SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
červenec-srpen 2011 / č.42
Ministerstvo se o masné krávy nezajímá Vše zatím směřuje k tomu, že letošní a pravděpodobně poslední platby Top Up dopadnou pro masné krávy hodně špatně. Přestože náš svaz ministra žádá o přehodnocení plateb už rok, dodnes ministerstvo preferuje nadprodukci mléka. Prvním, kdo popřel ekonomické uvažování u podpor v sektoru skotu byl ministr Šebesta. Příchod ministra Fuksy do funkce však nerespektování ekonomiky potvrdil, a to jak u článku 68, tak i u plateb Top Up. Aktuálně naznačuje jeho přístup další snížení podpory masných krav pro letošní rok, a to z 2119 Kč na 1482 Kč. Včetně podpory VDJ, která je u obou druhů krav stejná, zinkasují mléčné krávy za loňdojné krávy
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
to rozdílu byla vždy kompenzována ať už prostřednictvím podpory na masné tele či na masnou krávu. Ministr Fuksa převzal špatná rozhodnutí svého předchůdce a situaci masných krav ještě dále zhoršil. Výsledkem bude u mléčných krav lepší ekonomika a s největší pravděpodobností ještě lepší podpory.
2008
2009
2010
2011
1669
1461
1310
917
Průměr 2010 až 2011
dotace VDJ dotace čl. 68
-
-
2440
2400
celkem dotace na VDJ
1669
1461
3750
3317
3534
KBTPM
2008
2009
2010
2011
Průměr 2010
1669
1461
1310
917
až 2011 dotace VDJ dotace KBTPM celkem dotace na VDJ
2940
3280
2119
1482
4609
4741
3429
2399
ský a letošní rok celkem 7067 Kč, zatímco masné krávy dostanou za oba roky jen 5828 Kč. K výše uvedenému postupu přitom není nejmenší důvod. Tolik omílaná údajná mléčná krize, která po dvoukorunovém navýšení ceny (to nikdo neprotestoval) pouze znamenala stejný dvoukorunový propad oproti průměrné dlouhodobé ceně, se stala záminkou pro úspěšný tlak mléčné lobby na slabého ministra Šebestu. Ten sebral peníze masným kravám a předotoval mléčné krávy. Došlo tak k naprostému popření v rozdílu ekonomiky mléčných a masných krav, když z reálných ekonomických čísel vždy vychází rozdíl cca 6 až 7 tis. Kč/rok v neprospěch masných krav. A zhruba polovina toho-
2914
Produkce mléka roste Pokud nebudeme dále rozebírat dobré ceny mléka, tak je zajímavé upozornit na nejnovější údaje ČSÚ za první pololetí letošního roku, podle kterých vzrostla průměrná dojivost na 7060 litrů z loňských 6948 litrů na krávu. To představuje navýšení o 1,6 %, zatímco stavy dojných krav klesly pouze o 1,2 %, tzn. došlo k dalšímu navýšení nadprodukce mléka. Tato čísla souvisí a je potřeba je uvádět vždy pohromadě, protože např. komoditní úsek ministerstva právě z kontextu vytrženým údajem o poklesu počtu dojnic zdůvodnil zavedení článku 68. Argumenty chybí Že je uvedená argumentace statistickým číslem nesmyslná a z kontextu vytrže-
Vážení přátelé, v letním bulletinu se vracíme opět k problematice snížení podpor masných krav v Top Up, které bude představovat vážný zásah do ekonomiky celého odvětví vzhledem k tomu, že jde o hlavní a často jedinou komoditu farmářů hospodařících na travních porostech. Jako by to nestačilo, Pozemkový fond ČR zastavil uzavírání nových smluv o prodeji půdy ve splátkovém režimu. Toto rozhodnutí poškodí hlavně sedláky z pohraničních oblastí, kde se zbytek státní půdy nachází. Dopis pracovní skupiny Půda, jejíž je SMO také součástí, si můžete přečíst na stránkách bulletinu. Další článek upozorňuje na skutečnost, že v letošním klimaticky těžkém roce se naplno ukazuje, že „tvrdé“ administrativní termínování zemědělských prací bez možnosti úprav neodpovídá základním principům zemědělského hospodaření. Připojujeme také náš komentář k rozhodnutí ministra zastavit podporu výstavby bioplynových stanic. Za pozornost stojí i dva články týkající se zásahů do přírodní rovnováhy – jeden z Francie a jeden ze západních Čech ohledně bolševníku, k jehož potlačení mnohdy ani 7 sečí ročně nestačí a některé pozemky se již kvůli němu nevyplatí obhospodařovat. Závěrem vám všem přeji co nejvíce slunce a příznivého počasí k dokončení sečí a sklizňových prací. Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225 ná jsme již uváděli. Přesto ministerstvo nemělo při svém rozhodování žádné jiné ekonomické podklady – dokládá to odpověď ministerstva na naši žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou přetiskujeme. Ministerstvo mělo jen dvě stručné tabulky – jednu, která říká, že se vykoupilo o 3,3 % mléka méně a druhou uvádějící, že stavy dojnic klesly o 4 %. Žádný ekonomický rozbor porovnávající výnosy a náklady produkce mléka. Žádné údaje rozborující snížení vstupů do produkce mléka díky snížení cen rostlinné výroby. Žádnou analýzu toho, zda pokles produkce mléka není jen nutným přizpůsobením se situaci na trhu, kdy není odbyt pro všechno mléko a tudíž muselo dojít ke korekci zejména u států
s nadprodukcí a u farem, které vyráběly mléko nejméně efektivně. Pokud ministerstvo konstatuje, že o přesunu peněz bylo rozhodnuto na základě snížení ceny mléka, pak opačný vývoj, tzn. růst ceny mléka musí být důvodem pro odvolání přesunů peněz. Nekvalifikovanost rozhodnutí MZe je tedy zřejmá už jen ze zaslaných podkladů, i když samozřejmě můžeme pochybovat i o tom, zda ministerstvo tehdy mělo alespoň tyto podklady. Pro vytvoření si lepšího obrázku níže přetiskujeme žádost Svazu marginálních oblastí i odpověď ministerstva.
Žádost SMO: Předmět žádosti: Ekonomické podklady k rozdělení evropských prostředků dle článků 68-72 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 v ČR. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádáme o předání ekonomických podkladů, na jejichž základě bylo v rámci Nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka rozhodnuto o rozdělení evropských prostředků dle článků 68-72 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 v ČR pouze na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka. Odůvodnění k tomuto nařízení vlády ekonomické podklady bohužel neobsahuje a v rámci připomínkového řízení jsme je i přes žádost rovněž neobdrželi. Tímto nežádáme o sdělení názoru v této věci ani o vytváření nových informací, pouze žádáme o předání ekonomických podkladů k tomuto rozdělení. V Horní Polici dne 19. 5. 2011
Odpověď ministerstva zemědělství:
Zablokované splátkové kalendáře u prodeje státní půdy Svaz marginálních oblastí informoval o tomto překvapivém rozhodnutí ve své tiskové zprávě dne 29. června 2011. Níže přetiskujeme dopis pracovní skupiny Půda panu ministrovi se žádostí, aby nechal dokončit prodej alespoň u rozpracovaných kupních smluv. Základním argumentem je princip předvídatelnosti, resp. právní jistoty v činnosti státu. Zjednodušeně jde o to, aby nebyla měněna pravidla během hry.
Ing. I v a n F u k s a ministr zemědělství ČR V Trutnově dne 29. července Vážený pane ministře, obracíme se na Vás jako orgán Vámi ustavený k řešení problematiky prodeje státní půdy ČR dle zákona 95/1999 Sb. Dopisem Pozemkového fondu ČR ze dne 24. června 2011 bylo vážně zasaženo do privatizace státní půdy, když bylo rozhodnuto o zastavení uzavírání nových smluv se splátkovým režimem, přičemž touto formou byla realizována drtivá většina prodeje státní půdy. Nechceme v tomto dopise rozebírat dopad na konkurenceschopnost českých zemědělců apod. Dovolujeme si pouze požádat o to, aby PF ČR prodal zemědělcům alespoň ty pozemky, u kterých už před uvedeným dopisem sdělil nabyvatelům, že mají právo na uzavření kupní smlouvy se splátkovým kalendářem. Tzn. dokončit rozpracované prodeje za podmínek, za kterých o tyto pozemky zemědělci žádali, resp. soutěžili a ke kterým byly řádně zaplaceny kauce. Je nezbytně nutné v této záležitosti činit velmi rychlé a rasantní kroky. Bohužel PF ČR přes svá pracoviště jedná neobvykle rychle ve smyslu okamžitého uzavření kupních smluv s tím, že kupní cena bude zaplacena v plné výší před uzavřením smlouvy. Řada zemědělců se v této chvíli dostává do obtížných finančních potíží, protože pod tlakem, že neví, co bude dál s těmito pozemky, zda se ještě objeví v nabídce § 7 zákona, tak