Mgr. K. Houdek a kol. řešitelů pro návrh Strategického programu rozvoje města Harrachov 1. Návrh Strategického programu rozvoje města

Mgr. K. Houdek a kol. řešitelů pro návrh Strategického programu rozvoje města Harrachov 1 __________________________________________________________________________________________

Návrh Strategického programu rozvoje města

Harrachov (pre print)

Leden/2009


Úvod do projektu: 1. Hlavním cílem Strategického programu rozvoje je: • organizace všeobecného rozvoje na bázi souladu zájmů všech podnikatelských subjektů, • omezení zbytečných konkurenčních vztahů všude tam, kde produktivní, • vytváření podmínek a perspektiv rozvoje zájmového území krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých zájmů na principech rozvoje - života.

skupin obyvatel a není konkurence z hlediska jeho trvale udržitelného

2. Úkolem Strategického programu rozvoje je: a) b) c) d)

definovat společné zájmy obyvatel a podnikatelských subjektů definovat místní předpoklady realizace těchto zájmů optimalizovat územně-technické a sociálně-ekonomické podmínky definovat dlouhodobé záměry “hospodářské a sociální politiky” v souladu se strategií vyššího územně správního celku a vyšších územních celků s ním sousedících e) posilovat vědomí sounáležitosti místních obyvatel a podnikatelských subjektů k obci, včetně zodpovědnosti za jeho další trvale udržitelný a k životnímu prostředí šetrný rozvoj.

3. Struktura realizace: Struktura realizace odpovídá vedle všech dosud získaných poznatků v tomto směru hlavním cílům a účelu reálně dosažitelného Strategického programu rozvoje. Tím je především navržení konkrétního programu rozvoje na bázi souladu zájmů všech skupin obyvatel a podnikatelských subjektů. Zejména prostřednictvím jejich přímého a zcela konkrétního zapojení se do řešení sledovaného úkolu a to nejen proto aby, se museli zamyslet nad k tomu účelu vypracovanými otázkami, ale především proto, aby pochopili svou nezastupitelnou roli při rozhodování o další budoucnosti své obce. Konkrétní sled pro tento společný cíl navržených etap přibližuje příloha č. 1. Část 1 Úvod do projektu, metodika, obsah příprava věcného řešení Část 2 a 3 Analýza vnějších a vnitřních vztahu města Průzkum názoru veřejnosti

Průzkum názoru čl. zastupitelstva Část 4 SWOT analýza Část 5 Návrh hlavních strategických cílu rozvoje

Část 6 Návrh katalogu projektu, programu a opatření k zajištení Strategického programu rozvoje Veřejné oponentní rízení Část 6 Dopracování SPR Realizace SPR Ze schématu je patrné, že hlavní důraz pro objektivní stanovení strategických priorit a cílů vychází nejen z výsledků Analýzy vnějších a vnitřních vztahů expertního týmů – viz její


osnova dále, a současně také z průzkumů názorů členů městského zastupitelstva, ale také názorů veřejnosti. Viz samostatná příloha mimo tento text) Osnova analýzy vnějších a vnitřních vztahů A) Identifikace lokality 1 – Geografická poloha 2 – Přírodní podmínky Geologie + ložiska nerostných surovin a úroveň jejich využívání Hydrologie Podzemní a povrchové vody, prameniště, PHO atd. Půda – pedologie (-viz klasifikace, stupeň ohrožení atp.), Vegetace Fauna Přírodní pozoruhodnosti (viz – zák. 114/1992Sb.) 3 – Klima – klimatologie (dle Qunta, lokálních HMÚ stanic atp) 4 – Alokace mikroregionu s okolím + Členství města ve Svazcích měst a obcí, včetně jejich programů B) Historický a kulturní vývoj Zapůjčit (pokud jsou k dispozici): Stavebně historický průzkum; Publikace k yjížďka města v datech a historických souvislostech. 5 – Vývoj osídlení obce 6 – Počet a struktura obyvatelstva (k datu konkrétního měsíce t.r.) Významné (historické) osobnosti obce – města 7 – Kulturní bohatství Památky, muzea, galerie atp.(aktuální stav) 8 – Společenský život Přehled tradičních společenských akcí a kontakty na zájmová a společenská sdružení, místní organizace Svazy, Spolky atp. 9 – Duchovní život Přehled o působení duchovních úřadů, včetně termínech pravidelných bohoslužeb a kontaktů (jméno, adresa) na jednotlivé představitele těchto církví. C) Pracovní příležitosti 10 – Alokace zaměstnání Podle sektorů ( yjížďka ví, průmysl, služby aj.) yjížďka, yjížďka atp. 11 – Podnikatelské aktivity 12 – Nezaměstnanost 13 – Významné osobnosti –podnikatelé D) Bytový fond v obci 14 - Byty 15 – Počet žádostí o byt (Za poslední 3 roky a v současnosti) 16 – Výstavba (Za poslední 3 roky, v současnosti a plán cca do 3let vč.(investorů) E) Občanská a technická vybavenost obce 17 – Školy (charakteristika, počet tříd a dětí) 18 – Zdravotní péče (rozsah poskytovaných služeb) 19 – Sociální péče (rozsah poskytovaných služeb) 20 – Telekomunikační služby (dostupnost operátorů) 21 – Bankovní služby (banky, bankomaty směnárny v obci/kde?)


22 – Inženýrská infrastruktura Pitná voda (zdroje, veřejný vodovod a kvalita pitné vody podíl (%) napojení veřejný vodovod/individuální studny – lokalizace) Kanalizace (správce – kontaktní osoba) Rozvod elektrické energie, rozvod plynu Horkovody/teplovody Alternativní zdroje energie (vodní el., tepelná čerpadla, kogenerace aj.) F) Doprava 23 – Silniční doprava 24 – Železniční doprava 25 – Veřejná doprava: obslužnost, dostupnost G) Životní prostředí 26 – Kvalita ovzduší (jsou-li údaje lokálních měření) Hlavní zdroje znečišťování, hlavní polutanty Emise Imise 27 – Nakládání s odpady 28 – Vzhled obce, městská zeleň 29 – Hluk, vibrace, záření 30 – Monitoring (mimo KRNAP) 31 – Ekologická politika obcí (obsah – je nebo není zpracována?) 32 – Ochrana krajiny – přírodní potenciál – CHKO I) Cestovní ruch 33 – Turistický profil oblasti 34 – Stávající vybavení pro cestovní ruch (vč. Poskytovatelů služby 35 – Možnosti pohybu návštěvníků 36 – Možnosti zábavy, kulturního života, společenských zážitků 37 – Stávající poptávka 38 – Podpora cestovního ruchu (způsob a formy ze strany města) 39 – Vztah místních občanů k návštěvníkům 40 – Ubytovací kapacity (dle znalostí obce) 41 – Stravovací kapacity (dle znalostí obce) 42 – Vytíženost kapacit (dle znalostí obce) J) Majetek obce

(jmenovitý výčet, hodnota cca v tis.Kč)

K) Hospodaření obce 43 – Výdaje a příjmy (za poslední 3 roky a výhled na 3 až 5 let) 44 – Ukazatel dluhové jistoty (za poslední 3 roky a výhled na 3 až 5 let) L) Poradní týmy- komise města (přehled a kontakty na koordinátory) M) Rozvojový potenciál města a nejbližšího okolí (+ stručná vize představitelů města) - konec osnovy Výsledky Analýzy vnějších a vnitřních vztahů (dále jen AVaVV) jsou obsahem samostatného souboru Strategického programu rozvoje (dále jen SPR) města Harrachov. Průzkum názorů členů městského zastupitelstva a názorů veřejnosti byl zajištěn prostřednictvím lety prověřeného dotazníku, který, aniž by zatěžoval jednotlivé respondenty velkým množstvím otázek, poskytuje pověřenému zhotoviteli dostatečně ilustrativní obraz vnímání životních podmínek a postojů oslovených respondentů na všechny oblasti života v obci.. Současně se také jeho obsahem navazuje na předchozí obdobná šetření, která se v minulých letech na území obce uskutečnila.


Výsledky AVaVV, ale také průzkumů názorů mezi členy obecního zastupitelstva a veřejnosti, jako i už zmíněné poznatky z jednání s návštěvníky města, byly jedním ze základních podkladů pro finální formulaci SWOT – analýzy. Cílem SWOT - analýzy bylo a je: • stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí • odhalit příležitosti a ohrožení podle jednotlivých problémových oblastí • výše uvedené poznatky uvést v takové míře podrobnosti, umožňující formulovat klíčové problémy rozvoje zájmového území a stanovit strategické cíle pro jeho rozvoj Na základě smluvního ujednání byly poznatky z výše uvedených šetření a předchozích zkušeností postupně zařazeny do následujících problémových oblastí –okruhů. Viz. o o o o o o o o o o o o

Přírodní zdroje Lidské zdroje/obyvatelstvo/osídlení Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru Průmysl, stavebnictví Infrastruktura, včetně dopravy Životní prostředí Trh práce Občanská vybavenost Sociální zázemí Obchod služby Kulturní a společenské zázemí Cestovní ruch

Výsledky SWOT analýzy se využily: • pro identifikaci kritických oblastí, • jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města • jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit, • jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Výsledná formulace SWOT - analýzy tvoří také samostatnou část – přílohu souboru SPR města. Viz v textu dále. Na základě výsledků AVaVV, výsledků průzkumu názorů veřejnosti a tím i SWOT – analýzy, včetně rozvojových priorit vyššího územně-správního celku, , kterým je především Liberecký kraj, byly navrženy a postupně formulovány hlavní směry rozvoje a strategické cíle SPR města. Filozofie definování hlavních rozvojových směrů a strategických cílů vychází především z mobilizace vnitřního potenciálu města při objektivním využití jeho vlastních zdrojů a při uplatnění těchto principů: • povzbuzování nových ekonomických aktivit • integrace okrajových lokalit do hlavního proudu rozvoje (integrované rozvojové úsilí na celém území města- regionu) • zapojení rozhodujících činitelů, t.j. soukromých, veřejných i nestátních institucí do rozvojové strategie • využívání mechanismů místní iniciativy k vyvolání potřebných aktivit a jejich realizace. Základním cílem vždy je : Podporovat ekonomické, sociální a kulturní povznesení města nebo regionu především prostřednictvím aktivizace jeho vnitřních rozvojových možností. Dílčími cíly: • vytvoření fungujícího územně-správního celku v pojetí Evropské unie.


• využití regionálních specifických výhod a rozvojových možností k oživení hospodářství a rozvoji nových ekonomických aktivit. • eliminace geografické izolace města - regionu odstraňováním bariér a úzkých míst v infrastruktuře a jeho napojením na národní a mezinárodní komunikační sítě. • využití regionálního potenciálu a přírodně historických památek ke zvýšení celkové úrovně cestovního ruchu. • zkvalitnění organizovanosti podnikatelského sektoru a přitažení investic do k tomu účelu vhodných částí města a jeho okolí. • další zlepšování kvality životního prostředí a obnova venkova. Celý proces byl završen podle tzv. kritických oblastí a na jejich základě navrženy strategické směry a rozvojové aktivity, prostřednictvím kterých má být strategických cílů dosaženo. Také tato část řešení SPR města Harrachov, je nedílnou součástí souboru, které výsledný dokument SPR města Harrachov tvoří. (také jeho obsah je v posloupnosti součástí tohoto textu) Základním nástrojem, prostřednictvím kterého budou cílevědomě, koordinovaně a ve společenském konsensu prosazovány cíle rozvoje obce – města Harrachov do života, je Katalog projektů, programů a opatření realizace cílů a záměrů rozvoje obce – města Harrachov. Smyslem návrhu projektů, které opět vychází nejen z výsledků šetření týmu specialistů zhotovitele, ale také z konkrétních představ zadavatele podpořeného výsledky anketních šetření, je účelná a smysluplná koordinace postupu všech, kteří mají na úspěšné realizaci SPR města Harrachov zájem. Především však těch, kteří jsou ochotni převzít za realizaci konkrétních programů, projektů a opatření nezbytnou odpovědnost a nebo jsou ochotni se na jejich řešení alespoň osobně a aktivně podílet. . Smyslem katalogu je také ujasnit si míru a rozsah rozpracovanosti jednotlivých návrhů záměrů, jako i formy a možnosti případného financování a konečné realizace. Včetně organizačního a technického zajištění. Významnou roli sehrává i časový horizont, ve kterém by se měl ten či onen projekt, program, nebo opatření realizovat. Jednotlivé projekty, programy a opatření jsou zpravidla produkty dialogu. V etapě zpracování jeho návrhu mezi pověřeným zpracovatelem a stranou objednatele, včetně územně příslušné veřejnosti, občanských iniciativ, spolků atp. V následné realizační etapě, jako i v průběhu dalších let, výsledkem dialogu jeho nositele a opět územně příslušné veřejnosti, občanských iniciativ, spolků atp. Z hlediska svého charakteru projekty, programy a opatření v něm obsažená lze rozdělit do dvou skupin. Jednak na projekty a opatření organizační (procesní) povahy, které ostatním projektům vytvářejí organizační, materiální a personální zázemí a na projekty a programy realizační, u kterých lze identifikovat převážně věcné a investiční zaměření a charakter. Na základě praktických zkušeností jsou jednotlivé projekty, programy a opatření pro I. etapu realizace SPR města rozděleny do stejného počtu oblastí rozvoje, jako v případě SWOT – analýzy. To je do 12 skupin – okruhů problémů: o o o o o o o o o o o o

Přírodní zdroje (PZ) Lidské zdroje/obyvatelstvo/osídlení (LZ) Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru (Z-RV) Průmysl, stavebnictví (PS) Infrastruktura, včetně dopravy (I) Životní prostředí (ŽP) Trh práce (TP) Občanská vybavenost (OV) Sociální zázemí (SZ) Obchod služby (OS) Kulturní a společenské zázemí (K-SZ) Cestovní ruch (CR)


Tím jsou pro I. etapu realizace Strategického programu města spolehlivě zajištěny všechny podstatné oblasti, jako i některé jednotlivé kroky z nezbytné iniciativy jednotlivců či zájmových skupin tohoto města. Jejich počet tím však není do budoucna omezen a také se v souvislosti s aktivním přístupem k jeho řešení, jako i pravidelnou aktualizací s odstupem ne více než 2 nebo 3 let mění. Především v ohledu na potřebu řešení dalších a nových záměrů podle toho, jak se daří realizovat priority a záměry původní a kam směřuje rozvoj města. Pro snadnou a přehlednou evidenci těchto jednotlivých kroků, jako i cílů, byly týmem zhotovitele pro všechny, kteří měli a mají zájem předložit své konkrétní návrhy tzv. evidenční karty. Ty obsahují všechny nezbytné údaje proto aby bylo možné s nimi dále pracovat. Viz příloha: Kód:

Název:

Obsah - účel Termín: Garant: Spolupráce: Charakter: Stupeň rozpracovanost - vizi: Investiční Studie záměr

Dokument. pro stav. ř.

Realizační projekt

Stavební povolení

Náklady: Poznámka: Poznámka: • Vše uvádějte maximálně stručně a věcně, ale zároveň tak aby každý pochopil smysl a účel Vašeho snažení do vybarvených polí. • Do kolonek „termín, garant“atp., je možné – vhodné uvádět také jednotlivé – výhledové etapy. Aktualizace tohoto dokumentu a tedy i jejich úkolů by měla být realizována cca do 2-3 let a je proto třeba znát i úkoly – cíle dlouhodobější a to i přesto, že se budou dále upřesňovat. • V kolonce „Stupeň rozpracovanost“i označte písmenem „X“ o jaký stupeň se jedná

Datum: ………………………… …………………………… navrhovatel ------------------Ty jsou vždy - po jejich vyplnění navrhovatelem a doručení týmu pověřeného zhotovitele, zařazeny do příslušného souboru Katalogu projektů, programů a opatření. Současně také s přihlédnutím k jeho významu a aktuálnosti s ohledem na priority, které jsou v rámci této etapy SPR stanoveny. Dalším kriteriem může být i míra jeho současné připravenosti. Například s ohledem na stupeň rozpracovaného a nebo zajištěného územního řízení nebo i jiné předpoklady. Mohou však existovat i další kriteria, která postupné realizaci Strategického programu rozvoje města prospějí. Musí se však vždy jednat o kriteria obecně známá, deklarativní, která podporují obecný zájem, vůli místních občanů a zároveň neomezující osobní a ani vlastnická práva.


Katalog programů, projektů a opatření SPR města Harrachov je také nedílnou a poslední částí souboru vypracovaných dokumentů ze strany zhotovitele ve smyslu smluvního ujednání. Za vstupní dokumenty, které byly nezbytně pro zpracování návrhu SPR města vzaty v úvahu, se jedná o aktuální a t.č. platné dokumenty na národní nebo sektorové úrovni, které jsou mimo jiné uvedeny v Regionálním operačním programu (ROP) NUTS II – Severových, jako i další platné rozvojové dokumenty na úrovni Libereckého kraje pro období let 2007 až 2013. Viz - http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=3703. Tým zpracovatelů současně čerpal a čerpá á své poznatky ze všech k tomu účelu přijatých a aktuálně platných dokumentů a podkladů, které se vztahují k zájmovému území. Včetně konkrétních územních limitů a nebo metodik pro jejich stanovení. Metody zpracování výše uvedeného návrhu Strategického/Integrovaného programu rozvoje čerpá nejen ze zkušeností a osobních praktických poznatků při zpracování a následné realizaci obdobných programových dokumentů na úrovni měst, obcí nebo jejich svazků, ale především z postupně zdokonalovaných obsahových a metodických zásad dotačního titulu 7 – Programy obnovy venkova z roku 1999. Konkrétně podle směrnice Ministerstva místního rozvoje (MMR) č.j. 11940-97-22 ve znění doplňků č.j. 11026-98-22 ze dne 5. října 1998, jako mi „nově“ v souladu s metodickým pokynem MMR ČR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného programu rozvoje města (na základě usn. vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 883) – č.j.: 33152/2007-72.



Harrachov

Část Analýza vnějších a vnitřních vztahů - textová a přílohová část – (Pre print)

Leden/2009


A) Identifikace lokality 1 - Geografická poloha Z hlediska typologie krajiny město Harrachov a jeho nejbližší okolí patří nejen do krajiny hornaté, jako i krajiny výrazných horských skalnatých hřebenů a částečně také do krajiny hluboce zaříznutých údolí. Viz příloha č. 1.

2 - Přírodní podmínky Geologie Geologické podloží tvoří převážně vulkanické a metamorfované horniny. Z části také fylity a svory, jako i svorové ruly a pararuly. Více o geologických podmínkách zde vypovídá příloha č. 2.


Ložiska nerostných surovin a úroveň jejich využívání Těžbou rud proslula především osada Rýžoviště. Patří k nejstarším krkonošským osadám, které vznikly v době předhusitské, kdy se v Krkonoších začalo těžit. V minulosti byla založena štola v tzv. Kamenné stěně na začátku Mumlavského dolu. Byla tam objevena žíla s obsahem barytu s fluoritem a galenitem. V roce 1872 těžily kazivec, leštěnec olovnatý a pyrit. Následně byla důlní činnost ukončena. Těžbu obnovily až Rudné doly Příbram v r. 1961. Dolován byl baryt a fluorit z hloubky až 400 m. Doly byly uzavřeny v r. 1992. Rozsah poddolovaných území okolí Harrachova, jako i dosud registrované ložisko nerostných surovin v jejich poloze přibližují přílohy č. 3 a 4. Viz následující strana.


Hydrologie Hydrologické podmínky města, jako i jeho nejbližšího okolí nejlépe charakterizuje skutečnost, že toto území je zařazeno a současně vyhlášeno jednou z Chráněných oblastí přirozené akumulace vod vyhlášených nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.,ze dne 24.června 1981, kde ve znění zákona č.138/1973 Sb.,o vodách, § 18, a § 2 nařízení vlády uvádí činnosti, které jsou na takto chráněných územích zakázány. Praktické zkušenosti však prokazují, že kontrolní činností není systematicky nikdo pověřen a systém ochrany těchto lokalit v mnoha ohledech selhává. Viz příloha č. 5.

Hlavním vodním tokem, který ve směru východ –západ protéká městem je říčka Mumlava (č.h.p. 1-05-01-006), která pramení na severovýchodním svahu Kotle ve výšce 1360 m n.m. a ústí zleva do Jizery pod Kořenovem ve výšce 570 m n.m. Délka toku je 12,2 km s průměrným průtokem u ústí 1,82 m3.s-1. Kvalita vody v toku odpovídá I. Třídě čistoty. Tedy vody pstruhové s možností vodácky využitelného úseku mezi Harrachovem a Černým mostem v délce cca 3 km. Viz Zeměpisný lexikon ČSR – Vodní toky a nádrže/Vl. Vlček a kol./Academia 1984. Půda Půdní podmínky odpovídají geologickému podloží – viz výše, ale také jejich současnému způsobu hospodářského využívání. Ten nejlépe charakterizuje poměrné zastoupení jednotlivých půdních kultur v rámci správního území města Harrachova. Viz příloha č. 6. Zemědělská Lesní půda půda

131

3333

vodní plochy

30

zastavěné ostatní plochy pl.

28

142


1% 1%

4%

4%

Zemědělská půda Lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní pl.

90%

Dále přiložené přílohy č. 7 a 8 dokládají změny v zastoupení těchto kultur na lesních a zemědělsky využívaných půdách v průběhu let od roku 1990 až 2000.


Vegetace Současnou strikturu vegetace lze charakterizovat především jako lesní porostní komplex ve kterém dominují monokulturní smrkové porosty s náletem méně zastoupených, ale odolnějších listnatých průkopnických dřevin na kalamitně a nebo jinak neobhospodařovaných plochách či holinách. Viz příloha č. 9.

