1
MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ Vratislav Sedlák, 6.A BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA - okresní kolo, 2013/2014
Štefcova 1128/3, Hradec Králové , 500 09 kategorie: D
2
Cíle úkolu : 1. Vysvětlit pojem pohlavní dvojtvárnosti. 2. Nakreslit obrys těla samce a samice deseti našich ptáků, kteří se vyznačují nápadnou pohlavní dvojtvárností ve zbarvení. 3. Sledovat v průběhu jednoho týdne ve volném čase ptáky ve svém okolí.
Pomůcky a materiál: atlas ptáků, tužka, pastelky (progresa), fotoaparát, dalekohled
Stručný popis postupu práce: V průběhu jednoho měsíce jsem pozoroval ptáky na zahradě a v otevřené krajině. Při pozorování jsem se snažil zachytit co nejvíce našich pěvců fotoaparátem. Nakreslil jsem deset vybraných pěvců a zvýraznil jejich nápadnou pohlavní dvojtvárnost. Práci jsem zpracoval na počítači.
3
Úkol č. 1 Vysvětlit pojem pohlavní dvojtvárnosti.
Pohlavní dvojtvárnost Pohlavní dimorfismus, sexuální dimorfismus – odlišný vzhled samců a samic téhož druhu. Obě pohlaví se mohou lišit nejen pohlavními žlázami a pohlavním ústrojím (tj. primárními pohlavními znaky), ale i jinými tělesnými znaky (tzv. sekundárními pohlavními znaky), které většinou mají, ale nemusí mít vztah k pohlavnímu rozmnožování, popř. k péči o potomstvo. Jde o znaky morfologické (tj. rozdíly ve velikosti, tvaru a barvě), o různé typy chování (např. mateřský instinkt u samic mnoha obratlovců). Pohlavní dvojtvárnost je u některých druhů trvalá, u jiných dočasná, periodická. Sekundární znaky zesilují, popř. se projevují jen v období zvýšené pohlavní aktivity, tj. v době páření, v říji (např. barevně nápadný svatební šat samečků ptáků, svatební tance ptáků)
4
Úkol č. 2
Kos černý (řád:pěvci, čeleď:drozdovití ) vlastní foto: 1.3. 2014 13:40 hod.
vlastní foto: 2.3. 2014
7:30hod
Samec Samice Samec má velmi černé tělo.
Samice je tmavě hnědá, se světlejším hrdlem. Není moc výrazná.
Kos se při hledání potravy pohybuje po zemi. Má většinou 4 -7 vajec. Neodlétá do teplých krajin. Vyskytuje se na nižších stromech. Starší ptáci mají žlutý zobák a kroužek kolem oka. Nakreslený obrázek: Samec
černé zbarvení
Nakreslený obrázek:Samice
hnědé zbarvení
5
Vrabec polní (řád:pěvci, čeleď:vrabcovití) vlastní foto: 2.3 2014 8:40 hod.
Vrchní strana těla je hnědá, obě
vlastní foto: 2.3 2014 8:45 hod.
pohlaví vypadají stejně. Červenohnědá čepička . Bílý
proužek na krku. Oproti vrabci domácímu je menší a výrazně barevnější. Mladí ptáci mají šedé líce a chybí jim proužek na krku.Typickým hlasem je "cuvit" .Vyskytuje se v keřích nedaleko od vesnic.Vrabec polní je čilý a neposedný, stále je v pohybu a potřásá ocáskem. Po zemi poskakuje, létá prudce na delší vzdálenosti vlnovitě. Nejraději má oblasti s poli, kde se střídají otevřené prostory s porosty starých dutých stromů. Měří 14cm. Na podzim tvoří velká hejna. Hnízdí v koloniích nebo jednotlivě, vyhledává také hnízdní budky.Hnízdo je rozcuchaná, ale teplá stavbička ze stébel a peří s postranním vchodem. Snůška mívá 5 až 6 vajec, nanichž sedí oba rodiče po 12 až 14 dnů. Nakreslený obrázek: nelze nápadně rozlišit pohlavní dvojtvárnost
6
Vrabec domácí (řád:pěvci, čeleď:vrabcovití) vlastní foto: 17.3 2014 10:40 hod.
vlastní foto: 17.3 2014 10:45 hod.
Samec
Samice
Samec hnědá vrchní strana se znaky, břicho šedé. Má
Samička postrádá černou barvu, hlavu má jen
černou skvrnu na hrdle a černý proužek na krku.Samci
jednobarevně šedohnědou
mohou při pohledu zblízka vypadat překvapivě pestře.
