Dopravní infrastruktura v územním plánování
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR
Ing. arch. Lucie Poláková, Odbor územního plánování MMR 30.10.2014
Dopravní infrastruktura v územním plánování Funkce dopravy v územním plánování spojuje všechny základní funkční složky ve struktuře osídlení vytváří základní dopravní kostry cílem řešení dopravní funkce je vytvářet příznivé podmínky pro přemísťování osob a nákladů při řešení dopravy v osídlení jde o diferencované řešení vzájemných vztahů a to jak formou segregace (oddělení), tak formou integrace (spojení)
Požadavky na dopravní infrastrukturu: obsluha území (být službou pro rozvoj území) zabezpečení nároků na přepravu osob i nákladů zajištění bezpečnosti účastníků provozu dopravy minimalizace negativních dopadů DI (fragmentace krajiny, bariérový efekt) a provozu dopravy (hluk, imise, vibrace) na dotčené území, obyvatelstvo a ŽP minimalizace prostorových nároků na zábor území při dodržení normových technických parametrů dopravních cest nízké investiční náklady na výstavbu, provoz a údržbu DI
Dopravní infrastruktura - silniční doprava
Celková délka sítě dálnic a silnic 55 751,9 km
Dálnice 733,9 km
Rychlostní silnice 422,3 km
Silnice I. třídy 5 832,3 km
Silnice II. třídy 14 634,8 km
Silnice III. třídy 34 128,6 km
Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR) http://www.rsd.cz/Silnicni-a-dalnicni-sit/Intenzita-dopravy
Pozemní komunikace
dálnice (D)
silnice (S), (R)
silnice I. třídy (rychlostní silnice) silnice II. třídy silnice III. třídy
místní komunikace (MK) MK I. třídy MK II. třídy MK III. třídy MK IV. třídy
účelové komunikace (ÚK)
ÚK veřejné ÚK neveřejné
Vlastnictví pozemních komunikací
stát
dálnice
silnice I. třídy (rychlostní silnice)
kraj
obec
právnická nebo fyzická osoba
silnice II. třídy silnice III. třídy
místní komunikace
účelové komunikace
K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Kategorie pozemní komunikace
Ochranné pásmo
dálnice, rychlostní silnice, rychlostní místní komunikace + větve jejich mimoúrovňových křižovatek
100 m
ostatní silnice I. třídy, ostatní místní komunikace I. třídy
50 m
silnice II. třídy, III. třídy, místní komunikace II. třídy
15 m
od osy přilehlého jízdního pásu
od osy vozovky
od osy vozovky
Nejmenší dovolené vzdálenosti křižovatek ČSN 73 6101 tabulka 21
Vzdálenost křižovatek v km Návrhová rychlost v km
na silnicích s neomezeným přístupem
na dálnicích a rychlostních silnicích
směrově rozdělených
I. třídy
II. a III. třídy
120
4,0
-
-
-
100
4,0
2,5
-
-
90
-
2,5
2,0
-
80
3,0
2,0
2,0
1,5
70
-
1,5
1,5
1,0
60
-
-
1,0
0,5
50
-
-
-
0,25
směrově nerozdělených
Průměrná vzdálenost mimoúrovňových křižovatek ve vybraných evropských zemích
Dopravní infrastruktura – železniční doprava § 3a (2) z. č. 266/1994 Sb. (o drahách) Železniční dráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravu je dráha konvenční.
Kategorie železničních drah - § 3 (1) z. č. 266/1994 Sb. (o drahách) -
DRÁHA
ŽELEZNIČNÍ
CELOSTÁTNÍ
REGIONÁLNÍ
TRAMVAJOVÁ
VLEČKA
TROLEJBUSOVÁ
SPECIÁLNÍ
LANOVÁ
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou pro kategorii dráhy. § 8 odst.1 zákona č. 266/1994 Sb. (o drahách), ve znění pozdějších předpisů Kategorie dráhy
Ochranné pásmo
celostátní dráha
60 m od osy krajní koleje
celostátní dráha vybudovaná pro rychlost vyšší než 160 km/h
100 m od osy krajní koleje
regionální dráha
60 m od osy krajní koleje
vlečka
30 m od osy krajní koleje
speciální dráha - metro
30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje
lanová dráha
10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje
tramvajová a trolejbusová dráha
30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu
Tranzitní železniční koridory (TŽK) Jedná se o hlavní železniční tratě a stanice, které byly modernizované podle mezinárodních standardů stanovených v dohodě AGC a AGTC.
