31 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 17. ZÁŘÍ 2009, DATUM VYDÁNÍ: 25. ZÁŘÍ 2009, CENA: 6 KČ
Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Hokejový tým zaměstnanců NKTcables uspěl – str. 2 z Letní škola pro průmyslovou politiku EMF - str. 3
PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Druhý společný požadavek EMF z Plakáty k rizikové práci
Ani se nedivím, že tu sněmovnu nerozpustili. Někdo by ji mohl taky vypustit a poškodit tím životní prostředí…
ČMKOS: Nejsme sice před bankrotem, ale situace je vážná Novou analýzu stavu naší ekonomiky a potřebných kroků do budoucna předložil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch na tiskové konferenci 15. září v Praze. S obsáhlým dokumentem, který vypracovalo makroekonomické oddělení pod názvem Ekonomická krize – pohled odborů III., vás budeme na stránkách Kováku postupně seznamovat.
Místopředseda OS KOVO J. Endlicher (vpravo) v rozhovoru s představitelem mladých německých kováků (vlevo)
MLADÍ KOVÁCI NA HORNÍM BRADLE Odborový svaz KOVO by bez nové generace vymřel
Mladí kováci z celé republiky se sjeli na setkání mladých 2009 do rekreačně sportovního zařízení Tesla - Horní Bradlo na Chrudimsku ve východních Čechách. Akce, která proběhla 11. až 13. září, následovala po loňském zářijovém „Už více než před měsícem jsme vyzvali vládu, aby celostátním setkání mladých odborářů v Butově v západních Čechách. se odpovědně zamyslela nad stavem veřejných financí, jak v nastávajících měsících a letech zvládnout ekonomickou krizi a její důsledky,“ uvedl na tiskovce M. Štěch, „jsme malá země, nemáme takové zdroje a tak velkou důvěru finančních kruhů, nejme zkrátka rozhodujícím hráčem na světovém kolbišti a musíme se podle toho zařídit.“ Předseda ČMKOS zdůraznil, že vývoj dává za pravdu dosavadním odborovým analýzám a předpovědím, a proto konfederace zpracovala analýzu novou. „Vysoký ekonomický růst a konsolidovaný finanční systém – to byly naše výhody, bohužel ovšem nevyužité. Situaci ještě zhoršila řada opatření předchozí vlády v uplynulých třech letech. Tato opatření – zejména v daňové oblasti - neakcelerovala hospodářský růst a ani nedocházelo ke snižování schodků veřejných rozpočtů. Skutečným cílem reformních balíčků bylo snížit příjmy veřejných rozpočtů, aby pak nezbylo nic jiného než veřejné služby postupně převádět na soukromou bázi. V roce 2010, pokud nabudou účinnosti všechna již přijatá opatření, bude naše harmonizovaná daňová kvóta o 8 % nižší, než činí průměr Evropské unie. Proto navrhujeme zastavit ta opatření, která teprve mají nabýt účinnosti. Chceme vrátit stav, který tu byl asi před třemi roky,“ prohlásil M. Štěch.
(Pokračování na str. 3)
V programu se střídaly panelové diskuse se sportovními a společenskými aktivitami, a to od pátečního večera do nedělního rána, pouze s krátkými pauzami pro odpočinek. „Odborový svaz KOVO bez mladých lidí prostě zemře, a závisí to i na vás, jak to bude dál,“ apeloval na účastníky setkání předseda OS KOVO Josef Středula. „Vždyť práce v odborech je jednou z mála činností, která má pro lidi doopravdy význam,“ dodal. Mezi mladými odboráři v Horním Bradle nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí, a to z Bavorska, Rakouska a Slovenska, a rovněž představitelé nadace Friedrich Ebert Stiftung, která setkání sponzorovala. „Je velmi důležité mít mezinárodní kontakty, už proto že zaměstnavatelé to udělali již dávno,“ upozornil účastník z německého IG Metall. Podle jeho slov je hlavní náplní německých kováckých odborů tarifní politika. Momentálně tam odboráři pracují na takzvaných kampaních, jedna z nich se jmenuje „společně za lepší život“, ale také kampaň proti prekérní práci nebo další kampaně zaměřené speciálně na mladé. IG Metall vytváří v rámci této kampaně tlak na firmy, aby vytvářely dostatek pracovních míst pro mladé lidi přicházející ze škol a učilišť. Představitel mladých odborářů z rakouského
