kvìten 2004 Ministerstvo obrany se neubránilo

Informaèní zpravodaj NESEHNUTÍ

èíslo 23 / kvìten 2004

Ministerstvo obrany se neubránilo...

V pondìlí 5. dubna zablokovala dvacítka antimilitaristických aktivistù a aktivistek NESEHNUTÍ navzdory permanentní ostraze objektu vojenskou policií hlavní vchod ministerstva obrany.

Dva lidé vyšplhali na bránu ministerstva, kde rozvinuli velký transparent s nápisem Ministerstvo obrany, víte, kde vraždí vaše zbranì?

Asi po hodinì bezradného poèínání policistù se nìkolik z nich rozhodlo proti demonstraci zasáhnout - zaèali jednotlivé úèastníky a úèastnice vláèet do pøistavených policejních aut.

Za další hodinu byla na místo pøepravena i rozbrušovaèka, která v ohni jisker pøeøezala øetìzy pøipoutaných demonstrantù a také tito úèastníci byli pøevezeni do policejních cel. Více v èlánku na stranì 3

Objednejte si ALARM! Chcete-li, aby vám nᚠzpravodaj chodil pravidelnì každé dva mìsíce, máte dvì možnosti. Pošlete na brnìnskou adresu NESEHNUTÍ desetikorunovou známku (poèet známek = poèet èísel ALARMU) nebo nám napište na adresu [email protected], kde si mùžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi (bez fotografií). ALARM si mùžete také prohlédnout na našich internetových stránkách. KVÌTEN 2 0 0 4 1

|

NESEHNUTÍ a Den Zemì 2004 Úklidem lesa, vyèištìním øeky, informaèními stánky v centrech mìst nebo zorganizováním rùzných her pro dìti oslavily jednotlivé místní skupiny NESEHNUTÍ letošní Den Zemì. V Olomouci Vznikající olomoucká poboèka uspoøádala oslavu Dne Zemì pøímo 22. dubna, a to v pøíjemném prostøedí parku Bezruèovy sady. Odbor ochrany ovzduší povolil udìlat menší oheò, èemuž se nìkteøí lidé velmi podivovali (prý to byl úspìch). Akce zaèala po 16 hodinì za aktivní podpory skupiny bubebníkù, pokraèovala ètením z knihy J. Giona Muž, který sázel stromy, po které následovala krátká lekce jógy. Pak, asi ve 20 hodin, pøišlo na øadu další bubnování, bìhem nìhož jsme rozdìlali oheò. Takto akce pokraèovala až do 22 hodin. Po celou dobu konání jsme nabízeli kolemdoujcím lidem informaèní materiály, kterými pøispìli i Ochránci hospodáøských zvíøat a Svoboda zvíøat. Rozdali jsme také 20 kg chutných jablíèek. Akce byla povedená, jen nás trochu mrzel nízký poèet zùèastnìných (asi 40 osob) - èekali jsme víc, nicménì spokojenost všech byla zøejmá. (LukᚠBednaøík) V Brnì 22. dubna jsme se spoleènì s dalšími brnìnskými ekologickými organizacemi zúèastnili oslavy Dne Zemì na Zelném trhu (foto è.1). Loni se podobná akce uskuteènila na hradì Veveøí, kdy ji organizoval Dùm ekologické výchovy Lipka a navštívilo ji nìkolik tisíc lidí, letos se bohužel z øady dùvodù (jedním z nich údajnì mìlo být i to, že se úèastnilo NESEHNUTÍ, kvùli èemuž mìsto odmítlo akci znovu finanènì podpoøit) nekonala. Letos tedy pøišla ekologická poradna Veronica s myšlenkou umístit stánky jednotlivých organizací v blízkosti tradièních stánkù, které stávají každý den v centru Brna a lákají poèetné davy Bròanù k nákupùm ovoce a zeleniny. Bohužel nás radnice odsunula na ménì atraktivní místo pøed budovou Moravského zemského muzea, kam až tolik lidí nezabloudí, a tak se informaèní stánky po celý den potýkaly s nepøíliš velkým zájmem kolemjdoucích. Naštìstí se bìhem dopoledne pøišlo podívat nìkolik školních tøíd, pro které byla pøipravena soutìž o ceny, pøi níž mìli žáci a žákynì u každého stánku odpovídat na rùzné otázky týkající se tematického zamìøení organizace.

2

|

ALARM

Dalšími klady akce bylo pìkné sluneèné poèasí a slušný ohlas v médiích na druhý den. Škoda, že v Brnì se zodpovìdné úøady nestavìjí k aktivitám ekologických organizací pøíliš vstøícnì. O tøi dny pozdìji, v nedìli 25. dubna, spolupoøádalo NESEHNUTÍ Brno v rámci Koalice za záchranu Wilsonova lesa úklidové odpoledne v tomto brnìnském lesoparku proslaveném mj. úspìšnou kampaní proti rozšíøení stávající sjezdovky (foto è. 2 a 3). Její svah hyzdily volnì poházené plastové kartáèe - zbytky umìlého povrchu, na kterém se naposledy lyžovalo pøed ètrnácti lety. Po domluvì s vedením Vysokého uèení technického, kterému ostatky sjezdovky (kartáèe, osvìtlení, plot) patøí a které se jich chce pro jejich žalostný stav zbavit, jsme domluvili úklid a odvoz do jednoho lyžaøského areálu, na který nám škola nakonec i finanènì pøispìla. V nedìli po obìdì se nás pøímo ve Wilsoòáku sešlo nejprve okolo tøiceti, záhy jsme však byli posílení zhruba dvacítkou teenagerù na terénních kolech. Po vyslechnutí krátkých projevù u informaèního stánku se obèané všech vìkových kategorií pustili do práce. Kartáèù bylo nakonec víc, než se èekalo, takže po hodinì a pùl usilovného snažení jimi byly naplnìny hned dva kontejnery, a spousta dalšího odpadu ze sjezdovky se alespoò snesla na jedno místo a bude zlikvidována pozdìji. Následovalo malé obèerstvení, a kdo chtìl, mohl se zúèastnit turnaje O Kulièkového krále, který zorganizovaly aktivní èlenky sdružení Masarykova ètvr. Nedìlní akce tak nebyla jen klasickým úklidem, ale i pøipomenutím našich snah o zalesnìní celého svahu. Mimochodem, první vlaštovky v podobì tøí stromù, které jsme na nìj zasadili loni na podzim, se mají k svìtu. (Filip Fuchs) V Boskovicích Den Zemì slavilo NESEHNUTÍ Boskovice o pár dní døív - již v nedìli 18. 4., kdy jsme se vydali vyèistit Stezky zdraví v okolí mìsta (foto è. 4). Ke Dni Zemì se touto formou pøipojili také skauti z oddílu Nibowaka, kteøí den pøedtím uklidili oblast turisticky atraktivní Vyhlídky. Nedìlní úklid podpoøila i místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková, a pro všechny úèastníky bylo pøipraveno veganské obèerstvení. Vzhledem ke znaèné délce všech tras jsme nakonec uklidili jen èást, a i tak jsme bìhem necelých tøí kilometrù nasbírali odpadkù, které by zaplnily šest popelnic. Výsledkem boskovické akce je také domluva natom, že pod záštitou místostarostky vznikne projekt pravidelného èištìní boskovických stezek, který bude koordinovat NESEHNUTÍ Boskovice. Další èištìní je domluveno už na nedìli 16. kvìtna. (Vašek Stoupal) Ve Zlínì I letos se naše místní skupina spoleènì s Dìtmi Zemì Zlín pøipojila ke Dni Zemì, a to v rámci ekojarmarku poøádaného mìstem. Program zaèal v 9 hodin na Námìstí Míru, kde jsme mìli rezervovány tøi stánky. Jeden stánek obsahoval informaèní materiály OHZ Prostìjov a jejich videodokumenty o utrpení hospodáøských zvíøat, vedle nìj jsme mìli ochutnávku veganských paštik od výrobce SIVO Vsetín a tøetí stánek byl zaplnìn informaèními materiály NESEHNUTÍ Zlín a Dìtí Zemì. Velký zájem

byl o ochutnávku bezmasé stravy, díky které jsme prodali spoustu veganských kuchaøek od Zelené distribuce. Ve spolupráci s ekologickým centrem Ètyølístek jsme se dìtem snažili vysvìtlit, proè je dùležité recyklovat papír. Dìti mìly možnost vyrábìt obøí pexeso nebo papírové vìtrníèky. Také jsme je uèili žonglovat a hrát na bubny. V pozdních odpoledních hodinách, kdy už se ekojarmark chýlil ke konci, vystoupilo kejklíøské seskupení Kejklehùlky ze Vsetína a za doprovodu bubnù pøedvedlo øadu rozverných kouskù. Poté jsme se sešli u kašny na námìstí, kde byla v provozu èajová

zahrada a kde se volnì bubnovalo - kdo mìl náladu a chu, ten se pøidal. (Filip Vanìk) V Trutnovì Souèástí trutnovských oslav Dne Zemì v pátek 23. dubna bylo také již tøetí èištìní øeky Úpy, tzv. Igelitiáda. Na této akci, kterou jako hlavní poøadatel organizovalo Støedisko ekologické výchovy a Etiky SEVER spoleènì s dalšími místními organizacemi a školami, se sešly v samotném Trutnovì na dvì stovky lidí a pøibližnì stejný poèet i v nedaleké Úpici, kde celá akce pøed lety zaèínala. Tak jako v jiných letech, i tentokrát bylo výsled-

kem nìkolikahodinového úsilí nìkolik tun shromáždìného odpadu, èasto neuvìøitelného pùvodu. Pomoc pøi koordinaci postupu jednotlivých pracovních skupin podél toku øeky zajišovali dobrovolníci také z øad èlenù a sympatizantù trutnovského NESEHNUTÍ. Odmìnou pro všechny úèastníky byla kromì dobrého pocitu z vykonané práce i možnost volného vstupu na sobotní benefièní koncert místních skupin a na další doprovodné akce probíhající bìhem celého víkendu v Trutnovì i okolí. (TomᚠRetka)

Plné sklady antimilitaristické munice NESEHNUTÍ

Kampaò NESEHNUTÍ Zbranì, nebo lidská práva? si již více než dva roky klade za cíl vytahovat na svìtlo obchody se zbranìmi, které realizuje èeský stát a èeské zbrojovky, a ukázat na souvislosti mezi tìmito obchody a porušováním lidských práv ve svìtì. Snažíme se prolamovat informaèní embarga èeských úøadù, informujeme média a veøejnost, vytváøíme tlak na to, aby se podobné zbrojní obchody dostaly pod kontrolu veøejnosti a aby v nejlepším pøípadì ustaly úplnì. Jak se nám to daøí, mùžete sami posoudit. Již v minulém èísle ALARMu jsem sliboval nìkolik akcí, které antimilitaristická skupina pøipravila. Filmový veèer spojený s diskusí o problému exportu èeských zbraní probìhl v pøíjemném prostøedí blanenské èajovny Ulita za úèasti dvou aktivistù NESEHNUTÍ. Projekcí skvìlého filmu Bowling for Columbine od amerického dokumentaristy Michaela Moorea byl také zahájen další (v poøadí již osmý) Veèer s NESEHNUTÍm v Brnì. V pøeplnìné kanceláøi NESEHNUTÍ návštìvníci shlédli dokument, který se snaží dobrat pøíèin toho, proè ve Spojených státech dochází za rok více než 10 000 vražd spáchaných støelnou zbraní, nebo proè vnímání øady lidí v této zemi vystihují slova zpìváka Marylina Mansona Prezident hází bomby po celým svìtì, ale ten zlej jsem já, protože zpívám rock’n’rollový písnièky. Po skonèení projekce pak probìhla zajímavá diskuse s aktivisty NESEHNUTÍ o problematice èeských obchodù se zbranìmi, veletrhu zbraní IDET i dalších souvisejících záležitostech. Další veøejná diskuse o obchodu se zbranìmi se uskuteènila na pozvání organizátorù mezinárodního filmového festivalu dokumentù o lidských právech Jeden svìt. Vhodnì doplòovala projekci britsko-zimbabwského dokumentu nazvaného Zimbabwe-odpoèítávání, který ukazoval jak se tato zemì v poslední dobì dostala na okraj obèanské války a na diktátorské a rasistické metody správy zemì uplatòované jejím souèasným prezidentem Robertem Mugabem. Zimbabwe je totiž jedna z diktatur kterou dodávkami zbraní podporuje právì Èeská republika. Antimilitaristická kampaò NESEHNUTÍ již svojí aktivitou pøesáhla rámec èeského státu. Proto se v bøeznu tohoto roku zúèastnili dva aktivisté a jedna aktivistka NESEHNUTÍ mezinárodní konference o problematice min a malých ruèních zbraní v nìmeckém Bad Bollu, poøádané Evangelickou akademií. Referát NESEHNUTÍ vyvolal na konferenci velký zájem i øadu dotazù úèastníkù týkajících se situace v ÈR a byli jsme požádáni o úèast na podobné akci i v pøíštím roce. Mezinárodní aktivitou, kterou chystáme, bude i výroèní zasedání evropské sítì organizací vystupujících proti obchodu se zbranìmi ENAAT (European Network Against Arms Trade - http:/

