MISTROVSTVÍ ČR V ŠACHU, KARLOVY VARY 2005
LUKÁŠ KLÍMA ROBERT CVEK 2013
Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani přenášena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv.
Copyright © 2005 Lukáš Klíma, Robert Cvek Fotografie © Lukáš Klíma, Gríša Vasiliadis, Martin Veselý, Michal Poláček Grafická úprava, sazba, obálka, ilustrační foto: Dušan Žárský Vydalo nakladatelství ŽÁR, Dušan Žárský, Husarova 35, 700 30 Ostrava 3,
[email protected] Vydání druhé, v elektronické podobě první Leden 2013
ISBN: 978-80−86725−11-6
Kniha, kterou právě držíte v rukou, přibližuje prů− běh Mistrovství České republiky v šachu mužů 2005, jež proběhlo ve dnech 1.–11. února 2005 v karlo− varském hotelu Imperial. Kniha je o to zajímavější, že oba autoři – mezinárodní mistři Lukáš Klíma a Robert Cvek – byli účastníky tohoto mistrovství a mohou tak přiblížit čtenářům atmosféru turnaje z pohledu, který běžnému divákovi zůstává utajen. Ne náhodou byly za místo konání vybrány právě Karlovy Vary. Právě zde se v první polovině minulého století uskutečnily šachové turnaje, z nichž zejména slavné turnaje v letech 1907, 1911, 1923 a 1929 se vepsaly do historie zlatým písmem. Stačí jen připomenout nejslavnější jména ze startovních listin. Mezi účastníky byli mistři světa Capablanca, Alechin a Euwe, mistryně světa žen Věra Menčíková, další tehdejší světová esa Nimcovič, Rubinstein, Bogoljubov, Maroczy, z českých a československých hráčů Oldřich Duras, Richard Réti a Karel Treybal. Letošní Mistrovství ČR v šachu mužů, jako nejvyšší domácí mistrovská soutěž jed− notlivců, bylo opravdu výjimečné. Startovní listina turnaje hraného systémem každý s kaž− dým byla nabita velkými jmény, mezi účastníky nechyběli reprezentanti David Navara, Zbyněk Hráček, Vlastimil Babula a Jiří Štoček. K vysokému standardu přispělo také umís− tění celé akce do luxusního prostředí hotelu Imperial v Karlových Varech, a to včetně uby− tování účastníků. Atraktivní bylo mistrovství i pro diváky – návštěvníci v sále mohli sle− dovat průběh partií na velkém promítacím plátně, šachoví příznivci z celého světa pak probíhající partie on−line přes internet. Mistrovství tak může být směle označeno jako velmi úspěšné. Významně k tomu při− spělo město Karlovy Vary, jehož primátor Mgr. Zdeněk Roubínek převzal nad celou akcí osobní záštitu. Generálním partnerem pořadatelů byla karlovarská akciová společnost Im− perial, velký dík za spolupráci patří především generálnímu řediteli společnosti Ing. Ale− xandru Rebjonkovi. Poděkování patří všem partnerům, kteří pořádajícímu Šachovému svazu České republiky při zajištění této náročné akce pomohli. Jsou to společnosti Vla− dimír Skopalík – Import, ProMoPro, TOPO plus, Sklárna Milan Mottl, Grafika M&S, Tiskárna Garmond, Pohoda – Jiří Köteleš, Magnesia a Karlovarské noviny. Mistrovství ČR mužů 2005 tak velmi důstojně přispělo k letošním oslavám výročí sto let organizovaného šachu v Čechách. Stoleté výročí má i pořádání nejvyšší soutěže jed− notlivců. Za připomenutí stojí, že nejúspěšnějšími hráči historie jsou Luděk Pachman se sedmi mistrovskými tituly, o jeden méně má Vlastimil Hort, s pěti pak Lubomír Ftáčník. Velmi mě potěšilo rozhodnutí našich mladých mezinárodních mistrů Lukáše Klímy a Roberta Cveka pustit se do takové knihy, která tu dlouho chybí. Oceňuji, že se oba autoři snaží navázat na tradici turnajových knih a poskytnout tak šachovým čtenářům inspiraci, zábavu i poučení. Lukáši a Roberte, držím palce a ze srdce přeji, ať se kniha líbí ! Ing. Petr Herejk, březen 2005 předseda šachového svazu České republiky
KDO JE KDO Účastníci turnaje
David Navara Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
mezinárodní velmistr 2644 2644 27. 3. 1985 ŠK Mahrla Praha český reprezentant, 6. místo na ME mužů 2004, stříbrný z MS H14 1998, mistr republiky 2004, mistr republiky v bleskové hře 2003 a 2004 1
tak většinou to tolik nevadí (záhadné štěstí v pozici). Ale bavme se raději o tom, co všechno vidí, protože toho je opravdu hod− ně… Ostatně o tom by mohl vyprávět sám velmistr Korčný a s ním spousta dalších. Po spolupráci s velmistrem Jansou se u Da− vida hodně zlepšila strategie a celkové chá− pání šachu. Bude opravdu pro každého hro− zivým soupeřem a obrovským favoritem na první místo. Ale přeci jen i David je pouze člověk, navíc začal studovat vysokou školu, tak snad tu se najde cestička…
Zbyněk Hráček Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
Je úsměvné, jak se časy mění. Není to zase tak dávno, co jsem s malým Davídkem hrál na turnaji v Plzni. Tehdy, o tři sta ELO bodů silnější, jsem chtěl vyhrát. Navíc jsem měl bí− lé figury. Avšak Davídek bez větších problé− mu zremizoval, byť ho celý turnaj pronásle− dovala zlá vosa. Nyní bych bral remízu všemi deseti, navíc i ELO body se hodně změnily. Z Davídka se stal „hrozivý“ David, který ničí jednoho soupeře za druhým. Netřeba připo− mínat skvělé úspěchy v poslední době. Při− pomeňme jen ME, kde byl David tak blízko celkovému vítězství. David je zajímavý člověk, se kterým není nouze o neuvěřitelné zážitky. Jeho pohled na svět a vnímání je trochu jiný než u nás „smrtelníků“. Myslím si však, že je jen dob− ře, když jde svou vlastní, netradiční cestou. Jeho hlavní šachová síla je ve výborném propočtu. Jak sám říká, že když něco nevidí,
mezinárodní velmistr 2600 2650 9. 9. 1970 Slezan Opava český reprezentant, vítěz mezinárodního turnaje Pardubice 1993, mistr republiky 1994, vítěz pásmového turnaje MS 1995, bronzový z MS juniorů 1990 2
Zbyněk je pro mne velkým šachovým vzo− rem . Jeho šachy byly a jsou krásnou písní pro mou šachovou duši. Styl Zbyňka je mi velmi blízký a navíc šachy opravdu umí. Zbyněk je velmi pohodový a příjemný člověk s velkým smyslem pro humor.
— 9 —
Nikdy nezapomenu, jak jsme se jednou v Opavě bavili při slavení extraligového titu− lu a já jsem pro popíchnutí nadhodil, že jsem stál v kdysi hrané blicce lépe. Ještě jsem si vzpomínal, že jsem postavil černými berlín− skou, vyměnil jsem co se dalo a v závěrečné pozici jsem stál nadějněji. Ani nevím, jak se mi to povedlo. Nabídl jsem remízu a ta byla přijata. Při dobrém moku a plném talíři jsem tehdy se šibalským úsměvem čekal, co ze sebe Zbyněk dostane. Avšak to, co přišlo, jsem ani ve snu nečekal. Zbyněk pouze stro− ze pronesl: „Ano v konečné pozici, ale ze zahájení jsem stál lépe já“. A to řekl stylem, že si partii dobře pamatuje. V ten moment jako by mě hrůza polechtala po zátylku. U božího tykadla, copak si to ten člověk pa− matuje?! Ale to už Zbyněk vysvětloval, že si všechny zajímavé partie (rapidy i blicky) píše a analyzuje… To pro mě bylo procitnutí, v ten krátký moment jsem zjistil, proč je Zby− něk tak silným šachistou. Zbyněk hlavně šachům rozumí, hrál již se spoustou výborných velmistrů s velmi dob− rými výsledky. Být u jeho analýzy je velkým zážitkem, hlavně pak sledovat jeho myšlení a chápání pozice. Avšak pravdou je, že v po− slední době jakoby mu scházela určitá jiskra, větší hlad po vítězství. I proto se mu hraje hůře se slabšími soupeři, kde „musí“ vyhrát. Přes to všechno však bude Zbyněk velkým favoritem na celkové prvenství.
Jiří Štoček Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
mezinárodní velmistr 2586 2586 10. 5. 1977 Sokol Plzeň český reprezentant, vítěz mezinárodních turnajů Tatry 2003 a 2004, bronzový na ME H18 1994, na MČR 2005 obhajuje 2. místo z MČR 2004 3
Musím se přiznat k tomu, že vždycky, když hraji s Jirkou, mám takový divný pocit, že vidí mnohem více, což asi není ideální, když chci uhrát „nějaký dobrý výsledek“. Když jsem hrál na turnaji v Přerově, s šance− mi na normu velmistra, tak přišla „rozhodu− jící“ partie právě s Jirkou. Měl jsem bílé a věřil jsem si, avšak po partii jsem se cítil jako na exkurzi u kata Mydláře, dokonce s bonu− sem pocítit ostří sekery na krku. Prohrál jsem stylem setnutí – vykuchání. Vždy mě fascinovaly obrovské znalosti Jir− ky, a to nejenom zahájení a plánů hry, ale hlavně ze šachové historie. Má tak neuvěři− telný přehled, že by klidně mohl vyučovat šachovou historii na univerzitě. Jirka je známý jako typický šachový „zabi− ják“ a nekompromisní bijec. Jeho partie jsou bohaté na tvůrčí myšlenky, ohnivou taktiku a velkou bojovnost. Avšak přece jen se najdou i slabší stránky, byť se mi jeví mdle jako světlušky v kaluži. Jirka je známý jako velký nervák, který občas nesehraje dobře časové tísně, navíc někdy může přepnout pomyslnou strunu bojovnos− ti. Přesto určitě bude usilovat o příčky nej− vyšší. Těšme se na jeho ohnivý styl!
— 10 —
Vlastimil Babula Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
mezinárodní velmistr 2566 2594 2. 10. 1973 Agentura 64 Grygov český reprezentant, vítěz mezi− národního turnaje Pardubice 2003, mistr republiky 1993, stříbrný na MS juniorů 1993, vítěz pásm. turnaje MS 1998 4
To pro mě jako vzorového lenivce bylo těžko pochopitelné, ale když jsem viděl s jakou převahou drtil Vlasta své soupeře na již zmíněném turnaji v Pardubicích, tak jsem mohl pouze žasnout. Pokud bych měl použít nějaké nešachové přirovnání, tak Vlastík je jako žralok, co si pěkně v pohodě plave ve vodě, občas ukáže ploutev a takto ukolébanou, jistě někdy not− ně nervózní oběť rychle vyřídí. A proto, dobrý člověče, radím ti, do moře (taktiky) nelez. No jo, ale jak na žraloka? Myslím, že ideál− ní bude vůbec se s ním za šachovnicí ne− potkat a když už, tak ho nedráždit a skrývat se za moc velkým balvanem. A pak ho rych− le harpunou vyřídit, pokud možno dříve než tě roztrhne na dvě půlky. Není pochyby, že Vlasta bude velkým favoritem na medaili.
Petr Hába
Vlastíka mám za svůj malý šachový vzor, to víte, že mu to neřeknu, to by pak bylo div− ných řečí. Vlastík je neobyčejně slušný a ko− rektní člověk a to nejenom za šachovnicí, ale i v běžném životě. A samozřejmě nejenom toto z něj dělá vý− borného a sympatického šachistu. Šachu do− konale rozumí, hlavně pak ostrým dynamic− kým pozicím a záludnostem zahájení. Pa− matuji si, jak jsem se ptal Vlastíka na turnaji v Pardubicích, tehdy tam vyhrál, proč tak změnil repertoár zahájení? Pro mě to byla záhada, neboť v zahájení byl Vlasta velmi ne− bezpečný a měl systémy propracovány do velké hloubky, tak proč taková změna? Od− pověď pro mě byla překvapivá. Vlastík mi řekl, že odtahat dvacet, třicet tahů a hrát po− řád tytéž varianty ztrácí smysl. Zlepšení při− nese změna repertoáru, hledání nových idejí. Tedy s novou energií se pustit do nezná− mého a šachem se hlavně bavit.
Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
— 11 —
mezinárodní velmistr 2525 2580 6. 1. 1965 ŠK Trinom Zlín český reprezentant, mistr republiky 1996 a 2002, vítěz mezinárodního turnaje Plzeň 2003, stříbrný na MČR v bleskové hře 2003 a 2004 6
O Petru Hábovi prý jednou řekl Širov, že je to „ten, kdo zná všechno“, myšleno tím teo− rii zahájení. Když jsem se připravoval na ex− traligu se Zlínem, kde jsem měl hrát bílými s velmistrem Hábou, vyhledal jsem si jeho partie v počítači. Sotva jsem však uviděl vý− sledek, ztuhl jsem: „Proboha! Kde má ten člověk nějaké prohry?“ Partie nakonec skon− čila remízou, byť jsem použil novou nebez− pečnou výstavbu. Velmistr Hába reagoval přesně a bez problému remizoval. Kdybych měl charakterizovat velmistra Hábu, tak jako obrovský nehybný kolos, se kterým nikdo nepohne a naopak, když se dá sám do pohybu, je z toho panika a rozdrcení na šachovnici. Kdo chce porazit velmistra Hábu, musí si počínat jako Herakles za ša− chovnicí, avšak to není vůbec snadné… Nikdy nezapomenu, jaký dojem na mě udělala jeho hra na turnaji v Plzni 2003, kva− lifikaci na MČR 2004. Turnaj vyhrál, ale jakým stylem! Soupeře s přehledem a lehkostí pře− hrával a bez větších problémů turnaj vyhrál. V posledním kole hrál bílými s Viktorem Láz− ničkou, tedy se silným soupeřem, který málo prohrává. Těšil jsem se na dlouhou napína− vou partii, ale nakonec z toho byla strašná miniatura… A kde se skrývají slabé stránky? To je věru těžká otázka… Zřejmě to budou pozice ze zahájení, které velmistr Hába tak dobře ne− zná. Ale jak ho do nich dostat? Silné stránky velmistra Háby jsou zřejmé. Výborná znalost zahájení, dobrý strategický cit, velmi dobrý propočet a chuť bojovat. Na− jde se na tomto přeboru nějaký Herakles?
Vlastimil Jansa Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
mezinárodní velmistr 2515 2545 27. 11. 1942 ŠK Mahrla Praha dlouholetý český a českosloven− ský reprezentant, stříbrný medailista z ME seniorů 2004, dělení 1. místa na turnaji IBM
pořadí v ČR:
v Amsterdamu 1974, člen „zlatého“ vysokoškolského družstva z akademického MS 1963, 1.–2. místo na pásmovém turnaji 1985, člen stříbrného družstva na šachové olympiádě 1982 v Lucernu, trojnásobný mistr republiky 1964, 1974, 1984, v současnosti trenér reprezentace Lucemburska, na MČR obhajuje 3. místo z MČR 2004 7
Nechce se věřit, že tento silný velmistr již oslavil své šedesátiny a pomalu se blíží k ša− chovému číslu 64. Velmistra Jansu bych označil za bojovníka se vším, co k tomu pat− ří. Ostatně to jsme viděli na minulém pře− boru, kdy tvrdě hrál téměř se všemi hráči a měl jednoznačně nejdelší a nejbojovnější partie. Dále je to i velká principiálnost, tedy věc, před kterou téměř každý utíká. Když jsme jeli vlakem do Varů, ukázal mi Lukáš variantu v „drakovi“, kde byla pořádná díra za černého. Na první pohled harmonické rozmístění figur rozvrátil drtivý úder ala Fritz, po kterém je hned konec. Shodou okolností jsme na toto téma zavedli s velmistrem Jan− sou řeč a… samozřejmě o onom zvedáku věděl. To mě velmi překvapilo, přece jen to bylo docela obtížné najít a vím, že velmistr Jansa se zabývá do hloubky všemi zahájení−
— 12 —
mi, která hrává, a tak může zůstat něco ne− povšimnuto. Hlavní zbraní velmistra Jansy není jenom propracované zahájení, ale také strategický cit a znalost plánů ve střední hře. Líbí se mi, s jakým přesvědčením o správnosti své věci se vrhá do bitvy i s velmi silnými soupeři. Tato principiálnost, znalosti a nebojácnost dokázat svou pravdu je obdivuhodná. Zde se však může skrývat i slabší stránka. Principiál− ní souboje seberou mnoho energie, hodně času a jsou náročné také na přesnost v pro− počtu. Navíc mají soupeři usnadněnou pří− pravu na partii.
Miloš Jírovský Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
mezinárodní velmistr 2499 2520 17. 3. 1974 ŠK Mahrla Praha český reprezentant, mistr repub− liky 2003, dělení třetího místa na MS juniorů 1991 9
je však jisté, porazit Miloše dá obrovskou práci. Je to takový menší „Tigran“, který cítí na hony daleko nebezpečí, který zná výborně svá zahájení a který je hodně nebezpečný v taktice. Se silnějšími může postavit své obranné valy a za nimi se spokojeně usmívat a kout pikle o protiútoku. Pokud si soupeř nedá pozor, Miloš vyrazí a bude zle. Já jsem byl s Milošem na vojně a jako veli− tel družstva jsem mu zařizoval „přesnocky“ (může se pít až do rána) a Miloš se mi od− vděčoval tím, že mě neuvěřitelně mydlil v bleskovkách a přitom vykřikoval: „No člo− věče, co to hraješ?!“ a šup a figurka byla pryč… Obvykle má Miloš trochu problémy při hře se slabšími soupeři. Zde se nachází jeho Achillova pata. Není to rozený „zabiják“ a spoustu partií takto remizuje. Přesto bude hodně nebezpečný a bude se pohybovat v horní části tabulky.
Robert Cvek Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
Miloš je velmi nevyzpytatelný šachista. Když bude mít náladu hrát a bude se mu dařit, klidně může atakovat první místa. Když však nepřijede s velkými ambicemi, tak vět− šinu partií pravděpodobně zremizuje. Jedno
mezinárodní mistr 2499 2499 6. 1. 1979 ŠK Slavoj Poruba český reprezentant, bronzový medailista z ME hráčů do 14 let 1993 10
Psát o sobě jsem původně nechtěl, ale za− se na druhou stranu, proč ne? Chceme−li se stát lepšími šachisty, je třeba poznat své sil− né a slabé stránky. Odjakživa jsem byl pasován za „dobrého“ stratéga, ale krotkého až měkkého co se tak− tiky týče. Tato „hluboká úvaha“ se neustále opakovala. Avšak já jsem se vždycky spíše cítil taktikem a rychlé smírčí počínání bylo zapříčiněno hlavně leností, nebrání šachu vážně a nedůvěrou v sebe sama. Už nebude tajemství, když na sebe pro− zradím, že nemám zrovna netopýří sluch a díky tomu se stala nejedna komická situace.
— 13 —
Jednou jsem hrál na přeboru Opavy s Davi− dem Kubečkou. Měl jsem černé figury a obě− toval jsem pěšce, jak jinak než nekorektně, navíc v koncovce. Tu si soupeř napsal do partiáře rovnítko k poslednímu tahu. On si myslí, že je to rovná pozice, pomyslel jsem si. Ale to špatně hodnotí, nu což, to mi pozi− ci nezlepší. Za chvíli se zase objevilo na sou− peřově partiáři rovnítko. Teď už sice byla po− zice rovná, ale přesto mi bylo divné, proč si takhle značkuje zápis. Za pár tahů zase rov− nítko, ale to už mě dopálilo, neboť jsem stál značně lépe! Za chvíli jsem vyhrál a s při− hlouplým úsměvem jsem zjišťoval, že mi soupeř třikrát nabídl remízu, ovšem ani jed− nou dostatečně hlasitě. Aspoň se tak pro mě vyřešilo „tajemné rovnítko“, které od té do− by používám i já, když „pípnu“ o remízu.
V poslední době dosahuje tento zkušený velmistr výborných výsledků. Vyzvedněme dobrý výsledek v Pardubicích 2004, vítězství na silném turnaji v Havlíčkově Brodě 2004 a s jakou lehkostí tam hrál! Ostatně na vlastní kůži jsem to pocítil ne− jen já. Co nás ohromilo, byla obrovská zna− lost zahájení a plánů hry, a to všechno bez přípravy s počítačem. Zatímco já jsem cosi matně tušil, že ta věž přijde asi tam a možná druhá támhle, Jura mě přímo zasypal vědo− mostmi a partiemi o dané variantě. S úsmě− vem a se slovy: „Ať se mladej učí!“ No nutno dodat, že po té výuce jsem byl rád za rychlou remízu.
Jiří Lechtýnský Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
pořadí v ČR:
mezinárodní velmistr 2487 2487 25. 11. 1947 ŠO Slavie Turnov dlouholetý český a českosloven− ský reprezentant, dvojnásobný vítěz mezinárodního turnaje v Augsburku 2001 a 2003, vítěz polofinále ČR v Havlíčkově Brodě 2004 12
Jirkovou hlavní zbraní jsou ohromné zkušenosti, dobrý propočet a celkově velké znalosti. A je−li při partii dobře naladěn, hrát s ním bude pro každého těžké. Přece jen už není žádný mladík, takže uvidíme jak zvládne jedenáct těžkých partií, (ostatně to jsme zvědav na každého). Navíc nové časové tempo není právě doménou hráčů ze staré školy. Myslím, že i přes velké znalosti bude mít problémy hlavně v zahá− jení černými figurami.
— 14 —
Lukáš Klíma Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
mezinárodní mistr 2484 2484 4. 10. 1977 ŠK NH Ostrava vítěz mezinárodních turnajů Frýdek−Místek 2003, Karviná 2004, Olomouc 2004 a Orlová 2000, 2004 13
ale v tom nervózním boji zapomněl, kde stá− la! Nejdříve se podíval na soupeře (s výra− zem nevykřičeného zoufalství), ale ten úplně zpocený prožíval vlastní muka, pak se podí− val na početné diváky kolem stolu, ale ti jenom nechápavě zírali. Nakonec vyhrál vlastní zápas. Jednou rukou drží věž a druhou sleduje řádky partiáře. To jsem už nevydržel a přímo pukl smíchy. Ono i to jsou šachy… Lukáš udělal v poslední době velký kus práce, tipuji ho za černého koně turnaje. Při jeho výborném taktickém postřehu a propra− covaném zahájení bude velmi, velmi ne− bezpečný. Hlavně musí zažehnat svoji nej− větší slabinu a tou je zbrklost a časté sebe− uspokojení z lepší pozice.
Marek Vokáč Titul: ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy: Pořadí v ČR:
Lukáš je v „civilu“ velmi hodným, ba pří− mo až moc hodným člověkem, ale sotva usedne za šachovnici, mění se v nelítostného zabijáka. Jeho partie jsou krásné skvosty, plné neuvěřitelných obětí a masakrující tak− tiky. Kolikrát si mohu až hlavu ukroutit s ja− kou samozřejmostí Lukáš obětuje figury. Už mě několikrát dopálil, když jsem viděl něja− kou „jeho“ pozici, říkám si v duchu, to přece nejde, to nemůže obětovat, ale ono už je to dávno na šachovnici a Lukáš spokojeně pře− de jako velká kočka. Humorná situace se stala na turnaji v Par− dubicích, kdy Lukáš po šíleném průběhu stál v koncovce na výhru. Času už měli oba mi− nimum (soupeř byl silný mezinárodní mistr) a hráli tedy jenom na půl minuty, které se přidávají za tah. V jednom momentu zvedl Lukáš věž a chtěl někam zahrát, ale náhle uviděl, že je to chyba. Chtěl věž vrátit zpět,
mezinárodní velmistr 2476 2525 6. 12. 1958 ŠK Mahrla Praha český reprezentant, mistr ČR mužů 1999 14
Marka bych označil za velkého mága za šachovnicí. Jeho figurky mnohdy dělají ne− skutečné věci, že se mi zdá magie jako
— 15 —
jediné vysvětlení. Dobře si pamatuji na náš vzájemný zápas na šest partií v Krnově, kde mě několikrát zmrazil takovými údery, že bych je ani ve snu neuhádl. „Nečekaná takti− ka“, tak to Marek tenkrát vysvětloval a doporučil mi studovat partie Larsena a Korč− ného, tedy dvou hráčů proslulých nečekaný− mi obraty a takzvaně „tvrdou“ strategií. Díky obrovské fantazii a velkému citu pro dynamiku je Marek nebezpečný každému, obzvláště když mu slouží propočet. Zde ještě připomenu dvě partie, sehrané v extral− ize s velmistry Ftáčníkem a Hráčkem. V první partii hrál Marek hodně tahů bez věže a přesto vyhrál a v druhé přímo smetl našeho tehdy nejlepšího hráče! Byl jsem přímým účastníkem a nevěřil jsem vlastním očím, co Marek prováděl na šachovnici. Jenže v silné stránce se objevuje i ta nej− slabší a to sice, když Markovi propočet nejde. Sám to označil termínem „lenost myš− lení“ a to je pro jeho styl zhouba, protože pak pozice končí neodvratným strategickým krachem. Ať už tak, či onak, je vždy velkým zpes− třením každého turnaje. Jeho partie lákají hodně diváku a věřím, že nás Marek pře− kvapí obraty, plnými taktického ohně.