odborového svazu GMTN konstatoval že letos rakouští kováci nepožadují zvýšení mezd, ale přesto se to podle jeho slov „bez stávky asi neobejde“. Jako důležitá témata pro nastávající období doporučili Marcel Pielesz, předseda komise mladých OS KOVO, a Jaromír Endlicher, místopředseda OS KOVO, získávání nových členů do odborů a kolektivní vyjednávání. Mladí kováci, s nimiž Kovák během setkání na Horním Bradle hovořil, povětšině vnímají svou situaci jako značně bezútěšnou. „Dělám na lince stále stejnou monotónní práci a dostávám za to včetně příplatků za přesčasy a práci o víkendech jenom deset tisíc korun čistého,“ svěřil se mi jeden z nich. „Přitom vím, že takovou činnost nemůžu dělat věčně. Dřív nebo později začnu mít zdravotní problémy a firma se na mně pak vykašle. Je mi něco málo přes třicet a nemám šanci si ze svého platu pořídit vlastní bydlení ani další věci, které jsou pro zabezpečení rodiny potřebné. Problém Čechů je v tom, že se nedokážou spojit pro společnou věc, to se projevuje také v jejich přístupu k odborům. Každý hledá jen úzce svůj vlastní prospěch a nechápe, že bez druhých ničeho pořádného nedosáhne,“ uvedl Kováku mladý odborář ze západních Čech. Text a snímek MARTIN BENEŠ
1
KOVÁK číslo 31 — 25. září 2009
Mladí kováci diskutují s dívkami z nadace Friedricha Eberta
Mladé odboráře navštívil i předseda OS KOVO J. Středula
Fotoreportáž ze setkání mladých kováků
Na setkání nechybělo ani sportovní utkání
Na Horním Bradle se vytvořila družná atmosféra (snímky Martin Beneš)
HOKEJOVÝ TÝM ZAMĚSTNANCŮ NKTCABLES USPĚL V sezóně 2008/2009 se tým zaměstnanců NKTcables k. s. Vrchlabí premiérově zúčastnil amatérské soutěže ledního hokeje v místní DD Elektromont Aréně. Tento ročník Ligy Amatérů odehrálo jedenáct týmů. V prvních zápasech bylo znát, že máme zcela nově poskládané mužstvo plné hráčů, kteří nemají žádné zkušenosti. Za mnohem zkušenějšími týmy soupeřů jsme zpočátku zaostávali jak individuálně, tak i po stránce taktické. Vázla kombinace, a ani brankář, který stál v hokejové brance poprvé, nás přes veškerou snahu příliš nepodržel. Tato skutečnost se zákonitě odrazila i na výsledkové tabuli. Prvních 5 zápasů jsme nepoznali jiný pocit než hořkost porážky. Výkony týmu se však zápas od zápasu zlepšovaly. To se naplno projevilo v 6. zápase, ve kterém jsme poprvé poznali, jak chutná vítězství. Od této chvíle se začaly dostavovat občasné dílčí úspěchy a nadobro jsme se stali většině týmů vyrovnaným
2
soupeřem. Nicméně v základní části, která se hrála na dvě kola, jsme obsadili předposlední místo.
Poté se týmy podle umístění rozdělily do dvou skupin: 1 – 5 a 6 – 11. V této závěrečné části soutěže jsme plně zúročili zkušenosti nasbírané v části první a po jedné prohře, jedné remíze a třech výhrách nám v naší skupině patřilo druhé místo. Celkově jsme se velmi dobrými výsledky v závěrečných zápasech posunuli z 10. na 7. místo. Toto umístění lze z pohledu nováčka v soutěži zcela jistě považovat za úspěch. V sezóně 2009/2010 se budeme snažit navázat na úspěchy závěrečné části minulé sezóny a doufáme, že se bez újmy na zdraví posuneme o nějakou tu příčku výše. Závěrem bych chtěl jménem celého týmu poděkovat zástupcům NKTcables k. s. Vrchlabí a základní organizace OS KOVO za finanční podporu, díky které byly pořízeny dresy a uhrazena část nákladů na pronájem ledové plochy. TOMÁŠ KARCÍK, vedoucí týmu JIŘÍ MAŠEK
KOVÁK číslo 31 — 25. září 2009
LETNÍ ŠKOLA VÝBORU PRO PRŮMYSLOVOU POLITIKU EMF Zástupci jednotlivých členských svazů EMF se sešli ve dnech 5. - 8. 9. 2009, ve školicím středisku finských kováků Murikka, nedaleko města Tampere, kde diskutovali o záležitosti související s prosincovým Kodaňským summitem, který bude řešit otázky klimatu a jeho změn, a rovněž co nastane po skončení platnosti Kjótského protokolu: * Dochází ke změně paradigmatu směrem k tzv. „zelené“ zaměstnanosti? * Budování udržitelných průmyslových strategií a aliancí v souvislosti s Kodaňským summitem. * Agenda „zelených“ pracovních míst: dojde k tvorbě zaměstnanosti nebo k její destrukci? * Podpora udržitelných „zelených“ pracovních míst prostřednictvím inovací. * Jaké nástroje průmyslové politiky máme k dispozici?
