Ročník: 3. Číslo: 1. Podzim 2014
1
Občasník Cena: 5 Kč
2
MILÍ ČTENÁŘI, nový školní rok 2014/15 už je tady a s ním i první letošní vydání našeho školního časopisu. Již třetím rokem vymýšlejí žáci 2. stupně naší školy příběhy, křížovky, básničky a osmisměrky. Nejlepší z nich se poté dostanou do našeho časopisu. Letošní první číslo je zaměřeno na podzim a na americký svátek Halloween. V tomto vydání se můžete těšit na spoustu strašidelných příběhů, při kterých vám bude tuhnout krev v žilách. Kdybyste se náhodou báli, můžete si přečíst spoustu veselých básniček, které by ani sám Seifert nenapsal. Pokud rádi luštíte, přijdou vhod křížovky a osmisměrky. Vymyslet takový strašidelný příběh nebo křížovku, to stojí hodně času a úsilí, proto bychom byli rádi, kdybyste práci svých spolužáků ocenili a časopis si přečetli. Časopis není jenom o zábavě, také se v něm dozvíte spoustu zajímavých informací, které by se vám mohly ve škole hodit. Můžete se také zapojit do zábavných soutěží o ceny. Za celou redakční radu vám přeje příjemné a ničím nerušené čtení Matěj Plewa
3
ZPRÁVY ZE ŠKOLNÍHO SVĚTA Interaktivní výstava Svět našimi smysly Ve čtvrtek 11. září se naše třída zúčastnila interaktivní výstavy s názvem Svět našimi smysly, která se konala v Domě dětí a mládeže Vratimov. Na výstavě jsme si mohli zkusit, jak těžký život mají lidé nevidomí a neslyšící. Po příchodu nás uvítala vedoucí výstavy, rozdala nám kartičky a podrobně vysvětlila úkoly. Mohli jsme si zkusit zahrát třeba Člověče, nezlob se pro nevidomé. Bylo to opravdu těžké. Dále jsme si mohli napsat jméno na psacím stroji, který tiskl Braillovým písmem. Procházeli jsme také jednoduchým bludištěm se zavázanýma očima a se slepeckou holí. Vyzkoušeli jsme se projít po laně se sluchátky na uších. Bylo to zajímavé. Po laně se projít nedalo, protože zdroj rovnováhy je spojen se sluchem. Další úkoly byly zaměřeny na rozlišování věcí pomocí čichu a hmatu. Nakonec bylo už jen vyhlášení výsledků. Výstava se nám velmi líbila. Přiblížila nám svět handicapovaných lidí. Doufáme, že všichni zúčastnění pochopili obtížnost jejich života. Aleš Broda, Jonáš Lipový, 7. třída Skvělý úspěch Natálie Irglové Ve čtvrtek 23. října se tři žákyně naší školy zúčastnily anglické výtvarné soutěže Oxford Illustrator. Soutěž pořádá nakladatelství Oxford University Press ve spolupráci se ZŠ Pokorného s rozšířenou výukou výtvarné výchovy. Úkolem bylo ztvárnit libovolnou výtvarnou technikou zadaný text v anglickém jazyce. Jednalo se o úryvky ze známé světové literatury. Hodnotila se jednak originalita a nápaditost, ale také správné porozumění danému textu. Soutěžilo se ve třech kategoriích. Za první kategorii reprezentovala naši školu Cristina Emma Berešová z 5. třídy. Měla za úkol ztvárnit příběh Jacka a kouzelné fazole. Ve druhé kategorii soutěžila a se svým obrázkem podmořského světa obsadila první místo Natálie Irglová z 6. třídy. Úryvek byl z knihy Dvacet tisíc mil pod mořem. Eliška Dudová z 9. třídy musela ve třetí kategorii ztvárnit velice náročný úryvek z knihy Šarlatové písmeno. Všem třem dívkám děkujeme za skvělou reprezentaci naší školy a Natálce gratulujeme k prvnímu místu! paní učitelky anglického jazyka
4
Adaptace 6. třídy Víte, co je adaptační kurz? Do 15. září 2014 jsme to nevěděli ani my – šesťáci. A to jsme na něj 15. – 16. září 2014 měli odjet. Naše obavy se snažila zahnat naše třídní paní učitelka Pelikánová. Neúnavně pořád dokola vysvětlovala, že je to takový výlet, kde budou různé aktivity, abychom se my žáci lépe poznali s novou paní třídní učitelkou. Když jsem to uslyšela, hned jsem si pomyslela, že tam chci jet, protože paní učitelku Pelikánovou chci poznat blíže. Ale nevěděla jsem, co na to řekne mamka. Mamka mi adapťák slíbila, když budu mít celý týden hezké známky. Tak jsem se začala moc snažit a hned další den jsem přinesla 2 jedničky! Mamka mě pochválila a podepsala mi přihlášku. Hned jsem to řekla Verči a Lucce a společně jsme se těšili na 15. září!!! V pondělí 15. září jsem nemohla rozčilením ani dospat… Kdybych věděla, co mě čeká, asi bych nespala vůbec. Od chvíle, kdy jsme nastoupili do vlaku do Ostravice už začaly 2 dny zábavy, smíchu, her a divadla. Hráli jsme seznamovací hry, na kouzelníky, přemísťovali jsme tenisák pomocí potrubí do kbelíku, stavěli jsme akvadukt, podbíhali jsme pod lanem, v rámci hry udělali 1000 dřepů, procházeli pavoučí sití i bludištěm, hráli jsme na farmu, na pošťáky i na Harryho Pottera, naučili jsme se přivolávat Slunce pomocí tanečního rituálu Čipy, čipy, samba, zahráli jsme si v pohádce O Červené karkulce… Prostě tam byla neuvěřitelná zábava, stihli jsme i blbosti na pokoji. Takže teď už vím, co je to se adaptovat. Znamená to být pro každou srandu, spolupracovat se spolužáky i s paní učitelkou třídní a všechno si to pořádně užít!!! za redakci 6. třídy Darina Budyšová
