MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR
PRIORITY A POSTUPY MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ČR PŘI PROSAZOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE
INFORMACE O PLNĚNÍ ZA ROK 2011
leden 2012
Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen „ministerstvo“) předkládá Informaci o plnění resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2011 (dále jen „resortní priority“) podle přílohy usnesení vlády č. 770 ze dne 19. října 2011. Informace vyhodnocuje aktuální opatření ministerstva v dané problematice za celý resort justice, tedy za ministerstvo samotné, soudy a státní zastupitelství, Vězeňskou službu ČR, Rejstřík trestů, Probační a mediační službu ČR (dále jen „PMS“), Justiční akademii a Institut pro kriminologii a sociální prevenci (dále jen „IKSP“). (V textu se pojmy zaměstnanec, pracovník, ministr, ředitel apod. rozumí genderově neutrální označení, znamenají tedy označení jak pro muže, tak pro ženy.) 1. Informovat v rámci mediální politiky širokou veřejnost o opatřeních dotýkajících se a majících vliv na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. V rámci mediální politiky ministerstva byly resortní priority na rok 2011 zveřejněny na internetu i intranetu ministerstva v únoru 2011. Na intranetu ministerstva bylo dále pro informovanost zaměstnanců vyvěšeno vyhodnocení resortních priorit za rok 2010. Lze konstatovat, že tiskový odbor během roku 2011, tak jak mu bylo uloženo a tak jak bylo zapotřebí, průběžně, na základě dané žádosti o informaci, informoval jednotlivá média o věcech týkající se genderové problematiky, především o počtu žen a mužů v resortu justice, počtu soudkyň na mateřské dovolené, vybraných statistikách atp. Vzhledem k tomu, že je komunikace mezi tiskovým odborem a médii bezprostřední, okamžitá a interaktivní, jedná se o informace toho času aktuální. Média se v průběhu roku 2011 zajímala kupříkladu o – poměr žen a mužů mezi soudci a státními zástupci; o počet soudkyň na mateřské dovolené; počet nově jmenovaných soudců, jejich přidělení a poměr mužů a žen; dále také ještě v reakci na iniciativu bývalé ministryně spravedlnosti o problematiku výživného. Mezi dalšími lze jmenovat návrh nového občanského zákoníku (například otázku určení a popření otcovství, náhradní mateřství); statistiky pravomocných rozhodnutí o svěření dítěte do společné a střídavé výchovy obou rodičů; statistiky trestného činu nebezpečného pronásledování, vykázání, kuplířství; statistiky pravomocných rozhodnutí soudů ve věci výživného na nezletilé a zletilé děti, vyživovací povinnosti mezi manžely atp. Ministerstvo spravedlnosti se prostřednictvím tiskového odboru vyjadřovalo také k Úmluvě proti násilí na ženách či k Národnímu akčnímu plánu prevence domácího násilí a jeho promítnutí do spolupráce soudců a státních zástupců či vyjádření k problematice nezákonných adopcí. Tiskový odbor rovněž průběžně vydává a na internetových stránkách ministerstva http://portal.justice.cz/justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33 zveřejňuje tiskové zprávy, které se nějakým způsobem dotýkají problematiky rovných příležitostí žen a mužů. Během roku 2011 bylo vydáno celkem 14 (ze 119) tiskových zpráv, které se podstatně či jen okrajově týkaly problematiky postavení žen a mužů ve společnosti. Příklady z roku 2011:
tiskové zprávy týkající se rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci vyřizování stížností podaných proti České republice o Dne 17. února 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Augustin Andrle proti České republice. Stěžovatel namítal porušení zákazu diskriminace zaručeného článkem 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s jeho právem na pokojné užívání majetku chráněným článkem 1 Protokolu č. 1. Stěžovateli byly
1
v roce 1998 svěřeny do výchovy dvě z jeho čtyř dětí. V roce 2003 zamítla Česká správa sociálního zabezpečení jeho žádost o starobní důchod podanou v době, kdy mu bylo 57 let, a to z důvodu nedosažení důchodového věku. Poté, co stěžovatel se svým nárokem neuspěl před krajským, Nejvyšším ani Ústavním soudem, obrátil se na Evropský soud s námitkou, že ustanovení upravující věkovou hranici pro odchod do důchodu, které ženám, jež pečovaly o děti, umožňuje na rozdíl od mužů ve stejné situaci odcházet do důchodu dříve, je v daném ohledu diskriminační. Evropský soud připomenul obecný princip, podle kterého aby bylo odlišné zacházení založené výlučně na základě pohlaví v souladu s Úmluvou, musí k němu existovat velice závažné důvody. Na druhou stranu, pokud jde o přijímání obecných opatření v rámci dlouhodobější sociálně-ekonomické politiky, je státům – co do výběru konkrétních opatření – přiznáván široký prostor pro jejich vlastní uvážení. Evropský soud reagoval na argumenty vlády, když předmětnou právní úpravu posuzoval v rámci širšího historického kontextu, a konstatoval, že právní úprava týkající se důchodového věku, která byla původně konstruovaná jako jistá kompenzace za ztížené postavení žen ve společnosti, sledovala bezpochyby legitimní cíl. Podle Evropského soudu musí – vzhledem k postupnému vývoji ve společnosti – i legislativní změny přicházet postupně, přičemž s přihlédnutím k časové náročnosti probíhající důchodové reformy nelze opatření, která Česká republika doposud přijala, považovat za vybočující z prostoru pro vlastní uvážení, kterým státy v této oblasti disponují. V daném případě tak rozdílné zacházení nebylo ve vztahu k legitimnímu cíli, který sledovalo, nepřiměřené, a Evropský soud proto konstatoval, že k porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 1 Protokolu č. 1 nedošlo. o Dne 27. října 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Bergmann proti České republice. Stěžovatel namítal zejména porušení svého práva na respektování rodinného života (článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech). Stěžovateli se v manželství narodil syn, společně však se svou bývalou manželkou a dítětem žili pouze krátkou dobu a stěžovatel vídal syna jen jednou týdně. Nezletilý byl později svěřen do péče matky a manželství bylo rozvedeno. V následujícím období byla realizace styku stěžovatele s dítětem z důvodu odmítavého postoje matky komplikovaná, proto soud styk upravil předběžným opatřením. Matka kontakty nadále neumožňovala, což soud řešil udělením pokuty. Odvolací soud však pokutu i předběžné opatření zrušil. Soud prvního stupně na základě aktualizovaného znaleckého posudku styk stěžovatele s dítětem opět upravil, odvolací soud nicméně jeho rozsudek zrušil a styk stěžovatele s dítětem zakázal. Stěžovatel se následně neúspěšně obrátil na Ústavní soud. Podle stěžovatele státní orgány nepřijaly dostatečná opatření potřebná pro umožnění jeho styku s nezletilým dítětem. Evropský soud uvedl, že výkonu styku stěžovatele s nezletilým bránila neustále matka dítěte, přičemž výchovné schopnosti stěžovatele nebyly nikdy zpochybněny a hlavním problémem realizace styků byl vzájemný nepřátelský postoj rodičů. Kritiku tak snesl na příslušné soudy i orgán péče o dítě, které v dané situaci nepřijaly prakticky žádná opatření k obnovení vztahu stěžovatele s dítětem, např. nenařídily dohled nad výchovou nezletilého nebo neuložily rodičům využít pomoc odborného poradenského zařízení. Rozsudek o zákazu styku se opíral o závěry znalce z doby po několikaleté izolaci stěžovatele
2
od jeho dítěte, styk byl podle nich problematický a ohrožoval psychický vývoj dítěte z důvodu konfliktního vztahu mezi oběma rodiči. V této souvislosti Soud ve Štrasburku připomněl, že nedostatek spolupráce mezi rodiči nezbavuje příslušné orgány povinnosti uplatnit všechny prostředky k zachování rodinné vazby mezi rodičem a dítětem. Svým závazkům tedy české orgány nedostály a došlo k porušení stěžovatelova práva na respektování rodinného života. Stěžovateli byla přiznána částka 10 000 eur jako náhrada utrpěné nemajetkové újmy. o 20. prosince 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Prodělalová proti České republice. V roce 1997 se stěžovatelce a jejímu partnerovi narodila dvojčata. V březnu 2004 svěřil soud obě děti do výchovy otce a současně upravil jejich styk se stěžovatelkou. V únoru 2005 otec navrhl stěžovatelce styk s dětmi zakázat a zbavit ji rodičovské zodpovědnosti. V následujícím období docházelo při realizaci styku stěžovatelky s dětmi z důvodu odmítavého postoje dětí ke komplikacím a soud opakovaně, v březnu 2005 a v září 2006, předběžnými opatřeními styk stěžovatelky s dětmi zakázal. Tato předběžná opatření byla sice odvolacím soudem postupně zrušena, otec dětí však další realizaci styku bránil, za což mu byly mj. opakovaně uděleny pokuty. V roce 2007 proběhlo na základě rozhodnutí soudu několik styků stěžovatelky s dětmi ve specializovaném zařízení, v prosinci 2007 však soud předběžným opatřením stěžovatelce styk s dětmi znovu zakázal. V srpnu 2010 vydal soud ve věci rozsudek, kterým styk stěžovatelky s dětmi zakázal. Stěžovatelka se proti tomuto rozsudku odvolala a řízení ke dnešnímu dni stále probíhá. Stěžovatelka kritizovala postup státních orgánů, které podle ní nepřijaly dostatek opatření k umožnění jejího styku s nezletilými dětmi, v důsledku čehož je po dobu několika let od dětí zcela odloučena. Evropský soud připomněl, že z článku 8 Úmluvy vyplývá rovněž povinnost státních orgánů uplatnit všechny dostupné prostředky k zachování rodinné vazby mezi rodičem a dítětem. V daném případě, kdy řízení zahájené na návrh otce dětí z února 2005 znamenalo pro stěžovatelku hrozbu zásahu do jejího vztahu s dětmi, měly státní orgány postupovat obzvláště rychle při zachování práv a zájmů všech dotčených osob. V nastalé situaci bylo proto zapotřebí urychleně přijmout meritorní rozhodnutí. To bylo vydáno až po uplynutí více než dvou let, kdy byl v srpnu 2010 stěžovatelce styk s dětmi zakázán, a řízení doposud neskončilo. Po uplynutí tak dlouhé doby, po kterou je stěžovatelka na základě předběžného opatření od svých nezletilých dětí izolována, je nicméně obnova jejích vztahů s dětmi prakticky vyloučena. České orgány tak zejména v souvislosti s délkou daného řízení nepřijaly všechna potřebná opatření, která od nich bylo možné rozumně očekávat, právo stěžovatelky na respektování jejího rodinného života nebylo chráněno účinným způsobem, a k jeho porušení proto došlo.