/www.enaat.org). To se doposud uskuteèòovalo v zemích západní Evropy, díky aktivitì NESEHNUTÍ a zájmu o úèast zástupcù organizací ze støední a východní Evropy se letošní setkání uskuteèní 5. èervna v Brnì (zájemci o úèast mohou kontaktovat NESEHNUTÍ Brno). Aktivity naší kampanì se však nevyèerpávají pouze úèastenstvím na diskusních setkáních a konferencích. Pravidelnì také aktualizujeme naše webové stránky http://zbrane.ecn.cz a doplòujeme je o informace o obchodu se zbranìmi v ÈR. Je-li potøeba, upozoròujeme na problém èeských zbrojních obchodù i formou akcí obèanské neposlušnosti. Jedna taková se uskuteènila také 5. dubna pøed Ministerstvem obrany ÈR. Toto ministerstvo dlouhodobì rozprodává ze svých skladù velké množství zakázaného vojenského støeliva, munice a munièního zaøízení - samopalù, kulometù, tedy výzbroj, která je naprosto ideální pro rùzné ozbrojené skupiny a diktátorské režimy ve svìtì. Navíc prodávaná munice až nápadnì pasuje do zbraní, které ÈR již v minulosti prodala do zemí, kde vládnou nedemokratické režimy, porušují se lidská práva, popøípadì zuøí vnitøní konflikty (napø. Srí Lanka, Zimbabwe, Angola a Gruzie). Jelikož sami úøedníci ministerstva nám v dopise pøiznali, že nesledují a neevidují, kde tyto zbranì po jejich prodání konèí, a že na této skuteènosti nehodlají nic zmìnit, rozhodli jsme se na tuto skuteènost upozornit o nìco dùraznìji, než jsme udìlali v loòském roce (viz ALARM è. 22).

Po víkendovém informaènì-technickém soustøedìní antimilitaristických aktivistù a aktivistek odjela více než dvacítka z nich do Prahy, kde pøes permanentní ostrahu objektu vojenskou policií zablokovala (díky malé lsti – viz výstøižek z MfD na str. 13 t. è. ALARMu) na dvì hodiny hlavní vchod ministerstva obrany. Dva lidé dokonce vyšplhali na bránu ministerstva, kde rozvinuli velký transparent s nápisem Ministerstvo obrany, víte, kde vraždí vaše zbranì? Ostatní úèastnící a úèastnice akce pak s transparenty požadujícími Staré zbranì – neprodávat, znièit! zcela uzavøeli pøíjezd do areálu ministerstva. Tøi z nich se silnými øetìzy pøipoutali ke kovové bránì. Bezradní pøíslušníci vojenské policie zùstali zavøeni v areálu ministerstva a jen skrze møíže brány se pákovými kleštìmi neúspìšnì pokoušeli odstranit pøipoutané demonstranty a demonstrantky. Nìkolik vojákù se také pokoušelo umluvit dvojici na bránì ke slezení, a poté, co neuspìli, si zavolali na pomoc pražské hasièe. Ti však po pøíjezdu zásah proti demonstraci odmítli. Mezitím se pøed branou ministerstva hromadila vozidla Policie ÈR, stejnì jako zástupcù médií. Tiskoví mluvèí NESEHNUTÍ vysvìtlovali smysl akce a poskytovali rozhovory, ve kterých dokladovali podíl èeského ministerstva obrany na porušování lidských práv ve svìtì. Asi po hodinì bezradného poèínání policistù se nìkolik z nich rozhodlo proti demonstraci zasáhnout a zaèali jednotlivé úèastníky a úèastnice vláèet do pøistavených policejních aut, kde pak následnì zjišovali totožnost pøedvedených

Závìreèné chvíle blokády...

ALARM

|

3

osob. Za dvì hodiny byla na místo pøepravena i rozbrušovaèka, která v ohni jisker pøeøezala øetìzy pøipoutaných demonstrantù a pøevezla je do policejních cel, kde se setkali se svými kolegy a kolegynìmi. Dvojice na bránì ministerstva nakonec solidárnì s dalšími zadrženými slezla dobrovolnì (policisté nevìdìli, jak ji sundat), a nechala se též zatknout. Po nìkolika hodinách zadržení a absolvování výslechù byli všichni úèastníci a úèastnice akce propuštìni. Na závìr akce se dostavil i tiskový mluvèí ministerstva obrany Ladislav Šticha, který popøel, že by ministerstvo jakékoliv staré zbranì prodávalo (pøestože informace o tomto jsou vyvìšeny na webu ministerstva http:// www.army.cz/scripts/detail.php?id=175). Poté reagoval na požadavek NESEHNUTÍ, aby informace o zbrojních obchodech byly transparentní, tvrzením, že v žádné z vyspìlých zemí nebývá zvykem informace o vývozech zbraní

zveøejòovat. Toto lživé prohlášení vyvrací obsáhlé výroèní zprávy, které o obchodu se zbranìmi pravidelnì veøejnì publikuje napø. Švédsko, Nizozemí, Velká Británie nebo Nìmecko. V naprostém zoufalství èi totálnì neinformován pak mluvèí Šticha prohlásil, že èeské zbranì rozhodnì neputují do zemí s nedemokratickými režimem nebo tam, kde je válka. Vývozy èeských zbraní jen za rok 2003 do zemí jako Kolumbie, Srí Lanka, Vietnam nebo Èína mluví samy za sebe. Proti lživým prohlášením tiskového mluvèího ministerstva obrany se NESEHNUTÍ ohradilo otevøeným dopisem. Akce probìhla zcela dle pøedstav NESEHNUTÍ, pøipoutala pozornost k závažnému problému, o kterém díky ní informovala všechna významná tištìná média. Reportáže o akci a problému obchodu se zbranìmi pøinesla ve svých celostátních zpravodajských poøadech i Èeská televize èi TV Pri-

ma. K reakci bylo pøinuceno i ministerstvo obrany. Poslední akcí zamìøenou na toto téma byla také úèast našich zástupcù na semináøi poøádaném protikorupèní nevládní organizací Transparency International a Ministerstvem zahranièních vìcí ÈR. Tématem setkání byla diskuse o možnostech zveøejòování informací o exportech zbraní z ÈR, o což se vedle nevládních organizací snaží i nìkteøí pracovníci ministerstva zahranièí. Proti nim pak se zavedeným systémem utajit co jde stojí zodpovìdní pracovníci ministerstva prùmyslu a obchodu, ministerstva vnitra a ministerstva obrany. Každopádnì, námìstek ministra pro bezpeènostní politiku Jan Winkler pøislíbil do konce roku 2004 vydání výroèní zprávy o èeských zbrojních vývozech za rok 2003. Uvidíme tedy, co pøinese èas. Milan Štefanec

Uprchlíci z Èeèenska – horký brambor èeských úøadù O konkrétní práci s žadateli o azyl v ÈR, která je souèástí kampanì NESEHNUTÍ nazvané Bezpeèí pro uprchlíky informují èlánky Jiøího Koželouha v tomto èísle ALARMu. Nedílnou souèástí této kampanì jsou také aktivity, pøi kterých se snažíme o problémech uprchlíkù hledajících ochranu v Èeské republice informovat veøejnost. Snažíme se také vytváøet tlak na zodpovìdné státní orgány, aby tíživou situaci øady žadatelù o azyl uspokojivì øešily. Jednou z takovýchto akcí byla i celodenní demonstrace pøed Ministerstvem vnitra ÈR v lednu tohoto roku. Smyslem akce konané pod heslem Nevracejte uprchlíky do války bylo upoutat pozornost k pøípadu skupiny šedesáti èeèenských uprchlíkù, kterým èeské úøady hrozily vyhoštìním zpìt do zemì zmítané válkou (podrobnì je pøípad popsán v èlánku Ruská ruleta ministerstva vnitra v ALARMu è. 22). Petici na jejich podporu adresovanou ministerstvu vnitra podepsalo pøes 1 400 lidí. V mrazivý den se proto na schodech ministerstva vnitra utáboøila desítka èlenù Amnesty International a NESEHNUTÍ. Na stanech mìli transparenty s požadavky Bezpeèí pro èeèenské uprchlíky èi Právo na azyl = právo na život, na lihových vaøièích se v mrazivý den vaøil teplý èaj a zeleninová polévka a k poslechu hrála èeèensko-ingušská hudba. Po celou dobu demonstrace jsme se snažili pøimìt prvního námìstka ministra vnitra Miloslava Koudelného, který má na starosti azylovou politiku, aby pøišel za námi a pøevzal si petici s podpisy. To se nepovedlo, takže jsme nakonec petici pøedali jeho zástupci. Akce vzbudila zájem médií a nejen díky ní o pøípadu èeèenských uprchlíkù rozsáhle a opakovanì (napø. ÈT tøikrát, LN dvakrát…) informovala vìtšina sdìlovacích prostøedkù ne-

Akce NESEHNUTÍ pøed ministerstvem vnitra

4

|

ALARM

jen ve svém zpravodajství, ale i v rozsáhlejších reportážích a analýzách. Ministerstvo vnitra pak zareagovalo tím, že nìkolik dní po naší akci svolalo tiskovou konferenci, která byla vìnována azylové politice ÈR. Na ní se pak TomᚠHaišman, øeditel odboru migraèní a azylové politiky ministerstva vnitra, opakovanì ohrazoval proti výtkám nevládních organizací na adresu ministerstva, pøièemž jeho nejsilnìjším argumentem bylo, že nevládní organizace koneckoncù v roce 2003 dostaly od MV ÈR dotace v hodnotì 4 900 000 Kè na práci s uprchlíky, a se tedy snaží (jen pøipomínám, že NESEHNUTÍ a AI žádné dotace od MV ÈR nedostalo a ani v budoucnu o nì nehodlá usilovat). Øeditelka Správy uprchlických zaøízení MV ÈR Miluše Dohnalová zase èelila dotazu zástupce NESEHNUTÍ, který žádal její vyjádøení k obvinìním, že uprchlíci, kteøí si na svoji situaci, na špatné podmínky v uprchlických táborech a na rozhodnutí MV ÈR a Policie ÈR stìžovali novináøùm, jsou terèem policejní šikany, jsou jim na pokojích provádìny noèní policejní razie a øada z nich je proti své vùli rozdìlována a pøemisována do jiných uprchlických táborù. Odpovìï paní øeditelky lze oznaèit za obhajobu, která je souèástí obžaloby: „Ne, informace o policejních raziích musím absolutnì popøít, jedná se o standardní postup policejních kontrol podle zákona... Stejnì tak musím vyvrátit dohady o rozdìlování a pøemisování uprchlíkù. Pouze ve snaze zajistit jim v druhoinstanèním øízení lepší podmínky je pøemisujeme do menších táborù…“ Diskusi pak uzavøel námìstek ministra vnitra Koudelný slovy, že v roce 2003 „…èeský azylový systém obstál“ a že „…naše zkušenosti jsou využívány i v zemích bývalého Sovìtského svazu“, což ve tváøi tìch pøítomných, kteøí znají kruš-

né podmínky uprchlíkù v tìchto státech, vzbudilo oprávnìný úsmìv. Problému ozbrojeného konfliktu v Èeèensku a vlnì uprchlíkù z této zemì byla vìnována i další veøejná akce. Šlo o vzpomínkové setkání poøádané koalicí nevládních organizací a jednotlivcù Výbor SOS Èeèensko. Konalo se v Praze 23. února v den 60. výroèí násilné deportace pùl milionu Èeèencù a Ingušù do nehostinných stepí Kazachstánu a na Sibiø. Již v prùbìhu tohoto transportu v roce 1944 pìtina z nich zemøela následkem hladu, žíznì a skvrnitého tyfu. Na 80 tisíc dalších zahynulo ve stepích v prùbìhu následujících let. Demonstrace se zúèastnilo více než 300 lidí a zaznìly na ní projevy poøádajících organizací, novináøù i nìkolika politikù. NESEHNUTÍ ve svém projevu pøipomnìlo nejen historii deportace Èeèencù a dvou èeèensko-ruských válek v 90. letech minulého století (jejich obìmi se stalo pøes 20 000 vojákù a na 70 000 civilních obyvatel), ale pøipomnìlo i tìžkou situaci uprchlíkù z Èeèenska jak na území Ruské federace, tak i v Èeské republice. V podobném duchu se nesla i hesla na transparentech úèastníkù a úèastnic akce – Dar èeských úøadù Èeèencùm: vyhoštìní místo pohoštìní, Èeèensko: genocida pokraèuje, Kdo vyhání uprchlíky podporuje genocidu, Èeèensko: nemlème!, Mír pro Èeèensko: mír pro Rusko… O akci rozsáhle a v kontextu historického výroèí informovala ÈT, dalším výsledkem (nejen této akce, ale i celé kampanì nevládních organizací proti vyhoštìní uprchlíkù) bylo navázání pøímého kontaktu se zodpovìdnými pracovníky ministerstva vnitra. Probìhla též první spoleèná schùzka, na které se vyjasòovala stanoviska

