčteme z ní nejen to, co se nyní v okamžiku s danou osobou děje, ale i to, co se s ní dělo v předcházejícím okamžiku. Přitom můžeme rozpoznávat čtyři základní tělesné postoje: stání, sedění, ležení a klečení. Zároveň můžeme rozpoznat i přechodná stadia (např. když někdo sedá). Lewis (Lewis, 1998) v této souvislosti hovoří také o tzv. blocích a bariérách, které vyznačují teritorium, do kterého nemají druzí přistup. Tvoří ji například zkřížené paže, noha pře nohu, či natočení židlí s cílem oddělit se od ostatní společnosti. Hosté televizních diskusí se zase snaží vymezit svůj prostor tím, že se opřou o stůl a současně na něj rozprostřou lokty. S výjimkou pořadu diskusního typu mají postoje v televizi jen omezenou interpretativní hodnotu. Je to jednak dáno tím, že se v záběru zachycuje jen určitá část těla snímané postavy, především pak střídáním rozličným záběrů. Divák tak vidí jen izolovaný záběr s daným postojem účastníků interview, který často následuje po tématicky odlišném záběru. II.1. 2. 5. Proxemika Proxemika, neboli lidské jednání v prostorových hranicích, označuje pohled na vzdálenost, kterou mají lidé mezi sebou, když něco dělají. Psychologové (Černoušek, 1992; Křivohlavy, 1988; Lewis, 1998) rozlišují vzdálenost intimní (do 45 cm), osobní (45-125 cm.), sociální (120-370 cm) a veřejnou (nad 370 cm). Každá tato vzdálenost je typická pro určitou sociální situaci, a pokud ji někdo v dané situaci poruší, považuje to ten druhý za porušení své zóny a usiluje o její obnovení. Kromě vertikální vzdálenosti hovoříme i o horizontální . Osobu na vyvýšeném stupínku identifikujeme jako řečníka, soudce či předsedajícího schůze. Ve vztahu stojící - sedící pak interpretujeme vztah nadřízenosti a podřízenosti. V televizním prostředí se většinou proxemická vzdálenost předem odehrává zpravidla v osobní zóně tak, aby interwievovaný byl na dosah mikrofonu. V televizních diskusních pořadech rozmístění židlí či křesel zase předurčuje pozice všech ostatních účastníků. II.1. 2. 6. Haptika Pod haptikou míníme taktilní kontakt dvou či více lidí. Může mít podobu od padaní ruky, přes obětí, pohlazení, poplácání, políbení, pohlavek, facku až po úder určitou částí těla či jiným předmětem. V rámci interpersonální, zejména pak formální, komunikace přitom hraje v naší společností největší roli podání rukou. Obyčejně je součástí zdravícího ceremoniálu a vyjadřuje se jím také stvrzení dohody dvou osob. V tomto směru se hovoří jednak o intenzitě, ale také o způsobu podání ruky, jakož i vnímaní tepla, vlhkosti či bolesti (rozlišují se styl dominantní, spojenecký apod.) vzhledem k tomu, že divák není přímým účastníkem děje, nemůže přirozeně tyto jemné atributy vnímat. Taktilní projevy osob na obrazovce však přirozeně sledovat může. 18
II.1. 2. 7. Paralingvální komunikace Pod paralingvální komunikací chápejme verbální projevy, které však nejsou nezbytnou součásti řečí.
10
Patří sem hlasitost, rychlost, plynulost, výška tónu a melodie řeči. Na výsledný
dojem pak má vliv správnost výslovnosti, kvalita, členění (délka pomlk) či chyby v řeči a prozodické zvuky (ééé, ehm,hm), vzdechy a projevy hlasitého dýchaní. Při hodnocení takových projevů velkou roli hrají stereotypy hlasových povolání (Mortensen, 1972, s. 135). Zprostředkování mluvy prostřednictvím médií způsobuje jejich částěnou modulaci či úplnou eliminaci těchto zvuků (např. v rozhlase je zvykem ze zvukových nahrávek vystřihat nadbytečné zvuky, zejména ehm, přeřeknutí či dlouhé pomlky apod.) Svou roli na zkreslování má i samotná technika, přestože se neustále zdokonaluje. Někdy právě i díky její stále lepší kvalitě přibývají k původnímu hlasu další zvuky a ruchy. Svou roli hraje zejména nadměrná citlivost mikrofonu či vzdálenost mluvčího od něj. Na výsledném vnímání původního zvuku se projevují i redakční úpravy, zejména střihové, a použití hudebního poklesu. II. 1. 2. 8. Vzhled – charakteristika zevnějšku a oblečení Otázka o vzhledu a volby oblečení osob prezentovaných v mediích by vydala přinejmenším ne jednou kapitolu. Nutno podotknout, že vědomí prezentace osobnosti před veřejností silně determinuje, v jakém oblečení a s jakým zevnějškem se lidé na obrazovce objevují. Před kamerou se vyskytují nejčastěji muži v oblecích či alespoň v saku, ženy pak v šatech či kalhotových kostýmech. Nejde-li vyloženě o společenské oblečení, jsou osoby alespoň v svém nejlepším oděvu. Výjimku tvoří přirozeně osoby náhodou oslovené médií, které nepočítali s tím ,že budou předmětem zajmu médií. Na lepším oblečení si dávají záležet také moderátoři a samotní reportéři, a tohoto trendu se snaží držet i komerční televize. II.2. Vymezení verbálního chování účastníků televizních pořadů Potřeba komunikovat je jednou ze základních potřeb člověka. Probíhá na úrovni verbální a neverbální, přičemž verbální komunikace nám kromě sdělování určitých informací či událostí umožňuje vyjadřovat i představy a myšlenky, které nejsou konkrétní realitou. Můžeme hovořit i o tom, s čím jsme ještě nesetkali, co by teprve mohlo za určitých okolností nastat, a hovořit tak v čistě teoretické rovině. Již něco říci znamená jednat, způsobit určitý následek např. povzbudit či urazit. Mluvení jakožto komunikativní jednaní není jen záležitostí akce a reakce. Je charakterizováno 10
Daneš, František. Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha: Nakladatelství Československé akademie
věd, 1957.
19
tím, že překládá úmysl řečníka, nějakou intenci, která vztahuje na určité partnery v komunikaci jakožto jednající. Verbální komunikace znamená proto něco více než řečový akt sdělení. Deldhees (Deldhees, 1994, s. 191) např. říká, že jednání prostřednictvím řeči mají většinou za cíl ovlivnit postoje a činy druhého člověka. To se podle něho jednoznačně ukazuje v takových případech, jako je poučování, kárání, slibování, vyžadování atd. V mluvené i písemné formě verbální komunikace tak bývají slova použita také jako nastroj verbální agrese nebo manipulace (Deldhees, 1994, s. 221) .
Definice a zařazení (sociální komunikace) Verbální komunikace je součástí komunikace sociální, jejíž definice je do značné míry nejednotná. Jednu z definic nabízí Delhees (1994, s. 13), který říká, že „lidská sociální komunikace pojednává o procesech, osobách, úmyslech, signálech, vzájemnostech, koordinaci a významů“11 . Tato definice uvádí nejdůležitější znaky, které charakterizují proces komunikace. I když právě mlčíme, neznamená to, že nekomunikujeme. Za každé situace vysíláme svému okolí signály – žádná odpověď je také odpověď. Klíčovým pojmem sociální komunikace je dle Delheese reciprocita. Výměna informací se stává sociální komunikací tím, že použité znaky symbolizují nějaký význam, který je pro vysílajícího důležitý. Reciprocita zahrnuje porozumění úmyslům, které jsou ve sdělení obsažené, a následnou reakci komunikačního partnera. Jde tedy o vzájemnou výměnu verbálních a neverbálních signálů a zároveň snahu o porozumění partnerovi (Deldhees, 1994, s. 20 - 21). II.2.1. Proces verbální komunikace Proces komunikace obsahují několik odlišných komponentů. Pro potřeby tohoto textu se ztotožňujeme s návrhem schématu komunikačního procesu dle Artěmova
12
(1964, in:
Sociologická knižnice, 1974, s.15 – 16), který toto schéma popsal takto: 1. kdo komunikuje (komunikátor), 2. s kým (komunikant), 3. o čem (komuniké), 4. za jakým účelem, 5. s jakým vztahem k příjemci, 6. v jaké situaci. Tyto aspekty jsou těsně propojeny a vzájemně se doplňují a ovlivňují. Samotný komunikační akt se dělí taktéž do šesti složek (Vybíral 1997, s. 30): 1. sdělujeme obsah (co chceme říci), sdělujeme k tomuto obsahu svůj postoj, 3. vyjadřujeme zároveň postoj k partneru v komunikace, 4. vyjadřujeme naše emoční naladění (smutek atd.), 5. 11
Delhees, Karl H. Soziale Kommunikation, Psychologische Gnmdlagen fur dasMiteinander in der
modernen Gesellschaft. Opladen: Westdeutscher Verlag, 1994. ISBN 027598055. 12
Artěmov,Viktor.
Komunikativnaja
príroda
Kommunikationsforschung. 1964, vol. 17, s. 213 – 216.
20
usnoj
reči,
Zeitschrift
fur
Phonetik
und
vyjadřujeme něco o sobě (naší pohotovost, atd.), 6. „mezi řádky“ sdělujeme i svou představu o tom, jak by měla komunikace pokračovat (popř. skončit).
Sémiotika Každá komunikace má v rámci sémiotiky svou syntax, sémantiku a pragmatiku. Syntax znamená
vzájemné uspořádání znaků mezi sebou a zahrnují komunikační kanály, ruchy,
kapacitu komunikace apod. Sémantika se zabývá vztahem mezi označujícím a označovaným. Zjišťujeme, jaký vyznám má slovo pro komunikátora a jaký pro posluchače, a tímto významem se pak dále zabývá. Pragmatika se pak zabývá vztahem partnerů v komunikaci v určitém kontextu, rozboru ovlivňování, potvrzování apod.
Recepce, kódování a dekódování Kódování znamená vysílání verbálních signálů k příjemci. Recepce je přijímání a dekódovaní sdělení, přičemž se obsah řečeného převádí do vlastních myšlenkových struktur příjemce. Často jde o proces neuvědomovaný. Recepce mnohdy ovlivňují stereotypy (ustálený názor týkající se např. určité skupiny lidí) či první dojem. Dekódování znamená porozumění řečenému (Vybíral, 2000, s. 48). Mnoho psychologů a lingvistů se shodují v tom, že dekódovaní je mnohem obtížnější něž kódovaní. Proto je role posluchače je složitější něž role mluvčího. Podle Černého (Černý, 2005, s. 106) musí posluchač např. rozeznat skutečný význam signálů, odhalovat úskoky atd. Teorie o oboustranném podmiňování řeči a myšlení je v psychologii všeobecně uznávaná. Jazyk je nástrojem myšlení a zároveň má vliv na jeho úroveň. Obojí je kulturně a sociálně podmíněné. V kulturní sféře jde o zvyky, tradice a návyky respektované a dodržované v prostředí dané kultury. V rámci sféry sociální formují naše myšlení a vyjadřování také naše vlastní zážitky, zkušenosti a vzdělání. Dané okolností (určitá sociální skupina, vzdělaní, ale i momentální situace) nás předurčují k tomu, jak se vyjadřujeme a jak interpretujeme řečené (Fogas 1999, s. 112). Chce – li proto komunikátor přesvědčit o něčem člověka, který žije v odlišné kultuře a pravděpodobně bude odlišně interpretovat komunikátorovy verbální výpovědí, je důležité znát prostředí, které myšlení dané osoby formuje. Znalost daného prostředí do značné míry eliminuje nedorozumění, která by mohla v průběhů komunikace nastat. II.2.2. Základní pravidla úspěšné komunikace Ideálním přístupem ke komunikaci je
„nebýt zcela ovlivnitelný, ale
ani nebýt
předem zaujatý, přehnaně podezíravý či nekomunikativně uzavřený."(Vybíral 2000, s.13). 21
Jedním ze základních pravidel verbální komunikace je orientace na partnera (Khelerová 1995, s. 13 - 14). Místo věty: „Potřebuji ty informace do zítřka" je lepši říci např. „Mohl bys mi ty informace zjistit do zítřka?" Tedy místo JÁ se ve vyjádřeních orientovat na TY. Dalším důležitým bodem je pozitivní přistup v komunikaci, např. místo: „Doufám, že to neproběhne špatně" říci „Doufám, že to proběhne v pořádku". Jde o zdůrazněni lepší stránky dané věci, nahrazení záporů pozitivy. Nezbytnou součásti úspěšné komunikace je také aktivní naslouchání a potvrzování našeho zájmu verbálními („Aha", „To je zajímavé" atd.) i neverbálními (kývnuti, atd. ) prostředky. Aktivní nasloucháni pomáhá vytvořit přátelskou atmosféru, zejména jde-li o situace, kdy se účastnici komunikace vidí poprvé, např. při jednáni, pohovoru atd. Získává také informace o komunikačním partnerovi, o jeho potřebách, zkušenostech a názorech. Tyto informace mohou být velmi prospěšné pro další průběh komunikace. Na jejich základě víme, zda si můžeme nebo naopak nemůžeme dovolit zažertovat, nebo jakou máme zvolit přesvědčovací strategii. Netečnost, skákání do řeči či koncentrace pouze na jednu informaci jsou chyby, které atmosféře jednání přitěžují. Obecně však platí, že: „komunikace mezi dvěma partnery je tím efektivnější, čím více myšlenek spolu příjemce sdělení a jeho vysílatel sdílejí" (tamtéž). Také Eibl-Eibesfeldt (Eibl-Eibesfeldt, 1984, s. 681) hovoří o důležitosti vytvoření přátelské atmosféry jakožto předpokladu k navázání hlubšího kontaktu s partnerem v komunikaci. Udržování přátelského vztahu je nepostradatelnou součástí mnoha přesvědčovacích nebo manipulativních technik. Neformální popovídání, které má za úkol prohloubit pocit vzájemnosti, zařazuje Eibl-Eibesfeldt (1984, s. 711) do již dávných rituálů vzájemného pečování v rámci strategie utvrzování vazby mezi partnery. Během komunikace může dojít k informačnímu šumu. Jak specifikuje Nakonečný (Nakonečný , 1970, s. 200), jde např. o hlučnost prostředí, ale i nedoslýchavost příjemce nebo odlišnou interpretaci významů slov oběma komunikačními partnery. Sdělení je pak špatně rozšifrováno a dochází k poruchám v komunikaci. Je třeba ujistit se, že partner v komunikaci správně pochopil naše sdělení, např. kontrolními otázkami či zopakováním sdělení jinými slovy (Khelerová, 1995, s. 13 - 14). II.2.3. Vnější a vnitřní kontext „Kontext je celkový rámec, ve kterém se naše komunikace uskutečňuje a v němž je důležité s kým, kde, kdy, o čem, jakým způsobem (stylem, jakou technikou, či kanálem) a proč (s jakým cílem) komunikujeme." (Vybíral, 1997, s. 22) . To, jakým způsobem s naším partnerem komunikujeme, je v mnohém ovlivňováno vnějším i vnitřním kontextem (Vybíral, 2000, s. 27 – 28 ). Všichni účastníci komunikace již 22
předem k rozhovoru přistupují s určitými znalostmi, zkušenostmi, emocemi a zážitky. Důležitý je také dřívější a nynější vztah partnerů v komunikaci (pokud si důvěřují, bývá výsledek komunikace pozitivnější). To vše je součástí vnitřního kontextu. Vnější kontext pak zahrnuje podobu kulturní (předpisy, zvyky, tradice), společensko-politickou či podobu sociálně psychologickou - např. množství přihlížejících lidí. Na průběh komunikace podle Zbyňka Vybírala (Vybíral, 2000, s. 31) působí faktory uvedené v tabulce 1. Tabulka 1: Základní faktory, které působí na průběh komunikace
Faktor 1. Čas 2. Prostor 3. Mentální proměnné 13
Vysvětlení Kdy a jak dlouho komunikace probíhá Místo, ve kterém se komunikace odehrává Jaký význam má komunikace pro účastníky
4. Emoční proměnné 5. Vztahové proměnné 6. Vztahový rámec
Přítomnost emocí Dominance, submise atd. Např. momentální přítomnost či nepřítomnost osoby, o níž se mluví Např. komunikace má svou minulost, nyní na ni opět navazujeme
7. Existence kontinuity, jíž je komunikace součástí
Svatuška (Svatuška, 1971, s. 30) uvádí ještě další faktory, které mohou ovlivnit průběh komunikace. Jde např. o záměry, očekávání a motivy komunikujících osob. Pro doplnění uvádím, že průběh a výsledek komunikace ovlivňují také faktory jako např. únava či momentální zdravotní stav partnerů v komunikaci. II.2.4. Hlavní chyby ve verbální komunikaci Svatuška (1971, s. 11) uvádí jako hlavní chyby ve verbální komunikaci následující body uvedené v tabulce 2.
13
V povaze proměnné jde o „proměnlivost“, resp. „měnitelnost“. Kontext komunikace může pozměnit, jestliže se usmějeme, jsme vlídní či nevrlí, obdobně působí vhodná či naprosto nevhodná doba pro komunikaci.
23
Tabulka 2: Hlavní chyby ve verbální komunikaci
Chyby 1. Nesrozumitelné vyjádření myšlenky 2. Používání mnohovýznamových výrazů 3. Používání slov s nevyhraněným významem 4. Používání slov, kterým příjemce nerozumí 5. Neurčité výrazy (vágní, prázdné termíny) 6. Nejasné formulování myšlenek 7. Nízká pozornost, nepozornost 8. Domýšlení si příjemce (příjemce hledá skrytý význam informace, slova chápe pouze formálně a neřídí se jimi, řídí se tím, co se jemu samotnému zdá být podstatné) 9. Individuální a skupinové předsudky (haló efekt, stereotypy, implicitní hodnocení osoby)
Komunikační bariérou se stává také příliš odborný jazyk, kterému posluchač nerozumí, obdobně však působí také slang a nářečí, které má jen lokální možnost uplatnění. Je proto zapotřebí si vždy uvědomit, ke komu hovoříme, a tomu v případě potřeby podřídit naše výrazové prostředky (jinak hovoříme s odborníkem ze stejného oboru a jinak s dítětem). Obdobně je někdy zapotřebí mluvit spisovnou češtinou s použitím odborných výrazů, jindy můžeme použít neformální řeč - hovorový jazyk. Je důležité rozpoznat, jak za kterých okolností mluvit, nesprávné použití komunikačního stylu může vést k nedorozumění. (Kohout, 1999; Khelerová, 1995). Různé sociální rámce, jimž komunikační styl podléhá, jsou totiž,
jak
již
bylo
zmíněno, utvořeny nejen v rozdílných kulturách, ale setkáváme se s nimi i v rámci jedné kultury. Obecně platí, že styl komunikace je vždy uzpůsoben danému sociálnímu rámci, v němž komunikace probíhá. To je např. rodina, školní třída, debata mezi dobrými přáteli. Člověk, který do tohoto sociálního rámce přichází zvenčí, nemusí a často ani není schopen správně interpretovat přednesené výpovědi. Každý takovýto komunikační akt vyžaduje určitý rámec vědění, kterým všichni účastníci komunikace disponují. Čím užší vztah je mezi vysílatelem
a příjemcem
zprávy, tím specifičtější je výběr a použití slov ve větě. Toto
používání určitých slov slouží také k definování sociální identity určité skupiny. Z toho mimo jiné vyplývá, že chce-li někdo zaměřit své verbální přesvědčovací techniky na podobně danou skupinu,
je nezbytné znát specifika jejího verbálního vyjadřování (Forgas 1999, s.
116 – 122 ). II.2.5. Symetrická a komplementární komunikace Symetrická komunikace probíhá tehdy, jestliže se oba partneři pokládají za rovnocenné nebo stejně silné. V komplementární komunikaci je naopak jeden z partnerů nadřazený a druhý 24
podražený, jako je to ve vztahu mezi rodičem a dítětem, lékařem a pacientem, učitelem a žákem. Kdo se v jednom vztahu chová navenek symetricky, avšak zároveň usiluje o komplementární komunikaci, riskuje narušený komunikační proces. (Delhees,
1994, s. 16). Watzlawick,
Bavelasová a Jackson zmiňují také „metakomplelentární" typ komunikačního chování, které nastává, pokud „A nechává nebo nutí B, aby se o něj staral."(Delhees,
1994, s. 60).
Komplementární a metakomplementární komunikace skýtá nadřazenému partnerovi mnoho možností verbální manipulace s komunikačním partnerem. II.3. Vztah mezi verbální a neverbální komunikací II.3.1. Neverbální komunikace a paralingvální jevy Jak již bylo výše řečeno, verbální sdělení bývá často doprovázeno také neverbálními projevy (mimika, gesta, postoj, pohled očí...), které, pokud jsou použity v nesouladu s verbálním sdělením, znevěrohodňují či úplně znehodnocují verbální projev. Je proto nanejvýš žádoucí, aby s verbálním projevem korelovaly. Často se tak děje zcela přirozeně a nevědomě: souhlasíme-li, přikyvujeme atd. Ústní komunikaci, tedy mluvení, doprovází zejména tzv. paralingvální jevy: mimo jiné tempo mluvy, tón hlasu, intonace, pomlky, hlasitost atd. Tyto složky jsou bezprostřední součástí ústní komunikace. Díky nim můžeme sdělení doplnit, říci „nevyslovitelné", podpořit naše tvrzení atd. „Skutečný mistr slova vždy kultivuje i svou neverbální komunikaci, neboť ví, že sílu slova umocňuje nebo naopak ruší až likviduje" (Kohout 1999, s. 60). Paralingvistika se tedy zabývá tím, co doprovází lidský mluvený projev. Kromě jiného jde i o gesta a mimiku. Vzhledem k tomu, že neverbální reakce byly detailně popsané v kapitole „Neverbální komunikace v televizi“ (viz kap. II.1. Vymezení neverbálního chování účastníků televizních pořadů) tady se soustředíme pouze na aspekty týkající se hlasového projevu. Žádoucí je pevný, vstřícný a přirozeně modulovaný tón hlasu, rovnoměrný rytmus (viz. tabulka 3).
25
Tabulka 3: Hlavní aspekty hlasového projevů14 :
Aspekty 1. 2. 3. 4. 5.
Vysvětlení
Adekvátní hlasitost Tónová výška Rychlost řeči Plynulost řeči Váhavost řeči
6. Chyby v řeči 7. Míra aktivity 8. Hovor a přestávky 9. Doba trvání projevu 10. Kladení otázek 11. Zodpovídání otázek
X Fistule např. může znamenat trému a napětí Vysoké tempo může značit nervozitu Nežádoucí je trhavost, fázování Silná váhavost značí nerozhodnost, opačným extrémem je úsečnost Přeříkávání se, nedokončování vět Rozhovor se může stát monologem,komunikátor a komunikant by měli být v rozhovoru partnery Pokud možno by měly být tyto dva aspekty v rovnováze, komunikační tok má být prostoupen přestávkami K odlivu pozornosti dochází již po několika desítkách minut Zjišťuje míru aktivity Záměrné nezodpovězení je nežádoucí
Při zodpovídaní otázek je žádoucí brát v úvahu faktory ovlivňující průběh komunikace (viz tabulka 4). Tabulka 4: Faktory ovlivňující průběh komunikace
Faktory 1.Latence odpovědi
Vysvětlení Čím déle čeká partner s odpověď vypovídá o jeho neznalosti či nechuti; okamžitá odpověď je dokladem 2. Vyrovnanost mezi verbálními a Není-li shoda mezi těmito složkami, partner v komunikaci je neverbálními složkami v komunikaci zmaten v rozdílnými signály vysílajícího, což může vést k (Kebza, 2002) negativnímu ovlivnění průběhu i výsledku takové komunikace 3. Důležitý význam mají v delším Řečník krátce navodí jiné téma, např. úsměvnou historku mluveném projevu také tzv. ze studií, čímž osvěží vnímání posluchačů. psychopřestávky (Kohout, 1999, s.73).
II.3.2. Řečový styl Jedna z nejnápadnějších forem neverbální komunikace používané v rozhovoru je metakomunikace. Jedním z aspektů metakomunikace je řečový styl, v němž jde o styly použití jazyka (Hayesová, 2003, s. 30). Je to další významná část neverbální komunikace, která se úzce vztahuje ke komunikaci verbální a nelze ji od ní odloučit (viz tabulka 5 ).
14
V souvislosti s těmito aspekty je však třeba všímat si i jiných faktorů, které průběh komunikačního aktu ovlivňují např. rychlé tempo mluvy nemusí značit jen nervozitu, ale např. pouze časovou tíseň.
26
Tabulka 5 : Běžné řečové styly
Řečový styl
Definice
1. Deklamační
Formální projevy
2. Formální
Projev adresován autoritám
3. Informativní
Rozhovor s cizími lidmi
4. Familiární
Konverzace s přáteli obsahující často slangové výrazy a gramatické formy Určené pro intimní přátele a blízkou rodinu
5. Intimní
Také podle druhů interpersonální komunikace (Vybíral, 1997, s. 29) lze usoudit, jaké verbální prostředky bývají při kterém druhu interpersonální komunikace užity (viz tabulka 6). Tabulka 6: Verbální prostředky interpersonální komunikace
Prostředky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Intimní dyadická komunikace v soukromí Jednostranně řízená dyadická komunikace (interview, výslech) Komunikace v malé skupině Komunikace na veřejných prostranstvích Komunikace v organizaci (ve firmě) Masová komunikace Interkulturální komunikace
II.4. Studium verbální a neverbální komunikace v televize Tato kapitola má za cíl podat stručný přehled o tom , kdo a jak se výzkumu verbální a neverbální komunikace a vlivu jeho prezentace v televizi věnuje. Níže uvedené typologie výzkumných přístupů činím spíše z hlediska zaměření výzkumných přístupů , než kategorii vědců, kteří se jimi zabývali. Role jednotlivých vědců se navíc často překrývá a to zejména v oblasti mediálních studií, mezi jejímž čelnými představiteli najdeme jak řadu klasických psychologů, tak třeba i jazykovědců. II.4.1. Psychologické studium neverbální komunikace Za první významnější studie v oblasti komunikace, především neverbální, můžeme považovat studie výrazových prostředků u zvířat a člověka britského přírodovědce Charlese Darwin z konce 19. století (Darwin, 1964). Na něj pak navazují celá plejáda slavných psychologů. Jen namátkou připomenu amerického psychologa a filozofa Georga Herberta Meada (Miller, 1982). Ten mimo jiné hovoří o nutnosti vztáhnout studium gest do širšího společenského kontextu. Patří k nim společné sdílení významů, které neverbální sinaly dávají. “Významy gest však musí lidé sdílet...proto nekomunikujeme gesty, ale významy gest (tedy jazykem). Díky 27
tomu mžeme identifikovat gesta, i když nejsou přítomná“ (Miller, 1982, s. 85). Tuto znalost přirovnává k pochopení povidel hry baseballu. Pokud neznáme pravidla, tak jej těžko můžeme hrát a postrádat smysl bude i jen sledovat, jak baseball hrají jiní. Opravdový boom studia neverbální komunikace pak můžeme sledovat v povalečných letech, zejména v 60. letech minulého století. Podstatná většina analýz výzkumu neverbálního chování probíhá v experimentálních podmínkách a to ať už přímým pozorováním tohoto chování, nebo pak s rozvojem techniky i za pomocí videonahrávek. Charakteristické pro toto období je studium víceméně izolovaných projevů (gesta, pohledy, mimika) jednak v samotném chování komunikujících, jednak v následné interpretaci. Z dlouhého seznamu vědců, kteří se pokusili systematicky popsat celou škálu neverbálních projevů, můžeme uvést jména Michael Argyle a Janet Dean (1965), Desmond Morris (1985) či David Lewis (1993), z českých pak zejména Jaro Křivohlavý (1988) či Václav Vávra (1990). Všechny studie těchto autorů dávají základ
pro analýzu neverbální komunikace i
v jiných vědních disciplínách. Jak už jsem podotkla, většina studií o neverbální komunikaci pochází z experimentálního prostředí a analýzou mediálního výstupu se příliš nevěnuje. Analýza neverbálního chování v televizi tak probíhá hlavně formou interpretace experimentálních výzkumů. II.4.2. Lingvistický výzkum komunikace v televizí Přestože se lingvisté zmiňují o důležitosti neverbální komunikace pro interpretaci, stojí studium mimoslovních aspektů jazyka na okrají zajmu lingvistů. Rozbor dialogu a diskuse v mediálním prostředí však v poslední době láká stále větší počet jazykovědců. Jejich jazykovědné rozbory sice oživují význam rétoriky v politické a mediální komunikaci, stále je však můžeme označit za ryze verbální studie. Dokonce ani nejnovější česká publikace, která podrobně analyzuje diskurz vysoké politiky a televizních rozhlasových pořadů (Čmejrková, Hoffmanová, 2003), si neverbálních aspektu příliš nevšímá. Nebylo by ale fér nepodotknout, že někteří z autorů si této problematiky všímají v jiných svých studiích. Povětšinou se však tyto studie zaměřují jen na jeden aspekt neverbální komunikace, a to právě se snahou vztáhnout jej k verbálnímu jazyku. Odměřený pohled na neverbální část neverbální komunikace můžeme sledovat od ustanovení oboru jazykovědy, v rámci níž vznikají nové podobory, jako konverzační analýza, které si všímají i této stránky jazyka. Dokonce i Pražský lingvistický kroužek, který usiloval o komplexnější pohled na jazyk, si klade otázku, zda mají neverbální aspekty být ještě součásti lingvistického bádání.
28
Toto váhání se týká zvukové stránky jazyka, zejména intonace (označované jako paralingvální, nebo extralingnvální). Petřík (Petřík, 1935) či Trost (Trost, 1939) totiž rozdělují intonaci na část, která je nezbytnou součásti jazyka (jazykový prostředek), a část expresivní (emotivní). Zatímco první intonace se odvíjí od syntaktických vlastností věty – použiti interpunkčních znamének, postavění tématu a remátu ve větě apod.- druhý typ pouze jazyk doplňuje o emotivní a sociální postoje mluvčího. Výsledek těchto úvah je pak distance lingvistů od expresivní složky jazyka, resp. diskurzu (např. Daneš, 1957). Tento nezájem lingvistů o neverbální složky komunikace pak víceméně přetrvává až do 80. a 90. let 20. století, tedy do období, kdy se ve všech vědních oborech začíná výrazně prosazovat multidisciplinární přístup. Důkazem této změny může být i uspořádání mezinárodní konference v Bratislavě roku 1996. Jednotliví autoři tak vedle jazyka sledují i další aspekty komunikace (Meca, 2000, s. 38): -
nejazykové prostředky tištěných médii (od grafických prvků po fotografii)
-
jazyk neslyšících (posunkový jazyk)
-
zvukovou stránku jazyka – řeč, barva, síla, výška hlasu, tempo řeči
-
roli gest v komunikaci
-
a konečně zde najdeme čistě teoretický sémiotický rozbor neverbálního jazyka a jeho podobnosti s verbálním jazykem Víceméně však platí, že si lingvisté při rozboru audiovizuálních textů všímají
neverbálních aspektů spíše komplementárně, aby s ním doložili dané lingvistické charakteristiky či zvláštnosti rozebíraného diskurzu. Takový trend můžeme vysledovat např. u Göteborské lingvistické školy. Ta patří ke stoupencům kontextuálního pohledu na jazyk, tedy analýzy jazyka z hlediska širší komunikační situace. Tato skupina vyvíjí software pro analytický přepis verbálních projevů, tzv. mluvy. Prostřednictvím speciálních grafů se lingvisté snaží zobrazit i určité vztahy jednotlivých komunikujících navzájem. Všímají si především intonačních a některých paralingvistických aspektů jazyka, jakož i časového rozpětí jednotlivých replik. Dalších, především behavioralních aspektů komunikace, si však nevšímají. Na druhou stranu zakladatelé teorie kontextualizace – především Petr Auer, John Gumberz a Christian Health (The Contextulization of Language, 1992) – zdůrazňují nezbytnost analyzovat jazyk v širším komunikačním kontextu. Jak píše například Peter Auer: “Kontextualizace proto zahrnuje všechny aktivity účastníků, které jsou důležité pro interpretaci vyjádření ve všech jeho jednotlivých místech výskytu” (Auer a kol., 1992, s. 53). A dodává, že znalost těchto aspektů je nezbytná pro pochopení sociálních vztahů a roli mezi komunikujícími, jakož i nálady mluvčího. 29
Přes výše uvedené zůstává sborník studií kontextuální komunikace proklamacím vzdálen. Jednotliví autory si všímají dopadů gestikulace, pohyby hlavy, pohledu oči či postavění osob při komunikaci u verbálního projevu, širší kontextové aspekty důležité pro pochopení skutečného významu sdělení opomíjejí. Tyto nedostatky se pak projevují například v analýze rozhovoru tří filipínských žen, ve které autoři rozebírají tzv. turn-taking aktivity (tedy aktivity spojené se snahou udržet a získat slovo). Na jedné straně ukazují vzájemnou provázanost gest a jazyka, na druhé straně se o skutečných průběhu komunikace, navíc bez znalosti komunikačního kontaktu Filipínek, čtenář doví jen velmi málo. Přes výše zmíněné zádrhely však lze tento lingvistický přistup považovat za velice přínosný pro studium neverbální komunikace. Objevují se zde snahy o vypracovaní vysoce exaktní metody záznamu komunikace statisticky porovnatelnými výsledky. Tato psychologická metodologie však postrádají preciznost. II.4.3. Výzkumy pod označením mediální: analýza mediálního diskurzu Jedná se o studii, která se snaží popsat vizuální strukturu mediálního sdělení, vztah a případný dopad vizuální složky na vnímaní psaného (mluveného) textu, resp. na neverbální a verbální komunikace. Předmětem badání je jednak vzhled novinové, časopisecké stránky, a jednak analýza fotografií. Nás však bude přirozeně více zajímat rozbor audiovizuálních příspěvků. Na jedné straně se zde objevuje samotná charakteristika audiovizuálního obrazu a jeho možného vnímání. Přestože najdeme řadu publikací, které pokoušejí definovat pojem televizní obraz, ucelených studií na tato téma je jen poskrovnu. Systematicky se této problematice věnuje Ann Marie Seward Barry (1997) z Bostonské univerzity, která interpretuje poznatky psychologie filmové vědy a věd fotografii do mediální oblasti. Významná zajištění v teto oblasti najdeme přímo ve studiích, které analyzují mediální diskurz. Pro účely přehledu těchto studií použijí klasifikaci dle Normana Fairclougha (Fairclough, 2003, s. 19 - 39): 1. Lingvistické a sociologické analýzy – zajímají se o jazyk a jeho gramatiku. Pracují sice se sociálními aspekty médií, ale nepokouší
se ukázat spojení mezi jazykem a
sociokulturním aspektem. 2. Konverzační analýza- soustředí pozornost na konverzaci a metody, které lide používají pro její produkci a interpretaci. Nevěnují se řadě lingvistických prvků a opomíjí vztahy ke společnosti a kultuře. 3. Semiotická analýza analyzuje text skrze kódy a konvence jak lingvistických, tak i vizuálních aspektů (talking head, grafika, fotografie, typy aktualizace či filmová zpráva30
voice-over, vox-pop, zarámování obrazu, pohyby kamery, sekvence šotů) zpravodajských příběhů. Nevěnují se ale detailně vlastnostem struktury textu. 4. Kritická lingvistická a sociální sémiotika – systematický pohled na text, na jeho multifunkcionalitu jako reprezentace světa a nastolení sociálních vztahu a identit. Text je vnímá jako výběr dostupného systému slovníku, gramatiky a diskurz jako ideologický a lingvistický proces. Za nedostatek těchto mediálních studií považují Fairglough omezení na analýzu přijmu publika. 5. Van Dijkův sociálně-kognitivní model a Faircloughová varianta – analyzuje zprávy na baze ze textové
analýzy do analýzy diskurzu, který pak studuje ve třech rovinách
(tematické, schematické, mikrostruktuře). Všímá se též vlivů sociokulturních praktik. 6. Kulturalně - generické analýzy – věnují se součastně interakci (a relačním znakům textu). Tedy jak se text adresuje publiku a jaké sociální vztahy se projevují během mluvení. 7. Z hlediska metodologického je třeba zmínit metodu obsahové analýzy, ať už kvalitativní, tak i kvantitativní. Ta se zaměřují ne na lingvistickou, ale na obsahovou stránku projevu (kdo dostal slovo, jak dlouho hovoří, jaké argumenty používal apod.). Další aspekty mediální komunikace, jakož i neverbální komunikace se však obyčejně nezkoumají. K tomuto směru mohl přiřadit rovněž svou studii, která naopak neverbální chováni analyzuje. A to rozborem četnosti, jednotlivých typů neverbálních projevů při získání a udržení co největšího časového prostoru v televizních a diskusních pořadech (Meca, 2000). 8. Transformace chováíi politiků a dalších účastníků v mediálním prostředí. Jedná se především o studie, které se snaží prokázat dosavadní zjištění z oblasti psychologie v mediálním prostředí. Centrem zkoumání je povětšinou chování samotných politiků. Všímá se i reakce publika na projevy mluvčího (aplaus, bučení). Hledá řečnické techniky, které vyvolají kladné reakce publika. Proto analyzuje všechny aspekty projevu v momentu, či těsně předtím, něž publikum reaguje. Svými zjištění podporují teorie, že vystoupení před kamerou vyžaduje méně formální, konverzační způsob komunikace, pokud možno spontánní. Dále pak, že pozitivní ohlas budí projev přirozeně doprovázený verbálními pohyby, naopak čtení projevu tyto neverbální projevy omezuje, čímž je výsledný dojem negativnější. Studie o proměnách stylu vystupování politiků a dalších osob prezentovaných médií pravidelně uveřejňují Annebrské centrum veřejné politiky na Univerzitěv Pensilvání,
které
analyzuje
především
vystupovaní
prezidentských kandidátů, jakož i charakter jiných předvolebních kampaní.
31
amerických
III. Talk show jako televizní žánr III.1. Vymezení pojmu talk show Talk show (z americké angličtiny = doslova mluvčí ukázka, představení, show) je rozhlasový nebo televizní pořad, jehož hlavní součástí je interwiev s osobnostmi, které jsou předmětem obecného zájmu. Klasická americká talk show mohou být z populární či známou osobnosti, nicméně hostem talk show mohou být i dosud neznámé osoby, jejichž vlastnosti či příběh mají co říci širokému publiku. Talk show je svého druhu odnoží žánru rozhlasové a televizní besedy: na rozdíl od jejich vzdělávacího a publicistického zaměření se součastná talk show, její dramaturgie a celkové vedení rozhovoru orientuje na atraktivitu a zábavní charakter pořadu.15 Talk show - televizní nebo rozhlasový pořad, v němž diváci prodiskutovávají různá témata, která nastolí moderátor. Talk show se často zúčastní jedinci nebo skupiny lidi, kteří mají vztah či zkušenost s daným tématem. Talk show tedy vychází z rozhovoru, což je dialog otázek a odpovědí, v němž partneři (v případě talk show moderátor a host nebo hosté) mají ustanovené role tazatele a odpovídajícího. Interviewovaná osoba je veřejně známá nebo vynikající v nijakém oboru a jejíž názory zaujmou recipienty. Rozhovory mohou být vysílány živě nebo ze záznamu, tj. předem natočené a sestřihané. Moderátor hovor řídí a usměrňuje, uvádí diváky do problematiky, o které se hovoří. Televizní pořad je obsahové souvislá, jednotlivá a časové ohraničená (úvodními a závěrečními titulky) část televizního vysílání. Pořad je i jednotlivá část obsahově souvisícího cyklu. III. 2. Moderátor talk show Diskusní a zábavně diskusní pořady zcela závisejí na moderátorovi jako prvku, který zajišťuje styčný bod s publikem. Jeho osobnost utváří atmosféru pořadu – nevázanou, vážnou, poučenou, jakoukoliv jinou. Moderátor se stává vypravěčem hlavní dějové linie, často řadu věcí vysvětluje a představuje divákům další osoby. Moderátor má tu výsadu, že může mluvit přímo do kamery, zatímco hosté se mají obracet pouze k moderátorovi, nebo si povídat mezi sebou. Moderátoři mohou jednotlivé mediální produkty, v našem případě
diskusní pořad,
personifikovat, prezentovat. Jsou proto významným pojítkem mezi médiem a publikem.16 15
Osvaldová, Barbora; Halada, Jan. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-
108-6, s.186. 16
Burton, Graeme; Jirák, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001, ISBN 80-85947-67-
6, s. 203.
32
III. 3. Publikum talk show Televizní pořady mají své adresáty (tedy publikum), kteří jej sledují prostřednictvím televizní obrazovky. Talk show však patří ke specifickým televizním pořadům – je třeba rozlišit dva typy publika, a to diváky doma u televizních obrazovek a diváky, kteří jsou přítomni vlastnímu natáčení talkshow. Počet těchto diváků je omezen prostorem, kde se talk show natáčí (televizní studio, divadlo). U některých typů talk show je publikum aktivní – pokládá hostům otázky, které jej zajímají a které položil moderátor, nebo jsou moderátorem vyzváni k vyjádření názorů či popisu vlastní zkušenosti, která se vztahují k diskutovanému tématu. Moderátor v průběhu pořadů může vyzvat i diváky televizních obrazovek, aby vyjádřili své postoje, nepřiklad hlasově prostřednictvím zaslání zprávy z mobilního telefonu. Často je publiku přítomen odborník (psycholog, lékař), který se rovněž vyjadřují probíranému tématu. III. 4. Krátký úvod do historie talk show Talk show je objev dvacátého století. Využívá rozhovory jakožto formu komunikace a pomocí televizní techniky a postupů je přetváří do nízkorozpočtové, ale velmi populární formy poskytovaní informací a především zábavy. Formát talk show vznikl v Spojených státech amerických, kde rozvíjel během několika desetiletí trvající televizní praxe. Termín talk show byl relativně pozdní vynález, běžně se začal používat až v polovině šedesátých let, ale show založené na spontánním povídaní byly běžné ve vysílání už od jeho počátků. V rozhlasovém vysílaní v USA v letech 1927 – 1956 činil podíl talk show všeho druhu 24 % z celkového vysílaní. V televizi v letech 1949 – 1973 bylo až 20 % všeho vysílaní věnováno talk show. Při definování talk show je důležitě rozlišit mezi televizním rozhovorem
(tzv.
projevem, který nemá scénář) a talk show, tj. show organizovanou okolo rozhovoru a zcela na něm vystavěnou. Ačkoli rozhovory v talk show připomínají běžnou řeč, nejedná se o nespoutanou konverzaci. Rozhovor je strukturován a má vnitřní řád. To, co diváci vidí a slyší na obrazovce, je zformováno mnoha lidmi – producenty, dramaturgy. Talk show staví na tradici rozhovorů, které se rozvíjely v oblasti zpravodajství, zábavy a různých společenských akcí a které byly přizpůsobeny pro televizní vysílaní. Mluvená řeč je charakteristická pro mnohé televizní podřády, soutěže, seznamovací pořady, avšak zřídka tyto druhy televizních obsahů považujeme za talk show. Talk show je vědomě budovaná kolem rozhovoru. Velmi důležité je také téma, o kterém se hovoří, neboť – v případě Spojených států – se obrací na milionové posluchačstvo. Talk show stojí na moderátorovi. Jeho význam dokazuje fakt, že jeho jméno je obsaženo v názvu talk show. První pořady tohoto typu se začaly vysílat na přelomu čtyřicátých a 33
padesátých let. Moderátoři byli lidé se žurnalistkou praxí anebo přišlí ze zábavního odvětví. Moderátor je obchodní značkou pořadů a v konečném důsledků produkt prodává – tedy má největší podíl na divácké sledovanosti. Existují několik typů vysílaných talk show – ranní show, které představují nezávazné povídání, tzv. „happy talk“, politické talk show, které se vysílají převážně v neděli dopoledne, či večerní show (The Tonight Show, The Late Show), kdy jsou hosty pořadu světoznámé osobnosti. Ačkoliv se některé talk show vysílaly krátce, většinou směřují k dlouhověkosti. Průměrná životnost nejznámějších amerických talk show je osmnáct let. Moderátoři ták oslovují více generací televizních diváků (např. Oprah Winfrey vysílá svojí talk show od roků 1986 dodnes, Larry King od roku 1983 také dodnes).