To samé platí i o v celkové rozloze správního území města nepatrně zastoupené kultuře pro zemědělské účely obhospodařovatelné půdy, které tvoří jen 4% z celkové rozlohy správního území. Přesto i tak se v některých lokalitách zachovaly dendrologicky cenné porosty, jako i lokality s výskytem chráněných a nebo i jinak kriticky ohrožených druhů a společenstev vyšších, nižší a nebo i cévnatých rostlin. Jedním z příkladů může být opakované


potvrzení výskytu jinak zcela vymizelých plavuní na pečlivě obhospodařovaných trvalých travních porostech v úseku sjezdových tratí. Ve smyslu plánu péče Krkonošského národního parku stejně, jako i v obecném zájmu ochrany přírody a krajiny by skladba vegetace měla odpovídat fotografické charakteristice území - viz příloha č. 10, jako i potenciálu přirozené vegetace – viz příloha č. 11.

Potenciální přirozená vegetace v okolí Harrachova

Fauna Fauna odpovídá současný geografickým, jako i přírodnímu prostředí blízkým podmínkám jednotlivých stanovišť, které se nejen v okolí Harrachova nabízejí. Zastoupeny jsou zde téměř všechny druhy typické pro horské smrčiny, jako i vysokohorské holiny a v nich protékající bystřiny. Pro podrobnější výčet jednotlivých druhů s doložením konkrétních stanovišť, který však nemá t.č. zásadní význam pro stanovený úkol, měl by postačit odkázat na expozici Krkonošského muzea v Harrachově. Konkrétně expozici v objektu známém pod označením Šindelka, kde nejen fauna, ale i flóra tohoto území jsou obsáhle představeny.

Přírodní pozoruhodnosti Poloha Harrachova na západním okraji Krkonoš umožňuje podnikat odtud výlety nejen do přírody západní části Krkonoš, ale také do sousedních Jizerských hor. Oblíbené trasy vedou především do údolí Jizery, přes horu Bukovec, osadu Jizerka a Kořenov zpět do Harrachova. Dále k Mumlavskému vodopádu. To je asi 12 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti. Nejmohutnější je při jarním tání, naopak v zimě často zamrzá a stává se z něj ledopád. Přímo pod vodopádem i jinde v řečišti Mumlavy nalézáme pěkné ukázky tzv. evorzních jevů – obří hrnce (“Čertova oka”) a ohlazy. Kousek dál je možné spatřit tak pinky. Zbytky po primitivní povrchové hornické činnosti hledačů nerostného bohatství, jako i vstupy do štol, které na tuto činnost dál navazovaly. Viz dál příloha č. – důlní díla. Zřejmě nejhezčí a nejpestřejší z harrachovských turistických okruhů umožní poznat mnohé z přírodních zajímavostí západních Krkonoš a rozhlédnout se i dál. Vede přes Dvoračky. obchází ze severu Kotel a pokračuje atraktivním úsekem po hraně Labského dolu a Mumlavským dolem zpět do Harrachova. Neopomenutelnou skutečností, která je také nejčastější překážkou mnohých rozvojových záměrů ve správním území města je nejen přímé sousedství města s územím v dílčí, ale neopomenutelné kompetenci Správy Krkonošského národního parku (dále jen KRNAPu), ale také začleněním jeho samotného vnitřního prostoru intravilánu města do ochranného pásma KRNAPu. Tím se město Harrachov, jako i ostatní města a obce v podhůří Krkonoš, stalo součástí rozsáhlého území Biosferické reservace Krkonoše. Viz příloha č. 12. To na straně jedné zvyšuje šance na finanční podporu jednotlivých a k ochraně životního prostředí určených záměrů. Na straně druhé významně limituje ostatní rozvoj každé obce.

To samé platí o začlenění města Harrachov do území zahrnutých do soustavy NATURY 2000. Tedy mezi Evropsky významné lokality a nebo významné Ptačí oblasti, které v souvislosti s tímto návrhem byly ze strany České republiky příslušným komisím Evropské unie předloženy ke schválení. Viz příloha č. 13.

Přesto objektivně nejvýznamnější „barierou“ v potenciálních rozvojových záměrech jsou limity, které vyplývají ze zonace KRNAPu ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Neboť pro každou ze zón KRNAPu jsou stanoveny konkrétní podmínky možných zásahů. Od nejméně limitujících ve III. zóně po téměř absolutní omezení aktivit v zóně I. Lokalizaci jednotlivých zón v okolí Harrachova poskytuje příloha č. 14.

Přírodní památky: na území města se vyskytují dva památné stromy – javor klen na Novém Světě a javor klen u hotelu Harrachovka. Jiné přírodní památky na území města a nebo v jeho okolí se nevyskytují.

3 - Klima – klimatologie Město Harrachov a jeho nejbližší okolí patří podle Qunta na rozhraní dvou chladných oblastí – CH7 a CH6. Tomu v dlouhodobém časovém sledu odpovídá jen malý počet (10 – 30) letních dnů. Vysoký počet (140 až 160) dnů mrazivých, ale také srážkový úhrn ve vegetačním období 500 až 700 mm/m2 a v zimním období 350 až 500 mm/m2. Tím jsou dány jedny ze zcela konkrétních podmínek, jako i předpoklady pro život zde a s tím spojené aktivity. Nerespektování některých z těchto podmínek může mít za důsledek až fatální následky.

4 - Alokace mikroregionu s okolím Město Harrachov má v mnoha směrech velmi výhodnou polohu. Viz příloha č. 15. Nejen že leží v blízkosti bývalého hraničního přechodu s Polskem, tedy na jedné z významných dopravních komunikací, ale také na rozhraní dvou významných a turisticky atraktivních území: západní části Krkonoš a východní části Jizerských hor. Přesto, že obě území a rozvoj v nich je limitován statutem obou jako velkoplošných chráněných území, jejich snadná dostupnost, jako i návštěvnická atraktivita po celý rok, poskytuje nepopiratelné přednosti.

V blízké době by také svoji roli měly sehrát už překonané hraniční bariery a spolu s tím i možnost bližší a oboustranně prospěšné spolupráce v různých oblastech života mezi sousedními městy - regiony: Harrachov - Szklarska Poreba. Existuje jistě mnoho společných problémů, jako i zájmů, které nemusí být ve stále více se globalizujícím světě pouze konfliktní, ale naopak inspirativní. Pouze je třeba tyto společné zájmy, jako i ochotu ke spolupráci hledat. Vzhledem k poloze města je toto také členem řady účelových sdružení měst a obcí, jako i svazku. Jedná se konkrétně o tyto: •

Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) – více na http://www.solk.cz

•

Mikroregion DSO Tanvaldsko

•

Svaz měst a obcí ČR Praha – více na www.smocr.cz/

•

Svazek Krkonoše ve Vrchlabí – více na www.krkonose-smo.cz

•

Fond cestovního ruchu K rkonoše - více na www.krkonose-smo.cz

•

Sdružení Euroregion Nisa , Liberec – viz http://www.neisse-nisa-nysa.org

B) Historický a kulturní vývoj 5 - Vývoj osídlení obce Původní ves s názvem Dörfl byla založena v 17. století nedaleko Seifenbachu (Sejfský, nyní Ryzí potok) a začátkem 18. století přejmenována po majitelích na Harrachov (původně Harrachsdorf). Po 2. světové válce k němu byly připojeny osady Nový svět a Rýžoviště, v r. 1959 byly připojeny též Mýtiny, samoty na polském území, výměnou za stejně velké území u Kacířské skály. Ve 14. a 15. stol. přicházejí do Krkonoš cizinci lišíce se od „původního“ domácího slovanského obyvatelstva, které osídlovalo toto území už od 1. pol. 13 století. Začali zde provozovat prospektorskou činnost. Byli a jsou nazýváni Wallen - Vlaši. Stopy po jejich aktivitách, jako mi životě jsou v okolní krajině patrny dosud. Více na internetové adrese: http://www.harrachov.cz/historie.asp Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslul daleko za hranicemi Čech sklářstvím. Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny skutečné skvosty sklářského umění. Sklářská výroba existovala v oblasti Harrachova již ve 14. století. Na místě dnešní sklárny postavil huť Elias Müller již v roce 1712. Harrachovská sklárna je druhou nejstarší fungující sklárnou v Čechách. V letech 1827, 1862 a 1946 sklárna třikrát vyhořela, ale vždy byla velmi brzy obnovena. Harrachovská sklárna a harrachovské sklo vždy patřilo mezi světovou špičku a toto postavení si drží dodnes. Především aplikací ojedinělých technologií při tavení a ručním zpracováním výroby - díla zdejší sklárny vždy vynikaly svou barevností, designem a mimořádnou úrovní řemeslného zpracování. Více na internetové adrese: http://www.harrachov.cz/photo/stranky/foto4.htm Nedílnou součástí historie města a jejího nejbližšího okolí je také těžební činnost. Tu dokumentuje Hornické muzeum, které je instalováno v areálu bývalého rudného dolu. Viz dále. Poslední desetiletí zde je možné charakterizovat jako období mimořádného rozvoje služeb pro cestovní ruch. Jeho rozvoj byl podnícen nejen tradičním zájmem tuzemských, ale především zahraničních – sousedních návštěvníků pro které toto i jiná střediska Krkonoš a Jizerských hor představovala dlouho jedinou dostupnou destinaci pro zimní, jako i letní aktivity. Současně s otevřením hranic na západ, snazší dostupností nových destinací, ale také sílící korunou, jako i generační výměnou potenciálních návštěvníků, ale především stále tvrdší konkurencí co do úrovně a kvality poskytovaných služeb, a to za stále rostoucích nákladů na provoz jednotlivých zařízení, prožívá nejen cestovní ruch tu v Harrachově, ale

také v České republice a až na výjimky v celé Evropě, jakousi recesi se kterou bude třeba se objektivně vyrovnat. To samé platí i o dopadech otevřeného trhu na ostatní hospodářská odvětví, včetně výroby užitného, jako i dříve vysoce ceněného skla. Recept na řešení této situace není snadný, neboť se týká nejen potenciálně možných – přesto však nezbytných škrtů v dosavadních představách o životě každého, kdo se snaží v některém z odvětví hospodářské činnosti uplatnit, ale také proto, že nelze předjímat všechny další vývojové trendy v nezbytně se globalizujícím světě. Teoreticky lze snad odvodit hranice a meze růstu, které nás nezbytně vedou k objektivnímu narovnávání cen neobnovitelných zdrojů surovin a energií, které v omezené míře, ale přesto v konkrétním rozsahu nezbytně potřebujeme ke svému životu. Úkolem, jako i snahou tohoto týmu řešitelů je poskytnout v rozsahu svých znalostí, jako i zkušeností alespoň některé inspirativní náměty na řešení vzniklé situace v intencích právního řádu a zásad trvale udržitelného rozvoje - života.

6 – Počet a struktura obyvatelstva Historický vývoji počtu obyvatel v Harrachově dokládají poskytnuté, jako i dostupné údaje Českého statistického úřadu, které jsou datovány prvními výsledky historického sčítání obyvatel až po současnost. Viz příloha č. 16. K datu 14. 07. 2008 je v evidenci obyvatelstva evidováno celkem 1670 obyvatel. Z tohoto počtu je 53 trvale přihlášených cizinců. 2500

2000

1500

1000

500

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1991

1980

1970

1961

1950

1921

1900

1869

1850

0

Strukturu obyvatel, především velikost jejich jednotlivých věkových skupin přibližuje příloha č. 17. Z té je patrná zcela typická struktura jednotlivých věkových skupin, ale také o celkově nedobrém demografickém vývoji a s tím s pojených problémech.Včetně nepříznivém trendu počtu mladých lidí a s tím i o zcela nezbytných krocích na vládní úrovni nejen z hlediska nových daňových a penzijních reforem.

49% 51%

Muži Ženy

Obyva te lstvo Ha rra chova ce lke m k 31.XII. 2007

35 30 25 20 15 10 5 0 0 - 14 let v tom ve věku (%)

15 - 24 let

25 - 44 let

45 - 64 let

65 a více let

V této souvislosti je jen velmi omezené množství možností, jak sama obec může zlepšit podmínky a zájem rodin o větší počet dětí. Na straně druhé by obec měla objektivně a v rámci svých možností usilovat nejen o zprostředkování dostupných příležitost kvalitního bydlení pro mladé rodiny, ale především o iniciování vzniku nových pracovních příležitostí, které by spolu s dobrým standardem životní úrovně a služeb zde ve městě zajistily mladým rodinám spokojený a perspektivní život. Jedná se však o komplex problémů, jako i zcela specifických územních limitů, které je možné řešit pouze za zcela mimořádně příznivých podmínek. Významné - historické osobnosti města Mezi významné osobnosti města patří osobnosti, které se zde narodily a také ti, kteří s tímto městem významně spojili svůj život. Patří jsem například dříve narození: Dominik Biemann – (1800–1857), největší osobnost českého rytého skla prvé poloviny 19. století, narodil se zde v Novém Světě. Jeho prvními učiteli byli bratři Johann a Franz Pohlové, oba zruční rytci. Ve svých dvaceti pěti letech D. Biemann odmítl nabídku hraběte Harracha, jenž mu nabízel místo prvého rytce v huti, a odešel do Prahy, kde navštěvoval uměleckou školu a později Akademii. Poprvé své práce veřejně prezentoval v roce 1829 na výstavě Akademie v pražském Klementinu. Téhož roku se s úspěchem zúčastnil i pražské Průmyslové výstavy. Již po svém příchodu do Prahy si Biemann během letních sezón přivydělával ve Františkových Lázních, kde si jeho dokonalé portréty (ryl i lovecké kompozice aj.) získaly značnou popularitu a uznání. Prof. MUDr. Rudolf Jedlička – narozen 20. 2. 1869 v Lysé n. L. řádný profesor a první přednosta II. Chirurgické kliniky Univerzity Karlovy. V roce 1913 se významně podílel na založení Českého ústavu pro tělesně postižené děti v Praze, který byl na jeho počest nazván Jedličkovým ústavem. Profesor Jedlička byl veden myšlenou dát handicapovaným dětem možnost odborného léčení a odborné výchovy k pokud možno samostatnému a plnohodnotnému životu a celý svůj život tuto ideu prosazoval. Profesor MUDr. R. Jedlička zemřel 26. října 1926 zde v Harrachově ve své vile na Novém Světě, a to téměř paradoxně po velkém utrpení na následky chronické choroby. Nebo naši současníci: Sklář a sochař Jiří Harcuba (narozen 1928), který záhy proslul jako nedostižný mistr sklářské intagliové rytiny. Kupodivu jeho dílo je nepříliš známo na domácí půdě, snad s výjimkou specializovaných odborníků. Jeho tvorbě se dostalo jen několika málo příležitostí proniknout na veřejnost formou samostatné výstavy či monografie. Dnes, kdy ostatní čelní představitelé českého sklářství minulého půlstoletí jsou představováni veřejnosti jako významné tvůrčí individuality, Jiří Harcuba na tuto příležitost stále čeká. Milan Janoušek Dlouholetý kouč českých biatlonistů, který získal cenu pro nejlepšího světového trenéra mužů. Trofej, jejichž majitelé byli popáté vyhlášeni v rámci Světového

poháru v německém Oberhofu, převzal jako druhý Čech po Zdeňku Kašperovi. Ten ji obdržel za celoživotní přínos tomuto sportu. Pavel Ploc (* 15. června 1964) bývalý český skokan na lyžích, světový rekordman a od roku 2006 poslanec Poslanecké sněmovny. Mezi další významné rodáky a dosud aktivní sportovce lze zařadit také Tomáše Slavíka a Dušana Kožíška. Všichni ti – více či méně už naplňují životní krédo Prof. Rudolfa Jedličky, které by se do určité míry a nebo zcela mohla stát také krédem obyvatel tohoto města. Především v jeho snaze a touze po vyšší a lepší kvalitě života zde: „Není důležité člověku, aby žil dlouho, ale aby člověk byl uspokojen svým způsobem života a šťasten svým konáním. Je-li v tomto štěstí člověka obsažen i kousek štěstí jiných, pak je život krásný.“ ….hledejme v životě těch, kteří už cosi podobného dokázali, také inspiraci pro život svůj vlastní. Jméno:

7 - Kulturní bohatství Památky Národní památkový úřad v současné době eviduje celkem pět objektů zapsaných do státního seznamu nemovitých kulturních památek: •

Kostel sv. Václava

•

Brusírna skla čp. 73

•

Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na objektu bývalého sanatoria

•

Venkovská usedlost čp. 27 v městské části Nový Svět

•

Objekt sklárny v městské části Nový Svět

•

Zubačková železniční trať Tanvadl - Harrachov

Muzea a expozice Na území města se v současné době nacházejí více jak čtyři stálé expozice. Jedná se o: Muzeum skla a lyžování, které jsou nedílnou součástí sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Zde se nabízí prohlídka provozu téměř tři sta let staré sklárny, ručně foukaných sklářských výrobků a více než sto let funkčního provozu vodní transmise pohánějící provoz brusírny, která je prohlášena za kulturní památku. Více na internetovém portálu http://www.sklarnaharrachov.cz/muzeum.php Muzejní expozice Šindelka, která patří do soustavy expozic Krkonošského muzea pod správou Krkonošského národního parku (KRNAPu). Také tato expozice má zajištěn celoroční provoz a nabízí ukázky myslivosti a lesnické problematiky a práce. Více na internetovém portálu: Krkonošské muzeum http://www.krnap.cz/ Hornické muzeum: soukromně spravované muzeum, které je instalováno v areálu bývalého rudného dolu. Součástí muzea je prohlídková štola bývalého rudného dolu s celoročním provozem. Hornické muzeum a prohlídková štola byly otevřeny v březnu roku 2003 v úrovni bývalého štolového patra. V muzeu jsou ukázky minerálů fluoritových ložisek, nástroje a pomůcky používané při těžbě, mapy a fotografie dokumentující práci na zdejším ložisku. Vice na internetovém serveru http://www.ados-harrachov.cz/hornicke-muzeum.html.

Nejen zajištění, ale také konkrétní podpora v případě zájmu o další rozšíření nabídky jednotlivých expozic pro návštěvníky, je zcela nezbytnou podmínkou pro zachování, ale především lepší využití kulturního bohatství tohoto města. Mezi neopomenutelné zajímavosti Harrachova právem patří také ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem, která také byla v roce 1992 vyhlášena národní technickou památkou. Tato železnice byla v minulosti důležitým spojem mezi Československou republikou a Polskem a během 2. světové války i důležitou trasou do Berlína. V současné době je tato trať díky celkovému úpadku železniční dopravy využívána převážně pro turistické účely a pro osobní přepravu do Harrachova. Přesto, její osud je přes nadregionální význam a atraktivitu dále velmi nejistý. Přesto, že problematika zachování, jako i dalšího využívání této unikátní technické památky přesahuje možnosti místní samosprávy, jeví je jako nezbytné dál nejen sledovat vývoj okolo budoucnosti této technické památky, ale naopak ve spolupráci nejen se Železniční společností v Tanvaldě zasadit se jak o její záchranu, tak také další především ekonomicky efektivní využití. Jedním z prvních možných kroků ve prospěch tohoto záměru, ale především ve prospěch samotného města Harrachov, by například mohlo být ve spolupráci s příznivci této technické památky v Kořenově, jako i v Polsku, zasadit se nejen o realizaci t.č. už rozpracované naučné stezky k historii a významu této unikátní a dosud zachovalé trati, ale především za vznik samostatné expozice na území města. Ještě větší podporu pro tento záměr by město získalo pokud by v předstihu s tímto záměrem iniciovalo a následně poskytlo prostory na půdě města pro mezinárodní seminář (pravidelné semináře či konference) nejen za účelem oficiálního setkání příznivců a odborníků k významu této železniční tratě, ale především k hledání cesty pro obnovu a rozvoj jejího dalšího využití.

8 - Společenský život O úrovni společenského života svědčí Kalendář sportovně společenských událostí a akcí zde ve městě pro rok 2008, ale také – viz v něm uvedené odkazy pro roky další. Viz příloha č. 18. Kalendář sportovně společenských událostí a akcí v Harrachově v roce 2008: Datum: 1.3.2008 Název akce: MKZ ( severská kombinace) Kde: areál skokanských můstků u Skicentra a běžecké tratě Pořadatel: Ski klub Harrachov Datum: 8.3.2008 Název akce: 30.Veterániáda ve skoku na lyžích (akce se opakující) Kde: areál skokanských můstků u Skicentra Pořadatel: Ski klub Harrachov Datum: 8.-9.3.2008 Název akce: IV. kolo Českého poháru v biatlonu Kde: biatlonový areál – Kolečko Pořadatel: SKP Harrachov Datum: 15.-16.3.2008 Název akce: MČR a RKZ (skok a severská kombinace) Kde: areál skokanských můstků u Skicentra a běžecké tratě Pořadatel: Ski klub Harrachov + JRKL Datum: 22.3.2008 Název akce: 62. setkání s Krakonošem (akce se opakující) Kde: město Harrachov Pořadatel: Ceremony s.r.o. Datum: 23.3.2008

Název akce: Velikonoční neděle u hasičů (akce se opakující) Kde: Hasičská zbrojnice Harrachov Pořadatel: SDH Harrachov Datum: 15.-16.3.2008 Název akce: RKZ (severská kombinace) Kde: areál skokanských můstků u Skicentra a běžecké tratě Pořadatel: Dukla Liberec Datum: 30.4.2008 Název akce: Pálení Čarodějnic (akce se opakující) Kde: lokalita pod Minigolfem Kraus Pořadatel: SDH Harrachov Datum: 30.4.2008 Název akce: Golfový turnaj Year by Year „44“ – zahajovací Kde: golfové hřiště na Mýtinách Pořadatel: Golf club Harrachov Datum: 10.5.2008 Název akce: Golfový turnaj Sport Čermák Cup 2008 Kde: golfové hřiště na Mýtinách Pořadatel: Golf club Harrachov Datum: 7.6.2008 Název akce: Okrsková soutěž hasičů Kde: běžecký areál u hotelu Skicentrum Pořadatel: SDH Harrachov

Datum: 20.-22.6.2008 Název akce: VW Attack 2008 – setkání majitelů vozů Brouk Kde: areál velkých skokanských můstků Pořadatel: VW Brouk club Praha Datum: 27.6.2008 Název akce: Tradiční I. letní táborák (akce se opakující) Kde: lokalita pod Minigolfem Kraus Pořadatel: SDH Harrachov Datum: 28.6.2008 Název akce: Hornické slavnosti (akce se opakující) Kde: centrum města Pořadatel: ADOS CZ a.s. Harrachov

Datum: 23.8.2008 Název akce: Oslavy „100 let“ výročí založení lyžařských klubů v Harrachově Kde: areál skokanských můstků Pořadatel: Ski klub Harrachov Datum: 29.8.2008 Název akce: Tradiční II. letní táborák (akce se opakující) Kde: lokalita pod Minigolfem Kraus Pořadatel: SDH Harrachov Datum: 6.9.2008 Název akce: Oslavy výročí 125 let založení hasičského sboru Kde: centrum města a areál skokanských můstků Pořadatel: SDH Harrachov

Datum: 19.7.2008 Název akce: 5. Harrachovské pivní slavnosti (akce se opakující) Kde: areál harrachovské sklárny Pořadatel: Sklárna a Minipivovar Novosad a Syn Harrachov s.r.o.