Po super adapťáku jsme se těšili na další akci Křížem krážem Vratimovem a Běh naděje. Obě tyto akce proběhly 19. září 2014 za krásného slunečného počasí. Nejprve jsme se vydali po naučné stezce Vratimovská štreka a plnili jsme úkoly podle cedulí na ní. Vedla nás naše paní učitelka třídní, které pomáhala paní učitelka Parmová. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých věcí. Pak jsme se přidali k akci Běh naděje. Většina šesťáků běžela a navzájem se povzbuzovali. David Farana vzpomíná, že na něj pokřikovali: „ Běž, Foreste, běž!“ Po běhu jsme dostali oplatek a čaj. V občerstvení u Heinicha byla docela sranda a bylo to tam cool. Mají tam i malé hřiště, a tak kluci hráli fotbal. Nejdříve jsem hrál s třeťáky, pak s osmáky a s deváťáky. Byla to zábava až do chvíle, kdy můj míč plaval omylem v Ostravici. A opět situaci zachránila paní učitelka Pelikánová, která vešla do Ostravice a míč vytáhla. Za to, že mi paní učitelka Pelikánová zachránila balón, pozval jsem ji na 1 deci kofoly. Je to sice málo, ale na víc jsem neměl. Chtěl jsem jí nějak poděkovat…. za redakci 6. třídy Ondřej Botur
5
SOKOLNICKÝ DEN GYMNÁZIA HLADNOV 26. září 2014 se žáci 9. třídy zúčastnili Sokolnického dne, který pro ně v rámci projektu NatTech připravili učitelé a studenti Gymnázia Hladnov. I když jim počasí nepřálo, program si užili a přivezli si s sebou mnoho zajímavých zážitků a informací. Na jejich základě sestavili následující test. Pokusíte se na jeho otázky odpovědět i vy? 1. Je to dravec známý taky pod pojmem káně myšilov, je to středně velký druh. Dorůstá 5057cm, v rozpětí křídel 113-130cm. Má žluté neopeřené končetiny a žlutý, na konci černě zbarvený zobák. Živí se malými savci. Jak se tento dravec nazývá? A, jestřáb lesní B, káně lesní C, káně rudoocasá
2. Je to malý dravec. Patří do čeledi sokolovitých. Rozpětí křídel 68-80cm. Hmotnost samce je 180g a samice 220g. Samička si hnízda nestaví, ale využívá hnízda jiných ptáků. Samice snáší 3-7 vajec. Živí se především hraboši a větším hmyzem. Jak se tento malý dravec nazývá? A, luňák červený B, orel mořský C, poštolka obecná 3. Tento druh dravce patří do čeledi jestřábovitých. Je to největší druh rodu Accipiter. Má krátká zakulacená křídla a dlouhý ocas. Jejich potrava jsou především ptáci, savci a hlodavci. Samice má rozpětí křídel 108-120cm a samec 90-105cm. Jak se tento dravec nazývá? A, jestřáb lesní B, orel skalní C, ostříž lesní 4. Je to sova, která je nejvíce ohroženou sovou v České republice. Často jí usmrcují kočky a kuny. Říká se o ní, že přivolává smrt. Samice mívá jednou ročně 4-5 vajec. Živí se především žížalami. A, sýček rousný B, včelojed lesní C, sýček obecný 5. Je to nejznámější dravec. Je to státní symbol Spojených států amerických. Je to 4. největší orel. Rozpětí má až 2,5m. Žije převážně v Severní Americe a Kanadě. Loví většinou lososy. Váží 3,5kg. Jak se tento dravec nazývá? A, orel bělohlavý B, výr velký C, sova pálená
6
6. Je to sova u nás poměrně hojně rozšířená. Je příbuzná s puštíkem obecným. Má vyvinutý sluch a zrak, loví ve tmě. Délka těla 35-40cm.V zimě se zdržuje v menších skupinkách. Jak se tato sova nazývá? A, sokol stěhovavý B, kalous ušatý C, orel stepní Natálie Plecháčková, 9. třída ( 1.B, 2.C, 3.A ,4.C, 5.A, 6.B)
Návštěva loutkového divadla Ve středu 15. 10. 2014 se naše 7. třída vypravila do Divadla loutek Ostrava na představení s názvem Ze starých pověstí českých. Mohli jsme se seznámit třeba s pověstí o Čechovi. V této pověsti vystupovali dva vojevůdci Čech a Lech. Byli to bratři, kteří putovali ze své země s některými dalšími Slovany, až přišli na horu Říp. Tam se rozhodli zůstat. Zemi pojmenovali Čechy. V další pověsti se vyprávělo o Křesomyslu a Horymírovi. Křesomysl a jeho lidé chtěli místo pěstování obilí těžit rudu. S tím ale Horymír nesouhlasil. Když byl pryč, přišli do jeho vesnice Křesomyslovi lidé a vesnici zničili a ukradli vše, co v ní bylo. Když se Horymír vrátil, rozzlobil se a odjel zasypat Křesomyslovy doly. Chytili ho a odsoudili k smrti. Šemík, jeho kůň, přeskočil hradby Vyšehradu a dovezl Horymíra do bezpečí. Poté ale zemřel. Další děj vyprávěl i o lucké válce, ve které proti sobě bojovali Neklan a Vlastislav. A jak tento krutý boj dopadl? O tom se dočtete ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska. My jsme byli s představením spokojeni a těšíme se na další. Aleš Broda, 7. třída E- bezpečí
Dne 23. října byla na Základní škole Vratimov zajímavá a velmi poučná přednáška o bezpečí na internetových stránkách. Její hlavní náplní bylo především bezpečné užívání sociálních sítí, jako je například FACEBOOK. Tyto sítě jsou sice dobré, ale jejich nástrahy jsou větší, než je na první pohled znát. Když si na FACEBOOKU vytvoříte profil, musíte souhlasit s užíváním a právy společnosti. Ale tím, že toto odsouhlasíte, dáte firmě právo automaticky užívat vaše osobní údaje a prodávat fotobankám fotky, které na FACEBOOK umístíte. Beseda však nebyla jen na toto téma. Povídalo se o různém nebezpečí, ať už šlo o sexuální devianty, nebo o vyděrače. Říkali jsme si o některých případech, kde si dospělí lidé vytvořili falešný účet a komunikovali s mladší generací. Například si dali na profil fotku nějaké hezké holky nebo kluka a donutili je, aby se obnažili. Fotkami je pak vydírali. Zkrátka není dobré na internet vkládat bezhlavě jakékoliv obrázky, na kterých nám jde vidět do obličeje. A to už ani nemluvím o obnažených fotkách. Internet je výborná věc, která nám usnadňuje práci, ale může být také velmi nebezpečný. Věk v této problematice nehraje žádnou roli. Kryštof Bartošek, Adam Holaň, 8. třída 7
Zelená vpřed
