Model projektu IRT EVROPSKÝ PROGRAM VÝCVIKU JEZDCŮ ZAČÁTEČNÍKŮ. Projekt Federace evropských asociací motocyklistů

MI-31-10-649-CS-C

Model projektu IRT

EVROPSKÝ PROGRAM VÝCVIKU JEZDCŮ ZAČÁTEČNÍKŮ

Projekt Federace evropských asociací motocyklistů

ON THE MOVE Za bezpečnější provoz na evropských silnicích

Evropská komise Model projektu IRT – Evropský program výcviku jezdců začátečníků Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2011 — 72 s. — 21 x 29,7 cm ISBN 978-92-79-17355-4 doi:10.2832/11132

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-79-17355-4 doi:10.2832/11132 Evropská komise Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu Bezpečnost silničního provozu a přeprava nebezpečného zboží http://ec.europa.eu/roadsafety © Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Fotografie s laskavým svolením: FEMA Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA PAPÍŘE BĚLENÉM BEZ POUŽITÍ ELEMENTÁRNÍHO CHLORU (ECF)

Model projektu IRT

CS-IRTM_110210.indd 1

11/02/11 11:06


11/02/11 11:06

Obsah Rozvoj evropského modelu výcviku motocyklistů začátečníků

4

Řízení projektu IRT Evropský program výcviku jezdců začátečníků podle modelu projektu IRT Základní části výcviku jezdců začátečníků Stavebnicový model pro progresivní přístup

5 6 6 6

Před jízdou: Teoretická část programu podle modelu IRT

8

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Pravidla silničního provozu Dopravní značení Mechanika a dynamika Rozpoznání nebezpečí Přilby a vhodné oblečení Společenská odpovědnost Snížená pozornost Postoj a chování

8 10 11 12 13 15 16 17

Ovládání stroje: Část Ovládání stroje programu podle modelu IRT

18

1. 2. 3. 4. 5. 6.

18 21 25 30 33 36

Znalost stroje První pohyby Řazení, brzdy a směr Řízení a countersteering Manévrování při nízké rychlosti Zvládání nebezpečných situací

Bezpečná jízda na silnici: Část Silniční provoz programu podle modelu IRT

40

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

42 46 48 51 56 59 62 66 69

Situace v provozu Vzdálenost a rychlost Zatáčky Křižovatky Předjíždění Dálnice Předvídání Spolujízda Plánování cesty

Poděkování


3

72

11/02/11 11:06

Rozvoj evropského modelu výcviku motocyklistů začátečníků Evropský program výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT byl vytvořen v rámci projektu IRT, byl společně financován Generálním ředitelstvím Evropské komise pro energii a dopravu, Federací evropských motocyklových asociací (FEMA), Fédération Internationale de Motocyclisme (FIM), the Association des Constructeurs Européens de Motocycles (ACEM) a organizací Vägverket, švédským státním úřadem pro silniční dopravu.

4

Projekt vývoje evropského přístupu k výcviku motocyklistů začátečníků, TREN-SUB-2003-S07.30333, známý jako projekt Výcviku jezdců začátečníků (IRT), se zabýval všeobecně uznávanými problémy výcviku jezdců před získáním oprávnění, který je v Evropě velmi různorodý co do kvality a dostupnosti. Projekt IRT řešil jeden z hlavních problémů, které ovlivňují kvalitu výcviku jezdců začátečníků, konkrétně jde o zaměření na schopnost ovládat stroj na úkor aspektů týkajících se vnímání rizik, postojů a chování jezdců. Souvislost mezi přílišnou sebedůvěrou jezdců s nově získaným oprávněním, neschopností rozpoznat nebezpečí, podstupováním rizik a výcvikem před získáním oprávnění zaměřeným na schopnost ovládat stroj byla známá dlouhou dobu. Přesto dozorčí rada projektu IRT neví o žádných předchozích seriózních a strukturovaných snahách zaměřených na vývoj výcvikového programu k získání oprávnění, který by se byť jen pokoušel dosáhnout rovnováhy mezi ovládáním stroje a schopností uvědomit si nebezpečí. Domníváme, že projektu IRT se to podařilo. Na projektu se podíleli uznávaní odborníci v oblasti jízdy na motocyklu, oborníci z akademického prostředí a z oblasti bezpečnosti silničního provozu. Výsledný Evropský program výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT přináší dovednosti ovládání stroje v kontextu jejich významu vzhledem k nebezpečnému prostředí na současných silnicích, spolu s pochopením toho, že jezdec má primární odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Členové dozorčí rady projektu IRT jsou přesvědčeni, že Evropský program podle modelu IRT nabídne skutečné zlepšení velkého množství výcviků k získání oprávnění, které jsou nyní jezdcům v Evropské unii k dispozici. Modulární struktura a pedagogický přístup evropského programu výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT může


současně přinést skutečné zlepšení dostupnosti výcviku jezdců začátečníků. Program byl vyvinut v první řadě pro použití ve výcvikovém prostředí, kde jezdci platí za služby instruktora, může však být použit v mnoha méně formálních tréninkových situacích. Nabídne skutečnou pomoc členům rodiny nebo přátelům či klubu motocyklistů a bezpečnostním organizacím, které chtějí předávat kvalitní, bezpečné jízdní dovednosti, a to často za situace, kdy není odborný výcvik k dispozici nebo je nekvalitní. V rámci podpory těchto hlavních cílů se projekt IRT zabýval vzrušující a inovativní oblastí e-Coachingu a přínosem, kterým by se mohl stát při zlepšování výcviku jezdců začátečníků. Umožňuje totiž vystavit jezdce virtuálním nebezpečným situacím, aniž by byli jakkoli ohroženi. Práce, které se ujala dozorčí rada projektu IRT, došla k závěru, že model e-Coachingu v takové podobě, jak jej popisuje Závěrečná technická zpráva o implementaci a zpráva Útvaru hypermédií Technické univerzity v Tampere, může velkou měrou přispět k bezpečnosti motocyklistů a jezdců na skútru. Členové dozorčí rady projektu IRT se domnívají, že je zvláště důležité, aby byla jejich práce týkající se této otázky podrobněji propracována, Evropskou komisi vidí jako jedinou možnou instituci, která je schopná to učinit. Jízda na motocyklu nebo skútru dává mnoha lidem svobodu a flexibilitu. Je to zábava a může to být vzrušující. Je však třeba připustit, že jezdci jsou zranitelní a, i když neudělá chybu jezdec, což je případ většiny nehod, je větší pravděpodobnost, že díky absenci nejrůznějších pasivních bezpečnostních opatření, která mají k dispozici řidiči aut, utrpí zranění. Evropský program výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT se v aktuální podobě skládá ze tří částí – teorie, ovládání stroje a silniční provoz – a nabízí novým jezdcům vynikající příležitost seznámit se s problémy, pochopit a zvládnout nebezpečí, se kterými se setkají. Situaci může dále významně vylepšit čtvrtý prvek v podobě e-Coachingu. Závěry a doporučení projektu IRT se nijak nesnaží prosazovat jakékoli zájmové skupiny. Jejich jediným záměrem je dosáhnout toho, aby byli budoucí jezdci motocyklů a skútrů lépe proškoleni a jezdili bezpečněji.

11/02/11 11:06

R O Z V O J E V R O P S K É H O M O D E L U V Ý C V I K U M O T O C Y K L I S T Ů Z A Č ÁT E Č N Í K Ů

Řízení projektu IRT Byla ustavena dozorčí rada a čtyřikrát se sešla. Sešla se v roce 2005 v Bruselu 18. a 19. ledna a 22. a 23. března, v Paříži 3. a 4. října, a opět v Bruselu 5. března 2007. Členové dozorčí rady projektu IRT, podle abecedy: ❉ Dr. Hans-Yngve Berg, odborník na vzdělávání řidičů, Vägverket, Švédsko. ❉ Jacques Compagne, generální tajemník organizace Association des Constructeurs Européens de Motocycles (ACEM), Belgie. ❉ Achilles Damen, prokurátor a předseda Fédération Internationale de Motocyclisme (FIM) Commission for Mobility, Transport, Road Safety and Public Policy, Nizozemí. ❉ Aline Delhaye, generální tajemnice Federation of European Motorcyclists‘ Associations (FEMA), Belgie. ❉ Profesor Erik Duval, Katolická univerzita v Lovani, vedoucí úseku výzkumu hypermédií a databází a předseda nadace Ariadne, Belgie. ❉ Dr. Marie-Axelle Granié, vedoucí výzkumu v oblasti vývojové psychologie, Institut National de Recherche sur les Transports et leur Sécurité, Francie. ❉ Ian Lee, generální ředitel British Motorcyclists Federation’s Rider Training Scheme, Velká Británie. ❉ Brane Legane, policista, instruktor mezinárodní bezpečné jízdy a řízení, odpovědný za výcvik jezdců a řidičů na Slovinské policejní akademii, vedoucí instruktor bezpečnosti, jízdy a řízení Automobilové a motocyklistické asociace ve Slovinsku. ❉ Marc O’Loideoin, hlavní instruktor Star Rider Training Scheme, Irsko. ❉ Antonio Perlot, ředitel pro veřejné záležitosti organizace Association des Constructeurs Européens de Motocycles (ACEM), bývalý generální tajemník organizace FEMA, Belgie.


❉ Dr. Pekka Ranta, vedoucí výzkumník, Úsek hypermédií, Technická univerzita v Tampere, Finsko.

5

❉ Roger Renoy, vedoucí výcvikové akademie jezdců a řidičů Státní policie, Belgie. ❉ Filip Sergeys, odpovědný za výcvik a simulaci, Honda Europe, Belgie. ❉ Peter Smirz, místopředseda organizace Internationaler Verbaund für Verkehrserziehung (IVV) a ředitel vedoucí školy pro výcvik jezdců a řidičů, Rakousko. Setkání dozorčí rady se kromě výše uvedených stálých členů účastnily také následující osoby: ❉ Robin Cummins, bývalý hlavní zkušební komisař jízd, Driving Standard Agency, Velká Británie. ❉ Duarte Forjaz, vzdělávání jezdců, Federaçao Nacional de Motociclismo, Portugalsko. ❉ Silvio Manicardi, vedoucí manažer, Honda Europe Motorcycles, Itálie. ❉ T revor Wedge, hlavní zkušební komisař jízd, Driving Standard Agency, Velká Británie.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Evropský program výcviku jezdců začátečníků podle modelu projektu IRT Strukturu a názorný styl evropského programu výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT formuloval projektový koordinátor IRT Robert Tomlins. Do podrobností byl program vyvinut pracovní skupinou instruktorů projektu IRT, skupina se skládala ze dvou vedoucích instruktorů jízdy státní policie - Roger Renoy (Belgie) a Brane Legan (Slovinsko) – a tří předních komerčních instruktorů jízdy – Peter Smirz (Rakousko, místopředseda organizace IVV, mezinárodní organizace instruktorů jízdy), Marc O’Loideoin (Irsko) a Ian Lee (Velká Británie), spolupracoval s nimi také projektový koordinátor IRT, který také napsal tuto příručku.

6

Základní části výcviku jezdců začátečníků Projekt IRT dostal pokyn určit základní součásti modelového Evropského programu výcviku jezdců začátečníků. Bylo zjištěno, že je třeba vyvinout strukturu modelového Evropského programu výcviku jezdců začátečníků a vyvinout formát a styl prezentace jednotlivých částí a jejich prvků. Tato struktura má čtyři části: Teoretickou; Ovládání stroje; Silniční provoz a e-Coaching. V rámci každé z těchto části byly určeny hlavní kapitoly. První tři vytváří základ Evropského programu výcviku jezdců začátečníků. Dozorčí rada se domnívá, že jako takové budou komplexním, soudržným a rentabilním evropským návrhem výcviku jezdců začátečníků. Významné je, že všechny části řeší důležité problémy rozpoznávání nebezpečí, jak se nebezpečí vyhnout a problémy postoje a chování jezdce.

Stavebnicový model pro progresivní přístup Výhody stavebnicového modelu se jeví jako zvláště zajímavé v souvislosti s inovativním přístupem k udělování oprávnění k řízení motocyklu, který je součástí druhé a třetí směrnice o evropských řidičských průkazech. Podle toho, a jak také můžete vidět na obrázku 1, byly určeny různé kapitoly jednotlivých částí, které odpovídají potřebám výcviku pro konkrétní oprávnění podkategorie A. Tento stavebnicový model při nejlogičtějším použití umožní jezdci s nižší podskupinou řidičského průkazu, např. A1, který chce získat oprávnění A2 nebo A, projít pouze výcvikem týkajícím se dodatečných kapitol, které nebyly pokryty výcvikovým programem typu A1. Při postupu návrhu Třetí směrnice o evropském řidičském průkazu legislativním procesem se ukázalo, že v jeho definice progresivního udělování oprávnění by byla velmi omezená. Zdá se, že požadavky na výcvik uvedené v příloze 6 směrnice ve své konečné podobě ignorují předchozí výcvik a zkušenosti jezdce. Partneři projektu IRT však doufají, že revize přílohy 6 by mohla vést k reflexi logiky stavebnicového modelu projektu IRT v budoucích evropských legislativních požadavcích. Struktura Evropského programu výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT by měla zůstat stavebnicová, což by umožnilo také snadný vývoj doplňkových programů pro konkrétní situace či potřeby. Například program pro jezdce, kteří se vracejí k jízdě na motocyklu po dlouhé době bez jízdy na motorce, by mohl být složen z částí a kapitol Evropského programu podle modelu IRT.

Vývoj čtvrté části, e-Coachingu, závisí na přijetí závěrů projektu IRT a přijetí doporučení obsažených v Závěrečné technické zprávě o implementaci Evropskou komisí.


11/02/11 11:06

R O Z V O J E V R O P S K É H O M O D E L U V Ý C V I K U M O T O C Y K L I S T Ů Z A Č ÁT E Č N Í K Ů

AM

1a, 2a, 3, 4a, 4b, 6a, 7, 8

AM

1a, 2, 3a, 3d, 4, 5

AM

1a, 2, 4a, 4b

A1

1a, 2a, 3, 4a, 4b, 5, 6a, 6b, 7, 8

A1

1b, 2, 3b, 3c, 4, 5, 6a, 6b

A1

1b, 2, 3a, 3b, 4a, 4b, 5, 6

A1/B 3, 4a, 4b, 5, 6a

A1/B 1b, 2, 3b, 3c, 4, 5, 6a, 6b

A1/B 1b, 3a, 3b, 4b

A2

1a, 1b, 2a, 2b, 3, 4a, 4b, 5, 6a, 6b, 7, 8

A2

1b, 1c, 2, 3b, 3c, 3d, 4, 5, 6a, 6b

A2

1b, 2, 3a, 3b, 4a, 4b, 5, 6, 7, 8, 9

A

1a, 1b, 2a, 2b, 3, 4a, 4b, 5, 6a, 6b, 7, 8

A

1b, 1c, 2, 3b, 3c, 3d, 4, 5, 6a, 6b

A

1b, 2, 3a, 3b, 4a, 4b, 5, 6, 7, 8, 9

Teoretická

Ovládání stroje

Silniční provoz

1 Pravidla silničního provozu

1 Znalost stroje

1 Situace v provozu

a obecná pravidla a předpisy

a automatické ovládací prvky

a pomaleji než provoz

b dálniční pravidla a předpisy

b manuální ovládací prvky

b rychlostí provozu

2 Dopravní značení

c zdokonalené brzdné systémy

a obecné dopravní značení

2 Rozjezd

b dopravní značení na dálnicích

3 Řazení, brzy a směr

3 Dynamika stroje

a automatická převodovka

4 Rozpoznání nebezpečí

b manuální řazení

c samostatné brzdné systémy

a ostatní účastníci silničního provozu b prostředí a infrastruktura

2 Vzdálenost 3 Zatáčky a pravé b levé 4 Předvídání a ostatní účastníci silničního provozu

d zdokonalené brzdné systémy

b prostředí a infrastruktura

5 Přilby a vhodné oblečení

4 Řízení a countersteering

5 Křižovatky

6 Společenská odpovědnost

5 Manévrování při nízké rychlosti

6 Předjíždění

6 Zvládání nebezpečných situací

7 Dálnice

a hluk b první pomoc a nehody 7 Snížená pozornost

7

a úhybný manévr

8 Jízda ve skupině

b nouzové brždění

9 Plánování cesty

8 Postoj a chování 1a, 1b, 2a, 2b, 3, 4a, 4b, 5, 7, 8

4, 5, 6a, 6b

1a, 1b, 2, 3a, 3b, 4a, 4b, 5, 6, 7, 8, 9

e-Coaching. Virtuální, bezpečné vystavení nebezpečí a následkům přístupu a chování.

Obrázek 1: základní struktura Evropského programu podle modelu IRT ukazuje relevanci stavebnicového modelu pro progresivní systém udělování oprávnění.


11/02/11 11:06

Před jízdou: Teoretická část programu podle modelu IRT Je známo, že teoretické školení, kterým jezdci procházejí, je různorodé. Často je vyžadována pouze znalost dopravních značek a základních pravidel silničního provozu, často dokonce bez vysvětlení toho, proč jsou nezbytná. Obsah výcviku jde zřídkakdy dále a většinou se nezabývá důležitými problémy, o kterých by měl mít účastník kurzu, dále označován jako jezdec, alespoň základní znalosti a porozumění.

8

V souvislosti s tím bylo určeno několik teoretických kapitol: Pravidla silničního provozu; dopravní značení; mechanika a dynamika stroje; přilby a odpovídající oblečení; společenská odpovědnost; snížená pozornost; rozpoznání nebezpečí, postoj a chování. Teoretická část IRT má sloužit k uvedení jezdce do Evropského programu výcviku jezdců začátečníků podle modelu IRT, a proto by měla proběhnout před zahájením části o ovládání stroje a jeho aspektech.

1. Pravidla silničního provozu Tato kapitola představuje budoucím jezdcům pravidla silničního provozu, která určují, jak by měli jezdit.

Mezinárodní smlouvy a úmluvy Velká většina pravidel, jimiž se řídí veřejné komunikace, vozidla na nich a lidé, kteří je používají, bude ustavena jednou nebo více mezinárodními smlouvami. V tomto ohledu je důležitá Úmluva Spojených národů z roku 1968 o silničním provozu a o dopravních značkách a signálech. Normy pro konstrukci vozidel, které se týkají takových otázek, jako je maximální možný hluk způsobovaný motocyklem, jsou založeny na směrnicích Evropské unie a dohody Spojených národů z roku 1998 o globální harmonizaci.

Teoretická

Ovládání stroje

Silniční provoz


1 Znalost stroje

1 Situace v provozu


2 První pohyby

2 Vzdálenost a rychlost

3 Mechanika a dynamika

3 Řazení, brzdy a směr

3 Zatáčky



4 Křižovatky



5 Předjíždění



6 Dálnice

7 Snížená pozornost

7 Předvídání

8 Postoj a chování

8 Spolujízda 9 Plánování cesty


11/02/11 11:06

PŘED JÍZDOU: TEORE TICK Á Č ÁST PROGR AMU PODLE MODELU IR T

9

Hlavní výhodou těchto opatření je menší pravděpodobnost, že se jezdci při cestách z jedné země do druhé setkají s různými normami a pravidly.

Důležité je, že velká většina těchto norem byla zavedena v důsledku vzniku aktuálních problémů. Neexistují pouze proto, aby vám bránily v konání určitých činností, ale proto, že následky těchto činností jsou považovány za příliš škodlivé.

K čemu slouží?

Budoucí jezdci musí tyto normy znát a budou muset mnohé z nich bezprostředně dodržovat. Většina z nich je vynutitelná ze zákona. To znamená, že pokud je budoucí jezdci nebudou dodržovat, mohou být potrestáni a mohou ztratit řidičský průkaz a právo jezdit po veřejných komunikacích.

Prakticky každý aspekt jízdy na motocyklu nebo skútru po veřejných komunikacích je ošetřen jednou nebo více normami. Týkají se všech stránek stroje, na kterém se jede, toho, kdo jej řídí a jak je lze řídit v rámci systému komunikací, po kterých stroj jede. Pro budoucí jezdce je užitečné, jestliže rozumí důvodům existence těchto norem. Slouží k úpravě tohoto nebezpečného prostředí, v němž má opravdu velký počet účastníků teoreticky vzájemně neslučitelné a riskantní cíle.


Zvýšení bezpečnosti Budoucí jezdci patrně ocení, že pravidla a normy, které musí dodržovat, obvykle mají skutečné bezpečnostní důvody.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Například, omezení rychlosti je stanoveno podle konkrétní místní situace a rizik s ní spojených. Chodec sražený autem v rychlosti 30 km/h má více než 90 % šanci na přežití. Při rychlosti 70 km/h je téměř nevyhnutelným výsledkem smrtelný úraz a truchlící rodina a přátelé. Podobně pravidla zakazující předjíždění existují proto, že snížení nebo zatáčka na silnici by mohly skrýt provoz v protisměru nebo křižovatku, na níž se může provoz náhle objevit.

Vnitrostátní zákoníky silničního provozu Osoba, která chce v kterékoli zemi Evropské unie získat oprávnění kategorie A, musí před praktickým výcvikem složit zkoušku z teorie.

10

Čáry a značení na silnici Budoucí jezdci by měli vědět, že čáry a značení na povrchu silnic mají stejnou váhu jako značky po stranách silnic. Plné čáry obecně značí zákaz. Jsou-li uprostřed, neměly by být překračovány, na krajích silnic omezují parkování. Důležité je také značení přechodů pro chodce a čáry pro autobusy a cyklisty.

Význam tvaru Budoucí jezdci také poznají, že tvar dopravních značek obecně vypovídá a jejich významu. Kulaté značky dávají příkazy, pokud jsou v červeném kruhu, jsou obecně zakazující.

Rozsah znalostí nezbytných pro složení takové zkoušky je obvykle uveden ve vnitrostátním zákoníku silničního provozu. Je velmi důležité, aby si budoucí jezdci uvědomili, že znalosti nezbytné pro složení teoretické zkoušky jsou skutečným základem pro rozvoj dovedností a širších znalostí, které jsou potřebné pro bezpečnou jízdu na motocyklu nebo skútru na dnešních silnicích.

Trojúhelníkové značky jsou varovné značky, jestliže směřují špičkou dolů, je třeba je dodržovat, jestliže směřují nahoru, upozorňují.

2. Dopravní značení

Obdélníkové značky obsahují informace, často uvádějí směry.

Tato kapitola představuje budoucím jezdcům význam informací obsažených v dopravním značení.

Dopravní značení Budoucí jezdci pochopí, že schopnost rozeznat dopravní značky podle tvaru a významu je základním požadavkem pro splnění teoretického testu. Důležité je, že se jedná o informace, které jsou pro jezdce neustálou do souvislostí zasazenou připomínkou pravidel a norem, které bude muset dodržovat. Tyto informace budou mít také svou cenu při posuzování, co je bezpečné a rozumné.


11/02/11 11:06


3. Mechanika a dynamika Tato kapitola vysvětluje budoucím jezdcům, jak stroj funguje a že je třeba se o něj starat.

Dva gyroskopy Motocykl a skútr se chovají a ovládají jinak než ostatní motorizovaná vozidla. Děje se tak především proto, že dvě kola motocyklu se při pohybu chovají jako gyroskopy. Čím rychleji stroj jede, tím je gyroskopický efekt výraznější. Změny směru gyroskopu dosáhnete vyvinutím síly v opačném směru, než kterým chcete, aby se pohyboval. To znamená, že když se motocykl pohybuje rychlostí 20 kilometrů v hodině nebo rychleji, je třeba pro zatočení vlevo zatlačit na levou stranu řidítek. Navzdory očekávání a tomu, co by se skutečně stalo při nižších rychlostech, nezmění stroj směr doprava, ale doleva, do opačného směru než je vyvíjena síla. Jedná se o tzv. countersteering a budoucí jezdci tento jev pochopí a naučí se jej používat během výuky ovládání a používání stroje.

Kontrola, zda je vše v pořádku Je třeba, aby budoucí jezdci pochopili, že motocykly a skútry, na kterých budou jezdit, jsou stroje a stejně jako ostatní stroje potřebují pravidelné kontroly, údržbu a opravy. Rozsah potřebných oprav bude ovlivněn frekvencí kontrol a údržby. To, co může začít jako malé seřízení, to může, pokud tomu není věnována pozornost, skončit jako velká oprava s vysokými náklady a ztrátou možnosti používat stroj v době opravy.

Bez ohledu na požadavky uvedené v příručce by si měli budoucí jezdci zvyknout kontrolovat základní funkce svého motocyklu nebo skútru alespoň jednou týdně a vždy před začátkem dlouhé cesty. Součástí kontroly by měla být kontrola funkce brzd a stav jejich mechanismů a obložení, těsnění vidlice, tlak a stav pneumatik, mazání a napětí řetězu, hladina motorového oleje, stav baterie a možný výskyt prosakování oleje, hydraulické a chladicí kapaliny nebo paliva. Budoucí jezdci by si měli uvědomit, že stroj, kterému je věnována péče, je méně náchylný k poruchám, a je méně pravděpodobné, že zapříčiní nehodu nebo k ní přispěje.

Zpomalení a zastavení Stroj v pohybu je možné zpomalit nebo zastavit pomocí brzd. Uvádějí se do provozu páčkou pro přední nebo zadní brzdu, která přitlačí odolný materiál buď na disk nebo buben připevněný ke kolům.

11

Pohánění kol Jestliže běží motor a je zařazený převod, pak se zadní kolo točí a stroj jede vpřed. K tomu, aby bylo možné odpojit motor od zadního kola a zařadit bez toho, aby motor poskočil vpřed, se používá zařízení nazvané spojka. Na strojích s automatickým převodem je funkce spojky automaticky spojena s plynem, který ovládá otáčky motoru.

Budoucí jezdci se budou muset seznámit s příručkou pro majitele stroje. Ty vždy obsahují mnoho užitečných informací a především seznamy, které uvádějí, co je třeba kontrolovat a jaká údržba a jak často má být prováděna.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Bude nezbytné, aby budoucí jezdci byli schopni porozumět mnoha situacím a zvážit celou škálu okolností, tak získají schopnost identifikovat potenciálně nebezpečné situace, zhodnotit nároky a přiměřeně reagovat s cílem se jim vyhnout nebo je minimalizovat.

Poloha, rychlost a vzdálenost Budoucí jezdci se budou muset naučit, že jejich poloha na silnici, rychlost, kterou stroj jede, a vzdálenost od prvků silnice nebo ostatních účastníků provozu ovlivní jejich schopnost rozeznat a vyhodnotit potenciálně nebezpečné situace. Poloha, rychlost a vzdálenost budou skutečně často rozhodovat o tom, zda se situace stane potenciálně nebezpečnou a bude třeba ji tak zvládat. Příliš vysoká rychlost, příliš malá vzdálenost a/nebo špatné místo na silnici jsou činitelé většiny dopravních nehod.

12

Stav vozovky

4. Rozpoznání nebezpečí Tato kapitola představuje budoucím jezdcům koncept rozpoznávání nebezpečí a jeho význam pro to, aby se naučili jezdit na motocyklu nebo skútru dobře a bezpečně.