34
B. VÝZKUMNÝ ODDÍL I. Moderátorský televizní projev a jeho percepce mladým publikem I.1. Úvod Pro zjištění zvláštnosti, které jsou charakteristické (typické) pro televizní interview (rozhovor před televizní kamerou), a také pro identifikaci publikem oceňovaných nebo odmítaných forem vedení televizního interview, a to z hlediska televizního diváka, byl tento výzkum realizován pomocí kvalitativní a kvantitativní analýzy. První část výzkumu (kvalitativní) byla uskutečněna pomocí analýzy komunikační strategie moderátorů a moderátorek populárních talk show. Autorka této práce si rozhodla ohodnotit moderátorské postupy následujících televizních osobností, jakými jsou Jan Kraus (pořad „Uvolněte se, prosím) , Halina Pawlowká (pořad „Banánové rybičky“) , Marek Eben (pořad „Na Plovarně“) a Libor Bouček (pořad „T-musik“). Podle výzkumu provedených agenturou „Mediaresearch“17 uvedené výše české pořady v rocích 2006-2007 patřili k desítce nejsledovanějších TV programů v ČR. Kromě toho, podle ankety „Tý-Tý 2006“18 moderátoři Jan Kraus, Marek Eben a Libor Bouček patří k pětce nejlepších českých moderátorů. Co se týká výzkumu provedeného v Kyrgyzstánu, v tomto případě byly autorkou dané práce zvoleni moderátoři ruských talk show ( Andrej Malachov (pořad „Пусть говорят“) , Lolita Miljavskaja (pořad „Лолита без комплексов“), Vladimír Molčanov a Lika Kremerová (pořad „Частная жизнъ“). Toto rozhodnutí bylo uděláno z toho důvodů, že podle výzkumů výzkumní agenturou „M’ADgroup Bishkek“
19
provedených
ruské kanály (ОРТ, РТР, НТВ) jsou obsazené
v žebříčku nejsledovanějších kanálů v Kyrgyzstánu
a výše uvedené pořady patří
k nejsledovanějším programům vysílanými těmito kanály ruské televize. Jako základ lingvistické analýzy posloužila následující kriteria, která již byla definovaná a použita takovými lingvisty jako: Jana Hoffmanová, Olga Mülerová nebo Světla Čmejrková: 1. Jazyková hra a její principy20
17
Top 10 – ČT1 (Dospělé 15 +), 5.3.2007 [online]. ATO – Mediaresearch, c2007-2009 [cit. 2008-2-2.]. Dostupné z WWW:
.
18
Aleš, Harazim: Top 5: Nejlepší čeští televizní moderátoři, 1.12.2006 [online]. XAtlas, c1996-2009 [cit. 2008-2-2.]. Dostupné z WWW: .
19
Самыми популярными телеканалами в столице Кыргызстана по итогам июля 2007 года стали НБТ, Первый канал и Пирамида, 15.8.2007 [online]. Broadcasting, c2003-2008 [cit. 2008-2-21.]. Dostupné z WWW: .
20
Čmejrková, Světla. Humor v české reklamě. In: Gajdova, K (ed.): Swiat humoru. Opole, Uniwersytet Opolský, 2000. s. 305 – 312.
35
2. Styl vypravěče (vypravěčky)/moderátora (moderátorky)21 3. Etiketa a jazyk22 Kromě toho při hodnocení komunikační strategie byly autorkou této práce zdůrazněny a popsány specifické vlastností neverbálního projevu moderátorů a moderátorek výše uvedených televizních talk show. Vzhledem k tomu, že v naší práci dáváme přednost sociologickému hledisku před lingvistickým, provedená kvalitativní analýza (popis komunikačních strategií moderátorů a moderátorek talk – show) bude uvedena ve své zkrácené podobě. Při popisu komunikačních strategií průvodců televizními pořady byl kladen důraz na charakteristické rysy, které jsou specifické pro každého z výše uvedených moderátorů a moderátorek televizních pořadů. Pomocí analýzy videonahrávek uvedených televizních podřádů byly zjištěny personální vlastnosti moderátorů, které mohou byt atraktivní z hlediska televizního diváka, a následně byl vypracován dotazník použitý v realizaci druhé časti experimentů. Druhá část výzkumu byla realizována pomoci dotazování, kterého se zúčastnilo 428 respondentů z České republiky a Kyrgyzstánu. Dotazník byl vypracován na základě poznatků z teoretické častí této práce a z kvalitativního hodnocení komunikační strategií českých a kyrgyzských televizních moderátorů. Analýza dat Kyrgyzstánu
získaných v důsledku průzkumů provedených v České republice a
dovolila
autorce dané práce provést interkulturní
srovnání a pomocí této
komparace studovat vliv kulturních rozdílů (v percepci) na proces formace názorů a zájmů mládežnického auditoria.
21
Čmejrková, Světla. Reklama a intertextualita aneb „Vlasy dělají člověka“ In: Gajdova, K (ed.): Stylistika IX (Česká stylystýka). Opole, Uniwersytet Opolský, 2000, s. 117– 136. 22 Hoffmanová Jana; Mülerová, Olga. Jak vedeme dialog s institucemi. Praha: Academia, 2000. ISBN 80200-0446-7.
36
I.2. Obsahová analýza komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show I.2.1. Hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých talk show I.2.1.1. Jan Kraus (pořad „Uvolněte se, prosím“)
O pořadu „Uvolněte se, prosím“ se natáčí v pražském divadle Ponec, zúčastnit se jako divák může každý, kdo si zakoupí lístek. Pro obecenstvo v sále je připravené přestavění zhruba v délce hodiny a půl, v televizi je pak vysílán půlhodinový sestřih. Do pořadů jsou pozvání dva nebo tři hosté ze světa politiky, kultury či jiných profesí. Uvolněte se, prosím vychází z formátu Late Night show – show, které se vysílá pozdě večer, je spojená s osobou moderátora a odehrává se před diváky. Tvůrce pořadu se inspiroval pořadem Davida Lettermana.
Jazyková strategie moderátora Hlavní častí tohoto talk show jsou rozhovory Jana Krause se známými osobnostmi. Úvodních několik minut však patří jen Krausovi, který vtipně glosuje vybrané události minulého týdne: Co nám přinesl tento týden: Sanitky mají sloužit jen mrtvým. JK : Úžasný nápad.(!) Zřejmě to souvisí s tou ekonomikou.(.) A předpokládám, že pohřební vozy budou sloužit i živým. (.)Takže až pojede pohřebák s houkačkou, abyste věděli. (Hosté: Pavel Dostál, Michaela Malačová, Martin Zbrožek, 25.02.2005)
Jazyková hra a její principy Jazyková hra u Jana Krause se zakládá především na vyprávění osobní zkušenosti nebo zážitku, které je spojeno s metaforou a vytváří po všech stránkách komický tón. Vše je dáno dvojsmyslností , absolutním paradoxem a ireálností situace. V jeho rozhovorech se můžeme setkat s následujícími prvky, které je možné zařadit do elementů jazykové hry:
37
1. Vypravené vtipné historky, budované na faktech (časopisy, slovníky): JK: Nicméně - s dovolením jsem si půjčil Čarodějnický slabikář, který je od vás, a trošku jsem do něj nahlédl. A některý věci mě zaujaly, chtěl bych je s vámi probrat. Třeba tady: Někdy se stává, že muž, s nímž jsme spojili svůj život, je člověk bez fantazie nebo se neustále ovládá a neumí se uvolnit. Pak je těžké prožít s ním vášeň. Afrodisiaka dokážou tuto slupku z mozku dokonale odstranit. I ze suchara udělají skvělého milence. Mohla byste mi decentně sdělit recept (?) (Hosté: Pavel Dostál, Michaela Malačová, Martin Zbrožek, 25.02.2005)
2. Ironická replika, navázaná na repliku hostů (Ironizace nad hostem) JK: Slečno Iveto, jak to tedy pak bylo s partnery? Trošku nešťastný období, že jo(.) IB: = Ano, bylo to hledání (.) JK: = Hledání. No a dneska (?) IB: = Dneska je to neustále období hledání (.) JK: = Pořád hledání (?) Čili jste přes období hledání prošla k období hledání (.). (Hosté: Iveta Bartošová, Ivan Vodochodský, Marcela Košanová, 18.03.2005)
Styl moderátora „Uvolněte se, prosím“ je na hranici komerčnosti; ale přitom je to pořad vysíláný na veřejnoprávním mediu, v České televizi, styl vyprávění je někdy
blízký publicistickému
(používáním faktického materiálu z časopisu, novin). Přímo významotvornou funkci mají krátké otázky moderátora, navázané na repliku dotazovaného (v satirické podobě), a výše uvedená dvojice kriterií, tj. humor a dvojsmyslnost, když se často pohybují na pomezí formálnosti a neformálnosti, moderátor nikdy není vulgární nebo netaktní, avšak někdy „utočí“ na hosta otázkami nebo vlastními komentáři (s cílem vytvořit satirický efekt). Moderátor zachovává svou vlastní rovinu vyprávění , dokonce i za podmínek, když na jeho repliky přímo navazují repliky hostů. Divákova pozornost je z hlediska struktury vyprávění udržovaná na stejně úrovni.
Etiketa a jazyk Jan Kraus k celebritám hostujícím v jeho pořadu se většinou chová s jistou dávkou úcty, nepovyšuje se nad nimi, i když někdy vypadá, že moderátor na své hosty vyvíjí mírný nátlak. Občas se tak děje tak, že na hosté tlačí pomocí krátkých otázek a vtipných komentářů, které navazují přímo na repliku hosta, a znervózňuje tím dotazovaného (takový styl chování má za cíl zesílení satirického efektu).
38
Jan Kraus užívá převážně spisovnou češtinu, pohybují se v neutrální jazykové rovině až v rovině hovorové, od které se pak snadně vzdaluje, a to v závislosti na projevu hosta.
Neverbální komunikační prostředky Jan Kraus je vždy otočen jak k publiku, tak i ke svým hostům. Tím dává najevo svůj zájem a obě strany. Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné ve studiu i u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy citát nebo historka “co nám přinesl tento týden“ má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu. Pohyby, které zaznamenává kamera, jsou omezeny na gestikulaci rukou a důraz je kladen na mimiku tváře. Kromě úvodního záběru moderátora a situace, kdy moderátor ohlašuje nově přicházející hosty, ho v průběhu pořadu nevidíme nikdy celého. Je pro něho typické sezení se střiženýma nohama, otáčení a úklon k hostovi , ruce klidné nebo gestikulující. Svého hosta moderátor vždy velmi pozorně poslouchá. Ve chvíli kdy host mluví se na něj moderátor přímo divá a sleduje jeho reakce,mimiku v tváře, slova a gestikulaci. Tradiční pohyb těla je u moderátora úklon směrem k hostovi. Tohoto pohybu užívá během pořadu a chce upozornit svého oponenta na to,co říká. Mimika moderátora je dost bohatá oproti jeho gestikulace a pohybům těla. Jan Kraus dost výrazně demonstruje údiv zvednutím obočí a zájem o repliku hosta soustředěným pohledem, dále bohatě ilustruje mimikou své humorné repliky. Moderátorův pohled patří přednostně hostu pořadu, zatímco do kamery se dívá, pouze když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Svou komunikaci s hosty pořadu moderátor Jan Kraus doprovází tzv. společenským pohledem, který směřuje na tváře spolukomunikujících ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tímto pohledem se naznačuje zájem o oponenta a také se navazuje společenská úroveň jednání. Gestikulace moderátora je nedílnou součástí jeho prezentace. Hodně pracuje s rukama, nejčastěji při vysvětlování. Přednostně ale baví svými slovy, nikoli gestikulací. Do stálého repertoáru gest Jana Krause patří nesledující gesta: -
dlaň otočenou směrem ven přibližuje k bradě nebo ukazovaček směřuje vzhůru a palec podpírá bradu – tyto gesta moderátor používá, když poslouchá něco zajímavého od hostů, demonstruje zvýšený zájem vůči tomu, co říkají .
-
krouživé pohyby rukama dělá při vysvětlování, když detailně popisuje dojmy a zážitky. Ať už užívá při gestikulaci jedné ruky nebo obou, vždy jde o velmi podrobné vysvětlování a gestikulace je zpravidla doplňována mimikou tváře a pohyby hlavy.
-
Rozhodí ruce dlaní otočené ven – Toto gesto ilustruje údiv.
-
Přibližuje pravou ruku k hostovi, dlaň ven –Jako by říkal:“Pokračujte prosím“ 39
-
Hraje si s zkříženými palci – Využívá toto gesto, když potřebuje vetší koncentraci.
Neverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategii Jan Kraus se snaží ve svých rozhovorech s hosty vytvořit uvolněné prostředí, a součastně pobavit diváka, proto se každé své replice snaží dodávat ironickou podobu. Zatímco v mnohých televizních pořadech převažuje negativní ironie přecházející do invektiv a konfliktních dialogických výměn, v „Uvolněte se, prosím“ moderátor používá ironii jemnější, náznakovou, hraničící s humorem, žertem a recesí. Odlehčené partie, žertovné výpovědi a situační humor dobře zapadají do moderátorova neformálního způsobu řeči. „Kulturní“ orientace pořadu Za příznačný rys výše uvedeného pořadu považuji to, že „Uvolněte se, prosím“ se snaží reagovat na aktuální události z domácího dění. Například v dubnu 2005, kdy vrcholila aféra s financováním bydlení tehdejšího premiéra Stanislava Grosse a také podezřelým podnikáním jeho ženy, si Kraus do svého pořadu pozval Libuši Barkovou. Kromě toho, moderátor Jan Krause se ve svých rozhovorech orientuje na místní kulturu a jazyk, stejně jako na místní životní styl a životní návyky. Hosty jeho pořadu jsou pouze české, případně slovenské známé osobnosti, což již předem určuje témata a obsah pořadů. Tím, že daní hosté vypráví své zážitky z českého prostředí, případně srovnávají zážitky z domova se zážitky ze zahraničí podávají také obraz o tom, co Češi povazují za důležité, zajímavé a s čím se dokáží ztotožnit. I.2.1.2. Halina Pawlowská (pořad „Banánové rybičky“)
O pořadu Název tohoto zábavného talk show si Halina Pawlowská vypůjčila z knihy J. D. Salingera „Den jako stvořený pro banánové rybičky“, ve které hlavní hrdina jednoho dne zjistí, že už pro něj nemá smysl žit. Pawlowská pořad vystavuje na vyprávění svých zážitků a zážitků svých hostů a na udílení rad do života. První tematický okruh pořadu byl „jak přežít“. Pawlowská a její hosté si povídali o problémech, které přináší sám život v kontextu vlastních 40
zkušeností (nevěra, deprese, stres, diety), ale nikoliv vážné, nýbrž s humorem a nadhledem. Do pořadu jsou pozváni vždy dva hosté, převážně umělci – herci, zpěváci, lidé ze showbyznysu. Pořád natáčí Brněnské studio České televize, natáčení jsou přítomni diváci, kteří si
na
představení zakoupí lístek. Stopáž televizního vydaní pořadu je okolo 25 minut.
Jazyková hra a její principy Základem jazykové hry u Haliny Pawlowské je, stejně jako v případě Jana Krause, vyprávěná osobní zkušenost nebo zážitek, který je spojen se satirickou metaforou. Vše v jejím vypravení je dáno dvojsmyslností, absolutní paradoxností a ireálností situace. Smějeme se pak absurdnímu a nereálnému. Jazyk v Banánových rybičkách má jako svůj hlavní cíl zábavu, přidává pocit ulehčení, proto je základem vypravení Haliny Pawlowské především jazyková hra. K typickém prvkům jazykové strategie pro tuto moderátorku patří:
1. Rytmování Na začátku pořadu moderátorka pozdraví „Dobrý večer“ a hned se přejde k rýmované historce nebo k vlastní básničce,
která se váže přímo k tématu. Teprve pak uvede téma
aktuálních „Banánových rybiček“: - Koupil jsem si Monu Lisu na Karlově Mostě, chtěli za ní čtyři stovky, vykradli mě sprostě (.) (Hosté: Marek Vašut a Pavlíka Moskalyková, Jak využit originál, 06.12.2005)
2. Historka moderátorky s nádechem vulgarity: HP: Já sem jednou dělala v jenom v takovým podniku (.) bylo to v ráji (.) a : jako víš nemyslím jako v nebeském ráji , myslím jako hospody, restauraci, jídelní (.) a tam chodil jeden ředitel se svojí sekretářkou (.) Taková banální situace bylo to že (.) ho při tom (.) dostal přitom prostě infarkt s tou sekretářskou a umřel (.) No, a jeho zástupce měl pak pohřební řeč a tam řekl: zamřel uprostřed tvořivé práce: (.) a všichni umírali smíchem, co sme tam byli (.) (Hosté: Pavel Trávníček a Marcela Košanová, pořad č. 281, 03.01.2006)
3. Osobní vyznání, svědectví, zpověď v ironické podobě Halina Pawlowská vypraví v pořadech převážně vlastní historky, a tak je ve všech obsaženo něco osobního. Nejčastěji jde o rodinu, přátele, minimálně o její „kamaradky“. Patří k tomu i její oblíbená sebeironizace: HP: S těma dětma mimochodem (.) tuhle mě syn, devatenáct let pryč, úplně vyděsil, že se podobá hodně otci, protože mi řekl, že ho hodně bolí hlava (.) už dva dni třeští, bolí ho záda, (.), a že si
41
mysli, že se musí jit projit a že asi půjde do hospody (.) (smích publika). (Hosté: Pavel Trávníček a Marcela Košanová, pořad č. 281, 03.01.2006)
Etiketa a jazyk Halina Pawlowská, jak již bylo řečeno výše, je nejen moderátorka, tazatelka a průvodce vlastním pořadem, ale je navíc spisovatelka, veřejnosti známá osobnost a také mediální hvězda. Proto se k hvězdám hostujícím v jejím pořadu obrací s jistou dávkou úcty a přátelství, ale především se ke svým hostům chová jako ke zcela rovnocenným partnerům. Některým hostům Halina Pawlowská vyká, některým naopak tyká. Věkový rozdíl však není rozhodujícím kriteriem pro vykání či tykání. Jde vždy o známost s tím kterým člověkem. Protože s mnohými ze svých hostů se také osobně stýká na mnoha společenských akcích nebo se s nimi přátelí v soukromém životě, nelze takovou spřízněnost s hosty schovat ani před kamerami, často se k tomu vážou i dané historky, které pak prozrazují mnohé o tom, proč i v jejím pořadu mnoho setkaní působí jako máloformální, velmi spontánní a přirozená. Halina Pawlowská užívá převážně spisovnou češtinu, pohybují se v neutrální jazykové rovině až v rovině hovorové, od které se pak snadno vzdaluje, a to v závislosti na projevu hosta. Často se pak ze spisovatelského projevu stává projev spíše obecné češtiny.
Neverbální komunikační prostředky Tak jako je pro Halinu Pawlowskou po strance verbálního projevu typické to, že se v její televizním pořadu a v jeho tématech zdařile prolínají její projevy a zkušenosti jakožto spisovatelky, hvězdy a moderátorky, tak jsou pro ni po stránce neverbálního projevu typické tyto vzhledové a mimické charakteristiky: kulatý obličej a výrazné oči, minimum gestikulace a se stalým repertoárem pohybů, hluboký dekolt a černé šaty. Halina Pawlowská je vždy otočená jak k publiku, tak i ke svým hostům. Tím dává najevo svůj zájem a obě strany. Do kamery se dívá tehdy, má-li říci něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné ve studiu i u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy citát nebo historka má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu. Moderátorčiny pohyby, které zaznamenává kamera, jsou omezeny na gestikulaci rukou a důraz je kladen na mimiku tváře. Kromě úvodního záběru moderátorky, v průběhu pořadu ji nevidíme nikdy celou. Je pro ni typické sezení s rovnými zady, úklon k hostovi, ruce klíně nebo gestikulující. Nohy má nejčastěji zkřížené s koleny u sebe. Svého hosta moderátorka vždy velmi pozorně poslouchá.
42
Tradiční pohyb těla je u moderátorky úklon dopředu. Tohoto pohybu těla užívá během pořadu, když chce přiblížit své vtipné historky a chce zaujmout diváky. “Rozumíte mi? Chápete jak to myslím?“. Na konci pořadu se rozloučí s diváky ve studiu a u obrazovek. Halina Pawlowská má po celou dobu pořadu na tváři lehký usměv a ironický pohled na vše předvádí povytažením koutku rtů do strany, úšklebkem. Její smích je hlasitý, nakažlivý. Takový smích je znamením, že máme před sebou člověka který má rád život, je otevřený, spontánní a přátelsky naladěný. Moderátorčin pohled patří stejnou měrou hostovi a přítomnému publiku, zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. S přítomným publikem udeřuje kontakt očima, když něco vypraví a také, když jí publikum tleská. Nejčastěji její pohled skáče nahoru a dolů někdy se dívá doleva, někdy do práva, dolů, je to různé. Pravidlo, že divá – li se vypravěč doleva, když lže, a doprava, když si něco vybavují, není možné dokázat bez přiznání moderátorky. Co se týče pohledu, který moderátorka vrhá ke svým hostům, jde o tzv. společenský pohled směřující na tvář spolukomunikujících ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tím to pohledem se navazuje společenská úroveň jednání. Pokud je pro verbální projev hosta důležitý také vizuální nebo nonverbální projev, jde o hlubší zkoumání protějšku. Je to tzv. důvěrný pohled hrudník -oči – hrudník. Co se týče gestikulace Haliny Pawlowské, tato moderátorka hodně pracuje s rukama, často při vysvětlování. Přednostně ale baví svými slovy, nikoli gestikulací. Míra gestikulace závisí na tom, o jaké hosty jde. Čím známější je host, čím je téma více spojeno s praxí a méně abstrakcí, tím je gestikulace rozmanitější a přirozenější. Do stálého repertoáru gest Haliny Pawlovské patří nesledující: -
dlaně otočené směrem ven – toto gesto používá moderátorka, když chce vyjádřit, jak je něco
neřešitelné nebo neuvěřitelné, ale vždy je teto gesto doprovozeno úsměvem na
tváři. Také se někdy tohoto pohybu užívá k upozornění tomu, co je důležité, nebo při vysvětlování. -
krouživé pohyby rukama dělá při vysvětlování, když detailně popisuje dojmy a zážitky. Ať
už užívá při gestikulace jedné ruky nebo obou, vždy jde o velmi podrobné
vysvětlování a gestikulaci zpravidla doplňuje mimikou tváře a pohyby hlavy.
Neverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategii a řečové etiketě Halina Pawlowská se při svých rozhovorech s hosty chová velmi bezprostředně. Taková komunikace vypadá jako posezení starých přátel u vína a málokdy se podobá plně formálnímu rozhovoru.
I když neverbálně dává signál, že panem situace je právě ona, na 43
průběhu rozhovoru to není tolik znát, protože oba dva hosté mají dostatek prostoru k vyjádření svých názorů na dané téma. Co se ale tyče neverbální komunikace nejen, že moderátorka nemá gesta baviče, ale ani hosté nemají nijak výraznou gestikulaci, mimiku anebo postoje těla. To je jistě také dáno tím, že v pořadu je důraz kladen na slova, nikoliv na pohyb. V konverzaci s hosty je vyrovnaný poměr základních prvků pořadu zábavy a humoru, parodie a filozofie, praktických zkušenosti a životních názorů.
„Kulturní“ orientace pořadu Co považuji za příznakový jev pro všechny pořady, hosty a především moderátorku, je přímá orientace na místní kulturu a jazyk, stejně jako na místní životní styl a životní návyky. Stejně jak v případě talk show „Uvolněte se prosím“, hosty pořadu „Banánové rybičký“ jsou české a slovenské známé osobnosti, co již předem určuje to, že obsah rozhovorů Haliny Pawlowské s hosty je spojen především s českým prostředím. I.2.1. 3. Marka Eben (pořad „Na plovárně“)
O pořadu První díly Na plovárně byly natočeny na rekonstruované pražské „Občanské plovarně“, odtud tedy pohází název pořadu. Natáčení tohoto pořadu není časové omezené a po sestřihu jeho vysílací podoba činí přibližně 25 minut. Nejedná se o bulvární nebo o investigativní žurnalistiku, ale o klidné a milé povídaní se zajímavými lidmi. Tato skutečnost je podepřená osobou hostitele, kterým je Marek Eben. Jeho milé, inteligentní a seriozní vystupování mu vyneslo nesmírní popularitu a je také hlavním důvodem skutečnosti, že za celou dobu trvání Plovárny nabídnuté natáčení nikdo neodmítl. Jedno vysílání pořadu je vždy věnováno jedinému hostu, kterým jsou známé osobnosti z Čech, ale i zahraničí. V pořadu vystoupili např. Jaroslav Jágr, Václav Havel, Miroslav Ondříček, Bratří
Formanové, Martin Hilský, Vlastimil Brodský. Ze zahraničních osobnosti
pořád navštívili Bill Gates, Jean – Paul Gaultier, Sergej Bubka, Sting a jiní.
44
Jazyková strategie moderátora Na začátku pořadu moderátor pozdraví „Dobrý večer“ a hned přejde k vypravení příběhu, která se týká buď hosta nebo tématu aktuálního dílu talk show „Na plovárně“. Teprve pak představí hosta pořadu: -
Řekne-li se v češtině „to jsem to zase chytil", znamená to něco nepříjemného(.) . Je jenom jedna profese, ve které je tento výrok chápán tak, jak zní, v prvním plánu, bez ironie. Je to profese brankáře. V této profesi je nejlepší ten, který si může říkat „to jsem to zase chytil" častěji než jiní. Tak jako nejlepší hokejový brankář planety. (Host: Dominik Hašek, 31.05.2005)
Dialogická struktura pořadu Sled otázek a odpovědí tvoří kostru celého pořadu. Zatímco v „klasickém“ interwiev následuje za tazatelovou připravenou otázkou kratší, či delší odpověď hosta, je dialogická struktura zkoumaného pořadu poněkud složitější. Základní půdorys tvoří připravené (promyšlené) otázky , jimiž moderátor zavádí do hovoru postupně jednotlivá témata, a hostovy odpovědi. Otázka, kterou si moderátor předem připravil, je poslední vypovědí, která ukončuje připravený text s informací, tvrzením, fakty, pozorováním; z nich otázka vyplývá. Jde o tzv. otázky s přípravou. Po položené otázce a jejím zodpovězení se mezi moderátorem a hostem obvykle rozvíjí osobnější dialog: ME: V očích laika brankář působí jako centrální postava týmu. Před zápasem se u něj všichni sjedou, při zápase ho pečlivě chrání, po zápase se k němu sjíždějí (.) ... Má tohle postavení jen na ledě, nebo i v šatně (?) DH: = Brankář je při zápase, tak trochu stranou a trochu sám (.). Udržet si vysokou koncentraci těch šedesát minut vyžaduje zvláštní kázeň, takový určitý pohroužení do sebe, které nejde dohromady s hecováním spoluhráčů na ledě nebo o přestávce v šatně. Je to, jako když musíte zůstat dlouho pod vodou, pak vyplavete, dýcháte a znovu se ponoříte... Brankář je pod větším psychickým tlakem, protože je jediný, jehož chyba je nenapravitelná (...). (Host: Dominik Hašek, 31.05.2005)
Styl oficiálního interwiev Styl moderátora připomíná oficiální interwiev. Je to vidět, že moderátor si před tím pečlivě přepravuje otázky a případně se snaží vyhýbat spontaneitě v rozhovoru s hosty. Úkolem moderátora v daném případě je informovat o aktuálních problémech společenského života a 45
názorech známých osobností. Marek Eben se však nesoustředí na pouhou organizaci řeči, ale snaží se vystihnout i její smysl přes své vlastní pochopení, porozumění. K tomu mu slouží otázky pátrající po podrobnostech , načítací formule jako např. „počkejte“ , výpovědi „teď tomu nerozumím, to mi musíte vysvětlit....“ a v neposlední řadě jednoslovné repliky, v nichž bere hosta za slovo.
Etiketa a jazyk Marek Eben se k lidem hostujícím v jeho pořadu obrací s jistou dávkou úcty a přátelství, ale především se ke svým hostům chová jako ke zcela rovnocenným partnerům Hostům moderátor vždy vyká, což je rysem seriozního stylu pořadu. Někdy nedemonstruje osobní známost se svými hosty, i přesto, že s mnohými ze svých hostů se také osobně stýká na mnoha společenských akcích nebo se nimi přátelí v soukromém životě. Marek Eben užívá převážně spisovnou češtinu, preferuje však pohybovat se v neutrální jazykové rovině a jen zřídká používá hovorové prvky.
Neverbální komunikační prostředky Marek Eben je vždy otočen ke svému hostu . Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy cílem příběhů vyprávěná Markem Ebenem je upoutat pozornost všech diváků a pozvat je ke sledovaní pořadu. Pohyby, které zaznamenává kamera, jsou omezeny na gestikulaci rukou a důraz je kladen na mimiku tváře. Moderátora nevidíme nikdy celého. Ve chvíli kdy host mluví se na něj moderátor přímo divá a sleduje jeho reakce, mimiku v tváře, slova i gestikulaci. Gestikulace Marka Ebena není bohatá. Typické pro moderátora je sezení s přímými zady, rukama položenýma na stůl. Moderátor preferuje tzv. otevřenou pozici. Kamera zabírá vždy horní část jeho těla. Typický je pohyb pravou rukou, jakoby ilustrující slova. Mimika moderátora není příliš bohatá stejně jako gestikulace a pohyby těla. Často se Marek Eben otevřeně dívá se na svého hosta s lehkým úsměvem a lehce kývá. Moderátorův pohled patří přednostně hostu pořadu, zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Moderátor doprovází komunikaci se svým hostem tzv. společenským pohledem, který je směřován na tvář spolukomunikujícího ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tímto pohledem se navazuje společenská úroveň jednání a také se naznačuje zájem o oponenta.
46
Neverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategie a řečové etiketě Způsob moderátorovy řeči a to, jak hovoří se svým hostem, je další rys, který má vliv na ráz pořadu, jeho kvalitu, oblibu u diváků a respekt u hostů. Když moderátor řídí dialog, chová se velmi zdvořile. Dává najevo respekt ke každému ze svých hostů. Z explicitních prostředků vyjadřování zdvořilosti lze uvést formule řízení rozhovoru a dialogického kontaktu. Často se omlouvá hostovi, když považuje za nutné přerušit jeho dlouhou repliku, aby udržel tematickou linii, pro kterou se rozhodl, a nedovolí hostovi, aby se v záplavě jeho slov ztratila fakta, která považuje za podstatná a která i jeho samého zajímají. Co se ale tyče neverbální komunikace, Marek Eben
nemá ani bohatou mimiku, ani
nijak výraznou gestikulace či postoje těla. Toto je dáno tím, že v pořadu je důraz kladen na slova, nikoliv na pohyb.
„Kulturní“ orientace pořadu V souvislostí s kulturní orientace pořadu „Na plovarně“ je možné řičí, že moderátor tohoto talk show neomezuje orientaci pouze na místní kulturu a životní styl. To, že hosty nejsou pouze české, ale i americké a kanadské hvězdy a známé osobností svědčí o tom, že Marek Eben se snaží prezentovat v svém pořadu šíří pohled na svět (neomezený jen místními -českými specifiky). I.2.1. 4. Libor Bouček (pořad „T-music“)
O pořadu „T-music“ v sobě skrývá hitparádu kombinovanou s lifestyleovým magazínem. Pořad je určen pro široký okruh mladých televizních diváků, má za cíl informovat o všem zajímavém, co přináší současná pop - kultura v širokém slova smyslu. Kostrou pořadu „T-music“ je singlová hitparáda, kde kromě hudebních klipů mohou diváci vidět i rozhovory, jejichž obsahem jsou zajímavosti z oblasti módy, filmu, životního stylu, techniky a dalších okruhů.
47
Jazyková hra a její principy Příznačným rysem jazykové hry Libora Boučka je časté použití ironických prvků. Jako příklad této skutečnosti může posloužit vstupní replika moderátora ve úvodu pořadu (na začátku pořadu Libor Bouček předvádí buď vtipnou historku nebo žert a dokonce muže i simulovat cizí řeč, ale to všechno souvisí s tématem nebo hosty pořadů): - Bonjour, Salut, Salut. Ca va bien. C´est la t-musik avec le group elle, la premier group Tmusik , qui a une concert a Prague. (Ça va bien. C´est la musique avec la group Elle, la premier group T-musique , qui a une concert a Prague) No,(.) myslím, že za chvíli pochopíte proč mluvím francouzský. Začíná nový díl t-music, jako obvykle v sobotu dopoledne. Co vás čeká dnes? Pozvali sme dnes kapelu „Kroup“, která nám představí svůj nový videoklip. No a k nim sme jako protiklad pozvali čistě ženskou skupinu „Gaja Masaja“, která vás dnes pozve na hudební festival „Mezi ploty“(.). No a teď se vrátíme ke francouzštině ... (Hosté: Dara Rolins, Jana Kirschnerová, 31.05.2007) Zatímco v mnohých televizních i rozhlasových pořadech převažuje negativní ironie přecházející do invektiv a konfliktních dialogických výměn, pracuje v „T-music“ moderátor s ironií, hraničící s humorem, žertem a recesí. Moderátorovy ironicky zabarvené výpovědi nebo i pouhá jednotlivá slova doprovázená často úsměvem neberou hosté jako útok, napadání, a patří tak spíše k prostředkům odlehčujícím, konverzačně zabarveným. Odlehčené partie, žertovné výpovědi, situační humor dobře zapadají do moderátorova neformálního, svižného způsobu řeči. Styl jeho řeči můžeme také označit za „diskotékový“,
„odvázaný" (charakteristický pro
moderátory pořadů, které jsou orientované na mladé publikum) .
Styl moderátora „T-music“ je pořadem pro mladé. Je to vidět i na tom, že moderátor Libor Bouček volí neformální způsob povídání s hosty. Styl vyprávění je blízký „diskotékovému“ (charakteristický pro moderátory hudebních rádiových pořadů). Přímo významotvornou funkci mají opakované repliky hostů, s na ně navázanou ironií. Moderátor často používá humor a dvojsmyslnost, pohybující se v neformální rovině. Rozhovor moderátora s hosty probíhá plynulou a spontánní cestou, i když je občas vidět, že moderátor předem promyslel otázky a připravoval se k tématu aktuálního díla „Tmusic“. Někdy moderátor dává najevo to, že je dobře připraven na téma aktuálního díla „Tmusik“ tím, že vkládá do svých otázek informace, které se týkají hostů pořadu (někdy to dělá zbytečně, a otázky vypadají příliš rozsáhlé a alogické). Např.:
48
- LB: Já vím, že vy,(...) že ty jsi působila jako zpěvačka v „Revival age of the machine“, takže z toho vychází, vlastně vychází tato přezdívka. Nicméně vystupujete jako divoká, ale čistě ženská kapela. To je těžké, teda. Mate tam nějakého hocha ? (Hosty: Dara Rolins, Jana Kirschnerová, 31.05.2005) Přesto, že někdy dochází k tomu, že moderátorovy otázky mohou občas znít trochu nelogické, je divákova pozornost z hlediska struktury vyprávění udržovaná na stejně úrovni.
Etiketa a jazyk Libor Bouček se preferuje pohybovat v hovorové rovině češtiny. Nespisovné a expresivní lexikální prostředky slouží k vyjadřování pragmatických významů, které jsou u televizních rozhovorů Libora Boučka stejně důležité jako významy denotační. Jejich používání je charakteristickým a zároveň individualizačním znakem těchto projevů moderátora. Poměr nespisovných a expresivních prostředků vzhledem ke spisovným prostředkům souvisí především se sociální a generační charakteristikou účastníků rozhovorů. Výskyt slov hovorových, nespisovných a expresivních koresponduje se současným způsobem humoru. Nespisovné prostředky zpravidla také podmiňují vyšší emocionálnost projevu moderátora. Takže, v řeči moderátora a hostů převažují hovorové koncovky, které se uplatňují např. v prézentních tvarech sloves „přeju vám“, „děkuju“: LB: Dnešní díl „T-music“ konči. Děkuju, že ste se dívali a doufám, že vy ste docela užili jak Darou Rolins, tak i Janou Kirschnerovou. (Hosty:
Dara
Rolins,
Jana
Kirschnerová,
31.05.2003)
Neverbální komunikační prostředky Libor Bouček je vždy otočen ke svým hostům. Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy citát nebo prezentace klipu má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu. Pohyby, které zaznamenává kamera, jsou omezeny na gestikulaci rukou a důraz je kladen na mimiku tváře. Moderátora vidíme jak celého, tak i do půlky těla. Kamera je pořad pohyblivá. Je pro něho typické sezení se rozkročenými nohy, otáčení a úklon k hostovi , ruce gestikulující. Svého hosta moderátor vždy velmi pozorně poslouchá. Ve chvíli, kdy host mluví, se na něj moderátor přímo divá a sleduje jeho reakce ,mimiku tváře, slova i gestikulaci. Tradiční pohyb těla je u moderátora úklon směrem k hostovi. Tohoto pohybu užívá během pořadu, když chce upozornit svého oponenta na to,co říká.
49
Gestikulace Libora Boučka je velmi bohatá (přednostně pohyby rukama), stejně jako mimika. Moderátor dost výrazně demonstruje údiv zvednutím obočí a zájem o repliku hosta soustředěným pohledem, dále také bohatě ilustruje mimikou své humorné repliky. Libor Bouček má po celou dobu pořadu na tváři lehký usměv a ironický pohled demonstruje povytažením koutku rtů do strany, úšklebkem. Moderátorův pohled patří přednostně hostu pořadu (bývá pohlcen tím, co říká host), zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Libor Bouček hodně pracuje s rukama, nejčastěji při vysvětlování. Míra gestikulace nezávisí na tom o jaké hosty jde. Do stálého repertoáru gest moderátora patří následující: -
krouživé pohyby rukama dělá při vysvětlování, když detailně popisuje dojmy a zážitky. Ať
už užívá při gestikulace jedné ruky nebo obou, vždy jde o velmi podrobné
vysvětlování a gestikulace zpravidla doplňují mimikou tváře a pohyby hlavy. -
Rozpažuje ruce dlaněmi otočenými ven – Toto gesto ilustruje údiv.
-
Pochybuje rukama vzhůru a dolů dlaní otočené ven – Používá toto gesto při vysvětlování.
-
Pohybuje levou rukou vzhůru a dolů, dělá krouživé pochyby, pravá ruka je založena do kapsy –používá toto gesto během představování tématu, hostů.
Nonverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategii a řečové etiketě Styl Libora Boučka
je nejatraktivnější pro mladé. Neformálnost v neverbálních
projevech, bohatá mimika a gestikulace stejně jako mladý vzhled moderátora jsou v souladu s jeho řečovou strategií- jemnější ironií, hraničící s humorem, žertem a recesí. Moderátorovy ironicky zabarvené výpovědi nebo i pouhá jednotlivá slova doprovázená často úsměvem vytváří pocit přátelského popovídání a zapadají do formátu zábavné talk show. Taková image přibližuje celý pořad k mladému auditoriu a jde vstříc novým trendům v televizním vysílání.
„Kulturní“ orientace pořadu Stejně jako Marek Eben i Libor Bouček se snaží neorientovat pouze na český životní styl a návyky. Proto jsou v pořadu často přítomné nejen české popové hvězdy , ale také hosté ze zahraničí. Je to jistě dáno tím, že „T-music“ je hudební pořad a má za cíl prezentovat různé populární trendy moderní světové pop kultury. K tomu je zapotřebí, aby moderátor tohoto pořadu měl spíše „kosmopolitní“ orientaci a neomezoval se jen na ryze česká specifika.
50
I.2.2. Hodnocení komunikačních strategií moderatorů kyrgyzských televizních pořadů I.2.2.1. Andreje Malachov (pořad „Пусть говорят“ („Ať mluví“)) O pořadu
Hlavními tématy talk show „Пусть говорят“ jsou problémy různého druhu. V svém pořadu Andrej Malachov projednává takové problémy jako: „Ospravedlnění otce, který vraždil násilníka své dcery“, „Kdo může vzít dítě od matky a proč“. Diskuse, spory , vzájemné narážky hostů talk show - je všechno se odehrává před diváckým publikem. Do pořadů jsou pozváni dva nebo tři hosté ze světa politiky, kultury nebo sportu. “Пусть говорят“ vychází z formátu Late Night show (talk show, které se vysílá pozdě večer, je spojená s osobou moderátora a odehrává se před diváky) .
Jazyková strategie moderátora Hlavní častí jsou rozhovory Andreje Malachova s hosty. V úvodu pořadu moderátor vypravuje historku budovanou na faktech a spojenou s tématem aktuálního díla. Např.: - "V prosinci 2005 se stala Francouzka Isabelle Denuar světově známá. Zdá se, že tato žena si při pokusu o sebevraždu vzala velkou dávku sedativ a upadla do bezvědomí. V tuto dobu její pes (labrador) zřejmě při pokusu o probuzení jeho majitelce ukousl nos, bradu, spodní část rtu (tak, že bylo vidět její dolní zuby). Plastičtí lékaři z francouzského města Amiens na sebe vzali téměř nesplnitelný úkol- provedli první na světě transplantace obličeje. Během šesti měsíců se Isabel bála jít ven, protož, i přes to, že nosila masku, bylo vidět, že s jejím obličejem je něco špatně (absence nosu byla zřejmá). Žena ještě více trpěla tím, že nemohla nic jíst ani pít. Své ústa žena mohla otevřít jen na tří milimetry. Jen díky těžkým každodenním cvičením mohla posléze otevřít ústa na téměř dva centimetry. Nemohla však mluvit a komunikovala jen prostřednictvím dopisu. Takže, i když Isabelle nebyla v ohrožení život , plastická operace se stala nezbytnou. V opačném případě by byla tato žena na doživotí odsouzena zůstat uzavřená ve vlastního bytě... Navzdory fantasticky úspěšné operaci, Isabelle bude muset po celý život užívat léky potlačující imunitu
(jako prevenci procesu odmítnutí tkáňových buněk), což je moc
nebezpečné, protože se i sebemenší nachlazení pro ni muže stát fatálním." (Hosté: Oksana Puškina, Leonid Afanasyev, téma: "Cizí obličej", 15.10.2006) 51
Kromě toho, v průběhu pořadu moderátor Andrej Malachov oznamuje divákům informace různého druhu, spojené s tématem aktuálního dílu pořadu: sociologické výzkumy, komentáře k článkům z novin.
Styl moderátora „Пусть говорят“ je na hranici komerčnosti, přesto je to pořad vysílaný na statním médiu, styl vyprávění je někdy blízký publicistickému (používáním faktického materiálu z časopisu, novin). Přímo významotvornou funkci mají krátké otázky moderátora, navazující na repliku dotazovaného. Moderátor vždy pozorně poslouchá hosty, nikdy je během vypravení nepřerušuje. Kromě toho je v této talk show velká pozorno věnována diskusím, které se odehrávají mezí hosty pořadů, proto moderátor často zaujímá pozici pozorovatele, který jen zřídká zasahuje do diskuse a pomocí otázek koriguje průběh rozhovoru. Andrej Malachov k hostům svého pořadu obrací s jistou dávkou úcty a přátelství, ale především se k nim chová jako ke zcela rovnocenným partnerům. Divákova pozornost je z hlediska struktury vyprávění udržovaná na stejně úrovni. Co se týká stylu vypravení, tento moderátor ve své řeči užívá převážně spisovnou ruštinu, pohybují se v neutrální jazykové rovině až v rovině hovorové, od které se někdy vzdaluje, a to v závislostí na projevu hosta.