Ve dnech 2.10.2014 - 5.10.2014 se v ostravském divadle Akord konal filmový festival Ekofilm, který měl přispět k podpoře ochrany přírody a menšímu znečišťovaní životního prostředí. Náš reportérský tým navštívil Ekofilm v pátek 3. 10. se žáky 8. a 9. třídy Základní školy Vratimov na Masarykově náměstí. Při našem příchodu do divadla se zrovna odehrávala první aktivita. Komentátoři akce si při ní z publika vyvolali tři týmy po třech žácích. Žáci se navlékli do pytlů, aby vypadali jako včely. Podle ohlasu publika se včelami neměli nic společného. Proto jsme se šli do publika zeptat, co si o této hře myslí David Pospíšil, žák naší školy. „Vypadají spíše jako popeláři než včely.“ Cílem hry bylo umělým sosákem nabrat co nejvíce pylu, který představovala voda, a přenést ji do úlu, který byl zpodobněn skleničkou Coca-Coly. Nakonec vyhrál červený tým a jeho zástupců jsme se zeptali, jak se jim hra líbila a co vyhráli. Červený tým: „Hra nás bavila. Jsme rádi, že se tady můžeme něco nového dozvědět.“ Pak následoval film o Dunaji, jmenoval se Amazonka Evropy. Po filmu následovala 15 minutová pauza, při které jsme se šli zeptat komentátorů akce, jak akci vidí oni. Komentátor Jirka nám řekl: „Myslím si, že je to dobrá akce, děti se totiž musí naučit chránit zemi. Jak vidím dnešní mládež, tak všichni vyhazují odpadky na zem a to samozřejmě naší planetě příliš neprospívá.“ A je tu druhá zábavná hra. Hry se zúčastnila čtyři družstva po čtyřech žácích. Za naši školu bojoval Matěj, Láďa, Adam a Jakub. Cílem hry bylo posbírat 16 kartiček s vývojovými stupni různých živočichů a poté je správně seřadit na tabuli. Tým našich osmáků překvapivě zvítězil s poměrně velkým náskokem. Co si o výhře myslí Matěj Plewa? ,,Bylo to poměrně jednoduché. Byli jsme prostě o krok napřed a lepší než spoluhráči.“ Za vítězství obdrželi tužky a pravítka s nápisem Eko. Láďa Mareš, který je podle mnohých tajný šéf Greenpeace, měl ovšem opačný názor: „Je skvělé, že jsme dostali takové tužky. Pokaždé, když budeme něco psát, tak si uvědomíme, jak důležité je chránit naši Zemi.“ Celou akci ukončil polský dokument o kroužkování orlů. „Ladislave Mareši, jak se ti to líbilo?“ „ Velmi, protože tam bylo vidět, jak jsou orli chráněni. I to, že je někteří lidé střílí jen tak pro zábavu. Také poukazoval na důležitost orlů v ekosystému a proč je třeba je chránit.“ Po skončení filmu se z publika ozval ohromný potlesk, který patřil nejen poslednímu filmu, ale celému ekologickému dopoledni. Láďa Hruška, Praha alias Matěj Plewa a Kryštof Bartošek, 8. třída
8
Tancuj, tancuj, vykrúcaj... aneb už nám to začalo Dlouho se naše třída těšila na to, až konečně přijde ten den a začnou lekce předtančení pro 9. třídy. Už se nám to konečně splnilo!!! Dokonce už umíme jeden tanec. Je to mambo. A začínáme s druhým tancem, který má neuvěřitelně legrační název cha – cha. Ovšem čte se ča –ča. Třeba taková Naty s Kubou, kteří spolu tančí, ti z toho měli hrůzu. Péti s Přemou to šlo celkem dobře, až na to, že když tancují na jednom konci tělocvičny, vždycky skončí na tom druhém konci a ani jeden neví, jak to dělají. Míši a Kryštofovi to šlo také hned od začátku, Míša ho ale určitě vedla, jak nám tvrdila paní učitelka Pelikánová. Budu ji citovat: „Děvčata, ono to má být jakože kluci vedou vás, ale ve skutečnosti vlastně vy povedete je.“ Když se holky ptaly Míši Hrachové, jak jí to s Davidem jde, odpověděla, že jim to jde, ale že se jim to plete. Kamča říkala, že ji deptá, jak se jí Adrian ustavičně dívá do očí, že prý ji to strašně rozesmívá. Z Naty a Šimona se klubou velice dobří tanečníci, jak jde vidět. Oba to pletou, ale oba jsou nejlepší, jak tvrdí Naty. Eliška s Markem jsou v pohodě. Peťan s Terezií jsou kouzelní. Terezie nepřijde na jednu lekci, pro změnu Petr zase nepřijde na tu další. Tak se to pak doučují a vůbec neví, která bije, ale jde jim to, to se musí uznat. Lucka a Denis jsou zajímavý pár. Dali se do páru prakticky náhodně, ale sluší jim to spolu. Náš nový přírůstek do třídy Natka tancuje s Matějem, ti se dali taky do páru náhodou, ale klape jim to spolu. Další pár, který tancuje, je Míša Šnapková s Vojtou Habrnalem. Jsou taky celkem sladcí, když se na ně člověk dívá, jak se snaží, aby šli dobře. Posledním párem je Honza s Terezou. Terka je podstatně menší než Honza, ale snad to zachrání podpatky. A všech jde vidět, že je to baví a lekce si naplno užívají. Tyto taneční kurzy mají rekordní počet tanečníků. Paní učitelka Riedlová a Pelikánová budou mít co dělat, aby nás vše naučily. Je nás 12 párů. To bude ještě fuška. Ale všichni už se moc těší na školní ples, kde předvedou své taneční kreace. Tak nám prosím držte palce!!! Díky Petra Nováčková z 9. třídy Malý taneční kvíz Kolik má devátá třída párů (7. písmeno) ........................................................................................ Latinskoamerický tanec, který se žáci učili jako první (2. písmeno) ............................................. Jaký den žáci nacvičují (3. písmeno) .............................................................................................. Paní učitelka s větším počtem písmen v příjmení (2. písmeno) ...................................................... Druhý tanec, který se žáci učí (1. písmeno) ....................................................................................