Stanislav Cífka ELO: Nejvyšší ELO: Narozen: Oddíl: Úspěchy:
Pořadí v ČR:
2292 2310 9. 11. 1987 Polabí Sokol Joly český juniorský reprezentant, mistr ČR juniorů a dorostenců 2004, třetí místo na MČR do 20. let a 2. místo na MČR do 18. let V Havlíčkově Brodě 2004, účastník MS juniorů 2004. 130
Juniorský šampión, který díky vítězství na MČR juniorů 2004 postoupil na přebor mužů. Netřeba říkat, že Standa to bude mít
hodně těžké, jediný je bez titulu a s nej− menším ELO hodnocením bude pro většinu zkušenějších hráčů lovnou zvěří. Avšak i z lovce se může stát kořist. Standa totiž na turnaji může pouze získat. Taková škola může jenom pomoci. Je zdro− jem nejenom velkých zkušeností, ale hlavně ohromné motivace. Sami jsme mohli vidět nakolik kvalitní vý− kon předvedl na postupovém turnaji v Ha− vlíčkově Brodě. Potrápil tam řadu favoritů a ukázal i na velkou vyspělost vlastní hry. Jeho hlavní zbraní je houževnatost spojená s velkou pílí za šachovnicí a absence strachu při boji se silnějšími soupeři. Dojem na mě udělala partie z Havlíčkova Brodu s velmis− trem Blatným, kterou Standa vyhrál ve vel− kém stylu. V tak silném turnaji ale budou spíše „ob− jevena“ slabší místa, hlavně pak nezkušenost a slabiny v zahájení. Otázkou zůstává, zda se Standa dokáže vypořádat s velkým psychic− kým tlakem, neboť hrát jedenáct partií s tak silnými hráči je ubíjející, obzvláště když se nedaří. Je třeba ukázat, že mládí vpřed není pouze hloupá fráze!
— 16 —
DEN PRVNÍ 31. ledna 2005
Ze zasněžené Ostravy jsme vyrazili již o den dříve. Do Karlových Varů, města klidu, pohody a odpočinku, jsme dorazili téhož dne odpoledne. Nedýchla na nás však lázeňská atmosféra, ale fujavice a nejhorší vánice, jakou jsem tuto zimu zažil. Vypadalo to, jako by nás město nevidělo rádo. Než jsme se dostali k hotelu, vypadali jsem jako dva sněžní muži, co něko− mu cestou zabavili batohy a notebook. Mimochodem, měli jsme také mokré nohavice skoro až ke kolenům, protože Robert vymyslel zkratku přes hotelový pozemek, která byla, jak se na zkratky sluší, delší, zato namáhavější. Na recepci nás vybavili čipovými kartami místo klíčů a my jsme vyrazili na prohlídku pokojů. První problém nastal hned ve výtahu. Pěkně si jedeme naho− ru, když výtah najednou zastaví a nic. Nejistě se na sebe koukáme, mačkáme různé knoflíky, když v tom se za námi ozve hlas: „Will you come out?“ Úplně jsme nadskočili! Tomu zákeřnému výtahu se otevřela zadní stěna! Musím ale přiznat, že jinak byl pro nás zdejší výtah zdrojem zábavy. Vždy po nastoupení jsme uzavírali sázky, která že strana se tentokrát po zastavení otevře a ve kterém patře skončíme. Došli jsme k pokojům a asi po pěti minutách jsme se také dostali dovnitř (chtělo to najít správný grif s kartou a klikou od dveří). Pěkně si hodíme věci na podlahu, chceme rozsvítit a zase nic. No to je super, takový hotel a nevymění žárovku, myslíme si. Už jsem se chystal, že půjdu na recepci pro pomoc a najed− nou světlo. Zde musím Roberta pochválit, protože našel místo na stěně, kam se karta musela zastrčit a vše pak fungovalo. Abychom se odreagovali od všech vymožeností, vrhli jsme se na domácí zá− soby potravin a hotelový minibar a ani se nám moc nechtělo odcházet na loso− vání turnaje. Ale bylo to nutné, takže také za naší účasti byl turnaj rozlosován. Los Titul Jméno
ELO
1
×
1.
VM
Petr Hába
2525
2.
VM
Zbyněk Hráček
2600
3.
VM
Marek Vokáč
2476
4.
VM
Jiří Lechtýnský
2487
5.
IM
Robert Cvek
2499
6.
VM
Vlastimil Jansa
2515
7.
VM
Vlastimil Babula
2566
8.
VM
David Navara
2644
9.
VM
Jiří Štoček
2586
10.
IM
Lukáš Klíma
2484
Stanislav Cífka
2292
Miloš Jírovský
2499
11. 12.
VM
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12
× × × × × × × × × × × — 19 —
DEN DRUHÝ 1. února 2005
Hned druhý den po příjezdu Robert objevil své úhlavní nepřátele. Kupodivu se nejednalo o někoho z účastníků turnaje, ale o hotelový personál, který mu ztrpčoval život téměř na každém kroku. Nepřátele pak dělil do dvou skupin. Na pokojské (na ty nakonec vyzrál) a obsluhu v hotelové restauraci (se kterou nic nesvedl až do konce). Pokojské mu s neúprosnou pravidelností uklízely jeho pečlivě udržovaný nepořádek a Robert se pak nemohl v pokoji vyznat a nic najít. Komický byl důvod, proč neměl rád obsluhu restaurace – odnášeli mu totiž jeho odpadky. Většinou se to stávalo při snídaních. Robert si vždy donesl talířek navíc a na něj pak odkládal zbytky od snídaně. V momentě, kdy si odskočil pro pití, přišel číšník a talířek se zbytky logicky odnesl a on si musel jít pro nový. V dalších dnech už jeho odpadková paranoia dosáhla takového stadia, že byl ochoten se za svůj talíř dokonce i bít. Chránil ho svým tělem a když už musel od stolu ode− jít, tak většinou někomu předal obranné úkoly…
LÁZEŇSKÉ HOVORY s hlavním rozhodčím Ottou Gutdeutschem Jak dlouho už děláš rozhodčího? Už to pomalu bude patnáct let, co roz− hoduji turnaje. Většinou dělám rozhodčího zde v České republice nebo doma v Ra− kousku.
Nedělali ti světové hvězdy problémy? Celkově to bylo v pořádku. Jenom Kas− parov, když prohrál s Ivanchukem, byl dost navztekaný a dělal v zákulisí randál, ale jinak se nic hrozného nepřihodilo.
Jak se ti líbí v Karlových Varech a vůbec v České republice? Tady je krásné prostředí. Turnaj má pěk− nou atmosféru a je to zde velice repre− zentativní. V České republice se mi velmi líbí. Mám to z Rakouska blízko a rád tady jezdím.
A co tady, žádné nezvladatelné živly? Ale kdepak. Tady se sešla korektní spo− lečnost. Hrají se velice bojovné šachy, a to se mi líbí.
Který nejsilnější turnaj jsi rozhodoval? Tak to byl určitě Eurotel Trophy v Praze. Tam se sešla absolutní světová špička a byl to velký zážitek.
Vím, že sám hraješ šachy, kolik jsi měl nejvyšší ELO? Já jsem to nakonec dotáhl na 2295. Děkuji za rozhovor a pojďme na partie.
— 23 —
1. kolo Od 15. hodiny začalo turnajové klání a začalo opravdu zostra. Hrály se bo− jovné partie a polovina skočila rezultativně. Za největší překvapení prvního kola lze považovat remízu bílými hrajícího Zbyňka Hráčka s juniorským šampionem Stanislavem Cífkou. Pěkný vstup černého do turnaje. Petr Hába – Miloš Jírovský (komentář im Robert Cvek) 1. d4 e6 Miloš chce hrát Francouzskou! U něho téměř nevídaná věc. 2. e4 d5 3. e5 To se dalo čekat, neboť Petr hrává vý− hradně tento sytém, který má velmi dobře propracovaný. Miloš má zřejmě něco za lubem, když soupeře láká do Francouzské. 3. … c5 hc6 4. c3 hf3 bd7 5. hge7 6. a3 7. b4 cxd4 hf5 8. cxd4 bb2 rc8!? 9. A je to tady! Tah sice není novinkou, ale mezi silnými hráči se prakticky ještě ne− vyskytl. Známé jsou tahy 9. … qb6, 9. … be7 a ještě zajímavý nápad M. Gureviče 9. … b5!? bd3 10. Za úvahu stálo 10. hbd2 qb6 10. … 11. bxf5 exf5 Na první pohled vypadá pozice černého hodně děravě, ale je to pouze zdání. Černý má sice pěšcové slabiny, ale bílý jich nemůže využít. Navíc černý získal pole e6 pro svého střelce. be6 12. 0–0 hc3 be7 13.
Někdy dokonce může černý „přepad− nout“ bílého tahem g5!? Atd. ha4 qd8 14. hc5 15. b6 Miloš nabídl remízu a šel se procházet po sále. Když jsem se ho zeptal, jak si vlastně stojí, tak otázka vyšuměla do ztracena, protože v té chvíli Petr zasta− voval hodiny. 1/2 : 1/2
Vlastimil Jansa – Vlastimil Babula (komentář im Robert Cvek) 1. e4 c5 hf3 hc6 2. 3. d4 cxd4 hxd4 hf6 4. hc3 5. e5 Vypadá to na další teoretickou bitvu. Nad Svešnikovovou variantou strávili oba vel− mistři ve své praxi nejednu hodinu. hdb5 6. d6 bg5 7. a6 ha3 8. b5 bxf6 9. Druhé hlavní rozvětvení varianty se ob− jevuje po 9. hd5. 9. … gxf6 hd5 10. f5 bg7 11. c3 bxf5 12. exf5 hc2 13. 0–0 hce3 be6 14. bd3 15. f5 ra7 16. 0–0
— 24 —
Černý odbočuje od partie Jansa–Babula Extraliga 2001. V ní Babula pokračoval 16. … e4 a odešel poražen. he7 17. a4 hxe7+ rxe7 18. 19. axb5 axb5 bc2! 20. Stále hráno v rychlém tempu. 20. bc2 je rozhodně lepší než 20. bxb5, kde po 20. … d5 bílý nic nezíská. kh8! 20. … Také černý reaguje správně. Zajímavý je tah 20. … d5, který se jednu dobu vý− hradně používal. Později se zjistilo, že ale slibuje černému trochu horší pozici. 20. … d5, 21. bb3! (po 21. qh5? qe8! stojí lépe černý) 21. … f4, 22. hxd5 rd7, 23. hb4 rxd1, 24. bxe6+ kh8, 25. raxd1 s trochu lepší pozicí pro bílého. Tento postup měl premiéru v partii Topalov – Leko (2000). Je zají− mavé, že v této pozici skončila partie Anand – Kramnik remízou. (Dortmund 2003) hd5 21. Po 21. bb3?! f4! má problémy pouze bílý. ref7 21. … re1 22. Někde zde ustala rychlá hra obou sou− peřů. qg5! 22. …
Téměř po hodinovém přemýšlení našel černý tento výborný tah, který oba sou−
peři po partii chválili. Na první pohled se zdá, že černý vzdaluje dámu od slabých pěšců b5 a d6, ale právě pasivní krytí těchto pěšců by vedlo k záhubě. Černý správně hledá dynamickou protihru a nemíní se pouze bránit. ra6! 23. Bílý přijímá výzvu a pozice dostává vel− mi ostrý charakter. Čím dál častěji jsem od vedlejšího stolu pokukoval a sledo− val, co že se to děje. Cítil jsem ve vzdu− chu blížící se střet. 23. … f4 Smysl tahu qg5. Černý musí jít vpřed, jinak by byl zahuben. rxd6 bh3 24. qf3! 25. První past zaklapla naprázdno. 25. be4? bxg2! 26. bxg2 f3, 27. he3 rf4! a bílý by měl velké problémy. bg4 25. … qd3 bf5 26. Když jsem se díval na tuto pozici, na− padlo mě tahem 27. re4 obětovat kva− litu. Na první pohled oběť vypadá zají− mavě, ale po 27. … ra7! touha ji obha− jovat poněkud vyprchává. qd2 rg8! 27. Hrát takové pozice je vždy velmi ob− tížné. Nad černým visí neustálá hrozba, že jeho útok nevyjde, a bude stát bez pěšce na prohru. Nyní černý hrozí tahem 28. … bf8 získat materiál. Bílý se musí mít na pozoru. bxf5 28. Bílý opět prohlédl jednu z pastí v pozici. Po 28. g3? přijde 28. … bf8 a bílý má náhle problémy. 29. ra6 (29. bxf5 bxd6 je úplně špatné) 29. … bc8! A je náhle zle. Černí střelci ústupem vybojo− vali vítězství. Nebývalá podívaná! 30. raa1 fxg3! 31. qxg5 gxf2+ a černý vy− hraje. qxf5! 28. …
— 25 —
Mně se zdálo lepší braní věží, ale černý sleduje zajímavou ideu. Přesune věže na „g“ sloupec a dáma pak na f5 stojí velmi dobře. 29. f3! Správně zamezuje postupu černých pěš− ců. bf8 29. … rc6 30. Teď už měli oba hráči pouze pár minut do konce partie. Precizní postup, ve slo− žité pozici, stál oba soupeře hodně času. Přesnější bylo 30. ra6, ale bílý chtěl mít asi pod kontrolou pole c5. rfg7 30. …
rg6! 31. … hxg8 rxc6 32. Na mé šachovnici mě přesnými tahy masakroval David Navara, tak jsem se šel na chvíli „pobavit“ pohledem na jiné partie. Právě jako první mě upoutala tato pozice a vrtalo mi hlavou, jak se mohl jezdec dostat až na g8. qd5 re6? 33. Další z chyb pramenících z časové tísně. K výhře černého vedlo 33 … rc5! 34. hh6 (34. qa2 qg6, i 34. qd2 kxg8) 34 … qg6, 35. qd2 qxh6. qxb5 kxg8 34. qd5! 35.
