MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA

MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA

IX 2015

Dobruška pøed sto lety...

Pulická ulice u sv. Vavøince

str. 1

Dobrušský zpravodaj

Mìsto Dobruška – Kulturní a sportovní zaøízení mìsta Dobrušky Vás srdeènì zvou na

Svatováclavské slavnosti ve dnech 25. – 27. záøí 2015 na nám. F. L. Vìka

Pátek 25. záøí 19.00 hodin: Fanfáry z radnice (Dobrušské žesové sdružení) 19.15 hodin: Prùvod družiny sv. Václava 19.30 hodin: BUTY (pop–rock, Ostrava) 22.15 hodin: Èí je to vina? (Dobruška) Sobota 26. záøí 9.00 hodin: Jarmark historických øemesel + Témìø divadelní spoleènost (Èeské Budìjovice) 13.30 hodin: Dechovka VÈE (dechovka, Hradec Králové) 15.15 hodin: G point funKction (funnky, jazz, Rychnov nad Knìžnou) 17.00 hodin: Band–a–SKA (SKA, Týništì nad Orlicí) 18.30 hodin: Hromosvod (folk–rock, Praha) 19.45 hodin: 5P Luboše Pospíšila (rock, Praha) 21.00 hodin: Lucie revival (rock, Praha) 22.30 hodin: Cate (pop–rock, Chrudim) Nedìle 27. záøí v kostele sv. Václava: 17.00 hodin: PKF – Prague Philharmonia Reinhard Seehafer (dirigent), Jan Mráèek (housle) (v rámci V. roèníku Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Vìka) Pondìlí 28. záøí v kostele sv. Václava: 8.30 hodin: Mše svatá, celebruje P. Jan Linhart, biskupský vikáø úèinkuje: Chrámový pìvecký sbor a orchestr pod vedením Šárky Potùèkové 19.30 hodin: Mše svatá, celebruje P. Josef Smola, dìkan úèinkuje: Mládežnická chrámová schola z Dobrušky Výstavy: sobota od 9 do 17 hodin Synagoga: Hrátky z látky – výstava dobrušských patchworkáøek Mìstská knihovna: Inspirovány Muchou – výstava èlenek Klubu palièkované krajky pøi DDM Dobruška Lapidárium MÚ: Helena Hruškovᖊtefková – Poklady Orlických hor (obrazy) Spoleèenské centrum – Kino 70: Dénes Mikóczy (obrazy) – malý sál Šikovné ruce – výstava ruèních prací – klubovna (vchod z parkovištì)

Dobrušský zpravodaj

str. 2

Zprávy z radnice Rada mìsta Dobrušky na svých schùzích dne 3., 7., 16. a 22. èervence 2015 schválila uzavøení smlouvy o dílo na stavební práce „Prùzkumný vrt Dobruška“, uzavøení darovací smlouvy s Dobrovolným svazkem obcí „Mikroregion Rodný kraj Františka Kupky“ (pøedmìtem smlouvy jsou propagaèní pøedmìty – mléèné a hoøké èokolády vè. samolepek), objednání materiálu pro výmìnu vodovodních uzávìrù na vodovodu v ul. Zd. Nejedlého, poskytnutí finanèního daru ve výši 1.000 Kè pro každé dítì (celkem 8 dìtí), jež se zúèastnilo vítání obèánkù dne 29. 5. 2015, uzavøení Smlouvy o spolupráci na projektu Rodinné pasy, dle které bude poskytnuta 10 % sleva na vstupném do krytého bazénu a letního koupalištì, uzavøení Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpoètu Královéhradeckého kraje, na základì které obdrží Dùm dìtí a mládeže Dobruška dotaci ve výši 12.000 Kè na financování výdajù vynaložených pøi realizaci projektu s názvem „Døevoøezby – umìlecké zpracování døeva“, uzavøení Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpoètu Královéhradeckého kraje, na základì které obdrží Základní umìlecká škola Dobruška dotaci ve výši 22.000 Kè na financování výdajù vynaložených pøi realizaci projektu s názvem „Máme stále oèi dokoøán“, uzavøení veøejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace ve výši 20.000 Kè s Euroregionem Pomezí Èech, Moravy a Kladska – Euroregionem Glacensis na akci „Cyklobusy Orlických hor 2015“, pøíspìvek ZŠ Dobruška Pulická ve výši 43.000 Kè na pokrytí bìžných výdajù spojených s výmìnou podlahové krytiny v prostorách školy, bezplatné zapùjèení stanù a restauraèních setù na akci „Kulturní a spoleèenský veèer s krajany“, bezplatné zapùjèení prodejních stánkù a rozvadìèe s prodlužovacím kabelem na spoleèenskou akci pøi pøíležitosti oslav 560 let od založení Mìlèan, zapùjèení mìstského mobiliáøe umístìného na mìstském stadionu futsalovému oddílu TJ Dobruška k poøádání tradièního turnaje v malé kopané, podání žádosti o dotaci z grantového programu ÈEZ stromy na výsadbu 15 ks vzrostlých stromù habr obecný fargiata v areálu Mìstského stadionu Václava Šperla, úhradu ubytování a stravování jedenáctièlenné skupiny mladých architektù a jejich vedoucích ve dnech 1. – 6. srpna 2015, kdy probìhlo pracovní setkání, jehož výsledkem bylo vyhledání nových podnìtù a zámìrù pro nová a zajímavá øešení rozvoje mìsta a další usnesení. Podrobnìjší výpisy z usnesení orgánù mìsta, které v této rubrice uvádíme, najdete na www.mestodobruska.cz. – zh –

Mìsto Dobruška nabízí

POSLEDNÍ POZEMEK parc. è. 642/76 v k. ú. Pulice pro stavbu rodinného domku v klidné lokalitì „Za Vodou“ v Pulicích

Cena pozemku – 625

Kè/m . 2

Informace – na www.mestodobruska.cz – Úøad – Úøední deska nebo na Úøední desce MÚ Dobruška nebo na tel. èíslech 494 629 652, 721 477 699.

Dobrušský zpravodaj

str. 3

Recyklovat je nejen správné, ale i pohodlné Už desátým rokem funguje v Èeské republice stejný systém jako ve zbytku Evropy. Každý z nás mùže díky nìmu zdarma pøedat k recyklaci vysloužilý spotøebiè, aniž by s tím mìl jakékoli další starosti. ELEKTROWIN, nejvìtší èeský kolektivní systém pro sbìr a recyklaci elektroodpadu, už vytvoøil pøes 13 000 míst zpìtného odbìru. Jejich prostøednictvím lidé odevzdali pøes 13 milionù spotøebièù o celkové hmotnosti více než 230 000 tun. Dosloužil i vám doma nìkterý spotøebiè? Bude ekologicky recyklován a získané suroviny poslouží pøi výrobì nových spotøebièù, když jej odevzdáte na nìkterém z tìchto míst: – Sbìrné dvory mìst a obcí – na nich mùžete spotøebièe odevzdat bez ohledu na místo bydlištì. Nejbližší sbìrný dvùr najdete v Dobrušce v ulici Ès. odboje v blízkosti areálu Centrálního zdroje tepla. – Prodejny elektro – prodejci jsou povinni pøevzít staré spotøebièe pøi nákupu nového zboží systémem „kus za kus“. Podle novely zákona, která zaèala platit na sklonku roku 2014, musejí obchody s prodejní plochou vìtší než 400 m2 malý spotøebiè, jehož žádný rozmìr nepøesáhne 25 centimetrù, odebrat i bez nákupu nového. Prodejci spolupracující s ELEKTROWINEM vycházejí obvykle spotøebitelùm vstøíc v daleko vìtším rozsahu a zaèali to dìlat døíve, než zákon vstoupil v platnost. Nejbližší prodejny elektro, které mají s ELEKTKROWINEM uzavøenou smlouvu, jsou AZ ELEKTRA, spol. s r. o. – nám. F. L. Vìka 12, Dobruška, AZ ELEKTRA, spol. s r. o. – Šubertovo nám. 47, Dobruška, Ladislav Zahradníèek – chladírenský servis, nám F. L Vìka 22, Dobruška, a Nástroje CZ, s. r. o. – Kostelní 324, Dobruška. – Se sbìrem spotøebièù pomáhá také už víc než 1 000 hasièských sborù po celé republice. Domašínští hasièi shromažïují staré elektro u zbrojnice a pravidelnì jej nechávají odvážet. – ELEKTROWIN organizuje množství akcí, pøi nichž mùžete za odevzdaný spotøebiè získat dárek – napøíklad v podobì slevy na vstupném do ZOO nebo do muzea. Sledujte proto pozornì internetové stránky www.elektrowin.cz a facebookový profil Recyklace je legrace, kde najdete vždy aktuální informace. Za likvidaci odpadu mají platit jeho pùvodci a nejlepší odpad je ten, který vùbec nevznikne. To jsou dvì základní pouèky, kterými se dnes øídí odpadové hospodáøství v celé Evropì. Podle první z pouèek se tedy napøíklad o recyklaci použitých elektrospotøebièù starají jejich výrobci. Aby byla splnìna v pøípadì starého elektra i druhá podmínka, musíme je skuteènì pøedat k recyklaci, ne vyhodit jako odpad. Pro splnìní požadavkù EU zatím staèilo vysbírat a recyklovat ètyøi kilogramy na obyvatele, tedy zhruba 40 000 tun. Ve skuteènosti Èeši v posledních letech odevzdávají roènì prùmìrnì pìt kilo starého elektra, dohromady tedy nìco k 50 000 tunám. Už v roce 2016 ale nebude kvóta stanovena takto pevnì, naším spoleèným úkolem bude sebrat 40 procent množství novì prodaných spotøebièù – poèítáno prùmìrem za tøi roky nazpìt. Podle souèasných prodejù, které se za dva roky nejspíš nijak dramaticky nezmìní, to tedy bude roènì nìco pøes 70 000 tun èili o nìco víc než sedm kilo na obyvatele. Ing. Petr Poláèek, místostarosta, ve spolupráci se spoleèností ELEKTROWIN, a. s.

Dobrušský zpravodaj

str. 4

Spoleèenská kronika ŽIVOTNÍ JUBILEA V mìsíci záøí 2015 oslaví krásné životní jubileum a dali souhlas s jeho zveøejnìním tito obèané našeho mìsta a obcí: Václav Šolín Ing. Igor Šimon Olga Mejtská

92 let 80 let 75 let

Dobruška, Spáleništì Dobruška, Ès. odboje Dobruška, Malá Kostelní

Všem jubilantùm pøejeme pevné zdraví a dostatek životního elánu a optimizmu a ještì hodnì spokojených a šastných let v našem mìstì a obci.

LOUÈÍME SE SE ZESNULÝMI Z našich øad odešli v èervenci 2015: Marie Minaøíková Božena Neumannová Lenka Džaèovská Josef Koudelka

1929 1932 1931 1956

Dobruška Dobruška Dobruška Dobruška

Èest jejich svìtlé památce.

Šikovné ruce – výstava ruèních prací Pøipravujeme výstavu ruèních prací, která bude uspoøádána ve Spoleèenském centru – Kinì 70 (klubovna – vchod z parkovištì) pøi pøíležitosti Svatováclavských slavností. Obracíme se proto na všechny, kdo dokáží palièkovat, háèkovat, vyšívat, plést, vyrábìt vìci z korálkù a pøírodnin, aby se svými výtvory potìšili ostatní obèany. Prosíme, abyste vìci na výstavu odevzdávali ve Spoleèenském centru – Kinì 70 ve ètvrtek 24. 9. 2015 od 13 do 16 hodin. Pokud Vám tato doba nevyhovuje, je možné se osobnì domluvit na jiném termínu s paní Jílkovou na tel. è. 603 781 975.

Výstava bude otevøena v sobotu 26. záøí 2015 od 9 do 17 hodin. Vìra Jílková

Dobrušský zpravodaj

str. 5

KULTURNÍ ZAØÍZENÍ MÌSTA DOBRUŠKY • MÌSTSKÁ KNIHOVNA Podrobné informace o veškerých akcích naleznete na www.mestodobruska.cz/knihovna.

• výstava ve foyer knihovny na mìsíc záøí:

INSPIROVÁNY MUCHOU výstava palièkované krajky èlenek Klubu palièkování pøi DDM Dobruška

Palièkovaná krajka se podle archivních zmínek objevila v našem kraji v polovinì 17. století v souvislosti se jménem belgické šlechtièny Magdaleny Grambové, která se jako vdova po správci potštejnského panství Kašparu Grambovi usadila v mìsteèku Vamberk a pod Orlickými horami zaèala šíøit palièkování a krajkáøství. Tím byl položen základ tzv. Vamberecké krajky. Ve svých poèátcích nacházela krajka uplatnìní pøi zdobení odìvù, jako doplnìk interiérù šlechtických sídel, pozdìji si našla cestu i k prostým lidem. Krajka zlidovìla a zaèala se používat na zdobení lidových krojù. Krajka vzniká køížením, toèením a prohazováním volných nití navinutých na døevìných palièkách podle pøedem navrženého vzoru (podvinku), který je pøipevnìn na podušce (herduli). Materiálem pro výrobu krajek je nejèastìji len, bavlna èi hedvábí, ale i zlaté a støíbrné nitì. V souèasnosti jsou pøi palièkování používány i netradièní moderní materiály. Tradici palièkování se v našem kraji snaží udržovat místní ženy a toto cenné umìní si pøedávají z generace na generaci. Pøi tvorbì krajek využívají nejen netradièní materiály, ale i neobvyklé vzory a námìty. Èasto se moderní krajka stává souèástí jiného umìleckého díla, plastiky, fotografie èi obrazu. Lehkost a jemnost nití dokáže jedineènì podtrhnout pevnost a sílu jiného materiálu. Krajka mùže být zobrazením i jiného umìleckého díla. Námìt obrazu mùže krajkáøku inspirovat k tvorbì vlastního pojetí námìtu, mùže se pokusit krajkou vyjádøit náladu i harmonii barev.

str. 6

Dobrušský zpravodaj

Výstava obrazù Alfonse Muchy ze sbírky Ivana Lendla byla pro nás velmi silnou inspirací. A v okamžiku, kdy jsme objevily podvinky krajkáøky Aleny Tøešòákové, inspirované obrazy Alfonse Muchy, jsme vìdìly, že se mùžeme pokusit vyjádøit svùj obdiv k tomuto malíøi našimi prostøedky, tj. palièkováním. Pokusit se krajkou zdùraznit to, co svými obrazy chtìl malíø všem sdìlit. Byly jsme opravdu „INSPIROVÁNY MUCHOU“ a touto výstavou to chceme prezentovat. Inspirovány Muchou byly a podle podvinkù Aleny Tøešòákové vystavené obrazy upalièkovaly Hana Èermáková, Zdena Kohoutová, Zoja Køivková, Vìra Macková, Eva Nováková, Jana Peichlová, Jaroslava Rázlová a Jana Ruprechtová. Výstavu mùžete zhlédnout v prostorách mìstské knihovny v Dobrušce od 1. do 29. záøí 2015. Bìhem Svatováclavských slavností bude výstava pøístupná také v sobotu 26. záøí od 8 do 17 hodin.

Knižní novinky na mìsíc záøí 2015 Beletrie pro dospìlé Lucy Dillonová Hana Whittona Hakan Östlundh Alice Claytonová E. Lockhartová Roman Cílek Danielle Steel Marcela Mlynáøová Douglas Reeman Peter May Nauèná literatura pro dospìlé Jaroslav Novák Kate Haxellová Iva Málková, Jana Dostálová Rosa Gregor Jiøí Tošner a kol. David Bez Literatura pro dìti Lang Kessler Margaret Wise Brown Liba Žambochová Miloš Kratochvíl Ulf Blanck Alice Downesová Marcian Mortka Alf Kjetil Walgermo Tatjana Gesslerová William Sutcliffe

Na sto kusù Poslední Lucemburk Krvavá lázeò Høebec Ostrov lháøù Zásnuby se smrtí Nádherný život Dokud držím pohromadì Moøský oheò Muž z ostrova Lewis Odysea X Šijeme hraèky Nakupujeme s rozumem, vaøíme s chutí Šastná to zemì Metodika dobrovolnictví v obci Saláty s láskou Ptáci na krmítku Pøíbìhy pro nejmenší Léto s kotìtem Hloupežníci Pobøežní piráti Lucka a kouzelný prstýnek Pøíhody Tappiho ze Šeptajícího lesa Tlukot mého srdce Zvíøecí nemocnice: Opuštìná koátka Cirkus zlodìjù a tombola zkázy

Dobrušský zpravodaj

str. 7

Poznámka pod èarou aneb nᚠtip pro tento mìsíc: Literatura pro dospìlé:

Daniel Goleman: SÍLA LIDSKOSTI: DALAJLAMA A JEHO VIZE PRO NÁŠ SVÌT 1. vydání, Metafora, Praha, 2015, 230 s., 279 Kè Už více než pùl století nás dalajlama svým pùsobením, promluvami i knihami vede po cestì k soucitu a uèí, jak vylepšit a pozvednout svùj vnitøní život. S pomocí svého dlouholetého pøítele Daniela Golemana, autora mezinárodního bestselleru Emoèní inteligence, který je tak jako on pøesvìdèen o veliké síle dobra, dalajlama vysvìtluje, jak svou energii soucitu zamìøit na ostatní a obrátit ji z vlastního nitra ven, do svìta. Literatura pro dìti:

Marta Lucci, Riccardo Foglietta: PØÍBÌH SEMÍNKA: ROZTOMILÝ PØÍBÌH S ÚKOLY PRO DÌTI 1. vydání, CPress, Brno, 2015, 95 s., 189 Kè Bylo jednou jedno velmi malé semínko z plastelínky… Z PLASTELÍNKY?!? Ano, opravdu z plastelínky! A toto je pøíbìh, ve kterém naše neobyèejné semínko vynaložilo všechny své síly, aby se stalo opravdovým semínkem… Kniha nabízí kromì roztomilého pøíbìhu i ètrnáct úkolù, které mùžete provést doma. Podporuje zájem dìtí o pøírodu a pøináší základní poznatky ze života rostlin a jejich rozmnožování.

• pro dìti do 6 let:

POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU… Od záøí se mohou pøedškolní dìti opìt tìšit na oblíbenou akci Povídám, povídám pohádku, která se bude konat pravidelnì každý první ètvrtek v mìsíci, první setkání po prázdninách se uskuteèní ve ètvrtek 3. záøí 2015 od 15 hodin v dìtském oddìlení. Zveme pøedškolní dìti ve vìku od 4 do 6 let do mìstské knihovny, kde pro nì bude pøipraven zábavný program. Maminky mají možnost využít pøibližnì pùlhodinku volna k nákupùm, odpoèinku aj.

