Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz
Müller, ZdenČk (2010): Islám a islamismus. Praha: Academia, 260 s., ISBN 978-80-200-1818-2 Autor: Petra Balážová Email:
[email protected]
V první polovinČ roku 2010 vydalo nakladatelství Academia ve své edici NovovČk zajímavý titul s názvem Islám a Islamismus, který nabízí netradiþní pohled na dilema náboženství a politiky arabského svČta odrážející se na spoleþenském i politickém dČní svČta západního. KoĜeny hrozeb vycházejících z oblasti Blízkého a StĜedního východu i vlastní filosofii celé islámské spoleþnosti hledá ve své další knižní publikaci známý religionista, historik a arabista, ve Francii žijící pan ZdenČk Müller. Jeho text je do znaþné míry obohacen o okamžiky, které vedly k postavení muslimĤ vĤþi západní kĜesĢanské spoleþnosti již dávno v minulosti a jejichž vnímání západního svČta se v pozdČjší dobČ rozdČlilo na dva názorové protiklady uvnitĜ celé rozsáhlé islámské oblasti. Setkáváme se zde s podrobnou komparací tČchto dvou odlišných svČtĤ aĢ už z politického þi náboženského hlediska, aniž by si autor kladl ambice zasahovat do každého oboru v hlubších úvahách. Vychází ze souþasné problematiky a jejího pĜímého vlivu na západní spoleþnost. Historické okamžiky jsou zde transformovány do aktuálního dČní, novodobého myšlení a oprávnČných obav obou stran z opoziþní politické i náboženské kultury. Text zahrnuje jednotlivé faktory rozvoje vČĜící spoleþnosti po staletí formované váleþnými porážkami a znovu obnovou celé její arabské oblasti. Není pĜekvapující, že vlastní koĜeny autor hledá a nachází již v pĜedislámské dobČ, dále v období života hlavního proroka Mohammeda, který islám sám prosadil a položil tak základy filosofického myšlení muslimĤ i ucelenou koncepci islámského práva. To bylo nadále po staletí upravováno dle aktuálních potĜeb spoleþnosti v té þi oné dobČ, pĜiþemž 122
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vlivem regionĤ a názorových kĜižovatek má v souþasné dobČ nČkolik podob. Tento fakt je jedním ze zásadních dĤvodĤ k rozporĤm uvnitĜ muslimské obce samotné. V textu jsou dále zahrnuta islámská dilemata, jako jsou ideální chálífát versus hierarchie mocenských a majetkových hodnot rozvíjející se spoleþnosti, nebo domácí tradice versus proces nazývaný modernizace. Logicky v tČchto bodech vznikají další po staletí pĜetrvávající konfrontace mezi ortodoxní spoleþností podporující islámské zákony nekompromisní vĤþi postupujícím zmČnám politického systému na stranČ jedné a modernČ vyhlížejícího ovšem absolutistického vladaĜství podporujících muslimĤ na stranČ druhé. SouþasnČ jak první skupina, tak druhá shledávají ideové konflikty ještČ ve svých vlastních Ĝadách. Celá oblast Blízkého a StĜedního východu i její kmenové rozdČlení tak zpĤsobují názorová tĜení pĜecházející v dlouhodobou nejednotnost, což islámu rovnČž na autoritČ nepĜidává. Také proces modernizace neprobíhá pouze na politické a spoleþenské úrovni. Reformy v tČchto sférách autor doplĖuje i o informace k rozvoji knihtisku v oblasti, na což nutnČ navazovala potĜeba výuky evropských jazykĤ, prosazení novinaĜiny, rozhlasových a televizních médií a v neposlední ĜadČ i obecného práva nemající koĜeny ve svatém písmu. Ve všech tČchto na sebe navazujících zmČnách autor shledává nevyhnutelnost pĜemČny muslimské spoleþnosti a tím i prohlubujících se konfliktĤ mezi dvČma smČry, jimiž se muslimský svČt ubírá. Stále rozšiĜující se ideologie, které se Müller v knize vČnuje, je Islamismus. Na základČ jednostranných ideových názorĤ muslimĤ silnČ motivovaných tradicí a zároveĖ potĜeby strukturalizace dané oblasti tak vychází nábožensko-politický smČr, zamČĜený na pospolitost islámského svČta a jeho Ĝízení po staletí dodržovanou ideologií. Cílem tohoto smČru pak není pouze sjednocení islámských zemí, nýbrž sjednocení všech muslimĤ svČta a rozšíĜení Ĝad pro toto ideologické myšlení. Dle autorových slov pĜedstavuje program islamismu náhradu modernizaþního nacionalistického sekularismu. Je zde popsán koncept ideologie ve vztahu k militarizaci, kterou ve své vlastní podstatČ odmítá. Ne tak neprofesionální ozbrojené síly vedené islamisty usilující o všeobecný džihád.