reforma právních předpisů v dikci resortu justice o 4. ledna - Ministr spravedlnosti rozeslal do připomínkového řízení návrh nového občanského zákoníku, který má nahradit současný kodex pocházející z roku 1964. V rámci připomínkového řízení se k návrhu mohla vyjádřit odborná i laická veřejnost, a to do 25. ledna, o 28. dubna - Výjezdní zasedání Legislativní rady vlády v Kroměříži pod vedením jejího předsedy Jiřího Pospíšila mělo jediné téma – nový
3
občanský zákoník a s ním spojenou rekodifikaci soukromého práva v České republice, o 15. června - Vláda na svém zasedání schválila návrh nového zákona o mediaci, který předložil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Mediace je alternativní metodou řešení konfliktů, která občanům umožňuje urovnat jejich neshody rychlou a kultivovanou mimosoudní cestou.
předávání zkušeností o 21. ledna - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se účastnil neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v maďarském Gödöllö. S ostatními ministry jednal hlavně o posílení práv občanů EU, Chartě základních práv a vzdělávání soudců, o 3. června - Na ministerstvu spravedlnosti se uskutečnilo v pořadí již 19. setkání členů Vnitřní sítě pro spolupráci ve věcech občanských a soudních. Během tohoto setkání byli členové sítě informováni především o aktuálním vývoji v oblasti justiční spolupráce v civilních věcech, o novinkách v evropském a mezinárodním rodinném právu a o databázích pro vyhledávání soudních rozhodnutí členských států EU, o 10. listopadu - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se zúčastnil interaktivního pořadu České televize Hyde park, kde mimo jiné odpovídal i na otázky divaček a diváků k návrhu nového občanského zákoníku. Jeden z dotazů, který nechal pan ministr záměrně bez odpovědi s odkazem na webové stránky, jež poskytují veřejnosti podrobnější vysvětlení, se týkal nové právní úpravy osvojení.
další zajímavosti týkající se rovných příležitostí o 22. února - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil obdržel od občanského sdružení Bílý kruh bezpečí cenu Anděl. Sdružení tuto cenu tradičně uděluje za úspěšné, dlouhodobé a systémové aktivity v oblasti zlepšení situace obětí kriminality v České republice, o 20. října - PMS pořádala informační workshop k projektu "Per Aspera", který se věnoval osobám se zdravotním postižením a byl zaměřen na jejich profesní vzdělávání, tréninkové zaměstnání a uplatnění na otevřeném trhu práce. Projekt je realizován ve všech krajích ČR (kromě Prahy) a navazuje na dosavadní iniciativu Probační a mediační služby, která se snaží pomoci se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Z podstatné části bude projekt realizován dodavatelsky prostřednictvím veřejné zakázky.
2. Podporovat (především pravidly výběrových řízení) vyrovnané zastoupení žen a mužů na vedoucích místech, ale i v pracovních kolektivech v rámci resortu justice. Ministerstvo spravedlnosti ČR Personální odbor nadále dbá na dodržování pravidel zákazu diskriminace při výběrových řízeních např. v inzerátech je užíván genderově korektní jazyk. Výběr vhodného kandidáta na jakoukoliv pracovní pozici je vždy v souladu s právními předpisy a je činěn na základě předchozí praxe a odborné způsobilosti uchazeče o nabízené pracovní místo. Vedoucí pracovní místa na ministerstvu jsou zpravidla obsazována bez výběrového řízení. Důvodem je, že na část vedoucích pozic (ředitel odboru, vedoucí oddělení) jsou jmenováni „kmenoví“
4
zaměstnanci ministerstva, kteří se během svého působení na ministerstvu osvědčili, jsou považováni za odborníky a ministerstvu tak odpadávají náklady související s náborem a adaptací nových zaměstnanců. Zbývající část především těch nejvyšších vedoucích postů (náměstci) je často i otázkou politickou a v ČR je ustálenou praxí, že nově přicházející ministr si na ministerstvo přivádí i své náměstky. V roce 2011 bylo ministerstvem vyhlášeno 1 výběrové řízení na vedoucí místo: - vedoucí vládní a parlamentní agendy (přihlásilo se 15 žen a 12 mužů – pozice obsazena ženou). Soudy a státní zastupitelství Výběrová řízení na obsazení volných míst novými zaměstnanci soudů a státních zastupitelství se vždy řídí obecně závaznými právními předpisy a jsou striktně dodržována pravidla daná antidiskriminačním zákonem. Výběr a výběrová řízení se uskutečňují na základě předem daných podmínek, které neobsahují pozitivní ani negativní diskriminaci a jakoukoli diskriminaci neumožňují. Rozhodujícími kritérii je dosažené vzdělání, znalost a schopnost výkonu požadované práce. Na obsazování míst soudců, státních zástupců a soudních exekutorů se (tak jako v loňském roce) vyhlašují rovněž výběrová řízení, obsahující několik kol. Hodnotí se dosavadní právní praxe, zaměření odborné praxe, další odborné vzdělání, publikační a pedagogická činnost a morální bezúhonnost. Přednost je dána těm, co nejlépe splňují požadované předpoklady pro výkon funkce, a dbá se, aby byly dodržovány obecně závazné právní i interní předpisy, a to i z hlediska genderové rovnosti. V letošním roce byla uskutečněna výběrová řízení i na obsazení míst soudních funkcionářů, a to podle nové Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. 12. 2010 č.j. 215/2010-OJORGV, o postupu při navrhování a jmenování funkcionářů soudu (ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 1. 3. 2011, č.j. 47/2011-OJ-ORGV). Ve výběrových komisích zasedají i pracovníci odboru justičního. I v průběhu zaměstnání jsou ve vztahu k zaměstnancům, soudcům a státním zástupcům dodržována antidiskriminační pravidla daná Listinou základních práv a svobod, zákoníkem práce a antidiskriminačním zákonem. Z předložených zpráv soudů opakovaně vyplývá nerovnoměrné obsazení a značný nepoměr mezi pohlavími v odborném a zejména administrativním aparátu, ačkoliv je dodržován rovný přístup pro ženy a muže i v oblasti odměňování zaměstnanců a jejich zařazení do platových tříd a platových stupňů se řídí příslušnými právními předpisy. Jsou zde převážně zaměstnány ženy, což je ovlivněno povahou náplně práce a zejména finančním ohodnocením. Muži jsou ve funkci např. vyšší soudní úředník, asistent soudce, soudní vykonavatel, informatik, správce budov, údržbář, řidič, o jiné pracovní zařazení většinou muži nemají zájem. Vězeňská služba ČR Výběrová řízení v hodnoceném období podle příslušných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, na obsazení služebních míst byla vyhlášena v souladu s dikcí zákona bez ohledu na pohlaví.