Demonstrace 23. 2. 2004

a postoje zainteresovaných subjektù. Z toho, co bylo na schùzce øeèeno, dle mého názoru jednoznaènì vyplynulo, že propast v pojímání problému mezi úøedníky ministerstva vnitra a zástupci nevládních organizací je skuteènì hluboká. A pokud nebude pokraèovat vytrvalý tlak organizací zabývajících se uprchlíky na

státní orgány, je i šance na dobrovolnou zmìnu represivního pøístupu státu k bìžencùm více než mizivá. Prvním pozitivním výsledkem tohoto tlaku je veøejný pøíslib pracovníkù ministerstva vnitra, že nebudou z Èeské republiky vyhošovat žádné Èeèence. Což je ovšem v situaci, kdy vìtšina z nich azyl nezískala

v ÈR (požádali o nìj v øadì pøípadù úspìšnì v Rakousku, Nìmecku apod.) a na území ÈR se tedy nenachází, spíše proklamace než pøíslib konkrétního jednání. Milan Štefanec

Veèery s NESEHNUTÍM

V únoru jsme se rozhodli naše pravidelné filmové projekce spojené s besedou se zajímavými lidmi, odehrávající se pøímo v brnìnské kanceláøi NESEHNUTÍ, zamìøit na problematiku uprchlictví, a podpoøit tak novou kampaò Bezpeèí pro uprchlíky (více se o ní doètete v samostatném èlánku). Obsahem veèera s názvem Nevracejte uprchlíky do války tak bylo promítání dokumentárního filmu z video-archívu spoleènosti Èlovìk v tísni Ilegální pøistìhovalci – cesta peklem, který ukazuje nesnáze, jež je provázejí pøi hledání nového domova v Evropì. O následnou besedu se pak postarali aktivisté uprchlické kampanì Lubor Kysuèan (Amnesty International) a Milan Štefanec (NESEHNUTÍ). Zúèastnìní tak mìli možnost dozvìdìt se více o tom, proè lidé utíkají ze svých domovù, a co je zhruba èeká, když se dostanou do soukolí azylové politiky státù a pøevadìèských mafií, jak se (ne)mìní postoj veøejnosti a úøadù k uprchlíkùm, jaká je situace v jiných „cílových“ zemích a jaké zmìny mùžeme oèekávat s rozšíøením Evropské Unie. Veèer byl též oficiálním zahájením sbírky hraèek, výtvarných potøeb a knih urèených pro bìžence z uprchlických táborù v okolí Brna, která probíhá v kanceláøi NESEHNUTÍ. Dubnový jubilejní 10. Veèer s NESEHNUTÍm byl zamìøen na jedno z témat, jemuž se NESEHNUTÍ ve svých zaèátcích intenzivnì

vìnovalo v rámci své kampanì za práva zvíøat a kterému se na rùzných úrovních v souèasnosti vìnují pøedevším mimobrnìnské místní skupiny. V Brnì se jím v souèasnosti dostateènì zabývá místní poboèka organizace Svoboda zvíøat, se kterou NESEHNUTÍ spolupracuje. Tematický veèer byl zamìøen na oblast problematiky pokusù na zvíøatech. Povídání aktivisty Svobody zvíøat Petra Schmieda doplnila videoprojekce britského filmového dokumentu Zmaøené životy, který se zamìøuje nejen na etickou stránku pokusù na zvíøatech, ale také na jejich „užiteènost“ ve vìdì, lékaøství apod., a snaží se divákùm a divaèkám pomoci nalézt odpovìdi na rùzné sporné otázky jako Jak jsou zvíøata používána? Je taková vìda správná? Proè se nìco takového dìje? Jaké existují alternativy? Ve své snaze dobrat se odpovìdí se opírá o èetné výzkumy a názory svìtové odborné veøejnosti. Petr Schmied také pohovoøil o situaci v Èeské republice a o tom, jaké jsou možnosti alternativ a pomoci. K dispozici bylo též velké množství informaèních materiálù a publikací nejen o problematice pokusù, ale zvíøecích práv obecnì. Kvìtnový Veèer s NESEHNUTÍ bude vìnován problematice hypermarketù. Katka Plesková

O lidských právech ve Varšavì

Na pøelomu února a bøezna tohoto roku poøádala polská Helsinská nadace pro lidská práva další roèník Mezinárodní zimní školy o lidských právech. Tentokráte byla škola urèena pøedevším pro obèany zemí bývalého Sovìtského svazu. Z 800 pøihlášených zájemcù bylo vybráno 45 osob z lidskoprávních organizací pùsobících ve všech postsovìtských zemích (vyjma Pobaltí), jedna zástupkynì Bulharska a zástupce NESEHNUTÍ reprezentující Èeskou republiku. Program mezinárodní školy byl skuteènì pestrý – historie a filosofie lidských práv, ústavní a obèanská práva, mechanismy kontroly dodržování lidských práv, institut ombudsmana, genderová rovnost, práva menšin, mezinárodní instituce a lidská práva apod. Vedle nìkolika pøednášek probíhalo školení formou praktických nácvikù a èinností (napø. sepsání žaloby pro Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku), pøe-

devším diskusí. Ty byly obzvláštì u nìkterých témat bouølivé, napø. když se pøi diskusích o právech a postavení ženy ve spoleènosti rozhoøela ostrá polemika mezi úèastníky a úèastnicemi z Arménie, Ázerbajdžánu, Ukrajiny a Èeèenska. Nezanedbatelnou souèástí akce však byla i neformální setkání úèastníkù a úèastnic. Pøi nich bylo možné rozebírat napø. složitou situaci lidskoprávních (a nejen tìch) aktivit v diktátorském režimu v Turkmenistánu, humanitární situaci v Èeèensku, politický neklid v Gruzii, politickou situaci pøedvolebního Bìloruska, povolební „normalizaci“ a pronásledování opozice v Ázerbajdžánu, postupné oklešování politických svobod v Uzbekistánu èi Kyrgyzstánu apod. Nezapomenutelným zážitkem pak byla i pravidelná sportovní utkání ve stolním tenise, kuleèníku apod., každodenní veèerní setkání za zpìvu národních i populárních písní z bývalých sovìtských

Uprchlická kampaò zdárnì pokraèuje

Od vydání minulého Alarmu nabyla nová kampaò NESEHNUTÍ Bezpeèí pro uprchlíky na síle. K vytvoøené skupince se pøidávají stále noví aktivisté a aktivistky, kampaò zaèíná získávat strukturu, aktivit pøibývá a finanèní zajištìní také není pro zaèátek nejhorší. Skupina èítá již kolem 30 èlenù a èlenek, a to nejen z NESEHNUTÍ a Amnesty International,

ale i z øad studentù a studentek a sociálních a pedagogických pracovníkù. V únoru a bøeznu se uskuteènily dva výjezdy do uprchlického tábora v Zastávce u Brna, kde jsme dìtem promítali pohádky a uspoøádali pro nì øadu soutìží a her. Souèástí jednoho dìtského dne byl také karneval a výroba masek. Bìhem víkendu 27. - 28. 3. jsme ve spolupráci se Støediskem eko-

zemí (zde je potøeba uznat, že prim držela ukrajinská delegace), a to vše za pronášení nefalšovaných kavkazských „tostù“ (pøípitkù). Jedineèná atmosféra celého setkání navíc nezanikla skonèením školení - jednotliví úèastníci jsou mezi sebou i nadále v kontaktu, vymìòují si mezi sebou informace a domlouvají spoleèné projekty. V jednom pøípadì dokonce probìhla spoleèná podpùrná dopisová akce za jednoho úèastníka školení (øeditele Centra pro lidská práva v kyrgyzském Tokmoku), který byl zatèen a pìt dní držen v pracovním táboøe v Kyrgyzstánu, a to vše jen za to, že si dovolil pøejít pøes silnici zrovna v dobì, kdy okolo projíždìla ve svých limuzínách bìloruská delegace na setkání pohlavárù zemí Spoleèenství nezávislých státù u jezera Issyk-Kool. Milan Štefanec

logické výchovy Sluòákov zorganizovali výlet asi 30 uprchlíkù (pøevážnì z Èeèenska a Arménie) do Horky nad Moravou (viz. èlánek Veselý výlet s uprchlíky). Do budoucna chystáme uspoøádat ekovýchovný stopovací výlet do okolí Zastávky u Brna, sportovní olympiádu, výjezd na dìtské divadelní pøedstavení do Vyškova, výlet na brnìnskou pøehradu atd.

ALARM

|

5

Od konce února také poøádáme sbírky hraèek a knížek pro malé i velké uprchlíky. Dary je možné pøinášet na akce NESEHNUTÍ a Amnesty International, na sbìrná místa ve studentském klubu Krmítko na FSS MU nebo po telefonické domluvì pøímo do naší kanceláøe na Údolní 44. Tyto aktivity se mohou uskuteèòovat také díky finanèní podpoøe Nadace VIZE 97 a nìkolika desítkám individuálních dárcù a dárkyò, jež pøispìli na naši kampaò a jimž tímto srdeènì dìkujeme. Dùležitou souèástí naší èinnosti je i osvìtová èinnost zamìøená na veøejnost v ÈR. Èeská veøejnost ještì stále není pøipravena na soužití s lidmi z jiného kulturního prostøedí, a uprchlíky èastokrát zamìòuje za zloèince èi teroristy. Proto

poøádáme besedy a promítání o uprchlictví, kde se snažíme pøedstavit cizince veøejnosti v lepším svìtle. Pokud máte zájem uspoøádat besedu spojenou s promítáním zajímavého dokumentu na toto téma ve vašem mìstì neváhejte, a kontaktujte nás. Dále se angažujeme v jednotlivých pøípadech porušování práv uprchlíkù na našem území – pøípady zveøejòujeme, sepisujeme právní podání a petice, poøádáme veøejné akce. Tím se jednak snažíme pomoci konkrétním lidem, jednak upozoròovat na problémy uprchlíkù v Èeské republice a na pøíliš byrokratickou a ve svém dùsledku nelidskou politiku orgánù Ministerstva vnitra ÈR. Malý poèet udìlených azylù i v pøípadech lidí pocházejících z oblastí váleèných konfliktù vede

Veselý výlet s uprchlíky Tak by se dal popsat víkendový výjezd na konci bøezna uspoøádaný uprchlickou skupinou NESEHNUTÍ. Na zaèátku byla myšlenka vytáhnout dìti-uprchlíky z nepøívìtivého pobytového støediska do pøírody a zároveò ukázat veøejnosti, že jde o obyèejné lidi, kteøí si nezaslouží nᚠnezájem nebo nenávist, ale naopak potøebují naši pomoc. Proto jsme ve spolupráci se Støediskem ekologické výchovy Sluòákov zorganizovali výlet asi 30 uprchlíkù (pøevážnì z Èeèenska a Arménie) do Horky nad Moravou. V sobotu 27. bøezna

Karneval v táboøe

Sázení stromù s uprchlíky

|

6

ALARM

navštívily dìti a rodièe historické centrum Olomouce, mìly možnost vyšplhat na vìž staré radnice, dozvìdìly se zajímavosti o flóøe a faunì CHKO Litovelského Pomoraví, uprostøed kterého také strávily noc v Lesní chatì. V nedìli pak dìti vysázely nìkolik desítek vzrostlých stromù ve vznikajícím výukovém biocentru Sluòákov blízko obce Horka nad Moravou, a pøispìly tak nejen k budování biocentra, ale i k jeho propagaci. Úèastníci a úèastnice si nemohli pobyt vynachválit, a my doufáme, že jsme jim ales-

pøímému ohrožení tìchto uprchlíkù, nebo je v lepším pøípadì vhání do rukou pøevadìèských mafií. Mimo to jsme oslovili nìkteré politiky a zpracovali jsme analýzu azylové praxe èeských státních orgánù s cílem pøispìt ke zmìnì azylové politiky ÈR a k pøehodnocení nevstøícného pøístupu k uprchlíkùm. V brzké dobì zaèneme zveøejòovat informace o našich aktivitách na internetových stránkách a podle finanèních možností vytiskneme letáky a další informaèní materiály o problematice uprchlíkù v ÈR. Chystáme se také pøednášet o právech a problémech uprchlíkù na základních a støedních školách. Jirka Koželouh

poò na chvíli umožnili zapomenout na jejich tíživou situaci. Výlet probìhl úspìšnì také díky veliké ochotì všech spoluorganizátorù. Dopravu jsme zajistili díky finanèní podpoøe Nadace Partnerství, zajímavý program pøipravili nebo i finanènì podpoøili pracovníci a pracovnice olomoucké radnice, CHKO Litovelského Pomoraví, firmy Zahrada Olomouc a Støediska ekologické výchovy Sluòákov. Jirka Koželouh