Schopnost vidět a rozpoznávat Budoucí jezdci budou muset porozumět tomu, že jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou se během získávání oprávnění skupiny A mají naučit, je rozeznávání potenciálně ohrožujících situací, tedy rozpoznání nebezpečí. Zvládnutí a rozvoj této životně důležité schopnosti závisí na několika věcech. Za prvé se jezdci budou muset naučit, kam by se měli dívat. Za druhé vědomě vidět, co na daném místě je, za třetí rozpoznat jeden či více činitelů v souvislosti s možným ohrožením a nároky, které může situace přinést pro jezdce.


Budoucí jezdci by měli vědět, že stav vozovky ovlivní jejich schopnost bezpečného řízení. Za prvé její konstrukce, povrch a stav oprav ovlivní stroj a schopnost jezdce jej ovládat. Za druhé typ vozovky a objem a složení provozu ovlivní výskyt potenciálně nebezpečných okolností.

Ostatní účastníci silničního provozu Základní znalostí budoucích jezdců bude také porozumění požadavkům a pravděpodobnému chování ostatních účastníků silničního provozu. Přestože se nikdy nebude jednat o exaktní vědu, jezdci by se měli naučit předvídat, jak se mohou chovat například řidiči těžkých nákladních vozů nebo autobusů a přizpůsobit tomu svou pozici, rychlost a vzdálenost. Podobně je možné předvídat, jak se budou patrně chovat chodci, zvláště když se snaží přejít silnici, aby stihli autobus na zastávce. Méně předvídatelné budou děti a starší lidé a budoucí jezdci zjistí, že je často nezbytné očekávat neočekávané.

11/02/11 11:06


Počasí a osvětlení Déšť, vítr a silné sluneční světlo, netřeba zmiňovat sníh a led, to všechno může přispět k rizikům, kterým bude jezdec vystaven, stejně jako to umí snížená viditelnost, zvláště v kombinaci s pouličním osvětlením.

Za prvé je tu integrální přilba, jejíž tělo pokračuje v přední spodní části obličeje a jezdci se dívají štěrbinou zakrytou sklápěcím hledím. U varianty této přilby je možné odklopit přední část přilby včetně hledí jako celek. Díky tomu je jednodušší přilbu nasadit a mluvit s lidmi bez sundávání celé přílby. Za druhé je zde otevřená přilba, s hledím nebo bez něj. Vzhledem k tomu, že otevřená přilba nemá hledí, jsou nezbytné brýle nebo jiná účinná ochrana očí.

5. Přilby a vhodné oblečení Tato kapitola informuje o významu nošení vhodné, co nejlépe dostupné ochrany jezdce.

Používání přilby Budoucí jezdci budou bezpochyby chápat, že nošení přilby je, až na několik málo výjimek jako např. v případě nízkorychlostních mopedů, ve všech zemích Evropské unie povinné. I v případě, že by nošení přilby nebylo požadováno ze zákona, bylo by velmi užitečné přilbu používat. Nošení přilby zachránilo a bude stále zachraňovat mnoho životů a snižovat míru zranění. Jezdci by však měli vědět, že nošení přilby neznamená, že jsou nezranitelní. Ochrana, kterou přilba poskytuje, má svá omezení. Zpomalovací síly, ke kterým dochází, když hlava narazí na pevný předmět v 50 nebo více kilometrech za hodinu, a to dokonce i v případě, kdy přilba zůstane neporušená, stačí k tomu, aby došlo k takovému poškození mozku jezdce, že má malou šanci na přežití. Budoucí jezdci by na to při jízdě na motocyklu nebo skútru nikdy neměli zapomínat.

Přilby se nejčastěji vyrábějí ze dvou typů materiálu. Pryskyřice vyztužená skleněnými nebo karbonovými vlákny a polykarbonátovým plastem. Ať už si jezdci vyberou cokoli, měli by zajistit, aby přilba nebyla znehodnocena nevhodnou grafickou úpravou nebo nálepkami. Vždy zkontrolujte, že přilba má požadovanou známku CE a vnitrostátní bezpečnostní známky. Jezdci by si vždy měli vybírat přilbu, která jim dobře sedí a je pohodlná. Je dobré koupit tu nejlepší přilbu, kterou si jezdec nebo jezdkyně může dovolit. Jezdci by se však neměli nechat příliš ovlivnit extra lakováním. Zakoupení nezdobené verze lepší přilby je lepší než zakoupení levnější přilby se skvělým zdobením. Může pomoci, pokud s sebou vezmete zkušeného jezdce. Stejně tak může být užitečné projít starší vydání časopisů o motorkách, většina z nich čas od času přináší hodnocení nejlepších přileb. Při výběru přilby by měly být zváženy také otázky jako tlumení hluku, periferní vidění, obtížnost zacházení s hledím, váha a větrání.

Jasné vidění

Nošení přilby poskytuje i další výhody. Náraz hmyzu v rychlosti 100 kilometrů za hodinu opravdu bolí a přilba také zmírňuje vlivy deště, chladu a hluku.

Péče o hledí nebo ochranné brýle je v jezdcově vlastním zájmu. Při čištění by vždy měla být dodržována doporučení výrobce. Pokud nejsou známa, pak použijte dostatek vody s prostředkem na mytí nádobí, hledí řádně opláchněte a vysušte měkkou látkou.

Výběr přilby

Silně poškrábané hledí je nanejvýš nebezpečné v noci a v dešti. Vždy by mělo být vyměněno.

Budoucí jezdci budou rozmazlováni širokou nabídkou přileb. Ve skutečnosti jsou však k dispozici jenom dva hlavní typy a dvě varianty.

Pokud je chladno nebo vlhko, hledí se zamlží. Budoucí jezdci se proto musí ujistit, že je za podobných okolností dobře větráno a bylo ošetřeno vhodným prostředkem proti mlžení.


13

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Ochrana sebe sama Nezbytnost vhodného oblečení jezdce by měla být zřejmá. Budoucí jezdci si však možná všimli, že to není vždy jasné. Řídit za teplého počasí a slunečního svitu v tričku, kraťasech a sandálech může vypadat skvěle, ale je to ve skutečnosti velmi hloupé. Pád může dokonce i při nízkých rychlostech způsobit bolestivá zranění a někdy zmrzačení. Lidská pokožka není uzpůsobena tomu, aby snesla abrazivní vlastnosti typického povrchu silnice. Dokonce i džíny, triko s dlouhým rukávem a tenisky vám poskytnou alespoň určitou ochranu, která může být výrazně zvýšena oblečením speciálně vytvořeným pro jízdu na motocyklu.

14

Podobné úvahy platí pro jízdu za nepříznivého počasí. Bez vhodné bundy, kalhot, rukavic a vysokých bot může jezdec natolik provlhnout a prochladnout, že pro něj bude obtížné bezpečně ovládat řízení. Jezdci by se měli vždy snažit koupit si to nejlepší vybavení, jaké si mohou dovolit. Stejně jako při nákupu přilby můžete často získat dobré rady z časopisů o motorkách a jejich doporučení, jak nejlépe vybrat, a tak získat za peníze skutečnou kvalitu.

Bundy a kalhoty Nákup kombinézy na motorku, ať už s bundou a kalhotami zvlášť nebo jako jeden celek, budou muset budoucí jezdci dobře promyslet.

Míra nepromokavosti kombinézy bude záležet na tom, jestli budoucí jezdci předpokládají, že budou často jezdit za mokra. Měli by také zvážit možnost lehkého oděvu proti dešti přes kombinézu. Dobrá rada je koupit to nejlepší, co si jezdci mohou dovolit. Také by vždy měli hledat známku CE, která by měla zaručit alespoň to, že výrobek odpovídá normám kvality a výkonu.

Rukavice a boty Rukavice a boty, které zakrývají kotník, poskytnou ochranu v případě nehody. Rozsah ochrany bude záviset na kvalitě toho, co bylo zakoupeno. Dobrá rada opět zní koupit to nejlepší, co si můžete dovolit. Nejdůležitější je, že rukavice a boty by měly být voděodolné, neboť pokud navlhnou i při přeháňce, může trvat hodiny nebo dokonce dny, než vyschnou.

Ochrana sluchu Jak již bylo zmíněno v rámci rad pro nákup přilby, měli by budoucí jezdci zvážit tlumení zvuku. Jízda při tak nízkých rychlostech jako 90 km/h může generovat hladiny hluku, které mohou trvale poškodit sluch jezdce. Dobrým nápadem je používání ucpávek do uší, zvláště pokud podnikáte dlouhou cestu.

Znalost toho, jaké požadavky budou na kombinézu kladeny, pomůže zúžit široký výběr, který je k dispozici, pokud jde o typ, styl, váhu a materiál. Rozsah teplot, ve kterých bude používána, by měl ovlivnit jezdcův výběr co do váhy a materiálu, a zda je součástí kombinézy vyjímatelná vložka. V těchto souvislostech je také třeba zvážit, jak kombinéza sedí, a jezdci by se měli rozhodnout, zda pod ní chtějí nosit další oblečení. To, jak kombinéza sedí, je důležité také v případě, že je vybavena chrániči. Chrániče na loktech, ramenou, kolenou a bocích nebudou fungovat, pokud je oděv příliš velký a chrániče se v případě nehody mohou posunout.


11/02/11 11:06


15

6. Společenská odpovědnost Tato kapitola vysvětluje budoucím jezdcům, že je nezbytné projevovat patřičnou ohleduplnost a starat se o ostatní.

První pomoc a nehody Budoucí jezdci by měli vědět, že základní znalost první pomoci může doslova zachránit život a že by měli první pomoc znát nebo se ji naučit dříve, než se naučí řídit. V případě, že budoucí jezdec najde zraněného motocyklistu, neměl by se nikdy pokoušet sundat zraněnému přilbu, pokud neabsolvoval důkladné školení, jak to udělat. Také by neměl se zraněnou osobou hýbat, pokud nejsou v situaci ohrožení života. Je třeba okamžitě informovat záchrannou službu.


Ohleduplnost k ostatním účastníkům silničního provozu Než se budoucí jezdci začnou učit jízdě na motocyklu nebo skútru, měli by pochopit, že v současném provozu nemůže nikdo jezdit na něčem nebo v něčem či přecházet silnici bez vazeb na okolní prostředí. Jezdci by se vždy měli chovat odpovědně, měli by brát v úvahu potřeby a pravděpodobné chování ostatních účastníků silničního provozu a uvědomovat si, že jejich jednání následně ovlivní bezpečnost ostatních a samozřejmě i jich samotných. Zvláštní pozornost budou muset budoucí jezdci věnovat především chodcům. Někdo, kdo chce přejít silnici, nemusí motocykl nebo skútr vidět nebo nemusí být schopen přesně odhadnout rychlost, kterou se blíží, či jeho záměry. Platí to především o starších lidech a dětech, mohou totiž myslet na jiné, pro ně důležitější věci, například dorazit domů včas a stihnout oblíbený televizní program nebo přinést míč.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Pozornost vyžadují také cyklisté. Budoucí jezdci by si měli uvědomit, že rozdíl v rychlosti kola a motorky, přestože se jedná o jednostopá vozidla pohybující se po silnici, a z toho plynoucí rozdíl v chování jezdců je značný. Stejně tak budou budoucí jezdci muset vzít v úvahu vlastnosti vozidel se čtyřmi a více koly. Velké užitkové vozy často mají omezené vidění a jezdci by se měli vyhnout situaci, kdy se dostanou do takové pozice, že je řidič vozu nemůže dobře vidět. Řidiči aut, s výhodou protiblokovacího systému brzd a ovládání trakce, si nemusí uvědomit, že vlhká silnice způsobí značné omezení řízení motocyklu.

16

7. Snížená pozornost Tato kapitola informuje o nebezpečných účincích, které může mít při jízdě na motocyklu nebo skútru alkohol, drogy, léky a také nemoc a únava.

Únava

Rozčilování sousedů

Únava je na evropských silnicích tak velkým zabijákem jako alkohol a drogy dohromady. Budoucí jezdci by si měli uvědomit, že úroveň únavy, kterou budou patrně pociťovat po dni práce, může ovlivnit pozornost a reakce jezdce. Přidejte večerní zábavu nebo sport a kumulativní účinek může být nebezpečný. Vyrazit na dlouhou cestu po práci není dobrý nápad.

Budoucí jezdci by si měli uvědomit, že nadměrný hluk motocyklů a skútrů je obecně považován za jeden z nejotravnějších zdrojů hluku.

Usnout na motocyklu je možné stejně jako za volantem auta, budoucí jezdci by měli v případě únavy vždy zastavit a odpočinout si.

Mnozí jezdci mají rádi hluk, který jejich stroje dělají, přesto by měli jezdit způsobem, který omezuje společenský dopad hluku a za žádných okolností by neměli upravovat tlumič tak, aby byli hlučnější, nebo montovat ilegální systém. Naštvaní sousedi budou podporovat legislativu proti jízdě na motorce.

Když se něco pokazí Budoucí jezdci by si měli uvědomit, že nejen oni budou trpět následky dopravní nehody. Ať už je to jejich chyba nebo chyba jiného účastníka silničního provozu. Pro matku nebo manžela může být informace o tom, že syn nebo manželka se stali účastníky dopravní nehody, zničující. Motocykl a skútr nemají výhody airbagů a bezpečnostních pásů. To by si měli budoucí jezdci uvědomit spolu s logicky vyplývající nezbytností jezdit tak, aby se vyhnuli následkům situací, kdy se něco negativního stane.


Alkohol a další drogy Budoucí jezdci by měli vědět, že užívání sociálních nebo rekreačních drog bude mít negativní vliv na to, jak dobře budou schopni řídit, a zvýší pravděpodobnost účasti na dopravní nehodě. Alkohol je hlavním činitelem v dopravních nehodách a na evropských silnicích je primárně odpovědný za zabití více než 15 000 lidí ročně. Dokonce i množství povolená vnitrostátními zákony jezdce ovlivní a poměrně malá množství nepřiměřeně zvýší riziko zranění nebo horších následků. Alkohol v prvé řadě ovlivní reakce jezdce a pak jeho nebo její úsudek, vyšší množství také ovlivní rovnováhu a koordinaci. Podívejme se na to v kontextu, i malé množství ve výši 0,5 miligramu na litr krve (legální limit ve 23 z členských států Evropské unie) zpomalí průměrnou reakci osoby o 50 %. Při rychlosti 90 kilometrů v hodině to znamená, že jezdec bude o dvanáct metrů blíže autu, které vyrazilo před ním, než se vůbec pokusí o to, aby se mu vyhnul. S 1,5 miligramy na litr krve je 200 krát pravděpodobnější, že jezdec bude mít dopravní nehodu než bez alkoholu.

11/02/11 11:06


Všem ostatním sociálním a rekreačním drogám by se měli jezdci také vyhýbat. Přestože jejich vliv na lidské tělo a mysl je různý, všechny zdeformují některý ze smyslů osoby a odpovídajícím způsobem ovlivní úsudek nebo schopnosti. Je třeba si zapamatovat, že účinky alkoholu a drog se v těle často projevují poměrně dlouhou dobu.

Onemocnění a léky Dokonce i lehké onemocnění, např. mírné nachlazení, může ovlivnit pozornost, schopnosti a úsudek jezdce. Podobná situace by normálně nevyžadovala, aby motocykl nebo skútr zůstal doma, budoucí jezdci však musí přizpůsobit jízdu. A to nejen proto, že kýchání může být někdy nepříjemné a docela člověka vyvádět z rovnováhy, když má nasazenou plnou přilbu. Závažnější onemocnění vyžadují, aby jezdci zvážili, zda nemoc výrazně neovlivní výkon při jízdě, a budoucí jezdci by si měli uvědomit, že nejet na motorce může být celkem rozumné. Dokonce bolesti jako bolest hlavy, ucha nebo zubů a natažené svaly mohou mít škodlivý vliv na schopnosti jezdců a nezbytné střízlivé uvažování. Vždy by měly být zváženy účinky léků, předepsaných lékařem nebo koupených v lékárně, na způsobilost jezdce. Mnohé produkty přinášející úlevu při nachlazení nebo chřipce jsou doprovázeny varováním, které radí neřídit.

8. Postoj a chování Tato kapitola je zaměřena na nutnost toho, aby si budoucí jezdci uvědomili, že jsou v prvé řadě odpovědní za bezpečnost. Postoj a chování je poslední teoretickou kapitolou Evropského programu podle modelu IRT a budoucí jezdci se v procesu získávání oprávnění skupiny A již brzy posunou dále. Budou získávat škálu dovedností a znalostí nezbytných k tomu, aby mohli bezpečně jezdit po současných silnicích. Ovládání stroje, schopnost jezdit bezpečně v provozu v nejrůznějších náročných situacích a podmínkách, to bude vyžadovat odhodlání při rozvoji požadované obratnosti, pozornosti, schopnosti a sebedůvěry. Tyto požadavky jsou však pouze částí toho, co budou jezdci potřebovat. Velmi důležité je to, že jezdci musí pochopit, že jejich postoj a následné jednání jsou naprosto zásadní.

17

Porozumění požadavkům a záměrům ostatních účastníků silničního provozu a rozpoznávání potenciálně nebezpečných situací jsou velmi důležité dovednosti. Jejich zvládnutí však vyžaduje, aby si jezdci uvědomili, že pouze oni mohou ovládat své vlastní jednání a ve správnou chvíli provést nezbytné přizpůsobení rychlosti, polohy a vzdálenosti.

Jezdci by se měli informovat, případně se zeptat lékaře nebo lékárníka, a existuje-li pravděpodobnost, že lék může ovlivnit schopnost řídit, jezdci by buď neměli lék užívat, nebo řídit motocykl či skútr.


11/02/11 11:06

Ovládání stroje: Část Ovládání stroje programu podle modelu IRT Kapitoly definované v části ovládání stroje jsou uvedeny tak, jak následují: Znalost stroje; První pohyby; Řazení, brzdy a směry; Řízení a countersteering; Manévrování při nízké rychlosti; Zvládání nebezpečných situací. Tyto kapitoly jsou podrobně rozvinuty s důrazem na rozpoznávání nebezpečí, postoj a chování a cvičení nezbytná pro jednotlivé aspekty. Vyvinutá cvičení byla testována při jízdách během projektu IRT.

1. Znalost stroje Rizika, postoj a chování Primárním cílem této kapitoly je pomoci jezdcům uvědomit si váhu stroje a možnost poškození všeho, co s ním přijde do styku, zvláště když je stroj v pohybu. Druhým cílem je posílení a rozvoj schopnosti uvědomit si rizika, rozvoj postoje a chování vysvětlených v teoretické části.

Byly určeny tyto hlavní oblasti:

18

❉ c o by měli jezdci vědět před tím, než se začnou učit dovednosti a znalosti, kterými se zabývá tato kapitola; ❉ čeho by si měl být vědom instruktor a co by měl plánovat; konkrétní rizika a postoje a chování související s aspektem, nikoli pouze ve vztahu k cvičením při výcviku, ale i v souvislosti s jízdou po veřejných silnicích; ❉ cvičení, která by měla být předvedena a procvičována; ❉ kritéria pro hodnocení pokroků jezdců před přechodem k další části.

Povinnosti instruktora ❉ ❉ ❉ ❉ ❉ ❉

rojít si poznámky pro instruktory. P Ověřit právní požadavky. Zhodnotit rozsah dosavadních znalostí jezdce. Vysvětlit a předvést základní ovládací prvky. Předvést sundání stroje ze stojanu a postavení zpět. Ukázat rovnováhu s předvedením chůze dokola.

Teoretická

Ovládání stroje

Silniční provoz


1 Znalost stroje

1 Situace v provozu


2 Rozjezd




3 Zatáčky



4 Křižovatky



5 Předjíždění



6 Dálnice


7 Předvídání




11/02/11 11:06

OVLÁDÁNÍ STROJE: Č ÁST OVLÁDÁNÍ STROJE PROGR AMU PODLE MODELU IR T

Cvičení ❉ S právná pozice na stroji s rukama a nohama ve spojení s ovládacími prvky. ❉ Nasednutí na stroj a sesednutí z něj, když je na hlavním a bočním stojanu nebo mimo něj. ❉ Postavení stroje a sundání stroje z hlavního a bočního stojanu. ❉ Vyrovnávání a pohyb stroje s vypnutým motorem. ❉ Vysvětlení ovládacích prvků při vypnutém motoru a stroji mimo hlavní stojan. ❉ Zapínání a vypínání motoru včetně použití nouzového vypínače. ❉ Bezpečnost stroje a kontrola stroje před jízdou.

Hodnocení Instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec zvládne bezpečně nasednout a sesednout, zaujme správnou pozici pro jízdu, umí manévrovat bez pohonu, má základní znalosti ovládacích prvků, umí bezpečně nastartovat a vypnout motor a provést kontrolu bezpečnosti.

19

Poznámky instruktora Příprava a plánování Je důležité, aby instruktor lekci vždy plánoval. Použitelné vybavení bude velkou měrou určeno programem, záležitosti jako posouzení dosavadních znalostí jezdce však mohou být provedeny odděleně nebo na různých úrovních v průběhu lekce. ❉ vysvětlit význam rozpoznávání rizik, postoje a chování, ❉ provést počáteční posouzení přístupu jezdce.

Dosavadní znalosti jezdce ❉ Pravidla silničního provozu, dopravní značení. ❉ Teorie dynamiky stroje. ❉ Společenská odpovědnost. ❉ Vliv snížené pozornosti způsobené drogami nebo alkoholem. ❉ Význam vhodného oblečení.


Zákonné požadavky Určuje je vnitrostátní zákon, jejich význam a relevance by však měla být instruktorem zdůrazněna. Pokud je podle zákona povinné například pojištění nebo složení teoretické zkoušky v prvním stupni výcviku, instruktor by měl požadovat, aby jezdec předložil doklad o dodržení podmínky. V tomto bodě by měla být probrána také přilba, instruktor by měl podat informace o výhodách a problémech přileb, možnostech výběru a o tom, jak přilba sedí, o hluku a pohodlí.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Vysvětlování a ukázky

Vyrovnávání a manévrování

Po jasném vysvětlení a kompletním předvedení cvičení by měl instruktor zjistit postoj, sebedůvěru, schopnosti a rozsah znalostí jezdce.

Jezdec by měl při sezení na stroji nacvičovat pohyb strojem vzad a vpřed a otáčení nohou o 90 stupňů. Vyrovnávání a manévrování- pokračování

Instruktor by měl neustále posuzovat postoj jezdce a přístup k výuce jízdy. Pokud je například zjevné, že jezdec je příliš asertivní a má sklony k riskování, instruktor by se měl pokusit uchopit tento problém a zařadit jej do obsahu a stylu vysvětlování a ukázek. Má-li jezdec zkušenosti s jinými typy vozidel, měl by instruktor poukázat na to, že to ne vždy přímo souvisí.

Vedle stroje by měl jezdec nacvičovat nejrůznější pohyby vzad a vpřed, které simulují manévrování stroje v omezených situacích, např. v garáži nebo v řadě zaparkovaných strojů. Ve stoje vedle stroje na kolech by měl jezdec trénovat vyrovnávání stroje, když jej drží jednou rukou. Vysvětlení hlavních ovládacích prvků

20

Důležité také je, aby byly rozpoznány hranice jezdcovy schopnosti přijímat a zpracovávat informace. Pokud je to možné, měly by být používány stroje různého typu a velikosti. Cvičení Nasedání a sesedání a správný posez Jezdec by měl trénovat nasedání a sesedání ze stroje, který stojí na hlavním stojanu. Následovat by mělo totéž na stroji stojícím na bočním stojanu a pak na vlastních kolech. Mělo by být předvedeno také řešení problémů, např. kufry. Když je stroj na hlavním stojanu a jezdec na něm sedí, měl by se instruktor přesvědčit, že jezdec sedí ve středu, ruce a předloktí jsou na stejné úrovni, nárty jsou na stupačkách a záda rovná. Ze stojanů a na stojany Jezdec by měl začít se strojem na hlavním stojanu a trénovat rolování motorky ze stojanu ve stoje i vsedě. Hlavním prvkem je použití ruční brzdy a pozice jezdce ve stoje, kdy bere váhu stroje proti stehnu. Ustavování stroje na hlavní stojan by mělo být vždy prováděno stojícím jezdcem. Přestože bude konstrukce každého stroje vyžadovat konkrétní přístup, důležitou zůstává pozice jezdce s jednou rukou na řidítku a druhou na zadním madle, kterým je stroj obvykle vybaven, a postavení nohy na páce hlavního stojanu. Mělo by být trénováno také použití bočního stojanu. Jestliže je síla jezdce omezená, je možné používat boční stojan místo hlavního.


Instruktor by měl jezdci sedícímu na stroji, který je postaven na hlavním stojanu, ukázat a vysvětlit účel a funkci hlavních ovládacích prvků. Jezdec by se s nimi měl seznámit do té míry, že když je instruktor pojmenuje, umí je jezdec rychle a přesně ukázat. Instruktor by pak měl předvést jiné ovládací prvky než ty, které souvisí se startováním a vypínáním motoru, řazením a záběrem pohonu a brzděním. Startování a vypínání motoru Instruktor by měl jezdci sedícímu na stroji na kolech podrobně vysvětlit a předvést startování a vypínání motoru. Jezdci při tom mohou velmi pomoci seznamy. Při startování by měl takový seznam dle typu stroje obsahovat: otevřít přívod paliva, zapnout sytič, není zařazeno, boční stojánek nahoře, stisknutá spojka, zapnuté zapalování, vypnutý nouzový vypínač, stisknutá ruční brzda, náležité přidání plynu a obsluha mechanismu startéru. Jezdci by mělo být vysvětleno použití nouzového vypínače, který se používá pouze v naléhavých nebo výjimečných situacích. Jezdec by měl použití vypínače porozumět. Jestliže jezdec sedí na stroji a startuje jej, měl by vždy nosit přilbu. Kontroly bezpečnosti stroje Než přejde k další kapitole, měl by instruktor jezdci ukázat několik kontrol, které by měly být pravidelně prováděny, aby měl jezdec jistotu, že stroj je ve stavu způsobilém k jízdě. Součástí kontroly, pokud je to potřebné, by měla být kontrola funkce

11/02/11 11:06


brzd a stav jejich obložení, těsnění vidlice, tlak a stav pneumatik, mazání a napětí řetězu, hladina motorového oleje a možný výskyt průsaku oleje nebo paliva. Měl by být zdůrazněn význam těchto kontrol, přestože nejsou součástí zkoušek k získání oprávnění.

Hodnocení Před tím, než se instruktor přesune ke kapitole Rozjezd, měl by si být jist tím, že jezdec umí správně sedět na stroji, umí bezpečně nasednout a sesednout, umí používat stojany, umí se strojem bezpečně manévrovat, zná jeho ovládací prvky a ví, jak fungují, umí nastartovat a vypnout motor a provést bezpečnostní kontrolu.

Rizika, postoj a chování Jezdec by si měl být vědom toho, že stroj sám je vzhledem ke své váze a nestabilitě rizikem. Jestliže se převrátí, může dojít k rozsáhlému poškození a může způsobit závažná zranění jezdci či jiným osobám, které jsou poblíž. Instruktor by měl poukázat na to, že při pohybu stroje se možnost poškození a zranění odpovídajícím způsobem zvyšuje. Měl by být zdůrazněn význam postoje a chování. Instruktor by měl poukázat na to, že nehody se nestávají jen tak, jsou způsobovány.

2. První pohyby Rizika, postoj a chování Primárním úkolem této kapitoly je, aby si jezdec uvědomil, že s pohonem je stroj dynamický a jezdec jej ovládá. Nejde pouze o obratnost a schopnost se strojem zacházet, důležitý je přístup jezdce, který určuje chování stroje.

