15.10.2014
Měkkýši (Mollusca), kroužkovci (Annelida) a další blízké kmeny přednáška – zoologie Mgr. Vladimír Vrabec Katedra zoologie a rybářství E-mail:
[email protected]
Postavení měkkýšů v zoologickém systému COELOMATA A. Schizocoelní – coelom se vyvíjí z teloblastického proužku (základ blastomera 4d) pokud je dutina jednotná > oligomerní typ tři kmeny: Mollusca (coelom zaujímá jen malou část prvotní tělní dutiny, zbytek mezenchym) Sipunculida (coelom vyplňuje celé tělo a je vyčleněn prstenec, který vyztužuje okolí úst, odsud tykadla Echiurida (coelom vyplňuje celé tělo jednotně) pokud se aspoň embryonálně zakládá v podobě množství párovitých váčků > polymerní typ pět kmenů: Annelida Onychophora Tardigrada Pentastomida (ve starém pojetí, dnes jsou to korýši) Arthropoda B. Enterocoelní – coelom se vychlipuje přímo ze stěny střeva
Kmen: Mollusca – Měkkýši
Základní charakteristiky kmene
Velikost: od 1 mm do 30 m, počet druhů: až 130 000 Dělení na podkmeny dle charakteru tělního pokryvu:
1. Podkmen: ACULIFERA (Paplži) Třída: Aplacophora (Červovci) Třída: Polyplacophora (Štítkonošci)
•
2. Podkmen: CONCHIFERA (Schránkovci) Třída: Monoplacophora (Přílipkovci) Třída: Gastropoda (Plži) – dělení dle polohy a typu dýchacích orgánů Podtřída: Prosobranchiata (Předožábří) Řád: Diotocardia (Dvoupředsíňoví) Řád: Monotocardia (Jednopředsíňoví) Podtřída: Opisthobranchiata (Zadožábří) Podtřída: Pulmonata (Plicnatí) Řád: Basommatophora (Spodnoocí) Řád: Stylommatophora (Stopkoocí) (Alternativní dělení plžů dle průběhu pleuroviscerálních konektivů; existuje přechod v případě dělení dle dých. org.: tropická skupina Soleolifera Podtřída: Streptoneura = Prosobranchiata Podtřída: Euthyneura = Opisthobranchiata + Pulmonata) Třída: Scaphopoda (Kelnatky) Třída: Bivalvia (Mlži) Řád: Protobranchiata (Perožábří) Řád: Filibranchiata (Nitkožábří) Řád: Eulamellibranchiata (Listožábří) Řád: Septibranchiata (Skulinožábří) Třída: Cephalopoda (Hlavonožci) Podtřída: Tetrabranchiata (Čtyřžábří) Podtřída: Dibranchiata (Dvoužábří) Řád: Decabrachia (Desetiramenatci) Řád: Octobrachia (Chobotnice)
Krása radul Radula čili jazýček vzniká ze specializovaných buněk
Na radule jsou druhově specifické znaky
• • • • • • • • • •
Tělo zpravidla členěno na hlavu, nohu a útrobní vak Vytvářejí schránky Tělní dutina je coelomového typu Dva typy svalů: retraktory, adduktory Plášťová dutina Výchozí typ nervové soustavy je amfineurie, koncentrace a přesun ganglií do hlavové části Statocysty, osfradia Průchozí trávicí soustava, radula, hepatopankreas, trávení celulózy Metanefridia Otevřená cévní soustava (1 – 4 předsíně srdeční) Dýchání pomocí ktenidií (žaber), plic
Rozmnožování měkkýšů • • • • •
Původní je gonochorismus Oplození vnější i vnitřní Nepohlavní rozmnožování není známo Hermafroditismus Velmi vzácně se vyskytuje samooplození
Slouží měkkýšům k oškrábávání potravy
1
15.10.2014
Podkmen: ACULIFERA (Paplži) Znaky: nízký stupeň cephalizace, amfineurie
Vývojová stadia měkkýšů •
V mořském prostředí se z vajíček líhnou larvy: trochoforový typ, veliger typ plž a mlž
•
Třída: Aplacophora (Červovci) Znaky: červovité tělo, noha v břišní rýze nevýrazná, kutikula, primitivní radula Zástupce: Chaetoderma productum
Ve sladkovodním prostředí označujeme larvy mlžů jako glochidie Třída: Polyplacophora (Štítkonošci) Znaky: ventrálně patrna hlava, na povrchu 8 destiček, primitivní plášťová dutina s velkým množstvím ktenidií, metanefridie Zástupce: Chiton olivaceus (chroustnatka středomořská), 3 – 5 cm, perinotum (okraj), schopna částečného svinutí, noční živočich, zevní oplození, pohyb spermií, larvy, tropické chroustnatky až 30 cm
Podkmen: CONCHIFERA (Schránkovci) Znaky: dobře vyvinutá hlava, charakteristické schránky volně spojené s tělem
Plžů
Plžů
Třída: Monoplacophora (Přílipkovci) (starší systémy tuto třídu někdy vylučují z Conchifer; sice mají skořápku, ale jinou nervovou soustavu) Znaky: čepičkovitá schránka, 8 svalových vtisků, kruhovitá noha, 5 párů ktenidií, amfineurie (10 komisur), 6 párů nefridií, 2 páry gonád, 2 páry přívodních žil do srdce, coelom tvoří dutinu gonád a perikardu, dlouho jen fosilní, naposledy z devonu (400 miliónů let zpátky) Zástupce: Neopilina galatheae – objevena v hlubokomořském příkopě v roce 1951-52 dánskou expedicí v Tichém oceáně 300 námořních mil západně od Mexika a Kostariky, dnes známo více recentních druhů!
