Míra inflace 56,6
60 50
30 20,8 20 11,1
9,7
10 9,1 8,8 8,5 10,7
10
4,7 2,1 3,9 1,8
0,1
2,8 1,9 2,5 2,8
07 20
06 20
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95 19
94 19
93 19
92 19
91 19
90
0 19
%
40
Pramen: ČSÚ
ukazatelmeziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen horizont 4.čtvrtletí 2008 5,3% 2.čtvrtletí 2009
2,4%
Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Zdrojová data ke grafu Prognóza inflace (xls, 93 kB) Prognóza inflace pro období leden 2008 - březen 2008 po měsících
ukazatel
1/08
2/08
3/08
zveřejněno
meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen
6,7%
6,9%
6,9%
7.2.2008
Opakování Rovnováha čeho? – Ekonomiky - Agregátní nabídky a poptávky Rovnovážný hospodářský růst
Měření hospodářského růstu – HDP HDP: Potenciální
potenciální produkt pojímán jako agregátní nabídka, která je udržitelná v čase a ež je determinována příslušnou strukturou produkce, stavem technologie a dostupnosti inputů. Takový koncept potenciálního produktu reflektuje převažující ekonomické omezení na trhu výrobních faktorů.
•Nominální •Reálný nominální HDP Deflátor = reálný HDP
* 100
• Disponibilní – (C+S- daně) (C+I) –daně C´´= I •Metody měření – výrobková, důchodová
Křivka produkčních možností společnosti
Pareto optimální rozložení Potenciální produkt
maslo
tanky
Produkční mezera
produkční mezera reflektuje dočasné problémy nerovnováhy zapříčiněné přizpůsobovacími procesy výroby na technologické změny a na neočekávaný vývoj na nabídkové straně ekonomiky.
Výdajová metoda HDP ČR (2006) Hrubý domácí produkt
3 220 259
Výdaje na konečnou spotřebu
2 243 545
- domácností - vlády
1 531 987 689 144
- neziskových institucí
22 414
Tvorba hrubého kapitálu
873 767
- fixního - změna zásob - cennosti Zahraniční obchod
812 876 57 855 3036 102 947
- vývoz
2 448 218
- dovoz
2 345 271
Pramen: ČSÚ (2.7.2007)
Výrobní metoda HDP Spotřeba meziproduktů
Přidaná hodnota
Příjem z prodeje
Lesní společnost
0
100
100
Dřevařský závod
100
50
150
Papírny
150
80
230
Tiskárna
230
60
290
Prodejna knih
290
120
410
Σ
770
410
1180
Výrobní metoda HDP ČR (2006) Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství Rybolov Dobývání nerostných surovin
77 641 508 39 781
Zpracovatelský průmysl
790 048
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
108 004
Stavebnictví
197 505
Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
356 425
Pohostinství a ubytování Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví
54 514 286 062 90 671
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj
407 744
Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení
160 890
Školství
119 533
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
119 251
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Domácnosti zaměstnávající personál Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Daně z produktů Dotace na produkty Hrubý domácí produkt
95 772 444 2 904 793 349 496 34 030 3 220 259
Důchodová metoda HDP • • • • • •
Mzdy (včetně ostatních nákladů na práci) Renty Úroky Zisky Znehodnocení kapitálu Nepřímé daně zmenšené o subvence
Nominální a reálný HDP 3 500 3 000
2 000 1 500 1 000 500
nominální HDP
20 06
20 05
20 04
20 03
20 02
20 01
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
0 19 95
mld. Kč
2 500
reálný HDP
Pramen: ČSÚ
Klasičtí ekonomové – orientace na ekonomický růst
Neoklasikové Marshal (1903 – Cambridge ekonomie se stala samostatnou vědní disciplinou) – ekonomická rovnováha Keynes
Ekonomická rovnováha - vnitřní a vnější Ekonomická rovnováha statická a dynamická
Ekonomická rovnováha – vnitřní – je char. růstem HDP a minimální produkční mezerou
Ekonomická rovnováha – vnější- je char. Saldem platební bilance
Klasický model
mzdy a ceny jsou dostatečné pružné, aby se trhy vyčistily a velmi rychle dospěly k rovnováze
Ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu Zvýšení agregátní poptávky by jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny celkový produkt by se nezměnil křivka AS - agregátní nabídky je svislá, krátké období reakce AS nabídky na změny v AD poptávce je tak krátké, že téměř mizí
Agregátní nabídka a potenciální produkt
Graf 4: Agregátní nabídka krátké období
dlouhé období
AS
P AS =potenciální produkt
Q Sklon AS je klíčový po pochopení činitelů určujících reálný produkt – v delším období je vliv poptávky minimální a produkt je určován potenciálním produktem. AD ovlivní ceny, ale ne výši AS
Klasici a jejich názor na úspory a investice Sníží se poptávka vlivem úspor domácností, úspory se přemění v investice, neb se sníží úroková míra a zvýší nabídka peněz firmám, ty zainvestují a vytvoří nové prac příležitosti- mzdy a roztočí poptávku I=S