hf6? 31. Není se čemu divit, že bílý chybuje. V ta− kových složitých pozicích není v lid− ských silách hrát naprosto přesně, navíc v půlminutovém tempu. V těchto fázích partie už nezáleží tolik na herní síle, jako spíše na rychlé ruce, dobrém postřehu a samozřejmě kopci štěstí. Jinou možností bylo 31. rc7? Tento tah vede do pekla, i když na první pohled vypadá docela dobře 31 … rxg2+, 32. qxg2 rxg2+, 33. kxg2 bd6! 34. rc6 qc2+, 35. kh3 qf2 s výhrou čer− ného. K remíze vedlo 31. kh1! rxg2, 32. qxg2 rxg2, 33. kxg2 qd7! 34. rf6 qxd5 (34 … bg7, 35. rb6 vede ke stejné pozici), 35. rxf8+ kg7, 36. re8!
Černý má stále o figuru více, ale bílý má za ní dva pěšce a aktivnější figury. Bílý již má dobrou kompenzaci. kg7 35. … rd6 36. b4 Černý raději přechází do remízové kon− covky. qxe5+ qxe5 37. rxe5 rd1+ 38. 38 … rc6, 39. re4 rxc3, 40. rxf4 rb3 je remíza. Černý nemá dostatek materiálu a navíc má špatného střelce. kf2 rc1 39. re4 rc2+ 40. kf1 bd6 41. re6 bf8 42. re4 bd6 43. 1/2 : 1/2 Velmi zajímavá partie i s teoretickým přínosem.
— 26 —
Zbyněk Hráček – Stanislav Cífka (komentář im Robert Cvek) 1. d4 Překvapení již od prvního tahu. Zbyněk převážně hrává e4. Když už občas sáhne po tahu 1. d4, tak to je pak třeba zbystřit a hrát rozhodně jiné varianty než oby− čejně. 1. … e6 Standa hrává na e4 Francouzskou. Dává Zbyňkovi šanci se „umoudřit“. 2. c4 Kdepak! hf6 2. … hf3 3. b6 ba6(!) 4. g3 Standa hrává výhradně dámskou indic− kou (bb7, be7). Je jasné, že Zbyněk byl na tuto eventualitu výborně připraven. Černý rozumně odbočuje a proto si za− slouží tah 4. … ba6 vykřičník. 5. b3 d5!? Nevím na kolik variantu Standa uměl a nakolik improvizoval. Zbyněk podobné struktury ovládá perfektně, protože je hrává černými. Ovšem nevím, zda se ve své v praxi setkal právě s touto pozicí, obyčejně černými hraje dámskou indic− kou jinak. 6. cxd5 Ostřejší pozice vznikají po 6. bg2. bb4+ 6. … Tah Yudasina, hlavní varianta je 6. … exd5. bd2 bxd2+ 7. qxd2 8. exd5 Yudasin bral na d5 jezdcem, ale ani tam černý nedosáhne plného vyrovnání. Např. Beljavskij použil zajímavou ideu: 8. … hxd5, 9. e4!? bxf1, 10. kxf1 hf6, 11. hc3 s kg2 a bílý stojí o něco lépe, podle partie Beljavskij – Rechlis 2001. qe3+! 9.
Právě kvůli tomuto nepříjemnému šachu bere černý na d5 jezdcem. Nyní musí jít do horší a hlavně bezperspektivní kon− covky. qe7 9. … qxe7+ kxe7 10. hc3 11. c5?!
Černý příliš pospíchá s protihrou, lepší je 11. … hbd7, 12. bh3! hf8, 13. 0–0 he6, 14. rfd1 a bílý stojí trochu lépe, Timman – Short 1985. 12. 0–0–0! Velmi silný tah. Bílý přivádí s tempem na „d“ sloupec věž a černý má teď problém se slabým pěšcem d5. Navíc král na e7 může být terčem různých šachů. 12. … cxd4!? Nepřehlédl něco bílý? Vždyť na braní jezdcem na d4 přijde rc8 s ideou rxc3+, he4+ a hxf2? Navíc Zbyněk nyní vypadal trochu neklidně. Pasivní krytí 12. … bb7 vede do horší pozice bez protihry. 13. bg2 s jasně lepší hrou bílého. rxd4! 13. Toto prozaické braní je nejsilnější. Ku− podivu šlo i 13. hxd4 rc8, 14. kb2 (14. hf5+ kf8 a problémy má pouze bílý), 14. … rxc3! 15. kxc3 he4+, 16. kb2 hxf2, 17. bg2 hxd1+, 18. rxd1 a ani zde černý ještě nevyrovnal. Všech− ny figurky, v čele s králem, mu stojí vel− mi nešťastně. hc6!? 13. …
— 27 —
Černý docela šikovně obětuje pěšce a hru pěkně přiostří. Opět je 13. … bb7?! příliš pasivní. Bílý postaví věže „d“ sloupec, střelce na g2 či h3 a časem získá pěšce d5. Nejsilněji vypadá 13. … rc8!, protože má černý v zásobě pozoruhodný tak− tický trik 14. kb2 rxc3! Hodně neče− kaný úder. Na první pohled toto vypadá zase na nějakou „fritzovinu“, ale pozor! Podobné údery by měl silný hráč vidět. Vznikající varianta 15. kxc3 hc6, 16. rh4 he4+, 17. kb2 hxf2, 18. rg1 je sice výhodnější bílému, ale pozice je velmi náročná a navíc mnohem přízni− vější než tomu bude v partii. Musíme si uvědomit, že novým tempem se mění i hodnocení určitých pozic. hxd5+ hxd5 14. rxd5 15. Bílý získal čistého pěšce. Nemá ale ještě vyhráno, kvůli svému mírně zanedbané− mu vývinu. hb4?! 15. … Toto je nepřesnost, která vede pouze ke ztrátě času. Lepší bylo 15. … rhd8, 16. rxd8 rxd8, 17.bg2 kf6 (nejde bxe2 pro re1), 18. re1 bílý zde má pěšce více, ale uplatnění nebude ještě zdaleka snadné. rd4! 16. Možná tento tah Standa nedocenil. rhc8+ 16. … kb1 hc6 17. 17 … hc2, 18. rd2 nikam nevede.
rd2? 18. Co Zbyněk přehlédl? Vím, že už neměl moc času, tak možná intuitivně „sáhl“ po opatrnějším pokračování. Přitom po 18. re4+ kf8, 19. bh3 (19.bg2 je možné také) 19 … rd8, 20. rc1 stojí bílý na výhru. Má o pěšce více a aktiv− nější figury. rd8! 18. … Velmi silný tah. Černý chce vyměnit obrannou věž bílého a rychle zinkasovat pěšce zpět. bg2 19. 19. rxd8 rxd8, 20. bg2 bxe2, 21. re1 rd1+ vede k remíze. rxd2 19. … hxd2 rd8 20. hc4 21. Jako příliš riskantní se jeví 21. kc1. bxc4 21. … 22. bxc4 S nabídkou remízy, kterou Standa ihned přijal. Zbyněk měl horší čas a navíc ne− chtěl pokoušet osud vzhledem k varian− tě 22 … he5, 23. bd5 b5!. Skvělý vstup černého do turnaje. 1/2 : 1/2
Jiří Lechtýnský – Jiří Štoček (komentář vm Jiří Štoček) hf6 1. d4 hf3 2. g6 bg7 3. c4 hc3 4. d5 Byl jsem přesvědčen, že soupeř zahájí partii tahem 1. hf3. Jako odvetné pře− kvapeni jsem zvolil Grünfeldovu obranu – zahájení, které jsem ve své praxi do− sud použil jen jednou. Spoléhal jsem se na zkušenosti získané v tomto zahájení při hře bílými. bf4 5. 0–0 rc1 6. dxc4 7. e4
— 28 —
Zdánlivě slibný postup. Inspirován člán− kem velmistra Ftáčníka v Šachinfu 2000/4−7, jsem se pustil do analýzy. Rychle jsem si vytvořil dojem, že bílý nemá ani spolehlivou cestu k vyrovnáni. Tato partie mi poskytla nečekanou příle− žitost potvrdit si své závěry při hře za druhou stranu. bg4 7. … bxc4 hh5 8. be3 bxf3 9. 10. gxf3 e5 Po f3−f4 by bílý ovšem stál jasně lépe. qh4!? 11. dxe5
Hlavní teoretické pokračování 11. … bxe5 aspirující na o něco horší koncov− ku je zbytečně skromné. qd2 12. Zahráno po dlouhém přemýšleni. Můj „tehdejší“ rozbor se soustředil výhradně na 12. e6 fxe6, 13. bxe6+ kh8, 14. qd5 s upevněním materiální převahy a hrozbou chytit dámu. Ukázalo se však, že v postavení černého jsou skryty ohromné dynamické možnosti: 14. … rxf3, 15. hd1 (15. qg5 rxe3+! 16. qxe3 hc6 dostatečnou kompenzaci má černý i po 15. 0–0 rxe3, 16. fxe3 [16. q xb7 b e5, 17. q c8+ k g7, 18. qg8+ kh6, 19. qf8+ hg7] 16. … hc6), 15. … rxe3+! 16. hxe3 hc6 a navzdory převaze kvality stoji bílý vel− mi špatně. Především kvůli nejistému
postaveni krále. I v naší partii budou podstatné strategické motivy: výměna věže za černopolného střelce, přenesení hry na černá pole a tím pádem do znač− né míry vyřazení zbývajícího bílého střelce ze hry. hc6 12. … Zamyslet jsem se musel i já, bylo třeba obecné dojmy podložit variantami. 13. f4 13. e6 he5, 14. exf7+ kh8, s inicia− tivou. rad8 13 … hd5 14. 14. bd5 g5! hxe5! 14. …
Útok na nedostatečně podpořené pěš− cové centrum je v duchu zvoleného za− hájeni! 15. fxe5 c6 bd3 16. Po 16. qd4 jednoduše rfe8. 16. … cxd5 bg5 qg4 17. bxd8 rxd8 18. Ve svých propočtech jsem toto posta− vení hodnotil jako strategicky vyhrané, navzdory deficitu kvality. Pocit euforie ze zajímavé hrané partie však občas v pozdější fázi plodí nepřesnosti... 19. f3! …zvláště, když soupeř bojuje jako lev. Bílý vrací pěšce, aby naladil souhru figur.
— 29 —
qxf3 19. … rf1 qh3 20. qg5 re8 21. be2 22. Tah, který jsem trochu nedocenil. Na− štěstí se ukazuje, že bílý král je přece jen podstatně slabší než jeho kolega. bxe5! 22. … bxh5 bxb2 23. be2 24. Nic lepšího bílý neměl. Na 24. rxf7 je nejjednodušší 24 … bc3+. bxc1 24. … qxc1 qxh2 25. Teď už by „stačilo“ vyměnit dámy, bílý se ale brání velmi vynalézavě. bd3! qxa2 26. qc7 qa1+ 27. kd2 qb2+ 28. kd1 rf8 29. qb3+ 30. exd5 ke2 re8+? 31. Nebylo námitek proti 31. … qxd5. Im− pulsivní tah v partii je produktem časové tísně. A to měli hráči na přeboru na par− tii naštěstí o 30 minut více, než např. na Olympiádě, což přece jen umožnilo hrát ucelenější partie. kd2 qxd5 32. rxf7 33.