Silný robusní pták. Mladí ptáci vypadají jako samice. Mají švitořivé zvuky, které můžou mít různé podoby. Tón čif čelp čif. Hojný pták je tu celoročně. Vyskytuje se ve vesnicích a městech. Jeho stav zcela poklesl zejména v centrech velkých měst a odněkud už zcela vymizel. Po celý rok žije v hejnech. Hnízdo si nejčastěji staví v děrách ve zdech, na starších trámech a na různě vyčleňujících budovách. Jeho potravu tvoří semena rostlin především trav a obilí, pupeny ale také odpadky z domácnosti. Páry vyvedou mladé třikrát, někdy čtyřikrát a zcela ojediněle pětkrát do roka. V hnízdě bývá nejčastěji čtyři až šest vajíček. V jejich zahřívaní se střídají oba rodiče 12 - 13 dní, stejně tak i v krmení vrabčat na hnízdě po dobu 14 - 17 dní. Další asi 2 týdny po vylétnutí o ně pečuje jen samec, zatímco jeho družka už sedí na další snůšce. Jsou to stálí ptáci, přísně věrní místu narození. Nakreslený obrázek: samec ♂
Nakreslený obrázek: samice ♀ šedohnědé zbarvení hlavy
šedá hlava
černý proužek na krku šedá barva na břiše
7
Hýl obecný (řád:pěvci, čeleď:pěnkavovití) vlastní foto: 16.3 2014 11:30hod.
Samec
Samec má spodní stranu těla červeno-oranžovou. Samec má šedé křídlo.
vlastní foto: 16.3 2014 11:45
Samice
Samička má tmavé temeno a tmavý týl. Samička má na šedé hrudi jen slabý červenavý nádech.
Jsou zřetelně větší než vrabci, vypadají robusně a jakoby bez krku. Mladí mají hlavu šedohnědou, bez tmavé čepičky. Staří ptáci mají sametovou černou čepičku, která mláďatům chybí, a svítivě bílý kostřec. Nejčastěji slýcháme zvučné "kjí" kjí" nebo "dý". Vyskytuje se v listnatých a jehličnatých lesích. V parcích a ve větších zahradách. V zimě je nápadný, protože přilétá do krmítka. Živí se semenami, bobulemi a také pupeny stromů. Hnízdo si staví na jehličnatých stromech, v keřích a živých plotech. Mnohé páry spolu žijí celý život. Samička sedí na 5 - 6 namodralých vajíčkách a sameček jí krmí. Zahřívání vajec trvá až 12 až 14 dní, mláďata v hnízdě krmí oba dva rodiče 12 až 16 dní po vylétnutí z hnízda zůstává rodina pohromadě. Nakreslený obrázek: samec ♂ Nakreslený obrázek: samice ♀
nazelenalé křídlo
šedé křídlo
červeno - oranžové břicho
šedá hruď
8
Stehlík obecný (řád:pěvci, čeleď:pěnkavovití) vlastní foto: 16.3 2014 13:10
Samec U samečka zasahuje červená maska až na zadní okraj oka a peříčka u kořene zobáku jsou černá.
vlastní foto: 16.3 2014 13:15
Samice U samičky jde červeň zdola jen do poloviny oka a peříčka u zobáku jsou hnědá. Samička staví hnízdo. V hnízdním důlku sedí samička 12 - 14 dní na 4 - 5 bělavých vajíčkách s načervenalými podkladovými skvrnami a nechává se po celou dobu krmit svým manželem.
Stehlík je náš nejpestřejší pěvec. Na přední části hlavy má jasně červenou masku, temeno a zadní část krku jsou černé. Mezi těmito barvami se táhne bílý pruh, tvořící jakýsi náhrdelník.Na prsou je široký hnědavý pás, zbytek spodiny těla a kostřec jsou bílé. Hřbet je hnědý, křídla černá s velkým žlutým zrcátkem, konce letek a ocasních per mají bílé skvrny. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Zpěv je rychlý né příliš hlasitý. Běžně se vyskytuje v řídkých lesích nebo v mlází. V zimě se u nás vyskytuje vzácně, nejčastěji totiž odlétá do jižní Evropy. Živí se semeny. Nakreslený obrázek: samec ♂ červená maska až na zadní okraj oka
černá peříčka u kořene zobáku
Nakreslený obrázek: samice ♀ červená maska jen do poloviny oka
hnědá peříčka u kořene zobáku
9
Sýkorka koňadra (řád:pěvci, čeleď:sýkorkovití) vlastní foto: 25.2 2014 15:00
vlastní foto: 25.2.2014 15:20
Samec
Samice
Samec má černý proužek táhnoucí se středem břicha širší tmavší než samice. Hlava je až na čistě bílé tváře zcela sytě černá s modravým leskem. Černá barva přechází z hrdla širokým pruhem na prsa a břicho až pod ocásek a rozděluje tak po délce citronově žlutou spodinu těla.
