MIMOMANŽELSKÁ A MANŽELSKÁ PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE A MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ. TRENDY, FAKTORY A POSTOJE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie

MIMOMANŽELSKÁ A MANŽELSKÁ PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE A MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ. TRENDY, FAKTORY A POSTOJE Diplomová práce

Bc. Zdeňka Srnová

vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. Praha, 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejné akademického titulu.

V Červeném Újezdě dne 18. dubna 2014

Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce prof. RNDr. Jitce Rychtaříkové, CSc. za inspirativní rady, její ochotu a čas, který mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat svým blízkým za pomoc a trpělivost při mém studiu.

Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje Abstrakt Cílem této práce je popsat základní vývojové trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice a provést analýzu vybraných ukazatelů plodnosti. Jako nástroje jsou k tomu využívány některé metody demografické analýzy. V první části jsou popsány základní pojmy týkající se dané problematiky, zdroje dat a rovněž první část obsahuje popis historického vývoje počtu a podílu dětí narozených mimo manželství a historického vývoje postojů a názorů společnosti vůči nemanželským dětem. Analytická část této práce obsahuje nejen základní analýzy plodnosti podle věku, rodinného stavu, vzdělání a pořadí dítěte, ale rovněž i dekompozici úhrnné plodnosti a podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a Rakousku. Klíčová slova: manželská plodnost, mimomanželská plodnost, dekompozice, úhrnná plodnost,hodnotové orientace

Nonmarital and marital fertility in the Czech Republic and from international perspective. Trends, patterns and attitudes. Abstract The aim of this paper is to describe the basic development trends of marital and nommarital fertility in the Czech Republic and analysis of selected indicators of fertility. As tools are used to certain methods of demographic analysis. The first part describes the basic concepts related to the issue, data sources and also the first part contains a description of the historical development of nonmartial fertility. The analytical part of this study include basic analysis of fertility by age, marital status, eduaction and birthorder and the decomposition of the total fertility rate and proportion of childern born outsider marriage in the Czech Republic and Austria too. Keywords: marital fertility, nonmarital fertility, decomposition, total fertility rate, value orientation

Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje.

3

OBSAH Seznam tabulek ............................................................................................................... 6 Seznam obrázků .............................................................................................................. 8 1

Úvod . ……………………………………………………………………………...10 1.1

2

Teoretická východiska práce ................................................................................ 12 2.1

Základní terminologie ..................................................................................... 12

2.2

Zdroje dat a jejich úprava ............................................................................... 13

2.3 3

Cíle a struktura práce ...................................................................................... 11

2.2.1

Vstupní data ........................................................................................ 13

2.2.2

Úprava vstupních dat .......................................................................... 14

Metodika práce a použité ukazatele ................................................................ 17

Historický vývoj a sociální podmíněnosti ............................................................ 22 3.1

3.2

Historický vývoj nerovného postavení dětí narozených mimo manželství .... 22 3.3.1

Od nejstarších dob do konce druhé světové války.............................. 23

3.3.2

Druhá polovina 20. století ................................................................... 24

Historicko-demografický vývoj podílu a počtu dětí narozených mimo manželství ...................................................................................................... 25

3.3

Socioekonomické teorie vysvětlující demografické změny v posledních desetiletích ...................................................................................................... 27 3.3.1

Teorie racionální volby ....................................................................... 27

3.3.2

Normativní teorie ................................................................................ 28

3.3.3

Druhý demografický přechod ............................................................. 28


4

Základní souhrnné charakteristiky plodnosti v ČR ........................................... 30 4.1

Vývoj celkového počtu narozených................................................................ 30

4.2

Vývoj plodnosti podle věku ............................................................................ 32

4.3 5

4

4.2.1

Analýza manželské plodnosti podle věku .......................................... 35

4.2.2

Analýza mimomanželské plodnosti podle věku ................................ 36

Vývoj časování plodnosti ............................................................................... 37

Analýza manželské a mimomanželské plodnosti podle rodinného stavu, vzdělání matky, pořadí narozeného dítěte ................................................... 40 5.1

Analýza plodnosti podle rodinného stavu ženy.............................................. 40 5.1.1

Analýza plodnosti svobodných žen .................................................... 41

5.1.2

Analýza plodnosti rozvedených a ovdovělých žen ............................. 42

5.2

Analýza plodnosti podle vzdělání matky ....................................................... 43

5.3

Analýza plodnosti podle pořadí narozeného dítěte ........................................ 46 5.3.1 Analýza manželské plodnosti podle pořadí narozeného dítěte ............ 48 5.3.2 Analýza mimomanželské plodnosti podle pořadí narozeného dítěte ... 49

6

Vývoj věkové struktury žen podle rodinného stavu .......................................... 51

7

Mezinárodní srovnání - České republika a Spolková republika Rakousko ............................................................................................................... 55 7.1

Souhrnné charakteristiky manželské a mimomanželské plodnosti Rakouska ........................................................................................................ 56

7.2

Dekompozice změny (rozdílu) úhrnné plodnosti a dekompozice podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a Rakousku ................. 57 7.2.1

Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2012 a 1990 v České republice ................................................................................ 57

7.2.2

Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2011 a 1990 v Rakousku ......................................................................................... 58

7.3

Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství v České republice ......................................................................................................... 59 7.3.1

Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství v období 1990-2012 v České republice .............................................. 59

7.3.2

Dekompozice změny podílu narozených mimo manželství v období 1990-2011 v Rakousku ....................................................................... 60

7.4

Regionální diferenciace úhrnné plodnosti v České republice a Rakousku mezi roky 1991-2012 ..................................................................................... 60


7.4.1

5

Vývoj regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v České republice a v Rakousku ..................................................................... 60

8

Postoje vysokoškolských studentů k manželství, nesezdanému soužití a rodičovství ...................................................................................................... 62 8.1

Tvorba dotazníku a sběr dat ........................................................................... 62

8.2

Souhrnná data za všechny respondenty .......................................................... 62

8.3

Rozdílnost názorů mužů a žen k manželství, nesezdanému soužití a ideálnímu počtu dětí .................................................................................... 63

8.4

Faktorová analýza dat získaných z vlastního dotazníkového šetření ............. 66

8.5

Shrnutí postojů k manželství, nesezdanému soužití a mimomanželské plodnosti vysokoškolských studentů .............................................................. 68

Závěr

………...…………………………………………………………………….. .69

Seznam použité literatury a informačních zdrojů………………………………… .71 Přílohy ……………………………………………...………………………………...76


6

Seznam tabulek Tab. 1 – Počet živě narozených podle věku matky a pořadí narození dítě, ČR, 1975 ... 14 Tab. 2 – Definice vztahů a proměnných z tabulky o počtu živě narozených podle

.....

věku matky a pořadí narozeného dítěte ............................................................ 15 Tab. 3 – Počet živě narozených podle věku matky a pořadí živě narozeného dítěte, 1975, po úpravě vstupních dat .......................................................................... 17 Tab. 4 – Přehled použitých ukazatelů a jejich výpočtu .................................................. 18 Tab. 5 – Podíl dětí narozených mimo manželství ve vybraných farnostech Nového města pražského ................................................................................................ 26 Tab. 6 – Průměrný věk matky při narození dítěte podle legitimity a pořadí ve vybraných letech, ČR ................................................................................... 39 Tab. 7 – Živě narození v manželství podle vzdělání matky, 1992-2012, ČR ................. 43 Tab. 8 – Živě narození mimo manželství podle vzdělání matky, 1992-2012, ČR ......... 44 Tab. 9 – Úhrnná manželská plodnost podle pořadí ve vybraných letech, 1975-2012, ČR ..................................................................................................................... 49 Tab. 10 – Úhrnná mimomanželská plodnost podle pořadí ve vybraných letech, 1975-2012, ČR................................................................................................ 50 Tab. 11 – Vývoj úhrnné plodnosti podle legitimity, 1975 – 2012, Rakousko ................ 56 Tab. 12 – Podíl živě narozených mimo manželství (v %) ve vybraných letech, Rakousko, 1975-2012 ..................................................................................... 57 Tab. 13 - Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2012 a 1990, ČR ........... 58 Tab. 14 – Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2011 a 1990, Rakousko ........................................................................................................ 58 Tab. 15 – Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství, 1990-2012, ČR................................................................................................ 59


7

Tab. 16 – Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství, 1990-2011, Rakousko ..................................................................................... 60 Tab. 17 - Ukazatele regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v regionech NUTS 3 v ČR, 1991-2012 ............................................................................... 61 Tab. 18 – Ukazatele regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v regionech NUTS 3 v Rakousku, 1991-2012 ................................................................... 61 Tab. 19 – Faktorové zátěže po rotaci varimax ................................................................ 67


8

Seznam obrázků Obr. 1 – Podíl dětí narozených mimo manželství v Českých zemích, 1823 – 2012 ...... 27 Obr. 2 – Vývoj počtu živě a mrtvě narozených, 1920-2012, ČR ................................... 31 Obr. 3 – Struktura živě narozených podle rodinného stavu matky, 1992 – 2012, ČR ... 32 Obr. 4 – Dlouhodobý vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku při narození dítěte ČR, 1975-2012 ....................................................................................... 33 Obr. 5 – Míry plodnosti podle věku ženy ve vybraných letech, ČR ............................... 34 Obr. 6 – Kumulativní míry plodnosti podle věku, 1975-2012, ČR ................................ 35 Obr. 7 – Vývoj měr plodnosti podle věku v manželství, 1975-2012, ČR ...................... 36 Obr. 8 – Vývoj měr plodnosti podle věku mimo manželství, 1975-2012, ČR ............... 37 Obr. 9 – Vývoj průměrného věku matky při narození dítěte podle pořadí, 1975- 2012, ČR................................................................................................. 38 Obr. 10 – Struktura živě narozených podle rodinného stavu (v %), vybrané roky, ČR . 41 Obr. 11 – Vývoj měr plodnosti svobodných žen, 1992 – 2012, ČR ............................... 42 Obr. 12 – Vývoj měr plodnosti rozvedených žen, 1992 – 2012, ČR .............................. 43 Obr. 13 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se základním vzděláním, 1992-2012, ČR................................................................................................ 44 Obr. 14 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se středoškolským vzděláním bez maturity 1992-2012, ČR ......................................................... 45 Obr. 15 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se středoškolským vzděláním s maturitou, 1992 – 2012, ČR ....................................................... 45 Obr. 16 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se vysokoškolským vzděláním, 1992 – 2012, ČR .......................................................................... 46 Obr. 17 – Trendy měr plodnosti podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR ................. 47


9

Obr. 18 – Struktura živě narozených podle pořadí (biologické pořadí), 1975-2012, ČR……………………………………………………………………………47 Obr. 19 – Struktura živě narozených dětí v manželství podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR................................................................................................ 48 Obr. 20 – Struktura živě narozených dětí mimo manželství podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR .......................................................................... 49 Obr. 21 – Vývoj počtu žen v reprodukčním věku (15-49 let), střední stav, ČR, 1975-2012 ....................................................................................................... 52 Obr. 22 – Vývoj počtu vdaných žen v pětiletých věkových skupinách ve vybraných letech, 1975-2012, ČR ................................................................................... 53 Obr. 23 – Podíl žen v reprodukčním věku (15-49 let) podle rodinného stavu, střední stav, 1992-2012, ČR ........................................................................... 54 Obr. 24 – Jaký podíl mužů a žen souhlasí/nesouhlasí s názorem, že pokud se dva lidé mají rádi, uzavírat manželství je zbytečné? .................................................... 64 Obr. 25 – Jaký podíl mužů a žen souhlasí/nesouhlasí s názorem, že manželství nepřináší v současnosti žádné výhody? .......................................................... 65 Obr. 26 – Jak je pro muže a ženy podstatná výše finanční podpory ze strany státu? ..... 66


10

Kapitola 1

Úvod Myšlenka uzavřít manželství a zplodit potomky patřila v minulosti vždy mezi základní životní cíle většiny lidí. Neexistuje významnější událost v osobním životě člověka z hlediska budoucnosti, než stát se rodičem a neexistuje podstatnější lidská činnost pro zachování společnosti než přiměřená plodnost (N. B. Ryder, 1972). V průběhu života vstupují muži a ženy do různých forem svazků, ať už formálních či méně formálních a zakládají rodinu. Rodina je základní sociální skupinou, kterou zpravidla tvoří muž a žena se svými dětmi. Právě tato instituce prošla za posledních několik desetiletí výraznou změnou. Nejvýraznějšími projevy těchto změn jsou například nárůst počtu faktických manželství nebo zvyšující se počet domácností jednotlivců (Možný, 2008). Česká republika se od druhé poloviny minulého století zařadila mezi země, jejichž demografické chování bylo charakterizováno vyšší úrovní porodnosti, nízkým průměrným věkem při prvním sňatku a vysokým podílem předmanželských koncepcí. Tento zjednodušených pohled na úroveň porodnosti však zaznamenal v posledních dvaceti letech výrazné změny. Od začátku devadesátých let došlo v důsledku politických, legislativních a ekonomických změn k liberalizaci životních postojů a ke změně časování důležitých životních událostí. Odrazem těchto změn byl pokles úrovně plodnosti, odklad rození dětí do vyššího věku, pokles sňatečnosti a nárůst celkové bezdětnosti. Dochází do jisté míry k odklonu od tradiční formy manželského svazku směrem k novým formám partnerských svazků, které více vyhovují nově nastoleným životním potřebám (Fialová, 2006). Manželství již dnes není podmínkou pro vytvoření rodiny. Děti narozené mimo manželství mají teprve od roku 1950 rovnocenné postavení jako děti pocházející z manželství. Až do poloviny 20. století bylo postavení nelegitimních dětí výrazně odlišné od postavení manželských dětí. Téma této diplomové práce bylo zvoleno, protože podíl dětí narozených mimo manželství za posledních dvacet let výrazně vzrostl a že se změnily ekonomické podmínky pro založení rodiny. Rovněž se proměnil postoj společnosti vůči neformálnímu soužití muže a ženy. Proto je v úvodních částech této práce kladen důraz na rodinu a partnerský svazek muže a ženy v historickém kontextu. Stěžejní část této práce tvoří popis a analýza hlavních trendů ve vývoji manželské a mimomanželské plodnosti mezi roky 1975 až 2012 v České republice. Součástí práce je i mezinárodní srovnání vývoje plodnosti v České republice a v Spolkové republice Rakousko.


11

Data použitá v této práci byla čerpána především ze statistických podkladů Českého statistického úřadu a Bundesanstalt Statistik Österreich. Předkládaná diplomová práce se zabývá rovněž událostmi a podmínkami, které do určité míry souvisejí a ovlivňují vývoj manželské a mimomanželské plodnosti.

1.1

Cíle a struktura práce

Cílem předkládané práce je zachytit trendy mimomanželské a manželské plodnosti podle věku matky, rodinného stavu a pořadí narozeného dítěte v ČR v časovém období let 1975–2012 a zároveň podle vzdělání matky v časové období let 1992-2012. Tato práce by měla především popsat pomocí vybraných analytických nástrojů odlišný vývoj manželské a mimomanželské plodnosti ve sledovaném období. Toto období je spojeno s řadou změn v demografickém chování naší společnosti. Součástí práce je rovněž cíl odpovědět na několik otázek, které jsem si v souvislosti s vybraným tématem položila. Je současná situace vysokého podílu dětí narozených mimo manželství na území České republiky z pohledu historického vývoje ojedinělá nebo již obdobná situace v naší historii nastala? Další otázka zněla: Jak se změnila intenzita plodnosti žen z hlediska rodinného stavu, vzdělání a pořadí narozeného dítěte? Poslední otázkou je: Je, vzhledem k naší bohaté společné minulosti, obdobný vývoj mimomanželské plodnosti i v Rakousku? Práce je rozdělena 9 kapitol. První tři kapitoly jsou věnovány definování základních pojmů a ukazatelů, nastínění historického vývoje postojů a názorových směrů společnosti v otázce manželství, rodiny a mimomanželské (nemanželské)1 plodnosti včetně historického vývoje počtu a podílu dětí narozených mimo manželství. Náplní čtvrté kapitoly jsou základní souhrnné charakteristiky plodnosti v České republice včetně vývoje časování plodnosti. Následující kapitolou je kapitola popisující vývoj manželské a mimomanželské plodnosti dle rodinného stavu, vzdělání matky a pořadí narozeného dítěte. Šestá kapitola nabízí shrnutí vývoje věkové struktury žen. Sedmá kapitola se ve svém úvodu věnuje vývoji manželské a mimomanželské plodnosti v Rakousku. Hlavní náplní této kapitoly je však dekompozice změny úhrnné plodnosti a dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a v Rakousku. Česká republika a Rakousko je země, které spojuje společná historie. Obě země byly po dlouhá staletí součástí Habsburské monarchie. Náplní předposlední kapitoly je analýza dat z vlastního výběrového šetření. Poslední desátou kapitolou je závěr, který shrnuje, zda byly zodpovězeny vstupní hypotézy a případně z jakých důvodů nemohly být tyto odpovědi poskytnuty.

1

pojem nemanželské dítě se používá v souladu s dobovým označením (zpravidla do konce druhé světové války)


12

Kapitola 2

Teoretická východiska práce 2.1

Základní terminologie

Na začátku je nutné uvést rozdíl mezi plodností a porodností. Studium procesu porodnosti se zabývá frekvencí a časováním rození dětí v dané populaci včetně charakteristik dětí i jejich rodičů. Pokud studujeme porodnost ve vztahu k ženské populaci, pak hovoříme obvykle o plodnosti (Rychtaříková, 2012). Výsledkem realizované plodnosti je narození dítěte. Z hlediska statistického zjišťování je v České republice za narozené dítě považována osoba, o jejímž narození bylo vykazující jednotkou2 zasláno statistické hlášení. Hlášení o narození dítěte je zasláno za každé narozené dítě, které bylo zapsáno v matriční knize. Takto zapsané dítě musí splňovat kritéria definice pro živě či mrtvě narozené dítě. Od dubna 2012 vstoupil v platnost nový zákon o zdravotních službách3, který nahradil předchozí zákon č. 20/1966 a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 11/1988. Zmíněná vyhláška obsahovala přesnou definici živě, resp. mrtvě narozeného dítěte. Nový zákon o zdravotních službách však explicitně tyto definice již neuvádí. Jde zde uvedena v § 82, odst. 2 pouze definice potratu. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s odbornými společnostmi doplnil chybějící definice a uvádí je na svých webových stránkách. Za narození živého dítěte se nyní považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez ohledu na délku trvání těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, to je srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo připojena placenta. Mrtvě narozeným dítětem se rozumí plod narozený bez známek života, jehož hmotnost je 500 g a více, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po dvaadvacátém týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý, a to od temene hlavy k patě. Narozené děti lze klasifikovat podle několika charakteristik. První charakteristika byla již uvedena, tedy vitalita. Mezi další charakteristiky narozených dětí patří pořadí, legitimita a také porodní hmotnost. Pokud se narozené dítě člení podle legitimity, pak přísně vzato se za legitimní dítě4 považuje takové, jehož rodiče byli manželé v době jeho početí. V praxi se však bere v úvahu rodinný stav matky při narození dítěte, v případě rozpadu manželství rodinný 2

zpravidla matrika zákon č. 372/2011,Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 4 neboli manželské dítě 3


13

stav matky v předpokládané době otěhotnění. Obecně se za legitimní děti považují i děti z předmanželských koncepcí (Mnohojazyčný demografický slovník, 2005). Z hlediska pořadí rozlišuje demografická statistika v České republice pořadí narozeného dítěte podle počtu všech narozených dětí (živě i mrtvě) nebo jen podle počtu živě narozených. Dále můžeme pořadí narozeného dítěte sledovat podle počtu dětí narozených ženě celkem, tzv. biologické pořadí nebo podle počtu dětí z nynějšího manželství, jak se zaznamenává do hlášení o narození. Členění dětí podle porodní hmotnosti se zpravidla provádí na dvě skupiny – narozené děti s hmotností do 2 499 g a děti s hmotností 2 500 g a více. Abychom mohli dále analyzovat manželskou a mimomanželskou plodnost, je třeba rozlišit pojem manželství, nesezdané soužití a rodina. Manželství je svazek mezi dvěma osobami opačného pohlaví, který byl uzavřen na základě podmínek stanovených zákonem. V České republice platí od 1. ledna 2014 zákon č. 89 z roku 20125, který definuje manželství jako trvalé svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Instituci manželství je možné doložit v každé lidské společnosti, a to i takové, ve které nejsou žádné psané zákony či smlouvy. Jeho dalším aspektem je veřejné schválení a akceptace tohoto typu svazku (Murphy, 2004). Dvě osoby opačného pohlaví žijící trvale společně se označují jako pár a oba jednotlivci se označují za partnery (Mnohojazyčný demografický slovník, 2005). V současnosti však většina lidí odsouvá nebo vůbec neřeší otázku vstupu do manželství, což vede k tomu, že se nesezdaná soužití6 stala běžnou součástí životních a rodinných cyklů. Posledním termínem, který je potřeba uvést, je rodina. Rodina je nejdůležitější společenskou jednotkou a institucí. Je základním článkem sociální struktury všech společenství. Základními funkcemi rodiny jsou reprodukce lidského rodu, výchova potomstva, přenos kulturních a hodnotových vzorců a zachování kontinuity vývoje generací. Je založena na sexuálním partnerství a na příbuzenství. Rodina je ohebná instituce, nabývá různých forem, různou vzájemnou kombinací sociálních a biologických aspektů podle místa nebo doby (Burquiere et al., 1986).

2.2

Zdroje dat a jejich úprava

2.2.1 Vstupní data V této práci byly použity údaje pro Českou republiku z Pohybů obyvatelstva (Československé socialistické republiky, České socialistické republiky, České a Slovenské federativní republiky, České republiky) pro roky 1975-2004 a Demografických ročenek České republiky v letech 2005–2012, které publikuje Český statistický úřad (ČSÚ). Demografické statistiky poskytované ČSÚ nabízejí údaje o všech dětech narozených na území České republiky. ČSÚ zpracovává tyto statistiky na základě Hlášení o narození. Na základě těchto hlášení úřad publikuje informace o věku, rodinném stavu a vzdělání matky v době porodu, pořadí narozeného dítěte (celkem, v nynějším manželství). Od roku 2007 sleduje ČSÚ údaje o otcích u všech narozených dětí.

5

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník synonymem je konkubinát, resp. faktické manželství

6


14

Pro analýzu manželské a mimomanželské plodnosti byla jako vstupní data použity údaje za živě narozené podle pořadí, legitimity, věku matky v době porodu, rodinného stavu a vzdělání matky. Pro výpočty demografických ukazatelů byly dále použity koncové stavy obyvatelstva podle věku, pohlaví a rodinného stavu, z kterých bylo možné pomocí aritmetického průměru spočítat střední stavy. Vybrané ukazatele byly spočítány na základě dostupnosti dat za pětileté věkové intervaly v rozmezí 15-49 let, resp. podle jednotek věku. Pro pořadí narozeného dítěte bylo zvoleno třídění – první, druhé, třetí a další. Data podle rodinného stavu byla tříděna do kategorií svobodná, vdaná, rozvedená a ovdovělá.