To mě nepřekvapilo, ale podcenil jsem technické problémy ve vzniklé kon− covce. qxf7 33. … bc4 re6 34. qc8+ kg7 35. bxe6 qf4+ 36. ke2 qe4+ 37. kd2 kf6 38. bc4 qd4+ 39. bd3 qb4+ 40. ke2 qe7+ 41. Šachováním černý shromažďuje půlmi− nuty, aby mohl sestavit nějaký plán dal− šího postupu. Soupeř mu však naštěstí, také v časové tísni, pomohl. kf3?! kg7 42. bc4? qf8+ 43. qxf8 kxf8 44. černý stojí na výhru, udržení všech pěš− ců je nad síly střelce. kf4 45. a5 bb5 ke7 46. ke5 47. h5 bd3 48. g5 be2 49. h4 bg4 50. a4 kd4 kd6 51. 0:1
— 30 —
LÁZEŇSKÉ HOVORY s Jiřím Lechtýnským Jak bys porovnal šachy nyní a kdysi, řekněme před dvaceti, třiceti lety? Šachy se změnily, a jak řekl Vaganian, nepochybně k horšímu. Bylo běžné, že hráči typu Korčnoj, Geller, Smejkal, pře− mýšleli nad tahem třeba hodinu a půl. Ty partie pak měly řád a úroveň. A co dnes− ka, musíš zavřít oči a rychle tam něco plác− nout, je to jako rapid šach. Šachy tím tro− chu ztratily své kouzlo, pamatuji si, že jsem měl jednou přerušenou partii s Ull− mannem. Byla to složitá pozice a já ji celou noc analyzoval. Ve dvě ráno se mi zdálo, že stojím na prohru, ve tři to bylo skoro vyhrané, no a dohrávka trvala čtyři tahy a skončila remízou. Toto dnešní šachisté nezažijí a to je trošku škoda. Kdysi byl o šachy větší zájem, když se hrálo o mistra světa, tak toho byly plné noviny a televize. Myslím si, že dnešní odliv zájmu o šachy je způsoben také absencí osobností. Dříve se hodně chodilo na osobnosti, takový Ke− res, Tal, Ivkov a další, to byli nejen velice silní šachisté, ale také charismatické a in− teligentní osobnosti. Dnes je to trochu jiné a můžou si za to šachisté sami. Například, když se Chalifman stal MS, tak potom ten samý rok souhlasil s tím, že bude hrát ně− meckou bundesligu až na třetí desce. Hrál za Van Welym a Lutzem. Vždyť je to k smí− chu. Sám mistr světa na svůj titul takhle doslova plivne. Robert Fischer kraloval šachovému světu počátkem sedmdesátých let. Ty jsi tu dobu sám zažil jako aktivní šachista. Proč měl tenkrát Fischer takovou převahu? Fischer byl neuvěřitelně talentovaný a hlavně pracovitý šachista. Podle mne to byl největší šachista všech dob. Až po jeho
odchodu si šachisté uvědomili, kolik toho pro šachy vydobyl. Odmítal hrát za směš− né startovné a v nevhodných prostorách. Bylo velkou tragedií pro šachy, že ukončil kariéru a nehrál zápas s Karpovem v roce 1975. Myslím si, že by tenkrát Fischer bez větších problémů zvítězil. Proč si myslíš, že tenkrát nenastoupil? To je zajímavá otázka. Já mám doma knihu od Tajmanova a sám jsem s ním osobně na toto téma hovořil. Kniha po− pisuje Tajmanovův zápas s Fischerem, okolnosti a vůbec osobnost Fischera. Taj− manov si myslí, že Fischer se dostal do psychického stresu. Měl takovou utkvělou představu, že jako mistr světa již nesmí prohrát, že dokonce nesmí provést chybný tah. Tyto problémy ho oddálily od šachu a pravděpodobně byly také příčinnou konce jeho kariéry. Zajímavé byly také okolnosti a důsledky prohry Tajmanova s Fischerem 0 : 6. Tajmanov byl vždy optimistou. Také před zápasem byl optimisticky naladěn a myslel si, že má dobré šance. V tomto duchu se i vyjadřoval na oficiálních mís− tech. Před zápasem dostal vše oč požádal, včetně trenérů a financí. Pak přišel zápas a Tajmanov strašně prohrál. Už při návratu do Ruska začaly na hranicích problémy. Ni− kdy dříve nebyl kontrolován a nyní ho pro− šacovali od hlavy až k patě a našli knihu Solženicina a valuty. Žena ho udala, že se nechoval jako správný sovětský občan a rozvedla se sním. Byl vyhozen z národního mužstva. Odebrali mu finance a trenéry a vše nasvědčovalo tomu, že skončí někde na Sibiři. Sám Tajmanov přiznával, že ho optimismus pomalu opouštěl. Jeho zá− chranou se stal paradoxně Fischer sám. Fischer za necelé tři měsíce po zápase
— 31 —
s Tajmanovem porazil Larsena také 6 : 0. I sovětská mašinérie pochopila, že když takto prohrál Larsen (tehdy považovaný za nejúspěšnějšího turnajového hráče na svě− tě), Tajmanov nemohl výsledek nijak vý− razněji ovlivnit. Později mu bylo dovoleno vrátit se do národního mužstva a mohl dále hrát šachy. Jak a kdy se ti podařilo uhrát titul velmistra? První normu jsem uhrál v Rusku 1978 ve Vilniusu, druhou pak v Halle 1981 ve 34 letech. Titul velmistra mi byl udělen v roce 1982, to mi bylo 35 let. Dříve to bylo s uhráváním mezinárodních titulů velice těžké. Turnaje prakticky nebyly žádné a když nějaký byl, tak byl problém vůbec se na něj dostat. Ve Vilniusu se stala taková zajímavá věc. V turnaji hrál také exmistr světa Tigran Petrosian. Mně před posled− ním dvojkolem zbývalo uhrát na normu GM jeden bod ze dvou. Měl jsem bílé s Piešinou a černé s Mikenasem. Večer před předposledním kolem za mnou přišla Petrosianova žena a pozvala mě k nim na návštěvu. Když jsem tam přišel, tak se ukázalo, že mě Tigran chce na partii s Pie− šinou připravit. Přestože jsem byl pro něho úplně cizí člověk, tak mi tu normu velmis− tra přál a chtěl mi trochu pomoci. Ukázal mi svoji partii se Smyslovem, nějakou dámskou indickou, a řekl mi, že to Piešina bude určitě tak nějak hrát, a že tam mám jistou remízu. Byl to velice příjemný večer. Já jsem nakonec Tigranových rad ne− využil, zahrál jsem nějakou sicilku a pro− hrál jsem. V posledním kole jsem tedy musel čer− nými s Mikenasem vyhrát. To se mi na− konec podařilo, ale také se to neobešlo bez zajímavosti. Denně se hrálo před ná− vštěvou zhruba tisícovky lidí. Prostě byl plný sál a docela bouřlivá atmosféra. Já jsem stál s Mikenasem na výhru, ale ten
raději zapečetil a vzdal se až druhý den, kdy už skončil turnaj a byl prázdný sál. V roce 1980 jsi sehrál památnou partii s Kasparovem v Baku. Jaký tenkrát na tebe dělal Kasparov dojem a jak turnaj probíhal? Kasparov hrál v té době nádherné útoč− né šachy. Každému doporučuji, ať si vy− hledá jeho partie z Baku 1980 a přehraje si je. Je to prostě paráda. Navíc to tehdy byl milý, sympatický sedmnáctiletý kluk, kte− rému jsi mohl jenom fandit. V Baku byla fantastická atmosféra, denně chodilo více než dva tisíce diváků. Kasparov byl do− mácí a jeho partie probíhaly většinou ná− sledovně. Bílými h4, g4, h5, g5 a mat a černými h5, g5, h4, g4 a mat. Lidé na− prosto šíleli, vždy když udělal takový tah, tak začali tleskat a pískat, a když se soupeř vzdal, tak to vypadalo, že zboří sál. Po− řadatelé je nebyli absolutně schopni uklid− nit. Já jsem s ním hrál ke konci turnaje a říkal jsem si, že když mu dám iniciativu, tak to bude můj konec. Obětoval jsem kvalitu a donutil jsem ho, aby se bránil. Kasparov byl v té době trochu jednostran− ně zaměřený jen na útok, tak mu to neby− lo moc po chuti. Dokonce mi šest tahů před koncem nabídl remízu, kterou jsem odmítl. Nakonec partie skončila remízou. Jaký máš názor na práci s mládeží v ČR? Myslím si, že dnešní mládež má mno− hem více příležitostí, než jsem měli my. Je daleko více turnajů a mají možnosti, které by měli využít. Přesto nemáme na mezinárodní scéně takové úspěchy, na které jsme byli zvyklí. Mám pocit, že je to trochu systémem práce s mládeží. Podí− vejme se někam, kde to funguje. Nemu− síme chodit daleko. V sousedním Polsku mají nyní nebývalé úspěchy. V podstatě není ME, nebo MS mládeže, ze kterých by
— 32 —
se Poláci vraceli bez medailí. Tam funguje totiž takový systém, že v podstatě skoro každý velmistr nebo mezinárodní mistr, pokud má zájem, dostane od svazu dota− ce a svěřence, které trénuje. Je to obou− stranně výhodný obchod. Velmistr si něco přivydělá a dítě získá cenné poznatky, kte− ré urychlí jeho šachový vývoj. Proč má nyní česká reprezentace menší úspěchy na šachových olympiádách? Je to dáno tím, že se výrazně zvýšil po− čet zemí a tím i konkurence. Dříve, když mužstvo hrálo dobře, tak narazilo na Rusko jednou v celé soutěži. Dnes s nimi hrajete
Marek Vokáč – Lukáš Klíma (komentář im Lukáš Klíma) 1. g3 Nepříjemné překvapení! Marek tento tah používá dost často a velmi úspěšně – soupeř nikdy neví, co na desce vznik− ne a jaké se nakonec bude hrát zahájení. 1. … g6 bg2 bg7 2. 3. d4 d6 hf3 hf6 4. 5. 0–0 0–0 hc6 6. b3 bb2 7. e5 Tento standardní způsob uvolnění, proti dvojdomku, používám téměř vždy, ale mám takový pocit, že se mi ještě nikdy nepodařilo úplně vyrovnat hry. hd7 8. dxe5 hc3 9. Přirozenější se zdá 9. c4 hdxe5, 10. hxe5 hxe5, 11. hc3 a bílý stojí o tro− chu lépe. hdxe5 9. …
pětkrát, šestkrát. Je tam Rusko, Ukrajina, Arménie, Bělorusko, Gruzie, Litva atd. Ruští hráči jsou také v družstvech Izraele, USA a Německa, a to jsem určitě ještě některé zapomněl. Důležitý je také prvek náhody a losování. V podstatě vše roz− hodne poslední kolo. Když dostaneš slab− šího soupeře a vyhraješ třeba 3,5 : 0,5, tak můžeš vyskočit až do desítky a naopak. Jaké máš zde na turnaji ambice a kdo má největší šanci vyhrát? U sebe zásadně netipuji a celkově asi Navara nebo Štoček. Na první místo bude potřeba osm bodů.
hxe5 hxe5 10. qd2 11. c6?! Myslím si, že tento tah a plán s ním spo− jený nebude úplně přesný. Bílý vyvine na centrum silný tlak a získá velkou vý− hodu. Měl jsem asi pokračovat trochu opatrněji 11. … re8 a vyčkat, co se bu− de dít. rad1 12. d5 qc1 13. Tady je první sporný moment. Bílý mohl po 13. e4 bg4, 14. f3 hc4, 15. bxc4 qb6+, 16. qf2 qxb2, 17. fxg4 bxc3, 18. exd5 získat pěšce a zřejmě by stál o dost lépe. Někdy se může bílý střelec usídlit na d5 a trochu provětrat černého krále přes f7. Markovi se zřejmě nechtě− lo tak brzy forsírovat hru do nestejných střelců. qa5 13. … qa1 14. f6 Snad jediná možnost jak pokračovat v boji. Hrozby bílého na diagonále jsou tak nepříjemné, že musím udělat takový nevzhledný tah.