Datum: 13.9.2008 Název akce: Harrachov open – tenisový turnaj (akce se opakující) Kde: tenisové kurty v Zakoutí Pořadatel: Tenis club Harrachov

Datum: 26.7.2008 Název akce: Nohejbalový Pivní turnaj trojic (akce se opakující) Kde: hřiště za harrachovským kinem na Hřebenkách Pořadatel: Nohejbalový oddíl Harrachov

Datum: v průběhu měsíce listopadu Název akce: 2.ročník Forbes cup (turnaj ve stolním tenise) Kde: Tělocvična Základní školy Harrachov Pořadatel: Radim Gregor

Datum: 2.8.2008 Název akce: Nohejbalový turnaj trojic O pohár města Harrachova (akce se opakující) Kde: hřiště za harrachovským kinem na Hřebenkách Pořadatel: Nohejbalový oddíl Harrachov

Datum: 28.11.2008 Název akce: Tradiční první adventní podvečer spojený s rozsvícením Vánočního stromu (akce se opakující) Kde: prostor před hlavním vstupním vchodem harrachovské radnice Pořadatel: Město Harrachov, ELDO servis, Hotel Rýdl

Datum: 8-9..8.2008 Název akce: Keltská noc – hudební festival pod širým nebem (akce se opakující) Kde: areál velkých skokanských můstků Pořadatel: Krakonošovo s.r.o.

Datum: 6.12.2008 Název akce: Fotbalový turnaj Rýdl cup 2007 (akce se opakující) Kde: Tělocvična Základní školy Harrachov Pořadatel: Hotel Rýdl

Na pořádání výše uvedeného výčtu akcí se podílejí tyto pořádající spolky a sdružení: • • • • • • • • •

Sbor dobrovolných hasičů Harrachov TJ Jiskra Harrachov (sdružující Ski klub, volejbal, nohejbal, fotbal, musher´s, ASPV) Golf club Harrachov Tenis club Harrachov Sportovní klub policie Harrachov Ceremony, s.r.o. Sklárna a minipivovar Novosad a syn Krakonošovo s.r.o. ADOS CZ, a.s. Harrachov:

9 - Duchovní život Na území města aktivně působí pouze Římskokatolická farnost součást diecéze královéhradecké, vikariátu jilemnického. Duchovním správcem je pan Ivo Kvapil z Jablonce nad Jizerou. Pravidelné bohoslužby v kostele Sv. Václava se konají vždy sobotu a ve čtvrtek od 16:00 hodin.

C) Pracovní příležitosti 10 - Alokace zaměstnání Na území města Harrachov žije v současné době cca 1008 ekonomicky aktivních obyvatel. Převážná část jich pracuje a nebo podniká přímo zde, ale přesto někteří z ekonomicky aktivních obyvatel města za svou prací vyjíždí mimo její hranice. Určitou představu o možném poměru těch, kteří zůstávají v místě a kteří za svou prací vyjíždí na různé vzdálenosti a pracovních destinací poskytuje t. č. pouze záznam z výsledků analýz sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2001. Viz příloha č. 19. Celkem v rámci obce

791 572

% 77

v rámci okresu

41

5

v rámci kraje

70

9

do jiného kraje 64 vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec

9 91 36

ČSÚ 2001

9% 9% 5% v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje

77%

V tomto ohledu se situace potřeby hledání zaměstnání mimo obec nejeví tak vážná, jak vyplývá z výsledků sociologického šetření v řadách veřejnosti – viz otázka č.4 a nebo dále uvedené výsledky šetření o míře nezaměstnanosti a počtu uchazečů o práci v průběhu posledních let zde. Zejména pokud se odkážeme na standardně uváděný údaj, že cca 4% ekonomicky aktivních obyvatel kdekoliv nemá upřímný zájem o pracovní poměr a jen se snaží zneužívat sociální dávky pro dobu nezaměstnanosti, nebo se tímto způsobem snaží nelegálně vylepšit příjmy z jiné – často neohlášené a proto také nezdaněné činnosti. Odpověď na aktuálnější situaci v tomto směru nám objektivně poskytne až výsledek příštího obdobného statistického sčítání, které se už připravuje na rok 2011.

11 - Podnikatelské aktivity Na území města působila k 31. 12. 2007 níže uvedená struktura ekonomických subjektů:

Fyzické osoby

Právnické osoby

živnostníci

ostatní

obch. spol.

družstva

stát. p.

ostatní

Celkem

555 79,4%

18 2,6%

43 6%

1 0

0 0

82 17,3

699 (%)

Počty, jako i poměr jednotlivých profesních zaměření přibližuje na základě opět výsledků analýz sčítání obyvatel, domů a bytů v roce 2001 příloha č. 20.

6%

14%

zemědělství, lesnictví, rybolov

11%

průmysl stavebnictví obchod,opravy motor. vozidel 39%

8%

doprava, pošty a telekomunikace veřejná správa, obrana, soc. zabez. školství, zdravot., veter. a soc. činn.

15%

7%

Také v tomto směru nám objektivnější údaje poskytne až výsledek příštího obdobného statistického sčítání. Pro rozvoj města a to zejména z hlediska širší nabídky služeb, pokud by na území města vznikly provozovny, které poskytují služby dříve běžné dostupné, jako například švec, krejčí, sklenář atp. Otázkou však zůstává, zda-li by se při současné nabídce obuvi, textilních výrobků, jako i dalších dokázali ve svých provozovnách uživit? Podobné provozovny se neuživí ani ve městech s větším počtem obyvatel a rozsáhlým spádovým územím.

12 - Nezaměstnanost Míru nezaměstnanosti, jako i počet uchazečů o práci v průběhu posledních let v Harrachově přibližují údaje z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Viz příloha č. 21. Míra nezaměstnanosti (%) k 31.XII. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2001 původní metodika

2003

2005

2006

Z uvedených údajů vyplývá, že míra nezaměstnanosti zde je podstatně nižší než je celorepublikový průměr, ale také, že ve smyslu už dříve uvedeného konstatovaní tato míra nezaměstnanosti odpovídá spíše hranici ideálního stavu vzhledem k tomu, že ve standardní společnosti – komunitě jakéhokoliv územní celku, jsou vždy cca 4% ekonomicky aktivních občanů, kteří o standardní pracovní poměr (pracovní doba, kontrola výkonu, mzda – daně) nemají zájem. Požadavek na vytvoření dalších podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, je tedy třeba chápat, jako zajištění zajímavých pracovních příležitostí pro potenciálně nové, a to především mladé lidi, kteří se zde rozhodnou na trvalo žít.

13 - Významné osobnosti –podnikatelé Významných podnikatelských osobností je na území města Harrachov řada. Patří mezi ně nejen JUDr. Novosad, ale také řada dalších větších či menších podnikatelů, nebo i pověřených manažerů působících ve službách různých společností, kteří se dokáží vyrovnávat s každodenními problémy a současně dokáží s úspěchem ve značné míře předvídat efektivnost a rentabilitu jednotlivých rozvojových záměrů. Současně se také musí jednat o osobnosti, u kterých je jejich morální kredit a dobrá pověst jedním z nezbytných předpokladů v jejich uplatnění a také předpokladem něco pozitivně změnit. Takové podnikatele a manažery je třeba také získat pro další etapu realizace Strategického programu rozvoje a s jejich pomocí určit další strategii pro dosažení stanoveného cíle.

D) Bytový fond v obci Bydlení jako základní funkce sídla se v Harrachově historicky vyvíjela od prapůvodní formy rozptýlených dřevěných chalup s hospodářským zázemím po městský typ vícepodlažního nebo vilového bydlení. Část obytných objektů – převážně chalup – ztratila původní funkci a změnila se na rekreační bydlení, které zvláště v posledních letech silně progreduje formou vícepodlažních bytových domů.

14 - Byty Na území města je podle výsledků sčítání obyvatel, domů a bytů z roku 2001 v cca 355 domech cca 995 bytů. Z tohoto počtu tvoří 683 byty obydlené a 245 bytů byty neobydlené. 86 bytů slouží pouze k rekreaci. To však s postupnou výstavbou nových apartmánových domů neodpovídá současné situaci. Stejně tak už ne zcela odpovídají skutečnosti údaje z průzkumů a rozborů, jako nezbytného podkladu pro návrh konceptu nového územního plánu, ve kteréch se uvádí, že z celkového počtu obydlených bytů (683) je 349 v rodinných domech a jen 311 v bytových domech. Proto s následnou přípravou podkladů pro nový územní plán je třeba také počítat s aktualizací t.č. existujících průzkumů a rozborů. Všechny a nejen ty výše uvedené údaje pro návrh nového územního plánu města bude třeba upřesnit, neboť na rozdíl od tohoto projektu a dokumentu jsou pro jeho účel ne orientační, ale zcela zásadní a nezbytné. Z celkového počtu všech bytů na území města je ve vlastnictví města k datu 30. června t.r. celkem 177 bytů.

15 - Počet žádostí o byt Za poslední 3 roky je na městském úřadu evidováno 30 žádostí o byt. Celkový počet neuspokojených žádostí o byt ke dni 30. VI. 2008 je 58. Proč alespoň někteří vážní zájemci o byt nevyužili možnosti získat tolik potřebný byt v některém z nově budovaných apartmánových domů, není známo.

16 - Výstavba Aktuální přehled o výstavbě domů a bytů za posledních více jak 16 let na území města Harrachov představuje příloha č. 22 na následující straně. K barevnému zvýraznění jednotlivých dlaždic – buněk v tabulce je vhodné poznamenat, že zelené vykreslení znamená, že Sdružení občanů pro udržitelný vývoj vyváženého rozvoje Harrachova, které bylo založeno dne 30. 03. 2004, podalo proti tomuto investičnímu záměru námitku, nebo se odvolalo. Naopak modré vybarvení přibližuje záměry, kde tyto zůstaly bez odvolání a nebo námitek výše uvedeného sdružení. Hnědé vybarvení dokládá námitky a nebo odvolání jinou stranou v tom kterém schvalovacím řízení. Za pozornost také v této tabulce stojí skutečnost, že od prvního data, které je v této tabulce uvedeno – 20.05. 1991, bylo 35 domů s 664 byty už zkolaudováno. 10 domů se 134 byty je t.č. ve výstavbě a 18 objektů s dalšími 521 byty je v různém stupni řízení.

S ohledem na stavební boom v rámci tohoto jediného střediska cestovního ruchu v souhrnu 63 domů s celkovým počtem 1319 bytů jsou obavy členů sdružení do určité míry pochopitelné. Přesto si nelze nevšimnout, že v součtu bytů u objektů t.č. v řízení není součet bytů 521, jak je uvedeno, ale „pouze“ 481 navrhovaných bytů. Tím by měl být celkový počet nových bytů na území města o 40 bytů nižší. Jak řešit tento nejen pro samosprávu, ale také stávající obyvatele / živnostníky tento mnohostranný problém není zcela zřejmé a rozhodně také ne zcela jednoduché. Nejen z hlediska t.č. už probíhajících územních, jako i stavebních řízení, ale také z hlediska právní odpovědnosti za případné škody způsobené jednotlivým investorům. A to i v případě, že by se v současné době objektivně přehodnotila nezbytnost a smysluplnost výstavby všech objektů v tomto stupni rozpracovanosti. Zejména s ohledem na už tak výrazný nárůst nových bytových jednotek bez a nebo jen s velmi omezeným potenciálem trvale žijících obyvatel tohoto města, jako i rizik spojených s jejich racionálním využíváním pro jejich nabyvatel. I tak by se dal - bez podrobnější analýzy potenciálních vazeb a nároků na sociální, jako i technickou infrastrukturu města jen těžko odhadnout reálný vliv této výstavby, a to i při změně nově nastavených podmínek ve prospěch města. T.č. jako jediný a ve smyslu výše uvedených skutečností reálně dostupný způsob získání objektivního klíče k řešení této situace se jeví potřeba zadání nezávislé územně právní, jako i ekonomicko-sociálně analýzy, která by nabídla konkrétní návrhy objektivního řešení tohoto problému.

E) Občanská a technická vybavenost obce 17 - Školy Státní školství je zastoupeno kapacitní základní školou, speciální ZŠ při dětské ozdravovně, mateřskou školkou a odborným učilištěm lesnickým. Základní škola (ZŠ) Dr.h.c. Jana Masaryka má kapacitu 300 žáků a stejnou kapacitu má také školní jídelna. Školní družina při ZŠ má kapacitu 25 dětí. Škola při ozdravovně má kapacitu 40 žáků. V současné době je v ZŠ v provozu 9 tříd a dvě třídy při ozdravovně. ZŠ v současné době navštěvuje 134 žáků a 36 žáků při ozdravovně. Průměrný počet žáku na jednu třídu je 14,9. Počet pedagogických pracovníků pro obě školní zařízení je 22. Mateřská škola má kapacitu 65 dětí a jídelna mateřské školy kapacitu 75 jídel. Kapacita obou těchto zařízení je nejen pro malý počet dětí v současné době velmi neuspokojivé.

18 - Zdravotní péče V současné době je na území města k dispozici po jedné ordinaci praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost. Dále také ordinace stomatologa, detašované pracoviště ordinace gynekologa a další čtyři ordinace lékařů specialistů. Současně je zde jeden odborný léčebný ústav, zařízení lékárenské služby a jedna ordinace – ošetřovna veterinárního lékaře.

19 - Sociální péče Sociální péče a ani domov pro seniory na území města dosud není. Zájmem vedení obce proto je vybudovat v nejbližším možném termínu dům sociálních služeb a také dům pro seniory. V tomto směru pověřilo zastupitelstvo města k tomu účelu zřízenou komisi s žádostí o bližší specifikaci konkrétních požadavků na kapacitu a potenciálně požadovaný rozsah služeb. Do této doby však jmenovaní členové komise nepředložili žádný závěr svého šetření. Úkolem samosprávy města by proto mělo být aktivovat činnost jednotlivých členů této komise a nebo jejich členy nahradit jinými.

20 - Telekomunikační služby Celé území města je pokryto kvalitním signálem všech hlavních operátorů. Na dvou místech je také dostupné bezdrátové připojení k internetové sítí.

21 - Bankovní služby Na území města jsou zastoupeny různou formou dostupných služeb čtyři bankovní ústavy, včetně směnáren.

22 - Inženýrská infrastruktura Město Harrachov, vč. zájmové území, je součástí skupinového vodovodu Harrachov disponujícího vlastními zdroji vody. Vzhledem k potížím s dodávkami surové vody je uvažováno s propojením se skupinovým vodovodem Jablonec n.N. – Liberec, resp. s využitím kapacity úpravny vody u vodní nádrže Souš.

Voda je do systému dodávána z několika vodních zdrojů. Rozhodujícím vodním zdrojem je v současné době úpravna vody v údolí Mumlavy. Odběr vody probíhá jak z Mumlavy, tak Bílé vody. Vzhledem ke snížené srážkové bilanci dochází zejména v letních měsících k podstatným problémům s dodávkami surové vody do úpravny vody. Úpravna vody má projektovanou kapacitu 40,0 l/s, tj. 3456 m/d, v letních měsících je její kapacita vlivem nízkých dodávek surové vody značně omezena. Ve špičkách je upravováno cca 23 l/s (výpočtově cca 18 l/s). Původní koncepce návrhu rekonstrukce úpravny vody (uvedení do provozu 1978) byla nahrazeny návrhem propojení vodárenských systémů. Do systému je voda dodávána ještě ze zdrojů Zátiší (pramenní zářezy), jejich vydatnost je však malá (v letních měsících nedostatečná) a nepřesahuje řádově l/s. Jsou propojeny do celkového systému nižšího tlakového pásma. Vodní zdroje jsou chráněny ochrannými pásmy. V současné době probíhá jejich přehodnocení a budou následně vodoprávním úřadem vyhlášena na základě nových hydrogeologických podkladů. Vzhledem k problémům s dodávkami surové vody je uvažováno s posílením systému výstavbou přivaděče DN 300 od úpravny vody Souš. Výkon úpravny vody Souš je max. 300 l/s, ovšem je uveden jako krátkodobý a je závislý na kvalitě surové vody z údolní nádrže. Na jaře, v době snížené kvality vody vlivem zákalů, její vydatnost nepřekračuje 30 l/s. I přes tento fakt má dostatečnou kapacitu pro potřebu vody Harrachova (cca 25,0 l/s). Kanalizace

V Harrachově je vybudován oddílný kanalizační systém. Splašková kanalizace je tvořena zejména kmenovou stokou DN 300 ve směru od Rýžoviště přes Anenské údolí k centrální ČOV. Západní část Harrachova – Sachrův kopec, Nový svět - je odkanalizována přes čerpací jímku a výtlakem DN 150 na centrální ČOV. V některých částech Sachrova kopce je nutno provést doplnění kanalizačních stok s převodem shybkou přes řeku Milnici s čerpáním na centrální ČOV. Kapacitní možnosti ČOV jsou hydraulicky 50 l/s, což je kapacita dostatečná i pro výhled. Ovšem současný nátok na ČOV tuto hodnotu překračuje z důvodu značného nátoku vod balastních. Tímto je ČOV hydraulicky přetěžována, látkově však nenaplněna. Pro bezchybný technologický provoz je nutné provést rekonstrukci podstatného množství stávajících stok. Jedná se zejména o kvalitu stavebního provedení stok a eliminace zaústění povrchového odtoku vod dešťových do splaškové kanalizace. Do výhledu bude také nutno uvažovat s rekonstrukcí technologie ČOV (v současné době v podstatě neumožňuje napojení dalších rozlehlejších lokalit zástavby). ČOV má původní kapacitu 8 500 EO, při rozvoji rozhodně překročí 10 000 EO, což dle studie představuje náklady na rekonstrukci cca 60 mil. Kč. Před nátokem splaškových vod do kanalizace je nutno doplnit u ubytovacích a stravovacích provozů lapače tuků a u parkovišť odlučovače ropných látek. Vzhledem k oddílnému kanalizačnímu systému bude nutno doplnit i dešťovou kanalizaci. Při jejím návrhu je nutno postupovat dle z.č. 254/2001 Sb., vl. nař. 428/2001 a z.č. 61/2003 Sb. Technický návrh kanalizace musí předcházet studie odtokových poměrů, aby nebyly recipienty neúměrně přetěžovány návalovými odtoky (zejm. tok Mumlava). Návrhy dešťové kanalizace je nutno řešit individuálně pro jednotlivé lokality, doporučujeme však provést přepočty kapacity koryt jednotlivých vodních toků z důvodu stanovení maximální kapacity koryta, popř. zátopových čar apod. Rozvod elektrické energie, rozvod plynu Harrachov je napojen na primerní vrchní síť 35KV linkou 580/35kV z rozvodny v Semilech 110/35kV. Alternativně je možnost zásobování linkou z Kořenova. V samotném městě byla dokončena kabelizace sítě 35kV, a tak vrchní linky napájejí okrajové části. Stávající trafostanice zásobují s dostatečnou reservou potřeby města. Sekundární rozvody jsou v převážné části též kabelizovány. Výhledově je počítáno s vybudováním dalších

trafostanic. Rozvod plynu Zásobování plynem města Harrachova probíhá VTL plynovodem ze směru od Rokytnice do Tanvaldu. Dodavatelem plynu a provozovatelem plynárenských zařízení je Severočeská plynárenská a. s. Liberec. Vysokotlaký plynovod DN 200 PN 25 je veden z východního na západní okraj města. Ta je propojena přes město na severočeskou větev DN 150 PN 25 v oblasti Mýtin. Na trase VTL plynovodu jsou vybudovány tři regulační stanice VTL/STL. V severní části města Sachrův kopec - RS 3000, sportovní areál (v údolí Mumlavy) – RS 3000 a samostatná pro Rýžoviště RS 500. Z regulačních stanic probíhá STL rozvod účelově dle potřeb zástavby. Regulační stanice Sachrův kopec a Sportovní areál zaručují vysokou spolehlivost dodávek plynu propojením na STL straně. Výkonově mají regulační stanice dostatečné výkonové rezervy. Dodávky zemního plynu se provádějí pro zajištění tepelné energie, pro technologické procesy, ohřev teplé vody užitkové a pro provoz domácností. Vlivem plynofikace zástavby v centrální části města a okrajových částech je minimalizován negativní dopad produkce exhalátů do ovzduší. Další rozvoj využití zemního plynu je třeba podporovat zejména pro technologie využívající kombinované výroby tepla a elektrické energie. Zejména všude tam, kde zemní plyn u velkoodběratelů a v bytové sféře nahrazuje spalování topných olejů a pevných paliv, mimo dřeva. Alternativní zdroje energie Alternativní zdroje energie se na území města vyskytují pouze ojediněle. Jedná se výhradně o jednotlivé solární kolektory za účelem ohřevu vody v zahradních bazénech. Jejich širšímu využití by musela předcházet osvětová kampaň, nebo i jinak nastalé podmínky, které by jejich využití více iniciovaly.