5
V porovnání s minulými roky došlo ve Vězeňské službě ČR k mírnému poklesu počtu žen v obsazenosti řídících funkcí. V roce 2009 počet žen přesáhl 20 %. V roce 2010 bylo v řídících funkcích 247 žen, což z celkového počtu 993 představuje 24,9 % a v roce 2011 z celkového počtu 1003 žen a mužů v řídících funkcích bylo 238 žen, což činí 24 %. Probační a mediační služba ČR K výběru nových zaměstnanců jsou ředitelstvím PMS transparentní metodická pravidla, jejichž dodržování vylučují diskriminaci z hlediska pohlaví. Tato pravidla se od vzniku služby nemění, výběrová řízení pro nové zaměstnance jsou vícekolová a vždy uspěje ten, který prokáže nejen nejvyšší odbornou zdatnost, ale i osobnostní předpoklady pro výkon dané funkce. V roce 2011 jsme z důvodů krácení mzdového fondu nepřijímali žádné nové pracovníky, naopak jsme v souladu s doporučením MSp provedli několik organizačních změn v jejichž rámci bylo zrušeno celkem 12 systemizovaných míst. Jako vedoucí funkce jsou v Organizačním řádu Probační a mediační služby uváděny pozice ředitele, jeho dvou zástupců, vedoucí oddělení ředitelství, regionální vedoucí, vedoucí střediska a vedoucí oddělení větších středisek. Všechny vedoucí pozice jsou obsazovány na základě vnitřního výběrového řízení, otevřeného pro všechny, kdo splňují stanovené podmínky, probíhají ve dvou kolech a do funkce je jmenován vždy nejúspěšnější kandidát bez ohledu na jeho pohlaví. Rejstřík trestů Při personálním zabezpečení Rejstříku trestů cestou výběrových řízení jsou dodržována pravidla daná antidiskriminačním zákonem a pomocí pravidel výběru jsou stanoveny stejné podmínky pro ženy a muže, přičemž je podporováno a zajišťováno vyrovnané zastoupení žen a mužů nejen početně v pracovním kolektivu, ale v současné době rovněž na vedoucích pozicích. Muži a ženy jsou ve vedoucích funkcích zastoupeni v poměru 2 : 2. V odboru evidence jsou požadovány především znalosti v oboru vykonávané práce, tj. znalost trestního práva a orientace v trestněprávních předpisech i preciznost při vydávání dokumentů. Muži jsou zaměstnáváni zejména v odboru výpočetní techniky, kde jsou požadavky zaměřeny v prvé řadě na znalosti technické a jazykové. V rámci pilotního projektu některých členských států EU (iniciativy NJR) je vybudováno a využíváno elektronické propojení českého Rejstříku trestů s Německem, Francií, Belgií, Španělskem, Polskem, Slovenskem, Lucemburskem, Itálií a Bulharskem. Pracuje se na zprovoznění komunikace s Velkou Británií a Holandskem. To je spojeno s častými několikadenními výjezdy mimo republiku, kde na odborné úrovni jsou projednávány projekty zabezpečující výše uvedené cíle. Institut pro kriminologii a sociální prevenci Pokud jde o problematiku prosazování rovnosti žen a mužů, nic se v této problematice nemění a tudíž lze konstatovat, že pracovní příležitosti v IKSP vždy byly a jsou naprosto rovnocenné. Nově nastupující výzkumní pracovníci procházejí před přijetím do IKSP výběrovým řízením, kde je zohledněno výhradně dosažené vzdělání, odborné zaměření, dosavadní praxe, publikační činnost a jazykové znalosti. Nepřipadá v úvahu, aby při výběru hrálo roli, zda se jedná o muže nebo ženu. Výhradním kriteriem je při výběru odborná zdatnost uchazeče. Také ve výběrové komisi, jmenované ředitelem, je respektován princip genderové vyváženosti.
6
Při zpracování výzkumných úkolů, resp. při sestavování řešitelského týmu se v první řadě přihlíží na odborné zaměření konkrétních pracovníků, zkušenosti, délku praxe a osobní předpoklady. Jelikož tato kritéria splňují pracovníci IKSP – ženy, ale i muži, nemá v této oblasti s naplňováním priorit a postupů ministerstva IKSP problém. Pracovnice IKSP jsou běžně ředitelem jmenovány jako odbornice do pracovních a poradních orgánů a komisí mimo působnost IKSP. Jde např. o poradní orgány a komise MSp, Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby ČR, MV ČR. Ženy zastupují IKSP i v mezinárodních orgánech a institucích. 3. Spolupracovat s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se rovnými příležitostmi žen a mužů (součástí spolupráce může být i vyžádání stanoviska k připravovaným právním předpisům). Spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se rovnými příležitostmi žen a mužů nebyla v roce 2011 navázána. 4. V rámci dotačních programů přihlížet k tématu rovných příležitostí pro ženy a muže. Ministerstvo spravedlnosti ČR Při přípravě a realizaci projektů financovaných ze zdrojů EU nebo finančních mechanismů samostatného oddělení evropských programů a ostatní útvary ministerstva a organizační složky resortu vždy dodržují zásady rovnosti žen a mužů. Rovnost žen a mužů je součástí každého projektu v rámci tzv. horizontálních témat. V každém projektu je tedy deklarováno, že zásady rovnosti žen a mužů budou dodržovány a jakým způsobem. Projekty zaměřené speciálně na rovnost žen a mužů však ministerstvo nerealizuje, protože to není v jeho kompetenci a došlo by tím k porušení rozpočtových pravidel. Vězeňská služba ČR Vězeňská služba zatím nenaplňuje požadavek, aby v rámci dotačních programů bylo přihlíženo k tématům rovných příležitostí pro muže a ženy, neboť v současnosti nečerpá prostředky z Evropských fondů, které by byly určeny na projekty přímo, výslovně zaměřené na oblast genderu. Nicméně, nový organizační řád Vězeňské služby akcentuje důležitost a význam programů a fondů Evropské unie. V této souvislosti bylo zřízeno v působnosti náměstka generálního ředitele pracovní místo vedoucího programů a fondů Evropské unie, jehož úkolem je vytvářet podmínky pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie, přípravu, koordinaci a zpracovávání záměrů projektů pro využití prostředků z rozpočtu EU a jiných fondů zahraniční pomoci včetně pravidel finančního řízení projektů, vyhodnocování a kontrolu využívání, apod. Součástí jeho náplně je i sledování možnosti zapojení se do „genderových projektů“ a dbát, aby předkládá-li ke schválení členy realizačních týmů k realizaci projektů (např. Optimalizace systému ochrany informací v podmínkách Vězeňské služby), v realizačním týmu docházelo k adekvátním poměru zastoupení žen a mužů.
7
5. Pokračovat se vzděláváním v oblasti lidských práv (rovných příležitostí žen a mužů) kompetenčních pracovníků, pracovníků s rozhodovacími pravomocemi, nově přijatých pracovníků, ale v základní rovině všech pracovníků resortu justice (seminář k rovným příležitostem mužů a žen pro vedoucí pracovníky, seznámení všech zaměstnanců s resortními prioritami, přístup k informacím z oblasti genderové problematiky). Do vstupního vzdělávání nových zaměstnanců zařadit problematiku rovných příležitostí. Do systému vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců resortu justice zařadit na Justiční akademii v Kroměříži problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Ministerstvo spravedlnosti ČR V únoru 2011 byly zveřejněny resortní priority na rok 2011 na internetu i intranetu ministerstva. S resortními prioritami na rok 2011 byly rovněž seznámeny písemnou formou všechny útvary a podřízené organizace ministerstva. Na intranetu ministerstva bylo dále pro informovanost zaměstnanců vyvěšeno vyhodnocení resortních priorit za rok 2010. Soudy a státní zastupitelství Justiční odbor ministerstva seznámil všechny soudy a státní zastupitelství s resortními prioritami a postupy při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže a vyžádal informace o jejich plnění. Rovněž zaslal k seznámení „Zprávu o Závěrečných doporučeních Výboru pro odstranění diskriminace žen 2010“. Při dalším vzdělávání zaměstnanců, soudců a státních zástupců se postupuje podle vzdělávacích plánů Justiční akademie v Kroměříži, která průběžně zařazuje i semináře s problematikou rovných příležitostí žen a mužů. Každoročně v měsíci září pořádá odbor justiční pro zaměstnance personálních oddělení soudů a státních zastupitelství seminář na dodržování pracovního práva, kde je zdůrazněn zákaz diskriminace, zajištění rovného zacházení pro všechny zaměstnance, dodržování zásady stejného platu apod. Současně je zmiňován odkaz na Listinu základních práv a svobod a antidiskriminační zákon. Vězeňská služba ČR Vzdělávání v oblasti výchovy k lidským právům a rovným příležitostem žen a mužů probíhá ve Vězeňské službě u všech nově přijatých zaměstnanců v Základní odborné přípravě pro příslušníky a příslušnice a v nástupním kurzu, který je určen pro občanské zaměstnance. Dále mají zaměstnanci možnost absolvovat různé výukové, vzdělávací a sebevzdělávací kurzy pořádané jednak Institutem vzdělávání Vězeňské služby České republiky ve Stráži pod Ralskem nebo Institutem pro veřejnou správu. Justiční akademie V souladu s prioritami a postupy Ministerstva spravedlnosti ČR při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže zařadila Justiční akademie do systému vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců resortu justice tuto problematiku v rámci pořádaných seminářů.
