Miroslava Kopicová. HK ČR vám pomůže získat dotace na veletrhy. Zvažujeme podpořit výuku podnikatelských dovedností SPOLEČ NÍK VE SVĚ T Ě PODNIKÁNÍ

ročník 11

SPOLEČNÍK

VE

SVĚTĚ

PODNIKÁNÍ

Měsíčník Hospodářské komory České republiky

www.komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České republiky | ročník 11 | cena 45 Kč

HK ČR vám pomůže získat dotace na veletrhy

Miroslava Kopicová www.komora.cz

Zvažujeme podpořit výuku podnikatelských dovedností

01k_tit_def.indd 1

15.2.2010 16:34:26

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky

Nejlepší je, pokud ze smluvního vztahu nevzniknou žádné spory. Pokud už vzniknou, je dobré, aby spor byl rychle a efektivně vyřešen. A ideálním místem pro řešení vašich sporů je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen Rozhodčí soud). Rozhodčí soud byl založen v roce 1949 a od svého založení vydal přes 10 000 rozhodčích nálezů. V rozhodčím řízení lze rozhodovat veškeré spory majetkové povahy, které by jinak rozhodovaly soudy a u nichž lze uzavřít smír (s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkurzu nebo vyrovnání). Touto cestou lze řešit, kromě sporů ze smluv uzavřených podle obchodního a občanského zákoníku, také majetkové nároky z pracovněprávních vztahů a manželských smluv. VÝHODY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ Jednoinstanční, rychlé a méně formální. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uběhne často pouze několik měsíců nebo dokonce jen několik týdnů. Doručením stranám nabývá nález právní moci a stává se vykonatelným. Dobrá vykonatelnost rozhodčích nálezů. Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 136 státech světa. Široký výběr rozhodců. Na listině rozhodců Rozhodčího soudu je zapsáno na 270 rozhodců českých i zahraničních. Rozumné náklady na vedení sporu. Poplatek za rozhodčí řízení u vnitrostátních sporů činí 3 % z hodnoty sporu, nejnižší částka je 7000 Kč a nejvyšší částka 1 mil. Kč. Vnitrostátními spory se přitom rozumí i takové, v nichž jsou stranami organizační složky zahraničních osob nebo pobočky zahraničních bank na území ČR, pokud jsou zapsané v obchodním rejstříku. U zahraničních sporů jsou poplatky za rozhodčí řízení u Rozhodčího soudu nižší než poplatky za podobná řízení u arbitrážních institucí v zahraničí; například ve sporu, jehož hodnota je 30 mil. Kč, uhradíte na poplatcích u našeho Rozhodčího soudu částku zhruba 1,1 mil. Kč,

02k_inz-soud.indd 2

pokud byste žalovali u zahraničních arbitrážních soudů, můžete zaplatit až pětinásobek. Dobré administrativní zázemí. Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje veškerou administrativní činnost spojenou s projednáváním sporu. Předem známá pravidla řízení. Činnost Rozhodčího soudu a řízení před ním jsou upraveny Řádem a Pravidly, jejich publikace je zajištěna v Obchodním věstníku a s dokumenty se lze seznámit na internetu i v cizojazyčných verzích. DOPORUČENÁ ROZHODČÍ DOLOŽKA, KTERÁ BY NEMĚLA CHYBĚT V ŽÁDNÉ ZE SMLUV, KDE SE JEDNÁ O VZTAHY MAJETKOVÉ POVAHY: Všechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy a v souvislosti s ní, budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu třemi rozhodci ustanovenými podle tohoto Řádu. Pozn.: Nebo – je-li zájem o skutečně rychlý průběh řízení – jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu. Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. ROZHODČÍ SOUD JE TU PRO VÁS Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na internetu: www.soud.cz, www.rozhodcisoud.org. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu, Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém: německém a francouzském. Telefonní spojení: +420 222 333 340, 222 333 345, fax: +420 222 333 341, e-mail: [email protected].

15.2.2010 15:18:40

Vážení a milí čtenáři, Vydání: 3/2010, číslo vyšlo 26. 2. 2010 příští číslo vyjde 26. 3. 2010 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Opletalova 55, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 602 304 Fax: 221 602 266 www.cotmedia.cz Šéfredaktorka: Vlasta Holéciová [email protected] Telefon: 221 602 486 Redakce: Tomáš Ouředník [email protected] Telefon: 602 733 706 Foto na titulní straně: Martin Kovář Layout: Lukáš Tingl Grafická úprava a sazba: Jiří Novák, Martina Rychtaříková, Jaroslav Semerák, Eva Smrčková, Lukáš Tingl Inzerce: C.O.T. media, s. r. o. Opletalova 55, 110 00 Praha 1 Telefon: 221 602 153, 221 602 517 Fax: 221 602 266 www.cotmedia.cz

Ž

ijeme v nejisté době. Podnikatelé začínají být s blížícím se termínem voleb značně nervózní. S čím přijde nová vláda? Například v den, kdy píši tyto řádky, sociální demokraté oznámili, že vyšší odvody do státní pokladny budou platit úplně všichni. Tedy nejen ti, kteří mají měsíční příjem nad sto tisíc korun, ale i zaměstnanci na svém sociálním pojištění. Na firmy jistě dojde také. Druhou nejistotou je rekordní nezaměstnanost. Nekonečný mráz, který zastavil stavby v celé republice, a vliv recese – oba tyto faktory otřásly domácím hospodářstvím. V kombinaci s obavami firem z nejisté budoucnosti přijímat nové zaměstnance to může znamenat, že se zanedlouho dočkáme desetiprocentní nezaměstnanosti. Pak tu máme úpadek zájmu zahraničních investorů o Česko coby lokalitu pro zajímavý byznys. Přijdou k nám ještě? Nebo zakotví dál na východ? Nesmím zapomenout na zavedení eura. Termínů je několik: 2013, 2014, nebo 2015? Jednu jistotu ale máme. Jestliže ještě před rokem spousta Čechů nechápala, co že to ta krize je, dnes její dopady pocítil každý. Na nedávné konferenci o klíčových faktorech úspěchu spolu debatovali generální ředitelé a majitelé místních prosperujících firem. Většina společností byla českého původu, s ryze českým kapitálem, mnohdy dokonce s dvacetiletou historií. Bylo až zarážející slyšet, jak podnikatelé s důsledky ekonomické krize ve svých podnicích naložili. Nezhroutili se, naopak pochopili, že je třeba zmobilizovat v sobě veškeré manažerské schopnosti. Samozřejmě krizový management je modla, oni sami si ale uvědomili, že je třeba podívat se dovnitř své firmy, zanalyzovat procesy a zeštíhlit výrobu. Mít jasno v hodnotách, odhadnout vývoj, kam firma směřuje. Nezapomínat na zaměstnance, na tým, jedině s ním mohou opět vystoupat vzhůru. Krize nám tedy paradoxně pomohla. Pomohla najít duchovní rozměr vlastní práce, vrátila nás zpátky ke kořenům. A to je ten nejlepší způsob, jak dosáhnout skvělých výsledků. A možná vám k tomu pomůže i náš časopis. Koneckonců aktuálních témat přináší hned několik. Tak se do toho dejte. Přeji hezké čtení. Vlasta Holéciová, šéfredaktorka

Distribuce: Cortex, s. r. o. Poděbradská 61a, 198 00 Praha 9 Telefon: 266 610 466 [email protected] Marketing: Ivana Levčíková [email protected] Produkce: Edita Svatošová, Martina Pomykalová Aktualizace členské základny HK ČR: Jana Čitarská Telefon: 266 721 435 Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 22. 2. 2010 Náklad: 22 000 výtisků; vydavatel neručí za obsah inzerátů

Distribuce

» » » » »

více než 13 000 firem – členům Hospodářské komory ČR jednotlivým kancelářím Hospodářské komory na různých stupních hierarchie a začleněným živnostenským společenstvím V.I.P. osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života všem ambasádám ČR a Českým centrům v Evropě, vládním agenturám, státní správě 81 senátorům, 200 poslancům, primátorům, více než 6 000 starostů

Cílem časopisu Komora.cz je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku.

www.komora.cz [3]

03k_edit.indd 3

16.2.2010 13:21:52

Obsah

Můj obor

Moje podnikání

Můj svět

Můj styl

16

Miroslava Kopicová: zvažujeme podpořit výuku podnikatelských dovedností

Konference a firemní akce pod tlakem krize Stejně jako pro celou českou ekonomiku ani pro konferenční turistiku nebyl rok 2009 příznivý. Jak se dalo předvídat, klesl počet konaných akcí a zkrátila se jejich délka. Zároveň se snížil jak rozsah, tak standard objednávaných služeb a tím i tržby v přepočtu na akci. Více o fenoménu MICE turistiky v obsáhlém materiálu na straně 20.

Ve vládě Jana Fischera je Miroslava Kopicová ministryní školství, mládeže a tělovýchovy již deset měsíců. V profilovém rozhovoru odpovídá mj. na to, nakolik se MŠMT daří přizpůsobovat současnou politiku vzdělanosti nepříjemným dopadům ekonomické recese.

8 IT zaklínadla roku 2010: efektivita a přidané služby Loňský rok ekonomické krize nasměroval mnoho odvětví na nové koleje. Zřejmě nejvíce to bylo vidět na IT odděleních velkých firem. Hlavními tématy diskusí o budoucnosti IT byly efektivita, inovace a moderní technologie. Co nás čeká v roce letošním a na jaké konkrétní technologie je potřeba se zaměřit?

Ladislav Dráb: chceme zkvalitnit český energetický trh

30 20

Na začátku podnikání Ladislava Drába v energetickém průmyslu bylo odhodlání stát se nezávislým dodavatelem jak elektrické energie, tak zemního plynu. Dnes, o několik let později, jsou jeho společnosti okolím vnímány jako důvěryhodný obchodní partner.

34 Lean management ve výrobě Jaké jsou základy lean – štíhlého – managementu? Čtěte od odborníka na dané téma Vladimíra Hřebíčka.

Bulharsko – země otevřená českým firmám Bulharsko patří ke stálým obchodním partnerům domácích společností a dodnes platí, že Bulhaři neformálně preferují české zástupce firem jako tradičního jazykově blízkého partnera. Češi jsou jednoduše v Bulharsku stále považováni za bratrský národ, který zde má dobré renomé.

52

Nejčastější faux pas českých manažerů

44

V předchozím dílu správné manažerské etikety jsme se zabývali základními momenty v lidské komunikaci, a to pozdravem, podáním ruky a představováním. Nyní zabrousíme do oblastí zdánlivě banálních, jako jsou obchodní jednání, volba vhodného oblečení anebo chování při pracovním obědě. Čtěte a nechybujte!

60 Česko a lázně: věčný fenomén Patříme bezesporu ke světovým lázeňským velmocím. Najdete tu více než třicet lázeňských míst, stovky léčivých pramenů i další cenné a zdraví prospěšné přírodní zdroje. Pojďme se podívat, co je v lázních v Česku nového a na co se návštěvníci mohou v budoucnu těšit.

[4] www.komora.cz

04k_obsah.indd 4

17.2.2010 11:26:30

Vlastníte ÿi Őídíte podnikatelský subjekt v þR? Dokázali jste najít odpovĚď na nepŐíznivou hospodáŐskou situaci? Máte zajímavý nápad, který zlepšil zdraví a možná zmĚnil život vaší Àrmy? UdĚlejte pro svŢj podnik ještĚ jeden krok a zapojte se do projektu:

KRIZI NAVZDORY V listopadu 2009 odstartoval projekt HospodáŐské komory þeské republiky, PricewaterhouseCoopers þR a þeské televize s názvem KRIZI NAVZDORY. Smyslem projektu je pŐedstavit podnikatelské subjekty, které dokázaly inovativnĚ zareagovat na krizi, odvrátit hrozící propad a najít nový smĚr svého rozvoje a podnikání. Vybrané spoleÿnosti a jejich pŐíbĚhy budou slavnostnĚ vyhlášeny na jaŐe 2010 a následnĚ pŐedstaveny ve zvláštním cyklu dokumentárních ÀlmŢ pŐipravených þeskou televizí.

Podniky a podnikatelé z þR se do projektu Krizi navzdory mohou hlásit do 31. kvĚtna 2010 na www.komora.cz Proÿ se do projektu pŐihlásit? Získáte možnost pŐedstavit svou spoleÿnost a její produkty ÿi služby na celostátní úrovni. MŢžete získat nezávislé posouzení dosud uÿinĚných protikrizových krokŢ týmem odborníkŢ HospodáŐské komory þeské republiky a PricewaterhouseCoopers þR. Jako úÿastník tohoto exkluzivního projektu budete moci sdílet své zkušenosti s ostatními podnikateli ze svého odvĚtví a získat nové nápady a inspiraci. Jak se mŢžete do projektu pŐihlásit? Pokud máte zájem se do projektu zapojit, navštivte naše webové stránky www.komora.cz, kde se dozvíte další informace a podmínky úÿasti.

V pŐípadĚ, že Vaše Àrma bude ocenĚna jako úspĚšná v boji s krizí, získáte navíc jedineÿnou možnost prezentace její ÿinnosti v médiích.

www.komora.cz

krizi_na_vzdory.indd 05k_krizeHK.indd 5 2

15.2.2010 20.1.2010 6:34:32 15:17:14

[krátce z komory a z domova]

krátce Hospodářská komora podpořila snižování administrativy Souhlasné stanovisko vlády s návrhem zákona, který snižuje administrativní zátěž podnikatelů, přivítala Hospodářská komora České republiky. Pokud parlament změny zákonů odsouhlasí, OSVČ a firmy by například nemusely od příštího roku hlásit České obchodní inspekci (ČOI) provedení nařízeného odstranění závady výrobku. ČOI by již neměla na starosti hygienické kontroly v podnikových provozovnách a přenechala by tuto činnost pouze hygienickým stanicím. Hlásit přerušení živnosti by už nemělo být povinné. „V návrzích chybějí takzvané sdružené kontroly podniků ze strany státních orgánů. Hospodářská komora tak bude dále prosazovat, aby tyto orgány prováděly kontroly ve firmách společně, neboť zejména malé podniky nemají personální a časovou kapacitu na jednotlivé návštěvy státních úředníků,“ uvedl prezident HK ČR Petr Kužel.

Foto: Blue Events

Konvergenční program ministra financí Janoty je nutný Představitelé Hospodářské komory ČR souhlasí se snahou vlády Jana Fischera snížit rozpočtový deficit na tři procenta HDP do roku 2013, což by umožnilo vstup Česka do eurozóny kolem roku 2017. „Stanovení konkrétního termínu pro přijetí eura by bylo dobrou zprávou pro české podniky,“ prohlásil prezident HK ČR Petr Kužel.

Do daňových rájů odešlo z České republiky dalších 2 153 firem

Foto: thumb/istockphoto.com

Počet českých společností, které sídlí na místech považovaných za daňové ráje, loni stoupl o 2 153 na 11 143, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Vyplývá to z databází a výpočtů České kapitálové informační agentury (Čekia). V daňovém ráji tak má nyní podle agentury sídlo 3,45 % z 323 000 společností působících v České republice.

HK ČR souhlasí s tripartitou kromě vyššího zdanění OSVČ

Foto: Štefan Weber

iRating: desetina firem není schopna realizovat projekt Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zajistilo co nejvyšší efektivitu Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), když v březnu minulého roku spustilo hodnocení všech žadatelů, takzvaný iRating. Ekonomické hodnocení žadatelů o podporu z OPPI provádí na základě výběrového řízení Hospodářská komora hlavního města Prahy. Za deset měsíců prošlo iRatingem 3 698 firem, z nichž necelých 90 % bylo úspěšných a z ekonomického hlediska schopných projekt zrealizovat.

Hospodářská komora chce pomoci firmám, jedná s bankami

HK ČR je proti omezení RIA Hospodářská komora ČR (HK ČR) nesouhlasí s návrhem omezit provádění analýz dopadů regulace (RIA) na podnikatelské prostředí při implementaci předpisů Evropské unie. „Návrh je v rozporu s široce akceptovaným trendem snižovat administrativní a finanční zátěž podnikatelů, která mimo jiné vzniká při zavádění nových legislativních norem,“ uvedl prezident HK ČR Petr Kužel (na fotografii vlevo). Omezení RIA má podle návrhu Úřadu vlády zrychlit v Česku zdlouhavý legislativní proces při zavádění práva EU.

mínek pro konečné rozhodnutí o výstavbě jezů na Labi. Petr Kužel zároveň okomentoval návrh na zvýšení daní pro OSVČ. „Je třeba si uvědomit, že OSVČ mohou být lidé, kteří včera ztratili zaměstnání a vydali se na tvrdou cestu podnikání. OSVČ si musí na rozdíl od zaměstnance vše zajistit – práci samotnou i vše ostatní, co k jejímu výkonu náleží. Náklady a odpovědnost jsou tedy mnohdy větší než u zaměstnance, který žije v systému společnosti a je firmou chráněn,“ uvedl prezident Komory Petr Kužel.

Hospodářská komora České republiky (HK ČR) schvaluje závěr tripartity přijmout 38 krátkodobých protikrizových opatření, která nevyžadují legislativní změny. „Závěry považuji za kompromis dosažený v těžkých podmínkách,“ řekl prezident HK ČR Petr Kužel. Balík opatření obsahuje například umožnění zrychleného a jednoduššího čerpání prostředků z fondů EU, obnovu elektrárny Prunéřov, podporu dostavby elektrárny Temelín a vytvoření pod-

Hospodářská komora České republiky se rozhodla zahájit nové kolo individuálních jednání s jednotlivými bankami o možnostech zlepšení přístupu především malých a středních podnikatelů k provozním úvěrům. „Zatímco na začátku finanční krize banky provedly selekci příjemců úvěrů podle oboru činnosti, v současné době jde o velikost firmy. Omezení tak dopadá především na malé a střední firmy. Právě tyto podniky jsou tak nuceny zcela vyčerpat své provozní rezervy a my jim chceme pomoci,“ řekl prezident HK ČR Petr Kužel.

V Česku přibylo podnikatelů Lidí, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, bylo v Česku na konci roku 2009 o 17,4 tisíce více než před rokem. Za loňský rok tak počet osob samostatně výdělečně činných stoupl na necelý milion, přesně na 955 700. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V roce 2008 počet podnikatelů, tedy například soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, stoupl o 20 tisíc na 938 tisíc. Pojistné na nemocenské pojištění, které je dobrovolné, si platilo 141 400 podnikatelů.

[6] www.komora.cz

06-07k_kratceD.indd 6

16.2.2010 13:33:53

[krátce z komory a z domova]

zprávy jednou větou » Mezinárodní měnový fond predikuje

Oblast pohostinství postihne propouštění

1 009,62 miliardy korun, o rok později to bylo již 921,73 miliardy korun, tedy o 87,89 miliardy korun méně.

Podle průzkumu provedeného společností K Brewery Group na nezávislém vzorku restaurací hrozí v nejbližší době v odvětví českého pohostinství masivní propouštění. Téměř polovina provozoven je ve ztrátě, jen za měsíc leden v průměru zaznamenaly meziroční pokles tržeb zhruba o čtvrtinu. Více než polovina provozo-

letošní dynamiku české ekonomiky na 1,5 %.

» Ministerstvo financí ČR zlepšilo

prognózu tempa české ekonomiky pro letošní rok na 1,3 z předchozích 0,3 %.

» Česko loni získalo z rozpočtu EU

o 42,3 mld. Kč více, než do něj odvedlo, přesně obdrželo 78,1 mld. Kč, odvedlo 35,8 mld. Kč.

v Česku jedno procento.

» Průmyslová produkce se v Česku

» V roce 2009 soudy v Česku nařídily 718 000 exekucí, což představuje meziroční nárůst o zhruba 30 %.

» Výroba motorových vozidel loni

jednou větou ven zvažuje propouštění zaměstnanců anebo ukončení činnosti. Podle předchozích průzkumů Asociace hotelů a restaurací České republiky téměř 75 % provozovatelů restaurací očekává v roce 2010 propad v tržbách oproti již slabšímu roku 2009 a celkově negativní hospodářský výsledek.

v ČR vzrostla meziročně o 2,85 % na 975 111 kusů.

» „Vláda chce dostat deficit veřejných

rozpočtů pod 3 % HDP nejpozději v roce 2014,“ premiér Jan Fischer.

» „Státní dluh je hrozivý,“

prezident Václav Klaus.

» „Naše ekonomika poroste, s ní i státní

dluh,“ hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček.

» Škoda Auto prodala loni v Česku 56 504

aut, což je o 2,6 % méně než v roce 2008.

» „Deficit veřejných financí by se neměl řešit zvyšováním daní, ale škrty v mandatorních výdajích,“ prezident HK ČR Petr Kužel.

Foto: pavlen/istockphoto.com

CzechInvest nabízí 7 miliard korun Podnikatelé z regionů mohou od 1. března do 30. června žádat o peníze ze dvou dotačních programů. Program Eko-energie nabízí celkem tři miliardy korun na úspory energie a využití obnovitelných i druhotných energetických zdrojů. Program Inovace – Inovační projekt zase čtyřmi miliardami korun podpoří zavádění inovací do praxe. Žádosti do obou programů bude přijímat agentura CzechInvest.

Drobní podnikatelé už opět budou muset platit zálohy na daň z příjmů. Ministerstvo financí ČR potvrdilo, že nechystá prodloužení úlevy, díky níž vloni neplatily zálohy podnikající fyzické osoby a společnosti s maximálně pěti zaměstnanci. „Rozhodnutí o zrušení povinnosti platit zálohy na daň se týkalo pouze záloh splatných v kalendářním roce 2009. V letošním roce se s obdobným opatřením zatím nepočítá,“ uvedli zástupci Ministerstva financí ČR v oficiálním oznámení.

názory

» Průměrná míra inflace činila loni po dlouhých měsících poklesu vrátila v prosinci 2009 k meziročnímu růstu: o 2,1 %.

MF ČR: Odpuštění záloh skončilo

Podnikatelé dluží méně, domácnosti více Zadlužení českých domácností stouplo v prosinci loňského roku o 10,81 miliardy na 983,32 miliardy korun. Informovala o tom Česká národní banka (ČNB). V prosinci roku 2008 přitom zadlužení českých domácností činilo 880,22 miliardy korun. Zadlužení domácností tak meziročně stouplo o 103,1 miliardy korun. Opačně se vyvíjelo zadlužení českých podnikatelů. Zatímco v prosinci 2008 dlužili podnikatelé

» „Husákovy děti za utrácení předchozích

generací pochopitelně draze zaplatí, až půjdou do důchodu,“ ředitel pro strategii Partners Pavel Kohout.

» „V Česku je debata o euru do značné

míry folklorní nebo rituální záležitostí, protože politici nejsou ochotni pustit se do ekonomických reforem,“ viceguvernér ČNB Miroslav Singer.

» „Někteří poukazují na to, že nás národní měna zachránila, že vytvořila polštář, nevím, jak na to přišli,“ viceprezident HK ČR Zdeněk Somr.

[ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR, TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

www.komora.cz [7]

06-07k_kratceD.indd 7

16.2.2010 13:36:25

Můj obor [téma]

Foto: ugurkoban/istockphoto.com

IT zaklínadla roku 2010:

efektivita a přidané služby

[8] www.komora.cz

08-12k_IT-porad.indd 8

16.2.2010 13:38:11

Můj obor [téma]

Loňský rok ekonomické krize nasměroval mnoho odvětví na nové koleje. Zřejmě nejvíce to bylo vidět na IT odděleních velkých firem. Hlavními tématy diskusí o budoucnosti IT byly efektivita, inovace a moderní technologie. Co nás čeká v roce letošním a na jaké konkrétní technologie je potřeba se zaměřit?

[

Celosvětově krize v IT odvětví končí, letos nás čeká mírný růst

Krize končí, firmy stále šetří Dobrou zprávu pro všechny IT firmy přinesla hned na začátku roku analytická společnost Gartner a Forrester Research. Podle jejich výsledků pomalu končí krize v IT odvětví a v letošním roce nás čeká mírný růst. Globální prodeje počítačů by tak měly letos vzrůst o 8,2 % a investice do softwarových řešení narostou dokonce o 9,7 %. Nejrychleji prý poroste evropský trh, který čeká strmý vzestup o 11,2 %. Přestože se očekává celkový nárůst objemu financí v IT, firmy jsou stále velmi opatrné a pokračují v započatých úsporných programech. Rozpočty firem na IT sektor by tak měly letos dosáhnout hranice z roku 2006. Přitom už v roce 2009 došlo k výraznému poklesu firemních rozpočtů na IT průměrně o 8,1 %. Podle Gartneru se navíc evropská situace od té celosvětové výrazně liší. Ačkoliv v celosvětovém průměru dojde ve firemních investicích k mírnému růstu, evropské společnosti budou i nadále šetřit a utahovat pomyslné IT opasky. Nejvíce by se měl pokles projevit ve Velké Británii, kde se rozpočty na IT sníží v průměru o více než 3 %. V ostatních zemích dojde přibližně k 2% poklesu investic. „Průměrný 1,9% pokles jen potvrzuje, že Evropa stále musí čelit významným ekonomickým problémům,“ komentoval výsledek výzkumu Dave Avron ze společnosti Gartner. Pravděpodobně tak bude ještě nějakou dobu pokračovat snaha firem o co nejúčinnější běh všech IT procesů, nákup nových efektivních technologií, hledání alternativních a levnějších cest a zaměření na nové typy služeb. Podle společnosti 3Com budou firmy sledovat především tři dlouhodobé cíle: zvýšení efektivity IT oddělení při celkově nižších nákladech, investice do nových a výkonných počítačových sítí umožňujících nabízení nových služeb a outsourcing služeb spojených s IT. Firmy s podobnými změnami začaly už v roce 2009 a pociťují výrazné zlepšení v mnoha oblastech, nejen té finanční. Pravděpodobně se tak nejedná jen o trend letošního roku, ale budeme se s ním setkávat i v letech příštích.

Efektivně, nově a alternativně Během let hojnosti se IT oddělení velkých firem chovala podle zaběhnutých modelů: nakupovala předražená řešení, stále dokola investovala do nákladných softwarových balíků a rozšiřovala starou a neefektivní infrastrukturu. Až krize donutila všechny přemýšlet nad tím, jestli by se zakořeněné postupy nedaly změnit. „Krize donutila lidi dívat se tam, kam by se normálně nedívali,“ říká Paul Cormier ze společnosti Red Hat. Ta nabízí komplexní firemní softwarová řešení na bázi Linuxu a open source, tedy otevřeného softwaru.

Díky krizi tak firma zaznamenala významný růst, protože noví zákazníci hledají nové cesty k vyšší efektivitě a nižší ceně. „Zákazníci si uvědomují, že open source přináší vysokou protihodnotu, a hledají nové způsoby, jak ušetřit. To se děje na celém světě, nejen ve Spojených státech,“ dodává Cormier. Méně se naopak daří softwarovému gigantu Microsoft. Právě jeho software je často tím, co se firmy snaží opustit při hledání levnějších řešení. Čistý zisk Microsoftu tak v loňském roce poklesl o 20 %. Z toho je zřejmé, že se firmy odklánějí od starých modelů a pod tíhou klesajících příjmů jsou donuceny hledat alternativy.

Moderní a levné notebooky V předchozích dvou letech zaznamenal výrazný nárůst nový segment mininotebooků nazývaných dnes netbooky. Zatímco v roce 2008 se jich celosvětově prodalo více než 11 milionů kusů (z toho 70 % v Evropě), v loňském roce už to bylo přes 35 milionů kusů. Meziroční nárůst tak činil přibližně 300 %. Za ohromnou popularitou netbooků stojí především nízká cena, vysoká mobilita a dlouhá výdrž na baterie. Mnoho uživatelů, včetně těch firemních, tak přesedlalo z velkých, těžkých a předražených patnáctipalcových notebooků na malé desetipalcové netbooky, které pro ně často dokáží odvést stejnou kancelářskou práci. V letošním roce se ale očekává výrazné zpomalení růstu nákupu netbooků. Prodat by se jich mělo necelých 40 milionů kusů, což je nárůst jen o 19 %. Co stojí za snížením zájmu o tento nový segment trhu? Především nástup nových a levných notebooků. Klasické netbooky se prodávají v cenové hladině od 200 do 500 amerických dolarů. Jsou proto dostupné pro běžné domácnosti, ale i firmy, které jich mohou pořídit větší množství a vybavit jimi i uživatele, kteří dříve přenosné počítače nepoužívali. Do cenové kategorie „pod 500 dolarů“ ale začínají významněji zasahovat takzvané ultratenké notebooky, které nabízejí větší, obvykle dvanáctipalcový displej a podstatně vyšší výkon. Ten už postačuje nejen na základní kancelářskou práci, ale i na přehrávání videa ve full HD kvalitě a obecně jsou na tom lépe co do výpočetního výkonu. Nedostatek výkonu je také hlavní oblastí, na kterou si uživatelé netbooků stěžují. Největšími výrobci netbooků v roce 2009 byly firmy Acer (podíl 21,4 %), HP (16 %) a Asus (14,8 %). Tržní trojce přitom na paty šlapou další výrobci jako je Samsung, Dell či Lenovo. Na trhu notebooků je žebříček největších firem výrazně jiný: na první místě je HP (19,7 %), následuje Acer (15,4 %) a třetí je Dell (12,8 %). Právě propad Dellu na třetí místo byl v loňském roce na trhu PC událostí číslo jedna. Dell je velmi

www.komora.cz [9]


16.2.2010 13:38:27

oblíbenou značkou firemních notebooků, ale firma i nadále pokračuje v propadu na celosvětovém trhu. V relativně těsném závěsu jsou za Dellem rychle rostoucí firmy Lenovo a Toshiba. Celkově je odhadováno, že se v letošním roce počet prodaných přenosných počítačů (notebooků i netbooků) vyšplhá až ke 200 milionům kusů. Meziroční nárůst ve výši přibližně 16 %, který jsme pozorovali v loňském roce, by tak měl vydržet i nadále.

Rychle rostoucí datová centra Trendem letošního roku bude přechod na takzvaný cloud computing. Díky tomuto modelu je možné řadu softwarových služeb outsourcovat

stávají především výkonné Do popředí se tak dostávají prvky moderní síťové infrastruktury. V letošním ýrazněji prosadit rychlejroce by se tak měly výrazněji ardem se tak ší síťové prvky. Standardem v datových centrech stanou 10Gb sítě, ale postupně se budou objevovat také výkon-nější, 40Gb a 100Gb sítě. tě se tak začnou S rostoucí kvalitou sítě objevovat nové snahyy o integraci různých ící síťové infrastruktury. technologií do stávající Masivněji se tak začnee prosazovat například nel over Ethernet (FCoE), což standard Fibre Channel umožní konsolidaci LAN a SAN infrastruktury.

Až kr krize ze do donutila všechny přemýšlet nad tím, jestli by sse zakořeněné postupy nedaly změnit do externích datových center, která nabídnou zákazníkům vysoký výkon a snížení nákladů na provoz IT oddělení. Ruku v ruce s novými službami tak přicházejí nová rozsáhlá datová centra, jejichž provozovatelé prodávají ohromný výkon a kapacitu společně s konkrétními službami pro firmy. Moderní technologie nasazované v centrech opět dovolují zvýšit efektivitu a tím i příjmy provozovatele. Můžeme očekávat, že podobné trendy se postupně objeví i v obecných firemních aplikacích.

Výsledkem bude efektivnější využití investic do síťových prvků a jednodušší správa homogenního prostředí. Pokračovat budou také snahy o co nejlepší využití hardwaru pomocí virtualizace. Ta umožňuje rozdělit nebo naopak sloučit jednotlivé servery do virtuálních celků podle konkrétních nároků jednotlivých aplikací. V důsledku tak opět dochází k efektivnějšímu využití drahého hardwaru, který by bez virtualizace musel být výrazněji předimenzovaný a často by tak ležel v datových centrech bez užitku.

Foto: jsemeniuk/istockphoto.com

Můj obor [téma]

V předchozích dvou letech zaznamenal výrazný nárůst nový segment mininotebooků nazývaných dnes netbooky. Zatímco v roce 2008 se jich celosvětově prodalo více než 11 milionů kusů (z toho 70 % v Evropě), v loňském roce už to bylo přes 35 milionů kusů. Meziroční nárůst tak činil přibližně 300 %. Za ohromnou popularitou netbooků stojí především nízká cena, vysoká mobilita a dlouhá výdrž na baterie. Mnoho uživatelů, včetně těch firemních, tak přesedlalo z velkých, těžkých a předražených patnáctipalcových notebooků na malé desetipalcové netbooky, které pro ně často dokáží odvést stejnou kancelářskou práci.

Konkrétní online marketing

[

Trendem roku 2010 bude tzv. cloud computing. Firmy budou řadu softwarových služeb outsourcovat do externích datových center.

Foto: pengpeng/istockphoto.com

Také v oblasti online marketingu se skloňují stejná slova: efektivní investice do moderních technologií. Online marketing je mnoha firmami vnímán jako něco tajemného a nekonkrétního. Proto se společnosti čím dál častěji ptají, co přesně za své investované peníze vlastně dostanou. Prostředí internetu je pro marketingové kampaně velmi vhodné zejména proto, že umožňuje poměrně snadno a přesně měřit dopad jednotlivých kampaní, je možné na něm sledovat pohyb zákazníků, způsob jejich rozhodování a reakce na nové prvky. Roste proto význam analýz, přesných měření a konkrétně cílených kampaní. Firmy chtějí přesně vědět, co získávají za každý vložený dolar. Přestávají tak stačit obecné marketingové poučky o budování značky a komunity zákazníků. Bez reálných finančních výsledků tak nemá marketing šanci obhájit si aktuální, byť krizí výrazně snížené náklady. Jedním z míst, která tento nový přístup zasáhne nejvíce, budou takzvané sociální sítě. V zahraničí už můžeme sledovat pozvolný odklon od služby Facebook, od které si dříve marketingoví vizionáři slibovali budování nových zlatých dolů. Ukazuje se, že bezhlavé budování rozsáhlé „komunity“ ne-

[10] www.komora.cz


15.2.2010 14:43:37

Můj obor [téma]

přináš přináší firmám kýžený výsledek. Navíc má přímý dopad na uživatele, kteří začínají být na podobné aktivit aktivity přecitlivělí a jsou jimi doslova přehlceni. Rozšiř Rozšiřování nových webových technologií umožňuje malým m webům, aby se svou kvalitou přiblížily těm velkým. ve Poroste tak především snaha o co nejpříj nejpříjemnější rozhraní a nejjednodušší cestu k nákupu. náku Zvítězí tak hráči ochotní investovat do kva kvalitního a cíleného marketingu a profesionálníc nálních analytických služeb spojených s kvalitními webov webovými prezentacemi.

[

Levně pořídit zboží či služby on-line je dnes základní předpoklad, zákazník proto požaduje ještě něco navíc, jako je vyšší kvalita doručení, rozšířená záruka a zákaznický servis.

Inter Internetový obchod táhnou přida přidané služby S online onlin marketingem přímo souvisí také internetový obchod a chování zákazníků. Dříve byly hlavním důvodem pro internetový nákup především nízké ceny. Hlavně kvůli nim si zákazníci v předchozích letech zvykli na nový způsob nakupování. Dnes je však levný nákup v internetových obchodech naprosto běžnou záležitostí, a zákazníci si tak svůj oblíbený obchod vybírají i podle dalších kritérií. Aktuální průzkumy mezi obchodníky ukazují, že se zákazníci čím dál více zajímají o přidané služby související se samotným nákupem. Zákazníky tak vedle nízkých cen láká také doplňkový servis, který jim umožňuje především pohodlnější nákup a užívání zakoupeného výrobku. Mezi nejčastěji vyhledávané služby patří vyšší kvalita dopravy, rozšířená záruka a zákaznický servis. Ukazuje se, že toto jsou oblasti, ve kterých si je ochotna většina zákazníků připlatit za vyšší kvalitu. V případě dopravy jsou to především rozšířené služby dopravců, doprava zboží až do bytu nebo odborná pomoc při zapojení a vyzkoušení nového zboží. Stoupá také počet zákazníků, kteří využívají možnosti připlatit si za rozšířenou záruku. Týká se to zejména zákazníků nakupujících dražší zboží. Například v případě velkých domácích spotřebičů je si ochotna velká část kupujících připlatit za prodlouženou záruku, rychlejší servis a zapůjčení náhradního spotřebiče po dobu servisu. Na významu nabývají také zákaznické služby, jako je sledování zásilek, zjednodušený nákup na splátky, možnost bezproblémového vrácení zboží či systém rychlého vyřizování reklamací. Tyto přidané služby zjednodušují a zpříjemňují nejen samotný nákup, ale i pozdější komunikaci s prodejcem. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že kvalitní služby spojené s internetovým obchodem výrazně pomáhají při boji s méně zkušenou konkurencí. V Česku zatím podobný servis není zdaleka samozřejmostí, čehož už si všimli velcí hráči a začínají vylepšovat své portfolio. Tím získávají náskok a znatelnou výhodu před ostatními, kteří se chtě nechtě budou muset novým trendům přizpůsobovat.