Novinky z kampanì Ženská práva jsou lidská práva

Úèastníci a úèastnice semináøe naslouchají... Kniha ABC feminismu právì vychází! NESEHNUTÍ Brno vydává v tìchto dnech pod názvem ABC feminismu již druhou publikaci vìnovanou problematice ženských práv. Vybrané texty reflektují nejvýznamnìjší souèasná témata feministického hnutí, jakými jsou postavení ženy v rodinì, rovné pøíležitosti v zamìstnání, postoj spoleènosti k ženskému tìlu a ženské sexualitì, domácí násilí nebo obchod se ženami, dále pøináší vysvìtlení problematiky genderové nerovnosti ve spoleènosti a v jazyce a souhrnný pøehled historie ženského hnutí. Autorkami textù jsou významné pøedstavitelky ženského hnutí v Èeské republice, jako napø. Hana Havelková, Hana Maøíková nebo Vìra Sokolová, pùsobící na UK Praha, nebo Linda Sokaèová z Gender studies Praha. Z brnìnského Gender centra pøi FSS MU se na knize podílely Kateøina Machovcová, Iva Šmídová, Lucie Jarkovská a Jolana Navrátilová. Dalšími brnìnskými autorkami jsou humanitní enviromentalistka Dita Dražilová a religionistka Iva Doležalová. Markéta Huòková z organizace Ženy bez násilí a Klára Skøivánková ze sdružení LaStrada svými texty pøispìly k pochopení problematiky obchodu se ženami a násilí na ženách. Redaktor Marek Šálek v krátké glose hodnotí zkušenost muže na rodièovské dovolené. Ženská kampaò NESEHNUTÍ Brno považuje za dùležité nabídnout knihu zahrnující stìžejní témata ženského hnutí, a podat tak ucelený pøehled dané problematiky bìžnému ètenáøi pøístupnou, ètivou formou. Název ABC feminismu podle nás dobøe vystihuje nᚠzámìr pøedložit knihu, která by sloužila jako základ, bez nìhož nelze poznat víc, jak je tomu u prvních písmen abecedy, která vás pøivedou k dalšímu poznání. Publikace ABC feminismu stojí 120 Kè a objednat si ji mùžete na brnìnské adrese NESEHNUTÍ. 8. bøezen – MDŽ Jistì tušíte co se pod touto zkratkou skrývá – ano, je to onen svátek žen, který má bohužel stále ještì pøetrvávající nádech karafiátù a soudružských gratulací opilých mužù kolegyním na pracovišti. Tento den je však také významným svátkem pøipomínajícím historický boj žen za pøiznání jejich základních lidských práv – zejména (stále ne všude úplnì samozøejmého) práva volebního. V dnešní dobì se smysl tohoto dne lehce zmìnil a je spíše pøíležitostí k pøipomenutí, že na cestì k rovnému postavení žen a mužù ve spoleènosti je ještì mnoho co øešit. Organizace zabývající se ženskými právy Mezinárodní den žen (který byl již v Èeské republice uznán

...profesorce Schauerové pøednášející o zaèátcích ženského hnutí významným dnem) pravidelnì slaví a využívají též k akcím a debatám na rùzná „ženskoprávní“ témata. Nejinak tomu bylo i v Brnì. Aktivisté a aktivistky NESEHNUTÍ se podíleli na zahájení èeské verze mezinárodní kampanì Amnesty International Stop násilí na ženách, které probìhlo v nedìli 7. bøezna formou pochodu brnìnskými ulicemi pod hlavièkou a v duchu hesla Za jeden provaz proti násilí na ženách. Pochodu pøedcházely infostánky a proslovy zástupkyò nìkolika brnìnských neziskových organizací, které se násilím (zejména domácím násilím) na ženách v Brnì zabývají. NESEHNUTÍ se pak samo k oslavám pøipojilo kulturní akcí, která probìhla v pøedveèer MDŽ 7. bøezna. Souèástí akce Mýdlový Dýchánek Žen aneb Šovinisto, vypláchni si mýdlem ústa, která se odehrála pøíznaènì v brnìnském klubu Mýdlo, byly kromì vystoupení dvou místních hudebních tìles (Blues2 a La-la-la) též feministický a šovinistický koutek a veselé kulturní vložky vtipnì zobrazující rùzné oblasti problematiky øešení ženských práv a rovného postavení obou pohlaví. Pøednáška Stop domácímu násilí NESEHNUTÍ do budoucna pøipravuje nový soubor pøednášek zamìøených na ženská práva. V souèasnosti vám nabízíme pøednášku na téma Stop domácímu násilí, která poskytuje základní informace o tom, co je domácí násilí,

o nejèastìjších mýtech provázejících tuto problematiku, o možnostech obrany a pomoci, popis obìti i agresora, o legislativì apod. Povídání je spojeno s videoprojekcí filmového dokumentu. Beseda již nìkolikrát probìhla v Brnì a svou mimobrnìnskou premiéru mìla 29. ledna, kdy aktivistky NESEHNUTÍ pøijaly pozvání Ekocentra Ulita Blansko. Místní èajovna poskytla pøíjemný prostor pro podnìtné setkání a též zamyšlení nad souèasnou situací v oblasti øešení problematiky domácího násilí. Besedy se zúèastnily i pracovnice azylových domù v regionu, které ji významnì obohatily o své postøehy z praxe. Semináøe (nejen) o ženských právech Sufražetky, ekofeminismus, domácí násilí, pøirozený porod, lesbické matky – tìmito a mnoha dalšími pojmy jsme se zabývali na dalších ze série semináøù vzdìlávacího cyklu Ženská práva jsou lidská práva, který se koná od ledna vždy jednou mìsíènì v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brnì. Hlavním tématem druhého únorového semináøe byla historie ženského hnutí. Hlavní pøednášející se stala Alena Schauerová (externí vyuèující FF a FSS MU). Posluchaèi a posluchaèky se dozvìdìli o východiscích, hlavních snahách, osobnostech, úspìších i neúspìších tzv. první a druhé vlny feminismu ve svìtì i v Èeské (tehdy samozøejmì Èeskoslovenské) republice. Bohužel už nebyl v nabitém programu dostatek èasu na souhrn souèasného feministického myšlení (nìkdy nazývaného tzv. tøetí èi dokonce ètvrtou vlnou), a tak jsme byli moc rádi, že jsme coby pøednášející pøizvali i ženy, které se zabývají ženskými právy a nìkterými z feministických smìrù dneška. Dita Jahodová z Anarchofeministické skupiny (pùvodní Feministická skupina 8. bøezna) mluvila o tom, jak a o co usiluje anarchofeminismus, a pøedstavila též nìkteré z osobností tzv. mužského hnutí. S rùznorodými smìry a pøístupy v ekofeminismu nás seznámila Dita Dražilová (FSS MU). Na závìr se Zuzana Luklová (aktivní úèastnice cyklu) postarala o prezentaci jednoho z nejvýznamìjších souèasných ženských hnutí pùsobících v rozvojových zemích - afghánské ženské organizaci RAWA. V bøeznu jsme se zabývali neradostným, ale velmi aktuálním a dùležitým tématem násilí na ženách. Jelikož jde o téma pomìrnì široké rozhodli jsme se, že bude nejlépe se nìkterými z jeho forem zabývat obšírnìji, a zvolili jsme ty, které jsou bohužel hojnì rozšíøené i v naší spoleènosti – domácí násilí a obchod se ženami. Abychom úèastníkùm a úèastnicím zprostøedkovali

ALARM

|

7

detailní a interaktivnìjší popis problematiky, pøizvali jsme jako pøednášející odbornice pùsobící v nevládních neziskových organizacích aktivnì se tématy zabývajících v praxi. Velmi zajímavý a podnìtný workshop o tom, co to je domácí násilí, jaké mùže mít formy, o možnostech obrany a pomoci pøipravila trojice pracovnic Poradny pro ženy v tísni pøi Lize lidských práv Brno, pracující s obìtmi domácího násilí. Národní koordinátorka a øeditelka èeské poboèky mezinárodní organizace La Strada, jejíž hlavní èinností je pomoc a prevence obchodu s lidmi - Petra Burèíková - nám osvìtlila problematiku obchodu se ženami - pojem, formy, mechanismy, rozsah obchodu, popis obchodované osoby, èeské i mezinárodní právní úpravy apod. Na závìr si aktivistky NESEHNUTÍ

pøipravily shrnutí dalších závažných forem násilí na ženách ve svìtì a také pozitivní závìr zahrnující souhrn aktivit a kampaníèeských i mezinárodních organizací a možností, jak se každý/á z nás mùže k boji proti násilí na ženách pøipojit. Duben patøil tématu mateøství a rodina a úèastníci a úèastnice se mìli v úvodu možnost pod vedením profesora Petra Mareše (FSS MU) podívat na tìhotenství a mateøství z pohledu sociálních vìd a výzkumù (jakou roli pøi rozhodování o mateøství hrají rùzné neviditelné spoleèenské tlaky, rodina, pøátelé apod.). O dìsivé praxi a zvycích v èeských porodnicích nerespektujících doporuèení Svìtové zdravotnické organizace nás informovala porodní asistentka Ivana Königsmarková (Asociace po-

Jídlo místo zbraní na jaøe Kromì tradièních vaøení a rozdávání bezdomovcùm každý první víkend v mìsíci nabízelo NESEHNUTÍ Brno v období únor – duben veganské jídlo na nìkolika akcích - pøedevším na místních koncertech. Bøezen byl na koncerty slabý, ale v dubnu JMZ vaøilo na koncertì U Babièky (8. 4.) jednu várnici pro kapely, pùl na benefièní prodej lidem a 17.4. na koncertì v Yachtu pùl várnice pro kapely a pùl na prodej lidem. Zájem o jídlo je na koncertech pomìrnì velký, zato

o informaèní materiály k JMZ a antimilitaristické kampani už menší, asi bychom mìli popøemýšlet nad lepším propojením jídla s politikou, aby se nevytrácel smysl celé vìci. Každý mìsíc také dìláme cca 50 baget na ženské semináøe NESEHNUTÍ, které probíhají na Fakultì sociálních studií. Už od loòského podzimu dodáváme bagety nazvané „Houmík“ do studentského bufetu Krmítko na FSS - každý týden (až na ten velikonoèní) po 20 ks, vìtšinou v úterý, zájem

rodních asistentek), která též vysvìtlila, jak je možno se rùzným zlozvykùm lékaøského personálu vyhnout èi bránit a jaké existují další alternativy v podobì pøirozených porodù doma nebo v porodním domì. Její vystoupení coby èlovìka z praxe zúèastnìné velmi nadchlo a nutno napsat, že øadu pøítomných žen i uklidnilo. Tradièní pohled na složení rodiny jako jedno z úskalí rodin homosexuálních párù popisovala ve své závìreèné pøednášce Kateøina Nedbálková (FSS MU) a kromì øady pøedsudkù, které musí gayové èi lesby pøi cestì k dítìti pøekonávat. Cyklus semináøù se pomalu blíží ke svému závìru, jejž bude pøedstavovat poslední kvìtnový semináø o rovných pøíležitostech žen a mužù. Kateøina Plesková a Lenka Formánková

o nì je v konkurenci ostatních baget, sendvièù, rohlíkù a vajíèkových chlebù velký - do dvou dnù bývají pryè. Reakce jsou vesmìs kladné, lidé hlavnì oceòují fakt, že koneènì existuje veganská alternativa ke „krokodýlím“ bagetám s mnohdy podivným a nedùvìryhodným obsahem. Klára Topolová

Aktuálnì z hlubin regálù a bezedných nákupních vozíkù Vernisហvýstavy Zaostøeno na hypermarkety V pondìlí 16. února se ve foyer Moravské zemské knihovny uskuteènila vernisហnové výstavy NESEHNUTÍ Zaostøeno na hypermarkety, která v textech a na fotografiích ukazuje odvrácenou tváø obøích nákupních center. Na celkem jedenácti panelech je problematika hyper a super marketù komentována z pohledu ekonomù, architektù, ekologù, sociologù èi právníkù. Výstava popisuje souèasnou situaci v Èeské republice, dopad obøích obchodù na fungování a vzhled našich mìst, pozornost je vìnována také nejèastìjším reklamním trikùm, které nákupní øetìzce používají k lákání zákazníkù, èi popisu nejznámìjších pøípadù, kdy se proti stavbì nových supermarketù postavili sami obèané. Pøináší mj. dosud nepublikované fotografie z blokády staveništì supermarketu Billa v Litvínovì v roce 1999 nebo fotografie stromù pokácených v blízkosti supermarketù Lidl.