8
Seminář k rodinnému právu (17.-19. ledna 2011, Kroměříž): tento seminář byl určen pro soudce opatrovnických soudů se zaměřením zejména na výživné, úpravu styku a jiné aktuální problémy. Seminář k zákoníku práce (2.-4. února 2011, Kroměříž): v rámci tohoto semináře byla zmíněna i problematika hlavy IV Zákoníku práce týkající se rovného zacházení a zákazu diskriminace. Seminář k problematice způsobilosti k právním úkonům uživatelů sociálních služeb (8. února 2011, Praha): také na tomto semináři se v rámci práv osob se zdravotním postižením probírala tématika genderové rovnosti. Seminář ke způsobilosti k právním úkonům a detenčnímu řízení (14. června 2011, Praha): seminář se věnoval řízení o způsobilosti k právním úkonům, specifikům znaleckého posudku v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče a řízení o způsobilosti k právním úkonům. Rodinné právo s cizím prvkem (26.-27. září 2011, Kroměříž): seminář se zabýval aktuální problematikou rodinného práva s cizím prvkem i s ohledem na rovný přístup k mužům a ženám (výkon cizozemských rozhodnutí v manželských věcech s ohledem na nařízení ES č. 2201/2003 Brusel II bis a na Nařízení Rady ES č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností). Seminář k ochraně osobnosti (3. listopadu 2011, Kroměříž): seminář se zabýval aktuálními problémy v uvedené oblasti (ochrana osobnosti v připravovaném občanském zákoníku, informovaný souhlas dle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a souhlasové spory, výše a účel finančních satisfakcí, možnost přiznání úroků z prodlení z finančních satisfakcí aj.). Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (10. listopadu 2011, Praha): tento seminář se dotkl mj. i problematiky čl. 3 Úmluvy na národní úrovni (podmínky ve věznicích, sterilizace odsouzených osob, psychiatrická léčba atd.). Seminář k domácímu násilí (10. března a 16. prosince 2011, Praha a Kroměříž): oba semináře se věnovaly aktuálním problémům domácího násilí a genderové problematiky se zaměřením na procesní aspekty (předběžná opatření). Rejstřík trestů Rejstřík trestů nadále pokračuje ve vzdělávání svých zaměstnanců v oblasti lidských práv, kde se zaměřuje zejména na oblast prosazování politiky rovného postavení mužů a žen. Zaměstnanci jsou upozorňovány i na možnost účastnit seminářů Justiční akademie, které se touto problematikou zabývají, a dále jsou o prioritách v této oblasti informováni prostřednictvím intranetu. Probační a mediační služba ČR Noví zaměstnanci (probační úředníci a asistenti) jsou zařazováni do povinného kvalifikačního vzdělávání, do jehož osnov je problematika rovných příležitostí zařazena. S resortními prioritami a postupy při prosazování rovných příležitostí jsou zaměstnanci služby pravidelně seznamováni.
9
6. Přihlížet při koncepčních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesech ve všech fázích jejich přípravy a provádění k principu rovných příležitostí žen a mužů (genderový mainstreaming). Ministerstvo spravedlnosti ČR Na ministerstvu je přihlíženo k principu generového mainstreamingu. Tento postup je dodržován především při odhadování dopadů plánovaných akcí (včetně legislativy, koncepcí nebo rozhodnutí) na ženy a muže. Rejstřík trestů V rámci celé činnosti Rejstříku trestů jsou předem vyhodnocovány důsledky a dopad jednotlivých rozhodnutí na jeho zaměstnance, a to jak muže, tak i ženy. Na personálním úseku je zpracovávána genderová analýza zaměstnanosti, přičemž je třeba konstatovat, že zde nadále přetrvává feminizace, která vyplývá z charakteru jednotlivých profesí, které jsou v Rejstříku trestů vykonávány. K nutnosti dodržovat principy rovných příležitostí žen a mužů je důsledně přihlíženo rovněž při tvorbě nových nebo změně stávajících interních předpisů či vypracovávání stanovisek k obecně závazným právním předpisům v resortu. Vězeňská služba ČR Vedení Vězeňské služby uplatňuje gender mainstreaming na mnoha úrovních a v mnoha aspektech slaďování osobního a pracovního života, a to i přes určitá specifika, která činnost Vězeňské služby vykazuje. 7. Sledovat, vyhodnocovat genderové analýzy a zapracovávat je do koncepčních materiálů resortu justice. Ministerstvo a jeho podřízené organizace sledují a zpracovávají genderové analýzy zaměstnanosti. V celém resortu (vyjma Vězeňské služby ČR) i nadále přetrvává silná feminizace, která plyne z charakteru vykonávaných profesí v resortu, zájmu o zaměstnání ve státní správě a finančnímu ohodnocení státních zaměstnanců. Ministerstvo spravedlnosti ČR V roce 2010 došlo k nárůstu poměrného zastoupení mužů na ministerstvu, a to z 35 na 38 %. Nyní v roce 2011 došlo k poklesu poměrného zastoupení mužů na ministerstvu z 38 na 36 %, nadále dvě třetiny zaměstnanců představují ženy. Podíl žen a mužů na Ministerstvu spravedlnosti ČR (vždy k 31.12.2011) ROK MUŽI počet % počet 118 38 194 2004 121 39 187 2005 112 35 208 2006 121 36 211 2007 123 35 231 2008 120 35 221 2009 116 38 193 2010 111 36 194 2011
10
ŽENY % 62 61 65 64 65 65 62 64
Na ministerstvu bylo k 31. 12. 2011 celkem 67 zaměstnanců ve vedoucích funkcích. Oproti roku 2010 došlo k poklesu zastoupením žen ve vedoucích funkcích z 33 na 32 žen. Stále platí stejně jako v ostatních institucích a společnostech, že čím výše na žebříčku strukturní hierarchie, tím menší procento zastoupení žen. Pozitivem oproti roku 2009 je, že v roce 2010 a 2011 jednu ze šesti sekcí vede žena na pozici vrchní ředitelky. Zastoupení žen a mužů na vedoucích místech Ministerstva spravedlnosti ČR (vždy k 31.12.2011) ROK ministr náměstek ředitel odboru vedoucí vrchní ředitel (samostatného) oddělení muž žena muž žena muž žena muž žena 1 0 2 1 14 3 15 18 2002 1 0 2 1 14 3 15 18 2003 1 0 5 1 15 4 16 17 2004 1 0 6 0 14 6 16 19 2005 1 0 4 0 10 6 18 21 2006 1 0 6 0 10 9 25 21 2007 1 0 7 1 9 6 21 31 2008 0 1 6 0 10 6 21 31 2009 1 0 6 1 10 6 22 26 2010 1 0 5 1 8 6 21 25 2011
Odměňování zaměstnanců ministerstva se odvíjí od příslušných platných platových předpisů. Na jejich základě jsou zaměstnanci zařazeni podle délky praxe a náročnosti pracovní náplně (úkolů) do platových tříd a stupňů. Tyto rovné podmínky k odměňování mužů a žen v resortu se již tolik neodráží v oblasti poskytování nenárokových složek mzdy. Zatímco základní plat je zaměstnancům ministerstva dán genderově neutrálně nařízením vlády, výše osobního příplatku se již genderově liší. V roce 2011 ženy pobíraly vyšší osobní příplatek v 8., 9.,10.,11.,13. a 15. platové třídě. V 9. platové třídě disponovaly v roce 2011 cca dvojnásobným osobním příplatkem než muži. Tak markantní rozdíl lze vysvětlit celkovým počtem mužů (1) a žen (26) v 9. platové třídě. Muži naopak pobírali více jak dvojnásobný osobní příplatek pouze v 7. platové třídě. To opět potvrzuje, že většina nadřízených je při určování výše osobního příplatku ovlivněna genderovými stereotypy. Mužům je, nejen ve státní správě, připisován společenský statut „živitele rodiny“. Dokládá to i výše osobního příplatku ve 4. platové třídě, kde jsou na ministerstvu zařazeni pouze muži. Právě jejich poměrně vysoký průměrný osobní příplatek (6.286,- Kč – vyšší průměrný osobní příplatek mají ženy až v 15. a muži ve 7. platové třídě) lze chápat jako navýšení nízkého příjmu „živitelů rodin“ ve 4. platové třídě. Téměř vyrovnané osobní příplatky mužů a žen figurují ve 13. platové třídě, kdy již samotný „tabulkový“ plat je již na takové úrovni, že již nadřízení necítí potřebu navyšovat mužům plat. Markantní rozdíl osobního příplatku zaměstnanců (mužů) v 15. a 16. třídě je přikládán snaze udržet odborníky na těch nejvyšších místech státní správy a být tak přiměřenou konkurencí komerční sféry.