Vysokorychlostní trati (VRT) V roce 1995 - dopracována studie "Koridory VRT v ČR„ (zpracovatel SUDOP Praha, a.s.) V roce 2003 zadalo Ministerstvo dopravy zpracování aktualizace studie VRT „Koordinační studie vysokorychlostních tratí 2003“ 2009 – 2013 – revize a aktualizace VRT Úkol z PÚR ČR 2008 pro MD: Prověřit účelnost a reálnost, ekonomickou efektivnost a napojení na zahraničí Plnění úkolu MD: Koncepce VRT je prověřována studiemi proveditelnosti jednotlivých tras. Současně je prováděna revize konceptu VRT v zájmu rozšíření využitelnosti nových tratí vysokých rychlostí i pro meziregionální spojení. „Studie příležitostí“ řeší záměr tratí rychlého spojení – novou koncepci, která bude mj. posouzena v procesu SEA a předložena vládě ke schválení. Předpoklad plnění 2015
Nová politika transevropské dopravní sítě (TEN-T) účinnost 1. 1. 2014. Síť TEN-T je nově definována jako dvouvrstvá síť:
Globální síť (comprehensive network) multimodální propojení všech evropských regionů na úrovni NUTS 2. Termín dokončení r. 2050
Hlavní síť (core network) představuje podmnožinu globální sítě a obsahuje nejdůležitější transevropské tahy . Hlavní síť byla stanovena na základě jednotné evropské metodiky vypracované EK. Termín dokončení r. 2030
Dopravní infrastruktura – letecká doprava § 24 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů
Rozdělení letišť
a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště: 1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž
není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice vnější hranice podle jiného právního předpisu (dále jen „vnitřní lety“) 2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu
b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště: 1.civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi: letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla,
letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo
velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele, 2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany.
Ochranná pásma letišť § 37 z. č. 49/1997 Sb.
OP letišť se dělí na OP: •
a) se zákazem staveb,
•
b) s výškovým omezením staveb,
•
c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,
•
d) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,
•
e) hluková
•
f) ornitologická
Pozn.: Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ukládá provozovatelům veřejných mezinárodních letišť zajišťujících ročně více než 50 000 startů nebo přistání (u nás jen letiště Praha – Ruzyně) povinnost navrhnout ochranné hlukové pásmo. Ochranné hlukové pásmo zřídí rozhodnutím správní úřad příslušný podle zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon)
OP leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na OP: •
a) radionavigačních zařízení
•
b) světelných zařízení
•
c) podzemních leteckých staveb
Dopravní infrastruktura – vodní doprava
VODNÍ CESTY ČR
SLEDOVANÉ
DOPRAVNĚ VÝZNAMNÉ (VYUŽÍVANÉ + VYUŽITELNÉ)
OSTATNÍ
ÚČELOVÉ (TAXATIVNĚ VYJMENOVANÉ VODNÍ TOKY, RYBNÍKY, PŘEHRADNÍ NÁDRŽE, ŠTĚRKOVNY)
zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Rozdělení vodních cest Z územního hlediska jsou nejdůležitější dopravně významné vodní cesty, které se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné. Vodní cesty využívané jsou (§ 3 (4) z. č. 114/1995 Sb.): a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2. od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice Rohatec.
Využitelné vodní cesty (příloha č. 2 z. č. 114/1995 Sb.): 1. vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), 2. vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, 3. vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, 4. vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, 5. vodní tok Berounky od říčního km 37,0 po přístav Radotín, 6. vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe.