Evropská federace kováků a její členské organizace připravují vlastní stanovisko, které by mělo být předloženo v rámci Kodaňského summitu. Toto stanovisko by mělo obsahovat následující body/oblasti, které jsou pro EMF a její členské organizace klíčové. Jde o: politiku zaměstnanosti uvnitř politiky změn klimatu (základní pilíř), včetně sociálního plánu pro Evropu; inovační politiku; výzkum a vývoj – financování z veřejných zdrojů; oblast rozvoje kvalifikací; konkurenceschopnost průmyslu a jeho hrací prostor; investice – základ pro konkrétní průmyslovou politiku; „zelená“ pracovní místa – úloha a práva pracujících v budoucnosti. Evropská federace kováků rovněž apeluje na zapojení odborů do veřejných diskusí o této oblasti. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO
Odborový svaz KOVO se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2 hledá vhodného kandidáta na pozici vedoucího regionálního pracoviště OS KOVO se sídlem v Jihlavě Požadujeme: z VŠ nebo ÚSO vzdělání z kvalifikovanou orientaci v pracovněprávní problematice z časovou flexibilitu, komunikační schopnosti z praktické zkušenosti s vedením lidí z praktické znalosti z práce odborových organizací z znalost práce na PC z řidičský průkaz skupiny B z společenskou bezúhonnost z znalost cizího jazyka vítána
Vaším úkolem bude zejména:
OCELÁRNA VOESTALPINE OPĚT S NORMÁLNÍ PRACOVNÍ DOBOU Ocelářský koncern Voestalpine v rakouském Linci ukončil v srpnu zkrácenou pracovní dobu, takže od září pracuje 3470 zaměstnanců opět v normálním plném provozu. Dočasné omezení délky pracovního týdne zavedlo vedení poté, co se v důsledku světové hospodářské krize objem zakázek propadl téměř o 50 procent. Počátkem loňského prosince vedení koncernu dokonce propustilo asi 2000 takzvaných zapůjčených pracovníků a o vánočních svátcích vyhlásilo dvoutýdenní provozní přestávku. Voestalpine také počátkem letoš-
ního roku začal přesvědčovat zaměstnance nad 55 let, aby (za zvláštní odměnu ve výši až tří měsíčních platů) odešli do předčasného důchodu. Během první poloviny letošního roku však zájem o vysoce jakostní plochou ocel lineckého koncernu oživuje. Pro nejbližší měsíce se počítá i s vyšším vytížením výrobních kapacit. Jak uvedl 31. srpna německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung, zkrácená práce byla nařízena pro více než třetinu z celkem 9780 pracovníků divize ocel. (jh)
ČMKOS: Nejsme…
vající trendy pokračovaly, tak bychom se mohli dostat do situace podobné té, která panuje v některých zemích na východ od nás, a které nám byly ještě nedávno dávány za vzor. Pokud naše argumenty nebudou vyslyšeny, tak budeme muset lidi vyzvat, aby bojovali za své zájmy i určitým občanským odporem,“ varoval předseda ČMKOS. MARTIN BENEŠ
z řídit kolektiv pracovníků, který zajišťuje poradenskou činnost pro základní organizace v regionu kraje Vysočina v oblastech: z pracovně-právních z ekonomických z sociálních
Nabízíme: z z z z
perspektivní zaměstnání dobré finanční ohodnocení možnost odborného růstu sociální jistoty
Písemné přihlášky se stručným životopisem a přehledem dosavadní praxe zašlete na adresu: OS KOVO, Praha 3, nám.W. Churchilla 2, 113 59 nejpozději do 15. 10. 2009.
Bližší informace
(Dokončení ze str. 1) K obratu k lepšímu v hospodářské krizi podle jeho soudu zatím nedochází a nelze jej očekávat ani koncem tohoto nebo začátkem příštího roku. „Nejsme sice před bankrotem, ale kdyby stá-
na tel. čísle: 234 462 892, Mgr. Pašek, Endlicher fax: 222 540 278, e-mail:
[email protected] nebo
[email protected] OS KOVO nemůže zajistit ubytování.
KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email:
[email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605
3
KOVÁK číslo 31 — 25. září 2009
VEŠLI DO DĚJIN ČESKÉ TECHNIKY Medailonky předních osobností (III.)
