MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT DEPARTMENT OF INFORMATICS

MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR’S THESIS

AUTOR PRÁCE AUTHOR

BRNO 2008

LUCIE PŘÍBORSKÁ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT DEPARTMENT OF INFORMATICS

MODEL ELEKTRONICKÉHO OBCHODOVÁNÍ MODEL OF ELECTRONIC COMMERCE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR’S THESIS

AUTOR PRÁCE

LUCIE PŘÍBORSKÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2008

prof. Ing. JIŘÍ DVOŘÁK, DrSc.

Abstrakt Má bakalářská práce se zabývá tvorbou modelu pro elektronické obchodování. Cílem práce je poskytnout potřebné informace pro kvalitní navržení a zavedení elektronického obchodu. Tento obchod by měl splňovat požadavky firmy a jejích zákazníků.

Klíčová slova elektronické podnikání elektronický obchod internet strategie zákazník

Abstract My bachelor’s thesis deals with creation of model of electronic commerce. The aim of the thesis is to provide necessary information for a high-quality suggest and implementation of an electronic shop. This shop should meet the requirements of both company and its customers.

Key words electronic business electronic shop internet strategy customer

Bibliografická citace práce PŘÍBORSKÁ, L. Model elektronického obchodování. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 54 s. Vedoucí bakalářské práce prof. Ing. JIŘÍ DVOŘÁK, DrSc.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně, dne 27. května 2008

…………………………… Podpis

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu své práce panu prof. Ing. Jiřímu Dvořákovi, DrSc. za připomínky, důležité rady, spolupráci a podporu při vzniku této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům a vedení společnosti Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o., především pak paní Evě Voglové, za konzultaci a poskytnutí potřebných dat a informací.

Obsah:

1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 10

2.

VYMEZENÍ PROBLÉMU, CÍLE PRÁCE A INFORMAČNÍ ZDROJE ........................... 11

3.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ...................................................................... 13 3.1. 3.1.1.

Internet .......................................................................................................... 13

3.1.2.

Základní služby internetu .................................................................................. 13

3.1.3.

Uživatelé internetu ........................................................................................... 14

3.2.

ELEKTRONICKÉ OBCHODOVÁNÍ ............................................................................... 17

3.2.1.

Základní obchodní modely................................................................................. 17

3.2.2.

Druhy elektronického podnikání ......................................................................... 19

3.2.3.

Současný trend elektronického obchodu ............................................................... 21

3.2.4.

Výhody a nevýhody e-shopu

3.3.

4.

INTERNET A JEHO SOUČASNÝ STAV ........................................................................... 13

............................................................................. 22

STRATEGIE FIRMY ................................................................................................ 23

3.3.1.

Podniková strategie .......................................................................................... 23

3.3.2.

Strategie pro elektronické obchodování ................................................................ 24

ANALÝZA PROBLÉMU A SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................. 26 4.1.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ ...................................................................................... 26

4.1.1.

Výpis z obchodního rejstříku

4.1.2.

Historie

4.2.

............................................................................. 26

......................................................................................................... 28

OBCHODNÍ ČINNOST .............................................................................................. 28

4.2.1.

Konkurence .................................................................................................... 29

4.2.2.

Zákazníci ....................................................................................................... 29

4.2.3.

Dodavatelé ..................................................................................................... 30

4.2.4.

Celkové hodnocení podnikání ............................................................................ 31

4.3.

SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 32

4.4.

4P MARKETINGOVÝ MIX ......................................................................................... 33

4.4.1.

Výrobek (product)............................................................................................ 33

4.4.2.

Cena (price) .................................................................................................... 35

4.4.3.

Místo, distribuce (place) .................................................................................... 36

4.4.4.

Propagace, komunikace (promotion) .................................................................... 36

4.5. 5.

INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE .................................................................................... 37

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ, PŘÍNOS NÁVRHŮ ŘEŠENÍ, EKONOMICKÉ

HODNOCENÍ.................................................................................................................... 38 5.1. 5.1.1.

Analýza zákazníků ........................................................................................... 38

5.1.2.

Analýza konkurence a trhu ................................................................................ 40

5.2.

POŽADOVANÁ STRUKTURA OBCHODU ....................................................................... 40

5.2.1.

Zboží ............................................................................................................. 40

5.2.2.

Zákazníci ....................................................................................................... 41

5.2.3.

Propojení ....................................................................................................... 41

5.2.4.

Prostředí ........................................................................................................ 42

5.3.

VYTVOŘENÍ ELEKTRONICKÉ PRODEJNY ..................................................................... 42

5.3.1.

Předem připravené systémy ............................................................................... 42

5.3.2.

Vlastními silami .............................................................................................. 43

5.3.3.

Zakázkové řešení ............................................................................................. 43

5.4. 6.

PŘÍPRAVNÉ FÁZE .................................................................................................. 38

PŘÍNOSY NÁVRHU A EKONOMICKÉ HODNOCENÍ ........................................................... 46

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 48

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ............................................................... 51 SEZNAMY OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .................................................................... 52 REJSTŘÍK ........................................................................................................................ 53 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 54

1. Úvod Dnešní svět se vyvíjí stále rychleji a informační technologie se staly jeho důležitou součástí, bez které se již naše společnost neobejde. Dříve naprosto nepředstavitelné a složité věci jsou nyní samozřejmostí. Vývoj stále pokračuje a my se musíme neustále učit a přizpůsobovat novým věcem, které sebou přináší.

To stejné platí i v obchodování. Zdá se být jakýmsi standardem nabídnou zákazníkovi co nejkvalitnější služby. V této době, kdy si lidé zvykli na pohodlí a jednoduchost, které jim veškeré technologie nabízejí, je elektronický obchod stále důležitější. Přináší výhody nejenom zákazníkům, ale i firmám. Ukazuje nám nový směr v podnikání, způsobu propagace a prodeji výrobků a služeb.

Elektronický obchod má mnoho předností, snižuje náklady, zjednodušuje práci, vyhledává nové potencionální zákazníky, odstraňuje chybovost. Záleží jen na nás, zda-li najdeme tu správnou cestu, jak těchto výhod naplno využít.

- 10 -

2. Vymezení problému, cíle práce a informační zdroje Ve své bakalářské práci s názvem „Model elektronického obchodování“ jsem si vzala za cíl vytvoření návrhu elektronického obchodu pro společnost Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o.

Společnost zatím elektronický obchod zavedený nemá. Veškeré objednávky jsou uskutečňovány přes obchodního zástupce nebo telefonní centrálu. Práce by měla být zpracována tak, aby splňovala většinu požadavků jak ze strany firmy, tak samozřejmě i zákazníků.

V první hlavní části této práce (Teoretická východiska práce) jsem si vzala za úkol zpracovat některé základní teoretické informace k řešenému problému. Budu se zde zabývat internetem, elektronickým obchodem a jeho strategií. K získání potřebných informací k této části využiji především různé články dostupné na internetu, knihy a skripta na dané téma.

V druhé hlavní části (Analýza problému a současný stav řešené problematiky) bych se měla věnovat společnosti Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o. Zmínit se zde např. o její historie, obchodní činnosti a zákaznících. Dále se věnovat SWOT analýze společnosti, 4P marketingovému mixu a samozřejmě i informačním technologiím. V této části budu kromě internetu čerpat především ze svých zkušeností, které jsem ve firmě získala téměř tříletým působením jako brigádnice na pobočce v Brně. Dále mně přislíbila pomoc paní Eva Voglová, regionální vedoucí administrativy, která mě blíže seznámí s potřebnými informacemi a poskytne firemní materiály, které bych ve své práci mohla využít.

Ve třetí části

(Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení, ekonomické

hodnocení) bych ráda ukázala, jaký by měla firma ze zavedení elektronického obchodu prospěch, provedla potřebný průzkum, určila přibližnou nákladovost projektu a vytyčila směr, kterým by se zavedení elektronického obchodu mělo ubírat.

- 11 -

Pro informace do této části se hodlám obrátit hned na několik lidí. Především to budou obchodní zástupci společnosti, kteří mě slíbili pomoci s vyplňováním dotazníků o předpokládaném zájmu zákazníků. Dále pak na zaměstnance společností, které se zabývající návrhem elektronického obchodu, pro poskytnutí podrobnějších informací o jejich službách. K získání všeobecného přehledu o dané problematice bych využila především internet. Zajímat mě zde budou aktuální informace a především pak způsoby vytvoření elektronické prodejny.

Celková práce by měla mít pro firmu ekonomický přínos. Měla by jí ukázat nové možnosti, které elektronický obchod nabízí. Být východiskem při rozhodování a pokud možno vést i k samotné realizaci elektronického obchodu.

- 12 -

3. Teoretická východiska práce 3.1. Internet a jeho současný stav 3.1.1. Internet Internet je v současné době nejrozšířenější a nejznámější celosvětová (mezinárodní) počítačová síť, která slouží ke komunikaci a přenosu informací mezi jejími uživateli. Někdy je označovaná jako síť sítí, tzn. že navzájem spojuje další menší počítačové sítě mezi sebou. Internet používá pro přenos dat protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol). Tento komunikační protokol, nebo-li soubor pravidel, nám určuje jakým způsobem má být prováděna výměna dat mezi dvěma počítači.