[

Facebook už v zahraničí neznamená zlatý důl, ukazuje se, že bezhlavé budování rozsáhlé „komunity“ nepřináší firmám kýžený výsledek

Zaměstnanost v IT oboru Letos začnou firmy opět nabírat nové síly do IT oddělení. Protože ekonomická krize pomalu končí, budou se opět pomalu rozjíždět nové projekty. Zároveň se oživí ty, které se dříve kvůli nedostatku financí musely dočasně uspat. Znovu tak bude třeba zajistit dostatek lidí pro jejich vedení i vývoj. To je dobrá zpráva především pro IT specialisty, kteří zažili dva roky nejistoty či přímo nezaměstnanosti. Podle rozsáhlého průzkumu, který prováděl server ComputerWorld (CW), chce většina firem rozšiřovat své IT oddělení. Podle výše uvedených informací krize pomalu pomíjí, většina firem je přesto stále opatrná. Podle CW je ale možné vytipovat některé konkrétní pozice, u kterých je možné očekávat největší zájem o nové lidi. Jelikož se rozbíhají nové vývojářské projekty, nejčastěji budou firmy hledat a najímat nové

vývojáře. Zájem je především o moderní vývojářské nástroje, jako je Java a .NET. Mnoho nových projektů se bude týkat webů s důrazem na open source technologie a velkých portálových aplikací. Díky tomu bude veliký zájem o nové webové technologie, jako je AJAX, Ruby on Rails a podobně. Velkou změnou ve firemní politice bude důraz na všestrannost vývojářů. Vedle znalosti samotných programovacích jazyků a technologií by měl moderní vývojář rozumět také obchodu a vedení projektu jako takového. Ideální vývojář se tak musí vyznat také v analýze nebo řízení kvality. Zde je opět znát snaha o co nejvyšší efektivitu, kdy chtějí firmy za své peníze získat co nejužitečnější pracovní sílu. I v oblasti vývoje nových projektů bude potřeba nových sil pro technickou podporu uživatelů. Nové projekty mají za úkol přilákat také nové zá-

www.komora.cz [11]


15.2.2010 14:43:52

Můj obor [téma]

kazníky. Už výše jsme upozornili na to, že moderní uživatel očekává především přidanou hodnotu a kvalitní zákaznické služby. Ty vyžadují také nové pracovní síly. Na těch bylo v krizových letech šetřeno nejvíce a nyní se ukazuje, že začínají opět citelně chybět. Třetí oblastí s nejvyšší poptávkou budou síťové aplikace. Díky už zmíněným novým datovým centrům, budování moderní infrastruktury a velkému důrazu na virtualizaci bude třeba nových odborníků zaměřených právě na tyto oblasti. Navíc do firem přicházejí nové multimediální služby a snaha konsolidovat dříve nezávislé technologie, jako je telefonie, do stávajících počítačových sítí. Velká poptávka tak bude především po lidech, kteří ovládají správu sítí, serverů a dalších síťových prvků. S novými projekty přichází také potřeba jejich řízení. Vzniká tak silná poptávka po IT manažerech, kteří rozumějí technologii i obchodu zároveň

[

Softwarový gigant Microsoft měl vloni o 20 % procent nižší čistý zisk

a dokáží tak komunikovat se zákazníky a připravovat pro ně konkrétní nabídky na míru jejich potřebám. Opět to znamená, že uspějí všestranní a velmi schopní odborníci. Čím dál častěji se v případě IT skloňuje také bezpečnost. Firmy si konečně uvědomují, že mohou snadno přijít o těžce nabyté konkurenční výhody kvůli bezpečnostnímu průniku, který je může připravit o životně důležitá data. Společnosti se tedy musejí zabývat tím, zda nemůže nový zaměstnanec odcizit celou databázi zákazníků a prodat ji konkurenci. V IT odděleních tak vznikají silné bezpečnostní skupiny, které mají za úkol zajistit celou síť proti mnoha různým hrozbám.

IT jde po krizi správným směrem Z předpovědí pro letošní rok je jednoznačně znát, že ekonomická krize nastartovala v IT odvětví výrazné změny. Firmy se začaly konečně zabývat tím, jak zlepšit svůj provoz a jak investovat peníze rozumně a cíleně do oblastí, kde to dává smysl. Přestože hlavní kritické období postupně odeznělo, většina firem stále přemýšlí úsporně a hledá nová alternativní řešení pro svou práci. A to je jen dobře. «

IT a právo Právní problematika IT je tak obsáhlá, že by vystačila přinejmenším na celé vydání tohoto čísla časopisu. Nechci čtenáře úvodem děsit, ale pořizuji si tím alibi pro jistou zkratkovitost a neúplnost mého přípěvku. Odborníci na informační a komunikační technologie jistě znají přesné začátky tohoto odvětví a mají jasně datované milníky, jakým byl první počítač, první operační program a podobně. Jako i v jiných oblastech společenského vývoje reagovalo právo na rozvoj informačních technologií logicky se zpožděním v oblasti speciální právní úpravy. Angloamerická právní oblast byla první a kontinentální právní systémy následovaly. Nicméně i bez speciálních zákonných úprav platí také pro naši zmíněnou oblast obecné právní principy zakotvené v našich zeměpisných šířkách, zejména v obchodním a občanském zákoníku. V naší republice pak zákonodárci začali na rozvoj informačních a komunikačních technologií reagovat speciálními právními předpisy zejména v posledních deseti letech. Jedná se především o zákon o elektronickém podpisu, zákon o ochraně osobních údajů, nový autorský zákon, speciální novely občanského zákoníku apod. Z toho lze usuzovat, že zásadní vliv na zvýšenou zákonodárnou činnost pro tuto oblast nepochybně vyvolal internet a zejména pak jeho masové šíření. Dodnes se ale lze setkat s názorem, že na internetu žádné právo neplatí, údajně proto, že internet jako takový vlastně nikomu nepatří (rozuměj žádnému státu, organizaci nebo firmě). Opak je ale pravdou a řada soudních sporů jak v oblasti občanskoprávní či obchodněprávní, tak i v rovině trestního práva u nás je toho důkazem. Zákon platí pro každého bez ohledu na to, jakým způsobem svá práva a povinnosti realizuje, takže internet je technologický fenomén, který umožňuje realizaci celé řady práv – uzavírání distančních kupních smluv apod., svádí také ale často k porušování zákonem daných povinností a zákazů – např. problematika šíření dětské pornografie či šíření nelegálních kopií autorských děl. Z pohledu podnikatelského je potřeba vnímat, že pro efektivní využívání všech technologií pro podnikání musím mít dobře upravené smluvní vztahy, a to jak vně společnosti, tak uvnitř. S ohledem na svou praxi pak mohu konstatovat, že rychlý rozvoj technologií v posledních dvaceti letech přináší naopak zvýšené nároky na kvalitu celé škály právních dokumentů, včetně např. pracovních smluv, vnitropodnikových nařízení zaměstnavatele, smluv s externími poradci a dodavateli apod. Mohl bych udělat

celý výčet doporučených ustanovení, která by měla v takovýchto smlouvách být, ale to už je spíš odborně zajímavé pro nás právníky. Pro manažery a podnikatele lze pak jen doporučit, že pokud uvažují o zavedení a využívání jakékoliv technologie, je záhodno konzultovat takový krok předem nejen s tzv. IT specialisty, ale i s daňovými odborníky a právníky. Chápu, že se řadě čtenářů takový požadavek může zdát přehnaný, vždyť právníci zhusta nerozumějí tomu, jaký je rozdíl mezi jednotlivými softwarovými aplikacemi a operačními systémy a k čemu všemu mohou sloužit. Určitě ale vědí, kolik a kterých zákonů se na danou oblast vztahuje, jaká pravidla je potřeba nastavit, dodržovat apod. Navíc stále také platí, ze statutární orgán právnické osoby je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře, a to je prosím základní povinnost! Neznamená to jen „šetřit“, jak se to mnohdy tendenčně zužuje, ale často přesně naopak i povinnost investovat, rozvíjet, reagovat na vývoj a hlavně udržovat „firmu“ ve stavu, který je v souladu s právem, tedy držet se takzvaně po právu – a to je soustavná činnost. Oblast práva informačních technologií už delší dobu představuje úzkou specializaci pro řadu z nás, advokátů a právníků, a je to oblast, která skrývá celou radu právních rizik pro naše klienty, ale ještě víc podnikatelských a ekonomických výhod a příležitostí, pokud je právně správně uchopena a zpracována. Závěrem snad nezbývá než si přát, aby legislativa nejen v oblasti práva informačních a komunikačních technologií byla tak logická a jasná, jako je algoritmus počítačového programu.

Michal Kroft advokát, managing partner NWD Legal [email protected]

[PETR KRČMÁŘ, šéfredaktor serveru ROOT.CZ]

[12] www.komora.cz


15.2.2010 14:44:08

Můj obor [otázky]

Anketa

Pavel Vaněček, vedoucí IT, Plzeňská energetika, a. s.

s podnikateli, členy HK ČR 1. Jaká je strategie vaší společnosti v IT oblasti, případně jaké využíváte programy? 2. S čím máte v této problematice největší starosti, co vás nejvíc trápí? Radim Němec, ředitel společnosti FLEXTRON electronic, s. r. o.

Jiří Myšák, personální ředitel, pověřenec pro QEMS, VEBA, textilní závody, a. s. Hlavní podnikatelskou činností VEBY Broumov je výroba a prodej domácenského textilu do zahraničí i do tuzemska. Oblast IT zajišťujeme vlastními silami, malým specializovaným firemním útvarem. Používáme nakoupené programové vybavení tam, kde je to účelné a ekonomické, tj. především u standardních ekonomických agend, řízení nakoupených technologií, databázových, vývojových a komunikačních prostředí a v neposlední řadě i CAD systémů. Vlastními silami vyvinutý a provozovaný software používáme pro

naše klíčové aktivity, znalosti a dovednosti, především v oblasti řízení výroby a zajišťování obchodních činností. Vysokou pozornost věnujeme především oblasti systematické ochrany a zabezpečení nehmotného majetku firmy, včetně informací a dat. Bezpečnost informací a znalostí se stává stále důležitějším aspektem podnikatelské činnosti, neboť jejich hodnota již mnohdy převyšuje hodnotu hmotného majetku firmy.

Jan Pěnička, technický ředitel jazykové agentury Skřivánek, s. r. o. V letošním roce dokončíme optimalizaci technické infrastruktury s maximálním využitím stávajících prostředků. Tato část zahrnuje především virtualizaci serverů a plnou integraci produktů Microsoft System Center Configuration Manageru pro vzdálenou instalaci a správu

Dlouhodobým cílem naší společnosti je maximální využívání potenciálu informačních technologií vedoucích k optimalizaci provozních nákladů, ke zvýšení efektivnosti v komunikaci a minimalizaci chyb způsobených lidským faktorem. V letošním roce pokračujeme v implementaci dílčích procesů do informačního systému SAP. Jedná se například o elek-

tronickou fakturaci, automatizované účtování dokladů a zpracování zakázek. Takto ušetřené prostředky dříve vynakládané na administrativu budou investovány do posílení technického týmu, jelikož stoupá počet zákazníků, kteří využívají outsourcingu IT služeb, jenž je jedním z předmětů našeho podnikání. Jakožto poskytovatel telekomunikačních služeb počítáme rovněž s investicemi do páteřní sítě pro zvýšení přenosových kapacit, abychom si udrželi vysoký standard provozovaných služeb a byli nadále schopni konkurovat ostatním operátorům. Protože je IT naším oborem podnikání, nepředpokládám, že by při dosahování stanovených cílů měly nastat komplikace významnějšího charakteru. Určitým problémem by byla případná nedostupnost potřebných komponentů u distributorů nebo výrobců vzniklá neočekávaným výpadkem dodávek.

Naše společnost se zabývá hlavně výrobou a dodávkami tepelné a elektrické energie. Z toho přímo vyplývá nutnost stability a kvality při dodávkách jednotlivých druhů energií. Nemůžeme v pět hodin odpoledne vypnout servery, zavřít kancelář, jít domů a ráno zase vše pustit. Výroba jede 24 hodin denně a 365 dní v roce.

softwaru na všech pobočkách a Operation Manageru pro automatizovaný dohled nad servery a službami. Cílem je snížit finanční náklady na servis hardwaru a podporu uživatelů. Dalším optimalizačním nástrojem bude outsourcing části IT, kde za pomoci specializovaných odborníků zefektivníme námi poskytované služby. Nesmím také opomenout úpravu informačního systému tak, abychom s CAT programy, které využíváme, dodali zákazníkům v co nejkratším čase kvalitní a konzistentní překlad. Plánujeme kompletní propojení, aby ze strany zákazníka bylo možné zadávat zakázky a ukládat dokumenty k překladu přímo do našeho informačního systému. Naším momentálním problémem je vzájemná malá zastupitelnost úzce specializovaných IT odborníků, která by se dala vyřešit pouze přijímáním dalších zaměstnanců. Ti by ale zase byli v bezproblémovém chodu oddělení velmi neefektivní. To si ovšem může v dnešní době dovolit málokterá soukromá společnost.

A k tomu využíváme mnoho nejrůznějších programových vybavení a produktů, od „obyčejných“ kancelářských balíků až po sofistikovaná řešení pro sledování, sběr a fakturaci dat našich produktů. Samozřejmostí jsou systémy řízení a sledování výroby a údržby. Veškeré tyto systémy jsou vzájemně provázány tak, aby v každém okamžiku měli patřiční zaměstnanci přehled o výrobě, distribuci a případných potížích nebo poruchách. Strategie do budoucna spočívá v další integraci výrobních řídicích soustav se systémy dohledovými, informačními a se systémy pro manažerské informace. Strategií číslo jedna v oblasti kancelářské techniky je zbavení se papírových dokumentů a propojení systému datových schránek se systémy objednávek, zakázek a fakturací. Paradoxně největší problémy jsou v příliš prudkém rozvoji programového vybavení. Známe to všichni: Ještě jsem se neseznámil a nenaučil pořádně využívat jeden operační systém – a už je tu jeho nová verze. Bohužel vývojáři jsou minimálně nekritičtí. Nikdy nevíte, který nový programový balík se opravdu povedl, který méně a který je lépe raději zcela nepoužívat. Velké problémy jsou ve spolupráci jednotlivých programů mezi sebou. Program pod jedním operačním systémem výborně fungující může pod novějším pracovat chybně nebo přinejmenším problémově. A to i přesto, že výrobce nebo dodavatel tvrdí, že je naprosto kompatibilní. Samozřejmě nové programy vyvíjejí velký tlak na pořízení nových technických prostředků (PC, servery a sítě), čímž rostou náklady na investice a náhrady „zastaralých“ prostředků. [TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

www.komora.cz [13]

13k_anket-it.indd 13

15.2.2010 14:29:28

Moje podnikání [informujeme]

Rok 2010

s novým webem S novým rokem spouští Úřad Hospodářské komory České republiky (HK ČR) nové webové stránky. Pojetí stránek www.komora.cz vychází z koncepce webů úspěšných mezinárodních společností. Inspirace byla čerpána také z portálů zahraničních obchodních komor. Vznikl tak portál s přehlednou navigací a moderním designem, který respektuje firemní identitu HK ČR.

H

lavní strana nového komorového webu nezahltí uživatele množstvím neutříděných zpráv ani je neoslepí blikajícími pestrobarevnými obrázky. Naleznou zde jasné názvy kategorií, které je pomocí rozbalovacího menu jednoduše přivedou k hledaným informacím, články rozdělené podle témat, nejbližší konané akce, ankety k aktuálnímu dění, odkazy na důležitá místa na webu a obrázkové upoutávky na aktuální komorové projekty. Web působí na první pohled velice kompaktně a je téměř zázrak, že jednoduchá hlavní strana pod sebou skrývá tak ohromné množství přehledně utříděných informací. Kromě již zmíněné přehlednosti, jednoduchosti a moderního pojetí je novinkou webu členění veškerých událostí (jak tiskových zpráv zasílaných médiím a vybraným institucím, tak i ostatních aktualit) do tematických okruhů. Návštěvník webu HK ČR si tedy může prohlédnout informace pouze z oblastí, které ho právě zajímají. Hlavním cílem inovace komorového portálu bylo, aby se stal pro podnikatele, a nejen pro ně, přehledným a tím i přínosným a vyhledávaným zdrojem informací. Věříme, že se to podařilo. « [ALENA KAMASOVÁ]

www.komora.cz [14] www.komora.cz

14k_webHK.indd 14

15.2.2010 15:16:34

BUSINESS HYPOTÉKA NAČERPEJTE ENERGII PRO SVÉ PLÁNY Využijte jedinečnou nabídku od UniCredit Bank – Business hypotéku s předschváleným kontokorentem. Získáte tak ﬁnance na své podnikatelské plány, včetně možnosti přeﬁnancovat Vaše stávající úvěry. Více informací na tel.: 800 144 441 nebo na www.unicreditbank.cz.

15k_unicred.indd 15 BH_Komora_cz_210x297.indd 1

15.2.2010 17:16:17 15:23:25 11.2.2010

Moje podnikání [rozhovor]

Miroslava

Kopicová Zvažujeme podpořit výuku podnikatelských

Ve vládě Jana Fischera je Miroslava Kopicová ministryní školství, mládeže a tělovýchovy již deset měsíců. V následujícím profilovém rozhovoru odpovídá mj. na to, nakolik se MŠMT daří přizpůsobovat současnou politiku vzdělanosti nepříjemným dopadům ekonomické recese.

M

ají současná krize a změny na pracovním trhu dopad na dlouhodobé záměry v oblasti školství? V souvislosti s hospodářskou krizí nás samozřejmě zajímal zejména její případný vliv na odborné středoškolské vzdělávání. Proto jsme nechali v minulém roce zpracovat analýzu, která měla konfrontovat současnou vzdělávací politiku s projevy krize. A tato analýza celkem jednoznačně ukázala, že současné trendy prosazované ve školské reformě jsou správné a že dopady krize potvrzují správnost základních tezí reformy. Potvrdilo se, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce a aktuální ekonomické situace. Důležité je

Foto: Martin Kovář

dovedností naopak umožnit žákům studovat ty obory, o které se sami zajímají a pro něž mají nejlepší předpoklady. V případě křečovité snahy o ovlivnění vzdělanostní struktury striktními omezeními totiž hrozí problém předčasných odchodů ze vzdělávání a hlavně neshoda mezi vystudovaným oborem a skutečně vykonávaným zaměstnáním. Z hlediska produktivity práce a flexibilního přizpůsobování se změnám přinášejí úzce zaměřené profesní dovednosti vázané přímo na určitou technologii příliš velké riziko. Roste naopak význam obecnějších osobnostních dovedností. Je dobře známo, že naprostou většinu dnešních studentů odborných škol čeká v jejich kariéře dlouhá řada změn. Předvídat charakter těchto změn a jejich dopad na poptávku po práci přitom je a bude velice obtížné. Naším cílem je připravit absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, vybavené co nejširším okruhem kompetencí a schopné dále se vzdělávat. Mezi prostředky, jak toho dosáhnout, patří také podpora zájemců o zvýšení úrovně dosaženého vzdělání tím, že se zvětší prostupnost vzdělávacího systému, dále rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání a samozřejmě důraz na celoživotní učení. Tady je důležitý dosud nevyužitý potenciál škol, které by se měly postupně měnit v přirozená centra vzdělanosti. Měly by propojit počáteční a další vzdělávání a určitě se podílet i na uznávání výsledků předchozího vzdělávání.

Podnikatelé signalizují nedostatek pracovníků ve většině řemeslných oborů. Připravuje se nějaké řešení k podpoře odborného vzdělávání, které by reagovalo na potřeby trhu práce? Máme Akční plán podpory odborného vzdělávání, který vznikl ve spolupráci s dalšími resorty, zástupci zaměstnavatelů, krajů a dalších sociálních partnerů. Obsah tohoto dokumentu je, myslím, dobře znám. V průběhu února proběhlo jednání u kulatého stolu se všemi uvedenými partnery, kde se hodnotilo plnění záměrů Akčního plánu v loňském roce a projednávali jsme konkrétní kroky pro další období. Díky novele školského zákona byla vytvořena samostatná soustava oborů nástavbového studia, zavedeno zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem pro absolventy oborů vzdělání s výučním listem. Školy také nově mohou použít finanční prostředky ze státního rozpočtu na náklady spojené s praktickým vyučováním na pracovištích podniků. V současné době je projednáván návrh další novely zaměřený na podporu čtyřletých oborů vzdělání s maturitní zkouškou, jejichž součástí je odborný výcvik a možnost získat výuční list, zavedení prospěchového stipendia a další. Upravili jsme také vyhlášku o středním vzdělávání – byly doplněny náležitosti smlouvy, kterou uzavírá škola s fyzickou či právnickou osobou zajišťující povinnou součást vzdělávání žáků. Jedná se o bližší specifikaci činností, ujednání o náhradě

[16] www.komora.cz

16-17k_kopic.indd 16

15.2.2010 15:02:35


Miroslava Kopicová » Je od 8. května 2009 ministryní

školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Jana Fischera. Tuto funkci zastávala již v první vládě Mirka Topolánka v roce 2006. Miroslava Kopicová vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor výchova a vzdělávání dospělých).

» Před rokem 1989 pracovala ve státní

správě – na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí a ve Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Od roku 1990 řídila programy spolupráce s EU v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociální politiky v rámci ministerstva práce a Agentury pro trh práce a sociální politiku. V roce 1994 se stala první ředitelkou Národního vzdělávacího fondu. Nikdy nebyla členkou žádné politické strany. V roce 2007 působila ve vládou jmenovaném týmu pro vyjednávání Národního strategického referenčního rámce.

nákladů, požadavky pro výkon činnosti instruktorů a změnu počtu žáků na jednoho instruktora. S ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem spravedlnosti jednáme o vytvoření právního rámce vztahu mezi zaměstnavatelem a žákem střední školy, který se odborně připravuje pro potřeby zaměstnavatele. Naším cílem je, aby měl zaměstnavatel daleko větší motivaci než dnes poskytovat žákům, kteří u něj vykonávají praktické vyučování, odpovídající podmínky a příspěvek. S ministerstvem financí zase řešíme přímé i nepřímé financování středního a vyššího odborného vzdělávání ze strany zaměstnavatelů jeho zohledněním jako uznatelného výdaje v příslušných ustanoveních zákona o dani z příjmu. A tak bych mohla pokračovat. Pokud jde o nedostatek některých řemeslných profesí a očekávaný propad počtu žáků v následujících pěti letech, chceme přispět ke zmírnění tohoto neblahého vývoje. Může to být zároveň cesta, jak využít potenciál škol v oblasti dalšího odborného vzdělávání. S projekty NSK a UNIV2 souvisejí uznávací systémy – chceme, aby již brzy měly školy možnost nabízet je všem zájemcům o zvýšení či změnu kvalifikace. To by podle našeho názoru mělo pomoci řešit otázku získávání kvalifikovaných pracovníků pro některé profese i v době poklesu počtu absolventů.

Počítá se s finanční podporou celoživotního vzdělávání, například formou daňového zvýhodnění, fondu vzdělávání apod.? Koncept celoživotní učení podporuji dlouhodobě a zajímám se o něj již řadu let. Vaše otázka se zřejmě váže k často zmiňované oblasti „dalšího vzdělávání“ či „vzdělávání dospělých“. Ve Strategii celoživotního učení jsou vymezeny úkoly pro MŠMT, které se daňového zvýhodnění týkají. Tato opatření byla již částečně naplněna a daňové zvýhodnění vlastně již existuje. Zákon o dani z příjmu vymezuje, že vzdělávání, které je akreditováno – jako například rekvalifikace – je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Samozřejmě bez možnosti odpočtu daně na vstupu. Stejně tak i jazykové kurzy směřující ke státem uznávaným jazykovým zkouškám. K fondu lze říci jen tolik, že řada mechanismů financování aktivit u nás už existuje. Nejvýraznější je asi Aktivní politika zaměstnanosti, která je v gesci ministerstva práce. My však nyní zvažujeme projektovou podporu našich občanů v oblastech jazykové přípravy, podpory vzdělávání v ICT a podnikatelských dovednostech. Klíčem pro všechny tyto aktivity je však co nejefektivnější využívání již nyní existujících zdrojů. Mám na mysli hlavně Evropský sociální fond. Jaký je podle vašeho názoru potenciál zákona o ověřování a uznávání dalšího vzdělávání (179/2006 Sb.)? Mohla byste ohodnotit spolupráci se zaměstnavateli na projektech, které se od tohoto zákona odvíjejí? Ten význam je zásadní. Jedná se doslova o průlom v oblasti dalšího vzdělávání. Národní soustava kvalifikací, kterou zákon zakládá, je v oblasti dalšího vzdělávání nejen základním stavebním kamenem Strategie celoživotního učení, ale i aktivit minister-

systémy vzdělávání a akreditacemi. Co se týká kooperace mezi ministerstvem a zaměstnavateli, ta se rozvíjí zejména díky projektům spolufinancovaným z ESF. Přes řadu pozitivních zkušeností je však na hodnocení spolupráce ještě brzy a já nechci propadat falešnému optimismu.

Jaké jsou možnosti podpořit podnikatele z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost nebo z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace? Chystají se nějaké změny? OPVK ani OPVaVpI nejsou primárně zaměřeny na podporu zaměstnavatelů, k tomu slouží operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost a Podnikání a inovace. Smyslem OPVK je přispívat k rozvoji lidského potenciálu a tím také ke zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnanců a českých podniků. Zatímco OPLZZ řeší aktuální potřeby podniků, jako jsou třeba rekvalifikace nebo vzdělávání zaměstnanců, je OPVK zaměřen na rozvoj prostředí pro vzdělávání a výchovu budoucích zaměstnanců – tedy prostředí škol a školských zařízení. Přínos z hlediska podnikatelské sféry je tedy spíše nepřímý. Pokud jde o druhý „náš“ operační program – OPVaVpI – ten slouží k vybudování a rozšíření kapacit pro provozování vědy, výzkumu a inovačních aktivit, pro popularizaci vědy a výzkumu a přenos jejich výsledků do aplikačních odvětví. Přímý přínos pro podnikatele mají v rámci OPVK projekty spolupráce škol a zaměstnavatelů, ve kterých jsou podniky jako příjemci nebo partneři projektu anebo kde zapojují své zaměstnance jako experty, metodiky nebo jako vedoucí odborných stáží. Takové projekty se dočkaly podpory

Naším cílem je připravit absolventy široce uplatnitelné na trhu práce stva školství. V současné době je soustava intenzivně naplňována, v NSK mámě téměř 200 kvalifikací a uskutečněné zkoušky se blíží jednomu tisíci. Národní soustava kvalifikací a zákon se tak stávají cestou, jak na konkrétních příkladech propagovat, zprůhledňovat a podporovat smysl dalšího vzdělávání a současně reagovat na požadavky rychle se vyvíjejícího trhu práce. Změna zákona o zaměstnanosti a Aktivní politiky zaměstnanosti znamená, že všechny rekvalifikace od konce roku 2009 povedou ke kvalifikacím vymezeným v NSK. Obsahy vzdělávání se tak významně zpřesní a kvalifikace nabytá v rekvalifikaci bude mít nepoměrně vyšší hodnotu. Klíčem pro budoucí úspěch NSK je další provazování systému vymezení kvalifikací a zkoušek s dalšími

na úrovni krajů i na národní úrovni, a to v oblasti počátečního vzdělávání a vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení.

Které systémové projekty vašeho ministerstva financované evropskými fondy jsou z hlediska zaměstnavatelů nejvýznamnější? Jaké očekáváte výsledky? Vlastně největší národní projekt, který se realizuje za přímé účasti zaměstnavatelů, podnikatelů a jejich sdružení, se jmenuje Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací. Jeho cílem je přiblížit vzdělávání více potřebám trhu práce. « [ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR]

www.komora.cz [17]

16-17k_kopic.indd 17

16.2.2010 13:41:42

Moje podnikání [legislativa ČR]

legis lativa Kasační stížnosti bude řešit jen NSS ČR

Foto: junial/istockphoto.com

Připomínkovým řízením prošel návrh zákona, kterým se mění soudní řád správní. Důvodem předložení návrhu je změna místní příslušnosti i celkové zrychlení soudního řízení správního tím, že nově bude řízení o kasační stížnosti přesunuto jen na Nejvyšší správní soud ČR (NSS ČR), a to z důvodu rychlosti, hospodárnosti i efektivnosti celého řízení. Kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek, který

se používá v správním soudnictví. Webové stránky Nejvyššího správního soudu ČR, který sídlí v Brně, jsou www.nssoud.cz. Další změny se týkají koncepce řízení o zrušení opatření obecné povahy a urychlení soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve věcech rozhodnutí o zajištění cizince, zde je stanovena lhůta pro rozhodnutí soudu na sedm dní.

se oznámení přerušení provozování živnosti. Na podnikatele, který oznámil živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, se nevztahují v době přerušení povinnosti uložené zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jestliže přerušení provozování živnosti oficiálně neoznámí, a provozování živnosti přitom fakticky přeruší, vztahují se na něj i nadále všechny povinnosti uložené zákonem, které se týkají například označení provozovny, a povinnosti splňovat kvalifikaci pro výkon povolání. HK ČR doporučuje pokračovat v těchto revizích právních předpisů a zapracovávat do nich procesy a současné komunikační možnosti poskytované eGovernmentem. Kromě toho Komora požadovala, aby vyhláška č. 16/2009 Sb., o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva, nebyla zrušena. Tyto živnosti by měly i do budoucna vykonávat výlučně osoby k tomu odborně způsobilé, neboť se jedná o vysoce zodpovědnou činnost zaměřenou na ochranu osob a majetku. V žádném případě není vhodné umožnit výkon povolání strážného nebo detektiva nekvalifikovaným osobám. Tato vyhláška v návrzích zatím zůstala.

Snížení administrativní Mýtné pro „náklaďáčky“ zátěže podnikatelů Na jednání vlády byl schválen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se snižováním administrativní zátěže podnikatelů. HK ČR podporuje předložený návrh, který obsahuje řadu změn a opatření s významným a převážně pozitivním dopadem na podnikatelskou sféru. Podle návrhu by mimo jiné neměla mít Česká obchodní inspekce na starosti hygienické kontroly v podnikových provozovnách. Činnost by byla jen na hygienických stanicích. Návrh zákona také přináší změnu týkající

Majitelé automobilů od 3,5 do 12 tun mohli do konce ledna jezdit po dálnicích na loňskou dálniční známku, avšak od února se mýtné vztahuje i na tyto automobily. V pátek se také zvýší sazby mýtného mezi patnáctou a jednadvacátou hodinou až o polovinu. Ve zbytku týdne by se sazby naopak měly snížit o 2 %. Důležitou zprávou je i zvýšení ceny u roční dálniční zámky na 1 200 Kč.

Slovo viceprezidenta Řemesla v České republice neskončí, potřebují ale vzdělávací fondy Často se mě lidé ptají, čím si vysvětluji nedostatek řemeslníků v Česku a jestli vidím nějaké východisko z tohoto neutěšeného stavu. Hospodářská komora České republiky spatřuje řešení nastalé situace v odborně-technickém vzdělávání, tedy v návratu učilišť pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. HK podporuje duální systém, kdy se na přípravě technických pracovníků podílejí i malé a střední firmy. Zřizovatelé středních odborných učilišť – kraje – totiž na svoji úlohu nestačí, i když se mnohé velmi snaží. Motivují uchazeče různými stipendii, ale stále to nepřináší kýžený efekt. Velké stabilní podniky by se měly více podílet na organizaci škol – příkladem se stala firma Metrostav. Ve stavebnictví by neměl být problém nabídnout vyučencům po nějaké době bydlení. Aby se menší podniky mohly zapojit do přípravy učňů zrovna tak, jak je to i v zemích na západ od nás, bude nutné založit fondy, do kterých budou muset přispívat všichni zaměstnanci i podnikatelé, kteří v oboru pracují. Tyto fondy by pak také měly zabezpečovat i další vzdělávání řemeslníků a rekvalifikace. Tento systém běží již v některých zemích EU, nejlépe pak ve Francii. Další přínos vidí HK ČR v novém zákoně č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, který má pomoci vzdělávat lidi s maturitou pro nezbytně nutné profese. Stát s tímto problémem musí také počítat – měl by zřídit fond na další vzdělávání zaměstnanců, protože malí podnikatelé to vše nejsou schopni zaplatit. Kraje a Praha by si měly také uvědomit, že je navýsost nerozumné likvidovat vybavené učňovské školy teď, když nejsou učňové. Až budou tyto školy později třeba, nebudou na to finance. Pro učňovské školy se nabízí jedinečné uplatnění právě při naplňování zákona č. 179/2006 Sb. Absolventi nebo vyučenci budou mít možnost ubytování v internátech těchto škol, než se postaví na vlastní nohy. Nová technika a technologie v naší zemi předběhly řemesla. Řemeslníci se nechtějí dále vzdělávat, a snižuje se tak úroveň řemeslné práce. Řemesla v Čechách nikdy neskončí. Jsem přesvědčen o nezbytnosti řemesel a řemeslníků v budoucnu. Zástupci Komory se ptali v Anglii, jak tento problém řešili. Řekli nám, že ho vyřešil až trh. Obrat nastane ve chvíli, kdy instalatér začne vydělávat víc než právník. Jak je vidět, ať se výrobci snaží, jak chtějí, aby jejich výrobek už nemusel nikdo odborně montovat, nedaří se jim to – viz výrobky ve stavebních marketech. V poslední době se na HK ČR obrátili zástupci hobby marketů, abychom jim předali seznamy dobrých řemeslníků. Chtějí je mít v prodejně, aby jejich služby mohli nabízet svým zákazníkům. Tímto opatřením chtějí maximálně snížit počet reklamací z neodborné nebo svépomocné montáže.

«

FRANTIŠEK HOLEC viceprezident HK ČR

[TEREZA ŠAMANOVÁ, ředitelka odboru legislativy, informací a poradenství HK ČR]

[18] www.komora.cz

18k_legisD_vic.indd 18

15.2.2010 14:54:55

"#!"#% !+"#+!'% "&#$ # !!'%!, !$ -+ &+!$.! /+'0, &!()%*!&# #/#+# 1" /+& #(& !,5%+ %,) 0&+( (1," (1!/''0(6(4 (# *'+ 0 ' 4( %" %*! !(!&2%*! ./" 3 "(32 6*() 51(1 (1 ," (14" 3 78

!! % 2#'# +!"#!$ %, +(,(1" +)(0 (1&9')(

3%()(

3 ,

3" '9 #%"#%$"/+/+&+ !,+4% ' 4( 8*)/(1" ) , ,)* %/ (6 0 $#*"!$2- !!'%-!$ 5% !% " + 64% 6 % &' 4( 1& " % (* !1 (% &

*"%(+8*)/(1" 17 * )&3# ("9!7)* $*'

0'

" 1- ,8*) : 0'65' "8 ", " +)(3)* 5"&9

"* (0%(# *'(" (AAA!' =?3 >@6: B64<

587778;967;736;4

Šanci vyhrát mají všichni stejnou! Soutěž Stejná šance – Zaměstnavatel 2010 se uskuteční již počtvrté. Spolupracující organizace: Agentura Osmý den, o.s., Občanské sdružení Jurta v Ústeckém kraji www.osmyden.cz / www.jurta.cz / Rytmus, o.s., Asistence, o.s., FORMIKA, o.s., Grafton v Praze / www.rytmus.org / www.asistence.org / www.formika.org / www.grafton.cz / Rytmus Chrudim, o.p.s., Česká Abilympijská Asociace, o.s. v Pardubickém kraji www.chrudim.rytmus.org / www.abilympics.cz / Rytmus Liberec, o.p.s. v Libereckém kraji / www.liberec.rytmus.org

Stejná šance Z AMĚSTNAVATEL 2010

Do soutěže může být nominována firma, která zaměstnává člověka s jakýmkoli typem postižení, případně jiným znevýhodněním, v běžném pracovním prostředí. Nominována ovšem nemůže být firma s více než padesáti procenty zaměstnanců se znevýhodněním, právě tak jako chráněné dílny. Vyplněné nominační listy vyhodnotí odborná komise.