Kryštof Adamus (9. třída) dvanácT, mAmbo, poNdělí, PElikánová, Cha- cha
Řešení:
9
Záložky pro naše slovenské spolužáky Stejně jako minulý rok se žáci naší školy zúčastnili projektu Záložka do knihy spojuje školy. V říjnu – v Měsíci školních knihoven opět všichni žáci naši školy lepili, stříhali, kreslili i laminovali, aby vyrobili ty nejhezčí záložky pro žáky ZŠ Sládkovičova ve slovenském městě Ružomberok. Letošní téma znělo Má nejoblíbenější kniha. Každá třída měla jiné favority, takže výstavka všech záložek, která proběhla na konci října v naší školní knihovně, byla opravdu pestrá. A které knihy jsou pro naše žáky ty nejoblíbenější?
1. třída připravovala záložky s motivem Havrana z Malé čarodějnice. Autorem této knížky je Zdeněk Smetana. A protože si prvňáci rádi čtou o přírodě, vyrobili i záložky s lučními motivy. 2. třída předvedla záložky s obrázky Špejličky a Buřtíka, Spinkalky a Kanafáska. Autor Špejličky a Buřtíka je Zdeněk Svěrák a autorka Kanafáska je Galina Miklínová. Kromě toho přinesli druháci i krásně barevné záložky s klauny. Že by tím chtěli naznačit, že to v jejich třídě bývá někdy pořádný cirkus? 3. třída představila záložky s motivem Ferdy Mravence. Autorem knížky je Ondřej Sekora. Kromě toho se věnovali i postavičce Rákosníčka z knih Jaromíra Kincla. 4. třída V této třídě si každý žák napsal název své nejoblíbenější knihy do nádherně zdobené záložky ve tvaru knížky. 5. třída Za to páťáci poskládali krásné záložky ve tvaru srdíček. A protože jsou knihy pro většinu našich žáků prostě srdeční záležitost, do poskládaných srdíček napsali jméno své nej knihy. 6. třída se pochlubila záložky s motivem pejska a kočičky. Autorem knížky je Josef Čapek. 7. třída Na záložkách sedmáků se objevili: Myšpulín, Fifinka, Bobík a Piňďa. Tyto postavičky patří do komiksového příběhu Ljuby Štíplové Čtyřlístek. 8. třída se rozhodla, že záložky s motivem Krtečka prostě nemohou chybět. Autorem knížky je Zdeněk Miler. 9. třída Nevím, jestli za to může kouzelné sluchátko, ale deváťáci se vyřádili na postavičkách Macha a Šebestové. Autorem knížky je Miloš Macourek, ilustroval ji Adolf Born.
Všem žákům se záložky povedly. Ti starší z nich k nim přiložili i dopis pro svoje nové kamarády. Teď už se všichni těší, jaká odpověď přijde ze ZŠ Sládkovičova z Rožumberoku. redakce 9. třídy
10
ZÁŽITKY Z PRÁZDNIN Nešťastná nehoda (Cristina Berešová, V. třída) Byl krásný letní den. Jela jsem ke své kamarádce Aničce. Otevřela jsem dveře a ona mě vší silou objala. Potom jsme si sedly na pohovku a povídaly si o tom, co je nového. Pak jsme šly k ní do pokoje a hrály si s roztomilou želvičkou. Anička uvařila čaj a dívaly jsme se na seriál na notebooku. Kamarádka pohnula myší a… !!! Na mě se vylil horký čaj, rovnou na nohy. Rychle jsme jeli do nemocnice. Tam mi nohy ovázali a čtyři týdny jsem nemohla na slunce. Rozhodně se na Aničku nezlobím, ale byla jsem naštvaná, že jsem se na dovolené nemohla opalovat. Noha je už v pořádku.
Pobyt u babičky (Tereza Krystlová, V. třída) O prázdninách jsem byla u babičky v Polance. Byla jsem tam na dva týdny a dost jsem si tam užila, protože jsme se každý den koupali v bazéně. Nejlepší bylo, když jsem s babičkou obalovala řízky, protože jsem na ni vysypala celý pytlík mouky. Ráda jezdím za babičkou, protože dovolí úplně všechno a všemu se směje. Samozřejmě je tam taky děda, ale ten si většinu času hraje s bratrem Tomášem, takže si s ním moc neužiju. Moje nejoblíbenější příhoda se stala, když jsme šli s Tomášem a dědou do obchodu. Ten den bylo hrozné teplo a obchod byl moc daleko. Během cesty jsme museli pořád odpočívat. Byli jsme moc rádi, když jsme konečně dorazili do obchodu. Při zpáteční cestě, šli jsme už docela dlouho, děda řekl, že si zajdeme do hospody. Sedli jsme si do panského salonu. Děda si dal dvě piva a nám objednal víno! A právě proto je to moje nejoblíbenější příhoda, na kterou si vzpomínám.