3.1.2. Základní služby internetu a) World Wide Web (www) Jedná se o prohlížení internetových (www) stránek. Je to nejrozšířenější služba, kterou internet nabízí. Stala se velmi oblíbenou pro své široké osobní i komerční využití. V poslední době do sebe integruje další služby. Služba Word Wide Web využívá protokolu HTTP (Hyper Text Transfer Protocol). „Jde o protokol sloužící pro vzájemnou komunikaci a výměnu dat (texty, obrázky, zvuky...) mezi serverem a klientským počítačem. Tyto servery označujeme jako http servery.“1 Prakticky to znamená, že umožňuje načítání www stránek z celého světa.

b) Přenos souborů „Další používanou službou v síti Internet je služba přenosu souborů, pomocí které je uživateli umožněno přenášet jednotlivé soubory mezi systémy. Této služby se 1

STUCHLÍK, Petr [16] – str. 59

- 13 -

využívá například pro přenos webových stránek na server, ze kterého mají být stránky publikovány, a k zálohování dat. K přenosu souborů je používán protokol FTP (File Transfer Protocol).“2

c) Elektronická pošta (e-mail) Jak už sám název napovídá jedná se o elektronickou verzi klasické pošty. Na rozdíl od dopisů jsou však zprávy mezi uživateli doručovány vysokou rychlostí a prakticky zadarmo. Další výhodou je pohodlí pro uživatele, snadná přístupnost a vysoká efektivita této služby, možnost rozesílání hromadných zpráv, vkládání příloh a celková jednoduchost. Naopak nevýhodou této služby je nízké zabezpečení zpráv, nevyžádané reklamní e-maily (spamy), různé viry apod.

d) On-line komunikace V poslední době stále více používaná služba internetu. On-line komunikace, neboli přímá komunikace, u nás začínala v podobě chatu, tedy jakéhosi psaného rozhovoru, který mezi sebou mohly vést dvě i více osoby připojené k internetu. Od té doby se stále více vyvíjí a stává oblíbenější. Na součastném trhu je k dispozici mnoho programů, které on-line komunikaci nabízejí, např.: ICQ, Skype a další. A nenabízejí jen psanou komunikaci, ale i telefonování, posílání souborů, obrázků, nebo video komunikaci. Stále více této možnosti využívají i firmy, ať už pro videokonference, nebo v některých případech pro komunikaci se zákazníkem.

3.1.3. Uživatelé internetu Počet uživatelů internetu neustále roste. To dokazují i nejrůznější průzkumy zabývající se touto problematikou. Přestože se v mnohých případech čísla statistik od sebe liší, dá se říci, že z dotázaných osob minulý rok používal internet zhruba každý druhý. 2

MÁČE, Miroslav [8] – str. 195

- 14 -

% podíl obyvatel ČR starších 15 let, kteří využívají internet

Graf 1: Vývoj uživatelů internetu (Zdroj: Zpráva o českém internetu, Faktum Invenio) 3

Graf 2: Procento uživatelů internetu, podle pohlaví a věku (Zdroj: ČSÚ, 2007) 4

Procento uživatelů internetu se snižuje s přibývajícím věkem. Největší podíl mají osoby od 16 do 24 let, z této skupiny využívá internet přes 80%. Nejméně (okolo 4%) využívají internet osoby nad 65 let. Stále platí, že uživateli internetu jsou častěji muži než ženy, i když rozdíly nejsou nikterak významné. Velmi zajímavá jsou i dělení podle vzdělání a příjmů. Podle článku Davida Šmahela z 15.11.20055, který je založen na průzkumu ze září téhož roku, lze říci, že čím vyšší mají lidé vzdělání a příjmy tím více internet využívají. I přesto, že v současné době se internet stává stále dostupnější i pro méně vzdělané a majetné osoby, tento rozdíl zřejmě jen tak nevymizí.

3

Internet v České republice [7] – online Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci [20] – online 5 ŠMAHEL, David [18] – online 4

- 15 -

„K čemu je internet využíván? Na tuto otázku odpovídali aktivní uživatelé internetu, tedy ti, kteří se na internet připojují pravidelně, nejméně jednou týdně. Internet používají tito lidé především jako prostředek komunikace pomocí elektronické pošty (99 %) a jako nástroj sloužící k získávání praktických informací (98 %) a nových poznatků (94 %). Poměrně hojně využívané jsou i další možnosti, které internet nabízí. Dvě třetiny aktivních uživatelů internetu nakupují online, komunikují prostřednictvím instant messaging (např. ICQ), více než polovina stahuje programy a třetina si stahuje filmy. Internet je využíván nejen pasivně, o čemž svědčí skutečnost, že jedna čtvrtina aktivních uživatelů spravuje vlastní internetové stránky.„6

% Graf 3: Využití internetu (Zdroj: Zpráva o českém internetu, Faktum Invenio) 7

6 7

Internet v České republice [7] – online Internet v České republice [7] – online

- 16 -

3.2. Elektronické obchodování 3.2.1. Základní obchodní modely Toto dělení vyplývá z druhu dvou subjektů, kteří mezi sebou obchodují. Jedná se především o podnikatele (business), zákazníky (consumer), zaměstnance (employee) a vládu (government). Jejich vzájemnou kombinací můžeme získat následující typy obchodů na internetu.

a) Business to Business (B2B) Jak z názvu vyplývá, jedná se o obchodování mezi firmami, podnikateli, výrobci, velkoobchody nebo například distributory. Jedním z důležitých rozdílů mezí obchodním modelem B2B a B2C (Business to Consumer) je ten, že v tomto případě se zúčastněné strany již znají. Jedná se většinou o dlouhodobější partnerský vztah, který mívá smluvně stanoveny obchodní podmínky. Příkladem tohoto modelu můžou být například elektronická tržiště. 8

b) Business to Consumer (B2C) Model B2C znázorňuje vztah mezi firmou a konečným spotřebitelem (zákazníkem) dané služby nebo zboží. Tímto zákazníkem může být jak soukromá osoba tak společnost, důležitou podmínkou ovšem je, aby nakupovala pro svoji vlastní potřebu, nikoliv za účelem dalšího zpracování nebo prodeje. 9 Tento druh internetového obchodování má velmi blízko ke klasickému „kamennému“ obchodu. Na rozdíl od něj má však pro obchodníky jednu nespornou výhodu. Při nákupu přes internet je vždy známo jméno a adresa nakupujícího. To přináší velký prostor pro různé reklamní akce a marketing. 10

8

SUCHÁNEK, Petr [17] – str. 18 BENEŠ, Jiří a BARTOŇ, Miroslav [1] – str. 6 10 SUCHÁNEK, Petr [17] – str. 19 9

- 17 -

c) Consumer to Business (C2B) Jedná se o vztah mezi konečným spotřebitelem a firmou (podnikatelem). „Konečný zákazník si zadá podmínky, např. nabídne cenu, za kterou je ochoten produkt koupit, a organizace se rozhodne, zda nabídku akceptuje. Využití je např. při prodeji letenek.“11

d) Consumer to Consumer (C2C) Tímto modelem se rozumí, když jeden spotřebitel prodává výrobek jinému spotřebiteli. Většinou se jedná o zboží, které bylo již nějakým způsobem používané. Typickým příkladem jsou různé inzerce a aukce. Internet je v tomto případě jakýmsi zprostředkovatelem komunikace. 12

e) Business to Employee (B2E) Jedná se o souhrn služeb a komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Cílem je zvýšit informovanost, znalosti, motivaci a docílit tak větší produktivity práce. Jedná se především o Intranet, uzavřený informační systém, přístupný pouze vedení a zaměstnancům firmy.13

f) Další obchodní modely 14 Business to Government (B2G), Government to Business (G2B) -

vztahy mezi podnikateli a veřejným sektorem (státními orgány)

Consumer to Government (C2G), Government to Consumer (G2C) -

vztahy mezi spotřebitelem (zákazníkem) a státní správou

11

BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 103 BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 104 13 BENEŠ, Jiří a BARTOŇ, Miroslav [1] – str. 6; BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 103 14 BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 103-104 12

- 18 -

Business to Reseller (B2R) -

jedná se o prodej pře dealera, distributora, který nakoupené zboží dále prodává

3.2.2. Druhy elektronického podnikání E-business (elektronické podnikání) Do elektronického podnikání spadají veškeré obchodní aktivity, ke kterým dochází elektronicky, pomocí internetu. „Pro některé podniky není tento pojem ničím více než finanční operací za použití informačních technologií. Pro ty úspěšnější to však představuje cyklus oběhu zboží – včetně marketingu, prodeje, komunikace s dodavateli, vytváření spolupracujících partnerských sítí, přeškolení personálu a podobné aktivity.“15

a) E-commerce (elektronický obchod) Je součástí elektronického podnikání, tedy jakousi její podmnožinou. Zatímco e-business zahrnuje veškeré aktivity, procesy a činnosti spojené s podnikáním, v případě e-commerce se jedná o vlastní obchodování, tedy o prodej zboží a poskytování služeb prostřednictvím internetu.

E-shop (elektronická prodejna) Základním prostředkem e-commerce je zavedení elektronické prodejny, tedy jakési virtuální napodobeniny klasického „kamenného“ obchodu. Obchodník zde nabízí své zboží, které prezentuje na svých www stránkách (např. pomocí obrázků výrobku nebo jejich popisem). Zákazník může stránky procházet, vkládat zboží do imaginárního nákupního košíku a následně si vybrané zboží objednat. Majitel e-shopu by měl splnit některá základní pravidla, která s provozováním elektronické prodejny souvisejí. Důležité je na stránkách uvést údaje o prodávajícím, reklamační řád prodejny, nákupní řád, způsob a dobu dodávky zboží a platební 15

BENEŠ, Jiří a BARTOŇ, Miroslav [1] – str. 7

- 19 -

podmínky. Obchod zde také musí uvést, jak bude zacházet s osobními údaji, které musí zákazník firmě sdělit.16

E-mall (elektronické obchodní centrum) Jedná se v podstatě o více elektronických prodejen na jednom místě, tedy o jakýsi virtuální obchodní dům. Obchody jsou zastřešeny jednou společnou značkou a mají společný vstup na internet. Přínosem bývá především společná propagace, ale i záruka kvality, apod.17 Na našem trhu můžeme nalézt hned několik elektronických obchodních center, příkladem můžou být např.: MALL.cz (Dostupné z: http://www.mall.cz), Vltava2000 (Dostupné z: http://vltava2000.cz) a další.