Novinky u Kulturních a sportovních zaøízení mìsta Dobrušky Sauna V dobì mìsíèní letní odstávky probìhla druhá etapa rekonstrukce prostor sauny, kdy byly provedeny nátìry vzduchotechniky, malby stìn v odpoèívárnì a dalších místnostech. Doplnily se žebøiny na protahování tìla a relaxaèní lehátka do venkovního prostoru. Otevøeno je znovu již od 12. srpna.

Dobrušský zpravodaj

str. 8

Mìstský stadion Václava Šperla V koneèné fázi se nachází pøípravy na využívání sportoviš mìstského stadionu i pro širokou veøejnost. Již v prùbìhu záøí si bude možné rezervovat jednotlivá høištì i tenisové kurty pro vlastní sportovní vyžití. Informace budou zveøejnìny na webu mìsta Dobrušky a facebookovém profilu KSZMD. Sokolovna Ve spolupráci s oddílem badmintonu v Dobrušce pøipravujeme od øíjna možnost rezervace kurtù pro rekreaèní sportování a hraní badmintonu v dobrušské sokolovnì. K dispozici bude vždy trenér, který pomùže s pravidly, pøípadnì poskytne rady ke høe samotné. Obdobnou pøíležitost veøejného sportování, tentokrát však pouze na rekreaèní úrovni, mají v sokolovnì každou støedu od 19 hodin také pøíznivci stolního tenisu. V pøípadì vìtšího zájmu je možnost rozšíøení i na další dny. Pro informace kontaktujte pana Josefa Vernera, tel. 603 879 899. Petr Poláèek, vedoucí Kulturních a sportovních zaøízení mìsta Dobrušky

MHF F. L. Vìka 2015

Mezinárodní hudební festival F. L. Vìka slaví letos první jubileum. Kostely a koncertní sínì v regionu se díky festivalovým koncertùm rozezní již popáté a již popáté mají hudební pøíznivci mimoøádnou pøíležitost k setkání se špièkovými umìlci a soubory. V dobì od 20. záøí do 1. listopadu se v Deštném, Dobrušce, Opoènì a Novém Mìstì nad Metují uskuteèní sedm koncertù a umìlecký øeditel festivalu Pavel Svoboda vìøí, že i letošní program nabitý vynikajícími sólisty i tìlesy opìt zaujme co nejvìtší poèet posluchaèù. Vstupenky, ABO vstupenky Od 10. srpna 2015 probíhá v Informaèních centrech v Dobrušce a Novém Mìstì nad Metují prodej vstupenek na všechny koncerty MHF F. L. Vìka 2015 a dále prodej ABO vstupenek. Vstupenky lze zakoupit i pøed koncertem. Výmìna dárkových poukazù V Informaèním centru v Dobrušce lze také od 10. srpna vymìnit zakoupený dárkový poukaz za ABO vstupenku. Smìnu lze realizovat i tìsnì pøed úvodním koncertem. Festivalový autobus Na první festivalový koncert, který se uskuteèní 20. záøí v Deštném, vypraví organizátoøi pro majitele ABO vstupenek a vstupenky na koncert zvláštní autobus, který bude odjíždìt v 16 hodin z autobusového nádraží se zastávkou v Laichterovì ulici.

Dobrušský zpravodaj

str. 9

První koncert MHF F. L. Vìka 2015 20. záøí v 17 hodin – Deštné v Orlických horách – kostel sv. Maøí Magdaleny První koncert se stejnì jako loni koná v kostele sv. Maøí Magdaleny v Deštném v Orlických horách. V nedìli 20. záøí zde vystoupí sopranistka Kateøina KN̎ÍKOVÁ, která je od roku 2006 stálou èlenkou ansámblu Národního divadla, kde v uplynulých letech nastudovala postavy jako Susanna (Le nozze di Figaro), Serpetta (La Finta giardiniera), Servilia (La Clemenza di Tito), Blonde (Entführung aus dem Serail), Despina (Cosí fan tutte), Ilja (Idomeneo), Almirena (Rinaldo), Adina (Elisir d’amore), Barèe (Hubièka), Terinka (Jakobín), Nannetta (Falstaff), Aristea (L´Olimpiade) a mnoho dalších. V souèasné dobì je pìvkynì hostem divadla J. K. Tyla v Plzni v rolích Markétka (Faust), Blaženka (Tajemství), Violetta (La traviata) a stálým hostem v Národním divadle moravskoslezském v Ostravì. Hostovala v roli Almireny v Theatre de Caen a v Opéra Royal de Versailles, v roli Serpety v Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu pod vedením režisérské dvojice Karl–Ernst a Ursel Herrmann. V Opéra de Dijon se pøedstavila jako Aristea v opeøe J. Mysliveèka L´Olimpiade v režii Ursel Hermann. Pravidelnì vystupuje na prestižních mezinárodních festivalech u nás i v zahranièí (Mezinárodní hudební festival Dvoøákova Praha, Janáèkùv máj, Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, Festival de La Chaise–Dieu, Festival Rencontres Musicales de Vétzelay, Festival Baroque de Pontoise, Music Bridge Prague – Dresden, Uckermärkische Musikwochen, Tage Alte Musik Regensburg a další). Spolu s Jiøím Bìlohlávkem natoèila novou oficiální verzi Èeské státní hymny. Slavnostní zahájení MHF F. L. Vìka 2015 27. záøí v 17 hodin – Dobruška – kostel sv. Václava Velkým festivalovým svátkem bude zahajovací koncert v kostele sv. Václava v Dobrušce, na nìmž se pøedstaví PRAGUE PHILHARMONIA pod vedením dirigenta Reinharda Seehafera a houslista Jan MRÁÈEK – vítìz Mezinárodní soutìže Fritze Kreislera ve Vídni. Prague Philharmonia vznikla v roce 1994 z iniciativy svìtoznámého dirigenta Jiøího Bìlohlávka pod pùvodním názvem Pražská komorní filharmonie, aby vnesla do èeského a posléze svìtového prostøedí èerstvý vzduch nakažlivého hudebního elánu a touhy po znamenitosti nejmenšího detailu provádìné hudby. Již zanedlouho po svém vzniku se zaøadila do okruhu nejrespektovanìjších orchestrù Èeské republiky a vybudovala si vynikající renomé v Evropì i ve svìtì. Orchestr má ve svém „rodném listì“ vepsánu svìžest, energiènost a perfekcionismus, stejnì jako lásku k hudbì, jež vkládá do každého koncertu. PKF – Prague Philharmonia je rovnìž cenìna pro svùj charakteristický zvuk, za nímž mimo jiné stojí její stìžejní repertoárová oblast, kterou je od poèátku hudba vídeòského klasicismu, skladby Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Tato sféra je její nejvlastnìjší doménou, z níž vychází a v níž exceluje na prvním místì. Duch umìní této historické epochy dokonale odráží její krédo: hrát s køišálovou èistotou a s pøímoèarou, jiskrnou vášnivostí, tak aby

Dobrušský zpravodaj

str. 10

každý posluchaè napøíè všemi vìkovými skupinami èi profesními kategoriemi rozumìl každé interpretované notì a odnášel si z koncertù vydatnou dávku životní energie. Umìní, které PKF – Prague Philharmonia pøináší, je zároveò výjimeèné i všem dokonale pøístupné. PKF – Prague Philharmonia je pravidelnì zvána na mezinárodní hudební festivaly, vystupuje v pøedních svìtových sálech a je pravidelným partnerem svìtoznámých dirigentù a pøedních interpretù, jakými jsou Vladimir Ashkenazy, Milan Turkoviæ, Jefim Bronfman, András Schiff, Shlomo Mintz, Sarah Chang, Isabelle Faust, Mischa Maisky, Magdalena Kožená, Anna Netrebko, Natalie Dessay, Rolando Villazón, Plácido Domingo, Elina Garanèa, Juan Diego Flórez, Radek Baborák, Thomas Hampson a øada dalších. Sezona 2014–15 znamená pro PKF – Prague Philharmonia dùležitý okamžik v její historii. Pøipomene si totiž 20. výroèí od založení, jež náležitì podtrhne mimoøádnými událostmi, a to nejen koncertními… Houslista Jan MRÁÈEK (* 9. èervence 1991, Plzeò) pochází z hudební rodiny a høe na housle se zaèal vìnovat ve vìku pìti let. Od roku 2003 studoval deset let u houslisty Jiøího Fišera. Ve svých tøinácti letech vystupoval s houslistou Josefem Sukem. V roce 2011 se stal nejmladším sólistou v historii Symfonického orchestru Èeského rozhlasu. Roku 2010 získal druhou cenu na mezinárodní soutìži Pražské jaro a v záøí roku 2014 vyhrál mezinárodní soutìž Fritze Kreislera ve Vídni, kterou odborníci pøirovnávají k tenisovému Wimbledonu. – de –

Kateøina Knìžíková soprán

Jan Mráèek housle

Husùv sbor v Dobrušce zažil varhanáøský koncert Dalo by se øíci, že od zaèátku srpna probíhal v Husovì sboru v Dobrušce varhanáøský koncert. Ne, to není pøeklep – varhanní koncert zde totiž bude moci být až v závìru letošního roku. Proè tedy varhanáøský? Protože právì v srpnu exceloval na kùru kostela Církve èeskoslovenské husitské varhanáø Robert Ponèa se svými spolupracovníky, kteøí

Dobrušský zpravodaj

str. 11

vzácný nástroj postupnì rozebírali, až z nìj v Husovì sboru zùstalo pouze jakési torzo. „Pustili jsme se znovu do èištìní varhan. Tentokrát rozebíráme vzdušnice – strhávají se ochranné papíry i staré filce a èistí se vnitøní èást vzdušnic,“ poznamenal k dìní na kùru Robert Ponèa a dodal, že bude oèištìna varhanní skøíò, aby byla pøipravena na novou povrchovou úpravu. Varhanáøi zároveò vyklidili zadní èást varhan, nebo po dohodì s faráøkou CÈSH dojde k vymalování prostoru nad nástrojem a za ním. A jak postupovaly práce v Krnovì? „Øekl bych, že podle plánu. Renovace dílù je prakticky dokonèena a èásti èekají na odvoz zpìt do Dobrušky. K tomu dojde až poté, kdy tady budeme mít prostory pøipravené – pak teprve zaène montáž,“ odpovìdìl varhanáø. Zároveò prozradil velice potìšitelnou vìc pro všechny, kdo se podíleli na shánìní financí na rekonstrukci, i pro ty, kteøí tzv. adoptovali nìkterou z p횝al, a tím pøispìli na sbírkové konto: „V souèasné dobì je již opravena velká spousta pneumatických komponentù. Dìlalo se nové polepení kùží a tìsnících plstí, vyrábìly se nové membrány. Provedeny byly i povrchové úpravy, impregnace proti døevokaznému hmyzu. Díly se zkompletovaly, aby jich na pøevoz bylo co nejménì a pøi koneèné montáži vše trvalo co nejménì èasu.“ Nutno poznamenat, že adopce p횝al, díky níž se sbírkové konto rozrostlo k 10. srpnu o 154 tisíc korun, pokraèuje i bìhem opravy varhan. Pro informaci pøedevším tìch, kteøí pøispìli na záchranu vzácného nástroje, ale i ostatních obyvatel Dobrušky, organizátoøi sdìlují, že na opravu nástroje dále pøispìly tyto subjekty: mìsto Dobruška – 50 tis. Kè, Královéhradecký kraj – 144 tis. Kè (program: Záchrana historických varhan), Nadace ÈEZ – 125 tis. Kè, Církev èeskoslovenská husitská – 70 tis. Kè. Výtìžek Koncertù pro varhany èiní 46 tis. Kè. Pokud se rozhodnete pro adopci p횝aly, neváhejte kontaktovat organizátory záchrany, popø. CÈSH v Dobrušce. Èíslo sbírkového konta – 1241375369/0800, konst. symbol 414. – de –

Dobrušský zpravodaj

str. 12

19. Orlicko–kladský varhanní festival Vážení milovníci varhanní hudby, na podzim letošního roku bude uspoøádán již devatenáctý roèník Orlicko–kladského varhanního festivalu. Bìhem dvaceti dnù se mohou milovníci varhanní hudby v osmnácti místech okresù Náchod, Rychnov nad Knìžnou a Trutnov a v polském pohranièí zaposlouchat do impozantních zvukù historických varhan v kostelích a klášterech. Umìleckými garanty festivalu jsou varhanní mistøi Michal Novenko a Václav Uhlíø. Varhanní festival je opravdovou kulturní lahùdkou. Spojení krásné hudby, jedineèného místa a plejáda interpretù dává všem jeho návštìvníkùm pøíležitost strávit neopakovatelné chvíle a doslova si vychutnat a zažít atmosféru jednotlivých vystoupení.

Protagonisty zahajovacího koncertu, který se uskuteèní v sobotu 12. záøí 2015 v 19.30 hodin v kostele sv. Václava v Dobrušce, budou Václav Uhlíø a zpìvaèka Hana Medková. Václav Uhlíø, spoluzakladatel Orlicko–kladského varhanního festivalu, studoval hru na varhany na pražské AMU. Už bìhem studia získal øadu soutìžních ocenìní. Od roku 1982 vyvíjí bohatou koncertní èinnost u nás i v zahranièí. Spolupracuje s našimi pøedními instrumentalisty, nahrává pro rozhlas a gramofonové firmy. Je profesorem pardubické konzervatoøe a øeditelem kùru v kostele Panny Marie v Hradci Králové. Na královéhradeckém biskupství zastává funkci diecézního organologa. Za dlouholetou službu církvi a péèi o varhany byl v roce 2008 vyznamenán papežským øádem Pre Ecclesia et Pontifice. Hana Medková v roce 2002 ukonèila studium na Vysoké škole múzických umìní v Bratislavì. Konzervatoø absolvovala v Pardubicích. Je laureátkou nìkolika mezinárodních soutìží. Její doménou je zejména komorní hudba a její repertoár zahrnuje duchovní, písòovou i operní tvorbu od baroka po souèasnost. Hostuje ve Slovenském národním divadle v Bratislavì, v Moravském divadle v Olomouci a v pardubickém divadle. Pedagogicky pùsobí na konzervatoøi v Pardubicích. Øetìzec koncertù následnì zavítá do obcí a mìst Žacléø, Rtynì v Podkrkonoší, Broumov, Jaromìø, Úpice, Kuks, Náchod, Èeská Èermná, Bezdìkov, Semonice, Nový Hrádek, Olešnice v Orlických horách, Vamberk, Nové Mìsto nad Metují, Dobruška, Králíky a Rychnov nad Knìžnou, kde festival konèí. Bìhem festivalu zaznìjí varhany zahrnující témìø všechny umìlecké slohy a epochy. Každý nástroj nabízí v duchu doby svého vzniku své specifické zvukové možnosti. A tak se stávají významnou pøehlídkou varhan celého euroregionu. Cílem varhanního festivalu je opìtovnì rozeznít nástroje, z nichž mnohé patøí k opravdovým klenotùm našeho kulturního dìdictví. F. Nagy, zastupitel, spoluorganizátor koncertu

Dobrušský zpravodaj

str. 13

František Adolf Šubert – sté výroèí úmrtí

V úterý 8. záøí si pøipomeneme již sté výroèí úmrtí jednoho z nejvýznamnìjších dobrušských rodákù – Františka Adolfa Šuberta. Jako nejmladší z devíti dìtí chudého sedláøe se 27. bøezna 1849 narodil v domì èp. 8 v Kostelní ulici. Dobruška jeho dìtství byla mìstem s velkým kulturním zázemím. Jednou z dominant místního kulturního života byl aktivní ochotnický soubor, v nìmž Šubert také pùsobil, a bylo to právì divadlo, které Šubertovi uèarovalo a stalo se jeho životním osudem. V letech 1860 – 1868 absolvoval gymnázium v Hradci Králové, kde v té dobì studoval také jen o dva roèníky mladší Alois Jirásek. Poté nastoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity. Nedostatek prostøedkù po úmrtí otce mu však neumožnil ve studiích pokraèovat, a tak nastupuje dráhu novináøskou. Zùstává v Praze, kam si záhy odváží i svoji ovdovìlou maminku. Ve všech oborech, kterými se v životì zabýval, byl úspìšný. Nejinak tomu bylo i v novinaøinì. V letech 1873 – 1878 øídil èasopis Brousek, byl èlenem redakce Politiky, pøispíval do èasopisù Vlasta a Èechy. Stejnì jako jinde, i zde charakterizovala Šubertovu práci preciznost, dùkladné studium pøedmìtu a mimoøádná pracovitost. Nejen, že byl úspìšným publicistou, ale stal se také jedním ze zakladatelù Spolku èeských žurnalistù, jehož byl velmi aktivním èlenem. Pøispíval do nejrùznìjších èasopisù a jeho literární výtvory byly prodchnuty vøelým vlastenectvím. Charakterizoval je také vynikající sloh, kultivovanost vyjadøování a originalita názorù. V souvislosti se svou publicistickou a spisovatelskou èinností objevuje Šubert velmi záhy bohatost èeské historie, která proniká jeho celoživotním dílem. Píše a vydává povídky s historickou tématikou a romány Zajetí krále Václava a Král Jiøí z Podìbrad. Historické prostøedí je pro nìj ale jen kulisou, v níž se v plnì romantizujícím pojetí odehrávají dramatické dìje prolnuté intrikami a vášnìmi. Zde nezapøe Šubert svùj dramatický talent, projevující se v uchvacujícím líèení akèních situací.