2.2.2 Úprava vstupních dat Před samotným výpočtem ukazatelů manželské a mimomanželské plodnosti bylo nezbytné provést úpravu vstupních dat, neboť nebyla mezi jednotlivými roky navzájem srovnatelná. V Pohybech obyvatelstva, které publikoval tehdejší federální statistický úřad mezi roky 1972-1985, byla publikována data, která obsahovala kategorii nezjištěno. V následující tabulce jsou zvýrazněny hodnoty, u kterých nejsou známy údaje o věku matky nebo pořadí narozeného dítěte. Tab. 1 – Počet živě narozených podle věku matky a pořadí narození dítě, ČR, 1975

15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 nezjištěno celkem

1

2

3+

nezjištěno

celkem

18 588 46 268 12 787 2 413 477 71 3 10 80 617

2 511 34 813 30 733 8 638 1 348 134 6 1 78 184

204 6 462 13 932 8 870 2 879 592 25 3 32 967

0 2 5 1 0 0 0

21 303 87 545 57 457 19 922 4 704 797 34 14 191 776

8

Zdroj: vstupní data: Pohyb obyvatelstva 1975

V tabulce 1 jsou uvedeny počty živě narozených, u nichž neznáme pořadí, v jakém se narodily, ale víme, v jakém věku matky se narodily ( ) a na druhé straně máme živě narozené, u kterých známe pořadí, v jakém se narodily, ale neznáme věk matky v době porodu ( ). Jsou rovněž uvedeny celkové počty živě narozených, u nichž nebylo zjištěno pořadí (

)

a celkové počty živě narozených, u nichž nebyl znám věk matky ( ). „ Živě narozené můžeme rozložit mezi živě narozené, u nichž známe věk matky i pořadí narozeného dítěte. Přitom předpokládáme, že nejvíce neznámých by se mělo vyskytovat v takovém věku matky a v takovém pořadí dítěte, kde se rodí nejvíce dětí. Cílem této úpravy je tedy co nejvíce zmenšit vektory „zi“ a „zx“, aniž by se při této úpravě změnil celkový úhrnný počet živě narozených“ (Vokřál 2006, s. 15). Před samotnou úpravou dat je nejprve nutné definovat potřebné vztahy a proměnné (viz následující tabulka 2).


15

Tab. 2 – Definice vztahů a proměnných z tabulky o počtu živě narozených podle věku matky a pořadí narozeného dítěte

Počet živě narozených matky ve věku x Počet živě narozených i-tého pořadí Počet živě narozených matkám ve věku x Živě narozené děti, u kterých neznáme věk matky při porodu ∑ Celkový počet živě narozených dětí, u kterých neznáme věk matky ∑ Živě narozené děti, u kterých neznáme pořadí při porodu ∑

=

Celkový počet živě narozených dětí, u kterých neznáme pořadí

z

Počet živě narozených, u kterých nebylo zjištěno pořadí ani věk matky

Zdroj: Vokřál, 2006

Postup úpravy dat: 1. Vypočítáme relativní četnosti živě narozených určitého pořadí podle věku: Rovnice 1

a také relativní četnosti živě narozených celkem podle věku matky: Rovnice 2

2.

Podle těchto četností rozložíme vektor „ “ mezi živě narozené i-tého pořadí podle věku matky při narození dítěte:


16

Rovnice 3

a rozložíme také číslo „

“ podle věku matky mezi živě narozené celkem:

Rovnice 4

3.

Vektor a číslo

se nyní rovnají nule. Nyní musíme nově vypočítat vektor

podle vztahů z tabulky 2. 4.

Celý postup aplikujeme znovu, ale tentokrát ve vodorovném smyslu. Vypočítáme relativní četnosti živě narozených v určitém věku matky podle věku: Rovnice 5

a dále také relativní četnosti živě narozených celkem podle pořadí: Rovnice 6

5.

Podle této četnosti rozložíme vektor pořadí:

mezi živě narozené v určitém věku matky podle

Rovnice 7

a stejně tak rozložíme i číslo

:

Rovnice 8

6.

Nyní se vektor Čísla

vynuluje a vektor a

je třeba nově vypočítat podle vztahů z tabulky 2.

jsou nyní vynulovány. (Vokřál, 2006)


17

„V předešlém kroku jsme upravili data pro počty živě narozených bez ohledu na to, zda se jednalo o manželsky nebo mimomanželsky narozené děti. Pro tato data můžeme použít stejný postup, ale tím přestane platit, že součet živě narozených manželsky a mimomanželsky se rovná počtu živě narozených celkem podle věku a pořadí.“ (Vokřál 2006, s. 20). Je proto vhodné vypočítat rozložení počtu živě narozených v manželství a mimo manželství podle věku matky a pořadí z celkového počtu živě narozených. Postup je následující: Rovnice 9

Rovnice 10

Jestliže pak na upravená data o celkových počtech živě narozených použijeme tyto koeficienty, získáme zpět počty živě narozených podle rodinného stavu matky (Vokřál 2006, s. 21). Dále pak platí, že součet počet živě narozených v manželství a mimo manželství bude roven počtu živě narozených dětí celkem. Tab. 3 – Počet živě narozených podle věku matky a pořadí živě narozeného dítěte, 1975, po úpravě vstupních dat

15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 celkem

1

2

3+

celkem

18 590 46 274 12 789 2 413 477 71 3 80 618

2 511 34 814 30 734 8 638 1 348 134 6 78 185

204 6 463 13 934 8 871 2 879 592 25 32 967

21 305 87 551 57 457 19 922 4 704 797 34 191 772

Zdroj: Pohyb obyvatelstva 1975, ČSÚ

2.3

Metodika práce a použité ukazatele

Z hlediska použité metodologie je nejvýznamnější pro studium plodnosti demografická analýza jako taková, jelikož poskytuje řadu specifických postupů a reliabilních ukazatelů7. Jedním 7

Reliabilita je definována jako „požadavek na přesnost nějakého měřícího nástroje“ (Jandourek, 2001, str .203).


18

z nejdůležitějších ukazatelů plodnosti jsou míry plodnosti podle věku matky. A to buď po jednotlivých letech, nebo věkových skupinách. Obecně lze míry definovat jako poměrná čísla intenzitní, která slouží k vyjádření hodnoty zastoupení sledovaného jevu v porovnání se středním stavem obyvatelstva. Míry vznikají dělením, kde v čitateli je námi pozorovaný jev, resp. událost, a ve jmenovateli jsou nositelé sledovaného jevu, resp. události (Pavlík, Rychtaříková, Šubrtová, 1986 s 91-92). Demografické událostí lze sledovat z transversálního (okamžikového) nebo longitudinálního (generačního pohledu. Transversální pohled nám umožňuje sledovat konkrétní časový úsek (např. kalendářní rok) a z údajů, které se skládají z jednotlivých generací určité populace, jsou vytvářeny tzv. fiktivní kohorty (generace). Longitudinální analýza se zaměřuje na sledování jednotlivých generací (kohort) v průběhu jejich celého časově vymezeného období. Následující tabulka obsahuje přehled vybraných ukazatelů plodnosti, které byly použity v diplomové práci. Tab. 4 – Přehled použitých ukazatelů a jejich výpočtu

Míra plodnosti podle věku (míra druhé kategorie) – míra vyjadřující počet živě narozených v x-tém roce věku matky k střednímu stavu x-letých žen.

=h*

Míra manželské plodnosti podle věku (míra druhé kategorie) –míra vyjadřující podíl počtu živě narozených v manželství v x-tém roce věku matky k celkovému střednímu stavu x-letých žen.

=h*

Míra mimomanželské plodnosti podle věku (míra druhé kategorie) – míra vyjadřující podíl počtu živě narozených mimo manželství v x-tém roce věku matky k celkovému střednímu stavu x-letých žen.

=h*


19

Míra plodnosti podle věku a pořadí (míra druhé kategorie) – míra vyjadřující podíl počtu živě narozených v i-tém pořadí a x-tém roce věku matky k celkovému střednímu stavu x-letých žen.

=h* Míra manželské plodnosti podle věku a pořadí (míra druhé kategorie) – míra vyjadřující podíl počtu živě narozený v manželství v i-tém pořadí a x-tém roce věku matky k celkovému střednímu stavu x-letých žen. ž

ž

=h*

Míra mimomanželské plodnosti podle věku a pořadí (míra druhé kategorie) – míra vyjadřující podíl počtu živě narozených mimo manželství v i-tém pořadí a x-tém roce věku matky k celkovému střednímu stavu x-letých žen.

= Míra plodnosti vdaných žen (míra první kategorie) – míra vyjadřující poměr počtu živě narozených dětí vdaným ženám k střednímu stavu vdaných žen.

= Míra plodnosti nevdaných žen (míra první kategorie) – míra vyjadřující poměr počtu živě narozených dětí nevdaným ženám k střednímu stavu nevdaných žen.

= Míra plodnosti svobodných žen (míra první kategorie) – míra vyjadřující poměr počtu živě narozených dětí svobodným ženám k střednímu stavu svobodných žen.

=


20

Míra plodnosti rozvedených žen (míra první kategorie) – míra vyjadřující poměr počtu živě narozených dětí rozvedeným ženám k střednímu stavu rozvedených žen.

= Míra plodnosti ovdovělých žen (míra první kategorie) – míra vyjadřující poměr počtu živě narozených dětí ovdovělým ženám k střednímu stavu ovdovělých žen.

=

úp

Úhrnná plodnost – je definována jako průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu v průběhu celého jejího reprodukčního období, za předpokladu, že by úroveň plodnosti zůstala nezměněná na úrovni daného kalendářního roku (součet měr druhé kategorie).

Úhrnná manželská plodnost – je definována jako průměrný počet živě narozených dětí v manželství na jednu ženu v průběhu celého jejího reprodukčního období, za předpokladu, že by úroveň plodnosti zůstala nezměněná na úrovni daného kalendářního roku (součet měr druhé kategorie).

= ∑

Úhrnná mimomanželská plodnost – je definována jako průměrný počet živě narozených dětí mimo manželství na jednu ženu v průběhu celého jejího reprodukčního období, za předpokladu, že by úroveň plodnosti zůstala nezměněná na úrovni daného kalendářního roku (součet měr druhé kategorie).

=∑


21

Úhrnná plodnost i-tého pořadí - je definována jako průměrný počet živě narozených dětí i-tého pořadí na jednu ženu v průběhu celého jejího reprodukčního období, za předpokladu, že by úroveň plodnosti zůstala nezměněná na úrovni daného kalendářního roku (součet měr druhé kategorie).

=∑ Průměrný věk při narození dítěte–je váženým průměrem měr plodnosti podle věku (součet měr druhé kategorie). ̅

Poznámky:

̅=

∑ ∑

– počet živě narozených dětí podle věku matky,

- počet živě narozených dětí i-tého

pořadí podle věku matky, – střední stav žen ve věku x, - šířka intervalu v letech, - střed intervalu Zdroj:PAVLÍK, Z.; RYCHTAŔÍKOVÁ, J.; ŠUBRTOVÁ, A. 1986. Základy demografie: celostátní vysokoškolská příručka pro studenty přírodovědeckých, ekonomických, filozofických a lékařských fakult. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 732 s. KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. přepracované vydání. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN80245-085-91


22

Kapitola 3

Historický vývoj a sociální podmíněnosti Témata rodiny a svobodného mateřství jsou v posledních dvou desítkách let velmi diskutovaným tématem a jsou středem zájmů především demografů, sociologů a ekonomů. V této souvislosti se hovoří zejména o nestabilitě manželských svazků a o krizi tradiční rodiny (Hošková, 2009). První posuny ve vnímání rodiny jsou zaznamenávány již v polovině 20. století. Od konce 60. let 20. století dochází v zemích západních Evropy k významným demografickým změnám, které jsou označovány jako druhý demografický přechod. Obecně došlo ke změnám postojů a hodnotových orientací a to zejména u lidí v reprodukčním věku. Nizozemský demograf van de Kaa vysvětluje druhý demografický přechod jako změnu reprodukčního chování způsobenou poklesem úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, odsouváním rození dětí do vyššího věku a zvyšování bezdětnosti (Koschin, 1998). V České republice proběhla změna reprodukčního chování až po roce 1989. Následující podkapitoly jsou věnovány nejprve historickému vývoji nerovného postavení mimomanželských ve společnosti oproti dětem, které se narodily v manželství včetně vývoje názorů společnosti na manželství, rodinu a kohabitace. Druhou podkapitolu tvoří historicko-demografický vývoj počtu a podíl dětí narozených mimo manželství na území českých zemí. Poslední část třetí kapitoly se snaží objasnit důvody změn demografického chování, které v České republice nastaly na začátku devadesátých let a s jejichž důsledky se dnes stále setkáváme.

3.1

Historický vývoj nerovného postavení dětí narozených mimo manželství

Následující podkapitola podává stručný přehled o historickém vývoji společenského postavení dětí, které se narodily mimo manželství. Postavení mimomanželských dětí bylo ovlivňováno jednak právními předpisy, jednak postojem katolické církve. Určité formy soužití muže a ženy a jejich rodinného života jsou stejně staré jako lidstvo samo o sobě. S rozvojem společnosti však docházelo k proměnám rodinných struktur a také ke změnám v pohledu na soužití muže a ženy a jejich potomky.


23

3.3.1 Od nejstarších dob do konce druhé světové války Pomocí archeologických a antropologických výzkumů je možné sledovat vývoj rodiny i ve starší době. Ve starověkých kulturách, kterým je například Mezopotámie, se předpokládá, že rodina byla patriarchální a monogamní, ale rovněž existovala možnost žít v konkubinátu. V Egyptě byly v rámci pokračování vládnoucí dynastie povoleny i sňatky mezi nejbližšími příbuznými (Klabouch, 1962, s. 25). Pro vývoj na evropském kontinentě byl důležitý vývoj v období starověkého Říma. Římské právo definovalo manželství jako trvale a úplné společenství života muže a ženy, jehož účelem je zplození legitimních dětí (Klabouch, 1962, s. 43). Římské právo, které je dodnes základem právních systémů většiny evropských zemí, předpokládalo rození dětí především do manželských svazků. Řešilo ovšem i otázku nelegitimních dětí. Nemanželské otcovství se u Římanů nezjišťovalo. Pouze děti, které pocházely z konkubinátů, tedy nikoli z příležitostných mimomanželských styků, mohly být legitimovány. Jak uvádí Jiří Klabouch ve své knize, tak legitimace nemanželského dítěte i uznání dítěte narozeného v manželství záleželo pouze na otcově vůli. Římské právo nezná pojem mateřská nebo rodičovská moc, ale pouze otcovská moc (Veselá a kol., 2005). V období středověku byl pro další vývoj manželství a rodiny nejvýznamnější vliv křesťanství a jeho rozšiřování ve většině evropských zemí. Základními principy, které do manželství a rodinného života vnesla katolická církev, byla svátostná povaha manželství, monogamie a nerozlučitelnost manželství za života manželů (Veselá a kol., 2005). Obecná pravidla byla později začleněna do řady právních předpisů. V otázce původu narozeného dítěte činila katolická církev výrazné rozdíly mezi děti narozenými v manželství a mimo manželství. Zároveň dělila i mimomanželské děti na ty, které se narodily z celoživotního konkubinátu, na ty, které se narodily z náhodného mimomanželského styku a na ty, které se narodily jako děti prostitutek. Úplně nejhorší postavení měly děti, které se narodily z dvojnásobného cizoložství8. Ty nesměly být ani dodatečně legitimovány (Klabouch, 1962, s. 67). V rámci českých zemí lze najít první písemnou poznámku o pravidlech manželského života v Dekretech knížete Břetislava z roku 1039. Při sledování vývoj názorů na manželství a rodinu v tomto období je důležité zmínit dílo Mistra Jana Husa. Především v jeho traktátu O manželství a v České postile nalezneme nejdůležitější Husovy názory. Hus například pokládá uzavření manželství za věc normální, člověku vlastní. Dále Hus podmiňuje dobré manželství dobrovolným rozhodnutím partnera do manželství vstoupit (Šubrtová, 2006, s. 32). Opravdu ojedinělým názorem v době vrcholného středověku je Husův názor na „potrat“, kterým říká, že úmyslně vyvolaný potrat pokládá za vraždu jen tehdy, když „zárodek nabyl tvaru a má duši, ne dříve“. Nevěru a smilstvo chápe Hus jako hříchy, které škodí i v řádně uzavřeném manželství, protože působí nejistotu a ohrožují pevnost svazku, „překážku plození“ a odporují dobru potomstva (Šubrtová, 2006, s. 33). V této době, které bylo později nazváno husitské období, jsou názory a postoje Jana Husa opravdu ojedinělé, pokrokové a výrazně liberálnější než byla dogmata katolické církve. Další významnou osobností, jejíž názory na manželství, rodinný život a počet je důležité zmínit a uvádí je ve svém díle Maur i Šubrtová, je Jan Ámos Komenský. Komenský se především zabývá otázkou sňatkového věku, resp. věkově nerovných manželství. Ve svém díle 8

vdaná žena a ženatý muž společně počali dítě mimo svá manželství


24

Všenáprava zastává názor, že lidé ve starším věku by se měli sňatku zdržet. Rovněž nedoporučuje časná manželství, neboť mladí lidé mají mít dostatek času připravit se na své životní úkoly (Šubrtová, 2006, s. 84). Až do poloviny 18. století se situace z pohledu vnímání manželství, mimomanželské plodnosti a rodinného života příliš výrazně nezměnila. K dalším výrazným změnám v oblasti rodinného práva došlo až v době osvícenství za vlády Josefa II. Nejprve byl v roce 1783 vydán manželský dekret a poté v roce 1787 císařský patent, které zrovnoprávnil manželské a nemanželské děti zejména v oblasti dědického práva a upravoval také nově institut poručenství (Veselá a kol. 2005). Tato pozitivní situace pro děti narozené mimo manželství netrvala dlouho. Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 tyto pokrokové změny zrušil a rodinné právo se vrátilo zpět k nerovnému postavení manželských a mimomanželských dětí. Po vzniku Československa v roce 1918 nedošlo k výraznějším změnám v oblasti postavení manželských a mimomanželských dětí. Nepatrnou změnu přinesl zákon9 o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských z roku 1921, ale k samotnému zrovnoprávnění dětí z hlediska původu nedošlo. 3.3.2 Druhá polovina 20. století Změna v postavení dětí narozených v manželství a mimo manželství nastala až po roce 1948, kdy nejprve vstoupila v platnost nová Ústava10, která obsahovala několik nových a zásadních ustanovení: § 10 odst. 1 „Manželství, rodina a mateřství jsou pod ochranou státu“. §11 odst. 2 „Původ dítěte nesmí být jeho právům na újmu. Podrobnosti stanoví zákon.“ Národní shromáždění ČSR se poté následně usneslo na zákoně č. 265/1949, Sb., o právu rodinném, který nabyl účinnosti 1. ledna 1950. Největším přínosem nového zákona bylo zakotvení rovného postavení mužů a žen, zrovnoprávnění dětí z hlediska původu, zavedení obligatorního občanského sňatku a zavedení jednostupňového rozvodu. Zákon o právu rodinném byl postaven na novém pojetí rodiny a manželství, které již neslouží k soukromovlastnickým zájmům, ale k hlubokému zájmu především o dítě (Klabouch, 1962, s. 220). Další změny rodinného práva nastaly až v šedesátých let. Od 1. dubna 1964 vstoupil v platnost zákon o rodině11, který nahradil předcházející zákon o právu rodinném. Zákon z roku 1964, který byl mnohokrát novelizován, platil v České republice až do konce roku 2013. Od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník12, jehož součástí je i rodinné právo, a který nahradil dosavadní zákon o rodině. Začlenění rodinného práva do práva občanského

9

zákon č. 256/1921 S., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky 11 zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině 12 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 10


25

přineslo několik nových podmínek, které upravují zejména vzájemné vztahy mezi manžely a jejich vztah k rodinnému životu. § 18 zák. č. 94/1963 Sb., zákon o rodině „ Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat a vytvářet zdravé rodinné prostředí.“ § 687 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „ Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.“ Uvedený příklad, který cituje starou i novou úpravu rodinného práva, dokazuje, že nová úprava klade větší důraz na vzájemnou komunikaci obou manželů, společnou výchovu jejich dětí a zodpovědnost vůči rodině.

3.2 Historicko-demografický vývoj podílu a počtu dětí narozených mimo manželství Na území českých zemí jsou data o přirozeném pohybu obyvatelstva k dispozici o roku 1785, kdy začal v plném rozsahu platit císařský patent Josefa II., který všem katolickým kněžím (správcům farních obvodů) nařizoval povinnost evidovat všechny demografické události a každoročně sestavovat sumáře a zasílat je orgánům státní správy (Dokoupil, 1999). Evidence byla rozšířena na všechny obyvatele a katoličtí kněží museli zapisovat údaje i za příslušníky jiných náboženství včetně Židů. Data o úrovni mimomanželské plodnosti ovšem demografická statistika poskytuje až od roku 1787 (Fialová, 2007). Informace o úrovni mimomanželské plodnosti před tímto datem lze získat jen na základě rozboru matrik za jednotlivé farní obvody. Excerpce matrik je ovšem závislá na jejich dostupnosti a kvalitě. V období raného novověku (do konce 18. století) lze na většinu nemanželských dětí nahlížet jako na děti nechtěné, které přivedly na svět svobodné matky, často ženy ve služebném postavení nebo ženy vykonávající podřadnou práci. Aby ještě více zdůraznilo nerovné postavení těchto dětí, nesměly být zapisovány do matrik společně s dětmi manželskými. K podregistaci nemanželských dětí vedl i fakt, že až do roku 1770 byl zápis do matriční knihy placený (Fialová, 2007). Rozdílnost z hlediska počtu dětí narozených v manželství a mimo manželství lze hledat rovněž na úrovni venkovského a městského obyvatelstva. Na venkově byl podíl dětí narozených mimo manželství dlouhodobě stálý a nízký, zpravidla nižší než 4 %. Úroveň mimomanželské plodnosti se však zvyšovala v neklidných dobách, zvláště během válečných konfliktů. Podíly nemanželských dětí v městských farnostech bývaly zpravidla vyšší, i když rozdíly nemusely být vždy vysoké, zvláště šlo-li o menší město. Výjimkou byla Praha. V Praze byl podíl dětí narozených nevdaným matkám výrazně vyšší. V polovině 18. století činil tento podíl 14 % a v druhé polovině se zvýšil na 19 %. Anonymita velkého města umožňovala


26

svobodným matkám zakrýt svůj prohřešek. Tento fakt potvrzují některé záznamy z pražských farních matrik, kde se uvádí u matky zmínka typu „matka příchozí“ (Fialová, 2007). Tab. 5 – Podíl dětí narozených mimo manželství ve vybraných farnostech Nového města pražského

Období 1651-1660 1661-1670 1671-1680 1681-1690 1691-1700 1701-1710 1711-1720 1721-1730 1731-1740 1741-1750 1751-1760 1761-1770 1771-1780 1781-1790 1791-1800

Sv. Vojtěch

11,1 10,3 13,1 17,4 15,8 18,6 13,1 16,7 13,5 14,9

Sv. Štěpán

11,4 20,3 23,9 12,9 11,1

Sv. Petr

Sv. Jindřich

17,5 24,4 23,4 26,2 19,2 11,3 13,6 17,9 15,1

7,8 6,7 9,9 7,8 5,8 14,8 19,6 19,7 18,6 16,2 22,6 10,9 17,7 14,9 15,7

Zdroj: Dokoupil, Fialová, Maur, 1999

Na území českých zemí rostl v průměru podíl dětí narozených mimo manželství od druhé dekády 19. století a v roce 1817 dosáhl 10 %. V roce 1842 byl podíl těchto dětí vyšší než 15 %. Maximální úroveň byla zaznamenána v letech 1865-66, a to 16,3 %. Důležité je také sledovat úroveň mimomanželské plodnosti podle národnosti. Vzestup mimomanželské plodnosti v průběhu 19. století byl výraznější v oblastech, kde žilo německé obyvatelstvo. Například v oblasti Krušných hor, kterou obývalo téměř výhradně německé obyvatelstvo, dosahovala úroveň mimomanželské plodnosti až 30 %. Důležité je rovněž připomenout, že v Čechách se vždy rodilo více dětí mimo manželství než na Moravě a ve Slezsku (Fialová, 2007). Od počátku 80. let 19. století docházelo k poklesu úrovně mimomanželské plodnosti. Tento pokles však nebyl nějak výrazný a až do začátku 30. let 20. století se úroveň mimomanželské plodnosti nezměnila a v průměru dosahovala 10 % (Fialová, 2007). Vyšší mimomanželská plodnost v období tzv. první republiky byla zaznamenána v okresech s vysokým zastoupením německého obyvatelstva. Podíl dětí narozených mimo manželství se totiž u obyvatelstva tehdejší československé národnosti pohyboval na úrovni kolem 9 – 11 %, kdežto u obyvatelstva německé národnosti činil 17 – 22 % (Kučera, 1994). Za roky 1939–1945 jsou v současnosti k dispozici pouze údaje o počtu narozených mimo manželství pro české obyvatelstvo na území Protektorátu Čechy a Morava. Během druhé světové války se úroveň mimomanželské plodnosti výrazně snížila. Nízká úroveň mimomanželské plodnosti zůstala zachována i po skončení druhé světové války. Snížení počtu děti narozených mimo manželství do jisté míry odráželo náladu a stav společnosti – změna sociálních poměrů, zvýšená úroveň sňatečnosti a pomalu stoupající úroveň rozvodovosti. K dalšímu snížení podílu dětí narozených mimo manželství později přispělo i zavedení možnosti umělého přerušení těhotenství (od roku 1958). Nejnižší úrovně


27

mimomanželské plodnosti bylo dosaženo v roce 1974 (4,3 %). V tomto roce vrcholila v Československu populační vlna, ke které přispěly opatření populační politiky, která zvýhodňovala především manželské páry. Od poloviny sedmdesátých let se podíl dětí narozených mimo manželství trvale zvyšoval. Hranici 10 % překročil podíl živě narozených mimo manželství teprve až v roce 1992.

