Meziválečná architektura v kraji Vysočina
1
2
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 25. 4. 2014 ...................................................... Podpis
3
Poděkování Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Radovanu Zejdovi za profesionální vedení mé bakalářské práce, cenné rady a čas, jež mi věnoval. Poděkování patří celé mé rodině a přátelům za jejich podporu, lásku a víru při mém studiu a díky nimž jsem mohl napsat tuto bakalářskou práci. Speciální poděkování míří k paní Ludmile Hronové z Městské knihovny Jihlava, k paní Mileně Veselé do Muzea Vysočiny v Třebíči, k Ing. Janě Svobodové ze Střední školy stavební Jihlava, k panu Mgr. Petru Dvořákovi ze Státního okresního archivu Jihlava, k Ing. Petru Scholzovi, DiS z Vysoké školy polytechnické Jihlava a do Muzea Vysočiny Pelhřimov za pomoc při bádání, konzultace a poznatky.
4
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Meziválečná architektura v kraji Vysočina bakalářská práce
Autor: Jiří Šalomoun Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava 2014
5
Copyright © 2014 Jiří Šalomoun 6
Abstrakt ŠALOMOUN Jiří: Meziválečná architektura v kraji Vysočina. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Bakalářská práce mapuje architekturu první třetiny 20. století a uvádí základní fakta let těsně předcházejících, jež mají vliv na pochopení meziválečné architektury v Československé republice a na Vysočině. Cílem práce je zmapovat důležité stavby v kraji Vysočina, vybrat ty stěžejní a vytvořit trasu pro střední školy stavební. V dotazníkovém šetření je úkolem zjistit povědomí studentů středních škol stavebních o problematice meziválečné architektury. Teoretická část přibližuje předválečnou architekturu, meziválečnou dobu a architekturu v kraji Vysočina, významné architekty, stavby a stavební slohy. Praktická část obsahuje návrh trasy, popisy jednotlivých staveb, kalkulaci a vyhodnocení dotazníku. Klíčová slova: moderní architektura, funkcionalismus, konstruktivismus, kubismus,
Abstract ŠALOMOUN Jiří: Interwar architecture in the Vysočina region. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Radovan Zejda. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2014 The bachelor thesis surveys architecture of early 20th century and presents basic facts of immediately preceding years, which have had an impact on the understanding of the interwar architecture in Czechoslovakia and in Vysočina. Aim of the thesis is to map important buildings in Vysočina region and to create a route for high school of civil engineering including the main ones. Goal of survey is to identify awareness of interwar architecture amongst high school students. Theoretical part describes
prewar
architecture, architecture of the interwar period in Vysočina region, important architects, buildings and architectural styles. Practical part contains a proposal of the route, descriptions of particular buildings, calculation and evaluation of the questionnaire.
Keywords: modern architecture, functionalism, constructivism, cubism 7
Předmluva Při výběru tématu své bakalářské práce jsem jako absolvent střední školy stavební nemusel dlouho rozhodovat a zvolil jsem si Meziválečnou architekturu v kraji Vysočina. Tento kraj je znám svým klidným a malebným prostředím, kde lidé mohou strávit příjemné chvíle a dozvědět se mnoho zajímavých informací nejen o místní architektuře, ale i o tradicích, přírodě, historii a společenském životě. Zdejší kraj je velmi zajímavý a stojí za to ho zviditelnit v očích studentů a veřejnosti a propagovat ho jako turistickou destinaci. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat architekturu daného období na území celého kraje, vybrat konkrétní stavby reprezentující architektonické slohy po roce 1900, ale především v letech 1918 až 1939 a vytvořit trasu, jež by zvýšila povědomí u studentů středních škol stavebních o meziválečné architektuře v kraji. Trasa má studentům přiblížit historii budov, rozlišit jednotlivé architektonické směry, problematiku konstrukcí budov a zajímavosti stavitelství. Bohatý výběr staveb by měl sloužit jako názorná pomůcka ve vzdělání během studia na střední škole stavební. Trasu po Vysočině je možné také nabízet jako produkt cestovní kanceláře pro veřejnost, který přiměje účastníky vrátit se opakovaně na Vysočinu. Teoretická část se zabývá meziválečným obdobím, kde se seznámí účastníci s moderní výstavbou začínající na přelomu 19. a 20. století. V následujících kapitolách pak pojednávám o stěžejních osobnostech doby a jsou zde uvedeny stavby na Vysočině, jež nejsou o nic méně významné, než ty, které jsou v plánované trase. V neposlední řadě se seznámí s jednotlivými směry, které určovaly vzhledy tehdejších staveb. V praktické části je vypracovaný návrh trasy s popisy jednotlivých budov, jež je možné použít jako základ pro průvodce, je zde topografická příprava a časový harmonogram a provedena kalkulace s přibližnou cenou. V dotazníkovém šetření jsem zjišťoval, jaké je povědomí o Meziválečné architektuře v kraji Vysočina mezi studenty středních škol stavebních, a jsou zde uvedeny výsledky průzkumu.
8
Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 8 0
Úvod........................................................................................................................ 14
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 15 1
2
3
Meziválečná doba ................................................................................................... 15 1.1
Období mezi válkami v ČSR............................................................................ 15
1.2
Meziválečná Jihlava ......................................................................................... 15
1.3
Třebíč ............................................................................................................... 17
1.4
Pelhřimov ......................................................................................................... 19
Architektura doby ................................................................................................... 20 2.1
Od tradice po zrod moderny ............................................................................. 20
2.2
Dvacátá léta ...................................................................................................... 24
2.3
Třicátá léta ........................................................................................................ 28
2.4
Architektura na Vysočině ................................................................................. 31
Architekti doby ....................................................................................................... 35 3.1
Profesoři/Architekti a teoretici ......................................................................... 35
3.1.1
Otto Wagner .............................................................................................. 35
3.1.2
Jan Kotěra ................................................................................................. 36
3.1.3
Karel Teige ............................................................................................... 37
3.2
Architekti působící na Vysočině ...................................................................... 37
3.2.1
Bohumír Čermák....................................................................................... 37
3.2.2
Jaroslav Dufek .......................................................................................... 37
3.2.3
Bohuslav Fuchs ......................................................................................... 38
3.2.4
Otto Eisler ................................................................................................. 38
3.2.5
Adolf Foehr ............................................................................................... 39
3.2.6
Josef Gočár ............................................................................................... 39
3.2.7
Richard Goldreich ..................................................................................... 40
9
4
5
3.2.8
Bratři Herzanové ....................................................................................... 40
3.2.9
Ludvík Hilgert........................................................................................... 41
3.2.10
Josef Hoffmann ......................................................................................... 41
3.2.11
Pavel Janák ............................................................................................... 42
3.2.12
Lev Krča ................................................................................................... 43
3.2.13
Walter Sobotka ......................................................................................... 44
3.2.14
Břetislav Štorm ......................................................................................... 44
3.2.15
Ladislav Žák ............................................................................................. 45
Architektonické stavby ........................................................................................... 46 4.1
Vila Gisely a Richarda Pickových ................................................................... 46
4.2
Rodinný dům Jakuba Demla ............................................................................ 46
4.3
Vila Waldsteinovo zátiší .................................................................................. 46
4.4
Vila Josefa Krumla ........................................................................................... 47
4.5
Vila Otakara Meda ........................................................................................... 47
4.6
Vila Vlasty a Josefa Knapových ...................................................................... 48
4.7
Vila Zikmunda Müncha ................................................................................... 48
4.8
Vlastní vila Josefa Požára ................................................................................ 48
4.9
Vila Gustava Jaroška ........................................................................................ 49
4.10
Vila Josefa Salače ......................................................................................... 49
4.11
Rodný dům Věry a Miloše Míčkových ........................................................ 50
4.12
Vila Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera ......................................... 50
Architektonické směry ............................................................................................ 50 5.1
Kubismus.......................................................................................................... 50
5.2
Rondokubismus ................................................................................................ 51
5.3
Purismus ........................................................................................................... 52
5.4
Konstruktivismus ............................................................................................. 53
5.5
Funkcionalismus .............................................................................................. 53 10
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 55 6
Dotazníkový výzkum .............................................................................................. 55 6.1
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 55
6.2
Shrnutí dotazníkového šetření .......................................................................... 69
7
Návrh trasy .............................................................................................................. 70
8
Jihlavské vily a budovy........................................................................................... 71 8.1
Časový harmonogram Jihlava .......................................................................... 71
8.2
Topografická příprava ...................................................................................... 72
8.2.1
Okruh po Jihlavě ....................................................................................... 72
8.3
Popis trasy ........................................................................................................ 74
8.4
Stavby v Jihlavě ............................................................................................... 75
8.4.1
Eskomptní banka....................................................................................... 75
8.4.2
Vila Anny a Louise Seidnerových (mansardová střecha) ......................... 76
8.4.3
Bývalá Nemocnice Jihlava – Chirurgický pavilon a hospodářská budova 76
9
8.4.4
Legiodům Jihlava ...................................................................................... 78
8.4.5
Vila Anny a Vítězslava Hornových (plochá střecha) ............................... 79
8.4.6
Dům Bedřicha Zvacha (sedlová střecha) .................................................. 80
8.4.7
Vila Otto Adama (rovná střecha) .............................................................. 81
8.4.8
Masarykova jubilejní škola ....................................................................... 82
8.4.9
Sokolovna Jihlava ..................................................................................... 83
8.4.10
Nájemní dům............................................................................................. 84
Architektonické stavby města Třebíč + Stará Říše ................................................. 84 9.1
Časový harmonogram ...................................................................................... 84
9.2
Topografie trasy ............................................................................................... 85
9.2.1
Jihlava – Stará Říše – Třebíč a zpět .......................................................... 85
9.2.2
Okruh po Třebíči ....................................................................................... 86
11
9.3
Popis trasy ........................................................................................................ 88
9.4
Stavby v Staré Říši a Třebíči ............................................................................ 89
9.4.1
Vila Josefa Floriána .................................................................................. 89
9.4.2
Borovina – Závody a Baťovy domky ....................................................... 90
9.4.3
Třebíčská škola Masarykova .................................................................... 91
9.4.4
Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily ......................................... 92
9.4.5
Uměleckoprůmyslové závody Třebíč ....................................................... 93
9.4.6
Vila Milana Kubeše .................................................................................. 94
9.4.7
Budova Okresního soudu .......................................................................... 95
9.4.8
Bývalá spořitelna ...................................................................................... 96
9.4.9
Říční lázně ................................................................................................ 96
9.4.10
Vaňkův vodojem ....................................................................................... 97
10 Obytné domy a veřejné budovy Pelhřimova........................................................... 98 10.1
Časový harmonogram ................................................................................... 98
10.2
Topografie trasy............................................................................................ 99
10.2.1
Třebíč – Pelhřimov – Jihlava .................................................................... 99
10.2.2
Okruh v Pelhřimově ................................................................................ 100
10.3
Popis trasy .................................................................................................. 100
10.4
Stavby v Pelhřimově................................................................................... 101
10.4.1
Nájemní domy......................................................................................... 101
10.4.2
Janákovy Činžovní domy........................................................................ 101
10.4.3
Masarykovy chlapecké školy .................................................................. 102
10.4.4
Budova Okresního soudu ........................................................................ 102
10.4.5
Drechselova vila ..................................................................................... 103
10.4.6
Vila Františka Váni ................................................................................. 104
10.4.7
Živnostenský dům ................................................................................... 105
10.4.8
Budova Komerční banky ........................................................................ 105 12
10.4.9
Fárův dům ............................................................................................... 106
11 Dílčí kalkulace trasy ............................................................................................. 107 11.1
Kilometrovné .............................................................................................. 107
11.2
Čekací ¼ hodiny ......................................................................................... 108
11.3
Ubytování – Řidič a Průvodce .................................................................... 109
11.4
Strava – Řidič a Průvodce .......................................................................... 110
11.5
Ubytování studenti...................................................................................... 111
11.6
Náhrady stravného ...................................................................................... 112
11.7
Mzda ........................................................................................................... 112
12 Celková kalkulace trasy ........................................................................................ 113 13 Závěr ..................................................................................................................... 116 14 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................... 118 14.1
Bibliografické zdroje .................................................................................. 118
14.2
Internetové zdroje ....................................................................................... 120
15 Seznam obrázků .................................................................................................... 126 16 Seznam tabulek ..................................................................................................... 128 17 Seznam grafů ........................................................................................................ 128 Přílohy........................................................................................................................... 130 Příloha A – Dotazník ................................................................................................ 130
13
0
Úvod
Kraj Vysočina leží ve středu České republiky a v samém srdci Evropy a je vyhledávaným místem, kde lidé tráví svoji dovolenou, jezdí na chatu a sportovně relaxačně tráví víkendy. Kromě přírody, historie, tradic a zdejších lidí je to právě příjemné a klidné prostředí, jež si podmanilo srdce nejednoho návštěvníka. V kraji Vysočina se nachází několik staveb národního významu, které díky své architektuře jsou cennou památkou. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, náměstí v Telči, jež je obestaveno renesančními domy a přiléhá mu renesanční zámek, nebo Třebíčská židovská čtvrť. Všechny tyto památky jsou zapsány na seznamu UNESCO. V navrhované trase navštíví studenti hned tři města, jež mají pro vysočinu stěžejní význam. Krajské město Jihlavu, Třebíč a Pelhřimov. Tyto tři města leží na pomyslné diagonále, která protíná celou jižní část kraje a studenti tak budou moci během cesty vnímat architektonické změny nejen ve větších městech, ale i na venkovských sídlech. Trasa je navrhnuta tak, aby obsahovala, co nejpestřejší výběr staveb a vnukla návštěvníkovi architektonického ducha místa. V krajském městě Jihlava studenti uvidí reprezentační „Legiodům“, část staré jihlavské nemocnice, vily nebo například Sokolovnu. Třebíč nabídne Baťovskou architekturu (tovární budovy a domky), Masarykovu jubilejní školu, UP závody, bývalou spořitelnu nebo vodojem. Pelhřimovské město rekordů a kuriozit pozve studenty na procházku kolem nájemních a činžovních domů, budovy soudu, Masarykovy chlapecké školy, vil a Fárova domu. V případě zájmu a času je možné v těchto městech navštívit i památky, které nespadají do daného období, ale jsou zajímavé po architektonické stránce mající památkového významu. V Jihlavě například minoritský kostel Matky Boží, v Třebíči se jedná o baziliku sv. Prokopa a Židovskou čtvrť a v Pelhřimově o děkanský chrám sv. Bartoloměje nebo zámek Říčanských. Po absolvování této trasy by studenti měli získat ucelenější a jasnější pohled na meziválečnou architekturu v kraji, rozeznat základní architektonické směry a obeznámit se blíže s problematikou jednotlivých staveb. Během zájezdu bude přítomen průvodce a učitelský dozor. Dozor bude složen z učitelů, jež vyučují odborné předměty a svými výklady budou demonstrovat praxi s teorií ze školních lavic.