Neverbální komunikační prostředky Andrej Malachov je vždy otočen jak k publiku, tak i ke svým hostům. Tím dává najevo svůj zájem a obě strany. Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné ve studiu i u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy vypravený příběh má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je ke sledovaní pořadu. Pohyby, které zaznamenává kamera, nejsou omezeny jenom na gestikulaci rukou nebo na mimiku tváře. V průběhu pořadu často vidíme tohoto moderátora celého, protože Andrej Malachov klade otázky nejen hostům pořadu, ale také divákům ve studiu. Pro tohoto moderátora je typické sezení se zkříženýma nohama,
otáčení
a úklon k hostovi , ruce klidné nebo
gestikulující. Svého hosta moderátor vždy velmi pozorně poslouchá. Ve chvíli, kdy host mluví, se na něj moderátor divá přímo a pozorně sleduje jeho reakce, mimiku v tváře, slova a gestikulaci. Tradiční pohyb těla je u moderátora Anreje Malachova úklon směrem k hostovi. Tohoto pohybu užívá během pořadu ve chvíli, kdy chce upozornit svého oponenta na to, co říká. Typický je pohyb pravou rukou, jakoby ilustrující slova. 52
Mimika moderátora a pohyby těla nejsou příliš bohaté. Přesto, Andrej Malachov výrazně demonstruje údiv zvednutím obočí a zájem o repliku hosta soustředěným pohledem. Moderátorův pohled patří přednostně hostům pořadu, zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Mnohdy jeho pohled skáče k hostovi a dolů, na jeviště nebo na stůl. Dívá se doleva, někdy do práva a dolů, je to různé. Co se týče pohledu, který moderátor věnuje svým hostům, jde o tzv. společenský pohled směřují na tvář spolukomunikujícího ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tímto pohledem se navazují společenská úroveň jednání a také se naznačuje zájem o oponenta. Pokud host podrobně vypravuje nějakou historku, jde o hlubší zkoumání protějšku. Je to tzv. důvěrný pohled hrudník -oči – hrudník. Gestikulace moderátora Andreje Malachova
je dostatečně bohatá. Hodně pracuje
s rukama, nejčastěji při vysvětlování. Míra gestikulace nezávisí na tom, o jaké hosty jde. Do repertoáru gest Andreje Malchova patří následující: -
dlaň otočená směrem ven, ukazovaček směřuje vzhůru a palec podpírá bradu – tyto gesta moderátor používá, když poslouchá něco zajímavého od hosta, demonstruje zvýšený zájem vůči tomu, co host říká .
-
pohybuje rukama od těla, dlaň otočená nahoru, když detailně popisuje dojmy a zážitky. Ať
už užívá při gestikulace jedné ruky nebo obou, vždy jde o velmi podrobné
vysvětlování a gestikulaci zpravidla doplňuje mimikou tváře a pohyby hlavy. -
Přibližuje pravou ruku k hostovi, dlaň ven – toto gesto Andrej Malachov užívá pokaždé, když pokládá hostovi otázku.
-
„hraje si“ s brýlemi – moderátor využívá toto gesto, když potřebuje vetší koncentraci.
„Kulturní“ orientace pořadu Co považuji za příznačné pro tento pořád je to, že moderátor neomezuje svou orientaci pouze na místní (ruskou) kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a návyky. Tím, že hosty nejsou pouze ruské, ale i americký a francouzské hvězdy a známé osobností, jež předem určují témata a obsah pořadů.
´
53
I.2.2.2. Lolita Miljavskaja (pořad „Лолита без комплексов“ („Lolita bez komplexů“ ))
O pořadu Talk show „Лолита без комплексов“ je jedním ze nejoblíbenějších pořadu Prvního kanálu ruské televize. Moderátorkou tohoto pořadu je známá zpěvačka Lolita Miljavskaja. Témata tohoto televizního pořadu se tykají rodinných problémů (např. vztahy mezi rodiči a dětmi, muži a ženami atd.). Lolita Miljavskája vede diskusi se svými hosty jako přítelkyně, před níž se nic neutají. Taková komunikace vypadá jako posezení starých přátel a málokdy se podobá plně formálnímu rozhovoru. Ve studiu je vždy přítomen profesionální psycholog nebo psycholožka, který dává hostům pořadu konkrétní radu a pomáhá jim najít cestu k vyřešení životní situace.
Jazyková hra a její principy Základem jazykové hry Lolity Miljavské je vyprávěná osobní zkušenost nebo zážitek, které spojené s metaforou a vytvářejí po všech stránkách komický tón.. „Jazyk“ pořadu „Лолита без комплексов“ má za hlavní cíl zábavu a přidává pocit ulehčení. Lolita Miljavskaja vypraví v pořadu převážně vlastní historky, a tak je ve všech obsaženo něco osobního. Nejčastěji jde o rodinu, přáteli, minimálně o její kamarádky. Ve svém vypravení moderátorka používá následující prvky jazykový hry:
1. Sebeironizace "Promiňte, že taková nevychovaná dáma, která má příjmení Miljavskaja (.) podle fiktivního manžela, a jmenují se Lolita, mluví s nacpanou pusou chlebem ve přímém přenosu prvního kanálu a zapíjí to všechno vodou. Na vaše zdraví... A víte proč ? Protože (.) nemám komplexy. Také jsem něčí ex-manželka (.). Myslím si, že kdyby mě můj ex-manžel nyní spatřil v TV, začal by se mě porovnávat s jeho současnou manželkou (...). To by bylo k smíchů (.) Hlavním tématem tohoto programu je "Bývalá manželka (!) ". (Hosté: Luba Mirzaeva, Mantsur Mirzajev, téma: „Bývalá manželka ", 18.08.2007)
54
2. Hra se slovy a nedomyšleností projevu hostů (dvojsmyslnost) Např.: Luba Mirzajaeva: Вот, он мне говорит: „ Mоя первая жена имела сорок второй размер, и пятый размер“(...). Lolita Miljavskaja: = Пятый размер, где (?) Luba Mirzajaeva: = В груди (.) Lolita Miljavskaja: = А, а то бывает еще и ноги (.). Дитя мое, ты согласна ради него, увеличить свой размер груди (?) Luba Mirzajaeva: Нет, но (...) Lolita Miljavskaja: Правильно, на кой тебе это надо (?) Своя хорошая, третий размер, я вижу (.). Překlad: Luba Mirzajaeva: Hele, řekl mi: „ Moje první žena měla velikost 42 a měla pětky“(...). Lolita Miljavskaja: = Pětky čeho (?) Luba Mirzajaeva: = Prsou (.) Lolita Miljavskaja: = A, bývá ještě i nohou (...) Dítě, souhlasíš se zvětšováním velikosti prsou (?) Luba Mirzajaeva: = Ne, ale (...) Lolita Miljavskaja: Správně. Ty to potřebuješ? Ne (.). Máš dobrou třetí velikost jak to vidím (.). (Hosté pořadu: Luba Mirzaeva, Mantsur Mirzajev, téma "Bývalá manželka ", 18.08.2007) 3. Legrační komentáře s elementy vulgarity: LM: „Мужики ведь они как птички, скачут с девочки на девочку, с женщины на женщину, с бабушки на бабушку (...)“ Překlad: LM: "Muži jsou jako ptáci, skáčou z dívky na dívku, z ženy na ženu, z babičky na babičku (...)" (Hosté: Aleksandr Bašin, Bagdan Maksimčuk, téma „Sukničkář“, 13.08.2007)
Etiketa a jazyk Svým hostům Lolita Miljavskaja často tyká než vyká. Což je známkou toho, že tento pořad má za cíl vytvořit neformální prostředí. Setkaní v její pořadu pak působí velmi spontánně a přirozeně. Lolita Miljavskaja užívá převážně spisovnou ruštinu, pohybují se v neutrální jazykové rovině až v rovině hovorové. Někdy se muže dovolit použit i dost sprosté výrazy. Takové jako „Да, пошёл ты !23“ . 23
Volný překlad: „Jdi do hajzlu!“. 55
Styl moderátorky Přesto, že pořád „Лолита без комплексов“
je vysílán v státním médiu, je spíše
komerční. Styl vyprávění je někdy velice neformální. Tomu nasvědčuje i to, že tato moderátorka používá občas ve svém vypravení sprosté výrazy. Přímo významotvornou funkci mají krátké otázky moderátorky, navázané na repliku dotazovaného (v satirickou formě), a výše uvedená dvojce kriterií, tj. humor a dvojsmyslnost, v případě když se často pohybují na pomezí formálnosti a neformálnosti. Kromě toho moderátorka někdy může byt netaktní (utočí na svého hosta pomocí otázek nebo vlastních komentářů s cílem vytvoření satirického efektu). Lolita Miljavskaja vždycky zachovává svou vlastní rovinu vyprávění, dokonce i za podmínek, kdy na její repliky přímo navazují repliky hostů. Divákova pozornost je z hlediska struktury vyprávění udržována na stejně úrovni.
Neverbální komunikační prostředky Lolita Miljavskaja je vždy otočená jak k publiku, tak i k svým hostům. Tím dává najevo svůj zájem o obě strany. Do kamery se dívá tehdy, má-li oslovit publikum přítomné u obrazovek, dát praktickou radu do života. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy citát nebo historka má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu. V průběhu pořadu často vidíme tuto moderátorku celou, protože Lolita Miljavskaja vede ten pořad ve stoje, kromě toho klade často otázky nejen hostům pořadu, ale také divákům ve studiu. Svého hosta moderátorka vždy velmi pozorně poslouchá. Ve chvíli, kdy host mluví, se na něj moderátorka divá přímo a sleduje jeho reakce . Tradiční pohyb těla je u moderátorky úklon dopředu s opřením o stolek.
Tohoto
pohybu těla užívá během pořadu, když přibližuje své vtipné historky a chce zaujmout diváka. Lolita Miljavskaja má po celou dobu pořadu na tváři lehký usměv a ironický pohled demonstruje povytažením koutku rtů do strany, úšklebkem. Její smích je hlasitý, nakažlivý. Takový smích je znamením, že máme před sebou člověka, který má rád život, je otevřený, spontánní a přátelsky naladěný. Moderátorčin pohled patří stejnou měrou hostovi a přítomnému publiku. Nejčastěji její pohled skáče nahoru a dolů někdy se dívá doleva, někdy doprava a dolů, je to různé. Pravidlo, že divá – li se vypravěč doleva, když lže, a doprava, když si něco vybavuje, není možné dokázat bez přiznání moderátorky. Na své hosty se moderátorka vždy dívá otevřeně, sebejistě, často hledí svému protějšku přímo do očí. Tímto pohledem se navazuje společenská úroveň jednání. Pro verbální projev hosta je důležitý také vizuální (jde o hlubší zkoumání protějšku) nebo neverbální projev, zejména pokud host něco nebo někoho napodobuje nebo podrobně vypraví vtipnou historku. 56
Gestikulace Lolity Miljavské je nedílnou součástí její prezentace. Hodně pracuje s rukama, často při vysvětlování. Dost často se také dotýká svého hosta, někdy ho dokonce objímá. Ke stálenu repertoáru gest Lolity Miljavské patří následující: -
krouživé pohyby rukama dělá při při vysvětlování, když detailně popisuje dojmy a zážitky. Ať už užívá při gestikulace jedné ruky nebo obou, vždy jde o velmi podrobné vysvětlování a gestikulaci zpravidla doplňuje mimikou tváře a pohyby hlavy.
-
dlaně otočené směrem ven – toto gesto používá moderátorka, když chce vyjádřit, jak je něco
neřešitelné nebo neuvěřitelné, ale vždy je toto gesto doprovozeno úsměvem na
tváři. Také se někdy tohoto pohybu užívá k upozornění na to, co je důležité, nebo při vysvětlování.
„Kulturní“ orientace pořadu Za příznačný rys výše uvedeného pořadu považuji to, že tento pořád je orientován výhradně na místní (ruskou) kulturou a životní styl. Důkazem toho je i to, že do této talk show jsou často zváni ruští hosté, případně reprezentanti bývalých zemí Sovětského Svazu, a témata pořadu jsou často omezené na specificky „ruská“. I.2.2.3. Vladimíra Molčanov a Liki Kremer (pořad „Частная жизнъ“ („Soukromý život“))
O pořadu Hosty talk show „Частная жизнъ“ jsou obvykle estrádní hvězdy, politici, herci a spisovatelé, kteří dávají praktické rady do života, vypovídají o svých zkušenostech a vypravují kuriózní a někdy i poučné situacích ze svého existence . Moderátory pořadu jsou známé osobností. Vladimír Molčanov je laureátem prémie "TEFI", držitelem stříbrné ceny chicagské
mezinárodní televizní soutěže. Lika Kremerová
absolvovala hereckou fakultu školy MCHAT v Moskvě. Studovala režisérskou fakultu Newyorkské akademie filmu, několik let pracovala jako asistentka režiséra Aleksandra Mitty. Lika Kremerová též pracuje jako žurnalistka v magazínu "Marie Claire".
57
Komunikační strategie Vladimíra Molčanova Jazyková strategie moderátora Na začátku pořadu moderátor pozdraví „Dobrý večer“. Představí druhou moderátorku tohoto talk show Liku Kremerovu a přejde se k vypravení příběhu, který se týká hosta pořadu „Частная жизнъ“ nebo seznámí diváky s jeho (její) krátkou biografií. Poté Vladimír Molčanov představí hosta pořadu: -
„Jako dítě ji rodiče přivedli do školy krasobruslení. Ihned se ukázalo, že tato holka je neuvěřitelně talentovaná. Projekce trenérů a přání rodičů vidět ji na piedestalu určili její pozdější život (...) Dnes, chce ona rodinu, domácího pohodl, a to je to, po čem skutečně toužila celý svůj život (.)“. (Hosté: Marija Usova, Sergej Litvinov, téma „Jsem unavená být silná“, 13.08.2007)
Dialogická struktura pořadu Série otázek a odpovědí tvoří osnovu celého pořadu. Základní půdorys tvoří připravené (promyšlené) otázky, jimiž moderátor zavádí do hovoru postupně jednotlivá témata. Otázka, kterou si moderátor předem připravil, je poslední vypovědí, která ukončuje připravený text s informaci, tvrzením, fakty a pozorováním, z nich otázka vyplývá. Jde o tzv. otázky s přípravou. Moderátora zajímá především faktická stránka vypravení hosta, a proto se Vladimír Molčanov snaží vyhýbat satirickým prvkům a většinou se drží pravidel oficiálního rozhovoru. Přesto se někdy můžeme v jeho rozhovorech setkat s následujícími prvky, které je možné zařadit do elementů jazykové hry: 1. Ironická replika,navázaná na repliku hosta: VM: Как вы жили до вашего замужества (?) MŠ: В ожидании принца, конечно (.) VM: Так прям и ждали (?) Překlad: VM: Jak jste žila před vaším manželstvím (?) MŠ: V očekávání Prince, samozřejmě (.) VM: Ah, vážně jste čekala ...(?) (Hosté: Mariana Schulz, Peter Podgorodetskyj, téma "Surový román“, 09.08.2007)
2. Hra se slovy a nedomyšleností projevu hosta: MŠ: Он нашел меня в первый же день, позвонил мне и вручил мне записку о том, что он меня ждет (...) VM: И вы пошли (?) 58
MŠ: И мы пошли (...) VM: А как же ваша идея, что профессия на первом месте, а тут записку написали и вы сразу пошли (...) MŠ: Вот такие мы романтичные (.) Překlad: MS: Našel mě. První den mi volal a dal vědět že na mě čeká (...) VM: Vy jste šla za ním (?) MS: Ano, a já jsem šla (...) VM: A co vaše přesvědčení o tom , že kariéra je na prvním místě (?) A pak stačilo vědět, že na vás čeká nějaký muž a vy jste okamžitě na všechno zapomněla a šla za ním (...) MS: Tady já jsem taková romantická (.). (Hosté: Mariana Schulz, Peter Podgorodeckyj, téma "Surový román“, 09.08.2007)
Styl moderátora Styl moderátora je blízký publicistickému. Je vidět, že moderátor si předtím pečlivě přepravuje otázky. Jeho cílem je v daném případě informovat o aktuálních problémech společenského života a názorech známých osobností. Vladimír Molčanov však neklade důraz na pouhou organizaci řeči, ale snaží se vystihnout i její smysl přes své vlastní pochopení, porozumění. K tomu mu slouží otázky pátrající po podrobnostech, načítací formule typu „počkejte“, výpovědi jako „teď tomu nerozumím, to mi musíte vysvětlit“ (jednoslovné repliky, v nichž hosta bere za slovo).
Etiketa a jazyk Vladimír Molčanov se v případě, že řídí dialog, chová velmi zdvořile (dává najevo respekt ke každému ze svých hostů). Svým hostům moderátor vždy vyká, což je rysem seriozního stylu interwiev. Snaží se nedemonstrovat osobní známost se lidmi pozvanými do studia, i přesto, že s mnohými ze svých hostů se také osobně stýká na mnohá společenských akcích nebo se s nimi přátelí v soukromém životě. Vladimír Molčanov užívá převážně spisovnou ruštinu, preferuje však pohybovat se v neutrální jazykové rovině a jen zřídká používá hovorové prvky.
Neverbální komunikační prostředky Vladimír Molčanov je vždy otočen ke svému spolukomunikujícímu. Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné u obrazovek.
59
Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy příběh vypravený Vladimírem Molčanovem má za úkol upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu. Pohyby, které zaznamenává kamera, nejsou omezeny pouze na gestikulaci rukou, ale důraz je také kladen na mimiku tváře. V průběhu pořadu často vidíme tohoto moderátora celého, protože Vladimír Molčanov klade otázky nejen hostům pořadu, ale také divákům v studiu. Je pro něj typické sezení
s úklonem k hostovi s rukou podpírající bradu. Gestikulace Vladimíra
Molčanova není bohatá. Kromě toho je pro něj typický pohyb pravou rukou, jakoby ilustrující slova. Mimika moderátora není dost bohatá stejně jak gestikulace a pohyby těla. Často Vladimír Molčanov se otevřeně dívá na svého hosta s lehkým úsměvem a lehce kývá. Moderátorův pohled patří přednostně hostu pořadu, zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Co se týče pohledu, který moderátor vrhá ke svým hostům, jde o tzv. společenský pohled směřují na tvář spolukomunikujícího ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tímto pohledem se navazují společenská úroveň jednání a také se naznačuje zájem o oponenta.
Neverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategii a řečové etiketě Způsob moderátorovy řeči a to, jak hovoří se svým hostem, je další rys, který má vliv na ráz pořadu, jeho kvalitu, oblibu u diváků a respekt u hostů. Z explicitních prostředků vyjadřování zdvořilosti lze uvést zdvořilostní formule řízení rozhovoru a dialogického kontaktu. Často se omlouvá hostovi, když považuje za nutné přerušit jeho dlouhou repliku, aby udržel tematickou linii, pro kterou se rozhodl, a nedovolí hostovi, aby se v záplavě jeho slov ztratila fakta, která považuje za podstatná a která i jeho samého zajímají. Moderátor Vladimír Molčanov nemá nijak výraznou gestikulaci, mimiku anebo postoje těla. Toto je dáno tím, že v pořadu je důraz kladen na slova, nikoliv na pohyb.
Komunikační strategie moderátorky Liki Kremerové V tomto pořadu moderátorka Lika Kremerová hraje pomocnou roli, zatímco Vladimír Molčanov klíčovou. Na začátku pořadu představená moderátorka stejně jako její kolega uvádí svého partnera v této talk show, poté doplňuje informace o hostovi pořadu a uvádí témata aktuálního dílu pořadu „Частная жизнъ“. K jejím povinnostem také patří uvedení zajímavých informací týkajících se tématu pořadu (vybrané události minulého týdne, komentáře psychologů nebo sociologů atd.): -
„Nemnoho statistik. Dnes se v Americe rozpadá 43% manželství, v Anglii - 42%, na Ukrajině - 41%. Jak se zjistilo, nejdůležitějším důvodem k rozvodu je nesprávná volba 60
partneru. Výzkumnici a analytici přišli k závěru, že nejvíce neúspěšná volba byla provedena těmi, kdo uzavřel svůj sňatek v období od 3 do 4 měsíců po seznámení. 40 % z těchto manželství se rozpadlo rok po svatbě, ještě 20 % - dva roky po svatbě. K třetímu roku manželství jen 20 % z těchto páru si zachránilo před rozvodem (...)". (Hosté: Mariana Schulz, Peter Podgorodeckyj, téma "Surový román“, 09.08.2007)
Styl moderátorky Lika Kremerová ve svém vyprávění dodržuje styl, který je udán Vladimírem Molčanovem. To znamená, že základní půdorys tvoří připravené (promyšlené) otázky, jimiž moderátorka zavádí do hovoru postupně jednotlivá témata a hostovy odpovědi. Moderátorku Liku Kremerovu také zajímá nejspíše informační stránka vyprávění hosta, a proto jen zřídka v svém rozhovoru používá satirické prvky. Styl moderátorky připomíná oficiální interwiev. Je to vidět, že moderátorka stejně jako její kolega
si předem pečlivě přepravuje otázky, případně se snaží vyhýbat spontaneitě v
rozhovoru s hosty. Úkolem moderátorky je v daném případě
dozvědět se názor známých
osobností na události společenského života. Proto se Lika Kremerová nesoustřeďuje na pouhou organizaci řeči, ale snaží se vystihnout její smysl přes své vlastní pochopení a porozumění. K tomu využívá otázky pátrající po podrobnostech, načítací formule typu „počkejte“ , výpovědi jako „teď tomu nerozumím“ atd.
Etiketa a jazyk Na rozdíl od Vladimíra Molčanova, Lika Kremerová některým hostům vyká, některým naopak tyká. Věkový rozdíl však není rozhodujícím kriteriem pro vykání či tykání. Jde vždy o známost s tím kterým hostem. Protože s mnohými ze svých hostů se také osobně stýká na mnohá společenských akcích nebo se s nimi přátelí v soukromém životě. To vnáší do tohoto pořadu element jakési neformality. Lika Kremerová užívá převážně spisovnou ruštinu, preferuje však pohybovat se v neutrální jazykové rovině a jen zřídká používá hovorové prvky.
Neverbální komunikační prostředky Lika Kremerová je vždy otočena ke svému hostu. Do kamery se dívá tehdy, má-li říct něco důležitého a chce oslovit publikum přítomné u obrazovek. Samozřejmostí je kontakt s kamerou v úvodu pořadu, kdy příběh vypravený Vladimírem Molčanovým a Kremerovou má za cíl upoutat pozornost všech diváků a pozvat je k sledovaní pořadu.
61
Likou
Pohyby, které zaznamenává kamera, stejně jako v případě Vladimirá Molčanova, nejsou omezeny na gestikulaci rukou nebo na mimiku tváře. V průběhu pořadu často vidíme tuto moderátorku celou, protože Lika Kremerová klade otázky nejen hostům pořadu, ale také divákům ve studiu. Je pro ní typické sezení s překříženýma nohama, otáčení a úklon k hostovi , ruce klidné nebo gestikulující. Svého hosta moderátorka vždy velmi pozorně poslouchá. Ve chvíli, kdy host mluví se na něj moderátor divá přímo a sleduje jeho reakce, mimiku v tváře, slova i gestikulaci. Mimika moderátorky není nějak výrazná, stejně tak i gestikulace a pohyby těla. Nejčasteji se Lika Kremerová otevřeně dívá na svého hosta s lehkým úsměvem, občas kývá. Moderátorčin pohled patří přednostně hostu pořadu, zatímco do kamery se dívá, když se chce obrátit k publiku u obrazovky. Co se týče pohledu, který moderátorka vrhá ke svým hostům, jde o tzv. společenský pohled směřují ne tvář spolukomunikujících ve tvaru trojúhelníku – rty-oči-rty. Tímto pohledem se navazuje společenská úroveň jednání a také se jím naznačuje zájem o oponenta.
Neverbální komunikace vzhledem ke komunikační strategii a řečové etiketě Moderátorka se v řízeném dialogu chová velmi zdvořile. Dává najevo respekt ke každému ze svých hostů. Z explicitních prostředků vyjadřování zdvořilosti patřících k repertoáru Liki Kremerové lze uvést použití zdvořilostní formu řízení rozhovoru a dialogického kontaktu, čímž se podobá Vladímíru Molčanovu. Například se Lika Kremerová často omlouvá hostovi, když považuje za nutné přerušit jeho dlouhou repliku pro zachování tematické linie dialogu. Lika Kremerová stejně jako její kolega nemá výraznou gestikulaci, mimiku nebo postoje těla. Toto, jak již bylo uvedené výše, souvisí s tím, že v pořadu je důraz kladen na slova, nikoliv na pohyb.
„Kulturní“ orientace pořadu Co považuji za charakteristické pro všechny pořady, hosty a především moderátora a moderátorku tohoto talk show, je bezprostřední orientace na ruskou kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a návyky. Samotný fakt, že hosty jsou pouze ruské hvězdy a známé osobnosti, již předem určuje témata a obsah pořadů.
62
II. Percepce moderátorů českých a kyrgyzských talk show mladým auditoriem (analýza výsledků dotazování provedeného v České republice a Kyrgyztánu) II.1. Charakteristiky respondentů Výzkumu se zúčastnilo celkem 204 respondentů z České republiky a 224 respondentů z Kyrgyzstánu. Strukturu dotazovaných určuje především charakteristika podle pohlaví, věku, národnosti a studovaného oboru (víz tabulky 1 – 6). Kromě toho, v charakteristikách respondentů dotazovaní museli uvést informace o pravidelnosti sledování televize a televizních talk show (viz tabulky 7,8). Tabulka 1: Rozložení respondentů podle pohlaví (Česká republika a Kyrgyzstán)
Pohlaví
Česká republika
Kyrgyzstán
Četnost Procento Četnost Procento Muž
54
26.1
81
36.2
Žena
150
73.9
143
63.8
Celkem 204
224
Tabulka 2: Rozložení respondentů podle věku (Česká republika)
Věk
Četnost Procento
do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 a více let
55 77 33 26 13
27.0 37.7 16.2 12.7 6.4
Celkem
204
100.0
. Tabulka 3: Rozložení respondentů podle věku (Kyrgyzstán)
Věk 15 až 17 let 18 let 19 let 20 až 24 roky 25 a více let Celkem
Četnost 55 58 57 45 9 224
Procento 24.6 25.9 25.4 20.1 4.0 100.0
Tabulka 4: Rozložení respondentů podle národností (Česká republika, Kyrgyzstán)
Národnost
Česká republika
Kyrgyzstán
Četnost Procento Četnost Procento Česká (Kyrgyzská) 198 Jiná 6 Celkem
204
97.1
96
42.9
2.9 100.0
128 224
57.1 100.0
63
Tabulka 5: Rozložení respondentů podle oborů (Česká republika)
Obor Četnost Procento Sociologie 62 30.4 Žurnalistika 23 11.3 Ekonomika 119 58.3 Celkem 204 100.0 Tabulka 6: Rozložení respondentů podle oborů (Kyrgyzstán)
Obor Žurnalistika Technická fakulta Sociologie Studia náboženství Psychologie Celkem
Četnost Procento
54 54 67 13 36 224
24.1 24.1 29.9 5.8 16.1 100.0
Tabulka 7: Sledovanost televizních talk show českými a kyrgyzskými respondenty
Televizní talk show sledujete Téměř denně - pravidelně Občas - zřídká Téměř ne Celkem
Česká republika
Kyrgyzstán
Četnost Procento Četnost Procento 23 149 32 204
11.3 73.4 15.3 100.0
28 171 25 224
12.5 76.3 11.2 100.0
Tabulka 8: Sledovanost televizních pořadů českými a kyrgyzskými respondenty
Na televizi se díváte Téměř denně - pravidelně Občas - zřídká Téměř ne Celkem
II.2.
Rozdíly
v
představách
Česká republika
Kyrgyzstán
Četnost Procento Četnost Procento 94 97 13 204
mladého
46.3 47.8 5.9 100.0
auditoria
105 103 16 224
o
46.9 46.0 7.1 100.0
ideálním
a
obvyklém
moderátorovi/moderátorce českých a kyrgyzských talk show (úvodní část dotazníku) Úvodní část je identifikační, strukturuje respondenty podle pohlaví, věku, národností atd.. (viz kap. Charakteristiky respondentů). Tato strukturalizace respondentů slouží k hlubší analýze odpovědí na otázky identifikující percepce moderátorů talk show mladým auditoriem (českým a kyrgyzským). Úvodní část dotazníku také obsahuje 16 otázek, z nichž 8 je zaměřených na zjištění představ o ideálním moderátorovi televizních talk show, další 8 otázek jsou zaměřené na identifikace pohledů publika na obvyklého moderátora televizních talk show. Otázky vymezující 64
představy auditoria o ideálním moderátorovi jsou identické s těmi, které identifikují představy mladého publika o obvyklém moderátorovi. Taková formulace otázek dovoluje určit, jak se liší představy publika o ideálním moderátorovi od jejich hodnocení projevů obvyklého moderátora českých a kyrgyzských talk show (viz obrázek 1). Obrázek 1: Úvodní otázky (Ideální moderátor talk show)
Otázky jsou anketního typu. Otázky jsou strukturované do typu škálování (od 1 do 7). Každá otázka zahrnuje protikladná tvrzení (viz obrázek 1). Tyto protikladné dvojice jsou uspořádány na sedmistupňové škále ( 1- úplně souhlasím s tvrzením číslo 1, 2-spíše souhlasím s tvrzením číslo1, 3-neúplně souhlasím s tvrzením 1, 4- je mi to jedno (neutrální), 5- neúplně souhlasím s tvrzením 2, 6-spíše souhlasím s tvrzením číslo 2, 7- úplně souhlasím s tvrzením číslo 2) II. 2. 1. Ideální moderátor z hlediska mladého auditoria (Česká republika) Proto, aby bylo možné určit, které vlastnosti moderátora odpovídají kvalitám ideálního moderátora z hlediska mladého auditoria, jsme zanalyzovali odpovědi na otázky (viz tabulka 1) pomocí funkce „Means“(vypočet průměru) statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. Jako nezávislé proměnné jsme použili následující charakteristiky respondentů: 1. Pohlaví 2.Věk 3. Obor Analýzou dat, která byla určena ke zjištění, zda se odlišují představy mužů a žen, nebyly zjištěny signifikantní rozdíly (Sign.> 0,05 ve všech případech). 65
Z hlediska respondentů (mužů a žen) jsou vyžadované vlastnosti moderátora televizního talk show zejména bohatá
mimika, gestikulace, intonace a také spontaneita a
improvizace v televizním rozhovoru. Tyto vlastnosti moderátora jsou důležité v procesu vnímání jeho projevu (rozhodují o jeho popularitě) (viz obrázek 1). Kromě toho je podle názoru dotazovaných obou pohlaví žádoucí, aby moderátor televizních talk show měl atraktivní fyzický vzhled, bezchybný jazykový projev a respektoval své hosty.
Přesto tyto vlastnosti nemají rozhodující vliv na celkové vnímání moderátora
televizního talk show (viz obrázek 1). Respondentům nezáleží na tom, má-li průvodce televizním pořadem „expresivní, dynamický, neformální“ projev nebo projev „klidný, vyrovnaný, někdy docela formální“, používá-li moderátor ve svém rozhovoru spisovnou češtinu (lexiku) nebo používá-li ve své řeči slang a žargony, a také tolik nezáleží na jeho kulturní zaměřenosti (viz obrázek 1).
Rozdíly v představách mladého auditoria o ideálním moderátoru podle věku V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů různých věkových skupin, byl zřetelný signifikantní rozdíl prokázaný v odpovědi otázku Id3 (viz tabulka 1). Tabulka 1: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (Česká republika)
Věk
Id 3
Má expresivní, dynamický, neformální projev Má klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
3.91 3.41 2.94 3.19 4.50 0.003
Největší průměrná hodnota se vyskytuje v případě věkové kategorii „25 let a více“. Respondenti, kteří jsou ve starším věku (přibližují se nejspíš k střední věkové skupině) preferují spíše klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev (viz tabulka 1).
Rozdíly v představách mladého auditoria o ideálním moderátorovi podle oboru V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu, zjistit jak se odlišují představy studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl ve odpovědi na otázky Id1 , Id3, Id5 (viz tabulka 2).
66
Tabulka 2: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů (Česká republika)
Obor
Id 1 Má atraktivní fyzický vzhled - Vnější vzhled je úplně obyčejný, všední, nepříliš atraktivní
Id 3 Má expresivní, dynamický, neformální projev - Má klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev
2.69 3.30 3.08 0.049
3.90 4.17 3.17 0.001
Sociologie Žurnalistika Ekonomika Sign.
Id 5 Chová ke svým hostům jako k protivníkům, tlačí na ně, utočí na ně pomocí otázek - Respektuje své hosty, chová se k nim s úctou, nikdy na ně neútočí pomocí otázek 4.87 4.91 4.22 0.004
Na fyzický vzhled je větší důraz kladen ze strany studentů oborů sociologie
a
ekonomie. Studenti oboru žurnalistika ve své většině nepovažují vnější atraktivitu za moc důležitou vlastnost moderátora (viz tabulka 2). „Neformalita“ ve projevu moderátora hraje významnou roli v hodnocení ze strany studentů ekonomické fakulty. Sociologové a žurnalisti tuto vlastnost nepovažují za rozhodující pro hodnocení celkového dojmu moderátora (viz tabulka 2). Z hlediska studentů oborů sociologie a žurnalistika moderátor, který odpovídá představě o ideálním průvodci televizním pořadem, musí respektovat své hosty. Ekonomové však nepovažují tuto vlastnost za rozhodující pro celkové hodnocení projevů moderátora (viz tabulka 2). II. 2. 2. Ideální moderátor z hlediska mladého auditoria (Kyrgyzstán) V důsledku analýzy dat, která byla určena ke zjištění, jak se liší představy kyrgyzských respondentů mužského a ženského pohlaví o ideálním moderátorovi, většinou nebyly zjištěné signifikantní rozdíly (Sign.> 0, 05 ve většině případů). Významné rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen jsou prokázané jenom v odpovědích na otázky Id 6 a Id8 (viz tabulka 3). Z hlediska respondentů (mužů a žen) moderátor musí mít spíše bezchybný jazykový projev. Tato vlastnost moderátora má dost velký vliv na celkové vnímání televizního talk show (viz obrázek 1). Kromě toho, podle obou dotazovaných pohlaví
je žádoucí, aby měl moderátor
televizních talk show atraktivní fyzický vzhled, bohatou mimiku, gestikulaci, intonaci a respektoval své hosty. Schopnost improvizovat patří také k vyžadovanými vlastnostem moderátora televizního talk show. Přesto tyto kvality nemají rozhodující vliv na celkové vnímání moderátora televizními diváky (viz obrázek 1). Respondentům nezáleží na tom má-li průvodce televizním pořadem „expresivní, dynamický, neformální“ nebo naopak „klidný, vyrovnaný, někdy docela formální“ projev, používá-li moderátor v svém rozhovoru spisovnou ruštinu nebo v své řeči používá slang a 67
žargony, a také tolik nezáleží na jeho kulturní zaměřenosti. Výše uvedené vlastnosti nemají žádný vliv na celkové hodnocení projevu moderátora televizního pořadu (viz obrázek 1).
Rozdíl v představách mladého auditoria o ideálním moderátoru podle pohlaví (Kyrgyzstán) Jak jíž bylo naznačené výše, významné rozdíly mezi odpověďmi mužů a žen jsou prokázané v odpovědích na otázky Id 6 a Id8 (viz tabulka 3). Tabulka 3: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Kyrgyzstán)
Pohlaví
Muž Žena Sign.
Id Má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) - Mluví s chybami, řada prohřešků ho může „zlidšťovat“ 2.52 1.99 0.029
Id8 Má orientaci na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky - V svých rozhovorech orientuje se na zahraniční kulturu (má spíše kosmopolitní orientaci, životní styl a životní návyky 3.57 3.13 0.019
Podle odpovědí respondentů obou pohlaví na otázky Id 6 a Id 8 je vidět, že pro ženy je více důležitý bezchybný jazykový projev moderátora a jeho zaměřenost na „místní kulturu“ (při hodnocení projevu moderátora talk show kladou ženy vetší důraz na bezchybný jazykový projev a na kulturní zaměřenost moderátora televizního pořadu daného typu) (viz tabulka 3).
Rozdíly v představách mladého auditoria o ideálním moderátorovi podle věku (Kyrgyzstán) V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů různých věkových skupin, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky Id7 a Id 8 (viz tabulka 4). Tabulka 4: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (Kyrgyzstán)
Věk
do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
Id 7 Používá jen spisovnou češtinu (lexiku) – V své řeči používá slang a žargony 3.33 3.88 3.35
Id 8 Má orientaci na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky – V svých rozhovorech se orientuje na zahraniční kulturu
3.36
3.16
4.56
5.11
0.032
0.000
3.55 3.10 3.05
V odpovědích dotazovaných na otázku Id7 a Id8 největší průměrná hodnota vyskytuje v případě věkové skupiny „25 a více“. Respondenty, kteří jsou ve starším věku (přibližují se nejspíš k střední věkové kategorii) preferují klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev
68
(viz tabulka 4) a dávají přednost „kosmopolitně“ orientovaným televizním moderátorům (viz tabulka 4).
Rozdíly v představách mladého auditoria o ideálním moderátoru podle oborů (Kyrgyzstán) V odpovědích na otázky, které byly určené k tomu zjistit, jak se odlišují představy studentů různých oborů o ideálním moderátoru kyrgyzských talk show, nebyli prokázány signifikantní rozdíly. II.2.3. Obvyklý moderátor televizních talk show (Česká republika) Obrázek 2: Úvodní otázky (Obvyklý moderátor)
Abychom určili, které kvality moderátora odpovídají vlastnostem obvyklého průvodce českých talk show podle představ respondentů, zanalyzovali jsme odpovědi na otázky (viz obrázek 2) pomoci funkce „Means“ statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. Jako nezávislé proměnné jsme použili následující charakteristiky dotazovaných: 1. Pohlaví 2.Věk 3. Obor. V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy mužů a žen
o obvyklém moderátoru českých talk show nejsou zjištěné signifikantní rozdíly
(Sign.> 0.05 ve všech případech). Podle
představy respondentů obou pohlaví
o vlastnostech obvyklého českého
moderátora talk show, typický průvodce televizním pořadem má spíše bohatou mimiku,
69
gestikulaci, intonaci, vede rozhovor spontánně, často a rád improvizuje, někdy utočí na své hosty pomoci otázek a občas ve své řečí dělá chyby. V odpovědích na otázky Ob 1, Ob 2, Ob 7, Ob 8 se projevuje tendence k „neutrálnímu“ hodnocení (vyjádřenému ovšem průměrem) .
Rozdíly v hodnocení projevů českých moderátorů mladým publikem podle věku V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů
o obvyklém moderátorovi českých talk show různých věkových skupin, byl
prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky Ob3, Ob4, Ob 8 (viz tabulka 5). Tabulka 5: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (Česká republika)
Věk
do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
Ob 3 Má expresivní, dynamický, neformální projev- Má klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev
Ob 4 Vede rozhovor plynule, spontánně, často a rád improvizuje – V rozhovoru se vyhýbá spontaneitě a improvizaci
4.19 3.38 3.28
3.65 2.88 3.42
Id 8 Má orientaci na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky – V svých rozhovorech se orientuje na zahraniční kulturu 3.80 3.33 3.50
3.50
3.42
3.15
2.85
3.46
2.46
0,001
0,044
0,005
Z odpovědí respondentů na otázku Ob 3 vyplývá, že dotazované nejmladší věkové skupiny (do 19 let) hodnotí projev moderátorů českých talk show jako klidný, vyrovnaný, někdy docela formální, dotazované ostatních věkových kategorii většinou hodnotí projev „obvyklého“ moderátora pomocí položky „neutralní“ (viz tabulka 5). Nejmenší průměrná hodnota, v odpovědí na otázku Ob4, vyskytuje v případě věkové kategorii „20 let“. Respondenti z této věkové skupiny si myslí , že obvyklý český moderátor rád vede rozhovor spontánně. Respondenti ostatních věkových kategorií v tomto případě mají tendence hodnotit jazykový projev tvrzením „neutralní“ (viz tabulka 5). V odpovědích dotazovaných na otázku Ob 8 se nejmenší průměrná hodnota vyskytuje v případě věkových kategorií “22 až 24 roky“ „25 let a více“. Podle respondentů starších věkových kategorií se obvyklý moderátor českých talk show ve svých rozhovorech orientuje spíše na místní kulturu. Respondenti mladších věkových skupin mají ve svých odpovědích na tuto otázku často tendence volit neutrální variantu (viz tabulka 5).
70
Rozdíly v hodnocení projevů českých moderátorů mladým publikem podle oborů V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů o obvyklém moderátorovi českých talk show podle různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky Ob1, Ob3 (viz tabulka 6). Tabulka 6: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů (Česká republika)
Obor
Ob 1
Ob 3
Má atraktivní fyzický vzhled Vnější vzhled je úplně obyčejný, všední, nepříliš atraktivní
Má expresivní, dynamický, neformální projev – Má klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev)
Sociologie Žurnalistika Ekonomika Sign.
3.44 3.13 3.99
3.82 4.13 3.31
0,002
0,005
Z odpovědí dotazovaných na otázku Ob 1 vyplývá, že studenti oboru žurnalistika hodnotí fyzický vzhled českých moderátorů spíše jako atraktivní. Ostatní neidentifikují vnějšek českých moderátorů ani jako „atraktivní“, ani jako „neatraktivní“ (viz tabulka 6). Kromě toho je z odpovědí respondentů na otázku Ob3 vidět, že studenti oborů Ekonomie definují projev českých moderátorů jako neformální. Studenti jiných oborů ve svých odpovědích na tuto otázku mají často tendence volit variantu „neutrální“ (viz tabulka 6).
II.2.4. Obvyklý moderátor televizních talk show (Kyrgyzstán) Na základě analýzy dat, která byla určena ke zjištění, jak se liší představy respondentů mužského a ženského pohlaví o ideálním moderátorovi, většinou nejsou zjištěné signifikantní rozdíly (Sign. > 0, 05 ve většině případů). V tomto případě jsou významné rozdíly prokázané jenom v odpovědích dotazovaných na otázku Ob 2 (viz obrázek 7). Pro určení, které kvality moderátora odpovídají vlastnostem obvyklého průvodce televizními pořady z hlediska kyrgyzského auditoria, jsme zanalyzovali odpovědi respondentů na otázky pomoci funkce „Means“ statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. Jako nezávislé poměnné jsme použili následující charakteristiky respondentů: 1. Pohlaví 2.Věk 3. Obor Podle představ respondentů obou pohlaví o vlastnostech obvyklého moderátora průvodce talk show nemá příliš bohatou mimiku, gestikulaci, intonaci, občas utočí na své hosty pomoci otázek, nemá úplně bezchybný jazykový projev (ve své řečí občas dělá chyby) a nepoužívá jen spisovného lexika (viz obrázek 2).
71
Ve svých odpovědích na otázky Ob 1, Ob 3, Ob 4, Ob 8 dotazovaní většinou volí položku „neutrální“ (viz obrázek 2).
Rozdíly v hodnocení projevů kyrgyzských moderátorů podle pohlaví Jak jíž bylo naznačeno výše, signifikantní rozdíl byl prokázán v odpovědích dotazovaných obou pohlaví na otázku Ob 2 (viz tabulka 7). Tabulka 7: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Kyrgyzstán)
Pohla ví
Ob2 Má bohatou mimiku, gestikulaci intonaci – Nemá bohatou mimiku, gestikulaci, intonaci
Muž Žena Sign.
3.83 3.35 0.022
Na rozdíl od mužů (muži mají tendence hodnotit neverbální vlastností obvyklého moderátora pomocí položky „neutrální“), ženy souhlasí s tvrzením, že obvyklý moderátor má bohatou mimiku, gestikulaci a intonaci (viz tabulka 7).
Rozdíly v hodnocení projevů kyrgyzských moderátorů mladým publikem podle věku V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů různých věkových skupin na obvyklého moderátora kyrgyzských talk show, nebyli prokázány signifikantní rozdíly.