11
Průměrný osobní příplatek zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti v roce 2011 Pohlaví Počet Platová třída Průměrný osobní příplatek muži 7 4 6.286 ženy 0 muži 1 5 1.359 ženy 0 muži 0 6 ženy 6 2.975 muži 2 7 8.250 ženy 6 3.300 muži 0 8 ženy 12 3.966 muži 1 9 2.750 ženy 26 4.538 muži 4 10 4.600 ženy 9 5.967 muži 2 11 4.000 ženy 5 4.870 muži 10 12 6.318 ženy 13 4.874 muži 23 13 4.693 ženy 46 4.752 muži 52 14 7.260 ženy 68 5.486 muži 4 15 6.000 ženy 3 19.888 muži 5 16 33.179 ženy 0 -
Rozdíl výše průměrného příplatku za vedení u mužů a žen je oproti osobnímu příplatku minimální. Navíc v roce 2011 průměrný příplatek za vedení ředitelek odborů převýšil průměrný příplatek za vedení ředitelů. Nevyváženost lze spatřovat v příplatku za vedení na nejvyšších pracovních pozicích. Tento rozdíl lze vysvětlit tím, že ač se jedná o příplatky za vedení „sekcí“ ministerstva, v případě jediné ženy jde o post vrchní ředitelky oproti postům náměstků, které zastávají muži. Průměrný příplatek zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti ČR za vedení (vždy k 31.12.) náměstek vrchní ředitel muži ženy
2008 16.750 15.000
2009 17.761 -
2010 19.091 16.000
ředitel odboru 2011 22.668 17.425
2008 10.478 9.833
2009 10.442 10.283
2010 11.419 11.888
vedoucí (samostatného) oddělení 2011 11.113 11.407
2008 6.525 5.833
2009 6.315 6.196
2010 5.895 5.470
2011 5.786 5.525
V roce 2011 představovali nejpočetnější skupinu zaměstnanci ve věku 31 až 40 let, a to především zásluhou žen, které v této věkové kategorii představují 17 % všech zaměstnanců ministerstva. Dle demografického vývoje lze konstatovat, že personál ministerstva je „omlazován“ – v roce 2010 po dlouhé době zaměstnanci do 40 let zaujímali přesně polovinu zaměstnanců ministerstva. V roce 2011 zaměstnanci do 40 let tvoří 52 % všech zaměstnanců. Již čtvrtým rokem po sobě je nejméně početnou skupinou věková kategorie mužů 41 až 50 let,
12
tedy kategorie, kdy jsou muži na vrcholu své profesní kariéry, kterou si budují zvláště v komerční sféře, jež nabízí více možností, rychlejší vzestup a lepší finanční ohodnocení. Věková struktura zaměstnanců ministerstva (vždy k 31.12.) Věk 2008 2008 2009 2009 2010 v% v% v% v% v% celkem celkem 9 24 7 22 7 do 30 muži let ženy 15 15 16 7 22 10 24 10 do 40 muži let ženy 15 17 17 3 13 4 16 5 do 50 muži let ženy 10 12 8 11 31 10 28 9 do 60 muži let ženy 20 18 16 muži 5 10 5 10 6 60 a více ženy 5 5 6 let celkem 100 100 100 100 100
2010 v% celkem 23 27 13 25 12
100
2011 v% 8 16 11 17 4 9 10 16 4 5 100
2011 v% celkem 24 28 13 26 9
100
Soudy a státní zastupitelství Tabulky s početními údaji soudců a státních zástupců jsou zpracovány ke dni 1. 11. 2011, údaje o věkové struktuře soudců a státních zástupců ke dni 1. 1. 2011. Údaje za celý rok 2011 budou k dispozici až v průběhu ledna 2011, tak jako v minulých letech. Celkový podíl soudkyň činí 61 % a podíl státních zástupkyň činí 52 %. Zastoupení soudkyň na všech úrovních soudů (k 1.11.2011) Soudy počet soudců z toho počet žen Krajské soudy 967 574 Okresní soudy 1846 1197 Vrchní soudy 141 65 Nejvyšší soud 64 15 Nejvyšší spr. soud 29 13 Celkem 3047 1864
zastoupení žen v % 59 65 46 23 45 61
Zastoupení žen na všech úrovních státních zastupitelství (k 1.11.2011) Státní zastupitelství počet z toho počet žen MSZ Praha 185 122 KSZ Praha 117 64 KSZ České Buděj. 69 39 KSZ Plzeň 99 54 KSZ Ústí nad L. 144 72 KSZ Hradec Králové 103 57 KSZ Brno 174 82 KSZ Ostrava 219 110 VSZ Praha 57 24 VSZ Olomouc 30 6 NSZ 53 21 Celkem 1250 651
zastoupení žen v % 66 55 57 55 50 55 47 50 42 20 40 52
13
Zastoupení žen ve vedoucích funkcích u soudů činí 49 % a ve vedoucích funkcích u státních zastupitelství činí 51 %. Zastoupení žen a mužů je vyvážené. Zastoupení soudkyň ve vedoucích funkcích celkem (k 1.11.2011) Soudy počet funkcionářů z toho žen Celkem 253 111
zastoupení žen v % 44
Zastoupení soudkyň ve vedoucích funkcích na všech úrovní soudů (k 1.11.2011) Soudy počet z toho zastoupení žen počet z toho předsedů žen v% místopředsedů žen Krajské soudy 8 1 13 43 18 Okresní soudy 80 30 38 110 60 Vrchní soudy 2 0 0 6 1 Nejvyšší soud 1 1 100 1 0 Nej. správ.soud 1 0 0 1 0 Celkem 92 32 35 161 79
zastoupení žen v% 42 55 17 0 0 49
Zastoupení žen ve vedoucích funkcích na všech úrovních státních zastupitelství (k 1.11.2011) Funkce počet funkcí z toho žen zastoupení žen v % NSZ 1 0 0 nám. NSZ 2 0 0 VSZ 1 0 0 nám. VSZ 3 0 0 KSZ 8 3 38 nám. KSZ 17 10 59 OSZ 84 40 48 nám. OSZ 89 52 58 celkem 205 105 51
Nejpočetnější skupinou z hlediska věkové struktury jsou soudkyně ve věku mezi 40 – 50 lety a soudci ve věku mezi 30 – 40 lety. Státní zástupkyně tvoří nejpočetnější skupinu ve věku mezi 40 – 50 lety, státní zástupci mezi 30 – 40 lety. Věková struktura soudců k 1.1.2011 Věk počet muži 1 do 30 let ženy 1 muži 449 do 40 let ženy 536 muži 316 do 50 let ženy 571 muži 286 do 60 let ženy 558 muži 137 do 70 let ženy 208 celkem 3062
% ----14 18 10 19 10 18 4 6 ---
14
% celkem 1 32 29 28 10 100
Věková struktura státních zástupců k 1.1.2011 Věk počet muži 18 do 30 let ženy 20 muži 242 do 40 let ženy 179 muži 110 do 50 let ženy 209 muži 136 do 60 let ženy 185 muži 86 do 70 let ženy 55 celkem 1272
% 2 2 19 14 9 16 11 15 7 5 100
% celkem 4 33 25 26 12 100
Vězeňská služba ČR Celkový podíl žen ve Vězeňské službě byl k 6. lednu 2011 stejně jako v minulém roce 24 %, přičemž z celkového počtu příslušníků je 7 % žen, což vyžaduje zastoupení obou pohlaví ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody. Z celkového počtu občanských zaměstnanců je žen 17 %. Zde situace nevyžaduje pohlavní diferenciaci, neboť se jedná o zařazení např. na odděleních logistiky, personálních, správních a ekonomických činností. Probační a mediační služba ČR V Probační a mediační službě je od jejího počátku zaměstnáváno větší procento žen než mužů (71 % žen a 29 % mužů). Domníváme se, že jedním z důvodů, proč se do výběrových řízení na pozice úředníků i asistentů hlásí výrazně více žen než mužů, je trvale nižší platové ohodnocení zaměstnanců státní správy vůči podnikatelským subjektům. Podíl žen a mužů v Probační a mediační služba stav k 1.12.2011 Organizační útvar stav k 1.12.2011 Počet Muži Ženy celkem Počet % Počet PMS ČR 409 117 29 292 Ředitelství 26 8 31 18 Pražský soudní kraj 32 15 47 17 Středočeský soudní kraj 46 13 28 33 Jihočeský soudní kraj 33 11 33 22 Západočeský soudní kraj 41 10 24 31 Severočeský soudní kraj 60 12 20 48 Východočeský soudní kraj 43 13 30 30 Jihomoravský soudní kraj 62 19 31 43 Severomoravský soudní kraj 66 16 24 50
% 71 69 53 72 67 76 80 70 69 76
Odměňování zaměstnanců Probační a mediační služby se řídí platnými předpisy, které přesně stanoví principy zařazování zaměstnanců do platových tříd a stupňů. Provedenou analýzou platů bylo zjištěno, že shodně jako v předcházejícím roce zařazování zaměstnanců se provádí v souladu se zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, a s platovými předpisy,
15
a to jak v oblasti tarifních platů, tak zvláštního příplatku i příplatku za vedení bez ohledu na to, zda se jedná o muže či ženu. Rejstřík trestů Rejstřík trestů má 51 zaměstnanců, z toho je 16 mužů a 35 žen. Podíl mužů a žen je 31,4 % ku 68,6 %. Zastoupení mužů a žen v jednotlivých oborech je znázorněno v následující tabulce. Podíl žen a mužů v Rejstříku trestů