Keynesiánská revoluce – Keynesův model Keynes- 1936 Obecná teorie zaměstnanosti,úroku a peněz Keynes argumentoval proti dvěma předpokladům klasiků 1) Pružná úroková míra propojí úspory a investice 2) Ceny a mzdy pružně reagují- platnost Sayova zákona trhu
Ad1) Domácnosti spoří a podniky investují ze zcela jiných důvodů – jen úroková míra do toho nevnese harmonii , úspory povedou k poklesu poptávky a k převisu nabídky – přebytky výroby, začne se propouštět, sníží se opět spotřeba a vybírají se úspory…. I=S
ovšem ne při plné zaměstnanosti
Ad 2) ceny a mzdy nejsou příliš pružné dík smlouvám s odbory atd, recese snižuje investice, nakonec se míra investic rovná míře úspor, ale jen proto, že propuštění si nemohou dovolit spořit
Nezaměstnanost se může stát trvalým rysem průmyslové ekonomiky – neexistuje automatický mechanismu, který by vrátil HDP k jeho potenciální úrovni
Keynesovo vysvětlení recese Kdyby lidé nespořili,pak by platil Sayuv zákon trhu a vedl by k plné zaměstnanotsi – viníkem recese je spořivost – nedostatečná poptávka Keynes se zaměřil na poptávku a její oživení celková poptávka domácností a firem je nižší než celkové příjmy – mezní sklon ke spotřebě a ke spoření
Příklad: vydělám 1 dolar…. O,80 utratím a 0,20 uspořím, mezní sklon ke spotřebě je 0,80
multiplikátor - jakákoli změna ve výdajích jedné osoby vyvolává efekt valící se sněhové koule a konečná změna, k níž dojde ve výdajích v NH měřítku převyšuje hodnotu původní změny
Příklad investice na 100 dolarů
na výstavbu kiosku- zaměstná a zaplatí architekta, dekoratéra…. Mzdy se částečně utratí částečně uspoří
utracená část mezd se dostane prodavačům ovoce, holičům., domácím… ti mají příjem z něhož část utratí a část uspoří celkové inkaso ze
100 dolarů
na počátku může být 300 na konci procesu pak je multiplikátor roven 3
Jestliže podnik srazí investice o 50 dolarů přijde ND o 150dolarů, je-li multiplikátor roven 3
mezní sklon k úsporám = a =
∆S (přírůstek úspor) ---------------------------------∆Y (přírůstek produktu) ∆C (přírůstek spotřeby)
mezní sklon ke spotřebě = b =
1-a=
-----------------------------------∆Y (přírůstek produktu)
Zároveň platí, že disponibilní osobni důchod domácností (to, co mohou utratit jako strana agregátní poptávky a tak stimulovat rozvoj ekonomiky) se skládá ze spotřeby (C Consumption) a úspor (S Savings). C + S –d = 1
Velikost multiplikátoru
1 1- mezní sklon ke spotřebě
1 mezní sklon ke spoření
Řešení proti recesi injektovat do hospodářství výdaje, které se v něm budou množit Kdo to může způsobit?--Vláda - zvyšování vládních výdajů snižování daní fiskální politikou jít proti recesi
•Multiplikátor státních výdajů •Daňový multiplikátor
Nevýhodou tohoto řešení je nevyrovnaný státní rozpočet Keynesova hvězda svítila nejjasněji v Americe roce 1964
Multiplikátor státních výdajů Multiplikátor státních výdajů značíme (e) a je totožný s koeficientem efektivnosti investic (k) Čím je nižší sklon k úsporám, tím je vyšší účinnost státních výdajů na HDP. Multiplikátor státních výdajů (e) udává, o kolik se zvýší produkt (HDP), jestliže se rozpočtové výdaje zvýší o jednotku (jednu korunu, dolar, euro atd.).
Multiplikátor státních výdajů značíme (e) a je totožný s koeficientem efektivnosti investic (k) 1 1 1 e = ------------------------------------- = --------- = --------- Čím je nižší sklon k úsporám, tím je vyšší účinnost státních výdajů na HDP. mezní sklon k úsporám 1 - b a
Mezní sklon k úsporám je 0,20 = a Mezní sklon ke spotřebě je 0,80 = b
Multiplikátor daňový
Vedle multiplikátoru státních výdajů (e) existuje i multiplikátor daňový(t), který říká o kolik se zvýší konečný produkt, pokud daně klesnou o jednotku (jednu korunu, dolar, euro, atd.). Snížení daní zlepšuje disponibilní důchod daňových subjektů (domácností, firem). Vyšší disponibilní důchod však tyto subjekty celý neutratí, nespotřebují C (nerealizují jako poptávku po statcích a službách), ale část si ponechají jako úspory S. Platí C + S = 1 b b daňový multiplikátor t = ---------- = --------- = e - 1 1-b a Daňový multiplikátor je přímo úměrný meznímu sklonu ke spotřebě a nepřímo úměrný meznímu sklonu k úsporám. Daňový multiplikátor je nižší než multiplikátor státních výdajů. Chceme-li podpořit růst produktu (HDP) je proto účinnější politika vyšších státních výdajů než politika snižování daní.
multiplikátor produkce pro dané odvětví.
Ten vyjadřuje, o kolik se zvýší produkce celé ekonomiky, pokud vzroste poptávka po produkci jednoho odvětví o 1 korunu.
Podle výpočtů Českého statistického úřadu se hodnoty multiplikátorů v ČR pohybují v rozmezí 1,3 (těžební průmysl) až 2,5 (stavebnictví).