F) Doprava 23 - Silniční doprava Základní a v současné době také asi jedinou dostupnou představu o intenzitě dopravy na přístupové komunikaci do Harrachova mohou poskytnout pouze výsledky pravidelného sčítání motorových vozidel, které od roku 1980 pravidelně jednou za pět let téměř po celém území státu organizuje Generální ředitelství silnic a dálnic. Snad právě proto chybí v tomto konkrétním úseku údaje za první dvě série sčítání. Viz níže uvedená tabulka. Z té je patrné, že se touto metodou, která je zajištěna klíčem opakovaných sčítaní v průběhu různých časových rozmezí dnů, ale také dnů v týdnu, jako i týdnů v měsících a měsíců ve sčítacím roce, zjišťován nejen průměrný počet průjezdů osobních vozů (O), nákladní přepravy (T), autobusů (A), ale také motocyklů (M) v průběhu jednoho dne. 5-0296 - Nový Svět nad služebnou SÚS O T A M 1980 1985 Celkem 1521 254 94 28 1990 1897 2214 161 123 19 1995 2517 1129 371 41 13 2000 1554 845 501 8 2005 1354

Přesto, že se výše uvedené údaje mohou jevit překvapivé, skutečnost je taková, že dopravní zatížení nejen v tomto úseku od roku 1995 postupně klesá. Příčiny tohoto trendu lze odvodit od mnoha vzájemně provázaných skutečností, které dle našeho názoru vůbec nesouvisí s významem a nabídkou tohoto střediska cestovního ruchu jakým město Harrachov bezesporu je. Jedná se především o důsledky globální a nadregionální, jako jsou například vývoj hospodářské prosperity a nebo úpadku v podhůří západní části Krkonoš. V trendech ve vývoj obchodní a kooperační činnosti mezi ČR a Polskem atd. Včetně lepší dostupnosti také jiných a do té doby také nedostupných sezónních destinací z hlediska cestovního ruchu.

24 - Železniční doprava Přesto, že přepravce zajišťující přepravu osob po železniční trati od Harrachova do vnitrozemí nám neposkytl údaje o počtu přepravených osob a z jednotlivých jízd po této trati, se nedají odvodit objektivní závěry, také zde lze s odkazem na starší jízdní řády konstatovat,

že přepravní frekvence mezi jednotlivými stanicemi na této trati byla intenzivnější než je tomu v současné době. Zároveň je třeba uvést, že je velmi dobře, že zdejší ozubnicová trať, která je sama o sobě zcela unikátní a s bohatou historií se v provozu zachovala a může dál poskytovat své služby. Viz kapitola 7.

25 - Veřejná doprava: obslužnost, dostupnost Veřejná – autobusová doprava prošla v minulých letech také významnou redukcí v četnosti spojů. Na straně druhé stále více se rozšiřuje specializovaná autokarová přeprava, která v zájmu ekonomicky efektivní obslužnosti přepravuje konkrétní zájmové skupiny podle jejich potřeb a předem domluveného programu. Toto zjištění lze doložit nejen výsledky vlastního šetření v průběhu řešení tohoto úkolu, ale také s odkazem na výsledky už dříve provedených šetření, jako například opakovaná šetřením v rámci dílčích úkolů výzkumného úkolu vědy a výzkumu MŽP ČR v letech 2004 až 2006 (VaV SM/2/62/04) „Návrh managementu ekologicky šetrného cestovního ruchu na území Biosferické reservace (BR) Krkonoše ČR“. Dostupnost zájmového území – města Harrachov je na rozdíl od ostatních středisek cestovního ruchu na území Krkonoš (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou) výrazně lepší. Nejen díky lepší a v místě nekončící dopravní komunikace II. nebo III. třídy, ale lepší vazbou na další významné komunikace II. a I. třídy, které toto město dělají poměrně snadno dostupným nejen z českého, ale také polského vnitrozemí. Viz kapitola 4 – Alokace.

G) Životní prostředí 26 - Kvalita ovzduší Na základě provedených konzultací u dotčených orgánů, které se systematicky zabývají vlivem staveb na čistotu ovzduší je možné konstatovat, že na území města a v jeho nejbližším okolí není lokální a nebo tzv. bodový zdroj, který by nad přípustné limity poškozoval v čase nepříznivých – inverzních - klimatických podmínek kvalitu ovzduší. Tou může být pouze nákladní automobilová přeprav projíždějící částí – okrajem městské zástavby a nebo v zimním období stále ještě početně významně zastoupená lokální topeniště zde ve městě. Z hlediska nadregionálních a dříve významně ovlivňujících zdrojů znečišťujících ovzduší, které měly v minulých letech významný podíl například na devastaci lesních porostů sousedních Jizerských hor a západních Krkonoš, se také tato situace v minulých letech výrazně zlepšila. Přesto, do značné míry dál trvá nepříznivý vliv polské elektrárny Turow, která dosud neprošla tolik očekávanou modernizací jak by si vzhledem ke svému stavu zasluhovala. Důsledkem toho je také stav kvality ovzduší v západní části Krkonoš jak přibližuje příloha č. 23. Viz následující samostatná stránka.

27 - Nakládání s odpady Město má vybudován systém cyklického svozu tuhého komunálního odpadu. TKO je pravidelně odvážen na řízené skládky mimo katastr odbornými firmami (Marius Pedersen). Svoz nadměrného a speciálního odpadu zajišťuje firma ADOS na určené skládky mimo město. Likvidace dřevního odpadu a biomasy se dosud řeší odvozem na skládky mimo území města. Výhledově by měla být nalezena možnost ekologického a ekonomického využití tohoto odpadu pro město. Přesto, že město Harrachov patří mezi města s nejlepší úrovní separace komunálního odpadu v Libereckém kraji s množstvím 50 kg na osobu, jeví se dál potřeba na základě výsledku anketního šetření ještě zlepšit některé kroky. Například, zajistit spolu s jarním a podzimním úklidem větší množství velko-objemových kontejnerů pro objemný odpad na k tomu účelu vhodných místech.

28 - Vzhled obce, městská zeleň Vzhled obce je přes kritiku jednotlivých občanů, kteří jsou t.č. například obtěžováni stavební činností, velmi dobrý. Svědčí o tom nejen převážně dobře a vkusně upravené fasády jednotlivých objektů, čisté a upravené okolí jednotlivých objektů, jako i poměrně velmi dobrý stav městské zeleně. Přesto také zde je možné ledacos vylepšit. Například lépe a vhodněji instalovanou reklamní plochou, lepší údržbou, jako i respektování účelu chodníků podél komunikací atp. Vedení města vědomo si těchto problémů proto samo iniciativně navrhuje konkrétní kroky ke zlepšení současné situace. Viz Katalog programů, projektů a opatření k zajištění I. etapy Strategického programu rozvoje tohoto města.

29 – Hluk, vibrace, záření Na území města není evidován mimo krátkodobý vliv průjezdu kamionů ve směru k bývalému hraničnímu přechodu a nebo také jen výjimečně hluk z hudební produkce některého ze zábavných zařízení. Přesto tím není způsobena nadměrná hluková zátěž. Na tuto zátěž nejsou stížností ani v případě provozu sněhových děl či rolb, které zajišťují večerní údržbu sjezdových tratí.

30 – Monitoring Na území města není známa instalace zařízení, které by zajišťovalo systematický monitoring některých údajů z hlediska ochrany životního prostředí.

Distribuce atmosférické depozice síry v Krkonoších v r. 2000 (Hruška 2001). Legenda v meq/m2/rok

Distribuce atmosférické depozice N v Krkonoších v roce 2000 (Hruška 2001).

Kritická zátěž síry (ueq/m2/den) (data Hruška 2001, LHP 2003).

Kritická zátěž nutričního dusíku (ueq/m2/den) (data Hruška 2001, LHP 2003).

31 - Ekologická politika obcí Město Harrachov nemá dosud zpracován dokument typu „ekologické“ politiky své obce. V případě dobré vůle a zájmu občanů by ji mohla v budoucnu nahradit snaha po naplnění Místní agendy 21, která obdobně jako Strategický program rozvoje podporuje a prosazuje principy trvale udržitelného způsobu rozvoje a života. Viz více na internetové adrese: http://www.cenia.cz/__C12571B20041F1F4.nsf/index.html

32 - Ochrana krajiny - přírodní potenciál území Ochrana krajiny a přírodní potenciál území jsou dány nejen obecným ustanovením zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění, ale také Návštěvním řádem Krkonošského národního parku. Jednotlivé zásahy do území mohou být limitovány různými podmínkami „nedotknutelnosti“ jednotlivých částí přírodnímu prostředí blízkému stavu území.- viz kapitola 2 Přírodní podmínky a nebo také s odkazem na další poznatky o území, jako například je územní systém ekologické stability (USES) regionálního a nebo nadregionálního významu. Viz příloha č. 24.

S ohledem na převazu lesních porostů ve správním území města Harrachov, je pro další potenciální rozvoj jednotlivých záměrů podstatná také ekologická stabilita, únosnost a zranitelnost lesního biomu, nebo také jednotlivých souborů lesních typů. Tou je možné nejen stanovit vliv konkrétní zátěže – záměru na zájmové území, ale také navrhnout – je-li sledovaný záměr vůbec realizovatelný a pokud ano, za jakých konkrétních podmínek k ochraně ostatních částí lesa. Jejím prostřednictvím je tedy možné odvodit nejen akceptovatelnost výstavby nových turistických tras, cyklostezek, běžeckých tratí, ale také určit optimální variantu pro vymezení nové a nebo rozšíření stávající sjezdové tratě. Tato metodika byla zpracována přímo pro ochranu lesních porostů v rámci KRNApu a s ohledem na další vědeckovýzkumné poznatky získané v průběhu posledních let se postupně dále zdokonaluje.

Přesto, v tomto roce a na jejím základě existuje pro město Harrachov konkrétní a reálná naděje, že by jako jiná střediska na území KRNAPu mohla rozšířit své lyžařské areály a služby v nich. Spolu s tím existují také další metodiky vyhodnocení území, které praktikují například urbanisté, architekti, ale také zoologové a nebo další podobně specializované profese. Jejich využití se aplikuje případ od případu a to vždy podle toho čí jsou dotčeny zájmy ve sledovaném území. Rozvoj města Harrachov si zasluhuje rozhodně pozornost jich všech.

I) Cestovní ruch 33 - Turistický profil oblasti Návštěvnost Harrachova je 1,5 milionu návštěvníků v jednom kalendářním roce, z toho 75 % v zimní sezóně a 25 % v sezóně letní.

34 - Stávající vybavení pro cestovní ruch Město Harrachov představuje mimořádně vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, vzhledem k jeho umístění jak v zimním, tak letním období, ale z pohledu turistického ruchu i meziobdobích. Dominantní roli v tomto potenciálu samozřejmě hraje zimní období. Harrachov je známým centrem turistiky a zimních sportů. Celé území je protkáno bezpočtem turistických tras, desítkami kilometrů upravovaných a značených lyžařských stop, sjezdových tratí všech stupňů náročnosti. Množství turistických tras a cyklotras nabízí příjemné výlety. V létě jsou návštěvníkům k dispozici tenisové kurty, minigolfová i devítijamkové golfové hřiště, hřiště pro plážový volejbal, nechybí tu ani koupaliště, kemp s celoročním provozem, bobová dráha, dětská hřiště, lanové centrum, bowling, squash, relaxcentrum, dále muzeum skla a lyžařské muzeum, přírodopisná expozice Šindelka a Hornické muzeum. Přímo v Harrachově je možnost si zapůjčit kola v půjčovnách. Viz příloha č. 25. Kapacity zařízení pro lyžování: Pokud se sjezdovek i běžeckých tratí týká, nepatří Harrachov mezi největší střediska, jak vyplývá z následujícího přehledu: Struktura návštěvníků v zimní sezóně: Z realizovaného průzkumu vyplývá současné struktury klientely podle národností: 35% Němci, 25% Češi, 15% Poláci, 23% Holanďané, 2% Rusové a země bývalého SSSR. Struktura návštěvníků v letní sezóně: Průzkumem zjištěné rozložení současné struktury klientely podle národností je následující:

31% Němci, 29% Češi, 15% Poláci, 25% Holanďané. Pobyty v létě jsou kratší, spíše 3-4 denní, převažují návštěvníci z Holandska a Německa. Tuzemští cyklisté přijíždějí na jeden den, bydlí většinou v Jizerských horách. Zde v Krkonoších má velký vliv jen velmi omezená možnost cykloturistiky a to především v některých partiích Krkonoš. Tabulka č. 1 Komparativní hodnocení středisek podle přepravní kapacity: Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Místo

Počet lanovek

Špindlerův Mlýn Janské Lázně Praděd Pec pod Sněžkou Rokytnice Černý Důl Deštné v Orlických horách Herlíkovice Ostružná Tanvaldský Špičák Bedřichov Červenohorské sedlo Severák Kramolín Poustevny Vítkovice

17 Harrachov 18 Železná Ruda Špičák Zdroj – TOP 40 2004 - 2005

Počet vleků

Kapacita délka Délka zasněž. Osob/hod. sjezdovek km km

Běž.tratě km

4 2 0 1 1 1 0 1 1 1 0 0 0 1 1 4

11 12 19 10 10 11 10 8 9 5 8 7 10 4 10 1

17470 10230 9800 9570 8150 7600 6300 6200 6000 5960 5520 5450 5425 5305 5000 4800

25 10,2 11,5 8,8 13,5 7 6,5 11,3 6 5,85 5,93 5 4,31 4,2 12,5 4,6

21,5 6,2 1 4 9,8 5,2 4 8 2,5 5,85 2,32 0 3,01 2,7 1,3 3,7

85 50 23 20,5 31 26,2 40 13 50 80 80 10 80 38,7 26 10

2

1

4450

6,94

3,73

110

0

9

4250

5,5

3

60

Tabulka č. 2 Komparativní hodnocení středisek podle délky sjezdovek Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Středisko Špindlerův Mlýn Rokytnice Poustevny Praděd Herlíkovice Janské Lázně Pec pod Sněžkou Ještěd Ramzová Černý Důl

11 Harrachov 12 Deštné v Orlických horách. Zdroj –TOP 40 2004-2005

Počet lanovek 4 1 1 0 1 2 1 1 2 1

Počet Vleků

Kapacita osob/hod.

11 10 10 19 8 12 10 6 4 11

Délka Délka sjezdovek km zasněžení km

Běžecké tratě km

17470 8150 5000 9800 6200 10230 9570 3600 3590 7600

25 13,5 12,5 11,5 11,3 10,2 8,8 8,7 8 7

21,5 9,8 1,3 1 8 6,2 4 6 6 5,2

85 31 26 23 13 50 20,5 2,5 10 26,2

2

1

4450

6,94

3,73

110

0

10

6300

6,5

4

40

Horská dopravní zařízení v Harrachově provozuje společnost Sportovní areál Harrachov a.s., jehož akcionáři jsou především sportovní svazy, ale také město Harrachov. Tato zařízení realizují za zimní sezónu více jak dva miliony jízd s lyžaři z dolní stanice na horní stanici. Z velké většiny se jedná o zájemce o sjezdové lyžování a snowboarding. Jen menší část jsou zájemci o běžecké lyžování, kteří využijí lanovou dráhu pro nástup na lyžařskou magistrálu na hřeben Krkonoš nebo pro krátký běžkařský výlet do okolí. Z dostupných analýz vyplývá – viz tabulka č. 1 a 2, že s ohledem na počet ubytovací kapacit pro návštěvníky Harrachova – viz dále, je počet, jako i kapacita přepravních zařízení, včetně sjezdových tratí v poměru s jinými středisky Krkonoš nižší. To podstatně znevýhodňuje toto středisko z hlediska uspokojování potřeb návštěvníků, ale také z hlediska dalšího rozvoje poskytovaných služeb zde.

35 - Možnosti pohybu návštěvníků Možnost pohybu návštěvníků je pouze limitována obecně platnými podmínkami a pravidly v rámci intravilánu obce a návštěvním řádem na území KRNAPu. Tedy po všech k tomu účelu vyznačených stezkách a komunikacích. Objektivně se však nabízí další příležitosti pro rozvoj pěší a cyklokrosové turistiky, jako i běžeckého lyžování, aniž by to zákonitě muselo být ve střetu zájmů s ochranou přírody a krajiny KRNAPu. Viz konkrétní záměry uvedené v Katalogu programů, projektů a opatření pro I. etapu realizace Strategického programu rozvoje města Harrachov.

36 – Možnosti zábavy, kulturního života, společenských zážitků Možnost zábavy, kulturního života a společenských zážitků je v tomto středisku dán nejen v rozsahu tradičních akcí – viz příloha č. 18, ale také vždy doprovodným programem, který zejména v zimní období se nabízí návštěvníkům jednotlivých sjezdových tratí a nebo v rámci zvýšení atraktivnosti ze strany jednotlivých ubytovacích zařízení v průběhu celého roku. Výčet těchto aktivit je tradičně těžko postižitelný, neboť se převážně jedná o jednorázové a užšímu okruhu zájemců známé akce. Výrazným nedostatkem a současným problémem města je absence víceúčelového centra, které by bylo schopno poskytnout nezbytné prostory a zázemí nejen pro kongresovou turistiku, ale také pořádání pravidelných a nebe jednorázových kulturně společenských akcí. Cílem města by proto mělo být vybudování podobného centra, jako i centra sportovně společenských aktivit.

37 - Stávající poptávka Stávající poptávka po sportovně – kulturním a společenském vyžití není – viz výše, dostatečně uspokojena. Mnozí návštěvníci proto dávají po seznámení se s tímto stavem věcí přednost jiným střediskům cestovního ruchu, kde tyto služby nabízejí více možností. Východiskem z tohoto nepříznivého hodnocení je buď aktivovat současné a k tomu účelu a odpovědnosti se hlásící složky a nebo založit seskupení nová, která by – jako poradní orgán rady města, lépe plnila tyto povinnosti.

38 - Podpora cestovního ruchu Byť v posledních letech výrazně narůstá aktivita města a dalších subjektů v oblasti marketingu a propagace, stále je značná rezerva, pokud se týká rozsahu těchto aktivit. S ohledem na vývoj je zapotřebí zvýšit i kvalitativní úroveň těchto aktivit.

Stávající marketingové aktivity města jsou poměrně efektivní. K tomu je třeba připočíst marketingové aktivity Sportovního areálu Harrachov a.s., TJ JISKRA Harrachov i jednotlivých podnikatelů, např. Sklárna N+S, aj. Velmi dobře se již dnes daří přilákat do Harrachova rekreanty v zimní sezóně. Předpokládá se, že tímto projektem se podaří oslovit i zájemce o strávení volného času v našem rekreačním středisku v letní sezóně a dojde tak k nárůstu ze současných cca 25% na cca 35%. Toto dále umožní zvýšit ekonomickou efektivitu i rozdělit "síly" po celý rok. Poptávka po službách spojených s cestovním ruchem vykazuje rostoucí charakter, pro lepší využití této poptávky je třeba posílit marketingové aktivity. Na základě již existujících zkušeností lze předpokládat, že o služby projektu bude více než dostatečný zájem. Je ale nutné i zde připomenout konkurenční tezi o přesunu části zejména zimních turistů do alpských středisek. Z hlediska narůstající konkurence v oblasti rekreačních středisek je potřeba propagaci města Harrachov rozšířit, zmodernizovat a celkově posunout na vyšší úroveň. Cílovými skupinami projektu jsou:

A. domácí zájemci o pobyt (organizovaní i neorganizovaní) - rodiny s dětmi, zájemci o aktivní dovolenou, sportovní skupiny. B. zahraniční zájemci o pobyt (organizovaní i neorganizovaní) - rodiny s dětmi, zájemci o aktivní dovolenou, sportovní skupiny; zejména z Polska, Německa, Slovenska, Nizozemí. Návštěvníci budou oslovováni přímo, ale do značné míry i prostřednictvím domácích incomingových cestovních kanceláří, zahraničních outgoingových cestovních kanceláří, touroperátorů a dalších subjektů působících v cestovním ruchu. Cestovní kanceláře, touroperátory a další subjekty působící ve sféře cestovního ruchu lze tedy považovat též za cílové skupiny projektu. S ohledem na známost střediska se bude žadatel orientovat nejen na střední třídu, postupně ale stále více i na náročnější klientelu. Otázku veřejné podpory, jako i nároku na ni řeší zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, který nepřímo odkazuje na definici veřejné podpory, obsaženou v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropských společenství. Podle názoru zpracovatele citované studie se jedná o „podporu de minimis“, tj. podporu malého rozsahu, která nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o založení ES. Jedná se o podporu poskytnutou ve výši maximálně 200 000 EUR během tříletého období jednomu subjektu. Dalším argumentem je skutečnost, že projekt nemá vliv na konkurenční prostředí a je naopak zaměřen ve svých efektech a dopadech na celý region a nezvýhodňuje část teritoriálního, či podnikatelského prostředí. Naopak působí plošně na celou oblast, tzn., že nezvýhodňuje žádnou podnikatelskou skupinu ani dílčí region.

Jak rozsahem, tak zaměřením se nejedná o projekt, zakládající veřejnou podporu dle čl. 87 odst. 3 Smlouvy o založení ES. Nevyužít této, nebo podobné příležitosti by mohlo mít velmi negativní důsledky v konkurenceschopnosti oproti jiným střediskům cestovního ruchu v tomto regionu.

