MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR do roku 2006

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR do roku 2006

Listopad 2004


Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. - 2 2. Analýza současného stavu cestovního ruchu v ČR........................................................... - 4 3. Vyhodnocení celkové analýzy cestovního ruchu v ČR (SWOT)...................................... - 7 4. Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky CR v ČR do roku 2006 ........... - 9 4.1. Cíle Koncepce...........................................................................................................................- 9 4.2. Opatření k realizaci cílů Koncepce.........................................................................................- 10 4.3. Integrace ekologických aspektů při realizaci koncepce..........................................................- 11 4.3.1. Zohlednění cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepce...............................................- 11 4.3.2. Strategické cíle ochrany životního prostředí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu: .................- 11 4.3.3. Implementace cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepce ..........................................- 12 4.3.4. Sledování plnění cílů ochrany životního prostředí při realizaci Koncepce .....................................- 12 -

5. Přílohy ............................................................................................................................. - 13 Příloha č. 1 - Vybrané statistické údaje o cestovním ruchu v ČR Příloha č. 2 - Státní program podpory cestovního ruchu Příloha č. 3 - Priority a opatření cestovního ruchu vycházející ze Společného regionálního operačního programu a Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů

-1-


1. Úvod Předkládaný „Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR do roku 2006“ (dále jen „Koncepce“) vychází z Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002 - 2007, kterou vzala vláda ČR na vědomí dne 9. ledna 2002 usnesením č. 19. Koncepce je koncipována v souladu s Národním rozvojovým plánem 2004 – 2006 (verze předložená v březnu 2004 Evropské komisi), a to zejména s jeho prioritní osou II, 3. 6. Rozvoj cestovního ruchu; dále Společným regionálním operačním programem (verze předložená v březnu 2004 Evropské komisi) resp. jeho prioritou č. 4 – Rozvoj cestovního ruchu a dále Operačním programem Rozvoj lidských zdrojů. Koncepce je zpracována také v souladu a za použití významných mezinárodních dokumentů, a to zejména dokumentu Evropské komise ze dne 23. listopadu 2002 „Working together for the Future of European Tourism“, ve kterém Komise identifikovala pět klíčových oblastí (informace, vzdělávání, kvalita, udržitelný rozvoj a nové technologie), na jejichž podporu by se měly členské státy v budoucnosti zaměřit a koordinovat státní politiku cestovního ruchu. Ke zpracování aktualizace Koncepce vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj několik dalších důvodů. Tím hlavním byla skutečnost, že se Česká republika stala dne 1. května 2004 plnoprávným členem Evropské unie a bylo nutné reagovat na novou situaci. Tato aktualizace je zpracována pouze do roku 2006, a to s ohledem na existující programovací období Evropské unie. V roce 2007 bude zahájeno nové programovací období a již dnes probíhá příprava aktivit a finančního plánu EU na dalších sedm let, tj. 2007 – 2013. Koncepce rovněž vychází z úkolů Strategie regionálního rozvoje a daných usnesení vlády ČR. Cíle a opatření respektují regionální aspekt a význam cestovního ruchu. Cíle a opatření Koncepce jsou stanoveny s ohledem na skutečnost, že cestovní ruch je významným faktorem rozvoje regionů včetně těch, které jsou hospodářsky a sociálně problémové. Z hlediska rozvoje v těchto problémových regionech je jejich předností převažující existence přírodního, kulturně historického a částečně lidského potenciálu využitelného pro cestovní ruch. Pro Koncepci bylo zpracováno hodnocení vlivů na životní prostředí. Cestovní ruch, zahrnující dopravu, ubytování, stravování, rekreaci a služby pro turisty a další související činnosti, patří mezi největší a nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomická odvětví. Velikostí obratu se odvětví cestovního ruchu řadí ve světě na třetí místo za automobilový a ropný průmysl, rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Cestovní ruch, považovaný ve světě za odvětví budoucnosti, se stává stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem české ekonomiky, což lze dokumentovat na několika vybraných statistických údajích za první čtvrtletí 2004. Celkové příjmy z cestovního ruchu se na tvorbě hrubého domácího produktu v ČR podílely celkem 3,5 %. Na celkové hodnotě exportu ČR se devizové příjmy z cestovního ruchu podílely 6,0 %, na devizových příjmech ze služeb pak téměř 42,8 %. Významný je rovněž podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v ČR, a to 12,4 %. Cestovní ruch také pozitivně ovlivňuje dynamiku investic. Jeho význam je dán i tím, že současně rozvíjí další odvětví a sektory, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, bankovnictví, kultura, sport aj. V neposlední řadě hraje cestovní ruch důležitou roli v revitalizaci hospodářsky slabých a postižených území. Tyto výsledky dosahuje odvětví