Ocenění zaměstnavatelů, kteří na pracovním trhu dávají lidem se znevýhodněním stejnou šanci. Nominujte svého favorita!

Vyplněný nominační list, prosím, zašlete na adresu: Rytmus, o.s. Bruselská 16, 120 00 Praha 2 www.rytmus.org/stejnasance – T 224 251 610 – E [email protected]

Cílem soutěže je ocenit ty zaměstnavatele, kteří na pracovním trhu dávají lidem

se znevýhodněním stejnou šanci jako ostatním a tím aktivně přispívají k jejich začleňování do společnosti. Veřejné poděkování těmto firmám pomůže poukázat na jejich společensky odpovědné chování. Nominovat zaměstnavatele může kdokoli vyplněním elektronického nominačního listu na www.rytmus.org/stejnasance od 1. února do 15. března 2010. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v dubnu. Rytmus, o.s. Bruselská 16, 120 00 Praha 2 www.rytmus.org/stejnasance – T 224 251 610 – E [email protected]

www.komora.cz [19]

19k_mmr_sance.indd 19

15.2.2010 15:22:43

Moje podnikání [kongresová turistika]

Konference a firemní akce

Struktura tržeb

pod tlakem krize

Více než polovinu tržeb konferenčních center tvořily v roce 2009 platby za gastronomické služby, téměř třicet procent pak příjmy z pronájmu prostor. Tyto údaje souvisejí se skutečností, že ve zkoumaném vzorku převažují hotelová konferenční centra nad samostatnými kongresovými centry, pro něž představuje pronájem prostor hlavní příjmovou položku.

ČR a Praha na poli mezinárodní kongresové turistiky

Stejně jako pro celou českou ekonomiku ani pro konferenční turistiku nebyl rok 2009 příznivý. Jak se dalo předvídat, klesl počet konaných akcí a zkrátila se jejich délka. Zároveň se snížil jak rozsah, tak standard objednávaných služeb a tím i tržby v přepočtu na akci. Nejvyšší úspory bylo možné sledovat u akcí organizovaných soukromým sektorem. Tato zjištění vyplynula z údajů, jež dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje projekt společnosti KPMG Česká republika TLT benchmark, a z rychlého telefonického průzkumu.

24

3 600

20

3 000

16

2 400

12

1 800

8

1 200

4

600

leden

únor

březen

duben

Počet konaných akcí na objekt

květen

červen červenec srpen

září

říjen

počet účastníkodnů na objekt

počet akcí na objekt

Vývoj průměrného počtu akcí a průměrného počtu účastníkodnů na objekt za měsíc v roce 2009

listopad prosinec

Počet účastníkodnů na objekt Zdroj: Travel Leisure Tourism benchmark (www.TLTbenchmark.eu)

Průměrné počty akcí a tzv. účastníkodnů (pojem účastníkoden označuje počet účastníků vynásobený délkou akce danou počtem dnů trvání) Průměrně se v roce 2009 v jednom konferenčním zařízení ze zkoumaného reprezentativního vzorku uskutečnilo 14 akcí za kalendářní měsíc, akce trvaly 1,65 dne a jedné konference se zúčastnilo 75 delegátů. Potvrdilo se, že nejméně žádaným obdobím je pro konferenční turistiku červenec a srpen, nejvíce akcí naopak proběhlo v květnu. Oproti předchozím rokům překvapivě vzrostl počet akcí konaných v lednu a únoru, což způsobily především nižší ceny, jež konferenční zařízení v těchto měsících nabízela.

Díky statistikám asociace ICCA (mezinárodní asociace kongresové turistiky), sledující mezinárodní kongresy, jež v průběhu času mění místo konání, lze zjistit, jak si Česká republika a Praha v posledních deseti letech vedly v mezinárodním srovnání. Praha dosáhla nejlepšího výsledku v počtu konaných akcí v roce 2003, kdy se umístila na pátém místě, v roce 2008 už to však bylo až čtrnácté místo. Ještě výraznější pokles je patrný u statistického ukazatele počtu účastníků těchto kongresů, a to ze sedmého místa v roce 2004 na místo devětadvacáté. Podobným způsobem ztrácí dosažené pozice i Česká republika a nic nenasvědčuje tomu, že by se tento nepříznivý trend měl obrátit. Praha totiž přichází o svou popularitu nové, neokoukané destinace, která byla až po deseti letech od pádu železné opony pro zadavatele kongresů dostatečně důvěryhodná a atraktivní. Podstatnou roli hraje i nedostatečná intenzita propagace Prahy a České republiky v zahraničí a absence systému národních a městských pobídek pro zadavatele kongresů. Ty jsou přitom hlavní marketingovou zbraní měst, která se dlouhodobě pohybují na vrcholných pozicích žebříčku počtu konaných akcí (např. Vídeň, Barcelona, Kodaň či Budapešť).

Přínosy pro soukromý a veřejný sektor Přínosy plynoucí z konferenčních akcí soukromému či veřejnému sektoru lze určit pomocí analýzy multiplikačních efektů. Finančním vstupem jsou úhrady zaplacené klientem, tedy iniciátorem akcí. Tyto platby se v multiplikačním řetězci téměř ztrojnásobí – multiplikační koeficient 2,86 tak ze vstupních 100 korun vytvoří celkový obrat v multiplikaci ve výši 286 korun. Průměrná zisková marže subjektů, jež se přímo či nepřímo podílejí na konferenční akci, činí podle našeho expertního odhadu průměrně 4,6 procenta, souhrn zisku soukromých společností pak ve srovnání se základní útratou klienta na počátku celého řetězce dosahuje zhruba 13 procent. Přínos z celého multiplikačního řetězce pro veřejný sektor činí 34 korun z každých 100 korun utracených klientem. Je zjevné, že pokles počtu konaných akcí a s ním související nižší tržby mají na veřejné rozpočty významný vliv.

[20] www.komora.cz

20-21k_2kpmg.indd 20

15.2.2010 14:53:51


Vývoj průměrného počtu akcí a průměrného počtu účastníkodnů na objekt za měsíc v roce 2009 12,4 % 0,4 % 0,7 %

29,6 %

6,6 %

50,2 %

pronájem prostor

gastronomie

pronájem techniky

personální služby

výstavní služby

ostatní

Zdroj: Travel Leisure Tourism benchmark (www.TLTbenchmark.eu)

Firemní akce Optimistická nejsou ani zjištění, jež plynou z aktuálního rychlého průzkumu týkajícího se firemních akcí v hotelech s konferenčními

kapacitami. Ekonomická recese přiměla klienty z řad firemních zákazníků k razantním úsporám – například počet teambuildingových akcí se oproti předchozím rokům snížil o více než 50 procent. Celkový počet všech konferenčních akcí pořádaných firmami klesl v jednotlivých zařízeních o 20 – 80 procent. Snížil se i počet účastníků těchto akcí a zkrátila se doba jejich trvání (nejčastěji z dvoudenních na jednodenní). Firmy si v uplynulém roce také objednávaly nižší standard gastronomických služeb nebo využívaly vlastní technické vybavení. Právě snaha ušetřit na doprovodných službách výrazně ovlivnila firmy, jež se zabývají jejich poskytováním (pronájem audiovizuální techniky, zajištění hostesek, catering apod.). V roce 2010 budou firemní klienti pravděpodobně i nadále usilovat o co největší úsporu nákladů. Lze tak například očekávat, že se jejich akce budou častěji konat v prostorách společností. Pokud se uskuteční v konferenčním centru, pak se nejspíš bude jednat o zařízení co nejméně vzdálené od sídla společnosti a klient se spokojí s menším rozsahem a nižším standardem doprovodných služeb.

Výzkum: Image značek Česká republika a Praha

Indexy národních (NBI) a městských (CBI) značek Tyto dva indexy pomáhají vládám, organizacím a podnikům pochopit, měřit a v konečném důsledku také budovat silnou image a reputaci států a měst. NBI: hodnota značky a šestiúhelník národní značky (NBI měří sílu a atraktivitu reputace států na základě šesti kompetenčních rozměrů států. To vše společně utváří NBI.)

Šestiúhelník národní značky Turistika Lidé

advisor, Poradenské služby KPMG Česká republika

Nicméně současnou nepříznivou situaci lze pozitivně využít a na základě porovnání výsledků z posledního období s výsledky z let úspěšných poukázat na možná opatření, jejichž zavedení by pozici České republiky jako destinace konferenční turistiky mohlo pomoci. Jedná se o vytvoření komplexní koncepce propagace a marketingu ČR prostřednictvím specializovaného subjektu a za podmínky významné podpory ze strany veřejného sektoru, vytvoření funkčního systému finančních či nefinančních pobídek pro zadavatele kongresových akcí či zlepšení kvality konferenčních prostor a návazných služeb. « [ONDŘEJ ŠPAČEK]

CBI: Hodnota značky a šestiúhelník značky města

v mezinárodním srovnání

(Výzkum společnosti GfK, metodika Anholt GfK Roper)

Ondřej Špaček

Šestiúhelník značky města Globální umístění České republiky z 50 zemí v šesti rozměrech (nižší číslo = lepší umístění)

Výraznost Potenciál

Globální umístění České republiky z 50 zemí v 6 rozměrech

Poloha

Činorodost

(nižší číslo=lepší umístění)

City Brand

Lidé

Vybavenost Export 30.

Praha Investice a imigrace 27.

Režim 25.

Turistika 35.

Kultura 29.

Výraznost 28.

Potenciál 33.

Poloha 18.

Činorodost 20.

Vybavenost 27. Lidé 29.

Export

Nation Brand Kultura Režim a kulturní odkaz Investice a migrace

Lidé 29. Zdroj: NBI 2008

ČR má lepší image z hlediska kvality státního zřízení, podmínek pro investice a imigraci než z hlediska podmínek pro cestovní ruch. Náš silný potenciál jsou lidé a kultura.

Zdroj: CBI 2008

Pro více informací kontaktujte: Jaroslav Jíra, business development director, GfK Praha (s využitím podkladů GfK Roper Public Affairs & Media North America)

[www.gfk.cz]

www.komora.cz [21]

20-21k_2kpmg.indd 21

17.2.2010 11:28:57


Nový projekt dostane

kongresy i do regionů Praha se umístila v první patnáctce světových kongresových měst. Není to ale jen metropole, která má v tomto směru velký potenciál. A právě proto spustila agentura CzechTourism (CzT) projekt Czech Convention Bureau (CzCB), jehož hlavním cílem je propagovat celou Českou republiku jako atraktivní kongresovou a incentivní destinaci. Na to, jak přesně bude toto uskupení fungovat a nakolik může pomoci samotným podnikatelům, jsme se zeptali Pavla Kosaře, ředitele marketingu a externích služeb, pověřeného řízením agentury CzechTourism, a Jade Sebek, místopředsedkyně CzCB.

Pavel Kosař, ředitel marketingu a externích služeb, pověřený řízením agentury CzechTourism Pane řediteli, povězte, jaké byly důvody vzniku Czech Convention Bureau. Samotný vznik Czech Convention Bureau vyvolala potřeba systematicky, jednotně a efektivně propagovat Českou republiku jako kongresovou a incentivní destinaci. Česká republika má nejen v Praze, ale také v regionech kvalitní kongresové, konferenční a incentivní kapacity a služby plně srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi. Toho je potřeba využít. Dále by se tuzemská nabídka měla stát alternativou k pořádání firemních akcí, za kterými vyjíždějí české firmy do zahraničí. Oslovili jsme kraje a začali s nimi spolupracovat, abychom jejich příslušné kongresové kapacity naplnili. A daří se vám komunikovat napříč regiony? Není mezi nimi někdy určitá rivalita? Jak už jsem řekl, naším záměrem je, aby všichni vnímali ČR jako jednotnou značku. Nabídka krajů je samozřejmě různorodá, ale právě tento projekt by měl komunikaci mezi regiony sjednotit. Sdružení Czech Convention Bureau zastřešuje několik regionálních kongresových kanceláří a koordinuje veškeré marketingové a obchodní aktivity vůči zahraničním partnerům a potenciálním klientům tak, aby byly co nejefektivnější. Díky tomu dojde k optimálnímu využití kongresového potenciálu, který naše země nabízí, a následnému navýšení počtu akcí v regionech. Chceme také pomoci k efektivnímu využití státních prostředků na propagaci kongresového potenciálu země.

Řekl, jste, že spolupracujete s kraji. Které se tedy do projektu zapojily? Do projektu jsou zapojeny tyto stávající regionální kongresové kanceláře, to znamená ty, které doposud zcela lokálně napomáhaly rozvoji kongresového turismu. Samozřejmě je to Carlsbad Convention Bureau, Centrála cestovního ruchu – jižní Morava, Centrála cestovního ruchu východní Moravy, North Bohemia Convention Bureau a Prague Convention Bureau. I nadále jednáme s dalšími potenciálními členy a věříme, že se řady kongresových kanceláří v tomto roce ještě rozšíří. «

Jade Sebek, místopředsedkyně CzCB Jade, změnila se nějakým způsobem z praktického hlediska vaše činnost vůči regionům? Jak jejich práci nyní koordinujete? Ano, dochází k větší efektivitě a věřím, že se nám v budoucnu také podaří zvyšovat počet kongresových akcí konaných v regionech. Dochází k optimálnímu využití kongresového potenciálu, který naše země nabízí. Vedle komunikace „dovnitř“, tzn. v rámci Česka, je naším cílem také koordinace všech marketingových a obchodních aktivit vůči zahraničním partnerům a potenciálním klientům se zájmem o ČR v oblasti kongresů a incentiv. V čem můžete pomoci podnikatelům? Je to tak, že přijdou do dané regionální kanceláře a ona jim zajistí firemní akci na míru?

Ano, přesně tak to funguje. Pomůžeme soukromému subjektu v lepší orientaci na trhu kongresových kapacit v dané lokalitě. Dokážeme poradit, vytipovat zajímavý doprovodný program, rozvrhnout danou akci. Zkrátka aby byl spokojen nejen pořádající, ale především sami účastníci akce.

Takže podnikatel se už poté nemusí o nic starat? Tak to samozřejmě není. Konkrétní podmínky si už poté dojedná se samotným podnikem nebo organizací, která akci pořádá. My sloužíme jako jakási spojka nebo poradce, pomůžeme vybrat vhodnou lokalitu a poté zprostředkujeme kontakt. Jak se o vás daný podnikatel dozví? Předpokládám, že máte připravený marketingový plán. Samozřejmě máme a je k dispozici všem zájemcům na nových webových stránkách www.czechconvention.com. Tyto stránky obsahují také prezentaci jednotlivých regionů, plán akcí, přehled kontaktů, poptávkový formulář a mnoho dalších zajímavých informací. Připravujeme také propagační materiály, v plánu je společná inzerce především v odborných titulech. Budeme pořádat zahraniční workshopy a FAM a PRESS tripy, účastnit se veletrhů či podporovat kampaně kandidatur – to ve chvíli, kdy se bude některý ze členů ucházet o národní, nadnárodní nebo světový kongres. Jaký máte rozpočet na vaši činnost? Marketingový rozpočet pro letošní rok dosahuje částky 13 milionů korun. Do této částky spadají veškeré marketingové akce, podpora krajů a další aktivity. A co ty subjekty, které samy působí v oblasti pořádání kongresů a konferencí? Jak ony s vámi mohou navázat spolupráci? Komunikaci s podnikateli nebude mít na starosti Czech Convention Bureau jako zastřešující sdružení. Tuto spolupráci budou sekundárně zajišťovat členské kraje Czech Convention Bureau – ty budou pochopitelně s výše zmiňovanými kategoriemi subjektů úzce spolupracovat a budeme tak společně rozvíjet ekonomiku privátní sféry. Navíc podnikatelské subjekty, které naváží se členskými kraji Czech Convention Bureau spolupráci, získají zvýhodněné podmínky pro své aktivity. Přesné postupy budou vycházet z pravidel nastavených v rámci fungování Czech Convention Bureau. « [RENÉ BÁRTEK]

[22] www.komora.cz

22k_czcb1.indd 22

15.2.2010 14:21:58

LÁZNĚ LIBVERDA, a.s. č.p. 82 463 62 Hejnice tel.: 482 368 195 (111) mobil: 731 957 326 [email protected]

LÁ

ZNĚ

LIB

A D VER

CENTRUM LÁZEŇSTVÍ, RELAXACE A SPORTU VÁŠ PROFESIONÁLNÍ PARTNER PRO VAŠE FIREMNÍ AKCE Lázně Libverda

• incentiva • semináře • školení • konference PRAHA

Liberec

• team building • outdoorové a adrenalinové aktivity • cateringové služby a společenské události všeho druhu

České Budějovice

• léčebné a rehabilitační služby • wellness a relaxační služby

w w w. l a z n e - l i b v e r d a . c z • w w w. n b c b . c z v i q l } { l ê z } ! q ê o v y p v u { ê

o v { l s★ ★ ★ ★ o v y p v u { r v u m l y l u j l Æ ê t l l { p u n ± l } l u { ê Æ ê { l h t ¾ i | p s k p u n v }

w y v n y h t

Ãê{ê¡ê ê ¡¨ªê

Ãê{ê¢ ê ¢ªªê

Ãêj ê ¨ªê

Ãêz ê ¡¢ªê

Ãêi ê ¥ªê

Ãêj ê £ªê

pzvê©ªª¡®¢ªª¡

} l s r ê w s ê ¡¤¡ê ¥¤¢ê ¢¡ ê w lj ê wvkê zu%rv| ®êÐ¤¢ªê ¤©©ê ¨¦¡ê ¡¡¡ ® ê Ð ¤ ¢ ª ê ¤ © © ê ¨ ¦¡ ê ¤ ¤ ¤ ¾®êÍ

www.komora.cz [23]

23k_horizon_libver.indd 23

15.2.2010 15:20:48


Anketa

Co očekáváte od konceptu Czech Convention Bureau (CzCB)? [EVA FRINDTOVÁ]

Ing. Andrea Pfeffer-Ferklová, předsedkyně Carlsbad Convention Bureau Vznik CzCB by měl pomoci rozvíjet kongresovou turistiku nejen v ČR, ale zejména v jednotlivých regionech. Každý region má svá specifika, na která chce své klienty nalákat. Je tedy velmi důležité věnovat se všem regionům odděleně tak, abychom upozornili, co zvláštního nabízejí. Prvotní ale vždy zůstane propagace České republiky. Nejprve je nutné přinést obecné informace, teprve poté jít do větších specifik. Záleží na trhu, kam vstupujete. Pro země, které jsou našimi bezprostředními sousedy, je asi zbytečné přinášet informace o tom, jaká je naše země, kde leží a jak se k nám dostanou. Tady už musí jít o konkrétní představení jednotlivých produktů. Co a kde nabízíme. www.mice.karlovy-vary.cz

Zuzana Vojtová, ředitelka Centrály cestovního ruchu – jižní Morava Především ucelenou nabídku České republiky jako vhodné kongresové destinace, která má co nabídnout jak po stránce vybavenosti, tak i programové pestrosti, což je dáno především rozmanitostí turistického potenciálu jednotlivých regionů. Lepší prosazení na světovém trhu. Zapojením CzCB do světových organizací máme i my v regionech příležitost získat důležité kontakty. Společný postup při jednotlivých marketingových výstupech a podpora CzechTourismu pomůže zviditelnění nabídky jednotlivých krajů. Velmi si této možnosti spolupráce CzechTourismu vůči regionům ceníme. www.moraviaconvention.cz

Andrea Libová, marketing manažer Prague Convention Bureau CzCB je pro mne především strategickým projektem pro rozvoj kongresové turistiky v celé České republice. Očekávám, že spolupráce jednotlivých kongresových kanceláří v regionech umožní lepší koordinaci marketingových aktivit a využijeme synergického efektu prezentací na zahraničních trzích. Systematizace kongresových a incentivních aktivit nám také umožní lépe plánovat a vytvořit optimálně efektivní systém fungování. www.pragueconvention.cz

Ing. Vlastimil Čadílek, předseda správní rady North Bohemia Convention Bureau Cíle a úkoly CzCB byly již prezentovány a jsou ve většině totožné s těmi, které jsme si postavili v Libereckém kraji. Předpokládáme, že CzCB bude cíleně posilovat povědomí o regionálních destinacích kongresové a incentivní turistiky a úzce spolupracovat s North Bohemia Convention Bureau, že významnou měrou přispěje k lepšímu využití potenciálu kongresového cestovního ruchu také v libereckém regionu. Více kongresů, konferencí a incentivních akcí v regionech bude mít kladný efekt i pro celou republiku. www.nbcb.cz

PhDr. Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu východní Moravy Výraznou pomoc regionům, které dosud leží mimo hlavní zájem M.I.C.E. klientely směřující do ČR a přitom disponují vyhovujícími prostorami, doprovodnou a navazující infrastrukturou, profesionální nabídkou služeb a stále se zlepšujícím personálním zázemím. Pomoc jak v propagaci nabídky, tak i v odborné rovině. Těm méně zkušeným může CzCB nabídnout poradenství, konzultace, správný odhad klientely i vlastních schopností. Je to šance, jak rozšířit nabídku o méně známé destinace, s menší tradicí, ale s o to větším zájmem, ochotou a připraveností kvalitně tuto klientelu obsloužit. Je to rovněž možnost, jak české firmy přesvědčit, že kongres doma může být stejně dobrý jako ten, na který vyjedou jako jeho pořadatelé do zahraničí. www.vychodni-morava.cz

[24] www.komora.cz

24k_czcb2.indd 24

16.2.2010 13:49:42


Výjimečné místo pro výjimečné akce Karlovarský kraj je usazen v našem povědomí především jako region nabízející lázeňské pobyty či dnes atraktivní wellness služby. Mnozí mají lázeňský trojúhelník spojený s kvalitními golfovými hřišti. Kromě toho, anebo možná právě proto, jsou Karlovy Vary, ale i další města tohoto kraje vhodným místem pro pořádání kongresů, konferencí, firemních akcí či incentivních programů.

K Carlsbad Convention Bureau » Podpora při plánování MICE akcí v Karlových Varech a Karlovarském kraji

» Kompletní informace

o nabídce kongresových a meetingových prostor v KV a KK

» Poradenství při výběru

vhodných meetingových a konferenčních lokací

» Poradenství při výběru

vhodného doprovodného programu

» Vytipování vhodného

meetingového prostoru a vypracování kompletní nabídky

» Ve spolupráci s PCO a DMC vytvoření a zorganizování vaší inspekční cesty

» Vytvoření a aktualizace

databáze firem potřebných při přípravě a realizaci MICE akcí

arlovarský region je po Praze jedním z nejvíce navštěvovaných regionů České republiky. Vysoká koncentrace kvalitních ubytovacích kapacit 5*, 4* a 3* hotelů s vysoce kvalifikovaným personálem je schopna uspokojit i ty nejnáročnější klienty. V rámci kongresových prostor nabízí 32 lokalit s kapacitou 50 až 800 účastníků. „Jsme schopni pořádat akce od menších seminářů a firemních jednání po velkokapacitní kongresy. Několik takových významných kongresů máme již úspěšně za sebou, můžeme tak nabídnout bohaté zkušenosti v této oblasti,“ říká Andrea Pfeffer-Ferklová, předsedkyně sdružení Carlsbad Convention Bureau, které slouží jako centrální informační a kontaktní místo pro účely kongresové a incentivní turistiky v Karlových Varech a Karlovarském kraji. Nemalou výhodou karlovarského regionu je jeho sousedství s Německem. Již tradičně zde probíhají jednání firem, které mají své mateřské firmy nebo pobočky právě v oblasti Bavorska. Nemusí jezdit na svá jednání až do Prahy, a přesto zde najdou vysokou kvalitu služeb a prostředí, které je jim blízké. Chloubou kraje je nově zrekonstruované a rozšířené letiště, které nabízí nové možnosti pro kvalitní přepravu. Výborná spolupráce mezi hotely a letištěm dovoluje i nadstandardní podmínky, jež cestující mile překvapí. Skvělá poloha vůči Plzni a Praze a dopravní dostupnost je důležitým argumentem pro volbu uspořádat danou akci právě v karlovarském regionu. Region je bohatý také na kulturní památky. V okruhu 20 km od Karlových Varů můžete navštívit unikátní zámek Bečov s relikviářem svatého Maura či zavítat na středověkou veselici na hradě Loket. Poloha uprostřed lesů přímo vybízí k teambuildingovým aktivitám,

které mohou mít i adrenalinový nádech. Firmy, které vedou své zaměstnance ke sportovním aktivitám, jistě ocení řadu skvělých cyklostezek, kdy nejznámější vede přes Svatošské skály podél řeky Ohře. Pro klidnější využití času nabízíme nejen lázeňské procedury, ale také wellness služby.

Nezapomenutelným zážitkem může být ochutnávka světoznámého likéru Becherovky s návštěvou muzea či prohlídka jedné z nejslavnějších skláren Moser. Spatřit na vlastní oči foukání skla či procházet sklepy, kde vidíte obrovské sudy Becherovky, není možné jen tak někde. Pro milovníky golfu či úplné začátečníky můžeme nabídnout největší koncentraci golfových hřišť, kterou nenajdete nikde jinde v České republice. Kvalitní zázemí hotelů a jedinečnost Karlových Varů a ostatních míst regionu jsou jistě zárukou správně zvoleného místa pro pořádání vašeho jednání. « CARLSBAD CONVENTION BUREAU, o. p. s. Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary tel.: +420 355 321 164 e-mail: [email protected] www.mice.karlovy-vary.cz

www.komora.cz [25]

25k_czcb3.indd 25

16.2.2010 13:51:58


Akce na Vltavě Nudí vás tradiční prostory? Chcete své obchodní partnery překvapit a zaujmout? Uspořádejte firemní akci na lodi. Pražská paroplavební společnost je jedničkou ve svém oboru. Profesionál mezi profesionály vám zajistí kompletní konferenční servis.

Vyšehrad restaurační salonní parník s kavárnou, vinárnou, tanečním parketem a barem

P

rožijte tento den na palubě jednoho z našich historických kolesových parníků nebo luxusní motorové lodi při plavbě centrem Prahy pod oblouky pražských mostů. » možnost nástupu hostů v několika přístavištích přímo v historickém centru Prahy » směr a doba plavby podle vašeho výběru » kapacita plavidel od 30 až do 200 osob » i v zimních měsících jsou naše lodě vytápěny » nabízíme kompletní gastronomický servis » veškeré služby spojené s akcí (květinový servis, hudební produkce, zábava, ohňostroj atd.)

Typy lodí

Vltava nově zrekonstruovaný parník. Letos slaví 70. výročí

Lužnice, Hamburg motorové restaurační lodě s barem a kompletním gastronomickým servisem

Odra, Visla vyhlídkové motorové lodě s barem, salonky a jednoduchým občerstvením

Florentina

[www.paroplavba.cz]

moderní loď s ubytovacími kapacitami, restaurací a širokou nabídkou zážitkových programů

[26] www.komora.cz

26k_pps_interna2.indd 26

15.2.2010 13:51:32

SPECIALIZACE ODBORNOST GARANCE Největší český hotelový řetězec nabízí: • kvalitní hotely po celé České republice • hotely jsou členy Asociace hotelů a restaurací ČR • zážitkový e-shop tenpravydarek.cz • díky unikátnímu zázemí a možnostem nabízí ucelený produkt pro všechny segmenty trhu v ČR: • lázeňská péče v hotelovém luxusu • wellness areály, jaké byste na horách nečekali • komfortní zázemí a technické vybavení pro firemní akce • rekondiční, regenerační, aktivní dovolená • nabídky pro rodiny s dětmi i seniorské pobyty • nápaditá česká i mezinárodní gastronomie

OREA HOTELS s. r. o. Bělohorská 24, 169 01 Praha 6 Tel.: +420 233 102 577, fax: +420 233 102 573 e-mail: [email protected]

Hotelový franšízing pod značkou OREA HOTELS WWW.OREA.CZ

Franšízing pro malé hotely a penziony pod značkou Family Inn WWW.FAMILYINN.CZ 27k_OREA.indd 27

15.2.2010 15:21:45


Z konference rovnou

na odpaliště P

ovězte, máte za sebou první sezonu, jak se vydařila? Pro nás to byla spíše nultá sezona, protože jsme ještě dodělávali některé praktické záležitosti, včetně legislativních otázek. Testovali jsme spoustu věcí, jak budou fungovat v praxi, nakolik se nám podaří včlenit se do tržního golfového prostředí, protože ve stejnou dobu se otevírala ještě další dvě nedaleká hřiště. Pozorovali jsme tedy a vyčkávali, zda jsme nasadili dobré ceny a podmínky členství. S odstupem času vidíme, že jsme zvolili dobrou cestu, dosáhli jsme pozitivních provozních výsledků a celkem dobře jsme se etablovali na místním trhu.

Berounský resort je považován za exkluzivní prostor, určený pouze pro členy. Jak jej vnímají vaši klienti? Víte, dnes je velmi ošemetné zacházet s pojmy jako exkluzivní, výjimečný, vybraný. Lidé si pak představují, že je to něco v duchu nablýskaných arabských emirátů. To my samozřejmě nejsme, jsme hřiště ve středních Čechách. Ale také víme, že nemůžeme být klub určený pro všechny sociální či ekonomické skupiny. Jaký byl váš záměr, když jste resort budovali? Chtěli jsme vytvořit prostředí, ve kterém se lidé budou cítit dobře. Budou si u nás připadat jako doma a zároveň budou mít exkluzivní podmínky ke hře. To znamená, že je nikdo nebude omezovat tím, že se na hřišti budou konat komerční turnaje, že zde bude hrát 200 lidí denně. I když musím podotknout, že jsme ještě stále částečně přístupní veřejnosti, protože členská základna není tak velká, aby už od počátku uživila běžný provoz.

Takže veřejnost má ještě kdykoliv přístup na hřiště? V určitých časech ještě ano, ale ten prostor zužujeme. Např. neděle je rezervována pouze pro členy a obyvatele resortu. A to je právě ta exkluzivita, která naše členy oslovila. Vědí, že pokud si přijedou zahrát v neděli, bude na hřišti klid, mohou zde být s rodinou, odpočinout si ve wellness centru či zajít si do restaurace. Nikdo je nebude rušit.

Kapacita konferenčních prostor Konferenční prostory berounského Golf Resortu nabízí tři varianty. Největší pojme až osmdesát účastníků, druhý, menší je určen pro zasedání uzavřenějšího charakteru. Posledním prostorem je salonek určený pro privátní obchodní jednání.

Zmínil jste wellness centrum, co všechno nabízí? Hostům nabízíme venkovní bazén, saunu, whirlpool, nechybí fitness centrum. Členové klubu a obyvatelé rezidence mají do wellness centra vstup, kdykoliv si vzpomenou. Samozřejmě sem může přijít i veřejnost a využívat jej za určitý paušální poplatek s tím, že je trochu omezena provozní doba. Např. v neděli, která je, jak jsem už říkal, určena pouze pro členy. A musím říct, že wellness funguje velmi dobře. Třeba nyní v zimě je na hřišti

Foto: Beroun Golf Resort

Láká Michal Tůma, marketingový manažer Golf Resortu Beroun, výjimečného areálu, který byl otevřen ve výjimečné době. V době, kdy domácí prostředí zasáhla rána finanční krize. Ovšem svět golfu nebyl recesí tolik zasažen. Zájem Čechů o tento sport stejně jako počet hřišť, kde lze vedle odpalování míčků ještě uspořádat firemní meeting, roste. Berounský resort je toho důkazem.

[

Michal Tůma v konferenčním centru berounského Golf Resortu

běžkařská trať, takže lidé přijedou z běžek, zajdou si k nám do restaurace na čaj a poté do sauny nebo do whirlpoolu. Skvěle se všechno doplňuje.

Hotová by měla být už i konferenční část, jak ta je na tom? Už u nás proběhlo několik konferencí. Velmi nás těší, že naše prostory využívají místní firmy z komerční zóny Žebrák nebo přímo z Berouna a z Prahy. Lokální podniky si uvědomily, že je to pro ně místo, kde mohou uspořádat zasedání představenstva nebo valnou hromadu. Zkrátka je dobře, že pod světlem není největší tma. Všichni víme, že firmy z okolí byly zvyklé jezdit na konference mimo střední Čechy nebo do Prahy. Ale nyní si vybírají náš areál. A pražské firmy zase vědí, že jim nabízíme klidné a inspirativní prostředí na dosah metropole. A jaká je kapacita konferenčního centra? Máme k dispozici tři prostory. Největší pojme až osmdesát účastníků, druhý, menší je určen pro zasedání uzavřenějšího charakteru, např. představenstva nebo dozorčí rady. Posledním prostorem je salonek určený pro privátní obchodní jednání. Takže po jednání je možné jít rovnou na hřiště. Samozřejmě, opět vyjma nedělí. To je jedna z absolutních výhod, a pokud to některá firma využije, nabízíme i zvýhodněné fee.

[28] www.komora.cz

28-29k_beroun.indd 28

15.2.2010 14:58:41


Ve světě jsme vnímáni jako kvalitní golfová destinace mateřskou společnost v Evropě a soustředí se na automobilový průmysl, to pochopitelně určitou dobu zasáhlo. Bylo zřejmé, že objednávek je méně. Firma to ale využila k tomu, že naopak zdvojnásobila kapacitu podniku, který je tady v Čechách v Lovosicích. Jejich krédem bylo, že období recese využijí k tomu, že pokud se neprodává, připraví se taková kapacita, která se prodá, až recese skončí. Výsledkem je, že v březnu otvírají druhou linku a už nyní mají objednávky na celou produkci. Využili čas krize jako prostor pro inventuru, přípravy a investice. Takže v tomto směru se dopad recese projevil spíš pozitivně. My nejsme samozřejmě zcela propojení, ale pokud se daří dobře mateřskému podniku, i nám se dýchá lépe. Nefungujeme tak, že by do nás peníze jen tekly, na všechno si musíme vydělat, a pokud nám „matka“ půjčí, musíme to v budoucnu vrátit.

Mají dnes firmy peníze na takovou „zábavu“? Zahájili jsme provoz, když k nám dorazila recese. Nemohu přesně říci, jaké to bylo předtím. Asi lepší, na druhé straně si myslím, že lidé teď naopak potřebují přezbrojit. Školení, setkání v nějakém uzavřeném, jiném prostředí jim prospěje. Vidíme to i sami u sebe, u našeho managementu, kdy jsme také vyjeli na zasedání, kde se tříbí myšlenky, protože to doma nikdy nedokážete. Navíc dnes už to nejsou bezúčelné akce, musí to mít nějaký smysl. Za vámi stoji jihokorejský kapitál. Nakolik se recese dotkala jeho byznysu, popř. vás? Konkrétně my jsme přímé dopady krize nepocítili. Nicméně tu část, která patří pod naši

A jak fungovat v době, kdy máte okolo sebe další tři hřiště? Nepochybujete o nastavené strategii? Samozřejmě, pokud by mělo být ve Středočeském kraji deset hřišť, bude to mnohem konkurenčnější prostředí, než kdyby tam bylo jedno. Na druhé straně počet golfistů stále roste. Golfová hra, i když se to nezdá, je u nás ještě stále v začátcích, stále existuje spousta lidí, které neoslovila, a dá se předpokládat, že se tak stane. Podle nás v tomto problém není. Jediné úskalí vidím v nastavení, jakým způsobem by měla jednotlivá hřiště spolupracovat. My bychom chtěli s ostatními areály najít společnou cestu v tom, jak do Česka přilákat zahraniční golfisty. A kvůli tomu, že u nás máme poměrně krátkou letní sezonu, bychom toho měli o to intenzivněji využít. Je obrovská výhoda, Foto: Beroun Golf Resort

když je na malém prostoru na výběr ze tří hřišť. Vyplatí se pozvat člověka, který přijede na prodloužený víkend a všechna vyzkouší. A takto to ve světě golfových hráčů chodí. My bychom byli rádi, kdyby to tak bylo i u nás.