14
TEORETICKÁ ČÁST 1 Meziválečná doba 1.1 Období mezi válkami v ČSR Československá republika byla po první světové válce malým ekonomickým tygrem. Ekonom Collin Clarke ve svých statistických údajích uvedl, že byl v ČSR výnos na hlavu jednoho občana přibližně 455 dolarů. Západní Evropa byla ale dvakrát dál než naše první republika. Ekonomická situace a průmysl v období mezi dvěma válkami byla přesně taková jako naše poloha na mapě. Před východními zeměmi jsme byli celkem napřed, ale západním mocnostem jsme stěží dýchali na záda. Bylo to dáno jednak apatií vůči světovým trendům a jednak zahraniční investoři nevěřili ekonomickému prostředí poválečného Československa. [Vodička, 2009, s. 171−175] Milan
Vodička
vidí
Československou
republiku
v témže
období
takto:
Československo bylo Východ Západu a Západ Východu. [Vodička, 2009, s. 175] Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadá a vzniká samostatná Československá republika. V meziválečném období se na postu předsedy postupně vystřídalo devět mužů a ve vládě figurovali strany agrární, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci a národní demokraté. [1]
1.2 Meziválečná Jihlava V Jihlavě se mísily pocity Čechů, kteří se radovali z nově získané svobody a Němců, jež se přes noc stali menšinou. Situace zde nebyla jednoduchá. Nedostatek potravin, nezaměstnanost a nemoci byly přítomné po celé republice. V Jihlavě byl ale problém se školstvím. Němci, kteří po několik generací žili v Jihlavě, měli celkem 6 obecných škol, kdežto školy pro vzdělávání českých občanů byly jen dvě. Přes dlouhý spor byla nakonec škola v Gelnhausenově ulici přiřčena Čechům. Tím byl zaznamenán velký krok k počešťování Jihlavy. Už k tak značným problémům s nezaměstnaností přibylo ještě v roce 1919 propuštění několika desítek dělníků při odstavení jihlavské elektrárny z důvodu nedostatku paliva. Dalším rozbroj mezi Jihlavany a Němci přinesly volby
15
roku 1919, jež s více než 60% vyhráli Němci a Češi napadli volby za zmanipulované. To stačilo k jejich opakování na podzim roku 1920. [Pisková, 2009, s 520−529] K růstu občanské vybavenosti a pohodlí přispělo pronajmutí záchranného sanitního vozu, díky němuž mohla v Jihlavě vzniknout záchranná služba. V té době už naplno pokračovala realizace stavby moderního nemocničního pavilonu a stavba vodárenské čističky, jež měla zajistit nezávadnou a čistou pitnou vodu. Dalším velkolepým plánem pro rozvoj infrastruktury a obchodu měla být výstavba městských lázní, ale od toho se upustilo. Na základě vládního nařízení z roku 1928 byla na posledním zasedání rady uzavřena agenda a v listopadu došlo k předání do rukou okresního úřadu dr. Bočana. Tento krok zajistil Jihlavě rovnoprávné postavení mezi ostatními městy v republice. [Pisková, 2009, s 520−524] Na počátku třicátých let se vítězem voleb stala sociální demokratická strana v čele se starostou Veverkou. Ztrátoví ve volbách byli hlavně komunisté a německé politické strany, jež podaly stížnost na průběh voleb. Obecní zastupitelstvo zvolené v prosinci roku 1929 bylo mimořádné, protože další volby byly až v roce 1938. Tohle zastupitelstvo muselo řešit problémy a zmírňovat dopady hospodářské krize a zároveň řešit otázku neustále narůstajícího národnostního problému. V červenci roku 1928 je evidováno v Jihlavě dokonce jen 39 nezaměstnaných, ale po vypuknutí krize jich v prosinci roku 1930 bylo až 700. To celé ještě podtrhla zemědělská situace z roku 1931, kdy úroda nepatřila k těm výnosným. Nezaměstnanost a hlad vyústil výstavbou městské vývařovny, kde si ti nejchudší bez práce a peněz mohli jednou denně dojít na teplou polévku a chleba. I přes nepřízeň osudu byla v Jihlavě organizována nejedna společenská událost. Koncerty České filharmonie pod taktovkou Václava Tallicha nebo představení Vlasty Buriana a jeho divadelní společnosti byla naprosto vyprodaná. Meziválečná doba v Jihlavě patřila k náročným v hospodářské a společenské sféře. [Pisková, 2009, s. 525−529] Poválečný stavební rozvoj města Jihlavy souvisí s politicko-hospodářskými poměry veřejné správy. Bytová nouze podnítila stavbu obytných budov, jež byly převážně tvořeny stavbami rodinných domků a o něco méně domy činžovními, které budovaly obce, stát a částečně družstva. Největší zásluhy na stavebním rozvoji meziválečné Jihlavy si připsalo družstvo Svobodný domov, družstvo pro Rantířov a okolí, německé družstvo Arbeiter-Bau und Wohnungsgenossenschaft a organizační spolek Národní 16
jednoty pro jihozápadní Moravu. V letech 1917−1927 bylo postaveno celkem 576 bytů, kdežto na počátku třicátých let, umocněných krizí, postupně počet nových bytů klesl k roku 1933 až na čtyřicet osm. Počet všech budov ve městě vzrostl na přelomu dvacátých a třicátých let z původních 1949 na 2184. Samotná Jihlava přispěla k bytové tísni výstavbou 24 činžovními domy a 17 domky. Z veřejných staveb se nejvíce stavěly a rekonstruovaly školy. Nová česká menšinová škola v Dřevěných Mlýnech, jubilejní škola Dr. T. G. Masaryka, přestavba obecné školy v Křížové ulici, českou živnostenskou školu pokračovací anebo novostavbu německé školy pokračovací. Zvláštní péče byla věnována zvýšenému stavebnímu zájmu vybudovat městskou veřejnou nemocnici, jíž dominovala výstavba chirurgického pavilonu. V Hluboké ulici byla postavena budova státní policie, byla rekonstruována radnice, přestavilo se hlediště a topení v městském divadle, provedla se oprava budov kasáren anebo zabezpečení věží kostela sv. Jakuba, kterým hrozilo zřícení. Z dalších staveb můžeme vyjmenovat skladiště továrny na tabák, budovu poštovního úřadu a výstavbu zemského ústavu choromyslných, dnešního jihlavského blázince. Až teprve v této době se vypracoval plán soustavného řešení zastaralé kanalizace, jež chyběl. [Bradáč, 1933, 100−101]
1.3 Třebíč V Třebíči hrálo zásadní roli počeštění městské správy v předchozím století, a růst hospodářství a průmyslu. K továrnám na obuv přibyly manufaktury nábytkářského a strojírenského průmyslu. Mezi nejvíce ekonomicky silné závody patřili v meziválečné Třebíči podniky v Borovině, později Baťova závodu, Západomoravské strojírny na tkaniny a nábytkářská továrna Uměleckoprůmyslových závodů Třebíč. [Bartušek, 1969, s.81] Počet obyvatel na počátku dvacátého století dosahoval v Třebíči k třinácti tisícům. Díky vzniku první republiky došlo k upevnění postavení města jako přirozeného správního střediska s pozvolným vývojem v moderním trendu. Bohužel vlivem krachu na burze došlo k přerušení tohoto vývoje v polovině let třicátých. [Joura, 1999, s. 12] Se vzrůstem obecního dluhu, ovšem nestejnoměrně, vzrůstal i majetek města. Díky různým zákonům republiky přišlo město o některé příjmy, jež ze stavebnictví do pokladny obce plynuly. Novostavby byly například osvobozeny od daní na několik let a například město muselo doplácet polovinu nákladů na vodovod, odpad a stočné. 17
Vznikly tedy nové čtvrtě, z nichž město nemělo příjem, ale přitom byly zátěží, jelikož musely být provedeny úpravy chodníků, kanalizace, osvětlení a další. Postaveny byly obytné budovy, školy, sirotčinec, rozšířila se nemocnice, byly městem zakoupeny lesy a pozemky, provedena úprava kanalizace, postavena část příštího vodovodu. [Hron,1933, 33] Město Třebíč obdobně jako Jihlava si kladlo za cíl především stavět pro lidi. Během těchto let došlo v Třebíči k úpravám, rozšíření a vybavení města pro pohodlí občanů. Stavěly se obecní domy činžovní, kde za pár korun mohli bydlet dělnické rodiny. I přes nepřízeň doby a místních poměrů byly výsledky celkem uspokojivé. Asi největší nepřízní byly okolnosti polohy města, jež dokázali nadělat problémy už při plánování u stolu, potažmo dělníkovi s krumpáčem na stavbě. Žulový masiv městské části, členitá konfigurace svahového profilu nebo nepříznivá finanční stránka města činila každé podnikání odvážné. Díky výstavbě městské elektrárny došlo k osvětlení městské části Třebíče a tam, kde se ještě do nedávna nacházely rokle, skaliska a nepřístupný terén, byly vystavěny parky a ulice se zelení. Třebíč nebyla městem boháčů a proto i stavební rozvoj města se ubíral v tomhle prostém směru, tj. v duchu pracujícího lidu. Stavební rozvoj města dokumentuje i srovnání rozlohy města před rokem 1888, kdy zastavěná část města činila 56 ha s 36 ulicemi, 4 náměstími a jedním sadem a devíti tisíci obyvateli (bez Žid. Města a Podklášteří). V roce 1930 vyšplhal počet obyvatel přes čtrnáct tisíc, zastavěná rozloha byla 187 ha se 112 ulicemi a 8 náměstími. [Hron, 1933, 81−82] V meziválečném období podle zprávy pražského státního statistického úřadu dokazuje stavební rozvoj města neočekávaného vzestupu, co se novostaveb týče (zahrnující přístavby, dostavby, přeměny, úpravy apod.), včetně veřejného i soukromého sektoru. Ve dvacátých letech byly postaveny nebo stavebně upraveny následující stavby: bývalá potocká škola (1930), Družstevní činžovní dům na Nábřeží hor. (1922), přístavba a nástavba sirotčince v ulici Kat. z Waldštějna (1925), Budova pro kina a divadla ve Smrtelné ulici (1919), obnova sgrafita na „Černém domě“ na Karlově náměstí (1925), Obchodní akademie Alb. Bráfa v Nádražní ulici, založení Masarykových sadů na Hrádku (1926) a další. Díky zvyšujícímu se významu trati BrnoOkříšky a celkovým rozvojem města byla městskou správou a ministerstvem železnic nádražní budova prohlášena za nevyhovující a bylo rozhodnuto o přestavbě. Ze stávající
18
jednopatrové budovy se stala budova dvoupatrová a oproti ní byla postavena budova pro traťmistra a ke skladování materiálu na provoz nádraží. [Hron, 1932, 92−94]
1.4 Pelhřimov Vznik Československé republiky bylo obdobně jako v mnoha jiných městech přijat s velkým nadšením a samostatnost byla posvěcena svatováclavskou mší v kostele sv. Bartoloměje panem děkanem Vaňkem dne 28. října 1918. V Pelhřimově nenastalo oproti jiným městům založení církve československé a také město neztratilo statut okresního sídla. Na počátku dvacátých let 20. století došlo v Pelhřimově k založení Komunistické strany, jež měla ve městě značný vliv. V roce 1921 bylo v Pelhřimově evidováno celkem 5972 obyvatel a o devět let později dokonce něco málo přes šest a půl tisíc, z nichž se 98 % hlásilo k československé národnosti. Do voleb obecního zastupitelstva měly nejlepší mandátní postavení a sociální demokraté, živnostenští obchodníci, strana lidová, národně socialistická a postupně taky strana komunistická, která v roce 1938 dokonce dosáhla na vítězství. Kromě stavebního ruchu je průmysl v Pelhřimově a jeho blízkém okolí zastoupen škrobárnou, kartáčovnou, cihelnou, měšťanským pivovarem, elektrárnou, dřevěnými pilami, anebo lihovarem. [Černý, 1996, s. 31] Důsledky války a krize dospěly k nepokojům a protestům, v nichž na obranu vzniku Československa předstoupili Sokolové a legionáři. Téma, které se čím dál více skloňovalo, byla zemědělská půda, která vyústila až v pozemkovou reformu, čímž moc a vliv šlechty klesl a její procento vlastnictví dopadl až na ¼ veškeré hospodářské orby. Pozemková reforma velmi přihrála do kapsy voliče agrární a potažmo lidové strany, které dohromady získávali až 50 % všech hlasů. Ve třicátých letech postupně začíná i na Pelhřimovsku zvyšovat svoje aktivity v politice nacistické hnutí. Období podpořeno ještě hospodářskou krizí, která se nevyhnula ani městu Pelhřimov, připravuje o práci v regionu přes tisíc lidí. Postupem času se u obyvatel projevoval odpor ke stranám a neschopnost bránit Československou republiku. [Balík, 2000, s. 39−40] V prvních třiceti letech 20. století byla nejčastější živností provozována na Pelhřimovsku živnost hostinská (až 90 %). V obcích do 500 obyvatel se obvykle nacházely jedna nebo dvě hospody. Statistika okresu Pelhřimov vypovídá svědectví o tom, že na jednu hospodu připadalo 225 lidí, což v porovnání se školou, kdy na jednu 19
budovu školy připadalo 664 obyvatel, je úsměvné. Dále se zde pohybovali kováři, obchodníci nebo mlynáři. V menších městech bylo výjimečné narazit na tesaře nebo kameníka, kteří se stejně jako například pekaři, hrnčíři, krupaři, anebo řezníci usazují se se svojí živností ve větších městech. [Balík, 2000, s. 69−70]
2 Architektura doby Vystihnout období architektury přibližně od počátku dvacátého století do dnešního dne není jednoduché. Nejvíce se využívá termínu moderní architektura. Při bližším pohledu se moderní architektura ukazuje jako styl uplatňovaný především architekty kolem Jana Kotěry. [Dvořáček, 2005, s. 5] Autoři Pechar a Ulrich vidí architekturu na začátku 20. století takto: Souběžně se zrodem nových uměleckých směrů v Evropě narůstaly v českých zemích na přelomu století snahy zbavit architekturu provincialismu, uvést ji na soudobou evropskou úroveň a přitom zachovat její souvislost s domácí kulturou. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 15] Václav Hájek naopak ve své knize Architektura – Klíč k architektonickým slohům se na označení moderní architektury dívá skeptičtěji: Tento pojem je zavádějící – to co je moderní ve 20. století, může být za sto let historické, stejně jako byla v 16. století moderní renesance a historická byla gotika. Své slova po té opírá o logické skutečnosti, které se ve dvacátém století odehrály - Jestliže jsme byli v minulosti svědky toho, že architektonické slohy přetrvávaly staletí a byly výrazem života a myšlení lidí své doby, je architektura dvacátého století dokladem obrovského zrychlení celkového tempa. Stačí si uvědomit některé ukazatele této akcelerace. Obrovský skok ve vědě, výzkumu, technice, informací, růstu obyvatel apod. [Hájek, 2000, s. 171]
2.1
Od tradice po zrod moderny
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v architektuře na krátko objevuje období secese. Jeho prioritou a koncepční myšlenkou byl skoncovat s historizujícími prvky a nahradit je jiným typem staveb s ornamentálním zpracováním kovu, keramiky nebo třeba skla. Fasády jsou zkrášlovány rostlinnými prvky (listy, stonky, květenství, apod.), dále jsou vyobrazovány lidské figury nebo tváře a je zde využito techniky abstraktních křivek komponující impresionistický obraz. Mezi nejpoužívanější
20
materiály k vyobrazení motivů je použit štuk, malba, mozaika nebo třeba skleněné vitráže a zábradlí. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 19−21] Secese, směr, zemích
nový
umělecký
se
v českých
který
objevil
v devadesátých
až
letech
19.