11
Prázdninová katastrofa (Rozálie Rychlá, V. třída) Jeli jsme na dovolenou do Řecka. Asi pátý den se nám stala tato příhoda. Jednoho slunečného rána jsme se vypravili na pláž. Skákali jsme do vody, různě jsme řádili a také šnorchlovali. Dostali jsme hlad a chtěli jsme se jít do apartmánu najíst. Jenže taťka si dal do plavek klíč a jak šnorchloval, klíč ztratil. Mamka samozřejmě vyváděla jako drak, když to zjistila, a myslela si, že z toho bude problém. Tatínek šel za paní, která apartmán vlastnila, a vše vyřešil. Celá rodina si oddechla.
Bulharští plavčíci (Marie Vehovská, V. třída) Příběh se odehrál v Bulharsku u moře. Když mě bratr a bratranci zahrabali do písku, tatínek se rozhodl, že mě vezme do vody. Šli jsme pouze na okraj, protože byla vyvěšena černá vlajka. To znamená, že jsou velké vlny. Když jsme vyšli z moře, dívali jsme se s tatínkem na ty vlny. Najednou tatínek zahlédl muže, který zřejmě dostal křeč a daleko vzadu se držel bójek. Ve stejné chvíli zahlédli muže i plavčíci, ale ti na něj jen pískali. Za chvíli vešli do vody, aby mu pomohli. Když jej vytáhli, zjistili jsme, že tu křeč vážně měl. Nakonec ale vše dobře dopadlo.
12
Chorvatsko – ostrov Murter (Rozálie Závodná, VII. třída) O prázdninách jsem jela se svou kamarádkou Adélou do Chorvatska. Jely jsme jeden den. Přijely jsme v osm hodin ráno. Na určeném místě jsme musely čekat na auto, které nás odvezlo k apartmánu. Ubytovaly jsme se až v šest hodin večer, protože se vyklízely pokoje. Naše zavazadla jsme si nechaly v jedné místnosti, kde jsme se zatím mohly převléct, a šly jsme na pláž. Moře bylo krásně modré a čisté. Hrály jsme si ve vlnách na žraloky. Každý, kdo se přiblížil, byl v ohrožení. Byla to zábava. V sedm hodin byla večeře. Dostávali jsme polévku a hlavní chod. Nejvíce mi tam chutnaly ryby. Po večeři jsme chodívaly na procházku do města. Brávaly jsme si peníze (kuny), za které jsme si kupovaly výbornou zmrzlinu. Měli tam kokosovou, čokoládovou, melounovou a spoustu různých jiných druhů. Byla skvělá. Se zmrzlinou jsme chodívaly na molo, kde byly lodě. Každý večer nás pronásledovali hezcí kluci. Byli to Chorvati. Domlouvaly jsme se s nimi anglicky. Čtrnáct dní uplynulo tak rychle. Chtěla jsem si pobyt ještě o týden prodloužit. Chorvatsko mi bude chybět.
Ve vzduchu (Franta Vítek, VII. třída) Byl všední den na letišti v Žamberku. Šel jsem se podívat na místo, kde startují letadla. Tam mi tatínek řekl, že spolu poletíme. Do stanu jsem si zašel pro mikinu a už jsme jen museli počkat, až budeme na řadě. Vzali jsme si padáky, sedli si do letadla, lanem se k nám připnula vlečna a letělo se. Nejdříve se otec musel soustředit, aby letěl pořád za vlečnou. Když jsme byli v 600 metrech nad zemí a odpojili se, začali jsme se dívat po mracích, pod kterými by byly stoupavé proudy. Jakmile jsme takový mrak našli, vystoupali jsme do 800 metrů. Kroužili jsme jako orli. Taťka mi ukazoval, kde co je, a zeptal se mě: „Chceš řídit letadlo?“ „Nechci,“ odpověděl jsem, ale než jsem se nadál, už jsem ho řídil. Udělal jsem pár zatáček, ale moc se mi nepovedly. Přistání bylo složité, protože najednou přistávala čtyři letadla, ale taťka to zvládl hezky až k hangáru.
13
PODZIM LÉTO KONČÍ, ŠKOLA ZAČÍNÁ…
PODZIM Dominika Řepová, VII. třída Léto končí, škola začíná,
PODZIM
na prázdniny každý vzpomíná.
Tomáš Šebesta, VII. třída
Za okny se rozpršelo a náhle se nám zachtělo
Padá listí,
vyjet do hor, do lesů, kde každý rád rozjímá.
ovzduší se čistí. Vítr fičí
Při té troše rozjímání
a listí zem líčí.
přibude i hub sbírání. Děti zase pro zajíčky
Neseďte doma,
schovávají si mrkvičky,
vytáhněte draky.
aby měli zásobu
Ať už zmizí
na podzim i na zimu.
ty podzimní mraky.
Srnky, daňci, jeleni
Ranní rosa trávu zdobí
pasou se nám v zeleni,
a ve školách děti zlobí.
která v tomto babím létě
Pavučiny létají,
ozařuje vše na světě podzimními barvami,
cíl cesty však neznají.
které najdeš na paletě. Podzim už utíká, Žlutá, hnědá, oranžová,
zima se blíží.
každá barva je jak snová.
Medvěd, ten se schovává,
Každý stromek, každý keříček
oči se mu klíží.
plete sobě nový svetříček. A otcové jako loni lepí draky pro syny, aby jednou jako oni, svým dětem též lepili. 14
PODZIM Anežka Kožušníková, VII. třída Podzim voní jablkem, MY SE ALE NEBOJÍME Franta Vítek, VII. třída
doma pořád moštujem. Když pečeme hraběnčiny řezy, podzimní slunce nám za okny mizí.
Podzim, podzim už nás volá. Ach jo, začíná škola.
PODZIMNÍ ŠKOLA Patrik Pavelka, VII. třída Jaro, léto, podzim, zima.
Všude je barva zlatá,
Je tu podzim a s ním i rýma.