21

Druhým úkolem je, aby jezdec pochopil význam zorného pole nejen z důvodu řízení, ale také proto, aby si mohl co nejdříve uvědomit rizika.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

22

Dosavadní znalosti jezdce

Poznámky instruktora

❉ Kapitoly teoretické části. ❉ Nasedání a sesedání a sezení na stroji. ❉ Sundávání a stavění stroje na stojany. ❉ Manévrování a vyrovnávání bez pohonu. ❉ Startování a vypínání motoru. ❉ Provádění bezpečnostních prohlídek.

Příprava a plánování

Povinnosti instruktora

Měl by být vybrán takový výcvikový prostor, aby měl instruktor snadný přístup k jezdci i ke stroji. Současně tam musí být dostatek místa, aby bylo možné minimalizovat následky ztráty kontroly nad strojem ze strany jezdce.

❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Vysvětlit funkci řazení a rozjezd. ❉ Vysvětlit funkci systému brzd. ❉ Předvést počáteční řazení, rozjezd a zastavení stroje. ❉ Pozice, která umožňuje kontrolovat a opravovat chyby jezdce. ❉ Vysvětlit význam zorného pole. ❉ Vysvětlit a předvést cvičení. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.

Cvičení ❉ Řazení a zapojení pohonu. ❉ Rozjezd s nohama dole. ❉ Pohyb vpřed, pak brzdění s levou nohou dole. ❉ První zatáčení s oběma nohama dole. ❉ Jízda v pruhu stálou pomalou rychlostí s oběma nohama nahoře. ❉ Jízda v pruhu proměnlivou pomalou rychlostí.

Hodnocení Instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec umí bezpečně a s odpovídající sebedůvěrou společně používat ovládací prvky a obvykle zvládne plynule a vyrovnaně koordinovat řazení, zapojení pohonu, přidávání a ubírání plynu a brzdění. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec chápe význam ohniska svého vidění a dívá se podle toho.


Při přípravě této kapitoly by si měl instruktor uvědomit, že jezdec bude potřebovat pečlivou a stálou pozornost. Bylo by třeba vyhnout se rozptýlení pozornosti jezdce i instruktora, například ostatními frekventanty.

Právní a bezpečnostní požadavky Pokud je výcvikový prostor veřejným místem, instruktor se musí přesvědčit, že jezdec dodržel všechny vnitrostátní požadavky, například, že je pojištěný a splňuje ustanovení týkající se oprávnění. Instruktor by se měl vždy přesvědčit, že jezdec má vhodnou přilbu a oděv. Vysvětlování a ukázky Instruktor by si měl uvědomit, že první pohyby kapitoly 2 budou utvářet základ pro výcvik jezdce. Čas strávený touto fází ponese ovoce později. Nejdůležitější je, aby instruktor vysvětloval a předváděl tak často, jak bude nutné k vybudování schopností a sebedůvěry jezdce. Instruktor by se měl snažit, aby se způsoby vysvětlování a předvádění cvičení lišily podle osobnosti a schopností jezdce. V některých případech může ukázka citlivého ovládání spojky a plynu pomoci k objasnění principu. V jiných případech může podobný přístup naopak podkopat již omezenou sebedůvěru. Je třeba sledovat rozsah pozornosti jezdce a dělat přestávky ještě před nástupem únavy. Kdykoli je to možné, měl by být instruktor na takovém místě, aby mohl dosáhnout na ovládací prvky na řidítku, pokud by se zdálo, že jezdec ztrácí kontrolu nad strojem.

11/02/11 11:06


Cvičení

Brzdění

Řazení a zapojení pohonu

Instruktor musí vysvětlit a předvést vzájemný účinek předních a zadních brzd a nutnost používat je koordinovaně. Instruktor by také měl vysvětlit a předvést význam plynulého a vyrovnaného používání spojky, plynu a brzd.

Jestliže je jezdec na automatickém stroji, instruktor bude muset vysvětlit a předvést vztah mezi přidáním plynu a zvýšením otáček motoru a dále bod záběru. Jestliže má jezdec stroj s manuálním řazením, instruktor mu bude muset vysvětlit a předvést také funkci spojky, která umožňuje počáteční zařazení, a dále rovnováhu mezi spojkou a regulací plynu až do bodu záběru.

Jezdec s pravou nohou na stupačce by se měl pomalu rozjet vpřed, jet tři až čtyři metry a zastavit. Při zastavování ubírá plyn, brzdí přední a zadní brzdou a rozpojí spojku. Po zastavení stroje by měl být zařazen neutrál. Instruktor by měl během cvičení jít vedle jezdce.

Cvičení může začít, jestliže jezdec sedí na stroji a chodidly se dotýká země. Stroj je na kolech. Instruktor by měl stát vedle jezdce nebo před strojem, nad předním kolem, přední světlo proti spodní části hrudníku. Také může sedět na tandemu za jezdcem. Instruktor musí mít ruce blízko ovládacích prvků na řidítkách a musí být schopen dosáhnout na nouzový vypínač.

23

Jezdec by měl vědět, že cílem cvičení je rozpoznat, kdy se stroj téměř rozjíždí. Rozjezd Instruktor by měl nejprve vysvětlit a předvést funkci brzd a teprve potom přejít k rozjíždění s pohonem. Instruktor musí zdůraznit význam správného zorného pole. Tedy, aby se jezdec nedíval přímo před stroj, ale tam, kam chce jet. Instruktor by se měl přesvědčit, že před každým rozjezdem vpřed kontroluje jezdec, co je za ním. Při rozjezdu, po zařazení prvního stupně, by měl jezdec zkontrolovat, co je za ním, a pak se pomalu rozjet vpřed vlastní silou stroje s oběma nohama na stupátkách, ujet by měl asi jeden nebo dva metry. Pak by se měl stroj zastavit, jezdec pomalu ubírá plyn a rozpojuje spojku. Posléze by měl být zařazen neutrál. Instruktor jde vedle jezdce.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

První zatáčení Než bude instruktor po jezdci požadovat, aby poprvé změnil směr, měl by mu vysvětlit a předvést odlišnou dynamiku stroje při nižších a vyšších rychlostech. Instruktor by také měl vysvětlit a předvést význam toho, kam by se měl jezdec během zatáčení dívat. Jezdec by měl s oběma nohama na stupačkách zařadit a pomalu ujet metr nebo dva směrem vpřed a pak pozvolna zatočit doleva. Jakmile dosáhne přibližně 90 stupňů, měl by vyrovnat směr a pokračovat další metr nebo dva a pak pomocí přední brzdy a spojky zastavit a zařadit neutrál. Instruktor by měl jít vedle jezdce.

24

Jakmile si je instruktor jistý, že jezdec dostatečně ovládá spojku a plyn, měl by požadovat, aby jezdec hned po rozjezdu začal zatáčet vlevo na 90 stupňů a před zastavením pokračoval v jízdě asi metr. Jestliže je instruktor s výkonem jezdce spokojený, cvičení by mělo být zopakováno se zatáčením vpravo.

Jezdec by měl zařadit první stupeň s levou nohou na zemi a při jízdě vpřed by měly být obě nohy na stupačkách. Instruktor by měl jít vedle jezdce, ten byl měl na požádání zastavit stroj pomocí brzd a spojky zastavit a pak zařadit neutrál. Pomalá jízda a změna rychlosti Instruktor by měl jezdci vysvětlit a předvést techniku změny rychlosti stroje při pomalé jízdě rovně vpřed. Jezdec by měl vědět, že se jedná o první cvičení, které přímo souvisí se situací na silnici a v provozu. Jezdec by měl zařadit počáteční stupeň s levou nohou na zemi. Při jízdě by měly být obě nohy na stupačkách. Po několika metrech jízdy s plně zapojenou spojkou nebo pohonem by měl jezdec přidávat plyn a pozvolna zrychlovat. Mělo by být dosaženo rychlosti asi 8 km/h, rychlost by měla být udržována několik metrů a pak je třeba ubrat plyn, nechat stroj zpomalit brzděním motoru a pak zastavit za pomoci brzd a spojky. Po zastavení by měl být zařazen neutrál.

Následující cvičení vyžaduje, aby jezdec pomalu řídil stroj při jízdě rovně vpřed.

Jestliže je instruktor přesvědčen, že to schopnosti jezdce umožňují, je možné vyzkoušet celou škálu variací. Cvičení je možné opakovat bez úplného zastavení stroje, je také možné procvičovat různé pomalé rychlosti, přerušované zastávkami i bez zastavování.

Instruktor by měl vysvětlit, že účelem tohoto cvičení není jet co nejpomaleji, ale najít rovnováhu mezi nízkou rychlostí a stabilitou směru.

Pro jezdce je důležité, aby zvládl techniku částečného rozpojení spojky v situaci, kdy jsou otáčky motoru vyšší než dopředná rychlost stroje.

Opět by měl být zdůrazněn význam jezdcova zorného pole. Jezdec by se měl dívat vpřed směrem k pohyblivému bodu, ke kterému se dostane během asi šesti sekund.

Při těchto variantách by měl být jezdec seznámen se způsoby použití brzd a měl by si začít uvědomovat různé vlastnosti předních a zadních brzd díky tomu, že bude brzdit s různou intenzitou podle instrukcí.

Jízda při stálé pomalé rychlosti

V této fázi výcviku jezdce se může objevit velmi špatný zvyk sledování místa přímo před předním kolem. Instruktor by měl vysvětlit, že pokud jezdec vidí překážku až v tomto okamžiku, je už příliš pozdě na to, aby se jí mohl vyhnout.


11/02/11 11:06


Rizika, postoj a chování

3. Řazení, brzdy a směr

Instruktor by se měl ujistit, že během procvičování kapitoly Rozjezdy jezdec pochopil, že dynamika stroje je rizikem pro jezdce i pro ostatní účastníky silničního provozu.

A. Automatická převodovka

Jezdec by si měl být vědom toho, že je odpovědný za činnost stroje, a měl by začít chápat, že jeho postoje a chování rozhodnou o tom, zda on a ostatní účastníci silničního provozu budou ohroženi.

Je důležité, aby jezdec věděl, kam se má dívat při startování, jízdě vpřed různými rychlostmi a změně směru.

V průběhu cvičení musí být zdůrazňován rozhodující význam správného zorného pole, nejen z důvodu dosažení a udržení kontroly nad strojem, ale i proto, že je nutné vnímat ostatní účastníky silničního provozu a stav vozovky, být schopen určit možná nebezpečí a v případě nutnosti přizpůsobit své chování. Hodnocení Je důležité, aby jezdec nepřecházel k další kapitole, pokud si instruktor není jistý, že jezdec dosáhl uspokojivé úrovně dovedností. Čas potřebný na tato cvičení a strávený rozvíjením základních dovedností ovládání stroje se zúročí později. Jezdec by měl chápat základní funkce ovládacích prvků stroje a měl by být schopen je koordinovaně používat. Měl by zvládnout opakovaně, bezpečně a vyrovnaně provádět cvičné jízdy. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec chápe význam postoje a chování a při jízdě se dívá tam, kam má.



Jezdec by měl začít chápat vliv práce s plynem a brzdou na pohyb na silnici a význam brzdné dráhy a předvídání.

Dosavadní znalosti jezdce ❉ Nasedání a sesedání, správný posez na stroji a manévrování bez pohonu. ❉ Spouštění a zastavování motoru stroje, spouštění pohonu, použití plynu a rozjezd. ❉ Vztah mezi plynem a rychlostí, účinek brzdění motorem a funkce brzd. ❉ Význam zorného pole.

25

Povinnosti instruktora ❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Zhodnotit rozsah dosavadních znalostí jezdce. ❉ Vysvětlit a ukázat funkci ovládacích prvků pro změnu rychlosti a brzdění. ❉ Vysvětlit řízení a countersteering a jejich význam pro změnu směru. ❉ Předvést změny rychlosti s brzdami a bez nich a změnu směru při různých rychlostech. ❉ Vysvětlit význam rozpoznávání rizik, postoje a chování v souvislosti se cvičeními. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Cvičení ❉ Jízda bez změny směru, změna rychlosti bez použití brzd. ❉ Jízda bez změny směru, změna rychlosti s plynem a s použitím obou brzd. ❉ Změna směru při širokém zatáčení a změna rychlosti mezi změnami směru.

Hodnocení Instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec umí s přiměřenou sebedůvěrou hladce zrychlit až na 25 km/h a zpomalit na rychlost chůze bez použití brzd. Zrychlit na 35 km/h a zpomalit na rychlost chůze se správným použitím plynu a brzd.

26

Změnit směr při nízké rychlosti v rámci 15 metrového oblouku a při jízdě se dívat správným směrem a do správné vzdálenosti.


Po vysvětlení a ukázce cvičení by měl instruktor zvážit postoj, sebedůvěru, schopnosti a rozsah znalostí jezdce. Postoj a přístup jezdce k výuce jízdy by měl být neustále hodnocen. Pokud je zjevné, že jezdec je příliš asertivní a má sklony k riskování, instruktor by se měl pokusit uchopit tento problém a zařadit jej do obsahu a stylu vysvětlování a ukázek. Je nezbytné zdůraznit následky takového chování na silnici. Podobně, pokud jezdci chybí sebedůvěra, výklad a ukázky by se měly svým obsahem a stylem pokusit o řešení tohoto problému. Současně by měla být neustále posuzována schopnost jezdce přijímat a zpracovávat informace. Instruktor by měl s jezdcem probírat pokroky. Pokud se vyskytne nebezpečná nebo potenciálně nebezpečná situace, měl by instruktor cvičení okamžitě zastavit. Cvičení Ovládání rychlosti pomocí plynu ± 8 km/h


Jestliže se výcviku účastní více než jeden jezdec, cvičení by měla být organizována tak, aby byli jezdi dostatečně odděleni a neohrožovali jeden druhého. Vysvětlování a ukázky Instruktor by měl cvičení vždy vysvětlit v souvislosti s jízdou na silnici. Instruktor by nikdy neměl předvádět nesprávnou manipulaci nebo nebezpečné techniky. Jsou-li ve skupině stroje s automatickým a manuálním řazením s odlišně umístěnými ovládacími prvky, měl by instruktor zajistit, aby nedošlo k nejasnostem.


≥ 15 m

Instruktor by měl lekci plánovat podle dostupného prostoru na výcvikové ploše, počtu jezdců a strojů, které jsou k dispozici. Pokud je to možné, mohou být používány stroje různého typu a velikosti.

± 8 km/h

a. ≤ 15 km/h b. ≤ 35 km/h ≥ 45 m

Instruktor by měl vysvětlit a předvést použití plynu při zrychlení nebo zpomalení a zdůraznit význam toho, kam se jezdec dívá. Jezdec by se měl nejprve podívat do zrcátek a přes své rameno, začít se rozjíždět rovně a pozorně zvyšovat rychlost motoru. Po ujetí krátké vzdálenosti by měla být rychlost bez použití brzd snížena na rychlost chůze a pak, po krátké jízdě rychlostí chůze, by mělo být opakováno zrychlení a zpomalení. Jakmile jezdec získá jistotu, je možné postupně zvyšovat rychlost stroje až na 25 km/h. Na konci cvičení by měl být stroj zcela zastaven pomocí brzd.

11/02/11 11:06


Je důležité, aby se jezdec během cvičení uměl rozhodnout, kdy zpomalit a kdy zrychlit. Při zastavení by měla být pravá noha jezdce na stupačce a levá na zemi. Při jízdě by měl jezdec sedět ve vzpřímené poloze, s koleny blízko u sebe a oběma nohama na stupačkách.

Ovládání rychlosti pomocí plynu a brzd Poté, co instruktor vysvětlil a ukázal, jak by měly být ke snížení rychlosti stroje používány obě brzdy spolu s plynem, a zdůraznil význam jezdcova zorného pole, měl by jezdec provést stejné cvičení, jako je popsáno výše. Tentokrát by však zpomalení mělo být prováděno postupným, koordinovaným použitím přední i zadní brzdy spolu s plynem. Po získání jistoty by měl jezdec postupně zvyšovat rychlost stroje až na 35 km/h. Na konci cvičení by měl být stroj zcela zastaven pomocí brzd. Změna směru a změna rychlosti Poté, co instruktor vysvětlil a ukázal, jakým způsobem je možné změnit směr stroje při nízké rychlosti, a zdůraznil význam toho, že se jezdec dívá do směru, do kterého chce jet, by se jezdec měl rozjet přímo a pozorně zvyšovat rychlost motoru. Po dosažení rychlosti asi 8 km/h byl měl jezdec změnit směr o 180 stupňů, vést stroj postupnou zatáčkou o minimální velikosti 15 metrů a stále se dívat tam, kam chce jet. Po návratu k rovné jízdě souběžně s předchozím směrem by měl jezdec zrychlit na rychlost nepřesahující 15 km/h a pak zpomalit na nižší rychlost a opět změnit směr. Spolu s narůstající sebejistotou jezdce může narůstat také rychlost mezi zatáčkami a je možné používat brzdění motorem a/ nebo brzdami. Rychlost v zatáčkách by měla být stálá a měla by zůstat nízká. Po určité době jízdy v jednom směru by se měl jezdec obrátit a jezdit opačným směrem.


Rizika, postoj a chování Během cvičení musí instruktor zdůrazňovat význam toho, kam se má jezdec dívat. A to jak v souvislosti s vlastním ovládáním stroje, tak i kvůli nutnosti věnovat pozornost ostatním účastníkům silničního provozu. Spolu se zvyšováním rychlosti a s použitím brzd by měl instruktor objasnit koncept předvídání, vzdálenosti v provozu a brzdné dráhy. Hodnocení Instruktor by se měl před přechodem ke kapitole Řízení a countersteering přesvědčit, že jezdec dosáhl přiměřené dovednosti a umí používat plyn a brzdy, umí zrychlit a zpomalit a poměrně hladce zatočit. Instruktor si musí být jistý, že jezdec chápe význam zorného pole a umí je správně využívat.

27

Jestliže je úroveň rozvoje jezdce hraniční, měl by si instruktor poznamenat, kterými problémy je třeba se zabývat v dalších částech výcviku.

B. Manuální řazení Rizika, postoj a chování Je důležité, aby jezdec věděl, kam se má dívat při startování, jízdě vpřed různými rychlostmi a změně směru. Jezdec by měl začít chápat vliv práce se spojkou, řazením, plynem a brzdou na pohyb na silnici a význam brzdné dráhy a předvídání.

Dosavadní znalosti jezdce ❉ Nasedání a sesedání, správný posez na stroji a manévrování bez pohonu. ❉ Spouštění a zastavování motoru stroje, použití spojky, řazení, použití plynu a rozjezd. ❉ Závislost mezi plynem, rychlostním stupněm a rychlostí, účinek brzdění motorem a funkce brzd. ❉ Význam zorného pole.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Povinnosti instruktora


❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Zhodnotit rozsah dosavadních znalostí jezdce. ❉ Vysvětlit a ukázat funkci ovládacích prvků pro řazení, změnu rychlosti a brzdění. ❉ Vysvětlit řízení a countersteering a jejich vliv na změnu směru. ❉ Předvést změny rychlosti s využitím rychlostních stupňů a brzdami a bez nich a změnu směru při různých rychlostech. ❉ Vysvětlit význam rozpoznávání rizik, postoje a chování v souvislosti se cvičeními. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.

Příprava a plánování Instruktor by měl plánovat lekci podle dostupného prostoru na výcvikové ploše, počtu jezdců a strojů, které jsou k dispozici. Pokud je to možné, mohou být používány stroje různého typu a velikosti. Jestliže se výcviku účastní více než jeden jezdec, cvičení by měla být organizována tak, aby byli jezdi dostatečně odděleni a neohrožovali jeden druhého. Vysvětlování a ukázky

Cvičení 28

❉ Jízda bez změny směru, změna rychlosti s plynem a změnou rychlostního stupně, bez použití brzd. ❉ Jízda bez změny směru, změna rychlosti s plynem a změnou rychlostního stupně, s použitím obou brzd. ❉ Změna směru v širokých zatáčkách, změna rychlosti s plynem a změnou rychlostního stupně, s použitím brzd mezi změnami směru.

Hodnocení

Instruktor by měl cvičení vždy vysvětlit v souvislosti s jízdou na silnici. Instruktor by nikdy neměl předvádět nesprávnou manipulaci nebo nebezpečné techniky. Jsou-li ve skupině stroje s automatickým a manuálním řazením s odlišně umístěnými ovládacími prvky, měl by instruktor zajistit, aby nedošlo k nejasnostem. Po vysvětlení a ukázce cvičení by měl instruktor zvážit postoj, sebedůvěru, schopnosti a rozsah znalostí jezdce.

Jezdec by měl být schopen s přiměřenou sebedůvěrou a dostatečně hladce zrychlit až na 25 km/h a zpomalit na rychlost chůze a bez použití brzd změnit rychlostní stupeň.

Postoj a přístup jezdce k výuce jízdy by měl být neustále hodnocen. Pokud je zjevné, že jezdec je příliš asertivní a má sklony k riskování, instruktor by se měl pokusit uchopit tento problém a zařadit jej do obsahu a stylu vysvětlování a ukázek. Je nezbytné zdůraznit následky takového chování na silnici.

Zrychlit na 35 km/h a zpomalit na rychlost chůze, změnit rychlostní stupeň se správným použitím plynu a brzd.

Podobně, pokud jezdci chybí sebedůvěra, výklad a ukázky by se měly svým obsahem a stylem pokusit o řešení tohoto problému.

Změnit směr při nízké rychlosti v rámci 15metrového oblouku a při jízdě se dívat správným směrem a do správné vzdálenosti.

Současně by měla být neustále posuzována schopnost jezdce přijímat a zpracovávat informace. Instruktor by měl s jezdcem probírat jeho pokroky. Pokud se vyskytne nebezpečná nebo potenciálně nebezpečná situace, měl by instruktor cvičení okamžitě zastavit.


11/02/11 11:06


Cvičení

Ovládání rychlosti pomocí plynu, rychlostních stupňů a brzd

Ovládání rychlosti pomocí plynu a rychlostních stupňů

± 8 km/h ≥ 15 m

1 1

2

± 8 km/h

a. ≤ 15 km/h b. ≤ 35 km/h

Poté, co instruktor vysvětlil a ukázal, jak by měly být ke snížení rychlosti stroje používány obě brzdy spolu s plynem a rychlostními stupni, a zdůraznil význam jezdcova zorného pole, měl by jezdec provést stejné cvičení, jako je popsáno výše. Tentokrát by však jezdec měl změnit rychlostní stupeň a zpomalení mělo být prováděno postupným, koordinovaným použitím obou brzd spolu s plynem a rychlostními stupni. Po získání jistoty by měl jezdec postupně zvyšovat rychlost stroje až na 35 km/h. Na konci cvičení by měl být stroj zcela zastaven pomocí brzd a spojky.

≥ 45 m

Změna směru a změna rychlosti Instruktor by měl vysvětlit a předvést použití plynu při zrychlení nebo zpomalení a zdůraznit význam toho, kam se jezdec dívá. Jezdec by se měl nejprve podívat do zrcátek a přes své rameno, začít se rozjíždět rovně a pozorně zvyšovat rychlost motoru.

Poté, co instruktor vysvětlil a ukázal, jakým způsobem je možné změnit směr stroje při nízké rychlosti, a zdůraznil význam toho, že se jezdec dívá do směru, do kterého chce jet, by se jezdec měl rozjet přímo a pozorně zvyšovat rychlost motoru.

Po ujetí krátké vzdálenosti by měla být rychlost bez změny rychlostního stupně nebo použití brzd snížena na rychlost chůze a pak, po krátké jízdě rychlostí chůze, by mělo být opakováno zrychlení a zpomalení.

Po dosažení rychlosti asi 8 km/h byl měl jezdec změnit směr o 180 stupňů, vést stroj postupnou zatáčkou o minimální velikosti 15 metrů a dívat se tam, kam chce jet.

Jakmile jezdec získá jistotu, měl by mu být vysvětlen postup při změně rychlostního stupně, rychlost stroje by se měla postupně zvyšovat až na 25 km/h. Na konci cvičení by měl být stroj zcela zastaven pomocí brzd a spojky. Je důležité, aby se jezdec během cvičení uměl rozhodnout, kdy zpomalit a kdy zrychlit. Při zastavení by měla být pravá noha jezdce na stupačce a levá na zemi. Při jízdě by měl jezdec sedět ve vzpřímené poloze, s koleny blízko u sebe a oběma nohama na stupačkách.


29

Ve chvíli, kdy jede rovně opačným směrem, souběžně s předchozím směrem by měl jezdec zrychlit na rychlost nepřesahující 15 km/h bez změny rychlostního stupně a pak zpomalit na nižší rychlost a opět změnit směr. Spolu s narůstající sebejistotou jezdce může narůstat také rychlost mezi zatáčkami, je možné mu vysvětlit změnu rychlostního stupně a jezdec může brzdit motorem a brzdami. Rychlost v zatáčkách by měla být stálá a měla by zůstat nízká. Po určité době jízdy v jednom směru by se měl jezdec obrátit a jezdit opačným směrem.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Rizika, postoj a chování Během cvičení musí instruktor zdůrazňovat význam toho, kam se má jezdec dívat. A to jak v souvislosti s vlastním ovládáním stroje, tak i kvůli nutnosti věnovat pozornost ostatním účastníkům silničního provozu. Spolu se zvyšováním rychlosti a s použitím brzd by měl instruktor objasnit koncept předvídání, vzdálenosti v provozu a brzdné dráhy. Hodnocení Instruktor by se měl před přechodem ke kapitole Řízení a countersteering přesvědčit, že jezdec dosáhl přiměřené dovednosti a umí používat plyn a brzdy, zvládne práci se spojkou a řadicí pákou, umí zrychlit a zpomalit a poměrně hladce zatočit.

30

Instruktor si musí být jistý, že jezdec chápe význam zorného pole a umí je správně využívat. Jestliže je úroveň rozvoje jezdce hraniční, měl by si instruktor poznamenat, kterými problémy je třeba se zabývat v dalších částech výcviku.

4. Řízení a countersteering Rizika, postoj a chování Je důležité, aby si jezdec uvědomil, že dovednosti ovládání stroje, kterými se zabývá tato kapitola, jsou zásadní pro to, aby byl schopen bezpečně a kvalifikovaně jezdit na motocyklu na veřejných silnicích. Jezdec by měl začít chápat dynamiku motocyklu v souvislosti s tím, jak je možné měnit směr při různých rychlostech.


❉ Řidič by měl chápat význam toho, kam se dívá, a měl by správně využívat zorné pole, a to jak v souvislosti s ovládáním stroje, tak kvůli vnímání ostatních účastníků silničního provozu.

Povinnosti instruktora ❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Posoudit rozsah dosavadních znalostí jezdce. ❉ Naplánovat rozvrh cvičení. ❉ Vysvětlit a předvést řízení a countersteering a jejich vliv na změnu směru. ❉ Vysvětlit zvláštní význam zorného pole pro ovládání stroje při změně směru. ❉ Zdůraznit význam rozpoznávání rizik a postoje jezdce souvislosti se cvičeními. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.

Cvičení ❉ Jízda slalomem při rychlosti od 15 do 50 kilometrů za hodinu. ❉ Jízda v kruhu při rychlosti od 15 do 40 kilometrů za hodinu. ❉ Jízda osmiček při rychlosti od 15 do 35 kilometrů za hodinu. ❉ Otáčení o 180 stupňů.