Vodní kanál Dunaj - Odra – Labe (D-O-L)
Nová politika transevropské dopravní sítě (TEN-T) účinnost 1. 1. 2014. Vodní cesty a přístavy v síti TEN-T
Rozvojové záměry DI, požadavky na vymezení a územní ochranu koridorů DI v PÚR, ÚPD § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona (SZ) veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení a to bod 1. dopravní infrastruktura, např. stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení § 2 odst. 1 písm. i) SZ koridor - plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy § 36 odst. 1 SZ územní rezerva - plocha nebo koridor pro stanovené využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit text. část 2. změny a doplňku ÚP VÚC HPSRA (cit.): „za koridor dopravní cesty je nutné považovat spojité a ohraničené území umožňující dopravně, technicky a ekonomicky efektivní propojení požadovaných míst v území při respektování právních předpisů, požadavků na využití a ochranu území a technických norem a předpisů“ ROZDÍL : KORIDOR DI x ZASTAVITELNÁ PLOCHA DI (předpokládaný zábor ZPF – metodika MMR + MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“
Vymezení územní rezervy V územní rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace ZÚR. (vztahuje se i na ÚP)
Pozn.: u rozvojových záměrů DI, které jsou prověřeny projektovou dokumentací ve stupni studie a u kterých další postup projektové a investiční přípravy nepokračuje nebo je plánován ve výhledu, lze vymezení územní rezervy považovat za vhodnější a přitom dostatečný způsob územní ochrany. pokud je v ZÚR pro rozvojový záměr DI vymezen koridor a stavba je zařazena mezi VPS – v ÚP musí být stejný způsob vymezení (koridor DI a VPS) se zpřesněním šířky koridoru.
v ZÚR koridor DI a VPS x v ÚP územní rezerva = NESOULAD ÚP se ZÚR
VPS DI v ÚPD Zařazení záměrů DI mezi veřejně prospěšné stavby (VPS) § 2 odst. 1 písm. l) SZ VPS se rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané ÚPD (koridor DI není VPS DI, ale plochou, do které má být VPS DI umístěna; VPS pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit - (§ 170 SZ, příloha č. 4, 7, 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. – ZÚR, ÚP, RP) ▪ seznam pozemků pro vyvlastnění se v ÚPD neprovádí; ▪ podle § 4 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, lze vyvlastnění provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem; ▪ podkladem pro vyvlastnění je územní rozhodnutí, ve kterém jsou pozemky, resp. jejich části, podléhající vyvlastnění přesně specifikovány geometrickým plánem (záborovým elaborátem, který je součástí DÚR);
VPS pro které lze uplatnit předkupní právo - (§ 101 SZ, příloha č. 7, 11 vyhlášky 500/2006 Sb. - ÚP, RP) seznam pozemků k zápisu PP a vklad do katastru nemovitostí (KN) – od 1.1.2014 podle katastrálního zákona nutno uvést označení: katastrálního úřadu, účastníků vkladového řízení, nemovitostí a práv, který k nim mají být zapsána nebo vymazána a podpis navrhovatele (návrh na vklad se podává na stanoveném formuláři a přikládá se textová část ÚP opatř. záznamem o účinnosti) pozn.: s předkupním právem u staveb DI zacházet velmi opatrně;
pro stavby DI vymezovat předkupní právo jen zcela výjimečně, pokud jej DO nebo oprávněný investor vysloveně požaduje (pro stavbu DI je vydané ÚR, je zábor. elaborát, probíhá zprac. DSP, připravují se výkupy pozemků) - vymezení PP u záměrů DI není povinnost
Ohlídat stejné označení záměru stejné v textové i grafické části ÚPD!!