Následující tři pokračování seriálu věnujeme vylíčení osudů vynikajících techniků a vynálezců - Josefa Božka a jeho synů Františka a Romualda –, jejichž působení od sklonku 18. a v průběhu 19. století bylo značně populární. Práce, kterou vykonali, se stala příkladem píle, vytrvalosti a cílevědomosti a jejich jména se často objevovala v soudobém tisku a dostávalo se jí veřejného uznání.
Josef Božek Otec Josef Božek – vynálezce, mechanik a hodinář – pocházel z podhůří severních Beskyd, kde se narodil 28. 2. 1782 v osadě Bíry (dnes Bierce v Polsku) v rodině tamějšího mlynáře (J. Streit - Božkové, osudy a práce rodiny vynálezců, 1953, dále jen Božkové). O jeho dětství se zachovalo jen velmi málo informací, které z otcova vyprávění pochytil syn Romuald. Číst, psát a počítat se Josef Božek naučil v triviální škole ve svém rodišti (triviální škola, tzv. triviálka – zastaralý výraz pro školu vyučující základním znalostem, tj. čtení, psaní a počítání – poznámka autorky). Později studoval na gymnasiu v Těšíně a ještě v té době získal zručnost v praktickém hodinářství. Gymnasista s výrazným nadáním pro mechaniku našel u zámečnického mistra to, co potřeboval: „usedal na stoličku u stolu, pokrytého pilníky, dláty a pinzetami nejrůznějších tvarů a velikostí a podle mistrovy rady piloval, frézoval a hladil zámky, klíče a ozubená kolečka pro malé i velké hodiny a jemnými dlátky ryl obrazce do kovu“ (Božkové). Tehdy totiž hodinářství a zámečnictví často splývaly v jediné řemeslo. Vyšší technické vzdělání Božek získal později na škole profesora Andréeho v Brně, kam se dostal v roce 1803; zajímal se zde především o matematiku a mechaniku. Roku 1804 odešel Božek do Prahy s úmyslem studovat na univerzitě. Jako nemajetný si na živobytí vydělával správkami hodinek a různých předmětů nebo rytím pečetních razítek kolegům. Přijal místo vychovatele synů Karla hraběte Clam-Martinice, významného člena české hospodářské vlastenecké společnosti, kde dostal slušný plat, ale mechanika ho nepřestávala lákat. Když se mu naskytla příležitost pracovat v Českém stavovském polytechnickém ústavu (založen roku1803) jako mechanik a asistent jeho zakladatele, profesora Františka Jo-
KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Jistota, že jsme inteligentnější než ostatní, je povážlivá už proto, že ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský spisovatel a filosof Albert Camus (1913 - 1960), významný představitel existencionalismu. Vynikl jako prozaik, esejista i dramatik. V románu Cizinec vyjádřil pocit životní nesmyslnosti a lhostejnosti. Pod vlivem protinacistického odboje napsal alegorický román Mor. V jeho díle se rozporuplně proplétá individualismus s humanismem. Je nositelem Nobelovy ceny za literaturu z roku 1957. (jk) Vyluštění z Kováku č. 30/2009 (výrok Jeana de La Bruyèrea): Člověk se musí smát dřív, než je šťastný, poněvadž jinak … by mohl zemřít, aniž by se smál.