39 - Vztah místních občanů k návštěvníkům Vztah místních občanů k návštěvníkům je až na ojedinělé případy kladný, neboť cestovní ruch a poskytování s tím souvisejících služeb je hlavním zdrojem příjmů nejen všech domácností, ale také značného počtu těch, kteří zde podnikají aniž by zde měli trvalé bydliště nebo hlavní sídlo své firmy. Tyto skutečnosti lze prokázat nejen prostřednictvím výsledku sociologického šetření mezi trvale žijícími obyvateli – viz odpovědi na otázku č.3, ale také výsledkem vlastního šetření týmu řešitelů tohoto úkolu mezi návštěvníky a poskytovateli zde nabízených služeb. Viz samostatná příloha analytické části. Často diskutovanou otázkou je zda město Harrachov může získat nejen pověst, ale především statut lázeňského města, které by kredit, jako i přitažlivost pro tolik potřebné návštěvníky ještě zvýšilo. Harrachov jako lázeňské město, bylo krásně popsáno v propagačním materiálu z roku 1927, „... působí tu blahodárně horský, křišťálově čistý a „kořenatý“ vzduch, horské slunce, výborná pitná voda a dobré zaopatření. Pobyt je tu vhodný pro rekonvalescenci, procházky působí na sílení srdečních svalů a vzduch na vývin krevních tělísek. K použití jsou zde koupele uhličité, jodové a jehličnaté. Rozbor místní rašeliny prokázal složení a účinky podobné rašelině z Františkových Lázní. Působí na tlumení revmatických bolestí, na záněty kloubů, ženské nemoci a jiné potíže. Přirozeně tu najdou úlevu i osoby s chorobami dýchacích orgánů.“ To vše se dočteme v publikaci, které je již více jak 80 let a jak je s to s lázeňstvím ve městě dnes? V posledních letech zde v Harrachově vzniká mnoho služeb, které svým způsobem mohou vrátit městu Harrachov lesk té doby. Zapojit se do obnovy lázeňství a zvýšit turistickou atraktivnost města by se mělo nejen stavbou plaveckého bazénu s pětadvacetimetrovou plaveckou dráhou a rehabilitačním střediskem, ale i výstavbou víceúčelového sportovního stadiónu. (Viz dále) I když na tyto a podobné plány si budeme muset ještě nějaký rok počkat, existuje ve městě už nyní mnoho špičkově vybavených lázeňských a wellness center, kde se můžete věnovat plavání, joggingu, cvičení na posilovacích strojích, hrát golf, tenis, bowling... atd. Viz nejen internetový server http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=522. Přesto k získání řádného a plnohodnotného statutu lázeňského města je to poněkud málo. Město by mělo především věrohodně prokázat, že na jeho území se ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a léčebných místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, splňuje všechna tímto podmíněná kriteria. Teprve na základě takto prokázaných podmínek požádat vládu ČR o přijetí svého nařízení, která by stanovila statut lázeňského místa. Viz příloha č. 26 - příklad doslovného znění návrhu statutu a důvodové zprávy lázní Libverda.

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne ,...................... kterým se stanoví statut lázeňského místa Lázně Libverda Vláda nařizuje podle § 28 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a léčebných místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů:

1. 2.

§1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví statut lázeňského místa Lázně Libverda (dále jen “statut lázeňského místa"), kterým se určuje režim ochrany lázeňského místa a podmínky pro vytváření a zachování lázeňského prostředí a vhodných podmínek pro poskytování lázeňské péče. Statut lázeňského místa vymezuje vnitřní a vnější území lázeňského místa, upravuje omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa a určuje činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují, a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat nebo provozovat.

§2 Území lázeňského místa 1. Lázeňské místo tvořené katastrálním územím obce Lázně Libverda zahrnuje vnitřní a vnější území lázeňského místa: a. vnitřní území lázeňského místa se vymezuje následovně: Hranice vede na severní straně po místní komunikaci p.p.č. 93 až k p.p.č.118, pak obrací směrem na jih po západní hranici p.p.č. 119, jižním okrajem kopíruje hranici p.p.č. 117 až k p.p.č. 99, po východní hranici p.p.č. 99 na místní komunikaci p.p.č. 90/1 obrací směrem západním, stáčí se na jihozápad po hranici lesa ( mezi p.p.č. 86 a p.p.č. 85/1 ) k hraničnímu mezníku č.13/1. Odtud pokračuje po katastrální hranici mezi k.ú. Raspenava a k.ú. Lázně Libverda směrem jižním, překračuje komunikaci p.p.č. 83 a pokračuje po zmíněné katastrální hranici jihozápadním směrem podél Libverdského potoka, za lázeňským rybníkem se stáčí jižním směrem. Podél p.p.č. 64 se obrací zpět na východ po hranici lesa p.p.č. 62/1, p.p.č. 986 a p.p.č. 990 a obchází po hranici p.p.č. 61/1 obloukem kolem č.p. 72 ( DPS Slovan ) ke komunikaci na p.p.č. 57, po ní směrem východním až ke státní silnici č. 29015, pokračuje směrem severním po státní silnici až k p.p.č. 36/2, obchází tuto parcelu východním směrem a po severním okraji p.p.č. 36/1, p.p.č. 36/8, p.p.č. 36/7, p.p.č. 225, p.p.č. 226/1 až ke komunikaci p.p.č.235, obrací na sever po této komunikaci a navazující komunikaci p.p.č. 236 až ke státní silnici č. 29015, po státní silnici západním směrem až k odbočce na p.p.č. 151, po ní severozápadním směrem na křižovatku s komunikací p.p.č. 93 a po ní jak shora uvedeno. Takto je celé vnitřní území vymezeno. b. vnější území lázeňského místa zahrnuje zbývající část lázeňského místa ( dále jen území lázeňského místa ). 2. Vnitřní území lázeňského místa je na návrh Ministerstva zdravotnictví - Českého inspektorátu lázní a zřídel evidováno v katastru nemovitostí podle zvláštního právního předpisu 1) 3. Rozsah vnitřního území lázeňského místa může být upraven územním plánem obce pouze ve prospěch ochrany přírodních léčebných lázní. 4. Vymezení hranic vnitřního území lázeňského místa je vyznačeno graficky v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §3 Ochrana a rozvoj lázeňského místa 1. Ochranná pásma pro ochranu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa stanovuje zvláštní právní předpis 2). 2. Pro lázeňské místo je vypracován územní plán obce ( návrh ) v souladu se zvláštním právním předpisem 3) . Způsob a funkční využívání jednotlivých částí území v lázeňském místě určuje územní plán obce a zvláštní právní předpis obce 4). 3. Vnitřní území lázeňského místa je podle územního plánu obce určeno pro funkce lázeňství, bydlení, lázeňskou a občanskou vybavenost, zeleň a odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu. V tomto území je přípustné umisťovat lázeňská zařízení všeho druhu, byty, kulturní a zdravotnická zařízení, zařízení maloobchodu bez zvýšených nároků na dopravu, a dále zařízení služeb a sportovní zařízení sloužící pro obsluhu vnitřního území lázeňského místa. V tomto území je územním plánem obce omezena výstavba zábavních zařízení, parkovacích a garážovacích domů a zakázána je výstavba jednotlivých a skupinových garáží. 4. Ve vnitřním území lázeňského místa se nově neumisťují stavby, zařízení a provozovny 3), které mohou negativně ovlivnit léčebný režim klientů přírodních léčebných lázní, hydrodynamický systém vývěrové zóny zřídelní struktury, kvalitu podzemních i povrchových vod, klimatické podmínky místa, krajinný a estetický ráz místa . 5. Na pozemcích, v zařízeních a objektech ve vnitřním území lázeňského místa je možno dále provozovat stávající funkce, i když nejsou v souladu s ustanoveními statutu lázeňského místa, pokud negativně neovlivňují funkce dle odstavce 2 nad přípustnou míru stanovenou zvláštními právními předpisy 3), 5) a

nedochází ke škodám na složkách životního prostředí či k narušování léčebného režimu v přírodních léčebných lázních. V opačném případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu 3). 6. Vnitřní území lázeňského místa je území se zvýšenými nároky na výstavbu, zejména na kvalitu architektonického řešení staveb a na funkční a prostorové uspořádání veřejných prostranství 8) . Tyto nároky na prostorové uspořádám veřejných prostranství jsou v zájmu lázeňství respektovány v územních studiích a regulačních plánech obce. 7. Zvýšená péče, přiměřená zdravotnickému, ekonomickému a sociálnímu významu vnitřního území lázeňského místa, je věnována zřizování, upravování, udržování, čistění a osvětlování jeho veřejných prostranství a jejich vybavení nebo zařízení. ________________________________________________________________________________ 1) § 30 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Usnesení vlády č. 257/1966, č. 214/1971, č. 146/1974, č. 127/1976 a č. 27/1982. 3) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Obecně závazná vyhláška Obce Lázně Libverda o závazných částech územního plánu obce. §4 Opatření k zabezpečení klidu lázeňského místa 1. Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázáno provádět činnosti a práce s použitím hlučných strojů a zařízení: a. v pracovní dny v době od 18.00 do 8.00 hodin, b. v neděli a ve státem uznané svátky. 2. Na území lázeňského místa je zakázáno provádět činnosti a práce s použitím hlučných strojů a zařízení v neděli a ve státem uznané svátky. Tento zákaz se nevztahuje na používání drobné zahradní mechanizace na sečení trávy a mechanizace na sklizeň píce na pozemcích Samostatně hospodařících rolníků. 3. Na území lázeňského místa je zakázáno provádění ohňostrojů 6): a. v pracovní dny, v sobotu a v neděli v době od 23.00 do 6.00 hodin s výjimkou dne 31.12., b. ve dnech státního svátku v době od 1.00 do 6.00 hodin. 4. Na území lázeňského místa je zakázáno použití pyrotechnických předmětů se zvukovými a světelnými efekty pro zábavné účely 7) na veřejných prostranstvích 8). Tento zákaz se nevztahuje na dobu od 22.00 hodin dne 31.12. do 1.00 hodin dne 1.1. §5 Přírodní prostředí, zeleň, klima a ovzduší lázeňského místa 1.Ve vnitřním území lázeňského místa se povinně provádí v kvalitě a četnosti přiměřené jeho zdravotnickému, ekonomickému a sociálnímu významu: a. údržba parků a veškeré veřejné i neveřejné zeleně, b. zkrápění pozemních komunikací v obdobích déle trvajícího sucha a zvýšené prašnosti. 2. Úržba a čistění veřejných prostranství na území lázeňského místa se v letním i zimním období řídí schváleným plánem zimní a letní údržby obce, provádí se bez používám látek škodlivých vodám či látek ve vodách snadno rozpustných. 3. Ve vnitřním území lázeňského místa se veškeré stavby, zařízení a činnosti povolují 3) tak, aby nedošlo k trvalému snížení podílu nezpevněných ploch na veřejných prostranstvích 8) a k úbytku výměry parků a ploch vzrostlé zeleně. 5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 1 odst. 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. 7) § 2 odst. I písm. a) a § 2 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. 8) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

4. Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázáno zvyšování znečišťování ovzduší 9): a. u stávajících zdrojů tepla místně bezemisních změnou na zdroje emisní, b. u stávajících zdrojů tepla emisních změnou na zdroje s vyššími emisemi. Vznik nových emisních zdrojů je na území lázeňského místa regulován územním plánem obce. §6 Další činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují 1. Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázána reklama 10), která je mimo provozovnu stanovenou podle zvláštního právního předpisu 11) šířená na veřejně přístupných místech, veřejných prostorách a v lázeňských lesích jinými způsoby než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení stanoveného zvláštním právním předpisem 3), 11) a není povolena zvláštním právním předpisem obce 12). 2. Na kolonádní a související prostory a vybrané části veřejného prostranství vnitřního území lázeňského místa označené příslušnou informativní tabulí s nápisem či grafickým znakem znázorňujícím zákaz obrazově ( piktogramem ) je zakázán vstup se psy a jinými zvířaty. Tento zákaz se nevztahuje na psy, kteří slouží v daném okamžiku k doprovodu osob nevidomých nebo tělesně postižených a na psy složek integrovaného záchranného systému a policie. 3. Na kolonádní a související prostory označené příslušnou informativní tabulí s nápisem či grafickým znakem znázorňující zákaz obrazově (piktogramem) je zakázán vstup, vjezd, odkládání a provoz nemotorových vozidel a dalších dopravních prostředků a sportovních náčiní s výjimkou invalidních vozíků, zdravotních pomůcek pro zdravotně postižené osoby a dětských kočárků. 4. Na vybrané části veřejného prostranství vnitřního území lázeňského místa označené příslušným dopravním značením, stanoveným zvláštním právním předpisem 11), 13) je zakázán vjezd a parkování motorových a nemotorových vozidel. 5. Na území lázeňského místa je zakázáno krmení toulavých a volně žijících zvířat na veřejném prostranství 8). 6. Ve vnitřním území lázeňského místa je zakázáno chovat hospodářská zvířata a nebezpečné druhy zvířat 14) . 7. Na území lázeňského místa se zveřejněné texty zejména nabídek na prodej zboží, poskytnutí služeb, reklamy, nápisy, názvy provozoven či jiná oznámení určená pro informaci veřejnosti, umístěné zejména v budovách, na nemovitostech nebo na veřejném prostranství 8) , uvádějí vždy v jazyce českém. Uvedené texty mohou být přeloženy i do jiných jazyků. Velikost, provedení a druh písma cizojazyčných textů nesmí být větší nebo výraznější než český text. Umístění cizojazyčných textů v tom případě následuje až pod textem nebo za textem v českém jazyce. __ 9) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. §7 Kontrola a sankce 1. Obec Lázně Libverda je povinna dbát na dodržování opatření stanovených tímto nařízením 15). 2. Ke kontrole16) dodržování ustanovení statutu lázeňského místa jsou oprávněni určení zaměstnanci obce a členové zastupitelstva obce. 3. Za porušení ustanovení statutu lázeňského místa lze uložit sankci podle zvláštních právních předpisů 17), 18) . __________________________________________________________________________ 12) Nařízení obce Lázně Libverda o regulaci reklamy 13) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 28 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 128/2000Sb.,o obcích, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 41 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů; § 29a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. §8 Zrušovací ustanovení Zrušuje se statut lázeňského místa Lázně Libverda, vydaný SčKNV Ústí nad Labem dne 15. dubna 1983. §9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Příslušný člen vlády: DŮVODOVÁ ZPRÁVA:

Obecná část 1. Zhodnocení platného právního stavu Lázně Libverda, jako lázeňské místo, mají statut lázeňského místa vydaný usnesením SčKNV Ústí nad Labem dne 15. dubna 1983, který již nekoresponduje s platnou legislativou a v některých ustanoveních neodpovídá aktuálním potřebám obce. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje stanovit nařízením vlády lázeňské místo a statut lázeňského místa. Statut lázeňského místa vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování lázeňského prostředí stanoví: a. omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa b. činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují c. zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. Obec Lázně Libverda v návrhu statutu lázeňského místa tohoto zákonného zmocnění využívá a stanoví podmínky přístupu k území lázeňského místa tak, aby kvalita prostředí trvale odpovídala potřebám lázeňské léčby a odpočinkové rekreaci. 3. Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy v jejím celku Východiskem je situace, kdy omezující opatření na ochranu lázeňského místa nelze opřít o stávající zastaralý právní předpis z roku 1983, ani o konkrétní zákonnou úpravu a ani o možnost řešit určité problémy související s ochranou lázeňství formou obecní normotvorby. Statut lázeňského místa by tak měl vyplnit určité právní vakuum a posílit ochranu lázeňství a lázeňského místa Lázně Libverda. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předkládaný návrh nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a navrhované nařízení vlády je v souladu s právními předpisy Evropských společenství. 6. Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ČR Navrhované nařízení vlády nemá dopad na státní rozpočet, jiné veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí ČR. Sociální dopady Návrh nepředpokládá konkrétní sociální dopady. Dopady na životní prostředí Návrh přispěje ke zkvalitnění životního prostředí v lázeňském místě. Zvláštní část K jednotlivým navrhovaným ustanovením statutu: 1. K § 1 Definuje předmět úpravy. Přírodním léčebným lázním je poskytována zvýšená ochrana jako lázeňským místům. Na území lázeňských míst nelze připustit činnosti, které by svým charakterem negativně ovlivňovaly poskytování lázeňské péče a lázeňské prostředí. 2. K § 2 Definuje vnitřní a vnější území lázeňského místa. 3. K§3 Lázně Libverda jsou významným lázeňským místem. Lázeňská léčba je zaměřena především na léčení chorob srdečních a cévních, na léčbu onemocnění pohybového ústrojí a v neposlední řadě i léčbu duševních chorob. Dále nabízí antistresový program pro mladé, program léčení obezity, programy rekondiční a rehabilitační, pobyty pro matky s dětmi. Pro potřeby lázeňství je zřízen a provozován kolonádní objekt s pramenním pavilonem. Léčivý zdroj představuje minerální voda hydrogenuhličitanohořečnatého typu. Prameny se využívají k přípravě léčivých koupelí a k pitným kůrám. 4) K§3,odst.2 Součástí lázeňského prostředí jsou veřejná prostranství v lázeňské části obce, veřejná zeleň, architektura obce, lesy a vodní plochy. Územní předpoklady pro ochranu a rozvoj urbanistických a přírodních kvalit lázeňského místa se zajišťují zejména v procesu územního plánování podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V procesu pořizování, schvalování a vyhlašování územního plánu včetně jeho etap se pro vnitřní území lázeňského místa uplatňují taková řešení, která jsou nejvýhodnější z hlediska zájmů ochrany a řádného rozvoje hlavních funkcí lázeňského místa. Hlavním cílem územního plánuje vytváření optimálních podmínek pro

lázeňství, a dále pro bydlení a cestovní ruch. V územním plánu obce se pro vnitřní území lázeňského místa připouští pouze takové funkční a prostorové využití území, které nenaruší přírodní prostředí, neohrozí kvalitu a vydatnost přírodních léčivých zdrojů a nenaruší klid a hygienické podmínky místa. 5) K§3odst.3 V zadání a návrhu územního plánu lázeňského místa Lázně Libverda je pro vnitřní území lázeňského místa zapotřebí využít příslušných zákonných nástrojů pro dosažení výše uvedených cílů. Vnitřní území lázeňského místa lze podle územního plánu obce funkčně využívat v zásadě pouze pro funkce lázeňství, občanské vybavenosti a bydlení. Nové stavby pro výrobu včetně drobné výroby se nepřipouštějí. Není přípustné umísťování těchto rekonstrukcí, nových staveb a zařízení: a. vyvolávajících nebo způsobujících průjezd nebo kumulaci vozidel ve vyšší míře, než je nezbytné pro dopravní obsluhu vnitřního lázeňského území nebo jeho příslušné spádové části, b. s technologií, jejíž součástí je manipulace s ropnými látkami nebo tekutými palivy, c. s technologií, překračující limity hluku nebo vibrací určené zvláštním právním předpisem ( např. nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). 6) K§3odst.4 Vnitřní území lázeňského místa se považuje za území s vyššími nároky na estetickou úroveň architektury. Tyto nároky se zde prosazují prostřednictvím zvláštních předpisů k územnímu plánování a dalších právních předpisů. Jedná se o území zvýšených nároků na výstavbu, s vyšší než obvyklou kvalitou urbanistického a architektonického řešení zastavění a staveb. Pro toto území je žádoucí vypisovat projektové soutěže na nejvhodnější urbanistické a architektonické řešení zástavby. Stavby umísťované do vnitřního území lázeňského místa (nové objekty a změny stávajících staveb) je nutno architektonicky řešit tak, aby se harmonicky zapojily do stávající zástavby. Stavby musí objemovým řešením (tvarem, měřítkem, členěním, materiálem) odpovídat charakteru okolní zástavby. Výstavba provizorních objektů není přípustná. Na komunikacích ve vnitřním území lázeňského místa musí být důsledně respektovány veškeré požadavky zvláštních právních předpisů v zájmu osob se ztíženými schopnostmi pohybu a orientace. 7) K § 3 odst. 5, 6, 7 V zájmu estetického vzhledu lázeňského místa a s důrazem na vnitřní území lázeňského místa je zapotřebí uplatňovat tyto požadavky: a. zvýšené nároky na vzhled a uspořádání veřejných prostranství, b. zařízení umístěná na veřejných prostranstvích, anebo z těchto prostranství viditelná musí splňovat místně obvyklé estetické standardy, nesmějí mít charakter provizoria nebo být operativně opatřována provizorními součástmi (volné plachty, kabely, zábrany apod.). 8) K§4 V lázeňském místě je nezbytné s ohledem na jeho základní poslání soustavně pečovat o zabezpečení klidu a veřejného pořádku. Zdroje rušení, aktivity a činnosti, které mohou narušit léčebný režim ve vnitřním území lázeňského místa, se zakazují. 9) K§5odst. 1,2 Údržbě parků, veřejné zeleni, zřizování, upravování, udržování, čistém a osvětlování všech komunikací a veřejných prostranství a jejich vybavení nebo zařízení ve vnitřním území lázeňského místa je věnována zvýšená péče. Obnova inženýrských sítí a komunikací se provádí zásadně jako místně a časově koordinovaná. 10)K§5odst.3 S ohledem na charakter lázeňského místa je nutno v maximální možné míře zachovat stávající výměru nezpevněných ploch, parků a vzrostlé zeleně. Výsledky dosavadních výzkumů prokazují jejich pozitivní vliv na stav lidského organismu. Živá příroda představuje živou složku životního prostředí včetně faktorů anorganických (geologického podkladu, klimatu a půdy), které podmiňují její existenci a jako taková musí být předmětem našeho zájmu a naší ochrany. Tento požadavek vychází z ustanovení o minimální výměře zeleně stanovené ve vyhlášce č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům … ( vyhláška o zdrojích a lázních). ll)K§5odst.4 Kvalita ovzduší významně ovlivňuje zdraví populace. Účinky znečištění ovzduší na přírodní prostředí a lidské zdraví jsou prokázané. Rozhodujícím legislativním rámcem je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis sice při procesu povolování upřednostňuje centrální zdroje tepla, ale kromě technické podmínky stanoví rovněž podmínku ekonomickou, která bohužel může zdravotní dopady odsunout do pozadí. Navrhované ustanovení jednoznačně upřednostňuje vztah ke zdraví populace bez monopolizace jednoho typu či způsobu vytápění. 12)K§6odst. 1 Vnitřní území lázeňského místa a území lázeňských lesů je určeno pro odpočinek a relaxaci a mělo by být s ohledem na svůj účel zatěžováno reklamou minimálně. Přenosná reklamní zařízení, zejména tzv. áčka, reklamní stojany, stolky, pulty zpravidla svým nevhodným umístěním omezují pohyb na promenádách a veřejných prostranstvích. S ohledem na charakter vnitřního území lázeňského místa se vylučuje zvuková reklama. 13) K § 6 odst. 2, 3, 4 Jedná se o zásadní podmínky obce Lázně Libverda na ochranu lázeňství a přírodních léčivých zdrojů. 14)K§6odst.5

Toulavá a zdivočelá zvířata představují pro lázeňské místo problém, který uvedené ustanovení reguluje. 15)K§6odst6 Chov hospodářských zvířat a nebezpečných druhů zvířat je zakázán, neboť je neslučitelný s charakterem vnitřního území lázeňského místa. 16)K§6odst.7 Zveřejňování cizojazyčného textu zároveň s českým textem stávající legislativa neřeší. Jedná se o specifický problém nejen lázeňských míst. 17)K§7 Orgány obce mohou při své činnosti uplatnit sankční možnosti dané § 29a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy za přestupky na úseku ochrany lázeňských míst lze uložit pokutu do výše 50 000,- Kč. Ministerstvo může uložit dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon ), ve znění pozdějších předpisů, pokutu až do výše 5 milionů korun tomu, kdo vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě.