přistupují na podmínky PF. Jsme přesvědčeni, že tento postup je velmi nežádoucí. Věříme, že je zájmem Ministerstva zemědělství ctít principy předvídatelnosti, resp. právní jistoty ve své činnosti. Námi navrhovaný postup by pomohl vyvarovat se nežádoucího měnění pravidel během hry. I ze znění zákona č. 95/1999 Sb. vyplývá právo nabyvatele zaplatit minimální = vyhlašovací cenu ve splátkách. Tzn. rozhodnutí o splátkovém režimu není na úvaze státu. Naopak další nabídky pozemků a jejich podmínky jsou plně na rozhodnutí státu. S pozdravem „ Pax arva colat“ Lubomír B u r k o ň, předseda užší odborné skupiny pracovní skupiny Půda, za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů Ing. Václav P e r n í k za Asociaci soukromých zemědělců Ing. Kamil T o m a n za Svaz marginálních oblastí Ing. Eduard K a d r n k a za Společnost mladých agrárníků
Přírodu do tabulek a termínů nenacpeme
Bahno, hluboké koleje na nových loukách, stroje i farmáři zoufale zápasící o dodržení termínu pro dokončení sklizně krycí plodiny na pozemcích určených k obnově travního porostu. Takto v mnoha oblastech probíhají „žně“ na nově obnovených loukách v letošní extrémně mokré sezoně. Zdánlivě stejný problém s počasím, s jakým se potýkají farmáři na orné. Až na jeden velmi podstatný detail. Sedláci, kteří se rozhodli obnovit travní porost a snaží se přitom vypěstovat trochu zrnin pro vylepšení letošní napjaté krmné bilance, musí sklidit obilí nejpozději do 31. srpna, aby travní porost na daném pozemku mohl dál figurovat v kultuře TTP. Po tomto termínu je pozemek bez milosti převeden do kategorie orná, stejně jako kdyby farmář pozemek rozoral. A to se všemi sankčními důsledky, které takovéto počínání s sebou nese. Dle oficiálně zveřejněné metodiky jsou zaměstnanci AZV povinni od 1. září do 2. září zkontrolovat všechny bloky obnov a kde bude stát krycí plodina, tam změní kulturu na R, což znamená vratky podpor AEO zpětně + nedodržení GAEC rozorání TTP se sankcí přes všechny podpory!!!
o skryté navyšování produkce a že toto opatření rozhodně nezpůsobí žádný nový boom produkce obilovin v LFA.
V jarním suchu chovatelé dobytka sklízeli v prvních sečích často jen 50% travní hmoty oproti jiným letům, druhé seče zase komplikují neustálé deště. Mnozí proto sázejí na obnovy travních porostů a na sklizeň zrna z krycích plodin.
Média takřka denně informují o potížích a o pomalém postupu letošních žní. I v minulosti byly mokré sezony a v některých letech leckde kombajny sklízely poslední pšenice až po zámrazu, kdy se na pole konečně dalo vjet. Ve žních je pro zemědělce limitující zralost porostu a stav pozemku a nikdo mu samozřejmě žádný termín pro ukončení sklizně nediktuje.
Jak ale vypadá nový travní porost po „zásahu“ bořících se kombajnů není asi třeba dlouze vysvětlovat. Zatímco na poli šikovný oráč pozemek po žních srovná, na obnovené louce toto udělat nelze dalších dlouhých 5 let. Před několika lety se farmáři z LFA snažili prosadit, aby při obnovách travního porostu mohli nechat krycí plodinu dozrát a sklidit ve formě zrna a nikoliv pouze jako pícninu do senáží. Dlouho trvalo přesvědčit ministerské úředníky, že se nejedná o žádný pokus
Po dlouhých diskusích byl nakonec stanoven nový hraniční termín pro sklizeň krycí plodiny -31.srpen běžného roku – bez možnosti prodloužení ani v případě „vyšší moci“, jakou letošní počasí nesporně je. Každý sedlák přitom ví, že stanovit takto tabulkově, kdy má krycí plodina dozrát či kdy se má sklidit, nemá racionální jádro. Oves, který se nejčastěji používá jako krycí plodina, přitom zraje ze všech obilovin nejpozději a ve vyšších polohách se běžně sklízí i v průběhu září.
Farmář, který se rozhodl na obnoveném pozemku sklízet krycí plodinu na zrno, má nyní v podstatě dvě možnosti: 1) Dodržet termín za každou cenu, sklízet podmáčený pozemek, totálně zdevastovat nový podsetý travní porost a zároveň riskovat, že kontrolor toto bude kvalifikovat jako nepřípustné porušení travního drnu.