4
sefa Gerstnera, Božek neodolal, vzdal se dobrého místa i přání vystudovat profesuru a nabídku přijal. Prof. Gerstner se chtěl ujistit, že nový stavovský mechanik (jak zněl název této profese – poznámka autorky) opravdu něco umí, a proto mu dal za úkol vy-
robit stojací kyvadlové hodiny; když mu pak Božek ukázal vlastnoručně zhotovené bezvadné hodiny, byl přijat, i když neměl výuční list. Tím začala úzká spolupráce obou vynikajících techniků, trvající téměř 28 let (Božkové). Stavovský mechanik a hodinář s 300 zlatých ročního platu a vlhkým bytem na tom nebyl právě nejlépe, stačilo mu to právě tak jen na stravu a nejnutnější ošacení. Navzdory těmto podmínkám pilně pracoval, za svého působení na polytechnice zhoto-
vil řadu přístrojů a modelů pro výzkum i výuku nejen podle návrhů ředitele Gerstnera, ale i podle vlastních nápadů; jeho autorské technické návrhy ocenil ve své vědecké práci i sám Gerstner (v díle „Handbuch der Mechanik“ z roku 1831 – poznámka autorky). Přibývalo soukromých objednávek od pražských měšťanů i šlechty a Božek vyráběl hodiny všeho druhu, kapesní, visací a stojací i „mistrovské umělecké kousky, které se staly ozdobou mnohé pražské domácnosti“ (Božkové). Ceněna byla i jeho zdatnost v oboru ortopedických pomůcek; vyhlášené byly na svou dobu dokonalé pohyblivé invalidní protézy, nahrazující paže či dolní končetiny. Podílel se na pracích spojených s budováním koněspřežné železnice na trase České Budějovice – Linec a v letech 1806 - 1808 i na stavbě pokusného parního stroje Gerstnerovy konstrukce (Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2004). Josef Božek pracoval i na vlastní konstrukci parovozu, připravil dokumentaci a podílel se na zhotovování jeho jednotlivých součástí. Narážel ale na nepochopení ředitele Gerstnera, který byl více teoretik než praktik a s konstruováním parního stroje neměl dostatek zkušeností. Tehdy Božek požádal úřady o povolení předvést svůj parovůz veřejně v pražské Stromovce. V neděli 17. září 1815 se tu shromáždily davy lidí, aby zhlédly neobvyklé divadlo – byli mezi nimi například hrabě Kounic, Nosticové a Kolovratové aj. známé osobnosti a také ředitel Gerstner se dostavil. Úspěch přinesl 33letému Božkovi nejen finanční úhradu výdajů, ale také obdiv a slávu (z té doby pochází jeho portrét zařazený do tohoto textu – poznámka autorky). O dva roky později Božek předvedl loď, k níž připojil lopatková kola, k jejichž pohonu použil parní stroj z původního parovozu. “Novější a dokonalejší parovůz ani loď předváděné roku 1817 však nebyly komerčně úspěšné a Božek i s ohledem na tehdejší nepříznivé poměry další práce zastavil a už nikdy se k nim nevrátil.“ (Ottova encyklopedie, 2008) V poslední fázi svého života se věnoval větším hodinářským pracím; zhotovil například hodiny pro pražskou Invalidovnu v Karlíně, pro tzv. Bílou věž v Hradci Králové nebo hodiny pro staroměstskou lékárnu „U bílého jednorožce“. Zasahoval i do vodárenství, například zdokonaloval stroje pro vodárny v Praze a Jičíně; vodní stroj pro město Písek už nedokončil. Při práci na pražské staroměstské vodárně se nachladil a po krátké nemoci 21. října 1835 zemřel (na zápal plic). Bylo mu 54 let. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.
KOVÁK číslo 31 — 25. září 2009/příloha
DRUHÝ SPOLEČNÝ POŽADAVEK EMF PRO KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ ZA JISTĚJŠÍ ZAMĚSTNANOST PROTI RIZIKOVÉ PRÁCI V posledních desetiletích došlo k dramatickému nárůstu rizikové práce ve všech zemích v Evropě i v celém světě. Nejen že v mnoha členských zemích EU přetrvává nadále vysoká míra nezaměstnanosti, ale dochází zde k erozi toho, co lze klasifikovat jako „normální“, „standardní“ nebo „typické“ formy zaměstnanosti. To bezpochyby ohrožuje a zhoršuje příležitost zaměstnanců získat důstojnou práci, a to z nich za těchto rychle se měnících podmínek činí první oběti systému a současné ekonomické krize. Nynější statistiky o nezaměstnanosti jasně demonstrují, že mladí lidé a migranti patří nejohroženějším skupinám a ještě hůře jsou na tom ženy. Ale bezpochyby na počátku ekonomického oživení budou riziková pracovní místa také mezi prvními, která budou nabízena, a je dokonce zcela možné, že za ještě horších podmínek než je tomu dnes. Značná část současných problémů vyplývá přímo z praxe podniků, kdy tyto vytvářejí rozdělení práce ve snaze vytvořit větší flexibilitu. Mnoho