Rozdíly v hodnocení projevů kyrgyzských moderátorů mladým publikem podle oborů V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázku Ob6 (viz tabulka 8). Tabulka 8: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů (Kyrgyzstán)
Ob 1 Má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) – Mluví s chybami, řada prohřešků ho může „zlidšťovat“
Obor
Žurnalistika Technická fakulta. Sociologie Studia náboženství Psychologie Sign.
3.69 3.24 3.49 3.54 3.75 0,002
Z odpovědí na výše uvedenou otázku je vidět, že na rozdíl od studentů ostatních oborů (studenty oborů žurnalistika, sociologie, studia náboženství a technické fakulty v odpovědí na tuto 72
otázku mají tendence volit položku „neutrální“), podle studentů oboru
psychologie typický
moderátor kyrgyzských talk show mluví často s chybami (viz tabulka 8). II.3. Popularita moderátorů talk show (analýza odpovědí na otázky uvedené oddílu dotazníku „A“) II.3. 1. Popularita moderátorů talk show (Česka republika a Kyrgyzstán) Pro zjištění stupně obliby moderátorů sledovaných televizních talk show byla použita analýza odpovědí na otázky uvedené v oddílu dotazníku „A“ (viz tabulka 12). Pomocí funkce „Count Values within Cases” statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. byla určena procenta dotazovaných, kterým buď libí nebo nelibí určité vlastnosti moderátorů televizních pořadu reprezentované
v teto části dotazníku. Toto zjištění nám
umožnilo udělat předpoklad o tom, který(á) z těchto průvodců televizními pořady je oblíbenější mezi české a kyrgyzské diváky zúčastněnými v našem výzkumu. Tabulka 12: Otázky uvedené v oddílu dotazníku „A“ A
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Jméno hodnoceného moderátora:
Kód:
Dělá to: Často
Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje) V svém vyprávění používá převážně spisovnou češtinu V svém vyprávění používá hovorové lexikum, slangy V svém vyprávění používá cizí a odborné výrazy Vypravuje historky s prvky vulgarity Jeho vlastní historky a komentáře nepostrádají vtip, dovede být opravdu zábavný Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Dává přednost historkám o jiných lidech, známých, blízkých Miluje paradoxní, kuriózní historky Tlačí (utočí) na hosty pomocí otázek, vtipných komentářů Přibližuje se hostovi (porušuje osobní distanci), dotýká se ho Přerušuje hosty během jejích vyprávění, mění témata rozhovoru, vyvádí je z konceptu Usmívá se, tváří se za všech okolností přívětivě Pozorně poslouchá odpovědi hosta Nebojí se projevit nesouhlas s hostem Působí tak, že je vzdělaný a má rozhled, že ví, o čem mluví
občas
ne
Líbí Vám tato vlastnost moderátora (ky)? ANO NE 1 2
1
2
3
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1 1 1
2 2 2
3 3 3
1 1 1
2 2 2
Pomocí výše popsané analýzy bylo stanoveno, že největší množství příznivců ze strany českých dotazovaných má Jan Kraus. Na druhem místě podle popularity jsou Marek Eben a 73
Halina Pawlowská (mají stejné množství respondentů, kteří na položené otázky odpověděli „líbí“ a „nelíbí“). Nejméně populární
mezi českými respondenty je podle výsledků dotazování
moderátor Libor Bouček (viz tabulka 13). Co se týká kyrgyzských moderátorů, nejvíce oblíbená je mezi respondenty moderátorka Lolita Miljavskaja. Na druhém a třetím místě podle popularity jsou moderátoři Andrej Malachov a Vladimír Molčanov. Nejméně populární je v tomto případě moderátorka Lika Kremerová (viz tabulka 14). Tabulka 13: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu „A“ (Česka Republika)
Líbí Vám tato vlastnost Odpověď „Ano“ na 9 a více moderátora (ky) otázek
Odpověď „Ne“ na 9 a více otázek
Jméno moderátora (ky)
Četnost
Procento
Četnost
Procento
Jan Kraus Halina Pawlowská Marek Eben Libor Bouček
187 163 163 79
91,7 79,9 79,9 37,3
1 15 15 30
0,5 7,4 7,4 14.7
Tabulka 14: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu „A“ (Kyrgyzstán)
Líbí Vám tato vlastnost Odpověď „Ano“ na 9 a více moderátora (ky) otázek
Odpověď „Ne“ na 9 a více otázek
Jméno moderátora (ky)
Četnost
Procento
Četnost
Procento
Andrej Malachov Lolita Miljavskaja Vladimír Molčanov Lika Kremerová
146 158 104 81
65,2 70,5 46,4 36, 2
36 29 12 10
16,1 12,9 5,4 4.5
II. 3. 2. Dodatečné možností analýzy otázek uvedených v oddílu dotazníku „A“ Pro demonstraci dodatečných možností analýzy dotazníku použitého pro náš výzkum, jsme zanalyzovali odpovědi respondentů na otázky uvedené v části ankety „A“ pomocí funkce „Crosstabulation“ (vytvoření korelační tabulky) statistického vybavení SPSS 16. V důsledků této analýzy bylo zjištěno, že českým respondentům se většinou libí vyprávění osobních příběhů všemi moderátory sledovaných talk show (v odpovědí na otázky A7 a A9 většina respondentů potvrdila svůj souhlas s tím, že Jan Kraus, Halina Pawlovská, Marek Eben a Libor Bouček používají v svém projevů výše označené komunikační techniky a že se jim tato vlastnost libí. (viz obrázky 15 – 17). Co se týče vyprávění historek s prvky vulgarity, velký počet respondentů souhlasí s tím, že tyto příběhy jim vyhovují v podaní Jana Krause, Haliny Pawlowské a Libora Boučka (viz tabulka 15). Naopak, v případě hodnocení komunikačních strategií Marka Ebena dotazovaní zdůraznili, že se jim libí, když výše označení moderátor nepoužívá v svých vyprávěních elementy vulgarity (viz. obrázek 16). Použití ironických prvků českým respondentům vyhovuje 74
v podání Jana Krause, Haliny Pawlowské a Libora Boučka. Marek Eben se dotazovaným libí svým „seriozním“ projevem (tím, že si nedělá legraci z jazykových projevů hosta) (viz tabulky 15 a 16). Co se týká kyrgyzkých moderátorů, kyrgyzským respondentům se také libí vyprávění paradoxních příběhů (viz. tabulky 18 – 20). Vyprávění osobních příběhů respondentům vyhovuje v podání Lolity Miljavské, Vladimíra Molčanova a Liki Kremerové (viz. tabulka 18). Historky s elementy vulgarity vyhovují kyrgyzským respondentům jenom v podání Lolity Miljavské. V ostatních případech dotazovaní preferují
spíše „tradiční“ projev (viz. tabulky 18 a 19).
Použití ironických prvků v dialogu s hosty pořadů respondenti schvalují v případě hodnocení komunikačních strategií Andreje Malachova, Lolity Miljavské a Liki Kremerové (viz tabulka 18). Naopak, Vladimír Molčanov a Lika Kremer se kyrgyzským dotazovaným libí tím, že si nedělají legrace z projevů svých hostů (viz tabulka 19). Tabulka 15: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu „A“ (korelace „děla to často, občas“ - „Líbí“)
Otázky
Jméno moderátora(ky) Jan Kraus Halina Pawlowská Marek Eben Libor Bouček
A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
Četnost Procento
Četnost
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Procento Četnost Procento
Četnost
Procento
168 109
85,3 59,6
84 78
41,4 43,1
139 127
72 69,8
170 157
88,6 87,2
39 67
20,7 47,2
8 46
4,3 32,8
96 60
53,7 43,2
97 99
53 71,3
Tabulka 16: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu „A“ (korelace „neděla to“ „Líbí“)
Otázky
Jméno moderátora(ky) Jan Kraus Halina Pawlowská Marek Eben Libor Bouček
A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
Procento
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Četnost Procento
Četnost Procento
Četnost
Četnost
Procento
1 38
0,5 20,7
60 53
31,1 29,3
31 6
16,1 3,3
7 1
3,6 0,6
103 6
54,8 4,2
151 25
80,7 17,9
57 25
31,8 18
44 8
24 5,7
75
Tabulka 17: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené oddílu „A“ (Česka Republika)24
Líbí se Vám tato vlastnost moderátora (ky) ?
Otázky
A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
ANO
NE
ANO
Četnost
Marek Eben
169 Procento 85,8 Četnost 147 Procento 80,3 Četnost 142
28 14,2 36 19,7 46
Libor Bouček
Procento 75,5 Četnost 73 Procento 51,4
24,5 69 48,6
Jméno moderátora(ky) Jan Kraus Halina Pawlowská
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
NE
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou ANO NE
ANO
NE
144 72,5 131 72,4 159
53 27,5 50 27,6 28
170 88,1 133 73,1 153
23 11,9 49 26,9 26
177 92,2 158 87,8 141
15 7,8 22 12,2 42
85 71 50,7
15 85,5 69 85 49,3 61,2
14,5 54 38,8
77 107 77
23 32 23
Tabulka 18: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu (korelace „děla to často, občas“ – „líbí“)
Otázky
Jméno moderátora(ky) Andrej Malachov Lolita Miljavskaja Vladimír Molčanov Lika Kremer
A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
Četnost Procento
Četnost
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Procento Četnost Procento
Četnost
Procento
61 41
28,3 34,5
36 83
17,6 41,5
50 140
23,7 68,3
112 146
54,6 73
32
25,2
16
13,3
55
44,7
63
52,1
20
19,6
15
15,1
41
40,2
46
46,4
Tabulka 19: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky rozdílu „A“ (korelace „neděla to“ – „líbí“)
Otázky
Jméno moderátora(ky) Andrej Malachov Lolita Miljavskaja Vladimír Molčanov Lika Kremer
A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
Četnost Procento
Četnost
Procento
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Četnost Procento
Četnost
Procento
36 35
16,6 29,4
73 22
35,6 11
84 9
39,8 4,4
31 11
15,1 5,5
61
48
73
60,3
25
20,3
20
16,5
50
49
59
59,6
27
26,5
27
27,3
24
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
Vzhledem k tomu, že ve většině případů (ve výchozích tabulkách pro každého moderátora talk-show) vyskytlo více než 20% buněk s četnosti menší než 5, výsledky chí kvadrát testů nejsou relevantní pro tyto připady.
76
Tabulka 20: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky uvedené v oddílu „A“ (Kyrgyzstán )
Otázky
Jméno moderátora(ky) Andrej Malachov Lolita Miljavskaj a Vladimír Molčanov Lika Kremer
Líbí se Vám tato vlastnost moderátora (ky) ? A1 Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje)
A5 Vypravuje historky s prvky vulgarity
ANO
NE
ANO
120 55,3 43 36,6
97 Procento 44,7 Četnost 76 Procento 63,4 Četnost
Četnost
93
Procento 73,2 Četnost 70 Procento 68,6
A9 Miluje paradoxní, kuriózní historky
NE
A7 Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou ANO NE
ANO
NE
109 53,2 105 52,5
96 46,8 95 47,5
134 63,5 149 72,7
77 36,5 56 27,3
143 69,8 157 78,5
62 30,2 43 21,5
34
89
32
80
43
83
38
26,8 32 31,4
73,6 74 74,7
26,4 65 25 68 25,3 66,7
35 34 33,3
68,6 73 73,7
31,4 26 26,3
III. Image moderátorů českých a kyrgyzských talk show III.1. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek talk show (analýza odpovědí na otázky uvedené v oddílu dotazníku „B“ (sémantický diferenciál)) Metoda sémantického diferenciálu vznikla v padesátých letech v USA, za autora je označován CH. E. Osgood, který ji prezentoval v roce 1957. Metoda vychází z předpokladu, že slova mají jednak obecný význam, který je zpravidla kodifikován ve slovníku, a jednak subjektivní osobní význam neboli konotaci (Sternberg, 2004). Metoda se soustřeďuje na subjektivní význam slov a zjišťuje jej. Používá k tomu dotazník, ve kterém se na škále protikladných adjektiv označuje vztah k pojmu, který je deklarován v jeho záhlaví. Pojmy se obměňují, soustava škál zůstává stejná, což umožňuje vztahovat pojmy k sobě navzájem. Na základě faktorové analýzy byly Osgoodem identifikovány tři dimenze: hodnocení, potence a aktivity. Výsledky faktorové analýzy původních Osgoodových škál (padesát protikladných adjektiv) ukázaly zásadní rozdíly ve varianci jednotlivých faktorů. Variance je u faktorů hodnocení 69 %, u pasivity 16% a u aktivity 13% (zbylá 2% bez příznaku) (Osgood; Suci; Tannenbaum, 1957). I když výsledky faktorové analýzy původních Osgoodových škál nelze mechanicky použít na překlad škál do češtiny, je na první pohled patrné, že faktor hodnocení je sycen výrazně významněji, než ostatní dva faktory. V naší studii byl použit sémantický diferenciál ke zjištění vnímání osobnosti moderátora(ky) televizních talk show (jako sekundární metoda pro doplnění informací o moderátorském projevů). 77
III.1.1. Osobnostní charakteristiky moderátorů a
moderátorek českých talk show
(faktorová analýza) Faktorová analýza identifikuje seskupení variací, které jsou spojeny nějakou základní vazbou. Na rozdíl od mnohonásobné regrese nepočítá se stupněm statistické významnosti. V této studii byla faktorová analýza použita ke zjištění, do jaké míry různé skryté dimenze percepce ovlivňují stupeň popularity moderátora talk show. K vypočtu faktorů bylo využito statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. Při provádění faktorové analýzy byla zvolena extrakce metodou hlavních komponent. Pro výpočet byly vybrány jen faktory s vlastním číslem větším 1. Pro lepší interpretaci výsledků byla použita metodou varimax (metoda ortogonální rotace, která minimalizuje počet proměnných majících vysoké absolutní hodnoty zátěží ve struktuře faktorové matice). Ve faktorové analýze dat zjištěných v České republice byl zvolen seznam 17 ukazatelů . Jejich seznam je uveden na obrázku 1.25 Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality vstupních ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy. Tabulka 1: Počet uvažovaných faktorů u jednotlivých moderátorů a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Jméno moderátora Jan Kraus Halina Pawlowská Marek Eben Libor Bouček
Počet faktorů 4 4 4 3
Vysvětlený rozptyl (%) 56,9 63,2 63,6 63,5
Hodnota celkové vysvětlené variability se pohybovala v rozmezí 56,9 - 63,5%. Tento výsledek lze brát jako přijatelný a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Základem pro zjištění a specifikaci dominantních faktorů podlé výsledků hodnocení každého ze 4 moderátorů ve zkoumaných datech byla zvláště rotovaná komponentní matice zátěží (viz tabulky 2, 4, 9, 11 ). Pro určení představy auditoria o každém z níže uvedených moderátorů českých a kyrgyzských talk show a následné sestavení profilů těchto televizních 25
průvodců, jsme
Dotazník je strukturován po typu šalování. Každá otázka zahrnuje protikladná tvrzení. Tyto protikladné
dvojice jsou uspořádány na sedmistupňové škále ( 1- úplně souhlasím s tvrzením číslo 1, 2 - spíše souhlasím s tvrzením číslo1, 3 - neúplně souhlasím s tvrzením číslo 1, 4- neutrální, 5- neúplně souhlasím s tvrzením číslo 2, 6spíše souhlasím s tvrzením číslo 2, 7 - úplně souhlasím s tvrzením číslo 2)
78
zanalyzovali odpovědi na otázky (viz obrázek 1) pomoci funkce „Means“ (vypočet průměrů) statistického programového vybavení SPSS 16.0 firmy SPSS Inc. Jako nezávislé poměnné jsme použili následující charakteristiky respondentů: 1. Pohlaví 2.Věk 3. Obor. Obrázek 1: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze26
26
Na tomto obrázku jsou také uvedené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku
v hodnocení každého z čtyř českých moderátorů: Jana Krause (JK), Haliny Pawlowské (HP), Marka Ebene (ME), Libora Boučka (LB) .
79
III.1.1.1. Jana Kraus Tabulka 2: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([1]). Faktory
Položky
1
2
3
4
JKB 1 Profesionál - Amatér
.527
.509
-.040
.093
JKB 2 Dobrý(á) - Špatný(á)
.593
.555
.052
-.148
JKB 3 Silný(á) - Slabý(á)
.108
.794
-.001
-.082
JKB 4 Autorita - Kamarád(ka)
-.002
.774
.156
.013
JKB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
-.036
.605
.023
.161
JKB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
.011
.300
.595
.174
JKB 7 Hodný(á) - Zlý(á)
.673
-.079
.387
.061
JKB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á)
.793
.086
.298
-.065
.125
.205
.670
-.154
-.511
.147
.135
.223
JKB 9 Český(á) - Světový(á) JKB 10 Zaměřený(á)na sebe druhé JKB 11 Bohatý(á) - Chudý(á)
Zaměřený(á)na
.002
.063
.031
.906
JKB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á)
.508
.189
.025
.229
JKB 13 Sympatický(á) - Protivný(á)
.790
.286
.127
.037
JKB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á)
.855
.040
.177
-.017
JKB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)
.048
-.192
.713
-.040
JKB 16 Chytrý(á) -
.432
.550
-.006
.088
.304
-.028
.512
.166
Hloupý(á)
JKB 17 Lidový(á) - Aristokratický
80
Obrázek 2: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (osobnostní charakteristiky Jana Krause)27
První faktor vysvětluje 22,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora (viz obrázek 2). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (obecně)“. Vzhledem k tomu, že v tomto faktoru položka JKB 10 (Zaměřený(á) na sebe - Zaměřený(á) na druhé) má vysokou negativní zátěž (0,510), je tento faktor bipolární. Kromě toho v tomto případě platí předpoklad, že čím více je Jan Kraus zaměřený na sebe, tím míň je tento televizní moderátor sympatický divákům (viz tabulka 2). Respondenti (muži a ženy) spíše souhlasí s tím, že moderátor Jan Kraus je profesionál a je dobrý. Položka „dobry – špatný“ v daném případě charakterizují
daného moderátora
z hlediska profesionality. Také, podle názoru respondentů je Jan Kraus dostatečně hodný vůči svým hostům a je blízký auditoriu (je svůj). Kromě toho se dotazovaní shodují v názoru, že Jan Kraus je sympatický a dostatečně přátelský (viz obrázek 2) .
27
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku při hodnocení Jana Krause(JK).
81
V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázky JKB 7 a JKB 10 se průměrné hodnoty blíží hodnotě „neutrální“ (viz obrázek 2). Přesto, že průměrná hodnota v odpovědích respondentů na otázku JKB 7 se blíže hodnotě 4 (neutrální), větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením o tom, že moderátor Jan Kraus je hodný (viz tabulka 3) . V případě odpovědí na otázku JKB 10 (Zaměřený(á) na sebe - Zaměřený(á)na druhé) větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením o tom, že moderátor Jan Kraus je spíše zaměřený na sebe (viz tabulka 3) . Druhý faktor vysvětluje 16,4 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých zátěží v tomto faktoru vystihují osobnostně – psychologické charakteristiky moderátora (viz tabulka 2). Tento faktor lze nazývat „Osobnostně - psychologické vlastnosti moderátora “. Podle názoru respondentů
je Jan Kraus z psychologického hlediska silný (silná
osobnost) , rychlý (má rychlou reakce) a chytrý . Kromě toho, je Jan Kraus podle odpovědí respondentů spíše autoritou vůči publiku (viz obrázek 2). Třetí faktor vysvětluje 11,2 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především kulturní příslušnost moderátora (resp. národnostní) (viz tabulka 2) . Tento faktor je možno označit jako „Blízkost českému auditoriu “ . Podle názoru dotazovaných je Jan Kraus orientován na místní kulturu (je blízký českému auditoriu) a je nejspíše lidový. Co se týká projevu Jana Krause, podle dotazovaných je tento moderátor spíše neobvyklý ve svém projevu (viz obrázek 2). V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku JKB 6 (Stálý, stabilní Přizpůsobivý(á)) se průměrné hodnoty blíží hodnotě 4 (viz obrázek 2). Přesto, že průměry v odpovědích respondentů
na tuto otázku se blíží
hodnotě 4
(neutrální), větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Jan Kraus je stálý a stabilní (viz tabulka 3). Čtvrtý faktor vysvětluje 6,4 % celkové variability souboru proměnných. Naznačený ukazatel nám charakterizuje sociální postavení moderátora (viz tabulka 2). Tento faktor lze označit jako „Sociální zaměření moderátora “ . Podle odpovědí respondentů obou pohlaví je moderátor Jan Kraus nejspíš bohatý.
82
Tabulka 3: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)28
Otázky
Od 1 do 3 (%)
4 (%)
Od 5 do 7(%)
JKB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
48,7
27,4
23,9
3,65
JKB 7 Hodný(á) - Zlý(á) JKB 10 Zaměřený(á) na sebe Zaměřený(á)na druhé
45,2
23,1
23,1
3,53
39,4
26,2
34,3
3,77
Průměr
III.1.1.2. Halina Pawlowská Tabulka 4: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([2]).
Položky
Faktory 1
2
3
4
HPB 1 Profesionál - Amatér
.756
-.075
.305
.156
HPB 2 Dobrý(á) - Špatný(á)
.833
-.069
.288
-.029
HPB 3 Silný(á) - Slabý(á)
.551
-.207
.519
-.017
HPB 4 Autorita - Kamarád(ka)
.169
.088
.840
-.030
HPB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
.543
-.090
.504
-.053
HPB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
-.047
.210
.638
.283
HPB 7 Hodný(á) - Zlý(á)
.684
.274
-.092
.006
HPB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á)
.814
.253
-.077
-.060
HPB 9 Český(á) - Světový(á)
.145
.761
.066
.063
HPB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé
-.310
.106
.051
.705
HPB 11 Bohatý(á) - Chudý(á)
.232
-.109
.082
.792
HPB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á)
.568
.188
.081
-.195
HPB 13 Sympatický(á) - Protivný(á)
.883
.116
.103
-.027
HPB 14 Přátelský(á) - Nafoukaný(á)
.826
.261
.019
.032
HPB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)
-.026
.684
.148
-.038
HPB 16 Chytrý(á) -
.738
.013
.178
.001
.293
.701
-.101
-.028
Hloupý(á)
HPB 17 Lidový(á) - Aristokratický
28
V těchto tabulkách jsou obsažené jenom ty případy, ve kterých se ukázalo zajímavé rozložení respondentů, přesto, že průměr v odpovědích dotazovaných na tyto otázky korespondují s položkou „neutrální“. Detailnější popis těch dát přináší informace, které podle autorky této práce nelze přehlédnout.
83
Obrázek 3: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (osobnostní charakteristiky Haliny Pawlowské)29
První faktor vysvětluje 33 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátorky a také profesní dovednosti průvodkyně televizním pořadem (viz obrázek 3). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (Obecně)“ . Podle názorů respondentů moderátorka je Halina Pawlowská profesionálka, dobrá (s profesního hlediska), silná (psychologický), hodná, příjemná, sympatická, přátelská, chytrá a českému auditoriu blízká (viz tabulka 4). V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku HPB 5 (Rychlý(á) - Pomalý(á)), se průměry v odpovědích respondentů obou pohlaví blíží hodnotě „neutralní“. V případě odpovědí na otázku HPB 5 (Rychlý(á) - Pomalý(á)) poměrně velký počet respondentů volí varianty od 1 do 3, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že tato moderátorka je rychlá
(viz tabulka 5).
Druhý faktor vysvětluje 11,3 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především kulturní příslušnost moderátora ( resp. národnostní) (viz tabulka 4). Tento faktor je možno označit jako „Blízkost českému auditoriu “ . 29
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Haliny Pawlowské (HP).
84
Podle respondentů obou pohlaví je Halina Pawlowská spíše zaměřená na českou kulturu (blízká českému auditoriu) a je také lidová (viz obrázek 3). V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku HPB 15 (Obyčejný(á) Neobvyklý(á)) se průměrné hodnoty blíží hodnotě 4 („neutralní“) (viz obrázek 3). Třetí
faktor vysvětluje 11,3 % celkové variability souboru proměnných. Položky
dosahující vysokých zátěží v tomto faktoru vystihují
osobnostně – psychologický
charakteristiky moderátorky (viz obrázek 3) . Tento faktor lze nazývat „Psychologické zaměření moderátorky“. V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázky HPB 4, HPB 6 se průměry hodnoty blíží hodnotě neutrální (viz obrázek 3). Přesto, že se průměrná hodnota v odpovědích respondentů na otázku HPB 4 (Autorita Kamarád(ka)) blíží hodnotě „neutrální“, velký počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že je moderátorka Halina Pawlowská autoritou vůči divákům (viz tabulka 5). V odpovědi
na otázku HPB 6 (Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)), větší počet
respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že výše uvedená moderátorka pořadu je stalá a stabilní (viz tabulka 5). Čtvrtý faktor vysvětluje 7,5 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují sociální zaměření moderátorky (viz obrázek 4). Tento faktor lze označit jako „Sociální zaměření moderátorky“. Podle názoru respondentů obou pohlaví je Halina Pawlowská nejspíš bohatá (viz obrázek 3). V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku HPB 10 (Zaměřený(á)na sebe Zaměřený(á)na druhé ), se průměrné hodnoty blíží hodnotě „neutralní“. Přesto velký počet respondentů v odpovědi na výše uvedenou otázku volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátorka Halina Pawlowská je spíše zaměřená na sebe.
85
Tabulka 5: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Od 1 do 3 (%)
Otázky HPB 4 Autorita - Kamarád(ka
47,1
HPB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) HPB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) HPB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé
51, 1 41 47,1
4 (%)
Od 5 do 7(%)
31 19,1 25,5 31
21,9 29,8 33,5 21,3
Průměr 3,54 3, 6 3, 85 3,54
Rozdíly v odpovědích mužů a žen (osobnostní charakteristiky Haliny Pawlowské) V důsledků analýzy dat pomocí funkce „Means“, která bylá určená pro zjištění rozdílů ve vnímání projevů Haliny Pawlowské
respondenty obou
pohlaví, byl prokázán rozdíl v
odpovědích na otázky HPB 8, HPB 14, HPB 16 (viz tabulka 6). Tabulka 6. Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen
Pohlaví
HPB8
HPB14
HPB 16
Příjemný(á) Nepříjemný(á)
Přátelský(á) Nafoukaný(á)
Chytrý(á) Hloupý(á)
Muži Ženy Sign.
2.81 2.33 0,031
2.80 2.50 0,018
3.53 2.99 0,024
Z odpovědí respondentů obou pohlaví na otázky HPB 8 (Příjemný(á) - Nepříjemný(á)) a HPB 14 (Přátelský(á) - Nafoukaný(á)) vyplývá, že na rozdíl od mužů (muži ne vždy souhlasí s tím, že moderátorka Halina Pawlowská je příjemná a přátelská) většina dotazovaných žen mají tendence vnímat výše označenou moderátorku jako „příjemnou“ a „přátelskou“ (víz tabulka 4) . Kromě toho, ženy mají tendence považovat Halinu Pawlowskou za chytrou ženu. Muži většinou volí v daném případě odpověď „neutralní“ (nesouhlasí ani s prvním („je chytrá“) ani s druhým („je hloupá“) tvrzením) (viz tabulka 6). Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (osobnostní charakteristiky Haliny Pawlowské) V důsledků analýzy dat pomoci funkce „Means“, která bylá určená pro zjištění rozdílů ve vnímání projevu Haliny Pawlowské, byl respondenty různých věkových kategorií prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky HPB 3, HPB 7, HPB 8, HPB 13 (viz tabulka 7) . Tabulka 7: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií
Věk do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
HPB3 Silný(á) Slabý(á) 2.67 2.99 2.74 3.04 4.00 0.003
HPB7 Hodný(á) Zlý(á) 2.02 2.38 2.37 2.29 3.15 0.002
HPB8 Příjemný(á) Nepříjemný(á) 2.09 2.41 2.78 2.46 3.31 0.021
86
HPB13 Sympatický(á) Protivný(á) 2.37 3.03 3.26 3.00 4.00 0.008
Na rozdíl od respondentů starší věkové kategorie („25 let a více“) (dotazovaní dané věkové skupiny nedefinovali Halinu Pawlowskou ani jako slabou, ani jako silnou osobnost) dotazovaní mladších věkových skupin („do 19 let“, „20 let“, „21 rok“, „22 až 24 roky“) spíše vnímají tuto moderátorku jako silnou osobnost (viz tabulka 7). Z odpovědí respondentů na otázku HPB 7 (Hodný(á) - Zlý(á)) a HPB 8 (Příjemný(á) Nepříjemný(á)) vyplývá, že dotazovaní všech věkových skupin souhlasí s tím, že moderátorka Halina Pawlovská je hodná a příjemná, přesto dotazované v věku „25 a více“ vykazují větší rozptyl ve svých odpovědích (viz tabulka 5). Kromě toho, na rozdíl od respondentů starší věkové kategorie („25 a více“) (reprezentanti dané věkové skupiny mají tendence v odpovědi na tuto otázku volit neutrální
položku), dotazované mladších věkových skupin („do 19 let“, „20 let“, „21 rok“, „22 až 24 roky“) vnímají Halinu Pawlowskou spíše jako docela sympatickou moderátorku (viz tabulka 5).
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oborů (osobnostní charakteristiky Haliny Pawlowské) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišuje vnímaní projevu Haliny Pawlowské studenty různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázku HPB 13 (viz tabulka 8). Tabulka 8: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
HPB 13 Sympatický(á) Protivný(á)
Sociologie Žurnalistika Ekonomika Sign.
3.06 2.04 3.06 0,018
Z odpovědí respondentů na otázku HPB 13 (Sympatický(á) - Protivný(á)) vyplývá, že studenti všech výše uvedených oborů souhlasí s tvrzením, že moderátorka Halina Pawlowská je sympatická, nicméně žurnalistům je tato průvodkyně televizním pořadem sympatická více (viz tabulka 8).
87
III.1.1.3. Marek Eben Tabulka 9: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([3]). Položky
Faktory 1
2
3
4
MEB 1 Profesionál - Amatér
.659
.355
-.156
.194
MEB 2 Dobrý(á) - Špatný(á)
.747
.387
-.076
.118
MEB 3 Silný(á) - Slabý(á)
.687
.509
-.101
.053
MEB 4 Autorita - Kamarád(ka)
.286
.719
-.164
.027
MEB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
.344
.725
-.012
.034
MEB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
.113
.414
.173
.242
MEB 7 Hodný(á) - Zlý(á)
.755
.213
.170
.102
MEB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á)
.889
.027
.012
.014
MEB 9 Český(á) - Světový(á)
-.131
.130
.766
.146
MEB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé
-.378
.576
.128
-.018
MEB 11 Bohatý(á) - Chudý(á)
-.024
.099
-.052
.881
MEB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á)
.661
.190
.032
.007
MEB 13 Sympatický(á) - Protivný(á)
.891
.081
-.023
.015
MEB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á)
.855
.015
.101
-.109
MEB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)
.053
-.104
.706
-.114
MEB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á)
.598
.073
-.046
.534
MEB 17 Lidový(á) - Aristokratický
.113
.017
.795
-.063
88
Obrázek 4: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (osobnostní charakteristiky Marka Ebena)30
První faktor vysvětluje 32,5 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora a také profesní dovedností tohoto průvodce televizním pořadem (viz tabulka 9). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (Obecně)“ . Z hlediska respondentů (mužů a žen) je moderátor Marek Eben profesionál, hodný, příjemný, sympatický, přátelský, chytrý hodný vůči svých hostů, je blízký auditoriu (je svůj) a je to také silná osobnost. Kromě toho, podle názoru respondentů je tento moderátor „dobrý“ ve svém oboru“ (položka „dobry – špatný“
charakterizují
daného moderátora z hlediska
profesionality) (viz obrázek 4). Druhý faktor vysvětluje 12,7 % celkové variability souboru proměnných. Položky v tomto faktoru dosahující vysokých zátěží vystihují
30
osobnostně – psychologický
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Marka Ebena (ME).
89
charakteristiky moderátora (viz tabulka 9) . Tento faktor lze nazývat „Psychologické zaměření moderátora“. Podle názoru respondentů obou pohlaví Marek Eben je z psychologického hlediska spíše rychlý, stálý a stabilní a zaměřený na druhé. Kromě toho, většina dotazovaných se shoduje v názoru, že tento moderátor je autoritou vůči divákům (viz obrázek 4). Třetí faktor vysvětluje 11 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především kulturní příslušnost moderátora (resp. národnostní) (viz tabulka 9). Tento faktor je možné označit jako „Blízkost českému auditoriu “ . Podle názoru respondentů (mužů a žen) je Marek Eben lidový, český (zaměřený na místní kulturu) a také obyčejný (viz obrázek 4). V odpovědích na otázku MEB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) mají respondenti tendence volit položku 4 („neutrální“) (viz obrázek 4). Čtvrtý faktor vysvětluje 7,2 % celkové variability souboru proměnných. Naznačený ukazatel nám charakterizuje sociální status moderátora (viz tabulka 9). Tento faktor lze označit jako „Sociální status moderátora “ . Podle dotazovaných (mužů a žen) je Marek Eben spíše bohatý (viz obrázek 4).
Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (osobnostní charakteristiky Marka Ebena) V důsledků analýzy dat, která byla
určená k tomu zjistit, jak se odlišují názory
respondentů různých věkových skupin, by prokázán signifikantní rozdíl v odpovědi na otázku MEB 15 (viz tabulka 10). Tabulka 10:Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií
Věk
MEB 13 Sympatický(á) Protivný(á)
do 19 let 20 let 21 rok
3.04 3.23 3.80
22 až 24 roky 25 let a více
4.21 4.23
Sign.
0.003
Z odpovědí respondentů na otázku MEB 15 (Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)) vyplývá, že na rozdíl od respondentů mladších věkových kategorií („do 19 let“ , „20 let“) (reprezentanty daných věkových skupin mají v odpovědí na tuto otázku tendence volit neutrální položku)
90
dotazovaní starších věkových skupin(“21 rok“,
„22 až 24 roky“,
moderátora Marka Ebene spíše jako docela obyčejného (viz tabulka 10). III.1.1.4. Libor Bouček Tabulka 11: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([3]).
Položky
Faktory 1
2
3
LBB 1 Profesionál - Amatér
.740
.439
-.052
LBB 2 Dobrý(á) - Špatný(á)
.819
.404
-.082
LBB 3 Silný(á) - Slabý(á)
.692
.436
-.078
LBB 4 Autorita - Kamarád(ka)
.206
.708
.030
LBB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
.445
.547
-.116
LBB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
.024
.748
.272
LBB 7 Hodný(á) - Zlý(á)
.726
.066
.357
LBB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á)
.879
.138
.151
LBB 9 Český(á) - Světový(á)
.111
.377
.674
LBB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé
-.585
.311
.101
LBB 11 Bohatý(á) - Chudý(á)
.095
.584
-.146
LBB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á)
.699
.102
.218
LBB 13 Sympatický(á) - Protivný(á)
.847
.170
.107
LBB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á)
.852
.106
.164
LBB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)
-.040
-.102
.795
LBB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á)
.697
.447
-.024
LBB 17 Lidový(á) - Aristokratický
.405
-.239
.580
91
„25 a více“) vnímají
Obrázek 5: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (osobnostní charakteristiky Libora Boučka)31
První faktor vysvětluje 36,3 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující v tomto faktoru vysokých zátěží charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora a také profesní dovednosti tohoto průvodce televizním pořadem (viz tabulka 11). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (Obecně)“ . Vzhledem k tomu, že v tomto faktoru položka LBB 10 (Zaměřený(á) na sebe - Zaměřený(á)na druhé) má vysokou negativní zátěž (-0,585), tento faktor je bipolarní. Kromě toho v tomto případě platí předpoklad, že čím více je moderátor Libor Bouček zaměřený na sebe, tím méně je tento průvodce televizním pořadem sympatický divákům (viz.tabulka 11). S hlediska respondentů (mužů a žen) je moderátor Libor Bouček hodný vůči svým hostům (viz obrázek 5). V odpovědích na otázky LBB1, LBB2, LBB3, LBB7, LBB8, LBB10, LBB12, LBB13, LBB14, LBB16 mají respondenti tendence volit neutrální položku.
31
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Libora Boučka (LB).
92
V případě odpovědí respondentů na otázku LBB 10 (Zaměřený(á)na sebe Zaměřený(á)na druhé ), se průměrné hodnoty blíží hodnotě „neutrální“. Přesto velký počet respondentů v odpovědí na uvedenou výše otázku volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Libor Bouček je spíše zaměřený na sebe. Kromě toho, v odpovědi na otázku LBB 16 (Chytrý – Hloupý) velký počet respondentů volí varianty od 5 do 7, souhlasí s tvrzením, že tento moderátor je spíše „hloupý“ (viz. tabulka 12). Druhý faktor vysvětluje 16,6 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru vystihují osobnostně – psychologický charakteristiky moderátora (viz obrázek 5).Tento faktor lze nazývat „Psychologické zaměření moderátora“. Podle názoru respondentů (mužů a žen) není moderátor Libor Bouček autoritou (je spíše kamarád), je přizpůsobivý a rychlý z psychologického hlediska. Kromě toho je tento moderátor spíše bohatý (viz obrázek 5). Třetí faktor vysvětluje 10,5 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují kulturní (resp. národnostní) zaměření moderátora (viz obrázek 8). Tento faktor lze označit jako „Blízkost českému auditoriu “ . Z hlediska respondentů (mužů a žen) moderátor Libor Bouček je obyčejný a lidový (viz obrázek 5). V případě odpovědí na otázku LBB 9 (Český(á) - Světový(á)) respondenty mají tendence volit položku „neutrální“, přesto dost velký počet respondentů si myslí, že tento průvodce televizním pořadem je zaměřený na českou kulturu (je „český“). Tabulka 12: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky LBB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) LBB 9 Český(á) - Světový(á) LBB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé LBB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á)
Od 1 do 3 (%)
4 (%)
Od 5 do 7(%)
47,4 40,1 40,5 30,1
21,1 36,2 35,3 22,9
31,6 23,7 24,2 47
Průměr 3,72 3,55 3,59 4,21
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oborů (hodnocení komunikační strategie Libora Boučká) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišují názory studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázku LBB 13 (viz tabulka 12) .
93
Tabulka 12: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
LBB 13 Sympatický(á) Protivný(á)
Sociologie Žurnalistika Ekonomika Sign.
3.82 4.00 4.29 0,020
Z odpovědí respondentů na otázku LBB 13 (Sympatický(á) - Protivný(á)) vyplývá, že na rozdíl od studentů oboru „Ekonomie“ (reprezentanty tohoto oborů většinou volí položku „neutrální“) žurnalisté a sociologové spíše souhlasí s tím, že je Libor Bouček sympatický (viz tabulka 12). III.1.1.5. Srovnání hodnocení moderátorů českých talk show Výsledkem faktorové analýzy bylo zajištění, že ve zanalyzovaných datech (v tomto případě 17 otázek uvedených v oddílu dotazniku „B“ a reprezentovaných podobě sémantického diferenciálu) se objevují tři až čtyři významné faktory, a to jsou: „Sympatie publika (obecně) “, „Psychologické zaměření moderátora“, „Sociální zaměření moderátora“, „Blízkost českému auditoriu“. Kromě toho bylo pomocí výše popsané analýzy zjištěno, že podle respondentů jsou si moderátoři Jan Kraus, Marek Eben a Halina Pawlovská podobní tím, že mají stejné charakteristiky v 11 položkách (viz tabulka 13 ). Libor Bouček má s výše uvedenými moderátory podobné charakteristiky jenom v položkách „Lidový(á) – Aristokratický“ a „Bohatý – Chudý“ (respondenti se shodují v názoru, že moderátor Libor Bouček je spíše lidový a bohatý) (viz tabulka 13).
94
Tabulka 13 : Odpovědi respondentů na otázky oddílu „B“ (podobností a odlišnosti v osobnostních charakteristikách moderátorů)32 Položky
Jméno moderátora (ky) Jan Halina Marek Kraus Pawlowská Eben
B 1 Profesionál - Amatér B 2 Dobrý(á) - Špatný(á) B 3 Silný(á) - Slabý(á) B 4 Autorita - Kamarád(ka)
Libor Bouček
B 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
+ + + + +
+ + + 0 0
+ + + + +
0 0 0 +
B 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) B 7 Hodný(á) - Zlý(á) B 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) B 9 Český(á) - Světový(á) B10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé B 11 Bohatý(á) - Chudý(á) B 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) B13 Sympatický(á) - Protivný(á) B14 Přátelský(á) - Nafoukaný(á) B 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) B 16 Chytrý(á) - Hloupý(á) B 17 Lidový(á) - Aristokratický
0 0 + + 0 + + + + + +
0 + + + 0 + + + + 0 + +
+ + + + + + + + 0 + +
0 0 0 0 + 0 0 0 + 0 +
To znamená , že podle názorů dotazovaných
tři ze čtyř populárních
průvodců
českými televizními pořady odpovídají ve větší či menší míře následujícím charakteristikám: 1. „profesionál“ 2. „dobrý(á)“ (v své profesi) 3. „silný(á)“ (psychologický) 4. „příjemný(á)“ 5. „český(á)“ (je orientován (á) na místní kulturu) 6. „bohatý“ 7. „blízký(á)“ (českému diváku) 8. „sympatický(á)“ 9. „přátelský(á)“ 10. „chytrý(á)“ 11. „lidový“ (viz tabulka 13). Odlišnosti v hodnocení televizních moderátorů (Jana Krause, Marka Ebene a Haliny Pawlowské) se vyskytují v případě odpovědí na 6 otázek. V případě Libora Boučka se vyskytuje mnohem více odlišností od ostatních moderátorů (viz. tabulka 13). Podle respondentů obou pohlaví jsou pro moderátora Jana Krause příznačné následující vlastností: 1. „autorita“, 2. „rychlý“ 3. „neobvyklý“. Typickou charakteristikou pro Halinu Pawlowskou je „hodná“. Příznačnými vlastnostmi pro Marka Ebena jsou: 1. „autorita“, 2. „rychlý“, 3. „stálý, stabilní“ 4. „zaměřený na druhé“. Libor Bouček má následující typické kvality: 1. „kamarád“ 2. „obyčejný“, 3. „rychlý“ 4. „přizpůsobivý“ (viz. tabulka 13).
32
„+”- respondenti v odpovědi na otázku volí varianty od 1 (úplně souhlasím s tvrz. č.1) do 3 (částečně souhlasím s tvrz.č.1) „-” - respondenti v odpovědi na otázku volí varianty od 5 (částečně nesouhlasím s tvrz. č. 2) - 4 (úplně nesouhlasím s tvrz.č.2) „0“ - respondenti v odpovědi na otázku volí variantu 4 „neutrální“
95
III.1.2. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek kyrgyzských talk show (faktorová analýza) Pro faktorovou analýzu dat zjištěných v Kyrgyzstánu byl zvolen seznam 17 ukazatelů . Jejich seznam je uveden na obrázku 6. Obrázek 6: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení moderátorů kyrgyzských talk show)33
Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality vstupních ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy.
33
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení každého z čtyř kyrgyzských moderátorů: Andreje Malachova (AM), Lolity Miljavské (LM), Vladimíra Molčanova(VM), Liki Kremerové (LM).
96
Tabulka 14: Počet uvažovaných faktorů u jednotlivých moderátorů a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Jméno moderátora
Počet faktorů
Vysvětlený rozptyl (%)
Andrej Malachov Lolita Miljavskaja Vladimir Molčanov Lika Kremer
5 4 4 3
63.7 62.0 65.5 64.2
Hodnota celkové vysvětlené variability se pohybovala v rozmezí 63,7 -65,5 %. Tento výsledek lze brát jako přijatelný a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Základem pro zjištění a specifikaci dominantních faktorů podle výsledků hodnocení každého z čtyř moderátorů
ve zkoumaných datech byla zvláště rotovaná komponentní matice
zátěží (víz tabulky 15, 19, 22, 26 ). III.1.2.1. Andrej Malachov Tabulka 15: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([5]).