Znamená to samozřejmě zmařenou investici a místo kvalitního travního porostu následné ztráty, protože další obnovu legislativa umožňuje provést nejdříve za pět let. 2) Postupovat jako skutečný zemědělec a počkat, až stav pozemku a porostu sklizeň umožní. V tomto případě je ale šance na vyváznutí bez postihu téměř nulová. Tento legislativní stav je nyní paradoxně horší než minulá verze, kdy farmář nesměl nechat krycí plodinu dozrát a musel ji sklízet jako senáž. Nyní, pakliže přijde deštivé počasí v době žní a termín 31.8. nelze prodloužit, octne se farmář v bezvýchodné situaci, protože porost krycí obiloviny se už jinak než na zrno sklidit nedá. Seriozní klimatologové hovoří o nárůstu klimatických výkyvů v posledních 20 letech a posunu počasí směrem k extrémním projevům. Pokud legislativa neumožní uplatnit ve výjimečných případech odložení seče či sklizně krycí plodiny z důvodů „vyšší moci“, bude to znamenat každoroční nejistotu nebo přímo ohrožení farem s chovem dobytka závislých na výrobě dostatečného množství krmiv. Sedlák se v průběhu staletí naučil s přírodou žít, někdy sklízel dříve, jindy později, ale nakonec vždy sklidil. Ovšem to bylo ještě v dobách, kdy se počátek a konec zemědělských prací odvíjel od ročního období a průběhu počasí. Nikoliv od úředního rozhodnutí.
Jednání SZIF x SMO Dne 2. srpna 2011 se sešli zástupci vedení SZIF a SMO na 2. pracovním jednání. Níže shrnujeme nejdůležitější body jednání a stanoviska. 1) Zálohy na přímé platby – ředitel SZIF sdělil, že rozhodnutím MZe nevyužije Česká republika možnosti vyplácení záloh na SAPS. SMO s uvedeným souhlasí, protože by se v realitě jednalo o urychlení o pouhé 4 týdny, když teoreticky by bylo možno začít zálohy vyplácet od poloviny října, namísto od 1.12. Evropská komise umožňuje členským státům takto vyplatit až 50 % přímých plateb. To vše ale za zvýšených administrativních nákladů. Navíc by mohlo dojít k neférovému pozdržení jiných plateb, tak jak to udělal SZIF za ministra Šebesty, který hodil přes palubu zemědělce z méně příznivých oblastí a odložil výplaty plateb LFA. Farmáři, kteří hospodaří v neúrodných oblastech, museli na své první podstatné příjmy čekat až do zimy, zatímco farmáři, kteří už mají peníze ze sklizně, popř. průběžné příjmy z mléka, inkasovali už třetí vlnu tržeb. To určitě nebylo vyváženým řešením. 2) Zadržování peněz zemědělcům – SZIF se staví skepticky k děleným rozhodnutím, tzn. možnosti vyplatit alespoň nespornou část podpory. Předběžný závěr je takový, že SZIF nepřistoupí k řešení navrhovanému Svazem marginálních oblastí, neboť Kompetentní orgán i Certifikační orgán toto řešení údajně nedoporučují. Problém spočívá zejména v oddělitelnosti výroků, kdy jeden výrok ovlivňuje druhý. SZIF proto vidí jako nejefektivnější řešení zrychlení rozhodování v rámci odvolacích komisí MZe, případně domáhání se svých práv pomocí instrumentu žádosti o přezkum rozhodnutí po nabytí jeho právní moci. SMO s uvedeným nesouhlasí a bude požadovat konkrétní zdůvodnění.
3) Konflikt mezi evropskou a národní administrativou - Zástupci SZIF doporučují zvýšit ze strany všech nevládních organizací tlak na MZe, aby hledalo vhodný způsob řešení v případech, kdy žadatel není schopen doložit v písemné formě právní důvod užívání PB. Z pohledu evropské legislativy totiž má žadatel o dotace povinnost uvést v žádosti veškerou jím obhospodařovanou půdu a na ni také plnit podmínky v rámci CC. Tento „konflikt“ mezi zákonem o zemědělství a evropskou legislativou je potřeba co nejrychleji systémově řešit na úrovni metodiky vedení LPIS (kompetence MZe). 4) Zástupci SMO zhodnotili na žádost SZIF nový systém administrace projektových opatření PRV v 13. kole: - Zkrácené termíny pro doplnění žádostí na 7 kalendářních dnů jsou nedostatečné – zemědělec má jen malý prostor pro reakci a na rozdíl od SZIF musí termín splnit. - Žádosti o doplnění rozesílá SZIF nestejnou formou – u některých firem do datové schránky, u jiných jen poštou. - Opět pokračuje nejednotný způsob kontroly dle jednotlivých referentů – např. 4 referenti nemají problém s alternativním zemědělským využitím nemovitosti (chlév pro dobytek na týden použít pro ovce či sklad pro krmivo) a pátý ano. Vzhledem ke krátkému času na doplnění není prakticky jiná možnost než vyhovět jejich požadavkům. - Zbytek nelze zatím hodnotit vzhledem ke krátké době od zavedení změn.