-2-


cestovního ruchu dlouhodobě a svědčí o tom, že má důležité postavení v rámci českého hospodářství. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) ve svém analytickém materiálu Tourism 2020 Vision předpovídá významné změny podílů jednotlivých světových destinací. Východní Asie a oblast Tichomoří nahradí v roce 2020 Ameriku na druhé příčce s podílem 25% na trhu (ze 14% v roce 1995!). Evropa si přitom zachová vedoucí pozici z hlediska destinace, avšak její podíl na trhu klesne z 60% v roce 1995 na 47% v roce 2020. Pokud jde o žebříček deseti zemí s největším počtem návštěvníků, změna na první příčce se očekává díky Číně. Další velká změna se očekává v délkách cest turistů, tak např. podíl turistů, kteří cestují na velkou vzdálenost vzroste na 5,4%, zatímco přírůstek podílu turistů uvnitř regionu klesne pouze na 3,8% ročně. Významným trendem bude rovněž nárůst četnosti dovolených, především krátkých dovolených po Evropě, Severní Americe a především Asii. Celkově má Evropa (podle výše uvedené studie) zůstat největší oblastí s polovičním podílem na celosvětovém počtu turistů; následovat ji mají východní Asie a Tichomoří. Podíl jednotlivých evropských zemí má přitom zůstat zachován. Cestovní ruch je rovněž odvětvím efektivního zapojení do mezinárodní směny bez potřeby úvěrování a krytí pojistných rizik. Do roku 2020 předpokládá WTO roční tempo růstu počtu cest do zahraničí 4,3% a výdajů na ně 6,7%, což je více jak předpokládaný 3% maximální růst světového hospodářství. Z výše uvedené rámcové charakteristiky významu cestovního ruchu pro národní ekonomiku vyplývá rovněž nutnost podpory odvětví cestovního ruchu ze strany státu, a to jak přímými, tak nepřímými formami. Koncepce je soustředěna na problematiku v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a případná spolupráce s dalšími subjekty bude podchycena zejména v rámci navrhnutých opatření. Pro další rozvoj cestovního ruchu v ČR je relevantní aktualizovaná Státní politika životního prostředí z roku 2001, která obsahuje ve své kapitole 6.9 rámcové environmentální požadavky na politiku rozvoje cestovního ruchu. Tyto rámcové cíle je nutno dále upřesňovat ve smyslu rozhodnutí 7. zasedání Valného shromáždění OSN a Komise OSN pro udržitelný rozvoj (New York, 19.-30. dubna 1999) 1, které doporučuje vládám členských zemí OSN, aby zpracovaly koncepce, strategie a plány pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Rozhodnutí požaduje, aby tyto koncepční materiály byly zpracovány za účasti všech klíčových aktérů v oblasti cestovního ruchu a vycházely z Agendy 21 přijaté členskými státy OSN v r.1992. Pro plánování udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR lze dále použít doporučení WTO a WTTC (World Travel and Tourism Council) „Agenda 21 pro cestovní ruch a turistický průmysl“2, která popisují dílčí úkoly a postupy pro aplikaci Agendy 21 v sektoru cestovního ruchu a navazující materiály WTO, které se touto problematikou zabývají.

1 2

Rozhodnutí č. 7/3. „Tourism and sustainable development“, E/CN.17/1999 WTO, WTTC and Earth Council: "Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry" (1996)

-3-


2. Analýza současného stavu cestovního ruchu v ČR Vývoj cestovního ruchu v ČR v období 1993 – 2003 lze charakterizovat zejména těmito ukazateli: •

počet zahraničních návštěvníků České republiky vzrostl zhruba o třetinu a v roce 2003 činil cca 94,98 mil. osob; z tohoto počtu přijelo silničními dopravními prostředky cca 88,71 mil. osob, po železnici cca 3,12 mil. osob a cca 3,15 mil. osob letecky,

•

počet zahraničních turistů v registrovaných hromadných ubytovacích zařízeních dosáhl v roce 2003 5,1 mil.osob a celkový počet zahraničních turistů dosáhl v ČR 6,8 mil osob,

•

nejčastějšími důvody návštěvy ČR pro turisty v roce 2003 byly 77 % dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání, 19% služební cesta, 20 % návštěva příbuzných a známých a 24 % nákupy,

•

průměrné náklady zahraničních turistů v ČR činily v r. 2003 140 USD na osobu a den. Z toho 107,0 USD utratili turisté v ČR, což bylo cca o polovinu více než v roce 2000,

•

průměrná délka pobytu, kterou zahraniční turista stráví v ČR dosahuje cca 4,0 dne a v roce 2003 dosáhla 4,3 dne,

•

z hlediska země původu tvoří největší podíl zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních Němci v r. 2003 celkem 1 439 tis. osob (28,4%), dále Britové 412 tis.(8,1%), Poláci 291 tis.(5,7%), Italové 281 tis.(5,5%), Slováci 253 tis.(5,0%), Nizozemci 239 tis.(4,7%), Američané 221 tis.(4,4%),

•

zahraniční turisté se soustřeďují především na Prahu, v r. 2003 se ubytovalo 52 % zahraničních turistů v Praze (v hromadných ubytovacích zařízeních),

