Moc Kristova kněžství

Aegidius časopis farnosti svatého Jiljí

pro Jirkov a okolí, červen 2008 (č.52)

Moc Kristova kněžství

Jedním z plodů svátosti kněžství je udílení Svátosti smíření s Bohem. Kristův kříž zvítězil nad naším hříchem! Fotohádanka: Poznáš, odkud je tento kříž??

2

Svátky v červnu: 6.6. Svatý Norbert, zakladatel premonstrátského řádu 8.6. Svatý Medard 13.6. Svatý Antonín z Padovy →→ (socha kostel Jirkov) 19.6. Svatý Jan Nepomuk Neumann 21.6. Svatý Alois Gonzaga 22.6. Svatí Jan Fisher a Tomáš More 24.6. Narození svatého Jana Křtitele 25.6. Ctihodný Ivan, poustevník 29.6. Svatí Petr a Pavel

Pozvánky na červen: * Mše v Sušanech bude v neděli 8.6. ve 14:00 hodin. * Narození svatého Jana Křtitele oslavíme v kapli na zámku Červený hrádek v neděli 22.6. v 15:00 hodin při mši svaté. Poté jste zváni na malé občerstvení. * V pátek 27.6. se koná na faře táborák pro děti na zakončení školního roku s možností přespání na faře. (Děti z Chomutova mají táborák a hry již v neděli 15.6. odpoledne.) * Mše v Boleboři bude 29.6. v 15:00 hodin. * Chomutovští „broučci“ mají tábor 28.6.-4.7. v Klášterecké Jeseni. Jirkovské děkanství pořádá menší pobyt na faře v Nebuželích u Mělníka (Kokořínsko) 4.8.-8.8. Dopřejte svým dětem a vnoučatům křesťanský tábor se sportovním vyžitím! (Informace fara Chomutov: 474 651 396, Jirkov 474 659 460)

Stalo se v květnu: Křest: Lukáš Oračko Pohřeb: Václav Římal (Strupčice) Svatba Davida a Moniky Pajmů se konala 26. 4. v kostele v Praze - Stodůlkách. Přejeme vše nejlepší!

3

Pouť do Medžugorje v BosněHercegovině pořádala chomutovská farnost na přelomu dubna a května. Na tomto požehnaném místě jsme čerpali duchovní posilu do našich všedních dnů. Na obr.otec Radim a Mirek a kostel.

Vikariátní Eucharistický den se konal na Květnově 10. května. Na fotce hlavním celebrantem mše - otec Josef z Kadaně. Ministrují Jirkováci Radek a Ondra.

Na návštěvě bývalé jirkovské varhanice Kristýny v Holicích - s jejím malým synem Kryštofem.

4

Jirkováci na Jízdě králů a v leteckém muzeu v Kunovicích. Dost dobré. Ať žije jižní Morava! (Další příležitostí se sem podívat je ActIv8 Velehrad!) Každoroční májová mše v kapličce v Jirkově Vinařicích. Účastnilo se asi 15 věřících. Ministroval host Petr Juřica. Děkuji všem, kteří přispěli k úklidu a vý z d ob ě kapličky.

5

Mozaika 2008 ACTIV8 Velehrad-Sydney Mnohým z vás již určitě padl do oka modrý plakátek s nápisem Mozaika 2008. Jedná se o aktivitu, která chce z kamínků modliteb a malé pomoci poskládat nádherný obraz naší církve, která je v síle Ducha svatého společenstvím, kde má jeden o druhého opravdový zájem. Mozaika 2008 je veřejnou sbírkou, jejímž cílem je podpořit setkání české a slovenské mládeže ActIv8 na Velehradě (očekává se účast 10 000 mladých) ve spojení se Světovými dny mládeže v Sydney. Sbírka je realizována prodejem kartiček, zobrazujících sedm darů Ducha svatého, v ceně 50 Kč ve farnostech, kostelech a dalších společenstvích. Do sbírky je možné se zapojit koupí kartičky mozaiky nebo pomocí s prodejem kartiček, ale také modlitbou za mládež, např. oficiální modlitbou za setkání ActIv8. Mozaika 2008 má své oficiální webové stránky www.mozaika2008.cz, na kterých je možno získat bližší informace a také sledovat aktuální stav vybrané částky (ten najdete i na druhé straně Katolického týdeníku). Sbírka potrvá až do 31.7.2008. Setkání je 18.7.-20.7.2008. Cílem této aktivity není jen snaha materiálně podpořit setkání, ale také podnítit věřící k modlitbě za mládež a celé církevní společenství. Pokud se spojíme a podpoříme dílo, které se chystá, mladí lidé budou mít odvahu se skrze tuto modlitbu a oběť vydat do Boží služby s dary jeho Ducha. Aneta Hrabovská

Pozn.: Účet sbírky: ČSOB, a.s. číslo účtu 219759054/0300. Mozaika 2008 je veřejná sbírka registrovaná podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.