století a prosazoval se až později v následujícím období české architektonické moderny. Spolek Obrázek 1- Rudolfinum v Praze [2]
výtvarných
umělců
Mánes byl hlavním iniciátorem
uměleckého období rozchodu se slohovou stránkou předcházejících let. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 19−21] Architektonická moderna vytyčená Manifestem (1894) se do povědomí dostává krátce po roce 1900. Zásady manifestu se snažily o nový směr v umění i v architektuře, aniž by se přikláněly k vyčerpanému historismu nebo mnohdy až ke kýčovité stránce rané recese. Jednoduše zde byla snaha prosadit obraz reality života tak, aby nebyl chápán jako pouhé kopírování ale naopak vštěpil architektuře nový dech z pochopení logiky životních ukazatelů. Heslo - Nepraktické, nemůže být krásné - z úst Otty Wagnera vyslovené ještě v období historismu bylo nejčastěji zmiňováno. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 19−21] Teorii architektonické moderny měl ve svých myšlenkách už německý architekt Gottfried Semper, které byly prezentovány po přelomu století Otakarem Hostinským a Zdeňkem Nejedlým. Ovšem až díky knize Moderne Architektur vydané architektem Ottou Wagnerem byly položeny základy moderny. Česká moderna oproti zahraničí se zformovala velmi rychle a předními představiteli byli Volné směry v čele s Janem Kotěrou, Janem Preislerem, Stanislavem Suchardou a Františkem Xaverem Šaldou. Mezi prvními, kteří byli publikováni se svými architektonickými názory, vizemi nebo realizacemi byli architekti Jan Kotěra, Josef Gočár, Dušan Jurkovič a Josip Plečnik. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 19−21]
21
Počátky moderny, nebo taky „individualistické“ moderny (tj. osobité, individuální) potažmo „racionální“ moderny (tj. rozumové, účelné), můžeme považovat období kolem roku 1905. Ze začátku byla moderna na mnoha místech odmítána a od roku 1910 se vedle ní na scéně objevuje kubismus. V těchto letech došlo v Praze k dokončení zdlouhavých secesních staveb, které ovlivňovaly vnímání architektů na dalších několik let dopředu. Obecní dům hlavního města Prahy (1903−1911), kde architekt Osvald Polívka spolupracoval s architektem Antonínem Balšánkem, pojišťovna Praha na Národní třídě, Hlavní nádraží v Praze (architekt Josef Fanta 1901−1909), Národní dům a tržnice na Smíchově (1907−1908) nebo divadlo na Vinohradech (architekt Alois Čenský), kde celkový dojem je spíše
secesní
oproti
technickému specifiku stavby. [Herout, 1981, s. 295−299] Dále byly vyprojektovány a postaveny budovy od architekta Dušana
Jurkoviče,
lázeňské
domy v Luhačovicích (1902), Obrázek 2- Obecní dům v Praze [3]
restaurace
Peklo
(1901)
u
Nového Města nad Metují a Pustevny na Radhošti (1897). [Hájek, 2000, s. 173] Nová éra se vymaňuje ze zásad secese a představuje architekturu světa tehdejší vyspělé techniky. Architekti, i když ovlivněny svým učitelem, si brzy nacházejí vlastní cestu a řeší stavby účelně. Jan Kotěra, žák vídeňského profesora Otto Wagnera, je typickým příkladem. Kotěrova rodinná vila postavená v letech 1908 až 1909 v Praze je naprostým přelomem, kdy předběhl svoji dobu, díky oproštění od historismu a tradice. Je jasně patrné, že oproti předcházejícím slohům záleží architektovi na provozní stránce a praktickém využití objektu. Mezi architektonické detaily můžeme zařadit různé rámování oken, kování dveří a oken, římsy, parapetní výplně nebo Kotěrovy motivy kupolí. Moderna se dlouho probíjela na pomyslné výsluní, z větší části byly projektovány bytové domy a vily. I přesto bylo postaveno několik veřejných budov. Například Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, kde dnes sídlí muzeum od architekta Josefa Gočára. Zajímavostí je, že vůbec poprvé zde bylo použito konstrukce tzv. předložených stěn. Ve střední Evropě se jedná o unikátní řešení konstrukce tehdejší doby. [Herout, 1981, s. 295−299] 22
Zdárnými příklady tehdejší architektry je muzeum v Hradci Králové z let 1906 až 1912, kde architekt Jan Kotěra úplně vynechal honosné prvky a budova je ukázkovým příkladem nejen funkce a konstrukce ale i pýchy a hospodářství. Hlávkův most v Praze od P. Janáka odkazuje na jednoduchost, účelnost a věcnost při překlenutí řeky Vltavy. [Hájek, 2000, s. 177] V tomto období už pomalu spojení architekt-projektant není jen dodávání návrhů, ale jedná se o spojení, které tvoří nové způsoby bydlení a konstrukční provedení bytových jednotek. [Herout, 1981, s. 295] Britské ostrovy byly inspirací bytových domů, vil a rodinných domků, které naplňovali architektonickou koncepci složenou z účelnosti a využitelnosti objektů a kde docházelo k oddělení prostorů obytných od ostatních. Tvůrčí osobností zde byl architekt ze skotského města Glasgow Charles Rennie Mackintosh a také architekt August Perret a jeho využití železobetonového skeletu v bytových jednotkách. [Dvořáček, 2005, s. 6] Mezi další představitelé české moderny, kteří byly ovlivněny školou Otto Wagnera, ale během svého působení se dokázali vymanit ze spár historismu a stát se jednou z několika vůdčích tváří, byli především Adolf Loos, Josef Hoffmann a Josip Slepička. Zásady moderní architektury spočívají v tom, že pro stavbu je rozhodujícím principem účel budovy, vědomí architekta práce s prostorem a konstrukčním systémem a nikoliv dekorativní podstata stavby, i když se inspirace předcházejícími slohy jednou za čas ve 20. století objevovaly. [Dvořáček, 2005, s. 6] O něco později než moderna se v české architektuře začíná rozvíjet tzv. kubismus. Jednalo se o další stupeň odloučení od již zaběhlých historických směrů a jistot minulých století. Těsně před tím, než se kubismus promítl také do architektury po roce 1910, se objevil v malířství a sochařství. Jednalo se o tvůrčí proces vycházející z české moderny jehož gradace byla přerušena první světovou válkou roku 1914. Předními představiteli architektonické vize kubismu a zároveň vydavateli nebo přispěvateli Uměleckého měsíčníku byli Josef Čapek, Pavel Janák, Josef Chochol, František Langer, Vlastislav Hofman nebo Josef Gočár. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 24−25]
23
Obrázek 3- Dům U Černé Matky Boží v Praze [4]
Dynamismus a napětí byly prvky, které do české architektury pomalu připlouvali právě díky architektonickému kubismu. Tyto prvky byl známé už například v gotice a baroku ale s kubistickým nádechem dostali nový rozměr. Ve větší povědomí se dostal díky soutěžnímu návrhu od Josefa Gočára. Tento architekt vyprojektoval rysy na dostavbu Staroměstské radnice v Praze. Díky kubismu se architektura opět dostala do „bojů“ o svůj budoucí vývoj. [Syrový a kol., 1974, 398−399] Bohuslav Syrový charakterizuje český kubismus celkem přesně
−
Český
architektonický kubismus byl zcela jedinečný projev. V Evropě ani ve světě nemá ve své době stejnorodé srovnání. [Syrový a kol., 1974, s. 398]
2.2
Dvacátá léta
Léta dvacátá jsou v české architektuře vnímána jakou souboj za nalezení úspěšného architektonického programu, který byl na sklonku období úspěšně zakončen a stal se předzvěstí a lákavým pro všechny architekty. Vize, z roku 1924, které byly uveřejněny v časopise Stavba, byly považovány i pro následující vývoj za rozhodující a motivující, i když se architektura na počátku dvacátých let zdála být složitou. [Benešová, 1984, s. 291−299] Éra kubismu byla jedna z nejkratších v historii české ale i světové architektury, přesto dokázala předurčit architektonickou tendenci budoucího vývoje výtvarné estetiky, který se naplno promítl až po skončení první světové války. Už před a během ní bylo možné architektonicky spatřit vývoj principu např. jehlance ke krychlím a hranolům, odvozenou plochu z kruhu a válce, plasticko-fantastickou tendenci. 24
V poválečném období se individualita kubistů roztříštila do mnohostranných skupin. Jedním z navazujících směrů čerpající z architektonického kubismu je rondokubismus. [Benešová, 1984, s. 291−299]
Obrázek 4- Legiobanka v Praze [5]
Hlavními architekti, kteří zároveň projektovali už v předválečném období, byli Josef Gočár a Pavel Janák. V tomto pojetí se nový směr jevil jako snaha plnící duchovní a sociální aspekt a také národní funkci a budoucí předpoklady. Jak architekt Gočár tak Janák v období poválečného kubismu dodržovali základní vizi kubismu i při transformaci svých představ. Například Gočárova Legiobanka nebo Zlínská radnice ale na druhou stranu Janákovo krematorium v Pardubicích je vyobrazení uspořádaného neklidu, oproti předválečné dynamice. [Benešová, 1984, s. 291−299] Národní sloh, nebo-li rondokubismus, je českým výtvorem a proudem, který navazuje na českou modernu a vychází z estetických prvků a abstrakce předválečného kubismu. [Dvořáček, 2005, s. 12] Puristickým smyšlením je rozuměno minimalizovat abstrakci kubismu, ornamenty a plastickou přeplněnost a očistit architekturu v letech 1922 až 1926 od dekorativismu, přivést ji k jednoduchému formování a zjednodušení použitých materiálů, ke kterým bylo přikloněno z ekonomičnosti a srozumitelnosti. Jednoduše se dá říct, že v těchto letech šlo o očišťování architektury. [Herout, 1981, s. 308−309] 25
V tomto období se vize purismu dostala do zahraničí a dostává se do povědomí i na veřejnosti. Například návrhem na vzorkové veletrhy v Praze od architekta F. M. Černého z roku 1924, který se stal základním typem pro monumentální stavbu O. Tyla a J. Fuchse. [Syrový a ko., 1974, s. 405] Vývoj architektury se od poloviny dvacátých let, dostal postupně k dalšímu prvku architektonického vývoje a tím byl funkcionalismus. V Československé republice byl funkcionalismus přijat do řad architektů celkem rychle a našel si silnou kolektivní základnu. Iniciátory českého funkcionalismu byl především Klub architektů, který přebíral a modifikoval nové architektonické tvorby a směry z evropského prostředí. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 47−48] Právě časopis Stavba, který byl vydáván pravidelně od roku dvacet dva se stal hlavním informačním zdrojem českého funkcionalismu, jež byl publikován
právě
Klubem
architektů.
Mezi
nejvýznamnější členy redakční skupiny byly architekti Oldřich Starý, Oldřich Tyl, Jan E. Koula a
teoretik
Důležitou
Karel iniciativou
především architekturu v prvních Obrázek 5- Architekt Le Corbusier [6]
byla snaha
zprostředkovávat stavbami
Teige.
a
se
domácí zahraničními
zveřejňovat číslech
je
časopisu
Stavba. Stejně tak obraznost a
informativnost napomohly seriálu přednášek Klubu architektů z domácí nebo zahraniční scény. Mezi přispěvovatele patřili ze zahraničí např. Le Corbusier, Con Eesteren nebo Theo van Doesburg. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 47−48] Od poloviny dvacátých let dvacátého století vstoupil v „platnost“ program časopisu Stavby, který se stal závazným kodexem pro další vývoj architektury v druhé polovině dvacátých let a let třicátých. Díky některým architektům, kteří se ještě před válkou 26
uchýlili k racionálnímu a modernímu smýšlení, a díky jejich přesvědčivosti či z generačních důvodů neprošli fází kubismem, nebyli podle jiných připraveni na funkcionalistickou abstrakci. Proto po celá dvacátá léta byl boj mezi funkcionalisty navzájem, co se pokrokových názorů z minulosti týče a pokrokovými názory mladší nastupující generace. I přesto ale soutěže, které byly po celá léta vypisovány, byly důkazem pohybu vývoje vpřed. [Benešová, 1984, s. 315] Bohuslav Syrový popisuje období od roku 1925 jako období sjednocení pod jednotný program tzv. funkcionalismus. Nastupující architekti tehdejší generace stále udržovali jednoduchou individualistickou tezi „Racionálně vidět a umělecky cítit“, která byla podpořena již ale funkcionalistickým pojetím stavitelství, kdy funkce objektu předcházela formě. Tedy prvotním aspektem při vypracování projektu byl účelový záměr. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 409] Díky pokroku v technice a ve vědě došlo také ke zlepšování stavebního materiálu a jeho technickým vlastnostem. Například díky železobetonovému skeletonu se daly budovat tzv. obchodní nebo administrativní domy, kterým se říkalo paláce (Radiopalác, palác Pražských vzorkových veletrhů aj.). Postupně ale přichází na řadu problematika bydlení, kdy až později ve třicátých letech se na místo drahých individuálně vyprojektovaných vil, které stojí nemalé peníze, začnou projektovat nájemní obytné domy. [Herout, 1981, s. 15] V Brně vznikl kolem časopisu Index okruh pokrokových architektů, kteří byli členy Svazu moderní kultury, známé pod názvem Devětsil. Mezi nejznámější architekty patřící do této skupiny byli Honzík, Franger, Obrtel a Linhart. Tento spolek architektů byl obklopen kolem pokrokového architekta J. Vaňka. Vaněk byl pokrokový hlavně v oblasti bytových jednotek. Už v roce 1925 vyprojektoval moderně řešený bytový dvojdomek a publikoval Bytovou kulturu. V této oblasti se kolem Vaňka pohyboval B. Fuchs, J. Polášek a nebo Z. Rossmann. Na konci dvacátých let se do povědomí jako stavební materiál dostává železobetonový skelet v kombinaci s funkcionalismem a využití volného půdorysného formátu. Takto byly postaveny v letech 1925 až 1928 budova Baťa na Václavském náměstí v Praze (L. Kysela). kostel sv. Václava ve Vršovicích (1928, Josef Gočár), budova Elektrických podniků (1926−1934, A. Beneš, J. Kříž). Obdobně jako v Praze tak i v Brně vzniká několik staveb moderně řešených, které měli buď to obytné využití, nebo sloužili pro veřejnost. Jednalo se nejvíc o práci 27
B. Fuchse, který spolupracoval například s architekty E. Králíkem, J. Poláškem, M. Kyselkou a dalších. Mezi typickou funkcionalistickou budovu, která je spojena právě s architektem Fuchsem, je budova hotelu Avion, vystavená v letech 1927 až 1928 a domov Elišky Machové a školy Vesnu z let 1928 až 1930. [Syrový, 1974 s. 411−412] Projektové soutěže, které byly vypisovány, byly převážně určeny pro hlavní město Československé republiky, tedy Prahu. Zde se jednalo především o budovy, které se měli vybudovat na Petrském nábřeží nebo na vládní centrum na Letné. V neposlední řadě byla v roce 1923 vypsána i soutěž na Památník osvobození. V Hradci Králové byl vypracován urbanistický regulační plán z roku 1928 z rukou Josefa Gočára, který se stal za pomoci místních architektů Václava a Jana Rejchlových a Oldřichem Liskou skutečností, trvající dodnes. Brno ale se ke konci dvacátých let snažilo převzít vývojovou štafetu a dosáhnout pomyslného vítězství na Výstavě kultury roku 1928. Pro ni bylo staviteli Jaroslavem Valentou a Josefem Kalousem vybudováno brněnské výstaviště z typické masivní železobetonové konstrukce, kde se především vyřádili při tvorbě projektu zkušenější architekti (např. Emil Králík, Bohuslav Fuchs a další). [Benešová, 1984, s. 315−324]
2.3
Třicátá léta
Na počátku třicátých let byl funkcionalismus brán jako plnohodnotná jednotka architektonické zástavby, která dosahovala svého vrcholu nejen v domácím ale i světovém měřítku. Díky tomuto vývoji se mohla zlepšovat preciznost prostorového konceptu, mohla se detailněji analyzovat typologie a faktory společenských a hospodářských hodnot. V mediálním ohledu působil na trhu stále Klub architektů s časopisy Stavba a Stavitel. Na počátku let třicátých se jednalo o moderní pokrokovou sociální tvorbu architektury. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 61]
28
Obrázek 6- Baťova kolonie ve Zlíně [7]
V této době se objevuje myšlenka o výstavbách pavlačových domů, nikoliv jako v období empíru nebo v druhé polovině devatenáctého století, kdy nebyl brán v potaz komfort, osvětlené místnosti a prosvětlené místnosti. Začaly projektovat kolektivní domy, které zajišťovaly vybavenost samostatného bytového objektu. To si ale žádalo průzkumy a sběr dat, sumarizující požadavky a nezbytnosti bytového soužití. Nejde o to vyřešit byt jako prostorovou jednotku se statusem „obytnou“ ale řešit jí jako domov. Při takto velkém procesu se musí postupovat jednoznačně, s rozumem a citem pomocí účelné hospodárně výstavby, při níž je jasným výsledkem typizace, hromadná výroba a normalizace. Za takový typický obrázek v individuální výstavbě jsou považovány rodinné domy, dvojdomky a vily. V hromadné zástavbě jsou typickým příkladem Baťovy domky se zahrádkami v centru předválečného Zlína. [Herout, 1981, s. 15] Právě stavební revoluce ve Zlíně, která spočívala v přísné provozní ekonomii, typizované konstrukci, jednoduchosti a progresivnosti, byla rozhodujícím faktorem při založení průmyslového města. Centrum Zlína se neslo v duchu průmyslu a zahradního města, přičemž ucelenou podobu mu dali regulační plány F. L. Gahury. Tyto jednotné plány, které sjednotily konstrukční systémy, jak pro průmyslové tak i pro veřejné a obytné budovy, dali Zlínu jedinečný architektonický charakter. [Syrový a kol., 1974, s. 412]
29
[Benešová, 1984, s. 338] ve své knize uvádí, že v roce 1932 je Klub architektů organizace, která je svým odborným i ideovým zaměřením progresivní. Stále si udržuje prvenství v pokrokovém hnutí architektů, snad proto, že vyjadřuje obecněji názor české obce architektů než architekti Levé fronty či Svazu socialistických architektů. Takhle popsala situaci na architektonickém trhu na začátku třicátých let. V těchto letech pozvolna zesiloval vliv socialistické ideje, který si utvářel architektonický program
a architekturu Československa jako celku.
Někteří
představitelé emigrují a celkově byly omezovány a potlačovány jakkoliv pokrokové vize. Československá architektura měla svoji základnu v letech třicátých v programu architektů působících převážně v Levé frontě (zal. podzim 1929). Největší spolupráce byla vynaložena na Výstavu z roku 1931 v Praze. Architekti zde prezentovali problematiku bydlení pro nejchudší vrstvy Československých občanů s názvem „Výstava proletářského bydlení“. [Pechar – Ulrich, 1981, s. 63−65] Vrchol meziválečného funkcionalismu v Československé republice dosahuje v první polovině let třicátých. Bytové ale i veřejné budovy postavené v těchto letech svědčí o diferencializaci stavebního průmyslu do účelově i objemových jednotek. Architektura dosahuje mimořádné úrovně v organizaci prostoru a skladby hmoty. Vznikali pokusy výroby o typový nábytek v umělecko-průmyslových závodech v Brně, kde se angažoval J. Vaněk. Účelná architektura společně s dokonalou znalostí prostředků a funkčních nároků novodobého bydlení v Praze na Babě navržená Pavlem Janákem dokazuje přední urbanistickou práci českých architektů. Mezi architektonické skvosty postavené na počátku třicátých let se zařadili: budova Všeobecného penzijního ústavu (1929−1934) od J. Havlíčka a K. Honzíka, Lázeňský dům v Trenčianských Teplicích (1931−1932) – architekt J. Krejcar, elektrárna v Kolíně nad Labem (1930, J. Fragner), restauraci s terasami a plavecký stadion na Barrandově (1930−M. Urban, 1929−V. Kolátor) nebo Gillarovy Francouzské školy v Praze z roku 1935. Za skvost světové funkcionalistické architektury jsou považovány vily v Praze Dr. Müllera od A. Loose a v Brně vila Tugendhat od architekta L. Mise van der Roha. Výtvarný kritik a teoretik Karel Teige tlumočí problematiku minimálního bydlení, kterou dovršil vydáním studie Nejmenší byt v roce 1932. Stejně jako v Teigeho tak i v Korhově Sociologickém fragmentu byla zkoumána teoretická úroveň bydlení nejširších vrstev a požadavky na minimální bytovou jednotku. [Syrový a kol., 1974, s. 413−414]
30
Obrázek 7- Všeobecný penzijní ústav Praha [8]
2.4 Architektura na Vysočině Modernizace a industrializace na Českomoravské vrchovině na přelomu 19. a 20. století byla pozadu a nevznikla zde vlastní komunita smýšlející s moderními trendy doby podílející se na progresivním rozvoji architektury. Přesto se na Vysočině pohybovali moderní stavebníci, kteří měli významný podíl na výstavbě nové architektury převažující v podobě obytných domů nebo vlastních vil. Josef Gočár, Kamil Hilbert, Pavel Janák nebo Antonín a Bohumil Hübschmann – pražští architekti, kteří zanechali významnou stopu na Vysočině, obdobně jako brněnský Bohumír Čermák. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 6] Stopy funkcionalistické pražské avantgardy zde zanechali například Ludvík Hilgert, Lev Krča, Josef Štěpánek (všichni Praha), Otto Eisler, Bohuslav Fuchs a Mojmír Kyselka (všichni Brno). Nemalým významem se do vývoje architektury zasadili i místní architekti a stavitelé. Z Havlíčkobrodska stojí za zmínku Josef Šupich, z Třebíče Jaroslav Herzan, anebo František Liška z Chotěbořska. Všichni tito architekti vnímali tendenci nového vývoje uměleckého proudu a své projekty a především volbu materiálu přizpůsobovali krajinnému rázu a prostředí Českomoravské vrchoviny. Mezi architekty, kteří pochází z Vysočiny, a svými stavbami se zapsali do světového povědomí, je
31
brtnický rodák Josef Hoffmann. Byl zakladatelem Wiener Werkstätte a proslaven ve Vídni a Bruselu. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 6] Kulturní dějiny, přírodní a historické památky, architektonická a urbanistická díla jsou s tímto krajem neodmyslitelně spojena a v některých případech přesahují hranice republiky, protože jsou zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ve velmi úzkém vztahu s architekturou na Vysočině je spojeno sochařství, malířství a nezaostávala literatura nebo hudba, která díky dirigentu Gustavu Mahlerovi dosáhla světového významu. Z malířů stojí za připomenutí Antonín Slavíček či Bohdan Lacina, ze sochařů novoměstští rodáci Jan Štursa a Vincenc Makovský. V literatuře osobnosti jako O. Březina, J. Deml nebo J. Nezval. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 7−8] Praha, Brno, Olomouc nebo Zlín byly oproti Vysočině ve vývoji progresivních proudů napřed. Vysočina jakoby se bránila modernímu a zdejší prostředí přizpůsobovalo projekty k obrazu zdejších tradic. I přes to zde ale nalezneme několik významných secesních, kubistických, anebo funkcionalistických staveb v podobě obytných domů, vil nebo rodinných domků. Styl architektury na Vysočině byl od počátku 20. století do první světové války ve spárách pozdního historismu. Jejich počty ovlivňovali především místní stavitelé a projektanti, jejichž vzdělání nedosahovalo vysokoškolského stupně a když, tak v oblasti inženýrského a nikoliv architektury. V jejich stavbách je viděna jakási inspirace Pražskými nebo Brněnskými architekty ale jejich počínání, které bylo na Vysočině ovlivněno tradicemi, folklorem či krajinou, vyústilo ve stavební hybridy s prvky neogotiky, neorenesance či secese. Mezi první kontakt
s předním
architektonickým
vývojem
došlo
až
kolem
roku
1910.