Organizační útvar úsek ředitele úsek ekonomický administrativní pracovníci obslužný a pomocný personál odbor výpočetní techniky odbor evidence Celkem
Muži počet % 2 4 6 12 0 6 8 15 0 0 14 31
Ženy počet 2 8 5 3 2 23 35
% 4 15
4 46 69
Celkem počet % 4 8 14 27 5 9 10 19 23 46 49 100
Z hlediska genderové analýzy je však přes dodržování principu rovných příležitostí pro ženy a muže nutné opětovně konstatovat, že ženy jsou v Rejstříku trestů zastoupeny ve větším počtu, což vyplývá zejména z charakteru jednotlivých profesí, kde se počet zaměstnaných žen odvíjí od počtu schválených pracovních míst právě na již zmíněném úseku evidence. Zastoupení žen je pak samozřejmě ovlivněno i trvajícím zájmem o zaměstnání ve státní správě. Institut pro kriminologii a sociální prevenci V IKSP k 31.12.2011 byla systemizace 24 pracovníků (18 výzkumní pracovníci + 6 ostatní pracovníci). Z výzkumných pracovníků je 10 mužů a 8 žen. Vysokoškolsky vzdělaných pracovníků působilo v roce 2011 v IKSP 19 (11 mužů a 8 žen), z nich se 18 zabývá výzkumnou činností. Ve vedoucích funkcích působí 7 pracovníků, z toho 2 ženy, které působí jako vedoucí dlouhodobého týmu a vedoucí ekonomického úseku. Tento poměr (2:5) je odpovídající a záleží pouze na pracovní zkušenosti, řídících schopnostech a na odborné zdatnosti příslušných pracovníků. V IKSP pořád platí a nemění se ta skutečnost, že výzkumní pracovníci jsou podle náročnosti řešení úkolů zařazeni ve 12. – 15. platové třídě (v souladu s Nařízením vlády č. 330/2003 Sb.), a je jim podle náročnosti řešení úkolů a výsledků dosažených v dosavadní odborné kariéře přiznán ředitelem IKSP osobní příplatek a vedoucím příplatek za vedení. Základním kritériem pro odměňování pracovníků IKSP jsou příslušné platové předpisy pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. Na jejich základě jsou pracovníci zařazeni podle délky praxe a náročnosti řešených výzkumných a dalších úkolů do platových tříd a stupňů.
16
8. Při tvorbě nových nebo změně již stávajících právních předpisů (i interních) dbát na soulad s principem rovných příležitostí pro ženy a muže. Soudy a státní zastupitelství Soudy a státní zastupitelství při tvorbě nových nebo změně stávajících interních právních předpisů dbají na soulad s principem rovných příležitostí pro ženy a muže. Základní principy rovného zacházení jsou zakotveny přímo v Pracovních řádech jednotlivých soudů. Probační a mediační služba ČR V Probační a mediační službě je každá vnitřní norma tvořena odbornou pracovní skupinou specializovanou na určitou oblast činnosti, prochází vnitřním i vnějším připomínkovým řízením a vždy je dbáno na to, aby byla v souladu s principy rovných příležitostí a vylučovala diskriminaci na základě pohlaví. Vězeňská služba ČR Oddělení legislativně právní odboru majetkoprávního generálního ředitelství dbá na to, aby vnitřní předpisy byly v souladu s principy rovných příležitostí, tedy aby nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví ve všech oblastech pracovního a služebního poměru. Rejstřík trestů K nutností dodržovat principy rovných příležitostí žen a mužů je důsledně přihlíženo rovněž při tvorbě nových nebo změně stávajících interních předpisů či vypracovávání stanovisek k obecně závazným právním předpisům v resortu. 9. Vyhodnotit stav a navrhnout možnosti sledování ukazatelů problematiky násilí na ženách (profil ženských obětí násilí, profil mužských pachatelů, podpora obětí, opatření určená mužským pachatelům k ukončení kruhu násilí, vzdělávání odborníků, opatření k odstranění domácího násilí na ženách) vyplývající z Pekingské akční platformy. Ministerstvo spravedlnosti ČR Legislativní odbor připravil v roce 2011 návrh zákona o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, který by v nejbližší době měla projednat Legislativní rada vlády. Důvodem předložení navrhovaného zákona je současná absence komplexní úpravy práv obětí, jakožto příjemců zvláštní péče ze strany státu. Žádný právní předpis také uspokojivě neupravuje, jakým způsobem by se k oběti měly chovat orgány činné v trestním řízení a taktéž nejsou dostatečným způsobem upraveny otázky vztahující se k poskytování relevantních informací obětem. Navrhovaný zákon se snaží absenci právní úpravy napravit a dále řeší některé související otázky, které se týkají např. možného doprovodu oběti osobou, která jí poskytuje psychickou pomoc či právo oběti na doprovod důvěrníka. Zákonem o obětech trestných činů a o změně některých zákonů tak má dojít k rozšíření práv obětí a pomoci, která je jim poskytována. Dále se zákon snaží o odstranění nedostatků implementace rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení.
17
Samotným obětem trestných činů pak zákon přiznává zejména tato práva: 1. Právo na poskytnutí odborné pomoci, která bude v případě některých skupin obětí poskytována bezplatně. Pomoc bude poskytována ze strany neziskového sektoru, Probační a mediační služby a taktéž advokátů zapsaných do registru poskytovatelů služeb. 2. Právo na informace - zákon klade důraz především na srozumitelnost informací, které jsou obětem poskytovány. 3. Právo na ochranu soukromí. 4. Právo na ochranu před druhotnou viktimizací - druhotnou újmou ze strany orgánů činných v trestním řízení spočívající v omezení kontaktu s pachatelem, stanovení speciálních pravidel pro provádění výslechu obětí a pravidel pro podání vysvětlení obětí. 5. Prohlášení oběti o dopadech trestného činu na její život (victim impact statement). 6. Právo na peněžitou pomoc - právo oběti na peněžitou pomoc již v současné době sice upravuje zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nicméně i v této oblasti přinese návrh některé změny. Například podle předloženého zákona budou právo na peněžitou pomoc nově mít i oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (trestný čin znásilnění, sexuálního nátlaku apod.). Dále se také zvýší paušální částky poskytované obětem a nárok oběti na náhradu škody či nemajetkové újmy vůči pachateli bude nově (v rozsahu poskytnuté pomoci) přecházet na stát. Návrh zákona také počítá s tím, že Ministerstvo spravedlnosti ČR bude udílet akreditace nestátním neziskovým organizacím, které budou poskytovat právní informace obětem trestné činnosti a organizovat restorativní programy, čímž dojde k posílení spolupráce s neziskovým sektorem. Akreditované subjekty pak bude podporovat stát poskytováním dotací. Ministerstvo spravedlnosti ČR rovněž povede veřejný registr poskytovatelů služeb podle tohoto zákona, kam budou zapisovány výše uvedené subjekty a také subjekty, které pro práci s oběťmi získají registraci podle zákona o sociálních službách, Probační a mediační služba a za splnění zákonných podmínek i advokáti. Předkládaným zákonem dochází také k novelizaci trestního řádu. Za nejpodstatnější změnu směřující k ochraně obětí, a to zejména obětí domácího násilí, se považuje zavedení předběžných opatření do trestního řádu. Ta předběžná opatření, která budou aplikovatelná i v případech domácího násilí, jsou především předběžná opatření spočívající v zákazu vstupu do určitého obydlí, zákazu styku s určitými osobami, zákazu zdržovat se na konkrétně vymezeném místě. Předběžnými opatřeními, která bezprostředně napomáhají ke zvýšení ochrany obětí jsou: zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti a zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti. Probační a mediační služba ČR Podpora obětí trestných činů patří k prioritám PMS od počátku jejího působení. Pracovníci služby se kromě práce s pachateli trestných činů, které se snaží motivovat k řešení způsobených škod, věnují také práci s oběťmi, kterým nabízejí prostor a informace k tomu, aby se mohly aktivně zapojit do trestního řízení a dostalo se jim všestranné satisfakce. Jsou si vědomi i specifik, které přináší fenomén domácího násilí, při svých postupech je respektují a oběti i pachatele odkazují na instituce (intervenční centra, poradny pro pachatele DN…), které se na tuto problematiku specializují. PMS v roce 2011 realizovala spolu s nevládní