Ukončení podpory na BPS Náš svaz dlouhodobě kritizuje nastavení podpor na bioplynové stanice v rámci resortu ministerstva zemědělství, protože v dostatečné míře nezabraňuje erozi půdy a v konečném důsledku je v konkurenčním postavení vůči chovu skotu, protože využívá stejnou vstupní surovinu. Surovinou pro tzv. zemědělské BPS je kombinace kejdy a kukuřice, která má významný erozní potenciál. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Zemědělská BPS znamená větší plochy kukuřice na úkor jetelotrav, vojtěšky, případně travních porostů s vysokou biodiverzitou. Odstranění dobytka je posvěceno i navyšováním sazeb SAPS, které nejsou nijak vázány na chov skotu. K rozhodnutí ministra zemědělství o zastavení administrace žádostí na dotaci při výstavbě bioplynových stanic bylo již napsáno mnohé. Za náš svaz jsme toho názoru, že dané kolo nemělo být vůbec vypsáno, protože nastavené podmínky nezaručují, že bude dosaženo nejlepšího možného efektu, což by mělo být jednou z podmínek pro veřejnou podporu. Bohužel kolo otevřeno bylo, žadatelé vynaložili nemalé finanční prostředky na splnění co největšího množství bodovaných kritérií a nyní je jim sděleno, že nebude zvýhodněn nikdo, respektive, že ze 105 při-
hlášených projektů nebude podpořeno ani předpokládaných zhruba 30 žadatelů. Je to špatná zpráva pro podnikatele, kteří potřebují stabilní prostředí. Na druhou stranu je však zřejmé, že by cca 71 % žadatelů stejně nebylo uspokojeno a s podporou nemohl počítat nikdo. Pozitivní na celé skutečnosti je fakt, že podle vyjádření zástupce GE Money Bank bude 1/3 zemědělců realizovat projekt i bez investiční podpory. Je otázkou, zda tito žadatelé ke všem podporám na BPS potřebují i investiční podporu, protože oproti například investicím do budování jímek a zkvalitňování ustajovacích kapacit se nejedná o investici vynucenou plněním podmínek Cross-Compliance, ale o čistě nadstavbovou ekonomickou příležitost. V současné době je bioplyn jedinou zemědělskou komoditou s garantovanou výkupní cenou. Resort Ministerstva zemědělství se potýká s nedostatkem finančních prostředků na investice s výrazně veřejně prospěšnějším zaměřením a není tak potřeba strašit veřejnost nevyčerpáním evropských fondů. V našem bulletinu ze srpna 2010 (http://www.lfa.cz/aktuality/SMObulletin10078.pdf) jsme uvedli nejčastěji prezentované příklady využití BPS a bohužel se jednalo ve všech třech případech
o BPS bez chovu skotu. Náš svaz prosazoval při přípravě vyhlášeného kola na podporu výstavby BPS podmínku chovu skotu, jak je patrné z přiloženého mailu. Požadovali jsme schválení koeficientu chovu dobytka ve výši 4,0 VDJ/kWe. Bohužel kolegové z Agrární komory prosadili snížení tohoto požadavku a tudíž chovu skotu na pouhou čtvrtinu, tj. 1,0 VDJ/kWe, což napomůže dalšímu snižování stavů skotu. V současnosti se v zemědělských bioplynových stanicích stále více prosazuje zpracování kukuřice, kdy je ve vstupech kejdy málo (také proto, že klesá stav hospodářských zvířat). V současné době tak lze o investiční podporu na výstavbu BPS žádat pouze na Ministerstvu životního prostředí v rámci prioritní osy 3 a 4 Operačního programu Životní prostředí. U těchto projektů je posuzováno, nakolik je vsázka tvořena komunálním odpadem, zda projekt zahrnuje další systémové prvky svozu a třídění komunálního odpadu, nebo svozu bioodpadů, nebo doplňuje již existující takový systém svozu a/nebo třídění. Tím má tento program významně vyšší veřejně prospěšnou účinnost než je nastavení programu v rámci Ministerstva zemědělství.