40 - Ubytovací kapacity Na základě t.č. doložitelných znalostí je u správce poplatků při organizačně správním odboru MěÚ Harrachov evidováno 7.370 lůžek. Problém, jako u všech ostatních středisek cestovního ruchu je, že ne všechny ubytovací kapacity jsou evidovány. Týká se to především lůžek v apartmánových bytech, která slouží, jako i lůžky v chatách pouze pro potřeby vlastníka, ve kterých se lůžka zpravidla nepronajímají. V tomto směru je také významný spor mezi představiteli města a členy Sdružení pro udržení vyváženého rozvoje Harrachova, kteří operují vlastním šetřením, jehož metodiku, jako i konkrétní doklady svého šetření odmítají zveřejnit. Tím vzniká dilema nejen o objektivnosti jinak cenného šetření, ale také možností jeho dalšího praktického využití.

41 - Stravovací kapacity Stravovací kapacity jednotlivých podniků, které poskytují tyto služby nejsou v současné době na rozdíl od předchozích let (před r. 1996) evidovány. O jejich počtu a kapacitách neuvádí žádný údaj ani průzkumy a rozbory jako podklad návrhu nového územního plánu města Harrachov z dubna 2004. Jediným vysvětlením tohoto stavu je, že právě zde dobře působí tzv. volná ruka trhu, která také na základě zcela konkrétních podmínek reguluje počet a kapacity jednotlivých stravovacích zařízení. Dalším z konkrétních problémů v ověřování kapacit v místě dostupných stravovacích zařízení je, že se stírají rozdíly mezi jejich kategorizací a nebo konkrétní specializací. Jedním z příkladů může být poznatek, že vedle podniků – restaurací a barů pro běžné návštěvníky tohoto střediska jsou v provozu také stravovací zařízení, která slouží pouze pro potřeby návštěvníků ubytovaných v tom či onom objektu, jako i to, že jsou nedílnou součástí také dalších poskytování služeb, které s provozem standardních stravovacích zařízení mají jen velmi málo společného.

42 - Vytíženost kapacit Vytíženost ubytovacích kapacit je odvozena z místních poplatků inkasa a v tomto ohledu odpovídá průměrné obsazenosti v hodnotě 17,85 %. Současně se však předpokládá, že skutečná obsazenost bude celkově vyšší a to nejen proto, že ne všichni návštěvníci bývají přiznáni, ale také proto, že uplatnění nacházejí i lůžka, která nejsou předmětem místního poplatku. Obecně je možné konstatovat, že vytíženost stravovacích kapacit odpovídá současné poptávce po těchto službách. To souvisí nejen s ekonomickou únosností jejich provozu, jako samostatných podnikatelských subjektů a nebo ve vazbě na další služby se kterými je v ekonomickém propojení. Například s ubytovací kapacitou, sportovně – rekreační aktivitou atp.

Město Harrachov, již dnes významná turistická destinace v celostátním měřítku, pokud osloví větší počet návštěvníků (individuálních, především ale organizovaných), zvýší svou atraktivitu pro ně a nabídne jim vyšší komfort. To povede k nárůstu počtu návštěvníků, ale především ke zvýšení "výtěžnosti" cestovního ruchu, tedy také k budoucím pozitivním ekonomickým efektům pro město. Sekundárně to povede k pozitivním efektům i pro podnikatelský sektor ve městě, ke zlepšení jeho ekonomických výsledků i k růstu zaměstnanosti a nebo širší pracovní nabídce. Díky aktivitám projektu se předpokládá vysoká dynamika nárůstu denních návštěvníků. Atraktivita Harrachova jako destinace cestovního ruchu se podle zpracovatelů této studie podstatným způsobem zvýší. Přínosy pro cílové skupiny Cestovní kanceláře a touroperátoři budou lépe a kvalitněji informováni o nabídce, což umožní zkvalitnit i jejich nabídku. Díky větší návštěvnosti dojde i k pozitivním ekonomickým efektům pro tuto cílovou skupinu. Pro návštěvníky se zlepší jejich komfort, zvýší se jejich informovanost a tak pro ně pobyt v Harrachově bude zajímavější, návštěvníci budou moci využívat širší nabídky služeb a aktivit. Individuálním návštěvníkům Harrachova umožní realizace projektu lépe si naplánovat pobyt a seznámit se s celou nabídkou v místě. Velmi dobře se již dnes daří přilákat do Harrachova rekreanty v zimní sezóně. Předpokládá se, že tímto projektem se podaří oslovit i zájemce o strávení volného času v tomto rekreačním středisku také v letní sezóně. Tím dojde k nárůstu návštěvnosti ze současných cca 25% na cca 35%. To dále umožní zvýšit ekonomickou efektivitu i rozdělit "síly", jako i poskytnou pracovní příležitost jinak sezónním pracovníků po celý rok.

J) Majetek obce Majetek obce – města Harrachov v hodnotě jím vlastněného movitého i nemovitého majetku včetně domů, bytů, lesních či nelesních pozemků atp., představuje hodnotu o celkové sumě ke dni 31. 12. 2007 =194.780.305,86 Kč.. To je dostatečně velký kapitál proto, aby obec – město mohlo uvažovat o případných garancích na poskytnuté hypotéky, půjčky a nebo účelové dotace.

K) Hospodaření obce 43 – Výdaje a příjmy Sledování výdajů a příjmů má v tomto projektu vždy jen základní a informační hodnotu. Svými náklady na pořízení zcela nedosahuje možností zajištění standardního ekonomického auditu, ale především také proto, že větší význam než plnění schválených rozpočtů představují ukazatele níže uvedené dluhové služby. Přesto souhrnné údaje o plnění rozpočtu v průběhu poslední tři let, jako i výhled pro roky příští má svoji nepopiratelnou hodnotu. Viz příloha č. 27. Výdaje Schválený rozpočet Upravený rozpočet Rozpočtová změna Konečné plnění

2005 41272 41293 21 42155,2

2006 42360 45705 3345 45348,4

2007 40184 43857,8 3672,9 38375,2

2005 41272 41293 21 43682,7

2006 42360 45705 3345 41661,1

2007 40184,9 43857,8 3672,9 40509

Příjmy Schválený rozpočet Upravený rozpočet Rozpočtová změna Konečné plnění

Stejně informativní charakter mají také údaje o předpokládaném rozpočtovém výhledu na roky 2008 až 2011. Viz příloha č. 28. Příjmy daňové příjmy nedaňové příjmy kapitálové příjmy prodeje bytů přijaté dotace Celkem

2008 27075 10315 500 4400 500 42790

2009 27615 10500 500 15600 500 54715

2010 28167 10710 500 6000 500 45877

2011 28730 10925 500

2008 37390 500

2009 39115 560 2600 1000 43275

2010 38877

2011 39655

1000 39877

1000 40655

500 40655

Výdaje běžné výdaje prodej bytů vrácení dotace kapitálové výdaje Celkem

1000 38890

44 - Ukazatel dluhové jistoty- služby Dluhová služba má vyjadřovat podíl výdajů spojených se splácením různých typů dluhů ku běžným daňovým, nedaňovým příjmům a dotacím. Podle aktuálního výkladu Ministerstva finanční ČR nesmí ukazatel dluhové služby překročit hodnotu 30%. Naopak čím nižší je jeho hodnota tím lepší jsou předpoklady pro získání nárokovaných dotací a úvěrů. Z níže uvedené tabulky a v ní obsažených údajů za poslední tři roky vyplývá, že v předchozích dvou letech (2005 a 2006) bylo město Harrachov lehce nad hranicí 50 % ze současně stanoveného limitu. V předchozím roce a především vlivem výrazných splátek jistin a dluhopisů – viz řádek 6, se ukazatel dluhové služby snížil až na nepatrných 1,25%, což jsou necelé 4,2% z povoleného limitu. To potvrzuje dříve uvedené konstatování, že město Harrachov má dobré předpoklady pro získání dalších dotací a podpor pro potřeby svého dalšího rozvoje.

Rok / finanční ukazatele 1. Daňové příjmy

2005

2006

2007

25015697,50

24078911,67

23867661,04

4736117,17

5120893,36

3516839,11

519452,00

503547,00

522889,00

30271266,67

29703352,03

27907389,15

396324,50

66719,00

0,00

5000000,00

5000000,00

0,00

0,00

0,00

347700,00

8. Dluhová služba

5396324,50

5066719,00

347700,00

9. Ukazatel dluhové služby

17,83%

17,06%

2. Nedaňové příjmy 3. Přijaté dotace 4. Dluhová základna 5. Úroky 6. Splátky jistin a dluhopisů 7. Splátky leasingu

1,25%

L) Poradní týmy- komise města Na území města pracují tyto komise rady města: Finanční komise: Předseda:Ing. Krejčí Jiří Členové: pí Coufalová Jana pí Jindřišková Václava Komise životního prostředí: Předseda: Ing. RAIT Karel Členové: p. PAŽOUT Oldřich p. ZAVŘEL Leoš p. TONDR Václav p. Silný Milan pí Konvalinková Lenka za MěÚ: Ing. MICHÁLKO Michal Technická komise: Předseda:JUDr. Vodseďálek Přemek Členové: p. Rydval Petr p. Kyncl Ladislav p. Novák Břetislav Stavební komise: Předseda:Ing. Vacek Martin Členové: Ing. Slavík Josef Ing. Zbroj Zdeněk p. Jakubec Oldřich Ing. Balabán Miloš

Komise pro sport, školu, mládež Předseda:p. Rýdl Miloslav Členové: p. Slavík Wolfgang p. Vodseďálek Jan Ing. Bartoš Michal pí Hájková Jitka p. Horáček Ladislav Mgr. Lelek Miroslav p. Bohatý (ZŠ Harrachov) Komise cestovního ruchu a propagace Předseda:p.Novák František Členové: p. Jakubec Oldřich pí Zbrojová Eva Bc. Soukup Martin p. Uher Miloš pí Nováková Alena p. Schäfer Robert Ing. Slavík Stanislav p. Hendrych Ivan Komise sociální, občanská, zdravotní Předseda:pí Krajčovičová Jindra Členové: pí Vacková Jaroslava pí Jónová Ludmila pí Nýbergová

Kulturní komise Předseda:pí Vacková Jaroslava Členové: pí Bališová Zamlarová Radka pí Krajčovičová Jindra pí Remmerová Lucie pí Votočková Sylvie Bc. Soukup Martin Složení výborů zastupitelstva města: Složení finančního výboru: Předsedkyně: pí Eva Zbrojová Členové: p. Václav Tondr p. Miroslav Lelek pí Olga Maříková pí Šrotýřová Lidmila

Složení kontrolního výboru: Předseda: p. Václav Cajthaml p. Miloš Šimůnek p. Miloslav Rýdl p. Puskarčík Jan pí Pánková Jitka

M) Rozvojový potenciál města Vzhledem k rostoucí životní úrovni a rostoucí dostupnosti motorizace turistů se harrachovská lokalita dostává do stále většího konkurenčního tlaku jihoevropských zimních středisek, jejichž dostupnost je zejména pro pražskou aglomeraci a jižní část České republiky bezproblémová. Na tuto skutečnost je třeba reagovat mimo jiné dynamickým vývojem turistické oblasti a primárně tedy i razantní reklamní a propagační kampaní. Pro oba soubory výše uvedených cílů už existují konkrétní záměry. Proti reklamní a propagační kampani nestojí relativně žádné zásadní bariery. Přesto, zahájení této kampaně a nemít nic než „pouze“ současné vybavení tohoto střediska by během dvou let odradilo první návštěvníky s ohledem na jejich očekávání a mimo to by ve svém zklamání mohli od návštěvy tohoto střediska odradit také další potenciální hosty.. Bude proto třeba vyčkat se začátkem této kampaně na období, když bude možné návštěvníkům poskytnou lepší nabídku sportovně rekreačního vyžití než je tomu v současnosti. Zároveň je třeba se usilovně snažit o realizaci alespoň některých a t.č. už rozpracovaných záměrů, a to nejen pro klientelu typickou pro zimní období, ale především pro potencionální návštěvníky sezóny letní. Šance jak toho dosáhnou je pouze v poskytovaní širší nabídky služeb než jen pouhé a stále více nákladné poskytován ubytovacích a stravovacích služeb. Tyto tzv. zlaté časy už s největší pravděpodobností pominuly a je třeba opět začít reálně uvažovat co nabídnout a pokud možno ví než konkurenční poskytovatelé shodných služeb a sousední rekreační střediska. Pokud se to podaří – což je také otázkou každého z poskytovatelů služeb v cestovním ruchu, zvýší se návštěvnost a opět postupně začnou narůstat i tolik potřebné tržby. Tím poroste i životní úroveň místních obyvatel a bude i na postupný rozvoj dalších konkurence schopných služeb, bez kterých by toto středisko stagnovalo a nemělo příliš mnoho šancí obstát v náročné konkurenci. Mnohé náměty v Katalogu programů, projektů a opatření jsou už reálným příslibem na lepší časy. Nyní půjde o to, jaká také bude vůle ze všech dotčených stran a především ze strany Správy KRNAPu vyhovět těmto nárokům a neeliminovat veškerou snahu po udržitelném rozvoji pouze do neinvestičních záměrů a snažení. Přesto ta je už dnes zcela jednoznačně otevřená všem záměrům a aktivitám a jen těžko – pokud se bude držet intravilánu města ji mohou svým způsobem pochopitelné limity ochrany přírody a krajiny v jejím rozvoji zásadně omezit. Současně jde také o to, aby tyto jednotlivé snahy nezůstaly ve své realizaci osamocené a nebo na bedrech jen jednotlivců a nebo velmi omezeného počtů osob odhodlaných něco změnit. Je to zájem převážné většiny místních obyvatel a tomu by také mělo odpovídat společné hledání konkrétních cest k naplnění očekávaných cílů.


Harrachov

Část

- SWOT analýza – (Sumarizace dosavadních výsledků poznání)

Leden/2009

Cílem SWOT - analýzy bylo a je: • stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí • odhalit příležitosti a ohrožení podle jednotlivých problémových oblastí • výše uvedené poznatky uvést v takové míře podrobnosti, umožňující formulovat klíčové problémy rozvoje zájmového území a stanovit strategické cíle pro jeho rozvoj Na základě smluvního ujednání byly poznatky z výše uvedených šetření a předchozích zkušeností postupně zařazeny do následujících problémových oblastí –okruhů. Viz. o o o o o o o o o o o o

Přírodní zdroje Lidské zdroje/obyvatelstvo/osídlení Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru Průmysl, stavebnictví Infrastruktura, včetně dopravy Životní prostředí Trh práce Občanská vybavenost Sociální zázemí Obchod služby Kulturní a společenské zázemí Cestovní ruch

Výsledky SWOT analýzy se využily: • pro identifikaci kritických oblastí, • jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města • jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit, • jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Výslednou formulaci SWOT - analýzy tvoří poslední – třetí příloha tohoto bloku. Ji předcházejí SWOT – analýzy,. Které vycházejí ze stanoviska zastupitelů ochotných vyjádřit se na toto téma, ale také samostatně z výsledků anketního šetření v řadách veřejnosti.

Příloha č. 1:

SWOT Analýza zastupitelů obce

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV

OBLAST A – PŘÍRODNÍ ZDROJE

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • •

Okolní příroda Situování města Tradice rekreačního centra Krkonoše – územní ráz

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • •

Nutnost zvětšovat kapacitu (odběr řas, čištění vody) Nejsou plně ekonomicky využity Slabá pozice vůči KRNAPU Nehoráznost využití vody z dolů

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH •

Příznivá věková struktura

• • • •

• •

Omezení vstupu do KRNAP Budování lyžařských tras a zařízení Nedostatek vody Je třeba zapojit místního občana

OBLAST B – LIDSKÉ LIST: 2 ZDROJE/OBYVATELST LISTŮ: 12 VO/ OSÍDLENÍ PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS Věková struktura obyvatel Možnosti uplatnění pro VŠ vzdělané obyvatele Mnoho nových bytů, ale málo trvale žijících obyvatel Omezený počet činností Úbytek lidí – málo příležitostí

Využití možností v rozvoji turistiky Rozšíření tras pro pěší turistiku v zimním období S technickým pokrokem jich přibývá

OHROŽENÍ/THREAT

•

• • •

LIST: 1 LISTŮ: 12

Nabídka služeb pro občany ze strany města (odpady, kulturní akce, pro děti a seniory)

OHROŽENÍ/THREAT • • • •

Málo dětí narozených a žijících ve městě Nedostatek pracovních příležitostí Málo dětí ve škole (2) práce


LIST: 3 ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ LISTŮ: 12 VENK. PROSTORU

OBLAST C –

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • •

Mýtiny – prostor využít – golf Dobré životní prostředí

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • Rozvoj prostoru – Rýžoviště, Mýtiny • Existuje možnost zlepšování kvality života

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • •

Zemědělské využití prakticky neexistuje Odpady, zpracování, využití Finančně náročná údržba zeleně


OHROŽENÍ/THREAT •

OBLAST D – PRŮMYSL A LIST: 4 LISTŮ: 12 STAVEBNICTVÍ


Služby – údržba + rozvoj místních komunikací, osvětlení, zimní údržba Silná stránka v rekreačním ubytování

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • •


Mimo výroby skla není v místě žádný průmysl Bytová situace města pro místní obyvatelstvo nedostatečná Masivní výstavba apartmanů Nestejné měřítko při povolování staveb ze strany státní správy, rady města a KRNAPU

Neudržované plochy

Stavebnictví – údržba a rekonstrukce nemovitostí Venkovní práce – les


Zánik výroby skla

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • • •

Dobré spojení – silnice I. třídy, autobus Sportovní zařízení Vybavenost hotelů Existence centrálního parkoviště – míjí se účinkem z důvodu nastavování jasných pravidel Blízkost hranic

OBLAST E – INFRASTRUKTURA, VČETNĚ DOPRAVY

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY •


Vybavenost – služby – prodej potravin Není vyřešen dopravní systém Bazén, fotbalové hřiště, sportoviště

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • •

Čisté okolní prostředí (vzduch, voda) Příroda Dobrá kvalita

kvalita vody nutnost rekonstrukce ČOV přivaděče vody nakládání s odpady biomasa – je třeba ještě zlepšit nakládání, v současnosti není na odpovídající úrovni

Dobudovat vlakové spojení do centra Harrachova příp. spojit s polskem + Rokytnicí

OHROŽENÍ/THREAT • •

Nedostatek zdrojů na vlakové spojení do centra Nedohoda se stranou KRNAP – rozvoj sportovních zařízení

OBLAST F – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

LIST: 6 LISTŮ: 12


SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS

• • • • •

LIST: 5 LISTŮ: 12

využití pro nabídku rekreace

OHROŽENÍ/THREAT

odpadky v lesích a nepořádek mimo hlavní cesty

• • •

přírodní vlivy – vítr, voda spolupráce se Správou KRNAP přehrada

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • •

oblast nabídky ve službách v ubytovacích zařízeních možnost uplatnění v cestovním ruchu

OBLAST G – TRH PRÁCE LIST:

7 LISTŮ: 12


SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • •

nejsou příležitosti v průmyslu omezení podnikatelské aktivity (chybí pestrost)

OHROŽENÍ/THREAT • • •


fungující systém rozvoje el. Energie, plynu, vody bez ohrožení provozu údržba komunikací, odpady je na dobré úrovni

obchody – potraviny dojíždění na gynekologii chybí část kanalizace a vodovodu místo na odvoz biomasy bazén, fotbalové hřiště – pouze sliby ČOV, voda

nedostatek návštěvníků, omezování provozu a kapacit hotelů nedostatek vody pro potřebu provozu ubytovacích zařízení uzavírání téměř všech skláren

OBLAST H – OBČANSKÁ LIST: 8 LISTŮ: 12 VYBAVENOST PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • • •

rozvoj služeb pro návštěvníky málo, pouze služby

možnost parkování (sídliště, Klondajk)- vytvoření míst pro místní občany


uzavření stávajících prodejen škola – počet žáků – dotace

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • •

možnost zaměstnání ve službách lékařské služby v místě školka, škola dům seniorů (2)

OBLAST CH – SOCIÁLNÍ LIST: 9 LISTŮ: 12 ZÁZEMÍ PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY •


péče o seniory informovanost o sociálních službách, nabídkách města chybí zpracovaný komunitní plán lékařská péče - z bývalého zdravotního střediska je ubytovna Ukrajinců


velká nabídka sportovního zboží půjčovny sportovního vybavení SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS

• • • • • •

obchody potravin, spotřebního zboží chybějící služby – opravny (2) není nákupní středisko (2) Horal – lumpárna a spekulace ze strany majitele Pohodlnost provozovatelů sport. Areálu Málo akcí oproti jiným střediskům

z rozpočtu města podporovat oblast sociálních služeb (prozatím jde nejvíce prostředků do sportovních zařízení) OHROŽENÍ/THREAT