18
organizací AOP (Asociace občanských poraden) dva projekty zaměřené na práci s oběťmi trestných činů a v rámci těchto projektů se podílela na vytvoření celkem 40 nových poradenských míst pro oběti. V těchto poradenských místech je obětem TČ a jejich blízkým poskytováno komplexní poradenství s cílem usnadnit jim návrat k běžnému životu, který žili před události TČ. 10. Zdůrazňovat a medializovat nepřijatelnost násilí na základě pohlaví a obchodování s lidmi v souvislosti s věcnou působností ministerstva (rozhovory, články, publikace, tiskové konference). Ministerstvo spravedlnosti ČR Z projednávaných mezinárodněprávních legislativních návrhů, který se dotýká problematiky násilí na ženách, je v kompetenci mezinárodního odboru civilního návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech, který předložila Evropská komise dne 18. 5. 2011. Nařízení by mělo zajistit, že se obětem (např. domácího násilí), které požívají ochrany na základě ochranného opatření vydaného v občanských věcech v jednom členském státě, dostane obdobná míra ochrany v jiném členském státě, do něhož se odstěhují nebo odcestují, aniž by tam musely podstupovat dodatečná řízení. Soudy a státní zastupitelství Rozhovory, články, publikace a informace ze soudů a státních zastupitelství jsou podávány především prostřednictvím tiskových mluvčí, při čemž je respektována zásada nepřijatelnosti násilí na základě pohlaví a obchodování s lidmi. 11. V rámci Střednědobého plánu výzkumných úkolů Institutu pro kriminologii a sociální prevenci pokračovat ve výzkumu společenských jevů v rámci problematiky resortu, které mají vztah k genderové problematice (trendy kriminality, oběti trestné činnosti). V roce 2011 v publikaci IKSP „Analýza trendů kriminality v roce 2010“ jsou dva příspěvky , které mají vztah k genderové problematice. V úvodním příspěvku o evidované kriminalitě je zvlášť sledována a hodnocena kriminalita mužů a kriminalita žen, s důrazem na rozdílnost podílu obou pohlaví na obecné kriminalitě, na odlišnosti ve skladbě jimi páchané kriminality a jejich příčiny. Druhý příspěvek je věnován problematice obětí kriminality. Jsou v něm uváděny počty obětí kriminality, rozdělené podle pohlaví, opět s důrazem na odlišnost osob poškozených: obětí – mužů a obětí - žen. S využitím informací z obou příspěvků z této studie IKSP byl v září 2011 přednesen referát o stavu a trendech kriminality na zasedání Republikového výboru pro prevenci kriminality. V rámci střednědobého plánu výzkumné činnosti IKSP na období 2012 – 2015 je připravován projekt výzkumného úkolu: „Nové jevy v násilné kriminalitě včetně domácího násilí“, kde bude genderové problematice věnována též značná pozornost. Obecně možno též konstatovat, že jednotlivé výzkumy, zahrnují jako jedno z třídících kritérií pohlaví a tím lze u každé zpracovávané problematiky zjistit případné rozdíly v názorech, postojích a další statistické údaje o mužích a ženách daného souboru.
19
Zástupce IKSP se, jako člen poradního sboru ředitelky Věznice Světlá nad Sázavou, kde vykonávají trest odnětí svobody odsouzené ženy, pravidelně zúčastňuje jednání tohoto sboru. V průběhu jednání vždy seznamuje ostatní členy sboru s poznatky získanými z výzkumů a šetření provedených IKSP, zejména s novými informacemi o trestně stíhaných a vězněných ženách. 12. Pokračovat v zavádění nových a v rozšiřování již fungujících opatření, která přispívají k slaďování pracovního a rodinného života (např. flexibilní pracovní úvazky). Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo podporuje a snaží se vytvářet pracovní podmínky, které usnadňují zaměstnancům skloubit pracovní a rodinný život. Pružné rozvržení pracovní doby funguje na ministerstvu již několik let a zaměstnanci je velice kladně hodnoceno. V roce 2011 celkem 6 zaměstnanců čerpalo neplacené volno, přičemž ve dvou případech se jednalo o vyhovění žádosti zaměstnankyň, kterým skončila rodičovská dovolená a které chtěly pečovat o dítě do jeho 4 let. Z důvodu péče o dítě byly rovněž povoleny zkrácené úvazky, které v roce 2011 využívalo 10 zaměstnankyň, přičemž forma zkráceného úvazku je vždy přizpůsobena požadavkům zaměstnankyň a možnostem výkonu práce na konkrétním pracovním místě. Např. může být zkrácený pracovní úvazek sjednán na 50, 75 či 80 % plného pracovního úvazku, dále pak může mít zkrácený pracovní úvazek podobu rovnoměrného rozložení v pracovním týdnu nebo může být „zhuštěn“ jen do 3 či 4 dnů v týdnu. V roce 2011 fungovala na MSp 2 sdílená pracovní místa, o které se dělily tři zaměstnankyně po návratu z rodičovské dovolené společně s jednou starobní důchodkyní. Ministerstvo se snaží nejen přispívat k snadnému skloubení pracovního a rodinného života, ale i ke skloubení pracovního a osobního života zaměstnanců. Tedy napomoci řešit osobní situace zaměstnanců, které nejsou spojeny s péčí o děti. V roce 2011 byla poskytnuta 4 neplacená volna např. z důvodu výkonu veřejné funkce či dlouhodobé nemoci. Z osobních důvodů bylo v roce 2011 sdíleno ještě jedno pracovní místo dvěma zaměstnanci – muži. Ministerstvo také využívá další flexibilní formy práce jako jsou dohody o práci konané mimo pracovní poměr. V roce 2011 bylo na ministerstvu uzavřeno 40 dohod o pracovní činnosti (23 žen – 17 mužů) a 70 dohod o provedení práce (26 ženy – 44 muži). Na základě ujednání nové kolektivní smlouvy na období 2010-2012 bylo v dubnu 2010 do pracovního řádu ministerstva zakomponováno tzv. indispoziční volno. Což znamená, že ministerstvo omluví nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou platu ve výši 100% po dobu jeho zdravotní indispozice nebo v případě mimořádných situací, a to nejvýše v rozsahu tří pracovních dnů v kalendářním roce. Dle pracovního řádu stále platí opatření, kdy lze zaměstnanci i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo základní pracovní dobu (od 9:00 do 14:30 hodin), poskytnout pracovní volno bez náhrady platu nebo se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na nadpracování zameškané pracovní doby. Dále se např. podle kolektivní smlouvy vyplácí zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů odstupné podle § 67 zákoníku práce, zvýšené o: - jednonásobek průměrného výdělku při trvání pracovního poměru více než 5 let, - dvojnásobek průměrného výdělku při trvání pracovního poměru více než 10 let.