Dobrušský zpravodaj

str. 14

Šubert se aktivnì podílel na èinnosti celé øady èeských vlasteneckých spolkù. Mezi nì patøil i Svatobor, spolek podporující èeské spisovatele. Za finanèního pøispìní tohoto spolku navštívil jižní Èechy, které se vedle rodného kraje staly místem jeho srdci nejbližším. Svou lásku k nim vtìlil napøíklad do své divadelní hry Petr Vok z Rožmberka. Zpracoval také úvodní text o Šumavì pro reprezentativní encyklopedii Èechy. (Nᚠkraj popsal v této encyklopedii Alois Jirásek.) Šubert byl ale èlovìkem také veskrze praktickým a úèinnì pomáhal všude, kde to bylo zapotøebí. V tomto ohledu se mohl plnì realizovat také jeho nevšední organizaèní talent. Právì pøi pobytu v jižních Èechách dostal nápad zachránit a v celém národì propagovat rodný domek Jana Husa v Husinci a postupnì se mu podaøilo tuto myšlenku realizovat. Jestliže jsme v letošním roce vzpomínali šestistého výroèí upálení Mistra Jana Husa, stojí jistì za to si pøipomenout, že u zrodu myšlenky pojmout jeho rodný domek jako národní kulturní památku stál právì nᚠslavný rodák. Svými politickými názory byl Šubert blízký staroèechùm a blízká mu byla pøedevším osobnost Františka Ladislava Riegra, oznaèovaného tehdy za neformálního vùdce a politického pøedstavitele èeského národa. Právì prostøednictvím Riegra se Šubert stává èlenem Sboru pro postavení Národního divadla, kde mohl naplno rozvinout a uplatnit svùj organizaèní talent. Právì díky jemu a svému entuziasmu byl povìøen i sepsáním knihy o stavbì tohoto jednoho ze symbolù èeského národa a národního života. Výsledkem byla bohatì vypravená a nádherná kniha Národní divadlo, jeho dìjiny a stavba dokonèená. Šubertovo drama Probuzenci mìlo být také jednou z her, jejichž uvedení mìlo divadlo otevírat. Nešastný 12. srpen roku 1881 však tyto nadìje odsunul. Požár znièil témìø dohotovenou stavbu a posunul tak otevøení první scény èeské Thálie o dva roky. Díky vysoké obìtavosti celého národa se však 11. listopadu 1883 mohla budova pøece jen otevøít. V té dobì byl však již jejím øeditelem jmenován právì František Adolf Šubert. A byl to právì on, který dokázal vyvést èeské divadlo jako rovnocenného partnera a spoleèníka do rodiny evropských divadelních scén. Pøitom však dbal na to, aby podporoval pùvodní èeskou dramatickou tvorbu, a to jak èinoherní (napø. Stroupežnického hry), tak operní (zejména opery Smetanovy). Jedním z nejvìtších úspìchù Národního divadla za Šubertova øeditelování byl velkolepì zorganizovaný zájezd do Vídnì v roce 1892. Dokonalá Šubertova organizátorská práce pøinesla naprostý triumf a rozšíøila slávu èeského divadla po celé Evropì a nabídky na hostování pøišly i z Ameriky. Zejména zde bylo pøedstaveno dílo Smetanovo, jehož Prodaná nevìsta v následujícím roce uchvátila i paøížské publikum. Šubert byl nejen organizátorem divadelního života, ale také autorem nìkolika divadelních her. Vedle již zmínìných Probuzencù a Petra Voka z Rožmberka to byla napøíklad hra, zabývající se sociální problematikou, Drama ètyø chudých stìn a pro nᚠregion je dùležité zejména jeho drama Jan Výrava, pojednávající o selském povstání na Opoèensku v 18. století. Poslednì uvedená hra byla rovnìž pøevedena v roce 1937 na filmové plátno a titulní roli ztvárnil vynikajícím zpùsobem Zdenìk Štìpánek. Koncem 19. století však koncepce èeského divadelnictví prosazovaná Šubertem již ztrácela na své aktuálnosti a nebyla schopna vstøebávat nové podnìty. Po èetných neshodách, mezi nimiž nechybìly ani intriky, nakonec Šubert v roce 1900 v Národ-

Dobrušský zpravodaj

str. 15

ním divadle konèí. K divadlu se ještì nakrátko vrací jako øeditel novì vybudované scény Vinohradského divadla i jako dramatický autor, když roku 1903 píše svou poslední divadelní hru Žnì. Pro zbytek života se vrací k práci spisovatelské a žurnalistické. Paleta Šubertových aktivit byla nesmírnì široká. Urèitì nelze pominout alespoò jeho rozhodující organizátorskou roli pøi poøádání velké Národopisné výstavy èeskoslovanské v roce 1895. Návštìvníci domácí i zahranièní na ní mìli možnost seznámit se s bohatstvím èeské historie a lidové kultury našeho národa. Byla to právì tato výstava, která dala rozhodující impuls vzniku èeského národopisu. Šubert byl také hlavním autorem a editorem reprezentativní knihy, která o této výstavì vznikla a jež pùsobí úžasným dojmem i na souèasného ètenáøe. Pøes všechny aktivity, jimiž byl život Františka Adolfa Šuberta naplnìn, nikdy nezapomínal na kraj, z nìhož vyšel. Do Dobrušky se vždy rád vracel, mìl zde i øadu pøátel. Patøil k nim napøíklad i tehdejší starosta mìsta Josef Archleb a jeho podporovatelé nebo dobrušští divadelní ochotníci, kteøí mu vdìèili za mnohé. Do Dobrušky svého dìtství se Šubert vrátil i ve své poslední knížce, pojmenované prostì U nás v Dobrušce. Vyšla až v roce 1916 a autor ji už vytištìnou nespatøil. Životní bìh Františka Adolfa Šuberta, èeské vlastence, divadelníka a dramatika, spisovatele a novináøe, organizátora èeského národního života, skonèil 8. záøí 1915, kdy zemøel ve svém bytì na smíchovském nábøeží v Praze. Pohøben je na Olšanských høbitovech a potìšitelné je, že v letošním roce se na péèi o jeho hrob zaèalo podílet i jeho rodné mìsto, které tak dokazuje, že si svých významných rodákù váží a nezapomíná na nì. – jm –

Ukázky spisovatelského díla Františka Adolfa Šuberta U nás v Dobrušce Pojïte tedy se mnou na chvíli do vzpomenutých let a východních Èech, do mìsta Dobrušky, mìsta malého, ale ležícího kam dohlédneš, v okolí neobyèejnì malebném. Prostírá se ve vìnci zelených zahrad – sadù pod mírným návrším, od severu jej chránícím, nad Zlatým potokem od jihozápadu k mìstu tekoucím a nad spojeným potokem Brtvou a Baèetínským. Tyto pøicházejí nejprve od východu, spojují se mezi vesnicemi Valem a Køovicemi v pùvabném údolí a potom obracejí se k Dobrušce i vtékají s ní do Zlatého potoka. Vystoupíme-li na návrší, øeèené „Na stínadlech“, ponìvadž tam se stínali kdysi ti, kdož mìstským právem dobrušským byli k smrti odsouzeni – objeví se nám pøekrásný obraz krajinný. Na blízkém východì rozkládají svá mohutná prsa Kladské hory, od nichž jde svah právì až k Dobrušce; uzavírají rozhled k východu jako obrovská hradba, chovající na sobì øadu obcí. Z nich Dobøany bílým kostelíkem a pozlaceným køížem za svitu slunce pozdravují širý kraj dolejší. Kladské hory vypadají svou tvrdou modrostí jako zcela blízké. Zato Krkonoše se Snìžkou, od severu sem hledící, ne vždy se ukazují a i tu je šedomodrou barvou, ale ovšem mocnými svými obrysy. Èást zemì mezi nimi a okolím Dobrušky kryta je lesem Halínem nedaleko Dobrušky k Bìstvinám se táhnoucím, k nìmuž od Dobrušky vede pole øeèené Vlèí doly.

str. 16

Dobrušský zpravodaj

Na protìjší jih jde pohled pøes mìsto Dobrušku a hojná její pole k mìstským lesùm, za nimi v dáli k horám Orlickým, na jihozápad k vrchu i lesu Chlumu, na jeho ostrohu k Dobrušce obráceném nad nižším porostem stála vysoká mohutná borovice a rozkládala nad ním jak k ochranì svá široká ramena vìtví, od mladosti mé nápadné znamení krajiny. Rozkošný ten pohled krajiny s jejími barvami polí, osad a lesù, s alejemi ovocných stromù a zvláštì s alejí starých lip podél silnice z Dobrušky do Opoèna od statue Jana a Pavla mimo panský špejchar až k samému Opoènu jdoucí, s borovicí Chlumu, s ovèínem a rybníkem Broumarem pod Pustinou – nade vším tím s modrou, do nejrùznìjších odstínù spadající bání nebes, i krásou svou a svojí širokostí pùsobil na mne již jako na školáka neobyèejnou pøitažlivostí. Bezdìky jsem se do nìho vždycky zadíval, zvláštì když slunce jej polévalo svìtlem, zesilujíc jeho barvy a obrysy pøedmìtù. Odtud také po celý život zùstala mi záliba v dalekých rozhledech. V zaseknutých horských údolích, v zakrytých místech bez vìtšího výhledu cítím se stísnìn a rád je opouštím. Zato pohled do širých krajù, na moøe, stepi uherské a ruské, na rybnièné kraje jižních Èech a vùbec na roviny do dálky se ztrácející dává mi radostný pocit volnosti. A snad nechybuji, pøipisuji-li tomu prvnímu trvalému dojmu z mládí i jistý vliv na to, že vùbec rád jsem se poddával volným, dalekým rozhledùm, k nimž mne to vždy nutkalo a táhlo silou neodolatelnou. Urèitým dojmem pùsobily také na mne lesy, zvláštì Chlum a všechny ostatní lesy uzavírající výhled k jihu, aniž by z nich nebo za nimi byla patrná nìkterá osada. Ty mnì byly tajemnými, za tìmi hledal jsem ve své fantazii nìjaký jiný svìt. Vùbec podnìcovaly moji dìtskou mysl tak, jakož nepochybnì se dìje u všech dìtí vùbec, pokud jim není dáno neznámo lesù proniknout a za nimi uvidìt opìt podobné osady a lidi, mezi jakými samy bytují. Encyklopedie Èechy, díl Šumava

Dobrušský zpravodaj

str. 17

Ku staré knize národa èeského, které dochovala Tobì pøes doby nejtesknìjší pamìti vìkù minulých, ku kronice èeské pøijmi, ètenáøi, pøijmi, lide èeský, novou knihu nových dnù. O dìjích, které se sbìhly v zemi èeské, o skutcích národa Tvého, o jeho starých knížatech a králích vypráví tobì kronika: o samé zemi èeské vyprávìti bude Tobì tato kniha, vyprávìti budou „ÈECHY“, o zemi, ze které se rodil, na které zápasil a møel a opìt z mrtvých vstával národ Tvùj, o zemi posvìcené krví otcù Tvých a slzami mateøí, o zemi, jež plenìna jsouc a obrácena v pouš, vždy zase pílí lidu svého a vlastní životní silou novým rájem se stávala. Jdeme do ní touto knihou na velkou pou – ó pojï s námi, ruku v ruce a s láskou v srdci pojï! Do hlubin lesù šumavských zajdeme pospolu, po Vltavì poplujeme a nížinami krajù jezerních k Plzni a ke staré svatyni zemské Karlštejnu nastoupíme pou. A odtamtud na místa, kde Tábor zápasil, i k Sázavì a k Labi a na perutích touhy synovské ku královské mateøi naší Praze, potìšit ji láskou svou a pohlédnout v tu její láskyplnou tváø, nad kterou skvìje se co nádherná koruna svatováclavský Hrad. A z Prahy zalétneme k rodným dvìma sestrám, k tiché a divé Orlici, i k velikánùm Krkonošù, a po rudných vlnách Labe obeplujeme ráje severní, poplujeme jejich nivami, mìsty, hrady i hradùv troskami, vystoupíme pak na horu, s které lidu svému poprvé ukázal novou vlast praotec Èech, a když všechno po vlasti, všechno spatøíme, odebéøeme se posléze i do hradeb horských, za které slunce zapadá, když se zemí se louèí veškerou. Budeš s námi co poutník na pramici po Vltavì ke svaté stovìžné Praze naší plující, jemuž druhové poutníci vypravují o proudech vltavských, o bøezích a místech, která vidìti, a vzpomínají pøi nich, co kde za starých èas a pozdìji sbìhlo se. Nuže nastoupnìme již spoleènou velkou krásnou pou! Po dlouhé èasùv nepohodì jasnìjší vyvstává nad vlastí naší den – buï on také nám šastné pouti šastným znamením! Národní divadlo, jeho dìjiny a stavba dokonèená Divadelní vlaky Oèi veškerého národa obráceny byly k Národnímu divadlu a v tìch dnech osvìdèila se láska a nadšení národa k jeho dokonèenému dílu zjevem, který navždy zùstane památný nejen v dìjinách Národního divadla, nýbrž i veškerého národního života èeského, ano má své oprávnìné místo i v kulturních dìjinách evropských národù vùbec. Jest to zjev divadelních vlakù, jenž byl zplozen právì otevøením Národního divadla a z prvních poèátkù svých rychle vzrostl k dùležitosti veliké. Podnìt k nim dal øeditel Národního divadla F. A. Šubert. Když bylo odhlasováno ve výboru sboru, že k otevøení divadla nemají se konati velké slavnosti, kterých by se mohly zúèastnit tisícové a tisícové lidu èeského, uvažoval øeditel Národního divadla, co by asi místo onìch slavností mìlo se uspoøádati a kterak by nejlépe dána byla venkovu pøíležitost Národní divadlo navštíviti. Ustanovil se posléze na tom, že požádá øeditelstva drah v Praze ústících, aby po svých tratích vypravily koncem listopadu a v prosinci k návštìvì Národního divadla pøi snížených cenách zvláštní vlaky. Obrovské to putování veškerého národa, všech jeho i nejvzdálenìjších èlenù k národní svatyni v Praze! Jest to putování národa zjevem i významem svým neoby-

Dobrušský zpravodaj

str. 18

èejné, jež nemá pøíkladu v dìjinách jiných národù. Jen putování Øekù ve starovìku ke hrám olympským jest tìmto našim poutím podobno, jinak bychom marnì pátrali po nìèem, co by jen zdaleka rovnati se mohlo hromadným poutím do Národního divadla – a zvláštì úèinku tìchto poutí. Jimi posvìcuje národ nᚠsvé Národní divadlo do celé budoucnosti. Jimi prohlašuje, že nejen stavba tohoto divadla byla dílem národním, nýbrž že i hotový a krásnì zkvétající ústav jest a zùstane ústavem veškerého národa èeského, vysokými školami èeské slovné i hudební literatury dramatické a dramatického umìní. Jimi povznáší národ èeský své Národní divadlo z místního pražského významu ve význam všeobecnì národní, jimi èiní je zároveò ústavem vpravdì zemským. Tìmito poutìmi osvìdèuje národ nᚠvýši své vzdìlanosti, svùj zápal pro krásná umìní, poráží v tom vzhledì nepravdy od jeho nepøátel o nìm rozšiøované a skvìje se pøed celým svìtem v záøi opravdové osvìty. Èeské Národní divadlo ve Vídni 1892 Skvìle byly zapoèaty pohostinské hry èeského Národního divadla ve Vídni a slavnì zakonèeny. Nával obecenstva, jásot pøi pøedstavení a žel. Že hry již konèí, byly pøíznakem posledního, desátého pøedstavení, jež vyznìlo nejen nejlepším souzvukem na jevišti, nýbrž i svorným, spoleèným akordem v hledišti. Všichni úèinkující umìlci, orchestr, sbory, balet a kde kdo vùbec byl, zdvojnásobili témìø ještì – pokud to vùbec možno bylo – své umìlecké úsilí a obecenstvo odmìòovalo je stálým bouølivým potleskem, tak jako by i ono odškodniti chtìlo operu, umìlce, ano i samo sebe za to, že s èeskými pøedstaveními se musí louèiti. Toho dne pršelo od rána tak, že kdo nemusel, ani z domu nevycházel. Ale vzdor tomu bylo celé divadlo vyprodáno již o 11. hod. ranní. Nikdo nedbal nepohody, nikdo nedbal na to, že bude museti z dalekého Prateru v noci a za deštì ubírati se domù tøebas pìšky a tøeba do nejvzdálenìjších okresù vídeòských. Každý si jen pøál býti pøítomen poslednímu pøedstavení Èechùv, uvidìti „Prodanou nevìstu“ – a už poprvé nebo „ještì jednou“ – a tak kdyby divadlo bývalo dvakrát tak veliké, bývalo by se dojista také naplnilo. Dopoledne byly prodány i všechny lístky k stání. Celé zástupy odcházely již od denní pokladny ve vnitøním mìstì u Bertého bez lístkù a veèer pøi výstavì samé poptávalo se marnì sta a sta lidí po vstupenkách. • Pohostinské hry èeského Národního divadla ve Vídni byly skonèeny, nastal návrat. Hned nazítøí ráno po závìreèném pøedstavení odjelo veškeré èlenstvo dráhou Františka Josefa nazpátek do Prahy; pouze nìkteøí èlenové vylétli sobì z Vídnì na rùzná místa, používajíce krátkých prázdnin do 14. èervna, do kteréhož dne bylo Národní divadlo zavøeno. Mnì bylo možno odjeti teprve 10. èervna; bylo mi vykonati ještì celou øadu návštìv na rozlouèenou. Èlenstvo Národního divadla uvítáno bylo v Praze na nádraží zástupy obecenstva, volajícího jemu „Slávu“ a dávajícího vùbec výraz radostnému nadšení, které ve dnech uplynulých ovládlo Prahu i celý národ. Jaký to rozdíl ve smýšlení a pocitech veškerého národa pøed týdnem a dnes! Tehdy všeobecná bázeò pøed neznámým výsledkem veškerého podniku – dnes všeobecný ples nad jeho nejskvìlejším zdarem.

Dobrušský zpravodaj

str. 19

Národopisná výstava èeskoslovanská v Praze roku 1895

Národ èeský pøese všechny své námahy a boje nedodìlal se dosud ve svazku øíše, k níž náleží, ani vlastní státní organizace, ani takového vlivu na spoleèný státní organismus, aby mohl jemu pøikázati plnìní toho, co èítá k životním podmínkám svého rozvoje a trvání. Proto u národa našeho více než kdekoli jinde nastupuje svépomoc a obèasná dobrovolná organizace k vystihnutí cílù, o jejichž dosažení jinde peèuje stát – proto zaplane v korunì národa našeho mnohem èastìji než u jiných národù kvìt nadšení a v zápìtí kvìtu rodívá se z nìho èin. Jedním takovým kvìtem stromu jeho života – kvìtem to èarokrásným – jest Národopisná výstava èeskoslovanská v Praze roku 1895. Žijeme v ní, vidíme unášející, chvílemi pøímo rozèilující krásu kvìtu, opojujeme se jeho vùní – a vìøíme pevnì, že nám z nìho také vzejde zdravé, šavnaté i vonné ovoce pro celou budoucnost. Jsme sobì pøi tom arci vìdomi, že ke skuteènému vypìstìní ovoce nestaèí pouhé snìní v tom luzném zakletém okruhu národopisné pohádky – mezi tìmi chalupami, které kolem kostelíka se kupí co kuøata kolem matky kvoèny – v tom kouzelném, z minulosti v pøítomnost vyvolaném mìstì Staré Prahy – a uprostøed tìch ohromných pokladù sbírek paláce národopisného. Víme, že toto blažené sebezapomínající snìní, že to jisté doèasné zakletí ustoupiti musí opìt další práci, vytrvalé a obìtavé práci skuteèného života, aè-li dílo Národopisné výstavy èeskoslovanské nemá nám za chvíli uniknouti co opravdu jen pouhý luzný sen. A proto pøistupujme radostnì k té další práci: proto jsme sobì k ní stvoøili Národopisnou spoleènost èeskoslovanskou, tu myslící hlavu a pracovné ruce, proto chystá se národ nᚠzøíditi sobì pro všechny èasy budoucí Národopisné museum èeskoslovanské – a proto také ve smyslu pøání téhož národa má ve zvláštním díle – jako v nepomíjejícím kouzelném zrcadle – zachovati se veškeré budoucnosti obraz Národopisné výstavy èeskoslovanské, se všemi jejími skvosty a celým tím ruchem a životem, který v ní kypìl a šumìl od jejích prvních dnù až k jejímu uzavøení. To dílo poèínáme, jemu se posvìcujeme – a jak synové otci je národu svému podáváme, kloníce se jemu u velikosti jeho zápasù a utrpení – a bohdá i jeho slávy budoucí!