•

počet hromadných ubytovacích zařízení k 31.12.2003 dosáhl počtu 8 211,

•

v tomto období se ve srovnání s rokem 1993 lůžková kapacita zvýšila 3,4 x, v roce 2003 vzrostl počet pokojů u pětihvězdičkových a u čtyřhvězdičkových hotelů cca 2,5x a počet stálých lůžek cca 2,7 x,

•

počet uskutečněných delších cest (4 a více přenocování) českými občany do zahraničí v roce 2003 představuje 4 456,6 tis., počet kratších cest (1-3x přenocování) dosáhl v roce 2003 1 202,9 tis. cest,

•

devizové příjmy z cestovního ruchu se zvýšily 2,3 x,

•

devizové saldo z cestovního ruchu má trvale kladnou hodnotu a do roku 1994 prakticky krylo záporný schodek platební bilance,

•

ekvivalent devizových příjmů z cestovního ruchu na tvorbě HDP představuje v roce 2003 4,2 %, což je obdobný výsledek jako u srovnatelných destinací cestovního ruchu,

•

podíl devizových příjmů – ekvivalent tržeb za export zboží a služeb dosáhl v roce 2003 úrovně 7,3 %.

-4-


Další statistické údaje o vývoji cestovního ruchu jsou obsaženy v příloze č. 1. Makroekonomická situace v ČR byla v letech 1990 - 2001 pro příjezdový cestovní ruch celkem příznivá – nízká inflace, stabilní kurz měny, opožděná liberalizace cen apod. Z hlediska podmínek podnikání však nelze období hodnotit jednoznačně pozitivně. Chyběl výrazný nástroj podpory malého a středního podnikání. Systém programů podpory malého a středního podnikání se v tomto odvětví realizoval nevýrazně, neboť úvěrová politika bank se v tomto odvětví změnila od extrémní vstřícnosti počátkem 90. let k extrémní nevstřícnosti 2. poloviny 90. let. Státní dotační tituly pro odvětví se nepodařilo prosadit, určité finanční prostředky do odvětví směřovaly pouze v rámci Programu obnovy venkova, regionálních programů podpory pro hospodářsky slabé regiony. Jednalo se o prostředky využívané především pro zkvalitnění infrastruktury obcí (nejen pro cestovní ruch) a budování cyklostezek. Z hlediska podpory přílivu zahraničních investorů neexistuje pro toto odvětví žádný podobný systém. Pokud jde o další legislativní prostředí pro odvětví lze konstatovat, že ve 2. poloviny 90. let se negativně projevila přílišná liberalizace podnikání v souvislosti s novelou zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zařazení živnosti provozování cestovní kanceláře a průvodcovská činnost do živností ohlašovacích volných nepřispělo k ochraně spotřebitele ani nerespektovalo trendy v EU. Negativním faktorem byla řadu let tohoto období též sazba DPH v oboru hostinské a ubytovací činnosti (sazba DPH byla snížena z 22 % na 5 % od 1. dubna 2000). Co se týče koncepční státní politiky podpory cestovního ruchu v hodnoceném období, lze o ní hovořit především ve druhé polovině 90. let. Přestože již v 1. polovině 90. let tehdejší Ministerstvo hospodářství, do jehož kompetence cestovní ruch patřil, realizovalo některá opatření ve prospěch rozvoje cestovního ruchu (např. vydávání osvědčení k průvodcovské činnosti, zřízení příspěvkové organizace k realizaci propagačních a marketingových aktivit České centrály cestovního ruchu apod.), o koncepčním přístupu státu lze hovořit až v době existence Ministerstva pro místní rozvoj ve 2. polovině 90. let. K nejdůležitějším koncepčním aktivitám tohoto období patří zpracování Koncepce státní politiky cestovního ruchu, projednané vládou v roce 1999, příprava, tvorba a realizace zákona č. 159/1999 Sb. o podnikání v některých službách cestovního ruchu (cestovních kanceláří a agentur), zpracování Sektorového operačního programu Cestovního ruchu a lázeňství, vytvoření Státního programu podpory cestovního ruchu, rozšíření aktivit České centrály cestovního ruchu, spolupráce s věcně příslušnými subjekty při přípravě satelitního účtu cestovního ruchu za Českou republiku, aktivnější role ČR v mezinárodních organizacích cestovního ruchu, jichž je ČR členem, i v bilaterálních vztazích. K těmto aktivitám rovněž patří i Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu (účinná od 1. 10. 2001). Přestože cestovní ruch je ve světě chápán jako nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví ekonomiky, ve kterém pracuje každý desátý ekonomicky činný člověk a tomuto odvětví je ve většině zemí věnována odpovídající pozornost i podpora ze strany státu, v České republice byla finanční spoluúčast státu na jeho rozvoji velmi nízká. Účinnější finanční součinnost státu si vyžadovaly zejména Státní program podpory cestovního ruchu, aktivity České centrály cestovního ruchu (zejména rozšíření zahraničních zastoupení, propagace v zahraničí, marketing, tvorba informačních systémů apod.), aktivity ve prospěch rozvoje cestovního