Co vše dotuje Ministerstvo životního prostředí Zemědělci, ať již jako fyzické osoby nebo prostřednictvím svých obcí či dceřiných společností, se mohou obracet na MŽP s žádostmi o dotace bioplynových stanic, zatravňování údolnic či chov žížal. Níže uvádíme příklady projektů, pro které byly schváleny dotace. prioritni oblast osa podpory
ID
2 2 3
2,1 2,1 3,1
916548 909695 1043242
3
3,1
1066357
4
4,1
494008
4 4 4 4 4 4 4 4 4 6 6 6
4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 4,1 6,2 6,2 6,2
40690 29340 42321 430193 417650 1338160 1204088 416675 489410 150793 466681 1531321
6
6,2
1785653
6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 7
6,3 6,3 6,3 6,3 6,3 6,3 6,3 6,3 6,3 6,4 6,4 6,4 6,4 6,4 6,4 6,4 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,6 6,6 6,6 6,6 6,6 7,1 7,1 7,1 7,1 7,1
142273 124526 133931 169519 555260 146394 152097 571262 1800910 108175 160060 140135 479888 496502 507884 496664 151507 129848 544342 1718408 1742779 538467 1617917 1534014 1769783 553905 1556088 1585198 1625726 1792052 31486 39123 877520 914024 909714
název žadatele
BIOMASS ENERGY s.r.o. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura,o.s. EKOBIOENERGO o.s.
název projektu
Instal. zařízení ke snižování emisí tuhých látek ze spalování slámy - JIH 5 MW Energetické úspory - zateplení včetně změny systému vytápění objektů ZERA, o.s. Instalace fotovoltaických panelů na střechách objektů 06 a 07 -Borovina, Třebíč EKOBIOENERGO o.s. Instalace fotovoltaických panelů - statek Nové Dvory - Rouchovany, k.ú. Hrotovice Vindex JIH s.r.o. Zlepšení nakládání s bioodpady - mobilní zařízení pro drcení dřevního odpadu a materiálů Vladislav Hanslík Zpracování odpadů z dřevovýroby ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a.s. Zařízení na úpravu čistírenských kalů Stanislav Čmakal Nákup mobilní recyklační linky SAVE CZ s.r.o. Technologie na zpracování dřevního odpadu RUMPOLD s.r.o. Bioplynová stanice Želeč ZP Mikulčice a.s. Kalifornské žížaly ECOWOOD s.r.o. Kompostárna Ecowood Adriána Borovičková Modernizace zařízení ke sběru,výkupu a využití bioodpadů AGROKOM SEVER s.r.o. Bioplynová stanice Verneřice Fabičovic František Lokalita Obelisk, podpora biodiverzity MVE Bukovec - Mlýn s.r.o. Rybí přechod - MVE Bukovec - Mlýn Město Mariánské Lázně Omezení výskytu invazních druhů v povodí Kosího potoka v Karlovarském kraji část I. bolševník velkolepý Černohorský Ivo Obnova pastvy na Bočských loukách v evropsky významné lokalitě a Ptačí oblasti Doupovské hory Obec Bernartice Obnova zeleně pro krajinu Obec Petrovičky Ošetření aleje lip Obec Slatinice Výsadba a obnova remízů, alejí a větrolamů v lázeňské obci Slatinice Marada Petr Soliterní stromy pro obnovu krajinných prvků v Šardicích Lesní společnost Bečov, s.r.o. obnova polní cesty Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Založení dubové aleje v lokalitě Strážov VÁCLAV OPATRNÝ Zlepšování stavu přírody a krajiny Ing. Václav Valenta, CSc. Projekt obnovy diverzity krajiny-ekologická farma Milná Marada Petr Zatravnění a ozelenění údolnice v k.ú. Nenkovice Dvořáková Jarmila Oprava a odbahnění Dřešínského rybníka Říhová Marcela Odbahnění rybníku na p.p.č. 134, k.ú. Lipoltov Matějka Miloslav Výstavba vodní nádrže „Horní“ na p.č. 166, 168/1, kat.