Hlavonožců
Mlžů
Třída: Gastropoda (Plži) Znaky: ztráta bilaterální i radiální symetrie – spirální vinutí ulity, hlava s tykadly, dělení dle polohy a typu dýchacích orgánů, ulita zpravidla pravotočivá (! výjimky), možná její druhotná redukce, cerebrální ganglium, konektivy, ganglia pleurální, parietální, viscerální, pedální; během fylogeneze streptoneurie, eutyneurye a krácení konektivů; osfradia, statocysty, oči; radula, specializace zubů, sliny s kys. sírovou; srdce v perikardiálním váčku, 1-2 předsíně, artérie hlavová a útrobní, hemolymfa též s mechanickou funkcí; párovité ledviny; dýchání původně ktenidii, posléze prokrvená vnitřní stěna pláště; gonochoristé i hermafroditi, nepárové gonády, vývod za pravým tykadlem, oplození vnější i vnitřní, velmi vzácně samooplození, přídatné žlázy skořápečné, bílkovinné, šípový vak, penis až 10 x delší než tělo; na souši přímý vývoj, v moři někdy larvy (cca 60% druhů moře, 30% souš, 10% sladkovodních)
Podtřída: Prosobranchiata (Předožábří) Znaky: ktenidia před srdeční předsíní, gonochoristé, ulita s trvalým víčkem (operculum) Řád: Diotocardia (Dvoupředsíňoví) Znaky: obě srdeční předsíně přítomny, 2 – 1 ktenidium, perleťová vrstva v ulitě, místo pedálního ganglia párový nerv Zástupci: Patella vulgata (přílipka), Haliotis (ušeň), Theodoxus danubialis (zubovec dunajský)
2
15.10.2014
Řád: Monotocardia (Jednopředsíňoví) Znaky: 1 předsíň, 1 ktenidium, 1 ledvina a pedální ganglion Zástupci: Cypraea (zavinutec) – C. moneta jako platidlo, Strombus gigas (křídlatec velký) – vábničky, Murex brandaris (ostranka jaderská) – barvivo, Conus (homolice) – dravé, jedovaté, krásné a drahé např. C. milne-edwardsii cca 300 USD, C. gloria-maris cca 2000 USD, atd., aristokratické sbírky – M. Terezie za Epithonium scalare 15 000 tolarů – věnovala muzeu, za některé Conus až 20 000 zlatých marek, atd., Vermetus (nedovitka), Entoconcha mirabilis – parazit v cévách střeva sumýšů, Ampularia gigas – akvarijní, Viviparus (bahenka) – u nás, Bithynia (bahnatka) – u nás
3
15.10.2014
Podtřída: Opisthobranchiata (Zadožábří) Znaky: eutyneurye, je-li schránka, zpravidla bez víčka, hermafroditi, mořští Zástupci: Aplysia depilans (zej obecný), Clione limacina (valovka plžovitá)
Podtřída: Pulmonata (Plicnatí) Znaky: eutyneurye, ulita bez trvalého víčka (zpravidla), plášťová dutina bez žaber, 3 řády, u nás 2: Řád: Basommatophora (Spodnoocí) Znaky: oči při bázi jediného páru tykadel, většinou vodní Zástupci: Lymnaeidae (plovatkovití) – hostitelé motolic (Galba truncatula), Planorbidae (okružákovití) - bilharzióza, Ancylidae (kamomilovití), Physidae (levatkovití), Carychiidae, atd. Řád: Stylommatophora (Stopkoocí) Znaky: Oči na konci svrchního páru retraktilních tykadel, suchozemští Zástupci: Helicidae (hlemýžďovití) – Helix pomatia (h. zahradní) + H. aspersa – jedlé druhy, Clausilidae (závornatkovití), Achatinidae (obloukovití) – A fulica – škůdce, Vertigo (vrkoč) – nejmenší šnečci, Arion (plzák) – škůdce, dýchací otvor vpředu, Limax (slimák) – škůdce, dýchací otvor vzadu, atd.