-5-


ruchu v regionech (především na úrovni nově vzniklých krajských úřadů, které musí zabezpečit m.j. aktivity bývalých okresních úřadů). Významný vliv měl růst odvětví cestovního ruchu i na vývoj zaměstnanosti a na všeobecný rozvoj v ekonomicky slabších regionech. Dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu je podmíněn zachováním zdravého životního prostředí a atraktivního území ČR. Při rozvíjení cestovního ruchu je nutno důsledně zohledňovat principy udržitelného rozvoje, které jsou stanoveny příslušnými vládními a mezinárodními dokumenty. Přesto do roku 2001 nedocházelo k systematickému zohledňování hledisek životního prostředí při plánování rozvoje cestovního ruchu v ČR, v souladu s národními strategickými dokumenty v oblasti životního prostředí a s doporučeními 7. zasedání Valného shromáždění OSN a Komise OSN pro udržitelný rozvoj. První koncepční dokument, který zohledňoval tato doporučení byl Sektorový operační program pro cestovní ruch a lázeňství v ČR (aktualizovaná verze z listopadu 2001), který byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí. V období 2002 – 2004 byl vývoj mezinárodního cestovního ruchu ve světě ovlivněn především těmito okolnostmi: • • • •

Zhoršená bezpečnostní situace ve světě po 11. září 2001 – nebezpečí dalších teroristických útoků (Španělsko, Turecko, Egypt) a válečných konfliktů (Irák). Nebezpečí rozšíření epidemií (SARS, Ptačí chřipka atd.) Zvýšení četnosti přírodních katastrof v turisticky exponovaných regionech (zejména povodně ve střední Evropě v roce 2002, povodně v jižní Francii, na východním Slovensku, Maďarsku atd.). Nové trendy ve světovém cestovním ruchu spojené především se stále rostoucím vlivem procesu globalizace a ekonomické integrace: nástup nových rozvíjejících se destinací (Čína), prudký rozvoj nízko-nákladových leteckých společností, sílící integrační tendence jako cesta ke snižování nákladů a posílení pozic na trhu (např. trh cestovních kanceláří, hotelů a leteckých společností), zvýšení individuálního cestovního ruchu, zvýšení prodeje zájezdů „last-minute“ atd.

Příjezdový cestovní ruch ČR byl v tomto období těmito okolnostmi rovněž velmi ovlivněn. V roce 2001 došlo ke snížení příjezdu do ČR o 1,1 % oproti roku 2000. Tento pokles byl v roce 2002, v důsledku ničivých povodní ještě více prohlouben. Do ČR v tomto roce přijelo o 6,3 % zahraničních návštěvníků méně oproti roku 2001. Vzhledem ke zhoršené ekonomické situace v Evropě (zejména v Německu) pokračoval tento trend ještě v roce 2003. Pro rok 2004 se očekává v důsledku vstupu ČR do Evropské unie růst počtu příjezdů. K nejdůležitějším koncepčním aktivitám Ministerstva pro místní rozvoj patří v tomto období transformace Sektorového operačního programu cestovního ruchu a lázeňství do Společného regionálního operačního programu (SROP), úspěšná realizace Státního programu podpory cestovního ruchu, předložení novely zákona č 159/1999 o podnikání v některých službách cestovního ruchu a zpracování materiálu Podmínky rozvoje cestovního ruchu v ČR. Negativním faktorem pro rozvoj cestovního ruchu se v tomto období opět stala sazba DPH, která byla k 1.5.2004 u hostinské činnosti zpět přesunuta do základní 19 % sazby. U ubytovací činnosti se prozatím podařilo vyjednat odklad zvýšení sazby DPH do konce roku 2005. Pro optimální rozvoj cestovního ruchu je u těchto činnosti žádoucí trvalé zachování snížené sazby DPH.

-6-


3. Vyhodnocení celkové analýzy cestovního ruchu v ČR (SWOT) Silné stránky •

výhodná geografická poloha ČR (v centrální části Evropy, krajinný ráz, nadmořská výška, klimatické podmínky),

•

bohatství kulturních, historických a technických památek a dalších kulturních a folklórních atraktivit, tradice lázeňství, přírodní atraktivity (zejména chráněné krajinné oblasti a národní parky), sportovní areály. Praha jako turistický fenomén světového významu,

•

hustá a dokonale značená síť turistických stezek a tras po celé republice,

•

kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita,

•

adaptabilní pracovní síla.