území Dudín OBEC SKALICE U ČESKÉ LÍPY Revitalizace vodní nádrže - Skalice u České Lípy MĚSTO OSEČNÁ Rekonstrukce Jenišovského rybníka Straka Ladislav Výstavba Strakova rybníka MĚSTO JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Revitalizace Markvartického rybníka OBEC ŠESTAJOVICE Obnova a rozšíření ploch veřejné zeleně v obci Šestajovice MĚSTO VARNSDORF Založení parku v ul. Barvířská ve Varnsdorfu Tělovýchovná jednota Slovan, Ivanovice na Hané Větrolam na sportovišti Rozvíz Město Mariánské Lázně Revitalizace a regenerace brownfields - část I. Město Mariánské Lázně Revitalizace a regenerace brownfields - část II. MĚSTO JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Inventarizace a ošetření alejí u zámku Falkenburk a v památkové zóně Lembersko Valdová Eliška Obnova zámeckého parku v Třeběšicích MĚSTO VARNSDORF Rekonstrukce zeleně na hřbitově ve Varnsdorfu Vala Bronislav Regenerace zámeckého parku Valeč, S0 01 Krajinářské úpravy Obec Hošťálková Posilující vrty pro vodovod Hošťálková Město Horní Planá Horní Planá - Hůrka - vrt HPD-1 Obec Stanovice Rekonstrukce opěrné zdi v Dolním Dražově Obec Kyselka Statické zajištění svahu, Radošov - sesuv Obec Valašská Bystřice Posilové vrty pro obecní vodovod Valašská Bystřice -Hřívová Statutární město Kladno Centrum ekologické výchovy Kladno Muzeum Říčany Centrum environmentálního vzdělávání Říčany Statutární město Kladno Centrum ekologické výchovy Kladno - vybavení CZ Biom - České sdružení pro biomasu, o.s. Ekocentrum Dobřichovice ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura,o.s. Centrum environmentálních technik a technologií (CETT)
okres
celkové náklady projektu
celková schválena podpora v Kč
Třebíč Třebíč
17 993 990 25 811 075
13 472 630 7 624 017
2009 2009
0 0
Třebíč
15 185 400
4 956 335
2010
0
Třebíč
8 744 644
2 792 375
2010
0
České Budějovice Prostějov Písek Šumperk Chrudim Tábor Hodonín Kladno Nymburk Děčín Břeclav Plzeň-město
7 044 800 7 579 110 6 596 920 79 082 319 2 174 725 117 501 790 1 820 700 14 647 000 6 051 826 58 214 800 17 652 290 2 242 518
4 428 900 4 800 400 4 982 780 39 873 438 1 620 900 35 366 760 1 377 000 12 790 500 4 642 947 28 440 000 15 880 915 1 648 041
2009 2008 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2009 2009 2008 2009
4 428 900 4 799 584 4 982 780 39 873 438 1 620 900 0 0 0 0 0 15 880 915 1 642 640
Cheb
18 377 509
15 932 101
2010
0
Karlovy Vary Jeseník Jičín Olomouc Hodonín Karlovy Vary Česká Lípa Rokycany Český Krumlov Hodonín Strakonice Cheb Jihlava Česká Lípa Liberec Pelhřimov Liberec Praha-východ Děčín Vyškov Cheb Cheb Liberec Benešov Děčín Třebíč Vsetín Český Krumlov Karlovy Vary Karlovy Vary Vsetín Kladno Praha-východ Kladno Praha-západ Třebíč
1 670 541 2 245 467 329 950 1 465 715 182 725 2 333 316 325 479 237 500 364 578 899 742 2 798 024 299 491 3 923 949 2 179 988 5 705 023 2 632 304 50 378 029 6 383 636 1 808 262 159 610 17 342 866 12 491 614 1 316 311 4 011 068 4 651 178 4 713 671 794 238 780 313 3 866 856 3 774 397 898 864 50 199 759 11 048 447 4 740 411 64 606 517 48 805 049
1 503 487 1 951 582 294 493 1 298 891 164 446 988 408 224 237 208 314 328 120 734 506 2 518 222 211 694 3 531 258 1 876 307 5 051 372 2 366 718 45 340 226 5 566 269 1 587 399 143 649 13 971 106 10 961 853 988 286 3 459 980 4 186 060 4 134 932 705 496 659 351 3 480 170 3 389 881 808 978 45 136 943 9 771 727 3 689 389 49 277 966 32 250 462
2010 2008 2008 2008 2008 2009 2008 2008 2009 2010 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2008 2008 2009 2010 2010 2009 2010 2010 2010 2009 2010 2010 2010 2010 2008 2008 2009 2009 2009
0 1 951 582 294 493 1 298 891 164 446 0 0 208 314 0 0 2 518 222 211 694 3 531 258 1 844 805 2 598 332 0 0 5 566 269 1 587 170 143 649 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 45 136 942 9 353 964 3 689 389 0 0
rok alokace
celková rok vyplacefinálni ná částka platby po skončení realizace (Kč)
2009 2008 2009 2008 2010
2009 2009
2009 2009 2010 2009
2009