8

|

ALARM

Samotná vernisហprobìhla za úèasti zhruba ètyøicítky lidí a za slušného zájmu novináøù. Na místì bylo pøichystáno veganské obèerstvení, a akce byla také obohacena o prezentaci instalací studentek scénografie JAMU na téma „manipulace“. Je potìšitelné, že hypermarketová problematika je v médiích stále žádaná – dokonce pøišla nabídka od týdeníku Metropolis (který pøináší aktuální programy kin, divadel a koncertù a rozdává se zdarma po celém Brnì) na dodání vlastního èlánku na toto téma, kterou jsme samozøejmì rádi využili. Výstava byla v zemské knihovnì umístìna do poloviny bøezna, a po celý mìsíc nám chodily ohlasy od jejích návštìvníkù a dokonce i nabídky na aktivní zapojení se do èinnosti NESEHNUTÍ. Pamìtníci si možná vzpomenou na stejnojmennou výstavu, kterou NESEHNUTÍ nabízelo od poloviny roku 2001. Zatímco název jsme se rozhodli ponechat, výstava, kterou nabízíme nyní, je mnohem rozsáhlejší, aktualizovaná na stav z konce roku 2003 a s nejvìtší pravdì-

podobností i vizuálnì pøitažlivìjší. Což mùžete posoudit sami, navštívite-li ji na nìkterém z míst, kde bude v nejbližších mìsících umístìna. Do konce èervna je v Olomouci, kde ji pøedevším na rùzných støedních školách vystavuje místní skupina Hnutí Duha (které se na výrobì výstavy finanènì podílelo). Pøedstaví se také na Ekologických dnech Olomouc. Od èervence do záøí pak bude putovat po jednotlivých poboèkách brnìnské Knihovny Jiøího Mahena (Bohunice, Bystrc, Líšeò). Bližší informace o jednotlivých zastávkách výstavy naleznete na našich internetových stránkách www.hyper.cz. Na stránkách zároveò najdete formuláø, prostøednictvím kterého je možné si ji objednat (vzhledem k velkému zájmu doporuèujeme objednávat s nìkolikamìsíèním pøedstihem). Výstava je vhodná na umístìní napø. do škol, knihoven, klubù, ekologických center, center volného èasu, èajoven nebo kin. Zároveò s ní mùžeme na požádání poskytnout informaèní materiály (za dobrovolný pøíspìvek). Starší verze vý-

stavy je stále k dispozici (25 barevných fotografií o rozmìrech 30 × 45 cm v lehkém rámu) a používáme ji pøedevším na krátkodobá zapùjèení. Po domluvì je také možnost zajistit pøednášku. Její sylabus najdete na stránkách www.hyper.cz/CZ/prednasky.html nebo v minulém èísle Alarmu. V bøeznu NESEHNUTÍ o problematice hypermarketù pøednášelo v Èeské Tøebové v Ekocentru Podorlicko a v Brnì v rámci jednoho z Klubù Hnutí Brontosaurus. Mají se v Tišnovì stavìt další supermarkety? Na tuto otázku by mìla již brzy odpovìdìt odborná studie Maloobchod v Tišnovì – souèasný stav a možnosti rozvoje, jejíž vypracování si na místní radnici prosadili obèané mìsta. O celé kauze jsme informovali podrobnìji v minulém èísle, v polovinì února vstoupila do další etapy. Tehdy totiž tišnovské zastupitelstvo jednomyslnì schválilo poøízení studie a plnì tak podpoøilo požadavky petice zorganizované sdružením Za sebevìdomé Tišnovsko. Jedná se o velký úspìch – málokdy se u nás stane, že by rozhodování o výstavbì dalšího supermar-

ketu pøedcházelo vypracování studie, kolik velkých obchodù mìsto ještì snese. V drtivé vìtšinì pøípadù zastupitelé s obèany o možných negativních dopadech velkých obchodù vùbec nediskutují, natož aby vyslyšeli jejich požadavky napø. ve formì petice. I když samozøejmì netušíme, jak pro nás studie nakonec dopadne, dùležité je už to, že Tišnov by se do budoucna mohl stát modelovým pøíkladem obce, kde se dopady plánovaných supermarketù nejdøíve peèlivì a hlavnì nezávisle (studii má vypracovat RNDr. Zdenìk Szczyrba, PhD., z Pøírodovìdecké fakulty UP v Olomouci) posuzují, výsledky se zapracují do územního plánu, a podle nìj pak mìsto postupuje. Nová publikace Poèátkem roku byly pomalu a nesmìle zapoèaty práce na vydání nové publikace s hypermarketovou tematikou. Oproti pøedchozím dvìma sborníkùm pøednášek Zaostøeno na hypermarkety a O hypermarketech veøejnì se tentokrát bude jednat o knížku, podrobnì popisující nejrùznìjší kontroverzní kauzy, které se v éøe budování nákupních a zábavních center v Èeské republice od poloviny 90. let až do souèas-

nosti udály. Doètete se zde mj. o tom, jak se stavìla Billa v Litvínovì, jak se kácely stromy v okolí supermarketu Lidl, jak chce Penny Market postavit nový obchod na školním høišti v Pøerovì, jak se likvidoval park pøed ministerstvem životního prostøedí kvùli stavbì hypermarketu Carrefour nebo o tom, jak v Olomouci zabránili budování Paláce Morava v historickém centru mìsta. Na základì jednotlivých pøípadových studií pak publikace popíše a zhodnotí možnosti obèanù a jejich sdružení ovlivòovat výstavbu nových øetìzcù ve své obci. Projekt na vydání nové knížky podpoøila Nadace Open Society Fund, a vydání je plánováno na konce roku 2004. V této souvislosti bychom vás chtìli poprosit o zasílání jakýchkoliv pøíspìvkù týkajících se fungování hyper- a super marketù v Èeské republice. Stejnì tak nás prosím kontaktujte, pokud jste se nìjakého sporu o výstavbu nového nákupního èi zábavního centra zúèastnili (v obou pøípadech pište na brnìnskou adresu NESEHNUTÍ). Filip Fuchs

NESEHNUTÍ a pøesun brnìnského vlakového nádraží V bøeznu tohoto roku rozbìhla koalice obèanských sdružení Nádraží v centru rozsáhlou akci za prosazení referenda o pøípadném pøesunu brnìnského hlavního vlakového nádraží. Cílem je nasbírat 19 000 podpisù brnìnských obèanù potøebných k prosazení lokálního referenda (které by pravdìpodobnì probìhlo spoleènì s podzimními komunálními volbami). Tato obèanská aktivita spustila zájem nejen médií, ale hlavnì široké veøejnosti o tuto problematiku. Kromì odborných poøadù a èlánkù (jejichž znìní mùžete najít na stránkách koalice www.nadrazivcentru.cz) bylo vytvoøeno množství sbìrných míst (jejich seznam najdete na nternetových stránkách koalice), kde mohou jednotliví obèané podpoøit myšlenku referenda svým podpisem (k 7. 4.2004 bylo pod peticí za referendum shromáždìno 6000 podpisù). Množství podpisù shromáždìných

Údolní 44

…aneb další várka struèných aktualit o èinnosti brnìnské místní skupiny. Na pøelomu února a bøezna navštívil Filip Fuchs coby jeden z koordinátorù kampanì Zaostøeno na hypermarkety Japonsko. Stalo se tak na pozvání Sasakawovy mírové nadace, která NESEHNUTÍ udìlila první místo za ekologický projekt roku 2003. Na programu byla mj. návštìva nìkolika recyklaèních továren v Tokiu èi Insitutu pro výzkum oceánù. 15. kvìtna se NESEHNUTÍ Brno se svým informaèním stánkem zúèastní studentského

v takto krátké dobì svìdèí o tom, že Bròanùm nejsou vìci veøejné lhostejné. Podpis pod peticí samozøejmì neznamená automaticky „ne“ pøesunu nádraží – znamená to hlavnì, že obèané Brna chtìjí získávat nové odborné a pravdivé informace o této problematice, na jejichž základì by se mohli v referendu rozhodnout o takto závažné otázce. NESEHNUTÍ Brno se vedle sbìru podpisù pod petici (na naší adrese funguje jedno ze sbìrných míst) na celé aktivitì podílí pøedevším kompletním vytvoøením a udržováním internetových stránek koalice, a v nejbližší dobì pøipravuje recesistickou akci pro veøejnost nazvanou Primátorova míle – pomìrnì nároèný závod v bìhu se zavazadly od budovy souèasného nádraží k místu, kde by mìlo vyrùst nádraží nové.

Už teï mùžeme prohlásit, že celá akce za referendum je úspìšná - rozhýbala brnìnské obèany k aktivitì (vypsání referenda však mohou podpoøit i mimobrnìnští svým podpisem pod korespondenèní lístek zaslaný hejtmanovi). Nezbývá než si pøát, aby bylo dosaženo i cíle shromáždìní dostateèného množství podpisù a následného vypsání referenda. Toto referendum by pøineslo možnost ještì rozsáhlejší odborné argumentace pro i proti pøesunu, možnost vypracování a vytøíbení názorù na vìc a možnost obèanù podílet se na vìcech veøejných. Nezbývá pak než si pøát, aby celá kampaò byla objektivní a poctivá a obì strany dostaly pokud možno stejný prostor a prostøedky ke svému vyjádøení. Toto bude asi nejsložitìjší…

festivalu Pøesahy 004 - maraton hudby, divadel, výstav a filmù propukne bude probíhat od 11 do 22 hodin na Fakultì sociálních studií na Gorkého 7 a v pøilehlé zahradì Domu køesanské mládeže Petrinum. O dva týdny døív bude NESEHNUTÍ pøednášet o své èinnosti v Olomouci a 1. 5. se zúèastní i ekologických trhù v rámci každoroèních Ekologických dnù Olomouc.

Díky finanèní podpoøe od jednoho ze sympatizantù NESEHNUTÍ – Dušana Jonáka z Hoøic – jsme mohli dotisknout leták Zapálíte si?, jehož pùvodní verze už byla zhruba pøed rokem rozebrána. Staronový, lehce zaktualizovaný leták upozoròující na nìkteré možná nepøíliš známe aspekty kouøení a výroby cigaret jsme tak mohli vydat opìt v nìkolikatisícovém nákladu. Máte-li o nìj zájem, ozvìte se na naši adresu.

Jinou prezentaci NESEHNUTÍ už máme za sebou – probìhla 21. dubna v Praze v rámci Studentského fóra 2004 a jeho Veletrhu neziskových organizací.

Novinky v knihovnì NESEHNUTÍ Brno Za poslední mìsíce do naší knihovny opìt pøibyla celá øada zajímavých titulù. Kompletní seznam nabízené literatury najdete na stránkách http:// www.nesehnuti.ecn.cz/cz/knihovna.html. Zároveò jsme také pøipravili jednu drobnou zmìnu v pùjèovním øádu – doposud si nebylo možné pùjèovat èasopisy domù, což se odráželo v malém zájmu ètenáøù o nì. Proto jsme se rozhodli nabízet i èasopisy v bìžném pùjèovním

režimu – tj. od teï je možné si je zapùjèit stejnì jako knihy domù, ale pouze na jeden týden. Oproti knihám je možné si zapùjèit až 5 kusù (u knih jen 2), vratná záloha 50 Kè se platí stejnì jako u knih. V nabídce máme desítky titulù èasopisù z nejrùznìjších oblastí, a už jde o Sedmou generaci, Via Iuris, Car Busters, Magazín Greenpeace nebo Žanž (ochrana životního prostøedí), Pøímou cestu, Potmìchu a Bloody Mary (feminismus a gen-

Alena Plchová

NESEHNUTÍ Brno

der studies), Zpravodaj OHZ, Animal Times, Peta News nebo Different Life (ochrana práv zvíøat), Noviny AI, Most pro lidská práva nebo Tibetské listy (ochrana lidských práv), takže neváhejte a pøijïte si nìco zajímavého a pouèného vypùjèit. Otevøeno máme každé pondìlí a støedu vždy od 10:00 do 12:00 a od 16:00 do 18:00 v kanceláøi NESEHNUTÍ Brno na Údolní 44 (tram è.4 ze zastávky Èeská).

ALARM

|9

Sekce Feminismus a gender studies D. J. Curran Ženy, muži a spoleènost (Karolinum). V èeském pøekladu úspìšné uèebnice amerických sociologù vìnované gender studies má ètenáø možnost seznámit se se souèasným feministickým myšlením. Publikace obsahuje velké množství empirických dat o jednotlivých feministických hnutích, feministických disciplinách a feministických otázkách. Ètenáø se seznámí s historií a obsahem gender studies, s odlišným biologickým a spoleèenským životním postavením ženy a muže nebo s analýzou rùzného postavení muže a ženy ve školství, v zamìstnání a v politice. Z pohledu gender studies autoøi analyzují i jazyk médií a otázky lidského zdraví èi intimních vztahù. It‘s In Our Hands – Stop Violence Against Women (Amnesty International). Publikace vydaná k nové kampani AI zamìøené na potlaèování násilí na ženách. Analyzuje pøípady násilí na ženách v rùzných èástech svìta, zdùrazòuje roli státu, komunity i jednotlivcù pøi snaze násilí na ženách ukonèit. (v angliètinì) Bohatá fotografická dokumentace. J. Voòková, M. Huòková Domácí násilí v èeském právu z pohledu žen (proFem, 2004). Kniha mapuje problematiku domácího násilí z pohledu kriminologického, genderového a z pohledu postavení obìti. Mapuje souèasný právní stav v ÈR, srovnává situaci u nás a v zahranièí, nabízí další možnosti právní úpravy, které by vedly k efektivnìjšímu øešení tohoto závažného spoleèenského problému.