Slabé stránky •

nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu (zejména ubytovací kapacita v nevyhovující kvalitě a struktuře, nedokonalý informační systém, doprava a spoje ap.),

•

nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu,

•

nízký podíl produktů šetrných forem turistiky (agroturistika, cykloturistika, pěší turistika, lázeňská turistika) na trhu cestovního ruchu v ČR,

•

absence marketingových studií rozvoje potenciálních regionů cestovního ruchu,

•

absence koncepčního řízení cestovního ruchu ve velkoplošných chráněných územích (národních parcích a chráněných krajinných oblastech),

•

nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků,

•

nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně historického dědictví, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO,

•

nedostatečná možnost propagace republiky a regionů v zahraničí a regionů i v rámci republiky,

•

vysoká koncentrace návštěvníků a turistů do hlavního města Prahy,

•

nedostatečné statistické informace o cestovním ruchu.

Příležitosti •

zvýšený zájem o rekreační a poznávací pobyty v ČR, a to jak na světovém, tak zejména na evropském trhu cestovního ruchu,

•

zvýšená poptávka po nových moderních produktech cestovního ruchu (venkovská turistika a obecně ekologická turistika, cykloturistika, městský, kongresový a incentivní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, využití technických památek pro cestovní ruch apod.) včetně doprovodných programů,

-7-


•

rozšiřování spolupráce příhraničních regionů (Šumava, jižní Morava, Nisa, Labe, Krušné hory) a ostatních regionů a obcí s jejími příslušnými zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu,

•

rozvoj tradičního lázeňství,

•

členství České republiky v Evropské unii,

•

Česká republika – bezpečná destinace.

Hrozby •

ztráta konkurenceschopnosti, nezlepší-li se výrazně kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu, včetně doprovodné infrastruktury a způsob podávání informací,

•

podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele (oblast vzdělávání dospělých),

•

podcenění údržby kulturních a technických památek využitelných pro cestovní ruch,

•

nedocenění významu legislativního rámce podnikání a kontroly kvality služeb včetně ochrany spotřebitele,

•

špatná dostupnost kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu,

•

podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení cestovního ruchu a zájmových profesních sdružení cestovního ruchu,

•

podcenění významu aktivit cestovního ruchu pro rozvoj malého a středního podnikání a tvorbu nových pracovních příležitostí v regionech.

•

podcenění péče o přírodní bohatství a krajinný ráz jako podmínky atraktivity území pro CR,

•

podcenění významu zajištění dopravní obslužnosti v oblastech atraktivních pro cestovní ruch, zhoršování kvality životního prostředí v sídlech (zejména ovzduší), snížená hodnoty krajinného rázu.

• •

-8-


4. Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR do roku 2006 4.1. Cíle Koncepce Formulace cílů aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR do roku 2006 vychází z aktualizace cílů Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2002 – 2007 (usnesení vlády č 19 ze dne 9. ledna 2002), z cílů Strategie regionálního rozvoje (usnesení vlády č. 713 ze 14. července 1999), z priorit vytyčených Společným regionálním operačním programem a z navazujících vládních a mezinárodních dokumentů v oblasti ochrany životního prostředí při rozvoji udržitelného cestovního ruchu. Cíle Koncepce státní politiky jsou: •

zvyšování devizových příjmů z cestovního ruchu,

•

zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů,

•

stabilizace, resp. získání nových pracovních příležitostí v regionech,

•

podpora aktivit cestovního ruchu v regionech, se zřetelem na rozvoj malého a středního podnikání, zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech,

•

zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky šetrné formy cestovního ruchu,

•

vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje cestovního ruchu z hlediska kompetencí orgánů státní správy a samosprávy,

•

participace na tvorbě legislativního rámce a vynucovacího práva systému ochrany spotřebitele,

•

zdokonalení systému odborného (středního a vysokého) školství v oblasti cestovního ruchu,

•

vytvoření systému celoživotního vzdělávání dospělých v oblasti cestovního ruchu,

•

efektivní využití a ochrana kulturně historického potenciálu (včetně technických památek) pro cestovní ruch,

•

zajištění účinnějšího marketingu cestovního ruchu na různých stupních řízení veřejné správy,

•

zabezpečení aproximace práva EU v oblasti cestovního ruchu do právního systému ČR,

•

vícezdrojová finanční podpora rozvoje cestovního ruchu,

•

přispívat k uchování a zvyšování kvality životního prostředí a udržitelného rozvoje

-9-


4.2. Opatření k realizaci cílů Koncepce •

dále rozpracovávat Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR zejména s ohledem na stav životního prostředí, a získané informace využívat při plánování aktivit v území,

•

zajistit implementaci právních norem EU souvisejících s oblastí cestovního ruchu do právního systému ČR,

•

novelizovat zákon č.159/1999 Sb. o podnikání v některých službách cestovního ruchu,

•

realizovat Státní program podpory cestovního ruchu v letech 2004 - 2005 (podrobněji příloha č. 2.) a připravit jeho zaměření po roce 2005 v návaznosti na realizaci podopatření priority č. 4 Rozvoj cestovního ruchu,

•

vytvořit a realizovat systém pro přijímání finanční podpory Evropské unie v oblasti cestovního ruchu a připravit jeho zaměření po roce 2006 (podrobněji příloha č. 3.),

•

vytvořit satelitní účet cestovního ruchu,

•

koordinovat tvorbu integrovaného informačního systému cestovního ruchu,

•

podporovat snížení sazeb daně z přidané hodnoty u stravovacích a ubytovacích služeb,

•

iniciace právní úpravy, která by navrhla směrování daňového odvodu do místa reálného podnikání,

•

podporovat tvorbu a realizaci turistických produktů zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, cykloturistiku a ostatní šetrné formy cestovního ruchu,

•

podporovat domácí cestovní ruch jako plnohodnotnou součást cestovního ruchu České republiky,

•

zvýšit účinnost zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu,

•

zajistit účinnější marketing cestovního ruchu.