Hodnocení Jezdec by měl být schopen hladce jet slalomem, v kruhu, po osmičce a po U, nižšími rychlostmi, které vyžadují ke změně směru kombinaci řízení a naklánění, a vyššími rychlostmi, kdy se změny směru dosahuje pomocí naklánění a countersteeringu. Jezdec by měl být schopen tlakem na řidítko a/nebo stupačky vyvolat countersteering, akce by měla být provedena sebejistě a správně. Zorné pole řidiče by mělo podporovat ovládání stroje a při pozdější jízdě na veřejných silnicích by mělo umožňovat zaznamenání potenciálně nebezpečných situací na začátku vývoje.

❉ Jezdec by měl rozumět funkci a umět používat plyn, spojku, rychlostní stupně a brzdy, měl by zvládnout rozjezd, zrychlení, zpomalení, otočení a bezpečné a hladké zastavení.


11/02/11 11:06



Cvičení


Jízda slalomem

Každé cvičení v kapitole 4 vyžaduje přípravu výcvikové plochy, používají se kužely a pásky. Schéma na čtvrté stránce poznámek instruktora sice popisuje ideální uspořádání, vzhledem k prostorovým omezením nemusí být vždy možné toto uspořádání dodržet. Instruktor by proto měl vytvořit plán a cvičení případně přizpůsobit. Pokud je třeba nutné zmenšit průměr kruhu nebo osmičky, pak by měla být odpovídajícím způsobem snížena i vyšší rychlost.

Instruktor předvede, jak má jezdec projet slalomem. Měl by se ujistit, že jezdec si je vědom toho, že procvičované dovednosti jsou nezbytné pro bezpečnou kontrolu stroje v provozu.

Jestliže se výcviku účastní více než jeden jezdec, je nezbytné, aby instruktor či instruktoři zajistili udržování dostatečné vzdálenosti.

Změny směru by měly být prováděny řízením a nakláněním, s nezbytnou změnou rychlosti. Rychlost má být kontrolována pomocí přidávání a ubírání plynu. Pohled jezdce by se měl plynule a postupně přesunovat z výjezdu od kuželů, mezi které hodlá vjet, po vjezd mezi následující pár kuželů při výjezdu od předcházejících kuželů. Při výjezdu mezi předposledním a posledním kuželem by měl jezdec plynule zastavit stroj.

Vysvětlování a ukázky Instruktor by měl jezdci vysvětlit dynamiku motocyklu a změny, ke kterým dojde při zvýšení rychlosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována gyroskopickému efektu kol při středních a vyšších rychlostech a také tomu, kde a jak by měl být vyvinut tlak k dosažení kýžené změny směry. Při předvádění cvičení by měl instruktor ukázat přechod ovládání od řízení, kdy jsou řidítka otočená ve směru otáčení, přes naklánění, kdy jezdec přesouvá váhu těla ve směru otáčení, až ke countersteeringu, při kterém jezdec tlačí na opačné řidítko a/nebo stupačku, než je směr otáčení. Instruktor by neměl zapomínat, že plného countersteeringu je možné dosáhnout při střední rychlosti, a měl by se vyhnout pokušení ukázat tento jev při vyšších rychlostech. V dané fázi výcviku to může být zastrašující. Instruktor by měl zdůraznit, že je důležité, kam se jezdec během cvičení dívá, a měl by to při předvádění jasně ukázat. Je velmi důležité, aby byly ukázány a vysvětleny techniky kontroly rychlosti ve cvičeních kapitoly 4. Jezdec by měl vědět, že brzdy by měly být používány pouze tehdy, když je stroj ve vzpřímené poloze. Během zatáčení by měla být rychlost upravována pomocí plynu a brzdění motorem. Je velmi důležité, aby instruktor i nadále posuzoval přístup jezdce. V případě, že by pokroky jezdce nebo jeho přístup a chování dávaly důvod k obavám, instruktor by měl zastavit cvičení a věnovat se příčině problému.


Poté, co se podívá za sebe, zapojí pohon, rozjede se, zrychlí ve vymezeném pruhu na přibližně 15 km/h, by měl řidič jet mezi prvním a druhým kuželem. Při výjezdu by měl změnit směr a vést stroj mezi druhým a třetím kuželem atd.

31

Cvičení by mělo být opakováno. S postupným nabýváním sebejistoty a dovednosti by měl jezdec po výjezdu od posledních kuželů jet zpět na výchozí místo a zastavit tam. Rychlost při průjezdu mez kužely by se měla postupně zvyšovat, takže směr bude kontrolován náklony a posléze nakláněním společně s countersteeringem. Jízda po kruhu Jezdec by měl začít z místa proti směru hodinových ručiček, asi metr od kruhu z kuželů o průměru asi 20 metrů. Po rozjezdu by měl jezdec stále udržovat vzdálenost od kuželů a dosáhnout rychlosti asi 15 km/h. Jezdec by se měl dívat na místo minimálně ve třetině obvodu kruhu vpředu před svou stávající polohou. Zpočátku bude jezdec řídit pomocí řidítek a se zvyšující se rychlostí se bude naklánět do zatáčky. Jakmile jezdec získá jistotu a dovednost, je možné postupně zvyšovat rychlost stroje až na 40 km/h. Spolu se zvyšováním rychlosti stroje by měl jezdec začít používat countersteering a prodloužit zorné pole až na místo asi půl kruhu dopředu. Jezdec by měl opakovat cvičení také při jízdě ve směru hodinových ručiček.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Jízda po osmičce Kužely jsou postavené ve dvou kruzích o průměru asi 20 metrů, mezi nimi je 10 metrů. Jezdec by měl začít cvičení z polohy otočené o 90 stupňů ven proti směru hodinových ručiček. Když se dostane do místa, kde je možné dostat se změnou směru o asi 45 stupňů ke druhému kruhu, měl by jezdec připojit i druhý kruh a jet ve směru hodinových ručiček po vnějším obvodu, asi tak půl metru od kuželů. Po několik prvních kruhů by měla být rychlost jezdce kolem 15 km/h a měla by být postupně zvyšována spolu s tím, jak jezdec získává sebejistotu a dovednosti.

32

V kruhu při nižších rychlostech by se měl jezdec zaměřit minimálně na třetinu kruhu před sebou. Ve chvíli, kdy je možné vidět výjezd ze druhého kruhu, měl by se pohled přesunout na vstupní místo druhého kruhu. Spolu se zvyšováním rychlosti stroje by měl jezdec zvětšovat také zorné pole na asi polovinu kruhu před strojem. Když se jezdec otáčí doleva nebo doprava, hlava by měla zůstat rovnoběžně s povrchem, neměla by zaujmout stejný úhel jako stroj. Instruktor může měnit vzdálenost mezi kruhy, jezdec tak bude měnit směry jedním plynulým pohybem nebo dvěma různými pohyby. Při jízdě na kruhu by měl jezdec regulovat rychlost pomocí plynu, ke snížení rychlosti tak používá brzdění motorem. Proto musí být zařazen správný rychlostní stupeň. Jezdec by měl vědět, že když je rychlostní stupeň příliš vysoký, bude brzdný účinek malý nebo žádný. Jestliže jezdec potřebuje snížit rychlost pomocí brzd, měl by tak učinit mezi dvěma kruhy, ve chvíli, kdy je stroj v narovnané poloze. Případně může srovnat stroj směrem od kruhu a v narovnané poloze brzdit.

kdy je v jedné linii s výchozím místem druhého kruhu, by se měl jezdec narovnat a těsně před tím, než dosáhne onoho místa na druhém kruhu, by se měl podívat, co je za ním a začít zatáčet. Pohled jezdce by se měl při vjezdu do zatáčky soustředit na místo výjezdu, když je uprostřed, měl by se pohled pozvolna přesouvat ke vstupnímu místu na druhém kruhu. Se zvyšující se dovedností a sebejistotou jezdce je možné postupně zvyšovat rychlost v zatáčkách až na asi 30 km/h a při výjezdu ze zatáčky se může rychlost při jízdě rovně plynule zvyšovat až na 50 km/h. Před vjezdem do další zatáčky je třeba rychlost opět snížit. Cvičení je možné opakovat ve směru hodinových ručiček.

Otáčení o 180 stupňů Rizika, postoj a chování Kužely jsou nastavené do osmičky, jezdec má v tomto cvičení provádět otáčky ve tvaru U. Začíná se ve směru proti směru hodinových ručiček z místa, které je asi půl metru od jednoho z kruhů z kuželů. Jezdec zkontroluje, co je za ním, pak by se měl rozjet a pozvolna zrychlit na rychlost asi 15 km/h. Po dokončení otáčky 180 stupňů,


V této fázi výcviku, kdy jezdec dosáhl střední úrovně dovedností ovládání stroje, je pro jezdce nejdůležitější, aby si uvědomil, že tyto dovednosti jsou pouze částí toho, co potřebuje prodobrou a bezpečnou jízdu. Tyto dovednosti jsou nezbytné k tomu, aby se jezdec mohl plně soustředit na podmínky provozu a vyhodnotit, co se může přihodit.

11/02/11 11:06


Jezdec by si měl uvědomit, že zásadní je v tomto procesu jeho přístup. Jestliže se jezdec při vjezdu do nepřehledné zatáčky domnívá, že výjezd je volný, jestliže se domnívá, že byl viděn blížícím se vozidlem, které signalizuje záměr přejet silnici vepředu, jeho šance, že během prvních osmnácti měsíců jízdy získá bez nehody nezbytné zkušenosti, bude výrazně snížená. Během těchto cvičení by měla být zdůrazněna nutnost správného využívání zorného pole, zvláštní důraz má být kladen na nezbytnost ujistit se před prováděním výrazných změn směru, které jsou při těchto manévrech nezbytné, že vzadu je volno. Jezdec by měl vědět, že v zatáčkách by neměl používat brzdy, a měl by si uvědomit, že pro bezpečnou jízdu je nezbytný správný rychlostní stupeň a správná rychlost.

5. Manévrování při nízké rychlosti Rizika, postoj a chování Manévrování při nízkých rychlostech není vnímáno jako nebezpečné, jezdec by však měl vědět, že tyto dovednosti bude používat při parkování stroje, v místech s větším výskytem chodců a řidičů aut. Měl by také vědět, že když se motocykl převrátí, může zranit jezdce nebo kohokoli, kdo se nachází poblíž. Současně může dojít k výraznému poškození motocyklu.

Hodnocení


Dovednosti ovládání stroje v kapitole 4 jsou patrně nejvýznamnější z hlediska bezpečné a správné jízdy na motocyklu. Nejdůležitější je, aby jezdec dosáhl takové úrovně dovedností, která mu umožní provádět cvičení plynule a s kontrolou nad strojem.

Jezdec by měl zvládat celý rozsah dovedností ovládání stroje obsažených v předchozích kapitolách a měl by být schopen zajistit, aby stroj dělal to, co má jezdec v úmyslu.

Jezdec by měl být schopen rozjet se, zastavit, používat plyn, spojku, řadit, zrychlovat a zpomalovat se správným a koordinovaným použitím brzd a rychlostních stupňů. Jezdec by měl být schopen plynule změnit směr, pokračovat v řízení při nižších rychlostech, se zvyšující se rychlostí provádět náklony a při vyšších rychlostech použít countersteering. Jezdec by se vždy měl dívat správným způsobem a započetí manévru nebo změně směru by vždy měla předcházet kontrola toho, co je vzadu. Pokud si je jezdec příliš jistý svými schopnostmi a má sklony k riskování, instruktor by se měl ubezpečit, že jezdec rozumí možným následkům takového chování a patřičně je změní. Pouze tehdy, kdy si je instruktor jistý ve všech výše uvedených bodech, by měl jezdci povolit postup k další kapitole.


33

Jezdec by měl vědět, že získávané znalosti a dovednosti jsou důležité pro bezpečnou jízdu na veřejných silnicích a že přístup a chování jsou zásadními faktory pro zajištění jeho bezpečnosti. Jezdec by si měl být vědom svých hranic, měl by vědět, že získávané dovednosti ovládání stroje jsou pouze částí toho, co je potřeba pro bezpečnou jízdu na veřejných silnicích. Jezdec by si měl stále více uvědomovat škálu možných rizik, kterým bude čelit při jízdě v provozu.

Povinnosti instruktora ❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Posoudit rozsah dosavadních znalostí jezdce. ❉ Naplánovat rozvrh cvičení. ❉ Vysvětlit a předvést význam rovnováhy při manévrování v nízké rychlosti. ❉ Vysvětlit, předvést a zdůraznit význam ovládání plynu a spojky při nižších rychlostech. ❉ Zdůraznit nutnost brát v úvahu chodce a ostatní účastníky silničního provozu. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Cvičení

Vysvětlování a ukázky

❉ Jízda rovně při rychlosti nižší než 3 kilometry za hodinu. ❉ Zatáčení při rychlosti nižší než 5 kilometrů za hodinu. ❉ Překonávání překážek při nízké rychlosti.

Instruktor by měl jezdci vysvětlit dynamiku stroje při nízkých rychlostech a význam ovládání plynu a spojky pro nalezení a udržení rovnováhy.

Hodnocení

34

❉ Jezdec by se měl naučit dobře udržovat rovnováhu a měl by být schopen ovládat stroj i při manévrování v nízkých rychlostech. ❉ Jezdec by měl zvládat techniku práce se spojkou a plynem, která je nezbytná pro pomalou jízdu a překonávání překážek při nízkých rychlostech. ❉ Směr pohledu jezdce by měl být správný a měl by přispívat k rovnováze, současně by měl umožňovat zaznamenání možných a momentálních nebezpečí. ❉ Jezdec by si měl uvědomit, že schopnost ovládat stroj je důležitá pro bezpečnou jízdu.

Instruktor může předvést limity ovládání stroje při nízké rychlosti pomocí techniky „zkušebních zastávek“, kdy je stroj na okamžik v klidu, obě nohy jezdce na stupačkách. Jezdec by se měl o tuto techniku pokoušet pouze, pokud si je instruktor jist jeho dovednostmi a znalostmi a ví, že tato výzva nezničí sebejistotu jezdce. Zvláštní pozornost by měla být věnována významu správné pozice a zorného pole. Zpočátku by měl být každý manévr, který je součástí cvičení, vysvětlen a předveden odděleně. S rostoucí dovedností a sebejistotou jezdce a poté, co je jezdec schopen manévry během cvičení kombinovat, by měl instruktor pečlivě vysvětlit, a v případě nutnosti ukázat, co má jezdec dělat.


Cvičení


Pomalá jízda rovně

Cvičení kapitoly 5 se zabývají schopností jezdce ovládat stroj při nízkých rychlostech, instruktor by proto měl být velmi pružný při plánování rozestavení výcvikové plochy a při rozmýšlení pořadí a kombinací cvičení. Pro cvičení zatáčení při nízkých rychlostech je například možné využít slalom nebo osmičku a rozvržení z kapitoly 4, instruktor však může připravit jiná rozvržení.

Toto cvičení vyžaduje, aby jezdec jel 30 metrů rovně rychlostí nižší než 3 kilometry v hodině, aniž by dal nohy na zem nebo se výrazně vychyloval.

Důležité je, aby jezdec začal s jasně odlišenými a oddělenými manévry a manévry by měly být kombinovány až po získání určité sebejistoty a dovednosti. Stejně tak mohou být kombinována cvičení v pozdějších fázích výcviku podle kapitoly 4. Instruktor by měl poznat, zda jezdec vnímá kapitolu 4 jako méně významnou, protože je méně dynamická, a měl by využít pružný přístup a pokusit se udělat lekci co nejzajímavější.


Při rozjezdu by měl jezdec sedět uprostřed, s rukama a předloktími v jedné rovině, s nárty na stupačkách a rovnými zády. Jezdec by se měl dívat vpřed na místo, ke kterému se dostane během asi šesti sekund. Jezdec by měl pomocí spojky a plynu udržovat co nejmenší rychlost. Měl by být vždy zařazen nejnižší rychlostní stupeň a brzdy by se měly používat pouze tehdy, když rychlost příliš převýší rychlost vyžadovanou cvičením. Pro udržení rovnováhy bude sice nutné pohybovat řidítky, přední kolo by se však nemělo odchylovat od středu pruhu o více než 15 cm na každou stranu.

11/02/11 11:06


Jakmile jezdec dokáže udržet alespoň stabilní rychlost pomalé chůze se strojem stále pod kontrolou, může instruktor přejít k dalšímu cvičení.

Jakmile se jezdec naučí vnímat rovnováhu mezi plynem a spojkou proti odporu při vyšších otáčkách motoru, může se přesunout k další fázi cvičení.

Změna směru při nízké rychlosti

Využívá se chodník nebo obrubník o výšce asi 10 cm nebo speciálně vybudovaná a důkladně upevněná platforma. Jezdec by měl umístit stroj do pravého úhlu k překážce, pravé kolo se taktak dotýká obrubníku.

Technika ovládání stroje používaná při pomalé jízdě rovně by měla být používána také při změnách směru za nízkých rychlostí. Jedinou výjimkou je směr pohledu jezdce. Zde by měly být využity zvyky natrénované ve cvičeních kapitol 3 a 4. V rámci toho cvičení by měly být prováděny tři odlišné manévry: postupné změny z jednoho směru do jiného nepřesahující 45 stupňů, zatáčení o 180 stupňů z klidu a otáčení o 180 nebo 360 stupňů při jízdě. Pro první cvičení je možné využít slalom nebo osmičku stejně jako v kapitole 4, pro druhé a třetí je možné využít kruh nebo osmičku. Vzhledem k pomalé rychlosti, která se vyžaduje pro jízdu po kruhu nebo v osmičce, by měl být jezdec spíše uvnitř dráhy než vně. Zpočátku by měl být každý manévr procvičován zvlášť. S rostoucí dovedností a sebejistotou jezdce je možné je vzájemně kombinovat. Jakmile se instruktor přesvědčí, že jezdec dokáže změnit směr v nízké rychlosti a současně stále udržet stroj pod kontrolou, mohou přejít k dalšímu cvičení.

Obě nohy se dotýkají země, jezdec by měl zařadit první rychlostní stupeň, postupně pouštět spojku a přidávat plyn až do okamžiku, kdy kolo začne vyjíždět na obrubník. Jakmile je překonán odpor, měl by být ubrán plyn. Ve chvíli, kdy je celé přední kolo na chodníku, měla by být páčka spojky zcela vymáčknuta. Jezdec by se měl pohybovat vpřed, dokud se zadní kolo dotýká obrubníku. Jezdec by si měl uvědomit, že ke zvednutí zadního kola bude potřeba méně síly, velká část váhy stroje je totiž již na chodníku. Pokud jezdec přidá příliš mnoho plynu, zadní kolo se může dostat do smyku a uklouznout stranou. Takové situaci je třeba se vyhnout, může totiž být velmi nebezpečná.

35

Přestože to není pro jezdce tak náročné, mělo by se trénovat i sjíždění z chodníku. Stejně jako při vyjíždění by měly být nohy jezdce mimo stupačky. Ve chvíli, kdy kola sjíždí z chodníku, by měl být plyn ubraný na volnoběh. Opatrné používání přední brzdy zajistí postupný sjezd kol.

Pomalé překonávání překážek Rizika, postoj a chování Toto cvičení kopíruje manévr, který bude jezdec často potřebovat na veřejných komunikacích, nebo přesněji, při vjezdu na veřejné komunikace, konkrétně při vyjíždění na okraj chodníku a sjíždění z něj. Ostatní cvičení nízkých rychlostí vyžadovala minimální použití plynu, v tomto cvičení bude třeba více síly motoru, a proto i výraznější použití plynu v přesné rovnováze se spojkou. Instruktor by měl tuto techniku vysvětlit a předvést a jezdec by měla začít cvičení zkoumáním rovnováhy mezi plynem a spojkou potřebné k překonání odporu. Jezdec sedí na stroji, obě nohy na zemi, přední kolo v pravém úhlu proti stěně, měl by zařadit první rychlostní stupeň, postupně pustit spojku a cítit místo, kde motor téměř zhasíná. To vše při různých hodnotách přidaného plynu až do jedné třetiny maximální hodnoty.


Mělo by být patrné, že si jezdec uvědomuje, že případný pád motocyklu může zranit jeho nebo kohokoli, kdo se nachází poblíž. Současně může dojít k rozsáhlému a drahému poškození motocyklu. Hodnocení Jezdec by měl být schopen provést cvičení obratně a s jistotou. Instruktor by se měl přesvědčit o tom, že jezdec si je vědom toho, že i když stroj jede pomalu, stále představuje potenciální nebezpečí.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

6. Zvládání nebezpečných situací

Cvičení


❉ Úhybný manévr s cílem vyhnout se překážce v rychlosti do 30 kilometrů za hodinu. ❉ Brzdění s cílem vyhnout se srážce v rychlosti do 50 kilometrů za hodinu.

Přestože dovednosti, kterými se zabývá kapitola 6, patří patrně k těm nejnáročnějším, jezdec by si měl uvědomit, že jsou rozhodující pro to, aby byl schopen vyhnout se srážce s ostatními účastníky silničního provozu. Schopnost jezdce předvídat neočekávané je velmi důležitá, ve dvou třetinách nehod, kterých se účastnil motocykl a jiné vozidlo, neviděl řidič vozidla jezdce.


36

❉ Jezdec by měl rozumět technice countersteeringu a měl by být schopen ji vědomě používat pro zvýšení účinnosti změn směru při rychlostech vyšších než 25 km/h. ❉ Jezdec by měl znát a být schopen předvést techniky brzdění, které jsou potřebné pro celou škálu běžných situací v provozu. ❉ Jezdec by měl vědět, že získávané znalosti a dovednosti jsou nezbytné k tomu, aby byl schopen jezdit bezpečně v provozu. Pro bezpečnou jízdu je základní jeho přístup a chování. ❉ Jezdec by si měl uvědomit, že ostatní účastníci silničního provozu se nebudou vždy chovat podle předpokladů a že je třeba jezdit způsobem, který umožňuje vyhnout se nebezpečným situacím nebo je alespoň zvládnout.

Povinnosti instruktora ❉ Projít si poznámky pro instruktory. ❉ Zhodnotit dosavadní znalosti jezdce. ❉ Pečlivě naplánovat rozvrh cvičení. ❉ Vysvětlit a předvést vyhýbání překážkám pomocí extrémního countersteeringu. ❉ Vysvětlit a předvést nejúčinnější techniky brzdění pro nouzové situace. ❉ Zdůraznit význam přístupu a chování pro vyhýbání se situacím, ve kterých je nezbytné provést úhybný manévr a použít nouzové brzdění. ❉ Stále posuzovat přístup jezdce.


Hodnocení ❉ Jezdec by měl být schopen jet kolem překážky za využití extrémního countersteeringu. ❉ Jezdec by měl být schopen zastavit v dané rychlosti na nejkratší možné vzdálenosti, stroj stále pod kontrolou, bez blokace kol. ❉ Jezdec by měl být schopen rychle reagovat na požadavek provést tyto techniky vyhýbání srážce. ❉ Jezdec by měl vědět, že potřeba a účinek těchto technik vyhýbání srážkám bude ovlivněna jeho přístupem a chováním.

Poznámky instruktora Příprava a plánování Cvičení kapitoly 6 jsou pro jezdce bezpochyby jedna z nejnáročnějších. Instruktor by se proto měl zajistit, že nejvyšší prioritou je bezpečí všech. Při přípravě cvičení by si měl být instruktor vědom toho, jakými způsoby budou techniky brzdění a úhybného manévrování zkoušeny při vnitrostátních zkouškách k získání řidičského oprávnění skupiny A. Zkoušení těchto technik je požadavek Evropské unie pro všechny členské státy, skutečná opatření se však výrazně liší, rozdílné jsou rychlosti, vzdálenosti a rozměry překážek, kterým se musí jezdec vyhýbat. V některých zemích jsou techniky brzdění a úhybné manévry zkoušeny zvlášť, v jiných společně. Je-li velikost výcvikové plochy dostatečná a podmínky povrchu dobré, pak by instruktor měl naplánovat cvičení, které se co nejvíce blíží situaci, jakou jezdec zažije při zkouškách.

11/02/11 11:06


Instruktor by měl vědět, že nouzové brzdění a úhybné manévry může jezdec trénovat i na menší ploše a při nižších rychlostech, než jsou ty, které vyžadují některé vnitrostátní zkušební normy.

všimne nebezpečné situace v rané fázi jejího vývoje, může upravit rychlost a/nebo směr a nebezpečný okamžik se promění v běžnou dopravní situaci.

Při plánování cvičení je důležité, aby byl jezdec s technikami seznamován postupně. Přímého vstupu, který je nezbytný pro účinný countersteering a prudké zatočení kolem překážky, je možné docílit při rychlosti pouhých 20 km/h, dobré techniky nouzového brzdění je možné provádět od tak nízké rychlosti jako 25 km/h.

Instruktor musí být schopen kvalifikovaně předvést úhybný manévr a techniky brzdění, které jsou pro tato cvičení nezbytné. Měl by si také uvědomit, že pro řidiče budou tyto techniky zpočátku zastrašující či dokonce děsivé. Instruktor by měl důkladně vysvětlit, co po jezdci požaduje a jak se bude stroj chovat. Techniky by měl zpočátku předvádět při nižších rychlostech.

Instruktor se musí vždy přesvědčit, že jezdec má na sobě oděv vhodný pro tato cvičení. Rukavice, obuv, bunda a kalhoty by měly poskytovat dostatečnou ochranu v případě pádu jezdce.

Jako vždy je důležité, kam se jezdec dívá, a instruktor by měl tuto skutečnost zdůraznit a sledovat.

37

Cvičení Vysvětlování a ukázky Úhybný manévr Schopnost brzdit rychle a účinně ve výjimečné situaci a provést úhybný manévr kolem vozidla nebo osoby, která neočekávaně vstoupila do plánované dráhy jezdce, jsou základní dovednosti ovládání stroje a jsou skutečně život zachraňující. Při vysvětlování a předvádění těchto dovedností je důležité, aby instruktor zdůraznil, že pravděpodobnost výskytu situace, ve které bude jezdec nucen tyto dovednosti použít, bude velkou měrou určena přístupem a chováním jezdce. Jestliže si jezdec


Jezdec by měl začít zkoumat kladné vlastnosti protisměrného řízení stroje. Při jízdě rovně rychlostí asi 20 kilometrů za hodinu by měl být na řidítko na opačné straně, než je zamýšlený směr odbočení, vyvinut pevným a promyšleným pohybem tlak směrem vpřed. Tlak na řidítko by měl být proveden horní částí paže a tělem, zápěstí nehybné, hlava by měla zůstat kolmo k silnici.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Jezdec by neměl přidávat ani ubírat plyn či pracovat se spojkou nebo řadit, měl by se dívat tam, kam chce jet, ne na překážku, které se chce vyhnout. Po dokončení zatáčky by měl jezdec zastavit. Manévr by měl být následně zopakován se zvyšující se silou tlaku a tomu odpovídajícími těsnějšími zatáčkami. Jakmile jezdec získá obratnost a jistotu, měl by začít procvičovat provádění protisměrného řízení na opačnou stranu, tedy s tlakem na opačné řidítko než v prvním případě. Po návratu stroje do vertikální polohy by měl jezdec zastavit. Jakmile jezdec zvládne provést s dostatečnou zručností dva následné úhybné manévry, měl by udělat normální zatáčku na přímku, po které původně jel, a zastavit.