Sekce Ekologie a spoleènost Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické dùsledky (Ústav pro ekopolitiku 2002). Sborník je souborem referátù ze ètyø semináøù k tématu živelného nebo nedostateènì regulovaného rùstu mìst. Autoøi pøíspìvkù jsou zástupci širokého spektra odborníkù na tuto problematiku: specialisté z oboru sociální geografie a regionálního rozvoje, územního plánování, urbanismu, architektury a ekologie. Dìti na cestách – bezpeènì po mìstì (MŽP 2003). Publikace o negativních dopadech automobilismu na dìti a o tom, jak se dají nìkteré nepøíznivé trendy v dopravì zvrátit ve prospìch chodcù a zklidòování mìstského provozu. Pøináší konkrétní poznatky z celé Evropy, øadu užiteèných nápadù a kontaktù na zahranièní organizace. Bohatá fotografická pøíloha. Ch. Day Duch a místo (ERA 2004). Kniha britského architekta a environmentalisty ukazuje, jakým zpùsobem se dá ekologicky stavìt a organizovat veøejný prostor – jak svìt skrze lepší stavby uèinit lepším místem našeho pobytu. Jak dostat do souladu naše ego a „eko“ a jak respektovat udržitelný rozvoj a zároveò vnést ekologii do mezilidských vztahù a okolního prostøedí. V. Šilhánková Veøejné prostory v územnì plánovacím procesu (FA VUT, 2003). Kvalita veøejných prostorù je vizitkou každé

NESEHNUTÍ Boskovice

Èinnost NESEHNUTÍ Boskovice v novém roce jsme zahájili vycházkou na boskovický mokøad, abychom zjistili, jak vypadá oblast dva roky po realizaci projektu Asanace mokøadù. Kvùli krutému mrazu se ale nedìlní dopolední procházky zúèastnili jen ti nejradikálnìjší otužilci (zdravíme dvanáctiletého Michala Borovku z Blanska). V únoru jsme navštívili koordinaèní schùzku Zdravého mìsta Boskovice a neziskových organizací, kde jsme poprvé veøejnì pøedstavili naši èinnost mìstu a ostatním obèanským sdružením. Mnozí nás vidìli poprvé „na vlastní oèi“ zjistili, kdo že dìlá to NESEHNUTÍ. Jako jedni z mála jsme pøítomné seznámili s plánovanou èinností na celý letošní rok. V bøeznu jsme otevøeli téma rolí (postavení) žen a mužù ve spoleènosti formou celoroèního pøednáškového cyklu s názvem Ženským okem aneb co nevidíme èi vidìt nechceme. Podrobnìjší informace o nìm naleznete v samostatném èlánku. Ménì potìšující je fakt, že nás tìsnì pøed zaèátkem prvního veèera vìnovaného právùm žen opustila jedna ze zakládajících aktivistek, a na vše tak zùstáváme jen dva. Pøesto to nevzdáváme a v dubnu realizujeme další akci. Ze spolupráce s 7 Teeth Crew vyplynula 5. dubna pøednáška Vzbouøený Chiapas s Mgr. Alicí Dvorskou o minulosti, souèasnosti a budoucnosti mexických Indiánù a zapatistického hnutí spojená s projekcí dokumentárního filmu Storm of the Mountains a instalací stejnojmenné výstavy na ètrnáct dní v pøísálí kina Panorama. Uvítáme jakoukoliv pomoc a snahu, a proto, máte-li chu a zájem, spojte se s námi nebo alespoò podpoøte návštìvou akcí, které v nejbližší dobì pøipravujeme:

10

|

ALARM

- Aktivní pøístup k tìhotenství a pøirozený porod Pøednáška s promítáním v rámci cyklu Ženským okem aneb co nevidíme èi vidìt nechceme. S porodní asistentkou o porodech a péèi bìhem porodu, o zvyklostech a možnostech, které v této oblasti v Èeské republice i ve svìtì existují a také o výhodách a nevýhodách rùzných pøístupù k porodu. pondìlí 10. kvìtna v 18 h, videosál kina Panorama - Veøejná schùzka místní skupiny NESEHNUTÍ Boskovice nedìle 16. kvìtna v 14 h, Klubík na Plaèkovì ulici Vašek Stoupal Ženským okem v Boskovicích Osvìtovým pøednáškovým cyklem Ženským okem aneb co nevidíme èi vidìt nechceme jsme se rozhodli nejen v Boskovicích, ale i v celém regionu vùbec poprvé veøejnì upozornit na nìkteré významné spoleèenské problémy. Kromì uceleného pøednáškového cyklu, který probíhá každé druhé pondìlí v mìsíci a je pøístupný jak široké, tak i odborné veøejnosti (uèitelé, zamìstnanci z oblasti sociální sféry, azylových domù atd.), nabízíme také možnost seznámení se s literaturou z oblasti ženských práv, která v okrese Blansko až na výjimky není dosud dostupná. Cyklus jsme symbolicky zahájili 8. bøezna na Mezinárodní den žen. Asi patnáct posluchaèù a posluchaèek jsme prostøednictvím komponovaného pásma seznámili v místním cafépubu Za zrcadlem se vznikem, historií a souèastným pohledem na tento významný den pøipomínající boj žen za jejich práva.

obce. S tím, jak se spoleènost stále více atomizuje, pøibývá domácností jednotlivcù i lidí opravdu osamìlých, s tím vzrùstá potøeba mezilidských kontaktù. Veøejné prostory nejsou jenom prázdné plochy mezi budovami, ale místa, kde se lidé navzájem setkávají, jsou to obývací pokoje mìsta, kde se odehrávají rozhovory, mimoøádné události i každodenní lidské èinnosti. Bohatá fotografická pøíloha. Sekce Lidská práva P. Procházková, J. Štìtina Utøete tìlesné šávy (G+G 2001). Silné pøíbìhy lidí dohnaných krutostí váleèného konfliktu mimo „vlastní“ spoleènost. Autoøi se ve svých povídkách (Poprava – vìc veøejná, Vykradaèi hrobù) vyslovují k tématu vzpoury jedince proti svìtu zla, moci a násilí. Texty poukazují také na vztah mezi západní a islámskou civilizací. Metaforou i mementem se Petøe Procházkové a Jaromíru Štìtinovi stala Èeèna a osudy tamìjších obyvatel. P. Procházková, J. Štìtina Rošangol (G+G, 2003). Afghánské povídky Adžamal (Petra Procházková) a Svìt podle Hobbese (Jaromír Štìtina) jsou „reportáží“ z místa, které oba autoøi poznávali bezprostøednì nìkolik mìsícù. Jaký je souèasný Afghánistán? Jak se žije tamìjším rodinám, dìtem, ženám? Odpovìï podávají autoøi v pøíbìzích dvou žen-matek. Filip Fuchs

Z následující debaty bylo patrné, že lidé mají potøebu se k tematice vyjadøovat a ujasòovat si ji. Také bylo zøejmé, že mnozí mají zkreslený názor na feminismus obecnì a že zahájení cyklu v Boskovicích má své opodstatnìní. Tøináctého dubna jsme pokraèovali ve videosále kina Panorama. Lucie Jarkovská z Gender centra pøi FSS Masarykovy univerzity Brno nám v pøednášce nazvané Úvod do problematiky gender vysvìtlila pro nìkteré dosud neznámý pojem gender a dotkla se také dnešního významu feminismu. Z živé debaty mezi návštìvníky pøednášky, kteøí k našemu potìšení patøili i ke starší generaci, bylo patrné, jak je tìžké zamyslet se nad celospoleèenskými pøedsudky a stereotypy spojenými s obrazem muže a ženy. A pøípadnì si uvìdomit své pøispìní k udržování tìchto stereotypù. Na celý cyklus jsme v rámci grantového programu mìsta Boskovice pro neziskové organizace získali potøebné finance, a mùžeme tak jednotlivé pøednášky realizovat pro veøejnost jako bezplatné. A jaká budou další témata? * 10. kvìtna - Aktivní pøístup k tìhotenství a pøirozený porod * 14. èervna - Historie ženského hnutí * 13. záøí - Rovné pøíležitosti * 11. øíjna - Gender a média * 8. listopadu - Žena a náboženství * 13. prosince - Domácí násilí Petra Hynková NESEHNUTÍ Boskovice P.O. Box 30, 680 01 Boskovice [email protected] tel. 516 453 253 (9-17h)

NESEHNUTÍ Olomouc Poèet úèastníkù naší vznikající místní skupiny stále osciluje mezi pìti až deseti, nìkdo je aktivní víc, nìkdo míò. Oslovujeme další lidi, snažíme se najít nové pøíznivce. V mìsíci bøeznu jsme spolupoøádali Den pro Tibet, jehož hlavní organizaci v Olomouci již desátým rokem zajišoval pan Pavel Roško. Pomohli jsme s výrobou a roznášením plakátù, oslovili média a na akci samotné jsme nabízeli infomateriály. Akce zaèala pochodem pøes centrum mìsta za úèasti asi 70 lidí, následoval program

v Èajovnì u Mloka, kde byl pøítomen pøednášející pøímo tibetského pùvodu, který v krátké debatì vylíèil problém své rodné zemì. Následovalo promítnutí filmu o dalajlamovi a hra na tibetské mísy. Další již ryze naší akcí bylo Jarní èištìní pøírody, které probìhlo 20. 3. v rámci mezinárodního dne Clean Up The World. Vytipovali jsme jedno velmi zneèištìné místo nedaleko centra mìsta a za pomoci sedmi dobrovolníkù jsme jej za nìkolik hodin vyèistili. Z plochy zelenì o rozloze asi 200 x 20 m

NESEHNUTÍ Pøíbram Dochází u nás k velké zmìnì. Pøestáváme fungovat jako místní skupina, protože jsme zbyly jen dvì - všichni se rozutekli na studia do jiných mìst a tak se nᚠstatut mìní na kontaktní místo.

Z archivu Jednoho svìta Ve dnech 8. 3.-13. 3.2004 probìhl v Pøíbrami festival dokumentárních filmù o lidských právech, který jsme letos nazvali Z archivu jednoho svìta. Na festivalu se podíleli Gymnázium Pøíbram, NESEHNUTÍ Pøíbram, prostory Kinokavárna Obskura a samozøejmì Èlovìk v tísni, spoleènost pøi ÈT. K zhlednutí byly filmy Je to mùj život, Dalajláma - síla pravdy, Evangelium podle Papuáncù, Ilegální pøistìhovalci - cesta peklem, Drsné dìti a Váleèný fotograf. Film o Dalajlámovi zároveò zahajoval naše aktivity ke Dni pro Tibet. Na Ilegální pøistìhovalce pøijali pozvání Lubor Kysuèan z Amnesty International Brno a host pøímo z Afghánistánu, kterého domluvil Èlovìk v tísni. Po filmu následovala debata. Diskuse probìhla také následující den po filmu Drsné dìti. Hostem byla jedna sleè-

na z Humanistického hnutí, které také uspoøádalo v prostorách gymnázia výstavu. Posledním dnem festivalu byla sobota, kdy mohli lidé shlédnout hned dva filmy, protože odpoledne se promítalo pro velký zájem znovu Evangelium podle Papuáncù. Celý festival konèil filmem Váleèný fotograf spojeným s diskusí s Janem Èulíkem z Britských listù o médiích. Všem školám byla poslána pozvánka na filmový festival a nabídnuta možnost vybrat si film i èas promítání v dopoledních hodinách. Ani jedna z nich bohužel neprojevila zájem, což nás zklamalo. Pouze nìkolik studentù Gymnázia Pøíbram, které se na pøípravách podílelo, pøišlo podpoøit festival ve svém volném èase.