Modlitba za ActIv8 Ve jménu Otce, který nás obdařuje láskou skrze svého Syna a který nás darem Světových dnů mládeže zve k aktivnímu životu víry ve společenství církve, i Syna, který se nechal z lásky k nám ukřižovat, aby nám přinesl uzdravení a milosrdenství, a který nás učí nést naše kříže s odvahou a nadějí, i Ducha Svatého, který proměňuje naše srdce a dává nám sílu být svědky Ježíše Krista až na konec země. Prosíme, ať také pouť mládeže na Velehrad přinese požehnání do života mladých lidí a podnítí je k obrácení, aby na přímluvu Panny Marie a pod její ochranou našli spásu. Amen.

6

Obhajoba „spirituality nedokonalosti“ Když byl velký mistr Ma-cu mladý, byl naprostým fanatikem dlouhých meditací. Jednoho dne se jej jiný učedník, Huai-jang, zeptal, čeho chce tím chorobným dřepěním dosáhnout. „Budu jako Budha,“ odpověděl Ma-cu. A tak Huai-jang sedl, vzal cihlu a začal ji pilně leštit. Zmatený Ma-cu se na děj dívá a ptá se, co to dělá. „Ale,“ říká Huai-jang, „dělám zrcadlo z cihly.“ „To ji budeš leštit až do soudného dne,“ posmíval se mu Ma-cu, „z cihly nikdy zrcadlo nebude.“ „Aha,“usmál se Huai-jang, „možná už začínáš chápat, že i když tu budeš sedět až do soudného dne, Buddha z tebe nebude.“ Kdybychom Budhu nahradili nějakým křesťanským pojmem, pak bychom nejspíš doplnili: dokonalost. Známe to už po staletí: v řádu byl tento pojem užíván k definici řeholního života. Ve spoustě knih o duchovním vedení najdeme návody pro řeholnice pro řeholníky i pro „běžné věřící“, kde se nám radí „jak se stát dokonalými“ a které nezřídka odkazují na Ježíšova slova v Horském kázání: Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Není pochyb: snah o dokonalost je pro křesťanskou spiritualitu určující – tenhle přístup všichni dobře známe. Co je smyslem spirituality? Přesně to, o čem se píše v úvodu: z cihly nikdy zrcadlo nevyleštíme, i kdybychom ji leštili do soudného dne. To znamená, že spiritualita nedokonalosti počítá s tím, že jsme lidé a jako takoví nikdy dokonalí nebudeme. Spiritualita nedokonalosti je spiritualitou pokory, která ale nemá nic společného se snižováním sebe samého. Nejde o to činit se malým, ale respektovat druhé. Jakmile nebudete očekávat, že se sami stanete dokonalými, nebudete to čekat ani od druhých. Když nebudete očekávat dokonalost, otevře vám to oči a objevíte krásu svých bližních jako lidí, jejich schopností a darů. Když přestanete čekat dokonalost, budete se moci těšit též ze zvláštností a potrhlostí vašich sester a bratří jak v řádu tak mimo něj. Krásný příklad spirituality nedokonalosti nacházíme v příběhu o římském setníkovi. To hlavní, co říká, je výrazem pokory a nedokonalosti: „Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.“ Není to však servilita, nedělá se naschvál nepatrným. Vzhledem ke svému postavení byl římský setník někdo a byl si toho vědom: „Řeknu-li některému `jdi´, pak jde; jinému `pojď sem´, pak přijde.“ Ale tím, že říká „nejsem hoden“, dává najevo – coby představitel supervelmoci – úctu k Židu Ježíši, občanu okupované a utiskované země. Pokora, která přijímá lidskou nedokonalost, díky níž nikdy nebude z cihly zrcadlo, spiritualita nedokonalosti, je tím, co nás může přivést k realistickému sebehodnocení a mimochodem i k větší sebeúctě a rovněž k větší úctě k