V Krucemburku si bratři Binkové postavili vlastní vily. Jako první se stavby své Bílé vily ujal starší z bratrů, který oslovil doposud neznámého stavitele. O nedlouho zahájil stavbu Červené vily i druhý bratr, který zvolil za projektanta Josefa Gočára. Josef Gočár,
žák
Jana
Kotěry,
se
stal
později
jedním
z představitelů
českého
architektonického kubismu. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 8-11] Architektu Pavlu Janákovi byla svěřena stavba vily hejtmana Drechsela a přestavba Fárova domu v Pelhřimově. Ústředními postavami na Vysočině na přelomu století a do první světové války byli brtnický rodák Josef Hoffmann, zakladatel Wiener Werkstätte, a žák Otto Wagnera architekt Bohumil Hübschmann, který realizoval rodinný dům továrníka Tomáše Novotného. Stavitel Michal Urbánek byl autorem vily Josefa Kvíze 32
v Moravských Budějovicích, jež působila až anachronicky. Janákova vila manželů Pickových odrážel závěrečnou fázi kubismu, tj. tzv. rondokubismus nebo-li národní sloh. Snaha projektantů a stavitelů o světovost byla postupně vystřídána vytvořením domácího umění. Lomenost a hranatost se proměnily v kruhy a válce s odkazy na venkovskou ornamentiku, lidovost a barevnost. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 11−12] V ostatních moravských a českých městech hráli vily a domy z let dvacátých podstatnou roli architektonického směru, ale na Vysočině jakoby čas stál. Kromě Janákových a Fuchsových staveb jich na Vysočině není moc. Zdejší architekti byli inspirování zámeckou architekturou, což dokazuje i vila lékaře Františka Váni, která bylo koncipována jako sanatorium v Pelhřimově. Autorem stavby je pražský inženýr Jan Legát. Kromě vily židovského obchodníka Louise Seidnera od Adolfa Loose měla zámecký charakter vila Waldsteina nedaleko Třebíče. Mezi prvky vštěpující dojem zámeckého ducha využili projektanti oválných rizalitů, zvonicové stříšky, křídla s balustrády či arkádové oplocení. Puristické a profunkcionalistické rysy se na Vysočinu, konkrétně do Jihlavy, dostaly díky vídeňsky školenému Waltherovi Sobotkovi, jež uplatnil tzv. Raumplan v dispozičním řešení. Typickým zhmotněním těchto architektonických vizí byly vily továrníků Klinenbergera a Poppera od architekta Richarda Goldreicha a vila Otto Adama od Walthera Sobotky. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 12−16]
Obrázek 8- Vila Josefa Kvíze v Moravských Budějovicíh [9]
33
Nedokončený Větrný zámek na vrcholu Křemešníku od architekta Kamila Hilberta ve spolupráci se sochařem Josefem Šejnostem se stala romanticko-bizarní stavbou, která na počátku třicátých let započala stavebnictví na Českomoravské vrchovině. Druhou stavbou ze začátku tohoto období je stavba ve Staré Říši vydavatele knih Josefa Floriana, jež projekt svěřil do rukou architektu Břetislavu Štormovi. Brněnský Bohuslav Čermák, pravděpodobně žák Otto Wagnera, představil kompromis mezi modernou a klasicizujícími styly v podobě vily jihlavského ředitele nemocnice Vítezslava Horna. Čermáková projektová činnost spočívala v tzv. „klasicizujícím revivalu“ a jeho reprezentativní dům navrhnutý v Jihlavě však podle svědectví obyvatel nesplňoval provozní požadavky podle potřeby. Josef Gočár, který se vrátil na Vysočinu po delší odmlce, postavil v Humpolci v letech 1933−1934 první funkcionalistickou vilu Otakara Meda. Gočárův osobitý vývoj prošel několika etapami, ale humpolecká stavba byla ovlivněna především jeho návštěvou výstavy moderního bydlení v Praze. V Gočárově duchu byla v Moravských Budějovicích postavena vila Josefa Salače od autorů Jaroslava a Karla Fišerových, jež ve městě působila hodně netradičně a výjimečně. V polovině třicátých let měl k Vysočině blízko Lev Krča. Konkrétně k Novoměstsku kde ho poutali nejen sportovní zájmy ale také projektová činnost v Jimramově. Jednalo se v pořadí čtvrtý dům s ocelovou kostrou, kterou si nechal patentovat. Obdobnou stavbou necelých deset kilometrů od Jimramova v Dalečíně je Jaroškova vila, kterou projektoval na prahu války Ludvík Hilgert. Vily v jeho pojetí působí expresivněji a emotivněji oproti ostatním díky využití kombinace omítaných ploch s režným zdivem nebo lícovkami. Měřítko, začlenění do přírodního rázu, nebo zahrada byly aspekty, které daly vile jedinečný charakter. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 12−16]
34
Obrázek 9- Vila Gustava Jaroška v Dalečíně [10]
Na Vysočině byla realizace staveb prováděna staviteli, kteří se stylem inspirovali od svých otců a mnohdy dokonce zdědili celou firmu. Málo z nich ale tušilo jakým směrem se architektonický směr a vývoj ubírá. Zajímavá stavba pochází od stavitele Josefa Požára, který ve své vile uplatnil prvky z domu brněnského funkcionalisty Eduarda Žáčka. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 16]
3 Architekti doby 3.1
Profesoři/Architekti a teoretici
3.1.1 Otto Wagner Otto Wagner se narodil v roce 1841 na předměstí Vídně a zemřel v dubnu roku 1918. Ve Vídni vystudoval nejprve Polytechnický institut a v letech 1861 až 1863 Akademii ve Vídni, kde byl později profesorem. Hluboce se zajímal o městskou zástavbu a jeho projekty se inspirovali tradičními slohy baroka a renesance. Z jeho projektů na městské plánování byl uskutečněn pouze plán na městskou hromadnou dopravu Vídně. 35
Experimentoval se stavebními materiály i novými tvary secesního slohu. Velké pobouření vzbudilo jeho prohlášení se za příznivce moderní architektury. [11] Mezi nejvýznamnější Wágnerovy projekty patří Budova nové Vídeňské scény, Synagoga v Rumbachově ulici v Budapešti, Kostel sv. Leopolda (Vídeň) nebo vila Wagner ve Vídni. [12]
3.1.2 Jan Kotěra Narozen v Brně roku 1871. Vystudoval Vídeňskou Akademii výtvarných umění pod profesorem Wagnerem. Od roku 1910 je profesorem v Praze na Akademii výtvarných umění a na počátku dvacátých let působí ve funkci rektora. Architekt Jan Kotěra byl osobností moderní architektury. Ze začátku jsou jeho stavby v duchu secesní ornamentiky ale později si nachází vlastní cestu, která spočívá v účelnosti a s vysokou mírou výtvarného vkusu a monumentality. Kotěra ve svých projektech uplatňuje neotřelou nápaditost, tvarovou pestrost a logiku. [13]
Obrázek 10- Muzeum v Hradci Králové [14]
Jan Kotěra projektoval převážně v Praze. Za zmínku stojí Pavilon obchodu na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory, vlastní vila Kotěrova na 36
Vinohradech. Mezi vrcholnou práci, která se zařadila do dějin světové architektury patří Městské muzeum v Hradci Králové z let 1908 až 1912. Jan Kotěra zemřel v dubnu roku 1923 v Praze. [13]
3.1.3 Karel Teige Karel Teige se narodil v roce 1900 v Praze, kde vystudoval obor dějin umění na filozofické fakultě na Karlově univerzitě. Zabýval se architekturou, výtvarným uměním, filmem a poezii. Díky němu se v Praze konaly výstavy a přednášky světových architektů a stavitelů Waltera Gropiuse, Le Corbusiera, nebo Andre Bretona. V dvacátých letech se stal jedním s iniciátorem k založení avantgardní skupiny Devětsil. Největší úspěchy v rámci architektury dosáhly jeho eseje Soudobá mezinárodní architektura a Moderní architektura v Československu. Byl redaktorem časopisu Čas, Ruchu nebo Československých lidových novin. Zemřel roku 1951. [15]
3.2 Architekti působící na Vysočině 3.2.1 Bohumír Čermák Bohumír Čermák pocházel z Moravského Krumlova. Studoval v Brně a praktikoval v ateliéru ve Vídni. Z jeho staveb se dá usoudit, že byl ovlivněn Wagnerovou tvorbou. Architektonicky působil nejčastěji v Brně, kde vyprojektoval monumentalistickou budovu Úrazové dělnické pojišťovny. a ve dvacátých letech správní budovu Zbrojovky Brno. [16] V Jihlavě se se tento architekt podepsal pod návrh budovy Vítězslava Horna, tehdejšího ředitele jihlavské nemocnice. Druhou jeho zakázkou byl návrh interiéru nemocničního bytu, též pro pana Horna. [Sedlák a kol., 2008, s. 110−111]
3.2.2 Jaroslav Dufek Architekt Jaroslav Dufek pochází z Olešnice na Moravě, kde se v září roku 1892 narodil. Vysokou školu vystudoval v Praze na Vysokém učení technickém a od roku 1922 působil v Brně jako referent památkového úřadu. Podílel se na adaptaci kostelů na Slovensku v Tepličce a Strelavě. Vypracoval návrhy studií úprav a přestaveb památkových objektů na Moravě. Publikoval v odborných časopisech a soustředil se převážně na románské sakrální stavby. V Jihlavě je podle jeho projektové dokumentace
37
postaven Legiodům a upraven hostinec U Urbanů, jež k němu přiléhal. [Pisková a kol., 2001, s. 37]
3.2.3 Bohuslav Fuchs Rodák z Bystřice pod Hostýnem vyučen zedníkem a poté navštěvoval gymnázium v Holešově. Roku 1910 vystudoval Průmyslovou školu stavební v Brně a praktikoval u profesora Jaroslava Syřiště. Během první světové války byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze Janem Kotěrou. Působení v Praze ho ovlivnilo v jeho prvotních architektonických projektech. Ovlivnila ho především architektura Gočára, Kotěry a Janáka. Společně s Janem Štěpánkem si založili vlastní atelier, z kterého vzešlo třetí místo návrhu regulačního plánu města Prostějov. Zabýval se problematikou infrastruktury z čehož byly vyprojektovány rodinné domy a vily. V letech 1925−26 postavil první funkcionalistickou budovu v Brně, Zemanovu kavárnu a v roce 1928 dokončil pavilon na brněnském výstavišti. [17] V rodném Tasově básníka Jakuba Demla vyprojektoval roku 1921−22 stavbu rodinného domu, jež byla na počátku jeho samostatné tvorby. V Novém Městě na Moravě musel Fuchs řešit situaci poměrně příkrého terénu, jež vyústila snahou o maximální zastavěnou plochu. Tato stavba dokazuje architektovu projektovou proměnu na sklonku třicátých let k tzv. horskému stylu. [Sedlák a kol., 2008, s. 81,137]
3.2.4 Otto Eisler Opomíjený brněnský architekt patřící k brněnské avantgardní scéně narozen roku 1893. Ve své projektové činnosti navrhoval převážně činžovní a rodinné domy, které nebyly v zástavbě tak nápadné jako jeho současníků. Jeho tvorba neoslňovala monumentalitou ale spíš se zaměřoval na účelnost a pohodlí, které měly poskytnout budoucím vlastníkům popřípadě nájemníkům. Typické pro Eislera byly okna v líci fasády nebo půlkruhovité zakončení balkónů. [18] V Hodicích na Vysočině vyprojektoval domek dle požadavků stavebníka. Kromě navrhování domů se od začátku své architektonické kariery věnoval projektování zahrad, kde uplatnil své botanické znalosti. Díky svému osobitému stylu, je jeho tvorba považována v duchu racionálního purismu. Vila Zikmunda Müncha byla postavena v roce 1934. [Sedlák a kol., 2008, s. 121]
38
3.2.5 Adolf Foehr Adolf Foehr narozen roku 1880 v Praze. Vstudoval německou techniku v Praze, mistrovskou školu Jana Kotěry a polytechniku v Curychu. Zastával funkci stavebního rady. Nebál ae experimentovat s netradičními materiály jako byly mosaz, travertin nebo mramor. Později ale ve své tvorbě dospěl k jednoduchosti a konstrukčnosti staveb. Mezi jeho největší architektonické počiny v Praze patřili palác Dunaj na Národní třídě nebo obytný blok v Holešovicích přezdíván také Malý Berlín. [19]
Obrázek 11- Obytný blok Malý Berlín, Praha-Holešovice [19]
Jeho práce jsou k vidění například v Chomutově, Liberci, anebo Jihlavě. V roce 1925 dostal zakázku na vyprojektování vily jihlavského podnikatele Louise Seidnera na Třídě Legionářů. [Sedlák a kol., 2008, s. 90−91]
3.2.6 Josef Gočár Josef Gočár patřil k předním představitelům moderní architektury první poloviny 20. století.
Narozen
v Semíně
roku
1880
nedaleko
Přelouče.