2012

2003

1994

1985

1976

1967

1958

1949

1940

1931

1922

1913

1904

1895

1886

1877

1868

1859

1850

1841

1832

48,0 45,0 42,0 39,0 36,0 33,0 30,0 27,0 24,0 21,0 18,0 15,0 12,0 9,0 6,0 3,0 0,0 1823

Podíl živě narozených mimo manželství (v %)

Obr. 1 – Podíl dětí narozených mimo manželství v Českých zemích, 1823 – 2012

Pozn. Pro období 1823-1899 jsou data za území Čech, Moravy a celého českého Slezska. Od počátku roku 1900 jsou data přepočtena na současné území České republiky. Zdroj: Demografická příručka 2012, ČSÚ

3.3

Socioekonomické teorie vysvětlující demografické změny v posledních desetiletích

V úvodu této kapitoly byly nastíněny základní změny v reprodukčním chování, které nastaly v západoevropských zemích již v polovině šedesátých let a v zemích bývalého socialistického bloku až v devadesátých letech. Důvody těchto změn reprodukčního chování jsou předmětem studia demografů, sociologů a rovněž ekonomů.

3.3.1 Teorie racionální volby První skupinu teorie, které se snaží vysvětlit změny demografického chování, představují různé verze teorie racionální volby, které proměnu rodinného chování připisují ekonomickým a institucionálním faktorům, především změnám pracovního trhu (Hamplová, 2003). Tyto teorie předpokládají, že lidé během svého jednání vybírají z různých variant, zvažují výnosy a ztráty a chovají se tak, aby dosáhli požadovaného stavu s minimálními ztrátami. Důraz na racionalitu však neznamená, že by teorie racionální volby ignorovala lidské emoce. Nicméně současné


28

ekonomické a institucionální uspořádání společnosti výrazně ovlivňuje chování lidí. Hlavním představitelem teorie racionální volby je Gary S. Becker. Becker založil svou teorii na předpokladu, že nejdůležitějším impulsem, proč muži a ženy zakládají rodinu, je „produkce dětí“, a to nejen ve smyslu kvantity, ale především kvality (Hamplová, 2003). Becker předpokládá, že v okamžiku, kdy ženy začnou opouštět domácnosti svých rodičů a nastoupí do zaměstnání, vzroste cena jejich volného času a manželství pro ně přestane přinášet tolik výhod jako dříve. Tento předpoklad souvisí se vzrůstající vzdělaností žen a jejich lepším uplatňováním na trhu práce. Přímým důsledkem těchto vlivů je pokles sňatečnosti (Hamplová, 2003). Beckerovu teorii však značně kritizovala například Valeria Oppenheimerová, kterátaké pokles sňatečnosti připisuje změnám na pracovním trhu, ale tvrdí, že nejde o to, že by lidé vstupovali do manželství méně, ale že sňatek odkládají do vyššího věku (Hamplová, 2003). Teorií racionální volby se však zabývali i další autoři, zejména ekonomové – například Richard Easterlin, Hans-Peter Blossfeld nebo Melinda Millsová.

3.3.2 Normativní teorie Normativní teorie odmítají, že by za změnou demografického chování stály ekonomické faktory, ale změny rodinného chování vidí v posunu v hodnotách a preferencích, především sekularizaci, individualismu, důrazu na svobodu a nezávislost (Hamplová, 2003). Jedním z nejznámějších autorů normativní teorie je Ronald Inglehart. Jeho teorie spočívá v tom, že zasadil pokles sňatečnosti a nižší podíl osob žijících v manželství do kontextu obecnějšího přesunu od „materialistických“ k „postmaterialistickým“ hodnotám. Inglehart tvrdí, že tradiční rodina dávala lidem jistotu a zázemí, které potřebovali, když žili v těžkých dobách a ve stresujících podmínkách. Dnešní generace se však cítí bezpečněji. Díky vzrůstajícímu bohatství moderních společností a rozvoji sociálního státu, který převzal zodpovědnost za určitých životní „standard“, nemusejí lidé dbát na rodinné vazby (Hamplová, 2003). Mezi normativní teorie patří i koncepce tzv. druhého demografického přechodu, který byl zmíněn v úvodu této kapitoly. Druhým demografickým přechodem se blíže zabývá ve své diplomové práci Helena Polesná (Polesná, 2013).

3.3.3 Druhý demografický přechod V roce 1986 formulovali nizozemský demograf van de Kaa a belgický demograf Lesthaege zcela nový koncept, který nazvali „druhý demografický přechod“. Hlavní náplní tohoto konceptu bylo zmapovat příčiny poklesu plodnosti, který nastal v zemích západní Evropy od poloviny šedesátých let minulého století. Tyto příčiny vidí oba autoři zejména ve změnách hodnot a postojů jednotlivých populací směrem k individualismu (Van de Kaa, 2002). Autoři konceptu zveřejnili scénář, resp. obecný postup vývoje (časovou sekvenci) událostí, které tyto změny reprodukčního chování provázejí. Scénář vznikl na základě pozorování z let 1965-1995: 1. Pokles úhrnné plodnosti v důsledku snížen plodnosti ve vyšším věku: pokles vyšších pořadí narozených. 2. Klesá počet předmanželských koncepcí a s tím i počet manželství uzavřených na základě těhotenství snoubenky.


3. 4. 5. 6. 7.

8. 9. 10. 11. 12.

13. 14. 15.

29

Sňatkový věk ještě klesá. Dochází k odkládání rodičovství, plodnost mladých žen klesá. Zvyšuje se počet rozvodů. Dochází k odkladu manželství do vyššího věku a roste počet nesezdaných soužití před uzavřením manželství. Zvyšuje se věk při prvním sňatku. Nesezdaná soužití jsou stále populárnější, manželství jsou odložena do doby těhotenství snoubenky. Zvyšuje se podíl dětí narozených mimo manželství a také průměrný věk matek při narození prvního dítěte. Dochází k legalizaci interrupcí a sterilizací, čímž dochází k dalšímu snížení nechtěných těhotenství. Klesá počet těhotenství žen staršího věku. Nesezdaná soužití se stávají ještě populárnějšími, jsou stále častější u ovdovělých a rozvedených Nesezdaná soužití se stávají stále více alternativou manželství, zvyšuje se mimomanželská plodnost. Průměrný počet dětí na jednu ženu se stabilizuje na nízké úrovni. Průměrný počet dětí na jednu ženu mírně roste v důsledku plodnosti žen, které své první mateřství odložily na pozdější dobu. Stále častěji se rodí děti nízkých pořadí ve vyšším věku. Ne všechny odložené děti se narodí. Roste dobrovolná bezdětnost. Velikost plodnosti generací nezajišťuje jejich reprodukci, tzn. počet dcer je menší než počet matek. (Van de Kaa, 2002, s.10)


30

Kapitola 4

Základní souhrnné charakteristiky plodnosti v ČR Od konce druhé světové války prošlo obyvatelstvo České republiky mnoha zásadními demografickými změnami. Mezi nejvýznamnější demografické změny patří určitě proměna charakteru plodnosti. Výrazný pokles počtu živě narozených, který zejména od počátku devadesátých let způsobil výrazný propad úhrnné plodnosti, ovlivní nejen budoucí vývoj celkového počtu obyvatel, ale především jeho strukturu. Tento negativní populační moment uspíší demografické stárnutí a způsobí, že méně početná generace bude rodit ještě méně dětí a postupně se vytvoří posloupnost zmenšujících se generací (Rychtaříková, 2007).

4.1

Vývoj celkového počtu narozených

Úroveň a charakter plodnosti v České republice můžeme rozdělit na specifická období. První období je charakterizováno poválečnou stabilizovanou úrovní plodností, která přetrvávala až do konce osmdesátých let. Od počátku devadesátých let došlo k zásadním proměnám charakteru plodnosti, které byly natolik odlišné od předchozího vývoje, že je lze nazvat druhým obdobím vývoje plodnosti v České republice. Celkově se však počet živě i mrtvě narozených dětí snížil. Na počátku padesátých let je v celkovém počtu narozených dětí patrná ještě určitá kompenzační vlna následkem druhé světové války. Nárůst počtu narozených po skončení druhé světové války nebyl však v České republice tak výrazný jako v jiných západoevropských zemích, například ve Francii či Německu. V polovině padesátých let začíná docházet k postupnému poklesu počtu narozených, a to zejména v důsledku zavedení možnosti umělého přerušení těhotenství. Zákon č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství, který umožnil ukončit těhotenství z jiných než zdravotních důvodů, nabyl účinnosti 1. ledna 1958. V roce 1962 se konal XII. sjezd komunistické strany Československa, který reagoval na změny v reprodukčním chování obyvatel a vytyčil několik opatření rodinné politiky, které měly tuto situaci změnit. Měly však pouze krátkodobý účinek, který se projevil vzestupem počtu narozených v letech 1963-1965. Na začátku 70. let 20. století byla postupně přijímána opatření, která měla za cíl komplexně řešit každoročně klesající počet narozených. Pozitivní dopad


31

propopulačních opatření zavedených v sedmdesátých letech se projevil zejména v zastavení poklesu plodnosti a také v jejím mírném zvýšení. Obr. 2 – Vývoj počtu živě a mrtvě narozených, 1920-2012, ČR 270 000

Mrtvě narození

240 000

Živě narození

Počet narozených dětí

210 000 180 000 150 000 120 000 90 000 60 000

1920 1924 1928 1932 1936 1940 1944 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984 1988 1992 1996 2000 2004 2008 2012

30 000

Zdroj: Demografická příručka 2012, ČSÚ

Na počátku devadesátých let nastalo ve vývoji počtu narozených několik zásadních mezníků. V roce 1994 došlo k nejvýraznějšímu snížení počtu živě narozených dětí oproti roku předchozímu (o 12 %). V roce 1995 poprvé klesl počet narozených pod 100 tisíc. V roce 1999 se dokonce narodilo méně než 90 tisíc dětí (89 774narozenýchje dosud historické minimum). Od počátku nového tisíciletí, tedy od roku 2001, poté však začaly počty narozených opět mírně narůstat. V roce 2008 se narodilo celkem 119 842 dětí. Od té doby začal počet narozených dětí znovu mírně klesat. Poslední dostupný údaj o počtu živě narozených je za rok 2013, kdy se živě narodilo 106 751 dětí13. V budoucnosti se nepřepokládá opětovný nárůst, jelikož zvýšený počet narozených z minulých let souvisel s trendem odkladu mateřství do pozdějšího věku u početně silných generací žen z poloviny sedmdesátých let. Z hlediska struktury živě narozených podle legitimity dochází od počátku devadesátých let ke zvyšování počtu dětí narozených mimo manželství. V roce 2013 dosáhl podíl živě narozených dětí mimo manželství na 45 %.14 Ve struktuře dětí narozených mimo manželství výrazně dominují ty, které porodily svobodné matky. Absolutní počet živě narozených dětí svobodným matkám vzrostl v České republice z 9 418 v roce 1992 na 40 568 v roce 2012 a jejich podíl z celkového počtu živě narozených vzrostl z 7,7% na 37,3 %.Podíl živě narozených dětí rozvedeným matkám se zvýšil, ale jen nepatrně (z 2,7 % v roce 1992 na 5,8 % v roce 2012). Pokud jde o podíl dětí živě narozených svobodným ženám v souboru všech dětí

13 14

předběžný údaj (Český statistický úřad, 21.3.2014) předběžný údaj (Český statistický úřad, 21.3.2014)


32

narozených mimo manželství, ten se také zvýšil mezi roky 1992 a 2012, a to z 72,7 % na 86,2 %. Obr. 3 – Struktura živě narozených podle rodinného stavu matky, 1992 – 2012, ČR 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000

svobodná

vdaná

rozvedená

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0

ovdovělá

Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1992-2012, ČSÚ

4.2 Vývoj plodnosti podle věku Posledních 25 let bylo z hlediska procesu porodnosti a reprodukčních vzorců v české populaci obdobím velkých, poměrně rychlých a svým dopadem významných proměn (ČSÚ, 2013). Nejvýrazněji se tyto proměny projevily odkládáním rození dětí do vyššího věku a poklesem transversálních ukazatelů, které charakterizují úroveň plodnosti. Intenzitní ukazatele plodnosti lépe popisují situaci ve vývoji plodnosti než absolutní počty, jelikož jsou očištěny od vlivu věkové struktury (ČSÚ, 2011). V současnosti je hodnota úhrnné plodnosti hluboko pod hranicí úrovně prosté reprodukce (úhrnná plodnost 2,1). Naposledy byla úhrnná plodnost vyšší než hodnota úrovně prosté reprodukce v roce 1979, kdy činila 2,29 dítěte na jednu ženu. Poté už následoval pouze pokles úhrnné plodnosti. V roce 1983 se dostala pod hranicí 2,0 a v roce 1995 dokonce pod hranici 1,3 dítěte. Až do roku 2006 zůstávala úhrnná plodnost pod hranicí 1,3. Tato hranice rovněž vymezuje populace s extrémně nízkou plodností (tzv. past nízké plodnosti). Do roku 2012 se zvýšila úhrnná plodnost na úroveň 1,45 dítěte na jednu ženu. Podle P.McDonalda se rozlišují dvě skupiny zemí s nízkou plodností. Země s úhrnnou plodností o něco nižší než 1,5, které ještě mají šanci na zlepšení (oživení plodnosti) a mohou tedy zmírnit


33

následky nízké plodnosti. Ale pro země s úhrnnou plodností na úrovni 1,3 nebo nižší, je pravděpodobnost zlepšení výrazně nižší.15 (Rychtaříková, 2012). Obr. 4 – Dlouhodobý vývoj úhrnné plodnosti a průměrného věku při narození dítěte, ČR, 1975-2012 35

3,0 úhrnná plodnost

Průměrný věk při narození dítěte

30

2,5

25 2,0 20 1,5 15 1,0 10

Průměrnný počet dětí na 1 ženu

průměrný věk

0,5

5

0,0 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0

Poznámka:úhrnná plodnost = součet měr druhé kategorie Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

15

Hranice nízké plodnosti (1,3) je varovným signálem hned z několika hledisek. Za prvé platí, že každá následující generace, která trvá cca 25 – 30 let se sníží cca na 60 % početnosti té předchozí. Za druhé z psychologického hlediska lidé, kteří vyrůstají ve společnosti, kde rodiče vychovávají pouze 1 dítě nebo zůstávají lidé bezdětní, mění své životní postoje, kde rodina není prioritou. Za třetí platí také, že populace s dlouhodobě nízkou plodností si tvoří nepříznivou věkovou strukturu (nedostatek pracovní síly).


34

Obr. 5 – Míry plodnosti podle věku ženy ve vybraných letech, ČR 0,260 1975 1979 1985 1990 1995 2006 2012

0,240 0,220 0,200 0,180 Míry plodnosti

0,160 0,140 0,120 0,100 0,080 0,060 0,040 0,020 0,000 15

18

21

24

27

30

33

36

39

42

45_49

Poznámka: míry druhé kategorie Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

Od počátku 90. let docházelo v České republice ke snižování intenzity plodnosti v nejmladších věkových skupinách. Plodnost žen ve věkových skupinách 15-19 a 20-24 let klesla v polovině devadesátých let na úroveň o více jak polovinu nižší než byla úroveň v polovině sedmdesátých let. V roce 2006 nebyla úroveň plodnosti těchto věkových skupin ani čtvrtinová ve srovnání s rokem 1995. V posledních letech se již pokles plodnosti nejmladších věkových skupin prohluboval jen nepatrně. Doba 70. a 80. let minulého století bylo období, kdy nejvyšší intenzity plodnosti dosahovaly ženy ve věku 20–24 let. Na počátku nového tisíciletí došlo k přesunu maximální plodnosti ze skupiny 20–24 let do věku 25–29 let.


35

Obr. 6 – Kumulativní míry plodnosti podle věku, 1975-2012, ČR 2,60 2,40 2,20

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

Kumulativní míry plodonsti

2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,00

Poznámka: kumulativní míry jsou součtem hodnot podle jednotek věku Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická příručka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočty

Nejdramatičtější pokles míry plodnosti byl tedy v průběhu devadesátých let zaznamenán u věkové skupiny 20 –24 let, jejíž hodnota se snížila z 0,86 v roce 1991 na 0,21 v roce 2012. Ke kompenzaci poklesu úrovně plodnosti přispěla nejvíce věková skupina 30–34letých žen, kde se míra plodnosti mezi 1991 a 2012 zvýšila o 0,31. Tento vzestup však pouze částečně kompenzoval pokles plodnosti, neboť pokles u věkové skupiny 20 – 24 let byl téměř dvojnásobný. Do věku 34 let včetně se v České republice v roce 2012 realizovalo téměř 85 % úhrnné plodnosti.

4.2.1 Analýza manželské plodnosti podle věku Až do poloviny 90. let 20. století kopírovaly míry manželské plodnosti svou strukturou míry celkové plodnosti podle věku. Od roku 1975 byl realizován nejvyšší podíl úhrnné manželské plodnosti ženami ve věku 20 až 24 let. V roce 1997 se tento podíl přesunul na ženy ve věku 25 až 29 let a od roku 2008 je nejvyšší podíl manželské plodnosti realizován ve věkové skupině 30 –34 let. Právě míry manželské plodnosti žen ve 30 – 34 let od počátku devadesátých let se plynule zvyšují. Naopak manželská plodnost žen ve věku 15 – 19 a 20 – 24 let v posledních dvaceti let téměř lineárně klesají. Od roku 2007 dochází k tomu, že intenzita manželské plodnosti ve věkové skupině 20 – 24 let je nižší než ve věkové skupině 35 – 39 let, což je důsledek především odkládání rození dětí do vyššího věku.


36

Obr. 7 – Vývoj měr plodnosti podle věku v manželství, 1975-2012, ČR 1,10 15-19

1,00

20-24

Míra manželské plodnosti

0,90

25-29

0,80

30-34

0,70

35-39

0,60

40-44 45-49

0,50 0,40 0,30 0,20 0,10

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,00


4.2.2 Analýza mimomanželské plodnosti podle věku V porovnání s manželskou plodností zůstává mimomanželská plodnost stále nižší. Odlišná je rovněž její věková struktura. Od poloviny sedmdesátých let 20. Století byla zaznamenávána nejvyšší intenzita mimomanželské plodnosti ve věkových skupinách 15 -19 a 20-24 let. V roce 1975 bylo do věku 24 let realizováno více než 62 % úhrnné mimomanželské plodnosti. Teprve v polovině devadesátých let se začala struktura měr úhrnné plodnosti výrazněji měnit. Od roku 1995 je znatelný nárůst plodnosti zejména ve věkové skupině 25 -29 let. Intenzita v tomto věku se zvýšila od roku 1995 téměř o 0,15 do roku 2012. Od roku 2005 pak dosahuje takových hodnot, že se stala skupinou s nejvyšší intenzitou mimomanželské plodnosti. V období 1975–2012 došlo ke zvýšení intenzit mimomanželské plodnosti ve všech věkových skupinách. Nejvýraznější pokles zaznamenala věková skupina 20 – 24 let, která ještě na konci osmdesátých let tvořila téměř jednu třetinu celkové mimomanželské plodnosti, ale v průběhu následujících dvaceti let se snížila až na hodnotu 0,15 (22 % úhrnné mimomanželské plodnosti v roce 2012).


37

Obr. 8 – Vývoj měr plodnosti podle věku mimo manželství, 1975-2012, ČR 0,24

Míra mimomanželské plodnosti

0,22

15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

0,20 0,18 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,00


4.3

Vývoj časování plodnosti

V České republice došlo k významnějšímu nárůstu průměrného věku matky při narození dítěte až začátku devadesátých let. V roce 1975 činil průměrný věk matky při narození 25,1 let. V průběhu 80. let došlo pouze k mírnému snížení, a tak se v roce 1989 pohyboval průměrný věk matky při narození na hodnotě 24,7 let. K plynulému zvyšování průměrného věku dochází od roku 1992. U nevdaných matek je průměrný věk při narození dítěte tradičně o něco nižší než u vdaných žen. V roce 2010 dosáhl průměrný věk vdané matky při porodu hodnoty 30,7 let, což je nárůst oproti roku 1993 o 5,6 let. Zatímco u nevdaných matek dosahoval v roce 2010 průměrný věk hodnoty 28,1 let a od roku 1993 se zvýšil pouze o 2,5 roku. Průměrný věk při narození dítěte je nejvíce ovlivňován věkem, ve kterém ženy začínají rodit, podílem živě narozených dětí vyššího pořadí a rovněž délkou meziporodního intervalu (Kučera a kol., 1994). Proto je z hlediska analýzy časování plodnosti výhodnější hodnotit průměrný věk matky při narození dítěte určitého pořadí. Výrazné snižování úhrnné plodnosti od poloviny devadesátých let je mimo jiné důsledkem zvyšování průměrného věku matky při narození prvního dítěte. Právě u průměrného věku matky při narození dítěte prvního pořadí je v České republice patrný výrazný růst od roku 1993.


38

40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22

Průměrný věk matky při narození dítěte 1. pořadí 2. pořadí 3. a vyšší pořadí

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Průměrný věk matky při narození dítěte podle pořadí

Obr. 9 – Vývoj průměrného věku matky při narození dítěte podle pořadí, 1975- 2012, ČR

Poznámka: počítání z redukovaných měr (míry druhé kategorie) Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

Z pohledu legitimity a pořadí narozeného dítěte se průměrný věk při narození dítěte zvýšil více u matek, které přivedly dítě na svět v manželství. Až do roku 1993 se průměrný věk matky při narození manželského dítěte výrazněji neměnil. Poté však došlo k nárůstu průměrného věku matky u narozených dětí všech pořadí. U manželských dětí prvního pořadí se zvýšil průměrný věk mezi roky 1993 a 2012 o 6,6 roku (z 22,5 let na 29,1 let). U dětí druhého, resp. třetího a vyššího pořadí se zvýšil průměrný věk matky z 25,9, resp. 29,5 let v roce 1975 na 31,5, resp. 34,1 let v roce 2012. Průměrný věk matek, které přivedly dítě na svět mimo manželství, se mezi roky 1975 a 2012 rovněž zvýšil. Do roku 1994 docházelo pouze k nepatrným výkyvům. Teprve od poloviny devadesátých let se průměrný věk matky při narození mimomanželského dítěte plynule zvyšuje. Největší zvýšení nastalo u dětí prvního pořadí. Zde se průměrný věk matky zvýšil z 21,5 let v roce 1975 až na 26,8 let v roce 2012 (nárůst o 5,3 roku). Naopak u dětí třetího a vyššího pořadí se zvýšil pouze o 1,8 roku mezi lety 1975 a 2012 (z 30,1 na 31,9 let).