E-auctions (elektronické aukce) Tyto aukce se velmi podobají klasickým aukcím, pouze s tím rozdílem, že jsou prováděny pomocí internetu. Předmět aukce (většinou netypické ojedinělé zboží, např. umělecký předmět nebo starožitnost) je nakonec prodán tomu, kdo nabídne nejvíce. V současných elektronických aukcích můžeme najít prakticky cokoliv – auta, knihy, hračky. Obchoduje se zde s drobnými dárkovými předměty, ale i s nemovitostmi a pozemky.

E-procurement (elektronické nabídky) Tímto pojmem rozumíme online nabídky a zprostředkování zboží a služeb, které jsou typické pro velké podniky nebo veřejné instituce. Důvodem pro tuto volbu je především očekávané snížení transakčních nákladů.18 Registrovaní uživatelé si zde mohou najít nejvhodnějšího dodavatele požadovaného zboží. Příkladem předmětu obchodování může být nákup masa pro hypermarkety, zdravotnické potřeby pro nemocnice a další.

16

BENEŠ, Jiří a BARTOŇ, Miroslav [1] – str. 8-9 BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 104 18 ŠVÁB, Jakub [19] – online 17

- 20 -

b) E-banking (elektronické bankovnictví) Elektronické nebo-li přímé bankovnictví, přineslo sebou obrovské pohodlí a komfort. Klient může svůj účet ovládat přímo ze svého domu nebo kanceláře a to prakticky kdykoliv. Velký důraz v tomto případě musí být kladen obzvlášť na bezpečnost systému.

c) Virtual communities (virtuální společenství) „Mohou být jako samostatný obchodní model nebo součástí jiného modelu. Je to spojení několika firem se společným zájmem, které si vzájemně vyměňují informace a zkušenosti. Model je založen na příjmech z reklamy a z členských příspěvků.“19

3.2.3. Současný trend elektronického obchodu „Elektronický obchod zažívá v posledním desetiletí bouřlivý rozmach, což je patrné především z nárůstu významu i tržeb internetových obchodů, které prostřednictvím internetových portálů nabízejí své zboží resp. služby.“ 20

Z různých průzkumů vyplývá, že elektronický obchod si vede velmi dobře. Podle jednoho z nich, od společnosti GfK Praha, s.r.o., lze říci, že v roce 2006 nakoupilo nějaké zboží přes internet minimálně jednou na 83% uživatelů internetu, přičemž počet uživatelů v tomto roce prý byl zhruba 3 597 000.21 Pokud bychom tedy vzali v úvahu tento počet a z nich 83% těch, co na internetu minimálně jednou nakupovali, vychází nám 2 985 510 osob z České republiky, kteří služeb elektronického obchodu využili. Toto číslo je pouze začátek. Lze předpokládat, že v závislosti na zkušenostech budou v nakupování pokračovat a budou se přidávat stále novější a novější klienti. Záleží tedy hlavně na serióznosti a kvalitě obchodů. Podle průzkumu je vhodné, aby se v současné době strategie firmy zaměřila především na nové, neorientované uživatele 19

BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 105 Elektronické obchodování, co znamená a co může znamenat pro Vás? [6] – online 21 Nakupování na internetu roste závratným tempem. Ženy dohánějí muže a dnešní náctiletí představují obrovský nákupní potenciál. [9] – online 20

- 21 -

internetu, kterých v uplynulém roce přibylo sto tisíc. Dále pak na mládež, která představuje velký nákupní potenciál, především díky své důvěře v internet, a v neposlední míře na ženy.22

3.2.4. Výhody a nevýhody e-shopu 23 Pojďme se nyní podívat na elektronický obchod čistě ze strany pro a proti. Nakupování přes internet sebou přináší jak spoustu výhod, tak i určité nevýhody, a to pro zákazníky i prodejce.

Výhody z pohledu zákazníka - Nepřetržitost. Obchod je otevřen 24 hodin denně, neexistuje omezení v podobě otevírací doby. - Pohodlí. Možnost nakoupit zboží přímo z domova. - Úspora času. Zákazník nemusí cestovat, čekat ve frontách apod. - Informovanost. Internet poskytuje velké množství informací a umožňuje tak porovnání konkurenčních nabídek. - Nižší ceny. Díky přímému prodeji.

Nevýhody z pohledu zákazníka - Nedůvěra. Zákazník nemá zkušenost s internetovým obchodováním, není si jistý co může čekat, zda obchod dodrží své povinnosti. - Neosobnost. Nemožnost přesvědčit se o kvalitě zboží, prohlédnout si ho, případně se přímo poradit s prodejcem apod. - Dodací lhůty. Nemožnost donést si zboží ihned domů.

Výhody z pohledu prodejce - Snížení nákladů. Oproti klasickým „kamenným“ obchodům odpadají náklady na prodejce, prodejnu apod. 22

Nakupování na internetu roste závratným tempem. Ženy dohánějí muže a dnešní náctiletí představují obrovský nákupní potenciál. [9] – online 23 BLAŽKOVÁ, Martina [2] – str. 101-103

- 22 -

- Zjednodušení práce. Zákazník pošle objednávku, ta se přímo uloží např. do firemního systému a prodejce ji už pouze překontroluje. - Informace o zákaznících. Známe důležité údaje o zákaznících, jméno, kontakt. Možnost pro marketingovou strategii.

Nevýhody z pohledu prodejce - Bezpečnost. Může dojít k narušení bezpečného chodu obchodu, k zneužití informací apod. - Propagace. Je nutné investovat do reklamy, aby se zákazníci o obchodě dozvěděli.

3.3. Strategie firmy K vytvoření vhodného a kvalitního projektu elektronického obchodu je nutné nejdříve získat a zpracovat velké množství poznatků a informací. Ledabyle navržená prodejna nejenže nemusí splnit naše předpoklady, ale může se ukázat i jako zcela nevýnosná.

3.3.1. Podniková strategie Pojem strategie pochází z řeckého slova „strategos“. Je to dlouhodobý plán činností, souhrn určitých kroků a manévrů, které nám pomohou postupně se dostat k vytyčenému cíli. Známe mnoho druhů strategií, ať už se jedná o vojenské, podnikové, nebo jen o různé strategické hry.24 Všechny však mají několik společných bodů, je to důraz na to, co bude v budoucnosti, vytyčení směru a určení bodů kterých chceme postupně dosáhnout. Podniková strategie klade důraz na plánování, resp. konkrétní pravidla a zásady, které jsou využívány k dosahování strategických cílů. Podstatou není jen samotné vytyčení cílů, ale především definice a postupy, jak jich chceme dosáhnout.

24

Strategie . Wikipedie [15] – online

- 23 -

3.3.2. Strategie pro elektronické obchodování a) Úvodní fáze 25 Pro začátek si firma musí ujasnit nejdůležitější body, zodpovědět základní otázky týkající se elektronického obchodování, aby si mohla určit jakým směrem strategii dál povede. Zde jsou uvedeny ty nejdůležitější: Pro koho bude elektronický obchod určen? Tato otázka nám dělí elektronický obchod na již zmíněné kategorie. Mezi ty základní patří: B2B (Business to Business) – obchodování mezi firmami. B2C (Business to Customer) – prodej zboží (služeb) koncovému zákazníkovi. B2E (Business to Employee) – vztah mezi firmou a zaměstnanci. Co přesně chceme nabídnout? Důležité je uvědomit si nejenom co chceme nabídnout, ale také v jaké šíři, v jakém sortimentu nebo jakého objemu prodeje chceme dosáhnout. Bude to mít úspěch? Samozřejmě že vždy, když se pouštíme do nového projektu, si nemůžeme být dopředu stoprocentně jistí úspěchem. Proto bychom měli dopředu zvážit danou situaci a nepouštět se jen tak do předem prohraných bitev. Obecně záleží na třech kritériích: zákaznících, trhu (konkurenci) a vlastních možnostech. Zákazníci - Je dobré uvědomit si, pro jakou skupinu uživatelů bude elektronický obchod určen. V případě neznalosti názorů zákazníků je vhodné provést průzkum. Budou uživatelé našich výrobků (služeb) připraveni na chystanou změnu a budou ji chtít a umět využívat? Budou vůbec ochotni komunikovat přes internet? Trh, konkurence – Na jakém trhu firma působí? Jak je na tom její konkurence? Stále ještě existují odvětví, kde elektronický obchod není běžný a na jejichž trhu je těžké se takto prosadit. Vlastní možnosti – Reálné zhodnocení vlastních možností, zkušeností a znalostí. Mají naši zaměstnanci odpovídající kvalifikaci?

25

DVOŘÁK, Jiří [5] – str. 34

- 24 -

b) Realizace Pokud již známe přesné požadavky na realizaci projektu, je třeba vybrat si jednu z možností jak elektronický obchod vytvořit. „Vybudujeme ho vlastními silami nebo se obrátíme na externí subjekty?“26 Pokud máme dostatečné znalosti a zkušenosti, kvalifikované pracovníky, můžeme si internetový obchod či prezentaci vytvořit sami. Na trhu však existuje řada firem, které nám s realizací pomohou a e-shop vytvoří za nás. Kromě samotného vytvoření projektu, jsou k dispozici i služby, které nám zpracují samotnou internetovou strategii.

c) Udržení projektu, přizpůsobení zákazníkům a trhu Zavedením elektronického obchodu však práce nekončí. I přes testovací provoz, který slouží k prověření systému, jeho funkčnosti a odstranění případných chyb, se může stát, že se na některé nedostatky přijde až časem. Důležité je proto mít zajištěnou servisní podporu. Také je nezbytné sledovat trh a konkurenci a umět se přizpůsobit novinkám. Přece jen je výpočetní technika obor, jehož vývoj směřuje rychlým tempem dopředu a to ovlivňuje i samotný internetový obchod.