7

druhým. „Radujte se, kdykoli přijdete na nějakou novou nedokonalost“, doporučuje jezuitský duchovní vůdce z osmnáctého století Jean-Pierre Caussade a dodává: „Když zjistíme, že jsme netrpěliví, můžeme se snažit brát naši netrpělivost trpělivě. Když ztrácíme klid, můžeme zkusit snášet ztrátu klidu. Když se rozhněváme, neměli bychom se hněvat sami na sebe, že se hněváme. Když jsme nespokojení, můžeme zkusit být spokojení s naší nespokojeností.“ Caussade však především zdůrazňuje, že musíme být nezaujatí a to i vlastní nezaujatostí. Přesně totéž opakovaně zdůrazňuje i náš bratr Mistr Eckhart. Máme však ještě slavnějšího svědka „spirituality nedokonalosti“ – sv. Pavla.Cituji z 2. listu Korintským: „A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení,jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych e nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on i řekl: `Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.´ A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Proto rád přijímám slabost, … Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný. Před necelými dvěma týdny jsem byl požádán, abych kázal u příležitosti výročí slibů Dominikánských sester z Betánie v Německu. Jako motto oslav si vybraly citát zakladatele své kongregace, otce Lataste: Svěřte všechnu svou důvěru Bohu. Když jsme pak mluvili o svých zkušenostech za těch čtyřicet nebo padesát let, co jsme dominikány, všichni jsme se shodli, že jsme se o dokonalost něco nasnažili a že jsme nikdy neuspěli. Mnohem víc jsme si museli přiznat, že jsme znovu a znovu chybovali a že když se ohlédneme, tak vidíme především svou slabost a nedostatečnost, svou nedokonalost. Ale přes všechnu nedokonalost musíme rovněž uznat, že když svou důvěru svěříme Bohu, tak se podaří nejedna skvělá věc a naše životy jsou mnohem víc než pouhé přežívání. Souhlasíme se zkušeností sv. Pavla jako by byla naše vlastní: dokud nám stačí Boží milost, aby se síla tím víc projevila ve slabosti, pak máme důvod mít ze své slabosti a nedokonalosti radost – protože když jsme slabí, tehdy jsme silní. Zrovna včera, když jsem mluvil se sestrami z kláštera v Lundenu, jsem se dozvěděl o zvláštním zvyku norských žen, které pletou svetry s typickými norskými vzory. Záměrně ve vzorku udělají přinejmenším jednu chybu. Je to něco jako vyznání. Vlastně říkají: Bůh sám je dokonalý, ale všichni lidé jsou nedokonalí a stejně tak vždycky bude nedokonalá moje práce. Končím s přáním, aby v našich srdcích rostla „spiritualita nedokonalosti“, abychom tak více důvěřovali v Boží milost, které se tak hojně dostává jak našim bratřím a sestrám, tak i nám. Fr. Manuel Merten OP IDI 2007, přeložil Ivan František Bok

8

Oslavy církevního svátku Božího Těla se uskutečnily v Jirkově a Strupčicích. Při těchto oslavách se nezapomíná na modlitbu a požehnání pro obec a stát, ve kterém žijeme.

Fota: Hudečková, Metlička

9

Májová pobožnost se uskutečnila u kapličky ve S t rup čic í c h (směrem na Hošnice). V této

oáze se nás sešlo asi 15 lidí na pobožnost, při které hrála na varhany paní Tautermanová, zpívali jsme litanie a modlili se. Pobožnost nenahrazuje svěcení kapličky, které bude již brzy. Je třeba dokončit přístupovou cestu a některé detaily.