Položky AMB 1 Profesionál - Amatér AMB 2 Dobrý(á) - Špatný(á) AMB 3 Silný(á) - Slabý(á) AMB 4 Autorita - Kamarád(ka) AMB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) AMB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) AMB 7 Hodný(á) - Zlý(á) AMB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) AMB 9 Kyrgyzský(á) - Světový(á) AMB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé AMB 11 Bohatý(á) - Chudý(á) AMB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) AMB 13Sympatický(á) - Protivný(á) AMB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á) AMB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) AMB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á) AMB 17 Lidový(á) - Aristokratický
Faktory 1
2
3
4
5
.214
.665
.305
-.111
.058
.596
.250
.484
.108
-.059
.239
.277
.620
-.092
.161
.096
.244
.750
-.067
.106
.005
.753
.154
.019
-.101
.084
.210
.589
.149
-.072
.527
-.028
.474
.366
-.090
.820
.244
.186
.043
-.023
.182
-.205
.291
-.048
.774
-.015
.258
-.154
.222
.785
.026
.714
.127
-.003
.201
.702
-.074
.110
.089
.086
.826
.245
-.072
-.047
.148
.552
.026
.321
.433
.090
-.043
-.044
.218
.838
.142
.394
.635
.239
.012
-.127
.205
-.016
-.208
.680
-.001
97
Obrázek 7: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Andreje Malachova)34
První faktor vysvětluje 18,4 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží nám v tomto faktoru charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora (viz tabulka 15) . Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (Obecně)“ . Podle názoru respondentů obou pohlaví moderátor je Andrej Malachov dobrý moderátor (ze profesního hlediska) a je nespíše vzdálený kyrgyzkému auditoriu (viz obrázek 7). V odpovědích respondentů na otázky AMB 7, AMB 8, AMB 13, AMB 14 se průměrné hodnoty blíží položce „neutralní“. Přesto, že respondenti v odpovědi
na otázku AMB
7 (Hodný(á) - Zlý(á)) mají
tendence volit neutrální položku, větší počet dotazovaných volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Andrej Malachov je hodný. V odpovědích respondentů na otázku AMB 8 (Příjemný(á) – Nepříjemný(á)) , velký počet respondentů volí varianty od 1 do 3, 34
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Andreje Malachova (AM).
98
souhlasí s tvrzením, že tento moderátor je příjemný. Kromě toho velký počet respondentů, v odpovědích na otázku AMB 13 (Sympatický(á) - Protivný(á)), volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že tento je průvodce televizním pořadem sympatický (viz tabulka 16). Druhý faktor vysvětluje 14,1 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru vystihují
profesní dovedností
moderátora televizního pořadu a také jeho sociální status (viz tabulka 15). Tento faktor lze nazývat „Profesně –sociální dovedností moderátora “. Respondenty hodnotí Andreje Malachova jako profesionála. Kromě toho, je podle jejich názorů tento moderátor bohatý, chytrý z psychologického hlediska a rychlý (má rychlé reakce) (viz obrázek 7). Třetí faktor vysvětluje 13,5% celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru vystihují psychologické charakteristiky moderátora
(viz tabulka 15). Tento faktor lze označit jako
„Psychologické vlastností
moderátora“. Dotazovaní souhlasili se s tvrzením, že je moderátor Andrej Malachov silná osobnost (viz obrázek 7). V odpovědích respondentů na otázky AMB 4, AMB 6 se průměrné hodnoty blíží hodnotě „neutrální“ (viz obrázek 7). Přesto, že respondenti v odpovědi
na otázku AMB 4
(Autorita - Kamarád(ka) mají tendence vybírat neutrální položku, velký počet respondentů volí varianty od 1 do 3, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že moderátor Andrej Malachov je autorita vůči divákům. V odpovědích respondentů na otázku AMB 6 (Stálý, stabilní Přizpůsobivý(á)), větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Andrej Malachov je stalý a stabilní (viz tabulka 16). Čtvrtý faktor vysvětluje 9,4% celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují Andreje Malachova z hlediska příslušností moderátora k určité společenské vrstvě (viz tabulka 15) . Tento lze označit jako „Lidovost moderátora“ V odpovědích respondentů na otázky AMB 15 (Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)), AMB 17 (Lidový(á) - Aristokratický) se průměrné hodnoty blíží hodnotě „neutralní“. (viz obrázek 7). Přesto větší počet respondentů v odpovědí na otázku AMB 17 (Lidový(á) – Aristokratický) volí varianty od 5 do 7, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že moderátor Andrej Malachov je aristokratický (viz tabulka 16). Pátý
faktor vysvětluje 8,2 % celkové variability souboru proměnných. Položky
dosahující vysokých faktorových zátěží nám v tomto faktoru charakterizují kulturní zaměření moderátora (viz obrázek ). Tento faktor lze označit jako „Blízkost kyrgyzskému auditoriu “ (viz tabulka 15). 99
Podle názorů respondentů je Andrej Malochov nejspíše bohatý (viz obrázek 7). V odpovědích respondentů na otázku AMB 10 se průměrné hodnoty blíží hodnotě 4 („neutrální“) (viz obrázek 7). Přesto větší počet respondentů v odpovědi na výše uvedenou otázku volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Andrej Malachov je spíše zaměřený na sebe (viz tabulka 16). Tabulka 16 . Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky
Od 1 do 3 (%)
4 (%)
Od 5 do 7(%)
Průměr
AMB 4 Autorita - Kamarád(ka) AMB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
47,5 40,7
26,9 28,2
25,6 31
3,6 3, 86
AMB 7 Hodný(á) - Zlý(á) AMB 8 Příjemný(á) – Nepříjemný(á)
44,5 49, 5
35,8 21,1
19,7 29,4
3,63 3,76
38,6
30,3
30,6
3,92
45,7 30,4
26 30,4
28,3 39,1
3, 79 4,16
AMB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á) na druhé) AMB 13 Sympatický(á) - Protivný(á) AMB 17 Lidový(á) - Aristokratický
Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (osobnostní charakteristiky Andreje Malachova) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišují názory respondentů různých věkových skupin, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědi otázku AMB 4, AMB 7 (viz tabulka 17) . Tabulka 17: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových skupin
Věk
15 až 17 let 18 let 19 let 20 až 24 roky 25 let a více Sign.
AMB4
AMB7
Autorita -
Hodný(á) -
Kamarád(ka)
Zlý(á)
3.23 3.34 3.86 4.02 3.78 0.042
3.51 3.78 3.24 3.93 4.50 0,024
Podle odpovědí respondentů na otázky AMB 4 a AMB 7 je vidět, že na rozdíl od respondentů starších věkových kategorií („19 let“, „20 až 24 roky“), mají reprezentanti daných věkových skupin tendence volit položku „neutrální“, dotazovaní mladších věkových skupin („15 až 17 let“ , „18 let”) vnímají moderátora Andreje Malachova spíše jako autoritu a shodují se v názoru, že tento moderátor je vůči svým hostům hodný (viz tabulka 17).
100
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oboru (osobnostní charakteristiky Andreje Malachova) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu, zjistit jak se odlišují představy studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázku AMB 8 (viz tabulka 18). Tabulka 18: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
AMB8 Příjemný(á) Nepříjemný(á)
Žurnalistika Technická fakulta. Sociologie Studia náboženství Psychologie Sign.
3.49 4.08 3.62 5.00 3.46 0, 029
Podle odpovědí respondentů na otázku AMB 8 je vidět, že na rozdíl od studentů technické fakulty a sociologie (většina z nich volí položku „neutrální“), studenti ostatních výše uvedených oborů přesně definují svou odpověď. Studenti oborů žurnalistika a psychologie souhlasí s tím, že moderátor Andrej Malachov je vůči svým hostům příjemný, studenti oboru studia náboženství mají názor opačný (viz tabulka 18).
101
III.1.2.2. Lolita Miljavskaja Tabulka 19: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([6]).
Položky
Faktory
LMB 1 Profesionál - Amatér LMB 2 Dobrý(á) - Špatný(á) LMB 3 Silný(á) - Slabý(á) LMB 4 Autorita - Kamarád(ka) LMB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) LMB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) LMB 7 Hodný(á) - Zlý(á) LMB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) LMB 9 Kyrgyzský (á) - Světový(á) LMB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé LMB 11 Bohatý(á) - Chudý(á) LMB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) LMB 13 Sympatický(á) - Protivný(á) LMB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á) LMB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) LMB 16 Chytrý(á) -
Hloupý(á)
LMB 17 Lidový(á) – Aristokratický(á)
1
2
3
4
.478
.541
-.161
.047
.794
.274
.026
.146
.713
.365
.029
-.147
.553
.536
-.015
.076
.600
.309
.096
-.153
.277
.303
-.071
.468
.737
.235
.116
.011
.841
.125
.101
.097
.062
-.068
.099
.806
-.344
.566
.384
.302
.219
.766
.092
-.020
.685
-.110
.116
.103
.724
.100
.003
.362
.720
-.013
.288
.056
.119
.113
.768
.081
.770
.212
.018
.254
.188
-.043
.799
-.034
102
Obrázek 8: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Lolity Miljavské)35
První faktor vysvětluje 33,4 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátorky (viz tabulka 19). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (Obecně)“ . S hlediska respondentů (mužů a žen) je moderátorka Lolita Miljavskaja spíše dobrá ve své profesi, silná (psychologicky), autorita vzhledem k divákům, rychlá, hodná, přejemná , blízká kyrgyzskému auditoriu (je svá), sympatická a chytrá (viz obrázek 8). Druhý faktor vysvětluje 12% celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru vystihují
profesní dovednosti
moderátorky televizního pořadu a také její sociální status (viz tabulka 18). Tento faktor lze nazývat „Profesně –sociální dovedností moderátorky “.
35
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategii Lolity Miljavské (LM).
103
Podle názoru respondentů je Lolita Miljavskaja spíše profesionálka, a také je spíše bohatá (viz obrázek 8). Průměry v odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku LMB 10 se blíží hodnotě „neutrální“ (viz obrázek 8). Třetí
faktor vysvětluje 9,1% celkové variability souboru proměnných. Naznačené
ukazatele nám charakterizují z hlediska příslušností moderátorky k určité společenské vrstvě (viz tabulka 19) . Tento faktor lze označit jako „ „Lidovost“ moderátorky“. V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku LMB 15, LMB 17 se průměry blíží neutrální hodnotě (viz obrázek 8). Přesto větší počet respondentů volí v odpovědích na otázku LMB 15 (Obyčejný(á) - Neobvyklý(á)) varianty od 5 do 7, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že Lolita Miljavskaja je neobvyklá. Kromě toho, v odpovědi na otázku LMB 17 (Lidový(á) – Aristokratický (á)) větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že tato moderátorka je lidová (viz tabulka 20). Čtvrtý
faktor vysvětluje 7,4 % celkové variability souboru proměnných. Položky
dosahující vysokých zátěží v tomto faktoru nám charakterizují kulturní zaměření moderátorky (viz tabulka 19). Tento faktor lze označit jako „Blízkost kyrgyzskému auditoriu “ . Podle názoru respondentů Lolita Miljavskaja je spíše zaměřená na místní (kyrgyzskou) kulturu (je kyrgyzská) (viz obrázek 8). V odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku LMB 6 (Stálý, stabilní Přizpůsobivý(á)) se průměry blíží hodnotě „neutrální“ (viz obrázek 8). Přesto, že průměrná hodnota v odpovědích respondentů na otázku LMB 6 (Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)) ,větší počet respondentů (37, 1% ) volí varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátorka Lolita Miljavskaja je stalá, stabilní (viz tabulka 20). Tabulka 20: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky
LMB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) LMB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) LMB 17 Lidový(á) – Aristokratický (á)
Od 1 do 3 (%)
4 (%)
Od 5 do 7(%)
37, 1 38, 4 45, 3
31,4 25,4 32,5
31,4 36,2 22,2
Průměr
3,95 4,08 3,55
Rozdíly v odpovědích mužů a žen (osobnostní charakteristiky Lolity Miljavské) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišuje vnímání projevu Lolity Miljavské respondenty obou pohlaví, byl prokázán rozdíl v odpovědích na otázky LMB 12, LMB 13 (viz tabulka 21).
104
Tabulka 21: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů obou pohlaví
Pohlaví
Muži Ženy Sign.
LMB12
LMB13
Blízký(á) -
Sympatický(á) -
Vzdálený(á)
Protivný(á)
4.16 3.37 0,002
3.99 3.15 0,000
Z analýzy odpovědí na otázky LMB 12, LMB je patrné, že ženy mají tendence považovat moderátorku Loilitu Miljavskou za blízkou a sympatickou. Muži většinou v odpovědi na tuto otázku volí položku „neutrální“ (nesouhlasí ani s prvním, ani s druhým tvrzením) (viz tabulka 21). III.1.2.3. Vladimír Molčanov Tabulka 22: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([7])
Položky VMB 1 Profesionál - Amatér VMB 2 Dobrý(á) - Špatný(á) VMB 3 Silný(á) - Slabý(á) VMB 4 Autorita - Kamarád(ka) VMB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) VMB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) VMB 7 Hodný(á) - Zlý(á) VMB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) VMB 9 Kyrgyzský(á) - Světový(á) VMB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé VMB 11 Bohatý(á) - Chudý(á) VMB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) VMB 13 Sympatický(á) - Protivný(á) VMB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á) VMB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) VMB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á) VMB 17 Lidový(á) - Aristokratický
Faktory 1
2
3
4
.778
.135
.125
.247
.826
.262
.039
.154
.800
.165
.099
.300
.794
.092
.175
.133
.215
.361
.304
.598
.764
.079
.163
-.090
.783
.362
-.012
-.110
.680
.477
.009
-.071
-.025
.135
.154
-.820
.012
.051
.858
-.053
.466
.312
.419
.207
.282
.644
.177
-.044
.260
.721
-.021
.072
.347
.801
-.072
-.134
.200
.483
.463
-.015
.699
.264
-.191
-.174
-.010
.661
.208
.137
105
Obrázek 9: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Vladimíra Molchanova)36
První faktor vysvětluje 31 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých zátěží v tomto faktoru vystihují profesní dovedností průvodce televizním pořadem (viz tabulka 22). Tento faktor lze nazývat „Profesně – sociální dovedností moderátora“. Z hlediska dotazovaných obou pohlaví je Vladimír Molčanov profesionál, dobrý (ve svém oboru), je silný (psychologický), autorita vůči divákům. Kromě toho respondenti vnímají tohoto moderátora jako stalého, hodného, příjemného a chytrého (viz obrázek 9) . V odpovědích respondentů na otázku VMB 11 (Bohatý(á) - Chudý(á)) se průměry blíží neutrální hodnotě. Přesto větší počet respondentů volí v odpovědích na otázku VMB 11 (Bohatý(á) - Chudý(á)) varianty od 1 do 3, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že moderátor Vladimír Molčanov je bohatý ( viz tabulka 23).
36
Na tomto obrázku jsou také označeny průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Vladimíra Molchanova (VM).
106
Druhý faktor vysvětluje 17,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora (viz tabulka 22). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika - „lidovost“ moderátora “ . Podle názoru respondentů obou pohlaví je moderátor Vladimír Molčanov přátelský a obyčejný (viz obrázek 9) . V odpovědích na otázky VMB 12, VMB 13, VMB 17 mají respondenti tendence volit neutální položku (viz obrázek 9). Přesto v odpovědí na otázku VMB 12 (Blízký(á) Vzdálený(á)) volí větší počet respondentů varianty od 5 do 7, souhlasí s tvrzením, že tento moderátor je vzdálený. Kromě toho volí větší počet respondentů v odpovědích na otázku VMB 17 (Lidový(á) – Aristokratický(á)) varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátor Vladimír Molčanov je lidový (viz tabulka 23). Třetí faktor vysvětluje 8,4 % celkové variability souboru proměnných. Proměna dosahující vysoké zátěže v tomto faktoru nám charakterizuje sociální zaměření moderátora (viz tabulka 22). Tento faktor lze označit jako „Sociální zaměření moderátora“. Průměry v odpovědích respondentů
na otázku VMB 10 (Zaměřený(á)na sebe -
Zaměřený(á) na druhé) se blíží neutrální hodnotě (viz obrázek 9). Třetí faktor vysvětluje 8 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokého faktorové skóru v tomto faktoru vystihují jednou z psychologických charakteristik moderátora a také jeho kulturní orientaci (viz tabulka 21) . Tento faktor lze označit jako „Blízkost kyrgyzskému auditoriu“. Vzhledem k tomu, že položka VMB 9 (Kyrgyzský (á) Světový(á)) má v tomto faktoru vysokou negativní zátěž, je tento faktor bipolární. V tomto případě platí předpoklad, že čím rychlejší je moderátor Vladimír Molčanov z psychologického hlediska, tím méně je tento moderátor „kyrgyzský“ (je vzdálenejší kyrgyzskému auditoriu) (viz tabulka 22). V odpovědích respondentů
na otázky VMB 5 (Rychlý(á) - Pomalý(á)), VMB 9
(Kyrgyzský (á) - Světový(á)) se průměrné hodnoty blíží hodnotě 4 („neutrální“) (viz obrázek 9). Přesto, že se průměrná hodnota v odpovědích respondentů na otázku VMB 5 (Rychlý(á) Pomalý(á)) blíže hodnotě
4 , větší počet respondentů volí varianty od 1 do 3, souhlasí
s tvrzením, že uvedený výše televizní moderátor je rychlý. Kromě toho, větší počet respondentů v odpovědí na
otázku VMB 9 (Kyrgyzský (á) - Světový(á)) volí položky od 5 do 7, souhlasí
s tvrzením, že moderátor Vladimír Molčanov je spíše světový (viz tabulka 23) .
107
Tabulka 23. Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Od 1 do 3 (%)
Otázky
4 (%)
Od 5 do 7(%) 32,8 34,5 16,5
3,88 4,16 3,58
39, 1 16,5
4,25 3,62
VMB 5 (Rychlý(á) - Pomalý(á))
41,4
VMB 9 (Kyrgyzský (á) - Světový(á)) VMB 11 (Bohatý(á) - Chudý(á))
27,6 41,4
25,8 40,7 42,5
VMB 12 (Blízký(á) - Vzdálený(á)) VMB 17 (Lidový(á) – Aristokratický (á))
26,6 38
34,4 19
Průměr
Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (osobnostní charakteristiky Vladimíra Molčanova) V důsledků analýzy dat určené k tomu zjistit, jak se odlišují představy respondentů různých věkových skupin, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky VMB 1, VMB 2 (viz tabulka 23). Tabulka 24: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových skupin
Věk
15 až 17 let 18 let 19 let 20 až 24 roky 25 let a více Sign.
VMB 1
VMB 2
Profesionál -
Dobrý(á) -
Amatér
Špatný(á)
2.30 2.54 2.33 2.20 2.70
2.59 2.73 2.63 2.20 3.29
0,000
0,000
Analýzou odpovědí respondentů na otázky VMB 1 (Profesionál - Amatér) a VMB 2 (Dobrý(á) - Špatný(á)) je patrné, že na rozdíl od respondentů nejstarší věkové kategorii („25 let a více“), reprezentanti této věkové skupiny spíše souhlasí s tím, že moderátor Vladimír Molčanov je amatér a je špatný v svém oboru, dotazovaní mladších věkových skupin („15 až 17 let“, “18 let”, “20 až 24 roky“) vnímají Vladimíra Molčanova jako dobrého moderátora a profesionála (viz tabulka 24).
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oborů (osobnostní charakteristiky Vladimíra Molčanova) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišují názory studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky VMB 12, VMB 13 (viz tabulka 25).
108
Tabulka 25: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
VMB 12
VMB13
Blízký(á) -
Sympatický(á) -
Vzdálený(á)
Protivný(á)
Žurnalistika Technická fakulta. Sociologie Studia náboženství Psychologie Sign.
4.00 4.65 3.86 3.60 5.00 0,048
3.96 4.27 3.30 3.80 4.52 0, 046
Z odpovědí respondentů na otázku VMB 12 (Blízký(á) - Vzdálený(á)) je vidět, že studenti technické fakulty a oboru žurnalistika vnímají Vladimíra Molčanova jako blízkého. Oproti tomu reprezentanti ostatních výše uvedených oborů mají tendence v odpovědi na výše uvedenou otázku volit neutrální položku (viz tabulka 25). Kromě toho je z analýzy odpovědí respondentů na otázku VMB 13 (Sympatický(á) Protivný(á)), možné udělat závěr, že na rozdíl od studentů technické fakulty, oborů žurnalistiky a studia náboženství (studenti těchto fakult v tomto případě většinou volí neutrální položku), studenti ostatních výše uvedených oborů přesně definují svou odpověď. Sociologové souhlasí s tím, že moderátor Vladimír Molčanov je sympatický, psychologové jsou většinou opačného názorů (viz tabulka 25).
109
III.1.2.4. Lika Kremer Tabulka 26: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([8]).
Položky
Faktory 1
LKB 1 Profesionál - Amatér LKB 2 Dobrý(á) - Špatný(á) LKB 3 Silný(á) - Slabý(á) LKB 4 Autorita - Kamarád(ka) LKB 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) LKB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) LKB 7 Hodný(á) - Zlý(á) LKB 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) LKB 9 Kyrgyzský (á) - Světový(á) LKB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé LKB 11 Bohatý(á) - Chudý(á) LKB 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) LKB 13 Sympatický(á) - Protivný(á) LKB 14Přátelský(á) - Nafoukaný(á) LKB 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) LKB 16 Chytrý(á) -Hloupý(á) LKB 17 Lidový(á) - Aristokratický
2
.773 .385 .440 .686 .819 .233 .858 -.004 .774 .116 .105 .484 .196 .841 .511 .699 .194 -.059 .105 .097 .745 .137 .624 .221 .471 .674 .031 .764 -.116 .600 .654 .526 .031 .225
110
3
-.158 -.107 .122 .072 .209 .359 .108 -.027 .592 .761 .142 .409 .033 .361 .515 .061 .690
Obrázek 10: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení moderátorské strategií Liki Kremerové)37
První faktor vysvětluje 28 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru vystihují
profesní dovedností
průvodkyní televizním pořadem a také její sociální status (viz tabulka 26) . Tento faktor lze nazývat „Profesně – sociální dovedností moderátorky “. S hlediska respondentů (mužů a žen) je moderátorka Lika Kremerová spíše profesionál, silná osobnost a je také chytrá (viz obrázek 10). Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů na otázky LKB 4, LKB 5, LKB 11, LKB 12 se blíží neutrální hodnotě (viz obrázek 10). Přesto v odpovědích dotazovaných na otázku LKB 4 (Autorita - Kamarád(ka)) volí větší počet respondentů varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátorka Lika Kremerová je autoritou. Kromě toho, v odpovědi na otázku LKB 11 (Bohatý(á) - Chudý(á)) volí větší počet respondentů varianty od 1 do 3, souhlasí s tím, že Lika Kremerová je bohatá . V odpovědích na otázku LKB 12 (Blízký(á) Vzdálený(á)) volí velký počet respondentů varianty od 5 do 7, souhlasí s tvrzením, že uvedená výše moderátorka je světová (viz tabulka 27). 37
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Liki Kremerové.
111
Druhý faktor vysvětluje 23 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem z projevu moderátorky (viz tabulka 25). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika (obecně)“ . Z hlediska respondentů (mužů a žen) je moderátorka Lika Kremerová spíše dobrá (v svém oboru), je také stálá, hodná, příjemná, sympatická, přátelská a obyčejná (viz obrázek10). Třetí faktor vysvětluje 13,1 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují kulturní zaměření moderátora (viz tabulka 25). Tento faktor lze označit jako „Blízkost kyrgyzskému auditoriu “. Průměry v odpovědích respondentů na otázky LKB 9, LKB 10, LKB 17 se blíží neutrální hodnotě. Přesto v odpovědích na otázku LKB 9 (Kyrgyzský (á) - Světový(á)) volí větší počet respondentů varianty od 1 do 3 a souhlasí tak s tvrzením, že moderátorka Lika Kremerová je blízká. Kromě toho, volí větší počet respondentů v odpovědí na otázku LKB 10 (Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á) na druhé) varianty od 1 do 3, souhlasí s tvrzením, že moderátorka Lika Kremerová je zaměřená na sebe (viz tabulka 27). Tabulka 27: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky LKB 4 (Autorita - Kamarád(ka)) LKB 9 (Kyrgyzský (á) - Světový(á)) LKB 10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé LKB 11 (Bohatý(á) - Chudý(á)) LKB 12 (Blízký(á) - Vzdálený(á))
Od 1 do 3 (%)
4 (%)
Od 5 do 7(%)
38,5 18,5 31,7 40,4 34
33,7 47,6 49 39,4 47,6
27,9 32 19,2 20,2 18,5
Průměr 3,90 4,30 3,77 3,66 3,71
Rozdíly v odpovědích mužů a žen (Liki Kremerové) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit, jak se odlišují vnímání Liki Kremerové respondenty obou pohlaví, je prokázán signifikantní rozdíl ve odpovědích na otázku LKB 6. (viz tabulka 28). Tabulka 28: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů obou pohlaví
Pohlaví
LKB 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á)
Muži
3.67
Ženy Sign.
3.15 0,047
112
Z odpovědí dotazovaných na otázku LKB 6 vyplývá, že ženy mají vetší tendence vnímat Liku Kremerovou jako stálou a stabilní . Muži většinou v odpovědi na tuto otázku volí položku „neutrální“ (viz tabulka 28). III.1.2.5. Srovnání hodnocení moderátorů kyrgyzských talk show Výsledkem faktorové analýzy bylo zajištění, že ve analyzovaných datech (v tomto případě 17 otázek uvedených v oddílu dotazniku „B“ a reprezentovaných podobě sémantického diferenciálu) se objevují tři až pět významných faktorů. Faktory, kterése vyskytují v hodnocení všech čtyř moderátorů jsou: „Sympatie publika“, „Psychologické vlastností moderátora“
a
„Blízkost kyrgyzskému auditoriu“, „Profesně –sociální dovedností moderátora“ (této faktory jsou téměř identické v své struktuře pro všichny moderátory analyzovaných kýrgyzských talk show). Další faktory jsou individuální pro moderátory sledováních kyrgyzských talk show: 1. V hodnocení Andreje Malachova, Lolity Miljavské a Vladimíra Molčanová je
typický faktor „Lidovost“ moderátora(ky)“. 2. V hodnocení Liki Kremorové je takovým faktorem „Sympatie publika -„lidovost“ moderátorky“.
Kromě toho bylo pomocí výše popsané analýzy zjištěno, že podle respondentů jsou si moderátoři kyrgyzských talk show podobni tím, že mají stejné charakteristiky ve čtyřech položkách uvedených v tabulce 29. Tabulka 29: Odpovědi respondentů na otázky oddílu „B“ (podobnosti a odlišnosti v osobnostních charakteristikách moderátorů) Položky
Jméno moderátora (ky) Andrej Lolita Malachov Miljavskaja
B 1 Profesionál - Amatér B 2 Dobrý(á) - Špatný(á) B 3 Silný(á) - Slabý(á) B 4 Autorita - Kamarád(ka)
Vladimír Molčanov
Lika Kremerová
B 5 Rychlý(á) - Pomalý(á)
+ + + 0 +
+ + + + +
+ + + + 0
+ + + 0 0
B 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) B 7 Hodný(á) - Zlý(á) B 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) B 9 Kyrgyzský(á) - Světový(á) B10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé B 11 Bohatý(á) - Chudý(á) B 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) B13 Sympatický(á) - Protivný(á) B14 Přátelský(á) - Nafoukaný(á) B 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) B 16 Chytrý(á) - Hloupý(á) B 17 Lidový(á) - Aristokratický
0 0 0 0 + 0 0 0 0 + 0
0 + + 0 0 + + 0 + 0 + 0
+ + + 0 0 0 0 0 + + + 0
+ + + 0 0 0 0 + + + + 0
Moderátoři talk show Andrej Malachov, Vladimír Molčanov a moderátorky Lolita Miljavskaja, Lika Kremer podle názorů dotazovaných odpovídají (ve větší nebo menší míře) 113
následujícím charakteristikám: 1. „profesionál“ 2. „dobrý(á)“ (v své profesi) 3. „silný(á)“ (psychologický), 4. „chytrý(á)“ (viz. tabulka 29). Odlišností v hodnocení uvedených výše televizních moderátorů se vyskytují v případě odpovědí respondentů na 13 otázek uvedených v tabulce 29. Podle odpovědí respondentů obou pohlaví jsou pro Andreje Malachová
příznačné
následující vlastností: 1. „rychlý“, 2. „bohatý“, 3. „světový“ Pro moderátorky Lolitu Miljavskou jsou charakteristické následující kvality: 1. „autorita“, 2. „rychlá“, 3. „hodná“, 4. „příjemná“, 5. „bohatá“, 6. „blízká“, 7. „přátelská“. Co se týče Vladimíra Molčanova, jsou pro něj typickými vlastnostmi: 1. „autorita“ , 2. „stálý, stabilní“ , 3. „hodný“ , 4. „příjemný“ , 6. „přátelský“ , 5. „obyčejný“. Typickými kvalitami Liki Krememerové jsou podle dotazováných: 1. „stálá a stabilní“, 2. „hodná“, 3. „příjemná“, 4. „sympatická“, 5. „přátelská“, 6. „obyčejná“ (viz. tabulka 29).
114
III.2. Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show III.2.1. Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií českých moderátorů Pro srovnání a podrobnější hodnocení verbální a neverbální specifikace komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show byla opakovaně využita faktorová analýza. Jako ukazatel pro tuto analýzu byly použity odpovědí na otázky
reprezentované
v oddílu dotazníku „C“ . Jejich seznam je uveden na obrázku č.1. Obrázek 1: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze 38
Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality vstupních ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy.
38
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategií každého z čtyř českých moderátorů: Jana Krause (JK), Haliny Pawlowské (HP), Marka Ebena (ME), Libora Boučka (LB) .
115
Tabulka 1. Počet uvažovaných faktorů u jednotlivých moderátorů a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Jméno moderátora Jan Kraus Halina Pavlovská Marek Eben Libor Bouček
Počet faktorů 4 4 4 4
Vysvětlený rozptyl (%) 61.2 63.1 66.3 64.3
Hodnota celkové vysvětlené variability se pohybovala v rozmezí 61,2 – 64,3 %. Tento výsledek lze brát jako přijatelný a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Základem pro zjištění a specifikaci dominantních faktorů byla podle výsledků hodnocení každého ze čtyř českých moderátorů ve zkoumaných datech zvláště rotovaná komponentní matice zátěží (viz obrázky 2, 4, 8, 12 ). Pro určení představy auditoria o každém z níže uvedených moderátorů českých talk show a následné sestavení profilů těchto průvodců televiznímí pořady, jsme zanalyzovali odpovědi na výše uvedené otázky (viz obrázek 1) pomoci funkce „Means“(vypočet průměru) statistického programového vybavení SPSS 16.0.0 firmy SPSS Inc. Jako nezávislé poměnné jsme použili nesledující charakteristiky respondentů: 1. Pohlaví 2.Věk 3. Obor.
116
III.2.1.1. Jan Kraus Tabulka 2: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([1]).
Položky
Faktory 1
JKC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní JKC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) JKC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná JKC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá
2
3
4
-.039
.049
.784
-.118
.274
.271
.579
.215
.356
.656
.141
-.101
.485
.615
.092
-.102
.716
.362
.126
-.036
.746
.374
-.039
-.144
-.020
.781
-.117
.157
-.070
-.229
.337
.600
.755
.179
.029
.076
.811
.171
.142
.035
.831
.155
-.051
.000
chová se k ním s úctou
.008
-.121
.654
.132
JKC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á)
.832
.011
.060
.105
JKC 14 Moderátor (ka) je komunikativní
.833
.084
-.035
.165
.574
-.134
.110
.454
.739
.088
.027
.323
.236
.279
-.089
.701
JKC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá JKC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický JKC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) JKC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný JKC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost JKC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo JKC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) JKC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty,
JKC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) JKC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový JKC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
117
Obrázek 2: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Jana Krause)39
První faktor vysvětluje 32 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností show (viz tabulka 2). Tento faktor lze označit
moderátora talk
jako „Osobnostní vlastností moderátora
(Obecně))“ . Podle respondentů obou pohlaví má moderátor Jan Kraus nejspíše bohatou intonaci, výrazný a dynamický projev, charisma, bezchybný jazykový projev a bohatou slovní zásobu. Kromě toho dotazovaní muži a ženy se shodují v názoru , že výše označený moderátor je kreativní, nápaditý, vtipný, komunikativní, a také na tom, že tento průvodce televizním pořadem je silná osobnost (viz obrázek 2). Druhý faktor vysvětluje 10,9 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých zateží v tomto faktoru vystihují specifikaci neverbálního projevu Jana Krause (viz tabulka 2). Tento faktor lze nazývat „Neverbální projev moderátora “. Dotazovaní obou pohlaví zastávají názor, že Jan Kraus má expresivní gestikulaci a bohatou mimiku (viz obrázek 2). 39
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení moderátorské strategií Jana Krause (JK).
118
V odpovědích na otázku JKC 7 (Projev moderátora je neformální (mladistvý)) mají respondenti tendence volit neutralní položku(viz obrázek 2). Třetí faktor vysvětluje 9 %
celkové variability souboru proměnných. Naznačené
ukazatele nám charakterizují vnější vzhled moderátora a také chování moderátora vůči hostům pořadu (viz obrázek 2) . Tento faktor lze označit jako „Vnější vzhled moderátora-chovaní vůči hostům pořadu “ . Dotazovaní obou pohlaví souhlasí s tvrzením, že vnější vzhled moderátora Jana Krause není atraktivní. (viz obrázek 2). Průměry v odpovědích respondentů na otázky JKC 2, JKC 12 se blíží neutrální hodnotě. Přesto v odpovědích na otázku JKC 2 větší počet respondentů volí varianty 4 a 5, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že se Jan Kraus stylově obléká. V odpovědích na otázku JKC 12 volí velký počet dotazovánných
varianty 1 a 2, dotazovaní nesouhlasili
s tvrzením, že tento moderátor respektuje své hosty (viz tabulka 3). Čtvrtý faktor vysvětluje 8,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především kulturní příslušnost moderátora (viz obrázek 2). Tento faktor lze označit jako „Kulturní zaměření moderátora “. V odpovědí na otázky JKC 8, JKC 17 dotazování většinou volí položku „neutrální“. Přesto ve svých odpovědích na otázku JKC 17 větší počet respondentů volí varianty 4 a 5, souhlasí s tvrzením, že moderátor Jan Kraus se v svých rozhovorech orientuje na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní návyky (viz tabulka 3). Tabulka 3. Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky
1 - 2 (%)
3 (%)
JKC 2 (Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus))
22,0
36,5
41,5
3,31
JKC 12 (Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou průměrné hodnoty)
44,0
31,5
24,5
2,71
JKC 17 (V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní návyky)
11,0
47,5
41,5
3,42
119
4 - 5(%)
Průměr
III.2.1.2. Halina Pawlowská Tabulka 4: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([2]).
Položky
Faktory 1
HPC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní HPC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) HPC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná HPC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá HPC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá HPC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický HPC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) HPC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný HPC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost HPC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo HPC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improIVzuje) HPC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty,
chová se k ním s úctou HPC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) HPC 14 Moderátor (ka) je komunikativní HPC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) HPC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový HPC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
2
3
4
.175
.176
.757
-.012
.152
.122
.797
.146
.081
.773
.185
.135
.188
.712
.255
.140
.208
.719
.200
.246
.238
.771
.115
.043
.149
.504
-.204
-.180
.271
-.402
.353
.409
.730
.210
.230
.142
.659
.267
.416
-.108
.729
.303
.270
-.181
.623
-.205
-.025
.275
.780
.273
.097
.076
.630
.300
.064
.239
.294
.081
.112
.687
.420
.098
.044
.616
.003
.165
-.006
.770
120
Obrázek 3: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Haliny Pawlowské) 40
První faktor vysvětluje 21,4 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností show (viz obrázek 4). Tento faktor lze označit
moderátora talk
jako „Osobnostní vlastností moderátorky
(Obecně )“ . Podle názoru respondentů obou pohlaví Halina Pawlowská respektují své hosté, je vtipná a komunikativní a je silná osobnost. Kromě toho podle dotazovaných, má daná moderátorka bohatou slovní zásobu a je přesná a pohotová (viz obrázek 3). V odpovědích na otázky HPC 10 , HPC 11 respondenti většinou volí položku „neutrální“ . Přesto, v odpovědích na otázku HPC 10 (Moderátor(ka) je kreativní, nápaditý (á) větší počet respondentů volí varianty 4 a 5, souhlasí s tvrzením, že Halina Pawlowská má charisma a zvláštní kouzlo. Kromě toho, v odpovědích na otázku HPC 11 volí velký počet dotazovaných
40
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategií Haliny Pawlowské (HP) .
121
varianty 4 a 5, ve větší nebo menší míře souhlasí s tvrzením, že moderátorka Halina Pawlowská je kreativní, nápaditá (viz tabulka 5). Druhý faktor vysvětluje 18,4 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých zátěží v tomto faktoru vystihují specifiku neverbálního projevu moderatorky
talk show (viz obrázek 4). Tento faktor lze nazývat „Neverbální projev
moderátorky “. Podle názoru respondentů obou pohlaví má Halina Pawlowská spíše expresivní gestikulace, bohatou mimiku a docela dynamický projev. Kromě toho je podle dotazovaných, intonace výše uvedené moderátorky bohatá (viz obrázek 3) . V odpovědích na otázku HPC 7 mají respondenti tendenci volit položku „neutralní“. Přesto v odpovědí na otázku HPC 7 větší počet dotazováných volí varianty 4 a 5, souhlasí s tvrzením, že projev moderátorky Haliny Pawlowské je neformální (viz tabulka 5). Třetí faktor vysvětluje 10,9 % % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují vnější vzhled moderátorky (viz obrázek 3).
Tento faktor lze
označit jako „Vnější vzhled moderátorky “ . Podle respondentů obou pohlaví je vnější (fyzický) vzhled Haliny Pawlovské nepříliš atraktivní (viz obrázek 3). V odpovědí na otázku HPC 2 respondenti preferují vybírat položku „neutrální“. Čtvrtý faktor vysvětluje 10,3 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především verbální specifikaci projevu moderátorky (viz obrázek 4). Tento faktor lze označit jako „Verbální projev moderátorky “ . Podle dotazovaných obou pohlaví má moderátorka Halina Pawlowská spíše bezchybný jazykový projev (viz obrázek 3). V odpovědích na otázky HPC 8 a HPC 17 respondenti většinou volí „neutralní“ variantu (viz obrázek 3). Tabulka 5: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky
1a3 (%)
3 (%)
4 a 5(%)
HPC 7 (Projev moderátora je neformální (mladistvý)) HPC 10 (Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo)
25,4 23,5
40,2 25,7
34,4 50,8
3,09 3,44
HPC 11 (Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje))
23,5
25,7
47,5
3,33
122
Průměr
Rozdíly v odpovědích mužů a žen (hodnocení komunikační strategií Haliny Pawlowské) V důsledku analýzy, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišuje vnímání projevů Haliny Pawlowské respondenty, byl prokázán u obou pohlaví signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky: HPC 3, HPC 5, HPC 6, HPC 10, HPC 13 , HPC 15, HPC 16 (viz tabulka 6). Tabulka 6: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů obou pohlaví
Pohlaví
Muži Ženy Sign.
HPC 3
HPC 5
HPC 6
HPC 10
HPC 13
HPC 15
HPC 16
Gestikul ace moderát ora (ky) je expresiv ní, výrazná)
Intonace moderátor a (ky) je bohatá
Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický
Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo
Moderátor (ka) je vtipný(á)
Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči)
Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový
3.40 3.86 0,031
3.45 3.90 0,011
3.28 3.74 0,012
3.11 3.55 0,016
3.40 3.79 0,002
3.29 3.67 0,034
3.40 3.86 0,028
Podle odpovědí respondentů na otázky uvedné výše je vidět, že na rozdíl od mužů (mužů preferují v odpovědí na tyto otázky volit položku „neutrální“) většina žen hodnotí projev a gestikulace Haliny Pawlowské jako expresivní, výrazný. Kromě toho podle dotazováných žen má tato moderátorka charisma a zvláštní kouzlo.
Ženy se také shodují v názoru, že daná
průvodkině televizním pořadem má bezchybný jazykový projev, bohatou slovní zásobu a bohatou intonaci. (viz tabulka 6). Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (hodnocení komunikační strategií Haliny Pawlowské) Analýzou dat, která byla určena ke zjištění rozdílu v představách respondentů různých věkových skupin, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky HPC 11, HPC 12, HPC 13 (viz tabulka 7). Tabulka 7: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií
Věk
do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
HPC 11
HPC 12
HPC 13
Moderátor (ka) je
Moderátor (ka)
Moderátor (ka) je vtipný(á)
kreativní, nápaditý
respektuje své
(á) ( neustále
hosty, chová se
improvizuje)
k ním s úctou
3.75 3.30 3.07
4.28 4.10 3.93
4.06 3.66 3.43
3.13
4.04
3.62
2.85 0.019
3.31 0.026
3.00 0.011
123
Z odpovědí respondentů na otázku HPC 11 je vidět, že na rozdíl od respondentů starších věkových kategorii („20 let“, „21 rok“, „22 až 24 roky“, „25 a více“), reprezentanti daných věkových skupin preferují volit položku „neutralní“, dotazovaní mladší věkové skupiny („do 19 let“) vnímají Halinu Pawlowskou spíše jako docela kreativní, nápaditou ženu (viz tabulka 5). Kromě toho, z odpovědí dotazovaných na otázku HPC 12 vyplývá, že na rozdíl od respondentů mladších věkových kategorii( „20 let“, „21 rok“ , „22 až 24 roky“, „25 a více“), reprezentanti daných věkové skupin většinou volí položku „neutralní“, dotazovaní nejstarší věkové skupiny („25 a více“) vnímají tuto moderátorku spíše jako blízkou (viz tabulka 7). Také z odpovědí respondentů na otázku HPC 13 vyplývá, že na rozdíl od respondentů nejstarší věkové kategorii („25 a více“), mají reprezentanti dané věkové skupiny v tomto připadě tentence volit neutralní položku) dotazovaní mladších věkových skupin („do 19 let“, „20 let“ , “21 rok, „22 až 24 roky“) spíše souhlasí s tvrzením, že Halina Pawlowská je docela vtipná (viz tabulka 7). III.2.1.3. Marek Eben Tabulka 8: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([3])
Položka
Faktory 1
MEC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní MEC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) MEC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná MEC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá MEC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá MEC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický HPC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) MEC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný MEC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost MEC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo MEC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) MEC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou MEC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) MEC 14 Moderátor (ka) je komunikativní MEC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) MEC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový MEC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
124
2
3
4
.617
.129
.372
-.009
.701
.154
.210
.070
.144
-.036
.818
.141
.154
-.011
.825
.097
.273
.211
.710
-.167
.353
.000
.676
.095
.135
-.093
.091
.853
.226
.725
-.129
-.282
.684
.470
.099
-.087
.800
.306
.189
-.172
.659
.007
.392
.143
.265
.724
-.089
-.171
.657
.230
.166
.303
.561
.503
.212
.250
.233
.807
.075
-.018
.472
.701
.078
.012
-.118
.708
.180
.271
Obrázek 4: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Marka Ebene) 41
První faktor vysvětluje 22,5 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností show
(viz tabulka 8). Tento faktor lze označit
moderátora talk
jako „Osobnostní vlastností moderátora
(Obecně )“ . Podle respondentů obou pohlaví je moderátor Marek Eben silná osobnosta, je komunikativní, má charisma, zvláštní kouzlo, a také se stylově obléká (má dobrý vkus) (viz obrázek 4). V odpovědích
na otázky MEC 1 , MEC 11, MEC 13 respondenti preferují volit
položku „neutralní“. Přesto v odpovědích na otázku MEC 11 vybírá větší počet respondentů varianty 1 a 2, nesouhlasili s tvrzením, že se moderátor Marek Eben je kreativní, nápaditý (viz tabulka 8).