123
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz ýtenáĜi se tak nabízí prostor pro nové otázky a odpovČdi vycházející z obav západní spoleþnosti. Naproti tomuto smČru je tu zmínČna Ĝada svobody chtivých obyvatel této oblasti i kritikĤ ze západní spoleþnosti, kteĜí zde jsou zaĜazeni do skupiny antiislamismu. Do této neopominutelné opozice autor Ĝadí kromČ etnických menšin utlaþovaných islamismem (napĜ. alžírští Kabylové, iráþtí Kurdové, afghánští Tádžikové) také menšinová náboženská seskupení v islámských zemích, dále nacionalisty, bývalé baasisty, kemalisty, ale také vojáky i nČkteré ženy- feministky. Text je þtivý, obsahuje množství filosofických otázek a souþasnČ historických fakt. PĜináší hodnotné informace jak pro odbornou sféru zabývající se tímto stále aktuálním tématem, tak pro širokou veĜejnost cítící potĜebu zorientovat se v politicko – náboženské kultuĜe rozsáhlé muslimské spoleþnosti a jejím vlastním vnímáním svČta. Kniha je rozdČlena do devíti kapitol. Ty pak jsou dále rozdČleny do jednotlivých krátkých na sebe nenavazujících podkapitol dobĜe podtrhujících hlavní téma. Kapitola první poskytuje urþitou úvahu nad pravdivostí dokumentované historie ve všeobecném obsahu. Autor zde popisuje rĤzné typy falsifikace historie, aĢ už vČdomé þi nevČdomé. Zabývá se tu variantou sepisování historie, kde uvádí nevyhnutelnost mnohdy znaþného zkreslení zaznamenaných dČjin, která je þasto pro nedostatek dochovaných dĤkazĤ skuteþnČ nemožná. Dále zde poukazuje na mnohé nepravdivosti v dokumentárních filmech þi studijních materiálech, kdy si jejich autor nemusí zajistit dostatek podkladĤ pro danou problematiku. Zájemce o historii se rovnČž setkává s vČdomým zkreslením urþitého þasového úseku. To je pak dáno zákonodárnou mocí cílenČ upravujícími zákony vedoucími k jednosmČrnému pĜehledu v dČjinách þi zastrašováním spoleþnosti médii, kde nelze opominout jejich þasto podceĖovaná nebo nadmČrnČ pĜeceĖovaná varování. Ke každému typu zkreslení historie je v prĤbČhu textu pĜidán pĜíklad. Vliv tČchto skuteþností na muslimskou spoleþnost je nepopiratelný a znaþný. Nabízí tak základ pro ideologické myšlení šíĜící se mezi vČĜícími a utvrzující je v náboženském
124
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz pĜesvČdþení, pĜiþemž ukrývá politické ambice vyšších pozic té þi oné zemČ. V následující kapitole se Müller pokouší popsat základní prvky islamismu s jeho ucelenou politickou koncepcí a islámem v pozadí, který v urþitých bodech dle autora kopíruje myšlenku trockistĤ, bolševikĤ a maoistĤ své doby. Snaží se nalézt odpovČdi na vznik souþasných konfliktĤ mezi odlišnými islámskými názory tradicionalistĤ a modernizátorĤ, i jejich spoleþných konfrontacích s okolním vČĜícím þi nevČĜícím svČtem v minulosti samotné. Jsou zde rozebrány jednotlivé historické okamžiky zraĖující i obnovující islámský systém poþínající posledním rozmachem islámu v 17. století (je zde popsán Osmanský sultanát, na druhé stranČ Mughalská Ĝíše ovládající Indickou oblast a nakonec také Iránská Safíjovská Ĝíše) a pokraþující velkou krizí celého kulturního komplexu zpĤsobenou pĜedevším španČlskou expanzí do Východního bloku muslimské spoleþnosti. Dále je v tomto úseku knihy popsána kolonizace oblasti od poþátku 19. stol, kdy se velké þásti arabského svČta zmocnila Francie a nadále poþínající podĜazenost muslimské spoleþnosti Rusku, ŠpanČlsku, Nizozemsku a dalším státĤm Evropy i Asie. Její nekompromisní dopad