Den pro Tibet V úterý 9. bøezna zaèal Den pro Tibet filmem Dalajláma - síla pravdy v kinokavárnì Obskura. Poté se všichni pøíznivci Tibetu odebrali pøed èajovnu Klub Na Zemi, pøed kterou mìlo probìhnout bubnování. Ten den zrovna nebylo poèasí na bubnování na ulici, takže jsme naplánovaný program pøesunuli do jejích útulných

LukᚠBednaøík NESEHNUTÍ Olomouc Lubìnice 1, 783 46 okr. Olomouc [email protected]

prostor. Vyvìsili jsme zde tibetskou vlajku, a asi hodinu se z èajovny linula hudba bubnù, flétny, rùzných chrastidel a cinkátek. Nìkteøí pøítomní se bìhem bubnování dostali i do tranzu. Veèer jsme se pøipojili k akci obèanského sdružení Lungta Svìtlo pro Tandzina Deleg Rimpoccheho. Pøed èajovnou jsme zapálili svíèky ve tvaru slova Tibet a vyrobili mandalu z fazolí a sluneènicových semínek. Poté následoval program uvnitø – informovali jsme pøítomné o celé kauze a celkem se nám podaøilo odeslat asi 30 pohlednic jako vyjádøení protestu proti neoprávnìnému rozsudku smrti pro Tandzina Delega Rimpoccheho. Po celý den bylo v èajovnì možné ochutnat campu a tibetský slaný èaj. Tato akce se velmi vydaøila a jistì se ke Dni Tibetu pøíští rok zase pøipojíme. Štìpánka Èížková NESEHNUTÍ Pøíbram Dlouhá 104, 261 01 Pøíbram 4 [email protected]

Z archivu Jednoho svìta

Den pro Tibet

NESEHNUTÍ Trutnov V rámci pøipomínky výroèí tibetského povstání proti èínské okupaci požádala místní skupina NESEHNUTÍ v Trutnovì pøedstavitele mìsta o vyvìšení tibetské vlajky na budovu radnice. Nutno dodat, že úspìšnì, kromì toho bylo uspoøádáno malé shromáždìní jako souèást celoevropské akce Svìtlo pro Tändzin Deleg Rinpoèheho. Na akci se bohužel podepsalo velmi nepøíznivé poèasí, pøesto se však nìkolik lidí na místì srazu pod sochou Uffo Horna sešlo. Po pøeètení našeho prohlášení k pøípadu, byly zapáleny svíèky a pøedány

jsme nejrùznìjším odpadem naplnili 30(!) igelitových pytlù. Pevnì vìøím, že si k nám brzy najdou cestu další zájemci a zapojí se do vzniku místní skupiny.

pohlednice adresované pøedsedovi evropské komise Romanu Prodimu a èínskému ministru zahranièních vìcí. Celkem jich bylo rozdáno více než sto, mimo jiné prostøednictvím místní èajovny a také v rámci koncertu místních kapel, který se právì k pøíležitosti dne pro Tibet konal v nedalekém Vrchlabí. Už v této dobì se však objevil jeden velký lokální problém, do jehož øešení se lidé z trutnovského NESEHNUTÍ aktivnì zapojili. Jedná se o projekt lyžaøského areálu v místním lesoparku, který zaèal prosazovat jeden

z trutnovských podnikatelù. V první fázi by mìla být vybudována 450 metrù dlouhá a asi 50 metrù široká sjezdovka se sedaèkovým vlekem a umìlým zasnìžováním, a v další fázi pak napøíklad i snowboardová rampa. Trutnovský lesopark je unikátní mimo jiné i tím, že se nachází prakticky v centru mìsta, takže je schopen poskytnou prostor pro odpoèinek na èerstvém vzduchu, aniž byste museli jít nebo jet nìkam dál. Plánované sjezdovce by muselo „ustoupit“ nejen sto padesát vzrostlých stromù, ale i øada dalších mladých, zejména listná-

ALARM

|

11

èù. Kromì toho je celý lesopark vyhlášen pietním místem, vzhledem k tomu, že v jeho prostoru padlo v jedné zbyteèné bitvì jedné nesmyslné války více než tisíc mužù rùzných národností, jejichž oznaèené i neoznaèené a èasto i masové hroby se nacházejí po celém lesoparku a jeho okolí. Dalšími slabostmi celého plánu jsou dopravní dostupnost plánovaného areálu, parkovací plochy, dostupnost inženýrských sítí a rozsáhlé terénní úpravy, které by bylo nutno provést. Pøesto všechno vyjádøili nìkteøí pøedstavitelé mìsta celému zámìru otevøenou podporu a prezentovali ji v místních i celostátních médiích. Aktivity za záchranu trutnovského lesoparku byly zahájeny sepsáním otevøeného dopisu starostovi mìsta, který vedle dalších zástupcù místních sdružení, neziskových organizací a evangelických církví podepsal i zá-

NESEHNUTÍ Zlín

Pøeji všem za naši místní skupinu Nesehnutých krásné jaro! Jídlo místo zbraní (6. února 2004) Neubìhl ani týden po mém pøíjezdu z Nového Zélandu, a už jsem byl opìt zapojen do èinnosti NESEHNUTÍ, a to pøi rozdávání jídla bezdomovcùm na autobusovém nádraží ve Zlínì.Tentokrát bylo celkem chladné poèasí, a to nás pøimìlo k myšlence, že bychom mohli nashromáždit teplé obleèení a podarovat jím lidi žijící na ulici. Mluvil jsem s jedním postarším pánem, který je již nìjakou dobu bez domova, a ten si mi postìžoval, že tuto zimu údajnì zemøelo jen na Zlínsku šest bezdomovcù. Podle jeho názoru to jen ulevilo mìstským úøadùm a hlavnì mìstské policii, ponìvadž si s nimi nemusí dále špinit ruce. Je to paradox, ale na mìsto Zlín se 100 000 obyvateli pøipadá pouze jedna malá ubytovna s deseti lùžky, která má sloužit jako doèasné zázemí lidem, kteøí se ocitnou bez pøístøeší. Kdo zaváhá, ten… Jídlo místo zbraní (5. bøezna 2004) Tak jako každý mìsíc i první bøeznový pátek jsme se sešli s našimi pøíznivci z øad zlínských bezdomovcù. Tentokrát jsme je obdarovali veganským pokrmem mnohým pøipomínající zabijaèkovou polévku. Rozdali jsme nìco kolem dvaceti porcí. Svìtlo pro Tändzing Deleg Rinpoèheho (7. bøezna 2004) Pøi pøípravách letošního mezinárodního Dne Tibetu nás oslovilo obèanské sdružení Lungta, které naplánovalo celorepublikovou akci pod

12

|

ALARM

stupce NESEHNUTÍ. Po neurèité reakci, jíž se dopisu ze strany vedení mìsta dostalo, následovala petice, pod kterou se za první tøi týdny podepsalo sedmnáct set obèanù mìsta a která dosud pokraèuje. Lidé z NESEHNUTÍ a jejich pøíznivci z tohoto poètu nasbírali pøímo v ulicích pøibližnì ètvrtinu. Završením první fáze se pak stalo zasedání mìstského zastupitelstva v pondìlí 5. dubna, které zaèínalo pøímo v prostoru plánované sjezdovky a na nìmž mìl dotyèný podnikatel své zámìry osvìtlovat zastupitelùm i veøejnosti. NESEHNUTÍ jakožto v tomto ohledu nejprogresivnìjší souèást snahy o záchranu lesoparku pøipravilo na tuto akci øadu transparentù a artefaktù vytvoøených ze starých lyží, pomocí nichž bylo poukazováno na absurditu celého plánu. Souèástí procházky zastupitelù se stal také pøízrak padlého vojáka, pøedstavovaný jedním

z pøíznivcù NESEHNUTÍ, který se stal pravdìpodobnì noèní mùrou onoho podnikatele a zcela jistì žádaným cílem pøítomných novináøù. Akce se podle místních médií úèastnilo osmdesát, podle poøadatelù však spíše padesát lidí rozlièného vìku od studentù po dùchodce. Po skonèení akce se skupinka asi patnácti lidí operativnì pøemístila pøed budovu radnice, kde vytrvala až do zaèátku druhé èásti zasedání a kde se k petici pøipojovali stále noví a noví lidé. Zastupitelstvo k žádnému závìru nakonec nedošlo, takže je pravdìpodobné, že bude tento pøípad ještì pokraèovat… Doètete se v dalším Alarmu. TomᚠEichler

názvem Svìtlo pro Tändzing Deleg Rinpoèheho. Šlo o podpùrnou akci pro èlovìka, který byl v Èínì odsouzen k trestu smrti. Díky celosvìtovému nesouhlasu se v souèasné dobì projednává alespoò zmírnìní trestu na doživotí. Jde o tibetského duchovního, kterého èínské úøady obžalovaly z teroristických útokù. Rozsudek odsoudili pøedstavitelé demokratických vlád a øada nevládních organizací zabývajících se ochranou lidských práv. Evropský parlament jednomyslnì schválil rezoluci, v níž vyzval èínské úøady, aby proces okamžitì revidovaly. Amnesty International a organizace na podporu Tibetu podaly žádost o nový proces a úèast nezávislých právních zá stupcù. Více si o tomto pøípadu mùžete pøeèíst na stránkách www.lungta.cz. Akce byla oficiálnì naplánována na 9. bøezna, kdy se mìli od 18:00 shromáždit lidé a zapálením svíèek projevit svùj nesouhlas s odsouzením tohoto dalšího èínského politického vìznì. Naše místní skupina zorganizovala vlastní akci už o dva dny døíve, ale na smyslu celého setkáni to nic nezmìnilo. Uskuteènila se v holešovské èajírnì u Pythona. Po pøeètení veøejného prohlášení k pøípadu T. D. Rimpoèheho následovala meditace zamìøená na problematiku mezilidských vztahù a veèer uzavøelo hudební vystoupení Tomáše Èabli se skladbami pøevzatými od Karla Kryla. Možná se ptáte proè zrovna Kryl? Myslím si, že myšlenky, kterými byla Krylova tvorba naplnìna, jsou stále aktuální i dnes – tøeba právì v souvislosti s okupací Tibetu. Tento veèer svítilo v Holešovì 25 podpùrných svìtýlek pro T. D. Rimpoèheho.

Jídlo místo zbraní (2. dubna 2004) I v dubnu jsme se objevili na autobusovém nádraží ve Zlínì a rozdávali jídlo našim sociálnì slabším spoluobèanùm. Byl krásný jarní den, všem chutnalo a panovala pøátelská atmosféra.

NESEHNUTÍ Trutnov Rozmarýnova 448, 541 02 Trutnov [email protected]

Velikonoèní brigáda v lese (12. dubna 2004) Stejnì tak jako minulý rok jsme se i letos domluvili, že strávíme velikonoèní pondìlí nìjakou užiteènou aktivitou namísto obžerství - jak bývá v dnešní spoleènosti èastým zvykem. Z krásného bukového lesa jsme odstranili zarezlý ostnatý drát, který kdysi plnil funkci hranice území, pøièemž se o nìj mrzaèila lesní zvìø a vrùstal do okolních stromù. Pøi této práci jsme strávili celý den v krásném lesním prostøedí. Obdobných míst se nachází v lesích mnoho, a proto plánujeme, že v této èinnosti budeme pokraèovat i do budoucna. Plánujeme Na 22. dubna jsme naplánovali Den Zemì, který se tradiènì koná na zlínském námìstí v rámci ekojarmarku. O tom, jak dopadl, si mùžete pøeèíst na jiném místì v tomto èísle Alarmu. Pøíští akci Jídlo místo zbraní bychom rádi doplnili antimilitaristickou výstavou a na zaèátek mìsíce èervna plánujeme již 5. roèník Slavností pøírody. Za NESEHNUTÍ Zlín s úctou ke všemu živému Filip Vanìk NESEHNUTÍ Zlín 3.kvìtna 735, 763 12 Vizovice tel. 737 85 44 66

Výstøižky z tisku

ALARM

| 13

14

| ALARM

DISTRIBUCE NESEHNUTÍ NOVINKY

* „ABC feminismu“ Nejnovìjší publikace NESEHNUTÍ - Vybrané texty reflektují nejvýznamnìjší souèasná témata feministického hnutí, jakými jsou postavení ženy v rodinì, rovné pøíležitosti v zamìstnání, postoj spoleènosti k ženskému tìlu a ženské sexualitì, domácí násilí nebo obchod se ženami. Dále pøináší vysvìtlení problematiky genderové nerovnosti ve spoleènosti a v jazyce a souhrnný pøehled historie ženského hnutí. Autorkami textù jsou významné pøedstavitelky ženského hnutí v Èeské republice. Cena 120 Kè. * Tibetská vlajka Vlajka svobodného Tibetu v jeho národních barvách, rozmìry 90x140 cm. Cena 280 Kè * Pøemysl Mácha „Plamínek v horách, požár v nížine“ (Doplnìk 2003) Historie indiánského povstání v Chiapasu - kronika povstání, jeho pøíèin a souvislostí a také jeho materiálních, sociálních a morálních dùsledkù. Cena 168 Kè * Janet Biehl „Pozvání do sociální ekologie“ (Subverze 2003) Další práce od autorky známé knihy Ekofašismus – Pouèení z nìmecké zkušenosti. Pozvání do sociální ekologie se snaží o promyšlenou radikální kritiku souèasných sociálních, politických a anti-ekologických trendù, o rekonstrukèní, ekologický, komunitární a etický pøístup ke spoleènosti. Cena 25 Kè * Car Busters è. 17 a è. 18 Vizuálnì pøitažlivý èasopis „vymítaèù aut“ upozoròující èasto i humornou formou na odvrácenou tváø automobilismu (více na www.carbusters.org) - v angliètinì. Cena 35 Kè * PØÍMÁ CESTA è. 5 Nové èíslo èasopisu Feministické skupiny 8. bøezna s podtitulem Muži v patriarchátu - Role otce v prvních letech života, Ideologie podøízenosti, Výchova chlapcù a její vliv na partnerské vztahy atd. Cena 25 Kè * AMARO GENDALOS è.10 a è.11 Zajímavý a velmi ètivý èasopis o tzv. romské problematice, který se nevyhýbá øadì kontroverzních témat, a už jde o rasismus nebo o vládní politiku k romské menšinì. Cena 17 Kè * Trièko antimilitaristické kampanì NESEHNUTÍ zakoupením trièka mùžete propagovat nejen aktivity naší kampanì, ale navíc jí podpoøíte i finanènì a získáte vkusný odìv vhodný takøka pro všechny pøíležitosti. Trièka jsou s potiskem vepøedu, bavlnìná, ve velikostech S, M, L, XL,XXL, v barvì èervené, modré, oranzové, okrové. Cena 200 Kè Motiv vypadá takto, na rukávu je navíc logo NESEHNUTÍ:

ÈASOPISY

* MYŠ MAŠ GAZETA è. 19 a è. 21 - „kulturní obšastník o všelièems“. V è.19 reportហze zasedání MMF/SB v Praze, cestopisy, básnièky, recenze atd. è. 21 má jako hlavní téma ekofeminismus a gender, dále squat ve Støešovicích, squatting v ÈR, opìt básnièky, cestopisy, recenze atd. Cena 10 Kè (SLEVA!) * SEDMÁ GENERACE è. 6 èíslo vìnované speciálnì tématu hypermarketù. Uvnitø: Jak regulovat hypermarkety, Od malých prodejen k hypermarketùm, Vztah hypermarketù k zamìstnancùm atd. Cena 29 Kè * EXISTENCE è. 13 a 14 Anarchistická revue, vždy okolo 40 stran A4, dvoubarevná obálka. Obsahuje vìtšinou teoretické èlánky o anarchismu, èlánky o ekonomické globalizaci a boji proti ní atd. , èíslo 13 má za ústøední téma militarismus, è. 14 téma „Anarchie v praxi“ Cena è. 13 je 25 Kè a è. 14 je 28 Kè * PØES PRÁH è. 3 „Èasopis pro ochranu rodièù, dìtí a pøírody ve mìstì“. Èasopis Hnutí Pražské matky, z obsahu: lokální zprávy, Mýty o èeské škole, Jezdit a nezabíjet? atd. Zdarma * TIBETSKÉ LISTY è. 7, 8, 9, 10 Obèasník o vìcech tibetských. Jediná tištìná publikace s èerstvými informacemi o Tibetu, jeho historii a kultuøe. Obsahuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteøí se Tibetem zabývají, pøeklady z jinak nedostupných zahranièních materiálù, reportáže dokumentující porušování lidských práv aj. Zdarma

* TIBETSKÉ LISTY è. 13-14 - z èlánkù: výpovìï politického vìznì, cesta do Potaly, akce Vlajka pro Tibet atd. Cena 5 Kè * ZPRAVODAJ OHZ è. 1, 2, 4, 5, 6 barevný informaèní èasopis spolku Ochránci hospodáøských zvíøat. Syrová fakta o týrání zvíøat pro masný prùmysl, vivisekci, zábavu atd. Zdarma

BROŽURY A KN͎KY

* Petra Procházková „Aluminiová královna“ Kniha s podtitulem Rusko – èeèenská válka oèima žen pøináší šest rozhovorù známé váleèné zpravodajky se ženami, které prožily ruskou agresi v Èeèensku. Cena 159 Kè * „O hypermarketech veøejnì“ Sborník, sestávající se z pøíspìvkù celkem 15ti autorù, nìkolika odborných pøíloh a barevné fotografické pøílohy. Sborník je kompilací jak teoretických èlánkù od odborníkù v oboru, které vám poskytnou øadu postøehù a faktù k tématu, tak i pøíspìvkù „aktivistických“ od zástupcù obèanských sdružení jako Dìti Zemì, sdružení Calla ad. Pøíspìvek pøedsedy Odborové svazu pracovníkù obchodu vám zase osvìtlí praktiky obchodních øetìzcù v oblasti práva pracovního. Sborník obsahuje i literární dílko Michala Hvoreckého popisující otvírání nového hypermarketu. Vìøíme, že naše publikace vám, kteøí se chcete další expanzi hyper- a super-marketù postavit, poskytne cenné informace pro vaši aktivitu. Cena 49 Kè * „Pravda oTibetu“ Fakta a svìdectví o èínské okupaci Tibetu. Cena 65 Kè * „Stopping The Torture Trade“ Obsáhlá brožura Amnesty International v angliètinì o obchodu s policejní technikou, zneužívanou nedemokratickými režimy k muèení. Pouta, elektrické obušky, slzné plyny... z pohledu tìch, na kterých byly jejich úèinky vyzkoušeny. Spousta fotografií. Cena 30 Kè * Charles Patterson „Vìèná Treblinka“ (Práh) Rozsáhlá publikace s podtitulem Ve vztahu ke zvíøatùm jsme všichni nacisté. Charles Paterson ve své knize ukazuje, že krutosti páchané na bezbranných mimolidských stvoøeních jsou pøedzvìstí zloèinù vùèi lidem samým a že zotroèení a zabíjení zvíøat je koøenem všemožného zla a násilí – otroctví, rasismu, genocid, pogromù a mnohých jiných krutostí. Kniha, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionù bezbranných tvorù, ale pøináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Cena 220 Kè * „Vývoz živých zvíøat - krutý a bezcitný obchod, který musí být ukonèen“ Barevná publikace Spoleènosti pro zvíøata upozoròující na šokující téma transportù hospodáøských zvíøat. Cena 5 Kè * „Zavírání dveøí“ padesátstránková publikace o náboženských represích èínské vlády v okupovaném Tibetu. Cena 45 Kè * „O zelí a panstvu“ Obrázková kniha o genetickém inženýrství. Cena 50 Kè * Richard Douthwaite „Ekológia peòazí“ (diveRzita) Kniha známého kritika ekonomické globalizace vás seznámí s vývojem a souèasným fungováním tohoto smìnného prostøedku, který zdaleka není neutrálním a pøipomene problémy, které jeho používáním vznikají. Cena 50 Kè * Život není na prodej (Gaia) Sborník pøíspìvkù ze stejnojmenného semináøe, který probìhl bìhem zasedání MMF a WB v Praze. O dopadu ekonomické globalizace na ženy, dìti a pøírodu. Dvojjazyènì èesky a anglicky se spoustou fotografií. Cena 58 Kè

OSTATNÍ

* Pohlednice „Proti legalizaci policejního násilí“ plnobarevná Cena 7 Kè * Videokazeta „Obchod se psy a koèkami v Jižní Koreji“ V Jižní Koreji jsou roènì zabity asi 2 miliony psù. Odhady utýraných koèek se rùzní. To vše i pøes jihokorejské zákony, které toto poèínání zakazují. Tento dokument pøibližuje pozadí tìchto krutých praktik a ptá se po oprávnìnosti poukazování na „dávné kulturní tradice“. Cena 120 Kè * Samolepka „Stop reklamním materiálùm“ na vaši schránku Cena 2Kè * Samolepka „Svobodu Tibetu!“ Barevná benefièní samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným nápisem. Cena 10 Kè * Videokazeta „Dalajlama v Praze“ – Etika pro pøíští tisíciletí videokazeta, pøednáška ze Sportovní haly na podzim 2000. Cena 190 Kè * Trièko „Den bez aut“ (èerné, modré nebo zelené s dvoubarevným - bíloèerveným - A3 potiskem vepøedu, logem NESEHNUTÍ a Hlasu Zemì na rukávu, velikosti L, XL a XXL) Cena 150 Kè

FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE

* ŽENSKÁ PRÁVA JSOU LIDSKÁ PRÁVA Sborník pøednášek ze stejnojmenného cyklu semináøù s texty o feministických vlnách, násilí na ženách, jiných modelech mužství a rodiny, ekofeminismu, mýtu krásy a dalších tématech. Cena 49 Kè (POSLEDNÍCH PÁR KUSÙ!) * Eve Ensler „VAGINA MONOLOGY“ (Pragma) Exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava ženské sexuality. Hra, která inspirovala dynamické hnutí V-Day, jehož cílem je skoncovat s násilím na ženách. Cena 165 Kè * Carol Pateman „SEXUÁLNA ZMLUVA“ Kritika specificky moderní formy patriarchátu a dùležitých politických institucí – obèanství, zamìstnání, manželství, vèetnì liberalistických koncepcí jednotlivce. Cena 200 Kè * MOŽNOS VO¼BY. ASPEKTY PRÁV A ZODPOVEDNOSTI Sborník èlánkù na téma reprodukèní svobody v kontextu lidských práv a obrazù ženskosti a mateøství. Cena 150 Kè * PIATA ŽENA. ASPEKTY NÁSILIA PÁCHANÉHO NA ŽENÁCH Sborník textù mapujících komplexnì problematiku násilí na ženách – od pohledu práva, psychologie, medicíny, pøes osobní pøíbìhy až po pomocné organizace a závazné dokumenty. Cena 150 Kè * HLASY ŽIEN. ASPEKTY ŽENSKEJ POLITIKY Tøetí z øady nových sborníkù je jakousi souhrnnou feministickou èítankou, která na èeském a slovenském trhu dlouho chybìla. Studie, èlánky, rozhovory k historii, úspìchùm a dùvodùm feministického boje, vèetnì nejsouèasnìjších témat. Cena 150 Kè * G. Braun, D. Wolters „PROTI SEXUÁLNEMU ZNEUŽÍVANIU DIEVÈATA A CHLAPCOV“ Pøíruèka o sexuálním zneužívání dìtí a jeho prevenci. Cena 25 Kè * Jana Juráòová „IBA BABA“ Buøièské ètení pro mladší sestry a kamarádky, o tøináctileté Sojce, která odmítá pøedstavu ženskosti vnucovanou rodièi, uèiteli a okolím. Cena 69 Kè * Marta Tikkanen „MUŽOV NEMOŽNO ZNÁSILNIT“ Znásilnìná obì se rozhodne bojovat proti pachateli stejnými prostøedky. Cena 109 Kè * Nina Sadur „TOTÁLNE ZAKÁZANɓ Fantaskní prózy o slabosti dnešního èlovìka, který se odtrhl od své pøirozené podstaty. Cena 99 Kè * Silvia Lispuchová „EŠTE“ „‚Èo si mi to urobila‘, monotónne bedákal muž, ale ona už ho nevnímala. Nedoèkavo otvorila odchýlené dvere a vypadla do tmy.“ Cena 79 Kè * Marta Tikkanen „PRÍBEH LÁSKY STOROÈIA“ Zpovìdi manželky alkoholika. Cena 70 Kè * Nina Sadur „ÈUDNÁ ŽENSKÁ A INÉ HRY“ Sedm èudných her ze souèasné ruské produkce. Cena 70 Kè * Jaroslava Blažková „...AKO Z GRATULAÈNEJ KARTY“ Necenzurované vydání kdysi problematických povídek slovenské autorky. Cena 90 Kè * Feministický èasopis ASPEKT - Násilie II. (70 Kè). * Feministický obèasník POTMÌCHU - téma Žena, práce, zamìstnání. Cena 10 Kè Uvedené ceny jsou bez poštovného! O kalkulaci pøesné èástky nám prosím napište.

Zpravodaj pro sympatizanty a sympatizantky NESEHNUTÍ. Je zasílán zdarma všem, kdo nám doruèí 10 Kè známku. Uzávìrka dalšího èísla je 31.8. 2004. Sazba: Filip Fuchs Kontakt: NESEHNUTÍ Brno Údolní 44 602 00 Brno tel./fax: 543 24 53 42 e-mail: [email protected] http://nesehnuti.ecn.cz vytištìno na recyklovaném papíøe ALARM

|

15

Vyplòte prosím pøiloženou návratku dobrovolníka/dobrovolnice sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ (v elektronické podobì také na http://nesehnuti.ecn.cz)

ZAPOJTE SE

PODPOØTE NÁS

Nezávislé sociálnì ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim 1997 v Brnì s cílem aktivnì napomoci øešení problémù v oblasti lidských práv a životního prostøedí. Dùležitá je pro nás každá pomoc - od šíøení informaèních materiálù až po práci na konkrétních kampaních. Neménì dùležitá je i vaše finanèní podpora, která nám umožní realizaci øady významných aktivit. Jsou-li vám aktivity NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme vᚠpøíspìvek na Transparentní úèet NESEHNUTÍ Brno vedený u eBanky, èíslo úètu: 1190794001/2400. 16

|

ALARM