39

Tab. 6 – Průměrný věk matky při narození dítěte podle legitimity a pořadí ve vybraných letech, ČR 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2012

V manželství

25,12

24,77

24,60

24,86

25,88

27,55

29,41

30,67

30,96

1. pořadí

22,48

22,49

22,40

22,63

23,49

25,49

27,59

28,75

29,11

2. pořadí

25,89

25,41

25,43

25,64

26,52

28,17

29,95

31,22

31,55

3. a vyšší pořadí

29,52

29,06

29,17

29,79

30,64

31,95

33,22

34,02

34,19

Mimo manželství

24,22

24,50

24,24

24,66

24,90

25,77

27,04

28,09

28,20

1. pořadí

21,51

22,06

21,76

22,16

22,44

23,53

25,35

26,54

26,84

2. pořadí

25,27

25,28

25,45

25,99

25,95

27,33

28,56

29,70

29,74

30,00 30,16 30,38 30,71 30,25 31,05 31,96 31,98 3. a vyšší pořadí Zdroj: data: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

31,85


40

Kapitola 5

Analýza manželské a mimomanželské plodnosti podle rodinného stavu, vzdělání matky, pořadí narozeného dítěte 5.1

Analýza plodnosti podle rodinného stavu ženy

Během devadesátých let se výrazně proměnil model rodinného chování. Vstup do manželství přestával být společnou normou a nesezdané soužití i v případě narození dítěte začalo být společností více tolerováno. Ačkoli většina lidí stále v určité životní fázi vstupuje do manželství, platí, že do manželství vstupují méně často lidé, kteří spolu předtím nezkusili společně žít (ČSÚ, 2010). Přesto si manželství zachovává svou hodnotu a i nadále se nejvíce dětí rodí ženám vdaným. Růst podílu dětí narozených mimo manželství je v České republice znatelný od konce 80. let 20. Století, kdy se s výjimkou let 1994 a 1995 neustále zvyšoval absolutní počet dětí narozených mimo manželství, a to bez ohledu na skutečnost, že celkový počet narození dětí se neměnil nebo se meziročně snižoval (ČSÚ, 2010).


41

Obr. 10 – Struktura živě narozených podle rodinného stavu (v %), vybrané roky, ČR

Struktura živě narozených dle rodinného stavu (v %)

svobodná

vdaná

rozvedená

ovdovělá

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1992

1996

2000

2004

2008

2012

Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1992-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

5.1.1 Analýza plodnosti svobodných žen Za nárůstem počtu dětí narozených mimo manželství stojí zejména zvýšení počtu dětí narozených svobodným matkám. Absolutní počet živě narozených dětí svobodným ženám se zvýšil z 9 418 v roce 1992 na 40 568 v roce 2012, což v relativním vyjádření znamená zvýšení ze 7,7 na 34,7 % živě narozených dětí svobodným ženám. Až do počátku devadesátých let nebyl patrný žádný výraznější trend v plodnosti svobodných žen. Teprve od roku 1992 dochází ke změnám struktury plodnosti svobodných žen. Nejvyšších měr plodnosti do té doby dosahovaly ženy ve věku do 29 let. Pak se ovšem začal projevovat trend růstu měr plodnosti u věkových skupin 30 –34 a 35–39 let a od roku 2001 dosahují nejvyšší míry plodnosti svobodné ženy ve věku 30–34 let. V současnosti svobodné ženy ve věku od 30–39 let tvoří více než 50 % celkové plodnosti svobodných žen.


42

Obr. 11 – Vývoj měr plodnosti svobodných žen, 1992 – 2012, ČR 0,08 15-19

20-24

25-29

30-34

Míra plodnosti svobodných žen

0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0,00

Poznámka: míry první kategorie Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1992-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

Zvýšení plodnosti svobodných žen je dáno především změnou ve vnímání svobodného mateřství českou společností od počátku devadesátých let. U některých věkových skupin začalo být svobodné mateřství preferováno více než narození dítěte v manželském svazku.

5.1.2 Analýza plodnosti rozvedených a ovdovělých žen Počet dětí narozených rozvedeným ženám se od 80. let minulého století také zvyšoval, ale oproti nárůstu počtu dětí narozených svobodným matkám, nebyl tento nárůst zdaleka tak výrazný (ČSÚ, 2010). V roce 1992 činil podíl dětí narozených rozvedených matkám 2,7 % a do roku 2012 se zvýšil na 5,8 %. Z hlediska struktury měr plodnosti rozvedených žen nedošlo ve sledovaném období k žádným výraznějším změnám. V uvedeném grafu není zobrazena věková skupina 15-19 let, jelikož by došlo ke zkreslení z důvodu nízkému počtu jednotlivých případů. Vývoj měr plodnosti ovdovělých žen je velice podobný jako u žen rozvedených. Ve většině věkových skupin je vývoj intenzit plodnosti ovdovělých žen paralelní s vývojem intenzit plodnosti rozvedených žen.


43

Obr. 12 – Vývoj měr plodnosti rozvedených žen, 1992 – 2012, ČR 0,14

Vývoj měr plodnosti rozvedených žen

20-24 25-29

0,12

30-34 35-39

0,10

40-44 45-49

0,08 0,06 0,04 0,02

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0,00

Poznámka: míry první kategorie Zdroj:Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1992-2012, ČSÚ, vlastní výpočet

5.2

Analýza plodnosti podle vzdělání matky

Reprodukční chování žen různých vzdělanostních skupin se odlišuje. A to jednak podle počtu dětí, jednak podle jejich pořadí narození. Údaje o počtu živě narozených v členění podle dosaženého vzdělání matky jsou k dispozici teprve od roku 1976. Od roku 2007 je na hlášení o narození navíc údaj o dosaženém vzdělání matky nepovinný (ČSÚ, 2007). Od té doby se počet případů, kdy nebylo vzdělání matky uvedeno, zvyšuje. V roce 2010 to bylo již 4,1 % narozených. Tab. 7 – Živě narození v manželství podle vzdělání matky, 1992-2012, ČR Vzdělání matky

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

ZŠ

10 788

8 442

6 451

5 503

4 938

4 938

3 790

3 823

3 572

3 128

2 708

SŠ bez maturity

45 294

39 588 31 821 29 535 26 290 26 290 20 505 19 047 18 081 13 319

9 673

SŠ s maturitou

43 006

34 736 28 968 29 972 30 906 30 906 32 160 33 923 36 408 31 261 24 994

VŠ Nezjištěno Celkem

9 609

8 306

7 918

8 316

8 984

8 984

-

-

-

-

-

-

11 370 13 779 17 311 19 615 21 569 -

-

741

2 666

2 544

108 697 91 072 75 158 73 326 71 118 71 118 67 825 70 572 76 113 69 989 61 488

Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1992 – 2012, ČSÚ


44

Tab. 8 – Živě narození mimo manželství podle vzdělání matky, 1992-2012, ČR Vzdělání matky

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

ZŠ

5 183

6 021

6 088

6 303

6 252

7 030

7 726

8 494

8 793

9 333

9 031

SŠ bez maturity

4 960

6 330

5 957

6 921

7 919

9 240

SŠ s maturitou

11 502 12 556 14 725 13 603 12 254

2 465

2 748

2 765

3 378

4 835

6 236

9 010

VŠ

400

408

478

607

786

953

1 601

Nezjištěno

-

-

-

-

-

Celkem

4

11 712 15 624 16 774 16 584 2 496

-

3 879

5 610

7 319

436

1 844

1 900

1

13 008 15 507 15 292 17 209 19 792 23 459 29 839 35 259 43 457 47 164 47 088


Značně diferencované je rozložení dětí narozených v manželství a mimo manželství podle vzdělání matky. Z uvedených údajů je zřejmě, že s vyšším vzděláním se zvyšuje i podíl dětí narozených v manželství. V roce 1992 se téměř 78 % dětí narozených mimo manželství narodilo ženám se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. V roce 2012 se pak každé čtvrté dítě narodilo ženě s vysokoškolským vzděláním mimo manželství a podíl dětí narozených mimo manželství ženám se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity se snížil na 45 %. Tento pokles souvisí se vzrůstající vzdělaností žen. Z hlediska pořadí a dosaženého vzdělání matky lze nejvýraznější změny v posledních dvaceti letech sledovat u žen s vysokoškolským vzděláním. Od roku 2000 se v této skupině matek rodí více dětí prvního pořadí než druhého, jak to mu bylo v devadesátých letech. I u žen se středoškolským vzděláním bez maturity byly zaznamenány od počátku devadesátých let výrazně proměny z hlediska pořadí narozeného dítěte. V roce 1992 činil podíl prvorozených dětí u této skupiny žen více než 51 % a v současnosti činí cca 42 %.

2. pořadí


2003

1. pořadí

2000

Obr. 13 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se základním vzděláním, 1992-2012, ČR

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%


2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2002

2001

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0%


45

2. pořadí


2003

1. pořadí

2000

Obr. 14 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se středoškolským vzděláním bez maturity 1992-2012, ČR

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2002

2001

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0%


2. pořadí


2003

1. pořadí

2000

Obr. 15 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se středoškolským vzděláním s maturitou, 1992 – 2012, ČR

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%


2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2002

2001

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0%


46

Obr. 16 – Struktura živě narozených dětí podle pořadí ženám se vysokoškolským vzděláním,

2. pořadí


2003

1. pořadí

2000

1992 – 2012, ČR

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2002

2001

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0%


5.3

Analýza plodnosti podle pořadí narozeného dítěte

„V České republice dominoval od konce druhé světové války až do počátku 90. let 20. Století model dvoudětné rodiny. Podíl bezdětných žen byl v evropském kontextu nízký (na našem území méně než 10 %) a naopak podíl žen se dvěma dětmi přesahoval 50 %“ (Rychtaříková, 2007). Od roku 1992 začalo docházet k výraznému poklesu počtu živě narozených dětí. Tento absolutní pokles neovlivnil strukturu živě narozených podle pořadí, která i nadále zůstává poměrně stabilní. Nejvíce dětí se obecně rodí v prvním pořadí (které není konečné) a s každým dalším pořadím se ve srovnání s počtem dětí, které se narodily v předchozím pořadí, jejich počet snižuje (Rathouská, 2012). V důsledku příznivého populačního klimatu se v sedmdesátých letech míry plodnosti prvního a druhého pořadí zvyšovaly. K nejvýraznějšímu poklesu měr plodnosti u všech pořadí došlo na počátku devadesátých let. Do celkového poklesu úrovně plodnosti se promítlo zejména snížení úhrnné plodnosti prvního a druhého pořadí.


47

Obr. 17 – Trendy měr plodnosti podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR 1,10 úhrnná plodnost - 1. pořadí 1,00

úhrnná plodnost - 2. pořadí

0,90

úhrnná plodnost - 3. a vyšší pořadí

Úhrnná plodnost

0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0,00

Poznámka: počítáno součtem měr druhé kategorie Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet Obr. 18 – Struktura živě narozených podle pořadí (biologické pořadí), 1975-2012, ČR 200000 3. a vyšší pořadí 2. pořadí 1. pořadí

175000

Počet živě narozených

150000 125000 100000 75000 50000 25000

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0



48

5.3.1 Analýza manželské plodnosti podle pořadí narozeného dítěte Celkový počet dětí narozených v manželství od poloviny 70. let 20. století plynule klesal. V letech 1991 – 1997 se absolutní počet manželsky narozených dětí snížil o téměř 42 tis. dětí (ze 116,6 tisíc na 74,5 tisíce). V následujících letech byl pokles už jen velice mírný a v roce 2005 se v manželství narodilo 69,8 tis. dětí. V letech 2006-2008 se počet manželsky narozených dětí opět mírně zvýšil ze 70,5 tis. na 76,1 tis. Z hlediska pořadí narozeného dítěte v manželství byl zaznamenán mezi roky 1975-2012 nejvýraznější propad u dětí třetího a vyššího pořadí. Úbytek ovšem zaznamenala všechna pořadí. Do počátku devadesátých let však nebyl pokles nijak výrazný, zejména u prvního a druhého pořadí. Obr. 19 – Struktura živě narozených dětí v manželství podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR 200000 180000 Počet živě naorzených v manželství

3. a vyšší pořadí 160000

2. pořadí

140000

1. pořadí

120000 100000 80000 60000 40000 20000 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0


Míry manželské plodnosti podle věku a pořadí kopírovaly svou strukturou míry celkové plodnosti podle pořadí až do počátku devadesátých let minulého století. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u manželské plodnosti prvního a druhého pořadí. V roce 2012 dosahovala úhrnná manželská plodnost prvního pořadí pouze třetinové hodnoty úhrnné manželské plodnosti prvního pořadí v roce 1975 (pokles z 0,958 na 0,318). V rámci věkových skupin došlo k největšímu poklesu u věkové skupiny 20-24 let a naopak věková skupina 30-34 a 35-39 zaznamenala vzestup měr manželské plodnosti prvního pořadí mezi roky 1975 a 2012. K poklesu došlo i u úhrnné manželské plodnosti druhého, třetího a vyššího pořadí narozeného dítěte. Úhrnná manželská plodnost druhého pořadí se snížila z 0,788 v roce 1980 na 0,372 v roce 2012. U třetího a vyššího pořadí se snížila z 0,329 (1980) na 0,116 (2012).


49

Tab. 9 – Úhrnná manželská plodnost podle pořadí ve vybraných letech, 1975-2012, ČR Pořadí

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2012

1. pořadí

0,959

0,836

0,836

0,787

0,457

0,396

0,373

0,345

0,318

2. pořadí

0,950

0,789

0,706

0,683

0,460

0,370

0,370

0,398

0,367


0,408

0,329

0,267

0,248

0,169

0,134

0,126

0,133

0,117


5.3.2 Analýza mimomanželské plodnosti podle pořadí narozeného dítěte Vývoj počtu živě narozených dětí mimo manželství je charakterizován vzestupem ve všech pořadích. Nejvíce se však na nárůstu počtu dětí narozených mimo manželství podílel vzestup počtu dětí prvního pořadí, který vzrostl mezi roky 1993 a 2012 o více než 1 8 tis. dětí. Ovšem relativní zastoupení mezi mimomanželsky narozenými se nezvýšilo (1993: 60,8 %; 2012: 59,5 %). Celkový počet živě narozených mimo manželství druhého pořadí se zvýšil mezi roky 2000 a 2012 o více než 9,7 tis. dětí a úhrnná plodnost druhého pořadí mimo manželství se zvětšila o více než 600 %. Před rokem 1989 se děti druhého pořadí téměř vždy rodily v manželství. V roce 1975 se pouze 2 % dětí druhého pořadí narodila mimo manželství. V současnosti je situace naprosto odlišná. „Pokud již žena za socialismu porodila dítě mimo manželství, šlo většinou o dítě prvního pořadí, zatímco v současnosti se mimo manželství rodí i děti druhého pořadí, což může naznačovat existenci funkčních kohabitací nahrazujících sňatky, nikoli pouze předmanželských koncepcí, do kterých se ještě před sňatkem „stihnou“ narodit děti prvního pořadí“ (Zeman 2007, s. 21). Obr. 20 – Struktura živě narozených dětí mimo manželství podle pořadí (biologické), 1975-2012, ČR 50000

Počet živě narozených mimo manželství

45000 40000

3. a vyšší pořadí 2. pořadí 1. pořadí

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0


Úhrnná mimomanželská plodnost podle pořadí zůstává stále nižší než manželská u druhého, třetího a vyššího pořadí. Ovšem u prvního pořadí je již mimomanželská plodnost vyšší než


50

manželská. Mimomanželská plodnost prvního pořadí vzrostla od roku 1975 o 0,335 až na hodnotu 0,402 v roce 2012. Z pohledu jednotlivých věkových skupin byl zaznamenán nejvýraznější nárůst u věkové skupiny 25-29 let a 30-34 let. V roce 1980 bylo do věku 29 let realizováno více než 93 % úhrnné mimomanželské plodnosti prvního pořadí. V roce 2012 to bylo už jen 69 %. V rámci druhého pořadí stále dosahuje vyšších hodnot manželská plodnost. Úhrnná mimomanželská plodnost druhého pořadí dosahuje pouze 48 % hodnoty úhrnné manželské plodnosti druhého pořadí. Tab. 10 – Úhrnná mimomanželská plodnost podle pořadí ve vybraných letech, 1975-2012, ČR Pořadí

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2012

1. pořadí

0,066

0,069

0,086

0,092

0,108

0,149

0,265

0,378

0,402

2. pořadí

0,022

0,023

0,025

0,030

0,046

0,061

0,102

0,168

0,177


0,027

0,028

0,030

0,031

0,041

0,045

0,060

0,080

0,076

Zdroj: data: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, ČSÚ, vlastní výpočet


51

Kapitola 6

Vývoj věkové struktury žen podle rodinného stavu Věková struktura podle pohlaví a rodinného stavu je pro studium manželské a mimomanželské plodnosti velmi významná. Je důležité sledovat především podíl nevdaných žen v populaci, protože pokud bude tento podíl vysoký, může to signalizovat dvě situace. Buď může vysoký podíl nevdaných žen znamenat, že nesezdané soužití vytváří ve společnosti rovnocennou alternativu manželskému svazku nebo je v populaci vysoký podíl bezdětných žen. Oba tyto faktory v konečném výsledku znamenají, že zvyšující se podíl nevdaných (zejména svobodných) žen vede k celkovému snižování počtu narozených. Změny reprodukčního chování, které v České republice probíhají od počátku 90. let minulého století, se projevily nejen v počtu žen v reprodukčním věku, ale zejména ve struktuře žen podle legitimity, a to jak celkově, tak i v jednotlivých věkových skupinách (Rathouská, 2012). Hlavním rysem těchto změn je především nízká úroveň sňatečnosti. „Do manželství vstupuje absolutně i relativně jen málo mužů a žen v reprodukčně vhodném věku“ (Fialová 2007a, s. 23).


52

Obr. 21 – Vývoj počtu žen v reprodukčním věku (15-49 let), střední stav, ČR, 1975-2012 2 750 000 2 500 000

Počet žen ve věku 15 - 49 let

2 250 000 nevdané

2 000 000

vdané

1 750 000 1 500 000 1 250 000 1 000 000 750 000 500 000 250 000 2011

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

0

Zdroj: Demografická ročenka 2012, ČSÚ

Ve sledovaném období pokles podíl vdaných v reprodukčním věku o více než 28 %, což znamená pokles o 680,3 tisíce vdaných žen. Podíl vdaných žen klesal ve všech věkových skupinách. Největší pokles zaznamenaly věkové skupiny žen 20-24 a 25-29 let. U žen ve věku 20-24 let se snížil podíl vdaných žen mezi lety 1975–2012 téměř o 87 %, což v absolutním vyjádření znamená pokles o 253 tis. žen. Ve věkové skupině 25-29 let se podíl vdaných žen snížil v téže období o více než 63 %. Na druhé straně byl ovšem zaznamenán nárůst počtu vdaných žen ve věkových skupinách 40-44 a 45-49 let, což je způsobeno přesunem vyšších podílů vdaných žen z nižších věkových skupin do těch vyšších.


53

Obr. 22 – Vývoj počtu vdaných žen v pětiletých věkových skupinách ve vybraných letech, 1975-2012, ČR 400 000 15-19

20-24

25-29

30-34

35-39

40-44

45-49

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2012

350 000

Středn stav (k 1. 7.)

300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

1975

1980


Vývoj počtu nevdaných žen (svobodných, rozvedených a ovdovělých) v reprodukčním věku téměř zrcadlově kopíruje vývoj počtu vdaných žen v reprodukčním věku. Zatímco tedy počet vdaných žen se snižoval, počet nevdaných žen narůstal, zejména pak počet svobodných žen. Zvyšoval se i počet rozvedených žen v reprodukčním věku, ale nárůst nebyl tak výrazný jako u žen svobodných. Důvodů, které vedly ke zvýšení počtu nevdaných žen, je hned několik. Lidé mají více příležitostí prosadit se na trhu práce, mnohem dříve se stávají ekonomicky nezávislými a liberální politický a ekonomický systém jim umožňuje zlepšovat svou životní úroveň a osobní blahobyt na úkor rodinného života. Pro některé jedince se dítě stává ekonomicky nevýhodným statkem a tak založení rodiny odmítá.


54

Obr. 23 – Podíl žen v reprodukčním věku (15-49 let) podle rodinného stavu, střední stav, 1992-2012, ČR 70,0

svobodné rozvedené

Podíl žen v reprodukčním věku (15-49 let)

65,0

vdané ovdovělé

60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0


2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

0,0


55

Kapitola 7

Mezinárodní srovnání - České republika a Spolková republika Rakousko Hlavním účelem této kapitoly je porovnání vývoj manželské a mimomanželské plodnosti v České republice a Spolkové republice Rakousko od počátku druhé poloviny minulého století do současnosti. Českou republiku a Rakousko spojuje nejen společná hranice, ale i společná historie. Obě země byly až do roku 1918 součástí Rakousko - Uherska a spojuje je téměř 400 let společné historie. Od roku 1526, kdy na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský, byly české země součástí Habsburské monarchie. Po skončení první světové války vznikly dva samostatné nástupnické státy – Československo a Rakousko. V průběhu třicátých let 20. století se pak obě země ocitly pod kontrolou hitlerovského Německa. Rakousko se stalo součástí Třetí říše po anšlusu v březnu roku 1938. Československo muselo nejdříve v říjnu 1938 postoupit Hitlerovi Sudety a v březnu 1939 pak došlo k okupaci zbytku českých zemí německou armádou a vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava. Po skočení druhé světové války a po osvobození obou zemí vznikly opět dva samostatné a suverénní státy. Poválečný vývoj však v každé zemi probíhal poněkud jinak. V Československu se v roce 1948 dostala k moci KSČ a naše země se tak připojila k tzv. Východnímu bloku. Rakousko procházelo po konci války rovněž složitou situací, zejména se muselo vyrovnat s nacistickou minulostí. Až do roku 1989 byla společná hranice mezi Československem a Rakouskem tvořena tzv. železnou oponou, jelikož Rakousko patřilo k západním zemím s tržním hospodářstvím. Teprve po roce 1989 bylo opět možné navázat s Rakouskem politické, hospodářské a kulturní vztahy. Politický a společenský vývoj v druhé polovině 20. století v obou zemích se rovněž odrazil v reprodukčním chování jejich obyvatel. Vývoj manželské a mimomanželské plodnosti v Československo, resp. v České republice je obsahem předcházejících kapitol. Obsahem této kapitoly bude především stručný popis vývoje manželské a mimomanželské plodnosti v Rakousku a zároveň srovnání vývoje úhrnné plodnosti a podílu dětí narozených mimo manželství v obou státech pomocí metod demografické analýzy.