Z toho vyplývá, že už jsme rozvinutou golfovou destinací. Ano, ani já sám jsem nevěřil, že bychom tak mohli být vnímáni. Zvedla se kvalita a erudovanost lidí, kteří se o hřiště starají. Kamkoliv přijedete, jsou nastaveny základní parametry, to znamená, že cizinci už nejsou rozčarovaní z elementárních nedostatků. Dnes už není oblast, kde by nebylo kvalitní golfové hřiště a další poblíž. Netvrdím, že golf znamená pro Česko hlavní turistický byznys, ale lidé, kteří chtějí hrát golf a spojit to třeba s konferencí, si už dnes mohou vybírat. Nyní už jde jen o to kvalitu posunout dál. Ano, je to velká příležitost. Pro golfová hřiště jsou zahraniční návštěvníci nezanedbatelnou částí příjmu. A jestliže vytvoříte prostor, kde se několik hřišť spojí do řetězce, jejich fee se budou prodávat v balíčcích, tak je to jen ku prospěchu věci. Takže vy mezi sebou nesoupeříte? Soupeříme pouze v tom, zda si někdo koupí členství u nás nebo jinde. A myslím si, že jsme natolik odlišná hřiště, že nemá smysl ovlivňovat zájem dotyčného člověka negativní marketingovou kampaní. Pokud někdo uvažuje o členství, sám si hřiště projde a podle toho, jak mu vyhovuje, se rozhodne. Jak byste popsal vaše hřiště? Jeden z našich členů, rocker a novinář Ondřej Hejma, říká, že má léčebné účinky. A já tvrdím, že jsme takový obýváček. Areál není malý ani velký, zkrátka akorát. Hřiště je útulné, všude dohlédnete. A přestože jsme kousek od Prahy, je tady krásná příroda. Přirovnal bych to k tomu, jako když jde obyvatel Prahy na procházku do Šárky. Chce jít do přírody, zažít něco příjemného a zároveň necestovat daleko. Jsme taková Šárka pro golfisty. «

[www.golfberoun.cz] [RENÉ BÁRTEK]

www.komora.cz [29]

28-29k_beroun.indd 29

15.2.2010 14:58:54


Ladislav Dráb:

Na začátku podnikání Ladislava Drába v energetickém průmyslu bylo odhodlání stát se nezávislým dodavatelem jak elektrické energie, tak zemního plynu. Dnes, o několik let později, jsou jeho společnosti okolím vnímány jako důvěryhodný obchodní partner.

P

ovězte, jak se daří podnikání v energetice v době krize. Dotýká se vás? Samozřejmě se krize dotýká našich klientů a obchodních partnerů a jejich prostřednictvím i nás. Na druhou stranu ale musím s určitou dávkou uspokojení říci, že díky uvážlivé strategii, kterou jsme si zvolili, se nám daří nejen tuto situaci dobře zvládat, ale i našim partnerům určitou měrou pomáhat toto období překlenout. Abychom se takto mohli na trhu chovat a abych si vůbec mohl dovolit něco takového vyslovit, znamenalo to investovat ohromné množství času, invence a energie do vybudování společnosti postavené na zkušeném a sehraném týmu profesionálů majících vztah k tomu, co tvoří anebo na tvorbě čeho se podílejí. Neodpustím si při té příležitosti malý exkurz do naší firemní historie. Naše skupina působí na trhu již od roku 2002. Začínali jsme se v České republice etablovat v rámci naší první společnosti Česká energie, a. s., dlouho před samotnou liberalizací domácího energetického trhu. Věnovali jsme se poradenství a investovali do vstřebání know-how. Měli jsme výhodu určitého pohledu zvenčí. Nebyli jsme zatíženi „profesionální slepotou“ a vnímali jsme velmi citlivě potřeby našich klientů na měnícím se trhu a do určité míry setrvačné chování velkých, tehdy prakticky monopolních energetických společností. S blížící se liberalizací trhu s elektrickou energií v České republice se postupně formovala naše střednědobá strategie dalšího působení. Svou roli jsme stále více viděli v pozici partnera pro malé a střední podniky, zejména ty, které nemají možnost investovat do vlastního podnikového energetika. Dalším naším cílovým segmentem se postupně staly subjekty, které ve většině případů již nelze řadit do skupiny malých, ale ani středně velkých podniků – a těmi jsou ať už výrobní, ale především

Mgr. Ladislav Dráb po absolvování vysoké školy emigroval do Kanady, kde se postupně dokázal prosadit a navázat pevné obchodní vztahy. Po návratu do České republiky se pustil do podnikatelských aktivit a díky své vůli dokázal naplnit svou klíčovou vizi a vybudovat CEGroup do dnešní podoby. Jeho krédem vedle opravdu buldočí vůle dotáhnout věci do konce je pokora a úcta. Ladislav Dráb dnes žije se svou rodinou na Floridě, odkud řídí své obchodní aktivity v Evropě.

obchodní řetězce s velkým počtem provozoven po celém území republiky. Pro tyto řetězce máme svou stále bezkonkurenční přidanou hodnotu, která je přivádí ke spolupráci s námi. A tady jsme zpátky u vaší původní otázky. Ano, krize se nás samozřejmě dotkla, došlo ke snížení spotřeby elektrické energie u našich klientů ať už z důvodu úsporných opatření anebo z důvodu poklesu produkce. Došlo i na určité zhoršení platební morálky, ale díky tomu, že portfolio našich klientů se skládá téměř výhradně z velkého množství odběrných míst přiměřené velikosti, je adekvátním způsobem diverzifikována i míra našeho rizika. Stejně tak se pozitivně projevila i naše diverzifikace obchodních vztahů z hlediska oboru působnosti našich klientů. Nemáme v našem portfoliu výrazně dominantní klienty ani z hlediska velikosti spotřeby, ani z hlediska oborové specifikace.

S energiemi obchodujete nejen v Česku. Které další státy patří do vašeho „zorného pole“? Hovoříme-li o dodávkách koncovým zákazníkům, pak je potřeba říci, že působíme zatím výhradně na území České republiky. V souvislosti s požadavky

Foto: Tomáš Malý

Chceme zkvalitnit český energetický trh

našich klientů, zejména nadnárodních řetězců, ale musím přiznat, že pečlivě monitorujeme situaci v sousedních zemích a bude-li vhodná příležitost, respektive ekonomicky funkční model spolupráce výhodný jak pro našeho klienta, tak pro nás, budeme se snažit svou působnost rozšířit. Budeme-li ale hovořit o dodávkách zemního plynu velkoobchodníkům, pak je naše pole působnosti výrazně širší. Kromě aktivit na českém trhu jsme dnes registrováni na německém a rakouském trhu. Monitorujeme možnosti slovenského, maďarského a polského trhu.

Na trhu s elektřinou už od roku 2002 úspěšně působí vaše společnost Česká energie, jež byla jedním z prvních privátních obchodníků u nás, kterým byla vydána licence na obchodování s elektrickou energií. Jak se jí daří dnes? Po prvních nesmělých krůčcích na křehkém energetickém trhu, kde jsme na jedné straně strávili ohromné množství času osvětou mezi potenciálními klienty, vysvětlováním, že alternativní dodávka elektrické energie po drátech, které patří společnostem ČEZ, E.ON anebo PRE, není fikce, ale něco zcela reálného, a na druhé straně nastavovali efektivní komunikaci s distribučními společnostmi, dnes řešíme kvalitativně úplně jiné otázky. Dnes pomáháme našim klientům efektivně řídit jejich náklady za energie. Tím, že jsme nezávislým dodavatelem jak elektrické energie, tak zemního plynu, nejsme v roli subjektu, který chce prosadit tu či onu spotřebu. Naopak, snažíme se poradit našim klientům tu nejvhodnější kombinaci a spočítat potenciální úspory. Na konci roku pak můžeme jednoduše složit účty, nakolik naše doporučení odpovídají realitě. Česká energie se orientuje převážně na obchodní a výrobní řetězce a malé a středně velké podniky. Co jim nabízíte oproti standardním dodavatelům energie? Cena elektrické energie je samozřejmě na prvním místě. Nabízíme tedy konkurenceschopnou cenu

[30] www.komora.cz

30_31k_energie.indd 30

15.2.2010 14:45:55

Moje podnikání [rozhovor] CEGroup se začala formovat v roce 2002

a samozřejmostí je naše stoprocentní odpovědnost za to, že náš klient dostane pouze tolik energie a v takové struktuře, kterou nezbytně potřebuje pro své podnikání. Naší starostí je poskytovat mu takové informace a doporučení, aby platil jen ty služby, které nezbytně potřebuje. V praxi to znamená, že vždy s určitým časovým odstupem analyzujeme chování každého odběrného místa a doporučujeme případná opatření vedoucí ke snížení měsíčních nákladů anebo minimalizaci rizik, například penalizací za překročení rezervovaných kapacit apod. Těch možností a situací je celá řada a záleží na charakteru podnikání toho kterého klienta. Vždy jde o individuální posouzení jeho potřeb tak, aby nebyly omezovány jeho podnikatelské aktivity. Náš přístup k obchodním a výrobním řetězcům vychází z naší předchozí poradenské činnosti. Faktem je, že řetězce, a zejména ty, které mají hodně provozoven v tzv. maloodběru, mají hodně starostí a administrativy s evidencí, zaúčtováním a sledováním toho, za co vlastně platí a kolik je energie stojí. Právě na tyto otázky jsme se zaměřili a pro ně jsme vyvinuli robustní softwarovou podporu, kterou si dnes již s klidem troufáme srovnat s předními světovými softwarovými produkty. Naší výhodou ale je, že jsme nepřizpůsobovali univerzální software specifickým podmínkám energetické legislativy, ale vyvinuli jsme na míru šitý software, který dále modulárně rozvíjíme. Našim klientům umožňuje nejen vyhodnocovat spotřebu a náklady, ale plní celou řadu dalších funkcí. Technikům či energetikům poskytuje v jim určeném modulu reálná i archivní měřená data spolu s úplným strukturovaným souborem technických parametrů. Jejich vyhodnocování a úpravy jsou velmi přehledné a rychlé. Ekonomickým útvarům pak v jejich modulu poskytujeme aktuální přehled o nákladech,

[

Česká energie, a. s., je nosnou společností skupiny. Je jedním z prvních alternativních dodavatelů elektrické energie a zemního plynu. Česká plynárenská, a. s., byla založena v roce 2007 s cílem vstoupit na evropský velkoobchodní trh s plynem. V době lednové krize v roce 2009 nabídla mimořádné dodávky norského plynu pro ČR. Je registrována na německém a rakouském trhu. GSCeP, a. s., byla zřízena pro rozvoj a realizaci projektu rychlého podzemního zásobníku zemního plynu. Je nositelkou nezbytných oprávnění a rozvíjí svůj projekt v udělených průzkumných územích v lokalitách Okrouhlá Radouň u Jindřichova Hradce a Rožná na Vysočině. České plynovody, a. s., byly zřízeny pro realizaci projektu přeshraničního vytvoření propojovacích vazeb na evropskou plynárenskou síť a zvýšení likvidity projektovaného zásobníku.

hledný detail v souladu s předpisy. Pro faktickou kontrolu ale ekonomické útvary našich klientů využívají export dat ze zabezpečeného klientského portálu, protože je mohou dále efektivně zpracovávat ve svých softwarových aplikacích anebo prostě v excelu. Třeba jako podklad pro rozúčtování nákladů na podnájemníky. To je pak pro ně práce doslova na pár minut. A konečně management firmy má k dispozici modul obsahující souhrnné přehledy pro rychlé rozhodování a plánování. To jsou jen některé z řady důvodů, proč nám naši klienti tohoto typu zůstávají věrní.

Abychom neztratili schopnost pružné reakce na potřeby našich klientů a možnost individuální péče, nechtěli bychom překročit 5% podíl na trhu jak v ČR, tak v okolních zemích

závazcích a pohledávkách v členění podle vlastních kritérií, podle nákladových středisek apod., samozřejmě včetně datového skladu fakturačních dokladů. Součástí našich služeb je možnost pro klienta zvolit si počet nákladových středisek pro účely fakturace podle vlastní vnitřní podnikové struktury. Máme tak klienty, kterým pro jejich celorepublikovou síť generujeme měsíčně jedinou fakturu a pro ně je to tím pádem jedna účetní položka měsíčně. Samozřejmě má pak taková faktura hodně stránek, protože její součástí je pře-

Plánujete s Českou energií expandovat i do jiných segmentů trhu než dosud? Oba segmenty trhu, jak jsem o nich hovořil, mají pro nás stále růstový potenciál a klientům tohoto segmentu máme co nabídnout. Na druhou stranu neplánujeme expandovat směrem do segmentu velkých výrobních závodů a velkoodběratelů elektrické energie. A podíváme-li se v pomyslné pyramidě trhu směrem dolů, máme zde ještě segment domácností. Až do letošního roku nebyla situace na trhu s energiemi taková, abychom mohli

zodpovědně říci, že změna dodavatele má pro individuální domácnost nějaký významnější přínos. Letos je situace již trochu jiná a zdá se, že se v tomto segmentu otevírá určitý zajímavý a oboustranně prospěšný potenciál – tedy jak pro domácnost, tak pro dodavatele. Retailový trh ale vyžaduje úplně jiný přístup a strukturu nabízených služeb. To, co vím a co si dnes troufám říci, je, že naše společnost nechce jít cestou agresivního marketingu typu „door-to-door“.

Byznys v energetickém průmyslu vyžaduje ostré lokty a buldočí vytrvalost. Je to tak? Rozhodně vyžaduje vytrvalost, nezměrnou trpělivost a profesionální přístup. Nemilujeme „ostré lokty“, ale vedeme náš tým k sebedůvěře a profesionální komunikaci jak s klienty, tak našimi obchodními partnery. Myslím si, že naši specialisté si svým chováním a vystupováním vybudovali respekt jak na trhu, tak mezi kolegy bez ohledu na velikost společnosti. V roce 1986 jste emigroval do Kanady. Dnes jste schopným podnikatelem u nás. Co stojí za vašimi úspěchy? Emigrace vás naučí si poradit v každé situaci a nespoléhat se na to, že váš problém nakonec někdo vyřeší za vás. Jste sám v cizím neznámém prostředí, hozen do vody bez pomoci, okolí, přátel. Taková situace vás buď položí, anebo zocelí. V tom lepším případě se naučíte vytvářet hodnoty v pro vás úplně novém byznysu. Na začátku o jeho podstatě skoro nic nevíte. Dokážete-li se obklopit schopnými lidmi a přijmout za své respekt a pokoru a máte schopnost vize, máte šanci zvítězit. Realizovat své vize ale nemůžete sám. Dobrý tým je základ úspěchu. A na ten jsem měl v projektu skupiny CEGroup opravdu štěstí. Základem pro mne byl vztah s Markem Černým, který měl z pohledu emigrace podobný osud. Díky tomu, že žil řadu let v zahraničí, dokážeme na věci nahlížet stejnou optikou. Má systémové myšlení a je nepřekonatelný programátor. Skvěle nás doplnil Eduard Pálka se svou rozvahou, svými analytickými a obchodními schopnostmi. Každý z nás tří nese část našeho společného businessu na svých bedrech a vzácně se ve svých schopnostech doplňujeme. A protože jsme výrazné individuality, jsou i naše strategické porady nabité energií. Za ta léta spolupráce jsme si ale vybudovali vzájemný respekt a úctu a ctíme se navzájem. A to je podstatná část našeho úspěchu. « [VLASTA HOLÉCIOVÁ]

Kontakt: Ing. Jan Pavlíček, tel.: 234 312 375, [email protected]

www.ceskaenergie.cz www.komora.cz [31]

30_31k_energie.indd 31

16.2.2010 13:58:53

Moje podnikání [průzkumy, analýzy]

Firmy podporují návrh Komory

na změnu režimu DPH Čtyři pětiny podnikatelů souhlasí s iniciativou Hospodářské komory České republiky (HK ČR) zavést možnost vracení daně z přidané hodnoty (DPH) u „špatných“ pohledávek. Vyplývá to z prosincového průzkumu HK ČR, kterého se zúčastnilo 562 firem, od OSVČ až po velké podniky nad 250 zaměstnanců.

V

návrhu Komory jde o to, že věřitel, jehož pohledávky jsou řádně přihlášeny v insolvenčním řízení, by mohl požadovat po státu nazpět již zaplacené DPH u těchto pohledávek. S tímto návrhem souhlasí 82 % firem. Proti jsou 3 % podnikatelů. Zhruba 15 % firem na to nemá názor nebo to neřeší.

Souhlasíte s návrhem Hospodářské komory ČR zavést režim úlevy od DPH u pohledávek v insolvenci?

„Opatření má pomoci firmám, jejichž cash flow snižují nedobytné pohledávky za podniky v platební neschopnosti,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Úřednická vláda Jana Fischera zahrnula legislativní podobu návrhu, kterou vypracovala HK ČR společně s Ministerstvem financí ČR, mezi svá doporučení pro příští kabinet. V případě schválení by změna příslušného zákona mohla nabýt účinnosti už v příštím roce. Obdobný režim platby DPH funguje v nejméně 12 členských zemí Evropské unie.

15 % 3%

82 %

■ ■ ■

Ano, s tím názorem souhlasíme Ne, nesouhlasíme s tím Nemáme na to názor, neřešíme to

(Zdroj: průzkum HK ČR, prosinec 2009, 562 respondentů)

Většinu firem trápí nezaplacené pohledávky Další část šetření HK ČR jen potvrdila, že pro většinu podniků představují pohledávky po lhůtě splatnosti opravdu významný problém. U 59 % podniků těžce vymahatelné pohledávky překračují 10procentní podíl na všech pohledávkách, u 27 % společností se podíl problematických pohledávek na celkových pohledávkách pohybuje v rozmezí 10 až 20 %, u 14 % podniků v rozsahu 20 až 30 %, u sedmi procent v rozsahu 30 až 40 procent a u 5 % podnikatelských subjektů od 40 do 50 %.

Foto: WillSelarep/istockphoto.com

Zhruba 41 % firem uvedlo, že podíl v termínu nezaplacených pohledávek nepřekračuje 10 % objemu celkových pohledávek. Podíl pohledávek po lhůtě splatnosti, který překonal 50 % objemu celkových pohledávek, nahlásilo 6 % firemních respondentů. Více než tři čtvrtiny firem, přesně 77 %, tvrdí, že naprostou většinu svých závazků platí včas. Téměř pětina podniků, tedy 19 %, své závazky

[32] www.komora.cz

32-33k_analyz_vzp.indd 32

16.2.2010 14:17:44

Budete letos kupovat nové služební vozidlo?

Téměř 40 procent společností zmodernizuje vozový park

neplní v dohodnuté lhůtě právě z důvodu druhotné platební neschopnosti. Zbylá 4 % firem deklarovala, že neplatí včas z jiných důvodů.

25 %

Podnikatelé jsou nespokojeni s úřady práce Hospodářská komora se také ptala podnikatelů na jejich názor na činnost úřadů práce. Z odpovědí vyplynulo, že s pomocí úřadů práce při výběru a náboru pracovníků je spokojeno 12 % firem. Zhruba 19 % podniků soudí, že služby pracovních úřadů spojené s doporučením zaměstnanců by mohly být na vyšší úrovni. Přibližně 24 % dotázaných firem přestalo služeb úřadů práce využívat, protože jim nedokázaly nabídnout pracovníky, které potřebují. Služeb úřadu práce pro nalézání nových zaměstnanců nevyužívá 44 % společností. Pokud by ale byl výběr dotazovaných zúžen jen na ty firmy, které služeb úřadů práce přímo využívají nebo kdysi využívaly, a mají tedy s nimi konkrétní zkušenost, pak by statistiky vyzněly jinak: Spokojeno je zhruba 22 procent firem, výhrady vyjádřilo 34 procent podniků. Kvůli nespokojenosti ukončilo spolupráci s úřady 44 procent respondentů.

Moje podnikání [průzkumy, analýzy]

61 %

7% 7%

Průzkum HK ČR také zjišťoval, zda letos podnikatelé plánují nákup nového služebního automobilu. Dvě pětiny firem, přesně 39 %, se vyjádřily kladně. Z toho 25 % podniků si chce pořídit osobní vůz, 7 % nákladní (užitkový) vůz a dalších a 7 % osobní i nákladní automobil. Foto: adiabatic/istockphoto.com

■

Ano, plánujeme koupit nový osobní vůz (vozy)

■

Ano, plánujeme koupit nový nákladní nebo užitkový vůz (vozy)

■

Ano, plánujeme koupit jak osobní, tak i nákladní nebo i užitkový vůz (vozy)

■

Ne, neplánujeme nákup ani osobního, ani nákladního vozu (vozů)

(Zdroj: průzkum HK ČR, prosinec 2009, 562 respondentů)

„To je poměrně pozitivní zpráva pro českou ekonomiku, mezi jejíž tahouny patří automobilový průmysl a tisíce jeho tuzemských dodavatelů,“ okomentoval data prezident HK ČR Petr Kužel. Tři pětiny podniků, respektive 61%, o nákupu nového služebního vozu v roce 2010 neuvažují. « [ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR]

Cestovní pojištění pro pracovní pobyty v březnu a dubnu s 20% slevou! Pracovní cesty do zahraničí s sebou mohou přinášet mnohá zdravotní rizika, ale také další nepříjemné události v podobě zpoždění nebo odcizení zavazadel či zpoždění letu. S námi získáte jistotu při Vašich cestách do všech koutů světa! Abychom Vám pracovní pobyt co nejvíce zpříjemnili a kompenzovali Vaše nenadálé náklady, připravili jsme pro Vás v měsíci březnu a dubnu jedinečnou možnost uzavřít si cestovní pojištění pro pracovní pobyty se slevou 20 %!

Cestovní pojištění si můžete sjednat na pobočkách Pojišťovny VZP, a. s., České podnikatelské pojišťovny nebo poboček VZP ČR. Jejich seznam naleznete na internetových stránkách www.pvzp.cz.

www.komora.cz [33]

32-33k_analyz_vzp.indd 33

16.2.2010 15:25:46

Moje podnikání [management]

Ilustrace: Tadeáš Haager

V

jiném případě můžete mít stroje, na kterých se střídá výroba různých výrobků, ale přestavba mezi jednotlivými druhy trvá neúměrně dlouho, tak raději plánovači plánují větší série, aby se vyrábělo déle a „efektivněji“ – i když zůstává část produkce dlouho ve skladu. I to je šance pro uplatnění lean managementu. Podobně se snažíte využít v maximální míře kapacitu strojů, i když další stroje v procesu nestačí zpracovávat vyrobené dávky polotovarů a na některých místech se vytvářejí komíny palet čekající i několik dnů na další zpracování. V rozpracovaném materiálu vám tak leží statisíce korun nebo eur. I to může být případ pro štíhlý management ve vaší výrobě. V minulém čísle jsem se pokusil vysvětlit základní myšlenky štíhlého managementu a štíhlého myšlení. Šlo především o pět principů:

1. Stanovení toho, co vytváří hodnotu z pohledu zákazníka 2. Identifikace toku hodnoty 3. Vytvoření plynulých a nepřerušovaných procesů 4. Vytvoření systémů řízených potřebou (tah místo tlaku) 5. Neustálá snaha o dokonalost Dalším pilířem je odstraňování 7 + 1 druhů plýtvání, které zpravidla představují defekty, nadprodukce, nadměrné zásoby, zbytečné pohyby, nadbytečné zpracování, doprava, čekání a neefektivní využívání lidí. Pojďme se nyní podívat, s jakými aktivitami může být spojen štíhlý management ve výrobních podnicích. Je až s podivem, jak některé podniky v čes-

kém prostředí bojují s opakujícím se nepořádkem. Stále můžeme najít podniky, kam můžeme vodit hosty, abychom jim ukázali, jak to vypadalo v Československu v sedmdesátých letech. Například v jednom strojírenském podniku mi vysvětlovali, že špony na zemi se válejí, protože jsou strojírenský podnik a jinak to nejde. Kromě těch špon bylo možné vidět na zemi i olejové skvrny, různě poházený materiál a nářadí kolem zaprášených nebo jinak umazaných strojů. Zatímco v sousedství stála jiná strojírenská firma, kde by se dalo z podlahy jíst, stroje i dělníci vypadali čistě, na pracovišti nebylo nic zbytečného a lidé se nemuseli prodírat mezi naskládanými paletami nebo nemuseli dávat pozor, že uklouznou – a co bylo důležité, že když něco potřebovali, nemuseli to hledat, protože to bylo na svém místě. Proto doporučuji začít aktivity

[34] www.komora.cz

34_37k_lean.indd 34

15.2.2010 14:56:40


Lean

management ve výrobě Představte si, že máte v provozu výrobní linku, která má podle dokumentace od výrobce vyrábět 500 kusů za minutu, ale u vás jste schopni vyrábět jen 220 kusů. Kdykoliv se pokusíte rychlost zvýšit, projeví se to větší zmetkovitostí nebo nějakou poruchou stroje. To je příležitost pro zlepšovací projekt v oblasti lean managementu.

spojené s lean managementem se systémem čistého a přehledného pracoviště, který je celosvětově znám pod zkratkou 5 S.

Co znamená 5 S? Jde o systém účelného hospodaření na pracovištích, kdy na pracovištích není nic zbytečného, je zde udržován pořádek a čistota, každé nářadí a materiál mají své místo a zpravidla je můžete najít do 30 vteřin. První S znamená v japonštině „SEIRI“ a abychom dodrželi počáteční písmeno i v češtině, můžeme to překládat jako SEPAROVAT. Je to i první krok procesu zavádění nového systému, kdy se zaměstnanci z daného pracoviště zamyslí nad tím, co ve svém úseku nepotřebují, a vystěhují to nejdříve do vymezeného prostoru s názvem „karanténa“ a zhruba po týdnu se rozhodne o tom, co se občas bude potřebovat a kde by to mělo být

a co se už potřebovat nebude a může se vyhodit nebo prodat. V tomto kroku začínají pracovníci dělat prvotní úklid svého pracoviště a uvědomují si potřebné změny, aby se jim lépe pracovalo. Připomínám, že důležité je v této aktivitě využívat zapojení a nápady samotných dělníků – má to i motivační efekt, protože se tito lidé se svým pracovištěm i s kolegy lépe sžívají. V případech, kdy přicházejí podobné úkoly jako diktát shora, to nefunguje tak dobře. Účinným nástrojem bývají i fotografie – nejdříve se pracoviště vyfotí před započetím akce a postupně se ze stejných míst fotí po provedených změnách v jednotlivých fázích 5S. Místní lidé i hosté pak mohou vidět na nástěnkách efektivitu změn. I když se dá tento první krok zvládnout na některých pracovištích během několika dnů, setkal jsem se s jedním japonským podnikem na Moravě, kde si na to vyčlenili celý rok, aby si lidé na separování důkladně zvykli.

5S Separovat Systematizovat Stále čistit Standardizovat Stálost

www.komora.cz [35]

34_37k_lean.indd 35

15.2.2010 14:56:48


h

stru

Sou

Tok č

ástí

a ačk

v

co Vál

Druhé S je v japonštině „SEITON“ a v češtině můžeme použít termín SYSTEMATIZOVAT. V tomto kroku se snaží zaměstnanci navrhnout novou podobu svého pracoviště. Každý nástroj a každý materiál dostane své místo. Na podlahách, stěnách, panelech i strojích se barevně vyznačí, co kam patří, a pracovníci, když něco potřebují, jdou najisto. Na všech šuplících je napsáno, co je uvnitř, regály a skříně jsou také účelně označeny po policích a sektorech. Pokud věc na místě není, je možné už dálky vidět obrys nástroje, který chybí. Nářadí dostane identifikační kódy, takže když se kdekoliv v podniku najde kladivo nebo kleště, dá se podle kódu poznat, kam patří. Zaměstnanci si pak pečlivěji hlídají svěřené prostředky, protože jakákoliv vizuální kontrola odhalí nedostatek. Třetí S představuje slovo „SEISO“ – v češtině pak STÁLE ČISTIT. V této fázi se vytvoří pravidla pro systematický úklid a čištění pracoviště. Je to důležitý prvek nejen pro estetickou stránku pracoviště, ale i pro pravidelné odhalování drobných závad a nedostatků, které by mohly ovlivňovat kvalitu, poruchovost stroje nebo způsobovat krátkodobé prostoje a podobně. Čtvrté S je v japonštině „SEIKETSU“ a v češtině STANDARDIZOVAT. Zde jde o to zaznamenat pro předcházející tři kroky taková pravidla, aby je nemohli pracovníci snadno porušovat. Kromě vytvoření kontrolních seznamů, pracovních pokynů a směrnic je důležité lidi vhodně zaškolit. Ke stan-

Páté S – „SHITSUKE“ můžeme překládat jako SEBEDISCIPLÍNU nebo STÁLOST. Vy, kteří vedete v práci lidi, si určitě uvědomujete, že nebývá tak velký problém něco zavést jako to potom udržet. To může být i problém systému 5S, o kterém zde hovořím. Proto si musí manažeři dávat pozor, aby se nastolená pravidla „nezačala po čase ztrácet“ a lidé je nepřestali používat. Vyžaduje to systematickou informační kampaň, pravidelné zdokonalování zavedeného systému, pravidelné audity systému 5S, aby se tento systém dostal lidem do jejich způsobu myšlení a nesnažili se ho porušovat. I když je důležité, aby se systém 5S podporoval shora, vzpomínám si na rozhovor s jedním třice-

lco Vá ka

us

Br Vá lc

ov

ač ka

tač

Vr

ka

(Obrázek – Zdroj: Liker J., F.: Tak to dělá Toyota, Management Press, Praha 2008, str. 133)

tiletým mistrem v jednom podniku v západních Čechách, který se mi svěřil, že začal tuto aktivitu se svými lidmi sám, protože ho štvalo neustálé hledání nářadí a materiálu. Zdržovalo to samotnou výrobu a právě systém 5S jim nejen usnadnil práci, ale projevil se i v hospodářských výsledcích. Uvádím to proto, abychom si uvědomili, že i lidé v dílně mohou vnímat nepořádek kolem sebe jako něco, co nemá být a brání jim nejen v dobrém pocitu, ale i v tom, aby dělali dobře svoji práci.

Systém tahu ve výrobě Dalším z principů lean managementu, o který stojí za to usilovat ve výrobě, je zavádění systému tahu. Systém tahu je opakem tlaku, který nastává, když jsou v procesu stroje s různou kapacitou a před některými pracovišti se hromadí zásoby, protože kapacita předcházejícího místa byla větší než

Štíhlýý man management se snaží měnit rozestavění tak, aby materiál putoval co nejkratší cestou strojů tak dardizaci patří i stabilní vizuální management, což je systém značek, informačních nápisů a barevných čar na podlahách a zdech. I toto značení umožňuje lidem dělat věci správně a na druhé straně umožňuje ihned poznat, že něco není v pořádku.

a

čk va

truh

s Sou

kapacita toho následujícího, a vyrobené množství tak tlačí na takzvané úzké místo, které se nachází před ním. Systém tahu je založen na myšlence, že by se měla spouštět výroba na zařízení teprve ve chvíli, kdy máme informaci z následujícího pracoviště o volné kapacitě pro výrobu. Snahou v procesech řízených tahem bývá rozdělit pracovní operace časově tak, aby byly rovnoměrné a nikde se nehromadily rozpracované kusy ve větší míře, než je vypočítaná optimální dávka. Vzniká tak plynulý tok ve výrobním procesu. V praxi mívá systém tahu často podobu, které se říká KANBAN. Kanban znamená v japonštině kartičku. Ve výrobě to pak znamená, že od následujících pracovních operací přicházejí kartičky, které jsou zároveň pokynem pro spuštění výroby na dané pracovní operaci. Výroba i logistika jsou tak vlastně taženy od poslední operace a nikde nevznikají mezi pracovišti mezisklady. Často mívá KANBAN podobu označených přepravek na zpracovávané díly a mezi každou operací koluje jen takové množství těchto

přepravek, které umožňuje plynulost výroby (někdy stačí třeba i dvě nebo tři). Odebere-li dělník z jedné takovéto přepravky všechen materiál, posouvá přepravku na regálu do místa, kde ji odebere buď dělník z předcházející operace, nebo pracovník podnikové logistiky, a přepravka se může znovu naplňovat.

„Štíhlé“ výrobní buňky Problémem řady podniků stále bývá buď uspořádání dílen podle strojů, takže bývají v jedné hale třeba lisy, v druhé soustruhy, ve třetí vrtačky… Ve firmách, které existují už desítky let, pak docházelo i k tomu, že se dílny stavěly podle volného místa, takže průběžná doba procesu se pak prodlužuje o přepravu polotovarů mezi jednotlivými pracovišti a reálně může jít v rámci jednoho podniku i o několik kilometrů. Štíhlý management ve výrobě se snaží měnit rozestavení strojů tak, aby materiál putoval co nejkratší cestou, takže nové provozy už bývají navrhovány způsobem, že stroje provádějící jednotlivé operace v procesu jsou řazeny za sebou. Jsou provozy, v nichž nemají problém změnit rozmístění strojů podle aktuálních zakázek, takže například během noci stroje přestěhují a nový výrobek má připravenu optimální cestu pro tok materiálu přes jednotlivé operace na strojích. „Štíhlá“ výrobní buňka je pak další myšlenkou spojovanou se štíhlým managementem. Výrobní zařízení je zde rozmístěno do tvaru písmene U nebo L nebo může mít tvar přímky. Blízkost uspořádání pracovišť v buňce je výhodná pro pohyb lidí v takovémto pracovním prostoru i pro pohyb materiálu, a navíc to zlepšuje komunikaci mezi jednotlivými operátory, protože mají k sobě fyzicky blíže. Na obrázku je uveden příklad buňky ve tvaru U a čáry ukazují cesty, po nichž se pohybují dva lidé, kteří zde pracují. V případě, že se třeba poptávka sníží na polovinu, buňku můžeme obsadit jen jednou osobou. V případě, že poptávka vzroste na dvojnásobek, mohou v buňce pracovat čtyři lidé. Důležité je, aby tito pracovníci byli univerzální a uměli dělat několik nebo všechny potřebné operace. Pracovní kompetence pro více pracovních činností, takzvaná vícefunkčnost, bývá u dělníků v podnicích se štíh-

[36] www.komora.cz

34_37k_lean.indd 36

15.2.2010 14:56:55


lou výrobou důležitým faktorem, který umožňuje jejich optimální využívání.