26

DVOŘÁK, Jiří [5] – str. 34

- 25 -

4. Analýza problému a současný stav řešené problematiky 4.1. Základní údaje o firmě V současné době je Coca-Cola HBC Česká republika (s hlavním sídlem v Praze, Českobrodská 1329) členem skupiny Coca-Cola Hellenic Bottling Copany, jednoho z největších producentů nápojů společnosti The Coca-Cola Company.27 Na postu generálního ředitele společnosti je od roku 2002 pan Tomáš Kadlec, který je zároveň prvním Čechem na tomto místě. 28 Společnost zaměstnává přibližně 1150 pracovníků ve svých provozovnách po celé České republice. Na jižní Moravě je to pouze provozovna v Brně (se sídlem v Brně-Slatině na ulici Řípská 20). Další leží v Čechách (jsou to Praha, Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem, Ostrov, Plzeň a České Budějovice) a na severní Moravě (Olomouc a Frýdek-Místek). 29

4.1.1. Výpis z obchodního rejstříku 30 Výpis je veden u Městského soudu v Praze oddíl C, vložka 3595. Tento výpis je pouze informativní, data byla získána z počítačové sítě internet. Poslední změna v obchodním rejstříku byla provedena 1.dubna 2008, kdy společnost Coca-Cola Beverages Česká republika, spol. s r.o. změnila svůj název na Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o. „Datum zápisu:

22.srpna 1991

Obchodní firma:

Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o.

Sídlo:

Praha 9 - Kyje, Českobrodská 1329, PSČ 198 21

Identifikační číslo:

411 89 698

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

27

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Úvod Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online 29 Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online 30 Obchodní rejstřík [12] – online 28

- 26 -

Předmět podnikání: - maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - výroba nealkoholických nápojů - instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů - pronájem průmyslového zboží - výroba plastových obalů - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor s poskytováním základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor - provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy - poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software - zpracování dat, služby databank, správa sítí - činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců - služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy - pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti Statutární orgán: Jednatel:

Richard Michael Smyth , dat. nar. 29.06.1958 Grandvaux, Route de Cully 21, 1091 Švýcarská konfederace den vzniku funkce: 10.srpna 2005

Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Společníci: CC Beverages Holdings II B.V. Herengracht 556, 1017 GG Amsterdam Nizozemské království Vklad: 2 572 700 000,- Kč Splaceno: 100 % Obchodní podíl: 100 % Základní kapitál:

2 572 700 000,- Kč“

- 27 -

4.1.2. Historie 31 Historie společnosti The Coca-Cola Company sahá až do 19. století, přesněji řečeno do roku 1892, kdy byla zapsána u obchodního soudu ve státě Georgia se základním kapitálem sto tisíc dolarů. Samotný nápoj byl vynalezen již o šest let dříve. Díky výbornému vedení firmy se společnost postupně dočkává celosvětové expanze a získává světový věhlas. Roku 1996 dosáhla označení nejváženější společnosti světa. Na československé území se Coca-Cola dostává roku 1945. První láhev nápoje se zde však začne vyrábět až v roce 1968 v Národním podniku Brno. V roce 1991 Coca-Cola Amatil Limited (středoevropská pobočka The CocaCola Company se sídlem ve Vídni) získává licenci na nápoje pro celé Československo a vytváří pod názvem CCA Praha prodejní a distribuční pobočku. O pět let později, roku 1996, vzniká v Praze přímé zastoupení společnosti The Coca-Cola Company a to v podobě Coca-Cola ČR spol. s r. o., je jmenován první ředitel společnosti v České republice. Poté co se Coca-Cola Amatil Limited rozdělila a z její evropské části vznikla britská Coca-Cola Beverages, vzniká v září roku 1998 Coca-Cola Beverages Česká republika. V České republice je vybudovaná obchodní síť s deseti obchodními a distribučními centry. V roce 2000 se Coca-Cola Beverages slučuje s řeckou nezávislou výrobní společností Hellenic Bottling.

4.2. Obchodní činnost Společnost se pohybuje na trhu s nealkoholickými nápoji. Svým odběratelům nabízí například ledové čaje, ovocné nápoje, džusy, limonády, kolové nápoje, toniky, minerální vody, nebo energetické a kávové nápoje. Výrobky firma prodává po balících ve skleněných (vratných i nevratných) láhvích, plastech, krabicích a plechovkách s různým obsahem. Společnost CCHBC ČR nabízí svým zákazníkům nejen mnoho nealkoholických nápojů, ale i široké spektrum služeb. Kromě kvalitní péče o zákazníky se jedná i 31

Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online

- 28 -

o zapůjčování chladících zařízení, které firma nabízí v mnoha variantách, ať už malé pultovní provedení, barové, podbarové, nebo velké jedno či dvoudveřové. Dále pak firma zapůjčuje automaty nebo zařízení na čepování nápojů, tzv. postmixy. Všechna tato zařízení bývají zákazníkovi zdarma instalována firemními techniky a bezplatně je prováděna také jejich pravidelná údržba a servis.

4.2.1. Konkurence Největším konkurentem společnosti je v součastné době především General Bottlers CR s.r.o., která je součástí nadnárodní společnosti PepsiAmericas.32 Souboj těchto dvou gigantických producentů nealkoholických nápojů můžeme sledovat po celém světě již několik let.33 Druhým největším konkurentem je na domácím trhu pro Coca-Colu česká Kofola. Na trhu s minerálními vodami pak mezi konkurenci patří například Karlovarské minerální vody (Mattoni, Aquila, Magnesia). Pokud jde o některé z mnoha dalších firem působících v této oblasti, mnohé mohou konkurovat například svými levnějšími cenami, žádná však nezaujímá tak vysoké postavení na trhu, že by mohla firmu ohrozit.

4.2.2. Zákazníci Společnost má rozsáhlou klientelu v celé České republice. Zákazníci jsou podle sídla své provozovny přiděleny k dané pobočce. Pobočka v Brně pečuje o své zákazníky na celé jižní Moravě. Obchodní oddělení je zde rozděleno na dvě hlavní části, z nichž jedna se stará o gastronomické provozovny (restaurace, hospody,…) a druhá pak o obchody (samoobsluhy, supermarkety, ..). Komunikace se zákazníky probíhá především přes obchodní zástupce. O každého zákazníka se stará jeden konkrétní, který jej navštěvuje v pravidelných cyklech. Ty jsou podle potřeby stanoveny na 7, 14 nebo 28 dní. Obchodní zástupci plní nejen roli prodejce, ale i odborného poradce, který je schopen zvážit a poradit, jaký 32 33

PepsiAmericas / General Bottlers CR s.r.o (www stránky) [13] – online DLOUHÁ, Michaela [4] – online

- 29 -

sortiment a v jakém balení je pro danou provozovnu z hlediska zákazníka i spotřebitele optimální. Pomůže zákazníkovi s tím, jak nejlépe uspořádat v zařízení zboží s ohledem na jeho prodejnost, navrhne a zajistí optimální objednávku, vyřídí případné reklamace apod.34 Pokud zákazník potřebuje objednat zboží mimo návštěvu svého obchodního zástupce, má možnost využít telefonického centra (Call Centrum), kde si může požadovanou objednávku nahlásit.

4.2.3. Dodavatelé Firma má vlastní výrobu jak v České republice, tak na Slovensku. Neobejde se tedy bez výrobních linek a různých zařízení, které jsou k výrobě nezbytné. Příkladem dodavatelů může být společnost Unireg České Budějovice, spol. s r. o. zabývající se prodejem měřících a regulačních systémů (Více na: http://www.unireg.cz). Mezi další důležité firmy patří dodavatelé surovin a energií. V případě výpadku dodávek surovin není problém, aby je dovezla kterákoliv jiná země. Samozřejmě že k podpoře své činnosti firma využívá služeb i mnoha dalších firem. Ve většině případů jde o její stálé obchodní partnery. Patří sem: Firmy zajišťují pronájem prostor. – Jedinou budovou pobočky v České republice v osobním vlastnictví je budova v Praze, zbylé si firma pronajímá. Prostory v Brně má pronajaté od S.P.M.B. a.s. (Stavební podnik města Brna). Ubytování zaměstnanců. – Příkladem lze uvést některé hotely v Praze nebo v Brně, kde ubytovává své zaměstnance z jiných poboček, kteří přijeli na školení, meeting nebo jiné firemní akce. Dalšími jsou firmy dodávající kancelářské potřeby (ACTIVA spol. s r. o.), tiskárny (Kinetik s.r.o.), počítače, vybavení kanceláří atd.

34

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Tržní prostředí

- 30 -

4.2.4. Celkové hodnocení podnikání Společnost dosahuje nejen dobrých ekonomických výsledů, ale je i schopna dostát svým závazkům a je stabilní. Daří se jí dodržovat stanovené finanční plány. Během posledních let se výsledek hospodaření společnosti neustále zvyšuje. Příčinu na tom má i rostoucí prodej nápojů:

Roky

2002

2003

2004

2005

2006

Miliony litrů

225

238

240

257

296

Tabulka 1: Prodej nápojů společnosti v České republice (Zdroj: Coca-Cola HBC ČR, s.r.o.) 35

Firma je schopná plně financovat své potřeby ze svých zdrojů. Společnost CocaCola Company, Atlanta vlastní 51% společnosti, za které poskytuje návod na přípravu nápoje. Veškeré velké financování a investice (jako je například projekt SAP, zprovoznění nové výrobní linky apod.) musí vždy schválit a poskytuje na něj také peněžní prostředky.