7.1 Souhrnné charakteristiky plodnosti Rakouska

manželské

a

56

mimomanželské

V Rakousku se úroveň úhrnné plodnosti až do roku 1971 pohybovala kolem hranice prosté reprodukce (1971 úp = 2,2). Od roku 1972 docházelo k plynulému poklesu úhrnné plodnosti, který se zastavil až v roce 1982. Od této doby se úroveň plodnosti pohybuje kolem úrovně 1,6 až 1,4 (2012 úp = 1,44). V roce 1965 tvořila úhrnná plodnost v manželství v Rakousku téměř 89 % celkové úhrnné plodnosti. V dalším vývoji už nikdy nebylo této hodnoty znovu dosaženo. Více než 80 % úhrnné plodnosti tvořila manželská plodnost naposledy v roce 1981. Od tohoto roku byl zaznamenán výrazný pokles. V roce 2012 dosáhla úhrnná plodnost hodnoty 1,44, úhrnnou manželskou plodností byla tvořena z 59 %. Vývoj úhrnné plodnost mimo manželství zaznamenal v Rakousku zcela opačný vývoj než plodnost manželská. Ačkoliv v období 1975 – 2012 byl zaznamenán trvalý pokles celkové úhrnné plodnosti, úroveň mimomanželské plodnosti se zvyšovala. Toto zvýšení úrovně mimomanželské plodnosti však nestačilo kompenzovat výrazný pokles manželské plodnosti. Tab. 11 – Vývoj úhrnné plodnosti podle legitimity, 1975 – 2012, Rakousko Úhrnná plodnost

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

V manželství

1,826

1,651

1,474

1,458

1,423

1,364

1,409

1,444

1,432

1,441

Mimo manželství

1,579

1,358

1,145

1,114

1,034

0,937

0,894

0,864

0,854

0,843

Celkem

0,247

0,294

0,330

0,343

0,389

0,427

0,515

0,580

0,578

0,598

Zdroj:DemographischeIndikatoren - erweiterteZeitreihen ab 1961 fürÖsterreich, Bundesanstalt Statistik Österrreich, 2013

Z hlediska poklesu intenzity plodnosti podle věku zaznamenala v Rakousko mezi lety 1975 a 2012 nejvýraznější pokles věková skupina 20-24 let. Po celé sledované období tvořily míry v této věkové kategorie více než 35 % úhrnné plodnosti. Od roku 1988 se tento podíl začal snižovat a v roce 2012 tvořila věková skupina 20-24 let pouze 14,5 % celkové úhrnné plodnosti.V roce 2012 se struktura měr plodnosti podle věku vyznačovala koncentrací plodnosti do věkových skupin 25-29 a 30-34 let, které společně tvořily téměř 65 % úhrnné plodnosti. Míry manželské plodnosti se ve své struktuře příliš neliší od struktury celkových měr plodnosti. Intenzita mimomanželské plodnosti byla a dodnes zůstává nižší v porovnání manželské plodnosti. Podíl živě narozených dětí mimo manželství se v Rakousku zvýšil mezi roky 1975 a 2012 z 13,5 % na 41,5 %. Tento souhrnný údaj za celé Rakousko je však trochu zkreslující, jelikož se podíl živě narozených dětí mimo manželství výrazně liší mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. V roce 1975 byl podíl mimomanželsky narozených nejvyšší ve spolkové republice Salzburg a Korutany (20,0 %, resp. 19,6 %) a naopak nejnižší hodnot dosáhly spolkové země Burgenland a Dolní Rakousy (6,7 %, resp. 7,5 %). V roce 2012 dosáhla nejvyššího podílu dětí narozených mimo manželství spolková republika Korutany (55,3 %) a nejnižšího Vídeň, resp. Dolní Rakousy (33 %, resp. 35,2 %). Rozdíly mezi jednotlivými spolkovými zeměmi jsou výsledkem dlouhodobého historického vývoje. Vyšší podíl dětí narozených mimo manželství je


57

patrný zejména ve spolkových zemích, jejichž větší část území tvoří vysokohorské prostředí Alp. Tab. 12 – Podíl živě narozených mimo manželství (v %) ve vybraných letech, Rakousko, 1975-2012

Spolková země Vídeň Dolní Rakousy Horní Rakousy Štýrsko Tyrolsko Korutany Salzburk Vorarlberg Burgenland

1975 10,3 7,5 14,7 17,0 17,9 19,6 20,0 8,6 6,7

1980 10,3 7,5 14,7 17,0 17,9 19,6 20,0 8,6 6,7

1985 17,2 11,3 24,8 29,7 27,9 33,3 32,2 14,3 10,3

1990 20,2 13,4 24,9 32,6 28,1 33,9 32,0 14,4 11,6

1995 24,1 17,9 28,0 38,4 30,4 40,0 31,2 19,1 16,4

2000 26,6 23,6 33,4 41,7 33,2 43,1 34,1 24,5 21,3

2005 29,2 30,5 39,4 46,6 40,0 51,7 38,8 28,1 31,0

2010 32,3 35,6 42,4 49,5 43,8 53,6 42,3 35,0 38,9

2012 33,8 37,2 43,5 50,3 45,6 55,3 43,1 37,0 42,2

Zdroj:Bundesanstalt Statistik Österreich, 2012

Na základě podílu dětí narozených mimo manželství lze v čase rozlišit v obou zemích dvě hlavní etapy poválečného vývoje. První etapa je charakterizována nízký podílem takto narozených dětí, kdežto druhá etapa je charakterizována bezprecedentně vysokým podílem. Rozdíl spočívá v tom, že v Rakousku skončila první etapa již v polovině 60. let, zatímco v České republice až na počátku devadesátých let. V České republice bylo právní postavení dětí narozených v manželství a mimo manželství postaveno na roveň od roku 1950 (zákon č. 265/1949 Sb.), zatímco v Rakousko teprve v roce 1958 (BaÖ, 2013). Od roku 1890 byly v rámci rakouské statistiky publikovány údaje o legitimování včetně dat za české země.

7.2 Dekompozice změny (rozdílu) úhrnné plodnosti a dekompozice podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a Rakousku „Intenzita, časování i struktura plodnosti více závisí na dobovém populačním klimatu, které se v čase mění. Pokud jde o hlavní faktory, které souvisí se změnou úhrnné plodnost, pak se jedná zejména o změnu intenzity manželské a mimomanželské plodnosti a o změnu struktury rodinného stavu žen v reprodukčním věku“ (Rychtaříková 2013, s. 7). Hlavní naplní této podkapitoly je popis vlivu jednotlivých faktorů na změnu úhrnné plodnosti mezi roky 1990 a 2011, resp. 2012 v České republice a v Rakousku.

7.2.1 Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2012 a 1990 v České republice V tabulce č. 7 jsou uvedeny výsledky provedené dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 1990 a 2012 v České republice (podle metody Gibson, 1976).


58

Tab. 13 - Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2012 a 1990, ČR

Faktor Změna manželské plodnosti Změna mimomanželské plodnosti Změna rodinného stavu Celkem Úhrnná plodnost 1990 Úhrnná plodnost 2012 Rozdíl 2012 - 1990

absolutně 0,4275 0,1928 -1,0381 -0,4178 1,8486 1,4308 -0,4178

relativně -88 -20 208 100

Zdroj: data: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1990,2012, ČSÚ, vlastní výpočet

Pokles úhrnné plodnosti byl z největší části ovlivněn změnou struktury podle rodinného stavu žen (-1,0381). Tuto změnu struktury lze vysvětlit zvýšením podílu nevdaných žen. Nevdané ženy mají významně nižší úroveň plodnosti než ženy vdané. Manželská plodnost se mírně zvyšovala, zejména ve starších věkových skupinách (30-34 a 35-39 let). Dokázala tak snížit pokles úhrnné plodnosti, ale jen velmi mírně (0,4275). I zvýšená intenzita mimomanželské plodnosti rovněž působila proti pokles úhrnné plodnosti, ale jen zanedbatelně. Dosažené výsledky nás mohou vést k úvaze, jak do budoucnosti zabránit dalšímu poklesu. Jelikož největší podíl na snížení úrovně celkové plodnosti měla struktura žen podle rodinného stavu, bylo by možné zabránit dalšímu poklesu zvýšením úrovně sňatečnosti při zachování alespoň současné intenzity manželské plodnosti.

7.2.2 Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2011 a 1990 v Rakousku16 Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2011 a 1990 v Rakousku byla provedena na základě stejné metodiky (Gibson, 1976) jako v případě České republiky. Tab. 14 – Dekompozice změny úhrnné plodnosti mezi rokem 2011 a 1990, Rakousko

Faktor Změna manželské plodnosti Změna mimomanželské plodnosti Změna rodinného stavu Celkem Úhrnná plodnost 1990 Úhrnná plodnost 2011 Rozdíl 2011 - 1990

absolutně 0,0011 -0,0643 0,0233 -0,0398 1,4609 1,4211 -0,0398

relativně -2,86432 161,4573 -58,593 100

Zdroj: data: BundeanstaltÖsterreich – StatCube, vlastní výpočet

V Rakousku rovněž došlo ve sledovaném období k poklesu úhrnné plodnosti, ovšem pokles to byl jen velmi mírný. Nejvíce se na změně úhrnné plodnosti podílela změna intenzity 16

Důvodem, proč byla za Rakousko prováděna dekompozice pouze mezi rokem 2011 a 1990, je fakt, že v době provádění dekompozice ještě stále nebyla k dispozici podrobná data za rok 2012 (publikuje BundesanstaltÖsterreich).


59

mimomanželské plodnosti (-0,0643), což bylo způsobeno stagnací, resp. velmi zanedbatelným snížením počtu dětí narozených mimo manželství v letech 1996 a 1997. Vliv dalších faktorů na celkovou změnu úhrnné plodnosti se jeví jako zanedbatelný.

7.3 Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství v České republice Důvod použití této metody dekompozice je jednoznačný. Podíl dětí narozených mimo manželství se v obou zemích, tedy v České republice i v Rakousku, zvyšuje. V České republice se tento podíl zvyšuje kontinuálně od roku 1990 a v Rakousko se rovněž každoročně zvyšuje s výjimkou let 1996 a 1997. Na rozdíl od úhrnné plodnosti se mezi faktory, které působí na změnu podílu dětí narozených mimo manželství, zahrnuje ještě změna věkového složení žen. Stručný popis použité metody dekompozice je v díle das Gupta, 1993; Smith et al. 1988, 1996.

7.3.1 Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství v období 1990-2012 v České republice Vzhledem ke skutečnosti, že vývoj podíl dětí narozených mimo manželství měl v České republice v období 1990 až 2012 tři fáze vývoje, byly pro následující dekompozici změn zvoleny tři časové úseky: 1990-1996, 1996-2012, 1990-2012. Výsledky dekompozice zahrnující vliv čtyř uvedených faktorů ve třech obdobích jsou uvedeny v tabulce 15. Tab. 15 – Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství, 1990-2012, ČR 1990-1996 Faktor

1996-2012

1990-2012

absolutně relativně absolutně relativně absolutně relativně

Změna věkové struktury

-0,002

-2,5

-0,013

- 4,8

-0,042

-12,1

Změna rodinného stavu

0,079

95,0

0,265

100,2

0,468

134,5

Změna manželské plodnosti Změna mimomanželské plodnosti Celkem

0,006

6,8

-0,009

- 3,4

-0,098

-14,0

0,001

1,0

0,021

8,0

0,02

19,6

0,084

100,0

0,265

100,0

0,348

100,0

Podíl dětí mimo manželství Změny podílu

1990

1996

2012

8,55

16,90

43,37

1990-1996

1996-2012

1990-2012

0,084

0,265

0,348

Zdroj: data: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1990, 2012, ČSÚ, vlastní výpočet

Nejdůležitější roli na nárůstu podílu dětí narozených mimo manželství měla změna struktury žen podle rodinného stavu. Došlo ke zvýšení počtu nevdaných žen. Tento faktor v průběhu sledovaného období posiloval. Mezi roky 1990-1996 měl váhu 95 % a mezi roky 1996-2012 100,2 %. Za celé období, tedy 1990-2012 dosáhl 134,5 %. Také díky zvýšení úrovně mimomanželské plodnosti se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství. Mezi roky 19902012 měla tato změna efekt 19,6 %. Naopak změna věkové struktury žen a změna manželské plodnosti měly opačný účinek. Nárůst podílu svými hodnotami zpomalovaly.


60

7.3.2 Dekompozice změny podílu narozených mimo manželství v období 1990-2011 v Rakousku Tab. 16 – Dekompozice změny podílu dětí narozených mimo manželství, 1990-2011, Rakousko

Faktor Změna věkové struktury Změna rodinného stavu Změna manželské plodnosti Změna mimomanželské plodnosti Celkem Podíl dětí mimo manželství Změny podílu

1990-2011 absolutně 0,003 0,180 -0,055 0,051 0,179

relativně 1,7 100,6 -30,7 28,5 100,0

1990 23,6

2011 41,5 1990-2011 0,179

Zdroj: data: BundeanstaltÖsterreich – StatCube, vlastní výpočet

Vývoj podílu děti narozených mimo manželství měl v Rakousku ve sledovaném období poměrně lineární vývoj, a proto bylo dekomponováno jedno časové období, resp. nedošlo k dělení na časové úseky, jako tomu bylo v případě České republiky. Mezi roky 1990 a 2011 hrála nejdůležitější roli ve změně podílu dětí narozených mimo manželství změna rodinného stavu žen, jež měla váha 100,6 %. Zbylé tři faktory (změna věkové struktury, změna manželské plodnosti a změna mimomanželské plodnosti) měly opačný (zpomalující) efekt. Celkově se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil v období 1990-2011 z 0,236 na 0,415 (0,179=0,003+0,180-0,055+0,051).

7.4 Regionální diferenciace úhrnné plodnosti v České republice a Rakousku mezi roky 1991-2012 Studium regionální diferenciace plodnosti je důležité, protože slouží k nalezení konvergenčních nebo divergenčních trendů úhrnné plodnosti v jednotlivých regionech. V tomto případě v regionech České republiky a Rakouska. Výpočty byly provedeny na regionální úrovni NUTS 3, a to díky datům, které mi poskytl Rakouský statistický úřad. EUROSTAT publikuje údaje pouze na úrovni NUTS 2.

7.4.1 Vývoj regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v České republice a v Rakousku V České republice dosahoval vážený aritmetický průměr úhrnné plodnosti, kde vahami jsou počty obyvatel jednotlivých regionů NUTS 3 (v případě ČR se jedná kraje) v roce 1991 průměrné hodnoty 1,86 dítěte na 1 ženu (maximum: 1,92 v kraji Vysočina; minimum: 1,68 v Praze). Do roku 2000 se průměrná hodnota úhrnné plodnosti snížila na 1,14 (maximum: 1,219 v Ústeckém kraji; minimum: 1,07 v Praze). Maximální i minimální hodnoty do konce devadesátých let klesaly, od roku 2003 se znovu zvyšovaly. Maximální hodnota úhrnné


61

plodnosti po celé sledované období (1991-2012) překračovala hodnotu 1,2 dítěte na jednu ženu. Variační rozpětí se díky přibližování minimální a maximální hodnoty úhrnné plodnosti snižovalo. Variační koeficient jako relativní ukazatel variability představuje nejlépe vypovídající indikátor regionální diferenciace úhrnné plodnosti. Z dosažených výsledků však není jednoznačně určen směr ke konvergenci nebo divergenci. Tab. 17 - Ukazatele regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v regionech NUTS 3 v ČR, 19912012 Ukazatel

1992

1996

2000

2004

2008

2010

2012

Minimum

1,520

1,054

1,073

1,126

1,377

1,385

1,345

Maximum

1,845

1,251

1,219

1,349

1,616

1,578

1,536

Průměr

1,710

1,183

1,142

1,224

1,496

1,491

1,447

Směrodatná odchylka

0,003

0,001

0,001

0,001

0,002

0,001

0,002

Variační rozpětí

0,325

0,197

0,146

0,223

0,239

0,193

0,191

0,183 0,100 0,081 0,105 0,138 0,096 Variační koeficient Zdroj: data: ČSÚ – Demografická ročenka krajů, 1991-2005, 2003-2012, vlastní výpočet

0,108

V Rakousku nebyl ve srovnání s Českou republikou zaznamenán odlišný vývoj v regionální diferenciaci úrovně úhrnné plodnosti v období let 1991 až 2012, což dokazuje tabulka 18. Tab. 18 – Ukazatele regionální diferenciace úrovně úhrnné plodnosti v regionech NUTS 3 v Rakousku, 1991-2012 Ukazatel

1992

1996

2000

2004

2008

2010

2012

Minimum

1,301

1,249

1,203

1,276

1,315

1,282

1,298

Maximum

1,705

1,655

1,461

1,567

1,515

1,557

1,558

Průměr

1,508

1,448

1,368

1,426

1,424

1,451

1,449

Směrodatná odchylka

0,006

0,006

0,003

0,004

0,002

0,003

0,003

Variační rozpětí

0,403

0,406

0,259

0,291

0,200

0,275

0,260

0,004 0,004 0,002 0,003 Variační koeficient Zdroj:data: BundesanstaltÓsterreich – StaCube, vlastní výpočet

0,002

0,002

0,002


62

Kapitola 8

Postoje vysokoškolských studentů k manželství, nesezdanému soužití a rodičovství 8.1

Tvorba dotazníku a sběr dat

Při hodnocení a posuzování vývoje manželské a mimomanželské plodnosti je rovněž důležité zasadit získané poznatky do širšího společenského kontextu. Proto je dobré vycházet i z konkrétních dat z výběrového šetření. Součástí této práce je tedy analýza souboru dat získaných na základě mého vlastního šetření. Hlavním cílem šetření bylo zjistit názory vysokoškolských studentů, kteří jsou ve věku, kdy plánují pracovní kariéru a zvažují formu partnerského vztahu a potřebu založit rodinu. Byly zjišťovány jejich názory na manželství, resp. nesezdané soužití, ideální počet dětí, výhodnost manželského života a rovněž finanční náročnost rodinného života. Šetření bylo realizováno od 16. září 2013 do 15. listopadu 2013 formou dotazníku (nepravděpodobnostní výběr). Zpracování a vyhodnocování dotazníku probíhalo pomocí sady nástrojů MS Office. Dotazník byl šířen prostřednictvím e-mailové služby, odkazem na sociální síti a papírovou formou. Celkem bylo rozesláno 300 dotazníků, z nichž se vrátilo 230 (návratnost 76,7 %). 6 dotazníků muselo být z konečného zpracování vyloučeno z důvodu neúplných a nejednoznačných odpovědí. Vlastní dotazník obsahoval celkem 17 otázek, z nichž prvních 7 sloužilo k identifikaci respondenta (pohlaví, věk, rodinný stav, stupeň vysokoškolského studia, studijní obor, místo bydliště, současný stav s partnerem či bez partnera). Zbývajících 10 otázek bylo věnováno postojům a názorovým směrů studentů. Většina otázek v dotazníku měla uzavřenou formu, pouze dvě otázky byly otevřené (věk respondenta, ideální počet dětí). Nejprve byla data shrnuta za všechny respondenty, poté byla porovnávána data za muže a ženy a na závěr následovalo porovnání získaných dat podle respondentů s partnerem a bez partnera.

8.2

Souhrnná data za všechny respondenty

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 224 respondentů, z toho bylo 130 žen, což představovalo 58 % z celkového počtu, a 94 mužů, tj. 42 % všech respondentů. Nejvíce respondentů bylo ve věku 20 až 24 let. Nejmladším respondentům bylo 18 let (4 % všech


63

dotazovaných) a nejstarším respondentům bylo 29 let (3, resp. 1 % všech dotazovaných). Průměrný věk všech respondentů byl 21,9 let. Z 224 respondentů bylo 200 svobodných (84 mužů a 116 žen), což představuje 89 % všech dotazovaných. Soubor doplňovalo ještě 11 vdaných žen, 8 ženatých mužů, 2 rozvedení muži, 2 rozvedené ženy a 1 ovdovělá žena. Z hlediska osobního života lze obecně shrnout, že 75 % respondentů má v současnosti partnera/partnerku (manžela/manželku) a většina dotazovaných studentů je bezdětných, jen 17 z nich má děti, z toho 16 studentů má jedno dítě a 1 student dvě děti. Nejvíce studentů pocházelo z Prahy a Středočeského kraje (dohromady 96 % respondentů). Dále z Plzeňského kraje bylo 5 studentů, z Jihočeského kraje 3 studenti a 1 student z Jihomoravského kraje17. Ostatní kraje zastoupeny nebyly. Z hlediska stupně vysokoškolského vzdělání, který studenti v současnosti studují, převažují studenti bakalářského a navazujícího magisterského studia (48 % studentů bakalářského stupně a 26 % studentů navazujícího magisterského studia). V členění podle oboru studia převažují mezi respondenty studenti přírodních věd, matematiky, informatiky a společenských věd (včetně ekonomických oborů), kteří tvoří téměř 73 % všech dotazovaných respondentů. Již v úvodu práce byla zmíněna a citována myšlenka, že jednou z nejdůležitějších událostí v životě každého jedince je stát se rodičem. K nalezení odpovědi na otázku, zda tuto myšlenku sdílejí i studenti, je třeba se podívat na počet studentů, kteří ještě nemají děti a v budoucnosti uvažují o založení rodiny. Z celkového počtu 224 respondentů již 17 má své vlastní dítě, resp. děti a dalších 174 chce v budoucnosti založit vlastní rodinu. Pouze 8 % studentů zatím neuvažuje o založení rodiny. Základním principem při rozhodování, zda založit rodinu, vstoupit do manželství nebo žít s partnerem/partnerkou bez uzavření sňatku, by mělo být pro každého jedince otázkou vlastního svědomí a životních preferencí.

8.3 Rozdílnost názorů mužů a žen k manželství, nesezdanému soužití a ideálnímu počtu dětí V této podkapitole je sledována názorová rozdílnost z pozice mužů a žen k manželství, nesezdanému soužití a ideálnímu počtu dětí. Výsledky jsou mezi sebou vzájemně porovnávány (otázky č. 11 až 17) a v závěru celé kapitoly jsou interpretovány. Nesouhlasné stanovisko s názorem, že člověk nemůže být opravdu šťastný, pokud nemá děti, projevilo téměř 30 %. Z celkového počtu 68 osob nesouhlasících s tímto názorem, bylo 41 žen a 27 mužů. Naopak s uvedeným názorem více souhlasí muži než ženy. Tento výsledek je za určitých okolností mírně překvapující, jelikož ze všeobecných principů, lze předpokládat, že ženy budou více toužit po rodině a dětech, což provedený průzkum nepotvrdil. Z otázky č. 12, která se ptala respondentům na jejich názor k nesezdanému soužití, vyplynulo, že vysokoškoláci nesouhlasí s tím, že pokud se dva lidé mají rádi, uzavírat manželství je zbytečné (84 %). Pouze 12 % všech respondentů souhlasilo s tímto názorem (z toho 5 % mužů a 7 % žen). 4 % respondentů (tedy 9 osob) uvedlo neutrální stanovisko k této 17

Skutečnost, že většina dotazovaných studentů pocházelo z Prahy a Středočeského kraje se odvíjí od faktu, že pocházím ze Středočeského kraje (okres Praha-západ) a studuji v Praze. Nízké, resp. nulové zastoupení ostatních krajů ČR v dotazníkovém šetření však nesnižuje hodnotu získaných poznatků a užitek celé této práce.


64

otázce. S otázkou č. 12 velmi úzce souvisí otázka č. 13, která se respondentů dotazuje, zda pro ně manželství ještě v současnosti přináší výhody. Více než 181 z 224 dotazovaných odpovědělo, že manželství pro ně přináší výhody (81 %). Získané odpovědi na uvedené dvě otázky nám potvrzují, že vysokoškolští studenti jsou více konzervativní v názorech na manželství a nesezdané soužití. Manželství pro ně stále představuje nejideálnější formu partnerského svazku, pokud lidé uvažují o založení rodiny. Obr. 24 – Jaký podíl mužů a žen souhlasí/nesouhlasí s názorem, že pokud se dva lidé mají rádi, uzavírat manželství je zbytečné? 55% Muži Ženy

50%

Počet respondentů v %

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Ano, souhlasím

Ne, nesouhlasím Jednotlivé odpovědi

Zdroj: vlastní výpočet

Nevím


65

Obr. 25 – Jaký podíl mužů a žen souhlasí/nesouhlasí s názorem, že manželství nepřináší v současnosti 55%

Muži Ženy

50%


45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Ano, souhlasím

Ne, nesouhlasím

Nevím

Jednotlivé odpovědi žádné výhody? Zdroj: vlastní výpočty

Pouze 8 % respondentů považuje manželství za zastaralou instituci. Manželství i nadále znamená pro většinu dotazovaných studentů jednu ze základních životních priorit, které chtějí dosáhnout. Pouze 1 % mužů i žen neví, zda je pro manželství zastaralá instituce či nikoliv. Velmi diskutabilní mohou být odpovědi na otázku č. 15 (Souhlasíte s výrokem, že „lidé, kteří chtějí mít děti, by měli vstoupit do manželství?). Pouze 50,5 % respondentů odpovědělo, že souhlasí s tímto výrokem. Ze všech dotazovaných, kteří měli souhlasné stanovisko s tímto výrokem, bylo více než 65 % žen a pouze 35 % mužů. Předposlední otázka dotazníku směřovala na souhlas/nesouhlas studenta s názorem, že „aby dítě šťastně vyrůstalo, potřebuje domov s oběma rodiči“. Většina respondentů odpověděla, že souhlasí s tímto názorem (87 %). 25 dotazovaných odpovědělo, že nesouhlasí (z toho bylo 10 mužů a 15 žen). Do budoucnosti by bylo jistě zajímavé zkoumat na základě této otázky, jaká část studentů, kteří nesouhlasili s uvedeným názorem, vyrůstala pouze s jedním ze svých rodičů a zda má tato skutečnost nějaký vliv na jejich rozhodování o svém budoucím rodinném životě. Poslední otázka se věnovalo otázce finanční podpory v těhotenství a mateřství, resp. rodičovství ze strany státu. Studenti měli odpovědět na otázku, zda a do jaké míry je pro ně podpora ze strany státu důležitá při uvažování o založení rodiny. 47 % respondentů uvedlo, že je pro ně finanční podpora ze strany státu podstatná. Dalších 29 % odpovědělo, že státní podpora pro ně není při uvažování o založení rodiny podstatná a zbylý 24 % odpovědělo, že neví.