2009 2008 2009 2010 2010
2010 2009 2010
2010 2009 2010
Zemědělci vinni z řasové epidemie na pobřeží Francie? Na pobřeží Francie se v těchto dnech znovu hromadí páchnoucí vrstvy řas, které jsou nebezpečné pro lidi i zvířata. Vysoké teploty, mělké vody a odliv přispívají k nekontrolovanému množení těchto rostlin v Bretani a Normandii. Po vyvržení na břeh začíná proces rozkladu, který uvolňuje páchnoucí sirovodík. Koncentrace jsou tak vysoké, že už jsou zdokumentovány úhyny zvířat. Politici jsou zaskočení a plánují nasazení armády. Za tento mor může vedle klimatické změny především intenzivní zemědělství. Bretaň, známá díky artyčokům a květáku, má pouze 5% obdělávané půdy ve Francii, ale produkuje 60 % prasat, 45 % kuřat a 30 % telat. Dusičnany z hnojiv se podle francouzských novin dostávají do zálivů a podporují extrémní růst řas. Vládní program ve výši € 134 milionů na pět let pro zpracování a likvidaci této masy byl dosud bez velkého úspěchu. Ochránci životního prostředí poukazují zejména na silný vliv zemědělství. Opakované sliby šetrného používání hnojiv měly malý účinek, tvrdí kritici.
Pláže jsou zelené. Místy leží řasy v mnoha vrstvách na sobě a jejich kvašení produkuje mj. sirovodík.
V reakci na zhoršující se vývoj nechala ministryně životního prostředí zavřít všechny pláže, ze kterých nemohou být zelené řasy odstraněny do 24 hodin.
20. 7. 2011, www.topagrar.com
Karlovarský kraj bojuje s přemnoženým bolševníkem Ministr Tomáš Chalupa se v rámci své návštěvy Karlovarského kraje seznámil s výsledky projektů na likvidaci přemnoženého bolševníku. V rámci Operačního fondu Životní prostředí probíhají v Mariánských Lázních dva projekty, které se zaměřují na boj s touto rostlinou. Třetí projekt, který je ve fázi příprav, by měl řešit omezení výskytu bolševníku na území celého Karlovarského kraje. Na projekty, které přemnožení bolševníku v Česku řeší, je možné čerpat peníze ze dvou os Operačního programu životní prostředí. V ose 6.1, která se vztahuje na bolševníky v lokalitách Natura, je na letošní rok vyčleněno 50 milionů Kč, na příští rok pak 100 milionů. V ose 6.2, jejímž cílem je podpora biodiverzity, je pro letošní a příští rok připraveno celkem 1,5 miliardy korun. I z této osy je možné čerpat peníze na projekty na likvidaci bolševníku, a to na území celé České republiky. „Na základě našich zkušeností a po kon-
zultacích s žadateli o projekty se snažíme výzvy maximálně zjednodušovat,“ říká ministr Tomáš Chalupa. „Invazivní a nepůvodní druhy rostlin představují pro českou přírodu velké riziko. V Karlovarském kraji se bolševník přemnožil snad jako nikde jinde v České republice. Musíme proto jeho výskyt systematicky omezovat. Jen tak bude možné udržet druhovou bohatost,“ dodává ministr Chalupa. Na projekt, který by měl pomoci omezit výskyt této rostliny v povodí Kosího potoka v Karlovarském kraji, je vyčleněna
dotace 7 124 627 Kč. Proti bolševníku se tady zasahuje na cca 685 ha. Na druhý realizovaný projekt v povodí Huťského potoka a říčky Tiché na ploše 14 ha je určena dotace ve výši 840 736 Kč. Oba projekty by měly být dokončeny v roce 2013. Bolševník velkolepý patří mezi největší evropské byliny. Kvetoucí lodyhy dorůstají výšky až 5 metrů, listy dorůstají délky 2,5 metru a svým stínem zabraňují růstu některých menších rostlin. Invazní bolševníky představují vedle ekologických rizik také nebezpečí pro lidské zdraví. Rostliny vylučují látku, která obsahuje chemické sloučeniny a poškozuje lidskou kůži. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, 17.08.2011
Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email:
[email protected]