- 10 -


4.3. Integrace ekologických aspektů při realizaci koncepce 4.3.1. Zohlednění cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepce Cestovní ruch může způsobit prostorovou, kvalitativní i sociální degradaci krajiny, popřípadě tuto degradaci urychlit, zároveň však může napomáhat takovému rozvoji, který stabilizuje ráz a funkce místní krajiny a má udržitelný charakter3. Z tohoto důvodu je nezbytné integrovat následující strategické cíle ochrany životního prostředí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu4 do všech dokumentů, plánů, programů a aktivit navazujících na opatření k realizaci cílů Koncepce státní politiky cestovního ruchu. 4.3.2. Strategické cíle ochrany životního prostředí pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu: 1. zavádění a využívání nových nástrojů ochrany ŽP, které zvyšují dlouhodobou konkurenceschopnost služeb CR (např. EMS, EMAS, dobrovolné dohody, používání ekologicky šetrných výrobků, 2. snižování nadměrné zátěže území regulací CR v přetížených územích, 3. časová a prostorová diverzifikace CR (včetně posílení mimosezónního charakteru CR a diverzifikace nástupišť), 4. podpora ekologicky šetrných druhů dopravy v územích atraktivních pro CR, včetně center měst (podpora cyklistické, pěší a hromadné dopravy), 5. respektování limitů vyžívání území při umísťování infrastruktury CR, 6. zkvalitňování místního prostředí v rámci činnosti turistických zařízení, 7. ochrana historického prostředí (péče o kulturní a přírodní prostředí), 8. podpora účasti klíčových zájmových skupin při navrhování turistických produktů, 9. sledování rozvoje CR (celého sektoru nebo lokalit) podle stanovených indikátorů udržitelného rozvoje a zveřejňování těchto informací, 10. informování návštěvníků o specifikách místního prostředí a zásadách jeho ochrany (environmentální osvěta a výchova).

3 4

S využitím podkladů návrhu Národní strategie udržitelného rozvoje České republiky, Praha 1998-2001 Poprvé definovány a použity v rámci procesu SEA SOP CRL

- 11 -


4.3.3. Implementace cílů ochrany životního prostředí při realizaci koncepce Ústřední orgány státní správy zodpovědné za realizaci koncepce zajistí při přípravě každého následného programového dokumentu (plánů a programů, aktivit, aj.), zohlednění výše uvedených strategických cílů ochrany životního prostředí a popíšou výsledky procesu v důvodové zprávě. Důvodová zpráva by měla být projednána s MŽP (způsob projednání bude stanoven na základě dohody s MŽP. Programový dokument nebude schválen do doby projednání MŽP. 4.3.4. Sledování plnění cílů ochrany životního prostředí při realizaci Koncepce Ústřední orgány státní správy zodpovědné za realizaci koncepce zajistí, aby součástí pravidelných zpráv o plnění koncepce, předkládaných vládě ČR, byla zpráva o naplňování cílů ochrany životního prostředí při implementaci Koncepce státní politiky cestovního ruchu.

- 12 -


5. Přílohy Příloha č. 1 Vybrané statistické údaje o cestovním ruchu v ČR Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP a exportu 1993 Podíl devizových příjmů na HDP Podíl devizových příjmů na exportu

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

11,0

14,0

5,5

7,1

6,9

6,8

5,7

5,8

5,4

4,2

4,2

5,0

5,6

13,4

18,6

16,3

15,0

12,0

10,3

9,3

7,7

7,3

Zdroj: ČNB, MMR

Příjezdy zahraničních návštěvníků do České republiky v letech 1993 - 2003 mil. osob Příjezdy Index %

1993 1994 71,73 101,14 103,3 141,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 98,06 109,40 107,88 102,84 100,83 104,25 103,07 97,0 111,6 98,6 95,3 98,0 103,4 98,9

2002 97,61 94,7

2003 94,98 97,3

2002 34,30 94,7

2003 36,07 105,2

Zdroj: ČSÚ

Výjezdy občanů České republiky do zahraničí v letech 1993 – 2003 mil. osob Výjezdy Index %

1993 30,98 94,8

1994 45,84 148,1

1995 44,87 97,8

1996 48,61 108,2

1997 46,07 94,8

1998 43,60 94,7

1999 39,98 91,7

2000 38,18 95,5

2001 36,22 94,9

Zdroj: ČSÚ

Devizové příjmy, výdaje a saldo zahraničního cestovního ruchu v mil. USD v letech 1993 - 2003 Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu Výdaje na zahraniční cestovní ruch Saldo ze zahraničního cestovního ruchu

Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu Výdaje na zahraniční cestovní ruch Saldo ze zahraničního cestovního ruchu

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1 558,5

2 229,7

2 875,2

4 075,2

3 647,4

3 870,8

527,1

1 584,6

1 632,8

2 953,4

2 380,1

1 894,2

1 031,4

645,1

1 242,4

1 121,8

1 267,3

1 976,6

2001

2002

2003

1999

2000

3 154,4

2 981,9

3 105,7

2 941,4

3 553,7

1 495,9

1 279,4

1 388,1

1 574,7

1 927,9

1 658,5

1 702,5

1 717,6

1 366,7

1 625,8

Zdroj: ČNB

- 13 -


Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí za rok 2003 ČR celkem

Počet příjezdů

Hosté celkem v tom: cizinci v tom: Německo Spoj.král.Velké Británie a Sev.Irska Polsko Itálie Slovensko Nizozemsko Spojené státy americké Francie Rakousko Španělsko Rusko Dánsko Japonsko Švédsko Maďarsko Ostatní Česká republika

Průměrná doba pobytu (ve dnech)

11 346 482 5 075 756

4,5 4,3

1 439 124 412 402 291 344 281 420 252 763 238 564 221 311 193 215 165 283 153 331 124 655 105 273 93 110 80 443 72 289 951 229 6 270 726

4,9 3,8 3,2 3,9 4,0 4,6 4,1 3,7 3,1 4,2 6,8 4,2 3,3 3,9 3,5 3,9 4,6

Zdroj: ČSÚ

Podíl krajů na kapacitě registrovaných ubytovacích zařízení cestovního ruchu a návštěvnosti v roce 2003 v %

ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Podíl ubytovacích zařízení k 31.12.2003

100,0 7,3 7,6 11,6 5,9 5,7 5,6 12,2 12,8 3,9 4,7 6,5 4,7 5,1 6,5

Podíl pokojů

Podíl zahraničních hostů

k 31.12.2003

Podíl stálých lůžek k 31.12.2003

Podíl přenocování zahraničních hostů

100,0 18,8 6,7 9,5 4,7 7,8 4,8 8,4 9,7 3,0 3,8 7,3 4,5 5,1 6,0

100,0 15,6 7,1 10,7 5,1 6,2 4,8 9,5 10,3 3,3 4,4 7,0 4,6 5,2 6,2

100,0 52,2 4,7 4,8 3,2 7,0 3,1 4,8 5,7 1,1 1,1 6,5 2,1 1,5 2,3

100,0 45,7 3,9 4,4 2,9 14,7 3,8 5,9 6,7 1,3 1,1 3,9 1,8 1,8 2,1

Zdroj: ČSÚ

- 14 -

Podíl domácích hostů

100,0 6,0 9,5 11,0 5,3 2,9 3,7 8,8 10,8 4,0 5,5 11,3 5,4 7,0 8,7

Podíl přenocování domácích hostů

100,0 3,8 8,3 11,7 5,2 5,9 3,4 8,5 12,2 4,1 5,2 7,9 6,9 7,4 9,2


Příloha č. 2 Státní program podpory cestovního ruchu Státní program podpory cestovního ruchu na období 2004 - 2005 Realizace Programu prostřednictvím jednotlivých podprogramů stanovených v Návrhu zaměření Státního programu podpory cestovního ruchu v roce 2003, schváleném usnesením vlády č. 110 ze dne 4. 2. 2004. Podprogram č.1 - Podpora rozvoje lázeňství Opatření je realizováno prostřednictvím stejnojmenného podprogramu zaměřeného na vybudování a rekonstrukci lázeňské infrastruktury v majetku měst/obcí se statutem lázeňského místa nebo se stanovenými přírodními léčebnými lázněmi nebo měst/obcí, na jejichž území nebo v blízkosti jejichž území se nachází přírodní léčivý zdroj, které mají územním plánem vymezenou oblast pro vybudování přírodních léčebných lázní a systematicky vytvářejí podmínky pro jejich vznik. Podprogram č. 2 - Podpora budování doprovodné infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně rekreační aktivity Opatření je realizováno prostřednictvím stejnojmenného podprogramu zaměřeného na rekonstrukci a vybudování sportovně-rekreační infrastruktury cestovního ruchu pro sportovně-rekreační aktivity účastníků cestovního ruchu. Podprogram č. 3 - Podpora prezentace České republiky jako destinace cestovního ruchu Opatření je realizováno prostřednictvím stejnojmenného podprogramu zaměřeného na podporu propagačních a marketingových aktivit zaměřených na prezentaci ČR jako destinace cestovního ruchu.