Dobrušský zpravodaj

str. 20

Rodný dùm F. A. Šuberta v Kostelní ulici

Rozhovor pøes internet s panem Bohumilem Živnùstkou Pan Bohumil Živnùstka se v letošním roce zaèal formou tzv. adopce starat o místo posledního odpoèinku Františka Adolfa Šuberta. 1. Co Vás vedlo k tomu, že jste si vzal Šubertùv hrob do péèe? Øekl bych, že to byl logický vývoj toho, že jsem se v rámci svého zapojení se do akce Adopce hrobù (bližší informace na webu adopce hrobù) v roce 2013 zaèal více zajímat o èleny tzv. Staré gardy Národního divadla, což byly všichni umìlci, kteøí zahajovali èinnost Národního divadla pøi znovuotevøení v listopadu 1883. V poèátcích akce Adopce nebyl hrob F. A. Šuberta mezi nì zaøazen, ale již jsem o nìm vìdìl. Našel jsem ho koncem roku 2013, kdy byl témìø z poloviny zarostlý bøeèanem, který na Olšanských høbitovech má na svìdomí hodnì škod na náhrobcích. V rámci svých návštìv na Olšanech jsem ho toho bøeèanu zbavil. No, a když už jsem mìl v letošním roce v adopci pìt hercù ze Staré gardy a navíc i prvního dramaturga Národního divadla, tak mi vlastnì ve „sbírce“ hrobù chybìl jen první øeditel. Proto když bylo zjištìno, že i o hrob tak významné osobnosti našich dìjin, jakým F. A. Šubert byl, se nikdo dlouhodobì nestará a dle souèasné legislativy by mohl být i zrušen, pøevzal jsem ho na pøíštích 10 let do své péèe i s vìdomím, že na vyèištìní a opravy nebudu mít hned dostateèné prostøedky. To ale pro prvotní záchranu není dùležité. Je na to celých 10 let a hrobka není zatím v nìjakém ohroženém stavu. 2. Máte „adoptovány“ i další hroby? Ano, zaèal jsem 22. 10. 2013 hrobem Ladislava Stroupežnického, autora dodnes dávaných Našich furiantù, do jehož hrobky již znaènì zatékalo a byly viditelné i uložené rakve. Tehdy jsem se ještì nezamìøil na Starou gardu a jako druhou adopci jsem

Dobrušský zpravodaj

str. 21

pøevzal 12. 12. 2013 hrob manželù Nollových, mých oblíbených filmových hercù. Tøetí hrob – Josefa Frankovského, jehož náhrobek již byl prakticky zmizelý pod množstvím bøeètanu a našla ho až koordinátorka akce Adopce hrobù paní Oldøiška Dvoøáèková a na mojí žádost ho zaøadila do adopcí, jsem pøevzal 27. 5. 2014 a to jsem se už po pøeètení knihy Ladislava Nováka Stará garda Národního divadla z roku 1937 zamìøil nejdøív na èinoherce Staré gardy. Pak už následují pouze oni, a to 22. 9. 2014 neoznaèený hrob Františky Bollardové, také nalezený pouze díky paní Dvoøáèkové, v letošním roce pak jsem pøevzal 29. 4. 2015 do adopce hrob manželù Adolfa a Marie Pštrossových. Tolika èlenùm by už øeditel chybìl, tak jsem do adopce pøevzal 20. 5. 2015 i hrob F. A. Šuberta. Protože na úpravy je po adopci 10 let èas, je možné u tìch nákladnìjších a ne moc ponièených pomníkù prostøedky opatøovat postupnì, hlavní je prvotní adopce a záchrana hrobového místa pøed možným zánikem. Takže ze zbývajících hercù Staré gardy jsem pøevzal ještì 14. 7. 2015 hrob Jindøišky Slavínské a jako poslední nalezený a opuštìný hrob na Olšanech, který mám k adopci pøedjednán, je hrob manželù Seifertových. Prakticky všechny tyto hroby jsou v okruhu 200 – 300 metrù okolo hrobu F. A. Šuberta, a tak pravidelná kontrola stavu a drobná údržba po renovaci pomníkù nebude problémem. Obnovené náhrobky jsou už u Stroupežnického, Nollových a Frankovského, další jsou objednány. 3. Co Vás osobnì zaujalo na nejstarší generaci Národního divadla? Na to není tak snadná odpovìï. Ale pokud se o nì zaènete zajímat a èíst o nich nejen v memoárové literatuøe, ale v dobových novinách a monografiích, zjistíte, že to byli právì oni, kteøí již v Prozatímním divadle a v koèovných divadelních spoleènostech prakticky pomohli k tomu, že dneska je naším jazykem èeština a že existuje i èeský národ. Myslím, že to byli vlastenci v tom pravém smyslu toho slova. A asi to mì na nich zaujalo nejvíc. A dìlali to v situaci nesrovnatelné se situací vìtšiny dnešních osobností z údajné VIP spoleènosti. V dnešní tzv. multikulturní spoleènosti se na to nìjak zapomíná, a když zjistíte v jakém stavu je celá øada náhrobkù tak slavných osobností èeské historie jako napø. Karel Sladkovský. Julius Grégr, Anna Náprstková a velké množství dalších umìlcù, vìdcù, lékaøù, malíøù, tak je to dost smutný obrázek, který taky nìco vypovídá o souèasné spoleènosti. Pøitom si myslím, že by mìli být napø. herci Národního divadla pyšní na to, že mohou pøevzít do péèe své slavné i ménì slavné pøedchùdce, o jejichž hroby se již nemá kdo postarat. Kdysi k podpoøe minimálních pøíjmù hercù se poøádala tzv. benefièní pøedstavení. Takové benefièní pøedstavení ve prospìch konta na záchranu hrobù by stálo za úvahu i dnes, pokud to ovšem pøi dnešních složitých právních vztazích je vùbec možné. Ministerstvo kultury by mìlo vyvinout nìjakou iniciativu k záchranì tìchto pietních míst, o které se již nestará nikdo z pøíbuzenstva. 4. Jak se Vám spolupracuje s mìstem Dobruškou? Pokud mohu hovoøit za sebe, tak jste byli za ty dva roky teprve druhá obec, která tak rychle zareagovala na mùj podnìt k úèasti na záchranì a obnovì pomníku svého slavného rodáka. Kromì Dobrušky jsem poslal podnìt i øediteli Národního divadla,

Dobrušský zpravodaj

str. 22

vždy ve staré øeditelnì mají dodnes bustu F. A. Šuberta a i pøi výroèí 130 let od zahájení èinnosti ND ho mìli hned na prvním výstavním panelu. Reakce však zatím žádná. Do 24. 7. 2015 má sekretáøka dovolenou a e–maily pro øeditele chodí k ní. Naštìstí už je díky Dobrušce vše na dobré cestì. To, že do týdne od zaslaného e–mailu panu starostovi do Dobrušky pøijede nejen on, ale i øeditel muzea v Dobrušce a navíc s ochotou uhradit drtivou vìtšinu z èástky, potøebné k celé obnovì pomníku tak, aby mohla být obnova dokonèena do významného výroèí 100 let od úmrtí (dne 8. 9. 2015), bylo velice pøíjemným pøekvapením nejen pro mì, ale jistì i pro paní Oldøišku Dvoøáèkovou, která se jako koordinátorka akce Adopce hrobù jejich záchranì obìtavì vìnuje a adopèním nájemcùm hodnì pomáhá. Takže hlavní spolupráce bude zejména s ní, já jsem pouze jeden z mnoha, kteøí se do akce øeditele Správy pražských høbitovù pana Èerveného zapojili. Mohu Dobrušce slíbit, že obnovený náhrobek bude pravidelnì kontrolován a uklízen. Dìkujeme za vaše odpovìdi i za všechno, co pro našeho slavného rodáka konáte. (Rozhovor pøes internet vedl Jiøí Mach.)

Obnovení památníku na Burianovì dubu v Mìlèanech 8. srpna 2015 se v Mìlèanech konaly Oslavy 560 let do první známé písemné zmínky o obci a pøi té pøíležitosti také sraz rodákù a pøátel Mìlèan. Poøadatelé, SDH Mìlèany za podpory mìsta Dobrušky, pøipravili okolo novì zrekonstruované hasièské zbrojnice pohodlné zázemí pro hosty i úèinkující. Souèástí oslav byla i výstava o historii obce, kterou pøipravil kronikáø Mìlèan Stanislav Kupka, a nechybìl ani tradièní hudební doprovod v podání místní kapely Mìlèaòanky. Bohaté obèerstvení zajišoval pan Roman Petr ze Studánky. Jedním z vrcholù akce v Mìlèanech bylo odhalení památníku Jana Buriana. Za vysvìtlením se vrame zhruba o sto let zpátky, kdy mìly Mìlèany ještì velmi špatné silnièní spojení s Dobruškou. Všechny tøi cesty, tehdy ještì štìrkové, vedly pøes kopce a byly tak pomìrnì tìžko sjízdné. A to jak v zimì, z dùvodu velkého množství snìhu a závìjí, tak i zjara a na podzim kvùli podmáèené pùdì. Západní èást obce smìrem na Opoèno (tzv. Bunžov) využívala cesty pøes Èížkùv kopec kolem mlýna na Zastavilku (dnes firma KBA). Støed obce jezdil pøes Trojici a Louèky a východní èást obce blíž k Cháborùm (tzv. Strakov) jezdila od lesa Mrchovištì u rybníka Dròáku pøes Barvíøùv kopec k dobrušským jatkùm. První myšlenka nové rovné a pohodlné silnice do Dobrušky na Zastavilku vznikla v roce 1920. Následovala devatenáct let dlouhá jednání, mimo jiné i o tom, kdo a jakým dílem se bude na stavbì finanènì podílet. Jednání komplikoval i nejednotný názor na potøebu nové cesty mezi mìlèanskými obyvateli. Její výstavba zaèala tedy až 23. záøí 1939 a byla dokonèena 11. srpna 1941. Následná kolaudace probìhla 16. èervence 1942.

Dobrušský zpravodaj

str. 23

Samotnou stavbu tehdy zajišovali spoleèníci Kunc a Jirsák a bylo pøi ní spotøebováno 2 000 m3 kamene z Chábor, 430 m3 štìrku ze Špièáku a 130 m3 písku z Bìdovic. Silnici, která je dlouhá 1 090 metrù, pùvodnì lemovalo také 106 ovocných stromù. Jelikož stavba silnice probíhala v nejisté váleèné dobì, mìnily se nìkolikrát náklady na stavbu a dìlníkùm byla bìhem stavby pìtkrát zvýšena mzda. Ti, kteøí myšlenku silnice prosazovali, shánìli podporu mezi lidmi z nejrùznìjších politických i úøedních kruhù. A právì jedním z tìch, kteøí k plánované výstavbì velmi pøispìli, byl i Jan Burian z Dobrušky.

Jan Burian (1862–1937), obchodník se šicími stroji a na svou dobu velmi pokrokový èlovìk, se kromì silnice do Mìlèan zasloužil také o zøízení lokální železnièní trati z Dobrušky do Opoèna, které se dlouhou dobu pøezdívalo „Buriánka“. V Dobrušce zastával funkci silnièního referenta, èlena mìstské rady a v letech 1919–1923 také starosty mìsta. Podílel se i na zahájení elektrifikace mìsta a založení Sokola. Za svùj podíl pøi budování nové cesty do Mìlèan byl obecním zastupitelstvem jmenován èestným obèanem Mìlèan. Zde se již dostáváme zpìt k našemu dubu. Tento strom roste u Mìlèan již více než sto let. Pøed výstavbou silnice stál na nábøeží malé øeky, která pohánìla Zastavilský mlýn. Snad právì pro jeho stáøí a majestátnost se stavba silnice dubu tìsnì vyhnula a ten tak mohl být pozdìji pojmenován po Janu Burianovi pøi pøíležitosti udìlení èestného obèanství. Po dokonèení stavby byla na strom umístìna památeèní cedule, ale jak šel èas, cedule zestárla, zøejmì upadla a na název stromu se tak postupem èasu zapomnìlo. Zbyla však zmínka v Mìlèanské kronice, na kterou navázala naše snaha o obnovení památky Jana Buriana.

Dobrušský zpravodaj

str. 24

Pøi pøíležitosti Oslav 560 let Mìlèan byl tedy odhalen zcela nový døevìný památník a poté umístìn zpìt na své místo ke starobylému dubu. Zde je na místì podìkovat zejména panu Ladislavu Cimrmanovi, který se postaral o jeho zhotovení. Mìlèanským obyvatelùm se tak po obnovení památníku na tøech dubech na Chlumu pøed pìti lety podaøilo obnovit další drobnou památku na katastru obce. Stanislav Kupka, kronikáø Mìlèan

8. 8. 2015 v Mìlèanech Ve výhni letošního léta se v sobotním popoledni zaèínají scházet u hasièské zbrojnice sváteènì obleèení lidé. Usmívají se, zdraví se, povídají si… Nìkteøí ze sousedù èepují u stánku pro ostatní pivo, jiní si chystají hudební nástroje, z polní kuchynì to lákavì voní… Mìlèanští se chystají se svými pøáteli a rodáky oslavit pìtisté šedesáté výroèí od první písemné zmínky o jejich obci. Pøipomíná ji i výstava uvnitø zbrojnice.

Dobrušský zpravodaj

str. 25

Odhalení desky tomu, kdo pomohl se silnicí – vážné i se sympatickou mírnì úsmìvnou nadsázkou – stejnì jako minuta ticha za ty, jejichž životy byly už pøed stoletím zmaøeny na váleèných polích, jsou nìèím víc než pøátelským setkáním uprostøed léta. Postoj Mìlèanských ke své historii, jejich osobní úèast na pøípravì i prùbìhu oslav, vytváøejí nìco velmi dùležitého: pospolitost, spoleèenství obce, pocit dùvìry ve vlastní síly, vìdomí sounáležitosti lidí s místem, kde žijí. Tímto jednáním se obnovuje i novì utváøí pamì místa a jeho obyvatel, po desítky let umlèovaná a zkreslovaná. Právì z této pamìti vyrùstá pocit kontinuity s tìmi, kdo tu žili pøed námi, i odpovìdnost za místo, v nìmž žijeme. Ne stát a jeho sliby, ale èinorodé jednání konkrétních lidí utváøejí prostor, v nìmž se svobodný èlovìk stává suverénem ve své obci. Mìlèanští mají v tomto smìru na co navazovat. Už v roce 1848 postavili uprostøed obce køíž jako díkùvzdání za zrušení roboty. TobiᚠKupka daroval pozemek a pro køíž založili v Mìlèanech fundaci deseti zlatých ve støíbøe, aby køíž mohl být udržován. Žádný stát ani úøad tuto nadaci nezakládal, udìlali to ze svých prostøedkù sami místní lidé. Hrdí a vdìèní, že získali svobodu. O dva roky pozdìji zaèaly být ustavovány samostatné místní obce. Mìlèany mìly být pøipojeny k Pulicùm, dodateènì ale požádaly o samostatnost. Dne 14.èervence 1850 dostali v Mìlèanech z podkrajského úøadu v Novém Mìstì nad Metují odpovìï: „Vaší žádosti, aby obec vaše s obcí Pulice spojena nebyla, nýbrž sama pro sebe místní obcí ostala, se z ohledu udaných pøíèin svoluje.“ A už 30.srpna se v obci konala volba nového pøedstavenstva. Jak dlouho samostatnost obce vydržela? Témìø sto let. Pár mìsícù po Vítìzném únoru 1948 dostala obec dopis z Okresního národního výboru v Dobrušce: „Projektant upravujícího plánu mìsta Dobrušky sdìlil plánovacímu referátu, že dospìl k pøesvìdèení, že z dùvodù plánovacích nutno uvažovati o administrativním slouèení mìsta Dobrušky a pøilehlé obce Mìlèany.“ Nikdo v Mìlèanech s tímto rozhodnutím nesouhlasil, obecní zastupitelstvo podalo protest, pøesto ke slouèení obcí došlo. Staèí už jen porovnat text obou dopisù – samostatnost udìlujícímu a samostatnost likvidujícímu. V roce 1951 už se z obecní knihovny vyøazovala legionáøská literatura, díla Masaryka a Beneše… potom se lidem vzala pùda, živnosti, obchody a další prostøedky obživy a jsou pøesvìdèováni, že jenom stát se o nì dokáže postarat… Pøesto se Mìlèanští nepodrobovali snadno, JZD bylo v obci založeno jako jedno z posledních v kraji. Na nic z tìchto událostí, jež se staly pøed desítkami let, nikdo bìhem toho letního slavnostního odpoledne nemyslí. Pøesto nìkde v hlubinì èasu uloženy jsou, obèas pùsobí a takováto setkání pomáhají jejich dùsledky omezit. Sobotní slavnost je však dùležitá i z hlediska dnešního èasu. V pøekotnì se mìnící spoleènosti a rozkolísaných hodnotách má tato sousedská pospolitost význam i pro naše osobní zakotvení a každodenní život. Tím spíš, mají-li souøadnice èasu a místa takový rozmìr, jako jsou stopy po obyvatelích, kteøí tu žili už 3 000 let pøed námi. Tak díky do Mìlèan. Za pøátelské odpoledne ve sluneèním úpalu letošního léta i za pøíklad nám ostatním. [email protected] Autor fotografií: Miloš Petr. Historická data pocházejí z publikace Mìlèany 550 let.

Dobrušský zpravodaj

str. 26

Významný absolvent prùmyslové školy v Dobrušce, která slaví sedmdesáté výroèí.