•

nebudou byty pro seniory, mladé lidi, kteří v místě chtějí pracovat

OBLAST I – OBCHOD A SLUŽBY

LIST: 10 LISTŮ: 12


vytvoření podmínek pro výstavbu objektů pro obchod a služby OHROŽENÍ/THREAT

• nedostatek návštěvníků • velké nájmy prostor pro poskytování služeb • nedodržení smlouvy s majitelem pozemku pro Normu – možnost jiné výstavby


tradiční akce – Krakonoš, pivní slavnosti průměrná roveň SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS

• neexistence kulturního zařízení – kino, divadlo, klubové pořady • město preferuje sportovní akce • provoz kina • nesmyslně bázlivý prodej obřadní síně • postoj města vůči nájemci kina – neplnění smlouvy / žádné kino a podpora městských akcí

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • •

tradiční místo rekreace skokanské můstky sjezdové a běžecké tratě prakticky v centru dostatečná ubytovací kapacita SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS

•

• •

velká ubytovací kapacita, která se nedá prakticky využít v plném rozsahu s ohledem na další prostor a nabídku služeb sjezd. Lyž. Plochy neodpovídají kapacitě nespolupráce mezi podnikateli

OBLAST J – KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ ZÁZEMÍ

LIST: 11 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • rozvoj kulturní a společenské činnosti města – pro místní občany a návštěvníky

OHROŽENÍ/THREAT • stávající tradiční akce jsou dnes málo navštěvovány místním obyvatelstvem

OBLAST K – CESTOVNÍ RUCH

LIST: 12 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • nabídka možností – propagace • rozvoj potenciálu místa • nutnost propojení s Rokytnicí

OHROŽENÍ/THREAT • Přírodní podmínky (nedostatek sněhu) • Výstavba přehrady Vilémov

Příloha č. 2:

SWOT Analýza z výsledků anketního šetření mezi obyvateli Harrachova

Mgr. K. Houdek a kolektiv spoluřešitelů pro Návrh SPR města Harrachov


OBLAST A – PŘÍRODNÍ LIST: 1 LISTŮ: 12 ZDROJE

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH



nejdražší voda v okolí poškozování přírody



• • •

Slušní domorodci (3) Lidé, přátelé (3) patriotismus že se občas objeví někdo, komu jde o normální občany že se dokázalo oddlužit bez pomoci dobrá práce starosty i zastupitelstva setkání u táboráků

• • • • • • • • • • • • •

• • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • • • • •

Pražáci a ostatní zbohatlíci, kteří zde perou špinavé peníze (2) Negativní přístup některých obyvatel k návštěvníkům (3) Hloupí občané (2) Mezilidské vztahy – závist, neohleduplnost, nevraživost, bezohlednost, nesnášenlivost (5) klientelismus krádeže chování místní samosprávy, nehájí veřejný zájem a zájmy místních občanů (3) hloupí lidé na radnici, podnikatelé bydlení obecně

LIST: 2 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY

•

•

přístup KRNAPU (2) nedostatek pitné vody

OBLAST B – LIDSKÉ ZDROJE/OSÍDLENÍ


Zajistit dostatek pitné vody Větší benevolentnost ochranářů (2) Dohoda se Správou KRNAP

vyvážení stavu: kapacita ubytování x možnosti vyžití (2) Péče o potřeby trvale žijících obyvatel (5) možnosti pro stálé obyvatele, mladé lidi, turisty zabránit odchodu lidí do větších měst (6) Radnice slyšící názory občanů (6) Výstavba obecních bytů Sblížit domorodce s novou klientelou Přístup k občanům Nájemní bydlení (16) Zbavit se Pražáků Říkat občanům pravdu Lepší mezilidské vztahy globalizace sportovního areálu s ostatními a spolupráce občanů a areálů finanční spoluúčast majitelů anvaldě vých bytů na režijních výdajích města úlevy na poplatcích a daních po občany postižené masivní výstavbou podpora rodin, které v Harrachově i dál zůstávají dodržovat ustan. Vyhlášky nájemních smluv, kontrola ubyt. Hostů a poplatků

OHROŽENÍ/THREAT • • • • •

Energetická a finanční náročnost bydlení na horách Nelegálnost užívání městských – státních bytů Nárůst lůžkové kapacity Nedělat z místa součást Prahy černí nájemníci v panelovém sídlišti a zloději, kteří ubytovávají na průkazky VZP

66



OBLAST C – LIST: 3 ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ LISTŮ: 12 VENK. PROSTORU

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH •





OBLAST D – PRŮMYSL A LIST: 4 LISTŮ: 12 STAVEBNICTVÍ


Upravené domy (2) Upravené penziony

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • • • • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • •

Neustávající stavební činnost, apartmany (45) Horal, Duch hor, Sportka (21) Staré rozpadlé paneláky a domy v centru (9) Výroba smrkového zahradního nábytku Neomalenost investorů a státních firem, neochota města zjednat nápravu

Zrušit výstavbu apartmanů (52) Ukončení výstavby ubytovacích kapacit všeho druhu (4) Lehká průmyslová výroba Nezabírat městské aglomerace soukromými subjekty Opravy panelových domů (2) Dobudování centra (2) Vzhled a upravenost města (2) Neudělovat výjimky ve výstavbě zmenšit rozdíl mezi výstavním centrem a zanedbaným okrajem města regenerace ZŠ


•

Městský úřad – stavební odbor (2) Názory cizích lidí ohledně zástavby

Horal – ostuda města

67




PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • • • •

Autobusové spojení Silnice a chodníky Upravený průtah městem

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • • • • • • • •

Kamionová doprava (2) Parkovací systém (139) Provoz autobusového nádraží Kolony aut po městě (5) Přesolování v zimě Chodníky na sídlišti (2) Hluk z dopravy a kamionů (7) Veřejná dopravní dostupnost (8) Chybí bazén a fotbalové hřiště Špatná infrastruktura (obecně)


•

Dopravní situace v zimě


SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH Příroda (24) čistý vzduch (6) poloha, zasazení do krajiny (9) klid (5) okolí (3) čistota, pořádek (14) travnaté plochy a zahrady údržba veřejných prostor (2) místa nezasažená výstavbou celkový ráz města (2) poslední zbytky horské vesnice (4)

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • • • • • •

Doprava (19) parkovací plochy (4) opravy a údržba chodníků a komunikací (2) Obchvat Rozvoj infrastruktury (obecně) Zřízení cyklistické stezky Cesty mimo centrum vyřešení dopravy včetně hromadné (2) autobusové spojení do Polska častěji než 1x týdně

parkování u lanovky

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV • • • • • • • • • • •

LIST: 5 LISTŮ: 12

Zmizel rekreačně lázeňský charakter města Neohleduplnost lidí vůči přírodě Pálení odpadků Odpadky (3) Neuklízí se okrajové části žádné klidové zóny psí výkaly, psi volně pobíhající (11) málo laviček (2) rušení nočního klidu – bary, turisti, sklárna (6)

LIST: 6 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • • • • •

Péče o vzhled a zeleń (2) Vyčištění potoka Ošetřování všech pozemků (2) Čistota okolních lesů a údržba lesních cest Sběr železa a objemných odpadů Zachovat co nejvíc volných ploch Vytváření nových klidových zón udržet čistotu města a stávající zařízení (2) travní úklid hřbitova péče o stávající klidové zóny (2)

OHROŽENÍ/THREAT a nepořádek mimo hlavní cesty • odpadky v lesích a nepořádek mimo hl. cesty (2) • popelnice a odpadky na hlavní třídě • zastavují se zelené plochy • zápachy z kuchyní a restaurací • zvelebován jen střed města • Volně pobíhající psi • Odpadové hospodářství • Likvidace zeleně

68



OBLAST G – TRH PRÁCE LIST:

7 LISTŮ: 12


PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • •


OHROŽENÍ/THREAT

nedostatek pracovních příležitostí Pracovníci „na černo“


OBLAST H – OBČANSKÁ LIST: 8 LISTŮ: 12 VYBAVENOST



osvětlení dům seniorů


Víc pracovních příležitostí Podpora místních občanů v podnikání (2) Možnost výběru zaměstnání více daní do obecní kasy podporou místních podnikatelů ve VŘ možnost práce pro mladé lidi


Školka An. Údolí Chybí veřejná WC (7) Chybí ČOV

ČOV (2) Dostavba kanalizace Dům seniorů (3) Vybudovat veřejné WC (3) Osvětlení mimo centrum

69



OBLAST CH – SOCIÁLNÍ LIST: 9 LISTŮ: 12 ZÁZEMÍ



SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS •

Zdravotní péče (2)

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH



• • • • • • • • • • • •

Vietnamci (20) zásobování potravinami (5) nedostatečná obchodní sít (12) vysoké ceny (16) absence služeb (19) tržnice (9) větší obchodní centrum (12) spousta stánků a obchodů se stejným zbožím (2) jízdy za nákupy potravin a hlavně masa (2)

LIST: 10 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • •


Zdravotní péče (3) Rehabilitační zařízení v obci Zajištění běžného zásobování pro občany – nezapomenout na seniory

Dostavba supermarketu (27) prodejna potravin, masa (12) obchodní sít (21) zásobování (3) Vietnamci – skončit s tržišti (4) Služby (34) Cenová dostupnost pro širší okruh návštěvníků i místní (2) Zřízení tržnice s místními potravinami a zeleninou Zlepšení služeb v restauracích Funkčnost střediska Horal OHROŽENÍ/THREAT

• Nepříjemní obchodníci a úroveň obsluhy (2) • Jízda za nákupy do anvaldě • Proděj padělků ve stáncích

70



OBLAST J – KULTURNÍ A SPOL. ZÁZEMÍ

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • • •

Infocentra, muzea Hřiště pro děti (2) koupaliště práce Ski klubu a hasičů (2) občanská sdružení

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • •


Chybí kulturní a sportovní centrum (4) Žádné klidové zóny Chybí bazén Chybí fotbalové hřiště Kulturní vyžití (4) Sportovní vyžití

• Nedostatek spolkového života



•

Známé turistické středisko (4) Dlouholetá tradice sklářství a lyžování (2) Lyžařský areál a skokanské můstky (2) Možnosti sportovního vyžití, sportovní akce (8) zachování a rozšiřování služeb pro podporu cestovního ruchu (2) atraktivita pro ČR

Fronty na vleky Lyžařské školy Nadbytek turistů v sezoně Chybí lanovkové spojení s Rokytnicí Chybí svahy pro děti Skibus častěji (3) Zasněžování Někdy turisti Placení lanovky místním dětem

LIST: 12 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • • • • • • • • •

Klubovna pro starší občany Obnovení spolkového života Sportoviště pro mládež Bazén (4) Kultura (obecně) Fotbalové hřiště

OHROŽENÍ/THREAT

SWOT ANALÝZA OBCE – MĚSTA HARRACHOV • • • • •

LIST: 11 LISTŮ: 12

Propojení s Rokytnicí (8) Zaměřit se na rekreační rozvoj (4) Další sport. A kulturní vyžití (akce) pro návštěvníky (5) Kvalitní zasněžování (2) Sportovní vyžití v době špatného počasí Nové služby pro cestovní ruch Sklářství jako součást cestovního ruchu Atraktivní stavba na Čertáku (rozhledna) Budování vycházkových tras a jejich údržba Pro nelyžaře – sáńkařská trasa, zimní cesty pro pěší Turistika pro důchodce Snowpark (4) mimosezónní aktivity, zatraktivnění letní sezony (3) lepší podmínky pro zimní i letní sporty lyžařské můstky – celoroční využití, modernizace (3) uspět v kandidatuře na MS v letech na lyžích odlišit se od ostatních zimních center osvětlení běžeckých tratí zřízení in-line stezky (2)

OHROŽENÍ/THREAT • • • • • •

Malá kapacita sjezdovek s ohledem na počet návštěvníků (6) Nové sjezdové tratě (6) Nedostatečné místní značení (3) Nepořádek v lesích a na turistických trasách Hluk o sobotách a nedělích (2) Sezónní zákaz vstupu do KRNAPU

71


72

Příloha č. 3:

SWOT Analýza z výsledků šetření ze strany pověřených zpracovatelů



OBLAST A – PŘÍRODNÍ ZDROJE

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • • • • •

Alokace města Mimořádná výměra lesních porostů, jako i potřeba péče o ně Kvalitní zdroje pitné vody Historie a atraktivnost těžby nerostných surovin Kvalita ovzduší Rozmanitost fauny a flóry

Omezení množství zemědělsky využitelných půd Úzké, jako i omezené využívání přírodních zdrojů

LIST: 1 LISTŮ: 12



73

Podíl na zpracování dřevní hmoty vstřícnější spolupráce ze strany Správou KRNAPu ve smyslu rozvoje nových a environmentálně šetrných ekonomických aktiv efektivnější využití zdrojů pitné vody s ověřenými regeneračními účinky


Cestovní ruch, jako jediná – nikoliv dominantní ekonomická aktivita na území města


SWOT ANALÝZA OBCE - MĚSTA HARRACHOV

OBLAST B - LIDSKÉ ZDROJE/OBYVATELSTVO/ LIST: 2 LISTŮ: 12 OSÍDLENÍ


Nižší věkový průměr obyvatel na rozdíl od okolních obcí Chuť podnikat, včetně hledání nových forem ekonomických aktivit Silný vztah k místu trvalého bydliště Dostatek bytového fondu Snaha o podporu rozvojových aktivit ze strany samosprávy

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • •


Pasivita nejen řadových občanů, ale také členů komisí při radě města Negativní přístup některých obyvatel k návštěvníkům Kontraproduktivní šíření „špatných nálad“ Omezené pracovní příležitosti

74

Efektivnější akceschopnost členů komisí při radě města Aktivnější zapojení jednotlivých občanů, jako i zájmových skupin do podpory dalšího rozvoje města Přímá i nepřímá podpora mladých rodin, jako i rozvoj služeb pro seniory Rozšíření počtu trvale žijících obyvatel


Prohloubení nezájmu o dění a rozvoj města Ztráta přitažlivosti města z hlediska trvalého bydlení Stárnutí a konzervace rozvoje města Ztráta a nebo citelné omezení lidských zdrojů



OBLAST C – ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVSKÉHO PROSTORU


Mýtiny, Rýžoviště – lokality pro šetrné využití Příznivé klimatické podmínky

•

Omezená a těžko efektivně využitelná výměra zemědělských pozemků Územní limity z hlediska blízkosti a vazby na CHÚ NP Krkonoše Vysoký poměr lesních půd na úkor bezlesí – typické venkovské krajiny – prostoru Mimořádný zájem a rozsah výstavby apartmánových bloků

LIST: 3 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • Prolomení územních limitů – hranic intravilánu pro rozvojové zázemí města • Efektivní a třeba i netradiční využití trvalého, jako i dočasného bezlesí v zájmu podpory rozvoje venkovského prostoru • Přehodnocení t.č. rozpracovaných investičních záměrů např. další výstavby apartmánových domů - bloků


75


Omezené využití t.č. volných ploch Ztráta územních reserv Omezení rozvoje nových služeb na území města



OBLAST D – PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ


• • •

Zachování výroby skla, jako i dalších výrobních aktivit na území města Dostupnost, jako i dostatečná konkurence ze strany stavebních a jim blízkých dodavatelů Převážně vysoký standard ubytovacích kapacit z hlediska stavebních úprav a jejich provedení

• • • • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS diskutabilní výstavba apartmánových bloků potřeba údržby a rekonstrukce obecních objektů potřeba výstavby chodníků a údržby místních komunikací ne příliš šetrný přístup k životnímu prostředí ze strany stavebních firem

LIST: 4 LISTŮ: 12


•

• • • •

76

Přehodnotit efektivity, jako i rizika výstavby apartmanů Podporovat rozvoj lehké a k ochraně životního prostředí šetrné průmyslové výroby Zajistit údržbu, modernizaci a efektivnější využívání obecních objektů Výstavbu chodníků, jako i údržbu veřejných komunikací Vytvořit předpoklady do pro dostavbu obchodního, ale i sportovně společenského centra Dobudovat, jako i ve myslu nového územního plánu zajistit výstavbu nových inženýrských sítí.


•

ztráta faktoru pohody, jako i efektivnosti při poskytování tradičních služeb omezení pracovních příležitostí, jako i vyšší závislost na cestovnímu ruchu, jako jediné ekonomické aktivitě snížení atraktivnosti života, jako i návštěvnosti zde

omezení rozvojového potenciálu





mimořádně dobré napojení na silnici I.třídy a historicky pozoruhodnou železniční trať přímé napojení na území, včetně dopravní infrastrukturu Polska Silnice a chodníky Upravený průtah městem

• • • • •

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS Nátok balastních vod do kanalizačního řádu a neúměrná zátěž ČOV Nedostatek parkovacích ploch na území města a jeho sport. areálů Absence chodníků podél některých úseků místních komunikací Omezení provozu historické železnice Omezená dostupnost šetrných energetických zdrojů

LIST: 5 LISTŮ: 12


• •

• • • • •

77

Rozšíření železniční dopravy, jako i záchrany technické památky pro rozvoj města Dostavba a modernizace kanalizačního řádu Rozšíření sítě rozvodu plynu a podpora rozvoje šetrných energetických zdrojů Zkvalitnění místní komunikací a bezpečnosti pěších návštěvníků Rozšíření pěších, jako i cyklistických tras s možností zimního využití Zavedení pravidelné dopravy mezi Harrachovem a Sl. Porebou Omezené parkovací kapacity OHROŽENÍ/THREAT

• • • • • •

Zásadní omezení či ztráta účinku skutečné kapacity ČOV Ztráta provozuschopnosti technické památky na úkor rozvoje cestovního ruchu a možnosti poskytování atraktivní služby Limitování dalšího rozvoje služeb ve vazbě na absenci moderních energetických zdrojů Ztráta faktoru pohody s nárůstem návštěvníků, jako i omezení akceschopnosti jednotlivých složek IZS Omezení bezpečnosti provozu na místních komunikacích Snížení atraktivnosti města jako významného střediska cestovního ruchu





Přírodní prostřední v okolí města Čisté ovzduší a atmosféra města Vysoký faktor pohody Příznivá konfigurace krajiny s řadou atraktivních zastávek výhledů Snadná dostupnost z české, ale i polské strany


Absence územního plánu Nedostatek klidových zákoutí Negativní vlivy nešetrné stavební činnosti

78

LIST: 6 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • •

Trvalý předpoklad pro návštěvnickou atraktivnost s možnosti jeho dalšího a postupného zdokonalování - viz Parkové úpravy Méně agresivní reklamy Optimální zátěž území, včetně centra města

OHROŽENÍ/THREAT odpadky v lesích a nepořádek mimo hlavní cesty • Nekoncepční územní rozvoj • Ztráta původní identity města • Ztráta faktoru pohody, jako i přitažlivosti pro návštěvníky • Ekonomický propad



OBLAST G – TRH PRÁCE


Tradice a zachování drobných výrobních provozů Výhodná poloha na rozmezí Polska a Čech

Absence územního plánu Územně omezené možnosti výstavby nových výrobní provozů Omezené možnosti a současné nejistoty v rámci rozvoje nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu

LIST: 7 LISTŮ: 12



79

Navržení „průmyslové“ – výrobní zóny Podpora místních občanů v podnikání včetně podpory poskytování nových služeb


Zánik a nebo omezení výroby v současných provozech Snížení zájmu ze strany návštěvníků Další pokles pracovních příležitostí Snížení životné úrovně místních obyvatel pod úroveň obdobných a nebo i sousedních sídelních útvarů v okolí



OBLAST H – OBČANSKÁ VYBAVENOST


Snadná dostupnost základní občanské vybavenosti v místě, včetně: Zdravotnických služeb Školních a předškolních zařízení Bankovních , poštovních, ale také telekomunikačních služeb



Absence společenského jako i kulturně společenského centra Absence úrovni města odpovídajícího nákupního centra Absence dostatku parkovacích míst pro trvale žijící občany Absence nájemných bytů především pro mladé rodiny Absence domu s pečovatelskou službou Absence veřejných WC

Zvýšení atraktivnosti života nejen pro mladé lidi Rozvoj kulturně společenského života Lepší životní podmínky pro seniory Zkvalitnění služeb pro návštěvníky města Zvýšení životní úrovně


Snížení životní úrovně obyvatel města Snížení atraktivity života zde pro mladé rodiny Stagnace rozvoje města i počtu jeho obyvatel

80

LIST: 8 LISTŮ: 12



OBLAST CH – SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • • •

Snadná dostupnost základního sociálního zázemí v místě, včetně: Zdravotnických služeb Domova důchodců

Omezené provozní hodiny jednotlivých ordinací Absence rehabilitačního centra Absence domu pečovatelské služby

LIST: 9 LISTŮ: 12



81

Výstavba domu s pečovatelskou službou Podpora vzniku rehabilitačního zařízení Podpora rozvoje nových sociální služeb na území města


Snížení životní úrovně Snížení atraktivnosti života zde Zvýšení věkového průměru a stagnace rozvoje města ve všech směrech





Mimořádná nabídka sportovního zboží, oděvů, ale i upomínkových předmětů a suvenýrů Bohaté služby půjčoven sportovního vybavení a servisních středisek Pestrá nabídka stravovacích jako i občerstvovacích provozů Dobrá nabídka lyžařského výcviku, jako i s tím spojených služeb


Absence nákupního střediska, které by odpovídalo nákupní síle místních obyvatel a návštěvníků města Absence lokálních služeb za účelem opravy obuvi, oděvů atp.