Třída: Scaphopoda (Kelnatky) Znaky: schránka vzhledu dutého klu, bez očí, trojlaločná noha, průchozí plášťová dutina bez ktenidií, radula, přechod mezi plži (společná stavba těla, jazyková páska) a mlži (bilaterální souměrnost, rycí noha), mořští v bahně Zástupce: Dentalium vulgare – asi 3,5 cm, některá dentalia – směnná platidla indiánů
Řád: Protobranchiata (Perožábří) Znaky: ktenidia, noha s chodidlem bez byssové žlázy Řád: Filibranchiata (Nitkožábří) Znaky: přisedlé druhy s byssovou žlázou, zadní adduktor většinou hypertrofizuje na úkor předního a je posunut do středu těla Zástupci: Mytilus edulis (slávka jedlá) – Balt, v Evropě 100 000 t sežraných za rok!, M. galloprovincialis – Středozemní moře, alergie, mytilotoxin, umělá produkce slávek v Holandsku – lavice až 60 000 t, Ostrea (ústřice), Pecten (hřebenatka), Pinctada margaritifera (perlotvorka mořská) – až 30 cm, 9-10 kg, Japonci umělé perly
Třída: Bivalvia (Mlži) Znaky: bilaterální symetrie, plášť tvoří 2 laloky (duplikatury), lastury, zámek – ligament, 3 otvory: přijímací, vyvrhovaní a vysouvací pro nohu (lokomoce, čechrání, někdy redukce – byssová vlákna), chybí hlava, radula a hltan, mikrofágie, ústa na opačném konci plášťové dutiny než je přijímací otvor, potrava přivířena obrveným epitelem, adduktory a retraktory, cerebrální ganglion i s pleurálním splývá, oči na okrajích pláště či na sifonech (prodloužené přijímací a vyvrhovaní trubky), osfradia, statocysty vedle pedálního g. inervovány cerebrálním, žaludek, hepatopankreatické žlázy (2), střevo skrz srdeční komoru, původní žábry jsou ktenidie, od nich odvozeny ostatní typy: filibranchie a lamelibranchie, srdce 2 předsíně, ledviny s nálevkou (Bojanův orgán) napojeny\ na perikard, gonády párovité v noze, většinou mořští, málo sladkovodních
Produkce mlžů v akvakultuře • Roční produkce měkkýšů v akvakultrách je okolo 7 000 000 tun • Podstatnou část tohoto množství tvoří mlži • Z toho ústřice asi 43 % a slávky asi 16 % (ústřice vzhledem k ceně vykazují větší rentabilitu) • Nejrozšířenějším druhem v akvakultuře je Crasostrea gigas, v Brazílii např. Perna perna - 90 % produkce
4
15.10.2014
LONGLINE SYSTEM
Perlotvorka – Pinctada margaritifera a umělé perly • Lov perel provozován od starověku – nebezpečná profese • Kokiči Mikimoto – pokusy s umělou kultivací perel od roku 1888, první úspěch v roce 1893
Umělé perly • Slovení živých mlžů (dnes okolo 3 let stáří) • Pootevření a nastřižení svaloviny v okolí gonád, vsunutí výbrusu nebo kousku pláště dárcovské perlorodky • Vypuštění infikovaného mlže na původní biotop v koši, chov cca 2 – 3 další roky • Vybrání „hotových“ perel, pokud proceduru přežijí, dožívají se až 15 let (opakování cyklu) • Dnes jde o uzavřený cyklus spojený i s odchovem larev perlorodek v umělých nádržích, odkud jsou přenášeny zpět do moře ve stáří 1 roku
Řád: Eulamellibranchiata (Listožábří) Znaky: sladkovodní pouze z tohoto řádu, velké druhy larvu – glochidii, malé druhy jsou živorodé Zástupci: moře: Cardium (srdcovka), Teredo navalis (šášeň lodní) – redukce lastur, Tridacna (zéva); sladkovodní: Anodonta (škeble) – nemá zámek, Unio (velevrub) – se zámkem, Margaritana margaritifera (perlorodka říční), Pisidium (hrachovka), Sphaerium (okružanka)
5
15.10.2014
Řád: Septibranchiata (Skulinožábří) Znaky: hlubokomořské druhy, žábry se mění v septum, rozděluje plášť Zástupce: Cuspidaria (skulinovka) – cca 1,5 – 2,5 cm