41
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategii Marka Ebena (ME) .
125
Druhý faktor vysvětluje 20,05 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých zateží vystihují v tomto faktoru specifika verbálního projevu moderátora talk show (viz obrázek 6). Tento faktor lze nazývat „Verbální projev moderátora“. Moderátor Marek Eben podle názoru respondentů (mužů a žen) respektuje své hosty, má bezchybný jazykový projev, bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový. Kromě toho je podle dotazováných mužů a žen projev tohoto moderátora většinou klidný a vyrovnaný (viz obrázek 4). Třetí faktor vysvětluje 16,7 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především neverbální specifiku projevu moderátora (viz obrázek 4). Tento faktor je možno označit jako „Neverbální projev moderátora “ . Podle dotazovaných (mužů a žen) není gestikulace moderátora
Marka Ebene
expresivní a výrazná (viz obrázek 4). V odpovědích na otázky MEC 4, MEC 5, MEC 6 respondentů většinou volí položku „neutralní“. Přesto v odpovědích na otázku MEC 4 volí větší počet respondentů varianty 1 a 2, nesouhlasí s tvrzením, že mimika Marka Ebene je bohatá. Kromě toho v odpovědi na otázku MEC 6 volí větší počet respondentů varianty 1 a 2, což znamená, že podle jejích názoru projev tohoto moderátora není výrazný a dynamický (viz tabulka 9). Čtvrtý faktor vysvětluje 7 % celkové variability souboru proměnných. Vysokých zátěží je dosahováno jenom u proměnné MEC 7 (viz obrázek 6). Tento faktor lze označit
jako
„Neformálnost projevu moderátora “ . Podle dotazovaných (mužů a žen) je projev Marka Ebene spíše formální (viz obrázek 4). Tabulka 9: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky MEC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá MEC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický MEC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje)
1a3 (%)
3 (%)
4 a 5(%)
46,8 47,4
30,3 29,5
22,9 23,2
2,70 2,71
38,5
32,3
29,2
2,85
Průměr
Rozdíly v odpovědích mužů a žen (hodnocení komunikační stratedií Marka Ebena) V důsledku analýzy dat, která byla určené k tomu zjistit, jak se odlišují vnímání projevů Marka Ebena respondenti obou pohlaví,
byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na
otázky MEC 3, MEC 15 (viz tabulka 10).
126
Tabulka 10: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů obou pohlaví
Pohlaví
MEC 3
MEC 15
Gestikulace moderátora (ky)
Moderátor (ka) má bezchybný
je expresivní, výrazná
jazykový projev (mluví bez vad řeči)
Muži Ženy Sign.
2.69 2.23 0,005
4.20 4.58 0,031
Z odpovědí dotazováných na otázku MEC 3 vyplývá, že na rozdíl od mužů (muži v odpovědi na tuto otázku
preferují volit položku „neutrální“) dotazované ženy
většinou
souhlasí s tím, že gestikulace moderátora Marka Ebene není expresivní, výrazná (viz tabulka 10). Kromě toho je podle odpovědí respondentů na otázku MEC 15 vidět, že v daném případě jak se muži, tak i ženy shodují v názoru, že moderátor Marek Eben má bezchybný jazykový projev. Přesto ve srovnání s dotazovánými mužského pohlaví, vetší počet žen volí položku, která odpovídá absolutnímu souhlasu s výše uvedeným tvrzením (viz tabulka 10). Rozdíly v odpovědích respondentů různých věkových kategorií (hodnocení Marka Ebeae) V důsledku analýzy dat, která byla určena k
zjištení odlišností v představách
respondentů různých věkových skupin, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědi otázku MEC 11 (viz tabulka 11). Tabulka 11: Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů různých věkových kategorií
Věk
MEC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje)
do 19 let 20 let 21 rok 22 až 24 roky 25 let a více Sign.
2.63 2.76 2.77 3.13 3.77
0.015
Z odpovědích respondentů na otázku MEC 11 vyplývá, že na rozdíl od respondentů mladší věkové skupiny („do 19 let“), reprezentanti dané věkové kategorie v odpovědi na tuto otázku volí položku „neutralní“, dotazovaní starších věkových skupin („20 let“, „21 rok“, „22 až 24 roky“) vnímají moderátora Marka Ebena jako docela kreativního a nápaditého (viz tabulka 11).
127
III.2.1.4. Libor Bouček Tabulka 12: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([4]).
Položky LBC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LBC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LBC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná LBC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá LBC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá LBC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický LBC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) LBC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný LBC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost LBC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo LBC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) LBC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou LBC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) LBC 14 Moderátor (ka) je komunikativní LBC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) LBC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový LBC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
Faktory 1
2
3
.125
.818
.103
.004
.144
.758
.201
-.014
.285
.316
.708
-.124
.361
.366
.599
.117
.614
.370
.290
.058
.379
.422
.570
.055
-.075
-.077
.634
.197
.387
.175
-.472
.465
.663
.461
.093
.023
.565
.629
-.077
.128
.770
.247
.262
-.103
.105
.205
.037
.848
.688 .640
.425 .116
-.007 .448
.139 .165
.652
-.192
-.034
.224
.802
.167
.076
.232
.153
-.231
.236
.586
128
4
Obrázek 5: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komuikační strategií Libora Boučka)42
První faktor vysvětluje 25,07 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností tohoto průvodce televizním pořadem, a také verbální specifiku jeho projevu (viz tabulka 12). Tento faktor lze označit jako „Verbální projev - osobnostní vlastností moderátora“ . Podle dotazovaných (mužů a žen) je Libor Bouček komunikativní (viz obrázek 4). Respondenti mají v odpovědích na otázky LBC 5 , LBC 9, LBC 11, LBC 13, LBC 15, LBC 16 tendence volit položku „neutralní“. Přesto ve své odpovědíí na otázku
LBC5 (Intonace
moderátora (ky) je bohatá), volí větší počet respondentů varianty 1 a 2, nesouhlasí s tvrzením, že intonace výše uvedeného je bohatá. Kromě toho v odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku LBC9 (Moderátor (ka) je silná osobnost) se dotazovaní shodují se v názoru, že Libor Bouček je nejspíše slabá osobnost (mají tendece volit varianty 1 a 2). Také v odpovědích respondentů obou pohlaví na otázku LBC9 (Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á)) volí větší
42
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení každého z Libora Boučka (LB) .
129
počet respondentů varianty 4 a 5, souhlasí s tvrzením, že intonace Libora Boučka je bohatá (viz tabulka 13). Druhý faktor vysvětluje 16,7 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují vnější vzhled moderátora (viz obrázek 8). Tento faktor lze označit jako „Vnější vzhled moderátora “ . V odpovědích na otázky LBC 1, LBC 2, LBC 12 mají dotazování tendence volit položku „neutrální“. Přesto v odpovedi na otazku LBC 1 volí větší počet dotazovaných
varianty 1 a 2,
nesouhlasí s tvrzením, že vnější vzhled moderátora Libora Boučka je atraktivní. Kromě toho, v odpovědí na otázku LBC 2, větší počet dotazováných prereruje vybírat varianty 4 a 5, souhlasí s tvrzením, že tento moderátor se stylově obléká (viz tabulka 13). Třetí faktor vysvětluje 13,4 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především verbální specifiku projevu moderátora (viz obrázek 5). Tento faktor je možno označit jako „Neverbální projev moderátora “ . Podle odpovědí respondentů obou pohlaví projev je Libora Boučka neformální (mladistvý) (viz obrázek 5). V odpovědích na otázky LBC 3, LBC 4, LBC 6 volí většina respondentů položku „neutralní“ (viz obrázek 5). Čtvrtý faktor vysvětluje 9,0 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především kulturní příslušnost moderátora (viz obrázek 8). Tento faktor je možno označit jako „Kulturní zaměření moderátora “ . Podle odpovědí respondentů obou pohlaví není projev moderátora Libora Boučka klidný a vyrovnaný (viz obrázek 5). V odpovědích na otázky LBC 12, LBC 17 volí většina respondentů položku „neutralní“. Tabulka 13: Rozložení respondentů podle odpovědí na otázky (frequents)
Otázky
1 a 2 (%)
3(%)
4 a 5(%)
LBC1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LBC2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LBC5 Intonace moderátora (ky) (...) je bohatá LBC9 Moderátor (ka) je silná osobnost LBC10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo
42,1 23,8 27,5 42,7 49,7
27,3 27,8 36,2 37,3 26,5
29,6 48,4 36.3 20 23,9
2,75 3,35 3,08 2,63 2,56
LBC11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) (...)
25,3
30.7
44
3, 36
130
Průměr
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oborů (hodnocení komunikační strategií Libora Boučka) V důsledků analýzy dat, která byla určená k tomu zjistit odlišnosti ve vnímaní projevu Libora Boučka studenty různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích na otázky LBC 1, LBC 11 (viz tabulka 14). Tabulka 14: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
LBC 1
LBC 11
Vnější (fyzický) vzhled
Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý
moderátora (ky) je atraktivní
(á) ( neustále improvizuje)
Sociologie
3.17
3.13
Žurnalistika Ekonomika
2.91 2.42
4.09 3.11
0,002
0,002
Sign.
Z odpovědí respondentů na otázku LBC 1 vyplývá, že na rozdíl od studentů oborů sociologie a žurnalistika (reprezentanti těchto oborů mají tendence volit neutralní položku) hodnotí vetšina studentů ekonomické fakulty vnějšek moderátora Libora Boučka jako neatraktivní (viz tabulka 14). Kromě toho je na zakladě odpovědí respondentů na otázku LBC 11 možné učinit závěr, že žurnalisté na rozdíl od studentů ostatních uvedených výše oborů většinou souhlasí s tvrzením, že tento moderátor je kreativní a nápaditý (viz tabulka 14). III.2.1.5. Srovnání hodnocení verbálních a neverbalních specifik komunikačních strategií moderátorů českých talk show Výsledkem faktorové analýzy bylo zajištění, že se v analyzovaných datech hodnocení komunikačních strategií všech uvedených moderátorů českých talk show
objevují čtyři
významné faktory, jimiž jsou: 1. V hodnocení Jana Krause: „Osobnostní vlastností moderátora (Obecně)“ , „Neverbální projev moderátora“, „Vnější vzhled moderátora“, „Kulturní zaměření moderátora“ 2. V hodnocení Haliny Pavlovské: „Osobnostní vlastností moderátorky „Neverbální projev moderátorky“ , „Vnější vzhled moderátorky“,
(Obecně)“,
„Verbální projev
moderátorky“ 3. V hodnocení Marka Ebena: „Osobnostní vlastností moderátora
(Obecně)“, „Verbální
projev moderátora“, „Neverbální projev moderátora“ , „Neformálnost projevu moderátora“ 4. V hodnocení Libora Boučká: „Osobnostní vlastností moderátora
(Obecně)“, „Vnější
vzhled moderátora“ , „Neverbální projev moderátora“ , „Kulturní zaměření moderátora“ V hodnocení Jana Krause a Libora Boučka nevyskytují faktor „Verbální projev moderátora“, který je přítomen v ostatních dvou případech (hodnocení komunikačních strategií 131
Haliny Pawlowské a Marka Ebena ) . Složky „moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči)“ a „moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný(á) a pohotový(á)“, které jsou nejvíce obsazeny v faktorů „Verbální projev moderátora“ u Haliny Pavlovské a Marka Ebena , v ostatních dvou případech jsou výše uvedené položky
obsazeny ve faktoru
„Osobnostní vlastností moderátora (Obecně)“. V hodnocení komunikačních strategií Haliny Pawlowské a Marka Ebena českými respondenty se nevyskytuje faktor “Kulturní zaměření moderátora“, který je přítomen u Jana Krause a Libora Boučka. Složka „ve svých rozhovorech se orientuje na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a návyky“, která je nejvíce obsazena v faktoru „Kulturní zaměření moderátora“ u Jana Krauze a Haliny Pawlowské, v případech hodnocení ostatních dvou moderátorů je obsazená ve faktoru „Verbální projev moderátora“. V hodnocení Marka Ebena se vyskytuje faktor „Neformálnost projevu moderátora“, ve kterém je obsažená jedna složka „Projev moderátora je neformální (mladistvý)“. V ostatních třech přepadech je tato složka obsazena ve faktoru „Neverbální projev moderatora“. Z výše uvedeného vyplývá, že při hodnocení projevů Jana Krause a Libora Boučka, respondenti více zdůrazňovali kulturní specifika projevu moderátorů a při hodnocení projevů Haliny Pawlowské a Marka Ebena byla více zdůrazňována verbální specifika projevu těchto průvodců televizními pořady. Nicméně struktury každého z těchto faktorů pro každého ze čtyř moderátorů vykazují více shod než odlišností (většinou se liší v dvou až třech položkách). Kromě toho pří hodnocení projevů Haliny Pawlowské, Marka Ebena a Libora Boučka jsou respondenti distinktivnější (první faktor vysvětluje jen 16 až 22 % poměnných), něž v při hodnocení projevu Jana Krause (první faktor vysvětluje 33 % poměných) . Vzhledem k tomu, že Jan Kraus má podle výsledků dotazování vetší popularitu (viz. kap. „Papularita moderátorů českýcha kyrgyzských talk show“) než ostatní tři televizní moderátoři, je logické předpokládat, že v případě hodnocení moderátorského projevů mladým auditoriem platí hypotéza: „Čím větší popularitu má moderátor televizního podřádu, tím méně distinktivnější je publikum v hodnocení jeho celkového dojmu “. Pomocí výše popsané analýzy bylo také zjištěno, že podle nazorů respondentů jsou si moderátoři českých talk show podobní tím, že mají stejné charakteristiky ve čtřech položkách uvedených v oddílu dotazníku „C“ (viz tabulka 15). Komunikační projev Libora Boučka se podobá ostatním případům tím, že je hodnocen stejně jako ostátní moderátoři v odpovedi na otázku LKC 7 (respondenti sohlasí s tvrzením, že tento moderátor je komunikativní) (viz tabulka 15).
132
Tabulka 15: Odpovědi respondentů na otázky oddílu „C“ (podobnosti a odlišnosti v osobnostních charakteristikách moderátorů)43 Položky
Jméno moderátora (ky) Jan Halina Marek Kraus Pawlowská Eben
C 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní C 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) C 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná C 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá C 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá C 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický C 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) C 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný C 9 Moderátor (ka) je silná osobnost C 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo C 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) C 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou C 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) C 14 Moderátor (ka) je komunikativní C 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) C 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový C 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
Libor Bouček
-
-
0
0
0 +
0 +
+ -
0 0
+ +
+ +
0 0
0 0
+ 0 0 + + +
+ 0 0 + 0 0
0 + + + 0
0 + 0 0 0
0
+
+
0
+ + +
+ + +
0 + +
0 + 0
+
+
+
0
0
0
+
0
Podle respondentů všichni hodnocení moderátoři, kromě Libora Boučka, odpovídají nasledujícím charakteristikám: 1. „Moderátor (ka) je silná osobnost“ 2. „Moderátor (ka) je komunikativní“, 3. „Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev“ 4. „Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový“ (viz tabulka 15). Odlišností v hodnocení výše uvedených televizních moderátorů se vyskytují v případě odpovědí respondentů na 12 otázek (viz tabulka 16). Podle respondentů obou pohlaví jsou pro moderátora Jana Krause příznačné následující vlastností: 1. „Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná“, 2. „Mimika moderátora (ky) je bohatá“ 3. „Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický“, 4. „Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá“ 5. „Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo“, 6. „Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje)“ 43
„+”- respondenti v odpovědi na otázku volí varianty od 4 (částečně souhlasím s daným tvrzením) do 5 (úplně souhlasím s daným tvrzením) „-” - respondent v odpovědi na otázku volí varianty od 1 (úplně nesouhlasím s daným tvrzením) do 2 (částečně nesouhlasím s daným tvrzením) „0“ - respondenti v odpovědi na otázku volí variantu 4 „neutrální“
133
7. „Moderátor (ka) je vtipný(á) “ 8. „Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) není atraktivní“. Typyckymi charakteristiky pro Halinu Pawlowskou jsou:1. „Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná“, 2. „Mimika moderátora (ky) je bohatá“ 3. „Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický“, 4. „ Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá“ 5. „Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou“, 6. „Moderátor (ka) je vtipný(á) “, 6. „Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) není atraktivní“ . Priznačnými vlastnostmi pro Marka Ebena jsou: 1. „Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus)“, 2. „Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný“, 3. „Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo“ 4. „Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou“ 5. „V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky“ 6. „Gestikulace moderátora (ky) není expresivní, výrazná“ 7. „Projev moderátora není neformální (mladistvý)“ . Libor Bouček má nasledující typické vlastnosti: 1. „ Projev moderátora je neformální (mladistvý)“, 2. „Projev moderátora (ky) není klidný a vyrovnaný“.
134
III.2.2. Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií moderátorů kyrgyzských talk show Jak již bylo uvedene na začatku teto kapitoly, jako ukazatelé pro tuto analýzu posloužily odpovědi respondentů na otázky reprezentované v oddílu dotazníku „C“ . Jejich seznam je uveden na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze44
Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality techto ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy.
44
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení každého z čtyř českých moderátorů: Andreje Malachova (AM), Lolity Miljavské (LM), Vladimíra Molčanova(VM), Liki Kremerové (LM)
135
Tabulka 16: Počet uvažovaných faktorů u jednotlivých moderátorů a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Jméno moderátora Andrej Malachov Lolita Miljavskaja Vladimír Molčanov Lika Kremer
Počet faktorů 2 2 3 4
Vysvětlený rozptyl (%) 52.5 60.4 64.4 64.2
Hodnota celkové vysvětlené variability se pohybovala v rozmezí 61-63%. Tento výsledek lze brát jako přijatelný a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Základem pro zjištění a specifikaci dominantních faktorů podlé výsledků hodnocení každého ze 4 moderátorů
ve zkoumaných datech byla zvláště rotovaná komponentní matice
zátěží (viz. tabulky 17, 18, 21, 22). III.2.2.1. Andrej Malachov Tabulka 17: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([5]).
Položky
Faktory
AMC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní AMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) AMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná AMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá AMC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá AMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický AMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) AMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný AMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost AMC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo AMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) AMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním
s úctou AMC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) AMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní AMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) AMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový AMC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
136
1 .340 .535 .814 .777 .702
2 .561 .411 .047 .184 .237
.829 .615 -.229 .326 .408 .555
.053 .094 .693 .687 .514 .416
.235
.704
.518 .641 .643
.582 .359 .457
.572
.514
.061
.420
Obrázek 7: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Andreje Malachova)45
První faktor vysvětluje 31,4 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především verbální a neverbální specifika projevu moderátora (viz tabulka 16). Tento faktor je možno označit jako „Verbální a neverbální projev moderátora “ . Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele, obsažené v daném faktoru) mají tendence volit položku „neutralní“ (viz obrázek 7). Druhý faktor vysvětluje 21,1 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností
moderátora talk
show a také vnější vzhled moderátora (viz tabulka 17). Tento faktor lze označit
jako
„Osobnostní vlastnosti moderátora “ . Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele, obsažené v daném faktoru) vetšinou volí položku „neutralní“ (viz viz tabulka 17).
45
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení Andreje Malachova (AM)
137
III.2.2.1. Lolita Miljavskaja Tabulka 18: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([6]).
Položky
Faktory
LMC 1Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná LMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá LMC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá LMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický LMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) LMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný LMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost LMC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo LMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) LMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová
se k ním s úctou LMC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) LMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní LMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) LMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový LMC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
138
1
2
.342
.711
.132
.761
.806
.053
.804 .762
.163 .292
.837 .505 -.443 .765 .770 .841
.079 .302 .549 .276 .293 .151
.644
.409
.827 .824 .467
.185 .187 .591
.624
.510
.127
.452
Obrázek 8: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Lolity Miljavské)46
První faktor vysvětluje 43,8 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především verbální a neverbální specifiku projevu moderátorky (viz tabulka 18). Tento faktor lze označit jako „Verbální a neverbální projev moderátorky “ . Respondenti volí v odpovědích na všechny
otázky (ukazatele obsazené v daném
faktoru), kromě LMC 14 (Moderátor (ka) je komunikativní), položku „neutralní“ (viz obrázek 8). Podle odpovědí dotazovaných mužů a žen na otázku LMC 14, je moderátorka Lolita Miljavská komunikativní (viz obrázek 8). Druhý faktor vysvětluje 16,6 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností moderátorky talk show (viz viz tabulka 18) . Tento faktor lze označit jako „Osobnostní vlastností moderátorky “ . 46
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategií Lolity Miljavské (LM)
139
Respondent v odpovědích na většinu otázek (ukazatelů obsažených v daném faktoru), kromě položky LMC 17 (V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky), preferují volit položku „neutralní“ (viz obrázek 8). Podle odpovědí
na otázky LMC 17 respondenti obou pohlaví souhlasí s tím, že
moderátorka Lolita Miljavskaja se v svých rozhovorech orientuje na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a návyky (viz obrázek 8).
Rozdíly v odpovedích mužů a žen (hodnocení Lolity Miljavské) V důsledku analýzy dat, která je určena k tomu zjistit odlišnosti ve vnímání projevů Lolity Miljavské respondenty obou pohlaví, je prokázán signifikantní rozdíl ve odpovědi na otázku LMC 8 (viz tabulka 19). Tabulka 19: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen
Pohlaví
LMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný 3,54 3,07 0,048
Muž Žena Sign.
Na rozdíl od žen (ženy mají v odpovědí na tuto otázku tendence volit položku „neutrální“), muži většinou souhlasí s tvrzením, že projev moderátorky Lolity Miljavské je spíše klidný a vyrovnaný (viz tabulka 19).
Rozdíly v odpovědích respondentů podle oboru (hodnocení Lolita Miljavské ) V důsledku analýzy dat, která byla určena k tomu zjistit, jak se odlišují představy studentů různých oborů, byl prokázán signifikantní rozdíl v odpovědi na otázky: LMC 3, LMC 6 (viz tabulka 20). Tabulka 20: Průměrné hodnoty v odpovědích studentů různých oborů
Obor
LMC 3
LMC 6
Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná
Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický
Žurnalistika Technická fakulta.
2.85 3.43
Sociologie Studia náboženství
3.80 3.38
2.98 3.40 3.83 3.50 3.14 0, 014
Psychologie Sign.
2.97 0,002
Z odpovědí respondentů na otázku LMC 3 (Gestikulace moderátora(ky) je expresivní, výrazná) a LMC 6 (Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický) vyplývá, že na rozdíl od 140
studentů oboru sociologie (většina sociologů v odpovědí na tyto otázky volí položku „neutrální“) studující ostatní
obory (žurnalistika,
technická fakulta, psychologie, studia
náboženství) spíše souhlasí s tvrzením, že projev moderátorky Lolity Miljavské je výrazný a dynamický a její gestikulace je výrazná a expresivní (viz tabulka 20). III.2.2.3. Vladimír Molčanov Tabulka 21: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([6]).
Položky VMC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní VMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) VMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná VMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá VMC 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá VMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický VMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) VMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný VMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost VMC10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo VMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) VMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou VMC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) VMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní VMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) VMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový VMC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
Faktory 1 .144
2 .148
3 .713
.096
.066
.826
-.027
.895
.050
.086 .532
.877 .464
.081 .211
-.276
.607
.259
.365
.714
.188
.789
-.139
.246
.723 .264
.137 .208
.366 .690
-.259
.578
.385
.840
-.093
.191
.492 .659 .880
.309 .193 -.079
.521 .435 .125
.894
-.065
.066
.503
-.026
.039
141
Obrázek 9: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategií Vladimíra Molčanova)47
První faktor vysvětluje 31,7 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností show (viz tabulka 21).
Tento faktor lze označit
moderátora talk
jako „Osobnostní vlastností moderátora
(Obecně )“ . Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele obsažené v daném faktoru) volí většinou položku „neutralní“ (viz obrázek 9). Druhý faktor vysvětluje 16,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především neverbální specifika projevu moderátora (viz tabulka 21) . Tento faktor je možno označit jako „Neverbální projev moderátora“ . Respondenti mají ) tendence v odpovědích na všechny otázky (ukazatele obsazené v daném faktoru volit položku „neutralní“ (viz obrázek 9).
47
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategií Vladimíra Molčanova (VM)
142
Třetí faktor vysvětluje 15,7 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují vnější vzhled moderátora (viz tabulka 21). Tento faktor lze označit jako „Vnější vzhled moderátora “ . Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele obsažené v daném faktoru) preferují volit položku „neutralní“ (viz obrázek 9). III.2.2.4. Lika Kremer Tabulka 22: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([7]).
Položky
Faktory 1
LKC1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LKC2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LKC3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná LKC4 Mimika moderátora (ky) je bohatá LKC5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá LKC6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický LKC7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) LKC8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný LKC 9Moderátor (ka) je silná osobnost LKC10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo LKC11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) LKC12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou LKC13 Moderátor (ka) je vtipný(á) LKC14 Moderátor (ka) je komunikativní LKC15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) LKC16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový LKC17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
2
3
4
.738
.375
.161
-.173
.700
.409
.207
-.079
.194
.825
.264
-.003
.280
.728
.389
.041
.442
.573
.350
.027
-.148
.783
.233
.216
-.069
.297
.511
.464
.662
.394
-.237
.197
.286
.332
.589
.195
.381
.150
.700
-.084
-.012
.284
.831
.084
.856
.081
.068
.033
.280
.321
.601
.065
.723
.043
.455
.175
.815
-.111
.219
.268
.786
-.010
.274
.317
.282
.081
.065
.830
143
Obrázek 10: Přehled ukazatelů zpracovaných při faktorové analýze (hodnocení komunikační strategí Liki Kremerové)48
První faktor vysvětluje 27,8 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména vlastností verbálního projevu moderátorky talk show a její vnější vzhled (viz tabulka 22) . Tento faktor lze označit jako „Verbální projev – vnější vzhled moderátorky “ .. Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazateli obsazené v daném faktoru) preferují volit položku „neutralní“ (viz obrázek 10). Druhý faktor vysvětluje 17,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují především neverbální specifiku projevu moderátora (viz tabulka 22). Tento faktor je možno označit jako „Neverbální projev moderátorky“ . Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele obsazené v daném faktoru) mají tendence volit neutralní položku. (viz obrázek 10).
48
Na tomto obrázku jsou také označené průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na každou otázku v hodnocení komunikační strategií Liki Kremerové (LK).
144
Třetí faktor vysvětluje 17,7 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména osobnostně – psychologické vlastností
moderátora talk
show (viz tabulka 22). Respondenti v odpovědích na všechny otázky (ukazatele obsazené v daném faktoru) preferují volit neutrální položku (viz obrázek 10). Čtvrtý faktor vysvětluje 7,5% celkové variability souboru proměnných. Naznačený ukazatel nám charakterizuje především kulturní příslušnost moderátora (viz obrázek 23). Tento faktor je možné označit jako „Kulturní zaměření moderátorky “ . Respondenti v odpovědích na otázku (ukazatel obsazený v daném faktoru) mají tendence volit položku „neutralní“ (viz obrázek 10). III.2.2.5. Profilování moderátorů kyrgyzských televizních talk show Vzhledem k tomu, že v hodnocení verbálních a neverbálních vlastností moderátorů kyrgyzských talk show, mají kyrgyzští respondenti tendence volit položku „neutralní“, jsme rozhodli seřadit průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen pomocí funkce „Sort“ programového vybavení Microsoft Office Excel , což nám dovolilo zjistit nejmenší a největší průměrné hodnoty respondentů a následně sestavit podrobnější profil průvodců televizními pořady . III.2.2.5.1. Andrej Malachov Tabulka 23: Seřazené průměrné hodnoty (charakteristiky konunikačního projevu Andreje Malachova)
Otázky AMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný AMC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní AMC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu... AMC13 Moderátor (ka) je vtipný(á) AMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) AMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou AMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá AMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) AMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost AMC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo AMC 5 Intonace moderátora (ky) je bohatá AMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) AMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná AMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový AMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický AMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) AMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní
145
Muži Ženy Celkem 2,86 2,72 2,77 2,85 2,86 2,86 2,74 2,97 2,88 2,95 3,03 3,00 2,76 3,16 3,01 3,20 2,94 3,04 3,07 3,17 3,13 2,92 3,26 3,13 2,96 3,25 3,14 3,10 3,19 3,16 3,21 3,18 3,19 3,20 3,21 3,20 3,19 3,25 3,23 3,26 3,25 3,26 3,29 3,22 3,28 3,29 3,28 3,28 3,40
3,36
3,38
Jak jž bylo výše uvedno, průměry v odpovědích respondentů na otázky AMC 8, AMC 2, AMC 3, AMC 6, AMC 14 , AMC 15,
AMC 16 se blíží neutralní hodnotě. Přesto
velký počet respondentů v odpovedích na otazku AMC 8 volí položky 1 nebo 2, což v našem případě znamená, že z hlediska respondentů (mužů a žen) není projev moderátora Andreje Malachova spíše klidný a vyrovnaný (viz tabulka 23). Kromě toho, velký počet respondentů ve svých odpovedích na otázky AMC 2, AMC 3, AMC 6, AMC 14 , AMC 15, AMC 16 volí varianty 4 nebo 5, což znaměná, že podle názoru velkého počtů dotazováných (mužů a žen), se Andreje Malachov stylově obléká, má bohatou slovní zásobu a bezchybný jazykový projev. Kromě toho projev a gestikulace tohoto moderátora jsou spíše expresivní a výrazné (viz tabulka 23). III.2.2.5.2. Lolita Miljavskaja Tabulka 24: Seřazené průměrné hodnoty (charakteristiky konunikačního projevu Lolity Miljavské)
Otázky LMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný LMC17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu... LMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LMC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) LMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) LMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový LMC 5 Intonace moderátora (ky) je bohatá LMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá LMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná LMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou LMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický LMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) LMC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo LMC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) LMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost LMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní
Muži Ženy 2,86 2,54 2,86 2,86 3,90 3,88 2,71 3,02 3,01 3,13 3,10 3,19 3,18 3,18 3,04 3,19 3,20 3,35 3,26 3,31 3,35 3,37 3,38
Celkem 2,66 2,86 2,89 2,91 3,09 3,16
3,29 3,30 3,40 3,37 3,40 3,39 3,47 3,47 3,51 3,53 3,62
3,25 3,26 3,2749 3,31 3,33 3,37 3,40 3,42 3,45 3,48 3,54
Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů na otázky LMC 3, LMC 5, LMC 6, LMC 8, LMC 9, LMC 10, LMC 11, LMC 12, LMC 13, LMC 14, LMC 16 se blíží hodnotě 3 („neutralní“). Přesto velký počet respondentů ve svých odpovedích na otazku LMC 8 volí varianty 1 nebo 2, což v našem případě znamená, že z hlediska velkého počtů dotazovaných (mužů a žen) není projev moderátorky Lolity Mijavské klidný a vyrovnaný (viz tabulka 24). Kromě toho, v odpovědích respondentů na otázky LMC 3, LMC 5, LMC 6, LMC 9, LMC 10, LMC 11, LMC 12, LMC 13, LMC 14, LMC 16 volí velký počet 49
V případech označených žlutou barvou je prokázán signifikantní rozdíl v odpovědích mužů a žen
146
respondentů varianty odpovědí 4 nebo 5, což znamená, že z hlediska velkého počtu mužů a žen má moderátorka Lolita Miljavskaja bohatou slovní zásobu, charisma a zvláštní kouzlo. Kromě toho tato moderátorka spíše
respektuje své hosty, chová se k ním s úctou a je
kreativní, nápaditá. Co se týče verbálních a neverbálních vlastností této moderátorky, je její projev výrazný a dynamický, intonace a gestikulace Lolity Miljavské jsou dost expresivní a výrazné. Velká skupina dotazovaných také souhlasí s tím, že Lolita Miljavskaja je silná osobnost, vtipná, kreativní a má charisma, zvláštní kouzlo (viz tabulka 24). III.2.2.5.3. Vladimír Molčanov Tabulka 25: Seřazené průměrné hodnoty (hodnocení Vladimíra Molčanova )
Otázky VMC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) VMC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) VMC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický VMC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná VMC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní VMC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá VMC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu... VMC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) VMC 5 Intonace moderátora (ky) je bohatá VMC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) VMC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo VMC 14 Moderátor (ka) je komunikativní VMC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou VMC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný VMC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost VMC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) VMC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový
Muži Ženy Celkem 2,28 2,59 2,47 2,83 2,69 2,75 2,71 2,80 2,77 2,76 2,91 2,85 2,88 2,81 2,87 2,88 2,95 2,92 2,71 3,05 2,92 2,92 2,94 2,93 3,02 3,03 3,02 3,00 3,07 3,04 2,98 3,09 3,05 3,19 3,09 3,13 3,35 3,07 3,18 3,10 3,26 3,20 3,29 3,16 3,21 3,25 3,43 3,36 3,55 3,28 3,38
Stejně jako v předcházejících připadech, průměry v odpovědích respondentů
na
otázky VMC 7, VMC 8, VMC 9, VMC 15, VMC 16 se blíží k neutralní hodnotě. Přesto respondenti ve svých odpovědích na otázku VMC 7 volí položky 1 nebo 2, což v našem případě znamená, že z hlediska velkého počtů mužů a žen je projev moderátora Vladimíra Molčanova spíše formální (viz tabulka 26). Kromě toho v odpovědích respondentů na otázky VMC 8, VMC 9, VMC 15, VMC 16 volí velký počet respondentů varianty odpovědí 4 nebo 5, což poukazuje na to, že podle velkého počtů dotazováných obou pohlaví je Vladimír Molčanov silná osobnost, má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči)) a bohatou slovní zásobu. Podle velkého počtu respondentů je také projev tohoto moderátora klidný a vyrovnaný (viz tabulka 25).
147
III.2.2.5.4. Lika Kremer Tabulka 26: Seřazené průměrné hodnoty (charakteristiky komunikačního projevu Liki Kremerové)
Otázky LKC 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) LKC 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický LKC 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu... LKC 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo LKC 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) LKC 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá LKC 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) LKC 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný LKC 5 Intonace moderátora (ky) je bohatá LKC 9 Moderátor (ka) je silná osobnost LKC 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná LKC 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní LKC 14 Moderátor (ka) je komunikativní LKC 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) LKC 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový LKC 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou LKC 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči)
Muži Ženy Celkem 2,83 2,87 2.86 3,00 2,80 2.87 2,86 2,89 2.88 2,87 2,94 2.91 3,05 2,89 2.95 3,14 2,97 3.03 3,11 2,98 3.03 3,16 3,03 3.08 3,16 3,06 3.10 3,22 3,05 3.11 3,05 3,15 3.12 3,23 3,18 3.20 3,22 3,15 3.22 3,32 3,22 3.25 3,41 3,19 3.27 3,76 3,08 3.33 3,54 3,29 3.38
Průměrné hodnoty v odpovědích respondentů na otázky LKC 2, LKC 7, LKC 12, LKC 14, LKC 15, LKC 16
se blíží neutralní hodnotě. Přesto velký počet respondentů ve svých
odpovědích na otazku LKC 7 volí varianty 1 nebo 2, což v našem případě znamená, že je z hlediska velkého počtu mužů a žen projev moderátorky Liki Kremer spíše formální (viz tabulka 27). Kromě toho, v odpovědích respondentů na otázky LKC 2, LKC 12, LKC 14, LKC 15, LKC 16, velký počet dotazováných volí položky 4 a 5, což poukazuje na to, že z hlediska velkého počtů respondentů obou pohlaví moderátorka má Lika Kremer bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) a bohatou slovní zásobu. Také
podle dotazováných je tato
moderátorka spíše komunikativní a má dodrý vkus. (viz tabulka 26). III.2.2.6. Srovnání hodnocení moderátorů kyrgyzských talk show Výsledkem faktorové analýzy bylo zajištění, že ve analyzovaných datech hodnocení všech čtyř moderátorů kyrgyzských talk show se objevují dva až čtyři významné faktory, a to jsou: 1. V hodnocení Andreje Malachova „Verbální a neverbální projev moderátora“ a „Osobnostní vlastností moderátora“ 2. V hodnocení Lolity Miljavské :
„Verbální a neverbální projev moderátorky“,
„Osobnostní vlastností moderátorky“ 3.
V hodnocení Vladimíra Molčanova: „Osobnostní vlastností moderátora“, „Neverbální projev moderátora“ , „Vnější vzhled moderátora“ 148
4. V hodnocení Liki Kremerové: „Verbální projev – vnější vzhled moderátorky“ , „Neverbální projev moderátorky“ ,
„Osobnostní vlastností moderátora“ , „Kulturní
zaměření moderátora“ V hodnocení Andreje Malachova a Lolity Miljavské se vyskytují pouze dva obecné faktory: 1. „Verbální a neverbální projev moderátora“ zdůrazňující specifika projevu (mimika, gestikulaci, intonaci, jazykový projev atd.) 2. „Osobnostní vlastnosti moderátora“ zdůrazňující i osobnostně – psychologické vlastností Andreje Malachova (projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný, moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo, moderátor (ka) je vtipný(á)) . V hodnocení Vladimíra Molčanova, kromě dvou obecných faktorů „Osobnostní vlastnosti moderátora“ a „Neverbální projev moderátora“ se objevují třetí, které zdůrazňují specifika vnějšího vzhledu moderátora („Vnější vzhled moderátora“) V hodnocení Liki Kremerové se vyskytují čtyři
faktory: „Verbální projev – vnější
vzhled moderátorky“ , „Neverbální projev moderátorky“ , „Osobnostní vlastností moderátorky“ , „Kulturní zaměření moderátorky“. Z výše uvedeného vyplývá, že pří hodnocení komunikačních strategií Molčanova a Liki Kremerové jsou respondenti
Vladimíra
distinktivnější, něž tomu je ve vnímání
verbálních a neverbalních projevů Andreje Malachova a Lolity Miljavské. Pří hodnocení moderátorské strategie posledních dvou průvodců televizními pořady dotazovaní posuzují jenom celkový synkritický dojem. Vzhledem k tomu, že Andrej Malachov a Lolita Miljavskaja mají podle výsledků dotazování vetší popularitu než Vladimír Molčanov a Lika Kremer (viz kapitola „Popularita moderátorů talk show“), je logické se domnívat, že v případě vnímaní moderátorského projevů mladým kyrgyzským auditoriem platí předpoklad: „Čím větší popularitu má moderátor(ka) televizního podřadu, tím méně distinktivnější je publikum ve svém hodnocení jeho (jejího) celkového dojmu “. Nicméně naše analýza také ukázala, že v případě hodnocení verbálních a neverbálních vlastností moderátorů talk show kyrgyzští respondenti nejsou distinktivní, což se potvrzují tím, že dotazovaní z Kyrgyzstánu
mají v odpovědích na výše uvedené otázky tendence volit
neutralní položku . Výše uvedená klasifikace nám také dovolila zjistit, že podle názoru respondentů jsou si analyzovaní moderátoři kýrgyzských talk show podobní tím, že mají stejné charakteristiky v následujících položkách: 14. Moderátor (ka) je komunikativní; 16. Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový. V odpovědích na tyto otázky volí velký počet respondentů položku 4 („spíše souhlasím s daným tvrzením“). To znamená, že podle respondentů všichni analyzovaní moderátoři odpovídají výše označeným charakteristikám.
149
V tomto případě autorka této prace považuje za zbytečné uvedádět v závěru této časti odlišnosti v hodnocení kyrgyzských moderátorů, vzhledem k tomu, že tyto odlišností jsou jenom náznakové a jsou důkladně popsané ve výše uvedených
profilech každého z kyrgyzských
průvodců televizními pořady.
III.3. Srovnání hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show50 Pro srovnání a podrobnější profilování komunikačních strategií průvodců českými a kyrgyzskými talk show byla aplikovaná shluková (klastrová) analýza a také opakovaně využita analýza faktorová. III.3.1. Shluková analýza V rámci zjišťovaní diferencí a podobností mezí komunikačnimí strategiemi jednotlivých televizních moderátorů, byla provedena shluková analýza, která měla za cíl odhalit blízkost, resp. podobnost projevů českých a kyrgyzkých moderátorů. Analýza vycházela z údajů prezentovaných průměry v odpovědích mužů a žen na otázky uvedené v blocích dotazniku „B“ (viz tabulka 2) a „C“ (viz tabulka 4). Největší blízkost v obou případech v rámci sledovaných ukazatelů byla nalezená mezi moderátory kyrgyzských talk show (klastry prezentující hodnocení kyrgyzských moderátorů se shlukují v druhém kroku). Shluky prezentující hodnocení moderátorů českých talk show se vytvářejí v dalších krocích a jednotlivé případy jsou již od sebe dosti vzdálené (hodnocení moderátorských strategií českých průvodců televiznimi pořady vykazují vetší množství odlišností jak mezi sebou, tak i ve srovnání s kyrgyzskými moderátory). Výše popsaná shluková analýza potvrdila náš předpoklad o tom, že čeští respondenti vykazují ve svém hodnocení komunikační strategií televizních moderátorů větší distinktivitu než kyrgyzští dotazovaní (viz obrázky 1- 2). 51
50
Autorka dané práce si rozhodla udělat toto srovnaní na základě toho, že v průběhu analýzy (vytvoření individuálních profilů) jsme zjistili, že čeští a kyrgyzští respondenti mají tendenci hodnotit moderátorské projevy pomocí stejných kategorií. Vzhledem k tomu, že máme k dispozici jenom výše uvedená data, tohle řešení je jediné možné pro srovnání hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk-show. 51
V důsledku této analýzy je možné taktéž vytvořit předpoklad o tom, že komunikační strategie moderátorů kyrgyzských (ruských) talk show jsou si moc podobné, a proto respondenti mají tendence je hodnotit pomocí stejných kategorií. Avšak kvalitativní analýza talk show ukázala, že kyrgyzští moderátoři často používají odlišné prvky komunikační strategií pro vytvoření své individuální image. Proto autorka této práce preferuje vycházet při svých závěrech z hypotézy uvedené v textu.
150
Obrázek 1: Hierarhická shluková analýza- metoda Average Linkage (Between Groups), dendogram ( blok „B“)52 C A S E 0 5 10 15 20 25 Label Num +---------+---------+---------+---------+---------+ VM LK AM LM HP LB JK ME
7 8 5 6 2 4 1 3
─┬───┐ ─┘ ├───────────┐ ─┬───┘ ├───┐ ─┘ │ ├───────────────────────────┐ ─────────────────┘ │ │ ─────────────────────┘ │ ───────────────────────┬─────────────────────────┘ ───────────────────────┘
Obrázek 2: Hierarhická shluková analýza- metoda Average Linkage (Between Groups), dendogram (blok „C“) C A S E 0 5 10 15 20 25 Label Num +---------+---------+---------+---------+---------+ VM LK AM LM LB JK HP ME
7 8 5 6 4 1 2 3
─┬─┐ ─┘ ├───────┐ ─┬─┘ ├───────────────────────┐ ─┘ │ ├─────────────┐ ───────────┘ │ │ ───────────────────┬───────────────┘ │ ───────────────────┘ │ ─────────────────────────────────────────────────┘
III.3.2. Faktorová analýza (sémantický diferenciál) Ve faktorové analýze celého (agregovaného) souboru dat zjištěných v České republice a Kyrgyzstánu byl zvolen seznam 17 intenzivních ukazatelů (průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen na otázky uvedené v rozdílu „B“ (viz. tabulka 2). Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality vstupních ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy (viz tabulka 1). Tabulka 1: Počet uvažovaných faktorů v analýze komunikační strategie moderátorů českých a kyrgyzských talk show a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Faktory 1. Profesní dovedností - psychologické vlastností moderátora 2. Sympatie publika- kulturní příslušnost moderátora 3. Sociální zaměření moderátora
Celkem
52
Vysvětlený rozptyl (%) 37,2 30,9 22,1 90,2
Moderátoři (moderátorské strategií) propojené svislou čarou vykázaly blízkost v rámci provedené shlukové analýzy na základě vybraných ukazatelů. Čím vyšší je čiselná hodnota na škále v horní častí dendogramu, tím větší odlišnost byla zjištěna v případě hodnocení strategií televizních moderátorů.