Čtyři kroky rychlého nastavení Obdivovali jste někdy při televizním přenosu z formule 1, jak rychle dokážou mechanici vyměnit kola a doplnit nádrž? Podobná situace, vyžadující rychlé změny, bývá v podnicích na linkách vyrábějících různý sortiment výrobků. Trvá-li přestavba stroje a jeho seřízení mezi dvěma druhy výrobkových sérií příliš dlouho, je to citelná ztráta snižující produktivitu a hospodářské výnosy. Praxe ukazuje, že tam, kde dokážou rychleji změnit nastavení stroje, mají konkurenční výhodu. Dokážou-li provádět změny dostatečně rychle, mohou častěji měnit druh výrobku a lépe vyhovět zákazníkům. V Toyotě vyvinuli již v šedesátých letech metodu SMED (Single Minute Exchange of Die), která umožňuje racionální zkracování doby přestavby zařízení. Pamatuji si, že když využili tuto metodu před patnácti lety v Barumu Continental v Otrokovicích, podařilo se jim zkrátit v některých případech přestavbu lisů na pneumatiky z osmi hodin na 20 minut. To je už slušná úspora, nemyslíte? Když si uvědomíme, kolik výrobků se dá v ušetřené době vyrobit, bývá ekonomický efekt hodně dobrý. Dalšími výhodami rychlých přestaveb mohou být: » Snížení rizika odpadu a přepracování » Snížení investic do zásob » Schopnost zavést rychleji zlepšení jakosti » Schopnost změnit plán častěji, než je obvyklé, aby bylo možné splnit měnící se požadavky zákazníků » Schopnost zavést rychleji změny designu výrobku » Zvýšení dostupné plochy podlahy

Metoda spočívá v následujících čtyřech krocích: 1. Zdokumentování toho, jak probíhá změna nastavení v současných podmínkách. V tomto kroku pozorujeme zkušené seřizovače při změně nastavení stroje. Zaznamenáváme činnosti, které dělají, měříme časy jednotlivých činností, evidujeme druhy používaných ručních nástrojů, zakreslujeme do grafů, jaké dělají pohyby kolem stroje a podobně. Užitečným nástrojem pro záznam je samozřejmě videokamera, která nám umožní vracet se k jednotlivým činnostem i později a analyzovat je. Tento krok nám umožní nalézat příležitosti pro zlepšování. Důležité je rozdělit sledované činnosti na takzvané interní a externí. Interní je činnost, která musí být provedena v době, kdy je přístroj vypnut. Jde například o výměnu nástrojů či příslušenství stroje. Externí je činnost, kterou je možné provést v době, kdy zařízení vyrábí. Může jít o opravy nástrojů, přípravné operace, předehřívání komponentů na výrobní teplotu a podobně.

2. Přeměna interního na externí nastavení. V tomto kroku hledáme příležitosti pro konvertování jakékoliv činnosti interního nastavení na události externího nastavení pomocí technicky vypracovaných metod. Důležité je projít všechny interní činnosti a položit si otázku: „Musí tato činnost skutečně probíhat v době, kdy je stroj zastaven?“ Když se vrátím k výše uvedenému příkladu z Barumu Continental, tehdy převedli předehřívání lisovacích segmentů z interní operace na externí. Dříve se stroj zastavil, demontovaly se lisovací segmenty, namontovaly se nové lisovací segmenty a poté se začaly zahřívat na provozní teplotu. Po provedené změně postupu lis mohl vyrábět a v určitou dobu před plánovanou přestavbou stroje se začaly předehřívat nové lisovací segmenty pro příští výrobek. Jakmile se dokončila původní série, stačilo po zastavení stroje demontovat původní segmenty a namontovat nové předehřáté. 3. Zefektivnění interních událostí. V případě, že provádíme činnosti na vypnutém stroji, můžeme snížit potřebu množství nářadí například použitím univerzálnějších ručních nástrojů nebo použitím jiných spojovacích prvků. Spojovací prvky jako šrouby a matice můžeme nahradit rychloupínacími/uvolňovacími zařízeními. Tak je to řešeno třeba v již zmiňované formuli 1. 4. Odstranění dodatečných interních činností při seřizování stroje. Jde zejména o odstranění dodatečných nastavení a zkušebních chodů převedením intuice a odhadu na fakta a zpřesnění prováděného nastavení. Seřizovači mnohdy změní nastavení stroje a pak ještě desítky minut seřizují chod, aby stroj opouštěly kvalitní výrobky. Odstraněním rozumějme odstranění – nikoliv omezení času potřebného k provedení dodatečných nastavení. Prostor, který máme v tomto časopise pro štíhlý management, je omezen a metody, které jsem se snažil ve svém článku představit, jsou jen zlomek z několika desítek, s nimiž se můžete v rámci lean managementu ve výrobě setkat. Co považuji za důležité připomenout na závěr, je angažovanost lidí. Bez ní nemůže lean management dlouhodobě existovat. Připomínám, že není možné lidem štíhlý přístup nařídit, ale výhodou bude, když je zaujme a oni se v něm budou cítit důležití, protože se budou moci seberealizovat. Může to být nový program, který změní pozitivně atmosféru i ve vašem podniku. V příštím čísle si ukážeme, že příležitosti pro štíhlé myšlení a odstraňování plýtvání jsou nejen ve výrobě, ale i v administrativních a obchodních činnostech podniků i v oblasti služeb, které poskytujete svým zákazníkům. «

Marketing

– bitva na válečném poli Na otázku, co vlastně přináší marketing, mne přivedla má prezentace pro nejmenovanou společnost, která vlastní „neobroušený diamant“, o němž ovšem nikdo neví. Dotaz jednoho z účastníků „Jste taková milá prsatá dáma, ale co nám vlastně marketing a komunikace přinesou?“ mne uvedl v úžas. Co tedy může marketing neobroušenému diamantu přinést? Marketing je určitá forma civilizované války, ve které se většina soubojů vyhrává slovy, nápady a logickým myšlením. Efektivnost této „hry“ je zřejmá. Přinese vám obchodní úspěch, osobní uspokojení, kredibilitu a lepší postavení na trhu. Pokud o mně svět neví, nemůže objevit můj krásný diamant. Kreativitě a neustálé inovaci se meze nekladou. Základnou pro vaše směřování a rozhodování jsou fixní náklady, trh, zákazník, investice, informace, kvalita a důvěra ve vlastní produkt. Bohužel ještě v dnešní době existuje názor, že není třeba něco dělat, on se můj výrobek nebo služba prodají samy. Diktát doby je jiný a takový přístup naprosto utopický. Skládáním mozaiky z výrobku, ceny, obalu, komunikace a obchodních aktivit získáváme pevné základy pro stavbu pokladnice a brány do velkého světa obchodu a tržního mechanismu. Čím důvtipnější, nevyzpytatelnější a důslednější budeme, tím efektivněji využijeme bojového nástroje marketingu a získáme nová území. Efektivnost našeho boje je měřitelná. Nástrojů, jak měřit konečný efekt, je několik: statisticky, objemem prodejů, návštěvností, četností nebo oblíbeným ekonomickým koeficientem ROI, který nám ukazuje zhodnocení naší investice. Důležité je přesně vymezit cíle, směr a prostředky. V současné době není marketing podružným oddělením společnosti, není ani prodejním oddělením, je důležitý pro každého manažera a jedním z motorů společnosti. Co vám ještě může přinést marketing? Přímou cestu k vašemu zákazníkovi a vysoký stupeň seberealizace. Naslouchejte ševelení myšlenek, otevřete oči barevným obrazům a staňte se nejlepšími válečníky a stratégy – marketing je prospěšný nejen pro obchod.

«

Monika Urbanová majitelka poradenské společnosti Pentacle Consulting

[VLADIMÍR HŘEBÍČEK, senior konzultant SC&C Partner]

www.komora.cz [37]

34_37k_lean.indd 37

16.2.2010 14:19:50

Moje podnikání [vzdělání]

Komora podporuje zdravotně postižené

Foto: artist-unlimited/istockphoto.com

P

Jaká témata hýbala českou podnikatelskou scénou v průběhu minulého roku? Vzhledem k finanční krizi to byl zcela jasně nedostatek zakázek, opožděné platby od odběratelů, omezené provozní úvěrování od bank, problémy se zajišťováním cash-flow – a tak by výčet mohl pokračovat. Také máte dojem, že za této situace zaměstnávání osob zdravotně postižených (OZP) není tím, co by majitelům firem mělo ležet na srdci?

rojekt Diverzita pro OZP financovaný v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost naopak říká, že zaměstnavatel praktikující takzvaný diversity management dokáže ze zapojení OZP těžit, aniž by musel vynaložit dodatečné náklady. V Česku si firmy zatím plně neuvědomují, že čas a lidský kapitál investovaný do natrénování komunikace se zdravotně postiženými osobami mohou propagací svých aktivit v oblasti společenské odpovědnosti úspěšně získat sympatie potenciálních klientů. Právě v tom mají tuzemské firmy zatím velké rezervy, neboť v Česku chybí tradice a zkušenosti.

projekt založený především na zkušenostech rakouských a německých firem má za cíl poskytnout jasný a ucelený návod, jak lze tento styl personálního řízení firmy uplatnit.

zaměstnává 1 684 zdravotně postižených osob

Diversity management neboli řízení využívající různorodost zaměstnanců ve prospěch firmy je přitom součástí širšího konceptu společenské odpovědnosti firem. Ten se pomalu, ale jistě etabluje na české podnikatelské scéně. Společensky odpovědné firmy dobrovolně integrují sociální, ekologické, ale i další ohledy do své podnikatelské činnosti. Zmíněný

zaměstnávajících OZP pouze 29 zná pojem diversity management

Osoby zdravotně postižené (OZP) na trhu práce v Česku

Z následujících čísel (viz tabulky) je jasné, že OZP jsou v Česku největší minoritou ohroženou sociálním vyloučením a znevýhodněním na trhu práce. Typickou bariérou bránící prolomení tohoto stavu je situace, kdy se zdravotně postižený bojí říci, že potřebuje něco jiného nebo trochu jinak než ostatní a zaměstnavatel neví, jak se zeptat nebo reagovat na specifické potřeby osoby se zdravotním postižením. Tvrzení, že ke zdravotně postiženým občanům se má přistupovat stejně jako k ostatním lidem, je přitom rozšířený mýtus. Každé zdravotní postižení vyžaduje specifický přístup a výuka dovedností k jeho uplatnění má v projektu přední místo.

Průzkum Hospodářské komory ČR » osoby zdravotně

postižené (OZP) zaměstnávají v Česku převážně střední podniky ve zpracovatelském průmyslu

» 127 ze 194 respondentů » z podniků

» více dat z průzkumu naleznete v dalších vydáních časopisu Komora.cz

celkový počet uchazečů o zaměstnání z toho OZP v procentech celkový počet nabízených volných míst z toho vhodných pro OZP v procentech

539 136 67 738 13 %

„Hospodářská komora České republiky bude jako partner projektu pořádat praktické semináře pro podnikatele s cílem zvýšit jejich informovanost o principu diverzity na pracovišti a poukázat na příklady dobré praxe. Jsem přesvědčen, že to pomůže zvýšit efektivitu jejich podnikání,“ poznamenává k projektu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

Veškeré informace, které se týkají projektu Diverzita pro OZP, naleznete na www.diverzitaproozp.cz.

30 927 1 771 6% (stav k 31. 12. 2009)

[ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR]

[38] www.komora.cz

38k_vzdel.indd 38

16.2.2010 14:23:03

Moje podnikání [advertorial]

NWD Legal,

Jádro týmu tvoří managing partner NWD Legal Michal Kroft a jeho dlouholetá kolegyně Michaela Kovaříková

víc než jen právní firma Advokátní kancelář NWD Legal byla založena v roce 2003 v Praze. Je součástí dynamické nadnárodní sítě NWD Group, jež se zabývá poskytováním poradenství právního, účetního, daňového, finančního a investičního charakteru a v České a Slovenské republice je zastoupena rovněž prostřednictvím poradenské společnosti NWD Asset Management CZ, a. s.

V

elmi záhy po svém založení se advokátní kancelář stala členem celé řady prestižních asociací, mj. Word Link for Law, Association for Foreign Investment, American Chamber of Commerce in the Czech Republic a obchodní komory SVSOK, nechala certifikovat způsob řízení jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001:2009 a získala do svých řad ty nejcennější kádry v odvětví. Odborníci NWD Legal absolvovali školení v nejpřednějších mezinárodních právních firmách, institucích a organizacích – přesto však NWD Legal velkým mezinárodním právním firmám v České republice nekonkuruje, poráží je díky mimořádné efektivitě, maximální diskrétnosti a přátelskému přístupu ke klientům. NWD Legal buduje se svými klienty dlouhotrvající partnerství, plánuje funkční operace a komplexně řeší jakékoli právní či účetně-daňové otázky – není tedy překvapením, že klienti pak znají veškerý personál advokátní kanceláře jménem, pamatují si konkrétní tváře a s důvěrou se obracejí na pracovníky NWD Legal v kteroukoli denní dobu. Filozofie a etika NWD Legal jsou jednoduché: Znát právo nestačí. Pouze stoprocentní nezávislost a důvěryhodnost, snaha sloužit, a nikoli přikazovat, flexibilní fakturace a stabilní odhad souvisejících nákladů na právní služby umožní nejen existovat na trhu, ale také prosperovat a citelně rozšiřovat klientskou základnu. Vizitkou NWD Legal je důraz na erudované poradenství, vysoce profesionální

přístup na světové úrovni a hluboké porozumění pro obchodní činnost a individuální potřeby klientů stejně jako propojení souvisejících služeb – nově například účetních a daňových nebo komplexní správy datových schránek. Ať už potřebujete jednoho specialistu nebo multidisciplinární tým, NWD Legal je zde, aby vyhověla a nalezla odpovídající zdroje. Stěžejní specializace tvoří obchodní a občanské právo, problematika ochrany osobních údajů a e-commerce, včetně zastoupení v těchto věcech, jakož i: • obchod a hospodářská soutěž; • právo obchodních společností; • bankovnictví a finanční služby; • duševní vlastnictví a informační technologie; • právo životního prostředí; • fúze a akvizice; • fondy Evropské unie; • nemovitosti; • telekomunikace a média; • pracovní právo; • správní právo; • mediační služba – prevence a předcházení sporům; • soudní a rozhodčí řízení; • výběrová řízení všeho druhu (ze strany zadavatele i uchazeče) a obchodní soutěže; • úpadkové právo; • osobní právní služby [TEXT A FOTO: NWD Legal]

Poznamenejte si, prosím, kontaktní údaje – a nechte se inspirovat! Adresa: European Business Center, Dukelských hrdinů 34, Praha 7 Tel.: +420 224 215 221, fax: +420 224 210 244, e-mail: [email protected]

[www.nwd-legal.com]

Michal Kroft » Managing partner NWD Legal,

vede sekci, jež se specializuje na korporátní, obchodní a soutěžní právo, včetně problematiky veřejných výběrových řízení, privatizace, akvizic, joint ventures, forenzních auditů, e-Business a mezinárodní arbitráže, kde pracuje pro vedoucí společnosti

Michaela Kovaříková » Advokátka, od roku 2004 rovněž

společník advokátní kanceláře NWD Legal, kde se zaměřuje na poskytování privátního právního poradenství pro manažery i jiné fyzické osoby v oblasti celého spektra občanskoprávních a rodinněprávních problémů (prodej a koupě nemovitostí, vypořádání majetku, předmanželské smlouvy, výživné, rozvody, úpravy poměrů k dětem, ochrana osobnosti atd.)

NWD Legal, more than just a law firm www.komora.cz [39]

39k_kroft1.indd 39

15.2.2010 15:11:01

Moje podnikání [ekologie]

Foto: yurok/istockphoto.com

EU ztratí konkurenceschopnost, pokud nezmění přístup k ochraně ovzduší Průběh hospodářské krize odhaluje řadu problémů současného světa. Je velká škoda, že v době růstu a hojnosti jsme se nechali ukolébat relativním blahobytem a nevěnovali jsme se skrytým, ale vážným problémům. Žijeme ve světě globální ekonomiky, která je ale ovlivňována a řízena lokálními podmínkami, jak ekonomickými a environmentálními, tak i politickými. Respektujeme otevřený a volný trh, ale když dojde na lámání chleba, najednou se tvrdě prosazují národní zájmy, například udržení výroby automobilů ve Francii nebo lobbistické tlaky na systém zemědělských dotací ve vybraných zemích Evropské unie.

S

amostatnou kapitolou je problematika ochrany životního prostředí, která je často zneužívána v hospodářské soutěži a k negativnímu ovlivňování konkurenceschopnosti. Naivní jsou představy, že stanovíme neakceptovatelné podmínky pro podnikatelskou sféru v oblasti životního prostředí a tím vytěsníme těžký průmysl z Evropské unie, čímž významně snížíme emisní zatížení na teritoriu zemí EU, včetně emisí CO2. Nesnížíme-li ale spotřebu výrobků z tohoto segmentu, docílíme pouze toho, že škodlivé emise vzniknou jinde, kde ale zároveň vzniknou nová pracovní místa místo těch, která budou zrušena v Evropské unii. Naskýtá se otázka, jaký skutečný environmentální dopad tato opatření mají. Není to

jen líbivá populistická politika, která ve své podstatě škodí prosperitě zemí Evropské unie? Někteří moudří říkají: nemusíme vyrábět, výroba nás příliš zatěžuje. Budeme pouze vymýšlet, vyvíjet a konstruovat, naše moudrosti pošleme do rozvojového světa, tam nám vše levně vyrobí za podmínek, které jsou v EU nepřijatelné. Levné výrobky dovezeme a budeme je spokojeně užívat. Tato naivní a trapná filozofie vychází z naprosté neznalosti jednoduché závislosti osvědčeného řetězce výzkum – vývoj – konstrukce – výroba – užití a z těsných zpětných vazeb mezi jednotlivými články tohoto řetězce, které umožňují další inovace a růst konkurenceschopnosti.

Názory, že jsme schopnější a kreativnější než například Číňané nebo Indové, jsou přece zásadním omylem. Tyto národy mají stejné primární schopnosti jako my, ale jsou více motivovány, jsou pracovitější, pohybují se na mnohem tvrdším trhu práce. Dá se jen odhadovat, kdy nám při daném stavu tyto národy jen ukáží koncová světla a nám zůstanou oči pro pláč. Přísloví „bez práce nejsou koláče“ je dlouhodobě osvědčené a pravdivé. Přestaňme vymýšlet nesmysly a vraťme se na zem dřív, než bude pozdě. Podnikatelský sektor jednoznačně podporuje snahy o trvalé zlepšování životního prostředí ve všech jeho složkách, zejména pak podporuje zdravé

[40] www.komora.cz

40_42k_ekol2.indd 40

15.2.2010 14:08:44


životní prostředí pro sebe, své zaměstnance, jejich děti a další občany. Nejsme ale zastánci bezhlavého snižování emisních limitů až na úroveň nesplnitelných cílů, které se stávají deklaracemi a sny, bez pozitivního dopadu na životní prostředí. Jednoznačně preferujeme systémová koncepční řešení vycházející z místních podmínek a potřeb při zachování životaschopnosti a konkurenceschopnosti našeho průmyslu nejen na lokálním, ale i na globálním trhu.

Nejvyšší 24hodinová koncentrace prachových částic (> 10 μm) v Česku*

Při snahách o zlepšování životního prostředí, zejména pak ovzduší, musíme vycházet z místních podmínek a reálných možností řešení. Jako konkrétní příklad vezměme situaci imisního zatížení území České republiky polétavým prachem PM10 a podílu jednotlivých zdrojů znečištění.

Struktura znečišťovatelů v Česku vytápění domácností

38 %

kraje

klasifikace stanic

koncentrace (μg. m-3)

energetika

22 %

aglomerace

■ městská pozaďová

≤ 20

◆ předměstská pozaďová

> 20 – 30 (LAT, UAT> 29,5 %

doprava

20 %

▲ venkovská

> 30 – 40 (UAT, 40>

40,7 %

průmysl

12 %

● dopravní

> 40 – 50 (40, LV>

19,3 %

zemědělství

5%

★ průmyslová

> 50 – 60 > LV

1,8 %

> 60

1,1 %

* údaj z roku 2008

Uvedené podíly jsou průměrné za celou Českou republiku a je zřejmé, že v nejvíce exponovaných oblastech bude podíl energetiky, dopravy a průmyslu vyšší. Pokud vezmeme výše uvedené údaje jako skutečnost, pak je zřejmé, že pouhým snižováním emisních limitů u velkých znečišťovatelů situaci v extrémně zatížených oblastech příliš nezlepšíme. Problémem totiž je, že emisní limity, tedy to, co jednotliví znečišťovatelé vypouštějí do ovzduší, jsou v intencích příslušných zákonných norem, ale vlivem vysoké koncentrace znečišťovatelů ovzduší v daném území jsou překračovány imisní limity, které představují skutečnou koncentraci škodlivin v ovzduší. Účinné řešení spočívá v komplexním a systémovém přístupu, který bude vycházet z reálných technicko-ekonomických a environmentálních možností při zachování sociální únosnosti. Je zřejmé, viz mapku vpravo, že problém polétavého prachu PM10 je sice plošný, ale existují lokality, které vyžadují individuální přístup. Je naprosto evidentní, že největší imisní zatížení je v převážné části Moravskoslezského kraje. Tato situace není dána tím, že nejsou dodržovány emisní limity jednotlivých zdrojů znečištění, ale jejich příliš velkou koncentrací na relativně malém území. Dalším nepříjemným vlivem je, že obdobná situace je i za severní státní hranicí v Horním Slezsku.

≤ LAT

7,6 %

Je naprosto evidentní, že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji Návrhy na změny v Moravskoslezském kraji Koncepční řešení, které si dovoluji uvést jako jednu z variant řešení, musí vycházet z opatření provedených v celém zasaženém území a ve všech segmentech znečištění. Průmysl a energetika – je zde reálná potřeba snížit koncentraci emitujících zdrojů při zachování a rozvoji průmyslové výroby. Zdá se, že se jedná o protichůdné požadavky. Navíc si musíme uvědomit, že v daném území je deficit ve výrobě elektrické energie a že velmi rozvinuté centrální zásobování teplem je založeno na kogenerační výrobě tepla a elektrické energie, kde základním palivem je tuzemské černé uhlí, jehož zásoby dojdou v horizontu 20 až 25 let. Je nezbytné řešit několik problémů najednou, to je snížení celkových emisí a imisí, náhradu tuzemského černého uhlí a deficit elektrické energie v kraji, která je do kraje přiváděna se značnými ztrátami ve vedeních elektrického proudu.

Jako jedno z možných a zcela reálných řešení je vystavět moderní jadernou elektrárnu v Blahutovicích u Nového Jičína, tuto elektrárnu provozovat v efektivním kogeneračním režimu s dálkovým vyvedením tepla, s napojením systémů centrálního zásobování teplem ve velkých městských aglomeracích, jako je Ostrava, Frýdek-Místek, Havířov, Orlová, Karviná, Bohumín, Nový Jičín, Kopřivnice, a dalších. Zmíněné opatření umožní zrušit všechny černouhelné elektrárenské a teplárenské zdroje v kraji. Jako záložní zdroj pro vytápění by byla vybudována špičková plynová elektrárna, schopná zastávat funkci záložního zdroje. Navrhovaná opatření s průběžným snižováním emisí, zejména z hutních a koksárenských provozů, by významným způsobem snížila emise z energetiky a průmyslu a tím i podíl průmyslu a energetiky na celkových emisích. Doprava je velký znečišťovatel, komplexní řešení je možno realizovat ekologizací silničních

www.komora.cz [41]


15.2.2010 14:09:28


centrální zásobování teplem nebude záviset na dovozu plynu a přitom bude velmi ekologické a spolehlivé, těžký průmysl a další obory budou mít dlouhodobou perspektivu, lidé budou žít v čistém prostředí a budou mít práci.

Lokální vytápění je velký problém kvůli plošnému rozložení a mnoha znečišťovatelům. Opatření vidím v oblasti legislativní s kontrolou spalovacích zařízení a užívaných paliv, v přechodu na nízkoemisní paliva, jako je zemní plyn a především tepelná čerpadla, se zrušením kotlů na pevná paliva se záložním zdrojem, jako jsou krby na biomasu. Velmi pozitivní vliv může mít rozšíření centrálního zásobování teplem.

Rizikem při řešení problému čistoty ovzduší nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé Evropské unii, je odčerpávání financí na podle mého názoru neefektivní boj s CO2 a tím i nedostatek financí na zlepšování kvality ovzduší, které bezprostředně ovlivňuje zdraví občanů. S politováním musím konstatovat, že někteří vlivní členové Poslanecké sněmovny usilují o legislativní opatření, které uzákoní závazek České republiky snížit emise CO2 do roku 2050 o 50 %. Tento návrh nerespektuje současnou situaci v Evropské unii, nevyhodnocuje ani likvidační dopady na český průmysl a na naše občany. Je to ještě normální? «

Sekundární prašnost je v současné době řešena naprosto nedostatečně, města a obce musí být trvale čištěny od prachu a několikrát ročně doslova omývána vodou. Jiná cesta není. Nemusím zmiňovat význam úspor energií a obnovitelných zdrojů. To problematiku kvality ovzduší nevyřeší, ale může přispět k řešení. Vše stojí hodně peněz, ale pokud bude řešení pojato komplexně a koncepčně, pak je jistota, že

Foto: iofoto/istockphoto.com

dopravních prostředků, tedy plynofikací a elektrifikací, posílením meziměstské hromadné kolejové dopravy s elektrickou trakcí, zvýšením plynulosti dopravy, budováním obchvatů měst i obcí a celkovým snížením dopravného zatížení.

[

Pokud se situace nezačne řešit, vzduch se může stát nedýchatelným.

výsledek se dostaví, nepochybě dojde ke zlepšení kvality ovzduší nejen v prašnosti, ale i v dalších škodlivých polutantech, včetně diskutabilního CO2. Budeme mít v kraji zabezpečenou efektivní kogenerační výrobu elektrické energie a tepla,

5 Tomáše Neubauera otázek pro

[PAVEL BARTOŠ, viceprezident Hospodářské komory ČR]

Ptáme se podnikatelů

Jak dlouho podnikáte? Reálně podnikat jsem začal až v roce 2008, kdy jsem založil poradenskou a konzultační kancelář v oblasti prodeje „luxusních vozů“ a golfových aktivit. Do té doby jsem působil na pozici výkonného ředitele a řídil dvě dealerství JAGUAR a LAND ROVER v Brně a Ostravě. Loni jsem založil se společníky novou společnost HOUSE of ENGLAND, které se nyní plně věnuji a která vstupuje jako jedna z prvních do nové éry budování značek JAGUAR a LAND ROVER v České republice.

Co vám podnikání přináší? V současné době mi především bere veškerý čas. Ale už po půl roce fungování nové společnosti mohu prohlásit, že jsme jako tým udělali obrovský kus práce, a věřím, že především naši zákazníci ocení naši snahu. Poskytujeme služby velmi náročné klientele. Čeká nás dlouhá cesta, ale zaleží jen na nás, jaká bude. Věřím, že přinese úspěch a pocit z dobře vykonané práce.

Jaké bylo nejlepší období ve vašem podnikání? Byla to druhá polovina loňského roku, kdy jsem zúročil dlouholeté kontakty (domácí i zahraniční)

Tomáš Neubauer je managing director HOUSE of ENGLAND

HOUSE of ENGLAND Firma je autorizovaným prodejcem vozů Jaguar, Land Rover, Aston Martin, Bentley, Rolls Royce a jiných anglických vozů. Nabízí kompletní modelové řady značek z britského království, a to i těch méně obvyklých, jako jsou Morgan, Catarham či Radicall. Foto: HOUSE of ENGLAND

a připravil byznys model společnosti HOUSE of ENGLAND. Po nelehkém předchozím období pro anglické značky JAGUAR a LAND ROVER (které mám velmi rád) v ČR se začalo blýskat na lepší časy.

Co do podnikání v žádném případě nepatří? Lidská malost, faleš a povrchnost. Za roky v oboru jsem měl to štěstí se setkávat s lidmi, kteří opravdu něco dokázali a kde dohoda podáním ruky je nad všechny smlouvy. Toho si opravdu cením!

Co byste rád v podnikání do budoucna dokázal? Chci znovu vybudovat dobré jméno anglických vozů prostřednictvím naší společnosti HOUSE of ENGLAND a získat zpět ztracenou důvěru zákazníků. Už hodně let mám v plánu spojit zájmy a aktivity nejen našich zákazníků do typického anglického klubu. Věřím, že nyní nadešel ten správný čas.

«

[42] www.komora.cz


15.2.2010 14:09:38

Moje podnikání [datové schránky]

Může nějaký orgán veřejné moci vyžadovat, aby mu právnická osoba doručovala dokumenty výhradně prostřednictvím datové schránky? V souladu s § 18 zákona č. 300/2008 Sb. odst. 1): „Fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.“ Z výše uvedeného vyplývá, že vůči orgánům veřejné moci může ten, kdo má zřízenu a aktivovánu datovou schránku využít i jiné způsoby doručování, které bylo možno využívat i před zavedením takzvaných datových schránek. Například lze doručovat prostřednictvím držitele poštovní licence, elektronické podatelny nebo osobním předáním na podatelnu příslušného orgánu veřejné moci. Obráceně, tedy mezi samotnými orgány veřejné moci, tyto možnosti neplatí. Ke komunikaci musí používat výhradně datové schránky, pokud to nevylučuje povaha dokumentu a nejedná-li se o utajované informace.

Jsem výkonným ředitelem firmy. Jednatel mi chce přidělit svá práva, abych měl také přístup do firemní datové schránky. Je tento postup správný? Není rozhodně vhodné, aby jednatel dával komukoliv svoje přístupové údaje, a to z důvodu bezpečnosti a z důvodu obsluhy datové schránky. Nechť se jednatel přihlásí do datové schránky a založí takzvanou pověřenou osobu a určí jí rozsah oprávnění přístupu do schránky. Pověřené osobě následně na zadanou adresu pro doručení, například adresa firmy či trvalého bydliště, budou zaslány přístupové údaje doporučeným dopisem určeným do vlastních rukou. Po prvním úspěšném přihlášení již může pověřená osoba pracovat s datovou schránkou v rozsahu nastavených práv.

Režim business-to-business

spuštěn Foto: apostol8/istockphoto.com

Odpovědi na otázky podnikatelů

Od Nového roku vstoupila v účinnost část zákona č. 300/2008 Sb. (o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), která právnickým osobám, fyzickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím umožňuje využívat další funkcionalitu informačního systému datových schránek – dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek.

Co režim umožňuje a co přináší podnikatelům?

bez DPH za každou jednotlivou odeslanou poštovní zprávu. Pro příjemce je příjem těchto zpráv bezplatný.

V období od začátku roku do 30. června 2010 může vlastník datové schránky prostřednictvím aktivované komerční služby u České pošty dodávat takzvané poštovní datové zprávy do jiné datové schránky, která má příjem těchto poštovních datových zpráv povolen. V praxi to v podstatě znamená, že se vlastníci datových schránek musí na tomto způsobu komunikace nejdříve domluvit. Ve výše uvedeném období může poštovní datová zpráva obsahovat pouze faktury a obdobné výzvy k zaplacení. Od 1. července letošního roku toto omezení zanikne a prostřednictvím datové schránky již bude možné odesílat v podstatě jakýkoliv obsah příloh v závislosti na povolených formátech, které je datová schránka schopna pro přenos akceptovat. Podnikatelé tak budou moci další část korespondence realizovat výhradně v elektronické podobě.

Co je nutné udělat pro aktivaci služby?

Jak je služba zpoplatněna?

[TOMÁŠ MACNAR, projektový manažer HK ČR]

Výše poplatku za každou zprávu se bude odvíjet od celkového počtu zaslaných poštovních datových zpráv, neboť cena je složena z pevného měsíčního poplatku v rozmezí od 20 do 50 Kč bez DPH a z poplatku 15,04 Kč

[www.datoveschranky.info]

Aktivace služby se provádí v několika krocích. Zájemci o službu se musí zaregistrovat v klientské zóně České pošty a službu si objednat. Následně do datové schránky obdrží datovou zprávu s PIN kódem, který slouží k dokončení objednávky a aktivaci služby. Datové schránky tak od Nového roku vstoupily do komerčního režimu a lze předpokládat, že se časem stanou běžným komunikačním prostředkem pro zaručenou a ověřenou komunikaci mezi podnikateli. «

www.komora.cz [43]

43k_schrank.indd 43

15.2.2010 14:12:18

Můj styl [etiketa]

Nejčastější

faux pas Foto: Breiguore/istockphoto.com

českých manažerů

V předchozím dílu správné manažerské etikety jsme se zabývali základními momenty v lidské komunikaci, a to pozdravem, podáním ruky a představováním. Nyní zabrousíme do oblastí zdánlivě banálních, jako jsou obchodní jednání, volba vhodného oblečení anebo chování při pracovním obědě.

V

souvislosti s přípravou na jednání je nutné věnovat pozornost i otázce jednajících osob. Ukazuje se, že česká strana tuto problematiku často podceňuje a je za to v zahraničí oprávněně kritizovaná. Ještě před jednáním je kromě jiného třeba vyjasnit počet jednajících osob a také jejich pracovní postavení. Počet osob na jedné i druhé straně by měl být přibližně stejný. Čeští jednatelé si velmi často neuvědomují, že se považuje za velmi nátlakovou či nekalou taktiku, jestliže je domácí strana na jednání v početní přesile. Také úroveň pracovního zařazení by měla být na obou stranách stejná. Snahou zahraničních partnerů je být přijat na co nejvyšší úrovni. Pozornost je nutno věnovat i samotným jednacím místnostem. Máme-li k dispozici asistentku, měla by mít vždy přehled o očekávaných návštěvách. Často se pak přes ni k dotyčnému také objednáváme. Jde-li o významnou návštěvu, je vhodné, aby ji na recepci či u vchodu někdo očekával. Může jít i o mladšího pracovníka či sekretářku, která pak návštěvu doprovází až k hostiteli. Návštěvu vítá pouze ústním pozdravem či úsměvem, ruku však sama návštěvě nepodává, což je bohužel v našich podmínkách časté. Doprovází návštěvu po budově, dává návštěvníkovi všude přednost (bez ohledu

na to, zda je to muž či žena) a věnuje se výhradně návštěvě. Není možné, aby cestou řešila problémy či se vybavovala se svými spolupracovníky, se kterými se náhodou setká na chodbě či ve výtahu. Postará se také o svrchní ošacení a doplňky hostů, ohlásí je a uvede na místo jednání či k hostiteli.

Igelitku nechte doma Hostitel (žena i muž) vždy vítá návštěvu vestoje, u nás nejčastěji pozdravem a podáním ruky. Návštěvníkovi vyjde hostitel vstříc, podávat ruku přes stůl není zdvořilé. Poté návštěvníkovi nabídne místo a teprve pak si sedne sám. Pokud jde o návštěvu z cizí firmy nebo z jiné organizace, není vhodné, aby hostitel seděl za svým pracovním stolem. Vhodnější je jednání u konferenčního stolu (pak host sedí po pravé ruce hostitele) či jednacího stolu tak, aby obě osoby (nebo jejich týmy) seděly proti sobě. Předem nutno promyslet i vhodný zasedací pořádek. Pokud se jednání účastní i další osoby, je nutné, aby je hostitel i host představili (tj. každý své členy týmu). Uvedou jak jejich jméno, tak i pracovní postavení, případně i důvod jejich účasti na jednání. Aktovku, kufřík či kabelku nikdy neklademe na stůl, postavíme je na zem vedle sebe. Žena si může kabelku pověsit i na opěradlo židle nebo

[44] www.komora.cz

44-46k_fauxpas-etiketa.indd 44

15.2.2010 14:40:52

Foto: EduardTitov/istockphoto.com

Můj styl [etiketa]

postavit na židli za sebe. Pro přenos materiálů souvisejících s jednáním nepoužíváme igelitky, nákupní či sportovní tašky ani batohy. Hostitel zpravidla nabízí malé pohoštění. Výběr pohoštění zajišťuje sekretářka, která také hosty obslouží. V průběhu pracovních návštěv se u nás až na výjimky nenabízí alkohol.