Samice má žluté břicho s černým středovým pruhem. Černý proužek končí už na spodku těla na břiše. Samičky vyhledávají nejrůznější dutiny a díry, které vystelou vrstvou mechu. Když se v hnízdě objeví 7 - 12 vajíček, samička na ně zasedne na 13 - 15 dní, zatímco ji její partner zásobuje potravou.
Sýkorka koňadra je velmi hojná - největší z naších sýkorek. Hlava je zbarvená černobíle. Oba dva se ozývají nějak jinak. Hnízda si staví v dutinách stromů. Samec je hodně výrazný a samička je míň výrazná. Nejběžnějším zpěvem je rytmické cibe,cibe. Má 6-12 vajec. Nakreslený obrázek: samec ♂
černý středový proužek přes celé tělo
Nakreslený obrázek: samice ♀
černý středový proužek končí na břiše
10
Špaček obecný (řád:pěvci, čeleď:špačkovití) vlastní foto 17.3.2014 ve 10:20
vlastní foto: 25.2 2014 15:00
Samec
Samice
Samec má skvrny méně výrazné. Při pohledu na samce to vypadá jako kdyby se třpytil a měl modré křídlo. Je to vlivem dopadu silného UV záření. Ale ve skutečnosti to tak není, je to pouze klam vlivem světla.
Nakreslený obrázek: samec ♂
Samice má po těle několik velmi výrazných světlých skvrn. Hnízdo staví Samička. Na 4 - 5 vajíčkách sedí samička v noci sama, přes den se střídá se samečkem.
Nakreslený obrázek: samice ♀
výrazné světlé skvrny
11
Zvonek zelený (řád:pěvci, čeleď:pěnkavovití) vlastní foto: 23.3. 2014 10:30 hod.
Samec Samec je zbarven převážně olivově zeleně,zelená barva je nejjasnější na hlavě a kostřeci, spodina těla je světlejší. Křidélko a celý jeho spodní okraj jsou svítivě žluté a rovněž všechna ocasní pera až na dvě prostřední jsou u kořene krásně žlutá.
vlastní foto: 23.3. 2014 10:10 hod.
Samice Samička je spíše šedozelená, žluté pole v křídle je podstatně užší. Samička buduje hnízdo nepříliš vysoko ve větvích keřů a stromů. Snůška obsahuje 4 - 6 namodralých vajíček s malými červenohnědými skvrnami, sedí na nich jen samice 12 - 14 dní.
Zvonek zelený je velký asi jako vrabec, má zavalitou postavu, dosti velkou hlavu a silný, kuželovitý zobák. Po zemi zvonek poskakuje dosti neobratně, létá ale rychle, vlnovitě. Patří k velmi důvěřivým ptákům, o čemž se můžeme v zimě přesvědčit na kterémkoliv krmítku, kde patří ke stálým hostům. Potrava se skládá v závislosti na ročním období převážně z pupenů, květů, ze semen a plodů. Nakreslený obrázek: samec ♂
Nakreslený obrázek: samice ♀ šedozelené zbarvení
křidélko a ocasní pera má svítivě žlutá
žluté pole v křídle je podstatně užší
12
Vrána obecná šedá (řád:pěvci, čeleď:krkavcovití) vlastní foto: 22.3. 2014 13:24 hod.
ní foto: 22.3. 2014 13:25 hod.