151
Hodnota celkově vysvětlené variability je 90,2%. Tento výsledek lze brát jako velmi dobrý, a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Tabulka 2: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([1]).53
Položky
Faktory
B 1 Profesionál - Amatér B 2 Dobrý(á) - Špatný(á) B 3 Silný(á) - Slabý(á) B 4 Autorita - Kamarád(ka) B 5 Rychlý(á) - Pomalý(á) B 6 Stálý, stabilní - Přizpůsobivý(á) B 7 Hodný(á) - Zlý(á) B 8 Příjemný(á) - Nepříjemný(á) B 9 Český(á) (Kyrgyzský(á)) - Světový(á) B10 Zaměřený(á)na sebe - Zaměřený(á)na druhé B 11 Bohatý(á) - Chudý(á) B 12 Blízký(á) - Vzdálený(á) B13 Sympatický(á) - Protivný(á) B14 Přátelský(á) - Nafoukaný(á) B 15 Obyčejný(á) - Neobvyklý(á) B 16 Chytrý(á) - Hloupý(á) B 17 Lidový(á) - Aristokratický
1 .870 .855 .805 .960 .395 .769 .229 .467 .230 -.704 -.197 .498 .599 .515 -.147 .876 -.041
2 .370 .480 .436 .018 -.125 .075 .652 .752 .878 -.209 .330 .823 .705 .813 -.237 .454 .809
3 .096 .045 .279 .173 .840 -.572 -.699 -.437 .177 .453 .781 .093 .055 -.170 -.929 -.083 .406
První faktor vysvětluje 37,2 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru charakterizují profesní dovedností pruvodců
televizními pořady a jejich psychologické vlastností. Tento faktor lze označit jako
„Profesně dovedností - psychologické vlastností moderátora“ (viz. tabulka 2). Vzhledem k tomu, že v tomto faktoru má položka B10 (Zaměřený(á)na sebe Zaměřený(á)na druhé) vysokou negativní zátěž, je tento faktor bipolární. Kromě toho v tomto
případě platí předpoklad, že čím více je moderátor(ka) zaměřený(á) na sebe, tím je v menší míře tento tento průvodce televízním pořadem profesionální (viz. tabulka 2) . Druhý faktor vysvětluje 30,9 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména celkový dojem projevu moderátora a také jeho (její) kulturní příslušnost (viz obrázek 18). Tento faktor lze označit jako „Sympatie publika- kulturní příslušnost moderátora“ (viz. tabulka 2). Třetí faktor vysvětluje 22,1 % celkové variability souboru proměnných (viz obrázek 18). Položky dosahující vysokých faktorových zátěží nám charakterizují zejména sociální postavení moderátora (viz. tabulka 2). Tento faktor lze označit jako „Sociální zaměření moderátora “ . 53
Jsme si vědomi toho, že v daném případě se objevují položky, které dosahují vysokých skórů v prvním a ve druhem faktoru. Nicméně, pokládáme dané řešení za optimální z hlediska prosté struktury.
152
Vzhledem k tomu, že v tomto faktoru má položka B 7 (Hodný(á) - Zlý(á)) a B 15 (Obyčejný(á) - Neobvyklý(á))
vysokou negativní zátěž, je tento faktor bipolární . Z toho
vyplývá, že v tomto případě platí předpoklad, že čím bohatší je moderátor, tím je tento průvodce televizním pořadem v menší míře obyčejný a hodný (viz. tabulka 2) . Obrázek rozložení moderátorů podle faktorových skórů nám ukazuje, že v případě hodnocení moderátorů českých talk show je zjištěn větší rozptyl, než v případě hodnocení moderátorů kýzgyzských pořadů. Z hlediska profesionality moderátoři Jan Kraus a Marek Eben více odpovídají charakteristikám „profesionál“a „autority“, Halina Pawlowská a Libor Bouček korespondují s položkami „amatér“, „kamarád“. Co se týče moderátorů kyrgyzských
pořadů, Andrej
Malachova a Lolita Miljavská zapadají v hodnocení ze strany respondentů
pod položku
„neutralní“, Vladimír Molčanov odpovídá ve větší míře charakteristikám „profesionál“a „autorita“, Lika Kremer je hodnocená jako „amater“ a „kamarádka“ (viz obrázek 3). Ve faktoru „Sympatie publika - kulturní příslušnost moderátora (ky)“ je uspořádaní televizních osobností následující: Marek Eben , Halina Pawlowská jsou podle představ respondentů jsou více
sympatičtí a čeští. Jan Kraus se podle hodnocení respondentů blíží k položce „neutralní“,
přesto v některé míře také ve svých charakteristikách odpovídá položkám “sympatický“ a „český“.
Libor Bouček v těchto faktorech obsazuje střední pozici (podle hodnocení respondentů zapadá pod položku „neutrální“). Kyrgyzští (ruští) moderátoři(ky) Andrej Malachov, Vladimír Molčanov, Lika Kremer a Lolita Miljavskaja odpovídají ve vetší nebo menší
míře
charakteristikám „protivný“, „světový“. Přičemž Andrej Malachov v tabulce zaujímá pozici, která dost jasně ukazuje na to, že s hlediska dotazovaných tento moderátor odpovídá výše označeným charakteristikám. Tehdy když je poloha ostatních pruvodců televizními pořady blízká středu, znamená to, že tito moderátoři (ky) jsou často hodnocení položkou „neutralní“ (viz obrázek 3) .
153
Obrázek 3: Rozložení moderátorů podle faktorových skórů
54
„egocentrický amatér“
„špičkový profesionál“
„vzdálený“
„sympatický + blízký“
III.3.3. Faktorová analýza (verbální a neverbální charakteristiky projevů moderátorů ) Ve faktorové analýze dat zjištěných v České republice
a Kyrgyzstánu
byl zvolen
seznam 17 ukazatelů (průměrné hodnoty v odpovědích můžu a žen na otázky uvedené v rozdílu „C“ (viz. tabulka 4). Výsledkem analýzy byla základní popisná statistika vstupních ukazatelů, vypočtené komunality vstupních ukazatelů, vypočtená vlastní čísla a úroveň vysvětleného rozptylu manifestních proměnných, vysvětlenou latentními faktory. Odvozena byla faktorová matice zátěží a rotovaná faktorová matice zátěží. Na jejich základě bylo provedeno vyhodnocení výsledků faktorové analýzy (viz tabulka 3). Tabulka 3. Počet uvažovaných faktorů v analýze komunikační strategie moderátorů českých a kyrgyzských talk show a sumarizovaná míra vysvětleného rozptylu
Faktory 1. Neverbální projev moderátora (ky) 2. Verbální projev- osobnostní vlastností moderátora (ky) 3. Vkus (styl oblečení) moderátora (ky) Celkem
54
Vysvětlený rozptyl (%) 47.3 36.8 8.1 92,3
V teto tabulce záporné hodnoty faktorových skóru odpovídají položkám umístěným v pravé častí sémantického diferenciálu (profesionál, autorita, sympatický atd.), ty kladné - prezentují protikladné tvrzení položkám označeným výše (amatér, kamarád, protivný atd.).
154
Hodnota celkově vysvětlené variability je 92,3%. Tento výsledek lze brát jako velmi dobrý a lze tedy prohlásit, že byl brán v úvahu dostatečný počet faktorů (vynecháním ostatních faktorů bylo ztraceno zanedbatelné množství informace). Tabulka 4: Rotovaná matice faktorových vah zátěží v prostředí SPSS ([2]).
Položky
Faktory
C 1 Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní C 2 Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) C 3 Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná C 4 Mimika moderátora (ky) je bohatá
1
2
3
-.851
.026
.101
-.088 .834
.234 -.454
.963 -.203
.974
-.124
-.125
.953
.252
-.032
.980 .378 -.351 .538 .605 .943
-.135 -.865 .908 .796 .727 -.101
-.018 .156 .209 .067 .047 .164
-.290
.758
-.067
.906 .855 .065
.357 .326 .955
.061 .226 .278
.374
.889
.248
.450
.800
.307
C 5 Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá C 6 Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický C 7 Projev moderátora je neformální (mladistvý) C 8 Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný C 9 Moderátor (ka) je silná osobnost C 10 Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo C 11 Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) C 12 Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou C 13 Moderátor (ka) je vtipný(á) C 14 Moderátor (ka) je komunikativní C 15 Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) C 16 Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový C 17 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky
První faktor vysvětluje 47,3 % celkové variability souboru proměnných. Položky dosahující vysokých faktorových zátěží v tomto faktoru charakterizují zejména specifiku neverbálního projevu průvodců televizními pořady. Tento faktor lze označit jako „Neverbální projev moderátora (ky)“ (viz tabulka 4). Vzhledem k tomu, že v tomto faktoru má položka moderátora (ky) je atraktivní)
C1 (Vnější (fyzický) vzhled
vysokou negativní zátěž, je tento faktor bipolární . Z toho
vyplývá, že v tomto případě platí předpoklad, že čím expresivněji je neverbální projev moderátora (ky), tím méně je jeho (její) vnější (fyzický) vzhled atraktivní (viz tabulka 4) . Druhý faktor vysvětluje 36,8 % celkové variability souboru proměnných. Naznačené ukazatele nám charakterizují zejména specifiku verbálního projevu moderátora(ky) a také jeho (její) osobnostně – psychologické vlastnosti. Tento faktor lze označit jako „Verbální projevosobnostní vlastností moderátora(ky)“.
155
Vzhledem k tomu, že v druhem faktoru má položka
C7 (Projev moderátora je
neformální (mladistvý) vysokou negativní zátěž, je tento faktor bipolární . V tomto případě platí předpoklad, že čím neformálnější je projev moderátora (ky), tím méně odpovídá tento (tato) průvodce (průvodkině)
televizní talk show ostatním
charakteristikám uvedeným v tomto
faktoru. Třetí faktor vysvětluje 8,1 % celkové variability souboru proměnných (viz obrázek 18). Položka dosahující vysokých faktorových zátěží nám charakterizuje vkus (styl oblečení) moderátora (viz tabulka 4). Tento faktor lze označit jako „Vkus (styl oblečení) moderátora (ky) “. Obrázek rozložení moderátorů podle faktorových skórů nám ukazuje, že v případě hodnocení moderátorů českých talk show je zjištěn větší rozptyl, než v případě hodnocení průvodců kýzgyzskými (ruskými) pořady. Ve faktoru „Neverbální projev moderátora (ky)“ je uspořádaní televizních moderátorů následující: Jan Kraus a Halina Pawlowská mají podle představ respondentů ve větší nebo menší míře expresivní neverbální projev. Přičemž moderátor Jan Kraus má mnohém expresivnější neverbální projev než ostatní sledovaní moderátoři. Naopak Libor Bouček a Marek Eben nejsou výrazní ve svém
neverbálním projevu. Co se týče kyrgyzských moderátorů, Lika Kremer, Vladimír Molčanov a Andrej Malachov nemají podle hodnocení dotazovaných expresivní neverbální projev. Naopak Lolita Milavskaja má nejspíše vyrázný neverbální projev. Pokud se v tomto faktoru výše uvedení moderátoři nacházejí blíže ke střední pozici, ukazuje to na to, že v odpovědích na otázky obsažených v tomto faktoru převažuje při hodnocení neverbálních projevů daných televizní „hvězd“ celková tendence k průměru (viz obrázek 4). Co se týče verbálních charakteristik moderátorů je v tomto případě, podle hodnocení respondentů , jazykový projev původců televizními pořady Jana Krause, Haliny Pawlowské, Marka Ebena více klidný, vyrovnaný a bezchybný. Přičemž jazykový styl Marka Ebena se odlišuje maximální „formalitou“ ve smyslu vytříbenosti, kultivovanosti a dodržování pravidel. Kromě toho tito moderátoři jsou ve svých rozhovorech orientovaní spíše na českou kulturu. Naopak jazykový projev Libora Boučka je neformální a v svých rozhovoréch se tento moderátor na českou kulturu neorientuje. Co se týče moderátorů kyrgyzských pořadů, Andrej Malachov, Lolita Miljavská a Lika Kremer jsou ve svém neverbálním projevu spíše neformální a v svých rozhovorech jsou tito moderátoři spíše kosmopolitně orientovaní. Vladimír Molčanov má podle dotazovaných klidný a vyrovnaný jazykový projev a je spíše zaměřen na „místní“ (kyrgyzskou) kulturu. Přesto v tomto faktoru všichni kyrgyzští moderátoři obsazují pozici, která je blízká nulové položce. To znamená, že
velký počet respondentů v odpovědi na otázky obsazené
v tomto faktoru volí při hodnocení verbálního projevu kyrgyzských „neutrální“(viz obrázek 4) . 156
moderátorů položku
Obrázek 4: Rozložení moderátorů podle faktorových skórů
55
EXPRESIVNÍ PROJEV
KOMUNIKATIVNÍ OSOBNOST
55
V teto tabulce kladné hodnoty faktorových skóru odpovídají pozitivní odpovědí (souhlasem s tvrzením) na tvrzení uvedeným v rozdílu „C“.
157
ZÁVĚRY: V teto práci jsme se zabývali percepcí moderátorského televizního projevu mladým publikem. Naše analýza prokázala, že percepce televizního projevu je ovlivněna jak pohlavím a kulturním zázemím (v tom zejména studovaným oborem) samotného diváka, tak i celkovou imagí moderátora televizního pořadu. Kromě toho hraje u televizního diváka (ve našem případě u mladého publika) v procesu formování přestav o určité televizní osobností významnou roli nejen viditelná (formální) stránka moderátorského projevu, resp. verbální a neverbální chování, ale také jeho osobnostní charakteristiky (profesionalita, kulturní zaměření, individuálně – psychologické charakteristiky atd.) . Pro detailnější prezentaci výsledků našeho výzkumů se obrátíme k předpokladům, které posloužili jako základ pro naše bádání: 1. Jednotliví moderátoři talk show používají mnohovrstevný jazyk i různý poměr verbálních a neverbálních složek Vzhledem k tomu, že všichni moderátoři prezentovaní v našem výzkumu jsou průvodčími
televizními talk show (žánr
organizovaný kolem rozhovoru a na něm zcela
vystavěný) a mají za cíl oslovit co nevetší množství diváků, všichni výše uvedené televizní osobnosti používají ve svém vypravení mnohovrstevný jazyk (pohybují se v neutrální jazykové rovině až v rovině hovorové). Kromě toho se od sebe liší jak čeští, tak i kyrgyzští moderátoři a moderátorky svým neverbálním a verbálním projevem (např. intenzitami svých verbálních a neverbálních projevů). Jan Kraus a Halina Pawlowská mají podle představ respondentů ve větší nebo menší míře expresivní neverbální projev. Přičemž moderátor Jan Kraus má mnohém expresivnější neverbální projev než ostatní sledovaní moderátoři. Naopak Libor Bouček a Marek Eben nejsou ve svém neverbálním projevu nijak výrazní. Co se týče kyrgyzských moderátorů, Lika Kremer, Vladimír Molčanov a Andrej Malachov
nemají podle hodnocení dotazovaných expresivní
neverbální projev. Naopak Lolita Milavskaja má nejspíše vyrázný neverbální projev. Přesto se v tomto faktoru výše uvedení moderátoři nacházejí blíže ke střední pozicí, což ukazuje na to, že v odpovědích na otázky obsažené v tomto faktoru “ převažuje při hodnocení neverbálního projevů
daných televizní „hvězd celková tendence k průměru (viz kap
III.3. Srovnání
hodnocení komuníkačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show). Co se týče verbálních charakteristik moderátorů, v tomto případě podle hodnocení respondentů je jazykový projev původců televizními pořady Jana Krause, Haliny Pawlowské a Marka Ebena více klidný, vyrovnaný a bezchybný. Přičemž jazykový styl Marka Ebena se odlišují maximální „formálitou“ ve smyslu vytříbenosti, kultivovanosti a dodržování pravidel. Kromě toho jsou tito moderátoři ve svých rozhovorech orientovaní spíše na českou kulturu. Naopak jazykový projev Libora 158
Boučka je neformální a ve svých rozhovorech se tento moderátor na českou kulturu neorientují. Co se týče moderátorů kyrgyzských pořadů, Andrej Malachova, Lolita Miljavská a Lika Kremer jsou ve svém neverbálním projevu spíše neformální a ve svých rozhovorech jsou tito moderátoři spíše kosmopolitně orientovaní. Vladimír Molčanov má podle dotazovaných klidný a vyrovnaný jazykový projev a je zaměřen spíše na „místní“ (kyrgyzskou) kulturu (viz kap. (viz. kap.III.3. Srovnání hodnocení komuníkačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show) . 2. Zvláštní distinktivní význam má neverbální komunikace a celkový image moderátora V průběhu našeho výzkumu se osvědčilo to, že jsme se nedrželi jenom viditelné (formální) stránky moderátorského projevu, ale také uvažovali o tom, jaký vliv mají osobnostní vlastností moderátora na proces vytvoření jeho celkové image (viz. kap. III.1. Osobnostní charakteristiky moderátorů a moderátorek talk show (analýza odpovědí na otázky uvedené v oddílu dotazníku „B“ (sémantický diferenciál)).
Naše analýza ukázala, že ve procesu
formování představ o televizní osobnosti hrají významnou roli nejenom určité technické aspekty projevů (resp. neverbální chování), ale také takové osobnostní charakteristiky jako profesionalita, kulturní zaměření, individuálně – psychologický profil atd. Proto je o neverbální komunikaci možné uvažovat jako o jedné ze součástí celkové image moderátora, nikoliv jako o „rozhodující složce“, podle které divák určuje individuální povahu televizní osobnosti. 3. Styl
komunikace
se
přizpůsobuje
formátu
a
publiku,
studenti
budou
diferencovaně posuzovat jednotlivé styly V našem případě nemáme důvod uvažovat o nějaké typologii televizních moderátorů podmíněné určitým formátem . Je to dáno tím, že všichny sledované televizní osobnosti vystupují v žánru talk show. Přesto se jako úspěšná osvědčila úvaha o tom, že televizní moderátoři používají odlišné komunikační strategie v rámci konkrétního žánru, což slouží jako základ pro vytvoření individuální image. 4. Percepce moderátora je ovlivněna pohlavím, studovaným oborem a věkem Naše analýza ukázala, že percepce moderátora televizní talk show je v určitém ohledu ovlivněná jak pohlavím a věkem, tak i studovaným oborem. V tomto případě je důležité říci, že počet odlišností vyskytujících se v hodnocení
jednotlivých strategií a podmíněných výše
uvedenými sociálními charakteristikami je závislý na specifice projevů určitého moderátora. Například v případě hodnocení komunikačních strategií moderátorů Marka Ebena a Vladimíra Molčanova (styl těchto moderátorů se odlišuje maximální „formalitou“ ve smyslu vytříbenosti, kultivovanosti a dodržování pravidel) se rozdíly v posudcích respondentů (podle pohlaví, oborů a věku)
skoro nevyskytují. A naopak v případě hodnocení komunikačních
strategií české
moderátorky Haliny Pawlowské a ruské průvodkyně televizním pořadem Lolity Miljavské se 159
vyskytuje dost velký počet rozdílů podmíněných sociálním postavením samotného diváka. Pro ilustraci tohoto tvrzení uvedu část analýzy z příslušné kapitoly: „Rozdíly v odpovědích mužů a žen (hodnocení komunikační strategie Haliny Pawlowské) Podle odpovědí respondentů na výše uvedené otázky je vidět, že na rozdíl od mužů (muži preferují v odpovědi na tyto otázky volbu položky „neutrální“) většina žen hodnotí projev a gestikulaci Haliny Pawlowské jako expresivní a výrazný. Kromě toho, podle dotazováných žen má tato moderátorka charisma a zvláštní kouzlo. Ženy se také shodují v názoru, že daná průvodkyně televizním pořadem
má bezchybný jazykový projev,
bohatou slovní zásobu a
bohatou intonace.“ (Viz kap. III.2. „Verbální a neverbální charakteristiky komunikační strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show“) 5. Percepce moderátorů v ČR a KR vykazuje jak podobnosti, tak významné interkulturní odlišnosti Faktorová analýza dat zjištěných v České republice
a Kyrgyzstánu (průměry v
odpovědích mužů a žen na otázky uvedené v blocích dotazníku „B“ a „C“) ukázala, že jak čeští, tak i kyrgyzští respondenti mají tendence hodnotit televizní moderátorský projev podobným způsobem (podle určitého schématu) . Výsledkem faktorové analýzy sémantického diferecialu bylo zajištění, že v analyzovaných datech hodnocení čtyř moderátorů českých talk show a čtyř moderátorů kyrgyzských talk show se objevují tři významné faktory, kterými jsou: 1. „Profesní dovednosti - psychologické vlastnosti moderátora“ , 2. „Sympatie publikakulturní příslušnost moderátora“ , 3. „Sociální zaměření moderátora“. Co se týká hodnocení verbálních a neverbálních specifik projevů českých a kyrgyzských moderátorů, výsledkem faktorové analýzy odpovědí na otázky uvedené v rozdílu „C“ (Verbální a neverbální charakteristiky moderátorů) jsou také tři významné faktory, a těmi jsou: 1. Neverbální projev moderátora (ky), 2. Verbální projev- osobnostní vlastnosti moderátora(ky), 3. Vkus (styl oblečení) moderátora(ky) (viz kap. III.3.Srovnání hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show). Nicméně shluková analýza, která také vycházela z údajů prezentovaných průměry v odpovědích mužů a žen na otázky uvedené v blocích dotazníku „B“ a „C“, ukázala , že čeští respondenti ve svém hodnocení komunikačních strategií televizních moderátorů vykazují větší distinktivitu než dotazovaní kyrgyzští. Klastry, prezentující hodnocení
kyrgyzských
moderátorů se shlukují v druhém kroku. Shluky prezentující hodnocení moderátorů českých talk show se vytvářejí v dalších krocích a jednotlivé případy jsou od sebe již dost vzdálené (hodnocení moderátorských strategií českých průvodců televizními pořady vykazuje vetší množství odlišností jak mezi sebou, tak i ve srovnání s kyrgyzskými moderátory) (viz kap.
160
III.3.Srovnání hodnocení komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show). V tomto případě je také možné udělat předpoklad o tom, že komunikační strategie moderátorů kyrgyzských talk show jsou si moc podobné, a proto mají respondenti tendence hodnotit je pomocí stejných kategorií.
Avšak kvalitativní analýzy talk show
ukázaly, že
kyrgyzští (ruští) moderátoři často používají odlišné prvky komunikační strategie pro vytvoření své individuální image. Proto autorka této práce preferuje vycházet při svých závěrech z první výše uvedené hypotézy. 6. Míra popularity může ovlivňovat selektivitu percepce V hodnocení komunikačních strategií českými a kyrgyzskými respondenty existuje tendence, která může být popsaná pomoci následujícího tvrzení: „Čím větší popularitu má moderátor televizního podřádu, tím méně distinktivnější je publikum v hodnocení jeho celkového dojmu “. Výše uvedená tendence se výrazněji projevuje u kyrgyzských respondentů. Faktorová analýza dat (odpovědí mužů a žen na otázky uvedené v bloku dotazníku „B“) ukázala, že při hodnocení respondentů jsou komunikační strategie Vladimíra Molčanova a Liki Kremerové distinktivnější (objevují se tři až čtyři faktory), než tomu je ve případě vnímaní verbálních a neverbálních projevů Andreje Malachova a Lolity Miljavské (objevují se jenom dva faktory). Pří hodnocení moderátorské strategie posledních dvou průvodců televizními pořady dotazovaní posuzují jenom celkový synkretický dojem. Andrej Malachov a Lolita Miljavskaja podle výsledků dotazování mají vetší popularitu než Vladimír Molčanov a Lika Kremer (viz kap. „Popularita moderátorů talk show“). Čeští respondenti jsou distinktivnější při hodnocení komunikační strategie
Haliny
Pawlowské, Marka Ebena a Libora Boučka (první faktor vysvětluje jenom 16% až 22 % poměnných), než v při hodnocení projevu Jana Krause (první faktor vysvětluje 33 % poměnných). Jan Kraus má podle výsledků dotazování větší popularitu (viz. kap. II.3.1. Popularita moderátorů talk show (Česka republika a Kyrgyzstán)) než ostatní tři televizní moderátoři. Ve závěru této práce je také nutné podotknout, že výše uvedené závěry jsou platné v kontextu analýzy provedené autorkou této práce. Pro ověření toho, zda naše hypotézy platí pro populace jiných věkových kategorií a v případě analýzy moderátorských strategií televizních osobností angažovaných v jiných televizních žánrech, je zapotřebí provést další výzkumy, což v našem případě nebylo možné realizovat. Ostatně také některé další rýsující se možnosti využití shromážděné datové báze byly limitovány obvyklým rozsahem
doktorské práce. Ověření
vhodnosti vyvinuté metodiky považujeme za nezanedbatelný přínos práce.
161
SEZNÁM LITERATURY: 1.
Argyle, Michael; Dean, Janet. Eyes Contact, Distance and Affiliation, In: Sociometry. 1965, vol. 28, s. 289-304.
2.
Artěmov,Viktor. Komunikativnaja príroda usnoj reči, Zeitschrift fur Phonetik und Kommunikationsforschung. 1964, vol. 17, s. 213 – 216.
3.
Atkinson, J. Maxwell. Our Master’s Voise: the language and body language of politics. London: Methuen, Rout ledge, 1990. ISBN 978-0-415-01875-3.
4.
Auer, Peter. The Contextulization of Language: Approach to contextualization. Amsterdam: Benjamins, 1992. ISBN 9027250340
5.
Barry, Ann Marie Seward. Visual Intelegence: Perception, Image and Manipulation in Visual Comunication. New York: State University of New York Press, 1997. ISBN 0791434354.
6.
Burton, Graeme; Jirák, Jan. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal, 2001, ISBN 80-85947-67-6.
7.
Croteau, David; Hoynes, William. Media Society: industries, images and audiences. London: Pine Forge Press, 2002. ISBN 0761987738.
8.
Černoušek, Michal. Psychologie životního prostředí. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 807066-550-5
9. 10.
Černý, Jiří. Malé dějiny lingvistiky. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-908-9. Čmejrková, Světla. Humor v české reklamě. In: Gajdova, K (ed.): Swiat humoru. Opole, Uniwersytet Opolský, 2000. s. 305 – 312.
11.
Čmejrková, Světla. Reklama a intertextualita aneb „Vlasy dělají člověka“ In: Gajdova, K (ed.): Stylistika IX (Česká stylystýka). Opole, Uniwersytet Opolský, 2000, s. 117– 136.
12.
Čmejrková, Světla; Hoffmannová, Jana. Jazyk, média, politika. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1034-3.
13.
Čmejrková, Světla. Čeština mediální: mluvená a psaná. In: Přednášky z XLIX. běhu letní školy slovanských studií. Praha: FFUK 2006 , s. 47 – 63.
14.
Daneš, František. Intonace a věta ve spisovné češtině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957.
15.
Darwin, Charles: Výrazy emocí u člověka a u zvířat. Praha: ČSAV, 1964. ISBN 2650232463.
16.
Delhees, Karl H. Soziale Kommunikation, Psychologische Gnmdlagen fur dasMiteinander in der modernen Gesellschaft. Opladen: Westdeutscher Verlag, 1994. 162
ISBN 027598055. 17.
Eilb-Eibesfeldt, Irenaus. Die Bilologie des menschlichen Verhaltens; Grnndriss de Humanethologie, Munchen — Zurich: Piper, 1984. ISBN 3492039871.
18.
Epstein, Jean. Poetika obrazů. Praha: Herman § synové, 1997. ISBN 80-238-1138-6
19.
Fairclough, Norman. Analysing Discourse: Textual Analysis for Social Research. London: Routledge, 2003. ISBN 0415258926.
20.
Forgas, P. Joseph. Soziale Interaktion und Kommunikation; Eine Einfuhrung in die Sozialpsychologie. Weinheim: Psychologie Verlags Union, 1999. ISBN 3621271457.
21.
Foret, Miroslav. Komunikace s veřejností. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80210-1034-7.
22.
Hayesová, Nicky. Základy sociální psychologie, Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-7639.
23.
Hoffmanová Jana; Mülerová, Olga. Jak vedeme dialog s institucemi. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0446-7.
24.
Hogg, A. Michael; Vaugham, M. Graham. Social Psychology. London: Practice Hall Europe, 1998. ISBN 0273686992.
25.
Holland, Patricia. When a woman reads the news, In: Turningit On-areader in women and media, Helen Baehr - Ann Gray (ed.), New York, London: Arnold, Martin's Press, 1996. ISBN : 0340632208 0340613963.
26.
Kaplan, E.Ann. Whose Imaginary? The Televisual Apparatus, The Female Body and Textual Strategies in Select Rock Videos on MTV, In: Female spectators, Looking atfilm and television, E.Deidre Pribram (ed.). London, New York, Verso, 1988. ISBN 0-86091-204-3, 0-86091-922-6.
27.
Khelerová, Vladimíra. Komunikační dovednosti manažera. Praha: Grada, 1995. ISBN 807169-223-9.
28.
Klein, Zděnek. Atlas sémantických gest. Praha: Hz Editio, 1998. ISBN 80-86009-21-1
29.
Kohout, Jaroslav. Rétorika; Umění mluvit a jednat s lidmi, Praha: Management Press, 1999. ISBN 80-7261 -072- 4.
30.
Křivohlavý, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. Praha: Svoboda, 1988. ISBN 25-095-88.
31.
Леонтьев, Алексей. Психология речевого воздействия: 2-е изд.. Москва: Политиздат, 1992. ISBN 0521291658.
32.
Леонтьев, Алексей. На экране – человек. Москва: Политиздат, 1990. ISBN 0387975870 163
33.
Lewis, Chris. Multimédia. Praha : Ikar, 1998. ISBN 80-7202-287-3.
34.
Lewis, David. Tajná řeč těla. Praha: Victoria Publishing, 1993. ISBN 80-85605-49-8.
35.
McQuail, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-200-9
36.
Meca, Victor. Neverbální elementy v televizních politických pořadech: Diplomová práce. Praha: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 2000.
37.
Miller, David L. The individual and the Social Self by George Herbert Mead: Unpublished Essays by G.H. Mead, Chicago: University of Chicago Press, 1982. ISBN 0-292-72700-3
38.
Morris, Desmond. Body Watching: A Field Guide of the Human Species. New York: Crown Publishers Inc, 1985. ISBN 0517558149
39.
Mortensen, C. David. Communication: The study of Human Interaction. Wisconsin: University of Wisconsin, 1972. ISBN 978-0070433953
40.
Nakonečný, Milan. Sociální psychologie. Praha: Svoboda, 1970. ISBN 990001806X
41.
Osvaldová, Barbora; Halada, Jan a kol.: Encyklopedie praktické žurnalistiky, Praha: Nakladatelství Libri, 1999. ISBN 80-85983-76-1.
42.
Osvaldová, Barbora; Halada, Jan. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-108-6
43.
Osgood, Charles E.; Suci, George a Tannenbaum, Percy. The Measurement of Meaning. Illinois: University of Illinois Press, 1963. ISBN 0-252-74539-6
44.
Petřík, Stanislav. Hluboký tón v češtině: In: Slovo a Slovesnost, 1935, roč. 1, č. 4, str. 203 -212.
45.
Renzetti, Claire M. ; Curran, Daniel J.Ženy, muži a společnost. z anglic.orig. Women, Men and Society. Boston: Allyn and Bacon, 1999. přel. Petr Pavlík, Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0525-2.
46.
Svatuška, Ladislav. Vedoucí potřebuje informace. Praha: Svoboda, 1971.
47.
Thompson, John B. Média a modernita: sociální teorie médií. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0652-6
48.
Trost, Pavel. Česká práce o větně intonaci. In: Slovo a Slovesnost, 1939, roč. 5, str. 99 – 103.
49.
Vágner, Ivan. Televizní zprávy - psychický nátlak?. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-180-0
50.
Vávra, Václav. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-128-0
51.
Vybíral, Zbyněk. Úvod do psychologie komunikace. Hradec Králové: Fakulta řízení a IT: VŠ pedagogická v Hradci Králové, 1997. ISBN 80-7041-002-7
164
52.
Vybíral, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178291-2
53.
Watzlawick, Paul; Bavelasová, Janet; Beavin, Don D. Jackson. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. Hradec Králové : Konfrontace, 1999. ISBN 80-86088-04-9.
Elektronické dokumenty: 54.
Aleš, Harazim: Top 5: Nejlepší čeští televizní moderátoři, 1.12.2006 [online]. XAtlas, c1996-2009 [cit. 2008-2-2.]. Dostupné z WWW: .
55.
Top 10 – ČT1 (Dospělé 15 +), 5.3.2007 [online]. ATO – Mediaresearch, c2007-2009 [cit. 2008-2-2.]. Dostupné z WWW: .
56.
Самыми популярными телеканалами в столице Кыргызстана по итогам июля 2007 года стали НБТ, Первый канал и Пирамида, 15.8.2007 [online]. Broadcasting, c20032008 [cit. 2008-2-21.]. Dostupné z WWW: .
57.
Аудитория СМИ 2007, 17.03.2007 [online].M’Adgroup, c2007-2008 [cit. 2008-2-21.]. Dostupné z WWW: .
Televizní pořady: 58.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 03.05.2006.
59.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 10.01.2006
60.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 17.01.2006
61.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 24.01.2006
62.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 31.01.2006.
63.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 08.02.2007.
64.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 15.02.2007.
65.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 01.03.2007.
66.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 08.01.2007.
67.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 15.01.2007.
68.
Na Plovarně. Česká televize 1.31.05.2005.
69.
Na Plovarně. Česká televize 1.6.06.2005.
70.
Na Plovarně. Česká televize 1.7.05.2006.
71.
Na Plovarně. Česká televize 1.16.05.2006. 165
72.
Na Plovarně. Česká televize 1.23.05.2006.
73.
Na Plovarně. Česká televize 1.27.01.2007.
74.
Na Plovarně. Česká televize 1.2.02.2007.
75.
Na Plovarně. Česká televize 1.9.02.2007.
76.
Na Plovarně. Česká televize 1. 13.02.2007.
77.
Na Plovarně. Česká televize 1.20.02.2007.
78.
T-musik. Očko. 28.03.2007.
79.
T-musik. Očko. 4. 04.2007.
80.
T-musik. Očko. 11. 04.2007.
81.
T-musik. Očko. 18. 04.2007.
82.
T-musik. Očko. 25.04.2007.
83.
T-musik. Očko. 3.05.2007.
84.
T-musik. Očko. 10.05.2007.
85.
T-musik. Očko. 17.05.2007.
86.
T-musik. Očko. 24.05.2007.
87.
T-musik. Očko. 31.05.2007.
88.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 25.02.2005.
89.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 18.03.2005.
90.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 1.05.2007.
91.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 4.05.2007.
92.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 9.05.2007.
93.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 13.05.2007.
94.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 18.05.2007.
95.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 22.05.2007.
96.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 25.05.2007.
97.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 29.05.2005.
98.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 13.08.2007.
99.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 14.08.2007.
100.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 15.08.2007.
101.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 16.08.2007.
102.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 17.08.2007.
103.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 18.08.2007.
104.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 20.08.2007.
105.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 21.08.2007.
106.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 22.08.2007. 166
107.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 23.08.2007.
108.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 15.10.2006.
109.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 16.10.2006.
110.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 17.10.2006.
111.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 20.10.2006.
112.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 21.10.2006.
113.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 22.10.2006.
114.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 23.10.2006.
115.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 24.10.2006.
116.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 27.10.2006.
117.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 28.10.2006.
118.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 09.08.2007.
119.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 13.08.2007.
120.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 15.08.2007.
121.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 20.08.2007.
122.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 22.08.2007.
123.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 27.08.2007.
124.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 3.08.2007.
125.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 5.08.2007.
126.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 10.08.2007.
127.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 17.08.2007.
Televizní pořady (citované): 128.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 06.12.2005.
129.
Banánové rybičky. Česká televize 1. 03.01.2006.
130.
Na Plovarně. Česká televize 1.31.05.2005.
131.
T-musik. Očko. 31.05.2007.
132.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 25.02.2005.
133.
Uvolněte se, prosím. Česká televize 1. 18.03.2005.
134.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 13.08.2007.
135.
Лолита без комплексов. Общественное российское телевидение 18.08.2007.
136.
Пусть говорят. Общественное российское телевидение 15.10.2006.
137.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 09.08.2007.
138.
Частная жизнъ. Российское телевидение и радио 13.08.2007.
167
Abstrakt V teto práci jsme se zabývali percepcí moderátorského televizního projevu mladým publikem. Autorka dané práce považuje tento námět za aktuální a přitom zatím málo prozkoumaný. Bylo by chybné tvrdit, že dříve výzkumnici nezkoumali problémy, které jsou spojené se specifikou televizních žánrů: výzkumy v tomto směru dělali známí vědci jako např. A.A.Leontjev, který napsal knihy: „Na obrazovce-člověk“ ( «На экране – человек“), „Psychologie řečového působení (vlivu)“ („Психология речевого воздействия»),
Světla
Čmejrková, k jejímž pracím patří „Čeština mediální: mluvená a psaná“. V daném směru prováděl vědecké bádání také Victor Meca, k jehož pracím patří „Neverbální elementy v televizních politických pořadech“.
Avšak toto téma se zkoumalo především z hlediska hodnocení
(především lingvistického) struktury a obsahu televizní prezentace, nikoliv z hlediska percepce moderátorského projevu publikem pomoci dotazování. Pomocí kvalitativní (obsahové analýzy komunikačních strategií moderátorů českých a kyrgyzských talk show: Jana Krause, Haliny Pawlowké, Marka Ebene, Libor Boučka, Andreje Malachova , Lolita Miljavské, Vladimíra Molčanova a Liki Kremerové ) a kvantitativní analýz (dotazování, kterého se zúčastnilo 428 respondentů z České republiky a Kyrgyzstánu) jsme zjistili, že percepce televizního projevu je ovlivněna jak pohlavím a kulturním zázemím (v tom zejména studovaným oborem) samotného diváka, tak i celkovou image moderátora televizního pořadu. Kromě toho hraje u televizního diváka (ve našem případě u mladého publika) v procesu formování přestav o určité televizní osobností významnou roli nejen viditelná (formální) stránka moderátorského projevu, resp. verbální a neverbální chování, ale také jeho osobnostní charakteristiky (profesionalita, kulturní zaměření, individuálně – psychologické charakteristiky atd.). Faktorová analýza dat zjištěných v České republice
a Kyrgyzstánu, že v hodnocení
komunikačních strategií českými a kyrgyzskými respondenty existuje tendence, která může být popsaná pomoci následujícího tvrzení: „Čím větší popularitu má moderátor televizního podřádu, tím méně distinktivnější je publikum v hodnocení jeho celkového dojmu “. Kromě toho, faktorová a shluková analýzy dat zjištěných v České republice
a
Kyrgyzstánu ukázala, že nehledě na to, že jak čeští, tak i kyrgyzští respondenti mají tendence hodnotit televizní moderátorský projev podobným způsobem, čeští respondenti ve svém hodnocení komunikačních strategií televizních moderátorů vykazují větší distinktivitu než dotazovaní kyrgyzští.
Abstract: TV moderator’s image and its perception by young audience The main issue of our dissertation paper is perception of TV moderator’s image by the young audience. The problematic is relatively new and under-researched. However, it could be mistaken to state, that earlier researchers did not perform the problematic of TV presentation. This topic has being researched by such scientists as: Alexej Leontjev, Světla Čmejrková , Victor Meca etc. However, the above mentioned problematic has been researched from the viewpoint of TV presentation’s structure and content, but not from the point of audience perception. By means of qualitative (qualitative content analyses of popular Czech and Kyrgyz TV – moderators Jan Kraus, Halina Pawlowká, Marek Eben, Libor Bouček, Andrej Malachov , Lolita Miljavskaja, Vladimír Molčanov etc.) representations and quantitative analyses (questionnaire survey with participation of 428 respondents) performed in Czech Republic and Kyrgyzstan, we demonstrate how the perception of the TV moderator image can be influenced by gender factor, professional and cultural backgrounds of audience. Moreover, by means of our analyses we have found out (identified) that besides the formal (visual) aspects of TV presentation (verbal and nonverbal behaviour), the significant role in the process of formation of young audience’s opinion about the talk show moderator play the personal characteristics of the showman, such as: professionalism, psychological characteristics, cultural orientation etc. By means of factor analysis we found out that there is a common tendency in evaluations of showman communication strategies by Czech and Kyrgyz respondents. The above mentioned tendency can be presented as the following proposition: “The more popular the TV moderator is, the less distinctive is the audience in evaluation of his communication strategy“. Factor and cluster analyses of our questionnaire survey results showed, that irrespective to the fact, that respondents from Czech Republic are more distinctive in their evaluation of TV moderator’s image, than respondents from Kyrgyzstan, the representatives of both above mentioned countries have a tendency to evaluate the showman’s image (communication strategies) by using the same evaluation approach.
PŘÍLOHA A.1. MODERÁTOŘI TELEVIZNÍCH TALK SHOW - dotazník ČR
Číslo respondenta:
Ideální moderátor(ka) televizních talk show Škála odpovědí
1 Má atraktivní fyzický vzhled
1 2 3 4 5 6 7 Vnější vzhled je úplně obyčejný,
2 Má bohatou mimiku, gestikulace, intonace
1 2 3 4 5 6 7 Nemá bohatou mimiku,
3
1 2 3 4 5 6 7 Má klidný, vyrovnaný, někdy
4
(„barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) Má expresivní, dynamický, neformální projev Vede rozhovor plynule, spontánně, často a rád improvizuje
všední, nepříliš atraktivní gestikulaci, intonaci
1 2 3 4 5 6 7
docela formální projev V rozhovoru se vyhýbá spontaneitě a improvizaci (řídí se předem přepravenými otázkami)
5 Chová k svým hostům jako k protivníkům,
1 2 3 4 5 6 7 Respektuje své hosty, chová
6 Má bezchybný jazykový projev (mluví bez
1 2 3 4 5 6 7 Mluví s chybami, řada prohřešků
7
1 2 3 4 5 6 7
tlačí na ně, utočí na ně pomocí otázek
vad řeči) Používá jen spisovnou češtinu (lexiku)
se k nim s úctou, nikdy na ně neútočí pomocí otázek
8 V svých rozhovorech orientuje se na místní 1 2 3 4 5 6 7 kulturu (má orientaci na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky)
ho může „zlidšťovat“ V své řeči používá slang a žargony V svých rozhovorech orientuje se na zahraniční kulturu (má spíše kosmopolitní orientaci, životní styl a životní návyky)
Obvyklý moderátor českých televizních talk show Škála odpovědí
1
Má atraktivní fyzický vzhled
1 2 3 4 5 6 7
2 Má bohatou mimiku, gestikulace, intonace
1 2 3 4 5 6 7
3
1 2 3 4 5 6 7
4
(„barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) Má expresivní, dynamický, neformální projev Vede rozhovor plynule, spontánně, často a rád improvizuje
1 2 3 4 5 6 7
Vnější vzhled je úplně obyčejný, všední, nepříliš atraktivní Nemá bohatou mimiku, gestikulaci, intonaci Má klidný, vyrovnaný, někdy docela formální projev V rozhovoru se vyhýbá spontaneitě a improvizaci (řídí se předem přepravenými otázkami)
5 Chová k svým hostům jako k protivníkům,
1 2 3 4 5 6 7
Respektuje své hosty, chová se k nim s úctou, nikdy na ně neútočí pomocí otázek
6 Má bezchybný jazykový projev (mluví bez
1 2 3 4 5 6 7
7
1 2 3 4 5 6 7
Mluví s chybami, řada prohřešků ho může „zlidšťovat“ V své řeči používá slang a žargony V svých rozhovorech orientuje se na zahraniční kulturu (má spíše kosmopolitní orientaci, životní styl a životní návyky)
tlačí na ně, utočí na ně pomocí otázek
vad řeči) Používá jen spisovnou češtinu (lexiku)
8 V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu (má orientaci na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky)
1 2 3 4 5 6 7
Charakteristiky respondenta: Pohlaví: 1. můž 2. žena Bydlíte: 1. doma u rodičů 2. na koleji 3. denně dojíždíte 4. jinak Věk: Národnost: 1. česká 2. jiná Televizní talk show sledujete: 1. téměř denně 2. pravidelně 3. občas 4. zřídka 5. téměř ne Na televizi se díváte: 1. téměř denně 2. pravidelně 3. občas 4. zřídka 5. téměř ne
168
Číslo respondenta: A
Kód: 5
Líbí Vám tato vlastnost moderátora (ky)? ANO NE
Často
občas
ne
Dělá si legraci z projevu hostů (ironizuje) V svém vyprávění používá převážně spisovnou češtinu V svém vyprávění používá hovorovou lexiku, slangy V svém vyprávění používá cizí a odborné výrazy Vypravuje historky s prvky vulgarity
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
Jeho vlastní historky a komentáře nepostrádají vtip, dovede být opravdu zábavný Pokud vypráví sám, jde obvykle o osobní příběh, ve kterém je většinou hlavní osobou Dává přednost historkám o jiných lidech, známých, blízkých Miluje paradoxní, kuriózní historky
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
10 Tlačí (utočí) na hosté pomocí otázek,
1
2
3
1
2
11
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1 1 1
2 2 2
3 3 3
1 1 1
2 2 2
1 2 3 4 5 6 7 8 9
12 13 14 15 16 B 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 1
Jméno hodnoceného moderátora: Jan Kraus1
Dělá to:
vtipných komentářů Přibližuje se hostovi (porušuje osobní distanci), dotýká se ho Přerušuje hosty během jejích vyprávění, mění témata rozhovoru, vyvádí je z konceptu Usmívá se, tváří se za všech okolností přívětivě Pozorně poslouchá odpověď hosta Nebojí se projevit nesouhlas s hostem Působí tak, že je vzdělaný a má rozhled, že ví, o čem mluví
Řekl/a byste o něm (ní) že je: (označte na každé stupnici) Profesionál Dobrý(á) Silný(á) Autorita Rychlý(á) Stálý, stabilní Hodný(á) Příjemný(á) Český(á) Zaměřený(á) na sebe Bohatý(á) Blízký(á) Sympatický(á) Přátelský(á) Obyčejný(á) Chytrý(á) Lidový(á)
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6
7 7 7 7 7 7 7 7 7 7
1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5
6 6 6 6 6 6 6
7 7 7 7 7 7 7
Stejné bloky otázek jsou použity pro každého z čtyř českých moderátorů.