Oblečení je vizitkou každého člověka ve styku s jinými, odpovídá jeho osobnímu vkusu, účelu, místu a době setkání. Je to v podstatě ta část společenského styku, na kterou je možné se připravit ještě před jeho uskutečněním. I přes ležérnost, kterou prosadila v oblékání současná móda, platí i dnes především v pracovním styku určitá pravidla. K nejčastějším faux pas v oblékání, která můžeme vidět u našich manažerů, obchodníků i diplomatů, patří např. i chození v přezůvkách na pracovišti, nošení pánských sandálů bez ponožek k obleku, povolené (rozepnuté) košile u krku v kombinaci s uvolněnou kravatou apod. Také ruce nepatří do kapes. Při jednáních rovněž zásadně nežvýkáme. Nejvíce kritizovaným nedostatkem je smrkání. Smrkat na veřejnosti nepovoluje téměř žádná etiketa, ani ta naše! Stává se, že především manažeři z obchodní sféry podceňují význam vhodného oblečení na jednání, a to zejména v rozvojových zemích. Na schůzku do luxusního hotelu v jedné latinskoamerické zemi přišla např. naše delegace přímo z pláže – obalená pískem, v krátkých sportovních kalhotách, s kšiltovkami na hlavě atd.

[

Špinavé boty. Tak trochu české specifikum. Čím to?

[

Je to pohodlné, ale neslušné. Ruce v kapsách, jeden z nejčastějších prohřešků manažerů…

Nažehlení a navonění Latinoameričané v oblecích, bílých košilích a kravatách se právem cítili dotčeni.

kapsy obleku nevypadají nejlépe stejně jako krátké či dlouhé kalhoty. Českým problémem zůstávají boty. Jsme kritizovaní za sešlapané a špinavé boty s vysokou gumovou podrážkou nevhodných barev. Boty k obleku mají být s koženou velmi tenkou podrážkou a jsou vždy tmavší než oblek. K večernímu obleku se nehodí hnědá obuv. Ukazuje se, že za nedokonalé či nevhodné oblečení jsou zahraničními partnery více kritizovaní muži. Naopak oblečení českých žen zahraniční partneři chválí.

Naši manažeři se neorientují a nevidí rozdíly v pojmech, jako např. casual dress, business dress nebo business casual light, business casual či business styl, jež se používají více v hospodářské praxi, a vycházkový oblek, neformální oblek či neoficiální oblek apod., které známe z diplomatické praxe. Chodí také nevhodně oblečeni nejen na jednání, ale i na společenské podniky. Trika a jiné druhy oblečení s reklamními nápisy a slogany patří na firemní akce nebo na pracoviště. Obchodní jednání či večerní akce s člověkem, kterého zdobí na hrudi název jakési firmy nebo produktu či dokonce fotografie zvířat, solidnost postrádá. Vhodné nejsou ani sportovní košile či košile křiklavých, nápadných vzorů. Za chůze by mělo být jednořadové sako zapnuté na horní knoflík, dvouřadové by mělo být zapnuté. Při sezení se může rozepnout další knoflík u jednořadového saka, u dvouřadového pouze spodní. Chození v rozepnutém saku je nevhodné, i když u nás oblíbené. Také nacpané

Zvěte včas

Foto: electricspace/istockphoto.com

K ukončení jednání dává podnět hostitel. Ten se také s hostem loučí. Pracovník sekretariátu předá návštěvníkovi svrchní oděv a doplňky. Je-li hostem starší či méně pohyblivá osoba, pomůžeme jí. Ne ve všech zemích se však považuje za vhodné pomoci ženě do kabátu – v mnohých zemích by toto gesto mohlo vzbudit nelibost. Návštěvník odchází buď sám, nebo jej pověřený pracovník doprovodí.

Jednání často probíhají na různých společenských akcích, které vyžadují organizační přípravu, jež odpovídá jejich významu, počtu zúčastněných osob a formě jejich uspořádání. Většina hostů, zejména cizinců, ocení dobrou organizaci pracovní schůzky či společenského podniku. Na některé společenské podniky zveme pozvánkou, na jiné je možno pozvat ústně nebo dopisem. Zásadně však všude na světě platí, že nepůjdeme tam, kam nejsme zváni! Pozvánky by se měly zasílat až měsíc předem, což u nás není zvykem. V mnoha zemích se pozvání zaslané na poslední chvíli automaticky omlouvá. Pokud skutečně někoho zveme na poslední chvíli, např. v den konání akce, je nutno zvaného o účast osobně (i telefonicky) požádat. Pozvánky jsou také až na výjimky nepřenosné (což se u nás často neví). Na slavnostní formální oběd či večeři nutno připravit i zasedací pořádek. Zasedací pořádek je vždy věcí hostitele a jde o velmi citlivou záležitost. Ze způsobu rozsazení hostů je zřejmé, jakou důležitost hostitel přikládá jednotlivým hostům. Častým problémem jsou i různé zkratky na pozvánkách, které se ve světě běžně používají. Mezi jednotlivými druhy společenských podniků existují rozdíly, mnohé se prolínají podle příležitosti, zvyklostí země apod. Dílčí závěry ukazují, že nejčastějším společenským podnikem v podnikatelské i obchodní praxi a především v Česku je dnes pracovní oběd. Délka

www.komora.cz [45]


15.2.2010 14:41:01

Můj styl [etiketa] S největšími neznalostmi pravidel etikety a s problémy spojenými s nevhodným vystupováním a jednáním se v České republice setkáváme častěji u malých a středních firem. Neznalost obchodního protokolu a zvláštností v chování zahraničních partnerů je častější u nových pracovníků. Ve velkých firmách se totiž stále častěji setkáváme nejen se závaznými kodexy etiky a etikety a pracovníci těchto firem procházejí již po několik let různými školeními a kurzy. Četnými kurzy prošli i pracovníci státní správy. Někteří zkušenější pracovníci velkých zahraničních firem mají sklony jednat a vystupovat hodně nadřazeně zejména ve styku s menšími českými firmami a mohou jim dát nedostatky z oblasti etikety i najevo.

[

Volba správné kravaty bývá také problém

Foto: Michellepictures/istockphoto.com

Tempo oběda určuje hostitel

pracovního oběda ve světě se zkracuje a často se na něm v porovnání s ČR nenabízí žádný alkohol. Jde v podstatě o pracovní schůzku, která se v zahraniční často koná přímo na pracovišti. Na pracovní oběd se chodí zásadně včas. Pohoštění je z časových důvodů skromnější než např. u večeře. Ukazuje se, že také patříme k pohostinným národům, i při jednáních nabízíme menší pohoštění a své partnery zveme na společenské akce. Některé prvky naší gastronomie však řadě cizinců nevyhovují. Způsob objednávání, příprava, konzumace i stolování jsou v každé kultuře jiné. Znalost základních zvyklostí zahraničních hostů nám podstatně ulehčí možnost pochopit jejich chování i požadavky a usnadní zvládnout naši hostitelskou roli. Hosté z některých zemí nejedí vepřové či uzeniny, nepijí alkohol, jiným nenabízíme hovězí, někteří nejedí mléčné výrobky a sýry. Asiaté jedí polévku většinou ráno, my v poledne, ale většina ostatních zemí večer. Někde jsou považovány za speciality psi, žáby, želvy, kočky, někde se nabízí ještě teplé syrové maso. Námi oblíbenou a preferovanou zvěřinu je vhodné nabídnout pouze Evropanům. V některých kulturách se jí rukama (vždy ale pouze pravou rukou), někde hůlkami, jinde příborem. Při jídle se neopíráme o příbory, neolizujeme lžičky, sklenice držíme za stopky, nesníme chleba z košíčku předtím, než obsluha přinese předkrm, neopíráme se lokty o stůl, u stolu při jednáních ani u oběda či večeře si nepovolujeme kravatu, nerozepínáme košile a samozřejmě jíme správně příborem.

Dnes nikde na světě nemusíme dojídat, v některých zemích se zásadně nedojídá, neboť tím dáváme hostitelům najevo, že máme ještě hlad. Hlasité říhání po jídle pokládáme v Evropě za nezdvořilé, ale v mnoha asijských zemích je poklonou pro hostitele. Hosté by nikdy neměli jíst sami, tempo oběda určuje vždy hostitel, který začíná jíst jako první a dojídá jako poslední. V mnoha zemích (např. arabských, latinskoamerických) se překrývá soukromý a pracovní život. Mnoho jednání je u někoho doma, častější než u nás jsou pozvání domů spojená např. s večeří. Odmítnout pozvání k někomu domů je v těchto teritoriích velkou chybou. Druhá strana se může i urazit. Pozvání na jednání či večeři domů však neznamená, že přijdeme ve sportovním či snad ležérním domácím oblečení.

[

či podpis kontraktu bez výměny dražšího dárku a případné faux pas může mít i nepříjemný dopad na celkový výsledek jednání. Evropané jsou v tomto směru zdrženlivější – dárky nejsou nevyhnutelné a obvykle bývají skromnější, i když to neznamená, že by nehrály v obchodních vztazích vůbec žádnou roli. Jsme-li pozvaní k partnerovi domů, je vhodné poslat květiny hostitelce, přinést dárek pro hostitele i hostitelku a v mnoha zemích je zvykem darovat drobné pozornosti či alespoň bonbony dětem. Vhodnými prezenty ve styku se zahraničními partnery jsou předměty mající vztah k naší zemi – především značkové tuzemské výrobky mající dobré jméno ve světě. Většina autorů uvádí, že vhodným dárkem není alkohol. Praxe ukazuje, že právě alkohol tvoří velkou část dárkových předmětů (s výjimkou muslimských zemí). Časy se mění a dnes může darovat alkohol i žena ženě. Darovaný alkohol by měl být co nejvyšší kvality. Pokud jde o čas a místo předání dárků, platí v různých zemích různé zvyky. Ve většině evropských zemí je vhodné dárek rozbalit, v Asii se dárky v přítomnosti dárců neotvírají. Nedáváme dárky příliš nákladné, zvláště pokud víme, že se nám druhá strana nemůže revanšovat (dárky, které nemůžeme oplatit, je lepší vhodnou formou vrátit), ani dárky příliš osobní povahy. Abychom ale nekončili jen poučováním, je nutné konstatovat, že v průběhu posledních několika let u nás došlo v obchodní etiketě i přes dosud přetrvávající nedostatky k viditelnému zlepšení. Obchodníci i manažeři si důležitost dodržování pravidel obchodního protokolu uvědomují a pochopili, že je v jejich zájmu tato pravidla uplat-

Obchodní protokol je třeba vnímat jako výhodu oproti těm, kteří jeho znalost podceňují

Na celém světě je výměna dárků mezi partnery vnímána jako gesto sloužící k budování přátelských vztahů, posilování vazeb mezi firmami, zeměmi, institucemi i jednotlivými osobami. Dary se často i zasílají např. ke státnímu svátku, k Novému roku, k narozeninám, k výročí firmy apod. a pak se k nim přikládá vizitka nebo při společném dárku vizitky. Na dárku nesmí zůstat cenovka. Zvyklosti určující, jaký dárek a jakou formou lze předat, jakým způsobem dárek oplatit, se samozřejmě liší a nezkušený dárce je vždy vystavený jistému riziku. Obecně lze říci, že vzájemné obdarovávání je tím častější a hojnější, čím více jsou vztahy podepřeny osobními kontakty a vzájemnou důvěrou. V asijských, arabských a latinskoamerických zemích si vůbec nelze ani představit navázání spolupráce

ňovat. V praxi se ukazuje, že znalost obchodního protokolu a dodržování jeho pravidel pomůže obchodníkovi či manažerovi k hladkému a rychlejšímu kariérnímu růstu. Samozřejmě pouhá znalost těchto pravidel bez ostatních dovedností potřebných k profesnímu růstu nestačí. Důvěryhodně vyhlížející obchodník, byť s vytříbeným chováním a v dobře padnoucím obleku, jen těžko ohromí své obchodní partnery, pokud nebude patřičně vzdělaný v oboru své činnosti. Proto je třeba vnímat obchodní protokol jako určitou pomůcku na nekompromisním obchodním poli – nebo ještě lépe jako výhodu oproti těm, kteří jeho znalost podceňují. « [SOŇA GULLOVÁ, autorka působí na VŠE Praha]

[46] www.komora.cz


15.2.2010 14:41:14

Moje podnikání [informace z komorové sítě]

Vizitky komor a asociací Krajská hospodářská komora jižní Moravy (KHK JM)

Petr Kostík ředitel KHK JM

S jakými problémy se nejvíce potýkají podnikatelé ve vašem regionu? Na základě dostupných informací není výrazný rozdíl v problematice jednotlivých regionů, pouze míra růstu nezaměstnanosti se liší podle převahy jednotlivých odvětví hospodářství. Velkým problémem pro podnikatele jsou bankovní transakční poplatky. Banky si účtují při bezhotovostních platbách dvě až tři procenta z celkové ceny produktu, nikoliv fixní částku. Podnikatelé tak přicházejí o značnou část zisku, neboť zisk z produktu se v současné době výrazně snížil. Bohužel se chýlí ke konci program Vzdělávejte se, podnikatelé žádají jeho prodloužení. V regionálních operačních programech (ROP) začíná být zřetelné, že koncem období 2007 – 2013 bude nedostatek finančních prostředků na projekty. Jaká navrhujete řešení? Vytvořit tlak na bankovní instituce, aby snížily transakční poplatky za bezhotovostní platby. Podpořit koncept zkráceného pracovního týdne – práce čtyři dny v týdnu z důvodů udržení ekonomiky

Česká asociace úklidu a čištění (CAC) S jakými problémy se nejvíce potýkají podnikatelé ve vašem oboru? Úklidový průmysl není vnímán jako samostatný obor, ale jako něco, co umí každý a není k tomu nutné žádné vzdělání ani odbornost. V Česku je v oboru zaměstnáno kolem 80 000 lidí, kteří musí být nějakým způsobem vyškoleni nebo vzděláni. Většinou jsou to lidé, kteří nemají žádné nebo minimální vzdělání. Práce s nimi přináší komplikace, někdy jim chybí základní sociální návyky (například povinnost přijít do práce). Jaká navrhujete řešení? CAC se snaží intenzivně o kultivaci trhu. Děláme osvětu jak pomocí různých článků v tisku, tak i úzkou spoluprací s časopisem Úklid + čištění. Spolupracujeme s různými asociacemi. Velké naděje vkládáme do dílčích kvalifikací dle zákona č. 179/2006 Sb., kdy pracovníci získají odbornost. Úklidoví pracovníci nejsou bůhvíjak placení, ale málokde jsou na minimální mzdě, a přesto máme problém je získat a udržet. V ČR je špatný sociální systém. Jestliže nezaměstnaný si s různými přídavky a sociálními dávkami přijde na víc než pracující člověk, tak je někde v systému chyba.

a špičkových zaměstnanců. Podpořit a iniciovat pokračování projektu Vzdělávejte se.

Co se vaší komoře povedlo? Rozšiřujeme nabídku služeb a poradenství, které KHK JM nabízí prostřednictvím svých členských hospodářských komor. Velký zájem je o vzdělávací semináře. Kde máte naopak rezervy? Rezervy jsou vnímány v omezené míře, např. když nabízené produkty komory mohou využívat všichni podnikatelé, ne jen členové HK ČR. Jednotlivé systémové kroky nemají dopad na celou podnikatelskou sféru, ale na určité segmenty hospodářství. Co nového připravujete? Projekty na podporu podnikatelů a začínajících podnikatelů v oblasti odborné přípravy, legislativních úprav, ale především aktuálních požadavků vyplývajících z průběhu současného stavu hospodářství. Stále rozšiřujeme nabídku vzdělávacích kurzů, seminářů a konferencí. Co se asociaci povedlo? Máme velkou radost ze spolupráce s HK ČR. Docílili jsme toho, že úklidoví pracovníci již nejsou pomocnými nekvalifikovanými silami, ale úklidovými pracovníky se svými odbornostmi. S profesionalizací to myslíme vážně, podepsali jsme novou smlouvu mezi CAC a HK ČR o ověřování dosažené odborné způsobilosti podle zákona 179/2006 Sb.

Heršpická 813/5 M-palác 639 00 Brno tel.: 543 10 60 90 e-mail: [email protected], www.khkjm.cz

Spolupracujete se zahraničími kolegy? KHK JM je v kontaktu s hospodářskými komorami a dalšími partnerskými subjekty převážně v Rakousku a na Slovensku. Spolupráce se realizuje formou projektů, jejichž zaměření je vymezeno do oblastí rozvoje cestovního ruchu, energetiky, strojírenství, vzdělávání, ale i sociálních dopadů v době krize. Jmenujte nejdůležitější výhody, které vyplývají ze členství ve vaší komoře. KHK JM nabízí prostřednictvím členských okresních hospodářských komor ekonomické, finanční, celní, exportní a právní poradenství a služby CzechPOINT. Pořádá pracovní setkání, vzdělávací semináře, kurzy a odborné konference nejen pro dlouholeté, ale i začínající podnikatele. «

Irena Bartoňová Pálková předsedkyně představenstva CAC Golčova 32/2a 148 00 Praha 4-

Kde máte naopak rezervy? Moc se nedaří komunikace se státními orgány včetně ministerstev. To souvisí s celkovým pohledem na odvětví. Ve spolupráci s legislativním odborem HK ČR věříme, že se nám podaří prosazovat zájmy oboru i v české legislativě. Paradoxně máme větší možnost ovlivnit evropské právo než české, a to proto, že evropské parlamentní skupiny zjistily, že pokud si nechají poradit od odborníků, má legislativa smysl. Co nového připravujete? Vzdělávací programy z fondů ESF zaměřené k získání dílčích kvalifikací. Novým projektem je i pomoc při získávání a udržování ISO, a to jak 9001, tak EM – 14001, ale i OHSAS – 18001. Chceme vypracovat jednotnou metodiku a pomoci tak tomu, aby ISO nebyl jen drahý papír pro výběrová řízení. Spolupracujete se zahraničími kolegy? Od roku 2002 jsme členem Evropské asociace úklidového průmyslu (EFCI), kde jsme v řadě výborů. Od roku 2003 jsem viceprezidentkou Rady ředi-

-Kunratice, tel./fax: 267 910 490 e-mail: [email protected] www.cac-clean.cz

telů EFCI. Podílím se nejen na řízení evropského úklidového průmyslu, ale i na připomínkování legislativy EU a prosazování zájmů ČR. Zároveň jsme se aktivně zapojili do Evropského sociálního dialogu a jako předsedkyně jsem i odborná poradkyně Evropské komise pro otázky sociálního dialogu. Jedna z velmi důležitých činností, kterou pro EFCI děláme, je sběr statistických dat.

Jmenujte výhody členství v asociaci. Členům nabízíme aktuální informace o legislativních změnách týkajících se oboru. Informujeme je o nových technologiích, materiálech a systémech. Zprostředkováváme jim certifikaci firem, vzdělávání, setkávání se s konkurencí a diskusi o „bolestech“ oboru. « [ŠTEFAN WEBER, TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

www.komora.cz [47]

47k_1cechy.indd 47

15.2.2010 14:14:57

Moje podnikání [dotace]

Komora vyhrála tendr, firmy získají až 120 tisíc Hospodářská komora České republiky uspěla ve výběrovém řízení agentury CzechTrade a stala se realizátorem projektu Zajištění společné účasti na specializovaných zahraničních výstavách a veletrzích v období 2010 – 2012.

C

ílem projektu je posílení konkurenceschopnosti českých průmyslových firem na zahraničních trzích. Především je zaměřen na oborovou prezentaci prostřednictvím společné účasti profesních organizací a individuálních podniků, zejména malých a středních, na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí. České firmy a oborové asociace mohou získat dotaci ve výši až 120 tisíc korun na přímé náklady spojené s veletržní expozicí. Hospodářská komora navíc vystavovatelům zajistí marketingovou a komunikační podporu v místě konání veletrhu a komplexně vyřídí potřebnou administrativu spojenou s účastí na výstavní akci a s žádostí o dotaci. Díky své celorepublikové působnosti bude HK ČR poskytovat zájemcům také poradenství a konzultace při přípravě, realizaci a vyhodnocování efektivity účasti na veletrhu.

Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR „Hospodářská komora je hrdá, že veletržní tendr vyhrála. Váží si toho, že může pomoci firmám navázat obchodní kontakty a proniknout na nová exportní teritoria.“

Hospodářská komora při realizaci specializovaných veletrhů úzce spolupracuje s agenturou CzechTrade a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V rámci projektu bude realizována organizovaná účast více než 1 400 firem na stovce zahraničních veletrhů během tří let. Projekt je financován z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Počet účastí jednoho subjektu na veletrzích v rámci projektu není omezen. Nesmí být ale překročen limit veřejné podpory v rámci takzvaného režimu „de minimis“, který činí maximálně 200 tisíc eur během tří let. Specializované veletrhy v rámci tohoto projektu jsou vybírány s přihlédnutím na veletrhy s oficiální účastí České republiky.

Kdo může žádat o podporu

» malé nebo střední podniky (MSP), velké podniky a podnikající profesní organizace

» MSP – za drobného, malého a středního podnikatele se považuje ten, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur, více na www.czechinvest.org/ definice-msp

» podnikající profesní organizace: profesní a zaměstnavatelské svazy založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, § 9 a); Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR; svazy výrobních družstev: Svaz českých a moravských výrobních družstev a Svaz českých a moravských spotřebních družstev

» firma může mít sídlo v Praze, ale za podmínky, že její činnost je prokazatelně spojena s výrobou a službami realizovanými mimo region hlavního města, zápis provozovny nebo výrobny v obchodním nebo jiném rejstříku

Informace o projektu specializovaných veletrhů » je financován z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), z programu podpory Marketing

» maximální podpora na jednu akci

může dosáhnout 120 tisíc Kč bez DPH

» podpořeny mohou být společné

expozice nebo individuální expozice, ale jen za předpokladu, že v rámci společné expozice jsou na akci nejméně tři účastníci

» podpora se vztahuje na tyto

náklady: pronájem výstavní plochy; registrační poplatek a zápis do výstavního katalogu; základní vybavení stánku (nábytek, podlaha a její krytina, zastřešení, osvětlení, vzduchotechnika, prvky požární prevence; technický návrh, pronájem, instalace a demontáž expozice; technické zabezpečení (elektrická energie, voda, úklid); grafický návrh expozice

» firma musí dodržet v místě konání

veletrhu následující podmínky: musí umožnit označení stánku povinnými logy a nápisy podle pravidel publicity OPPI; na akci musí být přítomen zástupce firmy, společnost by měla komunikovat s pracovníky HK ČR

pro účastníky akce; čestné prohlášení účastníka veletrhu; čestné prohlášení o čerpání veřejné podpory; potvrzení od finančního úřadu, že účastník nemá daňové nedoplatky; potvrzení od ČSSZ, že účastník nemá nedoplatky na pojistném a sociálním zabezpečení; objednávky – plocha, expozice, technické zabezpečení; faktury – plocha, expozice, technické zabezpečení, grafika, registrační poplatek, zápis do katalogu; grafický návrh a umístění expozice; doklad o úhradě faktur, bankovní výpisy

Více informací poskytne zájemcům HK ČR na telefonním čísle 266 721 300, mailové adrese [email protected] nebo na webových stránkách HK ČR www.komora.cz/veletrhy.

Administrativní úkony

» firma musí zaslat následující dokumenty: přihlášku na společnou českou účast; dotazník

[ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR]

[48] www.komora.cz

48k_tendr.indd 48

16.2.2010 15:26:41

Moje podnikání [konference]

Česká makroekonomika je z nejhoršího venku Špičky domácího maloobchodního trhu, vysoce reprezentativní mezinárodní panel 24 zahraničních hostů, téměř stovka řečníků a celkem přes 850 účastníků, což je nejvyšší zájem za 16letou historii summitu – právě takový byl letošní Retail Summit 2010.

Ú

častníci konference diskutovali dva dny v pražském Top Hotelu Praha o tom, jak překonat stávající krizi, která již plně dolehla na obchodní trh v Česku a bude jej nepochybně ovlivňovat i následující rok. Mezi diskutujícími převážil názor, že česká makroekonomika je už z nejhoršího venku. Tento závěr potvrzují i výsledky výzkumu GfK Czech, který představitelé společnosti zveřejnili v průběhu summitu. Mezi dotazovanými manažery již jasně převládá názor, že krize potrvá dva až tři roky. Ještě vloni v červnu se stejná skupina respondentů domnívala, že krize bude spíše krátká. Klíčovým řečníkem summitu byl prof. Goetz Werner, zakladatel společnosti dm drogeriemarkt, který jasně naznačil, že obchodní firmy očekávají v nadcházejícím období velmi těžké úkoly. Ty bude podle něj možné splnit, jen pokud v rámci firmy vznikne prostředí, které umožňuje a podporuje ztotožnění pracovníků s jejich úkoly. Prof. Werner vychází z přesvědčení, že každý člověk má vnitřní touhu po samostatném jednání. Úspěšné obchodní firmy toho mohou využít a stát se podnikavějšími tím, že každý pracovník myslí a jedná podnikatelsky. O co podnikavější je každý zaměstnanec, o to vyšší je produktivita a efektivita celé firmy. Účastníky konference byli zejména zástupci obchodu (30 %) a výroby spotřebního zboží (28 %). Další delegáti byli z řad dodavatelů informačních a komunikačních technologií, orgánů státní správy, médií, bank, škol a expertních institucí. Podle rektora VŠE prof. Richarda Hindlse a prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR Zdeňka Juračky dospěl summit ke čtyřem hlavním závěrům (viz rámeček).

Foto: Blue Events

Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček připomněl, že současná globální finanční krize je nejkratší v historii a v jejím průběhu dochází poměrně rychle k návratu ekonomiky do normálu. „Současná krize, co se týká měření akciových trhů, je nejkratší v historii. Zotavování ekonomiky bylo dříve mnohem pomalejší, než dosáhla poslední krize,“ prohlásil Tomáš Sedláček. Ten současnou hospodářskou recesi srovnává s krizemi z 20. let, s ropnou krizí ze 70. let

a s internetovou krizí, takzvaným velkým splasknutím internetové bubliny. Sedláček při hodnocení vychází z vývoje amerického akciového indexu S&P, který ekonomové sledují už téměř 140 let, přesněji od roku 1870. Výhled na rok 2010 je podle odborníků ovšem již méně optimistický. Makroekonomika EU, včetně té české, sice bude znovu růst, ale maloobchodní trh teprve teď naplno zasáhne růst nezaměstnanosti, zvyšující se daně a rostoucí ceny vstupů. Růst cen ropných produktů a kakaa jsou počátkem, v důsledku oživení ekonomik Dálného východu a Latinské Ameriky však může dojít k explozi cen i u dalších komodit. To by mělo velmi nepříjemný dopad na evropský maloobchod, samozřejmě včetně českého. Rozsáhlé analýzy Europanelu totiž potvrzují, že růst cen potravin v důsledku prudkého zdražení komodit měl v letech 2007 – 2008 daleko dramatičtější dopad na poptávku domácností než „obecná krize“ v loňském roce. Jak zdůraznili v této souvislosti prezident SOCR ČR Zdeněk Juračka a prezident EUROCOMMERCE Rainhardt Freiherr von Leoprechting, obchodníci budou hrát důležitou roli v ozdravném procesu evropské ekonomiky. Potřebují však při tom podporu vlád, které nesmějí dopustit omezení konkurenceschopnosti a soutěže napříč celým dodavatelským řetězcem.

VÝSLEDKY TOP RETAILER 09/10 » TOP RETAILER – řetězec nejlépe hodnocený zákazníky: Globus

» Nejlepší zákaznické hodnocení nepotravinářského zboží: Hornbach Baumarkt

» Nejnavštěvovanější obchodní řetězec: Kaufland

» Nejvyšší nárůst počtu věrných zákazníků: Tesco Stores

V rámci summitu získali zástupci obchodních řetězců i čtyři ocenění. Hlavním základem pro udělování cen jsou výsledky výzkumu SHOPPING MONITOR, největšího reprezentativního šetření nákupních zvyklostí v Česku. Průzkum společnosti INCOMA GfK od 90. let každoročně mapuje nákupní preference a motivace českých domácností, jejich vztah k obchodním řetězcům. Více o summitu na www.retail21.cz «

ZÁVĚRY ZE SUMMITU 1] Obchod, pokud jde o objem prodejů, neutrpěl v roce 2009 krizí tolik jako výroba. Masivní podpora prodeje v závěru roku povzbudila spotřebitelskou poptávku, avšak na úkor výnosů. To, čím prošly výrobní podniky, zřejmě obchodní firmy teprve čeká. 2] Snižování deficitu státního rozpočtu je absolutní nezbytností. Vláda a politické strany by při tom měly brát v úvahu dopady na kupní sílu spotřebitele, která byla v minulosti tahounem české ekonomiky, a neměly by tak rezignovat na prorůstové faktory. 3] Ačkoliv stabilita českého bankovního systému je daleko vyšší než na počátku krize, dostupnost úvěrů a dalších finančních produktů je podstatně horší. To je kritické zejména pro menší a střední firmy. Vláda by proto měla trvat na zcela transparentním jednání bank. 4] Vláda i parlament by měly zlepšovat, nikoli zvyšovat stávající míru regulace obchodního trhu. Nedávná anabáze související s projednáváním zákona o významné tržní síle ukázala, že významná část politické scény nemá realistickou představu o fungování globální tržní ekonomiky a nechápe roli obchodu při jejím rozvoji. Je nezbytné, aby všechny zainteresované instituce postupovaly na základě faktů a hodnověrných analýz a vyvarovaly se populistických přístupů a vlivu lobbistických skupin.

[TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

www.komora.cz [49]

49k_summit.indd 49

15.2.2010 14:19:10

Eurochambres: Zlepšete podnikatelské prostředí Evropská asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres poslala doporučení španělskému předsednictví EU. Z něj vyplývají priority podnikatelů v Evropské unii v nadcházejícím období. Mimo jiné požaduje, aby Španělsko usilovalo o souhlas se schválením návrhu na statut evropské soukromé společnosti, který by zpřístupnil malým a středním podnikatelům výhody při podnikání přes hranice v rámci EU. Dále chce, aby rozpočet EU byl více zaměřen na priority týkající se evropské konkurenceschopnosti. Upozorňuje rovněž, že dopad Aktu pro drobné podnikání (Small Business Act) v prvním roce jeho existence je zanedbatelný, což je varující zejména ve světle současné krize. Asociace také vyzvala Španělsko, aby revize Akčního plánu energetické účinnosti podpořilo a zainteresovalo byznys, aniž by zvyšovalo administrativní zátěž a byrokracii.

Čína hvězdou v Davosu Každým rokem některá země na švýcarském Světovém ekonomickém fóru ovládne největší zájem shromážděných bankéřů a politiků. V minulých letech byl zájem o Brazílii nebo Indii. Letos se stala takovým oblíbencem Čína. Není to překvapivé. Čína je největším věřitelem Spojených států. Nahradila Německo v pozici největšího světového exportéra. Její ekonomika i v těžkých časech doznívající světové krize roste prudkým tempem. I v posledním čtvrtletí rostla o závratných 10,7 %.

Seznam zahraničních misí na webu HK ČR

Podnikatelé za globální liberalizaci

Přibližně dvě desítky podnikatelských misí a kontaktních akcí letos HK ČR přímo zorganizuje nebo se na nich bude podílet. Akce jsou určeny veškerým podnikatelským subjektům, které chtějí navázat obchodní kontakty v zahraničí, rozšířit stávající aktivity, nebo naopak chtějí proniknout na český trh a hledají českého partnera. Aktuální seznam akci najdete na hlavním webu HK ČR www.komora.cz pod lištou Podpora exportu a zahraniční vztahy.

Zástupci podnikatelského světa vyzvali na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vlády, aby splnily slib dovést letos do konce zamrzlá jednání o liberalizaci globálního obchodu. Obchodní činitelé a vyjednavači však pochybují, že existuje dostatečná politická vůle překonat zásadní neshody mezi vyspělými zeměmi v čele s USA a klíčovými zeměmi rozvojového světa.

Medveděv: Musíme podpořit zahraniční investice

Americký prezident Barack Obama ve svém prvním projevu o stavu Unie mimo jiné slíbil podporu malým bankám, pokud se soustředí na programy na podporu středního podnikání. Malé firmy by měly dostat daňové úvěry a příjmy z investic by měly být lukrativnější díky nižším daním. Měly by pokračovat investice do infrastruktury.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval ruskou vládu, aby přišla s plánem na podporu zahraničních investic. Loni se propadly o 41 %,

Obama podporuje střední firmy

Kellner mezi superpodnikateli Foto: Claudiad/istockphoto.com

Do skupiny takových osobností, jako je Ratan Tata z indické Tata Group, Alexej Miller z největší ruské ropné společnosti Gazprom nebo Graham Mackay z jihoafrické pivovarnické firmy SAB Miller, vlastníka Plzeňského Prazdroje, zařadil britský deník Financial Times také majitele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. List

ho jmenoval mezi padesáti nejvýznamnějšími podnikateli z rozvíjejících se zemí, kteří výrazně přispívají k silnému ekonomickému růstu svých regionů. V seznamu převažují podnikatelé z Asie, celá polovina jich je z Číny, Indie a Indonésie. Mezi padesáti jmény jsou jen tři ženy.

EU: Elektřina nejdražší v Kodani, Praha je pátá Vyplývá to ze studie rakouské organizace E-Control, která pravidelně monitoruje ceny energií v Evropské unii. Obyvatelé Kodaně za jednu kilowatthodinu elektřiny zaplatí v průměru 28 eurocentů,

Foto: tifonimages/istockphoto.com

krátce

což Medveděv označil za žalostný stav. Za dvě hlavní překážky pro podnikání označují investoři v Rusku korupci a neproniknutelnou byrokracii. Medveděv se ale těmto ožehavým tématům vyhnul. Navrhl například zavést nižší daně vysoce kvalifikované pracovní síle ze zahraničí, vracení daní pro výstavbu a vývoz, zjednodušit celní odbavení strojírenským a technologickým firmám. Rusko je největší světový exportér energií a jeho ekonomika je závislá na cenách komodit. Země potřebuje investice, aby byla schopna tlumit šokové výkyvy v nabídce a poptávce na světovém trhu.

Foto: ARTPUPPY/istockphoto.com

[z komory a ze zahraničí]

tedy zhruba 7,3 Kč. Je to způsobeno největším zdaněním energií v EU, které tvoří až 55 % celkové ceny. Pražané za jednu kilowatthodinu zaplatí v průměru 18,7 eurocentu, tedy zhruba 4,85 Kč. To českou metropoli řadí na pomyslné páté místo žebříčku nejvyšších cen v EU. Nejlevnější elektřinu mají naopak Atéňané, průměrná cena kilowatthodiny elektřiny včetně všech daní a dalších položek tam je 11,4 eurocent, tedy necelé 3 koruny.

Eurozóna si půjčila rekordních 110 mld. eur Země eurozóny si od začátku letošního roku na finančních trzích půjčily už rekordních 110 miliard eur, což je zhruba 2,87 bilionu korun. S dalším zadlužováním se zvyšují i sazby úvěrů, což je zvlášť nebezpečné pro finančně nejslabší členy. Podle analytiků jsou totiž nuceni platit

[50] www.komora.cz

50-51k_kratceZ.indd 50

16.2.2010 14:36:47

[z komory a ze zahraničí]

za rostoucí deficity i vyšší cenu. Vysoké zadlužování už s obavami nesledují pouze analytici, ale také investoři, tedy lidé, od kterých si vlády půjčují. Někteří z investorů už dokonce dali najevo, že pokud si další peníze budou chtít půjčit země, jako je Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko nebo Itálie, bude to už za vyšší úrok než dosud. Největší pro-

1990. Oznámil to Svaz mezinárodních výrobců automobilů (VDIK). Může za to především ukončení šrotovacích prémií. Odborníci očekávají na největším automobilovém trhu v Evropě výrazný pokles poptávky také v celém letošním roce. Německo zavedlo šrotovné počátkem loňského roku a vyčlenilo na něj dohromady pět miliard eur, což je zhruba 130 miliard korun.

Foto: mipan/istockphoto.com

Zisk gigantu Caterpillar se propadl o 75 procent

blémy z celé eurozóny má Řecko, které přiznalo, že po řadu let falšovalo statistiky. Nakonec se ukázalo, že rozpočtový deficit Řecka přesahuje 12 % hrubého domácího produktu.