20
Na základě kolektivní smlouvy ministerstvo také umožňuje zaměstnancům pečujícím o dítě ve věku do 15 let pracovní volno bez náhrady platu v době školních prázdnin (pokud mají již vyčerpanou dovolenou); Podle pokynu, který stanovuje pravidla čerpání z FKSP je zaměstnancům ministerstva poskytován: - příspěvek na stravné, - příspěvky na provoz zařízení ministerstva, které slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, - nepeněžité poukázky, které lze uplatnit ve sportovních, kulturních, vzdělávacích zařízeních a cestovních kancelářích (TICKET MULTI). Z FKSP je možné také poskytovat půjčku na jednorázovou návratnou sociální výpomoc. Soudy a státní zastupitelství Soudy a státní zastupitelství – pokud to dovolují provozní možnosti – se nadále snaží o zajištění souladu pracovního a rodinného života zaměstnanců, soudců a státních zástupců. Na základě odůvodněné žádosti (např. z důvodu péče o děti, ze zdravotních důvodů, z důvodů dojíždění do zaměstnání) lze pracovat na zkrácený úvazek, upravit délku pracovní doby, čerpat rodičovskou dovolenou do 4 let věku dítěte i mužům, možnost dřívějšího návratu do zaměstnání z rodičovských dovolených. Jsou zavedena i tzv. „indispoziční volna“, tj. placené volno pro případ mimořádných a jiných osobních událostí. Příspěvky z FKSP na kulturní a sociální rozvoj zaměstnanců se poskytují bez rozdílů pohlaví. Vězeňská služba ČR I nadále Vězeňská služba věnuje pozornost opatřením, která slaďují osobní a pracovní život. K těmto opatřením lze řadit možnost rodinné rekreace v zotavovnách Vězeňské služby, nebo zimní a letní tábory pro děti. Neméně důležitou roli zastává zlepšování pracovního prostředí modernizací vybavení pracovišť, dále množnost flexibilní pracovní doby nebo zkrácení pracovních úvazků. Probační a mediační služba ČR Probační a mediační služba má v rámci těchto opatření zavedenu již několik let pružnou pracovní dobu, což zaměstnanci velmi oceňují, protože mohou sladit své pracovní povinnosti s péčí o rodinu, aniž by složitě museli žádat o úpravu pracovní doby či čerpat dovolenou. Ženám, vracejícím se do zaměstnání po rodičovské dovolené umožňujeme, pokud o to požádají, pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Rejstřík trestů V oblasti prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže jsou především zkvalitňována a rozšiřována již fungující opatření, které přispívají k souladu pracovního a rodinného života zaměstnanců. Tato se týkají například usnadňování návratu zaměstnanců do pracovního procesu po skončení rodičovské dovolené, kdy jsou ženy proškolovány tak, aby náplň své práce zvládly bez problémů a negativních dopadů na vlastní psychiku a soukromí, ale rovněž na kvalitu plnění pracovních úkolů. Především ženám je umožňována úprava pracovní doby, případně práce na zkrácené pracovní úvazky. Nově od roku 2012 bude zaveden v Rejstříku trestů vnitřním předpisem zaměstnavatele jeden z benefitů, a to poskytování placeného 21
pracovního volna ze zdravotních důvodů (SICK DAI) v délce 4 dnů v kalendářním roce. Nejžádanější výhodou pro zaměstnance by byl příspěvek na penzijní připojištění, který by preferovala většina zaměstnanců. Tento finanční nástroj není možné poskytovat z důvodů nedostatku finančních prostředků. Institut pro kriminologii a sociální prevenci V IKSP jsou s cílem vyvážit pracovní a rodinné povinností zaměstnanců využívány doporučované nástroje, tj. flexibilní pracovní doba, práce doma apod. 13. Sledovat, zda nedochází k nekorektnímu chování mezi muži a ženami, jak na úrovni pracovních kolektivů, tak i ve vztahu nadřízený – podřízený, a vzděláváním zaměstnancům případným excesům předcházet. V průběhu roku 2011 nebyl v resortu justice zaznamenán žádný případ nekorektního chování mezi muži a ženami, a to ani na úrovni pracovních kolektivů, ani ve vztazích nadřízený – podřízený. 14. Prostřednictvím Pracovní skupiny k rovným příležitostem pro ženy a muže v resortu justice vyhodnotit a dále zpracovávat nové poznatky generové problematiky; sledovat a vyhodnocovat účelnost a efektivitu opatření ovlivňujících prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Pracovní skupina k rovným příležitostem pro ženy a muže v resortu justice se v roce 2011 nesešla. 15. Vyhodnotit plnění opatření resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2011 a předložit je ministrovi pro práce a sociálních věcí. V lednu 2012 byly všechny organizační útvary ministerstva a podřízené resortní organizace vyzvány k vyhodnocení resortních priorit za rok 2011. Na základě předložených zpráv personální odbor na začátku roku 2012 vytvořil Informaci o plnění resortních i vládních priorit. 16. Zpracovat resortní priority a postupy při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2012 a předložit je ministrovi práce a sociálních věcí. Součástí výzvy personálního odboru k vyhodnocení resortních priorit za rok 2011 byla i žádost o navržení možných nových resortních opatření na rok 2012. Většina organizačních útvarů ministerstva i podřízených resortních organizací se vyjádřila ve smyslu pokračování již přijatých opatření. Resortní priority na rok 2012 byly upraveny pouze dílčím způsobem ve vztahu na změnu vládních priorit v říjnu 2011.
22
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR
PRIORITY A POSTUPY MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ČR PŘI PROSAZOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE NA ROK 2012
leden 2012 23
Priority a postupy Ministerstva spravedlnosti ČR při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže Usnesením vlády č. 770 ze dne 19. října 2011 byly schváleny Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Jednou z priorit je zpracování resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2012. Opatření resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, které navazují na roky předcházející se dotýkají jak Ministerstva spravedlnosti ČR samotného, tak i celého resortu, tedy soudů a státních zastupitelství, Vězeňské služby ČR, Probační a mediační služby ČR, Rejstříku trestů, Justiční akademie a Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. (V textu se pojmy zaměstnanec, pracovník, ministr, ředitel apod. rozumí genderově neutrální označení, znamenají tedy označení jak pro muže, tak pro ženy.) 1. Informovat v rámci mediální politiky širokou veřejnost o opatřeních dotýkajících se a majících vliv na problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Odpovídá: Termín:
odbor tiskový průběžně
2. Podporovat (především pravidly výběrových řízení) vyrovnané zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích, ale i v pracovních kolektivech v rámci resortu justice. Odpovídají: Termín:
personální odbor spolu ostatními organizační útvary ministerstva justiční odbor v rámci soudů a státních zastupitelství podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, RT, VS ČR) průběžně
3. V rámci dotačních programů přihlížet k tématu rovných příležitostí pro ženy a muže. Odpovídají:
personální odbor samostatné oddělení evropských programů podřízené složky (PMS ČR, VS ČR)
4. Pokračovat se vzděláváním v oblasti lidských práv (rovných příležitostí žen a mužů) v základní rovině všech pracovníků resortu justice (seznámení všech zaměstnanců s resortními prioritami, přístup k informacím z oblasti genderové problematiky). Do systému vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců resortu justice zařadit na Justiční akademii v Kroměříži problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Odpovídá: Termín:
personální odbor justiční odbor v rámci soudů a státních zastupitelství podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, RT, VS ČR) průběžně
24
5. Sledovat, vyhodnocovat genderové analýzy a zapracovávat je do koncepčních materiálů resortu justice. Odpovídají: Termín:
personální odbor justiční odbor v rámci soudů a státních zastupitelství podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, RT, VS ČR) průběžně
6. Vyhodnotit stav a navrhnout možnosti sledování ukazatelů problematiky násilí na ženách (profil ženských obětí násilí, profil mužských pachatelů, podpora obětí, opatření určená mužským pachatelům k ukončení kruhu násilí, vzdělávání odborníků, opatření k odstranění domácího násilí na ženách) vyplývající z Pekingské akční platformy. Odpovídají: Termín:
odbor legislativní odbor dohledu podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, VS ČR) průběžně
7. Zdůrazňovat a medializovat nepřijatelnost násilí na základě pohlaví a obchodování s lidmi v souvislosti s věcnou působností ministerstva (rozhovory, články, publikace, tiskové konference). Odpovídá: Termín:
odbor tiskový průběžně
8. V rámci Střednědobého plánu výzkumných úkolů Institutu pro kriminologii a sociální prevenci pokračovat ve výzkumu společenských jevů v rámci problematiky resortu, které mají vztah k genderové problematice (trendy kriminality, oběti trestné činnosti). Odpovídá: Termín:
podřízená složka (IKSP) průběžně
9. Pokračovat v zavádění nových a v rozšiřování již fungujících opatření, která přispívají k slaďování pracovního a rodinného života (např. flexibilní pracovní úvazky). Odpovídají: Termín:
personální odbor ekonomický odbor podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, RT, VS ČR) průběžně
10. Sledovat, zda nedochází k nekorektnímu chování mezi muži a ženami, jak na úrovni pracovních kolektivů, tak i ve vztahu nadřízený – podřízený, a vzděláváním zaměstnancům případným excesům předcházet. Odpovídají: Termín:
organizační útvary ministerstva podřízené složky (IKSP, JA, PMS ČR, RT, VS ČR) průběžně
25
11. Přezkoumat možnosti odškodnění, včetně tříleté promlčecí lhůty na vznesení nároku, v případech nezákonných sterilizací. Odpovídají: Termín:
odbor odškodňování průběžně
12. Monitorovat rozhodování českých soudů v případech diskriminace na základě pohlaví a násilí na ženách a zpřístupňovat relevantní rozsudky na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. (Počet rozsudků v případech diskriminace na základě pohlaví a násilí na ženách a počet zveřejněných rozsudků a zpráva z monitoringu.) Odpovídají: Termín:
odbor dohledu, odbor justiční průběžně
13. Prostřednictvím Pracovní skupiny k rovným příležitostem pro ženy a muže v resortu justice vyhodnotit a dále zpracovávat nové poznatky genderové problematiky; sledovat a vyhodnocovat účelnost a efektivitu opatření ovlivňujících prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Odpovídá: Termín:
pracovní skupina průběžně
14. Vyhodnotit plnění opatření resortních priorit a postupů při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže za rok 2012 a předložit je ministrovi práce a sociálních věcí. Odpovídá: Termín:
gender focal point ve spolupráci s pracovní skupinou, ostatními organizačními útvary ministerstva a resortními organizacemi 31. 1. 2013
15. Zpracovat resortní priority a postupy při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na rok 2013 a předložit je ministrovi práce a sociálních věcí. Odpovídá: Termín:
gender focal point ve spolupráci s pracovní skupinou, ostatními organizačními útvary ministerstva a resortními organizacemi 31. 1. 2013
26