— 33 —
bg4 15. e4 be6 16. f3 17. exd5 cxd5 he2 18. Druhý moment, kde mohl bílý získat vý− hodu. Po 18. f4 qc5+, 19. kh1 hg4, 20. hxd5 hf2+, 21. rxf2 qxf2, 22. hc7 stojí bílý o hodně lépe. Mám ale pocit, že jsme ani jeden vážně o tahu 18. f4 neuvažovali. Při partii se nechce příliš oslabovat krále, zvlášť když ten čas ubývá až moc rychle. rfe8 18. … kh1 bf7 19. hd4 rac8 20. bh3 rc7 21. 22. a4! Sice zcela přirozený, přesto však silný a nepříjemný tah. Pěšec na a2 by mohl časem viset, navíc bílý tímto tahem zís− kal doplňkové možnosti typu hb5 nebo ba3. 22. … a6 rfe1 23. U partie jsem se hlavně zabýval tahem 23. f4 a myslel jsem si, že bych měl mít za kvalitu docela dobrou kompenzaci. Možnosti pozice dokazuje tato nevynu− cená varianta končící věčným šachem 23. f4 hc6, 24. hxc6 rxc6, 25. bd7 rxc2, 26. bxe8 d4!?, 27. bxf7+ kxf7, 28. kg1 qh5, 29. rf2 rxf2, 30. kxf2 qxh2+, 31. kf1 qh1+, 32. ke2 qe4+, 33. kd2 qe3+, 34. kc2
qe2+, 35. kc1 d3, 36. qb1 qe3+, 37. rd2 qe1+. 23. … h5! Silný tah, kterým získávám pole g4 pro svého koně, od této chvíle již není tah f4 takovou hrozbou. re2 24. Tady jsem se těšil, že bych se mohl do− stat do pozice po 24. f4 hg4, 25. rxe8+ bxe8, 26. bxg4 hxg4, 27. he6 rxc2, 28. hxg7 d4!!, kde se ote− vře diagonála h1 – a8 a černé figury při− praví bílého krále o hlavu. Marek však ukázal absolutní nezájem o má přání a tak jsem, mírně zklamán, musel pokra− čovat jinak. bf8 24. … hg4 25. f4 bxg4 26. hxg4
rxe8 bxe8 27. re1 bf7 28. re2 re7 29. qd1! 30. Bílý aktivizuje dámu, která na a1 už ztra− tila význam, a pomalu se plíží k černému králi. Bylo mi jasné, že mne ještě čekají krušné chvíle. re4 30. … Musím si neustále dávat pozor. Napří− klad po aktivním 30. … f5? přijde 31. hxf5! rxe2, 32. qxe2 gxf5, 33. qe5 a černý se může vzdát. 31. f5!
— 34 —
Už jsem se začínal v pozici cítit docela dobře a přijde tohle. Bílý začíná další ná− por a já se musím znovu v potu tváře bránit. 31. … gxf5 hxf5 bg6 32. rxe4 33. dxe4 he3 qg5! 34. Musím dámu stáhnout do obrany. Kdy− by zůstala na a5, nemohl bych se útoku bílého ubránit. bd4!? 35. Bílý je opatrný. Pozice po 35. hxg4 bh5, 36. qd5+! qxd5, 37. hxf6+ kf7, 38. hxd5 bh6! se těžko za ša− chovnicí hodnotí. Bílý získal materiál, ale dva černí střelci jsou velmi aktivní. Pod− porují volného pěšce, který by se také mohl za určitých okolností zastavit až o mantinel. 35. … f5 qf1 qe7 36. qc4+ bf7 37. qf1 be6 38. qf4 39. Zde si Marek myslel, ze už vyhrává. Po− dařilo se mi však ještě najít obranu, je třeba vyběhnout králem do boje! kh7! 39. ... kg2 40. Obrana černého visí na vlásku po 40. hxf5 qd7! 41. qe5 bxf5, 42. qh8+ kg6, 43. qf6+ kh5, 44. qxf8 e3! a je, jako v mnohých variantách předtím, po−
stavena na otevření bílé diagonály. Čer− ný udrží remízu. kg6 40. … qe5 bd7 41. qxe7 bxe7 42. kf2 kf7 43. ke2 ke6 44. bc6 45. c4 hc2 bd6 46. be3 be5 47. 48. bf4 a5? Opravdu nevím, co mne to napadlo, asi mi připadalo hloupé, že už bílý nemá na co útočit, a obrana mi zatím docela šla, tak jsem mu něco podstrčil. bd2 kd6? 49. Ono někdy i obyčejné pokrytí nemusí být tak špatné 49. … bc7 s rovnou po− zicí. he3 bd7 50. bxa5 51. 1:0
A na závěr přišlo elegantní překročení času. Ale je pravda, že udržet tuto pozi− ci by bylo hodně náročné.
— 35 —
PŘÍBĚH TOHO, JENŽ POVSTÁVÁ V MOCI Skloubit šachy s fantazií bylo vždy mým velkým snem. Vnímal jsem šachy jako většina z nás: hru, sport, zábavu, avšak taky jako něco „neuvěřitelného“, kde sídlí dávnost věků, potůčky raného času. Nejen při komentování partií, ale někdy i při samotné hře se mi míhají dávné bitvy, náhle šachovnici zavalí mlha a z figurek se stávají bojovníci, z šachových polí kopce, louky, lesy, ale také puch bažin a spálené země. A já jako temný oblak nad tím vším dumám, nad osudem bytostí, které jsou i nejsou. Vcítit se do takového světa vnímám jako velký dar, sílu a zároveň slabost, nesnesitelnou lehkost fantazie. Rozhodl jsem se nebohého čtenáře zavléct do světa fantasie J. R. R. Tolkiena, nyní pro− slaveného filmem Pán Prstenů. Avšak příběh, který vám budu vyprávět, je mnohem starší, za− číná u samotného zrodu. Komentovat partie na motivy tak krásných a tajemných příběhů je věcí těžkou a možná až, dalo by se říci, nesmyslnou. Já se o to pokusil, vidím příběh Melkora, zvaného Morgotha Bauglira a ten vám nyní povím. Partie na tento příběh jsem vybíral zcela specificky, nemá to žádný vliv na jméno hráče. Jako kovář musí žhnout železo pro široký meč, já žhnul mysl pro temný příběh Melkora… a ten přichází! Robert Cvek na motivy knihy Silmarillion od J. R. R. Tolkiena
ÚVOD, OBEZNÁMENÍ SE SVĚTEM Stvořitel Světa byl Eru, Jediný, který se v elfském jazyce jmenoval Ilúvatar. Ten ze své myš− lenky vytvořil Ainur, svaté, kteří před ním provozovali velkou Hudbu. V této hudbě započal svět. A mnozí z Ainur se zamilovali do krásy Světa a do jeho historie, kterou viděli začínat a rozvíjet se. Proto dal Iluvátar jejich vidění bytí, umístil je do Prázdna a vyslal Tajný oheň, aby hořel v srdci Světa, a ten byl nazván Eä. Pak Ainur, kteří po tom toužili, vstali a na počátku času vešli do Světa, a jejich úkolem bylo uskutečnit vidění, která spatřili. Dlouho pracovali v končinách Eä, až byla v ustanovený čas vytvořena Arda, Království Země. Pak na Zemi sestoupili a bydleli tam. Velkým mezi těmito duchy říkají elfové Valar, Mocnosti Ardy, a lidé je často nazývali bohy. Pánů Valar je sedm a Valier, valarských královen, je také sedm. Jména pánů jsou Manwë, Ulmo, Aulë, Oromë, Mandos, Lórien a Tulkas, a jména královen jsou Varda, Yavanna, Nienna, Estë, Vai− rë, Vána a Nessa. S Valar přišli také jiní duchové, jejichž bytí začalo dříve než Svět. Byli téhož řádu jako Valar, ale nižšího stupně. Nazývají se Maiar, lid Valar, jejich služebníci a pomocníci. Elfové neznají jejich počet a málo jich má jména v kterémkoliv jazyce Ilúvatarových dětí. Ilúvatarovy děti jsou elfové a lidé, Prvorození a Nástupci. Elfové a lidé byli počati jen Ilúvatarem, nikdo z Ainur neměl účast na jejich vzniku. Proto když je Ainur spatřili, tím více je milovali, jako bytosti jiné než oni sami. Čas elfů a hlavně lidí měl však přijít až později. Avšak s příchodem ušlechtilosti přišli i nepřátelé. Poslední ze všeho stojí jméno Melkora, Toho, který povstává v moci. Ale to jméno později pozbyl, a Elfové, kteří nejvíc trpěli jeho záští, je nevyslovují a nazývají ho Morgoth, Temný nepřítel Světa, který toužil se stát jediným a skutečným vládcem Ardy, Země. Nebyl však sám. Mnozí z Maiar byli totiž ve dnech jeho velikosti přilákání jeho nádherou a zůstali mu věrní i v zatmění. — 36 —
Robert Cvek – David Navara (komentář im Robert Cvek – Morgoth, vm David Navara)
Již na úplném počátku, kdy zněla krásná Hud− ba všech Ainur, se ozvalo něco hlučného, mar− ného a nekonečně se to opakovalo. Bylo v tom málo souzvuku, ale spíš vtíravý jednohlas, jako když mnoho trub ryčí pár tónů. Byly to myš− lenky Melkora, nelad, který mnohé z Aiunur skličoval. Melkor se nechtěl podřídit Ilúvata− rovi a snažil se získat nadvládu. Hned v prvním kole jsem dostal soupeře nejsilnějšího a navíc bílými figurami. To nic dobrého nevěstilo, já jsem si totiž přál hrát s velkou čtverkou (Navara, Hrá− ček, Štoček, Babula) černými figurami, což skoro nakonec vyšlo. Před partií jsem tvrdil, že budu hrát pouze a jen na remízu, žádné šaškárny, avšak… hf3 1. g6 2. e4(!) Moje příprava zde končila, no nesmějte se, z psychologického hlediska je to skvělá blamáž. Moje jediná myšlenka se upírala na Pirce a to vyšlo! Jak už bylo a bude zmiňováno, na přípravu jsme měli s Lukášem minimum času, takže bylo třeba „riskovat“. bg7 2. … 3. d4 d6 hc3 4. Nyní jsem si oddechl, zaslíbený Pirc je na desce! hf6 4. … be2 5. 0–0 6. 0–0 c6 bf4 7. Zde jsem si nemohl vzpomenout, jak jsem stejnou pozici hrál s Markem Vo− káčem, v přátelském zápase (Krnov 2000). Tah v partii není špatný, bílý za− mýšlí zahrát 8. e5
hbd7 7. … qd2!? (1:51) 8. Zde jsem již tvořil, vyvíjím dámu a spo− juji věže. Tah má ideu, že na 8. … qa5 přijde 9. hd5 a černý musí zase zpět. Bylo mi jasné, že David bude hrát tvrdě na výhru i proto mě překvapil následující tah. 8. … e5!? (1:38) Překvapení. Myslel jsem si, že David ne− bude forsírovat pozici a čekal jsem spíše 8. … qc7, kde však bílý po 9. a4 stojí o něco lépe.
Uprostřed toho sváru vstal Ilúvatar a na jeho tvář bylo strašně pohledět. Tu zvedl obě ruce a jediným akordem, hlubším než Propast, vyš− ším než Obloha, pronikavým jako světlo Ilúva− torova oka, Hudba skončila. 9. 10. 11. 12.
dxe5 dxe5 hxe5 hxe4 hxe4 (1:40) hxe5 (1:39) hd6(?) (1:30)
A přesně v tento moment mě začala po− malu, jako lesní víla, obtáčet myšlenka hrát na více než remízu, byť bych byl s remízou více než spokojen. Kostky by− ly vrženy. (David Navara: a) 12. rad1 qxd2, 13. rxd2 be6 stojí bílý o tro− chu lépe, 14. hc5 bxa2, 15. hxb7,; b) 12. qxd8 rxd8, 13. bg5 rd4! 14. h f6+ k h8, 15. r ad1 r xd1, 16. rxd1 přibližně s rovnou hrou).
— 37 —
Z nejkrásnějších tónin Hudby vznikl svět, kaž− dý z Ainur vytvořil něco jiného, podle hudby kterou hráli. Ovšem ne každý vstoupil do no− vého světa, do Ardy, Země. Těm, kteří vstou− pili, se později říkalo Valar, mocnosti světa. V té době bylo všechno teprve v počátcích, a tak Valar začali tvořit podobu Ardy, kterou už nastínili ve své Hudbě. Ale byl tu i nejmocnější z Ainur, Melkor, který se do všeho pletl, aby běh Světa zvrátil podle svých tužeb a záměrů. Melkor po mladé Zemi zatoužil, zažíhal velké ohně a řekl ostatním Valar: „To bude mé vlastní království a vy− hrazuji si je pro sebe!“. be6! (1:37) 12. … Černý hraje jednoduše a správně. rad1 (1:26) 13. 13. hxb7? se nehodí pro 13. … qxd2 14. bxd2 rab8 a černý stojí lépe.