Vlastimil Moravec, vítìz Závodu míru 1972 Dobrušská prùmyslovka se stala v 60. letech 20. století líhní cyklistických dorostencù, kteøí pùsobili v cyklistickém oddíle TJ Spartak Dobruška a studovali na naší škole. Patøil k nim dobrušský Jan Kárník (absolvent z roku 1960) a jeho pøíkladu následovali dobrušští studenti oboru strojírenská technologie Václav Mervart a Josef Ptáèek (oba absolvovali 1963). Pod jejich vedením se pozdìji pøidali dva další studenti školy Jiøí Novák ze Spù a Zdenìk Štefanides z Dobrušky (absolvovali oba 1965). Ti tvoøili (spolu se studentem místní jedenáctiletky Stanislavem Felcmanem) základ cyklistického oddílu TJ Spartak. Právì Jiøí Novák pøivedl ze Spù (obec mezi Dobruškou a Novým Mìstem nad Metují, dnes souèást Nového Mìsta nad Metují) do dobrušského oddílu v roce 1963 Vlastimila Moravce. Ten se stal následnì v roce 1964 studentem oboru Zaøízení silnoproudé elektrotechniky na dobrušské prùmyslovce. Vlastimil Moravec se narodil v Rychnovì nad Knìžnou dne 7. 5. 1949 a bydlel se svými rodièi ve Spech, kde jeho otec øediteloval na malé venkovské jednotøídce. Jeho první cyklistická vítìzství vidìl parèík ve Spech, vrcholným èíslem bylo sjetí tamní hasièské zbrojnice z její støechy. Odvahou a jezdeckým mistrovstvím pozdìji proslul v celém cyklistickém svìtì. Pøi odvaze ve sjezdech byl nedostižný – napø. v etapovém závodì v Mexiku pøijel na vrchol dlouhého stoupání s pìtiminutovou ztrátou, ale pøi sjezdu uprchlíky dohonil a v cíli byl o pìt minut døív. Svùj první oficiální cyklistický závod jel Vlasta 8. èervna 1963 v Polici nad Metují a hned (ještì v kategorii starších žákù) zvítìzil. Za svými cyklistickými kamarády a prvními trenéry nastoupil v záøí 1964 na dobrušskou prùmyslovku, kde v èervnu 1968 úspìšnì odmaturoval. První mistrovskou zlatou medaili Vlasta získal již v roce 1967 na dorosteneckém mistrovství republiky v Plzni v kategorii staršího dorostu. Tam si ho všimli trenéøi brnìnské Dukly, kam po maturitì nastoupil základní vojenskou službu a kde zùstal až do roku 1981, kdy ukonèil po nìkolika úrazech závodní èinnost. O tom, že se Vlastimil Moravec stal obdivovaným pøedstavitelem ès. cyklistiky, rozhodl v roce 1971 jeho první start v Závodì míru (14. místo) a družstvu tak pomohl k celkovému tøetímu místu. Následnì se v roce 1972 po vítìzné etapì do Hradce Králové stal po Janu Veselém (1949) a Janu Smolíkovi (1964) naším tøetím vítìzem tohoto závodu. V lednu 1973 hodnotil dobrušský cyklistický oddíl svoji práci a jmenoval svého bývalého pøíslušníka èestným èlenem. V odùvodnìní se øíká, že: „Vzornou reprezentací ès. cyklistiky ve svìtì dokázal, že práce malých oddílù, zvláštì s mládeží, je základnou, z níž nᚠsport získává výborné reprezentanty.“ V roce 1974 se stal mistrem republiky v závodì jednotlivcù a v dresu Dukly Brno v roce 1979 také mistrem republiky v závodì družstev. Májové etapy Závodu míru absolvoval pak ještì tøikrát. Zvítìzil i v závodech Okolo Slovenska (1970), Bohemia (1975) a ve své profesionální kariéøe vyhrál dal-

Dobrušský zpravodaj

str. 27

ších sto deset závodù doma (napø. v roce 1974 i naši nejdelší klasiku Praha – Karlovy Vary – Praha) i v zahranièí. V roce 1972 startoval také na Olympijských hrách v Mnichovì v soutìži družstev a na Olympijských hrách roku 1976 v Montrealu v soutìži jednotlivcù (13. místo ve stejném èase jako závodníci se støíbrnou a bronzovou medailí). Byl též majitelem bronzu z mistrovství svìta v silnièním závodì družstev (1975). Moravcova cyklistická cesta však nebyla jednoduchá. Provázela ho zranìní, v cyklistice neodmyslitelná. Byl však dokonalý a chytrý jezdec, vynikající èasovkáø a skvìle technicky vybavený závodník, který se dovedl výbornì orientovat pøedevším ve složitých situacích ve spurtu pøed cílem. V roce 1978 se Vlastimil Moravec po pøedchozích zdravotních obtížích rozlouèil s ès. reprezentací a po skonèení závodní èinnosti pracoval po odchodu z Dukly (1981) jako asistent Vysokého uèení technického v Brnì. Zároveò však studoval na Fakultì tìlesné výchovy a sportu v Bratislavì, kterou dokonèil v roce 1985 a stal se trenérem Armádního støediska vrcholového sportu Dukly Brno, kde pøedtím vyvrcholila jeho oslnivá kariéra. Jeden z nejpopulárnìjších našich cyklistù, dobrušský odchovanec a mùj pøítel, zasloužilý mistr sportu Vlastimil Moravec konèil v poledne 15. dubna 1986 cyklistický trénink se svými juniory. Ve sjezdu v Brnì – Kohoutovicích, nedaleko svého novì postaveného domu a nedlouho po své druhé svatbì, narazil v plné jízdì v sedle svého bicyklu do nesprávnì odboèujícího nákladního auta a v nedožitých 37 letech na místì zemøel. V Brnì – Žabovøeskách se dnes jezdí cyklistický memoriál Vlastimila Moravce, obec Spy uctila jeho památku pamìtní deskou na sepské bývalé škole, kde Vlasta se svými rodièi žil. Hlavní ulice u školy je dnes pojmenována ulicí Vlastimila Moravce. PaedDr. et Mgr. Josef Ptáèek historik a støedoškolský prof. v. v. absolvent školy 1963

Vlastimil Moravec

Vlastimil Moravec s autorem èlánku po dojezdu vítìzné etapy Závodu míru v Hradci Králové (1972)

Dobrušský zpravodaj

str. 28

Prázdniny architektek – workshopy Usedám v Praze do rychlíku ke dvìma sleènám s pojízdnými zavazadly. Za chvíli mám jasno: mé spolucestující jsou architektky a vracejí se z tvùrèího setkání. Podílely se samostatnými návrhy na úpravách jakéhosi území nìkde v Evropì. Podle všeho cestovaly v noci, asi oddìlenì, teï si o svém tvoøení podrobnì vypravují až do Chocnì. Tam vlak opouštím, ale pomyšlení na ty dvì sotva opustí mne: jistì pokraèují ve své „dílnì“, jako by nebyl èas prázdnin. Je horko. V Dobrušce i po nìkolika dnech mé nepøítomnosti vše pøi starém: poøád neprší. Máme nedìli 2. srpna. U snídanì proèítám Dobrušský list. Vloni letní èíslo vyzvalo k podání pøipomínek pro návrh územního plánu mìsta, tentokrát je tu dokonce pozvánka k úèasti na architektonickém workshopu. Už za hodinu v Dobrušce vypukne. Ètvrthodinu uvažuji o svém vìku, bolavých nohách, vzmáhajícím se vedru a o únavné cestì ke shromaždišti, ale zvìdavost, jak se tady workshop rozbìhne a zda úèastníci budou také tak nadšení jako mé spolucestující, mì k sokolovnì dostane mezi prvními. Zastupitelé mìsta pøedstaví desítku mladých úèastníkù ze škol v Liberci a v Praze a také prostor, jímž zaèínáme prohlídku. Tu málem ztratím odvahu pokraèovat: pan starosta vystoupí z auta a oznámí, že nezbývá nic jiného než se odebrat k radnici. Nakonec i já se dívám na mìsto z ochozu. Za tøi dny potkávám nìkteré studenty v rozpálené Opoèenské ulici. Vypadají spokojenì, zdá se, že nápady se dostavily: „Však zítra pøijïte do kina!“ Je ètvrtek, slunce nepolevuje. V malém sále je ve 14 hodin témìø plno. Námìty na promítaných obrazech komentují dvojice, které na nich po tøi dny pracovaly. Každé vystoupení doplòují názory dvou náchodských architektù, pøizvaných vedením workshopu, a také mnoho nápadù nás z auditoria. Prezentace pøekvapuje v prvé øadì citem pro výbìr témat a podnìtù, týkajících se vesmìs veøejného prostoru. Již první vystoupení postihuje nìco velmi podstatného: vstupní „salon“ a hlavní osu mìsta. Další úvahy hledají nová pìší propojení Køovic a Pulic a budoucí využití území teplárny. Nelze opomenout témìø neuvìøitelný rozsah práce, invenci a množství postøehù, dokumentovaných v krátkém èase. Mnohé možná vysvìtlí – a pøekvapí – mládí úèastníkù, spíše úèastnic. Dívky v této dílnì mají totiž pøevahu. Po dvou hodinách živého programu se rozcházíme. Týden po skonèení workshopu ve mnì pøetrvává dojem, že jsme se dostali jeho prostøednictvím k místu, z nìhož je potøeba pokraèovat, a že by se možná pøidali další, až se vrátí z dovolené. Vedoucí pracovního setkání slíbila, že obrázky i komentáøe budou do Dobrušky pøedány. Pøipadá mi, že bychom nemìli promarnit možnost vidìt své prostøedí oèima nezatíženýma každodenní praxí a že bychom si mìli znovu projít všechny návrhy pøímo v terénu a hlavnì o nich spolu mluvit. Nyní by mìla zaèít dílna obèanù. Doufám, že podnìt nezapadne a nemyslím si, že by mìl být vìkovì, stranicky, vzdìláním èi pohlavím nìkomu pøedurèen. Co bude s mìstem, se týká pøece všech! [email protected]

Dobrušský zpravodaj

str. 29

Psí rojení Stejnì tak jako již 11 let zpìt bylo v našem mìstì slyšet víc rolnièek než v jiné dny. Dùvodem byl další roèník již tradièního Setkání v Dobrušce, kam se každý rok sjedou zrakovì postižení a jejich dvounozí i ètyønozí prùvodci, aby si zde užili spoleèné chvíle. Ve ètvrtek 18. èervna dorazilo mému Xantovi 16 vodicích kamarádù z celé naší republiky a až do nedìle 21. 6. 2015 bylo v naší krásné Dobrušce to pravé psí rojení s mohutným cinkáním rolnièek. Slavnostní pøivítání se konalo v Restauraci na bazénu, kde jsme si po pøedstavení všech úèastníkù a dobré veèeøi poslechli zajímavé povídání øeditele mìstského muzea pana Jiøího Macha. I já, která jsem Dobrušaèka už takovou øadu let, jsem se dozvìdìla nové informace o našem mìstì. Na konec vystoupení velkého odborníka na historii mìli i ostatní zajímavé dotazy. Všem se dostalo kvalifikovaných odpovìdí. Potom už hurá do pelíšku, zítra totiž èekala na všechny soutìž ve výkonu vodicích psù. Rozhodèí si pøipravili trasu v okolí námìstí a i pøímo na nìm. Pak už záleželo na každé soutìžní dvojici, aby všechny záludnosti zvládla a každý vodicí pes a jeho páníèek pøedvedli, jak jsou sehraní. Souèástí byla i poslušnost. Po spoèítání výsledkù ještì aport špekáèkù, kde nìkdo aport vzornì donesl, jiný hafan si musel ochutnat, jestli to není zkažené, a nìkteøí už nemìli svému pánovi co donést, protože to byla taková dobrota. V letošním roce na zaèátek soutìže pøivítal pan starosta všechny úèastníky a pan místostarosta pøedával spoleènì s panem Josefem Lukáškem z krajského úøadu HK a paní doktorkou I. Štachovou z naší veterinární ambulance, která si pøivezla na pomoc své dva syny, ceny tìm dvounohým a hlavnì ètyønohým soutìžícím. Bylo celkem 15 soutìžních dvojic a jeden psí junior jen sledoval, co ho v budoucnu èeká. Soutìžení pokraèovalo veèer v pivovarské restauraci pøi bowlingu. V sobotu jsme od ubytovny Karlovy univerzity odjeli na tajný výlet. Letos jsem je zavezla do Rychnova nad Knìžnou, kde jsme navštívili muzeum hraèek a místní soukromý pivovar, kde mohli zájemci ochutnat jejich 3 druhy piva. Po dobré klobáse a dobrém pivu se bohužel muselo dál (kvùli nepøíznivému poèasí) pokraèovat taky autobusem, a to na Studánku. Pùvodní plán byl, že si udìláme všichni pìknou procházku po Pivovarské stezce. Veèer jsme zùstali na ubytovnì, kam za námi pøijeli z Èerveného Kostelce zahrát 3 moc šikovní muzikanti, a tak se zpívalo, popíjelo a hlavnì tancovalo a uteklo to nìjak moc rychle a už nebyla sobota, ale bylo už nedìlní brzké ráno. Nejvyšší èas jít pod peøinu. No a byl tu èas louèení. Uteklo to jako voda. Po snídani nìkteøí museli na autobus, nìkteøí zùstali ještì i na obìd. Všichni odjíždìli s plnými taškami, s mnoha zážitky a všichni z nás tady získali nové kamarády. Úèastníci na letošní setkání pøijeli až z Varnsdorfu, Èeského Tìšína, Rožmitálu pod Tøemšínem a z mnoha dalších mìst naší republiky. Já jsem byla ráda, že se všem pøipravený program líbil, Xanto byl v dalších dnech smutný, že už ho panièka nechce pustit na schody, které jsou do ubytovny. Má tam pøece kamarády! Ale opìt musí vzornì do mìsta.

str. 30

Dobrušský zpravodaj

Moc dobøe vím, že sama bych nic nepøipravila, proto bych z celého srdce chtìla podìkovat všem sponzorùm, tìm, kteøí podporují nevidomé a vodicí psy už øadu let, ale i za nové sponzory, díky jim všem se mohlo setkání v Dobrušce uskuteènit. Veliký dík patøí mìstu Dobrušce, manželùm Štachovým z veterinární ambulance, kteøí mnì letos moc pomohli. No a nemohu zapomenout podìkovat vám místním, všem se líbilo, jak jste na nì byli hodní a vždy pøipraveni pomoci. Mohla jsem se vytahovat, jak se mnì tady v našem mìstì, i když ve tmì, krásnì žije. Díky, že jste se mnou, a velké díky vám sponzorùm za to, že se mùžou konat naše setkání a my zrakovì postižení si mùžeme øíci, že jsme pár dnù mezi svými, i když mezi vámi koukavci je nám taky moc fajn. Renata a Xanto

1. roèník Mìstského bìhu Dobruškou Chùze a bìh jsou pro èlovìka nejpøirozenìjším pohybem. Nᚠhektický styl života moc pøíležitostí k pohybu neposkytuje. A právì proto se tyto aktivity mezi námi velmi rozšíøily a stále více lidí se po pracovním vypìtí vydává za humna, protáhnout své tìlo a vyèistit hlavu. Spoleènì s paní Hanou Maršíkovou a Lubošem Doležalem nás napadlo uspoøádat Mìstský bìh Dobruškou. Umožnit všem aktivním lidem, zdejším sportovcùm, lidem, co mají rádi výzvy, aby si mohli „doma“ spoleènì zmìøit své síly. Za podpory mìsta Dobrušky zveme všechny místní i pøespolní, sportovní i nesportovní spolky, veøejnost i profesionály k úèasti.

nedìle 20. záøí 2015 start u domku F. L. Vìka v 10 hodin od 9 hodin prezentace Mìstský okruh 2,5 km, tratì: 10 km:

kategorie ženy: do 29 let, nad 30 let kategorie muži: do 29 let, 30 – 39 let, 40 – 49 let, nad 50 let 5 km hobby: muži a ženy bez rozdílu vìku Trasa závodu povede ulicí Belveder, Spojovací, K. Michla, Pulická a V Zahradách. Pøesná mapa je zveøejnìna na stránkách mìsta Dobrušky. Tištìnou formu obdržíte v informaèním centru na námìstí. Startovné zdarma. Informace a pøihlášky na telefonních èíslech: 605 156 575, 725 714 068.

V rámci programu pøedvede Základní kynologická organizace Dobruška ukázku výcviku psù malých i velkých plemen na námìstí F. L. Vìka od 9 do 11 hodin. Jana Šásková, zastupitelka za TOP 09

Dobrušský zpravodaj

str. 31

Zabìhnìte si rodným mìstem F. L. Vìka na 1. roèníku Mìstského bìhu Dobruškou Rozkvìt v poøádání bìžeckých závodù je v posledních letech nepøehlédnutelný, zaujmout amatérského „hobíka“ nebo i profesionálnìjšího závodníka zaèíná být t잚í a t잚í. Premiérový roèník mìstského silnièního bìhu na 5 a 10 km v Dobrušce však má od poèátku vysoké ambice. Vìcné atraktivní ceny pro každého závodníka, startovné zdarma nebo tøeba „jen“ možnost strávit aktivnì a smysluplnì nedìlní dopoledne s celou rodinou – to vše chtìjí organizátoøi závodu úèastníkùm pøedstavit a umožnit v nedìli 20. záøí. „K myšlence uspoøádání závodu v naší Dobrušce nás pøivedlo jednoduché zjištìní, že tak pøirozené vìci, jako je chùze a bìh, v dnešní dobì kvùli hektickému a mnohdy stresujícímu stylu života zùstávají èasto opomíjené. Pøitom vybìhnout párkrát týdnì èi se jen nenucenì projít je jednou z nejlepších možností, jak do sebe dodat dobrou náladu,“ smìje se a vysvìtluje zrod závodu jedna z hlavních organizátorek závodu Jana Šásková. K samotnému bìžeckému klání pak dodává: „Nejde nám tak ani o to, aby se u nás bìhala pìtka a desítka na hranici rekordù, ale aby se lidi pobavili na pøíjemném závodu, který si budou chtít zabìhnout i pøíští rok. Trasa je vhodná pro každého a vede centrem Dobrušky, takže místní ocení známá místa, kterými bìhají každý den, pøespolní pak naše krásné mìsteèko,“ láká úèastníky zastupitelka Šásková. Od netradiènìjšího dne na závod, nedìle, si poøadatelé slibují vyšší úèast, kterou oèekávají v øádu desítek lidí. Trasa je složena z mìstského okruhu v délce 2,5 km a bìžci ji najdou na stránkách mìsta Dobrušky a v tištìné formì v infocentru na námìstí. Prezentace všech kategorií zaèíná v den závodu od 9 hodin ráno a samotný start je pak naplánován o hodinu pozdìji. Vzhledem k tomu, že v závodu na 10 km poøadatelé poèítají s cenami pro více kategorií (ženy do 29 a nad 30 let, muži navíc ještì od 40 do 49 a nad 50 let), je velká šance pro všechny odnést si pìknou výhru. I kdyby však nìkdo skonèil pod stupni vítìzù, podle známého hesla „Není dùležité vyhrát, ale zúèastnit se“ zde bude vítìz každý. Pøijïte se o tom v nedìli 20. záøí sami pøesvìdèit! Vojtìch Marek, hobby bìžec Praha

Info o závodu: Jana Šásková, Hana Maršíková, Luboš Doležal, organizátoøi závodu tel. 605 156 575, 725 714 068

Dobrušský zpravodaj

str. 32

Dùm dìtí a mládeže pøipravuje: • Nabídka zájmových kroužkù pro školní rok 2015 – 2016 bude v DDM k dispozici od 2. záøí. • Vedle již tradièních zájmových kroužkù pøipravujeme také NOVINKY – kroužek Merkuráèek (stavebnice Merkur a Lego) pro 1. st. ZŠ, kroužek Yoyování, programování mikroprocesorù pro žáky od 2. st. ZŠ se zájmem o robotiku atd. • Zahájení pravidelné zájmové èinnosti v týdnu od pondìlí 21. záøí, rybáøské kroužky zahájí 9. záøí od 15 hodin v rybáøské klubovnì v Opoènì . • èlenky Klubu palièkování pøi DDM Dobruška Vás zvou na výstavu

„INSPIROVÁNY MUCHOU“ Výstava se koná od 1. do 29. záøí 2015 v prostorách Mìstské knihovny Dobruška. Výstava je pøístupná v otevírací dobì knihovny. Bìhem Svatováclavských slavností bude výstava pøístupná v sobotu 26. 9. od 8 do 17 hodin.