Vystudoval
Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Jana Kotěry a po roce 1912 založil společně s Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny. Na začátku dvacátých let se stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a za návrh československého pavilonu v Paříží obdržel Velkou cenu. Publikoval v časopisech Stavba, Styl, Umělecký měsíčník nebo Volné směry. Jeho architektonické návrhy mají osobitý styl citlivosti a funkčnosti. Ve svých projektech uplatňuje zprvu známky dynamického kubismu. Díky jeho činnosti v Praze a Hradci Králové se staly moderními příklady měst. Projektoval například Legiobanku, Dům zemědělské osvěty (oboje Praha), Ředitelství ČSD, Obecné a
39
měšťanské školy na Tylově nábřeží, Masarykovo náměstí (vše Hradec Králové) nebo Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč. [20] Josef Gočár se na Vysočině podepsal jako architekt pod návrh Vily Otakara Medy v Humpolci z let 1933 až 1934. Jeho bohatá kariera si do této doby prošla několika obdobími a měl bohaté zkušenosti. Od kubismu přes Holandskou architekturu rodinných domů po puristicky pojaté stavby se Vilou Otakara Medy dostal až k funkcionalismu, který byl bližší mladší generaci. Obdobně jako u Aglobanky v Hradci Králové využil průčelí vily jako pozadí pro sochu T. G. Masaryka. Kombinace železobetonu a zděných cihel došel k funkcionalistickému uchopení stavby. Ovlivnil další architekty, kteří projektovali na Vysočině. Byli jimi například Bohuslav Fuchs, trojice absolventů architektury Josefa Gočára Kincl-Krča-Tobek, z jejichž návrhu vznikla vila Josefa Železného v Jimramově, obdobně jako absolventi stejné školy Jaroslav a Karel Fišerovi. [Sládek a spol., 2008, s. 116−117, 126, 133, 139]
3.2.7 Richard Goldreich Život Richarda Goldreicha je obestřen temným stínem. Kromě projektů v Praze na Žižkově a přestavby na Vinohradech se o jeho životě moc neví. Na začátku roku 1945 byl odvezen do koncentračního tábora v Terezíně ale přežil. V Jihlavě v roce 1929 vyprojektoval a postavil dvě vily, takřka totožné, pro rodinu Klinenbergerů a Popperů. Domy mají kubistický styl, s hladkou fasádou a půlkruhovými částmi. Goldreichovi se zde podařilo navrhnout vilu, která řešila funkční uspořádání interiéru. Po vystěhování původních majitelů, přišla stavební úprava teras, jež byly zastřešeny, a tím se pravděpodobně vyřešil problém s vodou, která mohla do domu zatékat. [Sedlák a kol., 2008, s. 97−99]
3.2.8 Bratři Herzanové Bratři Herzanové nebo spíš celý rod Herzanů se pohybuje v oboru stavitelství a architektury a převážně se podíleli na proměně Třebíče v 19. a 20. století. V období mezi válkami ale rozhodně nejvíce působil na Třebíčsku Jaroslav Herzan, který je podepsán pod budovou okresního soudu, projektoval papírny v Přibyslavicích, Městskou spořitelnu na Karlově náměstí. [21] Jedinečnou stavbou stojící ve Svatoslavi je vila Waldsteinovo zátiší, které původně vyprojektoval Dominik Herzan a současnou 40
podobu vtiskl objektu jeho vnuk Jaroslav ve dvacátých letech 20. století. Vila stojí na mírném svahu a má dvě patra. Dle původní dokumentace se nedá posoudit, jak velká změna byla provedena. Sedlová střecha společně s rizalitem a okny prosvětlující salonek druhého podlaží a balkon tvoří komponovanou část zadního traktu. [Sedlák a spol., 2008, s. 94−96]
3.2.9 Ludvík Hilgert Ludvík Hilgert narozen roku 1895 v Kyjově a zemřel roku 1967 v Praze. Vystudoval obecnou školu a nižší gymnázium a později se učil na zedníka. Po absolvování průmyslové školy v Praze chodil k Profesoru Plečnikovi na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Mezi nejznámější architektonické počiny jsou Městská spořitelna a Obchodní dům Rodinger ve Vsetíně a Vila Gustava Jaroška v Dalečíně. [22]
3.2.10 Josef Hoffmann Josef Hoffmann se narodil v roce 1870 v malém městečku v Brtnici mezi Jihlavou a Třebíčí na Českomoravské Vrchovině. Byl vynikající architekt a designér, který vystudoval pod Ottou Wagnerem a Carl von Hasenauerem architekturu na Akademii ve Vídni. Jeho secesní zaměření v průběhu jeho tvorby pozvolna mizelo a začal se zaměřovat na funkcionalistickou architekturu. Quadrutl Hoffmann bylo neoficiální označení Hoffmannovského stylu, který spočíval ve čtvercových a hranatých designů a dekorativních motivů. Hohe Warte ve Vídni byla projektovou premiérou architekta Hoffmanna ve Vídni. [23]
41
Obrázek 12- rodný dům Josefa Hoffmanna Brtnice [24]
Jak sám Josef Hoffmann uvedl, venkovské prostředí na něj mělo veliký vliv. Každý rok trávil v létě nějakou část prázdnin v Brtnici. Na začátku desátých let 20. století Hoffmann upravoval dům dle potřeby, a může se označit za památkovou restituci, protože byla citlivá. Hoffmann se po válce nikdy do Brtnice už nevrátil a zemřel ve Vídni roku 1956. [23]
3.2.11 Pavel Janák Narodil se v roce 1882 v Karlíně v Praze. Po střední škole se přihlásil na ČVUT na obor pozemní stavitelství a architekturu u profesora Josefa Schulze. Už během studií se účastnil několika soutěží, kde byl nejednou úspěšný a oceněn. Janák viděl v Praze moderní město, kde se může rozvíjet práce urbanistů a snaží se ve svých prvních projektech o modernu s dodržování historických skutečností. Hlávkův most v Praze, který vyprojektoval, se u Janáka stal zvratným bodem v jeho kariéře, protože se najednou z něj stal kritik moderní architektury. Most neplnil jen funkční dispozici ale stal se dynamickou stavbou. [25]
42
Obrázek 13- Radnice v Havlíčkově Brodě [26]
Janákova projektová činnost architekta se dá rozdělit na několik fází, ale tou zlomovou se stala fáze po válce, kdy na předválečný kubismus už nenavázal. Na začátku dvacátých let se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Pavel Janák měl na vývoj architektury významný vliv. [27] V roce 1936 se Janák stal dvorním architektem Pražského hradu, čímž byla korunována jeho snaha o ochranu architektonických staveb. Roku 1952 mu byl udělen titul laureáta za celoživotní dílo a o čtyři roky později zemřel. Významné architektonické stavby: Hlávkův most (1912, Praha), Radnice v Havlíčkově Brodě (1912), Fárův dům v Pelhřimově (1915), Krematorium Pardubice (1921−1923), Obytná kolonie na Babě (Praha, 1930), Prezidentský domek (Pražský hrad, 1937−1938). [25]
3.2.12 Lev Krča Rodák z Velké Bíteše na počátku 20. století známý architekt, fotograf a odbojář vystudovaný u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Vzhledem k tomu, že byl vášnivý sportovec, orientovala se jeho tvorba z velké části na sportovní stadiony, hřiště a tělocvičny. Nejvýznamnější je například orlovna v Novém Městě na Moravě nebo sportovní stadion ve Vítkovicích. Podílel se na stavbách školských zařízení nebo 43
úředních budov. Ve Velké Bíteši vyprojektoval návrh sokolovny, spořitelny nebo koupaliště. Lev Krča navrhnul například i domy pro zaměstnance textilních závodů v Náchodě apod. Mezi jeho záliby patřila atletika, lyže nebo fotografování sportovní tematiky. Zahynul na konci války kdy byl při náletu zasažen kulometem v dubnu roku 1945. [28]
3.2.13 Walter Sobotka Architekt Sobotka se narodil do vídeňské židovské rodiny Dr. Ignaze Sobotky. Vystudoval Gymnázium Franze-Josefa a později Technickou univerzitu ve Vídni. V první světové válce narukoval do boje v koňské kavalerii a ke konci války dosáhl hodnosti poručíka. Po návratu do civilního života nastoupil do stavební firmy Karl Korn, kde byl zaměstnán zakázkami pro Všeobecnou depositní banku a společnost Wiener Lombard. Na začátku dvacátých let se osamostatnil a vedle projektových činností několika domů se věnoval designerství a bytovému textilu. Na několika národních a mezinárodních výstavách předvedl svoje návrhy nábytku. Pro Walthera Sobotku byla stěžejní kooperace se spolkem Werkbund, kde se mnoho renomovaných architektů a umělců podílelo na výstavbě 70 rodinných domů jako obraz moderního bydlení. Sobotka zde navrhl dva domy. Přátelil se s Hansem Vetterem, který mediálně podporoval výstavbu Werkbundsiedlung. Po Anšlusu Rakouska emigroval do USA. V New Yorku po tři roky navrhoval dřevěný ručně vyráběný nábytek pro firmu Thonet a byl zaměstnancem návrháře Russela Wrighta. V Pittsburghu, kde v 40. letech nastoupil na post profesora do univerzity Carneige a učil zde až do odchodu do důchodu, pracoval výhradně jako designer a bytový architekt. Byl představitelem Vídeňské moderny. [29] Ještě před emigrací vyprojektoval Sobotka vilu v Jihlavě na ulici Vrchlického pro svého vzdáleného příbuzného Otto Adama. Tato vila je jedinou jeho stopu na našem území a je komplexně včetně interiéru jeho návrhem. [Sedlák a kol., 2008, s. 100−103]
3.2.14 Břetislav Štorm Narodil se v Rakovníku, kde vystudoval reálné gymnázium. Břetislava Štorma fascinovala gotická architektura a v době krátce před dvacátými lety začal kreslit a vzešli z jeho pera první literární pokusy. Když se přestěhoval do Prahy roku 1923, začal studovat ČVUT obor architektura a pozemní stavitelství. Spolupracoval s Jaroslavem 44
Durychem a Ladislavem Kuncířem. Velmi rychle si zvykne na moderní velké město a zviditelňuje se svými prvními malbami a eseji. V roce 1933 absolvuje ČVUT a ještě téže rok započne projektovat vilu Josefa Floriana na Vysočině ve Staré Říši, která je dokončena o rok později. Ještě tentýž rok vydává svoji prozaickou tvorbu Smrt rytíře Růže. [30]
Obrázek 14-Zámecká zahrada v Jaroměřici nad Rokytnou [31]
Roku 1938 projektuje návrh na rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi a o rok později navrhuje rodinný dům ve Všenorech. Kromě projektování a psaní se také věnoval ochraně památek a jejich obnově. Výrazně je podepsán pod renovaci hradů a zámků Švihov, Kost a Buchlov nebo pod projekty zahrad v Jaroměřici nad Rokytnou, Veltrusech či Chlumic nad Cidlinou. Realizoval např. nemocnici ve Zvolenu (1934) navrhl Malou Kartouzu (1936) a hrobní kapli J. Floriana (1942). Publikoval do časopisu Zprávy památkové péče. Architekt, prozaik, publicista, památkář a kreslíř se narodil roku 1907 a zemřel v roce 1960. [30]
3.2.15 Ladislav Žák Narozen v červnu v roce 1900 v Praze na Vinohradech. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a na Malé Straně v Praze. V té době se zabývá malbou a inspirací pro něj je Cezanne. Po absolvování gymnázia nastupuje na Akademii výtvarných umění 45
v Praze obor malba. Během pobytu na Akademii pobýval studijně v Mnichově a Hamburku. V třicátých letech se stane členem Svazu socialistických architektů a je jedním z organizátorů Bydlení v osadě Baba. Pro tuto osadu projektuje především interiéry. Roku třicet jedna navrhuje realizuje dům Karla Heraina a dům se zahradou Bohumila Čeňka. Byl autorem jedné z nejkrásnějších vil tehdejší doby, kterou si objednal režisér Martin Frič. Poslední vilu vyprojektoval herečce Lídě Baarové. Realizoval památník obětem nacismu v Ležákách. [32]
4 Architektonické stavby 4.1 Vila Gisely a Richarda Pickových Jaroměřice nad Rokytnou, Jiráskova čp. 169 Autorem vily je architekt Pavel Janák. Projekt roku na počátku dvacátých let minulého století pro manžele Pickovi. Vila postavená v pozdním kubismu odrážející národní sloh byla zvýrazněna místní folklorní tradicí, barevností a dekorace. Hlavní průčelí vily je orientováno do zahrady, do které se vstupuje přes arkádovou lodžii. Budova stojí v západní části města s velkou zahradou. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 77−78]
4.2 Rodinný dům Jakuba Demla Tasov, čp. 162 Barevné ornamenty na fasádě dávají objektu prostou jednoduchost. Vila má obdélníkový půdorys podsklepený zakončený sedlovou střechou a na štítech dřevěné ornamenty. Architekt Bohuslav Fuchs se u této stavby nechal inspirovat podobně jako Janák národním slohem. Ve spodních patrech se nacházela kuchyň a dva pokoje, a nahoře byla druhá kuchyň, kaple a pokoj. Nahoře přebývala hospodyně a dole spisovatel Jakub Deml. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 81−82]
4.3 Vila Waldsteinovo zátiší Svatoslav čp. 40 Ve Svatoslavy na Třebíčsku z původně letohrádku byla přestavena rodem Herzanů vila hraběte Waldstein-Wartenberga. Dvoupatrová vila stojí na svahu mírného sklonu a 46
přestavba z letohrádku měla úpravy jen minimálního charakteru, což dosvědčují dobové fotografie. V horním patře se nachází salonek, balkon a stavbu zastřešuje sedlová střecha. Uvnitř vily se nachází zachované kamenné schodiště. V přízemí vily se nacházela kuchyň, spíž a jídelna, v patře potom obytné a reprezentativní prostory. Později bylo přistavěno obytné podkroví v mansardové střeše. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 94−96]
4.4 Vila Josefa Krumla Chotěboř, F. X. Šaldy čp. 790 Na počátku třicátých let vyprojektoval pro sebe a ženu vilu Josef Kruml. Tahle vila odrážela typický rodinný dům nenáročného bydlení za první republiky pro střední nebo chudší vrstvy. Podsklepená vila byla zasazena do velké zahrady nedaleko náměstí a měla obytné podkroví. Okna a dveře byly z majitelovi rodinné cihelny a pily, stejně jako dřevo na krov. Vilu Kruml vyprojektoval v půdorysném tvaru L a součástí vily byl samostatný vstup do kanceláře firmy. Fasáda je odměřená s širokými okny a přesah římsy dodává budově jistou masivnost. Na střeše je položena klasická pálená taška. V přízemí byla kancelář, kuchyň, jídelna, pokoj pro služebnictvo, koupelna. V podkroví byly dva pokoje, záchod a půda. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 107−109]
4.5 Vila Otakara Meda Humpolec, Tyršovo náměstí čp. 800 Vila byla stavěna v letech 1933 až 1934. Vila projektována Janem Gočárem byla odrazem funkcionalismu tehdejších mladých architektů meziválečného období. Vila kombinuje železobeton a zděnou konstrukci, obdobně jako Baťova správní budova ve Zlíně. Hladké bílé průčelí, pásová okna, minimální zdobnost nebo horizontální střecha jsou několika znaky charakterizující funkcionalismus. Funkce přecházela formě, jelikož dům nesloužil jen jako obytným způsobem, ale dole v přízemí se nacházely prostory firmy. Prosvětlení objektu je jak v horizontálním tak i vertikálním způsobem. Vila disponuje velkým množstvím teras, nalezneme zde altán a bazén. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 116−118]
47
4.6 Vila Vlasty a Josefa Knapových Havlíčkův Brod, Nad Tratí čp. 537 František Liška, architekt, který stavěl kromě v tehdejším Německém Brodě i v Chotěboři, postavil budovu několik metrů od okraje pozemku v mírném svahu. K vile přiléhá velká zahrada, ve které stojí ještě původní altán. Vila byla navrhnuta jako pětipodlažní budova v letech 1933 - 1934, kde pod suterén byl ještě jeden sklep sloužící jako kryt. Fasáda objektu nebyla nikterak ozdobena, nacházely se zde pouze okenní šambrány a arkýře se zkosenými okny. Nad krytem byl byt domovníka společně se sklepem, kotelnou, v přízemí byl vestavěn krb z mramoru a dubového dřeva a prosklená stěna. Byla zde kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Ve druhém patře byly situovány hlavně ložnice. Nyní se zde nachází mateřská škola. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 119−120]
4.7 Vila Zikmunda Müncha Hodice čp. 130 Vila z roku 1934 stojí na pozemku nedaleko železniční tratě na konci obce. Židovský architekt Otto Eisler navrhl jednopatrovou budovu, jež Hodice získali od Johna Müncha v roce 2006 darem. Vila má typické prvky tehdejší architektury (např. sokl z kamene, kastlová okna nebo cihlová fasáda) a je koncipována pro nenáročné majitele, spíše střední vrstvy. Terasa má typické trubkové zábradlí, které bylo ještě v pozdějších letech doplněno dřevem. Interiér se dochoval v podstatě beze změny. Skříně, příčky, nebo sociální zařízení je původní. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 121−122]
4.8 Vlastní vila Josefa Požára Křižanov, Bezručova čp 295 Budova stojí mezi historickým jádrem Křižanova a kostelem sv. Václava na pozemku, který roku 1936 zakoupili manželé Požárovi. Tato jednopatrová vila se zahradou odkazuje na pravidelné pravoúhlé hmoty. V suterénu nalezneme garáž, prádelna a sklepy. V přízemí byly obytné prostory rozděleny na obývací pokoj a pracovnu, dále kuchyň a schodiště. Typické pásové okna charakterizují prvky funkcionalismu. Původní bílá omítka při celkové rekonstrukci v minulých letech přešla ve žlutý odstín a původní okna nahradila okna plastová, což nekomponuje 48
s navrhovaným rytmem původních skleněných tabulí. Budova odráží snahu o velkoměstské komfortní bydlení ale nedosahuje toliko kvalit jako její vzory. Výsledný vzhled budovy byl tedy dán i konzervativní společností a nemalými náklady během stavby. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 123−125]
4.9 Vila Gustava Jaroška Dalečín čp. 35 Základním principem Jaroškovy třípatrové vily navrženou Ludvíkem Hilgertem je položený hranol. Hlavní průčelí je orientováno na jih, kde vyznívají honosně arkýře, a dominuje balkon. Ze západní strany se rozprostírá dynamická terasa a polozapuštěný terén je lemován travertinem. Velká zahrada je z jižní části domu spojena točitým schodištěm. Ve spodní části nalezneme garáž, pokoj pro služebnictvo, předsíň prosvětlenou luxfery, na zaoblené schodiště navazuje předsíň. Komunikačním centrem domu je patrová hala. Přilehlé společenské místnosti jsou orientovány do zahrady. V celkovém dojmu byla vila pojata velmi precizně se smyslem pro detail a citlivostí. Vila je jakousi reakcí na Le Corbusierovu tvorbu obohacená o jedinečné motivy (např. trubkové zábradlí, markýzy, atd.). Hilgertovu tvorbu na Vysočině reprezentuje budova okresního soudu v Novém Městě na Moravě a ubytovna letního tábora v Milovech. [Sedlák a kol., 2008, s. 129−132]
4.10 Vila Josefa Salače Moravské Budějovice, Pražská 914 V Moravských Budějovicích vyrostla v letech 1938 až 1939 jedna z nejcennějších vil. Doktor Josef Salač si nechal svoji vilu vyprojektovat Jaroslavem a Karlem Fišerovými a realizace vily byla dána do rukou firmy Babák & Novotný. Stavba je koncipována metodou prokládaných obdélníků na nepravidelném půdoryse. Třípodlažní budova z železobetonu v suterénu ukrývá byt pro domovníka a sklepní prostory a garáž. Vila byla rozdělena na dvě části. V té první v přízemí byla situována ordinace a čekárna, v té druhé se přes schodiště ve vstupní hale dostaneme do patra s obytnými místnostmi. Přirozené osvětlení ordinace zajišťuje architektonicky řešené pásové okno v ordinaci a nad garáží se nachází terasa. První patro hraje ve vile spíše společenský prostor. Vyjma kuchyně a jídelny se zde nachází prostorně řešený obývací pokoj 49
s krbem. Vila disponuje ještě jednou terasou z jihovýchodu. Ložnice a dětské pokoje pak byly situovány v druhém patře. [Sedlák a kol., 2008, s. 133−135]
4.11 Rodný dům Věry a Miloše Míčkových Nové Město na Moravě, Tyršova čp. 500 Nedaleko Vratislavova náměstí směrem na sever je postaven třípodlažní dům rodiny Míčkových. Vstup do domu umožňuje předsazené schodiště, nad kterým se rozprostírá terasa. Pod korunní římsou a jehlancovou střechou byl vyprojektován objekt s členitým rozložením hmot. Nároží obepíná těleso rizalitu, který v prvním patře prolamují z jedné strany okna a z druhé lodžie. Protilehlému průčelí vévodí arkýř s pásovým oknem a balkonem. V suterénu se nachází garáž a prádelna, v přízemí pak hala, kancelář nebo kuchyně. V patře nalezneme ložnici a pokoj, který se posuvnou stěnou dá rozdělit na dva menší. Vilu navrhnul žák Jana Gočára architekt Lev Krča. [Sedlák a kol., 2008, s. 139−141]
4.12 Vila Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera Jihlava, Fibichova 20, čp. 903 a 902 Vedle Znojemského mostu byly postaveny výše jmenované vily společníků Klinenbergera a Poppera v roce 1929. Takřka stejné domy vycházejí ze základní kubické hmoty. Do chladněji orientované části domu byla umístěna kuchyň a sociání zařízení. V jižní části domu se nacházel obývací pokoj a jídlena. do patra pak byly umístěny dětské pokoje a balkon s výhledem do zahrady. Vila je ukázkou skromné dispozice a rozvržení interiéru v období funkcionalismu a s architektovým puristickým chápáním architektury, jež dosvědčují jisté detaily v podobě trubkového zábradlí, stínidel na lampách nebo kulatá okénka. [Sedlák a kol., 2008, s. 97−98]
5 Architektonické směry 5.1
Kubismus
Kubismus z latinského „cubus“ nebo-li krychle byl poprvé vysloven ve spojitosti s francouzským
malířstvím.