Třída: Cephalopoda (Hlavonožci) Znaky: hlava a trup, noha změněna v ramena a nálevku, sépiová hněď, barvoměna, koncentrace ganglií v hlavě, oči konvergencí téměř identické s očima nejpokročilejších obratlovců, statocysty, čichové jamky, zobákovité čelisti, radula, slinné a jedové žlázy, žaludek, slepý přívěšek (coekum), párový hepatopankreas, vzácně mimotělní trávení, uskoro uzavřená cévní soustava (lakůny kol mozkového ganglia a žaludku), počet srdečních předsíní odpovídá počtu ktenidií, též počet ledvin, gonochoristé, hektokotylus, vajíčka s obaly a diskoidálním rýhováním, přímý vývoj, fosilně velmi početná skupina
6
15.10.2014
Podtřída: Tetrabranchiata (Čtyřžábří) Znaky: až 90 ramen, spirálně vinutá schránka Zástupce: Nautilus (loděnka) – asi 25 cm, Indický oceán, schránka přepážkovaná (plovací komůrky s N), vlákno sifo, živá fosílie
Řád: Octobrachia (Chobotnice) Znaky: 8 stejných ramen Zástupci: Octopus vulgaris (chobotnice obecná), Argonauta argo (argonaut pelagický) – druhotná schránka u samic na vajíčka, výpotek báze ramen, 3. levé rameno samce se při páření doškrcuje – hektokotylus (Cuviere), samice 30 cm, samec 1 cm
Podtřída: Dibranchiata (Dvoužábří) Znaky: 8-10 ramen, redukce schránky Řád: Decabrachia (Desetiramenatci) Znaky: 8 kratších a 2 delší ramena, přísavky na stopkách, ploutvový lem na bocích trupu, pokrmy Itálie polypo di scoglio Zástupci: Sepia officinalis (sepie obecná), Loligo (oliheň) – 0,5 m, tah k množení do Severního moře, páření a vajíčka v hloubce cca 10 – 30 m, Architeutis dux (krakatice obecná) – největší bezobratlý planety, u Flowers Cove (Florida) 21 m 95 cm, oči průměr 40 cm, přísavky až 18 cm
Kmen: Sipunculida - Sumýšovci Velikost: od 1 do 60 cm, počet druhů: asi 320
Znaky: protáhlí, trup a introvert s věncem tykadélek kol úst, kutikula (chybí jen na tykadélkách), dvoulaločnatý mozek, nepárový ventromediální nervový provazec, trávicí trubice delší než tělo, vyúsťuje vpředu na hřbetě, metanefridia, mimotělní oplození, trochoforová larva, detritofágie Zástupce: Sipunculus nudus (s. rýhovaný) – ryje bahno a písek, jako na souši žížaly
Kmen: Echiurida - Rypohlavci
Kmen: Sumýšovci (Siphunculida) • mořští
Velikost: od 1 mm do 1 m, počet druhů: až 140 Znaky: vakovitý trup a prostomium (chobot), mozek v chobotu, ventrální strana trupu nepárový provazec, uzavřená cévní soustava, metanefridie s funkcí pohlavních vývodů, gonochoristé, dimorfismus (trpasličí samci), kloaka, larva trochofora Zástupce: Bonelia viridis (rypohlavec dvojhlavý) – samci bez trávicího traktu, larvy homonomní, hormonální určení pohlaví
• nečlánkové tělo • vylučovací a nervová soustava jako Annelida
7
15.10.2014
Aktualizace: Vladimír Vrabec, 2013
[email protected]
3.Kmen: Rypohlavci (Echiurida) • • • • •
20 - 30 cm dno moří nečlánkované tělo nezatažitelný chobot často extrémní pohlavní dvojtvárnost (rypohlavec
Annelida
dvouhlavý: samice 15 cm, samec 2 mm, žije v TT a pohlavních orgánech samice)
a příbuzné kmeny pro zoologii bezobratlých
Upozornění • Tato prezentace je určena výhradně pro výukové, nekomerční, vzdělávací účely. Sama o sobě jako celek je výhradním autorským dílem. Žádáme uživatele, aby ji nešířili prostřednictvím volně dostupných médií a nepořizovali její kopie prostřednictvím mobilních telefonů a fotoaparátů
•
Kmen: Kroužkovci (Annelida)
Fotografie a vyobrazení užité v této prezentaci nejsou vlastní a vztahují se na ně autorská práva jejich zhotovitelů. Část z nich je užita s výslovným souhlasem autorů, část z nich je dostupná z webu nebo se nepodařilo autory dohledat. Prosíme autory, kteří nesouhlasí s využitím svých vyobrazení pro výše uvedený účel a podmínky, aby nás zkontaktovali ohledně jejich odstranění nebo dohody o použití.