38

Jakmile se instruktor přesvědčí, že jezdec cvičení zvládá a má stále kontrolu nad strojem, je možné začít k vyvolání protisměrného řízení používat místo řidítka stupačku. Provedení by mělo být stejné jako v prvním případě, s tím rozdílem, že místo tlaku na řidítko opačné ke směru, do kterého chce jezdec zatočit, by měl jezdec pevně zatlačit nohou na stupačku opačnou ke směru zamýšlené zatáčky. Jakmile se instruktor přesvědčí, že jezdec techniku zvládl, je možné kombinovat použití řidítka a stupačky. Instruktor by měl vysvětlit, že nejúčinnější způsob vyvolání protisměrného řízení určují vlastnosti stroje. V tomto okamžiku by mělo být po jezdci požadováno, aby provedl počáteční úhybný manévr doleva nebo doprava, podle předem domluveného signálu, který mu dává instruktor. Po počátečním úhybném manévru by měl jezdec prudce zahnout zpět do původního směru a pak zatočit na původní přímku. Jakmile si je instruktor jist tím, že jezdec dosáhl odpovídající úrovně zručnosti, měla by být cvičná plocha uspořádána co nejblíže požadavkům vnitrostátních zkoušek. Cvičení by mělo být prováděno s postupným zvyšováním rychlosti na 30 kilometrů v hodině. Jestliže vnitrostátní zkouška požaduje provádění úhybného manévru ve vyšší rychlosti, je možné provádět podobné cvičení pouze na výcvikové ploše dostatečných rozměrů a s dobrým povrchem.


Nouzové brzdění Během výkladu tohoto cvičení by měl instruktor zdůraznit, že při správném použití jsou brzdy motocyklu velmi účinné a šikovný jezdec umí obvykle zastavit před překážkou. Jezdec by měl vědět, že cílem cvičení je zastavit stroj při určené rychlosti na co nejkratší vzdálenosti bez zablokování kola nebo vychýlení stroje z přímého směru. Jezdec pojede rovně rychlostí 20 kilometrů v hodině, jakmile dosáhne označeného místa, měl by velmi rozhodně zabrzdit oběma brzdami současně, vymáčknout páčku spojky a ubrat plyn. To by se mělo opakovat, dokud jezdec nezíská cit pro účinnost brzdění a není schopen opakovaně zastavit bez zablokování kola. Vždy, když jezdec zastaví, by měla být označena vzdálenost. Jezdec si tak může uvědomit, že pokud se kola nezablokují, je vzdálenost kratší. Bude také moci posoudit zlepšení svého výkonu. V této fázi je možné zvýšit rychlost na 30 km/h a označené místo brzdění by mělo být nahrazeno předem domluveným signálem. Vzdálenost potřebná k zastavení by měla být změřena a srovnána s předchozím výkonem jezdce. Jezdec tak bude moci porozumět významu reakčního času a delší vzdálenosti potřebné k zastavení. Jakmile se instruktor přesvědčí, že jezdec dokáže účinně nouzově zabrzdit a stále ovládá stroj, je možné postupně zvyšovat rychlost. Jestliže to velikost a povrch výcvikové plochy bezpečně dovolí, je možné zvýšit rychlost až na 50 kilometrů v hodině. Brzdění a úhybný manévr Úhybný manévr a nouzové brzdění jsou obvykle dva oddělené manévry, které může jezdec použít při řešení závažných situací. Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že pokud není dost prostoru pro zastavení a zamezení srážce s překážkou, např. vozidlem, které najelo před jezdce, jezdce by ji měl objet. Jezdec by musel být ve skutečnosti velmi zkušený, aby se v takové situaci dokázal rozhodnout a vyměnil rychlost za větší možnost manévrování, zvláště proto, že přechod od ovládacích prvků používaných k brzdění k těm využívaným při úhybném manévru vyžaduje čas, což je také prostor.

11/02/11 11:06


Některá opatření týkající se vnitrostátních zkoušek pro získání oprávnění skupiny A však zvolila kombinaci manévru brzdění a uhýbání. Pokud to velikost a povrch výcvikové plochy bezpečně dovolí, pak může instruktor připravit výcvikovou plochu podle požadavku. Předpokladem ovšem je, že jezdec provádí zručně a konzistentně oddělená cvičení úhybného manévru a nouzového brzdění. Jezdec by měl být důkladně zpraven o tom, co se od něj bude vyžadovat. Nejprve by se měl pokusit o kombinovaný manévr při rychlostech nižších, než požaduje zkouška oprávnění skupiny A, k požadovaným zkušebním rychlostem by se měl propracovat. Podmínkou je souhlas instruktora, který si musí být jist, že je bezpečné tak učinit.

Rozměry překážky by měly být nejméně 1,7 metrů 2,2 metrů a ve vzdálenosti nejméně 10 metrů od označeného místa, kde má začít manévr. Jestliže místo, na kterém má začít manévr, označuje instruktor, vzdálenost od překážky by měla být minimálně 12 metrů. Jezdec musí být schopen v kritické situaci bezpečně zabrzdit, vždy udržet stroj pod kontrolou, při rychlostech od 30 do 50 kilometrů za hodinu. Jestliže si je instruktor jistý, že jezdcovy dovednosti v ovládání stroje jsou takové, že dokáže bezpečně a zručně provést všechna cvičení kapitol 1 až 6 a že chápe význam správného přístupu a chování, pak je čas přejít ke skutečné výzvě, kterou představuje bezpečná jízda v provozu.

Rizika, postoj a chování Kapitola 6 se zaměřuje na extrémně nebezpečné situace. V průběhu cvičení by se měl instruktor ujistit, že jezdec lépe rozumí nebezpečí a významu chování i mimo bezprostřední souvislost se situací nouzového brzdění nebo úhybného manévru.

39

Pohled jezdce by měl směřovat tam, kde může očekávat první možné upozornění na nebezpečnou situaci. Jestliže je nutné provádět úhybný manévr velmi ostře nebo brzdit velmi důrazně, jezdec se musí dívat tam, kam jede, a nikoli na překážku, které se chce vyhnout. Jezdec by měl chápat souvislost mezi rychlostí a vzdáleností i sloučený efekt přemýšlení a doby reakce. Navíc je třeba si uvědomovat, jaký má stav povrchu vozovky vliv na schopnost jezdce kontrolovat situaci. Jezdec by měl vědět, že o nouzové brzdění by se měl pokoušet pouze v případě, že je stroj narovnaný a jede rovně. Pokud by jezdec musel prudce brzdit v zatáčce, je nezbytné, aby nejprve narovnal stroj, zabrzdil a pak se znovu naklonil s využitím techniky protisměrného řízení. Hodnocení Jezdec musí být schopen uhnout kolem překážky doleva a doprava, v rychlosti do 30 kilometrů za hodinu, zručně a jistě, se strojem stále pod kontrolou.


11/02/11 11:06

Bezpečná jízda na silnici: Část Silniční provoz programu podle modelu IRT V části Silniční provoz byly rozlišeny tyto kapitoly: umístění v provozu, vzdálenost a rychlost, zatáčky, křižovatky, předjíždění, dálnice, předvídání, spolujízda a plánování cesty. Během projektu IRT byly vytváření těchto kapitol a souvisejícím zkušebním jízdám věnovány dva celé dny, a to jak na výcvikové ploše se simulovanými křižovatkami, tak i na veřejných komunikacích. Zvláštní pozornost je opět věnována rozpoznávání rizik a tomu, jak se jim vyhnout, přístupu a chování.

40

Kapitoly o silničním provozu se týkají situací a prostředí, která není možné uchopit ani prožívat izolovaně nebo postupně. Proto byly vytvořeny tři úvodní kapitoly, které zahrnují úvahy platné pro všechny kapitoly části Silniční provoz:

zdůrazňuje význam přístupu a chování i schopnosti rozpoznávat nebezpečí; ❉ druhá se týká přístupu instruktorů k části Silniční provoz; ❉ a třetí se zabývá tím, co je nezbytné před tím, než se pustí na silnici, a to z instruktorovy i jezdcovy perspektivy.

Jezdec musí vědět, že: ❉ Před tím, než se pustí do provozu, musí chápat, že primární odpovědnost za bezpečnost leží na něm. ❉ Přestože je dovednost ovládat stroj zásadní, je pouze částí široké škály dovedností a znalostí, které jsou nezbytné pro bezpečnou jízdu na motocyklu nebo skútru v provozu. ❉ Přístup a chování bude primárně určovat jeho schopnost jezdit v provozu bezpečně a že klíčovými dovednostmi je rozpoznávání nebezpečí a předvídání.

❉ První zdůrazňuje primární odpovědnost jezdce za bezpečnost na silnici. Vyzdvihuje to, že dovednosti ovládání stroje jsou jenom částí toho, co je nezbytné pro bezpečnou jízdu,

Teoretická

Ovládání stroje

Silniční provoz


1 Znalost stroje

1 Situace v provozu


2 Rozjezd




3 Zatáčky



4 Křižovatky



5 Předjíždění



6 Dálnice


7 Předvídání




11/02/11 11:06

BEZPEČNÁ JÍZDA NA SILNICI: Č ÁST SILNIČNÍ PROVOZ PROGR AMU PODLE MODELU IR T

Instruktor by měl vědět, že: ❉ Přestože jsou kapitoly části Silniční provoz uvedeny v pořadí, nebude možné se jimi na silnici zabývat jako jednotlivými lekcemi. jejich pedagogická logika by však měla být uchopena prostřednictvím důrazu, pečlivého plánování cesty a zvyšující se složitost by měla být v souladu s narůstajícími zkušenostmi a dovednostmi jezdce. ❉ V každé kapitole jsou pojednávány různé situace, které často nebude možné probrat jako jednotlivá cvičení; důraz a plánování by se opět mělo zaměřit na to, aby je jezdec zakoušel postupně.

Než jezdec vyrazí na silnici, musí: ❉ Splňovat všechny požadavky dané zákonem. ❉ Být vhodně oblečen a mít náležité ochranné vybavení. ❉ Být schopen kvalifikovaně ovládat stroj. ❉ Znát pravidla silničního provozu, především s ohledem na provoz a situační rozmístění na silnici, se kterým se může setkat. ❉ Souhlasit s pokyny instruktora při spolujízdě na veřejných silnicích a dodržovat je. ❉ Znát a mít vyzkoušené prostředky komunikace s instruktorem.


❉ Vědět o možných nebezpečích, se kterými se při jízdě může setkat. ❉ Znát pravděpodobné chování ostatních účastníků silničního provozu a snažit se je předvídat. ❉ Vědět, že je to jeho přístup a chování, co velkou měrou rozhodne o jeho bezpečnosti.

Než jezdec vyrazí na silnici, instruktor musí: ❉ Předem plánovat cvičení. ❉ Vybrat trasu, na které jezdec zažije dopravní situace uvedené v konkrétní kapitole. ❉ Ověřit, že jezdec a jeho stroj splňují všechny požadavky dané zákonem a jezdec je vhodně oblečen. ❉ Si být jist, že jezdec má nezbytné dovednosti v ovládání stroje. ❉ Vytvořit pro kapitolu jízdní vzory a způsoby komunikace s jezdcem. ❉ Jezdce důkladně informovat o jízdních vzorech a komunikačních prostředcích. ❉ Jezdci vysvětlit konkrétní rizika, se kterými by se mohl na trase jízdy podle dané kapitoly setkat.

41

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

❉ Vysvětlit pravděpodobné chování ostatních účastníků silničního provozu a uvést příklady možného předvídání. ❉ Posoudit přístup a pravděpodobné chování jezdce a podle toho upravit přístup.

Přestože obecně je správná pozice uprostřed pruhu, jezdec by měl pozici upravit tak, aby měl maximální zorné pole a současně jistotu, že ostatní účastníci silničního provozu jej uvidí. Jezdec by se měl neustále rozhlížet, dívat se daleko a do šířky a měl by se snažit rozpoznat potenciální nebezpečné situace, aby se jim mohl vyhnout nebo je zvládnout.

1. Situace v provozu

Lze to shrnout takto: vždy buďte na místě, kde můžete vidět a být viděni; vždy se dívejte daleko a do stran a vždy hledejte bezpečnou únikovou cestu.

Tato kapitola se zabývá místem jezdce na silnici při jízdě v městském prostředí za přítomnosti dalších účastníků silničního provozu.


42

Při plánování jezdcovy první jízdy na skútru nebo motocyklu na veřejných silnicích by měl instruktor vybrat trasu s poměrně malým počtem křižovatek a přiměřenou hustotou a rychlostí provozu. Ani v případě, že jezdec je držitelem oprávnění pro jinou skupinu vozidel a má zkušenosti s provozem, neměl by instruktor zvolit trasu s mnoha specifickými místy a velkým objemem provozu s vysokou rychlostí. Zvolená trasa by měla mít dostatečný počet míst, kde by instruktor a jezdec mohli zastavit a bezpečně probrat situace a zážitky.

Právní a bezpečnostní požadavky Před tím, než jezdec vyrazí na silnici, musí instruktor zkontrolovat, zda jezdec a stroj splňují všechny požadavky dané zákonem.

Rychlost a vzdálenost jsou první věci, které je třeba zvážit, a měly by se měnit spolu se změnou šířky a délky využitelného prostoru. Instruktor může k vysvětlení použít představu oválné ochranné bubliny, v jejímž středu se jezdec nachází. Rozměry bubliny se budou zmenšovat v závislosti na přibližujících se účastnících silničního provozu, šířce a stavu vozovky. Ve chvíli, kdy se zmenší vzdálenost mezi jezdcem a vozidlem před ním, měl by jezdec zpomalit. Podobně by měl jezdec zpomalit ve chvíli, kdy se zmenšuje prostor mezi okrajem a středem vozovky, například z důvodu zaparkovaného vozidla nebo zúžení pruhu. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec ví, jakou pozici by měl při jízdě zaujmout ve vztahu k instruktorovi. Instruktor by měl s jezdcem před začátkem cvičení probrat zamýšlený plán zastavit a probrat jezdcův výkon. Jezdec musí přesně znát jasný signál, který bude použit v případě, že bude nezbytné cvičení zastavit. Musí také vědět, jaká činnost bude následovat po tomto signálu. Jezdec musí také znát prostředky pro předávání instrukcí. Jestliže je použita komunikační technika, mělo by být její používání nacvičeno před tím, než jezdec vyrazí na silnici.

Instruktor by se měl také ujistit, zda má jezdec vhodnou přilbu a oděv, zda není hledí přilby nebo brýle poškrábané a jsou čisté. Instruktor by měl dále zkontrolovat, že jezdec provedl bezpečnostní prohlídku stroje a zkontroloval např. napětí řetězu, stav a tlak pneumatik, světla, brzdové obložení, hladiny oleje atd.

Praxe

Příprava a instruktáž

Instruktor a jezdec by se měli snažit zapojit do provozu z bezpečného místa, např. odpočívadla nebo příjezdové cesty, na samostatné vozovce.

Zapojení do provozu

Jezdec musí vědět, že správné místo v provozu je určeno množstvím neustále se měnících faktorů. Jezdec proto musí neustále hodnotit a upravovat.


11/02/11 11:06


43 Instruktor by měl jet první, měli by signalizovat svůj záměr a pak vjet na vozovku ve směru provozu na jejich straně silnice. Vozovka by měla být na začátku volná, bez vozidel blížících se v daném směru.

Instruktor musí vysvětlit a předvést, jak zhodnotit rychlost a vzdálenost blížících se vozidel. Pak by se měli pokusit vjet na vozovku před blížícími se vozidly, instruktor jede první.

Měli by zrychlit na rychlost těsně pod povolenou rychlostí, nebo pokud to vyžaduje dopravní situace či povrch silnice, na nižší rychlost. Po uplynutí přiměřené doby a ujetí vzdálenosti, kterou instruktor považuje za přiměřenou, na vhodném místě a po signalizaci záměru by měli oba zastavit a cvičení zopakovat.

Toto je možné provádět pouze tehdy, jestliže jsou vozidla v protisměru v dostatečné vzdálenosti a jedou takovou rychlostí, která umožní instruktorovi a jezdci, aby vjeli na vozovku a při mírném zrychlení dosáhli správné rychlosti a místa vzhledem k vozidlům v protisměru a ostatním vozidlům, aniž by donutili řidiče blížících se vozidel zpomalit nebo udělat jiný úhybný manévr.

Jakmile se instruktor ujistí, že si je jezdec dostatečně jistý, měli by najet na vozovku v opačném směru, než je ten, kterým míří vozidla na jejich straně silnice.

Když si instruktor ověří, že schopnosti a jistota jezdce jsou dostatečně rozvinuté, je možné postupně opakovat tato cvičení s jezdcem jedoucím vepředu a instruktorem za ním.

Poté, co se ujistí, že silnice je volná, bez blížících se vozidel v obou směrech, by měli signalizovat svůj záměr. Instruktor jede při následném vjíždění na vozovku opět první. Po ujetí přiměřené vzdálenosti by měli na vhodném místě signalizovat záměr, zastavit a cvičení zopakovat.

Jízda v provozu

Jakmile se instruktor ujistí, že je jezdec dostatečně obratný a sebejistý, měli by se pokusit najet na vozovku, po které jedou další vozidla.


Instruktor by se měl snažit zajistit, aby jezdec postupně získával zkušenosti s jízdou, při níž je součástí provozu. Proto bude třeba, aby instruktor zpočátku vybíral silnici s odpovídající délkou, dostatečně rovnou a s nízkou nebo střední hustotou provozu. V ideálním případě by na ní mělo být málo specifických prvků, například dalších silnic, které se na ni napojují.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Instruktor jede první, měla by být zvolena pozice ve vztahu k vozidlu vepředu, a to taková, že umožní jezdci vidět a být viděn a poskytne mu prostor zastavit mírným brzděním, kdyby vozidlo před ním náhle zabrzdilo. Pozice bude ovlivněna vozidlem jedoucím vepředu a jeho vlastnostmi. Pokud se jedná například o velký užitkový vůz a nikoli o menší, nižší automobil, měl by být jezdec víc vzadu a na straně tak, aby mohl nejen vidět větší část silnice a být viděn protijedoucími vozidly, ale aby mohl být při pohledu do zadního zrcátka viděn řidičem vozidla před ním. Souvislost mezi rychlostí a vzdáleností je rozhodující, řidič by měl rychlost a vzdálenost neustále sledovat a patřičně regulovat.

44

Se zvyšující se rychlostí vozidla jedoucího vepředu by se měla zvětšovat také vzdálenost od něj. Jezdec může použít pravidlo dvou sekund a zkontrolovat, zda je vzdálenost dostatečná. Jestliže jezdec dorazí na místo vozidla jedoucího před ním po uplynutí dvou poctivých sekund, je vzdálenost dostatečná. Dané místo je označeno například sloupem lampy, kolem které se jede. Na mokré vozovce jsou nezbytné tři sekundy. Vzdálenost od vozidla jedoucího vepředu by se měla zvětšit, pokud jezdec zpomaluje, neboť předpokládá situaci, ve které bude třeba zpomalit nebo zastavit. Například blíží-li se k zaparkovanému vozidlu nebo přechodu pro chodce, či když jsou spuštěny kontrolky vozidla jedoucího před ním. Jestliže se blíží k zaparkovanému vozidlu nebo jiné situaci, kdy dochází k zúžení vozovky, měl by jezdec zkontrolovat, co je za ním, a dříve, než dorazí k překážce, zpomalit do té míry, aby v případě nutnosti mohl zastavit. bez prudkého brzdění. Opět jde o koncept ochranné bubliny, kde platí: čím je bublina kratší nebo užší, tím je rychlost jezdce nižší. Jezdec by měl prostřednictvím zadních zrcátek a v případě nutnosti ohlédnutím sledovat svou pozici ve vztahu k vozidlu jedoucímu za ním. Vzdálenost by měla být podobná vzdálenosti mezi jezdcem a vozidlem před ním.

pruhu, aniž by jezdec musel brzdit nebo provádět jiné úhybné manévry. Obecně platí, že by jezdec neměl zvyšovat rychlost, aby udržel bezpečnou vzdálenost od vozidla vzadu. Za žádných okolností by neměla být překročena povolená rychlost. Instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec ví, že omezení rychlosti má své důvody. Například chodec sražený vozidlem v rychlosti 50 km/h má více než 80 % šanci na přežití. Při rychlosti 70 km/h způsobí náraz téměř nevyhnutelně smrtelná zranění! Když si instruktor ověří, že schopnosti a jistota jezdce jsou dostatečné, je možné postupně opakovat tato praktika s jezdcem jedoucím vepředu a instruktorem za ním. Instruktor by měl jezdci ukázat správné pozice v provozu, který je pomalý, ale pohybuje se proměnlivou rychlostí, zastavuje se a rozjíždí. Opět by měl být využit koncept ochranné bubliny. Jezdec by měl hledat pozici, která mu nabízí maximální viditelnost, současně by však měl zůstat v proudu vozidel. Pozice by měla umožňovat sledování pohybu vozidel vpřed a přiměřené předjímání pravděpodobného chování vozidla vepředu. Vzdálenost od vozidla vepředu by se měla měnit podle rychlosti, kterou se vozidla pohybují. Jestliže rychlost není stálá, zvyšuje se a snižuje, pak je třeba ponechat odstup navíc. Vzdálenost by měla být vždy stačit k tomu, aby jezdec v případě, že vozidlo před ním bez varování zastaví na místě, mohl zastavit bez prudkého brzdění. Po zastavení by měl jezdec zařadit neutrál, nebo zůstat na místě se zařazeným rychlostním stupněm a vymáčknutou spojkou. To záleží na tom, kdy se patrně rozjede vozidlo před ním. Pozice při stálé rychlosti Jestliže jezdec zastaví za vozidlem, které zastavilo, měl by za ním ponechat vzdálenost alespoň jeden metr. Jezdec by se neměl rozjet, dokud se nerozjede vozidlo před ním. Vzdálenost od vozidla by se pak měla zvětšovat spolu se zvyšující se rychlostí provozu.

V případě, že se vozidlo vzadu blíží k jezdci, měl by zvětšit vzdálenost mezi sebou a vozidlem vepředu tak, aby se vozidlo vzadu, v případě, že se rozhodne předjíždět, mohlo vrátit do


11/02/11 11:06


Pokud jezdec zastaví blízko křižovatky, měl by vždy ponechat dostatečný prostor pro vozidlo, které chce odbočit do křižovatky nebo od ní. Jezdec by však neměl řidiči takového vozidla naznačovat, že se může bezpečně zapojit do provozu nebo proudem vozidel přejet.

V 25 km/h:

Hodnocení Instruktor by se měl přesvědčit o tom, že se jezdec umí bezpečně zapojit do provozu a jet s proudem vozidel, je schopný udržovat bezpečnou pozici ve vztahu k ostatním vozům. Jezdec upravuje vzdálenost podle rychlosti provozu, šířky vozovky a blížících se situací. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec stále pozoruje okolí v dálce i po stranách, hodnotí a předjímá situace tak, jak přicházejí, a patřičně zaujímá a upravuje pozici a rychlost.

V 50 km/h:

45

Instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec zaujímá pozici, která mu poskytuje maximální zorné pole a současně umožňuje, aby byl viděn ostatními účastníky silničního provozu. Dále by měl jezdec vědět, že v každé situaci je jeho správná pozice taková pozice, ze které vede bezpečná cesta, a měl by podle toho jezdit.

Ochranná bublina Následující obrázky ukazují, jak se mění velikost ochranné bubliny v souvislosti s rychlostí jezdce, vzdáleností dalších vozidel a šířkou vozovky.


Průjezd kolem zaparkovaného auta:

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

2. Vzdálenost a rychlost Tato kapitola se zabývá místem jezdce na silnici při jízdě na okrajích měst a na venkově, kde je méně pravděpodobné, že rychlost jízdy jezdce bude určována ostatními účastníky silničního provozu.

Příprava a plánování Při plánování této kapitoly by měl instruktor hledat trasu s poměrně malým počtem křižovatek a zatáček a pouze mírným provozem. S rostoucí schopností a sebejistotou jezdce je možné vybírat delší a složitější trasy. Objem provozu by však měl zůstat mírný.

46

Zvolené trasy by měly mít dostatečný počet míst, kde by instruktor a jezdec mohli bezpečně zastavit a probrat zážitky.

Právní a bezpečnostní požadavky Před každou lekcí výcviku na veřejných komunikacích se instruktor musí ujistit, že jezdec je vhodně oděn a on i stroj splňují všechny požadavky dané zákonem.

Příprava a instruktáž Jezdec musí vědět, že při jízdě na okrajích měst nebo na venkovských silnicích s občasným nebo řídkým provozem bude primárně určovat rychlost stroje on. To se liší od jízdy v provozu, kde je rychlost jezdce ovlivňována především rychlostí proudu dopravy. Bude nezbytné, aby si jezdec uvědomil, že se bude muset dívat jiným způsobem. To, kam se jezdec dívá, a jak vyhodnocuje to, co vidí, mu umožní určit bezpečnou rychlost. Instruktor musí zdůraznit, že jezdec nesmí nikdy překračovat povolenou rychlost. Instruktor musí vysvětlit význam zaměření jezdcova pohledu na nejvzdálenější místo, které je na silnici vidět. Na rovné silnici to bude v místě, kde se obě strany silnice zdánlivě spojují. Pokud se silnice zatáčí nebo stoupá na hřeben, bude to místo, na kterém silnice mizí z jezdcova dohledu.


To je místo, často se mu říká mezní bod, které by měl jezdec používat k určení bezpečné rychlosti. Ta by neměla být nikdy vyšší než vzdálenost, na kterou může stroj zastavit bez prudkého brzdění. Mezní bod je bodem pohyblivým, pohled jezdce se bude pohybovat s ním. Jezdec nesmí zapomenout na to, že soustředění pohledu na pevný bod je nebezpečné. Jezdec musí také chápat význam rozpoznávání potenciálních nebezpečí na mezním bodu spolu s nutností sledovat a vyhodnocovat vyvíjející se situace, které se v případě nezbytnosti mohou stát novým, bližším mezním bodem. Komunikační prostředky musí být vysvětleny a pochopeny, stejně jako pozice při jízdě a prostředky pro naznačení zastavení za účelem diskuse o jezdcově výkonu.

Praxe Mezní body Jezdec jede za instruktorem, zkontroluje si, že je bezpečné vjet na vozovku, jasně signalizuje svůj záměr a po připojení na vozovku zaujme pozici ve středu pruhu. Jezdec by se měl snažit identifikovat mezní body, které používá instruktor, a měl by vědět, že rychlost je volena v souvislosti s nimi. Poté, co se setkají s několika odlišnými situacemi, by měl instruktor a jezdec zastavit a probrat je. Jezdec by měl posléze pokračovat a na pokyn zastavit, dokud neprojede za instruktorem škálu situací a neseznámí se s jejich mezními body. Jestliže se instruktor přesvědčí, že jezdec dostatečně rozumí problematice, je možné trasy projíždět v pořadí jezdec a za ním instruktor. Pokud je silnice rovná a volná, mezní body jsou tam, kde se obě strany silnice zdánlivě spojují. Jezdec by měl zvolit rychlost, která je v rámci povolené rychlosti a umožní zastavení stroje pouhým lehkým brzděním. Zastavuje před značením, například když dojede k dopravní značce, která je umístěna na stejném místě jako limitní bod.