Manwë byl hlavním nástrojem druhého tématu, který Ilúvatar vzbudil proti Melkorově neladu. Povolal k sobě mnoho větších i menších duchů a ti sestoupili na pole Ardy a pomáhali Man− wëmu, v boji proti Melkorovi, který ničil všechnu práci Valar a dusil Zemi ohněm i mra− zem. Pak Manwë pronesl celou zemí strašným hlasem Melkorovi: „Tato Země není pro Tvou nadvládu, neboť mnozí pracovali více než ty a rozvíjeli myšlenky Ilúvatara, zatímco ty jsi je ničil.“ Melkor se rozběsnil a na určitou dobu prchl do jiných končin, obklopen tmou a ne− návistí dumal, jak získat pro sebe Království Ardy. A tak počal boj mezi Melkorem a ostat− ními Valar. qe7 (1:28) 13. … Na 13. … bd5 jsem zamýšlel 14. c4 qxd6, 15. cxd5 c5 a bílý stojí o trošku lépe. rfd8 14. c4 rfe1 (1:06) 15. Nyní černý nemůže brát na c4, neboť na− konec visí dáma na e7. 15. … c5! (1:16)
Tento silný tah jsem vůbec neviděl. Od této chvíle jsem začal cítit, že to jde se mnou z kopce dolů. Nu což, nač si dělat chmury, šel jsem se raději podívat jak si vedou ostatní. 16. b4!? (0:47) Zachvátila mě panika, vždyť já o toho jezdce přijdu! A hned jako přízrak mě začala atakovat myšlenka prohry v ex− tralize s A. Jakubcem, kde výpad hd6 vedl k rychlé katastrofě, mojí… Naštěstí jsem se vzpamatoval a partie pokračo− vala dále, ale neklid a předtucha nebla− hého konce se zvětšovala. (David Navara: 16. bf1 hc6, 17. qc1 hd4, 18. he4 s rovnou hrou).
Ve svých tématech viděli Valar krásu a sílu Ilúvatarových dětí, které měly přijít. A proto přijali jejich podobu až na majestát a nádheru. Byli oděni světlem moci a síly, jejich oči byly jako dvě hvězdy a šat krásnější než ranní lou− ka. Valar k sobě přitáhli mnoho duchů, některé menší, některé téměř velké jako oni sami a společně pracovali na uspořádání Země. 16. … cxb4 (0:32) Na tento tah spotřeboval David 45 mi− nut! Ze začátku (po tahu 16. b4) vypadal David hodně spokojeně, ale po dlou− hém přemýšlení se radost rozpouštěla. To jsem vypozoroval, když jsem kolem partie kroužil jako hladová šelma. (David Navara: nejdříve jsem chtěl za− hrát: 16. … b6, ale nelíbilo se mi 17. bxc5 bxc5, 18. be3 s následnou sla− bostí pěšce c5.) qxb4 17. b6 qa3?! (0:36) 18. Já jsem chtěl původně jít do tahu 18. c5!?, ale neviděl jsem, co dál po: 18. … bxc5, 19. qxc5 bxa2! A co teď? Černý má nepříjemný mezitah bb3 v mnoha variantách. David zde navrhl 20. rd2 s jakousi kompenzací.
— 38 —
rd7! (0:22) 18. … Opět jsem něco neviděl, pro jednodu− chou hrozbu 19. … rad8 musím sáh− nout po záchranné brzdě.
Z dálky Melkor viděl vše, co bylo vykonáno, a že Valar chodí po Zemi jako viditelné moc− nosti, oděni světlem, krásou a mocí. Země se stávala krásnější a klidnější, neboť prvotní bouře a vichry byly zastaveny a Valar se ra− dovali ze své práce. To Melkora rozzuřilo, jeho dech šeptal nenávistná slova a černý dým se daleko rozprostřel. 19. 20. 21. 22. 23.
c5 (0:21) qxc5 bxe5 qxe5 h3? (16:51)
bxc5 (0:22) rad8 bxe5 rxd6
(David Navara: 24. bxd1! qa3 25.bf3 s rovnou hrou) rxd1+ 24. … bxd1 qd8! 25. Tento výborný tah následoval okamžitě. Sotva David zaklapl hodiny, zjistil jsem, že je konec, pěšec padne a s ním i celá partie. Cítil jsem se jako poraněné zvíře, které sice ještě žije, ale hejno supů dává vědět, že tomu tak dlouho nebude…
A Melkor tehdy sestoupil z dalekých míst do Ardy, s mocí a majestátem největším, jaký kdo viděl. Hnal se mladou Zemí jako hora, chrlící kolem sebe černý dým a velké plameny. Hlavu měl nad oblaky, oděný byl ledem a jeho oči byly plamenem, které spalovaly žárem a pro− bodávaly chladem. Jeho podoba byla strašná, neboť zášť a nenávist pokřivila jeho duch k podobě plné temnoty a hněvu. bb3 26. (David Navara: 26. bf3 bxa2, 27. g4 be6, 28. h4 má bílý ještě šanci.) bxb3 26. … qd1+ 27. axb3 kh2 qxb3 28.
Strach má velké oči a já měl oči skoro přes celou šachovnici. Náhle jsem viděl všude spoustu hrozeb a nepříjemných koncovek. Nemohl jsem se normálně zamyslet i proto jsem rychle zahrál tři chyby za sebou. (David Navara: 23. qa5 s rovnou hrou, 23. rc1 rd2, 24. bc4 s rovnou hrou). rxd1 (14:21) 23. … rxd1 24. Tento tah následoval okamžitě. Chyba byla již vymyšlena v předchozím tahu. Kam jsem tak spěchal? Nevím, asi na večeři.
29. f4?! (13:17) Zde jsem se v duchu pousmál. Napadlo mě, že se pěšec zbláznil a s neskutečnou zuřivostí a odvahou běží zachránit svého krále, ale je pozdě. (David Navara: 29. qe8+ kg7, 30. qe5+ f6, 31. qc7+ qf7, 32. qc5 asi
— 39 —
bylo nejsilnější, černý král je expono− vaný.)
Tak započal první boj mezi Valar a Melkorem o vládu nad Ardou, avšak o těch časech vědí elfové pramálo, neboť co je tu psáno, pochází od samých Valar, s nimiž později elfové roz− mlouvali. Valar však vyjevili málo z toho, co bylo. Přesto se mezi Elfy říká, že se Valar po− stavili temné síle Melkora a snažili se vládnout zemi a připravovali ji na příchod Prvorozených. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 36.
… f5 f6 qb5 qa6 h4 g3 qa8 …
qb6 (13:42) a5 qd8 h5 kh7 qd4 a4
hloubili údolí a Melkor je zvedal, tesali hory a Melkor je bořil, hloubili moře a Melkor je vyléval, nic nemohlo mít pokoj ani trvale růst, protože sotva začali Valar nějakou práci, Mel− kor ji rušil nebo kazil. Avšak přesto všechno nebyla práce marná, neboť země byla přece jen upevněna a nabyla podoby, byť jinak než zamýšleli. 37. 38. 39. 40. 41. 42.
kh3 qa7 qa8 kg2 kh2 kh3
qa2 a3 qe6+ a2 qe2+ qf1+
Zajímavá partie. Nakonec jsem byl rád, že jsem hrál, jak jsem hrál, aspoň mi Da− vid ukázal jak se šachy hrají. 0 : 1
qb2+
Melkor jako strašná vichřice ničil práci všech Valar. Budovali pevniny a Melkor je ničil,
Přes Melkorův zmar a hněv bylo nakonec v Hlubinách času a mezi nespočetnými hvěz− dami zbudováno sídlo Ilúvatarových dětí.
Pořadí po 1. kole: Navara, Štoček, Vokáč – 1 b. Hráček, Babula, Hába, Jansa, Jírovský, Cífka – 0,5 b. Cvek, Lechtýnský, Klíma – 0 b.
— 40 —
DEN TŘETÍ 2. února 2005
Dnes jsem udělal strašlivou chybu, která mě asi bude stát hodně utrpení. Ve své slabší chvilce jsem Robertovi sdělil, že Karlovy Vary oplývají krásným okolím a je zde mnoho pěkných turistických stezek. Ihned jsem si uvědomil, co jsem na sebe spískal. Robertovi se rozzářila tvář a okamžitě začal konat přípravy na dvoj− člennou túru. Proboha, jak se mám vymluvit – nejsem přeci kamzík! Nakonec jsem si vymyslel důležitý hovor, který očekávám, a že si nejsem jistý, jestli bude v lesích signál. Robert mi sice moc nevěřil, ale nakonec vyrazil sám. Dnes jsem byl zachráněn, ale co přinesou další dny…
LÁZEŇSKÉ HOVORY s Markem Vokáčem S jakým výsledkem bys byl spokojený a kdo podle tebe vyhraje? Nic zvláštního od sebe nečekám. Kdy− bych měl padesát procent, tak by to do− padlo dobře. poslední dobou mi šachy ně− jak moc nejdou. Někam mi odešel taktický postřeh. Mám pocit, že už se začíná trochu projevovat věk. A také už se méně setká− vám s kvalitními soupeři a trošku jsem tím zlenivěl. Dříve jsem pravidelně hrával v extralize první desku a teď hraji až úplně vzadu. Paradoxní je, že jsem na té první desce měl lepší výsledky než teď. (V ex− tralize 2000/2001 měl Marek na první desce 7,5/10.) Tento turnaj pravděpodobně vyhraje někdo z prvních nasazených. Největší šan− ce má asi David Navara, i když mi připadá, že poslední dobou hraje příliš mnoho a na domácí půdě taky soupeře tolik nepře− kvapí. Pak má samozřejmě dobré šance také Zbyněk Hráček. Ten ale zase přebory nehrává zvlášť dobře. Vysoko také budou Štoček s Babulou. Se kterým se slavných hráčů jsi hrál a jak? Já jsem za šachovnicí moc legend nepotkal. Jednou jsem hrál, myslím že to
bylo v roce 1994, na jednom openu se Smyslovem. Měl jsem bílé a partie se mi do určitého momentu docela dařila. Stál jsem lépe a soupeř byl v časové tísni. Nor− málně bych se asi snažil vymyslet nějakou léčku a soupeře ošidit, ale říkal jsem si, že se Smyslovem bych měl hrát nějak meto− dicky, správně. Tak jsem dumal a dumal, až jsem soupeře časově dotáhl a on mne pak v bleskové fázi partie hrozně ošidil a vyhrál. Partii jsme pak spolu analyzovali a byl to docela zážitek. Smyslov byl velice příjemný starý pán. To byl také jediný mistr světa, se kterým jsem hrál. A co nějaké povídání z tvého šachového mládí? V roce 1978 jsem vyhrál krajský přebor a jel jsem na polofinále do Teplic. Tam byla docela legrace. Já byl tehdy vlastně skoro začátečník a bydlel jsem na pokoji s Edou Medunou. No a Eda mě učil základním principům šachu a hlavně principům po− bytů na turnajích. Jako, že se nikdy nesmí vstávat před desátou, a že se dopoledne zásadně nic nedělá. Po obědě, že se spí a pak se holt musí hrát ty šachy. Na turnaji se mi dařilo a postoupil jsem do národního finále, což bylo velké překvapení. Národní
— 43 —
finále se hrálo v Mariánských Lázních, a když jsem se z turnaje vrátil, tak mi zrovna začínal svatý týden před maturitou. V Ma− riánských Lázních jsem byl poslední nasa− zený. Nic se ode mne nečekalo a já hrál v pohodě. Zahájení jsem moc neuměl, tak jsem vymýšlel různé ambity a ono to vy− cházelo. Nakonec jsem skončil čtvrtý a po− stoupil jsem do mezinárodního mistrovství republiky. To se hrálo v Trenčianských Tep− licích a byl to hodně silný turnaj. Hráli tam hráči jako Smejkal, Ftáčník, Hort, Cholmov, Ullmann, Jansa, Plachetka a další. Byl jsem opět poslední nasazený a nakonec jsem poslední také skončil, ale po zajímavém průběhu. Černými jsem uhrál padesát pro− cent bodů, což byl velice slušný výsledek. Ale bílými jsem pravděpodobně utvořil světový rekord – prohrál jsem všech sedm partií. Střídal jsem všechna možná zahá− jení, ale bez úspěchu. Pamatuji se, že jsem se Hortovi vzdal v pozici, kdy máme skoro všechny figury na desce, ale nemám čím táhnout. V posledním kole jsem hrál bílý−
mi s Cholmovem. Měl jsem v plánu hrát korektně a čekat, co se stane. Partie šla 1. e4 c5, 2. Jf3 a6, no a bylo po před− sevzetí, vrazil jsem do toho 3. b4, oběto− val pěšce a nakonec prohrál. Kteří hráči z historie ti byli šachově sympatičtí? Aljechin, mám kladný vztah ke „křivým“ romantikům. Také bych zde zařadil Las− kera a Tala. Co říkáš zdejšímu tempu hry (2 hodiny + 30 sekund za tah)? Člověk se musí vyrovnat s každým tem− pem, ale tohle je pro mne to úplně nej− horší. Nemá absolutně žádný smysl. Buď se má hrát oficiální FIDE tempo, které je na všech významnějších soutěžích (90 minut + 30 sekund za tah), nebo se má hrát po− staru s časovými kontrolami. Díky za rozhovor a jdeme na partie…
2. kolo Druhé kolo bylo sice výsledkově smířlivější, ale bojovností nezaostávalo za kolem prvním, ba naopak. Bylo se na co dívat. Bojovné derby mezi Davidem Navarou a jeho trenérem Vlastimilem Jansou a jako bonus stotahová partie Jirky Štočka a Roberta poutaly pozornost diváků. Miloš Jírovský – Vlastimil Babula (komentář im Robert Cvek) hf3 hf6 1. 2. g3 d5 bg2 3. c6 bg4 4. 0–0 Spolu s tahem bf5 patří tato výstavba za nejlepší proti domku s g3 (Rétiho vý− stavby).