Česko získalo z Evropské unie téměř 100 mld. korun

Zisk americké strojírenské společnosti Caterpillar se v loňském roce kvůli slabé poptávce propadl o 75 % na 895 milionů dolarů, což je zhruba 16,7 miliardy korun. Firma je největším výrobcem stavebních a těžebních zařízení na světě. Tržby společnosti se loni snížily o 37 % na 32,4 miliardy dolarů, což představuje jejich nejprudší celoroční pokles od čtyřicátých let. Počet stálých zaměstnanců společnosti se loni snížil o zhruba 19 000 na necelých 94 000 osob. Firma nicméně oznámila, že kvůli zvýšené poptávce povolala více než 500 zaměstnanců zpátky.

Lucembursko má nejvyšší minimální mzdu

Foto: mevans/istockphoto.com

Od začátku letošního roku ve Spojených státech skončilo celkem 16 bank. Federální společnost pro pojištění vkladů (FDIC) už dříve uvedla, že počet krachů by měl kulminovat právě letos. Loni v USA zkrachovalo 140 bank, o rok dříve 25 a v roce 2007 tři. FDIC předpokládá, že v letech 2009 až 2013 bude muset v souvislosti s krachy bank vyplatit zhruba 100 miliard dolarů.

zprávy jednou větou odhad letošního růstu ekonomiky z 3,1 na 3,9 %.

» Celosvětová nezaměstnanost se koncem roku vyšplhala na 212 milionů lidí.

» Počet příjezdů zahraničních

turistů po světě loni klesl o 4 % na 880 milionů.

» Meziroční inflace v eurozóně činila v lednu 1 %.

» Americká ekonomika v posledním kvartálu loňského roku prudce posílila o 5,7 %.

Foto: vacrlo/istockphoto.com

Prodej automobilů v lednu meziročně klesl o čtyři procenta na zhruba 181 500 vozů. Dostal se tak na nejnižší úroveň od sjednocení země v roce

V USA zkrachovalo 16 bank

» Mezinárodní měnový fond zvedl

Jenom loni Česká republika obdržela z unijního rozpočtu 78,1 mld. Kč a odvedla do něj 35,8 mld. Kč. Česko tak jenom letos získalo z Unie přes 42 mld. Kč. Od vstupu země do EU jde o nejlepší výsledek. Za výrazným nárůstem stojí zejména rostoucí čerpání ČR z rozpočtu EU, zatímco odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem. Celkově od vstupu do EU zaplatila ČR do rozpočtu EU 182,5 mld. Kč a získala 280 mld. Kč. Podle Ministerstva financí tak Česko získalo díky členství v Unii celkem 97,5 mld. korun.

Německo: Prodalo se nejméně aut od sjednocení země

100 eur měsíčně. Jde o Moldavsko 43 €, Ukrajinu 54 €, Černou Horu 55 € a Bělorusko 56 €.

Každý zaměstnanec v Lucembursku totiž obdrží minimálně 1 641 € měsíčně. Velmi vysoká je minimální mzda i v Irsku (1 499 €), v Nizozemsku (1 398 €), ve Francii (1 343 €) a ve Velké Británii (1 141 €). V ostatních evropských zemích si lidé mohou vydělat minimálně následující sumy: Španělsko 624 €, Chorvatsko 386 €, Polsko 317 €, Česko 309 € (8 000 Kč), Slovensko 295 €, Maďarsko 274 € a Rusko 102 €. Pouze ve čtyřech zemích v Evropě je minimální mzda nižší než

» Nezaměstnanost v USA činila v prosinci 10 %.

» Ruské hospodářství spadlo loni o 7,9 %, což je nejhlubší propad za 15 let.

» Německo v roce 2009 zaznamenalo 5% hospodářský pokles.

» Polská ekonomika loni posílila o 1,7 %. [ŠTEFAN WEBER, vedoucí Oddělení komunikace a PR Hospodářské komory ČR, TOMÁŠ OUŘEDNÍK, s využitím ČTK]

www.komora.cz [51]

50-51k_kratceZ.indd 51

17.2.2010 11:29:53

Rubrika [podrubrika]

[Katedrála Alexandra Něvského v Sofii

Bulharsko

Foto: VILevi/istockphoto.com

země otevřená českým firmám

Bulharsko patří ke stálým obchodním partnerům domácích společností a dodnes platí, že Bulhaři neformálně preferují české zástupce firem jako tradičního jazykově blízkého partnera. Češi jsou jednoduše v Bulharsku stále považováni za bratrský národ, který zde má dobré renomé. Při jednáních proto dávají bulharští partneři najevo svůj obecně pozitivní vztah k České republice a k jejím občanům. Nesetkáváme se zde proto s nepříjemným jednáním.

V

e vlastním zájmu je ale vhodné se vyvarovat zbytečného ostentativního vytahování a předvádění, projevů nadřazenosti a vychloubání. Přílišné zdůrazňování vlastních silných stránek, například kvalita společnosti, velikost společnosti, finanční situace firmy, dosažené úspěchy ve vývozu, kvalita vlastních výrobků a jejich srovnávání s místními bulharskými podmínkami jsou krajně nevhodné. Takovéto chování se jich může velmi dotknout, proto s Bulhary vždy jednáme jako rovný s rovným. Mají zájem o navázání dlouhodobých obchodních vztahů, není zde tendence měnit obchodní partnery, obchodují s lidmi, kterým důvěřují a které znají.

od středoevropských. Převažuje u nich srdečnost, přátelství a pozitivní přístup k jednání s českými partnery. Podobně jako ostatní balkánské národy jsou však i velmi impulzivní a emocionální. Jsou pracovití, zdánlivě klidní, ale zčásti choleričtí a svéhlaví. Oproti Čechům jsou vřelé, otevřené povahy, ale i více hluční, méně disciplinovaní, mají větší potřebu kontaktu s lidmi – s přáteli, s obchodními partnery, kolegy a příbuznými. Sociální kontakty navazují spontánně a jednodušeji. Bulhaři nás vnímají v určitém slova smyslu jako pravý opak – mají Čechy za lidi racionální, přemýšlivé, avšak nespontánní a neupřímné.

Bulhaři jsou veselí, přívětiví, komunikativní, srdeční a pohostinní

Bulhaři hovoří bulharským jazykem, píší cyrilicí, tedy azbukou, důležité nápisy jsou často i v latince. Většina obchodních jednání českých partnerů s bulharskými obchodníky probíhá v bulharštině, češtině nebo ruštině. Všichni bulharští obchodníci ovládají perfektně ruštinu, zejména ti starší. Mlad-

Při kontaktu s bulharskou stranou je však na místě obezřetnost, je třeba počítat s odlišnou mentalitou i pracovními návyky Bulharů, odlišnými

ší generace může dát přednost angličtině. Pokud bude jednání probíhat v Bulharsku, doporučujeme zajistit včas dobrého česko-bulharského tlumočníka. Vzhledem k dřívějšímu propojení obou zemí v rámci RVHP se v Bulharsku můžeme setkat s obchodníky, kteří ovládají češtinu a jsou schopni jednat v češtině. Také mnoho českých studentů studovalo v Bulharsku a je schopno překládat nebo vést jednání v bulharštině. Možnost jednání v bulharštině působí obvykle velmi příznivě na průběh i výsledky jednání, pomáhá překonat počáteční nedůvěřivost a zdrženlivost, usnadňuje komunikaci a jednání se stává méně formálním. Pokud je jednacím jazykem bulharština, bývá styl mluvy květnatější, často se používají zdvořilostní fráze, zdůrazňuje se význam spolupráce pro obě strany a zájem o vytvoření dlouhodobých obchodních vztahů. Je tedy vhodné naučit se alespoň několik slov a vět bulharsky. Říká

[52] www.komora.cz

52-55k_jinykraj.indd 52

15.2.2010 14:36:35

Můj svět [jiná země, jiný mrav]

se, že pokud Bulhaři zjistí, že bulharštině rozumíte, jejich chování je hned srdečnější.

Obchodní jednání s partnery jsou vždy vícekolová Při jednáních kladou Bulhaři důraz na první takzvanou orientační fázi jednání. Považují za nezdvořilé přejít rovnou k věci. Proto začínají jednání poměrně rozsáhlou konverzací o vývoji vzájemných vztahů a tradicích mezi oběma zeměmi, zkušenostech s českými firmami a s českým zbožím, vzpomínkami na RVHP, zmíní svůj případný pobyt v partnerově zemi a neopomenou uvést příjemné vzpomínky na ni, často se vyptávají, kde jste se ubytoval. Bulhaři rádi mluví, a pokud hovoří, je vše v pořádku. Pokud však mlčí, nereagují nebo se zapojí do konverzace pouze stručnými větami, je problém. Jde zpravidla o znamení, že bulharská strana není s průběhem jednání spokojena, nevyhovují jí podmínky obchodu nebo ztratila úplně zájem. Od české strany se také očekává, že se aktivně zapojí do rozhovoru, že se bude zajímat, dotazovat a komentovat jednotlivá témata. Národní mentalita odpovídá jihovýchodnímu regionu Evropy, proto v průběhu jednání můžeme narazit na ležérní postoje a všeobecné improvizování. Mnoho lidí však musí pro obživu dost tvrdě pracovat. Kupní síla obyvatel je nižší než v Česku a každý výdělek je vítaný. Svou zemi milují a lze říci, že jsou poměrně hrdým národem. Daleko rychleji se urazí. Přestože i v Bulharsku se dnes běžně používají moderní informační technologie a elektronická komunikace, dávají Bulhaři vždy přednost osobnímu jednání. Obchodní jednání bývají vedena v tradičním duchu, hlavní důraz je kladen na verbální komunikaci. I když Bulhaři rádi cestují, dávají zpočátku přednost vedení jednání na domácí půdě. Do zahraničí cestují teprve v momentě, kdy je dohoda prakticky uzavřená nebo její podepsání je reálné a jsou-li si jisti, že náklady na cestu se vrátí, nebo když mají o nabízený obchod skutečně velký zájem. Na jednání přicházejí s naprosto jasnou představou o smyslu a cíli obchodu. Jsou většinou zdatnými vyjednávači, prosazují své zájmy a své pozice. K prosazování svých cílů však většinou nepoužívají žádných nekalých taktik nebo praktik, jejich chování je kooperativní se smyslem pro kompromis, míra asertivity je poměrně vysoká, ale mohou být i velmi tvrdohlaví. Zejména na prvním setkání vystupují příjemně a velmi slušně. Během prvního jednání se jen

zřídka dopracujeme k finálnímu rozhodnutí. Většinou je k definitivnímu rozhodnutí zapotřebí více setkání, více jednání a bližší poznání partnerů. Navíc stanoviska a názory se u bulharské strany v průběhu jednání mohou často měnit a nepovažuje se to za žádnou známku slabosti nebo nekalých praktik. Jsou zvyklí mít svoji pravdu. Pokud si uvědomí, že pravdu nemají, navenek to nepřiznají, změní stanovisko, a rozhodně se neomluví. V Bulharsku musíte také počítat s některými negativy, ke kterým dodnes patří: velká byrokracie, poměrně nízká pracovní morálka, nízká kupní síla obyvatel a platební riziko.

Pozdní příchod na schůzku je normální K jednání musíte přistupovat stylem „vítězství – vítězství“. V jeho průběhu je vhodné připomínat společné zájmy a cíle, předkládat nabídky k dlouhodobé spolupráci, ukazovat ochotu při řešení výrobních i obchodních problémů bulharského partnera, předkládat nabídky k širší spolupráci, nabízet různé podpory prodeje nebo pomoc při zavádění výrobku na trh. Jednání stylem „vítězství – prohra“ nelze doporučit. Snaha o jednoznačnou převahu a poražení partnera za každou cenu, to znamená snaha o získání výhod, lepšího postavení, výrazného zisku nebo podepsání smlouvy jednoznačně výhodnější pro naši stranu, může být překážkou ve vývoji vzájemných vztahů. Možná dosáhnete podepsání a zrealizování jednoho nahodilého obchodu, který však určitě bude posledním. Bulhaři musí mít pocit, že smlouva je výhodná pro obě strany, a oba partneři proto mají zájem spolu dlouhodobě spolupracovat. Obě strany tedy musí být s výsledkem jednání spokojeny, není vítězů ani poražených. Pokud je bulharský partner skutečně zainteresován na realizaci obchodu, sám vyvíjí aktivitu, kontaktuje českou stranu a snaží se plnit vše dohodnuté. Často se však stává, že slíbené náměty, vzorky, certifikáty nabídky, návrh smlouvy, dohodnutá řešení a jiné slíbené podklady vůbec nezašle, i když se zavázal k jejich okamžitému vyřízení a zaslání. Ve většině případů to znamená, že partner nemá zájem na další spolupráci, nabízené podmínky nejsou pro něj přijatelné, nevyhovuje cena a pouze ze zdvořilosti tento nezájem nevyjádřil přímo v průběhu jednání. Obchodní jednání probíhají ve firmách buď dopoledne po 9. hodině, nebo odpoledne kolem 16. hodiny. Bulhaři nejsou příliš dochvilní a ani dochvilnost nevyžadují. Na jednání se běžně chodí s deseti- až třicetiminutovým zpožděním. Nikdy se schůzka nestanovuje na přesnou hodinu, ale například „kolem páté“. Při seznamování se představují

Důležitá hospodářská fakta o Bulharsku » člen EU od 1. 1. 2007, OSN, WTO,

OBSE, Rada Evropy (CE), CEFTA, NATO (2004) » měna: bulharský lev (název od roku 1881), zkratka BGN, jedna setina leva se nazývá stotinka » HDP na obyvatele v PPS (EU27 = 100) 39,5 (předpověď na rok 2010) » nezaměstnanost 7,20 % (září 2009) » patří k nejchudším státům EU, před svým vstupem zažilo řadu reforem v hospodářské i legislativní sféře, zatím není součástí eurozóny ani schengenského prostoru, připravuje se na plné členství v Schengenu, předběžný termín stanoven na březen 2011 » kritika padá na Bulharsko především kvůli rozsáhlé korupci, organizovanému zločinu a přístupu k menšinám Zdroj: www.euroskop.cz

všichni členové delegace nebo vyjednávacího týmu včetně jejich titulů a funkcí. Samozřejmostí je výměna vizitek. Údaje na navštívenkách i jejich úprava odpovídají českým zvyklostem. Na vizitkách se podobně jako v například Rusku objevuje křestní jméno, jméno po otci a příjmení. Při styku se zahraničními partnery se však používá oslovování příjmením. Při představování se podávají ruce. Bulhaři patří ke kontaktnější kultuře, mezi již známými partnery je stisk ruky doprovázen poplácáváním po rameni nebo přátelským objetím ramen. Ruce si podávají i s ženami, které se účastní jednání. U přátel i mezi příbuznými pak k pozdravu neodlučně patří i naznačené políbení na tváře z obou stran a obejmutí. Takový pozdrav je běžný i mezi muži – bratry, příbuznými, přáteli. Mezi ženami, při pozdravu s dětmi nebo mezi mužem a ženou – již známými nebo přáteli – je podobný pozdrav s naznačeným polibkem na obě tváře samozřejmostí. Ženu však nelze při pozdravu políbit pouze jednou – tj. na jednu tvář. Bulharskou dívku smí na jednu tvář políbit pouze její muž nebo přítel. K ženám se Bulhaři chovají nesmírně galantně. Tuto svoji vlastnost projevují například i políbením ruky při zdravení, pozornou konverzací v průběhu jednání nebo společenských akcí nebo například i při nastupování do dopravních prostředků. Obecně lze říci, že udržují menší vzdálenost mezi osobami,

www.komora.cz [53]


15.2.2010 14:36:53


[

Foto: ccobo/istockphoto.com

Nádherná malba na kopuli Rilského kláštera, který je s 8 800 m² největším klášterem pravoslavné církve v zemi.

[

Varna, největší bulharský přístav, se rozkládá na březích Černého moře.

Foto: onfilm/istockphoto.com

u žen i dívek je přirozené, že se drží při chůzi za ruku. Při oslovování se používá výraz gospodin, což je klasické oslovení pan, nebo gospoža, tedy paní. Akademické tituly se při oslovování nepoužívají s výjimkou lékařů a akademických funkcionářů. Zejména při jednáních v bulharštině nebo ruštině mezi již známými partnery bulharští obchodníci plynně přecházejí z vykání na tykání a naopak. Mezi sebou si kolegové na pracovišti nebo členové jednacího týmu vždy tykají. Tykání je v Bulharsku daleko více rozšířené než u nás. Tykají si sousedé, kolegové, spolupracovníci, nadřízení a podřízení. Lidé se často druží, pořádají oslavy, setkání, a to nejen se členy rodiny. Sousedé v domě se například běžně navštěvují, spolu oslavují narozeniny, dívají se na televizi, navzájem si pomáhají a znají své problémy. Žijí daleko hlučněji a veseleji. Vznikne-li konflikt, je to v první řadě dobře slyšet. Vše si vyříkají od plic, a to často i na pracovišti. Pokrytectví není populární, správně se chová ten, kdo otevřeně druhému řekne do očí, proč a co mu vadí.

Bulhaři jsou temperamentnější – někdy reagují prudce a emocionálně. Při mluvení daleko výrazněji gestikulují. Jednou ze zvláštností místních obyvatel, která v obchodním styku způsobuje problémy, je vrtění – kroucení hlavou při souhlasu a přikyvování při nesouhlasu. Odlišný – respektive opačný – je pohyb hlavy vyjadřující souhlas nebo nesouhlas. Při přitakání se hlava pohybuje ze strany na stranu, což je český nesouhlas, a při negativním stanovisku kývají hlavou zepředu dozadu a zpět, tedy pohyb pro náš souhlas. V soukromém a v pracovním životě je bulharská společnost značně hierarchická. V rodinách převažuje patriarchát. Většina žen je však zaměstnaných a dnes i na důležitých funkcích a běžně se s nimi setkáme i při obchodních jednáních. Rodiny dnes žijí v nelehkých podmínkách. Velký důraz ve společnosti je dnes kladen na vzdělání, proto se rodiny snaží poskytnout svým dětem co nejvyšší možné vzdělání. O děti často pečují i po studiích, snaží se jim obstarat dobré uplatnění a pomoci jim v prvních letech samostatného života.

Bulhaarští obchodníci jsou zdatnými vyjednávači, Bulharští tvrdě hájí své zájmy a pozice Nezapomeňte na odlišné kývání hlavy K pozvání zahraničního partnera do rodiny dochází v Bulharsku až po delší známosti. Bulhaři se pak však snaží nabídnout své návštěvě nejen vynikající jídlo a pití, ale i pocit pohody. Host je velmi vážený a rozhodně po něm nikdo nebude chtít, aby si zul přede dveřmi boty. Samozřejmostí je přinést dárek pro hostitele, hostitelku i děti a květiny. Nenoste ale určitě chryzantémy, které jsou považovány za smuteční kvítí.

K tomu využívají příbuzenských, pracovních, obchodních nebo politických známostí. Nejlepším doporučením, které otevírá dveře, je ústní reference důvěryhodné osoby typu: „Toto je můj člověk.“ V podnicích i institucích převládá autoritativní způsob řízení. Nadřízený je autoritou, která rozhoduje, nařizuje a rozděluje pracovní úkoly. Hierarchie hraje důležitou roli i při obchodních jednáních. Podřízení pracovníci připravují materiály pro jednání (stanoviska, kalkulace apod.) a v průběhu

jednání prezentují jednotlivá stanoviska, rozhoduje však vedoucí týmu. Je proto vhodné předem získat informace o hierarchické struktuře v dané firmě a snažit se o navázání kontaktu na co nejvyšší úrovni.

Značkové oblečení je pro místní důležité Bulharská populace především ve městech dbá na svůj vzhled. Na obchodní jednání se muži dostavují v obleku s kravatou. Starší obchodníci nepodléhají módním trendům, chodí oblečeni konzervativně. Mladší jednatelé jsou oblečeni více podle současných módních trendů, vždy však velmi elegantně a kvalitně. Zejména mladší generace si potrpí i na kvalitní elegantní obuv. Rozdíl v kvalitě nošené obuvi mezi starší a mladší generací je ještě markantnější. Ženy si na oblečení nesmírně potrpí a jsou často oblečeny lépe než muži, i když přicházejí na jednání oblečeny decentně, bez módních výstřelků, nejčastěji v kostýmech. Bulharky rády nosí drahé značkové oblečení, a to i ve volném čase, a říká se o nich, že by klidně týden nejedly, jen aby si mohly na sebe koupit něco hezkého, drahého a značkového. Také rády používají parfémy, běžné jsou přiměřené doplňky a ozdoby nebo šperky. Smrkání na veřejnosti je velmi nezdvořilé, lépe řečeno je projevem nevychovanosti. Vytáhnout ve společnosti zmačkaný kapesník a začít nahlas smrkat je pro Bulhary nepřijatelné. Pokud máte rýmu, musíte se omluvit a jednání se nezúčastníte. V nejhorším případě se musíte omluvit a jít se vysmrkat na záchod. Veškeré kontakty nutno obnovovat, pravidelně udržovat a projevovat zájem o místního partnera, a to jak písemně, tak telefonicky nebo osobními setkáními. Bulhaři rádi telefonují, v telefonu se hlásí prosím („molja“) nebo ano („da“). Představí se až později.

[54] www.komora.cz


16.2.2010 14:40:29


Jídlo hraje v životě Bulharů velmi důležitou roli.

Foto: Kondor83/istockphoto.com

Všechny problémy a reklamace se snažte vyřešit dohodou. Zkušenosti ze soudních sporů jsou nepříjemné. Spor se táhne, a i když nemá oporu v bulharských zákonech, je výsledek celého případu nejistý. Bulharské soudy rozhodují zdlouhavě a často s překvapivým výsledkem.

Hodinová stolování a vychutnávání jídla V průběhu obchodních jednání se nabízí pohoštění v podobě kávy, minerální vody nebo jiného nealkoholického nápoje. Často se nabízejí i jednohubky, zákusky či jiné jednodušší pohoštění. Bulhaři jsou velmi pohostinní, mohou se pyšnit nejen výbornou kuchyní, ale i velmi pěkným společenským vystupováním, rádi se baví a rádi i tančí. Pozvání na oběd nebo večeři bývá často součástí programu jednání. Obědy začínají obvykle ve 12 nebo 13 hodin a trvají asi dvě hodiny. Večeře bývají zahajovány kolem 19. – 20. hodiny. Nutno počítat s tím, že večeře mohou skončit i velmi pozdě díky výborné náladě, vytvoření příjemné atmosféry a prohloubení přátelských vztahů. Vydařené večeře často končí tancem a zábavou, které se účastní všichni přítomní v restauraci. Obědy i večeře jsou spíše společenskou záležitostí a k otázkám obchodu se hostitel vrací až v závěru, například u kávy. Vhodnými tématy ke konverzaci je černomořská turistika a návrat českých turistů na bulharské pláže, jiné přírodní krásy Bulharska, a především fotbal. Je možné hovořit a vyptávat se na rodinu, zvyky a tradice. Zajímají je také problémy a obchodní zkušenosti partnera. Nevhodným tématem pro diskusi je například Makedonie, území totiž bylo v minulosti předmětem mnoha sporů a válek. Bulhaři mají také smysl

Pokrmy jsou nejzdravější v Evropě

Bulharsko » oficiální název

Republika Bulharsko (Republika Bălgarija) » státní zřízení parlamentní republika » rozloha 110 910 km² » počet obyvatel 7 576 751 (odhad na rok 2010) » rozkládá se v severovýchodní části Balkánského poloostrova a je mezinárodní křižovatkou spojující západní a střední Evropu s Blízkým a Středním východem » hlavní město Sofia, 1,2 mil. obyvatel » administrativní členění 28 krajů » průměrná délka života u mužů 69,78 roku (2008) » průměrná délka života u ženy 77,03 roku (2008) » složení obyvatel: Bulhaři 86,0 %, Turci 9,4 %, Romové 4,6 %, zbytek Arméni, Židé, Vlaši, Tataři, Řekové, Rusové a další » jazyk: bulharština (oficiální), turečtina (používána i jako úřední jazyk) » náboženství: pravoslavné 82,6 %, muslimské 12,2 %, katolické 0,6 %, jiné křesťanské 0,6 %, jiné 4,0 %, k náboženství se hlásí především obyvatelé venkova, ve městech je religiozita v trvalém poklesu » časové pásmo +2 h (o hodinu víc než v České republice)

Foto: vizual7/istockphoto.com

[

Zdroj: www.euroskop.cz

pro humor, podobný jako Češi, který je možno vhodně uplatnit nejen při společenských akcích, ale i při jednáních. Na rozdíl od nás Bulhaři jedí i pijí skutečně velmi pomalu, konzumaci jídla často přerušují i v průběhu jednotlivých chodů. Během jídla konverzují, baví se a tančí. U jediného nápoje vydrží sedět celý večer, proto nebuďte překvapeni, že personál především malého podniku se o vás nebude často dlouho zajímat a bude poněkud udiven při vaší objednávce již třetího piva. Pokud to není nutné, nepoužívají Bulhaři k jídlu vždy kompletní příbor a jedí pouze vidličkou, kterou drží v pravé ruce a která slouží i jako nůž.

Tradiční lidové restaurace s místní kuchyní se nazývají „mechana“, výborné jsou také restaurace na řecký způsob, takzvané taverny. Často v nich hraje živá hudba a běžně se zde tančí. Bulharská kuchyně nabízí mnoho národních pokrmů s množstvím zeleniny a salátů, mletá masa, grilovaná i vařená masa, pečené ryby a kuřata. Jídla jsou lehká a připravovaná na slunečnicovém oleji. Bulharská kuchyně je považovaná za jednu z nejzdravějších v Evropě. K tradičním pokrmům patří: kebabčeta – na rožni opékané šišky ze sekaného masa, tatador – studená polévka z kyselého mléka, okurek, ořechů a česneku s koprem. Velký podíl zeleniny a konzumace mléka i jogurtů je podle zažitých názorů důvodem dlouhověkosti Bulharů. Tradiční přílohou ke každému jídlu je bílý chléb. Velkou tradici má v Bulharsku vinařství. Nabídka vína je pestrá, a zejména červená vína jsou považovaná za jedna z nejlepších v Evropě. Stále více se však pije i pivo. Většinou je k dispozici jen lahvové, v lepších restauracích i točené, takzvané nalivna bira. Místní pivo je vůči českému slabší, ale chuťově dobré. V nabídce žádné restaurace nechybějí minerální vody a jiné nealkoholické nápoje. Doporučujeme pít pouze balené vody. V Bulharsku je svátečním pokrmem zejména na Vánoce pečivo pogača a večernik – malé bochánky, ve kterých jsou zapečené různé dárky a překvapení. Kdo je při krájení pogači najde, bude mít po celý následující rok štěstí. V průběhu pracovních obědů i večeří se podává alkohol. Jako aperitiv se nejčastěji nabízí místní pálenka, takzvaná rakije. Jako předkrm se obvykle podává čerstvá i sterilovaná zelenina. Polévka se podává výjimečně, spíše však večer. Jako hlavní chod se často nabízí maso připravené na roštu. Na závěr se podávají zákusky, které bývají dosti sladké, a káva. Ke kávě se někdy servíruje sklenka koňaku. Spropitné není započítáno v ceně a jeho výše záleží na rozhodnutí hosta. Kdo zve, také platí. Jsou-li Bulhaři doma, vždy nabídnou placení, cizinci musí dát jasně najevo, že zvou a platí oni. Každé pozvání se oplácí, a to téměř okamžitě. Žena, ani podnikatelka, v restauracích neplatí, zaplatí muž, který ji doprovází. Kvalita hotelů a restaurací se označuje podobně jako v Česku – počtem hvězdiček. Zveme-li partnera v Bulharsku na oběd nebo večeři, doporučujeme prověřit předem kvalitu a čistotu těchto zařízení – zejména toalet, ty totiž mohou být turecké. « [SOŇA GULLOVÁ, autorka působí na VŠE Praha]

www.komora.cz [55]


15.2.2010 14:37:16


Todor

Kraevski » jednatel společnosti Simex » prezident Česko-bulharské obchodní komory

Máte zkušenosti s českým i bulharským podnikatelským prostředím. Liší se nějak? Jak Bulharsko, tak i Česko jsou členy Evropské unie, to znamená, že právní normy jsou velice blízké, skoro se neliší, což velice zjednodušuje orientaci českých firem na bulharském trhu. Přesto nedoporučuji podnikat jakékoliv kroky na bulharském trhu bez podrobného seznámení s odlišnostmi tamních obchodních zákonů. V každé zemi je samozřejmě trochu jiný přístup k obchodování. Hlavně ale Bulhaři kladou větší důraz na osobní vztahy. Co podle vás musí český podnikatel udělat, aby získal v Bulharsku kontrakt? Nedovedu si představit, že by česká firma menší nebo střední velikosti bez dlouhodobého působení na lokálním bulharském trhu mohla získat zajímavý kontrakt. Jak je známo, i v Bulharsku existuje zákon o státních zakázkách a podle mého názoru bez předchozího působení na tomto trhu je málo pravděpodobná úspěšná účast v mezinárodních tendrech. Setkávám se s mnoha lidmi, kteří po týdenním pobytu u moře v Bulharsku přicházejí s „výbornými“ zkušenostmi z bulharského trhu a myslí si, že se s pomocí těchto „zkušeností“ mohou úspěšně přihlásit do mezinárodního výběrového řízení. Pokud chcete uspět na bulharském trhu, musíte mít vhodného, spolehlivého a důvěryhodného místního partnera. To je úplně nejdůležitější. A to vám může zajistit například spolupráce s Česko-bulharskou obchodní komorou. Tady narážím na negativní zkušenosti s českými firmami, které se pokoušejí prorazit na bulharském teritoriu a které se na nás obracejí s žádostí o pomoc a radu až ve chvíli, kdy narazí na velké, nepřekonatelné problémy a nevědí kudy kam. Doporučuji to, co je obvyklé ve vyspělé Evropě a co vyplývá z dlouhodobé zkušenosti. Pokud někdo začíná působit na novém trhu, vstupuje tam ve spolupráci se smíšenou obchodní komorou, která mu radí a hlídá, aby se neopakovaly dřívější chyby jiných firem, a zároveň využívá synergický efekt působení vícero subjektů stejného charakteru.

Jste předsedou Česko-bulharské smíšené obchodní komory. Jak konkrétně můžete pomoci českým podnikatelům? Jeden z konkrétních příkladů, jak můžeme pomoci českým podnikatelům, je společná účast českých firem na mezinárodních veletrzích v Bulharsku pod záštitou Česko-bulharské obchodní komory. Jde totiž o první důležitý krok na bulharský trh. Dalším ze způsobů prosazení českých výrobků v Bulharsku je navázat spolupráci s již zavedenou úspěšnou českou firmou, která v Bulharsku dlouhodobě působí. Musím uznat, že bulharský trh není dostatečně velký, aby se firma uživila pouze s jedním výrobkem nebo komoditou. Proto hodně obchodníků v Bulharsku zastupuje nebo prodává produkty více českých nebo slovenských výrobců ze stejné nebo podobné komoditní skupiny, které si mezi sebou nekonkurují a mají stejnou skupinu konečných uživatelů. «

Česko-bulharská obchodní komora (ČBOK) » Právnický subjekt, založen a registrován na základě zákona

č. 42/1980 Sb. v roce 1999. Hlavním cílem je zprostředkovat rozvoj vzájemných vztahů a obchodu mezi českými a bulharskými podnikatelskými subjekty.

» Snaží se poskytovat co nejkvalitnější a nejčerstvější informace, a proto navázala v Česku i v Bulharsku partnerské vztahy s místními hospodářskými komorami a jinými institucemi, jejichž cílem je podpora národního nebo regionálního hospodářského rozvoje.

» Zajišťuje organizaci různých akcí v rámci česko-bulharské

obchodní komunity: kulaté stoly, debatní obědy a setkání. Za účelem podpory česko-bulharských vztahů a větší informovanosti vydává dvakrát do roka informační brožuru s názvem Komunikujeme. Přispívá k orientaci na bulharském trhu při prezentaci českých firem: veletrhy, výstavy a jiné akce.

» Spolupracuje s Obchodní misí ČR, Ministerstvem průmyslu

a dopravy ČR, Velvyslanectvím Bulharské republiky v ČR a Velvyslanectvím ČR v Bulharsku. Přispívá k realizaci mnoha projektů mezi partnery obou zemí v oblastech: energetika, strojírenství, obchod, zemědělství a turistika.

Česko-bulharská obchodní komora Bezová 1658/1, 147 00 Praha 4 [email protected], tel.: 244 462 482, fax: 244 062 452

SIMEX – člen Hospodářské komory ČR » Společnost poskytuje komplexní obchodní činnost pro domácí

i zahraniční klientelu. Silné zázemí v zemích střední a východní Evropy je podpořené vlastními zastoupeními. Nejsilnější pozici zaujímá v Bulharsku. V současné době realizuje prodej výrobků hlavně v oborech: energetika, elektrické dopravní prostředky a strojírenství.

» Při působení na bulharském trhu v uplynulých letech dodávala společnost stroje a zařízení převážně do státních podniků – NEK EAD (Natsionalna Elektricheska Kompania), Bulharské státní dráhy, Jaderná elektrárna Kozloduj a povrchové doly Marica Iztok. Většina dodávek byla realizována po vyhraných mezinárodních výběrových řízeních.

» Simex je spoluzakladatelem dvou investičních fondů, které

se zapojily do privatizace v bulharském průmyslu. Jejich prostřednictvím mohou zájemci investovat do společností určených k privatizaci v Bulharsku. Firma se úspěšně zúčastnila privatizace slévárny. Kromě vlastních projektů zastupuje v Bulharsku významné české průmyslové podniky. Již více než deset let se pravidelně účastní Mezinárodního technického veletrhu v Plovdivu.

[www.simex.cz] [TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

[56] www.komora.cz

56k_bulhar.indd 56

15.2.2010 15:04:54

Můj svět [mise]

Hospodářská komora ČR:

Indické malé a střední firmy mají zájem o spolupráci s českými podnikateli v oblasti metalurgie, ocelářství, strojírenství, optických vláken a telekomunikací. Prohlásili to zástupci indické delegace při jednání s českými kolegy na Hospodářské komoře ČR.

Indové lákají české podnikatele

D

elegaci indických podnikatelů vedl státní tajemník indické vlády pro malé a střední podniky Dinesh Rai. Ten představil Indii jako zemi obrovských možností, s více než 26 miliony malých a středních podniků. Indii krize světových finančních trhů nepostihla v takové míře, jak očekávali odborníci, nadále zůstává druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa.

Speciální ekonomické zóny v Indii » téměř 100 plně funkčních SEZ

(Special Economic Zones) » veškeré informace o podmínkách a požadavcích na založení SEZ a jejich kompletní seznam na www.sezindia.nic.in

Foto: kastock/istockphoto.com

České podniky by měly svou strategii na indický trh zaměřit na deficitní odvětví ekonomiky a na odvětví, která je možno považovat za klíčová z hlediska dalšího rozvoje země; především jde o dodávky do rozvoje energetiky a infrastruktury. Indická vláda láká do země investory, ale objem přímých zahraničních investic je zatím stále nízký.