10

Česká biblická společnost už tradičně zásobuje Biblemi vězeňské kaplany, kteří je dávají k dispozici vážným zájemcům z řad vězňů. Není snad působivějších důkazů moci Božího slova jako právě vliv Bible na životy odsouzených. Jedním z příkladů je životní osud Slavomíra, jehož vyznání otiskujeme. Bylo mi šest let, když můj otec, notorický alkoholik, zabil maminku před mýma očima. Pak mě a mé čtyři sourozence umístili do dětských domovů. Dva z nich, ti šťastnější, byli adoptovaní. Změnili jim jména a dodnes o nich nevím. Dva odešli ze světa tragicky. Jeden spáchal sebevraždu, druhý byl zavražděn. V ústavech jsem viděl jen samé násilí, a tak jsem se naučil rvát, abych se sám nestal obětí. Propadl jsem bojovým sportům a přestal jsem se bát. Nikdy jsem sám nikoho nenapadl ale když mě chtěl někdo zmlátit, dopadl špatně. Stal jsem se člověk z kterého šel strach. Když mě propustili z domova mládeže, našel jsem si práci a potkal se s dívkou, která byla pro založení rodiny právě tak zapálená jako já. Miloval jsem ji. Byla pro mne vším, co jsem měl, nahrazovala mi vše, o co jsem přišel. Její matka byla proti našemu vztahu a snažila se ho rozbít. Moje milá čekala dítě, ale přesto její matka nakonec dosáhla svého. Byl jsem tím úplně zdrcený. Popadl mě šílený vztek a svou nastávající tchýni jsem zabil. Pak jsem utekl do Teplic. Protože jsem potřeboval peníze na falešný pas, abych mohl uniknout za hranice, začal jsem pracovat pro jednoho pasáckého bosse. Stal jsem se na E 55 osobním strážcem prostitutek. Měl jsem bránit "majetek" toho muže před únosci prostitutek a dostal jsem na to dokonce pistoli. Vydělal jsem sice hodně, ale v té době mě už tři měsíce hledala policie po celé republice. V televizi a v novinách byly moje fotografie a já se začal bát. Když na to můj zaměstnavatel přišel, nechat mě zmlátit, obral mě o všechny peníze a vyhnal. Policie mě nakonec dopadla na Moravě. Když mě za vraždu odsoudili na 8 let, pokusil jsem se o sebevraždu. Podřízl jsem si krk a ztratil mnoho krve, ale kamarád mě zachránil. Nikoho jsem neměl. Samota a vnitřní prázdnota mě vedly k tornu, že jsem začal přemýšlet nad svým životem. Nevěděl jsem si sám se sebou rady, jen jsem nad sebou plakal. Psychicky jsem byl úplně na dně. Cítil jsem, že umírám, zbylo mi jen velice málo síly k životu. Potřeboval jsem pomoc, jinak mi hrozila smrt. Do péče si mě vzali psychiatři, ale nepomohli mi. Znovu jsem se pokusil o sebevraždu - skočil jsem do skleněné okenní výplně. Potom jsem v nemocnici řekl: „Bože, jestli opravdu existuješ, jak někteří tvrdí, prosím tě, pomoz mi. Dej se mi poznat.

11

Jinak je pro mě svět ničím a dobrovolně z něho odejdu." Nějakým zvláštním způsobem mí Bůh v duchu dal vědět, že moje slova slyší. Celý jsem se roztřásl. Tělem mi proběhlo zvláštní mrazení, bylo velice příjemné. Do mého srdce i těla přišlo upokojení. Nikdy dříve jsem takový pocit nezažil. Byl hlubší než cit k člověku, kterého jsem miloval. Po uzdravení mě František Lízna, duchovní v naší věznici, připravil na křest a pokřtil. Vyznal jsem svoje hříchy. Bůh mi dával mnoho lásky a já jsem poznával, jak velkou moc má. Věděl, co potřebuji, a pomohl mi (a stále pomáhá) skrze své věrné služebníky. Dnes mě Pán volá, abych šířil dobrou zprávu o něm. Ve vězení jsem se stal studentem ICI university v Českém Těšíně v programu křesťanská služba. Začínám sloužit už tady ve věznici — vyprávím svým sousedům o Bohu. Odešlo vše, co ke mně dřív patřilo, a já v Bohu nalézám odpuštění zla, kterého jsem se dopouštěl. Vím, že Bůh mi vinu odpustil. Pán Ježíš vzal všechny viny a nemoci duše i těla s sebou na křiž. Cítím, že jsem Bohem hluboce milován, a to je pro mě nejdůležitější. ————————————————————————————— Pouť farnosti do Filipova a Marienthalu. Věřím, že každý si z ní něco dobrého odnesl. Více fotek bude na webových stránkách farnosti. Budou také fotky ke koupi.