na kulturu, která následnČ více þi ménČ postrádá své tradice, hrdost, do znaþné míry i víru, a jež se logicky stává nestabilní, je zĜejmý. Znovuzrození islámu autor dává do kontextu se svČtovou globalizací, proti níž se staví stoupenci islamismu, navzdory vČdomí nutnosti spolupráce s vyspČlými mocnostmi západního svČta. Zde také vzniká potĜeba fungujících fundamentalistických hnutí jako krok pro návrat muslimské autority. Autor neopomíjí ani podstatné historické okamžiky postupnČ znovu nabývané nezávislosti jednotlivých arabských zemí v prĤbČhu 20. stol. Mezi poslední kritické zásadní události Blízkého a StĜedního východu je zde popsán historický mezník, v nČmž jako hlavní postava figuruje Saddám Husajn, který se po válce proti Iránu bČhem osmdesátých let minulého století násilnČ obrátil proti svému spojenci v této válce, Kuvajtu. Nechybí ani následující události zahrnující doþasný smír mezi Palestinou a Izraelem þi poþátky hnutí Al-Káida a jejím proniknutím do celosvČtového podvČdomí v záĜí roku 2001 útokem na WTC v New Yorku a Pentagon ve Washingtonu… Navazující kapitola se zabývá dilematem pĜedstav o politicko - náboženském ideálu
125
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz vedení chálífátu versus reálné pojetí vlastní moci a následné pyramidální struktury státu. SouþasnČ na základČ zhroucení pĜedstav o ideálním vedení státu zde dochází k pĜijetí evropských novot, využití vČdeckých poznatkĤ a vojenských zkušeností. V neposlední ĜadČ zde dochází i k soustavnému pĜijímání zbrojového vybavení využívané pro ideologické potĜeby, þímž nutnČ dochází ke komunikaci se západním svČtem a ovlivnČní politické funkþnosti chálífátu. Autor se dále odvolává na tehdejší evidentní nutnost mocenského rozdČlení Ĝíše, majetkového uspoĜádání a tím znevážení rovnosti celé spoleþnosti muslimĤ, což je v rozporu s tradiþním islámským myšlením. StČžejním tématem jsou tedy dilemata „rozum proti víĜe“, „majetek a moc proti víĜe“, „Platón ve srovnání s al-Fárábím“, dále tĜi hlavní politiþtí teoretici v této oblasti ( AlMáwardí, Abú Hamíd al-Ghazzálí a Ibn Tajmíja) a nakonec také tĜi typy politických postojĤ pĜi oddČlení reálné a ideální moci napomáhající hledání rovnováhy rozdČlené spoleþnosti. V páté þásti knihy se autor zamČĜuje blíže na modernizaci islámské kultury. Jako prvního reformátora v tomto smČru uvádí generála Mustafa Kemala z Turecka zvaného Atatürk, jež se pozdČji stal prezidentem rozvíjejícího se prvního sekulárního státu oblasti Blízkého i StĜedního východu. Je zde zmínČno první hnutí bojující za svobodu a pospolitost islámských zemí, tzv.kemalistické, které svými prvotními bojovnými postoji lze pĜirovnat k souþasným politicko - náboženským hnutím podporujícím ozbrojený džihád. V novodobém myšlení muslimĤ uznávajících pouze tradiþní zpĤsob života nadále udržovaný v celé islámské oblasti se pak odráží prohlubující se negativní vnímání vĤþi západu a modernizaci. Bylo zcela na místČ otevĜít zde diskuzi se zásadním paradoxem, totiž o emigraci muslimĤ do rĤzných státĤ Evropy i Ameriky, a to navzdory svým tradicím a víĜe. Následující þást textu pokrývá historické okamžiky Osmanské Ĝíše obsazující Evropu formou džihádu. Autor se zde podrobnČji zabývá jednotlivými útoky na Evropu od 7. stol Araby, jejichž potĜeba šíĜit islám jako jedinou správnou cestu životem zpĤsobila rozruch a pádné obavy tehdejšího kĜesĢanského kontinentu. RovnČž na tomto místČ není opomíjen džihád TatarĤ a TurkĤ navazujících na své arabské pĜedky. Období poþínající 18. stol. je zde popsáno ze stránky postupné kolonizace jednotlivých osmanských sultanátĤ. Tato