Společnost velmi dbá na další rozvoj a spokojenost svých zaměstnanců. Funguje zde oddělení vzdělávání a rozvoje, jehož cílem je dále vzdělávat své zaměstnance na všech manažerských i nemanažerských úrovních. Příkladem lze uvést výuku angličtiny, počítačové kurzy, školení pro nové zaměstnance, různé tréninkové programy apod. Další výhodou firmy je široké spektrum odměňování – základní mzda tvoří jen 55-85% celkové odměny. Zbývajícími položkami je akciový program, benefity a variabilní složka mzdy (bonusy, příplatky.) Firma poskytuje svým zaměstnancům pitný režim, stravenky, příspěvky na kulturu, pravidelně pořádá vánoční večírky, letní víkendové kempy a obdarovává své zaměstnance dárky k Vánocům, případně k životnímu nebo pracovnímu jubileu (např. 10 let strávených ve firmě).36

Firma také kladně přistupuje k ochraně životního prostředí. Vlastní certifikát environmentálního managementu, dle normy ISO 14001. Cílem společnosti je minimalizovat spotřebu energie a množství odpadních vod. Veškeré obaly, které firma

35 36

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Úvod Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Pracovní prostředí

- 31 -

vyrábí jsou recyklovatelné. V minulých letech vynaložila nemalé náklady na odstranění nebezpečných chladících látek ze svých zařízení, nebo se zapojuje do ekologického programu Stromy života. 37

4.3. SWOT analýza Silné stránky (Strengths) Pokud jde o silné stránky společnosti CCHBC ČR některé jsou docela jasné. Historie společnosti Coca-Cola Company trvající více než 110 let, bohaté zkušenosti získané po celém světě, skvělý marketing, propagace a reklama. Coca-Cola je celosvětově známý nápoj a jednu z nejdražších značek na světě. Společnost je finančně stabilní, je schopná dostát svým závazkům. Má vybudovanou rozsáhlou a kvalitní distribuční síť, vlastní výrobní linky a širokou klientelu. Další výhodou je velmi široký sortiment zboží, který firma nabízí. Nezaměřuje se pouze na některé druhy, ale dokáže se prosadit na celém trhu s nealkoholickými nápoji. A stále přichází s novým zbožím. Mezi výhody společnosti patří i výborná péče nejen o odběratele (poskytování nejrůznějších slev, případně dárků v podobě např. skleniček, triček, zástěr a dalších zdarma) ale i vlastní zaměstnance (školení, kurzy angličtiny a další).

Slabé stránky (Weaknesses) Jako příklad slabých stránek bych zmínila možnost vzniku chyb při zadávání objednávek, z důvodů předávání informací (zákazníci si objednají zboží přes obchodního zástupce, který jej zapíše do objednací karty a tu předá administrativě, která ji zadá do systému), nebo dřívější nedostatečná komunikace mezi jednotlivými informačními programy. V současné době se řeší přechodem na systém SAP. Další slabou stránkou by mohl být momentální nedostatek některého zboží, který může nastat při ojedinělém výpadku výrobní linky nebo např. během letního období, při

37

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Životní prostředí a zajišťování kvality

- 32 -

náhlém oteplení apod. V těchto případech je poptávka po zboží větší, než firma plánovala a stačila vyrobit.

Příležitosti (Opportunities) Příležitosti společnosti souvisí s jejími silnými stránkami. Její místo na trhu a nemalé prostředky, kterými disponuje, jí dává dostatek prostoru dále se rozvíjet, zkvalitňovat své služby a odstraňovat veškeré své slabé stránky. Velkou příležitostí je v současné době rozvoj služeb s příchodem nových technologií, tedy systémem SAP.

Hrozby (Threats) Největších hrozbou pro společnost je samozřejmě její konkurence a boj, který vedou o zákazníky. Firma musí zamezit ztrátám svých zákazníků, o které by mohla přijít v důsledku toho, že jim konkurence nabídne výhodnější nabídku a služby. Kromě konkurence, je hrozbou bohužel, do jisté míry, i známost značky, která způsobuje velký mediální rozruch kolem jakéhokoliv problému (např. loňské stahování nápoje Bonaqua). Nebo i při jakémkoliv menším problému, který by se jinde tolik neřešil. Mezi další hrozby pak patří např. růst cen energií (ovlivní cenu výrobku), kvalita vody, případně občasné výpadky výrobních linek.

4.4. 4P marketingový mix 4.4.1. Výrobek (product) a) Sortiment zboží 38 Společnost nabízí široký sortiment zboží: - Coca-Cola, Coca-Cola light, Coca-Cola zero, Coca-Cola Cherry, Coca-Cola Blāk - Fanta (pomeranč, citrón, divoká malina)

38

Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online

- 33 -

- Sprite - Kinley (Tonic Water, Bitter Lemon, Bitter grapefruit, Ginger Ale) - Lift (pomeranč, citrón, jablko, hruška, broskev, malina, hroznové víno, Lifter) - Bonaqua (neperlivá, jemně perlivá, perlivá, pomeranč, citrón) - Cappy - 100% - pomeranč, jablko, ananas, tomato - nektar - multivitamínový, pomerančový, jablečný, grapefruitový, z černého rybízu - nápoj - broskvový, meruňkový, hruškový, jahodový, višňový - Cappy Ice Fruit: jablko - hruška (s vitamínem C), pomeranč - grapefruit (s vitamíny C, E), multivitamin (s vitamíny B, C, E) a Red Fruits (s vitamíny B, E) - Nestea® (broskev, citrón, zelený čaj) - NESCAFÉ® Xpress: Black, Café White, Vanilla, Latté Macchiato, Choco - Powerade (Mountain Blast, Cherry Surge, Citrus Charge, Snow Storm) - Burn (energetický nápoj)

b) Design a značka 39

Obrázek 1: Láhev Coca-Cola (Zdroj: Coca-Cola HBC ČR, s.r.o.)

Design se v průběhu celé historie společnosti výrazně změnil. Snaha o jedinečnost a neopakovatelnost vedla v roce 1915 k vývoji nového obalu s takovým tvarem skla, který byl na tehdejší dobu jen těžko napodobitelný. Logo nejznámějšího výrobku společnosti, které navrhl před 120 lety Frank M. Robinson, však zůstává stejné až dodnes.

39

Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online

- 34 -

Obrázek 2: Značka Coca-Cola (Zdroj: Coca-Cola HBC ČR, s.r.o.)

c) Kvalita Kontrolu kvality výrobků (společnost vlastní certifikát ISO 9001) zabezpečuje tým odborníků, celý systém je velmi pečlivě propracovaný a prověřený léty praxe. Veškerá produkce prochází několika stupni důkladné kontroly, kontrolují se jak vstupní suroviny a materiály, voda, tak i výrobní zařízení. V průběhu výroby se v pravidelných intervalech odebírají kontrolní vzorky, které se uchovávají i pro možnost pozdější kontroly.40 Důkazem toho, že společnost velmi dbá na to, aby poskytovala svým zákazníkům pouze 100% kvalitní výrobky, je i loňské stahování jedné výrobní šarže nápoje Bonaqua. Stahování nápojů s příchutí citrón a grapefruit probíhalo zcela preventivně, protože nápoje nesplňovali vysoké interní požadavky na kvalitu.

4.4.2. Cena (price) Firma pro jednotlivé zákazníky nemá zavedený pouze jeden standardní ceník. Cena výrobků se mezi jednotlivými odběrateli liší. Záleží například na počtu odebíraného množství výrobků. U velkoobchodů se vypočítává podle počtu paletových míst a podobně. Firma svým zákazníkům nabízí množství nejrůznějších výhod, ať už se jedná o akční snížení cen nebo doplňkový sortiment produktů (např. skleničky zdarma k určitému objednanému množství zboží).

40

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti [21] – Životní prostředí a zajišťování kvality

- 35 -

4.4.3. Místo, distribuce (place) „Velmi významnou službou, kterou CCB ČR nabízí svým zákazníkům, je doprava zboží na místo určení zdarma pro všechny zákazníky – od malých až po ty největší. K dobrému fungování této služby přispívá i to, že většina zboží je na místo určení zavážena vlastními speciálně upravenými nákladními auty, která minimalizují manipulační čas u zákazníků.“41 Společnost má výborně fungující distribuční síť rozšířenou po celé České republice. Kromě vlastních řidičů využívá firma i externích poskytovatelů dopravních (logistických) služeb.

4.4.4. Propagace, komunikace (promotion) a) Osobní prodej a podpora prodeje Společnost dává velký důraz na osobní kontakt se zákazníky, důkazem toho je i množství obchodních zástupců, kteří se o zákazníky starají. Jen v České republice udržuje obchodní vztahy s mnoha tisíci partnery. Neustále se snaží, aby co nejlépe vyhověla jejich očekávání. Součástí podpory prodeje jsou mnohé výhody které svým zákazníkům nabízí. Poskytování různých předmětů s logem společnosti (slunečníky, číšnické zástěry, ..), soutěže pro odběratele i koncové zákazníky nebo dnes již tradiční Vánoční kamion Coca-Cola s doprovodným programem. Nezbytnou součástí propagace jsou také různé promo-akce nebo sponzoring kulturních událostí (sportovních zápasů, koncertů, festivalů a dalších).

b) Reklama, komunikace s veřejností Společnost má s reklamou více než stoleté zkušenosti. První inzeráty na nápoj se objevily hned po vzniku Coca-Coly a první nástěnnou reklamu firma měla již v roce 1894.42 V současné době se zaměřuje především na televizní reklamy. Lze říci, že její

41 42

Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti 2006 [21] – Tržní prostředí Coca-Cola Česká republika (www stránky) [3] – online

- 36 -

reklamní spoty, ve většině případů, patří mezi ty nejlepší na trhu, jsou originální a zábavné. Firma komunikuje s veřejností kromě reklamy i dalšími způsoby. Jedním z nich je pomocí internetu, má své vlastní stránky na adrese www.coca-cola.cz. A dále například pomocí firemních časopisů, které mají zákazníci k dispozici.