• VÝSTAVA DROBNÉHO DOMÁCÍHO ZVÍØECTVA, LOVNÝCH RYB A EXOTICKÝCH PTÁKÙ Výstava se uskuteèní v DDM Dobruška, Domašínská 363, v pátek 11. záøí od 9 do 17 hodin, v sobotu 12. záøí od 8 do 17 hodin, v nedìli13. záøí od 8 do 15 hodin. V rámci výstavy probìhne výtvarná soutìž pro dìti Dívej se a kresli. Vstupné: dìti 5 Kè, dospìlí 15 Kè, pøedškolní dìti a žáci 1. tøídy ZŠ zdarma. Poøádá Dùm dìtí a mládeže ve spolupráci s Èeským svazem chovatelù v Dobrušce a mìstem Dobruškou pod záštitou starosty mìsta Dobrušky Ing. Mgr. Petra Tojnara. • 15. záøí:

Tkaní na kolíkovém stavu urèeno pro žáky 9. roèníkù ZŠ Fr. Kupky

Rodinné centrum Sedmikráska

Dobruška, nám. F. L. Vìka 24 www.jbdobruska.cz, [email protected] • otevøeno:

od 7. 9. 2015 od 8 do 12 hodin od 21. 9. 2015 od 8 do 12 hodin a od 15 do 17 hodin více na www.jbdobruska.cz • 23. záøí od 10 hodin v RC Sedmikráska: PØEDNÁŠKA: RAKOVINA PRSU – PREVENCE ZACHRAÒUJE ... týká se každého z nás 40 Kè (hlídání dìtí k dispozici)

Dobrušský zpravodaj

str. 33

Dobrušský zpravodaj

str. 34

ZAHRADA VÝCHODNÍCH ÈECH 1. – 4. øíjna 2015 ve výstavním areálu v Èastolovicích Co lze vidìt na výstavì: Ovoce: jablka z výzkumného ústavu Holovousy a Støížovice, hrušky z výzkumného ústavu Litomìøice, ovoce z celých východních Èech, staré odrùdy jablek pìstované našimi pøedky, šestnáct druhù melounù z Holic, kolekce jablek od velkopìstitelù, hroznové víno, kolekci oøechù z okresu Náchod. Zelenina: ucelenou kolekci brambor z Havlíèkova Brodu a ze Zdobnice, košáloviny a listovou zeleninu ze Šnakova, nìkolik druhù zelí z Bolehoštì, dvanáct odrùd èesneku, rùzné rarity a zajímavosti. Kvìtiny: jiøiny a jiøinky od pìstitelù z celých východních Èech, lilie, orchideje a meèíky, africké fialky od specializované organizace ÈZS, chryzantémy z Havlíèkova Brodu a Hlinska, kvìtiny okrasné listem z Ústí n. O., begonie z Pardubic, kvìtiny z dovozu z Holandska. Další expozice: bylinky z botanické zahrady Univerzity Karlovy z Hradce Králové, døevìný zahradní nábytek, skleníky z Litomyšle, vzorky chemické ochrany na zahrádce od Cerea Pardubice, ukázku ze zahrádkáøského muzea z Hradce Králové, keramiku a broušené sklo se zahradní tematikou, keramiku v rùzných provedeních, houby pìstované ve sklepeních, ukázky zahrádkáøské gastronomie. Vystavovat budou organizace: Územní sdružení ÈZS (Hradec Králové, Pardubice, Náchod, Jièín, Trutnov, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Rychnov n. Kn.), myslivci z Èastolovic, chovatelé z Týništì n. O., akvaristé, ornitologové, kaktusáøi a vèelaøi z okresu Rychnov n. Kn. specializované organizace z celé ÈR. Dále budou vystavovat závody a instituce: Isover Èastolovice, Rojek Èastolovice, pekárna Lièno, Agrico Týništì n. Orl., výrobci nápojù, potravin z celých východních Èech, škola Nové Mìsto n. Met. a Opoèno, ZŠ Èastolovice, pivovar Náchod. Tradièní vìci: soutìž o nejlepší naaranžovanou misku s ovocem a zeleninou, nauèný koutek, po celou dobu výstavy odborná poradna. Doprovodný program: každý den rùzné hudební skupiny a orchestry, praktické ukázky aranžování kvìtin, pøednáška s besedou o pìstování ovoce na našich zahrádkách, vystoupení mažoretek. Výstavní plochy: zahrádkáøský dùm pøízemí a 1. patro, budova sokolovny pøízemí, 1. patro a pøedsálí, venkovní plocha, tøi tøicetimetrové hangáry, velký párty stan, 3 desetimetrové stany, venkovní otevøené plochy. Prodejní èást: ovocné stromky a keøe, kvìtiny a okrasné stromky a keøe, pomùcky a potøeby pro zahrádkáøe, rùzná keramika a výrobky z pøírodních materiálù, upomínkové pøedmìty, ovoce a zelenina, rùzné ošacení pro zahrádkáøe, gastronomické ochutnávky a léèivé produkty, odborná literatura, rùzné cukrovinky a ochutnávky, bohaté obèerstvení. Výstava bude otevøena každý den od 9 do 17 hodin, v nedìli do 16 hodin. Parkovištì zdarma. Vstupné dospìlí 80 Kè, dùchodci, studenti, ZTP 50 Kè, dìti do 6 let zdarma, rodinné vstupné (2 dospìlí a 1–4 dìti) 170 Kè. Bližší informace na tel. 721 311 719.

Dobrušský zpravodaj

str. 35

V mìsíci záøí 2015 Co, kdy, kde, kam – tipy pro vás i

Veškeré informace o programech a plánovaných akcích v Dobrušce získáte v Informaèním centru, nám. F. L. Vìka, tel. 494 629 581 a najdete je na internetové adrese: http://www.mestodobruska.cz/akce.php, kulturní a sportovní akce.

Vlastivìdné muzeum (tel. 494 629 668, 725 048 991) • Domek F. V. Heka – F. L. Vìka (obytná svìtnice, kupecký krám a muzejní expozice) je v záøí otevøen dennì mimo pondìlí od 9 do 17 hodin. • Radnièní vìž (výstavy Mládí Františka Kupky, Hrdelní právo, Alois Beer, výstup na ochoz vìže) je pøístupná dennì mimo pondìlí od 10 do 17 hodin. Jindy na pøedchozí objednání v informaèním centru, tel. 494 629 581. • Expozice Pøíbìh mìsta Dobrušky a Pøíbìh dobrušské obce židovské, jejíž souèástí je i mikve a synagoga, jsou pøístupné dennì kromì pondìlí od 9 do 17 hodin. Expozice mají vchod v budovì muzea èp. 45 na Šubertovì námìstí. • Výstava Vìra Jièínská – obrazy a keramika bude v mìsíci záøí otevøena v malém sále Spoleèenského centra – Kina 70. Pøístupno v provozní dobì kina. • Ve støedu 9. záøí si pøipomeneme sté výroèí úmrtí Františka Adolfa Šuberta vzpomínkovým programem Nejen øeditel Národního divadla. Zaèátek je v 18 hodin v malém sále Spoleèenského centra – Kina 70. Vstup zdarma. • V nedìli 13. záøí vás pøi pøíležitosti Dne evropských kulturních památek muzeum zve na setkání nazvané Památky s pøíbìhem. V synagoze si mùžete poslechnout vyprávìní o minulosti historického jádra mìsta, zejména pøíbìhy a zajímavosti, které jsou s nejvìtším dobrušským námìstím spojené. Program obohatí vystoupení souboru historického tance Ambrosia. Zaèátek ve 14 hodin. Vstup zdarma. • Pøi pøíležitosti Svatováclavských slavností poøádá vlastivìdné muzeum ve spolupráci s Dobrušským patchworkem, o. s., výstavu Hrátky z látky. Výstava bude otevøena v synagoze na Šubertovì námìstí a zájemci ji mohou navštívit od soboty 26. záøí do 4. øíjna vždy od 9 do 17 hodin. Vstup volný. V pondìlí 28. záøí od 9 do 13 hodin KURZ JANY JARKOVSKÉ – OVEÈKA NEBO KOZLÍK (šitá dekorace), pøihlášky a bližší informace na [email protected] nebo tel. 777 697 596. Mìstská knihovna

(tel. 494 629 585, fax a záznamník 494 629 586, mobil 607 834 738) Podrobnìjší program a prezentace jednotlivých akcí uvnitø tohoto èísla zpravodaje. • Otevírací doba mìstské knihovny: DOSPÌLÉ ODDÌLENÍ pondìlí 8.30 – 11.30 12.30 – 17.30 støeda 8.30 – 11.30 12.30 – 17.30

Dobrušský zpravodaj

str. 36

ètvrtek 8.30 – 11.30 12.30 – 17.30 pátek 8.30 – 11.30 12.30 – 14.00 DÌTSKÉ ODDÌLENÍ pondìlí 12.30 – 17.30 støeda 8.30 – 11.30 12.30 – 17.30 pátek 8.30 – 11.30 12.30 – 14.00 • vysílání kabelové televize – ve foyer knihovny v pùjèovních hodinách • navštivte dobrušskou knihovnu na FACEBOOKU • pùjèování DVD s mìstským televizním vysíláním • výstava ve foyer knihovny na mìsíc záøí: INSPIROVÁNY MUCHOU výstava palièkované krajky èlenek Klubu palièkování pøi DDM Dobruška • ètvrtek 3. záøí od 15 hodin v dìtském oddìlení: POVÍDÁM, POVÍDÁM POHÁDKU... zábavný program pro pøedškolní dìti ve vìku od 4 do 6 let Podrobnosti o akcích pøipravovaných knihovnou na www.mestodobruska.cz/knihovna.

Lapidárium MÚ (Dobruška, nám. F. L. Vìka 11, tel. 494 621 101) • po celý mìsíc záøí v otevíracích hodinách MÚ: POKLADY ORLICKÝCH HOR Helena Hrušková – Štefková (akademická malíøka) olejomalby na plátnì výstava, vernisហve ètvrtek 3. záøí od 17 hodin

Kulturní dùm (Dobruška, Nádražní 535, tel. 494 623 802) • sobota 29. srpna v 19 hodin: Zahájení kurzu tance a spoleèenské výchovy pro zaèáteèníky Vyuèují Mgr. Lucie Krtièková a Jan Souèek. Vstupné 40 Kè. • soboty 5., 12. a 19. (prodloužená) záøí v 19 hodin: Kurz tance a spoleèenské výchovy pro zaèáteèníky Vstupné 40 Kè. Zmìna programu vyhrazena. Na vybrané akce je požadováno pøimìøené obleèení. Pøedprodej vstupenek na vybrané akce v informaèním centru na nám. F. L. Vìka (tel. 494 629 581) vždy ètyøi týdny pøed uvedením poøadu. Pøed tímto termínem lze vstupenky zamlouvat v kulturním domì. Nevyzvednuté zamluvené vstupenky budou týden po zahájení pøedprodeje vráceny do prodeje. V kanceláøi KZMD – kulturního domu, Nádražní 535, tel. 494 623 802, získáte informace o pronájmu sálu, klubovny a dalších prostor kulturního domu.

Dobrušský zpravodaj

str. 37

Spolkový dùm – Rýdlova vila (Novomìstská ulice èp. 187) • Klub dùchodcù pravidelné schùzky se konají každé úterý od 14 do 17 hodin

Dùm dìtí a mládeže

(Dobruška, Domašínská 363, tel.: 494 621 505, [email protected]) Podrobnìjší program a více informací o jednotlivých akcích a pøipravovaných programech najdete uvnitø tohoto zpravodaje. • Nabídka zájmových kroužkù pro školní rok 2015 – 2016 bude v DDM k dispozici od 2. záøí. • Vedle již tradièních zájmových kroužkù pøipravujeme také NOVINKY – kroužek Merkuráèek, kroužek Yoyování, programování mikroprocesorù • Zahájení pravidelné zájmové èinnosti v týdnu od pondìlí 21. záøí rybáøské kroužky zahájí 9. záøí od 15 hodin v rybáøské klubovnì v Opoènì • od 1. do 29. záøí v prostorách Mìstské knihovny Dobruška v otevírací dobì knihovny, bìhem Svatováclavských slavností v sobotu 26. 9. od 8 do 17 hodin: „INSPIROVÁNY MUCHOU“ výstava prací èlenek Klubu palièkování pøi DDM Dobruška • v pátek 11. záøí od 9 do 17 hodin, v sobotu 12. záøí od 8 do 17 hodin, v nedìli 13. záøí od 8 do 15 hodin: VÝSTAVA DROBNÉHO DOMÁCÍHO ZVÍØECTVA, LOVNÝCH RYB A EXOTICKÝCH PTÁKÙ V rámci výstavy probìhne výtvarná soutìž pro dìti Dívej se a kresli. Vstupné: dìti 5 Kè, dospìlí 15 Kè, pøedškolní dìti a žáci 1. tøídy ZŠ zdarma. • 15. záøí: Tkaní na kolíkovém stavu urèeno pro žáky 9. roèníkù ZŠ Fr. Kupky

Kostel sv. Václava • sobota 12. záøí od 19.30 hodin v kostele sv. Václava: 19. ORLICKO–KLADSKÝ FESTIVAL úèinkují: Václav Uhlíø – varhany, Hana Medková – zpìv

Synagoga • od 26. záøí do 4. øíjna od 9 do 17 hodin v synagoze: HRÁTKY Z LÁTKY výstava patchworku, vstup volný

Dobrušský zpravodaj

str. 38

• pondìlí 28. záøí od 9 do 13 hodin v synagoze: OVEÈKA NEBO KOZLÍK kurz Jany Jarkovské – šitá dekorace pøihlášky a bližší informace na [email protected], tel. 777 697 596

IXKO – Církev bratrská v Dobrušce Dobruška, Zd. Nejedlého 574, tel. 736 788 254, www.ixko.eu, e–mail: [email protected], kontaktní osoba: Štìpán Vašíèek, pastor • každou nedìli od 9.30 hodin ve Spoleèenském centru – Kinì 70: veøejná bohoslužba (bìhem bohoslužeb je zajištìn program pro dìti) • každou sobotu: K2 – klub mládeže (klub pro støedkoškoláky a vysokoškoláky) Kromì tìchto pravidelných aktivit poøádáme i nepravidelná setkání pro rodièe s dìtmi, pro seniory a další setkání, na kterých se mùžete seznámit s Biblí, køesanskou vírou a novými lidmi. Na všechna setkání jste srdeènì zváni. Vstup zdarma. Aktuální program všech našich pravidelných akcí najdete na našich webových stránkách www.ixko.eu. Bližší informace získáte také na výše uvedeném telefonním èísle.

Volnoèasový klub VJEŠÁK www.vjesak.cz, [email protected], ICQ: 278–621–718 • Program sledujte na našich webových stránkách.

Rodinné centrum SEDMIKRÁSKA

Kontakt, podrobný program a prezentace akcí uvnitø tohoto èísla zpravodaje. • otevøeno: od 7. 9. 2015 od 8 do 12 hodin od 21. 9. 2015 od 8 do 12 hodin a od 15 do 17 hodin • 23. záøí od 10 hodin v RC Sedmikráska: PØEDNÁŠKA: RAKOVINA PRSU – PREVENCE ZACHRAÒUJE

Krytý bazén

(Mírová 890, tel. provoz 494 629 530, fax 494 629 531, pokladna mobil 777 418 798, rezervace, kanceláø 777 418 749 e–mail: [email protected], www.bazen.mestodobruska.cz) Aktuální a podrobné informace získáte na vývìsce u vchodu do krytého bazénu a na webových stránkách mìsta Dobrušky.