66

Z hlediska pohlaví je pro ženy státní podpora důležitější (ze 106 souhlasných odpovědí bylo 62 od žen), jelikož stále 99 % všech osob, které pobírají PPM, VPTM a RP18, tvoří ženy.


Obr. 26 – Jak je pro muže a ženy podstatná výše finanční podpory ze strany státu? 20% 19% 18% 17% 16% 15% 14% 13% 12% 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%

Muži

Ano, zásadně

Ano, částečně

Ne

Ženy

Nevím

Jednotlivé odpovědi Zdroj: vlastní výpočty

8.4 Faktorová analýza dat získaných z vlastního dotazníkového šetření Základním cílem faktorové analýzy je popsat chování množiny proměnných X 1, X2, X3 …. Xn pomocí menšího počtu nových proměnných (faktorů). Pomocí těchto faktorů pak lze vyvodit závěry o podstatě vzájemných závislostí původních proměnných. Faktorová analýza funguje na podobných principech jako analýza hlavních komponent, ovšem faktorová analýza využívá specifického modelu vztahu mezi proměnnými (Hendl, 2009). „Faktorová analýza má tři základní cíle: 1. Analyzovat korelace většího množství proměnných tím, že se více proměnných shlukuje tak, že většina proměnných v jednom shluku spolu silně koreluje. Proměnné z různých shluků mezi sebou naopak korelovat nemají. Shluk proměnných je charakteristický pro danou faktorovou proměnnou. 2. Interpretovat faktory podle toho, jaké proměnné obsahuje příslušný shluk. 3. Shrnout variabilitu proměnných pomocí několika málo faktorů.“ (Hendl 2009, s. 505)

18

PPM = peněžitá pomoc v mateřství, VPTM = vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, RP = rodičovský příspěvek


67

V tomto případě budeme pomocí faktorové analýzy shlukovat a následně jednotlivé faktory interpretovat. Vlastní výpočet faktorové analýzy byl proveden pomocí softwarového systému SAS verze 9.4. Nejprve se musíme rozhodnout, kolik faktorů do modelu zahrnout. Existuje několik kritérií, podle kterých lze určit vhodný počet faktorů. Podrobněji se metodám faktorové analýzy věnuje Hendl ve svém Přehledu statistických metod (Hendl, 2009). V provedené analýze byly zvoleny čtyři faktory. Výsledky faktorové analýzy (faktorové skóry) jsou uvedeny v následující tabulce 19. Tab. 19 – Faktorové zátěže po rotaci varimax

Proměnná q_11 q_15 q_12 q_14 q_17 q_13 q_16 Zdroj: vlastní výpočet

19

Faktor Faktor 1 0,5170 0,5154 0,0667 -0,0462 0,0721 0,0403 -0,0328

Faktor 2 0,0206 -0,0077 0,6316 0,6269 0,1010 0,0978 0,0189

Faktor 3 0,0078 0,0254 -0,0782 0,0805 0,6508 -0,6572 -0,0212

Faktor 4 0,0070 -0,0568 0,0104 0,0499 0,1781 0,2042 0,9633

Jednotlivé hodnoty faktorových zátěží nám říkají, jak velká část variability dané proměnné je vysvětlená určeným faktorem. Faktor 1 zahrnuje proměnnou q_11 (otázka č. 11 – Souhlasíte s názorem, že člověk nemůže být opravdu šťastný, pokud nemá děti?) a q_15 (otázka č. 15 – Souhlasíte s výrokem, že „lidé, kteří chtějí mít děti, by měli vstoupit do manželství). Tento faktor lze nazvat „šťastný život v manželství a s dětmi“, protože nám potvrzuje, že vysokoškolští studenti preferují manželský život a chtějí děti. Druhý faktor (faktor 2) obsahuje proměnné q_12 (otázka č. 12 – Souhlasíte s názorem, že pokud se dva lidé mají rádi, uzavírat manželství je zbytečné?) a q_14 (otázka č. 14 – Souhlasíte s výrokem, že „manželství je zastaralá instituce“?). Téměř 84 % všech respondentů odpovědělo u těchto otázek „ne, nesouhlasím“. Studenti vysokých škol a univerzit stále považují manželství za důležitou hodnotu ve svém životě a osobně preferují partnerský vztah v podobě manželství. Faktor 3 je naplněn pouze proměnnou q_17 (otázka č. 17 – Je pro Vás při uvažování o založení rodiny podstatná výše finanční podpory v těhotenství a mateřství, resp. rodičovství ze strany státu?). Poslední faktor je silně nasycen zejména touhou, aby dítě šťastně vyrůstalo. K tomu potřebuje domov s oběma rodiči.

19

Varimax je metoda, která minimalizuje počet proměnných, jež mají vysoké zátěže s každým společným faktorem. Jedná se o ortogonální rotaci.


8.5 Shrnutí postojů k manželství, nesezdanému a mimomanželské plodnosti vysokoškolských studentů

68

soužití

Data získaná z vlastního výběrového šetření mi umožnili interpretovat postoj vysokoškolských studentů k manželství, nesezdanému soužití a mimomanželské plodnosti. Z dat je určitě možné zaznamenat konzervativní postoj většiny studentů k manželství a jeho hodnotám. Pro vysokoškolské studenty je stále manželství nejpreferovanější formou partnerského svazku a své děti by chtěli při vést na svět v manželství. Na druhou stranu jsou i dostatečně liberální vůči ostatním formám rodinného soužití. Důležité pro ně je, aby pokud se rozhodnou mít dítě, vyrůstalo toto dítě s oběma rodiči. S ohledem na tento fakt by bylo jistě zajímavé v budoucnosti zkoumat postoje vysokoškolských studentů na rozvod a život dítěte pouze s jedním rodičem. Přestože současná společnost je výrazně tolerantnější k nesezdanému soužití a k dětem, které se narodí mimo manželství, lidé s vysokoškolským vzděláním se stále drží tradičních hodnot.


69

Kapitola 9

Závěr Rozhodnutí, zda mít či nemít dítě, je ovlivněno mnoha faktory – dobovou situací, životními zkušenostmi, ale i morálními principy každého jedince. Potřeba založit rodinu a mít děti i nadále zůstává jednou z hlavních náplní lidského života. Významná změna však nastala v oblasti legitimity dítěte. Sňatek již není nutnou podmínkou k založení rodiny. Po roce 1989 došlo k zásadním změnám, které výrazně posílily svobodou jedince. Svoboda lidem umožňuje reálněji posuzovat svou životní situaci. Lidé tak již nemusejí neuváženě vstupovat do manželství, jestliže očekávají narození potomka. Sociální dopady na děti narozené mimo manželství byly minimalizovány, což však neznamená, že mimomanželské děti se nesetkávají s problémy. Na jedné straně sice došlo k zrovnoprávnění dětí bez ohledu na jejich původ, ovšem na straně druhé, sociální prostředí, které tyto děti ovlivňuje, i nadále může negativně působit na jejich duševní stav. Po změně politického režimu v roce 1989 došlo také ke změně názorů osob v reprodukčním věku na rodičovství a manželství. Z hlediska absolutního počtu živě narozených dětí došlo v období 1975-2012 k výraznému kolísání. Celé období lze rozdělit do tří základních etap. Do roku 1989 došlo k poklesu počtu živě narozených o téměř 64 tisíc dětí. Další významný pokles přišel v polovině devadesátých let. Jen mezi roky 1994 a 1999, tedy za pouhých 6 let kles počet živě narozených dětí o více než 17 tisíc (o 16 %). Po roce 1999 došlo k mírnému nárůstu počtu narozených až na lokální maximum v roce 2008 (119 570 živě narozených dětí). Od té doby dochází opět k poklesu. Z pohledu legitimity živě narozených dětí došlo zejména k poklesu dětí narozených v manželství. Zatímco se počet živě narozených dětí v manželství snížil mezi roky 1975 až 2012 o více než 120 tisíc, což je pokles o 66 procentních bodů, počet živě narozených dětí mimo manželství se zvýšil o 38 tisíc. V roce 1975 tvořily děti narozené v manželství téměř absolutní většinu všech živě narozených (95,5 %) a mimomanželské děti pouze 4,5 %. Děti narozené mimo manželství se ve společnosti objevovaly vždy, ale tvořily pouze malou část všech živě narozených. Současná situace vysokého podílu dětí narozených mimo manželství je z pohledu historického vývoje na území České republiky ojedinělá a obdobná situace v naší historii nenastala. Změny, ke kterým docházelo v České republice od počátku devadesátých let minulého století, se odrazily také ve struktuře žen podle rodinného stavu, a to jak celkově, tak i v jednotlivých věkových skupinách. Nízká úroveň sňatečnosti za posledních dvacet let způsobilo snížení počtu vdaných žen a naopak se zvýšil počet nevdaných žen, zejména těch


70

svobodných. Počet rozvedených a ovdovělých žen se rovněž zvýšil a ve srovnání s nárůstem počtu svobodných žen, bylo toto zvýšení minimální. Při pohledu na jednotlivé věkové skupiny vdaných žen je patrné, že výrazný pokles byl zaznamenán u žen ve věku 20-24 a 25-29 let. Naopak podíl vdaných žen ve věkových skupinách 30-34 a 35-39 let se zvýšil. V roce 2012 tvořily vdané ženy 43 % všech žen v reprodukčním věku. Nevdané ženy tvořily již od roku 2004 více než polovinu všech žen ve věku 15-49 let. V České republice se v období 1975 – 2012 snížily míry plodnosti v prvním, druhém i třetím a vyšším pořadí. Došlo k úbytku počtu živě narozených ve všech sledovaných pořadí. Přesto však podíl dětí prvního a druhého pořadí tvoří téměř většinu úhrnné plodnosti. Což dokládá, že v České republice i nadále převládá model rodiny s dvěma dětmi. Z pohledu legitimity a pořadí narození se zvýšil především podíl mimomanželských dětí prvního pořadí. U druhého pořadí stále převládají děti narozené v manželství. V roce 1975 se narodilo 97,8 % živě narozených dětí druhého pořadí v manželství, v roce 2012 to byl pouze 68,4 %. U dětí třetího a vyššího pořadí stále platí, že se rodí zpravidla v manželství (v roce 2012 60,5 %). Ke změnám došlo také v časování plodnosti. Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl od roku 1975 z 25,1 let na 29,7 v roce 2012. Tento nárůst byl způsoben zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte jak v manželství, tak mimo manželství. Mimo manželství se však děti stále rodí v nižším věku než v manželství. Ke zvýšení došlo i průměrného věku při narození podle pořadí. Největší nárůst zaznamenal průměrný věk matky při narození dítěte prvního pořadí, který vzrostl o 5,4 let na hodnotu 27,9 v roce 2012. V Rakousku byl vývoj manželské a mimomanželské plodnosti v druhé polovině, zejména od sedmdesátých let minulého století, odlišný od vývoje v Československu, resp. České republice. Podíl živě narozených dětí mimo manželství se již v 1975 pohyboval nad 10 %. V roce 2012 byl celkových podíl dětí narozených mimo manželství v Rakousku sice nižší než v České republice (o 1,8 % procentního bodu). Ovšem v některých rakouských spolkových zemích byl podíl vyšší než 50 % (Štýrsko, Korutany). Z pozice hlavních měst dosahovala vyššího podílu dětí narozených mimo manželství Praha (2012: 37,4 %). Ve Vídni se v roce 2012 narodilo pouze 33,8 % dětí mimo manželství. V úvodu práce jsem si v souvislosti s vybraným tématem položila několik otázek, na které lze najít odpověď v této práci. Stručně lze odpovědi na úvodní otázky shrnout následovně. Současná situace vysokého podílu dětí narozených mimo manželství je na území České republiky z pohledu historického vývoje ojedinělá. Na území českých zemí nikdy nebyl zaznamenán takto vysoký podíl mimomanželsky narozených dětí. Z pohledu jednotlivých charakteristik se výrazně proměnila plodnost jak podle rodinného stavu, vzdělání, tak i podle pořadí narozeného dítěte. V současnosti se nejvíce mimomanželských dětí rodí v prvním pořadí, a to matkám svobodným, se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. Naopak ženy s vysokoškolským vzděláním stále rodí děti nejčastěji v manželství.


71

Seznam použité literatury a informačních zdrojů BRABCOVÁ, P. 2001. Plodnost vdaných žen v první polovině 18. Století – výsledky dat ze dvou jihomoravských farností. Historická demografie. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2001, roč. 25, s. 85-100. ISSN 0323-0937 ČERMÁKOVÁ, M. Rodina a měnící se gender role - sociální analýza české rodiny. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1997. 92 s. ISBN 80-85950-42-1 DOKOUPIL L.; FIALOVÁ, L.; MAUR, E. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 1999. 148 s. ISBN 80-85950-64-2 DUDOVÁ, R.; HASTRMANOVÁ, Š.; HAŠKOVÁ, H.; MAŘÍKOVÁ, H.; VÍZNEROVÁ, H.; VOHLÍDALOVÁ, M. Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého, rodinného a partnerského života. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007. 166 s. ISBN 978-80-7330-119-4 DVOŘÁČEK, F. Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1754-1921. Praha, 1926. 238 s. FIALOVÁ, L. 2006. Trendy ve sňatkovém chování obyvatelstva České republiky ve 20. století. Demografie. 2006, roč. 48, č. 2, s. 97-108. ISSN 0011-8265 FIALOVÁ, L. 2007. Změny v charakteru mimomanželské plodnosti v českých zemích od 18. století. Demografie. 2007, roč. 49, č. 4, s. 230-234. ISSN 0011-8265 FRAINDOVÁ, L. 2010. Vliv legislativy na natalitní chování obyvatelstva v ČR. Praha. 2010. 55 s. Bakalářská práce (Bc.), Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Institut sociologických studií, katedra sociologie. Vedoucí práce: doc. Milan Tuček, CSc. das GUPTA, P. 1978 A General Method of Decomposiing a Difference Between Two Rates into Several Components. Demography. 1978, Vol. 15, No. 1, s. 99-112. Dostupný z WWW:< http://links.jstor.org/?sici=00703370%28197802%2915%3A1%3C99%3AAGMODA%3E2.0.CO%3B2-R>


72

GIBSON, C. 1976. The U.S. fertility decline, 1961–1975: the contribution of changes in marital status and marital fertility. Family Planning Perspectives, 8, s. 249–252. HAMPLOVÁ, D.; ZEMAN, K.; ŘEHÁKOVÁ, B.; POLÁŠEK, V.; SOUKUPOVÁ, E. 2006. Mimomanželská plodnost v České republice po roce 1989: sociální a ekonomické souvislosti. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav, 2006, 92 s. ISBN 807330-093-1 HAMPLOVÁ, D. Vstup do manželství a nesezdaného soužití v České republice po roce 1989 v souvislosti se vzděláním. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2003, 52 s. ISBN 80-7330-029-x HAMPLOVÁ, D.; PIKÁLKOVÁ, S.; RYCHTAŘÍKOVÁ, J. České ženy: vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2003, 108 s. ISBN 80-7330-040-0 HAMPLOVÁ, D.; CHALOUPKOVÁ, J. Děti na psí knížku?: mimomanželská plodnost v ČR. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2007, 155 s. ISBN 978-80-7330-128-6. HENDL, J. 2009. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7367-482-3 HORSKÁ, P. K otázce vlivu nemanželských porodů na vývoj plodnosti z hlediska historické demografie. Demografie. 1980, roč. 22, č. 4, s. 343-350. ISSN 0011-8265 HORSKÝ, J.; SELIGOVÁ, M. 1996. Rodina našich předků. Praha: nakladatelství Lidové noviny, 1996. 143 s. ISBN 80-7106-195-6 CHALOUPKOVÁ, J.; ŠALAMOUNOVÁ, P. Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině v České republice a v Evropě. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2004, 60 s. ISBN 80-7330-062-1 CHALOUPKOVÁ, J.; HAMPLOVÁ, D.; MITCHELL, E. Proměny rodinných a profesních startů. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2010, 167 s. ISBN 978-80-7330-185-9 KALIBOVÁ, K. 1998. Demografie (nejen) pro demografy. 2. upravené vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 128 s. ISBN 80-85850-30-3 KÁRNÍKOVÁ, L. Vývoj obyvatelstva v českých zemích 1754-1914. 1. vydání. Praha: nakladatelství ČSAV, 1965. 404 s KLABOUCH, J. 1962. Manželství a rodina v minulosti. 1. vydání. Praha: Orbis. 1962. 281 s. KOSCHIN, F. Druhý demografický přechod. Demografie. 1998, roč. 40, č. 4, s. 257-259. ISSN 0011-8265


73

MITCHELL, Eva. Finanční podpora rodin s dětmi v České republice v evropském kontextu. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2010, 136 s. ISBN 978-80-7330-183-5 MOŽNÝ, I. 2008. Rodina a společnost. 2. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2006. 312 s. ISBN 978-80-86429-87-8 (brož.) PODZIMEK, J. Dlouhodobé populační trendy na území ČSR: předstatistické období. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav sociálně ekonomický informací, 1981. 273 s. POULOVÁ, M. 2007. Plodnost vdaných žen ve farnosti Rožmberk na Vltavou v 19. století. Historická demografie. 2007 Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, roč. 31. s. 49-90. ISSN 0323-0937 PAVLÍK, Z.; KALIBOVÁ, K. 2005. Mnohojazyčný demografický slovník: český svazek. 2. aktualizované vydání. Praha: Česká demografická společnost, 2005. Acta Demographica. sv. 15. 182 s. ISBN 80-239-4864-4 PAVLÍK, Z.; RYCHTAŘÍKOVÁ, J.; ŠUBRTOVÁ, A. 1986. Základy demografie: celost. vysokoškolská příručka pro studenty přírodovědeckých, ekonomických, filozofických a lékařských fakult. 1. vydání. Praha: Academia, 1986. 732 s. POLESNÁ, H. 2011. Změny v reprodukčním chování české populace po roce 1989 a jejich příčiny. Praha. 2011. 71 s. Bakalářská práce (Bc.), Univerzita Karlova. Přírodovědecká fakulta. Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. POLESNÁ, H. 2013. Změny reprodukčního chování z pohledu druhého demografického přechodu ve vybraných evropských zemích. Praha, 2013. 261 s. Diplomová práce (Mgr.), Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. PŘIBIL, M. 2013. Trendy manželské plodnosti se zaměřením na délku trvání manželství. Praha, 2013. 94 s. Diplomová práce (Mgr.), Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. RATHOUSKÁ, K. 2010. Trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice. Praha, 2010. 94 s. Bakalářská práce (Bc.), Univerzita Karlova. Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. RYCHTAŘIKOVÁ, J. 2013. Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace. Demografie. 2013, roč. 55, č. 1, s. 4-26. ISSN 1805-2991


74

ŠTARMANOVÁ, D. 2013. Nesezdaná soužití. Změny v chápání manželství a rodiny. Praha, 2013. 42 s. Bakalářská práce (Bc.), Univerzita Karlova. Katolická teologická fakulta. Katedra teologické etiky a spirituální teologie. Vedoucí práce: ThLic. Mgr. Jaroslav Lorman, Th.D. ŠUBRTOVÁ, A. 2006. Dějiny populačního myšlení v českých zemích. Praha: Česká demografická společnost. 2006. Acta Demographica. sv. 16. 316 s. ISBN 80-2398369-5 TINKOVÁ, D. 2003. Ilegitimita a „nová ekonomie života“ v osvícenské Habsburské monarchii – problém svobodných matek a nemanželských dětí mezi sociální kontrolou a sociální péčí na prahu občanské společnosti. Historická demografie. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2003, roč. 27. s. 133-172. ISSN 0323-0937 van de KAA, D. J. 2002. The idea of a Second Demographic Transition in Industrialized Countries. Paper 6th Welfare Policy Seminar, National Institute of Population and Social Security, Tokyo, 29 January. Dostupný také z WWW: VÁLKOVÁ, K. 2012. Proměny plodnosti v nejnižších věkových skupinách matek z pohledu demografie. Praha, 2012. 101 s. Diplomová práce (Mgr.), Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: doc. RNDr. Ludmila Fialová, CSc. VESELÁ, R. a kolektiv. Rodina a rodinné právo: historie, současnost a perspektivy. 2. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 283 s. ISBN 80-86432-93-9 VOKŘÁL, F. 2006. Plodnost v českých zemích 1920-1937. Praha, 2006. 116 s. Diplomová práce (Mgr.), Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra demografie a geodemografie. Vedoucí práce: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. ZEMAN, K. 2007. Nemanželská plodnost – demografický přehled. In: Děti na psí knížku? Mimomanželská plodnost v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. s. 17-27. ISBN 978-7330-128-6

Prameny a zdroj dat ČSÚ 2014. Pohyb obyvatelstva – Rychlé informace. Praha, ČSÚ, 2014. [cit. 22. 3. 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/coby032114.docx> ČSÚ 2013. Demografická příručka 2012. Praha, ČSÚ, 2013 [cit. 18. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4032-13>


75

ČSÚ 2013. Demografická ročenka České republiky 2012. Praha, ČSÚ, 2013 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4019-13> ČSÚ 2012. Demografická ročenka České republiky 2011. Praha, ČSÚ, 2012 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/4019-12-r_2012> ČSÚ 2011. Demografická ročenka České republiky 2010. Praha, ČSÚ, 2011 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/4019-11-

r_2011> ČSÚ 2010. Demografická ročenka České republiky 2009. Praha, ČSÚ, 2010 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: ČSÚ 2009. Demografická ročenka České republiky 2008. Praha, ČSÚ, 2009 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: ČSÚ 2008. Demografická ročenka České republiky 2007. Praha, ČSÚ, 2008 [cit. 17. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/4019-08-2007> ČSÚ 2007. Demografická ročenka České republiky 2006. Praha, ČSÚ, 2007 [cit. 16. 12. 2013]. Dostupný z WWW: ČSÚ 2006. Demografická ročenka České republiky 2005. Praha, ČSÚ, 2006 [cit. 16. 12. 2013]. Dostupný z WWW: ČSÚ 2005. Pohyb obyvatelstva České republiky za rok 2004. Praha, ČSÚ, 2005 [cit. 16. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/4019-

05-za_rok_2004> ČSÚ 2004. Pohyb obyvatelstva České republiky za rok 2003. Praha, ČSÚ, 2004 [cit. 16. 12. 2013]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/4019-04za_rok_2003> Český statistický úřad. Demografické ročenky (pramenná díla) 2002-1990. Praha, ČSÚ, 2014 [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z WWW: Český statistický úřad. Demografické ročenky (pramenná díla) 1989-1975. Praha, ČSÚ, 2014 [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z WWW: Bundeanstalt Statistik Österreich (BaÖ), 2013. BaÖ 2013. Lebendgeboren seit 1992 nach Geschlecht, Legitimität und Bundesland. Wien, 2013 [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z WWW: BaÖ 2013. Demographishe Indikatoren – erweiterte Zeitreihen ab 1961 für Österreich, Burgenland, Kärnten, Niederösterreich,Oberösterreich, Salzburg, Steirmark, Tirol, Vorarlberg, Wien. Wien, 2013 [cit. 10. 12. 2013]. Dostupný z WWW:

Přednášky z předmětu: Demografická analýza II, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, katedra demografie a geodemografie, přednášející: prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. 2012 (ZS 2012/2013)


Přílohy

76


Příloha č. 1 – Počet živě a mrtvě narozených, Česká republika, 1975-2012 Rok

Narození celkem

v tom živě

mrtvě

1975

192 869

191 776

1 093

1976

188 522

187 378

1 144

1977

182 865

181 763

1 102

1978

180 018

178 901

1 117

1979

173 084

172 112

972

1980

154 665

153 801

864

1981

145 186

144 438

748

1982

142 518

141 738

780

1983

138 132

137 431

701

1984

137 587

136 941

646

1985

136 488

135 881

607

1986

133 942

133 356

586

1987

131 469

130 921

548

1988

133 238

132 667

571

1989

128 881

128 356

525

1990

131 094

130 564

530

1991

129 850

129 354

496

1992

122 142

121 705

437

1993

121 470

121 025

445

1994

106 915

106 579

336

1995

96 397

96 097

300

1996

90 763

90 446

317

1997

90 930

90 657

273

1998

90 829

90 535

294

1999

89 774

89 471

303

2000

91 169

90 910

259

2001

90 978

90 715

263

2002

93 047

92 786

261

2003

93 957

93 685

272

2004

97 929

97 664

265

2005

102 498

102 211

287

2006

106 130

105 831

299

2007

114 947

114 632

315

2008

119 842

119 570

272

2009

118 667

118 348

319

2010

117 446

117 153

293

2011

108 990

108 673

317

2012

108 955

108 576

379


77


78

Příloha č. 2 – Míry plodnosti podle věku, Česká republika, 1975-2012 Rok

Věk 1975

1976

1977

1978

1979

1980

1981

1982

1983

15

0,00140

0,00130

0,00150

0,00120

0,00140

0,00120

0,00170

0,00150

0,00130

16

0,00860

0,00830

0,00790

0,00760

0,00770

0,00730

0,00680

0,00720

0,00790

17

0,03310

0,03260

0,03200

0,03210

0,03300

0,03100

0,02910

0,02810

0,02960

18

0,08840

0,09060

0,08640

0,08920

0,09020

0,08800

0,07890

0,08120

0,08020

19

0,15110

0,15610

0,16520

0,16010

0,16480

0,15440

0,14980

0,14660

0,14920

20

0,20170

0,20210

0,20510

0,21860

0,20600

0,20230

0,19430

0,19960

0,19020

21

0,22130

0,22300

0,22450

0,22730

0,23540

0,21550

0,20980

0,20830

0,20700

22

0,22540

0,22320

0,22310

0,22350

0,22490

0,21220

0,20020

0,20170

0,19840

23

0,21800

0,21060

0,20520

0,20790

0,20170

0,18990

0,18820

0,18410

0,18100

24

0,19920

0,19400

0,18770

0,18830

0,18360

0,16690

0,16340

0,16520

0,15610

25

0,17610

0,16910

0,16680

0,16820

0,16320

0,14880

0,14130

0,14310

0,14150

26

0,15300

0,14910

0,14350

0,14300

0,14110

0,12760

0,12200

0,12200

0,11760

27

0,13510

0,12780

0,12230

0,12180

0,11890

0,10730

0,10120

0,10160

0,09930

28

0,11470

0,11130

0,10430

0,10250

0,09700

0,08650

0,08440

0,08250

0,08300

29

0,09560

0,09430

0,08920

0,08440

0,08410

0,07310

0,07110

0,06860

0,06570

30

0,07890

0,07680

0,07510

0,07210

0,06900

0,05900

0,05680

0,05690

0,05360

31

0,06800

0,06390

0,05990

0,06050

0,05890

0,04790

0,04810

0,04530

0,04500

32

0,05430

0,05390

0,04970

0,04860

0,04730

0,04070

0,03780

0,03730

0,03660

33

0,04490

0,04140

0,04280

0,04080

0,03920

0,03380

0,03120

0,03020

0,02850

34

0,03500

0,03400

0,03340

0,03310

0,03100

0,02770

0,02540

0,02510

0,02400

35

0,02830

0,02810

0,02520

0,02700

0,02540

0,02040

0,01940

0,01930

0,01810

36

0,02070

0,02020

0,02090

0,01970

0,01880

0,01640

0,01600

0,01590

0,01520

37

0,01600

0,01660

0,01540

0,01480

0,01410

0,01180

0,01180

0,01160

0,01060

38

0,01060

0,01220

0,01130

0,01130

0,01020

0,00900

0,00910

0,00830

0,00840

39

0,00800

0,00800

0,00760

0,00770

0,00690

0,00610

0,00640

0,00600

0,00520

40

0,00600

0,00490

0,00530

0,00510

0,00500

0,00440

0,00430

0,00390

0,00380

41

0,00340

0,00340

0,00340

0,00350

0,00280

0,00300

0,00350

0,00260

0,00200

42

0,00220

0,00240

0,00210

0,00190

0,00200

0,00150

0,00180

0,00180

0,00170

43

0,00130

0,00110

0,00120

0,00130

0,00140

0,00120

0,00110

0,00080

0,00110

44

0,00080

0,00090

0,00070

0,00050

0,00060

0,00070

0,00060

0,00050

0,00040

45_49

0,00010

0,00020

0,00010

0,00010

0,00010

0,00010

0,00010

0,00010

0,00010

Zdroj: Pohyb obyvatelstva/Demografická ročenka 1975-2012, Demografická příručka 2012, ČSÚ


79

Příloha č. 2 – Míry plodnosti podle věku, Česká republika, 1975-2012 – pokračování Rok

Věk 1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

15

0,00140

0,00120

0,00104

0,00111

0,00116

0,00098

0,00128

0,00140

0,00143

16

0,00850

0,00820

0,00701

0,00604

0,00568

0,00506

0,00599

0,00638

0,00616

17

0,03120

0,03210

0,02942

0,02595

0,02617

0,02293

0,02444

0,02700

0,02432

18

0,08100

0,08040

0,08128

0,08032

0,07801

0,07575

0,07301

0,07854

0,07083

19

0,14760

0,14460

0,14190

0,14381

0,14877

0,14048

0,14114

0,13868

0,12858

20

0,19320

0,18570

0,18299

0,17635

0,17793

0,17223

0,17598

0,17688

0,14956

21

0,20410

0,20540

0,19536

0,18889

0,19069

0,18181

0,18489

0,17945

0,16265

22

0,19880

0,19520

0,19384

0,18824

0,18804

0,18094

0,18111

0,17727

0,16072

23

0,17970

0,18290

0,17462

0,17706

0,17292

0,17188

0,17361

0,16697

0,15301

24

0,16140

0,15990

0,16198

0,15842

0,16375

0,15881

0,15662

0,15464

0,14325

25

0,13720

0,14420

0,14188

0,14306

0,14079

0,14169

0,14432

0,13545

0,12790

26

0,12350

0,11990

0,12081

0,12257

0,12573

0,11674

0,12141

0,11877

0,11026

27

0,09880

0,10090

0,09870

0,10074

0,10557

0,10214

0,10036

0,10012

0,09322

28

0,08140

0,08180

0,08404

0,08003

0,08732

0,08236

0,08388

0,08062

0,07954

29

0,06740

0,06740

0,06798

0,06867

0,06764

0,06907

0,06805

0,06682

0,06447

30

0,05420

0,05480

0,05527

0,05451

0,05934

0,05358

0,05687

0,05488

0,05278

31

0,04520

0,04420

0,04527

0,04289

0,04619

0,04485

0,04359

0,04436

0,04173

32

0,03610

0,03610

0,03653

0,03502

0,03628

0,03570

0,03798

0,03445

0,03444

33

0,02870

0,02980

0,02877

0,02794

0,03010

0,02895

0,03013

0,02903

0,02644

34

0,02330

0,02350

0,02295

0,02353

0,02448

0,02356

0,02343

0,02364

0,02202

35

0,01820

0,01820

0,01939

0,01830

0,01780

0,01783

0,01915

0,01784

0,01637

36

0,01400

0,01330

0,01381

0,01491

0,01420

0,01457

0,01395

0,01410

0,01236

37

0,01030

0,00990

0,01024

0,01061

0,01112

0,01064

0,01038

0,01079

0,01041

38

0,00690

0,00790

0,00710

0,00730

0,00726

0,00790

0,00757

0,00747

0,00765

39

0,00480

0,00530

0,00539

0,00485

0,00508

0,00523

0,00560

0,00611

0,00539

40

0,00370

0,00350

0,00321

0,00348

0,00377

0,00318

0,00362

0,00394

0,00395

41

0,00240

0,00200

0,00219

0,00226

0,00199

0,00227

0,00229

0,00263

0,00250

42

0,00130

0,00130

0,00131

0,00129

0,00127

0,00124

0,00118

0,00130

0,00129

43

0,00070

0,00090

0,00093

0,00083

0,00062

0,00058

0,00073

0,00074

0,00083

44

0,00050

0,00040

0,00030

0,00048

0,00045

0,00036

0,00043

0,00038

0,00044

45_49

0,00010

0,00010

0,00006

0,00009

0,00003

0,00008

0,00004

0,00006

0,00006



80


Věk 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

15

0,00156

0,00141

0,00133

0,00146

0,00120

0,00079

0,00108

0,00110

0,00123

16

0,00607

0,00489

0,00455

0,00403

0,00407

0,00374

0,00340

0,00362

0,00335

17

0,02295

0,01794

0,01341

0,01127

0,01046

0,01036

0,01008

0,00858

0,00781

18

0,06442

0,04766

0,03450

0,02712

0,02422

0,02202

0,02089

0,01790

0,01611

19

0,11731

0,08601

0,06563

0,05065

0,04347

0,03930

0,03705

0,03318

0,02793

20

0,14046

0,11505

0,08528

0,07073

0,06273

0,05423

0,04819

0,04489

0,04008

21

0,14819

0,12243

0,10225

0,08778

0,07765

0,06852

0,06074

0,05345

0,04993

22

0,15162

0,12496

0,10938

0,09876

0,08966

0,08172

0,07237

0,06498

0,05839

23

0,14711

0,12711

0,11069

0,10189

0,09711

0,09302

0,08480

0,07987

0,07062

24

0,13960

0,12074

0,10737

0,09820

0,10122

0,10084

0,09396

0,09129

0,08283

25

0,12508

0,10960

0,10252

0,09704

0,10101

0,09952

0,09969

0,09824

0,09566

26

0,11008

0,10023

0,09456

0,08899

0,09130

0,09200

0,09511

0,10021

0,09915

27

0,09631

0,08583

0,07946

0,07997

0,08166

0,08651

0,08603

0,09139

0,09727

28

0,07885

0,07191

0,07079

0,06870

0,07261

0,07493

0,07991

0,08430

0,08939

29

0,06493

0,06240

0,05895

0,05906

0,06321

0,06693

0,06636

0,07402

0,07810

30

0,05212

0,05187

0,04988

0,04980

0,05168

0,05434

0,05603

0,06172

0,06816

31

0,04352

0,03974

0,04064

0,04191

0,04177

0,04460

0,04646

0,05239

0,05837

32

0,03636

0,03522

0,03332

0,03409

0,03571

0,03552

0,03956

0,04080

0,04528

33

0,02952

0,02666

0,02677

0,02625

0,02943

0,02954

0,03082

0,03273

0,03760

34

0,02317

0,02227

0,02284

0,02228

0,02275

0,02520

0,02543

0,02696

0,02942

35

0,01845

0,01751

0,01748

0,01783

0,01920

0,01941

0,01998

0,02266

0,02329

36

0,01439

0,01386

0,01379

0,01356

0,01546

0,01682

0,01588

0,01747

0,01928

37

0,01089

0,01012

0,01076

0,01133

0,01143

0,01137

0,01225

0,01314

0,01464

38

0,00768

0,00791

0,00721

0,00755

0,00827

0,00914

0,00955

0,01025

0,00992

39

0,00570

0,00580

0,00548

0,00614

0,00635

0,00655

0,00665

0,00705

0,00845

40

0,00395

0,00369

0,00347

0,00360

0,00399

0,00433

0,00453

0,00490

0,00570

41

0,00226

0,00246

0,00226

0,00254

0,00227

0,00225

0,00272

0,00295

0,00369

42

0,00159

0,00139

0,00153

0,00130

0,00130

0,00145

0,00152

0,00189

0,00200

43

0,00074

0,00092

0,00085

0,00069

0,00082

0,00087

0,00082

0,00090

0,00105

44

0,00043

0,00042

0,00037

0,00038

0,00037

0,00061

0,00048

0,00047

0,00061

45_49

0,00008

0,00006

0,00008

0,00007

0,00004

0,00003

0,00009

0,00006

0,00008



81


Věk 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

15

0,00142

0,00149

0,00143

0,00144

0,00130

0,00148

0,00135

0,00170

16

0,00381

0,00349

0,00415

0,00415

0,00390

0,00379

0,00397

0,00415

17

0,00889

0,00915

0,00918

0,00858

0,00864

0,00819

0,00957

0,00942

18

0,01640

0,01639

0,01629

0,01611

0,01614

0,01574

0,01595

0,01717

19

0,02676

0,02611

0,02501

0,02393

0,02444

0,02581

0,02546

0,02471

20

0,03690

0,03548

0,03462

0,03338

0,03285

0,03270

0,03420

0,03319

21

0,04585

0,04251

0,04144

0,03980

0,03931

0,03829

0,03914

0,04151

22

0,05663

0,05014

0,04829

0,04706

0,04397

0,04733

0,04534

0,04524

23

0,06575

0,06116

0,05619

0,05454

0,05312

0,05471

0,05280

0,05264

24

0,08023

0,07435

0,06961

0,06684

0,06350

0,06586

0,06682

0,06053

25

0,09144

0,08463

0,08472

0,08235

0,07984

0,08042

0,07990

0,07605

26

0,09934

0,09761

0,09608

0,09540

0,09245

0,09426

0,09396

0,09191

27

0,09845

0,10005

0,10257

0,10490

0,10392

0,11038

0,10786

0,10370

28

0,09512

0,09719

0,10532

0,10959

0,11152

0,11728

0,11924

0,11506

29

0,08358

0,09242

0,09801

0,10969

0,11475

0,12087

0,12337

0,12327

30

0,07457

0,08167

0,09007

0,09682

0,10605

0,11815

0,12461

0,12289

31

0,06143

0,06556

0,07582

0,08432

0,09285

0,10310

0,11189

0,11280

32

0,05002

0,05531

0,05969

0,06934

0,07511

0,08885

0,09903

0,10023

33

0,04054

0,04289

0,04906

0,05549

0,06387

0,07468

0,08031

0,08320

34

0,03391

0,03583

0,03986

0,04587

0,05148

0,06164

0,06679

0,06886

35

0,02697

0,02837

0,03212

0,03722

0,04175

0,04842

0,05440

0,05631

36

0,02108

0,02215

0,02614

0,02880

0,03215

0,03729

0,04146

0,04374

37

0,01601

0,01585

0,01889

0,02137

0,02270

0,02876

0,03230

0,03225

38

0,01168

0,01315

0,01430

0,01549

0,01829

0,02075

0,02193

0,02501

39

0,00926

0,00972

0,01052

0,01058

0,01280

0,01469

0,01745

0,01746

40

0,00621

0,00707

0,00714

0,00753

0,00892

0,01058

0,01192

0,01223

41

0,00390

0,00410

0,00434

0,00473

0,00517

0,00585

0,00696

0,00745

42

0,00240

0,00236

0,00261

0,00282

0,00301

0,00346

0,00436

0,00461

43

0,00119

0,00138

0,00166

0,00173

0,00221

0,00234

0,00248

0,00258

44

0,00053

0,00052

0,00074

0,00092

0,00103

0,00126

0,00126

0,00129

45_49

0,00008

0,00011

0,00011

0,00014

0,00017

0,00020

0,00019

0,00024



82


Věk 2010

2011

2012

15

0,00179

0,00189

0,00147

16

0,00446

0,00451

0,00493

17

0,00794

0,00913

0,00969

18

0,01516

0,01368

0,01690

19

0,02493

0,02323

0,02228

20

0,03248

0,03030

0,02873

21

0,03941

0,03475

0,03615

22

0,04426

0,04099

0,04113

23

0,05106

0,04725

0,04836

24

0,06031

0,05773

0,05661

25

0,07175

0,06597

0,06831

26

0,08690

0,08123

0,07953

27

0,10063

0,09601

0,09401

28

0,11642

0,10796

0,10913

29

0,12094

0,11508

0,11445

30

0,12293

0,11665

0,11954

31

0,11526

0,11049

0,11332

32

0,10241

0,10047

0,10043

33

0,08734

0,08606

0,08820

34

0,07096

0,07028

0,07500

35

0,06026

0,05801

0,06059

36

0,04640

0,04601

0,04770

37

0,03557

0,03438

0,03593

38

0,02477

0,02496

0,02708

39

0,01850

0,01826

0,01941

40

0,01288

0,01323

0,01319

41

0,00775

0,00754

0,00885

42

0,00467

0,00476

0,00511

43

0,00252

0,00276

0,00300

44

0,00127

0,00155

0,00142

45_49

0,00026

0,00029

0,00031



83

Příloha č. 3 – Průměrný věk matky při narození dítěte, 1975 – 2012, Česká republika

Rok

Průměrný věk matky při narození dítěte

Průměrný věk matky při narození dítěte 1. pořadí

Průměrný věk matky při narození dítěte 2. pořadí

Průměrný věk matky při narození dítěte 3. a vyššího pořadí

1975

25,128

22,518

25,883

30,269

1976

25,072

22,497

25,810

30,159

1977

24,980

22,479

25,637

30,176

1978

24,919

22,455

25,578

30,068

1979

24,839

22,421

25,472

29,941

1980

24,672

22,378

25,369

29,858

1981

24,695

22,395

25,382

29,947

1982

24,641

22,370

25,321

29,905

1983

24,588

22,320

25,358

29,952

1984

24,554

22,320

25,361

29,939

1985

24,585

22,358

25,418

29,983

1986

24,640

22,397

25,490

30,098

1987

24,671

22,436

25,518

30,220

1988

24,720

22,438

25,573

30,260

1989

24,753

22,481

25,629

30,407

1990

24,764

22,469

25,619

30,503

1991

24,725

22,429

25,691

30,554

1992

24,827

22,507

25,757

30,528

1993

25,039

22,607

25,891

30,560

1994

25,369

22,917

26,103

30,696

1995

25,758

23,322

26,424

30,942

1996

26,086

23,676

26,782

31,188

1997

26,364

24,037

27,107

31,408

1998

26,623

24,351

27,393

31,665

1999

26,858

24,593

27,723

31,852

2000

27,177

24,942

28,082

32,039

2001

27,549

25,345

28,425

32,344

2002

27,810

25,628

28,709

32,611

2003

28,055

25,926

29,036

32,739

2004

28,333

26,312

29,348

32,859

2005

28,606

26,611

29,644

33,084

2006

28,880

26,943

29,928

33,212

2007

29,140

27,141

30,145

33,343

2008

29,331

27,332

30,451

33,600

2009

29,428

27,444

30,577

33,527

2010

29,587

27,625

30,746

33,379

2011

29,694

27,785

30,882

33,449

2012

29,761

27,917

30,975

33,415



Příloha č. 4 – Počet živě narozených dětí podle pořadí, 1975-2012, Česká republika Rok

1. pořadí

2. pořadí


Celkem

1975

80 617

78 184

32 975

191 776

1976

78 294

75 770

33 314

187 378

1977

75 302

73 641

32 820

181 763

1978

73 443

72 204

33 254

178 901

1979

69 882

69 502

32 728

172 112

1980

64 582

61 274

27 945

153 801

1981

60 757

57 605

26 076

144 438

1982

60 734

55 463

25 541

141 738

1983

61 385

51 823

24 223

137 431

1984

62 684

51 170

23 087

136 941

1985

62 660

51 016

22 205

135 881

1986

61 816

50 084

21 456

133 356

1987

61 117

49 399

20 405

130 921

1988

61 853

49 875

20 939

132 667

1989

60 860

47 942

19 554

128 356

1990

62 374

48 546

19 644

130 564

1991

64 762

45 916

18 676

129 354

1992

60 646

43 567

17 492

121 705

1993

58 695

44 477

17 853

121 025

1994

50 825

39 345

16 409

106 579

1995

44 522

37 026

14 549

96 097

1996

42 106

34 817

13 523

90 446

1997

42 812

34 520

13 325

90 657

1998

43 124

34 394

13 017

90 535

1999

43 069

33 606

12 796

89 471

2000

43 904

33 873

13 133

90 910

2001

43 337

34 216

13 162

90 715

2002

44 745

34 447

13 594

92 786

2003

45 363

34 823

13 499

93 685

2004

48 066

35 669

13 929

97 664

2005

49 930

37 993

14 288

102 211

2006

51 823

39 038

14 970

105 831

2007

54 050

43 400

17 182

114 632

2008

56 941

45 291

17 338

119 570

2009

56 039

45 206

17 103

118 348

2010

54 331

45 514

17 308

117 153

2011

50 989

42 156

15 528

108 673

2012

51 476

41 826

15 274

108 576


84


85

Příloha č. 5 – Počet živě narozených dětí v manželství podle pořadí, 1975-2012, Česká republika Rok

1. pořadí

2. pořadí


Celkem

1975

75 604

76 505

30 990

183 099

1976

73 492

74 093

31 383

178 968

1977

70 533

71 988

30 891

173 412

1978

68 646

70 607

31 249

170 502

1979

65 000

67 801

30 652

163 453

1980

59 746

59 582

25 833

145 161

1981

55 886

56 047

24 062

135 995

1982

55 527

53 834

23 341

132 702

1983

55 958

50 167

21 979

128 104

1984

56 884

49 338

20 801

127 023

1985

56 782

49 225

19 980

125 987

1986

56 046

48 231

19 187

123 464

1987

55 653

47 624

18 178

121 455

1988

55 975

48 066

18 612

122 653

1989

54 825

46 073

17 317

118 215

1990

55 580

46 423

17 394

119 397

1991

56 859

43 476

16 316

116 651

1992

52 666

40 976

15 055

108 697

1993

49 367

41 334

15 001

105 702

1994

41 604

36 093

13 375

91 072

1995

35 877

33 606

11 667

81 150

1996

33 450

31 197

10 511

75 158

1997

33 492

30 775

10 265

74 532

1998 1999 2000

33 297 32 353 32 209

30 239 29 191 29 127

9 790 9 501 9 782

73 326 71 045 71 118

2001

30 873

29 026

9 540

69 439

2002

30 919

28 621

9 787

69 327

2003

29 282

28 262

9 428

66 972

2004

29 615

28 672

9 538

67 825

2005

29 962

30 079

9 761

69 802

2006

30 287

30 237

10 048

70 572

2007

30 333

32 999

11 763

75 095

2008

30 638

33 883

11 592

76 113

2009

28 273

33 031

11 090

72 394

2010

26 594

32 411

10 984

69 989

2011

23 937

29 537

9 778

63 252

2012

23 420

28 607

9 461

61 488



86

Příloha č. 6 – Počet živě narozených dětí mimo manželství podle pořadí, 1975-2012, Česká republika Rok

1. pořadí

2. pořadí


Celkem

1975

5 013

1 679

1 985

8 677

1976

4 802

1 677

1 931

8 410

1977

4 769

1 653

1 929

8 351

1978

4 797

1 597

2 005

8 399

1979

4 882

1 701

2 076

8 659

1980

4 836

1 692

2 112

8 640

1981

4 871

1 558

2 014

8 443

1982

5 207

1 629

2 200

9 036

1983

5 427

1 656

2 244

9 327

1984

5 800

1 832

2 286

9 918

1985

5 878

1 791

2 225

9 894

1986

5 770

1 853

2 269

9 892

1987

5 464

1 775

2 227

9 466

1988

5 878

1 809

2 327

10 014

1989

6 035

1 869

2 237

10 141

1990

6 794

2 123

2 250

11 167

1991

7 903

2 440

2 360

12 703

1992

7 980

2 591

2 437

13 008

1993

9 328

3 143

2 852

15 323

1994

9 221

3 252

3 034

15 507

1995

8 645

3 420

2 882

14 947

1996

8 656

3 620

3 012

15 288

1997

9 320

3 745

3 060

16 125

1998

9 827

4 155

3 227

17 209

1999

10 716

4 415

3 295

18 426

2000

11 695

4 746

3 351

19 792

2001

12 464

5 190

3 622

21 276

2002

13 826

5 826

3 807

23 459

2003

16 081

6 561

4 071

26 713

2004

18 451

6 997

4 391

29 839

2005

19 968

7 914

4 527

32 409

2006

21 536

8 801

4 922

35 259

2007

23 717

10 401

5 419

39 537

2008

26 303

11 408

5 746

43 457

2009

27 766

12 175

6 013

45 954

2010

27 737

13 103

6 324

47 164

2011

27 052

12 619

5 750

45 421

2012

28 056

13 219

5 813

47 088



87

Příloha č. 7 – Dotazník pro vlastní výběrové šetření

Vážení respondenti, jsem studentkou 2. Ročníku navazujícího magisterského studia oboru Demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době zpracovávám svou diplomovou práci na téma „Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje.“ Cílem mé práce je především popis hlavních trendů manželské a mimomanželské plodnosti v České republice v závislosti na věku, rodinném stavu a vzdělání ženy, pořadí a porodní hmotnosti narozeného dítěte v období 1975 – 2012. Během tohoto období došlo k výrazným proměnám demografického chování. Úroveň samotné plodnosti, ale i to, zda se děti rodí v manželství nebo mimo manželství souvisí s proměnnou hodnotové orientace většiny lidí. Přínosem mého dotazníku je tedy zjištění názorů a postojů studentů vysokých škol k manželství, rodině, ideálního počtu dětí a nesezdanému soužití. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a údaje z něj získané budou použity výhradně k účelům této práce. Děkuji za Vaše odpovědi a strávený čas nad tímto dotazníkem.