• POVRCH TĚLA
•
od mm do cca 3 m (většina druhů 2 - 10 mm)
• prostomium -
hlava
před
ústním otvorem
• pygidium - zadečková část • články mezi prostomiem
a
pygidiem
•
ŽEBŘÍČKOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVA Cerebrální nadhltanové uzliny, konektury, komisury. Statocysty, chemoreceptory, oči
• • •
VYLUČOVACÍ SOUSTAVA u trochoforového stádia protonefridie, u dospělců solenocyty, METANEFRIDIE, chloragogenní epitel
• kutikula • jednovrstevná epidermis se žlaznatými buňkami
8
15.10.2014
• • • • • • •
CÉVNÍ SOUSTAVA primárně uzavřená pulzace odzadu dopředu (hřbetní céva) z hřbetní cévy větve - oblouky které ji spojují s břišní cévou zesílené větve v 7-11 článku - srdce hemoglobin rozpuštěný v plazmě krvinky
• • •
DÝCHACÍ SOUSTAVA dýchání celým povrchem těla nebo pomocí žaber (mnohoštětinatci)
1.Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta) • štětiny • parapodia (nečlánkované výrůstky k odstrkování) • žábry • gonochoristé • hlava s tykadly • mají smyslové orgány • hlavně moře
• Rozmnožování: • Gonochoristi, hermafroditi. • Oplození většinou vnější, někde i kopulace • Mořské druhy mají trochoforovou larvu. • Trochofóra - ústrojnost ploštěnců • protonefridium • schizocoel • nerozlišená (difůzní) nervová soustava • na zádi se tvoří coelomové váčky (článkování)
Zástupci: Afroditka plstnatá (Aphrodite aculeata)
Nereidka různobarvá (Nereis pelagica)
9
15.10.2014
• Mnohočlenka sladkovodní (Troglochaetes beranecki) • 0,5 mm • jeskynní a jiné podzemní vody • Evropa (Moravský kras)
3.Třída: Opaskovci (Clitellata)
2.Třída Lilijicovci (Myzostomatida) • • • • •
• nemají parapodia • méně štětinek • 1. článek prostomium, poslední článek pygidium • hermafrodité • po oplození vytvoří žlázy opasku kokon
ektoparazité ostnokožců (lilijic) zploštělé tělo s háčky a přísavkami ústa na spodní straně těla vysávají tělní tekutiny
• Podtřídy: • Máloštětinatci, Pijavice
Máloštětinatci (Oligochaeta)
1. Podtřída :
• •
za hltanem slinné žlázy na 9 článku nad jícnem vápenné žlázy
• • • •
varlata na 10 a 11 článku velké chámové vaky na 11 a 12 článku vaječníky na 13 článku vaječné vaky na 14.článku
• trvalý opasek • 7 - 600 článků • méně štětinek (obvykle 4 svazky po dvou, dešťovky 8 po jednom)
• hermafrodité
10
15.10.2014
MÁLOŠTĚTINATCI (OLIGOCHAETA)
• vajíčka žížal •
Eisenia foetida
zástupci:
Půdní máloštětinatci • Roupicovití (Enchytraeidae) • • • •
1 - 4 cm v ústní dutině vychlípitelná lišta (vysávají kořínky, přenos chorob) průhlední půdotvorné procesy - až 25 000/m2
• Půdní
Vodní
• Roupicovití (Enchytraeidae) • Žížalovití (Lumbicidae)
Nítěnkovití (Tubificidae) Naidkovití (Naididae)
Žížalicovití (Lumbricululidae) Potočnicovití (Branchiobdellidae)
• • • •
žížaly svrchních vrstev (do 45 cm) velký nárok na kyslík velká plošná pohyblivost Žížala hnojní (Eisenia foetida)
•
Lumbricus rubellus
• • • •
žížaly trouchnivějícího dřeva pod kůrou pařezů bahno Eisenia submontana