Bilance vzájemné obchodní výměny mezi Českem a Indií (v tis. USD) 2004

2005

2006

2007

2008

2009 I-VII

vývoz

192 932

268 242

386 350

551 962

634 839

278 511

dovoz

172 747

245 581

253 881

403 220

510 628

261 668

obrat

373 344

513 996

640 231

955 182

1 145 467

540 179

saldo

20 185

22 661

132 469

148 741

124 211

16 843

Možnosti rozšíření českého vývozu do Indie by měly vycházet z priorit indické vlády: infrastruktura, budování nových silnic a dálnic, energetika, zajištění vody, rozvoj průmyslu, rozvoj turistiky, ekologická doprava, výživa obyvatel (investice do zemědělství, zvýšení výroby hnojiv, potravinářský průmysl), růst životní úrovně, spolupráce v oblasti informačních technologií, civilní letectví a dodávky zdravotnických zařízení. O termínech konání veletrhů a výstav v Indii lze získat informace u organizace India Trade Promotion Organisation (www.indiatradepromotion.org, e-mail: [email protected]) nebo na zastupitelském úřadu České republiky v Dillí. « [LENKA TÝČOVÁ, vedoucí Oddělení podnikatelských misí zahraničního odboru HK ČR ]

www.komora.cz [57]

57k_mise.indd 57

15.2.2010 14:47:29

Můj svět [novinky z EU]

Kontaktní místa pomohou založit pobočky v cizině Máte například stavební firmu a rádi byste si otevřeli filiálku v Německu? Veškeré administrativní záležitosti lze teď vyřídit už jen přes internet. Pomohou vám k tomu takzvaná jednotná kontaktní místa (JKM), která byla zřízena ve všech členských státech EU. Do prosince minulého roku musely všechny členské státy implementovat směrnici o službách. Cílem směrnice je odstranit právní a správní bariéry na evropském trhu se službami. Členské státy musely zřídit JKM, která podnikatelům pomohou vyřídit veškeré administrativní formality. Mohou se na nich informovat, co je zapotřebí k zahájení podnikání v určitém státě Evropské unie, a jiné potřebné věci. Stačí si na internetových stránkách Evropské komise www.ec.europa.eu najít členský stát EU, ve kterém hodláte podnikat, a můžete vše vyřídit elektronicky.

EU plánuje nová pravidla pro standardizaci Evropská komise se chystá po dvanácti letech revidovat právní základ evropské standardizace, která leží v rukou tří evropských standardizačních orgánů – CEN, CENELEC a ETSI. Komise

Nařízení REACH zaměstná „chemické“ společnosti

Foto: starfotograf/istockphoto.com

Nově zEU

za tímto účelem zpracovala zprávu a hodnocení dopadu takzvaného standardizačního balíčku, který se revizí zabývá. Výsledky studie poukázaly na pět možných přístupů k revizi – od kompletní revize mechanismu přes centrální monitorovací systém na evropské úrovni, stanovení nových kritérií i závazků pro členské státy a standardizační organizace až po nulové zásahy do systému.

Společnosti, které dovážejí nebo vyrábějí chemické látky, nesmějí zapomenout na první povinnou registraci v rámci nařízení REACH. Musí tak učinit nejpozději do konce listopadu. Od prosince letošního roku totiž vejdou v účinnost pravidla CLP (Classification, Labelling and Packaging) zaměřená na klasifikaci, označování a balení chemických látek. Pro lepší orientaci v registraci vydala Evropská komise společně s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) manuál. Aby evropské firmy tento termín splnily, vytvořila Evropská komise společně s ECHA řídicí výbor, který bude problémy registrace řešit. Malé a střední podniky z Evropské unie si za svého zástupce zvolily Marka Sušnika z rakouské obchodní komory.

Foto: richywolf/istockphoto.com

REACH je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace (hodnocení) a autorizace (povolování) chemických látek. Nařízení CLP (č. 1272/2008) stanovuje kritéria pro klasifikace, označování a balení látek a směsí. CLP implementuje požadavky globálně harmonizovaného systému (GHS) klasifikace a označování chemických látek, jehož cílem je vytvoření jednotného mezinárodního systému, který má zajistit vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí.

TED otevírá cestu k zahraničním zakázkám V on-line verzi na www.ted.europa.eu věnované výhradně veřejným zakázkám v Evropské unii – TED (Tenders Electronic Daily), která je dodatkem k Úřednímu věstníku, můžete denně sledovat oznámení o veřejných zakázkách z EU, Evropského hospodářského prostoru i mimo něj, a to v oboru, ve kterém podnikáte. Stačí se na stránkách zdarma zaregistrovat a prostřednictvím filtru nastavit kritérium, podle kterého zakázku vyhledáte (například země, obchodní sektor). Otevřou se vám dveře k zakázkám v celé Evropě. TED spravovaný Evropskou komisí umožňuje získat informace o všech evropských zakázkách v hodnotě více než 60 000 eur. Informace o veřejných zakázkách od 25 000 do 60 000 eur nejsou v systému TED zveřejňovány a naleznete je na internetových stránkách jednotlivých generálních ředitelství EK na www.ec.europa.eu/ public_contracts. V roce 2007 činila hodnota zboží a služeb zadaných EK 2,86 miliardy eur (81 % na služby). Jak fungují veřejné zakázky v EU, vám vysvětlí příručka Evropské komise Doing business with the European Commission. Český zákon o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) byl v roce 2006 novelizován tak, aby byl v souladu s evropskou legislativou. Nemusíte se tedy obávat odlišných pravidel požadovaných Evropskou komisí.

HK ČR hledá partnery z východní Evropy Čeští podnikatelé budou mít příležitost setkat se a později navázat spolupráci s firmami z východní Evropy, respektive z Ukrajiny, Běloruska, Arménie, Gruzie, Moldávie a Ázerbájdžánu. Hospodářská komora ČR totiž společně s dalšími partnerskými obchodními komorami připravuje projekt v rámci programu East-Invest, který vznikl jako jeden z nástrojů takzvaného Východního partnerství Evropské unie. Cílem projektu je podpořit růst malých a středních podniků ve vybraných zemích východní Evropy, přilákat evropské investory do tohoto regionu a najít partnery z EU. Projekt se také zaměří na spolupráci tamějších a evropských podnikatelských organizací. [ALENA VLAČIHOVÁ, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU, za podpory CzechTrade]

[58] www.komora.cz

58k_legisZ.indd 58

15.2.2010 14:59:48

Češi v europarlamentu Jakým způsobem jste pomohl v parlamentu Česku, respektive podnikatelům? Hlavní náplní práce poslance je příprava legislativy, nikoli hledání pomoci podnikatelům nebo skupinám obyvatel. Pochopitelně na prvním místě při mém rozhodování stojí prospěch občanů Česka a program ODS, se kterým jsem byl zvolen. Podařilo se mi zapojit české zaměstnavatele zdravotně postižených do příslušné evropské asociace. Uspořádali jsme několik mezinárodních seminářů, vznikl Nadační fond na podporu zaměstnávání zdravotně postižených a byla vytvořena a registrována ochranná známka Práce postižených. Takto jsem pomohl mnoha zaměstnavatelům, ale i mnoha zaměstnancům a osobám se zdravotním postižením. Jaké jsou největší úspěchy, kterých jste vy, lépe řečeno váš klub, dosáhl? Za úspěch pokládám prosazení směrnice o službách na vnitřním trhu, tedy předpisu, který vytváří větší svobodu podnikatelům při poskytování služeb v rámci EU. Podařilo se nám zabránit další regulaci pracovní doby, kterou prosazovala levice. Regulace by vytvořila ještě větší nerovnováhu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, mezi jejich právy a povinnostmi. Zcela jistě by vedla k vyšší ceně práce a menší konkurenceschopnosti.

Milan Cabrnoch » narozen 6. 8. 1962 » v europarlamentu » » » »

za ODS od roku 2004 znovu zvolen 2009, konec mandátu 2014 člen Poslaneckého klubu Evropské konzervativní a reformní skupiny ženatý, dcera Anna (2008), syn Milan (2001) více informací na www.cabrnoch.cz

Co se vám, respektive vašemu poslaneckému klubu, naopak nepodařilo prosadit? Nezabránili jsme přijetí Lisabonské smlouvy, nepovedlo se také odmítnout ani účinně upravit směrnici o chemických látkách REACH. Dlouhodobě se nám nedaří vnést racionální argumenty do diskusí o životním prostředí a jeho ochraně. Jste na počátku druhého pětiletého období, jaké cíle máte před sebou? Ve zdravotnictví chci prosazovat jasné postavení pacienta, jeho práva podílet se na rozhodování,

práva na přístup ke všem informacím a jeho odpovědnost za vlastní zdraví a péči o ně. V sociální oblasti budu pokračovat v podpoře zaměstnávání zdravotně postižených a ve zlepšování dlouhodobé péče o chronicky nemocné a staré osoby s cílem umožnit jim co nejdéle zůstat doma mezi blízkými. V oblasti zaměstnanosti vidím jako klíčové vzdělávání a zvyšování kvalifikace, a to nejen v době přípravy na povolání, ale celý život. Nové znalosti a dovednosti jsou nejlepší podporou zaměstnatelnosti každého pracovníka a současně cestou ke konkurenceschopnosti celé společnosti.

Jaké je postavení České republiky v EU? Je chápána jako rozvinutá průmyslová země s vysokou vzdělaností a velkou tradicí zvláště v technické oblasti. V EU jsme dlouho byli a snad ještě stále jsme vnímáni jako svým způsobem vedoucí země mezi novými deseti členskými zeměmi z posledních dvou rozšíření, vesměs zeměmi bývalého východního bloku. Často se setkávám s tím, že i kolegové z těchto zemí se ptají, jak ten či onen problém řeší Češi. V posledním roce jsme své pověsti a postavení moc nepomohli. Shození vlády uprostřed předsednictví bylo od Jiřího Paroubka ránou pod pás celému Česku. Druhou ostudou je neschopnost dovést zemi k předem dohodnutým předčasným volbám, třetí zásah je potom rychle rostoucí rozpočtový deficit a hrozba státního bankrotu. Přesto jsem přesvědčen, že Česko má velký potenciál držet se mezi úspěšnými zeměmi EU. « [TOMÁŠ OUŘEDNÍK]

www.komora.cz [59]

59k_konf.indd 59

16.2.2010 14:49:09

Můj styl [tipy na relaxaci]

Lázeňské procedury v Česku patří ke světové špičce Česká republika patří bezesporu ke světovým lázeňským velmocím. Najdete tu více než třicet lázeňských míst, stovky léčivých pramenů i další cenné a zdraví prospěšné přírodní zdroje. Pojďme se podívat, co je v lázních v Česku nového a na co se návštěvníci mohou v budoucnu těšit.

Vodní radovánky v Jáchymově

Unikátní bazén v Karlově Studánce Novinku mají i v lázních Karlova Studánka, které leží v srdci Jeseníků v nadmořské výšce 800 metrů. V loňském roce tu kompletně dokončili unikátní bazén s teplou mořskou vodou. Kromě koupání tu návštěvníky nadchnou i rozmanité masážní trysky. Bazén je navíc osvětlen bílým i modrým světlem, což dodává koupání na exotičnosti. V tomto prostředí se i příjemně medituje.

[www.k.studanka.cz]

V lázních Jáchymov v podhůří Krušných hor začali v roce 1906 jako první na světě využívat léčivých účinků radonové vody a pomáhat pacientům s nemocemi pohybového aparátu. Od konce listopadu můžete navštívit také moderní Aquacentrum Agricola, které se nachází v nejstarší, skoro sto let staré lázeňské budově. Všechny možné vodní radovánky si tu tak vychutnáte v interiéru, který je moderní, zároveň v něm ale byly ponechány i některé původní historické prvky.

[www.laznejachymov.cz]

Jedinečná metoda v Bohdanči

Lázeňské weby

Slatina se v lázeňství používá běžně. V Bohdanči však vloni zavedli jako první v Česku převratnou novinku – podávají tu slatinu v zábalových vanách. V nich to funguje takto: Pacient si lehne na speciální vodní lůžko, na kterém nepřijde do přímého styku s vodou. Personál na klienta posléze nanese slatinu a provede zábal. Teplá voda ve vodním lůžku pak udržuje teplotu zábalu, zároveň ale klienta nezahřívá tak jako klasická slatinná koupel. Díky tomu si tuto léčbu může dopřát širší okruh lidí, například i kardiaci. Této inovaci předcházela téměř tříletá studie, která potvrdila její blahodárný efekt. Procedura pomáhá při revmatu, bolestech zad a kloubů, a navíc se při ní šetří přírodní léčivý zdroj (slatina).

Vše podstatné o českých lázních se dozvíte na nově vzniklém webu www.ceskelazenstvi.cz, který provozuje agentura CzechTourism. Na jejích stránkách www.czechtourism.com si můžete zdarma stáhnout lázeňský katalog v češtině, angličtině, němčině a ruštině. Zajímavosti o lázních najdete také na www.spa.czechtourism.com, www.spas.cz a www.lecebne-lazne.cz.

[www.llb.cz]

[EVA TAJANOVSKÁ, CzechTourism, foto: CzechTourism]

[60] www.komora.cz

60-61k_cesko.indd 60

15.2.2010 15:00:42

Můj styl [tipy na relaxaci]

Cena roku pro Františkovy Lázně

V Jeseníku chystají procedury pod širým nebem

Lázeňská společnost Františkovy Lázně www.franzensbad.cz získala titul Lázeňská společnost České republiky roku 2009. Toto významné ocenění se uděluje za vysokou kvalitu medicínského lázeňství každý rok v rámci Lázeňského festivalu. Vítěze z minulých ročníků najdete na následujícím webu.

Velkou proměnou projdou Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, které jsou prvními hydroterapeutickými lázněmi světa. V letošním roce tu bude postupně vznikat park, v němž si lidé budou moci dopřát Priessnitzovy vodoléčebné procedury přímo pod širým nebem. V parku budou rozmanité bazénky, potůčky, sprchy a další hydroterapeutické „atrakce“ určené k prokrvení různých částí těla. Každá procedura bude doplněna informační tabulí, kde bude popsáno, jak přesně by měli lidé postupovat, aby byl léčebný efekt co nejlepší. Tím ale novinky nekončí. Stávající lázeňská budova projde rekonstrukcí a na jaře se promění v moderní Centrum odpočinku a relaxace v odkazu Vincenze Priessnitze.

[www.spalife.info]

[www.priessnitz.cz]

Hubnutí v lázních Bělohrad a Lednice Spa Suite v Karlových Varech Nabídka lázní se neomezuje jen na klasické lázeňské pobyty, stále populárnější jsou i wellness programy. V karlovarském hotelu Carlsbad Plaza mají nově wellness koncept nazvaný Spa Suite, kdy si mohou dva lidé najmout celkem tři lázeňské místnosti (na 2,5 hodiny) a užít si tu procedury v naprostém soukromí.

V Anenských slatinných lázních v Lázních Bělohrad vloni otevřeli nový Spa resort Tree of Life, který se specializuje na obtíže pohybového ústrojí. Za těmito problémy často stojí nadváha, a proto tu také pomáhají lidem zhubnout. Nově tu mají moderní přístroj Exilis, který slouží na neinvazivní liposukci, a pořídili tu i další přístroje na redukci nadváhy.

[www.belohrad.cz]

[www.carlsbad-plaza.com]

I v jihomoravských lázních Lednice léčí mimo jiné pohybový systém a i tady poskytují služby lidem, kteří se chtějí zbavit nadbytečných kil. Pyšní se tím, že se přidali k místům, kde mají moderní přístroj Cellu M6. Používá se při hubnutí, ale například i při léčbě bolavých zad nebo následků popálenin.

[www.lednicelazne.cz] www.komora.cz [61]

60-61k_cesko.indd 61

15.2.2010 15:00:52

Můj styl [cestování]

Do Ostravy za hornickou historií

Zdař Bůh! Tento hornický pozdrav v Ostravě uslyšíte často a zakrátko se nebudete zdravit jinak, jak vám z úcty přiroste k srdci. Stejně tak i město, dříve přezdívané jako černé pro rozsáhlou těžební činnost. Ještě před více než 15 lety jej zotročovaly důsledky megalomanské těžby uhlí. I když Ostrava pravidelně řeší problémy s vysokou koncentrací prachových částic, která obyvatelům regionu znepříjemňuje život, nabízí město turistům na druhé straně k návštěvě ojedinělou průmyslovou architekturu a přístupné technické památky.

U

nikátní panorama železných obrů – ostravských důlních věží – je jako nezaměnitelné razítko regionu. I když mnozí horníci a hutníci stále v dobrém vzpomínají na dobu, než bylo 37 černouhelných dolů v 90. letech minulého století zavřeno a po 162 letech vyhasla i většina vysokých pecí na výrobu železa, uznávají, že teprve Ostrava bez hávu černého dýmu se vyloupla v celé své kráse. Horníci na svůj „grund“ nezapomínají a jako průvodci působí třeba v areálu OKD Landek nebo v Dole Michal. Právě na vstupu této Národní technické památky chrastí klíčem poslední horník se známkou číslo 4 433, který důl v roce 1993 zamykal.

V Dole Michal zažijete pracovní den Bývalý kamenouhelný Důl Michal je jedinečnou kolekcí původních stacionárních elektrických strojů a celá expozice je udržována tak, aby zachycovala běžný pracovní den provozu v určitém autentickém období, což na návštěvníky uvyklé pohodlí moderní doby může působit syrově. Ale o to přece jde. Klidně se tedy tvařte vyjeveně, když se ocitnete v takzvané řetízkové šatně. Ve vykachlíkované místnosti u stropu visí stovky řetězů a na nich pracovní oblečení. A jak ty oprané kabáty a kalhoty a boty a onuce skoro nehybně plandají, připomínají zhroucené postavy, dřímající a čekající, až je zase někdo vzbudí do další osmihodinové šichty. Průvodce v černé slavnostní hornické uniformě s čapkou s liščím ocasem vám jednoho spáče na řetízku spustí tak čtyři metry dolů těsně k očím

a dozvíte se, že režim na dole nemá daleko do vojenského, a jak k tomu na jednotlivých provozech dopomáhal onen systém pořadových známek tak, že hned bylo jasné nejen to, kdo do práce přišel a kdo ne, ale také kdo z horníků uvízl v dolech a potřebuje záchranáře.

Ostrava má největší muzeum v Česku Hornické muzeum OKD Ostrava se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost. Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké venuše – 46 milimetrů vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Báňské záchranářství je podstatnou částí prací pod zemí. Jeho stálá výstava je v areálu landeckého muzea a ukazuje důmyslnost vybavení, jeho historii a také odhodlanost a vzdělanost lidí, kteří nasazovali vlastní životy, když se vydávali na pomoc zasypaným kamarádům. I bez krizových situací bývaly sloje těžko přístupné a nehostinné, stále v nich hrozila přítomnost jedovatých plynů, například výbušného metanu. Navíc čím hlubší vrt do podzemí, tím vyšší teplota, takže horníci

pracovali až ve 40 stupních Celsia při velmi vysoké vlhkosti. Jejich nástroje také nevážily zrovna málo, v počátcích ostravského hornictví to byly několikakilogramové mlátek a želízko, pro zajímavost jsou dodnes v hornickém erbu, s pokrokem techniky to byly hydraulické vrtačky 18 kg těžké. S moderními nástroji možná ubylo puchýřů, ale obtížnost pracovního prostředí se nezměnila. Nepředstavujte si totiž, že horník „pohodlně stojí“, uhelné sloje rozhodně nejsou uloženy tak, aby se z nich dobře kutalo. V zemi jsou buď kolmo, nebo ležmo i šikmo, podle toho se k nim dělají vrty a podle toho se k nim horník buď „plazil“ vyztuženou, sotva 70 centimetrů vysokou a někdy i sto metrů dlouhou chodbou, nebo našikmo ležel v obdobně připraveném prostoru. Horníci sice vtipkují, že málokdo mohl při práci jako oni ležet v rukavičkách, ale je jasné, že nic k závidění tahle dřina není. Zvlášť když si k tomu představíte hluk, lomoz, rámus a další pronikavé zvuky, před kterými není úniku. To vše vám věrohodně zprostředkují vysloužilí horníci v rámci tří oddělených expozic. Při jedné z nich sfáráte v železné kleci několik metrů pod zem – a dobře vám radíme, tady se sirkou škrtat nedoporučuje.

Ostrava » metropole Moravskoslezského kraje, třetí největší město České republiky

» nachází se na soutoku čtyř řek:

Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny

» počet obyvatel 316 700 (2008), 23 městských obvodů

» první písemná zmínka o Moravské Ostravě pochází z roku 1267

» více na www.ostravainfo.cz www.muzeumokd.cz www.dul-michal.cz

Nadšenci, kteří Muzeum hornictví pod kopcem Landek vymýšleli, dobře odhadli, že po tomto dobrodružství návštěvníkům vytráví. V areálu je otevřena Harenda u Barborky. Harenda je hornický výraz pro hospodu a Barbora je od středověku jejich patronka. V bývalé kompresorovně je k dispozici sál pro ty, kdo chtějí mít školení, svatbu a jiné akce ve společnosti monumentálních strojů. Pod Landekem mysleli i na děti a sportovce – je zde opičí lanové centrum, vláček, tenisové kurty, na kterých hrál i místní rodák Ivan Lendl.

Město není jenom hornictví I když mají sloje svoje přesné číslo, horníci je vždy mezi sebou nazývají jmény a vysvětlují to mimo

[62] www.komora.cz

62-63k_1cesko.indd 62

15.2.2010 14:27:43

Foto: CzechTourism

Rubrika [podrubrika]

[

Nová radnice – nejznámější stavba Ostravy je prvorepubliková budova s vyhlídkovou věží architekta Karla Kotase

jiné i takto: „No však je lepší chlubit se, že jsi zrubal Naděždu než Trojku.“ Kdo už ví, jak těžký život v dolech, a také v hutích byl, chápe, že večer se dělníci museli scházet na nenáročnou zábavu na pivo do Stodolní ulice. Tento rys si Ostrava uchovala dodnes a do Stodolní, o které se tvrdí, že nikdy nespí, se stahuje veškerý klubový život města i okolí, protože ulice má vlastní vlakovou zastávku. Existuje několik dohadů, kdo první začal na Ostravsku těžit uhlí. Jisté je, že poddolovávání okolí se projevilo již po několika letech a nejcitlivěji to pocítil Slezkoostravský hrad, který se vlivem těžby postupně propadl o 17 metrů. Hrad je tak světovým unikátem – zatímco celý svět má hrady na kopcích a skalách, v Ostravě leží v rovině, tedy když trochu přimhouříte oko. V létě místo hostí skvělý multikulturní festival Colours of Ostrava. Díky důlní činnosti si Ostrava nahromadila další unikát. Rudy a jiné odpady se nikomu nechtělo nikam daleko vozit, a tak ve městě vznikaly kuželovité haldy. Halda Ema je tak nejvyšším bodem a svoje město vůbec nehyzdí. Naopak Ema je jedním z nejžhavějších turistických taháků. Uvnitř totiž hoří, teploty jsou odhadovány na 1 500 stupňů Celsia a vznikají tu vzácné jaspisy a porcelanity a půda na jejím povrchu nikdy nezamrzá. Proto se na ní zabydlela fauna a flóra, které byste čekali spíše ve stepních oblastech.

Rothschildové ovlivnili architekturu města

[

Železný obr v Dole Michal přitahuje pozornost návštěvníků

Pro ostravskou městskou část Vítkovice je typické červené režné zdivo. Nikde jinde nenaleznete tak ucelené projevy průmyslové architektury jako zde. Štítové kolonie domků, které byly v rámci experimentálního programu poskytovány dělníkům nikoli do nájmu, ale prodávány na splátky, zde vybudovali Rothschildové již v první polovině 19. století. Jejich sociální politika byla velmi citlivá a hned po zajištění provozů vysokých koksových pecí se pustili do stavby zázemí pro zaměstnance. Ač se jedná o takzvanou vídeňskou průmyslovou architekturu, připomínají cihlové neomítané řadové domky, kostel, obchody, kasárna i další stavby spíše starou dobou Anglii. Bohatství regionu před první světovou válkou dokládají další projevy bravurních stavitelů. A co jiného než secesní vily nebo raně funkcionalistické banky by to mohlo být? Pod urbanistickou secesní zástavbou z přelomu 19. a 20. století podél celé Nádražní ulice až do centra je podepsán například vídeňský architekt italského původu Cammillo Sitte. Zdobnost secesních ornamentů je dobře studovatelná také na několika domech na Masarykově náměstí, na blízkém Kuřecím rynku, dnes vlastně Jiráskově náměstí, a podél dvou řek, Odry a Ostravice, které město přirozeně rozdělují na několik částí. Ostrava je protkaná značenými cyklotrasami, a tak si můžete všechny části objet na kole. Nikdy ale nezapomeňte: Zdař Bůh! «

Foto: Hana Čermáková

[ANNA ŠTERNWALDOVÁ]

www.komora.cz [63]

62-63k_1cesko.indd 63

15.2.2010 14:28:43

Vaše prádlo už nebude chtít jinou péči Mimořádně dlouhá životnost, úsporný provoz a šetrná péče o prádlo dělají z praček Miele skvělou investici do vaší domácnosti. Výjimečné konstrukční provedení a vyspělé technologie se postarají o dokonale vyprané textilie různých druhů – od běžného prádla přes textilní obuv až po silně znečištěné sportovní oblečení. Pokud máte v rodině vysoké nároky na čistotu a kvalitu praní, svěřte se do péče Miele.

Cena od 20 990 Kč

Pračky Miele obsadily první tři místa v prestižním testu kvality časopisu TEST 02/2009.

www.miele.cz

64k_stejskal.indd 64

15.2.2010 15:19:29

Chcete být i vy nejlepší?

Čtěte BE THE BEST » Lifestylový časopis o práci a životním stylu topmanažerů čtyřikrát ročně přináší rozhovory s lidmi z nejvyšších pater české ekonomiky, jejich profily a odborné články s manažerskou tematikou. Strategickým partnerem magazínu agazínu je společnost Comenius, která každoročně vyhlašuje žebříček íček Českých 100 nejlepších.

Buďte i vy součástí elity… V případě zájmu vám zašleme ukázkové číslo

Své dotazy a kontaktní údaje pro zaslání ukázkového čísla posílejte na e-mail: [email protected]

www.cotmedia.cz

65k_bestie.indd 65

15.2.2010 15:15:32

Můj styl [bez přetvářky]

Chvála konfliktu Č eši nemají rádi konflikt, většina ho přímo nesnáší. Dokonce jsou na to pyšní, připadají si mírumilovní, proto noblesní, tak trochu lepší než okolní, natož vzdálený svět. I ta naše revoluce byla sametová, bezkonfliktní. Pamatuji se, že média nás všechny chválila, že nikdo ze statisíců účastníků legendárních shromáždění na Václavském náměstí v listopadu 1989 nerozbil ani jedinou výkladní skříň. Jsem přesvědčen, že je to chyba, dokonce obrovská chyba. Nikoliv nerozbité výkladní skříně při listopadových demonstracích, ale že nemáme rádi konflikt, že se mu vyhýbáme, že ho většina z nás z principu odsuzuje. Třicáté září 1938 se stalo jedním z velmi smutných dat československé a české historie. Generace českých studentů mnohokrát ve škole viděly černobílou fotografii s britským premiérem Nevillem Chamberlainem, jak vystupuje v Londýně z letadla po návratu z Mnichova, nad hlavou vítězně třímá mnichovskou dohodou a pronáší ke svým krajanům krátký proslov. Stručně shrnuto: „Vezu vám mír, můžete jít klidně spát.“ (Celý text na: http://eudocs.lib.byu.edu) Dva dny před tím, v předvečer podpisu mnichovské dohody, Neville Chamberlain pronesl do rozhlasu mimo jiné následující, pro nás třaskavé věty. Den nato byly citovány v Timesech: „Jak strašné, fantastické a neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporu v daleké zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme. Zdá se ještě víc neuvěřitelné, že spor, který byl již v zásadě urovnán, by měl být předmětem války.“ (Celý text na: http://www.historyguide.org/ europe/munich.html) V té době jsme žili v jedné z nejrozvinutějších demokracií na světě, v sedmé nejsilnější ekonomice světa. Máme tisíciletou historii, v jednom období jsme byli centrem největší světové říše. Vzdálenost mezi Prahou, Londýnem a Paříží je pár hodin jízdy autem. Nevillu Chamberlainovi ani ostatním jsme nestáli za to, aby nás ve svých projevech jmenovali. Mluví o nás jako o daleké zemi, o jejímž lidu vůbec nic nevědí. Tento fakt mi připadá stejně potupný jako vlastní podstata mnichovské dohody. Není jiné vysvětlení než nedostatek respektu vůči nám. Jako výsledek naší staletí známé nestatečnosti, neodvahy postavit se síle, ohebnosti, bezkonfliktnosti. Bohužel. Protože jsou menší země než naše, a přesto jsou vždy jmenovány a respektovány. Hned po revoluci jsem založil firmu na výrobu stavebních hmot. Technologická linka na je-

jich produkci byla nová, špičková, nakoupená v zahraničí. Samozřejmě na úvěr. Cena byla nadoblačně vysoká. Linka byla bohužel vadná. Již roky vím, že se nejednalo o zlý úmysl světového výrobce při jeho první dodávce za čerstvě zbouranou berlínskou zeď. Byla to tzv. pondělní výroba, souběh nešťastných okolností. Smůla. Situace zlá, kritická pro další existenci sotva vzniklé firmy. Výroba běžela špatně, nebyli jsme objektivně schopni dosáhnout projektovaných a ekonomicky nutných výkonů. Technologii jsme reklamovali. Jednali s třemi nejvyššími představiteli dodavatelské firmy. Byli velmi nervózní. Situace byla vážná i pro ně, neboť celkový problém byl oceněn částkou téměř deset milionů marek. Vše se pro nás vyvíjelo dobře, dodavatelé byli pod tlakem našich věcných technických argumentů, pod tlakem hrozeb soudními žalobami a pod tlakem hrozeb z negativní medializace jejich firmy. Pak kolegovi ujely nervy a pronesl smrtící souvětí, jehož obsahem byla upřímná otázka, jestli vůbec chápou naši situaci. To je, že začínáme, nemáme na první splátku úvěru, že jsme existenčně ohroženi. Marně jsem ho kopal pod stolem. Nikdy nezapomenu, jak zírali, postupně se za stolem narovnávali, jejich tváře získávaly jiný výraz a vystrašené oči se stávaly tvrdými. Deset vteřin před tím jsme je měli na lopatě. Deset vteřin poté už byl jiný svět. Reklamaci v celé její šíři neuznali, formálně nám poslali montéra, který formálně utáhl dva šrouby a jiné dva vyměnil. Ze situace jsme se museli vyhrabat vlastní improvizací. Ale to je již jiný příběh, stejně jako ten, jak jsem, již sám, tohoto dodavatele „srovnal“ při jeho další dodávce. Při obchodní či politické spolupráci neexistuje případ, že by tuzemský či zahraniční partner s vámi doopravdy jakkoliv soucítil. Že by vám chtěl pomoci, protože jste z chudšího regionu nebo z rozvíjející se ekonomiky. Naopak, chce vás vždy přetlačit a maximálně na vás vydělat. Nejvíce, co můžete získat, jsou objektivně dobré ekonomické podmínky kontraktu nebo objektivně vyvážená politická pozice, nikdy žádný milodar. Proto je třeba být ve smluvních i osobních vztazích velmi tvrdý a velmi sebevědomý. Sametovým, nekonfliktním přístupem si nelze vybudovat dobrou platformu pro další spolupráci, naopak tím lze pouze ztratit respekt a ve vnímání partnera se propadnout o několik pater níž.

Tomáš Březina předseda představenstva a majitel firmy BEST, a. s, Podnikatel roku 2007

» Nehas, co tě nepálí. » Opatrnost, matka moudrosti. » Mluviti stříbro, mlčeti zlato. » Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. » Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. A další. Česká přísloví. Označovaná za lidové moudrosti, které prověřily generace. Babičky, rodiče a učitelé je do nás od dětství hustili s pocitem vlastní moudrosti a dobré výchovy. Většinově z nás vychovali nestatečnou šedivou masu, která se bojí říci vlastní názor, obvykle ho ani nemá, je ohebná a přizpůsobivá. Máme rádi bezpečí. Jsme velmi stateční a chytří doma, nikoliv ve veřejném prostoru. Jsme rovnostáři se všemi negativními konsekvencemi. Nesnášíme konflikt. Když již přijde, nezkoumáme, kdo jej zavinil a kde je pravda. Padouši jsou oba. Bez problémů, konfliktů a z nich vyplývajících nastolování řešení se nebudeme posouvat a vyvíjet. V rodinných, firemních ani celospolečenských vztazích. V soutěži firem i států. Demokracie sama je postavena na soutěži názorů a konfliktů z toho vyplývajících. Velmi chybně je negativně vnímán parlament, resp. jeho poslanci, pro svoje rušná a leckdy nestandardní vystupování. Oni prostě takto konat v parlamentní demokracii musejí. Touto větou neposuzuji jejich osobnostní kvality. Samozřejmě že je mezi námi menšina těch, kteří to vědí a chápou. A já stále doufám a těším se, že se majorita a minorita vymění. Zatím to však na změnu nevypadá, statistika je neúprosná. Důkazů je spousta, pouze jeden z nich. Máme v čele státu vládu, která není vidět, nevládne, nevytváří konflikty, ty dva, co měla, neřeší. Přesto nebo právě proto je podle oficiálních průzkumů v ČR historicky nejoblíbenější s obrovskou podporou více než 70 % obyvatelstva. Je to zpráva o nás. V učebnicích se jednou s mírnou nadsázkou bude psát, že jsme nejvíc milovali vládu, jejímž největším činem byl boj o naočkování českého prezidenta proti neexistující pandemii jakési nemoci. My ten boj s napětím sledovali a měli náš tradiční a generacemi požadovaný klid na práci. Než si pro nás někdo přijde. « [TOMÁŠ BŘEZINA]

Miroslav Šole

» Tomáš Březina » Vladimír Kovář » Dana Bérová » Martin Kovář

[66] www.komora.cz

66k_koment.indd 66

15.2.2010 15:12:05

Nabídkový list HospodáŐské komory þeské republiky

pro podnikatele, zamĚstnance a zájemce o práci v oblasti „Ostrahy majetku a osob“ a „ Služeb soukromých detektivŢ“

Novela živnostenského zákona v návaznosti na další související pŐedpisy (vyhl. MV 16/2009 Sb.) zásadnĚ upravila podmínky pro získávání a provozování koncesovaných živností „Ostraha majetku a osob“ a „Služby soukromých detektivŢ“.

www.komora.cz

Pro tato povolání jsou novĚ stanovena pravidla prokazování odborné zpŢsobilosti podnikatelŢ i jejich zamĚstnancŢ. HospodáŐská komora þeské republiky na základĚ rozhodnutí o autorizaci Ministerstva vnitra a rozhodnutí o akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tĚlovýchovy nabízí možnost složení zkoušky odborné zpŢsobilosti pro výkon ÿinností Ostraha majetku a osob (Strážný) a Služby soukromých detektivŢ (Detektiv koncipient). Touto zkouškou si držitelé koncese splní povinnost danou zákonem. Po úspĚšném složení zkoušky obdrží úÿastník OsvĚdÿení o získání dílÿí kvaliÀkace. V souÿasné dobĚ organizujeme zkoušky v Praze, BrnĚ, TŐebíÿi, Plzni a OstravĚ. Na základĚ dohody je možné zorganizovat zkoušku v místĚ objednatele.

Cena zkoušky v roce 2010:

• Strážný ......................... 1.000,- Kÿ + 20% DPH • Detektiv koncipient ..... 1.400,- Kÿ + 20% DPH Ve spolupráci s þeskou komorou detektivních služeb, þeskou komorou služeb ochrany majetku a osob, þeským klubem bezpeÿnostních služeb a Komorou podnikŢ komerÿní bezpeÿnosti þeské republiky rovnĚž nabízíme pŐípravné kurzy pro získání odborné zpŢsobilosti pro výkon fyzické ostrahy. Tyto kurzy mají za cíl absolventa pŐipravit na úspĚšné složení zkoušky.

Další informace - termíny, seznam autorizovaných zástupcŢ, otázky k písemné a ústní zkoušce vÿetnĚ pŐihlášky na zkoušku najdete na www.komora.cz/kvaliÀkace KromĚ tĚchto kvaliÀkací HospodáŐská komora þeské republiky nabízí další zkoušky dle zákona 179/2006 Sb. – informace na www.komora.cz Kontaktní mail: [email protected]

strazny_a_detektiv.indd 67k_inz-straz.indd 67 1

15.2.2010 28.1.2010 7:42:30 15:17:53

68k_diners.indd 68

15.2.2010 15:20:12

Miroslava Kopicová. HK ČR vám pomůže získat dotace na veletrhy. Zvažujeme podpořit výuku podnikatelských dovedností SPOLEČ NÍK VE SVĚ T Ě PODNIKÁNÍ

Recommend Documents