4.5. Informační technologie Firma pracuje s operačním systémem Windows XP Professional a sadou Microsoft Office. Ve většině případů využívá služeb společnosti IBM. Pokud jde o zpracování informací, tak používala následující software: BASIS – navržen přímo pro potřeby Coca-Coly, obsahuje databázi odběratelů, jejich objednávky, faktury, výpůjčky lednic atd. PRMS – tento program obsahuje data o dodavatelích Margin Minder – zpracovává informace o prodeji v Kč, tento program slouží obchodní zástupcům a jejich nadřízeným Lotus – pro korespondenci Intranet – vnitřní internet firmy V současné době však přechází na systém SAP, který by měl nahradit dosavadní programy (BASIS, PRMS a Margin Minder), které mezi sebou nedokázali komunikovat.

- 37 -

5. Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení, ekonomické hodnocení 5.1. Přípravné fáze Jak už jsem na začátku zmínila cílem této práce je navrhnout elektronický obchod pro společnost Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o.. Společnost má své www stránky (Dostupné z: http://www.coca-cola.cz). Odpadá tedy nutnost zřizování domény.

5.1.1. Analýza zákazníků Kvalitní návrh elektronického obchodu nelze provést bez analýzy zákazníků firmy, tedy budoucích uživatelů elektronické prodejny. I v případě kvalitně propracovaného e-shopu, který je přehledný, snadno ovladatelný a má dobře provedenou propagaci, se může stát, že jej zákazníci nebudou pravidelně navštěvovat. Důvody můžou být různé, např. skupina zákazníků pro které je obchod určen, nenavštěvuje internet, atd. V našem případě jsou zákazníky, jak už jsem zmínila, převážně gastronomická zařízení a obchody. Otázkou je do jaké míry budou chtít zákazníci elektronický obchod využívat a zda o něj budou mít zájem. K získání těchto informací jsem použila průzkum pomocí dotazníků. Společnost nechtěla, abych průzkum provedla přímo se zákazníky. Získali by se sice přesnější informace o zájmu zákazníků, ale mohlo by to vyvolat i určitou dezinformaci. K analýze zákazníků společnosti jsem proto přistoupila prostřednictvím obchodních zástupců společnosti, kteří působí na pobočce v Brně. Aby výsledky dotazníků byli co nejpřesnější, pokládala jsem velký důraz na kvalitu vztahů mezi obchodními zástupci a zákazníky. Mým cílem bylo do výsledků zahrnout jen ty, kteří své zákazníky opravdu dobře znají a bude zde tudíž předpoklad pro kvalitní odpovědi. Do výsledků jsem proto nezahrnovala ty, kteří ve firmě působí velmi krátkou dobu, nebo označili vztahy se svými zákazníky za špatné.

- 38 -

Mají zákazníci k dispozici počítač a internet? 8%

12%

Ano, přímo na provozovně

28%

Ano, v kanceláři Možná doma Zcela určitě ne

52%

Graf 4: Výsledky průzkumu – internet

První otázkou kterou jsem se při dotazování zabývala, bylo zda zákazníci vůbec mají k dispozici počítač s internetem, aby mohli elektronický obchod navštěvovat. Výsledkem jsou zhruba dvě třetiny zákazníků, pro které není problémem přístup k internetu.

Graf 5: Výsledky průzkumu – elektronický obchod

Druhým důležitým bodem dotazníku byla otázka používání elektronického obchodu. Zde se informace liší podle druhu prodejny. Různá rychlá občerstvení, asijská bistra apod. samozřejmě výhod elektronického obchodu zřejmě nevyužijí tolik, jako velké hypermarkety (Tesco, Globus, Interspar).

- 39 -

5.1.2. Analýza konkurence a trhu Společnost CCHBC ČR působí, jak již bylo zmíněno, na trhu s nealkoholickými nápoji. Své zboží nenabízí přímo koncovému zákazníkovi, ale dalším obchodníkům a firmám, s nimiž má již uzavřené smlouvy. Z tohoto důvodu není potřeba zabývat se internetovým marketingem a propagací elektronického obchodu. Největší konkurent na trhu, společnost General Bottlers CR s.r.o., elektronický obchod zavedený nemá a podobně jsou na tom i jiní výrobci nealkoholických nápojů. Společnost by tak získala oproti ostatní konkurenci velkou výhodu. Elektronický obchod je běžný např. u prodeje barelů s pitnou vodou, které se používají do nápojových automatů, nebo u alkoholických nápojů, např. prodej vín. Další e-shopy s nealkoholickým zbožím, které můžeme na internetu nalézt se zabývají přímo prodejem koncovému zákazníkovi. Výrobky společnosti Coca-Cola, ale i jejich konkurentů

nabízí

například

Jiří

Skotal,

Expressdrink

(Dostupné

z:

http://www.expressdrink.cz). Společnost Kofola a.s. pak nabízí ve svém e-shopu (Dostupné z: http://eshop.kofola.cz) různé reklamní předměty.

5.2. Požadovaná struktura obchodu Při tvorbě strategie elektronického obchodu je důležité zamyslet se, co vlastně od prodejny očekáváme. Měli by se zde skloubit jak požadavky ze strany zákazníka, tak ze strany administrátora stránek, tedy firmy.

5.2.1. Zboží Firma, kromě zhruba 150 druhů nápojů, nabízí také různé příslušenství, např. kelímky, sklo, číšnická trička nebo zástěry. Případně reklamní předměty spojené s nějakou akcí. Výrobky v e-shopu by proto měli být rozděleny na tyto skupiny, tedy nápoje, příslušenství a akční zboží. Ke snadné orientaci mezi nápoji by měl sloužit dvojí výběr zboží. V prvním případě by se zboží dalo vybírat podle druhu výrobků (Coca-Cola, Lift, Bonaqua,..),

- 40 -

druhou možností by potom byl výběr podle druhu balení (obal + obsah, např. 0,25l plech). Ve většině případů jsou výrobky na internetu nabízeny tak, že je každému z nich věnován poměrně velký prostor. Na stránkách má každé zboží poměrně velký obrázek a dají se o něm zobrazit další informace, které se ho týkají. Pro naši prodejnu to není zapotřebí. Odběratelé jsou stálí a zboží již znají, výjimkou mohou být informace o nově zavedeném výrobku. Proto bych použila přehledné řazení výrobků do tabulky za sebou, pouze s velmi jednoduchým popisem, případně malým obrázkem.

5.2.2. Zákazníci Společnost Coca-Cola obchoduje s dalšími obchodníky, jedná se o typ obchodu B2B. Se svými zákazníky má uzavřené smlouvy a dohodnuté obchodní podmínky. Není proto nutné řešit otázku marketingu a propagace elektronického obchodu. Jelikož je okruh zákazníků uzavřený, firma si přála, aby na stránkách nebyla možnost přímé registrace zákazníka. Měla by tu tedy být možnost zvolit si, pro které zákazníky firma registraci povolí. V první etapě zavádění projektu se počítá především s velkoodběrateli, kteří jsou jedním z hlavních důvodů pro zavedení elektronické prodejny, a jejichž podíl na celkovém počtu prodaného zboží je zhruba 30%. Důležité je také počítat s rozdílnými ceníky pro jednotlivé odběratele.

5.2.3. Propojení Požadovaného přínosu, tedy usnadnění práce a minimalizace chyb, není možné dosáhnou bez kvalitního propojení s podnikovým systémem. Je potřeba aby zpracování objednávek bylo co nejvíce automatizované a firma se obešla bez nutnosti dále objednávky zpracovávat. Proto je důležité vkládání zadaných objednávek přímo do vnitropodnikového systému SAP. Do

budoucna

chce

firma

dosáhnout

i

propojení

přímo

s výrobou.

Velkoodběratelé (Globus, Interspar a další) by do systému zadávali zhruba 2 týdny předem své předpokládané odběry zboží. Podle těchto údajů by se pak nastavovali

- 41 -

výrobní linky. Zefektivnila by se tak nejen výroba, ale i skladování a prodej. Zamezilo by se tím například tomu, že by, především v letních měsících, byl vyprodaný určitý druh zboží.

5.2.4. Prostředí Jedná se o propojení kvalitního designu a jednoduché, intuitivní ovladatelnosti. Stránky by měli být přehledné a působit příjemným dojmem. Zákazník by se měl ihned zorientovat a nalézt potřebné zboží. Důležitým prvkem je také zachování stylu stránek Coca-Cola, design by měl obsahovat prvky společnosti a být pro společnost dobrou vizitkou.

5.3. Vytvoření elektronické prodejny Existuje hned několik možností jak vybudovat elektronický obchod. Důležité je zamyslet se nad tím, který způsob pro nás bude ten nejpřijatelnější a bude nám nejvíce vyhovovat. Je chyba rozhodovat se pouze podle finanční náročnosti investice. Nižší cena na pořízení e-shopu sebou přináší i nižší kvalitu, omezené možnosti, malou bezpečnost a flexibilitu. A naopak. Ta nejdražší varianta se může ukázat jako zcela zbytečná.

5.3.1. Předem připravené systémy Zcela nejjednodušší a nejlevnější variantou je využít již předem připravených prodejen. Jak už jsem ale již výše uvedla, tato řešení sebou přinášejí i určité nevýhody. Samozřejmě že na trhu existují i kvalitní řešení, příkladem může být např. Zoner inShop, který zde působí již několik let. Firma má ale natolik specifické požadavky, že si s možnostmi, které takto vytvořené prodejny nabízí, bohužel nevystačí.