A tak pojďme do školy,
děda už ze sadu s košíkem chvátá.
Padá listí rázem
zas budou ty úkoly.
Nese v něm červená jablíčka,
přímo rychle na zem.
výborný štrúdl upeče babička. Padá barevný sníh z oblohy,
Učitelé žáky k tabuli volají,
nosíme školní batohy,
Všichni jsme pilní jako včeličky,
proč učivo neumí, se ptají.
sbíráme kaštany pro zvířátka,
sklízíme zeleninu a ovoce,
píšou se poznámky,
plná jablek je naše zahrádka.
skládáme je do bedničky,
hezké i špatné známky.
pochutnáme si na Vánoce. Strašidla a duši na naše dveře buší. Na podzim jsou Dušičky, ze záhrobí ručičky.
Podzimní svět Večer už se brzy stmívá,
plný barev
chodím dříve spát.
a přírodopis plný larev,
Přesto se mi ráno špatně vstává,
o kterých se žáci naučí hned.
i tak se s kamarády dokážu smát. My se ale nebojíme
To je ten podzimní čas,
školy ani duchů,
který bude v nás
my se všechno naučíme,
do té doby, než začne zima
pak to bude v suchu.
a vánoční prázdniny nám spadnou do klína.
15
POUŠTĚNÍ DRAKA
Je krásný větrný den a růžový panter se nudí.
Najednou dostal výborný nápad! Udělá si draka.
To je škoda, že si nemůžu hrát jako ostatní.
Drak byl hotový.
Nachystal si všechny věci a začal pracovat.
To mi jde ale dobře.
16
Panter vylezl s drakem až na nejvyšší kopec. A jdeme pouštět draka!
Bylo to prima. Tak zase za rok! Dnes ale dobře fouká.
Panter je spokojený.
Cristina Emma Berešová, V. třída
17
Podzimní příběh (David Pospíšil, VIII. třída) Jednou takhle v době dušičkové brouzdáme se já, máma a brácha krásně zbarveným spadaným listím ke hřbitovu uctít památku zesnulých. Mrholilo a byla docela zima. Já nesu velkou kytku a máma věneček z šišek. Došli jsme k hrobu mého dědy Jirky, zapálili svíčku a položili květiny a věneček na náhrobní desku. Tiše stojíme a vzpomínáme na báječného člověka. Velká škoda, že už není s námi. Vtom uslyšíme zoufalé mňau, mňaaaaaau. Koukáme kolem sebe, ale nikde nic. Až bratr poodhrnul větve malého smrku a co nevidíme. Malinkatá bílorezavá kulička s ohromně velkýma ušima a smutnýma očima na nás vykukuje. Malé koťátko se zvedlo a šlo směrem k nám. Nožky mělo vratké. Hned jsem jej měl v klíně. Celé se třepalo. „Chudáček malý. Mami, přece ho tu nenecháme,“ křikl jsem. Máma sice moc nechtěla, ale my ji s bráchou nakonec ukecali. Vzali jsme si třepající se kuličku domů. Byl to kocour. Dali jsme mu jméno Garfield. Cestou jsme se ještě stavili do obchodu koupit granule a zásobu mléka. S chováním koček jsme sice neměli žádné zkušenosti, ale docela jsme si s Garfieldem poradili. Zpočátku nechtěl moc jíst, jen pil mléko, ale den ode dne to bylo lepší. Pěkně rostl a prospíval. No a dnes je z něj velký kocour Garfield, který nám spolehlivě vychytá všechny myši. Je mrštný a hravý. Jaké štěstí, že jsme se právě v ten osudný den vydali na hřbitov. Sám by kocourek zcela jistě nepřežil.
BÍLÁ PANÍ (Tereza Sztwiertniová, VII. třída) Povím vám příběh o jedné paní,
Straší tam už tisíc let,
chodila spát za svítání.
nikdy jim neskončí zábavný svět.
Vstávala, když se šeřilo,
Po večeru hrají karty s ďáblem v šeru
po nocích dělala strašidlo.
a když prší, hrají s větrem prší.
Strašila na hradě Karlštejn,
Ale mají malou nevýhodu, nikdo je totiž nevidí,
všem duchům a strašidlům je tam hej.
aspoň ale nejsou atrakcí pro lidi. 18
BLÍŽÍ SE HALLOWEEN Sranda až za hrob (Jonáš Lipový, VII. třída) V den Halloweenu se parta kluků a holek rozhodla přespat na židovském hřbitově, kde prý straší už přes 100 let rabín Roubíček. Té noci si kluci před branou postavili stan, do kterého si uložili své věci. Holky řekly, že raději zůstanou u stanu. Kluci se šli projít kolem hrobů a pořád se smáli, že si prý všichni vymýšlejí. Po čtvrt hodině došli k úplně nejstaršímu hrobu, na kterém bylo vyryto: Zde leží náš pan rabín Roubíček. Narodil se v roce 1850 a zemřel 1909. Kluci tomu strašení pořád nevěřili, a tak se šli ze srandy podívat za hrob. Najednou začaly hrát varhany a u hrobu se pohnula země. Kluci začali neskutečně křičet, utíkali do stanu před hřbitovem, kde na ně čekaly holky. A právě ty si z nich vystřelily. Pohyblivou zeminu zajistil prášek do pečiva ve sklenici a hudbu reproduktor mobilu. Nakonec se tomu zasmáli a šli všichni domů. Ale taková sranda to zase nebyla. Od té doby totiž už nikdy nešli na Halloween sami za bránu židovského hřbitova.