82

LIST: 10 LISTŮ: 12


Výstavba supermarketu a nebo obchodního dobu s odpovídajícím sortimentem zboží (potraviny, průmyslové zboží) Zlepšení konkurenčního prostředí

OHROŽENÍ/THREAT • Malé konkurenční prostředí – monopolizace • Nižší životní úroveň neodpovídající současným standardům • Ztráta atraktivnosti města jako i dostupnosti cenově dostupných služeb



OBLAST J – KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ ZÁZEMÍ

SILNÉ STRÁNKY/STRENGTH • Infocentra, muzea, expozice • Tradiční kulturně společenské akce a slavnosti

SLABÉ STRÁNKY/WEAKNESS • Chybí aktivní kulturní a sportovně společenská centra • Klesá zájem o kulturní a společenské akce místních obyvatel • Chybí bazén, jako i další tradiční sportoviště

83

LIST: 11 LISTŮ: 12


Nové impulsy rozvoje spolu s výstavbou sportovně a společenských center Iniciace zájmu veřejnosti o společenský život Obnova zájmu veřejnosti o věci veřejné Podpora sportovně rekreačních aktivit Příležitost pro rozvoj nových služeb

OHROŽENÍ/THREAT • Agnace rozvoje města a život v něm • Malá konkurenceschopnost vůči obdobným střediskům cestovního ruchu • Ztráta životní úrovně obyvatel města





Rozmezí NP a BR Krkonoše a CHKO Jizerské hory Historicky známe středisko cestovního ruch městského typu s atraktivním sportovním zázemím Atraktivní výrobní provozy přizpůsobené požadavkům návštěvníkům Dobrá a jednotná propagace služeb v cestovním ruchu


84

LIST: 12 LISTŮ: 12

PŘÍLEŽITOSTI/OPPORTUNITY • • • • • • •

Dopravní propojení se střediskem Rokytnice n. J. Výstavba sportovně rekreačního centra Rozšíření sjezdových tratí pro různé kategorie lyžařů Iniciace aktivit pro dny zhoršeného klimatu Rozvoj nových služeb v cestovním ruchu Další rozšíření vycházkových a cyklokrosových tras Modernizace lyžařských můstků za účelem celoročního provozu

OHROŽENÍ/THREAT

• Pokles atraktivnosti vůči ostatním střediskům cestovního ruchu Negativní přístup některých obyvatel k návštěvníkům města Horší nabídka zimní aktivit a jejich kapacit při srovnání s ostatními • Menší zájem návštěvníků středisky na území Krkonoš • Ztráta rozvojového potenciálu • Nižší životní úroveň místních obyvatel - podnikatelů •


85


Harrachov

Část

Návrh hlavních strategických cílů (pre print)

Leden/2008


86

Pro současné, ale zároveň také nejbližší programové období v rozmezí let 2007 až 2013 je třeba vycházet z následujících priorit a možností. První soubor priorit a možností definuje Regionální operační program NUTS II – Severovýchod, který bych schválen vládou ČR dne 11. XII. 2007. V něm jsou uvedeny následující prioritní osy, které by měly nejvíce napomoci v následujících období rozvoji území Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje (NUTS II). S odkazem, jako i ve vazbě na všechny už dříve schválené koncepční a rozvojové dokumenty na úrovni jednotlivých krajů se jedná především o tyto rozvojové oblasti – priority: 1. 2. 3. 4. 5.

Rozvoj dopravní infrastruktury Rozvoj městských a venkovských oblastí Cestovní ruch Rozvoj podnikatelského prostředí Technická pomoc (k dosažení výše uvedených cílů).

Bližší specifikace těchto jednotlivých rozvojových oblastí v rámci tohoto Regionálního operačního programu jsou k dispozici na internetových stránkách krajského úřadu: http://www.kraj-lbc.cz/index.php?page=1673. Druhou možnost podpory konkrétním záměrům poskytují v případě souladu s jejich cíly níže uvedené operační programy (0P). Jedná se konkrétně o tyto OP podporované z finančních zdrojů Evropské unie: Tématické operační programy OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný operační program OP Technická pomoc Evropská územní spolupráce OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce oblast střední Evropa OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika Program na podporu přeshraniční spolupráce 2007-2013 mezi ČR a Svobodným státem Sasko ESPON 2013 Společená zemědělská politika Program rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 OP Rybářství ČR 2007 - 2013 Pro lepší orientaci mezi evropskými programy vydal odbor regionálního rozvoje a evropských projektů krajského úřadu brožuru Evropské zdroje pro financování projektů v Libereckém kraji na období 2007 - 2013, která podává stručný přehled o zaměření a oblastech podpory jednotlivých evropských programů, včetně kontaktních údajů. Pro rychlou a efektivní konzultaci a pomoc zájemcům v základní orientaci v možnostech financování jejich záměrů slouží také formulář projektového záměru, po jehož vyplnění doporučí odbor regionálního rozvoje a evropských projektů nejvhodnější zdroj pro financování daného projektu. Vše je ke stažení k dispozici na dříve uvedených internetových stránkách krajského úřadu.


87

Dalším neopomenutelným podkladem pro přípravu hlavních strategických podkladů města Harrachov se stal Program rozvoje Libereckého kraje pro léta 2007 – 2013. Viz - http://www.kraj-lbc.cz/public/orlk/prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf Ten si jako své hlaví strategické cíle vymezil tyto oblasti rozvoje: A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje C. Komplexní a kvalitní infrastruktura D. Zdravé životní prostředí bez zátěží E. Udržitelný rozvoj území a občanské společnosti Pro jejích zajištění schválil také zcela konkrétní rozvojová opatření:


88

Přesto, že lze s tímto Strategickým programem vyššího územně správního (Libereckého kraje) celku najít řadu společných témat, jedná se pouze o část z těch, které kraj ve své kompetenci musí řešit a nebo chce konkrétně odporovat. Úkoly a potřeby města Harrachov jsou poněkud pragmatičtější a to nejen proto, že spravují ve svých kompetencích území podstatně menší než je Kraj. Porovnáme-li všechny dosavadní poznatky shromážděné v rámci přípravy zpracování Strategického programu rozvoje města s prioritami a oblastmi podpory, není zde zásadního rozporu. SPR města je v logice věci a na základě dostupných podkladů a poznatků rozpracován do více oblastí života. Nejen proto aby požadovaný rozvoj byl nejen komplexní, ale také aby se v reálném čase eliminovaly a nebo zcela odstranily slabší stránky života a zároveň zajistila vyšší akceschopnost managementu tohoto města. Není proto třeba a nebylo by to ani objektivně správné, aby se kterákoliv z problémových oblastí života tohoto města, která nemá přímo zajištěnou podporu z dotačních zdrojů, odsunula do pozadí. Pokud ano, bude to pouze na rozhodnutí zadavatele a jeho odpovědnosti za další rozvoj a prosperitu tohoto města. Realizační tým se v průběhu svého řešení a ve smyslu smluvního ujednání, zaměřil na dvanáct (12) oblastí života v zájmového území a snažil se objektivně zhodnotit jejich stav, význam a perspektivu pro další rozvoj a prosperitu města Harrachov. V průběhu svého řešení, jako i na základě výsledků anketního šetření konstatoval, že je zde ještě jeden významný fenomén - faktor, který je třeba vzít v úvahu a také jemu stanovit konkrétní priority. Jedná se o soubor opatření k optimálnímu zajištění organizace a řízení SPR. Také pod tímto názvem byl zařazen do Katalogu projektů, programů a opatření SPR města – viz dále, neboť obsahuje řadu zcela konkrétních a pro zajištění SPR města zcela nezbytných opatření. Dokladem jeho významu je také to, že byl zařazen na první místo před všechny ostatní okruhy problémů a jejich řešení, neboť dle názoru řešitelského týmu zhotovitele má a dál mít bude zcela zásadní význam pro realizaci všech ostatních úkolů následující etapy realizace SPR města. Proto je také považovat za prioritu – strategický cíl s pořadovým číslem 1. Pořadí priorit – strategických cílů na dalších místech nemá už tak jednoznačné postavení, jako je tomu v případě zajištění organizace a řízení SPR. Především proto, že se ve svém „rozvoji“, ale také možném „úpadku“ tyto oblasti rozvoje vzájemně podmiňují a nebo se i vzájemně prolínají. Přesto, existují strategické cíle – oblasti rozvoje, které mají v tomto směru „větší“ význam než je tomu u oblastí ostatních. Jedná se především o intenzifikaci lidských zdrojů, obyvatelstva a osídlení, která v koordinaci s nezbytně funkčním a operativním aparátem městského úřadu a k tomu účelu ustanovených komisí a rad může významně napomoci v objektivnosti rozhodovací činnosti, včetně podpory rozvoje věcí veřejných. Tou relativně nejsnazší je strategický cíl k posílení kulturního a společenského rozvoje. Ten sice neřeší zásadní problémy města, ale může významně přispět k rozvoji komunikativní společnosti a k lepšímu dialogu nad jinými aktuálními problémy života a budoucnosti města. Mimo to může být neopomenutelným vkladem do rozvoje cestovního ruchu, který je jedním ze základních pilířů strategické prosperity města. S tím souvisí i potřeba – nezbytnost lepší občanské vybavenosti, sociálního zázemí a životních podmínek místních obyvatel. Tím se opět otevírá větší prostor pro rozvoj trhu práce, obchod a služby. Což jsou další neopomenutelné strategické cíle v rámci SPR města. Zejména ve snaze získat do prostředí města environmentálně šetrnou a na prostor nenáročnou výrobní činnost. Pro dosažení těchto cílů jsou proto do následujícího období - etapy implementační navrženy konkrétní programy, projekty a opatření, prostřednictvím kterých by mělo být výše uvedených strategických cílů dosaženo. Ty jsou jednotlivě uvedeny v Katalogu programů, projektů a opatření SPR města Harrachov, který tvoří další samostatnou a poslední část SPR města.


89


Harrachov

Část Návrh Katalogu projektů, programů a opatření SPR města Harrachov

Leden/2008


90

Základním databází, prostřednictvím které budou cílevědomě, koordinovaně a ve společenském konsensu prosazovány cíle rozvoje obce – města Harrachov do života, je Katalog projektů, programů a opatření. Zde soustředěné návrhy projektů, programů a opatření vycházejí nejen z výsledků šetření týmu zhotovitele, ale také z konkrétních představ zadavatele podpořeného výsledky anketních šetření. Především však těch, kteří msjí představu co ve prospěch svého města dělat a také těch jsou ochotni převzít za realizaci konkrétních programů, projektů a opatření nezbytnou odpovědnost. Smyslem katalogu je také ujasnit si míru a rozsah rozpracovanosti jednotlivých návrhů záměrů, jako i formy a možnosti případného financování pro jejich fázi realizace. Včetně organizačního a technického zajištění. Významnou roli sehrává i časový horizont, ve kterém by se měl ten či onen projekt, program, nebo opatření realizovat. Jednotlivé projekty, programy a opatření jsou zpravidla produkty dialogu. V etapě zpracování jeho návrhu mezi pověřeným zpracovatelem a stranou objednatele, včetně územně příslušné veřejnosti, občanských iniciativ, spolků atp. V následné realizační etapě, jako i v průběhu dalších let, výsledkem dialogu jeho nositele a opět územně příslušné veřejnosti, občanských iniciativ, spolků atp. Z hlediska svého charakteru projekty, programy a opatření v něm obsažená lze rozdělit do dvou skupin. Jednak na projekty a opatření organizační (procesní) povahy, které ostatním projektům vytvářejí organizační, materiální a personální zázemí a na projekty a programy realizační, u kterých lze identifikovat převážně věcné a investiční zaměření a charakter. Na základě praktických zkušeností jsou jednotlivé projekty, programy a opatření pro I. etapu realizace SPR města rozděleny do stejného počtu oblastí rozvoje, jako v případě SWOT – analýzy. To je do 12 skupin – okruhů problémů: a oblastí života zde. o o o o o o o o o o o o

Přírodní zdroje (PZ) Lidské zdroje/obyvatelstvo/osídlení (LZ) Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru (Z-RV) Průmysl, stavebnictví (PS) Infrastruktura, včetně dopravy (I) Životní prostředí (ŽP) Trh práce (TP) Občanská vybavenost (OV) Sociální zázemí (SZ) Obchod služby (OS) Kulturní a společenské zázemí (K-SZ) Cestovní ruch (CR)

Tím jsou pro I. etapu realizace Strategického programu města spolehlivě zajištěny všechny podstatné oblasti rozvoje. Jejich počet však do budoucna není omezen a také se v souvislosti s aktivním přístupem k jeho řešení a následně průběžnou a nebo pravidelnou aktualizací s odstupem ne více než 2 nebo 3 let mění. Zejména s ohledem na potřebu řešení dalších a nových záměrů podle toho, jak se daří realizovat priority a záměry dříve stanovené. V navazujícím výčtu jsou uvedeny pouze katalogová čísla a názvy jednotlivých programů, projektů a opatření. Vlastní katalog obsahující jednotlivé evidenční karty každého jednotlivého záměru je uveden v samostatné příloze.

Příloha č. 1: Mgr. K. Houdek a kolektiv spoluřešitelů pro Návrh SPR města Harrachov

91

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ OŘ – 1/08

Zřídit funkci managera a koordinační centrum SPR města.

OŘ – 2/08

Ustavit radu podnikatelů - poradní tým zastupitelstva města

OŘ – 3/08

Podpořit činnost komisí rady města, jako spoluodpovědných týmů za perspektivní rozvoj města.

OŘ- 4/08

Založit Klub rodáků a přátel města.

OŘ- 5/08

Založit fond sponzorských darů, včetně katalogu jejich potřeb a příležitostí k propagaci sponzorů.

OŘ- 6/08

Vytvořit cenu „Za rozvoj města“ a při vhodné příležitosti zvážit možnost jejího udělení jednotlivcům nebo tvůrčím týmům.

OŘ- 07/08

Zadat zpracování katalogu objektů, pozemků a nebytových prostor rozvoj podnikatelských aktivit

OŘ-08/08

Prostřednictvím manažera (OR-1/08) sledovat priority rozvoje kraje, včetně možností čerpání strukturálních fondů v rámci NUTS 2 – Severovýchod, Operačních programů atd.

OŘ-09/08

Prostřednictvím manažera (OŘ – 1/08) vytvořit jednotnou evidenci a archiv zpracovaných projektů dle podmínek dotačních fondů.

OŘ-10/08

V kooperaci s manažerem (OŘ – 1/08) koordinovat akceschopnost Záměrů OR - 2, 3, 4 a 5/08.

OŘ-11/08

Vytvořit předpoklady životaschopnosti koordinačního centra jako městské servisní a informační agentury nezávislé na rozpočtu města.

OCHRANA A VYUŽÍTÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PZ- 1/08

Prostřednictvím rad OŘ – 2 ověřit možnosti rozvoje efektivního využívání přírodních zdrojů.

PZ- 2/08

V kooperaci se S-KRNAPu zvážit možnost využívání alternativních zdrojů energie – např. prostřednictvím zbytků dřevní biomasy aj.


92

LISKÉ ZDROJE, OBYVATELSTVO A OSÍDLENÍ LZ – 1/08

Zvážit možnost zadání nezávislé územně - právní, jako i ekonomickosociálně analýzy, která by nabídla varianty objektivního řešení ve věci další výstavby apartmánových domů.

LZ – 2/08

Zadat zpracování územ. plánu, včetně aktualizace průzkumů a rozborů

LZ – 3/08

V gesci dotčených komisí rady města navrhnout nové příležitosti pro rozvoj kulturně - společenského života ve městě.

LZ – 4/08

Prostřednictvím dotčených komisí rady města rozšířit nabídku kalendáře kulturních, sportovních a společenských akcí a zajistit jeho efektivní propagaci mimo hranice města.

LZ – 5/08

Prostřednictvím činnosti jednotlivých členů komisí rady města posilovat vědomí sounáležitosti, jako i osobní odpovědnosti občanů města za jeho další rozvoj a všestrannou prosperitu.

LZ – 6/08

V návaznosti na významné historické osobnosti tohoto města zvážit využití jejich odkazu nejen pro propagaci tohoto města, ale především pro nové rozvojové programy

LZ – 7/08

V souvislosti s otevřením hranic ověřit možnosti konkrétní spolupráce s městem Szklarska Poreba při plnění svých rozvojových záměrů.

ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVSKEHO PROSTORU RV – 1/08

Spolu s OŘ – 2 a S-KRNAPu ověřit reálné možnosti využití zemědělsky nevyužívaných ploch nejen v zájmu ochrany přírody.

PRŮMYSL, STAVEBNICTVÍ PS – 1/08

Prostřednictvím OŘ – 2 a ve vazbě na záměr PS-1/08, zvážit možnosti rozvoje nových hospodářských činnosti.


93

INFRASTRUKTURA, VČETNĚ DOPRAVY I – 1/08

Z pozice města podpořit rekonstrukci a dostavbu kanalizační sítě.

I – 2/08

Zajistit rekonstrukci vestibulu a čekárny u autobusového nádraží.

I – 3/08

Zajistit rekonstrukci a dostavbu chodníků.

I – 4/08

Rozšířit parkovací plochy pro obyvatele sídliště Klondaijk.

I – 5/08

Zadat Studii optimalizace řešení dopravní průchodnosti v centru města.

I – 6/08

Ověřit investiční dostupnost výstavby společných garáží formou například společenství vlastníků atp.

I – 7/08

Z pozice města podpořit požadavek S-VaK k instalaci lapačů tuků do stravovacích zařízení.

I – 8/08

U parkovacích ploch ve městě zajistit instalaci ropných látek.

I – 9/08

Využít areál bývalého přechodu Harrachov – Jakuszyce pro potřeby hasičského sboru.

I – 10/08

Zajistit nákup nového hasičského vozu.

I – 11/08

Nejen v zájmu podpory zachovaní a rozšíření provozu zubačkové železnice zvážit možnost širšího zapojení se do těchto snad a jejich prostřednictvím podpořit atraktivitu tohoto města.

I – 12/08

Zajistit modernizaci PC sítě na MěÚí.

I – 13/08

S dalším rozšířením rozvodu zem. plynu zvážit možnost využití kogenerační jednotky pro výrobu tepelné a elektrické energie.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ŽP – 1/08

V komisi rada města pro živ. prostředí ověřit oprávněnost kritiky na potřebu většího počtu kontejnerů pro jarní a podzimní úklid.

ŽP – 2/08

V komisi rady města pro životní prostředí podpořit záměry rozvoje infrastruktury I-1,7,8 a 12/08.

ŽP – 3/08

V komisi rady města pro živ. prostředí vyhodnotit úroveň péče o veřejná prostranství a zeleň a navrhnout radě konkrétní opatření.


94

ŽP – 4/08

V komisi rady města pro živ. prostředí ověřit počet objektů využívající méně kvalitní paliva a do programu rozvoje města navrhnout další etapy plynofikace, nebo jiných šetrných zdrojů tepelné energie.

ŽP – 5/08

V komisi rady města pro živ. prostředí seznámit se s podmínkami Místní agenty 21 a v případě zájmu o ni ji doporučit zastupitelstvu města.

ŽP – 6/08

V komisi rady města pro živ. prostředí zvážit a iniciovat městskou soutěž o nejlépe upravené okolí svého domu.

TRH PRÁCE TP – 1/08

Nejen ve spolupráci s OR-2/08 hledat nové příležitosti pro rozvoj pracovních příležitostí - viz PS-1/08 výše.

OBČANSKÁ VYBAVENOST OV – 1/08

Zajistit opravu pláště a střechy MŠ včetně dětského hřiště.

OV – 2/08

Zajistit opravu pláště a střechy ZŠ a jejího okolí, včetně vybavení PC.

OV –32/08

V kooperaci pověřeným architektem pro nový územní plán navrhnout systém nových odpočinkových zón a dětských hřišť.

OV – 4/08

Vytypovat vhodný objekt a nebo lokalitu pro víceúčelový objekt s jednacím sálem, knihovnou a obřadní síní města.

OV – 5/08

Zajistit rekonstrukci pláště a střechy MěÚ.

OV – 6/08

Podpořit vznik stálé školy Dominika Biemana v rytí do skla.

SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ SZ – 1/08

Aktivovat činnost členů sociální komise rady města s ohledem na plnění dříve zadaných úkolů.

SZ – 2/08

Za základě výsledku šetření sociální komise města podpořit vznik a rozvoj sociálních a zdravotnických služeb.

SZ – 3/08

Zajistit výstavbu objektu pro seniory s pečovatelskou službou.


95

OBCHOD A SLUŽBY OS – 1/08

Zajistit výstavbu nákupního střediska, nebo obchodního centra.

OS – 2/08

Podporovat rozvoj obchodu a služeb, které přispívají k širší nabídce a zdravému konkurenčnímu prostředí.

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ ZÁZEMÍ KZ – 1/08

V gesci OŘ – 3 podporovat a průběžně propagovat tradiční, jako i nové kulturně společenské aktivit. Viz LZ- 3 a 4/08 výše.

KZ – 2/08

Zajistit rekonstrukci střechy, fasády kostela sv. Václava, včetně údržby hřbitova

CESTOVNÍ RUCH CR – 1/08 CR – 2/08

Na základě Studie rozvoje marketingu a podpory CR - REMA INVEST s.r.o., zvážit, případě zajistit jí doporučenou propagaci města. Vytvořit předpoklady pro výstavbu sportovně relaxačního centra

CR – 3/08

Prosadit lyžařské propojení Rýžoviště v Harrachově s Rokytnicí n. J.

CR – 4/08

Zřídit cvičný svah pro začínající lyžaře

CR – 5/08

Projekčně připravit a následně realizovat LD Janova skála.

CR – 6/08

Projekčně připravit a následně realizovat LD Václavák.

CR – 7/08

Připravit a realizovat výstavbu víceúčelové vodní nádrže Rýžoviště.

CR – 8/08

Připravit a realizovat nové vycházkové trasy v okolí Harrachova.

CR – 9/08

Připravit a realizovat rozšíření sítě cyklotras v oblasti Čertovy hory.

CR – 10/08

Rozšířit nabídku služeb o freeriding a back country skiing

CR – 11/08

V návaznosti na historické úspěchy sportovních oddílů a jednotlivců usilovat o pořádání sportovně společenských akcí pro rozvoj a propagaci města.

CR – 12/08

Při řešení nového územ. plánu navrhnout vhodné plochy pro rozvoj služeb, včetně ověření podmínek pro získaní statutu lázeňského města.

Mgr. K. Houdek a kol. řešitelů pro návrh Strategického programu rozvoje města Harrachov 1. Návrh Strategického programu rozvoje města

Recommend Documents