- 42 -

5.3.2. Vlastními silami Zcela odlišný pohled na tvorbu přináší vytvoření pouze vlastními silami. V tomto případě máme zcela volnou ruku a nejsme vázáni žádnými předem definovanými možnostmi. Nevýhodou je samozřejmě obtížnost a nutnost dobře rozumět dané problematice. Firma sice má vlastní výpočetní středisko, ale realizace elektronické prodejny vlastními silami není právě nejvhodnějším řešením. Společnost se momentálně potýká s odstraňováním chyb, řešením problémů a dolaďováním všech funkcí systému SAP, kterým v tomto roce nahradila své dosavadní systémy. Ani samotní zaměstnanci výpočetního střediska nemají dostatečné zkušenosti pro tvorbu e-shopu. Jejich význam však bude důležitý při zavádění prodejny a to především při propojování prodejny s podnikovým systémem.

5.3.3. Zakázkové řešení Nejvhodnějším způsobem tedy bude vytvoření prodejny na zakázku firmou, která tyto služby nabízí. Takovéto firmy mají dostatečné zkušenosti vyhovět všem našim požadavkům a vybudovat obchod přesně podle našich představ. Na trhu je velká nabídka firem které takového řešení nabízejí. Tyto firmy však většinou neuvádějí své ceny, neboť vždy záleží na konkrétním případu, složitosti provedení a podobně. Z tohoto důvodů je velmi těžké jejich srovnání z hlediska nákladů. Vhodné je pokusit se nalézt firmy, které působí seriózním a profesionálním dojmem. V těchto případech mívají většinou firmy na stránkách své reference, tedy příklady obchodů, které již vytvořili. Můžeme tedy zjistit, jak kvalitně svoji zakázku zpracovali. Tyto obchody, které jsme si vybrali, pak můžeme oslovit, zeptat se jich na pravděpodobné náklady jejich realizace, a zjistit tak nejvhodnějšího kandidáta. Já jsem oslovila tři společnosti, které se tvorbou e-shopu „na míru“ zabývají. Stručně jsem jim zadala základní požadavky, které si firma stanovuje (viz. bod 5.2. Požadovaná struktura obchodu) a zeptala jsem se na pravděpodobné finanční a časové náklady na navržení elektronického obchodu.

- 43 -

Netdevelo s.r.o. 43 O společnosti Netdevelo s.r.o. se zabývá vývojem internetových aplikací, především pak internetovým obchodem ShopSys. Mezi přednosti patří přizpůsobení se požadavkům klientů a tvorba systému „na míru“. E-shop Společnost nabízí jednorázový odkup nebo pronájem internetového obchodu. Součástí je jeden ze základních designů obchodu. Náklady V případě jednorázového odkupu se ceny pohybují od 29.900,- Kč bez DPH. Během telefonního rozhovoru mi však bylo sděleno, že tato varianta neobsahuje všechny naše požadavky. Za vlastní originální design je příplatek 15-20 tisíc Kč. Propojení se systémem SAP pak 8-9 tisíc Kč (lze však předpokládat, že pro společnost Coca-Cola bude, vzhledem k složitosti systému, tato částka mnohem vyšší). Časová realizace vychází zhruba na 2 měsíce, v závislosti na složitosti propojení.

1K Design s.r.o. 44 O společnosti Společnost se již 10 let zabývá tvorbou webových prezentací a aplikací, v této oblasti má rozsáhlé zkušenosti. E-shop Základní verze e-shopu (pro větší firmy) nabízí integraci s ekonomickými systémy a zvládá větší množství výrobků. Mezi její vlastnosti pak patří např. možnost zobrazovat zboží tabulkově, různě je řadit a filtrovat. Náklady Standardní e-shop společnost nabízí za 27 500,- Kč bez DPH. Dle našich požadavků by se ale jednalo o hodně upravenou verzi, jejichž cenu bohužel prozatím, bez podrobnější analýzy importu a exportu v SAPu a zpřesnění dalších požadavků, nelze upřesnit.

43 44

Netdevelo s.r.o. [10] – online 1K Design s.r.o. [22] – online

- 44 -

NETservis, s.r.o. 45 O společnosti Tato společnost funguje již od roku 1998, zaměstnává kvalifikované pracovníky s mnohaletou praxí a je držitelem certifikátu ISO. E-shop Postup při tvorbě elektronické prodejny je zhruba následující. Nejprve se dohodne konkrétnější zadání, tedy všechny funkce e-shopu, které jsou požadovány. Podle něj společnost navrhne základní řešení, na jehož základě stanoví přesnější cenu. Po vyjasnění struktury se navrhuje grafika, poté se začne programovat a nakonec se ladí jednotlivé funkce. Náklady Orientační náklady na námi požadovanou elektronickou prodejnu mi společnost stanovila na 80.000 – 100.000 Kč bez DPH. Časová realizace by pak byla možná během 2 měsíců.

Výběr nejvhodnějšího kandidáta Z uvedených údajů, které (i přes zadání požadavků) nejsou v některých případech přesné, lze těžko stanovit vhodného kandidáta. Z cenového hlediska se zdají být nejvýhodnější první dvě možnosti. I přes chybějící upřesnění nákladů u společnosti 1K Design s.r.o., považuji obě tyto možnosti za zcela srovnatelné. Lze předpokládat že náklady i kvalita provedení e-shopu budou zhruba stejné. Tyto dvě společnosti však nabízejí v podstatě již předem hotová řešení, která pouze upraví dle speciálních požadavků. Oproti nim třetí společnost nabízí opravdu zakázkové řešení. I přes vyšší cenové náklady bych proto zvolila společnost NETservis, s.r.o. Tato firma na mě působila velmi seriózním dojmem a potěšil mě i jejich osobní přístup již při předběžném zájmu. Cena je stanovena přesně dle požadavků, není u ní tedy tak velké riziko započítání dalších nákladů jako u předchozích firem.

45

NETservis s.r.o. [11] – online

- 45 -

5.4. Přínosy návrhu a ekonomické hodnocení Jedním z přínosů je zkvalitnění služeb pro zákazníky, tudíž jejich větší spokojenost. Elektronický obchod přinese usnadnění jejich práce, neboť zadání objednávky je jednoduché a přehledné. Zákazníci nebudou vázání otevíracími hodinami a společnost může jejich objednávky vyřídit obratem.

Další výhody jsou pak na straně firmy. Např. jde o odstranění chybovosti při zpracování objednávek. Do systému vždy zadávala data další osoba, zaměstnanec společnosti. V některých případech se stávalo, že byly objednávky zadány špatně a nesouhlasily s původním přáním odběratelů. Tento problém při zadávání objednávky přímo zákazníkem vymizí.

Dalším velkým přínosem je snížení nákladů na zaměstnance. Společnost vlastní kvalitně vybudované Call centrum, ve kterém pracuje okolo 50 zaměstnanců. Ti jsou děleni na dvě části. První z nich zpracovává odchozí hovory, druhá část naopak hovory příchozí. Snížení telefonních hovorů, které by bylo důsledkem používání, pro objednání zboží, spíše elektronické prodejny, vede ke dvěma závěrům. Prvním z nich je propouštění již nepotřebných zaměstnanců, kdy firma ušetří náklady na jejich mzdy. Další, který s tímto prvním úzce souvisí, pak počítá s dalším nárůstem zákazníků. Kapacita objednávek, kterou dokáže Call Centrum zpracovat, není neomezená. V případě zavedení elektronického obchodování by se mohla klientská základna dále rozvíjet bez nutnosti další investice (např. do rozšíření stávajících možností telefonního centra).

Náklady na realizaci a návratnost investic Pokud zvolíme zakázkové řešení a společnost NETservis, s.r.o., musíme počítat minimálně s částkou na realizaci elektronického obchodu: - přibližné náklady na realizaci:

107.100,- Kč (s DPH)

Další náklady lze pak vyčíslit pouze odhadem, mezi ty základní patří výplata zaměstnancům výpočetního střediska společnosti. Lze předpokládat, že při uvádění

- 46 -

elektronického obchodu do provozu a při napojování na podnikový systém, budou zaměstnanci více zatěžováni, nebo bude dokonce nutnost přijmout někoho na výpomoc. - mimořádné náklady na pracovníky:

12.000,- (cca po dobu tří měsíců)

- Celkové náklady se pak pohybují okolo 143.100,- Kč. Není to zrovna nejnižší částka, ale u firmy, která dosahuje k miliardovým tržbám, jsou tyto náklady poměrně zanedbatelné. Společnost je schopna tuto částku plně financovat ze svého zisku.

Tyto náklady jsou o to víc zanedbatelné pokud bychom počítali s ušetřením nákladů na mzdy, byť jen na jediného zaměstnance telefonního centra: - Ušetřené náklady na plat telefonistky:

19.000,- Kč/měsíc

Nebo s výhodou, kterou získáme oproti konkurenci, případně růstem tržeb (např. z důvodu zamezení odmítnutí objednaného zboží zákazníkem z důvodu chybně zadané objednávky): - Minimální plánovaný přínos:

2.000,- Kč/měsíc

- Celkový přínos projektu se dá vyčíslit zhruba na 21.000,- Kč měsíčně.

Návratnost investice z tohoto projektu by se tak měla ukázat již v průběhu prvních sedmi měsíců provozu.

- 47 -

6. Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo pomoci společnosti Coca-Cola HBC Česká republika s orientací v problematice elektronického podnikání. Firma by ráda zavedla elektronický obchod a tato práce jí poskytuje potřebné informace.

Ve své práci jsem uvedla základní teoretická východiska, která jsou pro pochopení této otázky důležitá. Zpracovala jsem současnou situaci společnosti, zhodnotila její možnosti a definovala problémy, které by se zavedením elektronické prodejny měli odstranit. Nejdůležitější částí práce je však zpracování způsobu vytvoření prodejny, včetně definování požadavků společnosti a zákazníků.

Elektronické obchodování přináší spoustu možností, má velkou budoucnost a zájem o něj neustále roste. Jak dokázali i výsledky průzkumu, které jsem provedla, elektronický obchod má i na tomto trhu velkou šanci na úspěch a byla škoda tohoto nevyužít.