zaměstnavatelů přijalo agresivní strategie, jejichž cílem je vyčlenit elementy, které nejsou pro podnikání zásadní, jako je údržba, úklid, administrativa nebo počítačové programování a ve stále větší míře i činnosti výzkumu a vývoje, specializovaným podnikům služeb. Současně jsou tyto strategie v rostoucí míře doprovázeny masivním využíváním různých forem smluv rizikové zaměstnanosti a agentur poskytujících dočasnou práci, které jsou často schopné dodávat levnější práci na ad hoc bázi. V posledních několika letech čelily neustále odbory v celé Evropě snahám zaměstnavatelů nahlodávat práva zaměstnanců ve snaze získat větší flexibilitu, což bude mít za následek deregulovanější, zranitelnější a nestabilnější trh práce, kde se budou vytvářet nerovnosti. Vlády a zaměstnavatelé argumentují tím, že flexibilita je příležitost zaměstnanosti, ale většinou přehlížejí elementy jistoty a pracovních práv. Příliš často to však vede pouze k rizikové zaměstnanosti. Nynější ekonomická krize, vyvolaná krizí na finančních trzích to přináší znovu: Evropská centrální banka následovaná mnohými vládami toto vidí jako příležitost znovu spustit debatu o jejich verzi flexijistoty. Pracující jsou trvale žádáni, aby byli flexibilnější, aby akceptovali rychlé změny v organizaci práce, aby se v rostoucí míře adaptovali na delší pracovní dobu, aby akceptovali méně jisté pracovní smlouvy, aby akceptovali dočasné kontrakty, aby přijali kontrakty s menšími právy, bez rovného zacházení a aby pracovali co nejlevněji … čímž je popírána zásadní rovnováha patřící do původního konceptu flexijistoty tím, že je vyžadována pouze flexibilita a současně se snižuje jistota zaměstnanců. A nejen že to zvyšuje nejistotu zaměstnanců, ale stejně tak to zvyšuje pracovní stres a ohrožuje požadavky bezpečnosti a zdraví. Navíc se dále znesnadňuje vytvoření správné a zdravé rovnováhy mezi prací a soukromým životem. Již bylo uvedeno, že existuje vazba mezi zhoršováním pracovních podmínek žen a nárůstem rizikovosti samotné společnosti (organizace rodinného života, péče o děti, …). Fakticky je důležitým aspektem rizikové práce její gender charakter. Zásadním prvkem rizikové práce je skutečnost, že některé skupiny jako ženy, mladí lidé a migranti – které jsou obzvláště zranitelné, jsou obecně nadměrně zastoupeny. Kromě přímého dopadu na život a blahobyt příslušných zaměstnanců mají rizikové formy zaměstnanosti a alokace úkolů subkontrahentům rovněž extra nepříznivé důsledky v tom, že často podkopávají kolektivní vyjednávání a evropský sociální model. EMF dává jednoznačně přednost smlouvám na dobu neurčitou
s jedním zaměstnavatelem jako nejjistější formě smluvní regulace, jak například rovněž předjímají úmluvy MOP. Přesto uznáváme, že rizikovou práci je možné nalézt v široké škále případů. “Riziková práce” nebo rizikové zaměstnání ve skutečnosti znamená práci, která není dostatečně jistá, aby zabezpečila přijatelnou životní úroveň ve společnosti jako celku. Tím se vytváří dojem nestability a nejistoty, co může přinést budoucnost. Riziková zaměstnanost je velice široký pojem. Způsob jakým je vnímána, jak je pociťována, jakou s ní máme zkušenost, je velmi osobní. Váže se k přímé situaci v zaměstnání, v závodě, v podniku (typ smlouvy, kterou máte, způsob jak jste placeni, informace, které jsou vám poskytovány …), ale také k postavení v širší společnosti (jak je vaše práce nahlížena, jak je respektována, jak je hodnocena …). Pracovní místo je možné každopádně považovat za rizikové, pokud je to pracovní místo: * s malou nebo žádnou jistotou pracovního místa; * s nízkou a nejistou mzdou; * bez nebo s nedostatečným přístupem k sociálnímu zabezpečení (penze, zdravotní pojištění, dávky v nezaměstnanosti); * bez kontroly pracovního procesu, což se váže k přítomnosti nebo absenci odborů rovněž ke kontrole pracovních podmínek, mezd a tempa práce; * bez ochrany proti propuštění; * bez přístupu k odbornému školení; * bez kariérních příležitostí; * s malou nebo žádnou BOZP; * bez právní nebo smluvní ochrany; * bez zastoupení prostřednictvím odborů. Je prakticky nemožné vyjmenovat všechny nové typy smluvních vztahů, které se vytvořily v těchto posledních letech jednoduše proto, že je jich příliš mnoho a zaměstnavatelé i vlády jsou velmi kreativní při vytváření nových forem pracovních vztahů, pro které je určujícím faktorem to, že ochranné systémy existující pro normální