11/02/11 11:06


Jestliže se blíží zatáčka nebo stoupání na hřeben, jezdec by měl jako mezní body určit místa, kde povrch vozovky mizí z jeho dohledu, a rychlost stroje by se měla podle toho snížit. Míra zpomalení by se měla odvíjet od toho, jak rychle se mezní bod zdánlivě blíží k jezdci. Pokud se mezní bod zdánlivě vzdaluje, například když se zatáčka narovnává, může jezdec zrychlit. Rychlost by měla být opět určována možností zastavit na vzdálenost mezního bodu.

Rychlost a průměrná brzdná dráha Předpokládané lehké brzdění reakce

+sucho

+vlhko

30 km/h: 5 m

15 m

15 m

60 km/h: 10 m

60 m

60 m

90 km/h: 15 m

130 m

130 m

Jezdec by si měl všimnout, že když se blíží zatáčka, může se mezní bod také zdánlivě blížit ze strany. To může naznačovat směr a ostrost zatáčky, jezdec by měl náležitě upravit rychlost. Sledování situace Jestliže se jezdec dívá na mezní bod, měl by zaznamenat situaci, jakmile se poprvé objeví. Pokud jezdec na mezním bodu vidí například křižovatku, měl by začít vyhodnocovat možné nebezpečí. Je třeba zvážit, kdo má přednost. Jezdec by měl sledovat, zda ze silnice, která se připojuje na komunikaci, na níž se jezdec nachází, mohou přijet další vozidla nebo na ni najíždět. Při prvním zaznamenání situace by se měl jezdec připravit na snížení rychlosti. Pokud se domnívá, že vozidla na komunikaci, která se připojuje, mají přednost nebo že by vozidla, která na tuto silnici najíždějí či z ní odbočují, mohla jet nebo skutečně jedou cestou, kterou hodlá jet jezdec, pak se takové místo stane mezním bodem a jezdec musí náležitě upravit rychlost.

Předpokládané silné brzdění reakce

+sucho

+vlhko

30 km/h: 5 m

9m

12 m

60 km/h: 10 m

46 m

36 m

90 km/h: 15 m

81 m

81 m

47

Neočekávané nouzové brzdění reakce

+sucho

+vlhko

30 km/h: 5 m

4m

8m

60 km/h: 10 m

14 m

28 m

90 km/h: 15 m

32 m

64 m

Hodnocení Instruktor by si měl ujistit, že jezdec správně určuje mezní body a přizpůsobuje jim rychlost. Jezdec by měl chápat souvislost mezi rychlostí a brzdnou dráhou a dobou reakce. Situace by měl rozpoznávat, sledovat a včas náležitě reagovat.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Střední linie:

Pravá s rozšířeným viděním:

48

3. Zatáčky Tato kapitola se zabývá tím, jak by měl jezdec projíždět zatáčkami. Tato kapitola pracuje s pojmy zatáčka a zákruta, rozdíl mezi nimi je v tom, že zatáčka nevyžaduje zpomalení o více než 20 %, zatímco zákruta, protože je užší, vyžaduje větší zpomalení.

Příprava a plánování Při plánování této kapitoly by měl instruktor na počátku vyhledat trasu na venkově nebo na okraji města s několika jednotlivými zatáčkami a mírnými zákrutami s dobrým povrchem a stálým nebo mírně proměnlivým poloměrem. Na trase by mělo být málo jiných specifických míst a pouze mírný provoz. S rostoucí schopností a sebejistotou jezdce je možné volit trasy s po sobě následujícími zatáčkami, tak zvanými „esíčky“, a zatáčkami s výraznými změnami poloměru. Výskyt dalších specifických prvků na silnici a objem provozu by však měl zůstat mírný. Instruktor si musí uvědomit, že požadavky kladené na jezdce budou poměrně vysoké. Instruktor by měl neustále hodnotit jezdcovu schopnost zvládat tyto požadavky. V případě potřeby by měla být praxe rozdělena do několika snadněji zvládnutelných jednotek.


Zvolené trasy by měly poskytovat instruktorovi a jezdci dostatek možností k tomu, aby mohli zastavit a bezpečně se poradit a provést hodnocení.

Právní a bezpečnostní požadavky Jezdec a stroj musí splňovat požadavky dané zákonem. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec zkontroloval stroj a má vhodnou přilbu i oblečení.

Příprava a instruktáž Instruktor musí vysvětlit, že koncept mezních bodů, který byl představen a použit v kapitole 3, je zásadní také pro zvládání zatáček. Jezdec musí také vědět, že důležitá je jeho pozice na silnici, když se k zatáčce blíží a když jí projíždí. Správná pozice totiž rozšiřuje a prodlužuje zorné pole jezdce, a tím oddaluje mezní body. Není možné přehnaně zdůraznit význam jezdcova pohledu, který se neustále pohybuje spolu s mezním bodem.

11/02/11 11:06


Levá s rozšířeným viděním:

„Esíčka“:

postupně zrychlujte udržujte rychlost postupně zpomalujte

49 Fixace pohledu na jedno místo když je jezdcova pozornost přitahována prvkem na silnici, například skupinou stromů kolem zatáčky, je hlavní příčinou nehod motocyklů. Jezdec by nikdy neměl zapomenout na zlaté pravidlo: vždy se dívejte tam, kam chcete jet! Instruktor by se měl také přesvědčit, že jezdec rozumí omezením při použití plynu, spojky a brzd, což je zásadní pro bezpečné zvládnutí zatáčky.

Praxe

Při vjezdu do zatáčky je třeba trochu přidat plyn pro udržení rychlosti a rovnováhy stroje, plyn je třeba udržovat na stejné úrovni až do místa, kde je vidět výjezd ze zatáčky. Při počátečním nácviku projíždění zatáček by měl jezdec jet po linii, která určuje jeho pozici ve středu pruhu během celé zatáčky. Při vjezdu do zatáčky by měl jezdec stále sledovat mezní bod, tedy nejvzdálenější bod, který je viditelný buď ve středu, nebo na kraji silnice, podle toho, zda se jedná o pravotočivou nebo levotočivou zatáčku. Jezdec by také měl pomocí countersteeringu udržovat pozici ve středu pruhu.

Ovládání stroje Poté, co instruktor vysvětlí a předvede správný způsob, by měl jet jezdec první. Jezdec se blíží k zatáčce, dívá se na mezní bod a všímá si jakýchkoli nepravidelností v povrchu silnice, např. poklopů. V této chvíli by se měl podívat, co je za ním, a zpomalit tak, aby do zatáčky vjel mírnou a bezpečnou rychlostí. Než vjel do zatáčky, podle potřeby zabrzdil a změnil rychlostní stupeň. Mezní bod by měl jezdci jevit jako stále stejně vzdálený.


Pokud jezdec špatně odhadne rychlost při vjezdu do zatáčky, může zmenšit poloměr linie stroje díky countersteeringu. Jemné úpravy rychlosti je sice možné provést pomocí plynu, je však lepší se tomu vyhnout, může totiž dojít ke změně rovnovážné polohy stroje. Bylo by lepší se vyhnout také změně rychlostních stupňů v zatáčce, ať už ke zvýšení nebo snížení rychlosti. Dokud je stroj v zatáčce nakloněný, neměly by být za žádných okolností použity brzdy.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Jakmile se instruktor přesvědčí, že jezdec techniku pochopil, měl by jet jezdec první a při vjezdu do levotočivé zatáčky zaujmout pozici přibližně v jedné čtvrtině od pravého okraje pruhu. Ve chvíli, kdy se objeví výjezd ze zatáčky, měla by být linie stroje na vrcholu zatáčky a jezdec bude asi v jedné čtvrtině od středu silnice nebo levé strany pruhu. Spolu s narovnávající se zatáčkou by měla linie vést stroj do středu pruhu a k výjezdu ze zatáčky. Při vjezdu do pravotočivé zatáčky by měl jezdec umístit stroj přibližně do jedné čtvrtiny od středu vozovky nebo od pravého okraje pruhu. Ve chvíli, kdy se mezní bod nachází na výjezdu ze zatáčky, by měla linie vést stroj do přibližně v jedné čtvrtině od pravé strany vozovky. Při výjezdu ze zatáčky, jakmile se komunikace opět narovná, by linie měla vést stroj do středu pruhu.

50

Jezdec si okamžitě uvědomí výhody této techniky, díky které může vidět dál a jet část zatáčky po linii s mírnějším poloměrem.

Pokud by došlo k nouzové situaci, ve které by bylo třeba brzdit, jezdec by měl nejprve narovnat motocykl, zabrzdit a, pokud by to bylo možné, vrátit se pomocí countersteeringu zpět na původní linii.

Jezdec však musí vědět, že snaha o zvýšení výhod této techniky jízdou blíže k okraji nebo středu komunikace může být nebezpečná. Na okraji silnice se totiž nevyhnutelně nacházejí úlomky a jiný odpad, ve středu či v jeho blízkosti zase může dojít ke střetu s vozidlem v protisměru. Vícenásobné a proměnlivé zatáčky

Ve chvíli, kdy je vidět výjezd ze zatáčky a mezní bod se zdánlivě vzdaluje, by měl jezdec opatrně přidat plyn tak, aby došlo pouze k mírnému zrychlení, a stroj postupně narovnat.

Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že jedním z největších potěšení z jízdy na motocyklu je projet řadou zatáček, když se podařilo správně odhadnout rychlost a linii.

Dokud stroj není narovnaný, neměl by jezdec řadit a měl by stále plynule pracovat se spojkou a plynem.

Jezdec by měl pochopit, že k tomu nepotřebuje žádné další dovednosti kromě těch, které již byly procvičovány.

Lepší rozhled

Jediným rozdílem je, že pozice na vozovce, ve které by se stroj měl nacházet při výjezdu z jedné zatáčky, by měla být správnou pozicí pro vjezd do zatáčky následující.

Jakmile si je instruktor jist tím, že jezdec dosáhl přiměřené úrovně obratnosti a jistoty, je možné mu vysvětlit techniku zvětšení viděné oblasti pomocí zploštění linie. Při ukázce této techniky jede jezdec za instruktorem.


Důležité však je, aby si jezdec uvědomil, že bezpečná rychlost pro první zatáčku nemusí být nutně správnou rychlostí pro zvládnutí další a následujících zatáček.

11/02/11 11:06


Jezdec by proto měl u každé začátky zvlášť vyhodnotit její ostrost a určit bezpečnou rychlost. Pro tento účel je zásadní zdánlivý boční pohyb mezního bodu. Pokud se například při vjezdu do následující pravotočivé zatáčky zdá, že se mezní bod pohybuje poměrně rychle doprava, jezdec z toho může usoudit, že by měl zpomalit. V takovém případě je třeba zabrzdit a zpomalit, dokud je stroj narovnaný. Instruktor by měl jezdci také vysvětlit, že poloměr zatáčky nebývá vždy po celou dobu stejný. Jezdec by si měl opět uvědomit, že klíčem jsou mezní body, umožní mu připravit se na podobnou možnost. Když se například v levotočivé zatáčce zdá, že mezní bod, který se zdánlivě pohyboval doleva stále stejnou rychlostí, najednou zrychlil, měl by z toho jezdec vyvodit, že zatáčka bude ostřejší. V takové situaci by měl jezdec zvýšit náklon a zmenšit tak poloměr linie, kterou stroj opisuje. Použití plynu za účelem zpomalení by opět mělo být omezené, je třeba se vyhnout řazení a brzdění.

Ve směru, ve kterém zabraňují výhledu stromy nebo elektrické dráty, můžeme najít naznačení směru, kterým silnice vede za mezním bodem jezdcova výhledu v zatáčce. Instruktor by však měl zdůraznit, že toto značení by mělo být považováno pouze za orientační. Vždy je totiž možné, že označuje starý průběh vozovky.

Hodnocení Instruktor se musí ubezpečit, že jezdec je schopen kvalifikovaně odhadnout bezpečnou rychlost a při projíždění zatáčkou zvolit správnou a plynulou linii. Jezdec by měl mít naprostou kontrolu nad strojem a měl by být schopen plynule upravovat linii jízdy. Instruktor se musí ujistit, že se jezdec dívá na mezní bod a správně si vykládá jeho pohyb. Jezdec by měl také sledovat stav povrchu vozovky a podle toho upravovat rychlost.

51

Čtení zatáčky Instruktor musí jezdci vysvětlit, že při zvládání zatáčky musí vzít v úvahy i další kritéria.

4. Křižovatky

Vždy by měl hodnotit povrch vozovky. Pokud je ve špatném stavu, se záplatami nebo lesklými kolejemi a rýhami způsobenými těžkými nákladními vozy, pokud je povrch volný nebo jsou na silnici kovové poklopy, měl by jezdec ještě více zpomalit a upravit linii projíždění zatáčkou.


Jezdec by také vědět a být schopen si uvědomit, že existují další vodítka, podle kterých lze určit prudkost zatáčky.

S rostoucí schopností a sebejistotou jezdce je by měla být volena trasa s dalšími typy křižovatek, některé z nich mohou být složitější. Objem provozu by však v ideálním případě měl zůstat mírný.

Vždy by měla být věnována patřičná pozornost značkám, které schematicky naznačují prudkost zatáčky nebo numericky naznačují bezpečnou rychlost pro průjezd zatáčkou. Pokud se týká druhého případu, jezdec by měl být v případě výstrah vždy velmi opatrný. Rychlost, která je bezpečná pro automobil, může být pro skútr nebo motocykl hraniční, zvláště pokud je povrch ve špatném stavu nebo mokrý.


Při plánování této kapitoly by měl instruktor zpočátku vyhledat trasu ve městě se dvěma nebo třemi nekomplikovanými příklady křižovatek a mírným provozem.

Trasa by měla instruktorovi a jezdci umožňovat bezpečnou zastávku za účelem diskuse a hodnocení.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Právní a bezpečnostní požadavky Jezdec musí být vždy vhodně oděn, on i stroj musí splňovat všechny požadavky dané zákonem. Instruktor se musí přesvědčit, že jezdec zná všechny dopravní značky, vodorovné značení a dopravní zařízení, se kterými se setká.

Příprava a instruktáž Jezdec musí vědět, že první podmínkou pro bezpečné zvládnutí křižovatky je znalost směru, kterým chce jet. Druhou podmínkou je znalost pravidel pro průjezd křižovatkou: Je řízená? Kdo má přednost? Co znamenají dopravní značky a vodorovné dopravní značení?

52

Třetí podmínkou je, že jezdec musí vidět a být viděn, musí ostatním účastníkům silničního provozu včas dávat znamení o svých záměrech. Čtvrtou podmínkou je správná pozice a správná bezpečná rychlost při vjezdu do křižovatky, při průjezdu i opouštění křižovatky. Ke splnění těchto podmínek je nezbytné, aby se jezdec díval, myslel a plánoval dopředu. Instruktor by měl jezdce seznámit s různými typy křižovatek, se kterými se setkají v praxi. Měl by vysvětlit jednotlivá pravidla a techniky, které bude třeba použít k bezpečnému zvládnutí těchto křižovatek.

Během zpomalování by měl jezdec najíždět do správné pozice na křižovatce. V případě odbočování vpravo je tato pozice v jedné třetině od krajnice vozovky a při odbočování vlevo je v jedné třetině od středu silnice. Má-li vozovka dva pruhy, je pozice pro odbočování vpravo v pravém pruhu a v levém pruhu při odbočování doleva. Tam, kde dopravní značky nebo vodorovné dopravní značení ukazuje, že konkrétní pruh je určen pro konkrétní směr, měl by je jezdec vždy dodržovat. Pozice stroje v takto označených pruzích by měla být stejná jako ve výše uvedených případech. Během zrychlování by se měl jezdec dívat na mezní bod a současně pohled vpravo i vlevo posuzovat komunikaci, na kterou se chce připojit. Je důležité zhodnotit objem a rychlost provozu na komunikaci. Tam, kde dopravní značky nebo vodorovné dopravní značení ukazuje, že při příjezdu do křižovatky mají vozidla zastavit, musí jezdec toto pravidlo vždy dodržet. I v případech, kdy zastavení v křižovatce není povinné, by do ní měl jezdec vždy vjíždět s očekáváním úplného zastavení. Při vjezdu do křižovatky by měl jezdec zastavit, pokud je to povinné, a pečlivě zhodnotit provoz v obou směrech. Nejdůležitější je, aby jezdec věděl, že tam, kde je jeho zorné pole omezené, například zatáčkou na silnici blízko křižovatky nebo zaparkovanými vozidly, tam skutečnost, že nevidí vozidla Křižovatky tvaru T:

Praxe Křižovatky tvaru T Při příjezdu do křižovatky tvaru T by měl jezdec nejprve zkontrolovat provoz za sebou, naznačit směr, do kterého chce na křižovatce odbočit, začít najíždět do správné pozice na silnici a postupně zpomalovat. Rychlost stroje by měla být postupně snížena díky brzdění motorem, zařazení nižšího rychlostního stupně a v případě nutnosti použitím brzd. V ideálním případě by brzdy měly být používány pouze posledních asi 15 metrů a k zastavení stroje.


11/02/11 11:06


v protisměru, neznamená, že tam nic nejede. V takových případech je třeba chovat se zvlášť pozorně. Při odbočování doleva si jezdec zkontroluje, že je v obou směrech volno, a pak by měl pozvolna zrychlit, přejet pruh nebo pruhy pro vozidla jedoucí zleva a zahnout do protějšího pruhu.

Není možné předpokládat, že pokud přijíždějící auto nesignalizuje odbočení z hlavní silnice, nemá v úmyslu to učinit. Pokud odbočí na silnici, po které přijíždí jezdec, může zastavit uprostřed komunikace a překážet jezdci ve výhledu i směru jízdy. Jestliže vozidlo odbočí na silnici, na kterou chce jet jezdec, může to dopadnout tak, že pojede za jezdcem vyšší rychlostí než on.

Při narovnávání stroje ve správné pozici, uprostřed mezi okrajem a středem komunikace nebo pruhu, by měl jezdec dále plynule zrychlovat, v případě potřeby změnit rychlostní stupeň a zrychlovat, dokud nebude dosaženo bezpečné rychlosti.

Při rozhodování, zda je bezpečné pokračovat, musí jezdec brát v úvahu také vozidla přijíždějící z protisměru. Opět platí – to, že vozidlo nesignalizuje záměr odbočit, neznamená, že nebude odbočovat doleva nebo doprava.

Při odbočování doprava by se měl jezdec ujistit, že je komunikace volná a pak plynule odbočit na správné místo do pruhu. Zrychlení by opět mělo být mírné a řadit by se mělo pouze tehdy, když je stroj rovně.

Kruhové objezdy

I v případech, kdy zastavení v křižovatce není povinné, by do ní měl jezdec vjíždět pouze tehdy, je-li si zcela jist tím, že komunikace je volná a jízda bude naprosto bezpečná.

Existují však výjimky z tohoto obecného pravidla. Tam, kde semafory, policisté, dopravní značky nebo vodorovné dopravní značení ukazují opak, je třeba tento požadavek dodržet.

Když si instruktor ověří, že dovednosti a jistota jezdce jsou dostatečně rozvinuty, je možné provádět manévry i na komunikaci, kde jsou další vozidla.

Jezdec by měl přijíždět ke kruhovému objezdu podobně jako ke křižovatce tvaru T nebo křižovatce. Měl by si nicméně uvědomit, že na křižovatku tvaru T vozidla obvykle přijíždějí pouze z jednoho nebo dvou směrů a ze tří směrů v případě křižovatky.

Jezdec však musí vědět, že tam, kde je provoz v protisměru, musí být v dostatečné vzdálenosti od křižovatky a jet takovou rychlostí, která umožní jezdci, aby vjel na vozovku a při mírném zrychlení dosáhl správné rychlosti a místa, aniž by donutil řidiče protijedoucích vozidel zpomalit nebo udělat jiný úhybný manévr.

Jezdec by měl znát obecné pravidlo, které říká, že vozidla na kruhovém objezdu mají přednost před vjíždějícími vozidly.

53

Křižovatky:

Křižovatky Křižovatkám je třeba věnovat zvláštní pozornost, především tam, kde jezdec vjíždí z vedlejší silnice na hlavní silnici. Způsob vjíždění na hlavní silnici při odbočování doprava nebo doleva je stejný jako v případě křižovatek tvaru T. Pokud však chce jezdec jet rovně, objevují se další kritéria. Tam, kde jsou dva pruhy, by se měl jezdec držet ve středu pravého pruhu. Jestliže jezdec kříží pruhy pro vozidla z obou směrů, nesmí podlehnout pokušení přejet před protijedoucími vozidly, pokud jsou ke křižovatce blíže, než by byla, pokud by jezdec chtěl vjet na vozovku ve stejném směru.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Na kruhovém objezdu mohou přijíždět ze čtyř nebo dokonce pěti dalších směrů.

Kruhové objezdy:

Na kruhových objezdech často bývají značky, vyvýšeniny nebo křoví. Často zakrývají některé z komunikací a vozidla na nich, která vjíždějí na kruhový objezd, proto je jim třeba věnovat zvláštní pozornost. Na rozdíl od ostatních křižovatek však vozidla na kruhovém objezdu jedou jedním směrem, možnost srážky vozidel se tedy obecně omezuje na vjezd a výjezd z kruhového objezdu. Jezdec by si měl také uvědomit, že existuje souvislost mezi velikostí kruhového objezdu a pravděpodobnou rychlostí vozidel na něm. Ve městech jsou kruhové objezdy často umisťovány na místa křižovatek, jejich obvod nebývá velký a provoz na nich je pomalý.

54

Na velkých kruhových objezdech nad několikaproudovými rychlostními komunikacemi však může být rychlost provozu vysoká, někdy nezákonně, a tak je třeba jim věnovat zvláštní pozornost. Velmi malé kruhové objezdy jsou na druhé straně často stavěny jako prostředky ke zklidnění provozu. Často nejsou ničím jiným než kruhy namalovanými na silnici a vozidla při vjezdu na ně sotva zpomalí. Použitá barva také nemusí mít dobré adhezivní vlastnosti a zvýšená konstrukce některých kruhových objezdů vyžaduje pozornost především motocyklů a skútrů. Správná pozice při vjezdu na kruhový objezd s jedním pruhem je ve středu pruhu. Měla by být udržována i na kruhovém objezdu až k výjezdu z něj. Linie jízdy by měla být trochu plošší pouze při vjezdu a výjezdu. Jsou-li na kruhovém objezdu dva pruhy, měl by se jezdec držet ve středu pravého pruhu, pokud odbočuje doprava nebo jede přímo, nebo ve středu levého pruhu, pokud odbočuje vlevo. Jestliže jede vlevo, pruh a správná pozice v něm by měla být udržována až do výjezdu, který předchází výjezdu, na němž chce jezdec odbočit. Pak by měl jezdec plynule přejet doprava a opustit kruhový objezd. Když se jezdec blíží ke kruhovému objezdu, měl by zkontrolovat, co je za ním, a dát znamení o plánované změně směru jízdy. Pokud by to bylo doleva, měl by být signál udržován až k výjezdu, který předchází výjezdu, kterým chce jezdec kruhový objezd opustit. Zde by měl jezdec zkontrolovat, co je za ním a aktivovat pravý směrový ukazatel.


Jezdec by se měl dívat na mezní bod a náležitě volit bezpečnou rychlost. Měl by sledovat také ostatní komunikace, které ústí do kruhového objezdu, stejně jako povrch komunikace v mezním bodě. V případě nutnosti by měl upravit směr jízdy tak, aby se vyhnul například poklopům, záplatám nebo olejovým skvrnám.

11/02/11 11:06


Řízené křižovatky Techniky příjezdu a pozice pro ostatní typy křižovatek platí i na světelně řízených křižovatkách. Platí i v jiných situacích, ve kterých mohou být využity světelné signály, například v místech práce na silnici nebo na železničních přejezdech. Při příjezdu ke světelné signalizaci by měl jezdec sledovat také její sekvenci a následný pohyb vozidel. Světla směrem k jezdci mají přednost, ale světla, která řídí provoz z ostatních směrů a určují pohyb chodců, mohou naznačovat blížící se změny světel, jež řídí jízdu přijíždějícího stroje. Jezdec tak může lépe koordinovat příjezd na světelnou křižovatku a vyhnout se brzdění na poslední chvíli nebo zrychlování. Podobně sledování ostatních světel při čekání na zelené světlo pro jezdce může jezdci pomoci připravit se na rozjezd. Nemělo by se tak nicméně dít na úkor širšího sledování ostatních vozidel a chodců. Jezdec by neměl za žádných okolností projíždět křižovatkou na červenou, i když se právě změnila ze zelené, ani na červenou, která se za chvíli změní na zelenou. Instruktor se musí přesvědčit, že jezdec zná vnitrostátní pravidla pro signály, kterými řídí dopravu policista. Jestliže se jezdec s takovou situací setká, měl by vždy zcela a bez zbytečných odkladů dodržovat pokyny policisty.

Podobně by měl jezdec uvažovat v situaci, kdy zaznamenal vedlejší silnici na pravé straně a současně vozidla v protisměru. Měl by sledovat protijedoucí vozidlo nebo vozidla, vždy totiž existuje možnost, že se znamením nebo bez něj odbočí před jezdcem na vedlejší silnici. Jezdec by měl vědět, že v případě, kdy si myslí, že jej řidič jiného vozidla neviděl, by rozhodně neměl krátce rozsvítit světla stroje jako upozornění. Takové znamení může být špatně pochopeno jako signalizace dávání přednosti jezdcem. Jestliže chce jezdec odbočit z hlavní silnice na vedlejší, měl by zkontrolovat, co je za ním, dát znamení o změně směru a v bezpečné vzdálenosti od křižovatky začít zpomalovat. Pokud odbočuje doleva, měl by pečlivě sledovat provoz v protisměru a manévr by měl provádět pouze ve chvíli, kdy je to zcela bezpečné. Jestliže jezdec musí zastavit, bezpečnou pozici určuje celková šířka vozovky. Pokud je komunikace dostatečně široká, aby mohla ostatní vozidla projíždět po obou stranách vedle jezdce, měl by jezdec zastavit ve středu vozovky. Jestliže komunikace neumožňuje, aby mohla vozidla jedoucí za jezdcem bezpečně projet po vnitřní straně, měl by jezdec zastavit přibližně v jedné třetině od středu vozovky.

55

Hodnocení Instruktor se musí ujistit, že jezdec umí bezpečně a zdatně projet různými typy křižovatek.

Křižovatky s vedlejší silnicí Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že hlavní příčinou nehod motocyklů bývá vozidlo přijíždějící z vedlejší silnice, které poruší jezdcovo právo přednostní jízdy. Jestliže jezdec vidí na mezním bodu vedlejší silnici připojující se zprava nebo zleva, měl by si jí všimnout a sledovat ji. Je třeba zvážit, zda je na vedlejší silnici možné vidět vozidla. Pokud je možné vidět vozidlo, je třeba vyhodnotit, co bude pravděpodobně dělat, a v případě potřeby upravit rychlost a pozici. Jezdec by nikdy neměl předpokládat, že když on vidí jiné vozidlo, řidič vozidla také vidí jeho skútr nebo motocykl. Ani v případě, že řidič jezdce vidí, nelze předpokládat, že dobře odhadne rychlost motocyklu nebo skútru.


