Biomy • Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha.
Biomy Hejcman Michal
Biomy – velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu
Poloha obraníku Raka
• Náklon zemské osy: 23°27‘ (odpovídá poloze obratníků Raka a Kozoroha) • V době letního slunovratu (21. 6.) je slunce kolmo na obratník Raka (v zenitu) • Oblast mezi obratníky je hranicí tropů • Náklon osy Země – střídání ročních období, změna délky dne a noci
Monument upozorňující na průběh obratníku Raka v Mexiku
Teplotní režim Země
Tlaková výše – anticyklóna Tlaková níže - cyclóna
• Pevnina – rychlejší ohřívání a chladnutí než moře • V létě převládá pohlcování tepla, v zimě výdej • Vznik tlakových útvarů a tím i větrů
Globální proudění vzduchu na Zemi
Rozložení pravidelných tlakových útvarů na Zemi v létě a v zimě • Monzuny – letní monzun v Asii • Silné mrazy v ČR – rozšíření sibiřské tlakové výše do střední Evropy • Červnové deště – dozvuk monzunu u nás
Místní větry • Mistrál – vznik stabilní tlakové výše nad Massive Central a stékání studeného vzduchu do okolí • Blizard – vane od severoamerické tlakové výše k jihu • Středomoří – střídání proudění vzduchu od moře a k moři ve dne a v noci • Föhn – proudění vzduchu přes horskou překážku
Pohon mořských proudů
Klimatické pásy Země
• • • • •
Nepravidelné rozložení pevnin a moří na Zemi
Tropický pás – deštné pralesy a dále opadavé lesy a savany Subtropický pás – zejména pouště Teplý mírný pás – přechodná oblast se zimními dešti s suchým létem, tvrdolistá vegetace (Mediterán), vždyzelené lesy, Chladný mírný pás – opadavé lesy, stepi a studené poušte, na severu borální jehličnaté lesy (Tajga) Chladný pás – tundra, polární pouště a ledové pustiny
Proporční rozložení nadmořských výšek a mořských hloubek na Zemi
Průměrná roční teplota na Zemi (schematizováno)
Průměrné roční množství srážek na Zemi • http://wpcontent.answers.com/wikipedia/co mmons/d/d6/MeanMonthlyP.gif
Oblasti se sněhem jako významným ekologickým činitelem
Klimadiagramy dle Waltera • • • • • • • •
• • • • • • •
Biom opadavého listnatého lesa
Nadmořská výška Průměrná roční teplota Roční suma srážek Y osa levá - teplota po 10°C Y osa pravá - srážky po 10 mm A – průběh srážek B – průběh teploty Svislé šrafování – srážkově příznivé období, černá barva – změna školováni srážek nad 100 mm (10x), silný přebytek srážek -3.5 – přůměrná teplota nejchladnějšího měsíce -25 – nejnižší naměřená teplota [50-40] – doba po níž měření probíhalo C – průměrná teplota pod 0 °C D – možný výskyt mrazu E – počet dnů bez mrazu Osa X – jednotlivé měsíce roku
Klimatické rekordy • • • •
Nejvyšší teplota ve stínu: 57,7°C Nejnižší teplota: -89,2°C Největší teplotní rozpětí: -77,8°C až 35,0°C (Omjakon, Sibiř) ČR: 40,2°C (Uhříněves 1983), -42,2°C (Litvínovice u CB, 1929)
•
Nejvyšší srážky: 26 461 mm (Cherrapunji, Indie 1981), za jeden den: ostrov Reunion 1 870 mm Nejnižší srážky: 0 mm Iquique, poušť Atakama Chile, 14 let bez srážek ČR: Březník na Šumavě 1 500 mm ročně, denní maximum: 345 mm v Jizerských horách v roce 1897 (Evropský rekord) ČR: nejnižší srážky 425 mm (dlouhodobý průměr), Libědice pod Doupovskými horami (u Kadaně) Nejsilnější vítr: 416 km/hod na Mt. Washington 1934, u nás 216 km/hod v roce 2007 na Sněžce
• • • •
Primární produktivita moře
Primární produktivita souše
Proporční množství N vázaného v různých biomech
Zemědělská produkce
Biodiverzita na Zemi
Druhová bohatost cévnatých rostlin
Druhová bohatost cévnatých rostlin
Salinita a počet druhů rostlin
Růstové formy rostlin podle Raunkiera • Epifyty, Fanerofyty, Chamaefyty, Hemikryptofyty, Geofyty, Terofyty
Zastoupení životních forem v biomech (podle počtu druhů)
Vývoj půdních typů v různých biomech
Vztah mezi klimatem, půdami a biomy v evropské části Ruska
Tropický deštný les
Tropický deštný les
Liány: Rattan - Calamus
• Srážky přes 4 000 mm • Charakteristický denní průběh srážek • Velké přehřívání povrchu stromů (přes 40C), rozdíl proti lesu až 15C • Vývoj xeromorfních listů se silnou kutikulou na povrchu zápoje • V interiéru – tenké a široké listy • Bylinné patro slabě vyvinuto – nedostatek světla • Výskyt 90% všech druhů lián (rattan - Calamus, Arecaceae; Aristolochiaceae, Araceae, Bignoniaceae)
• 325 druhů paleotropického rozšíření • Výroba nábytku, vláken • Calamus inermis - Indie
Calamus inermis
• Využití stavebních jeřábů pro studium deštných lesů
Půdy v tropickém lese
Epifyty - Výskyt „vzdušného humusu“
• Velmi staré (kontinuální vývoj již od třetihor) • Výrazný promivný režim půd (půdy chudé a kyselé), nadbytek Fe a Al • Uzavřený a velmi rychlý koloběh živin • Posuvné zemědělství (shifting agriculture) • Gap dynamics – udržení velké druhové pestrosti
• Platycerium (parožnatka, Polypodiaceae) – 18 druhů ve všech tropických oblastech • Až několi tun na ha Platycerium bifurcatum - Austrálie
Epifyty - Bromeliaceae
Epifyty: Anthurium (Araceae)
• Celkem 3 170 druhů domácích především v tropické Americe (jeden v západní Africe) • Tillandsia Nejznámější rod s 600 druhy, Linné pojmenoval podle švédského lékaře a botanika Tillandera (1640 – 1693) Tillandsia ionantha – střední Amerika, zranitelný druh
Škrtič – roste jako epifyt a spouští kořeny na zem
• 600 – 800 (1000) druhů tropické Ameriky
Anthurium andraeanum
Škrtič rod Clusia (Clusiaceae)
• Ficus watkinsiana na Syzygium hemilampra, Austrálie
• 140 – 150 druhů domácích v tropické Americe
Clusia rosea