5. d4!? Častěji se hrává 5. d3 nebo 5. b3. Bílý má v plánu prosadit e4 a rychle vyměnit nějaké lehké figury. 5. … e6 hbd2 hbd7 6. re1 be7 7. 8. e4 dxe4 hxe4 hxe4?! 9. Toto braní je předčasné, černý měl udě−
— 44 —
lat rošádu a čekat, jak se vyjádří bílý. Lepší bylo 9. … 0–0, 10. c3 re8, 11. hxf6+ (11. qb3 hxe4, 12. rxe4 bf5, 13. re1 qb6 s rovnou hrou) 11. … bxf6, 12. h3 bh5, 13. g4 bg6, 14. bf4 h6! s nejasnou hrou, Strikovic – Almasi (Cacak 1996). rxe4 hf6 10. re1 11. 0–0 qb6 12. c3 qb3! 13. Dobrý poziční tah. Ustupuje z vazby a eliminuje aktivitu dámy na b6. bxf3 13. … Bílý již hrozil zaujmout silné postavení jezdcem na e5. bxf3 rfd8 14. bg5 qxb3 15. hd5 16. axb3
bxd5?! 17. Tento tah mě zklamal. Říkal jsem si, že po 17. bxe7! hxe7, 18. b4 může bílý hrát bez rizika na výhru, což ještě Mi− lošově stylu vyhovuje. Po 17. bxe7! bí− lý stojí o něco lépe, má aktivního střelce, více prostoru, možnost hry na obou křídlech a snáze může centralizovat krá− le. Co více si přát ke hře na výhru, ob− zvláště když černý musí jen vyčkávat? 1/2 : 1/2
David Navara – Vlastimil Jansa (komentář vm David Navara) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
hf3 d4 c4 hc3 cxd5 e4 bxc3 rb1 be2 0–0
g6 hf6 bg7 d5 hxd5 hxc3 c5 0–0 b6 bb7
Pikantní je, že tuto variantu jsem hrál černými i já a naučil mě ji právě pan Jansa! Při této příležitosti musím ocenit jeho principiálnost, se kterou píše o va− riantách které hraje. qd3 qc7 11. Tento tah byl pro mě určitým překva− pením, očekával jsem 11. … ba6 nebo 11. … e6. 12. d5 Tento postup je možná předčasný. Po 12. bg5 hd7, 13. bxe7?! rfe8, 14. d5 he5, 15. hxe5 qxe7 by se bílé centrum rozpadlo, ale bílý může hrát ve 13. tahu lépe. hd7 12. … 13. c4 e6 Zdánlivě má černý problémy, ve skuteč− nosti ale centrum bílého může být slabé. Černý dříve či později asi vezme na d5 (někdy ovšem přichází v úvahu i e6–e5). Po exd5 se nic zvláštního neděje, po cxd5 někdy přichází v úvahu i f7–f5. qc2 14. Také po 14. bb2 bxb2, 15. rxb2 exd5, 16. exd5 rfe8, je pozice rovná. Bílý pěšec není příliš nebezpečný a po− stup a2–a4–a5 při jezdci na d7 není tak účinný. Svým tahem 14. qc2 jsem při− pravoval dobrání cxd5 při výměně. rfe8 14. …
— 45 —
Zajímavé také bylo 14. … rae8, 15. be3 qd6 s dalším f7–f5 nebo exd5 (15. … f5? 16. hg5). bg5 hf6?! 15. Černý může hrát leccos, mě se více líbí 15. … he5!? s ideou 16. hd2?! f5. Za úvahu stojí také 15. … qd6 s dalším f7–f5. bd3 16. 16. rfe1 exd5, 17. exd5 he4 ,18. bh4 hc3, s výměnou na e2 vede k vyrovnání. 16. … h6 bd2 17. exd5 18. exd5
Bílý stojí trochu lépe. Po 18. cxd5 c4 by výměna dalších pěšců pomohla černé− mu, zbylý volný pěšec by byl slabý. Nyní má bílý malou převahu díky lepší pěš− cové struktuře. re7 18. … za úvahu stálo 18. … bc8 19. h3 bd7. Na b7 je střelec dost omezený volným pěšcem. 19. a4?! Můj plán je správný, ale neměl jsem podceňovat plán soupeře. V partii získal černý nepříjemný tlak na „e“ sloupci, proto bylo silnější 19. rfe1 rxe1+!? (19. … rae8, 20. rxe7 rxe7, 21. a4 je ve srovnání s partií výhodné pro bí− lého, nejde například he4) 20. bxe1 (Po 20. rxe1 b5 černý rozbije pěšcové centrum) 20. … re8, 21. bc3 s malou výhodou bílého.
rae8 19. … Nyní má černý nebezpečné hrozby 20. … he4 (po 20. a5) a nebo 20. … bc8 s dalším 21. … bg4 (po 20. bc3 nebo 20. re1). Ústupové pole pro jezdce se nehledá lehce, po ústupu na d2 může zase přijít be2. Pozice je stále vyrov− naná, ale za chvíli bude muset být bílý opatrný. qc1 kh7 20. odpověď 20. … g5? Takticky selhávala pro 21. h4 g4? 22. bxh6! např. gxf3 23. qg5 hh5, 24. qxh5 re5?! 25. qg4. he4 21. a5 22. axb6 axb6 bf4 qd8 23. rb3 24. Rozumnější možná bylo 24. re1 stále s rovnou hrou. bc8! 24. … Na f5 patří střelec nikoliv pěšec 24. … f5?! 25. hd2 chce bílý hrát bxe4, qb1, be3 a zaměřit se na pěšce b6, černý také musí dávat pozor na převod věže na h3. hd2 bf5 25. Černý má díky kontrole sloupce iniciativu. hxd2 26. h3 qxd2 bxd3 27. qxd3 re4 28. 28. … bd4, 29. be3 se dost podobá partii, pěšcové slabiny obou stran se zhruba vyrovnávají. be3 bd4?! 29.
— 46 —
Velmistr Jansa po partii doporučil 29. … f5 s mírnou převahou černého. Černý stojí lépe, neboť slabina b6 má menší význam než slabina c4 a kontrola vol− ného sloupce. qb1!? qh4?! 30. Toto je přehlednutí. Při výměnách už musí být černý opatrný, slabé je napří− klad 30. … bxe3, 31. fxe3 f5?! 32. rxb6 rxc4? 33. rxf5! gxf5, 34. qxf5+ s brzkým matem. Ústup 30. … be5 vede k rovné hře, připomněl by bílému, že i on má slabého pěšce, věž je nedotknutelná pro bh2+. rxb6 kg8 31. Pan Jansa přehlédl, že po 31. … rxe3 32. fxe3 rxe3 přijde 33. rxf7+ kh8, 34. rb8+ re8+, 35. kh1 s výhrou bí− lého. bxd4 rxd4 32. qb5 33. 33. rb8 rxb8, 34. qxb8+ kg7 pře− chází do pozice z partie. Po 33. re1?! rxe1+, 34. qxe1 qf4! jsou černé fi− gury dostatečně aktivní. rd8 33. … rb8 rxb8 34. qxb8+ kg7 35. qe5+ 36. Po 36. ra1 qf4, 37. qxf4 rxf4 by bílý věžovou koncovku nemohl vyhrát. Má sice krytého volného pěšce, ale nedo− káže přivést do hry krále. Černý totiž umístí věž na d4 a přivede krále do cen− tra. Bílý král se nedostane dále než na e3. Bílá věž bude připoutána k obraně pěšce. Tento motiv se v dalším průběhu opakuje. qf6 36. … qe2 qf4 37. Po 37. … qa6, 38. rd1 rxd1+, 39. qxd1 qxc4, 40. d6 qh4 sice černý zastaví soupeřova pěšce, ale po 41. qd5! přijde o vlastního, protože 41. … c4, 42. d7 qd8, 43. qe5+ kf8, 44.
qc5+ kg7, 45. qc8 prohrává oka− mžitě. rd1 38. 39. g3 qe4, 40. qxe4 rxe4 je další remízová věžová koncovka. re4?! 38. … Zde mohl černý zkrátit partii o 20 tahů. Po 38. … rxc4, 39. g3 (39. d6 rd4, 40. d7 qc7, 41. rxd4 cxd4, 42. qe7 qc1+, 43. kh2 qf4+ s remízou) 39. … qe4 s remízou, neboť po výměně dam by se černá věž stačila dostat na d8. qb2+ 39. Po 39.qf3 by ve věžové koncovce čer− ný musel držet věž v pasivní poloze pod pěšcem, po qe5 se ale bílý nesmí ukva− pit! 40. d6? (40. qd3 nechává bílému dobré šance na výhru) 40. … re1+, 41. rxe1 qxe1+, 42. kh2 qd2! 43. qg3 kf6 a bílý pěšec padne. qf6 39. … qb5?! 40.
40. qc2 s výhodou bílého, bylo asi sil− nější. qc3 40. … qxc5 rxc4 41. Bílý stojí o trochu lépe, ale vzniklá kon− covka je téměř jistě remízová. Volný pě− šec je daleko od bílého krále, na rozdíl od krále černého, který po výměně dam pěšce spolehlivě zadrží. qa7 rc7 42. qb6 qc5 43. qb2+ 44.
— 47 —
44. qxc5 rxc5, 45. d6 rc8 vede ke ztrátě volného pěšce. qc3 44. … qe2 qc2 45. rd2 qb1+ 46. kh2 qf5 47. rd7 48. d6 49. g3 h5 qf6 50. h4 Bílý sice posunul pěšce o jedno pole, ale další postup je prakticky nemožný. qd3 qe5 51. kg2 qc5 52. kf3 qe5 53. qd4 kf6 54. Nyní by černý po výměně dam prohrál 54. … qxd4, 55. rxd4 kf6, 56. kf4 ke6, 57. kg5, ze stejného důvodu ne− mohl vzít na f4 ani v následujících tazích. qf4+ qf5 55. ke3 56. Po 56. rd5 qxf4+, 57. kxf4 ke6, 58. rd2 zabrání černý tahem f6! bílému králi v průniku a potom nerušeně dobere pěšce. ke6 56. … qc4+ kf6 57. rd5 qe6+ 58. kf3 kg7 59. Oba králové se tedy vracejí. Bílý zlepšil trochu své postavení figur, ale rozdíl je minimální 59. … rxd6? 60. qf4+ ke7, 61. re5. qc6 60. Ani po 60. qd4+ kg8, 61. kg2 kh7, 62. kh2 kg8, 63. ra5 rd8, 64. ra6 kh7 nevidím žádný pokrok. Nyní jsme už oba byli v určité časové tísni, mě kro− mě přidaných půlminut nezbývalo té− měř nic, panu Jansovi necelých 10 mi− nut. kh7 60. … rd2 kg7 61. kg2 kh7 62. rd3 kg7 63.
64. 65. 66. 67. 68. 69. 70.
rd4 kf3 qc5 ke3 kd3 qd5?! qc6?
kh7 kg7 qf6+ qe6+ kh7 qe1
Zde jsem překročil hranici únosného ri− zika, po 70. qa2 rb7, 71. d7 qd1+ by partie skončila remízou. (Robert Cvek: Když jsem šel ze svého pokoje ven za kamarády, kteří přijeli z Ostravy, potkal jsem Vlastíka Babulu, který mě šokoval informací, že David mohl prohrát! Na Vlastíkově pokoji jsme postavili pozici z partie po 70. qc6? a nevěděli jsme, jak by si bílý poradil po 70. … ra7!, navíc když Davidovi zbývala necelá půl− minuta…) qe6?! 70. … po 70. … ra7 by bílý musel najít stu− diovou cestu k remíze po 71. qc2! s ideou po ra1 (71. … ra3+, 72. kc4 qe6+, 73. kb4 ra2, 74. qxa2 qxa2 75. d7 s remízou) 72. d7! rd1+, 73. qxd1 qxd1+, 74. ke3 s remízou. Za 30 sekund bych to ale samozřejmě ne− našel. qd5 qe1 71. qc6? qe6?! 72. qe4 73. 1/2 : 1/2
— 48 —
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.