Především, že pohled jezdce je správně zaměřen a že hledá mezní body, jiná vozidla a stav vozovky. Mělo by být patrné, že jezdec si včas všímá ostatních účastníků silničního provozu, včetně chodců, a odhaduje pravděpodobný průběh jejich chování. Instruktor by měl být spokojen s jezdcovým odhadem bezpečné rychlosti, linie a pozice na komunikaci, i se schopností jezdce identifikovat potenciálně nebezpečné situace a sledovat jejich vývoj. Nejdůležitější je, aby se instruktor ujistil, že jezdcův přístup je správný a jeho odpovědné chování vždy ukazuje patřičný zájem o bezpečí ostatních účastníků silničního provozu.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

5. Předjíždění

Praxe

Tato kapitola se zabývá tím, jak může jezdec bezpečně míjet ostatní vozidla.

Přiblížení, pozice a vzdálenost

Příprava a plánování Pro tuto kapitolu by měl instruktor vyhledat komunikace na kraji města nebo na venkově s poměrně dlouhými rovnými úseky, měly by mezi nimi být rychlostní komunikace s mírným provozem. Měly by instruktorovi a jezdci dávat možnost bezpečně zastavit za účelem diskuze a hodnocení.

Právní a bezpečnostní požadavky 56

Jezdec musí být vhodně oblečen a musí splňovat všechny požadavky dané zákonem. Instruktor se musí přesvědčit, že jezdec zná pravidla, dopravní značky a vodorovné dopravní značení, které řídí předjíždění.

Příprava a instruktáž Chce-li jezdec předjíždět jiné vozidlo, musí vědět, zda je to povolené a zda je možné bezpečně předjet bez překročení povolené rychlosti. Je důležité, aby jezdec věděl, že musí vidět přes auto, které chce předjíždět, a řidič daného vozidla musí vidět jezdce. Tyto podmínky ovlivní pozici vůči druhému vozidlu a vzdálenost od něj. Instruktor by měl jezdce informovat o možnostech, jako jsou vozidla přijíždějící z vedlejších komunikací nebo skryté díry na silnici vepředu, na vliv bočního větru, turbulence a sprška od předjížděného vozidla. Jezdec by také být také upozorněn, že pokud bude uvažovat o předjíždění více než jednoho vozidla, musí zvážit možnost, že jedno z vozidel může také vyrazit.


V ideálním případě by mělo být předjíždění zpočátku prováděno na rychlostní komunikaci. Jezdci to umožní vyzkoušet si správné techniky přibližování, pozice a vzdálenosti, aniž by se musel obávat protijedoucích vozidel. Až do vlastního předjížděcího manévru by měl jezdec zůstat v pravém pruhu. Během přibližování k vozidlu je důležité, aby jezdec často kontroloval, co je za ním. Kontrolu musí provést také před začátkem předjíždění. Jezdec by se měl také dívat na předjížděné vozidlo a sledovat jeho okolí. Jestliže se jezdec z jakéhokoli důvodu domnívá, že předjíždění by nemuselo být bezpečné, neměl by se o to pokoušet. Je třeba odhadnout rychlost pro přiblížení k vozidlu vepředu, jezdec by měl postupně snižovat rychlost, aby při příjezdu do správné vzdálenosti a správné pozice vůči vozidlu rychlost souhlasila s rychlostí vozidla. Vzdálenost by nikdy neměla být menší, než vzdálenost potřebná v dané rychlosti k zastavení pomocí mírného brzdění (nezapomeňte na pravidlo 2 sekund, 3 sekundy, když je silnice vlhká). Správná pozice je taková pozice, ve které může být jezdec viděn řidičem předjížděného vozidla a ostatních vozidel a jezdec má maximální rozhled na komunikaci před předjížděným vozidlem. Bude to blízko levé strany pruhu bez přejetí do vnějšího pruhu. Když kontrola toho, co je vzadu, naznačuje, že je bezpečné předjet, aniž by jezdec vjížděl do cesty rychlejším vozidlům v kterémkoli pruhu, může dát jezdec znamení o změně směru a plynule vyjet, mírně zrychlit a bez zbytečného protahování předjet vozidlo. Bezpečné předjíždění Při předjíždění jiného vozidla by se měl jezdec nacházet ve středu levého pruhu. Pokud je ale vlhko a předjížděné vozidlo kolem sebe rozstřikuje vodu, měl by jezdec jet více vlevo.

11/02/11 11:06


Stejně by měl jezdec reagovat, pokud se setká s výraznou turbulencí. Zvláštní pozornost je třeba věnovat okamžiku, kdy se jezdec dostane před vozidlo, kde je silný boční vítr.

Poloha a vzdálenost:

Po předjetí vozidla by měl jezdec zůstat v levém pruhu tak dlouho, dokud se není možné vrátit se do pravého pruhu a uchovat bezpečnou vzdálenost mezi jezdcem a předjetým vozidlem. Když tato situace nastane, měl by jezdec opět zkontrolovat, co je za ním, dát znamení o změně směru a plynule se vrátit do pozice uprostřed pravého pruhu. Předjíždění několika vozidel, která jedou blízko za sebou, vyžaduje od jezdce zvláštní pozornost. Jestliže je mezi vozidly dostatek prostoru, aby se jezdec mohl bezpečně vrátit do pravého pruhu a zachovat správné vzdálenosti, měl by tak učinit. Správná pozice je taková pozice, ve které může být jezdec viděn řidičem dalšího vozidla, které chce předjet.

Bezpečné předjíždění:

57

Pokud mezi vozidly není dostatek prostoru, jezdec by měl zůstat v levém pruhu, dokud nepředjede první vozidlo. Za takových okolností by měl řidič obzvláště věnovat pozornost tomu, zda některé z aut nezačíná předjíždět. Pokud by se tak stalo, neměl by jezdec zrychlovat a projíždět stále se zužující mezerou, ale měl by přibrzdit a zaujmout správnou vzdálenost k vozidlu, které vyjelo. Jezdec by neměl za žádných okolností překročit povolenou rychlost, aby dokončil předjíždění. Provoz v protisměru

Předjíždění kolony:

Jakmile si je instruktor jistý, že jezdec zvládá předjíždění na rychlostních komunikacích obratně a bezpečně, je možné rozšířit cvičení i na místa, kde je třeba brát v úvahu provoz v protisměru. Jezdec si musí uvědomit, že při předjíždění na rychlostní komunikaci je pohled zaměřen primárně na předjížděné vozidlo. Při předjíždění na komunikaci s jedním pruhem v každém směru je však třeba zaměřit pohled především na provoz v protisměru.

Jezdec < 15 km/h Okolní provoz < 10 km/h

Neznamená to, že jezdec si jezdec nemusí všímat vozidla, které chce předjet. Ve skutečnosti jsou, vedle zásadního požadavku sledovat provoz v protisměru, potřebné i všechny dovednosti a znalosti používané v předchozí situaci.


11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Správná vzdálenost od předjížděného vozidla a pozice vzhledem k tomuto vozidlu jsou zásadní, neboť jezdci umožňují vidět protijedoucí vozidla co nejdříve. Takto umístěn by se měl jezdec dívat na mezní bod a zvažovat předjíždění pouze tehdy, kdy je vzdálenost vhodná k tomu, aby mohl bezpečně předjet vozidlo, a pruh v protisměru je zcela volný, bez protijedoucích vozidel. Než jezdec zahájí manévr, měl by zkontrolovat, co je za ním, a dvakrát zkontrolovat, že v protisměru nepřijíždějí žádná vozidla. Zvláštní pozornost by měl věnovat možnosti, že jsou protijedoucí vozidla schovaná v dolíku silnice nebo se mohou objevit z vedlejších komunikací.

58

Když se jezdec přesvědčí, že komunikace je volná a je možné bezpečně předjet vozidlo, měl by dát znamení o změně směru, plynule vyrazit a díky mírnému zrychlení vozidlo předjet. V žádném případě by neměl překročit povolenou rychlost nebo ignorovat dopravní značky a vodorovné dopravní značení. Na dlouhých rovných silnicích, kde není jezdcův rozhled ničím omezen, je někdy možné bezpečně předjet pomalu jedoucí vozidlo i tehdy, kdy je v dálce vidět protijedoucí vozidla. Jezdec by však měl o podobném manévru uvažovat pouze tehdy, kdy může bezpečně odhadnout, jakou rychlostí se vozidlo v protisměru přibližuje, a je si jist, že vzdálenost je dostatečná k dokončení manévru, aniž by takový manévr byl na hranici bezpečnosti. Za žádných okolností by jezdec neměl vyjet nebo předjíždět v situaci, kdy by řidič protijedoucího vozidla musel zpomalit nebo provést jiný úhybný manévr. Na dlouhých rovných silnicích by si jezdec měl dávat pozor především na to, že provoz v protisměru může být skryt snížením vozovky. Měl by si uvědomit, že v takovém dolíku může být i vedlejší silnice, ze které mohou přijíždět vozidla. Jezdec by si měl také uvědomit, že špatné počasí, například déšť a mlha, stmívání a ranní rozbřesk mohou zhoršit viditelnost a může být obtížnější všimnout si přijíždějícího vozidla, zvláště když vozidlo nesvítí. Za takových okolností musí být jezdec opravdu opatrný a při rozhodování si uvědomit výše zmíněné možnosti.


Předjíždění kolony Předjíždění kolony, kdy motocykl nebo skútr jede mezi řadami stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, není v žádné zemi povolené. Pokud je povolené, pravidly nebo ze zaužívaná praxe, mělo by být vysvětleno, a pokud je to možné, jezdec by si je měl vyzkoušet. Tam, kde existují vnitrostátní normy nebo pravidla, musí je instruktor a jezdec dodržovat. Pokud je předjíždění kolony povolené, ale tato technika není kodifikovaná, jezdec by měl při využívání této techniky dávat maximální pozor a být patřičně ohleduplný k ostatním vozidlům. Jestliže kolony vozidel jedou rychlostí 10 km/h nebo vyšší, měl by jezdec zůstat v koloně. Pokud se vozidla pohybují přerušovaně a rychlost v době jízdy nepřekračuje 10 km/h, může jezdec opatrně jet mezi kolonami. Tam, kde jsou více než dvě řady vozidel, by měl jezdec jet mezi těmi dvěma kolonami, které jsou nejvíce vlevo. Jezdce by měl mít rozsvícené přední světlo a ukazatel směru jízdy by měl blikat. Jezdec by nikdy neměl jet rychlostí o více než pět km/h vyšší, než je rychlost vozidel, mezi kterými jede. Jezdec by si měl vždy být vědom toho, že vozidlo může přejet z jedné kolony do druhé, aniž by se řidič podíval, co je za ním. Vzhledem k tomu, že vozidlo se v takových případech nebude moci zcela zařadit do dané kolony, měl by být jezdec v takovém případě vždy schopen bezpečně zabrzdit. Jestliže řidič jiného vozidla, poté, co jezdce viděl, udělá místo, je dobrým zvykem a patří k dobrým způsobům reagovat mávnutím rukou nebo nohou.

Hodnocení Instruktor se musí ujistit, že jezdec umí bezpečně a zdatně předjíždět. Jezdec musí umět správně odhadnout rychlost ostatních vozidel a vždy zaujmout správnou pozici vzhledem k ostatním vozidlům a v bezpečné vzdálenosti. Jezdec by měl hledat a sledovat protijedoucí vozidla, vozidlo, které chce předjet, a vozidla za sebou. Jezdec by měl dělat racionální rozhodnutí a patřičně brát v potaz svou bezpečnost a bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu.

11/02/11 11:06


6. Dálnice Tato kapitola se zabývá technikou bezpečného najíždění na dálnici, jízdou na dálnici a sjížděním z dálnice.

Příprava a plánování V některých zemích je jezdcům, kteří ještě nesložili zkoušky pro získání oprávnění nebo jejichž stroje nedosahují určitého výkonu, jízda po dálnici zakázána. V takovém případě, nebo když blízko není žádná dálnice, by se měl instruktor pokusit najít úsek rychlostní komunikace, která má podobné vlastnosti jako dálnice, především nájezdy a sjezdy s připojovacími pruhy ke zrychlování a zpomalování. Pokud ani to není možné, instruktor by měl jezdce důkladně informovat o tom, co může očekávat a co je bude nutné, až bude moci legálně jezdit na dálnici.

Instruktor se musí přesvědčit, že jezdec zná pravidla a dopravní značky, které se týkají právě dálnic. Jezdec by měl při provádění obvyklé bezpečnostní kontroly věnovat zvláštní pozornost stavu pneumatik a tlaku v nich.

Příprava a instruktáž Instruktor by se měl ujistit, že jezdec ví, že rychlost na dálnici je obecně vyšší než na ostatních typech komunikací. To znamená, že bude třeba věnovat zvýšenou pozornost posuzování rychlosti ostatních vozidel. Zvláště to platí pro vozidla, která se k jezdci blíží zezadu. Znamená to také, že jezdec musí myslet dopředu a veškeré manévry by měl plánovat a zahajovat dříve, než by učinil na ostatních silnicích.

Za těchto okolností by měl instruktor vyzvednout výhody lekce jízdy na dálnici s instruktorem poté, co jezdec složí zkoušky k získání oprávnění skupiny A.

Praxe

Jestliže si jezdec nemůže vyzkoušet jízdu na dálnici nebo na rychlostní komunikaci s podobnými vlastnostmi, instruktor by měl zvážit, zda jej nevzít na dálnici jako spolujezdce na tandemu.

Jezdec by měl očekávat, že se při jízdě na nájezdu na dálnici setká se zatáčkami, měl by proto jet přiměřenou a bezpečnou rychlostí. Na některých nájezdech jsou zatáčky mírné, jiné se kroutí v ostrých zatáčkách v obou směrech, často se zmenšujícím se poloměrem.

Podobná zkušenost umožní jezdci alespoň porozumět jednotlivým bodům instruktáže v patřičných souvislostech. Instruktor se musí přesvědčit, že jeho pojištění podobné opatření umožňuje a jezdec ví, co musí dělat jezdec na tandemu, aby byla jízda bezpečná (viz kapitola 8). Instruktor by neměl zapomenout na to, že jeho jízdní dovednosti budou bezpochyby o mnoho převyšovat schopnosti jezdce, proto by měl vždy jet rychlostí vhodnou pro jezdce a způsobem, kterým dává dobrý příklad a ukazuje dostatečné ohledy vůči ostatním účastníkům silničního provozu.

Právní a bezpečnostní požadavky Jezdec musí mít patřičné oprávnění a musí jet na stroji, který může jet po dálnici. Současně musí splňovat všechny ostatní podmínky dané zákonem.


59

Nájezd na dálnici

Jakmile jezdce vidí hlavní vozovku dálnice, měl by začít posuzovat rychlost a hustotu provozu na ní. Jakmile je to bezpečně možné a v každém případě při najetí do připojovacího pruhu, by měl jezdec zkontrolovat, co je za ním, dát znamení o změně směru a zrychlit nebo zpomalit tak, aby se mohl bezpečně zapojit do vnitřního pruhu na dálnici přibližně stejnou rychlostí, jakou jedou vozidla po dálnici. Zapojuje se do místa, kde je mezera. Během manévru by měl jezdec často kontrolovat, co je za ním. Na hlavní silnici dálnice by se měl zařadit pouze tehdy, když tím nedonutí blížící se vozidlo brzdit nebo provést úhybný manévr. Jezdec by měl nějakou dobu zůstat ve vnitřním jízdním pruhu, aby si zvykl na podmínky na dálnici, především na vyšší rychlosti.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Předjíždění

Nájezd na dálnici:

Do vnějšího pruhu by měl jezdec přejet pouze tehdy, je-li nutné předjet pomaleji jedoucí vozidlo. Nejprve však musí zkontrolovat, co je zatím, a ujistit se, že předjíždění je bezpečné. Postup při předjíždění se shoduje s postupem pro rychlostní komunikace, který byl popsán v oddílech Přiblížení, pozice a vzdálenost a Bezpečné předjíždění v kapitole 5 a následně vyzkoušen. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat vyšším rychlostem na dálnici. Jezdec by měl pečlivě zkontrolovat, co je za ním. Pokud je volno, dá znamení o změně směru a plynule přejede do levého pruhu, je-li to nutné, přiměřeně zrychlí a předjede vozidlo. Do pruhu se vrací v bezpečné vzdálenosti před vozidlem.

60

Pokud vzadu není volno, měl by jezdec upravit rychlost tak, aby se dostal do správné bezpečné vzdálenosti od vozidla. Měl by jet stejnou rychlostí jako vozidlo.

Sjezd z dálnice:

Ve správné pozici, která jezdci umožňuje vidět a být viděn, by měl jezdec často kontrolovat, co je za ním. Ve chvíli, kdy je volno, by měl dát znamení o změně směru a plynule přejet do levého pruhu, přiměřeně zrychlit a vozidlo předjet. Je třeba dávat pozor především na boční vítr, turbulence nebo spršky. Za žádných okolností by neměla být překročena povolená rychlost. Sjezd z dálnice K tomu, aby mohl bezpečně sjet z dálnice, musí jezdec v prvé řadě vědět, kam chce jet. Je lepší znát číslo dálničního sjezdu podle mapy, než se spoléhat na směrové tabule s názvy míst, které se mohou často objevit na třech i více sjezdech. Číslo sjezdu se hodí také k tomu, že jezdec může odpočítávat ke sjezdu, kterým chce dálnici opustit. Pokud jezdec ví, že následující exit je tím správným, a není ve vnitřním pruhu, měl by do něj plynule přejet. Nejprve musí zkontrolovat, co je za ním, a dát znamení o změně směru.

Instruktor se musí přesvědčit, že jezdec ví, že v odbočovacím pruhu by měl zpomalit natolik, že bude schopen zvládnout jakoukoli zatáčku a následně se zapojit do provozu mimo dálnici.

Jakmile je jezdec ve vnitřním pruhu, měl by přizpůsobit rychlost vozidlům v něm jedoucím. Může trochu zpomalit, pokud tím nebude překážet vozidlům jedoucím za ním.

Pokud je na sjezdu zatáčka, je obvykle označena řadou šipek. Často tam bývá také značka, která uvádí maximální rychlost, při které je možné zatáčku bezpečně projet.


11/02/11 11:06


61

Jezdec by měl k uvedené maximální rychlosti vždy přistupovat obezřetně, často se totiž jedná o bezpečnou rychlost pro auta, ale pro nezkušeného jezdce na motocyklu nebo skútru může jít o rychlost náročnou na zvládnutí.

Jezdec musí být schopen zvyknout si na vyšší rychlost provozu i na rychlosti nižší, musí být schopen rozpoznat situace v počátečním stádiu a sledovat jejich vývoj, zvláště v souvislosti s vozidly přijíždějícími zezadu.

Jezdec si především musí uvědomit, že jeho odhad bude patrně stále ovlivněn vyššími rychlostmi na dálnici. Po zpomalení na rychlost, která se bude zdát bezpečnou, se může stále jednat o rychlost, která bude pro blížící se zatáčku příliš vysoká.

Instruktor se musí přesvědčit, že se jezdec vždy chová bezpečně a jeho přístup je odpovědný, věnuje patřičnou pozornost své bezpečnosti i bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu.

Toto by si měl jezdec pamatovat také při návratu na jiné silnice než dálnice. Dokud nevymizí účinek vyšších rychlostí na dálnici, měl by si jezdec vždy dávat zvláštní pozor a jet opatrně.

Hodnocení Jestliže jezdec mohl jet po dálnici, instruktor by se měl přesvědčit, že jezdec zvládl bezpečně najet na hlavní vozovku a také ji bezpečně opustit, že odhadl rychlost a frekvenci provozu a náležitě upravil rychlost.


Jestliže instruktor mohl vztáhnout praxi jízdy na dálnici pouze k jízdě na vhodné rychlostní komunikaci, nebo mohl vzít jezdce na dálnici pouze jako pasažéra na svém stroji, měl by se ujistit, že jezdec zcela chápe rozdíly mezi touto omezenou situací a situací skutečnou. V případě, že se instruktor mohl zabývat jízdou na dálnici pouze teoreticky, jezdec by měl být schopen vysvětlit instruktorovi, že ví, jaké dovednosti a znalosti budou nezbytné pro jízdu na dálnici a jaké požadavky a problémy s sebou tato jízda přinese.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

7. Předvídání Tato kapitola se věnuje jezdcovu porozumění, pokud jde o možné chování ostatních účastníků silničního provozu a chodců a o pravděpodobnost a následky nebezpečných situací na silnici a v provozu.

Příprava a plánování Instruktor by si měl při přípravě této kapitoly uvědomit, že vystavit jezdce v praxi situacím, ve kterých bude moci skutečně předvídat chování ostatních účastníků silničního provozu a možná nebezpečí v dopravních situacích, nebude snadné.

62

To však neznamená, že by tato kapitola měla být vyřešena především jako instruktáž. Instruktor by měl hledat trasy, kde bude díky rozložení silnic, objemu a složení provozu a setkání s chodci možné, aby instruktor mohl jezdci vysvětlit informace v souvislostech a jezdec jim mohl v souvislostech porozumět. Vzhledem k tomu, že bude nezbytné dělat na zvolených trasách rozsáhlé přestávky za účelem vysvětlování a hodnocení, měla by být součástí tras místa, kde je možné podobné přestávky bezpečně uskutečnit.

Jezdec by měl vědět, že pokud se předvídaná situace nerozvine, nebo když se ostatní účastníci silničního provozu nechovají tak, jak předvídal, nesnižuje to hodnotu předvídání. To, že dítě tentokrát nevběhlo do silnice za míčem, neznamená, že jiné dítě to příště neudělá. Vědomí toho, že se něco může přihodit, je předpokladem pro bezpečné zvládnutí situace, když se skutečně něco stane.

Praxe Instruktor a jezdec by měli společně projet řadu míst a situací, kde může instruktor vysvětlit, jakým způsobem je možné identifikovat potenciálně nebezpečné situace a jak předvídat jejich vývoj. Poté, co projedou nějakým místem nebo zažijí situaci, by měl instruktor na bezpečném místě zastavit a zážitek s jezdcem důkladně prodiskutovat. Při zpětném hodnocení situace by se měl instruktor snažit pochopit, co jezdec viděl a do jaké míry se jezdci podařilo identifikovat potenciálně nebezpečné situace a zhodnotit jejich možný vývoj. Příklady míst a situací jsou uvedeny níže. Jízda ve městě Autobusy a chodci

Právní a bezpečnostní požadavky Instruktor by měl, jako obvykle, ověřit, zda jezdec a stroj splňují všechny požadavky dané zákonem, a ujistit se, že jezdec je vhodně oblečen a provedl bezpečnostní prohlídku svého stroje.

Příprava a instruktáž Instruktor by měl jezdce před začátkem praktických jízd této kapitoly obsáhle instruovat. Jezdec by si měl uvědomit, že předvídání chování a situací je klíčovou dovedností pro bezpečnou jízdu. Předvídání je možné rozvíjet pouze díky uvažování mimo bezprostřední situaci a také díky snaze vidět situaci z perspektivy ostatních účastníků silničního provozu a chodců. Instruktor musí jezdci vysvětlit, že ke krizovým situacím velmi zřídka dochází náhle. Obvykle existuje řada indikátorů nebo kombinace okolností, které, pokud si je jich jezdec vědom, jej mohou upozornit na to, že je třeba být zvlášť opatrný a přizpůsobit své jednání.


Pokud jezdec jede za autobusem, je důležitá pozice a vzdálenost od autobusu. Musí být nejen dostatečná k tomu, aby jezdci umožnila bezpečné brzdění. Musí mu také umožnit vidět mimo autobus, aby si jezdec mohl všimnout například blížící se autobusové zastávky, přechodu pro chodce nebo světelné signalizace. Jezdec by měl navíc sledovat také autobus samotný a měl by dávat pozor nejen na zřejmé náznaky, například znamení o změně směru a brzdová světla, ale i na vodítka naznačující pravděpodobné manévry. Pokud například vidí, že cestující vstává ze svého sedadla, může to být počáteční upozornění na blížící se zastávku. Jiný příklad najdeme v situaci, kdy autobus stojí a jezdec chce projet kolem něj. Samozřejmě je nezbytné sledovat ukazatele směru jízdy a současně přední kolo. Často je totiž možné vidět otočení kola ještě před tím, než dá řidič znamení nebo se rozjede. Je-li jezdec blízko autobusům, které jsou na zastávce nebo se k ní blíží, měl by sledovat i chování chodců. V prvé řadě kvůli náznakům, že by se mohli pokoušet dostihnout autobus a ve

11/02/11 11:06


spěchu by nemuseli věnovat patřičnou pozornost svému okolí. Za druhé proto, že je pravděpodobné, že se jedna nebo více osob bude snažit přejít silnici před autobusem, kde je jezdec neuvidí až do chvíle, kdy začnou přecházet. Jsou-li v blízkosti školáci, je třeba věnovat situaci patřičnou pozornost a náležitě upravit pozici a rychlost.

Nejlepším řešení pro jezdce často bývá snížit rychlost a naznačit řidiči auta, že může zařadit před motocykl. Nejen se tak vyhne možné nebezpečné situaci, ale řidič příště oplatí laskavost jinému motocyklistovi.

Děti

Jezdce by měl dávat pozor především při vjezdu do křižovatky, zvláště světelně řízené křižovatky, kde musí řidiči vozidel a chodci čekat, než jim sekvence umožní pokračovat v cestě.

Děti je vždy potřeba pečlivě sledovat, je totiž možné, že udělají něco nepředvídatelného. Zvláštní pozornost je třeba věnovat malým dětem, matkám s batolaty a malými dětmi v kočárku. Je třeba dobře sledovat děti v blízkosti školy, a to nejen v oblasti přechodu pro chodce, který je většinou přímo před školou a často bývá hlídán policistou. Je menší pravděpodobnost, že budou hlídány i křižovatky, které musí děti přejít na cestě do školy. Děti, které jsou pozdě nebo spěchají domů, aby viděly oblíbený televizní pořad, často zapomínají na nebezpečí, jež může vstup do vozovky znamenat. Jezdec by také měl věnovat větší pozornost hrajícím si dětem, ať už na hřištích nebo jiných místech. Míč kutálející se po silnici bude pravděpodobně následován dítětem, které se je bude snažit chytit. Hustý provoz

Řízené křižovatky

Bohužel často nejsou ochotni čekat, zvláště ve chvílích, kdy se světla právě změnila v jejich neprospěch. Takové chování může pro motocykl s rychlejší akcelerací představovat problém a jezdec by si toho měl být vědom. Instruktor by se měl ujistit, že jezdec při sledování vozidel v křižovatce a vozidel do křižovatky vjíždějících vždy dává zvláštní pozor na vozidla, která při příjezdu ke křižovatce dostatečně nepřizpůsobují rychlost situaci. Pozornost by měla být věnována vozidlům, která čekají uprostřed křižovatky, až budou moci odbočit přes proud vozidel. Je také třeba pozorně sledovat chodce, kteří budou pravděpodobně méně obeznámeni se sekvencí světelných signálů. I tam, kde je zařízení, které chodcům určuje, kdy je mohou přecházet, chodci často reagují podle změny světel určených vozidlům.

Přestože existuje souvislost mezi hustotou provozu a rychlostí a vozidla se obvykle pohybují tím pomaleji, čím je provoz hustší, měl by si jezdec uvědomit, že důsledkem je často situace, ve které jsou vozidla připravena riskovat a nedodržovat pravidla silničního provozu.

Sledování povrchu komunikace

Jezdec by si toho měl být vědom, zvýšit pozornost a náležitě upravit své jednání.