- 15 -


Příloha č. 3 Priority a opatření cestovního ruchu vycházející ze Společného regionálního operačního programu a Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů Společný regionální operační program – Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu Opatření by měla přispět především ke: • • • • •

zlepšení kvality služeb cestovního ruchu, zajištění služeb pro podnikatele v cestovním ruchu a posílení spolupráce v rámci odvětví, prosazení České republiky jako součásti evropské turistické a lázeňské destinace, vytváření nových produktů cestovního ruchu v regionech, aktivní využití historického, kulturního dědictví a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch, včetně využití tradic, zejména na venkově, • zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva. Opatření 4.1 - Rozvoj služeb pro cestovní ruch V rámci tohoto opatření budou podporovány subjekty nakupující služby, týkající se oblasti cestovního ruchu. Mezi tyto služby je možno počítat aktivity spojené s: • • • • • • •

vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru (poradenská a informační činnost), podporou účasti na veletrzích a workshopech cestovního ruchu, pořádáním sympozií a konferencí o cestovním ruchu, podporou tvorby propagačních materiálů, tvorbou, zaváděním a propagací kvalitativních standardů pro cestovní ruch, podporou marketingových aktivit, zaváděním jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu.

V rámci opatření bude poskytnuta neinvestiční podpora na úhradu nákladů spojených s poskytováním výše uvedených služeb. Projekty by měly být součástí integrovaného regionálního plánu rozvoje cestovního ruchu, založeného na existujících a prokazatelných silných stránkách daného regionu s ekonomickými dopady překračujícími místní úroveň. Podopatření 4.1.1 - Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Zaměřuje se na projekty nadregionálního a mezinárodního významu nebo projekty pokrývající více regionů soudržnosti. Podpora bude poskytována formou individuálních projektů. Podopatření 4.1.2 - Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu. V rámci opatření budou podporovány projekty regionálního a místního významu. Podpora bude poskytnuta formou grantových schémat. Opatření 4.2 - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V rámci tohoto opatření budou podporovány investiční projekty, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch, a to zejména: • • •

projekty kongresového, lázeňského, kulturního cestovního ruchu a ekoturismu, vybudování celostátního informačního systému cestovního ruchu, zabezpečení výměny a šíření jednotných informací prostřednictvím moderních technologií,

- 16 -


• • • • •

revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví. rozvoj informačních systémů cestovního ruchu, rozvoj kapacit podniků, působících v odvětví cestovního ruchu (ubytovací kapacity a doplňková infrastruktura), výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace, lázeňství, obnova a rozvoj turistických stezek, infrastruktury rekreační plavby, cyklostezek a cyklotras včetně doplňkových zařízení.

Podpora by měla být omezena na projekty, které mají prokazatelně významný dopad na ekonomický rozvoj regionu. Podopatření 4.2.1 - Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Podpora národní infrastruktury cestovního ruchu, v jejímž rámci bude podpořen omezený počet větších projektů cestovního ruchu nadregionálního významu, zaměřených na ucelené produkty cestovního ruchu v ČR s podstatným ekonomickým dopadem (min. velikost projektu 3 mil. €). Podpora bude rovněž poskytnuta formou grantových schémat. Podopatření 4.2.2 - Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu. Podpora místní a regionální infrastruktury cestovního ruchu, v jejímž rámci budou podporovány ucelenější projekty regionálního či místního významu, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech (velikost projektu nepřekročí 3 mil. €) . Podpora bude rovněž poskytnuta formou grantových schémat. Operační program Rozvoj lidských zdrojů - Priorita 4: Adaptabilita a podnikání Podpora jak všeobecného, tak specifického odborného vzdělávání s cílem podpořit rozvoj odvětví a oborů s růstovým potenciálem a posílit konkurenceschopnost českých podniků a pracovní síly. Navrhovaná opatření se proto zaměří na rozvoj odborných znalostí, kvalifikace a kompetencí zaměstnavatelů i zaměstnanců ve vazbě na probíhající změny prostřednictvím odpovídající nabídky rekvalifikačních programů a vzdělávání, s důrazem na vzdělávání v oblasti informačních technologií. Opatření 4.2 - Specifické vzdělávání (v oblasti cestovního ruchu) Opatření se soustředí zejména na podporu rozvoje nové znalostní ekonomiky, na posílení profesní kvalifikovanosti a vzdělanosti ve vybraných sektorech (průmysl, životní prostředí a cestovní ruch), zejména specifických, dosud nedostatečně rozvíjených oblastí. V oblasti cestovního ruchu půjde o: zlepšení profesní přípravy a vzdělávání, zkvalitnění regionálního marketingu a managementu cestovního ruchu, přípravu obsahu nových standardů vzdělávání včetně turistického destinačního marketingu a managementu regionálních a municipálních manažerů, tvorbu a realizaci celoživotního vzdělávání pro cestovní ruch, včetně rekvalifikačních a poradenských programů pro služby cestovního ruchu a lázeňství, ekoturistiku a využívání a ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů.

- 17 -

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Postup realizace a aktualizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR do roku 2006

Recommend Documents