Záměry DI v PÚR, ZÚR, ÚP PÚR
kapitola 5 „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ výčet záměrů mezinárodního a republikového významu s vymezením jejich vedení prostřednictvím významných spojovacích bodů (sídel) a dotčených krajů; úkoly vymezit a upřesnit vymezení ploch a koridorů DI, případně územních rezerv v ÚPD; úkoly pro ministerstva, kraje;
grafické přílohy koridory a plochy znázorněny formou schémat (bez měřítka); shémata jsou „vodítkem“ pro upřesnění směrového vedení mezi body, které mají být spojeny při vymezování a zpřesňování koridorů v ZÚR; šířka lomených čar či křivek, kterými jsou ve schématech PÚR ČR koridory vyjádřeny, nepředstavuje skutečnou šířku koridorů ani nepřekročitelný průmět hranic koridorů v dotčeném území.
Pozn.: V současné době je zpracováván návrh Aktualizace PÚR ČR 2008.
ZÚR •
V textové části ZÚR je obvykle specifikováno, co patří do koridorů, resp. ploch DI, např.:
dopravní stavba (pozemní komunikace, železniční trať,..), včetně souvisejících staveb, které tvoří např.: doprovodná zařízení a stavby nezbytné k provedení stavby a k zajištění řádného užívání stavby, jako jsou zařízení staveniště, přípojky inženýrských síti, zářezy, násypy, mosty, tunely, příjezdové komunikace a napojení na komunikace (křižovatky včetně křižovatkových větví), ekodukty, propustky, doprovodná zařízení technické infrastruktury, doprovodné dopravní stavby (vyvolané přeložky komunikací, přeložky polních cest) apod. u záměrů zařazených do VPS zpravidla (v tabulce) jsou uvedeny dotčené ORP, obce, dotčená katastrální území
ZÚR stanovují úkoly pro územní plánování úkoly pro ÚP, např.:
zajistit vymezení a zpřesnění šířky koridorů v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty a konfiguraci terénu, koordinovat upřesnění koridorů s ostatními zájmy nadmístního významu v území, koordinovat návaznosti koridorů a ploch na hranicích obcí, resp. kraje, do blízkosti koridorů neumísťovat obytnou zástavbu.
Některé ZÚR konkrétně specifikují šířky koridorů DI, např.: koridor pro dálnice, rychlostní silnice – 600 m, koridor pro silnice I. třídy – 300 m, koridor pro silnice II., III. třídy – 180 m koridor pro železniční DI – 100 - 600 m
Příklady výkresů - výřezy z vybraných ZÚR (Pk, KVk, JČk, MSk)
ÚP K vymezování koridorů DI v ÚP koridor DI zpřesnit v závislosti na podmínkách průchodu koridoru daným územím, s ohledem na jeho hodnoty, konfiguraci terénu, kontakt se zastavěným územím nebo jinými již dříve vymezenými zastavitelnými plochami; Podrobněji v navazující prezentaci k metodickém doporučení MMR:
„Vymezení koridorů veřejné dopravní a technické infrastruktury v územním plánu"
pozn. 6.5.2014 zpřístupněno na webu ÚÚR: Odkazy viz Informace a aktuality (MMR): http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebnirad/Informace-Udalosti/Zpristupneni-metodickeho-doporuceni-Vymezeni-korid
Ochrana zájmů resortu dopravy v ÚPD Příklady požadavků, resp. připomínek MD k ÚPD související s ochranou zájmů resortu dopravy : 1. k respektování stávajících dopravních tras/ploch (dálniční, silniční, železniční sítě, ploch letišť), včetně jejich ochranných pásem 2. k vymezení a územní ochraně koridorů pro rozvojové záměry DI 3. k rozvojovým plochám vymezeným v OP nebo těsné blízkosti stávajících dopravních tras, ploch nebo koridorů DI (zásahy do OP, do koridorů) 4. k případnému dopravnímu připojení (týká se dálniční nebo silniční sítě) 5. k zasažení navrhovaných ploch zejm. pro bydlení negativními vlivy z provozu dopravy (hluk, imise , vibrace) viz - Strategické hlukové mapy 2007, Akční hlukové plány (MZd + MD) – způsoby prevence, protihluková opatření
Ad 3., 5. – plochy vymezené v OP DI, hluk
Výřez ze strategické hlukové mapy hlavních silnic 2007
Příklad strategické hlukové mapy
Děkuji za pozornost