- 48 -

Použité informační zdroje [1]

BENEŠ, Jiří a BARTOŇ, Miroslav . Elektronický obchod: jak na to? . Hradec Králové: Euro Info Centrum . 2001 . 24s

[2]

BLAŽKOVÁ, Martina . Jak využít internet v marketingu: krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti . 1. vydání . Praha: Grada . 2005 . 156s . ISBN 80-2471095-1

[3]

Coca-Cola Česká republika . [on-line] . [cit. 20.2.2008] . Dostupné z:

[4]

DLOUHÁ, Michaela . Praxe psychologie reklamy. Reklamní souboj Coca-coly a Pepsi Coly . [online] . 2003/2004 . [cit. 15.4.2008] . Dostupné z:

[5]

DVOŘÁK, Jiří . Elektronický obchod . 1. vydání . Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská . 2004 . 78s . ISBN 80-214-2600-4

[6]

Elektronické obchodování, co znamená a co může znamenat pro Vás? . Ministerstvo průmyslu a obchodu . [online] . 24.9.2007 . [cit. 6.5.2008] . Dostupné z:

[7]

Internet v České republice . Marketingové noviny . [online] . 31.8.2007 . [cit. 6.5.2008] . Dostupné z:

[8]

MÁČE, Miroslav . Platební styk: klasický a elektronický . 1. vydání. Praha: Grada . 2006 . 220s . ISBN: 80-247-1725-5

[9]

Nakupování na internetu roste závratným tempem. Ženy dohánějí muže a dnešní náctiletí představují obrovský nákupní potenciál. . ShopCentrik . [online] . 29.10.2007 . [cit. 6.5.2008] . Dostupné z:

[10] Netdevelo s.r.o. . [on-line] . [cit. 18.5.2008] . Dostupné z:

- 49 -

[11] NETservis s.r.o. . [on-line] . [cit. 6.5.2008] . Dostupné z: [12] Obchodní rejstřík . [on-line] .[cit. 12.5.2008] . Dostupné z: [13] PepsiAmericas / General Bottlers CR s.r.o . [on-line] . [cit. 2.5.2008] . Dostupné z: [14] PROKOP, Marek . Strategie pro firemní web - proč strategie, aneb čím začít . [online] . 29. 6. 2001 . [cit. 6.5.2008] . Dostupné z: [15] Strategie . Wikipedie . [online] . 2005-2008 . [cit. 12.4.2008] . Dostupné z:: [16] STUCHLÍK, Petr . Marketing na Internetu . 1. vydání . Praha: Grada . 2000 . 247s . ISBN 80-7169-957-8 [17] SUCHÁNEK, Petr . Internetové obchody a videozáznamy jako prezentace firem . V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta . 2007 . 105s . ISBN 978-80-7248-446-1 [18] ŠMAHEL, David . Internet v ČR – jen pro vzdělané a bohaté? . ISDN Server . [online] . 15.11.2005 . [cit. 5.3.2008] . Dostupné z: [19] ŠVÁB, Jakub . Elektronický obchod . [online] . 10.04.2003 . [cit. 7.4.2008] . Dostupné z: [20] Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci . Český statistický úřad . [online] . 2007 . [cit. 5.3.2008] . Dostupné z: [21] Zpráva o sociální odpovědnosti společnosti . Coca-Cola Beverages Česká republika, spol. s r. o. . 2006 [22] 1K Design s.r.o. . [on-line] . [cit. 20.5.2008] . Dostupné z:

- 50 -

Seznam použitých zkratek a symbolů B2B

- Business to Business (obchodování mezi firmami)

B2C

- Business to Consumer (obchodování mezi firmou a zákazníkem)

B2E

- Business to Employee (obchodování mezi firmou a zaměstnanci)

B2G

- Business to Government (obchodování mezi firmou a státními orgány)

B2R

- Business to Reseller (obchodování mezi firmou a distributorem)

C2B

- Consumer to Business (obchodování mezi zákazníkem a firmou)

C2C

- Consumer to Consumer (obchodování mezi zákazníky)

C2G

- Consumer to Government (obchodování mezi zákazníkem a státními orgány)

CCB ČR

- Coca-Cola Beverages Česká republika (dřívější název společnosti Coca-Cola HBC změněn 1. dubna 2008)

CCHBC ČR - Coca-Cola HBC Česká republika ČSÚ

- Český statistický úřad

FTP

- File Transfer Protocol (protokol pro přenos souborů)

G2B

- Government to Business (obchodování státními orgány a firmou)

G2C

- Government to Consumer (obchodování mezi státními orgány a zákazníkem)

HTTP

- Hyper Text Transfer Protocol (protokol pro komunikaci mezi serverem a klientským počítačem)

ISO

- International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

SWOT

- Strengths

(silné

stránky),

Weaknesses

(slabé

stránky),

Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby) TCP/IP

- Transmission Control Protocol / Internet Protocol (Protokol pro přenos dat na internetu)

WWW

- World Wide Web (celosvětová síť propojených dokumentů)

4P

- marketingový mix – Product (výrobek), Price (cena), Place (místo) a Promotion (propagace)

- 51 -

Seznamy obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků: OBRÁZEK 1: LÁHEV COCA-COLA

............................................................................................ 34

OBRÁZEK 2: ZNAČKA COCA-COLA

.......................................................................................... 35

Seznam tabulek: TABULKA 1: PRODEJ NÁPOJŮ SPOLEČNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE .................................................... 31

Seznam grafů: GRAF 1: VÝVOJ UŽIVATELŮ INTERNETU .................................................................................... 15 GRAF 2: PROCENTO UŽIVATELŮ INTERNETU, PODLE POHLAVÍ A VĚKU GRAF 3: VYUŽITÍ INTERNETU

............................................. 15

................................................................................................. 16

GRAF 4: VÝSLEDKY PRŮZKUMU – INTERNET .............................................................................. 39 GRAF 5: VÝSLEDKY PRŮZKUMU – ELEKTRONICKÝ OBCHOD ........................................................... 39

- 52 -

Rejstřík O

A Analýza

11, 26, 38, 40

B Business to Business Business to Consumer Business to Employee

17, 24, 51 17, 51 18, 24, 51

C Cena Consumer to Business Consumer to Consumer

35, 45 18, 51 18, 51

30

E ekonomický přínos elektronické podnikání Elektronický obchod 49, 50, 59 e-mail E-shop

12 4, 19 10, 21, 40, 46, 14, 51 19, 44, 45

H Historie Hrozby

Informační technologie 37 Internet 13, 15, 16, 18, 22, 49, 50, 51 Intranet 37 K 29 35

N Náklady

23, 36 42 13, 14 33 46

R 25 36

S SAP 31, 32, 33, 37, 41, 43, 44 Silné stránky 32 Slabé stránky 32 Sortiment 33 Současný trend 21 strategie 21, 22, 23, 25 T 24

U úspěch Uživatelé

I

Konkurence Kvalita

Propagace Prostředí protokol Příležitosti Přínosy

Trh 28, 32 33

28 17, 18

P

Realizace Reklama

D Dodavatelé

Obchodní činnost obchodní modely

24 14

V výhody Vývoj

10, 32, 36, 46 10, 15, 52

Z Zakázkové řešení Zákazníci Zboží

44, 45, 46

- 53 -

43 24, 29, 41, 46 40

Přílohy

Příloha č. 1 – WWW stránky společnosti Coca-Cola

Příloha č. 2 – Dotazník pro obchodní zástupce společnosti

Příloha č. 3 – Možný vzhled plánovaného e-shopu

Příloha č. 4 – Objednávkový list (seznam zboží)

Příloha č. 5 – Literatura k dané problematice

- 54 -

Příloha č. 1 – WWW stránky společnosti Coca-Cola

Příloha č. 2 – Dotazník pro obchodní zástupce společnosti

Příloha č. 3 – Možný vzhled plánovaného e-shopu

Příloha č. 4 – Objednávkový list (seznam zboží)

Příloha č. 5 – Literatura k dané problematice

Publikované písemné zdroje:


BROWN, STANLEY A. . Customer relationship management: a strategic imperative in the world of e-business . Toronto: John Wiley . 2000 . 345s . ISBN 0-471-644-099




DELINA, Radoslav . Teória a prax elektronického obchodovania . 1. vydání . Košice: Elfa . 2006 . 151s . ISBN 80-8073-452-6




DONÁT, Jiří . e-Business pro manažery . 1. vydání . Praha: Grada . 2000 . 83s . ISBN 80-247-9001-7




FRIMEL, Martin . Elektronický obchod: právní úprava . 1. vydání . Praha: Prospektrum . 2002 . 321s . ISBN 80-7175-114-6




HALOUZKA, Jiří . Business continuity planning: příručka manažera . Praha: TATE International . 2004 . 210s . ISBN 80-86813-02-9




MADLEŇÁK, Radovan . Elektronický obchod . 1. vydání . V Žiline: EDIS . 2004 . 160s . ISBN 80-8070-192-X




MIHULE, Tomáš . Internetový obchod pomocí PHP & MySQL . 2. vydání . Beroun: Newsletter . 2003 . 131s . ISBN 80-86394-97-2




RYBKA, Michal a MALÝ, Ondřej . Jak komunikovat elektronicky, 1. vydání . Praha: Grada . 2002 . 92s . ISBN 80-247-0208-8




SEDLÁČEK, Jiří . E-komerce, internetový a mobil marketing od A do Z . 1. vydání . Praha: BEN – technická literatura . 2006 . 351s . ISBN 80-7300-195-0




SÜLZLE, Kai . Strategic decisions on electronic business-to-business markets . Müchen: Ifo-Institut für Wirtschaftsforschung an der Universität München . 2007 . 126s . ISBN 3885124637




SVOBODA, Pavel . Právní a daňové aspekty e-obchodu . Praha: Linde . 2001 . 461s . ISBN 80-7201-311-4