Základní
architektonická
myšlenka
odkazuje
na 50
geometrické pojetí tvarů krychle a krystalu křemene působící honosnějším dojmem. Zachycuje v jednu chvíli objekt v klidu ale přitom s dynamickými vlastnostmi. Využívá jedinečných prostorových vlastností soustav jehlanů, hranolů a krychlí propojených pomocí tupých úhlů a šikmých ploch. Tím, že takto vznikají celá průčelí včetně štítů a arkýřů, dostávají nový rozměr nové doplňky. Můžeme pozorovat nové tvary oken nebo dveří. Horizontálnost a vertikálnost šla stranou. Český architektonický kubismus se objevuje na začátku desátých let dvacátého století a jeho úctyhodný nástup, který nemá ve světě obdoby, přerušuje první světová válka. Po ní už se nepodařilo kubismus navázat tam, kde před válkou byl a postupně dostal výraz národního slohu. [Herout, 1981, s. 301−303]
Obrázek 15-Kubistické průčelí [36]
5.2
Rondokubismus
Československý dekorativní styl nebo Národní sloh se po první světové válce vyvinul s předválečného kubismu a těžil z ohromné euforie vzniku samostatné Československé republiky. Rondokubismus se prezentuje půlválcovými tvary, už i pojaté v půdoryse objektu. Odlišující architektonickou složkou je jeho barevnost, kde se často užívalo červené, okrové barvy. Průčelí budov se zkrášlovala cimbuřím, plastickými ornamenty velmi často i na římsách a nemálo bylo užito soch či jen hlav, lehce připomínající renesanční sloh. [Hájek, 2000, s. 182]
51
Obrázek 16-Rondokubistické průčelí [37]
Hledaly se klidnější směry a do popředí se dostávala klasická tektonika a dekorativní vzhled. Barvy, kromě červené, byly barvy související s národními barvami (modrá, bílá, červená) ale v utlumené podobě. [38]
5.3
Purismus
Purismus pochází z latinského slova „purus“, tj. čistý. Purismus se v naší architektuře objevuje v první polovině dvacátých let minulého století. Tento architektonický směr chtěl navázat na kubistické počátky a očistit architekturu. Cílem bylo vštěpit objektu dokonalost, dosáhnout díla co nejmenšími prostředky a zbavit stavbu všeho co nemělo opodstatněnou funkci. Vysoké konstrukční nároky na konstrukci a proporce odstranili z objektů nadbytečnou zdobnost a ornamentiku a geometrická jednoduchost byla výsledkem prázdných ploch a kompozičních tvarů. Purismus je spojován s precizními detaily a volně dýchajícími vnitřními prostory. Exteriér budov je přímočarý a převážně bílé barvy. [39]
52
Obrázek 17-Nymburské krematorium [40]
5.4 Konstruktivismus Konstruktivismus je jedním z moderních směrů 20. století, který je vnímán progresivněji v období Československé socialistické republiky. Přesto v dvacátých a třicátých letech je možné konstruktivismus spatřit ve výrazových prostředcích architektů. Konstruktivismus je směrem, který ve své podstatě upřednostňuje konstrukci a v konečné fázi ji nechá viditelnou. Ve filozofickém směru, který je úzce spjat s předchozí architektonickou myšlenkou, se jedná o směr moderní architektury zobrazující plán a konstrukci života. Stejně tak, jako je potřeba pevného plánu a půdorysu – můžeme chápat, jako zakladu v životě, vyjadřuje ho i myšlenka architektonického konstruktivismu v architektuře, jež byla ovlivněna prvotním purismem. Brněnský Devětsil představoval tento stavební směr jako moderní architekturu v rovnováze rozumu, citu a problémy tehdejší doby. [Pechar-Ulrich, 1981, s. 40−42]
5.5 Funkcionalismus Už z názvu vyplývá, že v tomhle případě bude před formou budovy upřednostňována její funkce. Tedy že forma následuje funkci. Jeho zrození nebylo z ničeho nic, ale vyplynulo z myšlenek a názorů převážně mladé generace architektů tehdejší doby. Období funkcionalistické architektury se dá považovat časový horizont od poloviny dvacátých let a třicátá léta. Typickou funkcionalistickou stavbou je Baťova správní budova závodů ve Zlíně, kde pánové Karfík, Gahura, Le Corbusier využili modulu 6,15/6,15 železobetonového skeletu vyplněný režným zdivem. Na Vysočině v Jihlavě například Sokolovna. [Herout, 1981, 311−313]
53
Obrázek 18-Zlínský mrakodrap "21" [41]
Funkcionalistické stavby jsou postaveny na jednoduchosti a funkčnosti objektu v základních geometrických objektech. Velmi důležitou roli zde hraje proporce hmot a skladba materiálu. Okna jsou po celé délce stěny, železobetonová konstrukce je plněna zdivem, může, ale nemusí být omítnuta a budova je zakončena střechou nebo terasou dle funkce budovy. Díky vlastnostem železobetonu vznikají skeletové budovy s výtvarným a provozním konceptem městského obchodního nebo administrativního domu. [Herout, 1981, 311−313]
54
PRAKTICKÁ ČÁST 6 Dotazníkový výzkum Dotazníkový výzkum byl zaměřen na zjištění povědomí studentů středních škol stavebních o meziválečné architektuře v kraji Vysočina. Cílovou skupinou byli studenti vybraných středních škol stavebních. Dotazník byl rozeslán na stavební školy v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Vysokým Mýtě. Dotazníkové šetření bylo provedeno v online podobě a bylo zcela anonymní. Dotazníkové šetření bylo cíleně zaměřeno na studenty středních škol stavebních, a i přesto že jsou z oboru, neočekávám příliš velkou znalost problematiky meziválečné architektury v kraji Vysočina. Architektura není jejich hlavním oborem a je probírána okrajově.
6.1 Vyhodnocení dotazníku V dotazníkovém šetření mi odpovědělo celkem sto respondentů a pro znázornění odpovědí jsem využil tabulkový program MS EXCEL. Ke každé otázce je přiložen graf, jenž je doplněn komentářem. Otázka č. 1: Kolik architektonických slohů znáte?
Graf 1- Kolik architektonických slohů znáte (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
55
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že takřka všichni studenti znají minimálně 4 architektonické slohy a 65 % z nich jich vyjmenuje víc než 7. U studentů stavebních škol nic překvapivého. Otázka č. 2: Měla meziválečná architektura vliv na pozdější architektonický vývoj? Možnosti odpovědí: a) Ne, 2. světová válka zničila podstatné b) Částečně c) Ano, už v té době se stavěly stavby, které v dalších letech měly stěžejní význam v rozvoji architektury d) Nevím
Graf 2- Vliv meziválečné architektury na pozdější vývoj (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
U otázky č. 2 si je víc než 80% studentů jistých, že meziválečná architektura měla zásadní vliv na pozdější vývoj architektury. Tři procenta z nich si myslí, že druhá světová válka zničila podstatné a jen 9% neví, zda měla nebo ne. Otázka č. 3: Vyberte 5 měst, kde se podle Vás nachází významné stavby meziválečné architektury Možnosti výběru: Praha, Plzeň, Hradec Králové, Zlín, Pardubice, Jihlava, Děčín, České Budějovice, Brno, Třebíč, Sokolov, Lev u Prahy, Olomouc
56
Graf 3- Města kde se podle studentů nachází významné stavby meziválečné architektury (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Z dotazovaných studentů se nejvíce domnívá, že meziválečná architektura se ve velkém množství nachází v Praze (odpovědělo 18%), Brně (16%), Jihlavě (10%), Plzni (9%) a Českých Budějovicích (8%). Dalších 8% studentů tvrdí, že významné stavby jsou ve Zlíně, sedm procent uvedlo Olomouc a 6% uvedlo Třebíč. Všeobecně je z grafu patrné, že studenti mají převážně povědomí o stavbách v hlavním městě a Brně a pak teprve na Vysočině. Otázka č. 4: Který z předcházejících slohů měl zásadní vliv na meziválečnou architekturu?
Graf 4- Zásadní vliv předcházejícího slohu na meziválečnou architekturu? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
57
Z odpovědí studentů je patrné, že podle nich měl zásadní vliv na meziválečnou architekturu kubismus. Myslí si to 36% dotázaných. Za znepokojující můžeme považovat, že pouhých osm procent respondentů odpovědělo, že zásadní vliv měla secese, jež se na našem území objevovala už od přelomu století. Překvapující a o nic méně znepokojivé odpovědi jsou na druhém, potažmo na třetím místě, kde studenti uvedli surrealismus (16% dotázaných) a romantismus (11%). Přitom první ze dvou posledních jmenovaných se u nás začal projevovat v architektuře až v třicátých letech, druhý dokonce předcházel secesi. Otázka č. 5: Které architektonické směry určovali vzhled budov v letech 19181939?
Graf 5- Vliv slohu na vzhledu budov v letech 1918-1939 (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Téměř 30% dotázaných studentů uvedlo, že český dekorativní styl, funkcionalismus a konstruktivismus tvořily vzhled budov v meziválečném období. Za positivní odpověď můžeme považovat volbu d), kdy se architekti snažili vymanit ze spárů historismu, ale občas se na stavbách projevil. Secese, jež se v kraji Vysočina objevila i v letech po první světové válce a purismus, nastupující v druhé polovině 20. let dvacátého století.
58
Otázka č. 6: Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem? Možnosti odpovědi: a) Ano, Rondokubismus navazuje na předválečný kubismus. Národní sloh je nastupující architektonický směr dvacátých let 20. století, jako odraz hrdosti našeho národa b) Ne, Národní sloh a Rondokubismus, nebo-li Český dekorativní styl je identický architektonický směr nemající ve světě obdoby. c) Nevím, slyším to poprvé
Graf 6- Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Více než 40% studentů tvrdí, že je mezi těmito směry rozdíl. Přitom opak je pravdou a rozdíl mezi nimi není, což odpovědělo pouhých 19% středoškolských stavařů. Za alarmující je ale odpověď 40% dotázaných, kteří uvedli, že tyto názvy slyší poprvé. Z grafu je jasně patrné, že studenti nepovažují tyto názvy za totožné, nebo o nich ani neslyšeli.
59
Otázka č. 7: Kteří dva nejvýznamnější profesoři architektury měli zásadní vliv na své žáky?
Graf 7- Vliv nejvýznamnějších profesorů architektury (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Téměř polovina studentů (49%) uvedla Jana Gočára a Jana Kotěru. Jan Kotěra byl jedním z profesorů, a druhým byl Otto Wagner. Z grafu vyplývá, že správné vědomosti mělo pouhých 15% studentů (odpověď e) ). Podíváme-li se na odpověď d), můžeme jí brát též za positivní, protože se v ní vyskytuje Otto Wagner. Nic ale nemění fakt, že studenti si pletou architekta a profesora. V úvahu můžeme brát skutečnost, že někteří architekti se později stali i profesory během svého života. Otázka č. 8: Znáte nějaké stavby z meziválečného období na Vysočině?
Graf 8- Povědomí o stavbách na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
60
Zde se potvrdily moje předpoklady o povědomí meziválečné architektury u studentů na Vysočině. 75% studentů dokáže vyjmenovat maximálně pět staveb z celého kraje a třetí nejhojnější odpověď (odpovědělo 13%) snad ani netuší, že se zde nějaké nachází. Pouhých 12% z nich si vzpomene na 6 a více staveb. Otázka č. 9: Které z následujících staveb na Vysočině znáte?
Graf 9- Povědomí o konkrétních meziválečných stavbách na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Z uvedeného grafu se na předních pozicích v povědomí studentů umístily stavby Sokolovna Jihlava (zvolilo 19%), Legiodům Jihlava (11%) a Baťovy domky v Třebíči (9%). Dále nejvíce volili studenti Budovu Komerční banky v Pelhřimově, Masarykovu 61
chlapeckou školu v Pelhřimově a Budovu bývalé spořitelny v Třebíči (shodně po 6%). Po 5% měli dále UP Závody Třebíč a Závody Borovina. Na vilu Gustava Jaroška v Dalečíně si vzpomnělo 4% studentů. Další odpovědi byly v řádech jednotlivců. Předpokládal jsem, že zde budou studenti nejvíce uvádět stavby z Jihlavy a Třebíč a k mému zjištění se v hojném počtu objevily i stavby z Pelhřimova. Otázka č. 10: Znáte nějaké sakrální (církevní) stavby z tohoto období na Vysočině?
Graf 10- Sakrální stavby na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Touto otázkou mi byly potvrzeny moje domněnky, že drtivá většina studentů nebude mít povědomí, o tom, že v meziválečné době byl na Vysočině (konkrétně v Třebíči) postaven pravoslavný kostel. 7% studentů uvedlo, že zná nějakou sakrální stavbu. V možnosti napsat které ovšem padaly moudra hodná k zamyšlení. Např. kostel sv. Jakuba (postaven ve 13. století), chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné (18. století), letohrádek (pravděpodobně Thunovský v Ledči nad Sázavou ze 17. století). Odpovědi Sokolovna nebo Legiodům Jihlava už jenom dokreslují situaci, že nikdo sakrální stavby z Vysočiny v tomto období nezná. Otázka č. 11: Kdo odkoupil závody Karla Budischowskeho na začátku třicátých let, a proč? Možnosti odpovědi: a) Rodinná stavební firma Herzan pro zpracování a uskladnění materiálu.
62
b) Tomáš Baťa – výrobce obuvy, jenž rozšířil svoji obuvnickou výrobu a nenechal ve městě zaniknout punčochářskou tradici c) Nábytkářská firma J. Vaňka, následně došlo ke sloučení s UP Závody d) Brněnský nábytkářský designér Ladislav Žák, jenž využil prostory k projektové činnosti interiéru brněnského městského pavilonu na brněnském výstavišti a po té sem přesunul svoji Brněnskou projekční kancelář
Graf 11- Odkoupení Budischowských závodů (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
43% studentů si myslí, že závody odkoupil Tomáš Baťa, což je pravdou. Na druhém místě se umístila odpověď d) Ladislav Žák (odpovědělo 32%), následně s 18% J. Vaněk a stavební firma Herzan se 7%. Očekával jsem, že studenti budou více volit odpovědi a) nebo c), vzhledem k tomu, že podle mého názoru jsou jména Vaněk a Herzan s Třebíči spojeni daleko víc, než Baťa. Jsem rád, že se moje předpoklady nenaplnily ale přesto mě zaráží tak hojný počet odpovědi za d).
63
Otázka č. 12: K čemu slouží Vaňkův vodojem v Třebíči v dnešní době?
Graf 12- Funkce Vaňkova vodojemu v Třebíči (zdroj: Vlastní zpracování)
Téměř 40% studentů si myslí, že Vaňkův vodojem je stále v provozu. Druhá nejpočetnější odpověď byla za b), že slouží jako rozhledna. Zde předpokládám, že tuto odpověď volili nejvíce studenti, jež navštěvují Třebíčskou stavební školu, potažmo pocházejí z okresu Třebíč. Šestnáct procent studentů uvedlo, že je nepřístupný a 19% uvedlo, že probíhá revitalizace. U prvních dvou možností jsem předpokládal vyšší čísla, než u zbylých dvou. Otázka č. 13: Funkce a účel stavby je upřednostňován před formou, jednoduchost, základní geometrické tvary, železobetonové skelety vyplněné zdivem (nápověda La Corbusier), jsou typické znaky??
Graf 13- Rozpoznání architektonického směru (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
64
Možná i díky nápovědě správně 46% studentů, tedy téměř polovina všech dotázaných, volila možnost Funkcionalismus. Celkem vysokého čísla se dočkal i kubismus (23%), což je ale úplný nesmysl vzhledem k tomu, že kubismus nevyužíval železobetonové skelety. Konstruktivismus s 19% byl třetí nejčastější odpovědí, i když sem očekával číslo vyšší, protože zde hrozí záměna s funkcionalismem. Purismus získal 11% a Národní sloh 1%. Jednoduše můžu říct, že téměř každý druhý student rozpoznal funkcionalismus. Otázka č. 14: Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli?
Graf 14- Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Až 86% studentů rozpoznalo, že se jedná o architekty a 61% uvedlo správně, že působili na Vysočině, 25% že zde nepůsobili. Sochaři a malíři získali po 10%, potažmo 4%. Z celkových odpovědí téměř 2/3 studentů rozpoznali architekty, jenž působili na Vysočině.
65
Otázka č. 15: Spojení Gahura-Karfík-Lorenc je spojováno?
Graf 15- S kým je spojeno trio Gahura-Karfík-Lorenc (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Téměř každý druhý student (48%) si myslí, že s Tomášem Baťou, protože stáli v čele jeho projekční kanceláře. Odpověď Pavla Janáka volilo 35% studentů. Téměř 1/5 zvolila odpověď za c). Je vidět, že studenti mají povědomí o Tomáši Baťovi ale i přesto více než ¼ studentů zvolila Pavla Janáka, což není málo. Otázka č. 16: Jste?
Graf 16- Pohlaví respondenta (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
66
Očekával jsem vyšší počet mužů, což se také potvrdilo, ale v podstatě můžeme říct, že počet mužů a žen byl v dotazníku zastoupen téměř stejným počtem. Otázka č. 17: Který ročník na střední škole stavební studujete?
Graf 17- Aktuálně studovaný ročník střední školy stavební (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Nejvíce byli v dotazníku zastoupeni studenti třetích ročníků (54%). Následně 21% studentů studuje 4. ročník a o jedno procento méně ročník třetí. Dotazník se dostal i do rukou prvního ročníku a několika absolventů, jichž je ale zanedbatelné množství. Myslím, si, že i vzhledem k učebním osnovám škol, nehraje ročník až úplně zásadní roli, ale nýbrž zájem studenta o stavebnictví, potažmo architekturu jako takovou.
67
Otázka č. 18: Preferujete jednodenní nebo vícedenní školní výlety (tj. s ubytováním)?
Graf 18- Preferovaný druh výletu (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
V podstatě jasně vypovídající hodnoty. Ani ne jedna 1/3 studentů (29%) preferuje jednodenní výlety, zbytek je rozhodně pro vícedenní s ubytováním. Otázka č. 19: Částka, kterou byste byli ochotni zaplatit za poznávací výlet (i vícedenní s ubytováním), by neměla přesáhnout:
Graf 19- Maximální částka za výlet (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
68
Otázka, jež je rozhodujícím faktorem při rozhodování, zda se student rozhodne výlet absolvovat nebo ne, byla pro mě jedna z výchozích při následné tvorbě trasy. Až 61% studentů by za vícedenní výlet s ubytováním byli ochotni dát maximálně 1300 Kč za výlet. Z nichž by větší část (33%) nerada platila víc než 1000 Kč. Dalších 25% studentů uvedlo maximální částku 700 Kč. Čtrnáct procent studentů by nedalo víc než 400 Kč. Otázka č. 20: Jste z okresu:
Graf 20- Okres trvalého pobytu (zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
Okres pobytu ještě neznamená, že dotyčný student studuje zdejší stavební školu. Nejvíce studentů odpovídajících na dotazník pocházeli z okresu Jihlava (49%), ze Žďáru nad Sázavou (17%), Třebíče (12%) a dále pak z Pelhřimova (8%) a Havlíčkova Brodu (3%). Třikrát se v dotazníku objevil Jindřichův Hradec a jedenkrát okres Tábor.
6.2 Shrnutí dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplývá několik skutečností, které nebojím se říct, jsou jistým problémem. Na druhou stranu mě výsledky dotazníku i mile překvapily a ukázaly, že studenti nejsou se znalostmi na tom až tak mizerně, jak jsem předpokládal. Asi největším problémem je orientace v architektonických slozích. Je velice ušlechtilé, že až 65% studentů vyjmenuje sedm a více slohů, ale pokud by je měli seřadit chronologicky v časové řadě, to by byl kámen úrazu. Opomenout nemůžu ani to, že určitou stručnou charakteristiku čtyřmi-pěti větami ke každému slohu, by měla být ve vědomostech každého studenta stavebnictví. Zamezilo by se pak zaměňování názvů a stylů, což mi 69
bylo potvrzeno např. otázkou č. 6. Problematiku meziválečné architektury bych nehodnotil ani kladně ani záporně. Studenti mají určité vědomosti, které vyplývají z jejich aktuálního studovaného ročníku a potažmo zájmu o stavebnictví. Dokáží si spojit architekty a profesory daného období, ale možná i přesto, že někteří architekti se později stávají sami profesory, už neodliší, kdo byl čím žákem a kdo měl na koho vliv. Přesto tohle nepovažuji za tak velký problém, jako problematiku s architektonickými slohy. Studenti meziválečnou architekturu připisovali spíše do měst větší rozlohy a mezi pěti nejčastěji zmiňovanými se objevila pouze Jihlava. Přesto pokud jim byly stavby reprodukovány, dokázali povědomí o stavbách nejen v Jihlavě, ale i Třebíči a Pelhřimově. Sakrální stavby na Vysočině z této doby jsou vzácné, a proto mě vůbec nepřekvapila neznalost. Naopak vědomosti o Tomášovi Baťovi, jeho spojení s Třebíčí a jeho předními architekty, byly pro mne milým překvapením. Základní znalosti o pohybu architektů na Vysočině se studentům nedá vytknout. Většina studentů preferuje vícedenní výlety, za něž by utratili od 700 do 1300 Kč. Z grafu je optimální cena patrná do 1000 Kč. Dotazník vyplňovali studenti převážně druhých, třetích a čtvrtých ročníků. Výsledky dotazníku, jsou přibližně takové, jaké jsem předpokládal. Nikterak oslnivé, ale taky nejsou bídné. Je to především dáno tím, že hlavním oborem je stavebnictví a nikoliv architektura
samotná.
Největší
problém
je
s architektonickými
slohy,
jejich
charakteristikou a časovým zařazením. O meziválečné architektuře studenti povědomí mají ale spíše všeobecného a republikového rozsahu. Zaměříme-li se na kraj Vysočina, znají studenti stavby, které jsou po většinou určitým symbolem města, nebo jinak hodnotově oceněny. Výsledky dotazníku byly pro mě vodítkem při vytvoření trasy pro střední školy stavební. S ohledem na teoretické znalosti studentů s propojením v praxi. Stěžejní pro mě byla hlavně pestrost jednotlivých budov, funkce a účelnost, a cena, jež by studenti byli ochotni zaplatit a vhodnost navržené trasy, jako názornou učební pomůcku.
7 Návrh trasy V kraji Vysočině se nachází velké množství budov postavené v období první a druhé republiky. Budovy jsou převážně obytného, anebo veřejného typu. Udělat trasu, která by trvala jeden den, je z ekonomického hlediska nejideálnější, ale z tak velkého výčtu
70
staveb a rozlohy kraje nemožné. Proto byly vybrány tři města, která svoji architekturou reprezentují vybrané období a stavby jsou širokého zaměření, tj. od vil, domků, školních budov, přes soudy nebo třeba vodojem. V následujících kapitolách je zpracována trasa zájezdu, časový harmonogram jednotlivých dní, topografická příprava, popisy staveb, dílčí a celková kalkulace. Samotná trasa začíná až v Jihlavě, takže studenti se do místa dostanou na vlastní náklady.
8 Jihlavské vily a budovy 8.1 Časový harmonogram Jihlava 9.00 – Sraz u Gymnasia Jihlava (výstupní místo z autobusu) 9.10 – Eskomptní banka 9.30 – Bývalá nemocnice Jihlava 9.55 – Vila Anny a Louise Seidnerových 10.15 – Legiodům Jihlava 10.45 – Vila Anny a Vítězslava Hornových 11.10 – Dům Bedřicha Zvacha 11.20 – Vila Otto Adama 11.35 – Masarykova jubilejní škola 12.30 – Sokolovna Jihlava 13.05 – Nájemní dům 13.15 – 14:15 Osobní volno 14.15 – Sraz na parkovišti za Billou 14.20 – Odjezd na hotel 14.30 – Příjezd na hotel
71
8.2 Topografická příprava 8.2.1 Okruh po Jihlavě
Obrázek 19- Mapa 1 - Trasa Jihlava 1. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 3 km, Doba chůze: 2 hodiny a 20 minut 0 – Gymnasium Jihlava (místo srazu/výsadkový bod), A – Eskomptní banka, B – Bývalá nemocnice Jihlava, C – Vila Anny a Louise Seidnerových, D – Legiodům, E – Vila Anny a Vítězslava Horna, F – Dům Bedřicha Zvacha, G – Vila Otto Adama
72
Obrázek 20- Mapa 2 - Trasa Jihlava 2. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 1,5 km, Doba chůze: 3 hodiny (včetně osobního volna) G – Vila Otto Adama, H – Masarykova jubilejní škola, I – Sokolovna Jihlava, J – Nájemní dům, 0´ - parkoviště u Billy, 1 – kostel Nanebevzetí Panny Marie
73
Obrázek 21- Mapa 3 - Trasa Jihlava 3. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 2,2 km, Dobá jízdy: 10 minut 0´ – parkoviště za Billou, 2 – Hotel Po silnici: ul. Třída Legionářů, silnice č. 352 (směr Polná) a ulice Havlíčkova. Trasa celkem: 6,7 km autobusem: 2,2 km, chůze: 4,5 km Celkový čas trasy: 5 hodin a 30 minut
8.3
Popis trasy
Sraz studentů, je mezi budovou Gymnasia Jihlava a Kinem Dukla (obr. 19, 0) odkud se přes malý park vydají k Eskomptní bance (obr. 19, A) na Palackého ulici. Z Palackého ulice půjdou studenti dolů z kopce zezadu budovy DKO a supermarketu Billa až přijdou po Třídě legionářů do areálu staré nemocnice (obr. 19, B). Na druhé straně silniční komunikace se nachází vila rodiny Seidnerových (obr. 19, C). O několik metrů pod vilou na rohu křižovatky Fritzova a Třídy legionářů stojí jihlavský Legiodům (obr. 19, D). Studenti po prohlédnutí Legiodomu půjdou po ulici Fritzova a na úrovni vjezdu na autobusové nádraží, těsně před světelnou křižovatkou, zabočí doprava do ulice Karolíny 74
Světlé a projdou kolem budovy Střední školy obchodu a služeb. Napojí se na ulici Jiráskova a po sto metrech nalevo se nachází vila rodiny Hornových (obr. 19, E). Následně se vrátí na světelnou křižovatku a budou pokračovat ulicí Hamerníkova do kopce a odbočí do ulice Erbenova, kde se nachází vilová zástavba, také z meziválečného období. Ulicí Zborovskou sejdou dolů, zahnou doprava a přijdou před dům Bedřicha Zvacha (obr. 19, F). Kolem jeho domu se na další křižovatce dají doprava a ulicí 17. listopadu přijdou po přibližně 250 metrech k vile Otto Adama (obr. 19, G). Od této vily se odbočí přes křižovatku napříč vpravo a podél parku na Štefánikově náměstí se přijde až před budovu Základní školy T. G. Masaryka (obr. 20, H). Uvnitř této školy si studenti prohlédnou dispozice místností a v půdních prostorech zachovalý krov. Po ulici Žižkova se pokračuje dále ve směru centrum několik desítek metrů a odbočí se do ulice Mahlerova vlevo, která je přivede až dolů k rohům budov zimního stadionu a Vysoké školy polytechnické Jihlava. Mezi nimi po ulici Tolstého dojdeme nejprve k Sokolovně (obr.20, I). Sokolovnu je možné si prohlédnout i zevnitř, kde studenty čeká prohlídka prosvětleného schodiště, dvou tělocvičen včetně balkonu, šatny a nyní přestavěné bývalé kino Sokol na divadlo DIOD. V kanceláři Sokola pak bude možnost nahlédnout do původní projektové dokumentace a originální účetní knihy za realizaci projektu. O několik metrů dál stojí činžovní Nájemní dům (obr. 20, J). Pak bude následovat hodinové osobní volno a v 13:20 se odjede autobusem z parkoviště za Billou (obr. 21, 0´) na hotel v těsné blízkosti hlavního vlakového nádraží Jihlava (obr. 21, 2).
8.4
Stavby v Jihlavě
8.4.1 Eskomptní banka Palackého ulice 53, Jihlava Nedaleko centra Jihlavy byla v roce 1926 započata stavba pobočky Eskomptní banky v Jihlavě. Projekt pobočky navrhl dvorní architekt Eskomptní banky Karel Jaray. Zkušenosti a znalost v oblasti dobového trendu v projektování bankovních sídel byl předpokladem k honosné budově. Využití moderních prvků a architektonických forem neoklasicistního slohu dalo vzniknout originálnímu a přirozenému celku. Čelní ryzalit a hlavní vstup dodává dojem pokusu o stylizaci antického chrámu, čemuž dodávají sílu štíhlé polopilíře opticky navazující na meziokenní výplně. Architekt Jaray na projektu 75
nepracoval sám, ale pomáhali mu jeho dva architekti Hildebrand a Endler ze stejné kanceláře. Budova byla dostavena v roce 1927 a spojuje prvky moderního purismu a klasicismu. [Laubová, 2009, s. 34] Přístupnost – Pouze exteriéry, budova je využívána pro komerční účely.
8.4.2 Vila Anny a Louise Seidnerových (mansardová střecha) Třída legionářů 24, Jihlava Projekt vily rodiny Seidnerových byl svěřen architektu Adolfu Foehrovi, který v té době měl za sebou již několik projektů. Stavebním vedoucím byl jmenován jihlavský inženýr Emanuel Lang. Vila byla zezadu kryta zahradou a zepředu oplocením s branami. Balustráda, která navazuje na sousední zástavbu, zvýrazňovala palácový odraz vstupního dvora. V severním křídle se nacházel byt domovníka a garáž. Seidnerova vila byla interiérově hodně podobná vilám anglickým. Rozlehlá vstupní hala, krb a schodiště do patra byly typickým příkladem. Interiér byl převážně tvořen ze dřeva. Dřevěné schodiště, kazetování nebo obklady na krbu. V přízemí se v jižní straně vily nacházel panský pokoj a jídelna. Za jídelnou byl prostor s kuchyní. Z jídelny se dalo vejít rovnou do zahrady po dvojici schodišť. Vysoká velká okna zajišťovala v domě dostatek denního osvětlení. V horním patře se nacházely čtyři ložnice, koupelna, záchod a pokoj pro hosty. K manželské ložnici přiléhala terasa s výhledem do zahrady. [Sedlák a kol., 2008, s. 90−93] Přístupnost – Pouze exteriéry, ve vile sídlí firma.