smlouvy na dobu neurčitou jsou částečně nebo zcela odstraněny. Všechny tyto formy zaměstnanosti jsou propojené tím, že se odchylují od standardních vztahů zaměstnanosti (na plný úvazek, na dobu neurčitou, u jednoho zaměstnavatele), ale nelze je ve všech případech považovat za rizikové, protože dobrá legislativa a dobré kolektivní smlouvy mohou dodat více jistoty těmto formám smluv. V tomto smyslu již zorganizovala EMF v úzké spolupráci s IMF úspěšný celosvětový akční den proti rizikové práci dne 7. října 2008 a plánuje plně pokračovat ve svých aktivitách v této doméně. EMF a její členské organizace se proto rozhodly v souladu s rozhodnutím Lisabonského kongresu z června 2007 iniciovat druhý společný požadavek EMF v nadcházejícím kolektivním vyjednávání s tématem “ za jistější zaměstnanost – proti rizikové práci”. V případě rizikové zaměstnanosti nemůžeme nicméně opominout právní aspekty, které sek této otázce úzce váží. Ne vše lze ve všech případech vyřešit prostřednictvím kolektivních smluv. Proto je náš druhý společný požadavek rozšířením širší kampaně EMF/IMF proti rizikové práci. Tento druhý společný požadavek musí být implementován uvnitř jednotlivých zemí v souladu s národními prioritami témat, národními tradicemi a metodami kolektivního vyjednávání a proto také může zahrnovat různé elementy podle současného stavu věcí v jednotlivých zemích. Proto také představujeme neomezující seznam možných akčních bodů: (Dokončení v příštím čísle)
I
KOVÁK číslo 31 — 25. září 2009/příloha
NÁHRADNÍ VOLNO MÍSTO PŘÍPLATKU ZA PRÁCI PŘESČAS Ing. IVO KUŽEL, specialista pro kolektivní vyjednávání a mzdy Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň
Zaměstnavatel vydal nařízení – směrnici, ve které upravuje poskytování náhradního volna místo příplatku za práci přesčas. V této směrnici nařizuje vedoucím pracovníkům, aby v době kdy nemůže přidělovat práci, nám náš vedoucí nařídil čerpání náhradního volna za vykonanou práci přesčas. Je postup zaměstnavatele správný? Chtěl bych podotknout, že toto nařízení vydal bez vědomí odborové organizace. Můžete nám poradit? B. T., Tlučná V první řadě bych se zmínil o vydávání vnitřních nařízení zaměstnavatele, nebo-li vnitřních předpisů. Novelizací zákoníku práce Z. č. 262/2006 Sb., dle Nálezu ÚS č. 116/2008 bylo právo odborové organizace spolurozhodovat při vydání vnitřního předpisu zrušeno. Z toho vyplývá, že pokud nemáte v kolektivní smlouvě dojednáno spolurozhodování při vydávání vnitřních předpisů, může si zaměstnavatel tento předpis, nebo-li jeho nařízení vydat bez vašeho vědomí. Minimálně Vás však měl zaměstnavatel o zamýšleném vydání tohoto nařízení informovat, popřípadě jej dopředu projednat. Záleží na skutečnostech, které máte dojednány ve Vaší kolektivní smlouvě, a podle nich postupovat při jednání se zaměstnavatelem. Poněvadž jste neuvedl společnost, nebo název ZO OS KOVO, jejímž jste členem, nelze objektivně posoudit, zda Váš zaměstnavatel porušil ustanovení kolektivní smlouvy. Doporučuji se obrátit na Váš výbor základní organizace, který toto může posoudit. K druhé části otázky – poskytování náhradního volna za vykonanou práci přesčas: Zde je namístě v první řadě upozornit na ustanovení Zákoníku práce, § 114, odst.1), kde je výslovně uvedeno, že náhradní volno za vykonanou práci přesčas lze čerpat pouze po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel nemůže určit dobu čerpání náhradního volna tak, jak stanovil ve výše uvedeném předpisu. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem na době čerpání náhradního volna nedohodne, je povinen mu po uplynutí doby tří měsíců po výkonu práce přesčas příplatek k dosažené mzdě ve výši 25% proplatit. Z tohoto hlediska je nutné konstatovat, že zde se zaměstnavatel dopouští porušení zákona a to ust. Z. č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce, § 114 odst.1). Zde by měl Váš výbor ZO navrhnout zaměstnavateli změnu vydaného nařízení tak, aby bylo uvedeno do souladu se zněním Zákoníku práce. K dohodě o čerpání náhradního volna za vykonanou práci přesčas je potřeba podotknout, že nikde není stanoveno, aby tato dohoda měla písemnou podobu. Z toho vyplývá nutnost, aby zaměstnanec věnoval pozornost skutečnostem, které mu jeho nadřízený vedoucí, nebo mistr sděluje. Poněvadž i ústní domluva, ve které bude řečeno návrhem stanovení doby k čerpání náhradního volna, může být vzata jako dohoda.