Halloween (Zuzana Málková, VII. třída) Ráno se Eva probudila, podívala se z okna a divila se, jak mají sousedé krásně ozdobené domy. Jsou jí čtyři a Halloween ještě nezná. Utíkala za tátou a mámou do ložnice a probudila je. Zeptala se jich, proč mají všichni ozdobené domy a oni ne. Tatínek to dcerce vysvětlil. Dům zdobí v den Halloweenu. Vyprávěl o kostýmech a Evě se to líbilo. Po snídani vyrazili na nákup. Kupovali různé sladkosti pro koledníky a také výzdobu. Cestou z nákupu už Evička vymýšlela, jak pomůže ozdobit dům. Koukala se z okna auta a inspirovala se. Všechny domy se jí strašně líbily. Viděla také děti v kostýmech a ptala se maminky, jestli bude mít taky nějaký. Maminka jí slíbila, že bude. Jakmile dojeli domů, Eva vymýšlela, jaký kostým by se jí líbil. „Už to mám!“ vykřikla náhle, „chci kostým mumie!“ Maminka tedy hledala dlouhý obvaz a látku a kostým dívce ušila. Během toho tatínek vybalil dýni a zavolal Evu, aby mu šla pomoct tu dýni vydlabat. Evička se velmi ráda zapojila. Odstín oranžové se jí líbil. Říkala, že je jako velká mandarinka. Dýni vydlabali s tatínkem krásně. Maminka uvařila večeři a nachystala sladkosti pro koledníky. Blížil se večer. Otec začal zdobit dům a dcerka s maminkou mu pomáhaly. Dům byl velmi strašidelný. Poté si Evička oblékla kostým, vzala si košík ve tvaru dýně a vyrazila koledovat. Postupně obešla všechny domy. Domů se vracela šťastná. Nesla si košík plný dobrot. 19
HALLOWEEN (Natálie Krupová, VII. třída) O Halloweenu se může stát mnoho zajímavých věcí. Můj poslední Halloween byl největším zážitkem mého života. Jako každý rok se ve městě pořádala obrovská halloweenská oslava, na kterou dorazili lidé v těch nejpřesvědčivějších maskách. Každý se snažil vypadat co nejděsivěji, aby vyhrál velkou halloweenskou cenu. Já jsem šla za mrtvou nevěstu. V polovině párty jsme se s kamarády nudili, a tak mě vytáhli na hřbitov na stezku odvahy. Šla jsem jako první na konec hřbitova a zpátky. Cestou jsem si všimla, že za stromem někdo stojí. „Je tam někdo?“ zeptala jsem se tiše. Postava za stromem neodpovídala. Přišla jsem tedy blíže a uviděla jsem kluka v kostýmu zombie. Zeptala jsem se ho, co tady dělá a on odpověděl: „To samé, co tady děláš ty.“ „Já tady s kluky blbnu, děláme stezku odvahy a pak jdeme zpátky na párty. Chceš jít s námi, nebo tu máš nějaké své kámoše?“ zeptala jsem se ho a on se rozhodl, že se k nám přidá. Stezku odvahy jsme zvládli všichni a pak jsme se vrátili na oslavu. Bylo tam opravdu skvěle a já jsem se do kluka v masce zombie nějak zakoukala. Párty skončila a já jsem měla ještě půl hodiny čas, než jsem se měla vrátit domů, a tak jsem se mého zombíka zeptala, kde bydlí, jestli nemáme společnou cestu. A on řekl, že tam, kde jsme se potkali. „Na hřbitově???? Ha, ha, ha. Tak vážně, mám čas a můžu jít kousek s tebou, kde bydlíš?“ A on na to, že bude rád, když půjdu s ním, protože bych mu mohla pomoct najít jeho hrob. Už jsem začala být docela vyděšená. „Hele, už toho nech,“ řekla jsem mu. „Máš pravdu.“ A já jsem si oddychla. Ale on dodal: „Kluk by měl doprovodit holku, tak mi ukaž svůj hrob a já tě doprovodím.“ Koukala jsem na něj jako pomatená a řekla jsem mu: „Ty asi vážně nemáš masku, že?“ „Ty snad ano?“ „Ano,“ odpověděla jsem. V lásce se mi nikdy nedařilo. A teď… Když se tak nádherně zamiluji, tak je to mrtvola??? Řekla jsem si, že si pravou lásku nenechám utéct, a odešla jsem s ním. Ale nebojte se, jen jsem ho doprovodila…
Planeta SRÓČKO Na jedné hodně vzdálené planetě žijí příšerky. Vždy o Halloweenu se příšerky převlékají za lidi, protože si myslí, že jsou lidé strašidelní. Jednoho dne o Halloweenu na tu planetku přistálo něco podivného. Byla to raketa s českou vlajkou a z ní vystoupil muž. Jmenoval se Martin. Byl to vědec a pilot rakety. Hledal na té planetě jakoukoli známku života, ale tohle nečekal. Všude viděl lidi. Jenže to nebyli lidé, ale příšerky převlečené za ně. Martin se s nimi seznámil. Příšerky si také mysleli, že je Martin jedním z nich. Pohostili ho a nechali ho, aby u nich přespal. Jakmile se Martin další den probudil, žasl. Všichni lidé byli pryč a místo nich viděl jen samé příšery. Chvíli před nimi utíkal, ale pak zjistil, že jsou to docela hodné bytosti. Některé příšerky vzal Martin s sebou na naši planetu a stal se nejslavnějším vědcem. Lidé už dnes vědí o planetě SRÓČKO úplně všechno. Viktorie Dvorská, VII. třída 20