Dobrušský zpravodaj

str. 39

• KRYTÝ BAZÉN – provozní doba pro veøejnost od záøí do èervna: pondìlí 13 – 18 hodin úterý 13 – 17, 19 – 21 hodin støeda ZAVØENO ètvrtek 14 – 17, 19 – 21 hodin pátek 13 – 19 hodin sobota 13 – 19 hodin nedìle 13 – 19 hodin Pokud bude v záøí o víkendech pìkné poèasí, bude otevøeno také letní koupalištì. Ranní plavání: støeda, ètvrtek, pátek od 6.00 do 7.30 hodin (ve dnech školní výuky). Alternativní provoz: pro organizace nebo veøejnost úterý a ètvrtek od 17 do 18 hodin (na telefonický dotaz). Možnost rezervace plavecké dráhy. V úterý a ve ètvrtek od 18 do 19 hodin: AQUAEROBIK • SAUNA – provozní doba pro veøejnost záøí 2015: støeda 14 – 21 hodin muži ètvrtek 14 – 17.30 hodin ženy 17.30 – 21 hodin spoleèná pátek 14 – 17.30 hodin muži 17.30 – 21 hodin spoleèná Od øíjna 2015 dojde k pravidelnému provozu sauny (pondìlí – pátek). • SPINNING – od 8. 9. 2015: úterý 16.30 – 17.30 a 17.45 – 18.45 hodin (instruktorka Alena Pleslová) pátek 16.30 – 17.30 a 17.45 – 18.45 hodin (instruktorka Alena Pleslová) rezervace na recepci bazénu nebo po tel. dohodì na 494 629 530, 777 418 798 Bìhem záøí dojde k doplnìní hodin spinningu od Libora Hájka. • provozovatel si vyhrazuje právo zmìn v období školních prázdnin a svátkù a pøi pøechodu na letní provoz koupalištì • další služby provozované v areálu nájemci: restaurace, posilovna, masáže • možnost umístìní reklamy v budovì krytého bazénu v plavecké hale dle platného ceníku – pro bližší informace volejte tel. 494 629 535

Oddíl fotbalu TJ Dobruška Mistrovský fotbal na stadionu Václava Šperla v Dobrušce sobota 5. záøí: Krajská soutìž – starší žáci TJ Dobruška – Nový Hradec Králové 10.00 hodin

Dobrušský zpravodaj Krajská soutìž – starší dorost Krajský pøebor – muži sobota 12. záøí: Krajská soutìž – starší dorost Krajský pøebor – muži Okresní III. tøída – muži sobota 19. záøí: Krajská soutìž – starší žáci nedìle 20. záøí: Krajský pøebor – pøípravka Okresní soutìž – muži sobota 26. záøí: Krajský pøebor – muži

str. 40 TJ Dobruška – Pøedmìøice TJ Dobruška A – Èervený Kostelec

14.45 hodin 17.00 hodin

TJ Dobruška –Borohrádek TJ Dobruška A – Provodov TJ Dobruška C – Slatina

14.45 hodin 17.00 hodin 17.00 hodin

TJ Dobruška – Velké Poøíèí

10.00 hodin

TJ Dka – Trutnov, Nové Mìsto, Tøebeš 10.00 hodin TJ Dobruška B – Albrechtice B 16.30 hodin TJ Dobruška – Kostelec n. Orl.

16.30 hodin

Oddíl národní házené Sokol Dobruška Mistrovská utkání v národní házené na høišti za sokolovnou: • sobota 12. záøí Sokol Dobruška – TJ Sokol Opatovice n. Lab. OP ml. žákynì Sokol Dobruška – TJ Èervený Kostelec OP st. žáci Sokol Dobruška – TJ Sokol Opatovice n. Lab. OP st. žákynì • sobota 19. záøí Sokol Dobruška B – TJ Láznì Bìlohrad OP muži Sokol Dobruška – TJ Šoubárna Žatec 1. liga ženy • nedìle 20. záøí Sokol Dobruška – Sokol Krèín B OP ml. žákynì Sokol Dobruška – SK Chomutov NH 1. liga ženy Sokol Dobruška – TJ Sokol Ostopovice 2. liga muži Sokol Dobruška – Sokol Krèín A OP st. žákynì • sobota 26. záøí Sokol Dobruška – HK Hlinsko OP st. žákynì Sokol Dobruška – HK Hlinsko OP dorostenky • nedìle 27. záøí Sokol Dobruška – TJ Láznì Bìlohrad OP ml. žáci Sokol Dobruška – TJ Láznì Bìlohrad OP ml. žákynì Sokol Dobruška – TJ Láznì Bìlohrad OP st. žáci Sokol Dobruška – Sokol Bakov n. Jiz. 1. liga ženy • pondìlí 28. záøí Sokol Dobruška – Sokol Krèín OP ml. žáci Sokol Dobruška – Sokol Krèín OP dorostenci Sokol Dobruška – Sokol Krèín OP st. žáci Sokol Dobruška B – Sokol Krèín B OP muži

8.50 hodin 10.00 hodin 11.10 hodin 14.30 hodin 16.00 hodin 8.00 hodin 9.30 hodin 11.00 hodin 12.30 hodin 9.00 hodin 10.15 hodin 8.00 hodin 9.10 hodin 10.20 hodin 11.30 hodin 8.30 hodin 9.35 hodin 10.50 hodin 12.00 hodin

Dobrušský zpravodaj

str. 41

OPOÈNO pouze vybíráme, informace na tel. è. 494 668 111 • do konce mìsíce záøí ve výstavní síni Fr. Kupky na prvním nádvoøí zámku Opoèno, otevøeno dennì mimo pondìlí od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin: STÁLÁ EXPOZICE FRANTIŠKA KUPKY A LUBOŠE SLUKY vìnovaná slavným opoèenským rodákùm • pátek 11. záøí od 19.30 hodin v Mariánském kostelíku: Marek Zvolánek – trubka, Irena Chøibová – varhany koncert poøádá Opoèenská beseda • pátek 18. záøí od 19 hodin v Ateliéru Renata: DEGUSTACE RUMÙ z oblasti Karibiku, Jižní Ameriky a Mexika • sobota 26. záøí od 10 hodin v Kodymovì národním domì: NEMOC – LÉÈBA – PREVENCE pøednáška MUDr. Tomáše Lebenharta z pohledu celostní medicíny a spirituality vstupné 150 Kè pøedprodej v informaèním centru v Dobrušce a Opoènì

NOVÉ MÌSTO NAD METUJÍ • sobota 12. záøí od 9 do 18 hodin na Husovì námìstí: DNY EVROPSKÉHO DÌDICTVÍ od 9 hodin – prùvod mìstem, dopolední program žákù ZUŠ od 13.30 hodin – fanfára žákù ZUŠ Nové Mìsto nad Metují, mažoretky MONA, Dechová hudba Stavostrojka, Dìtský folklórní soubor Èervený Kostelec za doprovodu lidové muziky Šmikurandy, Spolek historických tancù Hradec Králové – taneèní vystoupení na hudbu skladatelù 19. století, Tomy Opoèno – koncert country kapely • úterý 22. záøí od 15.30 hodin v Kinì 70: POHÁDKOVÉ ODPOLEDNE loutková pohádka Kaèátko hraje Loutkový Opoèenský kašpárek filmové pohádky pro nejmenší diváky • úterý 29. záøí od 19 hodin v sále Kina 70: Z LOUŽE POD OKAP Divadelní pøedstavení komedie Zory Kostkové napsané pro Fanny agenturu Dany Homolové.

Dobrušský zpravodaj

str. 42

Hrají: Vladimír Kratina, Michaela Dolinová, Dana Homolová, Filip Tomsa. Už od pradávna se šidilo, kradlo, podvádìlo, uplácelo… a není tomu jinak ani dnes. • støeda 30. záøí od 17 hodin ve spoleèenském sále Kina 70: HOUBY NAŠICH LESÙ pøednáška ve spolupráci se ZO ÈZS

RYCHNOV NAD KN̎NOU Pelclovo divadlo, pouze vybíráme, bližší informace na tel. 494 535 329 • støeda 16. záøí od 19 hodin v malém sále Pelclova divadla: Jazz/rock/blues podveèer s… MARILYN OLIVER Band Marilyn Oliver – zpìv, Jan Koøínek – hammondky, Jiøí Maršíèek – kytara, TomᚠVokurka – bicí Bluesová a soulová zpìvaèka, klávesistka a praneteø legendárního Muddyho Waterse. Repertoár této èerné Amerièanky je složen z písnièek hvìzd jako jsou napø. Allman Brothers, Etta James, BB King a Seal. vstupné 120 Kè • 18. záøí – 20. záøí: RYCHNOVSKÁ OSMIÈKA 2015 57. roèník soutìž neprofesionálních filmù s mezinárodní úèastí • støeda 23. záøí od 17 hodin v malém sále Pelclova divadla: EUTANAZIE ANO/NE pøednášející MUDr. Jaromír Matìjek, lékaøský etik – Ústav lékaøské etiky 3. LF Univerzity Karlovy vstupné dobrovolné • støeda 23. záøí od 19 hodin v Pelclovì divadle: FRANTIŠEK NEDVÌD S KAPELOU • ètvrtek 24. záøí od 19 hodin v Hotelu Panorama: MAROKO – KRÁLOVSTVÍ NA SEVERU AFRIKY beseda se známým cestovatelem a fotografem

NÁCHOD • sobota 5. záøí na zámku: KURONSKÉ SLAVNOSTI celodenní bohatý kulturní program (divadlo, hudba, øemeslné trhy) + VEÈERNÍ PROHLÍDKY S ÈERNOU PANÍ nutná rezervace na tel. 491 426 201, 608 181 921

Dobrušský zpravodaj

str. 43

Galerie výtvarného umìní v Náchodì ve svých prostorách v zámecké jízdárnì. Výstavy jsou otevøeny dennì kromì pondìlí od 9 do 17 hodin. – Jaromír Uždil (1915–2006) / výbìr z díla 12. záøí – 8. listopadu vernisហv pátek 11. záøí v 17 hodin Náchodský rodák, profesor PhDr. Jaromír Uždil, Dr.Sc., vystudoval kreslení na ÈVUT v Praze, soubìžnì studoval dìjiny umìní na FF UK v Praze a soukromì malíøství. Po válce získal stipendium na Škole dekorativních umìní v Paøíži. Byl spoluzakladatelem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (katedry výtvarného umìní), prezidentem Svìtového kongresu výtvarných pedagogù INSEA a mnoho let viceprezidentem této svìtové organizace pro výchovu umìním. Pøednášel výtvarnou výchovu na VŠUP a AVU v Praze. Psal knihy a èlánky o výtvarné výchovì a dìtské kresbì. – Eduard Tomek (1912–2001) / Hudba, kterou jsem vidìl 12. záøí – 8. listopadu vernisហv pátek 11. záøí v 17 hodin Od 60. let 20. století zpracovával Tomek volný cyklus kreseb, pøevážnì akvarelù, inspirovaný opusy artificiální hudby, ve kterých ztváròoval své vizuální dojmy z poslechu. Ve vystavených akvarelech je zachycena øada skladeb, které si oblíbil – od Bacha, Smetany, Janáèka, Vivaldiho a mnoha dalších. Vystavena jsou i sochaøská díla z fondu náchodské galerie, související s hudební tematikou. – Ve znamení Merkura / Jaroslav Horejc v Náchodì 17. záøí – 8. listopadu vernisហve støedu 16. záøí v 17 hodin Letos uplyne 85 let od postavení domu U Havlíèkù v Náchodì podle projektu Ladislava Machonì. Na plastické výzdobì se podílel významný sochaø a všestranný výtvarník Jaroslav Horejc (1886–1983). Výstava pøedstavuje jeho reliéfní a sochaøskou výzdobu stavby v konfrontaci se souvisejícími pøípravnými sochaøovými náèrty a s modelem centrální plastiky ze sbírky GVUN. Kovové reliéfy budou reprodukovány na velkoformátových fotografiích a doplnìny podrobným popisem a výkladem. Pøedstaveny budou i další Horejcovy realizace. – Tradièní výstava Ruské malíøství 19. století, poøádaná v GVUN v každém lichém roce, je letos zapùjèena do Alšovy Jihoèeské galerie v Hluboké nad Vltavou, kde je obohacena o zápùjèky ze zahranièí – Státní Trejakovské galerie v Moskvì a našich významných sbírkotvorných institucí, z Národní galerie v Praze, Správy Pražského hradu a Galerie výtvarného umìní v Ostravì. Pod názvem Daleké i blízké / Ilja Jefimoviè Repin a další ruští malíøi 19. a první poloviny 20. století potrvá v Hluboké nad Vltavou do 27. záøí. – Dny evropského kulturního dìdictví 17. a 18. záøí Galerie výtvarného umìní v Náchodì nabídne návštìvníkùm v rámci dvoudenního programu s interdisciplinárním (hudebnì–výtvarným) pøesahem vzdìlávací aktivity pro školy. Po oba dva dny je vstup do expozice i na doprovodné akce zdarma.

Dobrušský zpravodaj

str. 44

Informace a pøihlášky: Mgr. Petra Killarová a MgA. Tereza Burdová, e–mailová adresa [email protected], tel. 491 427 321. – Galerie výtvarného umìní v Náchodì vyhlašuje 10. roèník výtvarné soutìže pro obèany Náchodska – NAŠE Galerie. Téma letošního roèníku zní: SVÌTLO Tak, jako lze neviditelné svìtlo rozložit do spektra barev, je možné jedno slovo – svìtlo – vnímat v rùzných významech a souvislostech. Pokusme se polapit svìtelné paprsky za rozbøesku, zamìøit dalekohled na vesmírná tìlesa, odhalit svìtlo prostøednictvím stínù, nalézt jiskru v oèích druhého a nepopálit se pøi foukání do žhavých uhlíkù. Soutìžní obory: kresba, malba, grafika (klasická i poèítaèová), fotografie (klasická i digitální), plastika a objekt. Vìkové kategorie: dìti (do 6 let), dìti (7–15 let), mládež (16–18 let), dospìlí. Odevzdání prací: 1. – 13. 12. 2015 osobnì do náchodské galerie (pondìlí – nedìle, 9 – 17 hodin) nebo poštou na adresu Galerie výtvarného umìní, Smiøických 272, 547 01 Náchod. Oficiální vyhlášení výsledkù soutìže vèetnì pøedání cen probìhne v rámci vernisáže výstavy vybraných soutìžních prací dne 15. 1. 2016 v 17 hodin. Podrobné informace o soutìži naleznete na www.gvun.cz.

PODORLICKÝ SKANZEN KRÒOVICE • sobota 19. – nedìle 20. záøí: STARÁ ØEMESLA den zamìøený na ukázky starých øemesel døíve bìžných na venkovì s možností si nìkteré práce vyzkoušet…

RATIBOØICE • sobota 12. záøí od 16 hodin na zámku: PØÍBÌH ZÁMKU A ZÁMEK PØÍBÌHÙ Dny evropského dìdictví, prohlídky s rozšíøeným odborným výkladem zkušeného prùvodce, bìhem netradièní prohlídky „ožijí“ ve vyprávìní prùvodce málo známé osudy nebo zapomenuté dìje a pøíbìhy ze života majitelù zámku a jejich rodinných pøíslušníkù nutná rezervace na telefonním èísle 491 452 123 od 7 do 14 hodin nebo e–mailem [email protected] • sobota 19. záøí od 10 hodin v areálu Rudrova mlýna v Babièèinì údolí: POSVÍCENÍ V BABIÈÈINÌ ÚDOLÍ oslava dožínek a hoštìní, obnova tradice „Tluèení kohouta“

Dobrušský zpravodaj

str. 45

SPOLEÈENSKÉ CENTRUM – KINO 70 DOBRUŠKA Pozor na zaèátky jednotlivých pøedstavení.

Uvádí v záøí 2015.

VELKÝ SÁL – DIVADELNÍ PØEDSTAVENÍ støeda 23. záøí v 19.30 hodin: Joe DiPietro a Jimmy Roberts: MILUJI TÌ, ALE… Aktéry komedie jsou lidé rùzného vìku a rùznorodých povah, pøesto jsou jednotlivé scény obecnì charakteristické vždy pro urèitou etapu partnerského života. V režii Antonína Procházky hrají Daniela Šinkorová nebo Tereza Kostková, Lumír Olšovský, Roman Vojtek, Petr Vondráèek aj. Vstupenky v IC od 7. záøí od 15.30 hodin.

VELKÝ SÁL – FILMOVÁ PØEDSTAVENÍ ètvrtek 3. záøí v 19.30 hodin: BOJOVNÍK Premiéra amerického sportovnì–dramatického filmu. Boxer Billy Hope (Jake Gyllenhaal) je na vrcholu své slávy, má nádherný dùm a milující rodinu. I navzdory jeho úspìšné kariéøe ho manželka Maureen (Rachel McAdams) prosí, aby s boxem skonèil a mohl tak trávit více èasu se svojí dcerou Leilou (Oona Laurence). Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 123 min. pátek 4. záøí ve 20 hodin: NENASYTNÁ TIFFANY Repríza úspìšné èeské hororové komedie. Pepa (Leoš Noha) tráví vìtšinu èasu vysedáváním po hospodách. Aby si vydìlal na skromné živobytí, vykrádá chaty a ukradené pøedmìty prodává v zastavárnì. Pøi jednom ze svých lupièských výpadù je málem chycen pøi èinu a bìhem následného útìku náhodou objeví starou videokameru. Ta skrývá záznam, který odhaluje cestu k netušenému pokladu. V hl. rolích: Leoš Noha, Jiøí Panzner, P. Jeer Van Eck, Petr Ètvrtníèek a další. Mládeži nepøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 80 min. sobota 5. záøí v 16 hodin: UUUPS! NOE ZDRHNUL… Premiéra animovaného filmu Nìmecko/Belgie/Lucembursko/Irsko. Je konec svìta! Blíží se obrovská povodeò, dostateènì velká na vyhubení veškerého života na Zemi. Tvoreèci Dejv a jeho syn Finík, dva malí Raafáci, se dostali na Noemovu archu na poslední chvíli za pomoci Grumpíkù Lísky a její dcery Ley. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 85 min. Èeské znìní.