• Žížalovití (Lumbicidae) • •
sekrety rozměkčují půdu a polykají ji opasek končí za 20.článkem
• •
žížaly hlubokých vrstev (do 3 m) vertikální migrace (Žížala obecná Lumbricus terrestris, Allobophora longa)
Význam půdních máloštětinatců • 1, obohacují půdu o ústrojnost svých těl • 2, vytvářejí hrudkovitost půdy, převrstvování (za 24 hod 1g prsti/1jedince) • 3, zvyšují propustnost půdy pro vodu • 4, půdu přetvářejí v humus (trávicí činnost
Vodní máloštětinatci
• Nítěnkovití (Tubificidae) • • •
vrchní vrstva dna vod, saprofágové vlnění zádi - kyslík, červené krevní barvivo mezihostitelé cizopasníků
žížal rozkládá rostlinné zbytky)
• Naidkovití (Naididae) • •
max.1 cm dravci (i požírači cerkarií motolic)
11
15.10.2014
Žížalicovití (Lumbricululidae) max 14 cm vzhled žížal opasek končí před 20. článkem saprofágové
Tropičtí máloštětinatci • Veležížala obrovská (Megascolides australis) • až 3 m (průměr 3 cm) • Austrálie • kokony 5 - 7 cm
Potočnicovití (Branchiobdellidae) parazité raků
2. Podtřída Třídy Opaskovci:
Pijavice (Hirudinea) • 35 článků • druhotná segmentace (každý článek 3-5 zářezů) • 2 přísavky • 1 - 5 párů očí
• coelom redukován (na skulinky v parenchymu či svalovém vaku) • krevní oběh potlačen či schází • slepé vychlípeniny střeva umožňující zvětšení objemu • dravé, parazitické • přenos chorob (spavice ryb) • sladkovodní, méně mořské, stromové
Třída: Pijavice (Hirudinea) - systém (řády) • Pijavky - čelistnatky • (Gnathobdellidea)
• Chobotnatky (Rhynchobdellidea)
• 3 ozubené chitinizované čelisti (rána ve tvaru Y) • penis
• místo jícnu vychlípitelný chobotek • spermatofory lepí na tělo partnera
12
15.10.2014
• Chobotnatky (Rhynchobdellidea)
• Pijavky (Gnathobdellidea) • Pijavka koňská (Haemopis sanguisuga) •
dravá (bezobratlí)
• Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) • • •
v mládí dravá, mláďata sají krev žab, později krev teplokrevných živočichů Jižní Morava látka zabraňující srážení krve i tlumící bolest
• Ozobranchus (parazit vodních želv např. Trachemys scripta) Phylum: Annelida. Class: Hirudinea. Order: Rhynchobdellidae
•
Chobotnatka rybí (Piscicola geometra)
• •
saje krev přenos trypanoplazem
•
Chobotnatka kachní (Theromyzon tessalatum)
•
saje krev na nosní a nosohltanové sliznici vodních ptáků
Třída : Bradatice - Vláknonošci (Pogonophora) • moře, v hloubce 200 10 000 m • žijí v rourkách • 5 - 200 cm • cévní soustava uzavřená, bez TT • gonochoristé • •
Kmen:
•
NEMERTINI pásnice
•
vlákna nacházeli rybáři v hlubinných sítích teprve nález kompletního živočicha zpochybnil příslušnost k druhoústým
Protáhlí obvykle zploštělí červi (podoba s ploštěnkama) Dosahují délky až 20 m
•
Vyvinuta uzavřená cévní soustava (podobnost s coelomaty)
•
Převážně mořští, část sladkovodní, část suchozemští
• •
Vychlípitelný chobot někdy zakončen bodcem Vyvinuto střevo s řitním otvorem
• •
Oplození vnější Nepřímý vývoj (různé typy larev)
•
Draví (kořist polykají vcelku)
13