K otázce nemožnosti přidělování práce zaměstnavatelem ve vztahu k čerpání náhradního volna za vykonanou práci je odpověď složitá. Na jedné straně je to otázka nepřidělování práce zaměstnanci zaměstnavatelem při prostojích a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, kde musí zaměstnavatel postupovat podle ust. Zákoníku práce § 207 a ustanovení kolektivní smlouvy. Dále je zde ust. § 208, kdy pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci zaměstnanci pro jiné překážky na jeho straně, je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Jinou otázkou je, pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci pro dočasné omezení odbytu nebo omezení poptávky, kde, pokud u něj působí odborová organizace, což se týká vašeho případu, je povinen zaměstnavatel toto předem projednat s odborovou organizací. V následné dohodě je zpravidla stanoveno, na jakou dobu nemůže zaměstnavatel přidělovat práci, je zde vymezen okruh zaměstnanců, kterým nemůže tuto práci přidělovat a hlavně, je zde stanovena výše poskytované náhrady mzdy za dobu nepřidělování práce, která je dle § 209 odst.2) nejméně ve výši 60 %. Pokud k uzavření a podepsání dohody nedojde, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 %. K otázce čerpání náhradního volna za vykonanou práci přesčas a jeho využití v době kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci je odpověď velmi jednoznačná. Z pohledu ustanovení zákona toto možné není. Pokud však ale zaměstnanec, na návrh zaměstnavatele uzavře dohodu, že toto náhradní volno za vykonanou práci přesčas bude čerpat v době, která přesáhne tři měsíce (nebo jinak dohodnutou dobu) od jejího vykonání, může po dohodě se zaměstnavatelem toto volno čerpat v době, na které se dohodnou. Je důležité, aby v dohodě, kterou uzavřete, byly specifikovány podmínky čerpání, např., aby byla stanovena doba, která bude jako nejkratší uvedena pro oznámení jedné nebo druhé strany o vlastním čerpání, nejkratší doba čerpání – den, počet hodin. Nesmí zde však být uvedeno, že toto volno čerpá zaměstnanec z důvodu nemožnosti přidělovat zaměstnanci zaměstnavatelem práci. I v tomto bodu je nařízení vydáno bez opory v zákonu, a mělo by být po upozornění vaší ZO vedení společnosti změněno. Takto odůvodněné čerpání náhradního volna za dobu vykonané práce přesčas je protizákonné a je nutné se obrátit na Váš výbor ZO OS KOVO.
NÁPOJOVÉ AUTOMATY VZNIKLY VE STAROVĚKU (tes)
Slovo automat (z řeckého automos, samohybný) označuje technické zařízení, stroj nebo přístroj vyznačující se tím, že na nějaký spouštěcí impuls samostatně a spolehlivě vykonává předem určené činnosti, a to bez přímého lidského zasahování. Nejstarší zprávy - často až fantastické - o samohybných mechanismech pocházejí z Číny a z řeckého starověku. Do této doby také spadá vznik nápadu na automatický prodej nápojů. Připisován je Hérónu Alexandrijskému, zvanému Méchanikos, matematikovi a mechanikovi, o jehož životě není nic bližšího známo, ani doba, ve které žil (pravděpodobně 1. stol. př. n. l.). Na osm desítek jeho téměř geniálních vynálezů známe z pozůstatků jeho rozsáhlého a všestranného knižního odkazu v latinském a arabském překladu. Ve svých spisech se zabýval praktickými úlohami z geometrie a geodezie, mechaniky (O strojích házecích, O strojích pneumatických a samohybných) a dalších oblastí fyziky (O strojích zrcadlových). V současném období rozmachu nejrůznějších prodejních automatů není snad bez zajímavosti připomenout, že první automat na prodej vody (jednalo se o vodu z posvátných pramenů) - která se k zákazníkům dostala jen po vlo-
IV
žení mince (díle nebo násobku stříbrné drachmy) - zkonstruoval právě Hérón. Dávku vody uvolnila váha příslušného kovového platidla. Princip byl velmi jednoduchý: zákazník položil na pánvičku příslušnou minci, ta svou vahou překlopila páku spojenou s ventilem do otevřené polohy a tudy protékala určitou dobu svěcená voda. Jakmile páka s mincí dosáhla spodní úvratě, pánvička se překlopila dnem vzhůru, mince spadla do připravené nádobky a páka se vrátila do původní polohy. Mechanismus tedy fungoval na stejném funkčním principu jako moderní prodejní automaty, tj. bezprostředně po vhození mince vydal příslušné množství vody (aniž potřeboval elektronickou čtečku hodnoty mincí). Na další využití nápojových automatů však muselo lidstvo počkat až do posledních desetiletí 19. století v Anglii a Francii. Ale to už je jiná historie.