12

Brněnská tisková misie je ekumenická nezisková společnost, jejíž náplní je šíření křesťanského poselství naděje, víry a lásky formou krátkých misijních textů - letáčků. Cílem je morální a duchovní ozdravění národa. Texty povzbuzují v těžkých obdobích života, samotě, v nemoci, pomáhají nalézt smysl života, překonat stresové situace, závislost na alkoholu a drogách, vyzývají k obnově rodiny, morálky, varují před sektami, informují o křesťanství apod. Mají osvětový charakter (prevence AIDS, návykové látky). Svou přístupnou formou a krátkým slovem se hodí právě do dnešní uspěchané doby. EURO 2008 se blíží V červnu začíná opět s naší účastí fotbalový turnaj Mistrovství Evropy 2008, pořádaný v Rakousku a ve Švýcarsku. Češi se na evropský šampionát probojovali počtvrté za sebou, po rozdělení československé federace. Kromě nich se to podařilo pouze národním týmům Itálie, Francie, Německa, Španělska, Nizozemska a Portugalska. Češi dokonce EURO 2008 zahájí, a to 7. června v 18 hodin, kdy nastoupí v Basileji v úvodním zápase celého šampionátu proti domácímu Švýcarsku. Brněnská tisková misie nabízí pro tuto, našimi fotbalovými fanoušky ostře sledovanou akci, letáček s rozpisem zápasů na EURO 2008. Je doplněný citacemi slavných věřících fotbalistů o Bohu. → Život fotbalových hvězd není jednoduchý. Životní příběhy George Besta a Maradony ukazují, že peníze a sláva nedokáží zajistit krásný život. Tito hráči vyhrávali zápasy svým mužstvům, ale svůj život prohráli. Stali se otroky alkoholu, sexu a drog. Je nějaká cesta, jak se vyhnout životní prohře? Zdá se, že někteří tuto cestu našli. Dokazují to svědectví brazilských fotbalistů Paula Sergia, Zé Roberta, Jorginha nebo našeho Pavla Nedvěda a dalších. další informace najdete na www.btm.cz

SPORTOVNÍ VTIP Ježíš, Mojžíš a starý vousatý pán hrají golf. Ježíš odpálí míček, ten přeskáče po vodě a vletí rovnou do jamky. Mojžíš odpálí míček, ten už hrozí spadnout do vody, najednou se ale celý golfový rybníček rozestoupí na dvě poloviny, Mojžíš přejde suchou nohou po jeho dně a dorazí míček do jamky. Třetí hraje starý vousatý pán: míček už padá do vody, zachytí jej ale ryba, kterou vzápětí uloví racek. Ryba v letu upustí míček, ten přistane na kamionu, kamion dostane smyk, zřítí se ze silnice, dopadne opět na kola neporušený, a míček mu ze střechy spadne rovnou do golfové jamky. Mojžíš se nakloní k Ježíšovi, ukáže na starého vousatého pána a povídá: „To nemá cenu, hrát golf s tvým taťkou.“ ☺

13

14

1. začátek závodu 2. stočené kadeři 3. duben 4. manžel z Mrštníkovo Maryši 5. na esperanto (zkráceně) 6. rytá (pole) 7. dravá ryba 8. tmavě Znáš svatého Pavla? - Test 1. Pavel pocházel z města: A) Efez B) Damašek C) Tarsus 2. Studoval u učitele Zákona: A) Kaifáše B) Gamaliela C) Kornélia 3. Před obrácením pronásledoval: A) židy B) křesťany C) muslimy 4. Pavlovo původní řemeslo bylo: A) obchodník B) pekař C) stanař 5. Pavel prožil své obrácení: A) u Antiochie B) u Damašku C) u Jeruzaléma

Znáš postavy Nového Zákona??? Who is who? Byl izraelským knězem, byl proslulý jako muž spravedlivý. Jeho manželka se jmenovala Alžběta a jeho syn Jan. Byl jedním z mála lidí, s nimiž hovořil anděl. Načas zapochyboval o zaslíbení z úst anděla, že bude mít syna, protože byl velmi starý.