Mezi taková místa patří například oblasti, kde často zastavují autobusy, a proto jsou tam zbytky oleje na silnici. Na podobných místech mohou být v povrchu komunikace také vyježděné hluboké koleje způsobené váhou vozidel.

Například u řidiče auta, který už nějakou dobu čeká, až se bude moci zapojit do zdánlivě nepřerušeného proudu vozidel, se zvyšuje pravděpodobnost, že se pokusí si zapojení vynutit, zvláště když se zdá, že blížící se motocyklista nezabírá celý úsek své části vozovky.


63

Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že předvídání by měl používat také při sledování povrchu komunikace, neboť i ten jej může upozornit na potenciálně nebezpečnou situaci.

Jezdec by si také měl všímat komunikací, které vyžadují opravu, s výmoly a nerovným povrchem, i špatně opravených komunikací s hladkým asfaltem. Instruktor by měl poukázat také na komunikace, na kterých byla na značení použita nekvalitní nebo příliš lesklá barva.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Jezdec by si měl uvědomit, že když rozpozná potenciálně nebezpečnou situace, měl by si uvědomit, že může být nezbytné, aby zabrzdil nebo provedl jiný úhybný manévr a upravil rychlost a dráhu pohybu. Kruhové objezdy využívané velkým množstvím užitkových vozů, zvláště blízko benzínové stanice, vyžadují zvláštní pozornost, neboť se na nich mohou vyskytovat skvrny nafty. V takovém případě může jezdec ztratit kontrolu nad strojem. Jestliže jezdec takovou možnost předvídá a náležitě upraví rychlost a dráhu pohybu, je možné skvrnu od nafty bezpečně zvládnout. Jezdcovu pozornost vždy vyžadují mokré komunikace, problémy je třeba předvídat především tehdy, kdy déšť nedostačoval k tomu, aby z komunikace smyl zbytky oleje a gumy. Jízda na venkově

64

Předvídání je důležité také tehdy, když si jezdec užívá potěšení z jízdy ve venkovských oblastech. Jezdec se může dostat do situací a setkat se s vozidly, která ve městě pravděpodobně nepotká. Úzké, klikaté komunikace Venkovské silnice jsou obvykle užší než jejich městské protějšky. Od jezdce to vyžaduje pozornost a není neobvyklé potkat vozidlo v protisměru, které jede hodně přes střed. Platí to především pro nákladní vozidla s přívěsem. Venkovské silnice mívají hodně zatáček a řidiči i jezdci jsou často v pokušení si je užít a výsledkem je plošší průjezd zatáčkou. Jak bylo uvedeno v kapitole 3, plošší průjezd zatáčkou dává výhodu rozšíření jezdcova zorného pole. Tato výhoda však může být omezená, pokud u komunikace stojí vysoké živé ploty, stromy a svahy. Instruktor by se měl ujistit, že si jezdec tyto okolnosti uvědomuje a v situaci s omezenou šířkou a limitovaným výhledem se chová podle předpokladu, že by mohl potkat protijedoucí vozidlo, které zabírá jeho část vozovky. Jezdec by také měl hledat první možné náznaky protijedoucích vozidel. Tam, kde klikatá silnice stoupá a klesá, je někdy možné vidět mimo bezprostřední mezní bod. Jezdec by v takovém případě měl sledovat provoz v protisměru a náznaky směru, kterým by komunikace mohla pokračovat.


Jakékoli údaje, které jezdec získá, by však měly být brány jako pouhé vodítko, které pomáhá s předvídáním možného vývoje. Pokud jezdec viděl volnou komunikaci, neznamená to, že mezi ním a místem, které mohl vidět, není silnice blokována například těžkým nákladním vozidlem s přívěsem. Komunikace se totiž může stáčet třeba o 90 stupňů doleva vůči místu, kde se jezdec právě nachází. Zemědělské stroje Jezdec by si měl uvědomit, že zemědělské stroje vyžadují od ostatních vozidel a především od motocyklů a skútrů zvláštní pozornost. Instruktor by měl vysvětlit, že vjezdy na polní cesty, po kterých jezdí zemědělské stroje, jsou obvykle úzké a traktor nebo vlečka často musí udělat širokou zatáčku a použít obě strany silnice. Na vlečkách navíc často bývají vysoké a široké náklady, které způsobují, že jejich řidiči nemohou vidět vozidla za sebou. Pokud na vlečce nefungují ukazatele směru jízdy, což se občas stává, náklad také může zakrýt světelná znamení na traktoru a jezdec nebude upozorněn na to, že vozidlo bude odbočovat na pole nebo do dvora. Zemědělské stroje také často zanechávají na vozovce nánosy bláta. Pokud prší, může být výsledkem velmi kluzký povrch a brzdění či jiné úhybné manévry se mohou ukázat jako velmi nebezpečné. Stejně tak, pokud motocykl jede blízko za jiným vozidlem, může výsledná sprška vážně omezit jezdcovo vidění. Dokonce i suché nánosy ze zemědělských strojů mohou motocyklistům na silnici způsobit potíže. Náraz na velký a pevný kus půdy, která odpadla z hlubokého vzorku velkých pneumatik moderního traktoru, může jezdci způsobit velké problémy a to i při nízkých rychlostech. Instruktor by měl zdůraznit význam zvýšené pozornosti v blízkosti zemědělských usedlostí. Pozor je třeba dávat při předjíždění zemědělských strojů a je třeba předvídat, že může dojít k manévrům bez znamení o změně směru. Jezdec by měl počítat s možnou změnou stavu povrchu komunikace a měl by podle toho náležitě upravit rychlost a pozici.

11/02/11 11:06


65

Počasí a povrch komunikace Na venkovských silnicích je možné setkat se s podobnými problémy v údržbě a opravách silnici jako jsou ty, které způsobují problémy jezdcům v městských oblastech. Tyto komunikace také náchylné k výskytu konkrétních nebezpečí způsobených počasím. Může k nim dojít především po silném dešti, který spláchne písek a naplaveniny na vozovku. Pokud chybí odvodňovací systém, může se sama komunikace někdy proměnit ve vodní tok. Po bouřkách a silném dešti, i v případě, že komunikace už uschla, by měl jezdec sledovat povrch silnice a měl by předvídat možnost míst s nestabilním matriálem, který by mohl zkomplikovat brzdění a zatáčení. Vliv silného větru je více než problém, když fouká napříč silnicí a jezdec ztratí ochranu svahu nebo křoví.


Problémy mohou způsobovat také listy a větve, které padají ze stromů. Jezdec by měl vědět, že to může být problémem především na podzim, kdy ze stromů přirozeně opadává listí. Koberec listí na silnici, zvláště, když je vlhký, má adhezivní vlastnosti ledu nebo skvrny od nafty. Jezdec by proto měl být opravdu pozorný, když se blíží ke stromům, které se sklánějí nad vozovkou, zvláště když se komunikace zatáčí. Listy vyžadují zvláštní ostražitost na podzim, v následujících měsících by měl jezdec předvídat led, především černý led, který – jak jeho jméno napovídá – je obtížně viditelný a často se tvoří na vozovce blízko stromů nebo pod nimi. Led se také často tvoří na mostech. Když je teplota kolem nuly nebo pod nulou, jezdec by měl předvídat, že se může tvořit náledí. Měl by si uvědomit, že led bude s větší pravděpodobností na venkovských komunikacích, o které je pečováno méně než o silnice ve městě.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Hodnocení Instruktor si uvědomí, že tato kapitola je jednou z nejtěžších, pokud se jedná o hodnocení jezdcova výkonu a rozvoje. Předvídání je stejně tak o stavu mysli, je to téměř filozofie, jako ovládání motocyklu. Jezdec by měl vědět, že cílem této kapitoly je poskytnout mu racionální základ základních dovedností předvídání a znalosti, které může rozvíjet díky pozdějším zkušenostem.

66

by měl být jezdec schopen popsat stránky kombinovaného provozu z různých směrů, zapamatovat si trochu podrobněji typ a množství vozidel čekajících ve středu křižovatky na odbočení vlevo a to, zda chodci čekali, až budou moci přejít, nebo přecházeli. Takový popis by měl stačit k instruktorově spokojenosti.

8. Spolujízda

Instruktor by měl také vysvětlit, že výzkum nehod obecně ukazuje, že jezdec je nejzranitelnější během prvních asi osmnácti měsíců po získání řidičského oprávnění skupiny A. Během tohoto období jezdec postupně nasbírá další zkušenosti ve zvládání potenciálně nebezpečných dopravních situací.

Tato kapitola se zabývá bezpečnou přepravou pasažéra na tandemu a jízdou ve skupině.

Jestliže jezdec získal základní dovednosti v předvídání a znalostní základ, dojde ke snížení jeho počáteční zranitelnosti a v tomto období. Jezdec tak dostane lepší šanci vyzrát jako jezdec bez zranění nebo poškození stroje.

Tato kapitola nevyžaduje od instruktora žádné velké plánování.

Instruktor by měl být schopen číst z rychlosti, pozice, přístupu a chování jezdce, zda rozpoznal potenciálně nebezpečnou situaci nebo ne. Skutečnost by pak měla být potvrzena při rozebírání situace.

Pokud však není z důvodu vnitrostátních nařízení nebo omezení pojištění možné, aby jezdec bez oprávnění jezdil s tandemistou na veřejných komunikacích, měl by instruktor zvážit, zda nenaplánovat lekci na výcvikové ploše.

Jezdec by měl být schopen instruktorovi vyprávět o nedávné zkušenosti. Po průjezdu rušným centrem města by měl být jezdec schopen popsat konkrétní situace. Například matka a dítě čekají a posléze přecházejí vozovku, autobus zpomaluje, aby umožnil jinému autobusu vyjet ze zastávky.

Pokud jde o spolujízdu, měl by instruktor pro jezdce naplánovat podrobné školení. Jestliže by bylo dobré vyzkoušet s jezdcem jízdu ve skupině, pak by zúčastnění nezkušení jezdců měli být maximálně tři. Ideálně by ve skupině měl být ještě jeden instruktor nebo zkušený jezdec.

Pokud jezdec často není schopen určit potenciálně nebezpečné situace, měl by instruktor strávit víc času vysvětlováním a měli by častěji zastavovat za účelem následného rozboru situací. Pokud je k dispozici efektivní komunikační systém mezi instruktorem a jezdcem, pak by měl instruktor komentovat, určovat situace, které je třeba sledovat, a pravděpodobný vývoj, který je třeba předvídat. S tím, jak jezdec získává zkušenosti, měl by být schopen určit několik potenciálních nebezpečí v jedné situaci. Například na rušné křižovatce, kde je pohyb vozidel i chodců světelně řízen,



Jezdec by měl projít důkladným školením o jízdě s tandemistou, po ukázkách by měla jízda na ne příliš rušné komunikaci.

Právní a bezpečnostní požadavky Instruktor se musí ujistit, že jezdec zná a splňuje všechno vnitrostátní normy týkající se jízdy s tandemistou a jízdy ve skupině a že pojištění instruktora i pojištění jezdce se vztahuje i na takovouto eventualitu. Jezdec musí být jako vždy vhodně oblečen, on i stroj musí splňovat všechny požadavky dané zákonem.

11/02/11 11:06


Příprava a instruktáž Instruktor se musí ujistit, že jezdec dostal všechny potřebné informace a rozumí hlavním principům a zná možné následky jízdy s tandemistou a jízdy ve skupině. Teprve pak může začít praktická část. Důležité je, aby jezdec věděl, že váha a pohyb tandemisty může ovlivnit a ovlivní práci se strojem. Jezdec si také musí uvědomit, že je důležité, aby tandemista věděl, co má dělat. Jezdec by měl také vědět, že jízda ve skupině vyžaduje další dovednosti a že vzdálenost a pozice jsou při jízdě s dalšími motocyklisty klíčové. Instruktor musí zdůraznit význam znalosti pravidel a toho, co se od jezdce očekává, je to totiž důležité k tomu, aby byla jízda ve skupině příjemným a bezpečným zážitkem.

Praxe Jízda s tandemistou Instruktor musí vysvětlit, že první věc, kterou musí být tandemista schopen udělat, je bezpečně nasednout a sesednout. Měl by jezdci předvést, jak se to dělá. Obě kola stroje by měla být na rovné zemi a motor vypnutý. Instruktor by měl sedět na stroji nebo stát nad ním, obě nohy pevně na zemi a zcela zabrzděnou přední brzdu. To, jestli instruktor sedí nebo stojí nad strojem, bude primárně určeno jeho postavou a schopností udržet stroj stabilní během nasedaní jezdce/tandemisty. Stroj musí být pevně podepřen instruktorovými pažemi a nohama a jezdec by měl ve chvíli, kdy je to bezpečné, dostat pokyn nasednout jako tandemista. Jestliže jezdec/tandemista stojí na pravé straně stroje, měl by pevně uchopit instruktorovo pravé rameno, postavit se pravou nohou na stupačku tandemu, špičky směřují dopředu. Jakmile instruktor řekne, že je připraven, jezdec/tandemista by se měl zvednout a přehodit levou nohu před sedadlo a pak položit levou nohu na stupačku a sednout si na sedadlo, blízko k instruktorovi.


Při nastupování z levé strany by se měl jezdec/tandemista chytit za levé rameno instruktora a přes sedadlo přehodit pravou nohu. Jezdec/tandemista by se měl rukama chytit za madla pro tandemistu nebo okrajů sedadla nebo podobného opěrného bodu. Jakmile je pohodlně usazen, naznačí instruktorovi, že se může bezpečně rozjet. Při sesedání platí opačný postup. Nejdůležitější je, aby jezdec/ tandemista sesedal až tehdy, kdy instruktor naznačí, že je bezpečné tak učinit. Poté, co jezdec/tandemista několikrát nasedl a sesedl z obou stran stroje a instruktor si je jistý, že jezdec techniku zvládl, mohou si vyměnit pozice. Jakmile si je instruktor jistý, že jezdec postup zná a je schopen jej realizovat a udržet motocykl stabilní, zatímco instruktor nasedá a sesedá v roli tandemisty, mohou přejít k jízdě s tandemistou.

67

Instruktor se musí ujistit, že jezdec si uvědomuje význam skutečnosti, že tandemista se nesmí pohybovat způsobem, který by mohl ovlivnit směr a stabilitu stroje při jízdě. Důležité je, aby tandemista neměnil svou pozici vzhledem ke stroji ani tlak na stupačky či madla během manévrů. Instruktor by to měl řízeným a přiměřeným způsobem předvést s jezdcem v roli tandemisty. Při jízdě rovně, rychlostí nepřevyšující 25 kilometrů v hodině, poté, co dostal pokyn od instruktora, by se měl jezdec/tandemista posunout na sedadle vzad doleva nebo doprava a vnímat, co to udělá se strojem. Následně je možné vyzkoušet dvě další situace. Stroj opět jede rovně rychlostí 25 km/h a jezdec/tandemista se na pokyn instruktora nakloní od pasu doprava nebo doleva. Jindy může jezdec/tandemista na jedné straně zvýšit tlak směrem dolů na madlo a stupačku. Když si je instruktor jistý, že jezdec/tandemista chápe, jaký vliv mohou mít jeho pohyby na stroj, mohou si vyměnit pozice. S instruktorem v roli tandemisty bude muset jezdec upravit způsob, kterým obvykle jezdí. Rovnováha stroje bude odlišná díky váze navíc v podobě tandemisty vzadu a výše. Při rozjezdu bude také potřeba více síly a bude třeba řadit později, než při jízdě bez tandemisty. Změní se také podmínky brzdění, ke zpomalení nebo zastavení stroje s váhou dvou osob bude nutný silnější tlak.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Instruktor by se měl ujistit, že jezdec ví, že při silném brzdění může dojít k problému způsobenému posunem tandemisty mírně vpřed na sedadlo k jezdci. Je možné se tomu vyhnout tím, že tandemista sedí blízko za jezdcem a při zpomalování se opírá o madla a stupačky. Jezdec by měl vědět, že za žádných okolností není možné vézt tandemistu na stroji, kde není zvláštní sedadlo a stupačky pro tandemistu. Jízda ve skupině

68

Plán trasy by měli znát všichni jezdci, nebo by měli znát alespoň hlavní body na trase, a také to, kde jsou plánované zastávky na tankování. Pomalejší jezdec nebo jezdci by měli jet za vedoucím jezdcem a rychlejší jezdci by měli být vzadu. Pokud se jezdci rozdělí, například díky světelné signalizaci nebo na kruhovém objezdu, první jezdec by měl zastavit a počkat na ostatní na prvním bezpečném místě. Ostatní jezdci by měli vědět, že tento zvyk bude vždy dodržen a oni nemusí jet rychleji, aby jezdce před sebou dohnali.

Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že jízda ve společnosti dalších motocyklistů vyžaduje vedle dovedností samostatné jízdy ještě další dovednosti a pozornost.

Jestliže je ve skupině více než čtyři nebo pět jezdců, měli by utvořit formaci „cik-cak“.

Důležité je, že pokud jde o bezpečnou rychlost v zatáčkách a nezbytnou brzdnou vzdálenost, měl by se jezdec i nadále rozhodovat na základě svého vlastního úsudku.

První jezdec by měl být přibližně ve dvou třetinách od bližšího okraje vozovky, další jezdec jednu třetinu od okraje vozovky. Třetí jezdec by měl být ve stejné pozici jako první jezdec a tak dále.

Vždy by měl sledovat rychlost, pozici a vzdálenost mezi sebou a jezdci před sebou, neměl by se na ně ale fixovat a domnívat se, že jejich rozhodnutí týkající se rychlosti a pozice musí být správná.

Tuto formaci je možné udržovat na rovině nebo v pozvolných zatáčkách, v žádném případě by se skupina neměla snažit udržovat tuto formaci ve složitějším terénu, například v ostrých zatáčkách nebo na kruhových objezdech.

Jezdec by neměl za žádných okolností překročit bod, kde se cítí sebejistý, může spoléhat na své dovednosti a výkon stroje. Jestliže má pochybnosti, měl by jezdec zpomalit a udržovat své vlastní tempo.

Instruktor by měl jezdce informovat o vnitrostátních nebo dopravních nařízeních týkajících se společné jízdy velkého počtu motocyklistů. Pro skupinu převyšující určitý počet osob může být nezbytné úřední povolení. Podobné požadavky mohou obsahovat také seřazovací opatření.

Kromě několika málo výjimek se jezdci ve skupině starají o ostatní. Pokud nejsou jezdci ve skupině ochotni jet rychlostí pomalejšího jezdce, nemá cenu s nimi jezdit. Instruktor by měl jezdci také vysvětlit, že je důležitý i počet jezdců ve skupině, ačkoli na tuto otázku neexistuje obecně přijímaná odpověď. Ať už jsou jezdci dva nebo je jich dvacet, existují určité bezpečnostní zvyky, které by měly být dodržovány. Jezdci by se měli dohodnout, kdo povede a jaká by měla být průměrná rychlost. Vedoucí jezdec by měl znát nebo mít naplánovanou trasu.


Pokud nemají speciální povolení, neměli by se jezdci ze skupiny snažit kontrolovat ostatní účastníky silničního provozu.

Hodnocení Jezdec by měl být schopen předvést, že je možné s ním bezpečně jet jako s tandemistou a zvládne kvalifikovaně ovládat stroj, na kterém sedí tandemista. Jezdec by měl být také schopen vysvětlit instruktorovi pravidla a povinnosti nezbytné pro jízdu ve skupině.

11/02/11 11:06


9. Plánování cesty Tato kapitola se zabývá nutností plánovat cestu a hodnotit náročnost zamýšlené trasy.

Příprava a plánování Přestože je tato kapitola jednou z kapitol části Silniční provoz, není možné se jí zabývat v souvislosti s přípravou a realizací jízdy na veřejných komunikacích a samozřejmě ani při tréninku na výcvikové ploše. Praktický postup plánování cesty může instruktor vysvětlit v rámci školení. Otázky, zda by měl být motocykl nebo skútr využit pro konkrétní účel nebo konkrétním způsobem, budou vyžadovat jiný přístup. Jedním ze způsobů může být diskuse s jezdcem na toto téma. Každá úvaha by měla začínat otázkou a diskuze by se měla rozvíjet na základě jezdcových odpovědí. Tímto postupem může instruktor zjistit, že jezdcův postoj k životu a jeho hodnoty do značné míry ovlivní jeho odpovědi.

Plánování trasy Instruktor by se měl ujistit, že jezdec ví, že po získání řidičského oprávnění skupiny A se jeho obzory dramaticky rozšíří. Jezdec bude bezpochyby znát místa ve městě, kde žije, a vyzná se tam, brzy se ale může ocitnout na neznámých místech a bez přípravy může být závislý na často nedostatečném dopravním značení nebo bude muset zastavovat a vyptávat se na cestu. Jezdec by si měl uvědomit, že takové situace mohou být nebezpečné. Hledání směrových tabulí nebo jmen ulic může vést k tomu, že jezdec bude věnovat méně pozornosti primárním požadavkům provozu. Spatření hledaného jména ulice na poslední chvíli by nikdy nemělo vyvolat náhlý a pro ostatní účastníky silničního provozu neočekávaný manévr. Tyto problémy je možné minimalizovat nebo se jim dokonce vyhnout, pokud bude vše promyšleno předem. Při poradě s mapou je možné určit komunikace a křižovatky nezbytné k dosažení zamýšleného města.


Prostudováním plánu města je možné získat lepší představu o umístění konečné destinace, zvláště v souvislosti s hlavními body, například nádražím, které budou označené. Tím je možné ušetřit čas a stres a co je důležité, jezdcova jízda bude bezpečnější.

69

Delší cesty budou vyžadovat podobnou přípravu, trasa však bude delší a složitější, proto bude obtížnější si ji zapamatovat. Instruktor by měl předvést, jak je možné plánovat takovou trasu: vyhledat po sobě následující malá města, zvážit cestu po dálnici nebo malebnou krajinou, použití objezdu nebo průjezd centrem města. Jezdec by měl být schopen naplánovanou trasu navrhnout takovým způsobem, který umožní snadnou orientaci během cesty. Může se jednat o seznam se základními informacemi pro každou fázi. Například směr a číslo silnice, kterou je třeba jet k nejbližšímu městu, například vlevo na č. 4 do Wavre. Tento postupný seznam by měl být napsán zřetelně, vložen do plastové obálky a snadno odstranitelnou páskou přilepen na nádrž.

Strategická rozhodnutí Instruktor by se měl pokusit probrat s jezdcem několik otázek, které se týkají toho, jak a proč může být jezdcův stroj používán po získání řidičského oprávnění skupiny A.

11/02/11 11:06

MODEL PROJEKTU IRT

Instruktor by se měl jezdce nejprve zeptat, jak vidí sám sebe. Jedná se o silnou, rozhodnou osobnost? Je to ohleduplná, pozorná osoba? Domnívá se, že je zdrženlivý nebo stydlivý?

Pokud je jezdec od přírody agresivní a egoistická osoba, nebo je naopak nesmělý a váhavý, mohou se tyto rysy projevit při jízdě v provozu.

Pokud má instruktor vzhledem k jezdcovu přístupu a chování během počátečního výcviku jízdy pocit, že jezdcova odpověď není právě přesná, měl by to s jezdcem probrat a uvést konkrétní příklady.

Instruktor by měl jezdci vysvětlit, že pochopení nebezpečí, která jsou vlastní určitému postoji a chování, mu přinejmenším dává možnost s nimi pracovat.

Ve vhodné chvíli by se měl instruktor jezdce zeptat, zda si myslí, že jeho osobnost bude mít vliv na jeho chování na silnici. Pokud ano, zda si myslí, že se díky tomu zvětšuje nebo zmenšuje pravděpodobnost, že bude mít dopravní nehodu.

Rozvoj stylu jízdy, který se snaží podobné chování zvládnout, je dobrý nápad. Jízda na motocyklu nebo skútru může být stejně tak o zvycích jako o citech, dobré zvyky mohou zkrotit negativní emoce. Celkové hodnocení

Jestliže existuje přesvědčení, že jezdcova osobnost by mohla mít negativní vliv, instruktor by s ním měl probrat, jak by mohl situaci zvládnout.

70

Taková diskuze se může konat v nejrůznějších situacích, které mohou být vyvolány dalšími instruktorovými dotazy. Instruktor by se mohl například zeptat, zda by jezdec jel na motocyklu nebo skútru na setkání s přáteli do baru nebo klubu. Následně mohou probrat sociální tlak vyvíjený na jezdce, aby požil alkohol, a možné katastrofální následky takového chování. Jezdci by také měla být položena otázka, zda by uvažoval o jiném dopravním prostředku, pokud by cítil, že jeho motocykl nebo skútr není vhodný pro plánovanou cestu, například z důvodu velkých vzdáleností nebo pro nepříznivé počasí. Instruktor by si měl uvědomit, že podobné otázky se budou dotýkat jezdcových vnitřních životních hodnot. Tyto hodnoty se utvořily během dětství a je nepravděpodobné, že se změní během výcviku nutného pro bezpečnou jízdu na motocyklu.


Probráním kapitoly Plánování cesty by měl být Výcvik jezdců začátečníků dokončený. U každé kapitoly a každé části by měl instruktor přejít dál pouze tehdy, když se domnívá, že jezdec dosáhl přiměřené úrovně dovedností a jistoty. Nyní by si měl být instruktor jistý tím, že jezdec má nezbytné dovednosti a znalosti k tomu, aby mohl bezpečně jezdit na skútru nebo motocyklu po dnešních silnicích a aby instruktor mohl jezdce doporučit nebo mu povolit složit státní zkoušku k získání řidičského oprávnění skupiny A. Nejdůležitější je, že jezdec by měl být nejen schopen obratně jezdit na svém stroji, ale měl by být dobře informován o nebezpečích, se kterými se setká, a měl by vědět, jak se jim vyhnout, minimalizovat je nebo je zvládnout. Měl by také vědět, že jeho přístup a chování budou tou hlavní věcí, která chrání jeho i ostatní účastníky silničního provozu.

11/02/11 11:06


11/02/11 11:06

Poděkování Tento projekt by mohl být úspěšně uzavřena díky laskavé podpoře a spolupráci:

Zvláštní dík patří FIM za překlad manuálu IRT ve francouzštině a španělštině.

72


11/02/11 11:06

Evropská komise Model projektu IRT – Evropský program výcviku jezdců začátečníků Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2011 — 72 s. — 21 x 29,7 cm ISBN 978-92-79-17355-4 doi:10.2832/11132

Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*): 00 800 6 7 8 9 10 11 (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům 00 800 nebo mohou tyto hovory účtovat.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011 ISBN 978-92-79-17355-4 doi:10.2832/11132 Evropská komise Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu Bezpečnost silničního provozu a přeprava nebezpečného zboží http://ec.europa.eu/roadsafety © Evropská unie, 2011 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Fotografie s laskavým svolením: FEMA Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA PAPÍŘE BĚLENÉM BEZ POUŽITÍ ELEMENTÁRNÍHO CHLORU (ECF)

MI-31-10-649-CS-C

Model projektu IRT

EVROPSKÝ PROGRAM VÝCVIKU JEZDCŮ ZAČÁTEČNÍKŮ

Projekt Federace evropských asociací motocyklistů

ON THE MOVE Za bezpečnější provoz na evropských silnicích

Model projektu IRT EVROPSKÝ PROGRAM VÝCVIKU JEZDCŮ ZAČÁTEČNÍKŮ. Projekt Federace evropských asociací motocyklistů

Recommend Documents