126
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz forma šíĜení islámu je v tomto období þásteþnČ paralyzována, aby se v 50. letech 20. stol. znovu dostala do rukou muslimĤ z oblastí znovu získané nezávislosti. V této þásti textu jsou zmínČny první náznaky kĜesĢanĤ hovoĜících o džihádu a odpovídajících formou ofenzivy. Komparace tČchto dvou náboženských smČrĤ a oboustranných protiútokĤ naskýtá pohled na jejich rozdílné motivace a pĜístupy k „dobývání“ vČĜících, prochází pak historií až do souþasnosti, v níž se autor zabývá podstatou života muslimĤ v západním svČtČ, pokládá si otázky o jejich zapojení do evropské spoleþnosti a moderního svČta, který je dosud vČtšinČ arabských oblastí ortodoxní vírou zapovČzen. V této kapitole autor také poukazuje na možnost využití muslimských obyvatel žijících na západČ pro fundamentalistická hnutí. Další þást knihy se zabývá mČnícími se úþely cestování do islámských zemí v prĤbČhu dČjin a uvádí jeho náboženské podnČty ve formČ poutí vČĜících na svatá místa. ZmiĖuje povinnou muslimskou pouĢ do Mekky a Medína, ale i další menší poutČ k významným místĤm islámské víry. Naproti tomuto faktu stojí ne až tak tradiþní poutČ kĜesĢanských a židovských EvropanĤ do Jeruzaléma. Dále text poukazuje na misionáĜskou þinnost pĜedevším kĜesĢanské obce na muslimském území, v opaþném smČru fungující pouze ve formČ džihádu aĢ už osobního þi ozbrojeného. V rámci znovuobnovujících bojĤ mezi znaþnČ rozdílnými spoleþnostmi dochází k výmČnám zajatcĤ. RovnČž ti, i když ne vlastní vĤlí, se tak stávají cestovateli v nepĜátelské oblasti. Znaþnou migraci dále podporují obchodníci, a to v neposlední ĜadČ i pro obchod s otroky, což je v nČkterých oblastech muslimského svČta stále ještČ aktuální problematika. Trend cestování je doplĖován dostupností internetu, kde si každý zájemce o danou oblast najde své informace a navíc v jazyce bČžnČ dostupném, takže kromČ všudypĜítomného nebezpeþí i jazyková bariéra je tímto odbourávána. V posledních dvou kapitolách se pak autor zabývá dvČma státními celky. Je zcela na místČ zde zmínit pro jejich výjimeþnost a odlišnost od okolního muslimského svČta aĢ už šiítskou vírou þi znaþnou demokratizací obou oblastí. Prvním z nich, jemuž Müller vČnuje znaþnou pozornost, je Írán, který je pĜedstavován pĜedevším v historickém politickém
127
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz kontextu. Autor zde popisuje jeho kmenová oblastní rozložení, poukazuje na pomČr náboženské a politické moci v zemi, a stejnČ tak na základní kulturní þi jazykové rozdíly. Pozornost také vČnuje osobnosti prezidenta Ahmadínežáda zvoleného v roce 2005. PĜedevším jeho nápadné pĜiblížení se stalinovskému nebo hitlerovskému modelu vzhledem k jeho aktivní úþasti pĜi plánování vraždy kurdského vĤdce Ghassemla þi podporou aktivit teroristické sítČ brigády al-kuds v Buenos Aires. Zvláštní pozornost si vyžaduje úsek vČnující se autorovým spekulacím o možném vývoji aktuálních mezinárodních vztahĤ Íránu s okolními i vzdálenými africkými, pĜedevším muslimskými, zemČmi, jež se tak trochu vymyká celému dosavadnímu textu. NepochybnČ by si tyto spekulace zasloužily mnohem více pozornosti, pro kterou již v této knize není prostor. Snad jen z tohoto dĤvodu se autor o možném vývoji politické moci Íránu pouze þásteþnČ zmiĖuje, rozhodnČ však nelze opominout jeho znaþnou povČdomost o celkové souþasné problematice dané oblasti. Druhou zemí, jíž se zde autor zabývá, je Turecko, které se pokouší o vstup do EU navzdory svému sekularistickému systému, vlastnímu pĜijetí modernizace a nepĜehlédnutelným vzájemným konfliktĤm tradicionalistĤ s modernisty. Hned po úvodu do nábožensko-politické problematiky Turecka je text zamČĜen na jeho komparaci s Íránem. AĢ už jde o historické momenty, v nichž oba státy figurovaly, þi jejich velmi blízký kulturní rozsah. Vzájemný vztah podtrhuje i migrace tureckých obyvatel do Íránu a naopak. Naproti tomu stojí rozdíly tČchto muslimských oblastí, napĜ. množství kulturních a turistických center v Turecku versus jediné rozsáhlé centrum Íránu, oblastní trojúhelník mezi Isfahánem, Komem a Teheránem. PodrobnČji se pak Müller zabývá otázkou domácího politického kemalistického smČru podporujícího etatistickou a sekulární identitu. Zahrnuje též postavení KurdĤ jako kulturní i politické menšiny oblasti, kteĜí do znaþné míry ovlivĖují politické dČní oblasti svou komunismu a tradicionalismu vČrnou ideologií. Vedle vztahu kurdských vĤdcĤ k Rudé armádČ þi Stalinovi v první polovinČ 20.stol, pĜípadnČ jejich snažení dosáhnout své autonomie ve druhé polovinČ 20. stol., zde autor poskytuje zásadní srovnání kurdských
128
Rexter – ýasopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu Vydání: 01/2011 | Více na www.rexter.cz oblastí (Turecko, Írán, Irák). Souþasný problém tČchto kmenĤ a jejich politických ambicí shledává autor v pouze desetiprocentní hranici potĜebné pro vstup strany do tureckého parlamentu, která nebyla dosud politickými menšinovými stranami pĜekonána. Prosazení jednotlivcĤ z kurdských Ĝad v politice je naopak autoritami i spoleþností þasto pĜehlíženo. V závČru svých úvah se autor vČnuje blíže svým osobním názorĤm vytváĜejícím otevĜenou diskusi nad stále se rozšiĜující muslimskou kulturou v EvropČ i jinde po svČtČ. Je samozĜejmostí na tomto místČ uvést rovnČž otázku þeských muslimĤ snažících se prosazovat své kulturní a náboženské zájmy v centru þeské vČtšinové nevČĜící spoleþnosti. Lze se zamyslet i nad naivitou západní spoleþnosti, které autor pĜikládá podstatný význam a varuje tak pĜed pĜílišnou ohleduplností k nové „neznámé“ kultuĜe. Kniha je tedy netradiþním pohledem na islám a islamismus, hledajícím koĜeny v jeho ménČ známé historii. JistČ nikoho nepĜekvapí nápadná podobnost archaických záznamĤ se záznamy souþasnosti. Je zcela hodnotné na místČ uvažovat nad otázkami, které z textu plynou, z nichž je tĜeba vycházet pĜi pokusu o pochopení muslimské kultury, a se kterou se chtČ nechtČ s narĤstajícími poþty vČĜících z arabských zemí budeme v EvropČ i jinde po svČtČ nadále a þím dál více setkávat. ýtenáĜ se tak snadno dostane do reálných pĜedstav poþátku vzniku filosofie pro fundamentalistická hnutí a nahlédne do pĜetrvávajícího tradiþního myšlení stále vzdorujícího novodobé pokrokovosti. Tato zjištČní tak vedou k otázkám, jež je nutné brát v úvahu pĜi nevyhnutelném kontaktu s obČma skupinami v centru muslimského svČta. RovnČž bylo vhodné do tohoto textu zaĜadit popis procesu modernizace jako nástroje pro vytváĜení politických koncepcí využívajících ozbrojený džihád. Publikace nabízí þtenáĜi pĜehledný soupis dČjin Blízkého a StĜedního východu a zamČĜuje se na zásadní události, jež se zasadily o nerovnomČrné postavení islámských zemí vĤþi okolnímu svČtu.
129