RADY PRO KUTILY Strašidelná dýně Zase tady máme podzim a s ním i podzimní svátky a radovánky, které si můžeme zpestřit svými vlastnoručně vyrobenými výtvory. O dracích už toho bylo napsáno hodně, a proto jsem se rozhodl, že popíšu výrobu halloweenské dýně, která potom večer se zapálenou svíčkou může krásně strašit kolemjdoucí. Budeme potřebovat hezkou dýni (nejlépe s průměrem 25 – 40 cm), ostrý nůž, polévkovou lžíci, fix nebo tužku, čajovou svíčku, šikovné ruce a fantazii. Postup: Dýni si omyjeme a položíme na stůl stopkou nahoru. Pokud se dýně kolébá, zarovnáme její spodní část nožem, abychom vytvořili stabilní podstavec. Teď si fixem nebo tužkou namalujeme na dýni strašidelný obličej. Fantazii se meze nekladou. Kdo nemá fantazii, může si pomoct vyhledáním předlohy například na internetu. Dále si okolo stopky vyřízneme kulaté víko. Snažíme se ale o vyříznutí pod úhlem 45 stupňů, aby víko na vydlabané dýni drželo a nezapadalo dovnitř. Následuje dlabání dýně – odstranění vnitřní dužiny. Čím lépe dýni vydlabeme, tím déle nám strašidelná dýně vydrží. Nezapomeneme odstranit dužinu také z odkrojeného víka. A konečně se dostáváme k vyřezávání obličeje podle čar, které jsme si připravili už před dlabáním. Pro ozvláštnění můžeme použít také vykrajovací formičky na cukroví. Nakonec dýni položíme na vybrané místo. Ideální je hodně tmavé, aby svítící dýně krásně vynikla. Na dno dáme svíčku, kterou zapálíme, a uzavřeme poklop. A můžeme se těšit z krásného výtvoru nebo se krásně bát. I my takovou dýni míváme každý rok na okně :-). Patrik Neumann, VIII. třída
ZVÍŘÁTKA Z KAŠTANŮ Jako podzimní dekoraci jsem si pro vás připravil zvířátko z kaštanů, mravence. Je velmi hezký a dá se použít na zkrášlení jakéhokoliv příbytku. Nejprve musíte zajít do lesa a nasbírat si nějaké kaštany. Je to velmi fajn. Nesedíte jen doma a provětráte si hlavu. Potom si musíte připravit deset sirek a tři kaštany. Z tohoto množství se dá vyrobit jeden mravenec. Následně si do bříška dvou kaštanů nabodnete dvě sirky jako nohy. Do obou těchto kaštanů si z horní strany napíchnete jednu sirku pod úhlem asi 70-80 stupňů. Jedna sirka bude sloužit jako ocas a druhá jako krk. Posléze obě části spojte a připíchněte hlavu na krk. Do hlavy stačí už dát jen nos a uši v podobě sirek. Ty ale ještě nalomte pro lepší dojem. Oči poté vyřízněte nožem. Mravenec je opravdu povedená dekorace, která se hodí kdekoliv. Kryštof Bartošek, VIII. třída
21
PODZIMNÍ LUŠTĚNÍ Křížovka o dravcích 1. 2.
X 3.
4. 5.
X 6.
X
7. 1.zvláštní způsob lovu, pomocí vycvičených dravců 2.sup, který má krk porostlý bílým peřím 3.speciální ptačí péro umožňující ptákům létání 4.čeleď, do které patří jestřáb 5.jméno sovy, v jehož názvu je použito slovo ucho 6.největší žijící sova 7.jméno sovy Harryho Pottera TAJENKA: Nejmenší sova na světě se nazývá _ _ _ _ _ _ (Lucie Vaňková, 9. třída)
Pohádka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Krteček, Rumcajs, Žiak, Pohádka, Malá, Buřtík, Šebestová, Abrax, Záložka, Kočička
Odpovědi:
Pohádka, jejíž autorem je Zděnek Miler Tatínek Cipíska Žák slovensky Vyprávění jinak Jakou vlastnost měla čarodějnice? Byla ?.. Špejlička a …. Kamarádka Macha Jméno havrana z Malé čarodějnice Zakládá se do knihy Pejsek a ….
(Petra Nováčková, 9. třída) 22
H
P
Ř
Í
Š
E
R
A
S
Ř
R
M
K
H
A
A
L
L
B
M
O
T
R
L
K
P
A
I
Ý
N
B
M
E
E
A
D
T
T
S
N
A
A
V
V
K
O
S
T
O
O
Ř
W
O
O
V
O
RU
E
E
C
Í
U
S
N
K
M
K
O
S
T
K
T
Najdi: hřbitov, příšera, sladkost, pavouk, kost, noc, tma, rakev, kostým, monstrum, hrobařík, krev Tajenka: _______________________ (Láďa Mareš, VIII. třída) D
S
K
L
Í
Z
E
N
Í
O
H
R
A
B
Á
N
Í
E
L
H
Y
N
A
T
Š
A
K
D
Ť
C
M
R
A
K
Y
A
I
Š
O
M
H
R
Á
B
Ě
Š
É
N
I
L
O
N
E
S
A
D
A
Z
B
K
H
C
A
R
T
S
D
M
O
E
E
L
T
O
W
O
O
L
U
Ž
Ň
S
E
E
P
N
R
H
Ř
E
A
K
Č
Í
V
S
Ú
A
E
J
Najdi: Drak, svíčka, podzim, kaštany, ježek, strašidlo, strach, hrábě, sklízení, oheň, hrabání, úroda, mlha, bouře, mraky, déšť, den, noc, seno Tajenka: ______________________ (Jan Ponoš, VII. třída) 23
Dne 23. září začal (roční období na šest). Listí na stromech měnilo své (odstíny na pět) do oranžové, hnědé, žluté a červené. V tomto ročním období slavíme 2. listopadu (den zesnulých na sedm). Malé děti si rády vyrábějí a pouští (papírové věci na pět). Taky chodí do lesa sbírat (plody buku na sedm) a kaštany pro lesní zvířátka. (Den, kdy se děti převlékají do kostýmů, na devět) je americký svátek. Děti chodí od domu k domu pro (cukrovinky na devět). (Markéta Čudová, VIII. třída)
Najdete 10 rozdílů? _____________________________________________________________
PŘEJEME VÁM KRÁSNĚ PROŽITÉ PODZIMNÍ DNY. Školní svět vydala Základní škola Vratimov, Masarykovo náměstí. Na podzimním čísle se podíleli žáci 5., 6., 7., 8. a 9. třídy pod laskavým vedením paní učitelky Lucie Glumbíkové a Pavlíny Kožušníkové. Ilustrace titulní strany: Tomáš Šebesta, 7. třída. 24