169
Amatér Špatný(á) Slabý(á) Kamarád(ka) Pomalý(á) Přizpůsobivý(á) Zlý(á) Nepříjemný(á) Světový(á) Zaměřený(á) na druhé Chudý(á) Vzdálený(á) Protivný(á) Nafoukaný(á) Neobvyklý(á) Hloupý(á) Aristokratický(á)
C
Škála odpovědí Min
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
Vnější (fyzický) vzhled moderátora (ky) je atraktivní Moderátor(ka) se stylově obléká (má dobrý vkus) Gestikulace moderátora (ky) je expresivní, výrazná Mimika moderátora (ky) je bohatá Intonace („barva“ hlasu, rychlost, plynulost, tón, síla hlasu, pomlky) moderátora (ky) je bohatá Projev moderátora (ky) je výrazný a dynamický Projev moderátora je neformální (mladistvý) Projev moderátora (ky) je klidný a vyrovnaný Moderátor (ka) je silná osobnost Moderátor (ka) má charisma, zvláštní kouzlo Moderátor (ka) je kreativní, nápaditý (á) ( neustále improvizuje) Moderátor (ka) respektuje své hosty, chová se k ním s úctou Moderátor (ka) je vtipný(á) Moderátor (ka) je komunikativní Moderátor (ka) má bezchybný jazykový projev (mluví bez vad řeči) Moderátor (ka) má bohatou slovní zásobu, je přesný a pohotový V svých rozhovorech orientuje se na místní kulturu a jazyk, stejně jako místní životní styl a životní návyky Jeho pořád sleduji, kdykoli je k tomu příležitost D 1
Kdybys mohl(a) charakterizovat styl moderátora (ký) pomocí pěti slov, jaká by byla slova (napište pět slov charakterizující moderátora ) ?
2
Co vám na něm /ní opravdu vadí, nejvíc „štve“?
3
Co byste změnil(a) na zevnějšku moderátora (ky)?
4
Kdybyste měl(a) možnost setkat se s moderátorem (-kou), co byste mu (jí) řekl (a) (předal/a nějaký vzkaz) ?
170
Max
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
1
2 3 4 5
PŘÍLOHA A.2.
Код респондента:
Идеальный (ая) ведущий(ая) телевизионных ток-шоу Шкала ответов Мин. 1 2
3
4
5
Макс. 6 7
2 Обладает богатыми мимикой, жестикуляцией,
1
2
3
4
5
6
7
интонациями Выступления ведущего(ей) экспрессивны, динамичны, неформальны
1
2
3
4
5
6
7
4 Ведет беседу (интервью) спонтанно, любит
1
2
3
4
5
6
7
5 По отношению к своим гостям занимает
1
2
3
4
5
6
7
6 В речи ведущего отсутствуют грамматические
1
2
3
4
5
6
7
7 В разговоре использует исключительно
1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
1
3
Обладает привлекательной внешностью
импровизировать
позицию оппонента, «давит на них», «атакует» каверзными вопросами
ошибки (говорит без речевых ошибок)
8
литературную лексику В своих интервью ориентируется (опирается) на местную культуру, традиции, обычаи
Внешность обычная, заурядная, не очень привлекательная Не обладает богатой мимикой, жестикуляцией, интонацией Выступления ведущего(ей) взвешены, спокойны, иногда вцелом формальны В интервью избегает импровизации и спонтанности (ведет беседу, руководствуясь заранее подготовленным планом интервью (вопросами))
Уважает гостей ток-шоу, ведет себя по отношению к ним с уважением, «атакует» каверзными вопросами В речи ведущего присутствуют ошибки В своей речи использует сленг и жаргонизмы В своих интервью ориентируется (опирается) на заграничную культуру, традиции, жизненные навыки
Обычный ведущий кыргызских (российских) ток-шоу Шкала ответов Мин. 1 2
3
4
5
Макс. 6 7
2 Обладает богатыми мимикой, жестикуляцией,
1
2
3
4
5
6
7
интонациями Выступления ведущего(ей) экспрессивны, динамичны, неформальны
1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
5 По отношению к своим гостям занимает
1
2
3
4
5
6
7
6 В речи ведущего отсутствуют грамматические
1
2
3
4
5
6
7
7
1
2
3
4
5
6
7
1
2
3
4
5
6
7
1
3
Обладает привлекательной внешностью
4 Ведет разговор (интервью) спонтанно, любит импровизировать
позицию оппонента, «давит на них», «атакует» каверзными вопросами
8
ошибки (говорит без речевых ошибок) В разговоре использует исключительно литературную лексику В своих интервью ориентируется (опирается) на местную культуру, традиции, обычаи
Внешность обычная, заурядная, не очень привлекательная Не обладает богатой мимикой, жестикуляцией, интонацией Выступления ведущего(ей) взвешенные спокойные, иногда вцелом формальные В интервью избегает импровизации и спонтанности ( ведет беседу, руководствуясь заранее подготовленным планом интервью (вопросами)) Уважает гостей ток-шоу, ведет себя по отношению к ним с уважением, никогда не «атакует» каверзными вопросами В речи ведущего присутствуют ошибки В своей речи использует сленг и жаргонизмы В своих интервью ориентируется (опирается) на заграничную культуру, традиции, жизненные навыки
Характеристики респондента: Пол: 1. мужской 2. женский Возраст: Национальность: 1. кыргыз (ка) 2. иная Место рождения: 1. уроженец (ка) Кыргызстан 2. уроженец (ка) ... Телевизионные ток-шоу смотрите: 1. почти каждый день 2. постоянно 3. иногда 4. редко 5. не смотрю Смотрю телевизор: 1. почти каждый день 2. постоянно 3. иногда 4. редко 5. почти не смотрю
171
А
Имя ведущего(ей) ток-шоу: Андрей Малахов2 Код: 1
1 2 3
Высмеивает ответ гостя передачи (иронизирует) В своей речи использует в основном литературную лексику В своей речи использует разговорную лексику, жаргонизмы, сленги В своей речи использует иностранную, профессиональную лексику Рассказывает истории с вульгарным подтекстом В процессе беседы рассказывает смешные истории из собственного опыта, дает комичные комментарии (ведущий действительно забавляет аудиторию) Часто рассказывая курьезные истории из собственного опыта (в этих историях в качестве главного героя выступает обычно сам ведущий) Предпочитает рассказывать истории о других людях (о близких, друзьях, знакомых) Любит рассказывать парадоксальные, курьезные истории «Давит» на гостей передачи «атакует» каверзными вопросами Слишком приближается к гостю (нарушает личную дистанцию), дотрагивается до гостя Перебивает гостей во время разговора, резко меняет направление разговора, дезориентирует героя программы Улыбается, всегда остается приветливым, доброжетательным Внимательно выслушивает ответы гостей ток-шоу Не боится выразить свое несогласие с гостем Производит впечатление образованного, знающего. умного человека (во время разговора производит впечатление человека, который знает то, о чем говорит)
4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Делает это: часто иногда не делает
Нравится вам эта черта ведущего (ей)? ДА НЕТ
1 1 1
2 2 2
3 3 3
1 1 1
2 2 2
1
2
3
1
2
1 1
2 2
3 3
1 1
2 2
1
2
3
1
2
1
2
3
1
2
1 1 1
2 2 2
3 3 3
1 1 1
2 2 2
1
2
3
1
2
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
1 1 1 1
2 2 2 2
B
Сказали бы вы о нем (ней), что он(она): (отметьте в каждой строке) Mин. Макс. Профессионал (ка) 1 2 3 4 5 6 7 Новичок “Хороший(ая)“ 1 2 3 4 5 6 7 “Плохой(ая)“ Сильный(ая) 1 2 3 4 5 6 7 Слабый(ая) Авторитет 1 2 3 4 5 6 7 Приятель Быстрый(ая) 1 2 3 4 5 6 7 Медленный(ая) Постоянный(ая) 1 2 3 4 5 6 7 Изменчивый(ая) (приспособленец/ка) Добрый (ая) 1 2 3 4 5 6 7 Злой(ая) Приятный (ая) 1 2 3 4 5 6 7 Неприятный(ая) Национальный (кырг.) 1 2 3 4 5 6 7 Наднациональный Направленный(ая) на 1 2 3 4 5 6 7 На других себя Богатый(ая) 1 2 3 4 5 6 7 Бедный(ая) Близкий /ая(Свой/оя) 1 2 3 4 5 6 7 Далекий/ая (чужой/ая) Симпатичный/ая 1 2 3 4 5 6 7 Отталкивающий (ая) Простой (ая) 1 2 3 4 5 6 7 Надменный(ая) Обычный(ая) 1 2 3 4 5 6 7 Необычный (ая) Умный (ая) 1 2 3 4 5 6 7 Глупый (ая) Простолюдин (из 1 2 3 4 5 6 7 Светский народа) (аристократ)
2
Stejné bloky otázek jsou použity pro každého z čtyř kyrgyzských moderátorů.
172
C
Шкала ответов Мин.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
D 1
Макс.
Внешность ведущего(ей) привлекательна Ведущий/ая стильно одет/а (обладает хорошим вкусом) Жестикуляция ведущего(ей) экспрессивна, выразительна Мимика ведущего(ей) яркая, богатая Интонация голоса ведущего богатая (мелодика речи, наличие и длительность пауз, громкость голоса, ритм речи и т. п.) Выступление ведущего(ей) экспрессивны, динамичны Образ ведущего(ей) неформальный, молодежный
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
Образ ведущего(ей) выдержанный, взвешенный Ведущий(ая) - сильная личность Ведущий(ая) обладает харизмой (харизматическая личность) Ведущий(ая) креативен (на) (постоянно импровизирует) Ведущий(ая) уважает своих гостей (относится к своим гостям с уважением) Ведущий(ая) остроумен/на (обладает чувством юмора) Ведущий(ая) коммуникабельный(ая) Речь ведущего(ей) грамотная (говорит без заметных ошибок) Ведущий обладает богатым словарным запасом, выражает свои мысли точно и ясно В своих интервью ориентируется на местные традиции, культуру и обычаи
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
1
2
3
4
5
Если бы вы имели возможность описать стиль ведущего(ей) в пяти словах, какие бы это были слова (напишите пять слов характеризующих модератора) ?
2
Что вас больше всего раздражает в ведущей(ведущем)?
3
Что бы вы изменили во внешности ведущего(ей)?
4
Если бы вы имели возможность встретиться с этим/ой ведущим/ей, что бы вы ему сказали (посоветовали)?
173
174
Std. Deviation
N
Mean
Std. Deviation
N
Mean
.207
1.198
203
2.99
1.152
150
3.05
1.316
53
.623
1.270
203
2.07
1.315
150
2.10
1.144
53
2.00
Id2
.386
1.470
198
3.49
1.500
145
3.54
1.386
53
3.34
Id3
.854
.936
203
1.81
.984
150
1.82
.793
53
1.79
Id4
.263
1.404
201
4.49
1.401
148
4.55
1.409
53
4.30
Id5
.074
1.364
202
2.30
1.261
149
2.19
1.598
53
2.58
Id6
Sign.
Celkem
Žena
Std. Deviation
N
Mean
Std. Deviation
N
Mean
Std. Deviation
N
.522
1.173
202
3.08
1.206
150
3.13
1.074
52
2.94
Muž
Mean
Ob1
Pohlaví
.330
1.340
200
3.56
1.345
148
3.58
1.336
52
3.50
Ob2
.708
1.461
199
3.27
1.467
148
3.29
1.456
51
3.20
Ob3
.692
1.295
201
3.84
1.261
149
3.87
1.399
52
3.75
Ob4
.580
1.578
201
3.61
1.527
149
3.62
1.731
52
3.56
Ob5
.794
1.387
199
4.38
1.439
147
4.37
1.239
52
4.38
Ob6
Tabulka 2: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Česká republika)
Sign.
Celkem
Žena
Std. Deviation
N
2.81
Muž
Mean
Id1
Pohlaví
Tabulka 1: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Česká republika)
PŘÍLOHA B.1.
.963
1.250
201
3.41
1.255
149
3.46
1.235
52
3.25
Ob7
.167
1.482
200
3.98
1.461
147
3.90
1.527
53
4.23
Id7
.291
1.139
201
3.62
1.182
148
3.60
1.015
53
3.68
Ob8
.670
1.139
201
3.62
1.182
148
3.60
1.015
53
3.68
Id8
175
224
N
.187
1.451
2.72
Mean
Std. Deviation
1.413
143
N
Std. Deviation
2.62
1.508
81
2.89
Mean
Std. Deviation
N
Mean
Id1
.190
1.491
223
2.69
1.395
142
2.59
1.641
81
2.86
Id2
.190
1.594
221
3.46
1.440
142
3.35
1.833
79
3.65
Id3
315
1.669
224
2.99
1.531
143
2.90
1.889
81
3.14
Id4
.193
1.849
224
4.42
1.841
143
4.55
1.856
81
4.21
Id5
Sign.
Celkem
1.472
3.52
224
1.482
Std. Deviation
Mean
N
Std. Deviation
.065
143
N
1.477
Std. Deviation
3.38
81
N
Mean
3.77
Mean
Muž
Žena
Ob1
Pohl.
.022
1.515
223
3.52
1.483
142
3.35
1.531
81
3.83
Ob2
.380
1.552
220
3.81
1.523
141
3.74
1.604
79
3.94
Ob3
.054
1.739
221
4.13
1.746
143
3.97
1.695
78
4.44
Ob4
.688
1.604
224
4.21
1.681
143
4.18
1.466
81
4.27
Ob5
Tabulka 4: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Kyrgyzstán)
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 3: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Kyrgyzstán)
.101
1.911
223
3.74
1.973
143
3.59
1.772
80
4.02
Ob6
.029
1.752
224
2.18
1.574
143
1.99
1.994
81
2.52
Id6
.872
1.555
223
4.07
1.604
142
4.08
1.474
81
4.05
Ob7
.088
1.445
223
3.53
1.410
143
3.41
1.488
80
3.75
Id7
.697
1.567
222
3.56
1.552
141
3.53
1.601
81
3.62
Ob8
.019
1.333
224
3.29
1.390
143
3.13
1.183
81
3.57
Id8
176
.494
.993
Std. Dev,
1.77
Mean
199
.983
Std. Dev.
N
146
.963
1.036
196
1.86
1.072
143
1.86
1.74
N
.941
1.026
Std. Dev. Mean
53
1.87
JKB2
53
1.85
JKB1
N
Mean
.165
1.098
197
2.07
1.077
144
2.00
1.142
53
2.25
JKB3
.127
1.412
198
2.44
1.346
145
2.35
1.564
53
2.70
JKB4
.835
1.128
199
2.01
1.076
146
2.00
1.270
53
2.04
JKB5
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std.Dev.
N
Mean
.965
1.091
199
2.48
1.097
146
2.48
1.085
53
2.47
JKC1
.184
1.027
199
3.31
1.037
146
3.37
.988
53
3.15
JKC2
.062
1.150
197
3.77
1.188
144
3.67
1.009
53
4.02
JKC3
.679
1.107
199
3.96
1.131
146
3.95
1.047
53
4.02
JKC4
.343
1.101
199
4.01
1.107
146
4.05
1.086
53
.938
1.070
199
4.16
1.102
146
4.16
.988
53
.861
1.122
197
3.08
1.142
145
3.09
1.074
52
.581
.402
1.213
198
2.90
1.202
145
2.86
1.248
53
.580
.283
.966
199
4.31
1.005
146
4.27
.844
53
4.43
.904
1.080
199
4.21
1.101
146
4.21
1.031
53
4.23
.877
1.027
197
4.27
1.010
145
4.28
1.082
52
4.25
JKC11
.894
1.070
198
3.11
1.102
145
3.12
.986
53
3.09
JKB11
JKC10
1.489
197
3.77
1.483
145
3.81
1.517
52
3.67
JKB10
JKC9
1.269
197
2.37
1.269
144
2.40
1.277
53
2.28
JKB9
3.02
JKC8
.405
1.470
198
3.10
1.435
145
3.05
1.568
53
3.25
JKB8
3.06
JKC7
.441
1.431
198
3.53
1.385
145
3.48
1.556
53
3.66
JKB7
4.15
JKC6
.142
1.818
196
3.65
1.779
143
3.77
1.901
53
3.34
JKB6
3.89
JKC5
Tabulka 2: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Jan Kraus)
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 1: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Jan Kraus)
PŘÍLOHA B.2.
.979
1.107
199
2.71
1.114
146
2.71
1.099
53
2.72
JKC12
.598
1.276
198
3.34
1.328
145
3.37
1.129
53
3.26
JKB12
.355
.940
199
4.44
.963
146
4.48
.876
53
4.34
JKC13
.955
1.427
199
2.54
1.472
146
2.53
1.309
53
2.55
JKB13
.540
.950
199
4.43
.976
146
4.45
.879
53
4.36
JKC14
.792
1.502
198
2.93
1.498
145
2.92
1.525
53
2.98
JKB14
.937
1.024
197
3.82
1.014
145
3.81
1.061
52
3.83
JKC15
.912
1.610
197
4.69
1.597
145
4.68
1.661
52
4.71
JKB15
.460
1.022
199
4.15
1.035
146
4.18
.989
53
4.06
JKC16
.912
1.055
199
2.09
.990
146
2.01
1.202
53
2.30
JKB16
.838
.866
199
3.42
.862
146
3.42
.884
53
3.40
JKC17
.058
.909
1.372
199
3.23
1.400
146
3.23
1.306
53
3.21
JKC18
1.272
198
2.79
1.268
145
2.90
1.250
53
2.51
JKB17
177
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.304
1.245
187
2.54
1.202
140
2.49
1.366
47
2.70
HPB1
.024
1.375
186
2.80
1.321
139
2.67
1.469
47
3.19
HPB2
.286
1.380
187
2.94
1.365
140
2.88
1.424
47
3.13
HPB3
.657
1.683
187
4.22
1.704
140
4.19
1.630
47
4.32
HPB4
.378
1.686
187
3.60
1.646
140
3.54
1.805
47
3.79
HPB5
.749
1.555
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohláví
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.193
1.114
188
2.43
1.063
140
2.49
1.246
48
2.25
HPC1
.365
1.239
188
2.97
1.190
140
3.02
1.374
48
2.83
HPC2
.011
1.113
188
3.74
1.068
140
3.86
1.180
48
3.40
HPC3
.034
1.097
188
3.64
1.102
140
3.74
1.041
48
3.35
HPC4
.012
1.069
186
3.78
1.079
139
3.90
.974
47
3.45
HPC5
187
3.85
1.545
140
3.87
1.601
47
3.79
HPB6
.016
1.136
187
3.62
1.148
140
3.74
1.036
47
3.28
HPC6
Tabulka 4 : Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Halina Pawlowská)
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 3: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Halina Pawlowská)
.592
1.038
188
3.09
1.018
140
3.11
1.101
48
3.02
HPC7
.387
1.119
185
2.32
1.101
138
2.28
1.176
47
2.45
HPB7
.908
1.108
186
3.02
1.106
139
3.02
1.123
47
3.00
HPC8
.031
1.331
185
2.45
1.179
138
2.33
1.663
47
2.81
HPB8
.066
1.029
188
3.57
1.010
140
3.65
1.059
48
3.33
HPC9
.119
1.532
186
2.66
1.440
139
2.55
1.756
47
2.96
HPB9
.029
1.221
186
3.44
1.205
139
3.55
1.220
47
3.11
HPC10
.544
1.528
186
3.54
1.419
139
3.58
1.827
47
3.43
HPB10
.063
1.152
186
3.33
1.142
139
3.42
1.150
47
3.06
HPC11
.759
1.079
186
2.94
1.038
139
2.95
1.202
47
2.89
HPB11
.247
.987
186
4.06
.972
138
4.11
1.028
48
3.92
HPC12
.350
1.444
186
3.45
1.437
139
3.39
1.468
47
3.62
HPB12
.034
1.101
188
3.69
1.044
140
3.79
1.216
48
3.40
HPC13
.018
1.617
186
2.95
1.536
139
2.78
1.766
47
3.43
HPB13
.052
.807
187
4.30
.763
139
4.37
.905
48
4.10
HPC14
.244
1.513
185
2.58
1.416
139
2.50
1.772
46
2.80
HPB14
.028
1.030
185
3.57
.993
137
3.67
1.091
48
3.29
HPC15
.631
1.683
186
4.12
1.678
139
4.16
1.713
47
4.02
HPB15
.003
.943
188
3.74
.926
140
3.86
.917
48
3.40
HPC16
.024
1.433
186
3.12
1.335
139
2.99
1.640
47
3.53
HPB16
.017
.945
187
3.34
.941
139
3.44
.909
48
3.06
HPC17
.147
1.428
186
2.91
1.400
139
2.82
1.494
47
3.17
HPB17
.922
1.161
188
2.07
1.101
140
2.06
1.334
48
2.08
HPC18
178
Std. Dev.
.704
.907
193
1.45
Mean
N
.975
144
1.47
.674
49
1.41
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
MEB1
.677
1.240
193
1.81
1.262
144
1.79
1.184
49
1.88
MEB2
.796
1.449
191
2.38
1.456
142
2.37
1.443
49
2.43
MEB3
.560
1.688
193
2.72
1.608
144
2.67
1.919
49
2.84
MEB4
.217
1.624
191
3.19
1.641
143
3.27
1.563
48
2.94
MEB5
Sign.
Total
Žena
Muž
Pohlaví
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.155
1.102
192
3.01
1.118
143
2.94
1.040
49
3.20
MEC1
.077
1.204
191
3.53
1.263
142
3.44
.979
49
3.80
MEC2
.005
1.003
191
2.35
.948
142
2.23
1.084
49
2.69
MEC3
.997
1.106
187
2.70
1.082
141
2.70
1.190
46
2.70
MEC4
.245
1.219
189
3.17
1.167
140
3.24
1.354
49
3.00
MEC5
Tabulka 6: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Marek Eben)
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 5: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Marek Eben)
.250
1.117
189
2.71
1.075
141
2.66
1.231
48
2.87
MEC6
.080
1.731
192
2.82
1.713
143
2.95
1.745
49
2.45
MEB6
.443
1.015
190
2.03
1.032
141
1.99
.971
49
2.12
MEC7
.678
.957
192
1.66
.961
143
1.68
.953
49
1.61
MEB7
.390
1.105
191
4.40
1.055
142
4.44
1.242
49
4.29
MEC8
.184
1.285
192
1.76
1.411
144
1.83
.771
48
1.54
MEB8
.450
1.158
191
4.03
1.108
143
4.06
1.302
48
3.92
MEC9
.248
1.487
192
2.36
1.392
143
2.29
1.732
49
2.57
MEB9
.896
1.267
191
3.80
1.237
142
3.79
1.364
49
3.82
MEC10
.210
1.352
193
4.97
1.329
144
4.90
1.409
49
5.18
MEB10
.434
1.148
191
2.85
1.136
142
2.81
1.190
49
2.96
MEC11
.402
1.093
191
3.44
1.083
142
3.48
1.125
49
3.33
MEB11
.069
1.048
192
4.52
.958
143
4.60
1.258
49
4.29
MEC12
.192
1.469
190
2.99
1.491
142
3.07
1.391
48
2.75
MEB12
.660
1.177
192
3.36
1.193
143
3.34
1.137
49
3.43
MEC13
.298
1.067
190
3.83
1.051
142
3.87
1.114
48
3.69
.031
1.046
191
4.48
.902
142
4.58
1.354
49
4.20
.154
1.040
190
4.31
.959
141
4.37
1.235
49
4.12
.642
1.082
190
3.53
1.065
141
3.55
1.138
49
3.47
.017
1.244
192
2.39
1.186
143
2.27
1.347
49
2.76
MEC18
.531
1.724
190
3.36
1.724
141
3.40
1.735
49
3.22
MEB17
MEC17
.800
1.056
193
1.50
1.038
144
1.49
1.120
49
1.53
MEB16
MEC16
.668
1.571
193
3.45
1.542
144
3.48
1.667
49
3.37
MEB15
MEC15
.275
1.243
193
1.96
1.330
144
2.02
.935
49
1.80
MEB14
MEC14
.058
1.389
192
2.12
1.499
144
2.23
.922
48
1.79
MEB13
179
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.832
1.687
152
4.10
1.728
112
4.12
1.584
40
4.05
LBB1
.976
1.634
152
3.99
1.722
112
3.99
1.377
40
4.00
LBB2
.278
1.639
149
4.04
1.741
110
4.13
1.301
39
3.79
LBB3
.946
1.422
152
4.76
1.476
112
4.77
1.276
40
4.75
LBB4
.454
1.480
151
3.41
1.524
112
3.36
1.353
39
3.56
LBB5
Sign.
Total
Ženy
Muži
Pohlaví
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.344
1.230
151
2.74
1.258
111
2.68
1.150
40
2.90
LBC1
.561
1.221
150
3.35
1.263
110
3.32
1.108
40
3.45
LBC2
.752
.917
149
3.32
.901
110
3.34
.972
39
3.28
LBC3
.910
1.030
148
3.12
1.068
110
3.13
.924
38
3.11
LBC4
.604
1.053
148
3.08
1.082
110
3.05
.973
38
3.16
LBC5
Tabulka 8: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Libor Bouček)
Sign.
Total
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 7: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Libor Bouček)
.228
1.143
149
3.19
1.189
110
3.13
.990
39
3.38
LBC6
.476
1.423
152
4.51
1.469
112
4.56
1.295
40
4.38
LBB6
.220
1.102
150
3.97
1.173
110
3.90
.864
40
4.15
LBC7
.978
1.400
152
3.27
1.464
112
3.27
1.219
40
3.28
LBB7
.338
1.014
149
2.42
1.046
110
2.46
.916
39
2.28
LBC8
.865
1.734
151
3.72
1.824
111
3.73
1.474
40
3.68
LBB8
.731
1.152
149
2.64
1.204
110
2.62
1.004
39
2.69
LBC9
.700
1.422
151
3.55
1.456
111
3.58
1.339
40
3.47
LBB9
.259
1.240
150
2.56
1.254
110
2.49
1.193
40
2.75
LBC10
.876
1.546
152
3.59
1.592
112
3.58
1.427
40
3.62
LBB10
.164
1.209
149
3.26
1.248
110
3.17
1.073
39
3.49
LBC11
.321
1.277
152
3.30
1.324
112
3.24
1.132
40
3.48
LBB11
.786
1.020
149
2.86
1.077
110
2.85
.852
39
2.90
LBC12
.138
1.560
152
4.29
1.624
112
4.40
1.330
40
3.97
LBB12
.979
1.204
149
3.05
1.244
110
3.05
1.099
39
3.05
LBC13
.500
1.816
151
4.09
1.866
112
4.15
1.676
39
3.92
LBB13
.687
1.060
149
3.68
1.119
110
3.66
.880
39
3.74
LBC14
.591
1.829
152
3.93
1.889
112
3.98
1.667
40
3.80
LBB14
.618
1.105
149
2.87
1.119
110
2.85
1.075
39
2.95
LBC15
.625
1.699
152
3.51
1.785
112
3.55
1.446
40
3.40
LBB15
.899
1.079
148
2.99
1.139
109
3.00
.903
39
2.97
LBC16
.786
1.634
152
4.21
1.671
112
4.23
1.545
40
4.15
LBB16
.760
.900
148
2.89
.963
109
2.87
.703
39
2.92
LBC17
.514
1.420
152
3.28
1.459
112
3.32
1.312
40
3.15
LBB17
.838
1.251
149
1.96
1.273
109
1.97
1.207
40
1.93
LBC18
180
2.62
220
1.437
Mean
N
Std. Dev.
.056
1.375
Std. Dev.
.599
1.447
220
3.33
1.442
140
3.29
1.463
80
3.40
AMB2
.078
1.521
218
3.47
1.390
139
3.33
1.711
79
3.71
AMB3
.035
1.524
219
3.60
1.504
140
3.44
1.527
79
3.89
AMB4
.458
1.511
219
2.44
1.515
140
2.50
1.510
79
2.34
AMB5
Sign.
Celkem
1.145
2.86
217
1.136
Std. Dev.
Mean
N
Std. Dev.
.944
137
N
1.126
Std. Dev.
2.86
80
N
Mean
2.85
Mean
Žena
Muž
AMC1
Pohlaví
.088
1.242
217
3.20
1.278
138
3.31
1.160
79
3.01
AMC2
.725
1.335
218
3.23
1.302
138
3.25
1.397
80
3.19
AMC3
.583
1.296
213
3.13
1.281
137
3.17
1.330
76
3.07
AMC4
.872
1.374
218
3.19
1.431
138
3.18
1.280
80
3.21
AMC5
.370
1.367
216
3.28
1.381
137
3.22
1.344
79
3.39
AMC6
.671
1.720
216
3.86
1.697
138
3.90
1.768
78
3.79
AMB6
Tabulka 10: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Andrej Malachov)
Sign.
Celkem
140
N
1.516
Std. Dev.
2.48
80
N
Mean
2.86
Mean
Muž
Žena
AMB1
Pohlaví
Tabulka 9: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Andrej Malachov)
.028
1.298
214
3.01
1.289
136
3.16
1.281
78
2.76
AMC7
.477
1.386
218
3.63
1.399
139
3.68
1.366
79
3.54
AMB7
.370
1.105
217
2.77
1.116
137
2.72
1.088
80
2.86
AMC8
.108
1.770
218
3.76
1.796
139
3.61
1.706
79
4.01
AMB8
.089
1.181
215
3.14
1.183
138
3.25
1.163
77
2.96
AMC9
.423
1.646
200
4.57
1.671
123
4.50
1.608
77
4.69
AMB9
.607
1.232
215
3.16
1.297
136
3.19
1.116
79
3.10
AMC10
.742
1.703
215
3.80
1.668
137
3.77
1.773
78
3.85
AMB10
.049
1.194
215
3.13
1.213
137
3.26
1.137
78
2.92
AMC11
.380
1.459
215
3.13
1.439
136
3.06
1.495
79
3.24
AMB11
.132
1.218
218
3.04
1.237
138
2.94
1.174
80
3.20
AMC12
.386
1.675
215
4.41
1.620
136
4.34
1.767
79
4.54
AMB12
.661
1.284
217
3.00
1.361
138
3.03
1.142
79
2.95
AMC13
.848
1.293
217
3.38
1.333
137
3.36
1.228
80
3.40
AMC14
.133
1.679
219
3.79
1.683
140
3.66
1.660
79
4.01
AMB13
.948
1.275
215
3.28
1.304
136
3.28
1.232
79
3.29
AMC15
.930
1.608
216
4.00
1.638
137
4.01
1.565
79
3.99
AMB14
.962
1.330
218
3.26
1.362
138
3.25
1.280
80
3.26
AMC16
.594
1.476
216
3.92
1.512
137
3.88
1.419
79
3.99
AMB15
.127
1.083
216
2.88
1.068
136
2.97
1.099
80
2.74
AMC17
.423
1.619
218
3.49
1.633
139
3.42
1.597
79
3.61
AMB16
.251
1.642
217
4.16
1.635
138
4.25
1.652
79
3.99
AMB17
181
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.987
1.645
213
2.96
1.609
138
2.96
1.720
75
.222
1.519
213
3.01
1.533
138
2.92
1.486
75
3.19
LMB2
.272
1.691
211
2.67
1.704
138
2.58
1.664
73
2.85
LMB3
.392
1.631
212
3.14
1.619
137
3.07
1.655
75
3.27
LMB4
.279
1.563
209
2.87
1.570
137
2.78
1.547
72
3.03
LMB5
.805
1.678
210
3.95
1.715
136
3.93
1.617
74
3.99
LMB6
Sign.
Celkem
1.164
2.91
208
1.164
Std. Dev.
Mean
N
Std. Dev.
.064
136
N
1.144
Std. Dev.
3.02
72
N
Mean
2.71
Mean
Muž
Žena
LMC1
Pohlaví
.911
1.252
208
2.89
1.294
136
2.88
1.177
72
2.90
LMC2
.392
1.384
208
3.31
1.429
136
3.37
1.296
72
3.19
LMC3
.072
1.354
208
3.27
1.405
136
3.40
1.227
72
3.04
LMC4
.554
1.386
206
3.26
1.447
135
3.30
1.268
71
3.18
LMC5
3.39
.839
1.369
206
3.37
1.424
3.13
.559
1.286
202
3.09
1.317
2.54
.047
1.203
207
2.66
1.226
.445
1.487
206
3.48
1.520
135
3.53
1.427
71
3.37
.417
1.348
207
3.42
1.435
136
3.47
1.166
71
3.31
.320
1.393
207
3.40
1.434
135
3.47
1.311
72
3.26
.000
1.672
3.20
.281
1.279
206
3.33
1.311
135
3.40
1.214
71
213
3.45
1.612
138
3.15
1.656
75
3.99
LMB13
LMC12
.002
1.770
209
3.65
1.746
136
3.37
1.708
73
4.16
LMB12
LMC11
.430
1.477
212
3.11
1.527
137
3.17
1.385
75
3.00
LMB11
LMC10
.922
1.638
208
4.04
1.669
133
4.03
1.593
75
4.05
LMB10
LMC9
.151
1.784
199
4.36
1.133
135
128
4.23
1.832
2.89 72
71
4.61
LMB9
1.677
LMC8
.057
1.702
211
3.24
1.228
134
137
3.07
1.731
3.01 68
74
3.54
LMB8
1.615
LMC7
.136
1.503
213
3.18
1.269
134
138
3.07
1.520
3.35 72
75
3.39
LMB7
1.460
LMC6
Tabulka 12: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Lolita Miljavskaja)
Sign.
Celkem
Žena
Std. Dev.
N
2.96
Muž
Mean
LMB1
Pohlaví
Tabulka 11: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Lolita Miljavskaja)
.437
1.410
208
3.45
1.445
136
3.51
1.344
72
3.35
LMC13
.074
1.701
213
3.04
1.679
138
2.88
1.718
75
3.32
LMB14
.218
1.371
207
3.54
1.381
135
3.62
1.347
72
3.38
LMC14
.352
1.792
213
4.08
1.844
138
4.00
1.691
75
4.24
LMB15
.584
1.205
206
3.16
1.198
134
3.19
1.224
72
3.10
LMC15
.006
1.644
213
3.30
1.637
138
3.07
1.582
75
3.72
LMB16
.550
1.197
205
3.25
1.165
133
3.29
1.260
72
3.18
LMC16
.689
1.650
212
3.55
1.641
137
3.52
1.676
75
3.61
LMB17
.977
1.063
203
2.86
1.061
132
2.86
1.073
71
2.86
LMC17
182
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.496
1.509
128
2.41
1.518
78
2.49
1.502
50
.425
1.429
128
2.73
1.478
78
2.81
1.355
50
2.60
VMB2
.367
1.434
129
2.88
1.349
79
2.97
1.562
50
2.74
VMB3
.215
1.519
128
3.01
1.375
79
3.14
1.720
49
2.80
VMB4
.910
1.649
128
3.86
1.588
78
3.85
1.757
50
3.88
VMB5
.960
1.476
129
2.87
1.427
79
2.87
1.565
50
2.86
VMB6
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
N
Std. Dev.
Mean
.969
126
1.027
2.87
77
.991
Std. Dev.
N
2.87
49
1.092
2.88
Mean
N
Std. Dev.
Mean
VMC1
.936
126
1.140
2.93
77
1.104
2.94
49
1.205
2.92
VMC2
.467
126
1.153
2.85
77
1.138
2.91
49
1.182
2.76
VMC3
.735
124
1.152
2.92
76
1.153
2.95
48
1.160
2.88
VMC4
.977
124
1.172
3.02
75
1.090
3.03
49
1.299
3.02
VMC5
.675
125
1.144
2.77
76
1.155
2.80
49
1.137
2.71
VMC6
Tabulka 14: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Vladimír Molčanov)
Sign.
Celkem
Žena
Std. Dev.
N
2.30
Muž
Mean
VMB1
Pohlaví
Tabulka 13: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Vladimír Molčanov)
.241
123
1.445
2.47
76
1.516
2.59
47
1.314
2.28
VMC7
.695
1.397
129
2.72
1.434
79
2.76
1.349
50
2.66
VMB7
.562
125
1.508
3.20
76
1.569
3.26
49
1.418
3.10
VMC8
.760
1.496
127
3.03
1.462
79
3.06
1.564
48
2.98
VMB8
.565
123
1.230
3.21
75
1.186
3.16
48
1.304
3.29
VMC9
.911
1.771
123
4.14
1.771
73
4.12
1.788
50
4.16
VMB9
.602
124
1.168
3.05
76
1.157
3.09
48
1.194
2.98
VMC10
.729
1.322
128
4.03
1.343
79
4.06
1.299
49
3.98
VMB10
.549
122
1.217
2.75
75
1.241
2.69
47
1.185
2.83
VMC11
.934
1.198
127
3.58
1.050
78
3.59
1.414
49
3.57
VMB11
.304
125
1.487
3.18
76
1.578
3.07
49
1.332
3.35
.739
124
1.085
3.04
75
1.057
3.07
49
1.137
3.00
.662
124
1.175
3.13
76
1.180
3.09
48
1.179
3.19
.623
1.693
129
2.77
1.610
79
2.71
1.830
50
2.86
VMB16
.531
122
1.564
3.36
74
1.571
3.43
48
1.564
3.25
VMC15
.179
1.295
127
3.31
1.280
78
3.19
1.309
49
3.51
VMB15
VMC14
.711
1.453
129
3.38
1.429
79
3.42
1.504
50
3.32
VMB14
VMC13
.327
1.530
129
3.95
1.415
79
3.85
1.698
50
4.12
VMB13
VMC12
.640
1.641
128
4.25
1.514
79
4.30
1.841
49
4.16
VMB12
.329
125
1.528
3.38
76
1.597
3.28
49
1.415
3.55
VMC16
.118
124
1.180
2.92
75
1.283
3.05
49
.979
2.71
VMC17
.815
1.497
129
3.66
1.637
79
3.68
1.260
50
3.62
VMB17
183
N
Std. Dev.
Mean
N
Std. Dev.
Mean
N
Std. Dev.
Mean
.301
105
1.338
3.30
66
1.370
3.41
39
1.281
3.13
LKB1
.970
105
1.216
2.94
66
1.149
2.94
39
1.337
2.95
LKB2
.681
105
1.309
3.50
66
1.349
3.55
39
1.252
3.44
LKB3
.972
104
1.411
3.90
65
1.366
3.91
39
1.501
3.90
LKB4
.536
104
1.341
3.66
65
1.332
3.60
39
1.366
3.77
LKB5
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
Std. Dev.
N
Mean
.855
1.234
104
3.20
1.223
65
3.18
1.266
39
3.23
LKC1
.672
1.152
103
3.25
1.218
65
3.22
1.042
38
3.32
LKC2
.636
1.041
103
3.12
1.034
65
3.15
1.064
38
3.05
LKC3
.466
1.114
100
3.03
1.069
64
2.97
1.199
36
3.14
LKC4
.680
1.162
101
3.10
1.153
64
3.06
1.191
37
.378
1.096
102
2.87
1.078
65
2.80
1.130
37
3.00
LKC6
.047
104
1.275
3.35
65
1.228
3.15
39
1.305
3.67
LKB6
3.16
LKC5
Tabulka 16: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Lika Kremerová)
Sign.
Celkem
Žena
Muž
Pohlaví
Tabulka 15: Průměrné hodnoty v odpovědích mužů a žen (Lika Kremerová)
.843
1.107
99
2.86
1.091
64
2.87
1.150
35
2.83
LKC7
.494
104
1.252
2.79
65
1.269
2.72
39
1.231
2.90
LKB7
.542
1.041
102
3.08
1.075
65
3.03
.986
37
3.16
LKC8
.654
104
1.397
2.97
66
1.481
2.92
38
1.251
3.05
LKB8
.455
1.098
102
3.11
1.178
65
3.05
.947
37
3.22
LKC9
.901
100
1.487
4.30
63
1.611
4.29
37
1.270
4.32
LKB9
.748
1.058
103
2.91
1.059
65
2.94
1.070
38
2.87
LKC10
.264
104
1.264
3.77
65
1.278
3.66
39
1.234
3.95
LKB10
.467
1.081
101
2.95
1.114
64
2.89
1.026
37
3.05
LKC11
.755
103
1.160
3.71
66
1.242
3.68
37
1.011
3.76
LKB11
.007
1.255
103
3.33
1.241
65
3.08
1.173
38
3.76
LKC12
.481
105
1.352
3.98
66
1.333
3.91
39
1.392
4.10
LKB12
.569
1.044
101
3.03
1.061
64
2.98
1.022
37
3.11
LKC13
.124
105
1.401
3.16
66
1.215
3.00
39
1.651
3.44
LKB13
.493
1.199
102
3.22
1.278
65
3.15
1.056
37
3.32
LKC14
.181
105
1.186
3.36
66
1.164
3.24
39
1.209
3.56
LKB14
.315
1.194
102
3.38
1.271
65
3.29
1.043
37
3.54
LKC15
.127
104
1.285
3.51
66
1.223
3.36
38
1.364
3.76
LKB15
.415
1.288
101
3.27
1.379
64
3.19
1.117
37
3.41
LKC16
.251
105
1.242
3.23
66
1.271
3.12
39
1.186
3.41
LKB16
.892
1.037
100
2.88
1.086
64
2.89
.961
36
2.86
LKC17
.880
104
1.161
3.95
65
1.223
3.94
39
1.063
3.97
LKB17