Vrána obecná šedá má peří na těle šedé až šedohnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. po celý rok žije v keřích na okrajích lesů, v parcích a zahradách od východu až po severovýchodní Německo a jihovýchodní Rakousko. Dále na západ se vyskytuje pouze jako zimní host v omezeném počtu. Potrava bývá velmi pestrá, zahrnuje drobné živočichy včetně malých savců a ptáků. Nakreslený obrázek: nelze nápadně rozlišit pohlavní dvojtvárnost
13
Úkol č. 3 : Sledovat v průběhu jednoho týdne ve volném čase ptáky ve svém okolí. Do protokolu zapiš vždy datum a hodinu pozorování a jméno ptáka. Doplň zda u pozorovaného druhu je nebo není pozorovatelná pohlavní dvojtvárnost. Fotogalerie: vlastní fotografie z pozorování Sobota 2.3.2014 Holub domácí, 2.3.2014 ve 13:35 hod., není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Kos černý, 2.3.2014, 14:10-14:30 hod., je nápadná pohlavní dvojtvárnost
14
Neděle 3.3.2014 Vrabec polní, 3.3.2014 v 8:30 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Stehlík obecný 3.3.2014 v 8:45 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Kachna divoká 3.3.2014 v 14:45 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
15
Sobota 8.3. 2014 Hrdlička zahradní 8.3.2014 v 13:40 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Sýkora koňadra 8.3.2014 v 8:30 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Kavka obecná, 8.3.2014 ve 13:10 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
¨
16
Sobota 15.3. 2014 Vrabec polní, 15.3.2014 v 7:45 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Zvonek zelený, 15.3.2014 v 11:10 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Špaček obecný, 15.3.2014 v 10:20 hod, je méně nápadná pohlavní dvojtvárnost
17
Neděle 16.3.2014 Vrabec polní, 16.3.2014 v 7:30 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Hýl obecný, 16.3.2014 v 9:20 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Stehlík obecný 16.3.2014 v 9:30 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
18
Pondělí 17.3.2014 Hrdlička zahradní 17.3.2014 v 10:45 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Vrabec domácí, 17.3.2014 v 9:30 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Strakapoud velký, 17.3.2014 v 10:10 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
Kos černý, 17.3.2014 v 11:20 hod, je nápadná pohlavní dvojtvárnost
19
Sobota 22.3.2014 Straka obecná, 22.3.2014 v 8:42 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Vrána obecná šedá, 22.3.2014 ve 13:45 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
Vrána obecná šedá, 22.3.2014 ve 13:45 hod, není nápadná pohlavní dvojtvárnost
20
Závěr: U některých ptáků je rozdíl ve zbarvení samce a samice velmi výrazný, samice jsou zcela nenápadné. 1.Uveď tři příklady druhu ptáků z řádu hrabavých a jeden příklad druhu z řádu vrubozobých, pro které to platí. řád hrabaví: Bažant obecný
Kur domácí (slepice)
zdroj internet
zdroj internet
Tetřev kanadský
zdroj internet
21
řád vrubozobí: Kachna divoká
Kachna divoká (řád:vrubozobí, čeleď:kachnovití) vlastní foto: 5.3. 2014 14:10 hod.
Samec Samec (kačer) má kovově zelenou hlavu, bílý obojek a na ocase dva páry zakroucených pírek,takzvané kačírky. V létě má samec prostý šat, který je podobný šatu samice. Pestrý svatební šat získává až na podzim. Samec vydává přidušené a hluboké "reb".
vlastní foto: 5.3. 2014 14:15 hod.
Samice Samička je hnědá, tmavě kropenatá s hnědým zobákem. Typické je kovově modré, bíle orámované zrcátko v křídle, patrné za letu. Samice vydává kvákavé a hlasité "kvák kvák kvák".
Hnízdí v dubnu na zemi u vody. Na 7-11 vejcích sedí samice 28 dnů. Kačer se o potomky nestará. Živí se vodními a pobřežními rostlinami, kořínky a semeny. Tok a párování se odehrávají koncem podzimu a v zimě, avšak utvořené páry spolu vydrží pouze do následujícího jara. Hnízdo tvoří důlek v zemi, dobře ukrytý a vystlaný prachovým peřím. O mláďata se stará pouze samice, kterou samec obvykle opustí ještě dříve, než se mláďata vylíhnou. Nakreslený obrázek:
Nakreslený obrázek:
22
2. S čím tento jev může souviset? Samice jsou většinou méně barevné a tím více splývají s přírodou. Nenápadné zbarvení chrání samici a vajíčka mláďat před napadením.
3.Uveď, které ptáky s patrnou pohlavní dvojtvárností jsi v přírodě pozoroval a u kterých ze sledovaných ptáků nebyla pohlavní dvojtvárnost zřetelná. Pozoroval jsem tyto ptáky s jasnou pohlavní dvojtvárností: Kos černý Vrabec domácí Hýl obecný Stehlík obecný Zvonek zelený Kachna divoká Pozoroval jsem tyto ptáky bez jasné pohlavní dvojtvárností: Vrabec polní Vrána obecná šedá Straka obecná Havran polní Hrdlička zahradní Kavka obecná
23
Zdroj informací: knihy: BEZZEL, E.: Ptáci. REBO production 2008 BOUCHNER, M.: Ptáci od jara do zimy. Artia/Granit 1993 DUNGEL, J.: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia Praha 2011 STEINBACH, G.: Steinbachův velký průvodce přírodou Ptáci. GeoCenter 1995 ŠŤASTNÝ, K.: Naši pěvci. Zemědělské nakladatelství 1984 elektronické dokumenty: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tet%C5%99evi http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrabav%C3%AD Výstava - Barvy v přírodě (Východočeské muzeum Hradec Králové)