S pozdravem Zdeňka Srnová


88

Instrukce k vyplnění dotazníku: Každou odpověď zaškrtněte pouze jednou. U otázky č. 2 a 9 vyplňte prosím konkrétní číselnou hodnotu. 1) Jaké je Vaše pohlaví? (q_1)  Muž  Žena 2) Kolik je Vám let? (q_2)

________

3) Jaký je Váš rodinný stav? (q_3)  Svobodný/svobodná  Ženatý/vdaná  Rozvedený/rozvedená  Ovdovělý/ovdovělá 4) Na jakém stupni vysokoškolského studia nyní studujete? (q_4)  Bakalářský  Navazující magisterský  Magisterský  Doktorský 5) Jaký v současnosti studuješ obor? (q_5)  Vzdělávání a výchova  Přírodní vědy, matematika a informatika  Zemědělství a veterinářství  Technické vědy  Společenské vědy a umění (včetně ekonomických oborů)  Lékařství a další zdravotnické obory  Ostatní


6) V jakém kraji České republiky v současnosti bydlíte? (q_6)  Hlavní město Praha  Středočeský kraj  Jihočeský kraj  Plzeňský kraj  Karlovarský kraj  Ústecký kraj  Liberecký kraj  Královehradecký kraj  Pardubický kraj  Kraj Vysočina  Jihomoravský kraj  Olomoucký kraj  Zlínský kraj  Moravskoslezský kraj 7) Máte v současnosti partnera/partnerku (manžela/manželku)? (q_7)  Ano  Ne 8) Máte děti? (q_8)  Ano  Ne 9) Pokud děti ještě nemáte, uvažujete v budoucnosti o založení rodiny? (q_9)  Ano  Ne  Nevím 10) Pokud se rozhodnete pro založení rodiny, kolik byste si přál/a dětí? _______ (q_10)

89


90

11) Souhlasíte s názorem, že člověk nemůže být opravdu šťastný, pokud nemá děti? (q_11)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím

12) Souhlasíte s názorem, že pokud se dva lidé mají rádi, uzavírat manželství je zbytečné? (q_12)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím 13) Souhlasíte s názorem, že manželství nepřináší v současnosti žádné výhody? (q_13)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím 14) Souhlasíte s výrokem, že „manželství je zastaralá instituce“? (q_14)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím 15) Souhlasíte s výrokem, že „lidé, kteří chtějí mít dětí, by měli vstoupit do manželství“? (q_15)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím


16) Souhlasíte s názorem, že aby dítě šťastně vyrůstalo, potřebuje domov s oběma rodiči? (q_16)  Ano, souhlasím  Ne, nesouhlasím  Nevím 17) Je pro Vás při uvažování o založení rodiny podstatná výše finanční podpory v těhotenství a mateřství, resp. rodičovství ze strany státu? (q_17)  Ano, zásadně  Ano, částečně  Ne  Nevím

91


92

Příloha č. 8 – Data získaná z vlastního výběrového šetření ID_number

q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

1

0

22

1

1

2

1

0

0

2

0

20

1

1

2

1

1

0

3

0

19

1

1

2

4

0

0

4

1

25

1

2

2

1

0

0

5

0

23

1

2

2

1

0

0

6

0

26

2

4

2

3

0

0

7

1

21

1

1

5

1

1

0

8

1

20

1

1

4

1

0

0

9

1

19

1

1

2

1

1

0

10

1

26

1

3

1

3

0

0

11

1

22

1

1

3

1

0

0

12

1

23

1

2

5

1

0

0

13

1

19

2

4

5

1

0

1

14

1

26

1

2

5

1

0

0

15

0

20

1

4

2

1

0

0

16

0

22

1

4

2

1

0

0

17

0

23

3

4

5

2

0

1

18

1

26

1

3

2

4

0

0

19

1

22

1

3

2

2

0

0

20

0

22

1

2

2

1

0

0

21

1

26

1

4

2

1

0

0

22

0

24

2

2

4

1

0

1

23

0

18

1

1

6

1

1

0

24

1

20

1

1

6

1

1

0

25

1

25

1

2

6

1

0

0

26

1

21

1

2

1

2

0

0

27

0

21

1

1

2

2

0

0

28

0

23

1

1

2

2

0

0

29

1

24

1

2

2

2

0

0

30

0

23

1

3

2

1

0

0

31

1

23

1

2

2

2

0

0

32

0

29

2

4

2

2

0

0

33

1

23

1

2

2

1

0

0

34

1

27

4

4

2

2

0

0

35

1

23

1

2

5

2

0

0

36

1

23

1

2

5

1

0

0

37

1

26

1

3

5

2

1

0

38

1

21

1

1

2

1

0

0

39

1

18

1

1

5

1

0

0

40

0

20

3

4

2

2

0

0

41

0

20

1

1

5

2

0

0

42

1

19

1

1

5

1

1

0

43

0

28

2

3

2

2

0

0


93

Příloha č. 8 – Data získaná z vlastního výběrového šetření – pokračování q_9

q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

0

2

1

2

2

3

1

1

2

0

2

1

2

2

2

1

1

2

0

2

1

1

2

2

1

1

3

0

2

1

1

2

2

1

1

4

0

2

1

1

2

2

1

1

2

0

1

1

1

2

2

1

1

4

0

1

1

1

1

2

1

1

3

0

1

1

1

2

2

1

1

1

0

2

1

1

2

2

1

1

3

0

3

1

1

2

2

1

2

3

0

3

1

1

2

2

1

2

3

0

4

1

1

2

2

1

1

4

x

x

1

1

2

2

1

1

4

0

2

1

2

2

2

1

1

2

0

2

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

2

2

2

1

1

1

x

x

1

2

2

1

1

1

3

0

2

1

2

2

2

1

1

2

1

x

1

1

1

2

1

1

3

0

1

1

1

1

2

1

1

3

0

2

1

1

1

2

1

1

3

x

x

1

1

1

2

1

1

4

0

1

1

2

2

2

1

1

2

0

2

1

2

2

2

1

2

3

0

2

1

2

2

2

1

1

1

0

2

1

2

2

2

1

1

4

0

1

1

2

2

2

1

1

2

1

x

1

2

2

2

1

1

1

0

2

1

2

2

2

1

2

4

0

2

1

2

2

2

1

1

2

1

x

1

2

2

2

1

1

1

0

3

1

2

2

2

1

1

2

1

x

1

2

2

2

1

1

1

0

2

1

2

2

2

1

1

1

1

x

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

2

1

2

1

2

4

0

2

1

2

2

2

1

1

2

0

2

1

2

2

2

1

1

4

0

2

1

2

2

2

1

1

1

0

4

1

1

2

1

1

1

3

0

1

1

2

2

2

1

1

1

0

1

1

2

2

2

1

1

2

0

1

1

2

2

2

1

1

4


94

Příloha č. 8 – Data získaná z vlastního výběrového šetření – pokračování ID_number

q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

44

0

20

1

1

3

2

0

0

45

0

22

1

1

6

4

0

0

46

1

26

2

4

6

1

0

0

47

0

20

1

4

6

1

1

0

48

1

19

1

1

4

2

1

0

49

0

19

1

1

2

2

0

0

50

1

19

1

1

2

1

0

0

51

0

26

1

2

1

1

0

0

52

1

26

2

3

3

1

0

0

53

1

23

1

2

2

1

0

0

54

1

27

1

4

2

1

1

0

55

1

18

1

1

2

2

0

0

56

1

20

1

4

4

1

0

0

57

1

26

1

3

5

2

1

0

58

1

20

2

4

2

2

0

1

59

0

20

1

1

2

2

0

0

60

0

26

1

2

2

1

1

1

61

0

20

1

1

6

2

0

0

62

0

20

1

1

5

1

0

0

63

1

20

1

1

5

2

0

0

64

0

25

1

2

6

2

1

0

65

0

20

1

1

5

2

0

0

66

0

26

1

3

5

4

1

0

67

1

21

1

1

5

1

0

0

68

1

25

1

4

5

1

0

1

69

0

24

1

2

2

2

0

0

70

0

18

1

1

1

1

0

0

71

0

23

1

1

6

1

1

0

72

0

22

1

1

5

2

0

0

73

1

21

1

3

4

1

1

0

74

1

22

1

4

6

1

0

0

75

1

22

3

4

2

2

1

0

76

1

21

1

1

2

2

1

0

77

0

26

1

3

2

1

1

0

78

0

22

1

2

2

1

0

0

79

0

23

1

1

2

2

0

0

80

0

22

1

1

2

2

0

0

81

1

18

1

1

2

1

1

0

82

0

19

1

1

1

1

1

0

83

1

23

1

2

3

1

0

0

84

0

23

1

4

4

4

1

0

85

0

18

1

1

5

1

0

0

86

1

19

1

1

2

1

1

0

87

0

26

1

3

6

1

0

0


95


q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

0

3

1

2

1

2

1

1

2

0

3

1

2

2

2

1

1

2

0

1

1

2

3

2

1

1

4

0

2

1

2

3

2

1

2

3

0

2

1

2

3

2

1

1

3

0

2

1

1

3

2

1

2

1

0

1

1

2

2

2

1

2

1

0

3

1

2

2

2

1

1

1

1

x

1

2

2

2

1

1

4

0

3

1

2

2

2

1

1

2

0

1

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

2

2

2

1

1

4

0

2

1

1

2

1

1

1

4

0

2

1

2

2

1

1

1

1

x

1

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

1

2

2

1

1

2

x

3

1

1

2

2

1

1

2

1

x

1

1

2

2

1

1

4

1

x

1

1

1

2

1

1

4

0

2

1

1

2

2

1

3

4

0

2

1

2

2

2

1

2

1

0

2

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

3

2

2

1

1

4

1

x

1

2

2

2

1

1

3

x

1

1

2

1

2

1

1

4

0

2

1

2

1

2

1

1

4

0

2

1

2

1

2

1

2

4

0

1

1

3

1

2

1

1

1

0

1

1

2

1

2

1

1

3

0

1

1

2

1

2

1

1

2

0

3

1

2

1

2

1

2

3

0

1

1

2

1

3

1

1

1

1

x

1

2

1

2

1

1

3

0

3

1

2

1

2

1

1

4

1

x

1

2

2

2

1

1

1

1

x

1

2

2

2

1

1

4

0

3

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

2

2

2

1

1

1

0

2

1

2

2

2

1

1

4

0

2

1

2

2

2

1

1

1

0

3

1

2

2

2

1

1

3

0

2

1

3

2

2

1

1

1

0

4

1

2

2

2

1

1

2

0

1

1

3

2

2

1

1

3


96


q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

88

1

24

1

4

2

1

0

1

89

1

22

1

1

2

1

0

0

90

1

23

1

2

2

1

0

0

91

0

27

1

3

2

2

0

0

92

0

23

2

2

2

2

0

0

93

0

21

1

1

3

1

0

0

94

1

26

1

4

3

2

1

0

95

1

27

1

3

1

1

0

0

96

1

19

2

3

4

2

0

0

97

1

19

1

1

5

1

1

0

98

1

22

1

1

5

2

0

0

99

1

23

1

2

5

1

0

0

100

1

24

1

2

5

2

1

0

101

1

21

2

3

2

1

0

0

102

1

22

1

1

2

2

1

0

103

1

26

1

3

2

1

1

0

104

1

19

1

1

2

2

1

0

105

1

24

1

2

2

2

0

0

106

0

21

1

1

2

1

0

0

107

0

24

1

2

2

1

1

0

108

0

20

1

1

2

2

0

0

109

1

23

1

1

2

1

0

0

110

0

20

1

1

2

1

0

0

111

1

20

2

1

2

1

0

0

112

1

22

1

3

4

2

0

2

113

0

25

1

2

6

2

0

0

114

0

23

1

1

5

2

0

0

115

0

22

2

2

2

2

0

0

116

0

24

1

2

1

2

0

0

117

0

21

1

1

3

2

0

0

118

1

23

1

3

2

2

0

1

119

1

23

1

2

2

2

1

0

120

1

21

1

1

2

1

1

0

121

1

19

1

1

5

1

0

0

122

0

24

1

2

2

1

0

0

123

1

22

1

1

2

1

0

0

124

0

24

1

2

5

2

1

0

125

0

23

1

1

2

1

0

0

126

1

25

1

2

5

1

0

0

127

1

21

1

1

1

2

0

0

128

0

23

1

1

3

1

0

0

129

1

21

1

1

4

2

0

0

130

0

20

1

1

6

2

0

0

131

1

25

1

3

5

1

0

0


97


q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

x

2

1

1

2

2

1

1

4

1

x

1

1

2

2

1

1

1

0

1

1

1

2

1

1

1

3

0

1

1

1

3

2

1

1

4

0

2

1

2

1

2

1

1

1

1

x

1

2

1

1

1

1

4

0

3

1

2

1

2

1

1

2

1

x

1

2

2

2

2

1

2

0

2

1

2

2

2

2

1

3

1

x

1

2

2

2

2

1

3

0

2

1

3

2

2

2

1

4

0

2

1

2

2

2

2

1

4

0

2

1

2

2

2

2

1

2

1

x

1

3

2

2

2

1

2

0

2

1

1

2

2

2

1

3

0

2

1

1

2

2

2

1

4

0

2

1

1

1

2

2

1

2

0

1

1

1

2

1

2

2

2

0

1

1

2

2

2

2

1

1

0

3

1

2

1

2

2

1

3

0

3

1

1

1

2

2

1

2

0

1

1

1

2

2

2

1

4

1

x

1

1

2

2

2

1

2

1

x

1

1

2

2

2

1

4

x

1

1

2

2

2

2

1

4

0

2

1

2

2

2

2

1

1

0

2

1

1

2

2

2

1

2

0

2

1

2

2

2

2

1

1

0

1

2

2

2

2

2

2

2

0

3

2

1

2

1

2

1

3

x

1

2

1

2

2

2

1

2

1

x

2

1

2

2

2

2

4

0

2

2

2

2

2

2

3

3

0

2

2

3

2

2

2

1

4

1

x

2

2

2

2

2

1

2

0

3

2

2

2

2

2

1

3

0

1

2

2

2

2

2

1

3

0

1

2

2

3

2

2

1

2

0

2

2

1

2

1

2

1

1

0

2

2

1

2

2

2

1

4

0

2

2

1

2

2

2

1

1

0

1

2

2

2

2

2

1

4

0

2

2

2

2

2

2

1

1

1

x

2

1

2

2

2

1

2


98


q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

132

1

21

1

1

2

1

0

0

133

0

21

1

1

2

2

0

0

134

1

26

1

4

2

2

0

0

135

0

24

1

2

2

1

0

0

136

0

18

1

1

2

1

0

0

137

1

24

1

2

2

2

0

0

138

1

22

1

1

2

1

0

0

139

1

19

1

1

2

2

0

0

140

1

20

1

1

2

1

0

0

141

0

27

1

4

2

1

0

0

142

1

20

1

1

2

1

1

0

143

0

18

1

1

2

1

0

0

144

1

22

1

2

4

2

0

0

145

0

19

1

1

5

1

0

0

146

1

28

2

3

5

1

0

2

147

0

23

1

2

5

2

1

0

148

0

22

1

4

5

1

1

0

149

1

25

2

2

3

2

0

0

150

0

23

1

1

6

1

1

0

151

0

21

1

1

5

2

0

0

152

0

28

1

3

5

1

0

0

153

1

21

1

1

5

2

0

0

154

1

19

1

1

5

2

0

0

155

1

22

1

1

5

1

0

0

156

1

26

1

2

2

1

0

0

157

1

19

1

1

2

2

0

0

158

1

21

1

1

1

2

0

0

159

0

24

1

2

2

2

0

0

160

0

20

1

1

5

1

1

0

161

1

18

1

1

4

1

0

0

162

1

29

3

4

6

1

1

1

163

0

21

1

3

5

2

1

0

164

1

24

1

2

2

2

0

0

165

1

22

1

1

2

1

0

0

166

0

28

1

4

2

2

0

0

167

1

19

1

1

2

1

1

0

168

1

22

1

1

2

1

0

0

169

1

24

1

2

2

1

1

0

170

0

21

1

1

2

1

0

0

171

0

20

2

4

2

1

0

0

172

0

20

1

1

2

1

0

1

173

1

24

1

2

2

1

0

1

174

1

23

1

1

2

1

1

0

175

1

24

1

3

1

1

0

0


99


q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

0

2

2

1

2

2

2

1

2

0

2

2

1

2

2

2

1

2

0

3

2

2

2

2

2

1

4

0

2

2

2

2

2

2

1

4

0

2

2

2

2

2

2

2

3

0

2

2

2

2

2

2

2

4

0

2

2

2

2

2

2

2

1

0

1

2

2

2

2

2

1

4

0

3

2

2

1

2

2

1

4

0

3

2

1

2

1

2

1

1

0

2

2

1

2

1

2

2

3

0

2

2

3

2

2

2

1

2

0

2

2

2

1

2

2

1

4

1

x

2

2

2

2

2

1

4

2

2

2

2

2

1

4

x 1

x

2

3

2

2

2

1

3

0

2

2

2

2

2

2

1

3

0

2

2

2

2

2

2

1

1

0

2

2

2

2

2

2

1

2

0

2

2

2

2

2

2

3

3

0

2

2

2

2

2

2

1

2

0

2

2

2

2

2

2

1

1

0

2

2

2

2

2

2

1

3

0

1

2

2

2

2

2

1

3

0

1

2

2

2

2

2

1

4

1

x

2

2

2

2

2

1

2

1

x

2

2

2

2

2

1

1

0

1

2

2

2

2

2

1

2

0

3

2

2

1

2

2

1

2

0

2

2

1

1

2

2

1

2

x

1

2

1

1

1

2

2

3

1

x

2

1

1

2

2

1

2

0

2

2

2

1

2

2

1

4

0

2

2

2

1

2

2

1

4

0

2

2

2

1

2

2

1

1

1

x

2

1

1

2

2

1

2

0

2

2

1

2

2

2

1

1

0

2

2

1

2

2

2

1

1

0

1

2

2

2

2

2

1

3

0

3

2

2

2

2

2

1

4

x

1

2

2

2

2

2

1

3

x

1

2

2

2

2

2

1

1

0

3

2

2

2

2

2

1

3

0

2

2

1

2

2

2

1

1

Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje. 100


q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

176

1

26

1

4

3

1

1

0

177

1

20

1

1

6

1

0

0

178

1

21

1

1

4

2

0

0

179

1

24

1

2

2

1

0

0

180

1

23

1

1

2

1

0

0

181

0

24

1

2

2

1

0

0

182

1

26

1

3

4

2

1

0

183

0

18

1

1

5

2

0

0

184

0

26

1

3

5

1

1

0

185

1

24

1

2

5

1

1

0

186

1

22

1

1

5

1

1

0

187

1

27

1

4

5

2

0

0

188

0

23

1

2

5

2

0

0

189

1

19

1

1

3

2

0

0

190

0

25

1

2

1

1

0

0

191

0

23

1

2

2

1

0

0

192

0

21

1

1

2

2

1

0

193

0

20

1

1

2

2

0

0

194

1

25

1

2

2

2

0

0

195

0

21

1

1

5

1

0

0

196

1

23

1

1

5

2

0

0

197

1

24

1

2

2

2

0

0

198

0

23

1

1

5

2

0

0

199

1

22

1

2

4

1

0

0

200

1

28

2

4

6

2

0

1

201

1

19

1

1

2

2

1

0

202

1

22

1

1

2

2

0

0

203

0

23

2

4

2

1

0

1

204

1

21

1

1

2

2

0

1

205

1

21

1

1

2

1

1

1

206

1

21

1

1

5

1

0

0

207

1

24

1

2

6

1

0

0

208

1

25

1

2

6

1

0

0

209

0

24

1

2

6

1

1

0

210

1

19

1

1

6

1

0

0

211

1

19

1

1

2

2

0

0

212

0

23

1

2

5

2

0

0

213

1

20

1

1

4

1

1

0

214

1

20

1

1

1

1

0

0

215

1

22

2

4

3

1

0

0

216

1

20

1

1

2

1

0

0

217

1

23

1

1

2

1

0

0

218

0

21

1

1

2

1

1

0


219

0

19

1

1

1

3

1

0


q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 x 0 1 x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 x 0 0 0

2 2 2 2 x 2 2 2 3 2 2 x x 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2 2 1 2 x x x x 2 3 3 1 2 2 2 2 2 x 2 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

2 1 2 1 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2

2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

1 1 1 1 2 2 2 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 2 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

4 2 3 3 4 4 4 4 2 1 4 3 1 2 4 3 1 4 4 3 3 2 2 2 4 3 4 1 1 4 3 4 2 4 4 2 3 3 4 3 1 1 3


0

3

3

1

2

2

3

1

4


q_1

q_2

q_3

q_4

q_5

q_6

q_7

q_8

220

0

25

1

2

2

1

1

0

221

1

29

1

3

2

1

0

0

222

1

22

1

1

2

1

1

0

223

0

28

1

4

2

1

0

0

224

1

24

1

2

2

1

0

0

q_9

q_10

q_11

q_12

q_13

q_14

q_15

q_16

q_17

0

2

3

1

2

1

3

1

2

0

2

3

1

2

2

3

3

3

0

2

3

1

2

2

3

1

1

0

2

3

2

2

2

3

1

2

0

2

3

2

2

2

3

1

1

MIMOMANŽELSKÁ A MANŽELSKÁ PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE A MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ. TRENDY, FAKTORY A POSTOJE

Recommend Documents