Dobrušský zpravodaj

str. 46

sobota 5. záøí ve 20 hodin: KURÝR: RESTART Premiéra nového akèního filmu Francie/Èína. Profesionální kurýr Frank Martin se musí proti své vùli spojit s nájemnou vražedkyní Annou, aby zlikvidovali skupinu bezcitných ruských pøekupníkù s lidmi. Bessonovký pohled na tento snímek mu zaruèuje výbornou kvalitu. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 100 min. nedìle 6. záøí v 16 hodin: PIXELY film ve 3D Repríza americké akèní sci–fi komedie. Ve snímku Pixely si mezigalaktiètí mimozemšané vyloží obrazové záznamy klasických videoher jako vyhlášení války a zaútoèí na Zemi bojovou technikou, která se tìmito hrami pøímo inspiruje. Prezident Will Cooper (James) musí povolat svého nejlepšího kamaráda z dìtství. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 150 Kè. 100 min. Èeské znìní. nedìle 6. záøí v 19.30 hodin: DOMÁCÍ PÉÈE Repríza èeského filmu od režiséra S. Horáka. Obìtavá zdravotní sestra Vlasta (A. Mihulová) pøi své práci na jihomoravském venkovì ošetøuje spoustu rázovitých místních pacientù. Když se však dozví, že sama potøebuje pomoc, musí ji zaèít hledat mimo prostøedí, které zná. Díky dceøi jednoho z pacientù (T. Vilhelmová) a její esoterické mentorce (Z. Krónerová) zaèíná objevovat svìt. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 92 min. støeda 9. záøí v 19.30 hodin: PRIDE Premiéra nové dramatické komedie VB – Francie. „Ponížení všech zemí, spojte se!” Film podle skuteèné události. Píše se rok 1984. Britskou premiérkou je Margaret Thatcherová, pøezdívaná Železná lady. Za dob její vlády vrcholí v zemi nepokoje horníkù. Bìhem Gay Pride v Londýnì se skupina aktivistù rozhodne pomoci jejich rodinám a uspoøádají pro nì sbírku. Mládeži nepøístupný. Vstupné jednotné 90 Kè. 120 min. ètvrtek 10. záøí v 19.30 hodin: SINISTER 2 Premiéra amerického hororu. Pozor, dìti si hrají! Pøed tøemi roky vás v temných sálech kin poøádnì dìsil horor Sinister a nyní opìt pøichází a s ním se vrací zlo, vrací se totiž Bagul, dìsivý pohanský démon požírající dìtské duše. Režie: Ciarán Foy. Mládeži nepøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 97 min. pátek 11. záøí ve 20 hodin: We Are Your Friends – PÁRTY ZAÈÍNÁ Premiéra amerického romantického hudebního filmu. Pøíbìh o hledání vlastního stylu zasazený do svìta elektronické hudby a hollywoodského noèního života, ve kterém ctižádostivý 23letý DJ Cole (Efron) tráví dny tím, že kuje pikle se svými pøáteli z dìtství a po nocích pracuje na skladbì, se kterou udìlá díru do svìta. Všechno se

Dobrušský zpravodaj

str. 47

ale zmìní v okamžiku, kdy se seznámí s charizmatickým, ale ponìkud pošramoceným postarším DJ Jamesem (Bentley), který si ho vezme pod svá køídla. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 93 min. sobota 12. záøí v 16 hodin, nedìle 13. záøí v 16 hodin: MUNE – STRÁŽCE MÌSÍCE film ve 3D Premiéra francouzského animovaného filmu. V daleké zemi, kde slunce a mìsíc záøí jen díky stateèným strážcùm, bude vybrán ten nejzvláštnìjší tvor, aby se stal velikánem. Mune se stane strážcem mìsíce, i když nemá žádné zkušenosti. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 130 Kè. 90 min. Èeské znìní. sobota 12. záøí ve 20 hodin: AMERICAN ULTRA Premiéra americké romantické akèní komedie. Mike, huliè trávy bez motivace, žije se svou pøítelkyní Phoebe v malém ospalém mìsteèku. Hrají: Jesse Eisenberg, Kristen Stewart, Walton Goggins a mnoho dalších. Mládeži nepøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 100 min. nedìle 13. záøí v 19.30 hodin: FILMOVÝ DOBRODRUH KAREL ZEMAN Repríza jedineèného filmového dokumentu. Filmový dobrodruh Karel Zeman je životopisný film, který se ohlíží za životem, prací a významem génia svìtové kinematografie. Odhaluje také inspirující zdroje jeho práce a nahlíží do kuchynì prùkopníka filmových trikù. Hovoøíme se souèasnými filmaøi od japonských po americké a snažíme se zjistit, proè jsou jeho filmy stále aktuální a v mnoha smìrech dosud nepøekonané. Jeho film Vynález zkázy se v 50. letech promítal v 70 zemích svìta, jen v New Yorku v 96 kinech najednou! Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 90 Kè. 102 min. støeda 16. záøí v 19.30 hodin: OÈIMA FOTOGRAFKY Premiéra nového èesko–slovenského dokumentu. Slovenská fotografka Zuzana Mináèová je uznávanou profesionálkou, která ovlivnila tváø slovenské i èeské fotografie. Mináè natoèil o své matce dokumentární film s prvky inscenace. Matej Mináè (1961, Bratislava) vystudoval filmovou režii na bratislavské VŠMU (1987). Zabýval se pøedevším dokumentem: pro cykly GEN a GENUS natoèil televizní portréty Tomáše Bati, Emila Zátopka. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 90 Kè. 81 min. ètvrtek 17. záøí v 19.30 hodin: VETØELCI (1986) – režisérský sestøih Obnovená digitální premiéra kultovního sci–fi filmu USA – VB v režii J. Camerona. Po velkém úspìchu obnovené premiéry Vetøelce v kinech, pøichází na scénu opìt Sigourney Weaver, aby pøi návratu na zemi svedla boj se zákeønými vetøelci. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 110 Kè. 154 min.

Dobrušský zpravodaj

str. 48

pátek 18. záøí ve 20 hodin, sobota 19. záøí ve 20 hodin: GANGSTER KA Premiéra velice oèekávaného èeského kriminálního filmu. Varování ministerstva vnitra: Peníze jsou silnì návyková látka. Gangsteøi umírají pøedèasnì, Gangster Ka zkoumá mechanismus organizovaného zloèinu, vnáší svìtlo do šestimiliardového tunelu a snaží se objektivnì ukázat zrod skuteèného gangstera. V režii Jana Pachla (seriál Cirkus Bukowsky), který je i autorem scénáøe, na plátnì excelují Hynek Èermák, Alexej Pyško, Jaromír Hanzlík, Miroslav Etzler, Vlastina Svátková a další. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 120 Kè. 90 min. sobota 19. záøí v 16 hodin: V HLAVÌ film ve 3D Repríza amerického animovaného filmu. Období dospívání mùže být velice komplikované. A pro jedenáctiletou Riley, která se musí se svou rodinou pøestìhovat z amerického Støedozápadu do San Francisca, kde její tatínek dostal novou práci, to platí dvojnásob. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 130 Kè. 102 min. Èeské znìní. nedìle 20. záøí v 16 hodin: PIXELY film ve 3D Repríza americké akèní sci–fi komedie. Ve snímku Pixels si mezigalaktiètí mimozemšané vyloží obrazové záznamy klasických videoher jako vyhlášení války a zaútoèí na Zemi bojovou technikou, která se tìmito hrami pøímo inspiruje. Prezident Will Cooper (James) musí povolat svého nejlepšího kamaráda z dìtství. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 150 Kè. 100 min. Èeské znìní. nedìle 20. záøí v 19.30 hodin: PAPÍROVÁ MÌSTA Repríza amerického dramatického romantického filmu. Ztracená a nalezená. Po úspìšném filmu Hvìzdy nám nepøály pøichází do kin Papírová mìsta, další snímek natoèený podle románu spisovatele Johna Greena. Hrdinou pøíbìhu je Quentin Jacobsen (Nat Wolff), normální, trochu bojácný kluk, který má od dìtství rád nespoutanou sousedku se jménem dlouhým jako její nohy: Margo Rothovou Spiegelmanovou (Cara Delevingne). Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 100 min. ètvrtek 24. záøí v 19.30 hodin: LOVE film ve 3D Premiéra francouzského dramatického filmu. LÁSKA stojí mimo dobro a zlo. LÁSKA je genetická potøeba. LÁSKA je zmìnìný stav vìdomí. LÁSKA je tvrdá droga. LÁSKA je duševní choroba. LÁSKA je… Námìt a režie Gaspar Noé. Mládeži do 18 let nepøístupný. Vstupné jednotné 90 Kè. 130 min. pátek 25. záøí ve 20 hodin: NIKDY NENÍ POZDÌ Premiéra velice oèekávané americké hudební komedie. Meryl Streep se pod vedením oscarového režiséra Jonathana Demme ve filmu Nikdy není pozdì podle scénáøe

Dobrušský zpravodaj

str. 49

oscarové scenáristky Diablo Cody pøedstavuje tak, jak jsme ji dosud nepoznali – v roli rockové zpìvaèky a kytaristky. V pùvodním a velmi poutavém snímku, plném živých hudebních vystoupení, Streep ztváròuje postavu Ricki Rendazzové, slavné kytaristky. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 120 Kè. 101 min. sobota 26. záøí v 16 hodin: BARBIE ROCK’N ROYALS Premiéra amerického filmu „pro všechny“. Nejoblíbenìjší kamarádka mnoha generací holèièek se koneènì doèkala premiéry na filmovém plátnì. Øeè je o panence Barbie. Pøestože loni oslavila pìtapadesátiny, stále se mùže chlubit dokonalými køivkami. Díky nim si už zahrála tøeba Popelku, Malou moøskou vílu nebo zakletou Odettu z Labutího jezera. Všechny tyto její role sice ocenily milióny dìtí, ale jen na domácích kinech. Až v roce 2015 se Barbie stane plnohodnotnou filmovou hvìzdou jako rocková princezna v Barbie Rock´n Royals. Mládeži pøístupný. Vstupné dospìlí 120 Kè, dìti 90 Kè. 84 min. Èeské znìní. sobota 26. záøí ve 20 hodin: LABYRINT: ZKOUŠKY OHNÌM Premiéra amerického sci–fi filmu. Labyrint byl jen zaèátek Když Thomas a jeho kamarádi dokázali uniknout z vražedného labyrintu. Doufali, že se dokážou vrátit ke svým starým životùm. Nemohli se ale splést víc. Místo svobody je èekal pouhý postup do druhé fáze zkoušky pøipravené organizací Z.L.S.N. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 140 Kè. 129 min. nedìle 27. záøí v 16 hodin: MIMONI film ve 3D Repríza americké komedie. Zamysleli jste se nad tím, proè vlastnì ti žluouècí a k sežrání roztomilí Mimoni dobrovolnì slouží Gruovi, padouchovi s velkým P? Odpovìï pøináší animovaná komedie Mimoni, která z nich koneènì a pøedevším zcela zaslouženì dìlá hlavní postavy. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 130 Kè. 91 minut. Èeské znìní. nedìle 27. záøí v 19.30 hodin: EVEREST film ve 3D Premiéra amerického dramatického dobrodružného filmu. Nejnebezpeènìjší místo na Zemi. V letové výšce Boeingu nemá lidské tìlo šanci dlouho pøežít. Pøesto se najdou lidé, kteøí do téhle výšky šplhají, aby pokoøili Everest, nejvyšší horu svìta. Kašlou na nepohodlí, zimu, nástrahy poèasí i na to, že se dolù už taky nikdy nemusí vrátit. Everest v režii Baltasara Kormákura rekapituluje jednu z nejtragiètìjších expedic, pøi které majestátní masív poslal svým vyzyvatelùm mrazivé varování. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 140 Kè. 121 min. úterý 29. záøí ve 20 hodin: ROGER WATERS THE WALL Premiéra hudebního filmu. Roger Waters The Wall je hudebnì–zážitková road movie, která zachycuje svìtové koncertní turné zakládajícího èlena legendární britské

Dobrušský zpravodaj

str. 50

skupiny Pink Floyd v letech 2010 až 2013. Zábìry, poøízené ve tøech mìstech na dvou kontinentech, putují mezi 150 metrù dlouhým jevištìm a zákulisím, ze kterého vše exkluzivnì komentuje sám Waters. Režie: R. Waters, S. Evans. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 200 Kè. Pøedpokládaná délka: 2 h. 45 min. (intro: 5 min., koncert: 2 h. 15 min., rozhovor s R. Watersem a N. Masonen: 25 min.). ètvrtek 1. øíjna v 19.30 hodin: BLÁZNIVÁ DOVOLENÁ Repríza americké dobrodružné komedie. Co se pokazí tentokrát? Další generace Griswoldù v tom zase lítá. Dospìlý Rusty Griswold (Helms) kráèí ve stopách svého otce a v nadìji na posílení rodinných pout se rozhodne pøekvapit svou ženu Debbie (Applegate) a jejich dva syny cestou zpìt do Ameriky do rodinného „oblíbeného zábavního parku“ Walley World. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 99 min. pátek 2. øíjna ve 20 hodin, sobota 3. øíjna ve 20 hodin: MARAN film ve 3D Premiéra velice oèekávaného amerického sci–fi filmu od režiséra R. Scotta. Astronaut Mark Watney (Matt Damon) bìhem mise na Mars málem zahynul v prašné bouøi. Zbytek jeho posádky planetu opustil v domnìní, že je mrtvý. Ale Watney pøežil a ocitne se tak omylem sám na nepøátelské planetì. Má k dispozici jen hubené zásoby a tak musí využít veškerý dùvtip, invenci a technické znalosti, aby nejen pøežil, ale také nalezl zpùsob, jak vyslat signál na Zemi, že je naživu. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 140 Kè. 110 min. sobota 3. øíjna v 16 hodin: PIXELY film ve 3D Další repríza americké akèní sci–fi komedie. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 150 Kè. 100 min. Èeské znìní. nedìle 4. øíjna v 16 hodin: MUNE – STRÁŽCE MÌSÍCE film ve 3D Repríza francouzského animovaného filmu. Mládeži pøístupný. Vstupné jednotné 130 Kè. 90 min. Èeské znìní. nedìle 4. øíjna v 19.30 hodin: NENASYTNÁ TIFFANY Repríza úspìšné èeské hororové komedie. Mládeži nepøístupný. Vstupné jednotné 100 Kè. 80 min.

MALÝ SÁL støeda 9. záøí v 18 hodin: NEJEN ØEDITEL NÁRODNÍHO DIVADLA Tento den si pøipomeneme sté výroèí úmrtí Františka Adolfa Šuberta vzpomínkovým programem. Poøádá mìsto Dobruška – Vlastivìdné muzeum. Vstup zdarma.

Dobrušský zpravodaj

str. 51

MALÝ SÁL – VÝSTAVA „VÌRA JIÈÍNSKÁ – obrazy a keramika“ výstava je otevøena 1. – 24. záøí v provozních hodinách kina

V ØÍJNU 2015 UVÁDÍME: • HOTEL TRANSYLVÁNIE 2 • WILSONOV • MUŽ NA LANÌ • • PETR PAN • FAKJÙ PANE UÈITELI 2 • LAPUTA • HUSÍ KَE • • CELEBRITY S.R.O. • Internet. http.//www.dobruska.cz. Zveøejnìní programu Spoleèenského centra – Kina 70 Dobruška na internetu zajišuje a sponzoruje ACT PLUS, s. r. o., Dobruška. Program najdete i na www.mestodobruska.cz a je zaøazen do databáze programù kin, radií, televizí a popisù k filmùm www.365dni.cz. Pozor – pokladna Spoleèenského centra – Kina 70 otevøena vždy jednu hodinu pøed zaèátkem pøedstavení. Kino je vybaveno bezbariérovým pøístupem!

Dobrušský zpravodaj

str. 52

Dobruška pøed sto lety a dnes Pulická ulice, do níž mùžete nahlédnout na obrázku na druhé stranì obálky, patøí k nejstarším ulicím ve mìstì. Nìkde na jejím poèátku smìrem od námìstí stávala osada Leštná, pøedchùdce dnešní Dobrušky. Potvrdil to archeologický výzkum na místì nového parkovištì u polikliniky. Nìkde tam, na levém bøehu potoka Brtvy, stály první chalupy, v nichž bydleli naši pøedchùdci. Definitivnì se tváø Pulické ulice ustálila nìkdy v prùbìhu 18. století. Starší generace ji ještì má v pamìti. Roubené domky po obou stranách ulice doprovázely celé generace školákù pøi cestì z námìstí do základní školy, gymnázia èi uèilištì. Pulická ulice také nejdéle odolávala stavebním inovacím v minulém století. Byla po urèitou dobu jakýmsi skanzenem v rozvíjející se mìstské zástavbì moderního typu. Nic ale netrvá vìènì, a tak skonèila i idylická Pulická ulice. Již od druhé poloviny šedesátých let zaèaly roubené domky jeden po druhém mizet. Jejich údržba byla velmi nároèná a drahá a bydlení v nich neodpovídalo požadavkùm, které mìli lidé druhé poloviny minulého století. Stavení na levém bøehu Brtvy zmizela témìø všechna bez náhrady. Místo mezi vozovkou a potokem bylo pøíliš malé pro nové domy, a tak nám zùstala na ukázku jen jediná stará roubenka. Další najdeme kousek pod námìstím – a to je vše, co z domù staré Pulické ulice zbylo. Ale ne tak úplnì. Stále mùžeme obdivovat barokní sochu sv. Vavøince (resp. kopii zhotovenou panem Josefem Holancem) a v dobrušském vlastivìdném muzeu je uložen záznam vzpomínkového vyprávìní filmového kameramana Adolfa Hejzlara na jeho dìtství, které prožil právì zde. Muzeum pøipravuje jejich pøepis a publikování úryvkù, které nám pøiblíží život v této èásti staré Dobrušky. Do školy se však nechodilo jen Pulickou ulicí. Starší z obou dobrušských základních škol byla postavena v letech 1884 – 1885 v tehdejší ulici Svatodušské, nyní Františka Kupky. Jméno slavného malíøe nese dnes i škola samotná. Rostoucímu poètu dìtí a nárokùm na vyuèovací proces však již stará školní budova nestaèila. Prošla proto celou øadou úprav a v roce 1994 k ní pøibyla novostavba se tøinácti tøídami. O rok pozdìji byla ještì pøistavìna školní jídelna a nakonec i nová tìlocvièna. Nová budova byla však pøíliš rozhazovaèná co se týká energie potøebné k vytápìní, a tak bylo pøikroèeno k jejímu zateplení. Postupnì byla revitalizována i pùvodní školní budova. Mìsto Dobruška tak prokázalo, že o zdaøilý rùst své nejmladší generace peèuje opravdu dobøe. – jm –

... Dobruška dnes

Základní škola Františka Kupky

DOBRUŠSKÝ ZPRAVODAJ MÌSÍÈNÍK PRO KULTURNÍ A SPOLEÈENSKÝ ŽIVOT DOBRUŠSKA Vydává Mìsto Dobruška. Redakce: Mìstský úøad, nám. F. L. Vìka 11, 518 01 Dobruška, tel.: 494 629 580, fax: 494 629 582, e–mail: [email protected]. Redakèní rada: Josef Frýda, Jana Lukešová, Petr Poláèek, Václav Verner. Šéfredaktor: Jiøí Mach. Tajemnice redakèní rady: Zdeòka Hanousková. Grafická úprava: Josef Benedikt. Sazba: Zdeòka a Jiøí Hanouskovi. Tisk: Tiskárna Janda a Hájek Dobruška. Redakèní rada neodpovídá za stylizaci pøíspìvkù a pøípadné tiskové chyby. Vyhrazuje si právo na krácení pøíspìvkù. Uzávìrka pøíspìvkù do 15. každého mìsíce. Dobrušský zpravodaj je možné si pøedplatit i bìhem roku v informaèním centru. Registrace: MK ÈR E 11931.

P. P. 982507-1655/2009 518 01 Dobruška