Doplňovačka: slavnost Krve a Těla Páně Test: 1C 2B 3B 4C 5B 6A Postava: Zachariáš, Fotohádanka: kříž na zpovědnici v děkanském kostele, Jirkov

6. Na některé cestě ho provázel: A) Lukáš B) Matěj C) Jakub

15

Laické sdružení svatého Dominika v Jirkově Pokračování životopisu svaté Kateřiny Sienské Při každé ponižující a tělesně těžké práci zůstala tichá a její srdce si udrželo svobodu a otevřenost pro Boha. Ustavičně myslela na svého ženicha Krista, protože jemu svou prací bezprostředně sloužila. Když pak svůj slib panenství, který už dříve v tichosti složila, potvrdila ještě jednou veřejně, ustoupili jí. Otec, který cítil, že je jeho dcera pod ochranou zvláštní milosti, zakázal všem v domě, aby jí dělali jakékoliv potíže. Tak mohla Kateřina nyní vést náboženský život po němž tolik toužila. Kateřina vstupuje ke kajícím sestrám sv. Dominika, přijímá dominikánský hábit a přibližně v této době se naučí číst. Prožívá mystické zasnoubení s Kristem a 1. dubna dostává v Pise stigmata a prosí, aby tyto rány nikdo neviděl. Zasazuje se u papeže Řehoře XI. o zrušení interdiktu pro Florencii a na naléhání Kateřiny a Brigity Švédské se papež vrací z Avignonu do Říma. Rozhodný podnět k sepsání Dialogu a naučí se psát a téměř nepřijímá řádnou potravu. Umírá papež Řehoř XI. a v září propuká velké papežské schizma. Na výslovný příkaz Urbana VI. se Kateřina vydává do Říma, aby se osobně podílela na řešení situace. Druhý papež Klement VII. nakonec odchází zpět do Avignonu. 1380 v lednu už Kateřina není schopna přijímat jakoukoliv potravu ani polknout vodu a v dubnu umírá. Po smrti její tělo vydávalo opojnou vůni. Pohřbena byla v římské bazilice Santa Maria Sopra Minerva, kde dosud odpočívá pod hlavním oltářem. Svatořečena byla Piem II. (Enea Silvio Piccolomini) r.1461 a papež Pavel VI. ji r. 1970 uděluje titul „učitelka církve“.

16

Historické zastaveníčko Založení vsi spadá do roku 1779, kdy zde v letech 1778 - 1780 budoval hrabě Jindřich Rottenhan, majitel Červeného Hrádku, železárnu. Na počest své dcery Gabriely nazval huť Gabrielinou hutí a tento název přenesl i na vznikající vesnici. Do té doby zde bylo jen pár roztroušených domků uhlířů a lesních dělníků. Zajímavé je, že až do roku 1918 se vedle německého názvu Gabrielahütten udržel i český Gabrielina Huť. Od roku 1869 byla vesnice osadou Kalku. Zdejší podnik byl pobočným závodem železáren v Kalku. Výroba se začala rozšiřovat poté, co se majitelkou sama Gabriela, provdaná za hraběte Jiřího Buquoye. Postupně zde byla vysoká pec, drtírna rudy, tři tyčové hamry, plechařský hamr a cínovna. K pohonu sloužil parní stroj o 36 KS a vodní kolo o 10 KS. Roku 1857 byl již zaveden parní buchar a k vytápění pecí sloužil Siemensův generátor. Gabrielina Huť nebyla nikdy velkou vesnicí, neměla kostel ani hřbitov, pouze od roku 1838 jednotřídní školu. Farou i poštou patřila ke Kalku. Nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno v roce 1847, a to 275 lidí. Ke konci 19. století byla otevřena továrna na výrobu dřevité šedé lepenky a výrobna dřevěných pažeb k dětským puškám. Tehdy byly ve vsi 2 hostince, jejichž majitelé měli i řeznictví a 1 kramář. Po odsunu Němců nebyla ves osídlena a v roce 1955 byla úředně zrušena a roku 1959 pobořena. Dnes zde najdeme jen zbytky staveb a sklepení, terénní nerovnosti a na cestě modrou strusku. Zaniklou obec také připomíná nedávno obnovený vodní rezervoár s kamennou hrází na Telčském potoce - v parném létě ideální místo k osvěžení. V případě horšího počasí přijde vhod dřevěný turistický přístřešek, nedávno postavený poblíž vodní nádrže. Podle Z.Binterové Citát na červen:

„Čím rychleji se člověk snaží žít, tím méně toho skutečně prožije.“ P.Vojtěch Kodet OCarm

Cena 5 Kč. Vydává Děkanství Jirkov (www.jirkov.farnost.cz) e-mail: [email protected]