8.4.3 Bývalá Nemocnice Jihlava – Chirurgický pavilon a hospodářská budova Třída legionářů 9A, Jihlava Díky lékaři z Brna Vítězslava Horna, který byl za nedlouho po svém příchodu do Jihlavy jmenován ředitelem nemocnice, se začalo uvažovat o obnově nemocničního areálu. Ředitel Horn oslovil pražského architekta Karla Roštíka, s nímž se na vnitřním interiéru podílel Bohumír Čermák. Čermák, ostatně jako na vnitřním rozvržení u Hornova nemocničního bytu v roce 1924. Projekt budovy byl navrhnut tak aby co nejvíce odpovídal moderním chirurgickým a gynekologickým potřebám v lékařství a ve 76
využití moderního vybavení. Budova byla otevřena v roce 1928 a reprezentuje monumentální architekturu Otto Wagnera. Tří křídelní budova se čtyřmi patry a rovnou střechou, kde na střední křídlo navazuje křídlo předsunuté, stojí v mírném svahu na Třídě Legionářů. Právě v předsunutém křídle se nacházely operační sály, jež byly prosvětlovány velkými okny. Jedná se o monolitický železobetonový skelet s cihlovou obezdívkou. Dispoziční řešení interiéru je v každém traktu odlišné. Přední trakt zachovává blokový ráz, kdežto zadní část v následujících patrech postupně ustupuje a ke střednímu traktu přiléhají dva rizality. Právě ustupováním ve vyšších patrech v zadních traktech dalo možnost vzniknout terasám. V roce 2003 se oddělení přestěhovalo do nové nemocnice a budova přestala sloužit původnímu účelu. V nynější době budova slouží krajskému soudu, přičemž pro jeho potřeby došlo k přestavbám vnitřních prostor a zanikla i plasticita fasád. [Laubová, 2009, s. 36−37]
Obrázek 22- Chirurgický pavilon v Jihlavě [42]
Hospodářská budova tvořena kotelnou, vedlejším křídlem a spojovací chodbou k chirurgickému pavilonu je prací architekta Bohuslava Fuchse. V hlavní části budovy se nacházela prádelna, kuchyň a byty s terasami. Budova má obdélníkový půdorys a kotelna se nachází v prodloužené části se schodovým světlíkem k severu. Fasádu člení čtyřdílné pásy oken, jež v bytové části přechází v okenní plochy. Strohost podtrhuje několik kulatých oken a arkýř na východní straně budovy. I tahle budova prošla
77
několika stavebními úpravami a přístavbami, jež architektonický ráz poškozují, nicméně díky zachovalé dokumentaci se dají navrátit zpět. [Bradáč, 1933, s. 55−57] Přístupnost – Pouze exteriéry, v budově chirurgického pavilonu nyní sídlí soud. Vnitřní dispozice mu byly obětovány a přizpůsobeny.
8.4.4 Legiodům Jihlava Třída legionářů 15 a roh Fritzova, Jihlava Narůstající počet členů Československé obce legionářské si vyžádalo po první světové válce stavbu odpovídajícího domu. Jaroslav Dufka přišel s návrhem župního legionářského domu. Obecně prospěšné stavební družstvo pro Rantířov a okolí podalo žádost na stavbu v červnu a o necelý měsíc později bylo dne 16. července 1923 vydáno stavební povolení. Následovalo vytyčení stavební čáry a předběžné kalkulace, jež určil stavební rozpočet na 2,6 milionu korun. Neobvyklou budovu v rondokubistickém slohu podle plánů Jaroslava Dufka postavila brněnská firma Dr. K. Skorkovského. Projekt byl během stavby upraven a budova byla rozšířena o větší zábavní sál, konírny, sýpku a byt pro kočího. Řízení pokračující stavby bylo dáno v roce 1924 Obecně prospěšnému družstvu pro Rantířov a okolí, kde podle plánů Dufky se staví lednice a stáčírna piva. V listopadu roku 1924 jsou dostavěny a předány byty a v prosinci proběhlo slavnostní otevření. Během následujících dvou let ještě proběhlo několik menší stavebních uprav a až roku 1926 je stavba oficiálně ukončena ohlášením na stavebním úřadě. Nejdekorativněji bylo uchopeno oblé nároží na sloupech s vysazeným proskleným patrem spojující hostinské prostory. Štít na boku budovy vyobrazuje alegorii vítězství. Členění domu je dané pilastrovými pasy sjednocené obloukovou atikou. Celá stavba je moderním palácovým komplexem na Jihlavu výjimečným. [Pisková a kol., 2001, s. 35−37]
78
Obrázek 23- Legiodům v Jihlavě [43]
Přístupnost – Pouze exteriéry a dvůr. Interiéry jsou pro komerční a bytové prostory.
8.4.5 Vila Anny a Vítězslava Hornových (plochá střecha) Jiráskova 65, Jihlava Majitel vily Vítězslav Horn přišel z Brna do Jihlavy, aby se tu stal primářem chirurgického oddělení a později i samotným ředitelem nemocnice. Autorem návrhu je architekt Bohumír Čermák. Vila má čtyři patra a je postavena v mírně svažitém terénu se střechou s mírným sklonem. Okolo vily se nachází velmi prostorná zahrada s pergolou. Vedle ní se nacházel bazén a tenisový kurt. Pásové okna, železobetonová deska vynesená nad vchod, rytmické čtvercové členění nebo konzolové balkony jsou jedním z prvků kompromisní české moderny na přelomu let dvacátých a třicátých. Zadní fasáda vyčnívá okny bez jediné římsy. Interiérové uspořádání je složitější a komunikační centrum tvoří schodišťová hala. V dolních částech se nachází kuchyň, pokoj pro služebnictvo a sociální zařízení. Zvláštností je, že díky výškovému rozdílu mezi přízemím a hlavním vchodem je kuchyň a sociální zařízení od sebe 20 metrů a dvanáct schodů. Dále se v přízemí nacházela reprezentační jídelna, pracovna a společenská místnost. V patře potom byly ložnice, dětské pokoje, pokoj pro hosty a vila měla také sklep a garáž. [Sedlák a kol., 2008, s. 110−112]
79
Obrázek 24- Vila Hornových Jihlava [44]
Přístupnost – Exteriéry
8.4.6 Dům Bedřicha Zvacha (sedlová střecha) Jiráskova 13, Jihlava Dům přednosty okresního soudu Bedřicha Zvacha projektoval českobudějovický architekt František Petráš a realizovala ho jeho rodinná stavební firma bratří Petrášů. Při stavbě domů byly použity duté pálené tašky z firmy. Rozpoznat jsou nejenom ve zdech domu ale i v zídce, která ohraničuje pozemek. Pozoruhodná je různorodost fasády, která je tvořena kombinací režného zdiva a omítaných ploch a pouze dekorativní funkci zde má dřevěné hrazdění ve štítech. Dům je projektován jako třípodlažní podsklepená budova s původním jedním vstupem, ale při realizaci se plány upravily a nyní má vila dva postranní vstupy. V přízemí nalezneme předsíň, prádelnu, sklep a toaletu. V patře nalezneme dva pokoje, kuchyň, toaletu a v prostoru pod šikmou sedlovou střechou umístil architekt komoru a dva menší pokoje. [Sedlák a kol., 2008, s. 87−89]
80
Obrázek 25- Dům Bedřicha Zvacha [45]
Přístupnost – Nepřístupný. Na prodej.
8.4.7 Vila Otto Adama (rovná střecha) Vrchlického 12, Jihlava Jedinou práci architekta Sobotky nalezneme ve Vrchlického ulici, kde vyprojektoval vilu manželů Adamových. Součástí projektu byl i návrh vnitřní dispozice, vybavení a zahrady. Zvenku vila působí jednoduše, jemně ale honosně, především díky hladké bílé fasádě. Architekt Sobotka se při prostorové návaznosti inspiroval Raumplanem Adolfa Loose, prezentovaný především v rozdílných výškových úrovních stropů a podlah. Z centrální haly, které předcházela předsíň, se dá vejít do zbylých pokojů (hudební salonek, jídelna, pracovna). Po celé délce východní stěny spojovala pokoje terasa. V patře se nachází toalety a celkem sedm pokojů pro členy rodiny, obývací pokoj s terasou. V posledním patře přístupném pouze po zadním schodišti nalezneme již pouze čtyři malé pokoje. Nábytek byl vyroben hned z několika druhů dřevin. Mahagonové, třešňové nebo například makasarové dřevo bylo zpracováno jihlavskou nábytkářskou firmou Veno Sedlak a Thonet. O rok později Sobotka ještě na zahradě vyprojektoval malý domek s bytem pro domovníka a garáž s valbovou střechou. [Sedlák a kol., 2008, 100−102]
81
Obrázek 26- Vila Otto Adama [46]
Přístupnost – Z části jen exteriéry. Sídlí zde ČSSD.
8.4.8 Masarykova jubilejní škola Žižkova 50, Jihlava V roce 1929 byl pozemek, kde dnes budova školy stojí, věnován městem Ústřední matici školské jakožto investora stavby. Následně bylo uděleno stavební povolení a položen základní stavební kámen, který poklepal Emil Scholz. Autorem projektu Masarykovy školy byl pražský architekt Antonín Mezera. V srpnu roku 1931 byla škola dostavěna a slavnostně otevřena. Architektonický výraz školy oponoval německému modernímu baroku a můžeme ji označit za stavbu moderního klasicismu. Během stavby se dohodlo, že tato škola bude věnována k 80. narozeninám Tomáše Garrigue Masaryka. Sochař Jan Štursa zhotovil bronzový odlitek sochy pana Masaryka, jež byl věnován ministerstvem školství. [47]
Obrázek 27- ZŠ T. G. Masaryka [48]
82
Zajímavosti – Dispozice místností, původní budova a přístavba, půdní prostor a původní krov Přístupnost – Po předchozí domluvě s vedením školy.
8.4.9 Sokolovna Jihlava Tyršova 12, Jihlava Stavba sokolovny, která probíhala v letech 1935 – 1936, se rozprostírala na roku ulic Tyršova a Tolstého. Už v roce 1934 vypsala jednota Sokol soutěž a z dvaceti pěti návrhů nejvíce zaujal návrh Bohuslava budovu Obrázek 28-Budova Sokolovny Jihlava [49]
Fuchse, naprojektoval
půdorysného
písmene
jež do L
s dvěma křídly. V jednom se nacházelo kino, v druhém samotná tělocvična. Celou budovu pokrývá rovná segmentová střecha. Konečný plán Sokolovny ale musel Fuchs přepracovat, protože jednotě se naskytla možnost koupit daleko větší pozemek naproti původnímu zamýšlenému. Teprve v polovině roku 1935 byl položen základní stavební kámen. Stavba je kombinací železobetonového skeletu, neomítaného i omítaného režného zdiva a velkých okenních ploch. Hranolová východní část je prosklená a odkrývá dvouramenné schodiště. Po celé přední délce je položena markýza, v zadní části v přízemí kino a ve dvou vyšších patrech se nachází tělocvična a šatny. Sokolovna je typickým představitelem funkcionalistické architektury a její funkce splňuje nejnáročnější požadavky na provoz. Místo původního kina se dnes dole nachází Divadlo otevřených dveří DIOD a retro kavárna. [Laubová, 2009, s. 44−45] Zajímavosti – Původní projektová dokumentace, stávající zaměření, prosvětlené schodiště, přestavba kina na divadlo, originální účetní kniha Přístupnost – Po předchozí domluvě s vedením Sokol Jihlava
83
8.4.10 Nájemní dům Tolstého 13, Jihlava
9 Architektonické stavby města Třebíč + Stará Říše 9.1
Časový harmonogram
8.00 – Sraz na parkovišti u hotelu 8.10 – Odjezd směr Stará Říše 8.45 – Příjezd do Staré Říše k vile Josefa Floriána 8.50 – Vila Josefa Floriána 9.20 – Odjezd do Třebíče 9.45 – Příjezd do Třebíče, ulice Revoluční 9.50 – Baťovy domky 10.30 – Borovina Závody 11.10 – Odjezd od Boroviny autobusem 11.15 – Příjezd na zastávku Sucheniova MHD 11.25 – Třebíčská Masarykova škola 11.50 – Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily 12:30 12.40 – UP Závody 12:55 13.05 – Vila Milana Kubeše 13:15 13.25 – Budova Okresního soudu Třebíč 13:40 13.55 – Bývalá spořitelna 14.05 – 15.05 Osobní volno 15.25 – Říční lázně Polanka 84
16.05 – Odjezd z parkoviště u Polanky 16.15 – Příjezd na ulici Ruská, Třebíč 16.25 – Vaňkův vodojem 16.50 – Odjezd na Hotel (Žerotínovo náměstí) 17.00 – Příjezd na Hotel
9.2 Topografie trasy 9.2.1 Jihlava – Stará Říše – Třebíč a zpět
Obrázek 29- Mapa 4 - Trasa Jihlava-Stará Říše-Třebíč [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 57,2 km, Doba jízdy: 60 minut 0 – Vila Josefa Floriána (Stará Říše) Po silnici: silnice č. 352, silnice č. 523, silnice č. 38 (E59), silnice č. 407, silnice č. 23
85
9.2.2 Okruh po Třebíči
Obrázek 30- Mapa 5 - Trasa Třebíč 1. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 600 m, Čas chůze: 10 min A – A´ − Baťovy domky, B − Závody Borovina
Obrázek 31- Mapa 6 - Trasa Třebíč 2. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 2 km, Doba jízdy: 5 minut B – B´ − Jízda autobusem od Borovina Závody na zastávku Sucheniova MHD
86
Po silnici: ul. Řípovská, ul. Seifertova, silnice č. 23
Obrázek 32- Mapa 7 - Trasa Třebíč 3. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 5 km, Doba chůze: 4 hodiny a 45 minut (včetně návštěvy pravoslavného kostela a osobního volna) B´ - zastávka Sucheniova MHD, C – Třebíčská škola Masarykova, D – Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily, E – UP Závody, F – Vila Milana Kubeše, G – Budova Okresního soudu, H – Bývalá spořitelna, I – Říční lázně
Obrázek 33- Mapa 8 - Trasa Třebíč 4. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 2 km, Doba jízdy: 10 minut I´ - výstupní/nástupní místo, J – Vaňkův Vodojem
87
Po silnici: ul. Polanka, ul. V. Nezvala, silnice č. 351, silnice č. 23, silnice č. 36075, ul. Zborovská, ul. Ruská
Obrázek 34- Mapa 9 - Trasa Třebíč 5. část [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 1,5 km, Doba jízdy: 10 min I´ - výstupní/nástupní místo, J – Hotel Po silnici: ul. Ruská, Gorazdovo náměstí, ul. Sokolská, silnic č. 23, silnice č. 351 Trasa celkem: 71,2 km; autobusem: 65,7 km (včetně 3 km na/z záchytného parkoviště), chůze: 6 km Celkový čas trasy: 9 hodin
9.3 Popis trasy Druhý den trasy začíná srazem u autobusu (u hotelu) a míří se do přibližně 55 km vzdáleného města Třebíč. Pár kilometrů před Třebíčí se s autobusem sjede do malebného městysu Stará Říše (obr. 29, bod 0), kde se nachází vila vydavatele Josefa 88
Floriána. Následně se studenti přepraví až do samotné Třebíče do ulice Revoluční, kde si budou moci prohlédnout Baťovy domky (obr. 30, A−A´). Jejich kroky se budou ubírat k Závodům Borovina, kde Baťa nechal postavit několik továrních budov (obr. 30, B). Po shlédnutí závodů, se studenti od nich převezou autobusem na zastávku Sucheniova MHD (obr. 31, B−B´) odkud povede zbytek trasy formou pěší turistiky. O několik desítek metrů dál projdou pod budovou Třebíčské Masarykovy školy (obr. 32, C), a kolem ní vpravo se budou stáčet nahoru do kopce až do parku na Gorazdově náměstí, kde přijdou k pravoslavnému kostelu sv. Václava a sv. Ludmily (obr. 32, D). Po skončení exkurze se bude pokračovat do kopce až na roh ulic Šafaříkova a Dobrovského, kde stojí UP Závody (obr. 32, E). Dále se budou kroky ubírat příjemnějším směrem dolů na ulici Litoltova, kde si svoji vilu postavil Milan Kubeš (obr. 32, F). Od vily Milana Kubeše se studenti projdou k budově soudu na Bráfově Třídě (obr. 32, G) a následně se vrátí na Karlovo náměstí k bývalé spořitelně (obr. 32, H) Na Karlově náměstí bude hodinové osobní volno. Studenti si mohou odpočinout, naobědvat se apod. Z Karlova náměstí se v 15 hodin vyrazí na koupaliště Polanka (obr. 32, I) a odtud budou studenti autobusem v 16:05 převezeni k Vaňkovu vodojemu (obr. 33, I−I´−J). Odjezd na hotel na Žerotínovo náměstí bude v 16:50 z ulice Ruská, nedaleko vodojemu (obr. 34, I´−K).
9.4
Stavby v Staré Říši a Třebíči
9.4.1 Vila Josefa Floriána Stará Říše čp. 175 Tato vila se nachází přibližně v půli cesty z Jihlavy do Třebíče v malé obci Stará Říše. Jejím autorem je architekt Břetislav Štorm z let 1933 až 1934. Přízemní vilka s obdélníkovým
půdorysem
je
atypická
především díky malé domácí kapli v patře domu, jež se v projektu promítne vybočením půlkruhovým vstupem. Na střeše jsou využity střešní tašky bobrovka a omítka na stěnách je Obrázek 35- Vila Josefa Floriána [50]
v kombinaci
s páleným
režným
zdivem.
Vyzdobení vily spíše připomíná v prostorách schodiště i díky jeho tvaru zámecké sídlo, 89
než vesnickou stavbu. V spodní části se nacházely provozní místnosti jako kuchyň, jídelna, spíž a ve vrchním patře se nachází ložnice, pracovna a kaplička. Dnes je vila v soukromém vlastnictví. [Sedlák a kol., 2008, 113−115] Přístupnost – Po předchozí domluvě
9.4.2 Borovina – Závody a Baťovy domky ulice Revoluční a okolí, Třebíč Po vypuknutí světové hospodářské krize odkoupil Borovinskou továrnu Tomáš Baťa. Majitel obuvnických závodů ve Zlíně a inovátor a světový podnikatel. Díky odkoupení závodů a přístavby nových budov, z nichž jedna byla na výrobu obuvi a druhá na výrobu punčoch, se v Třebíči architektonicky podepsala Baťova projekční kancelář v čele s Vladimírem Karfíkem a jeho kolegy Gahurou a Lorencem. Oni tři se, obdobně jako při výstavbě domků a továrních budov ve Zlíně, podepsali i pod třebíčské výrobní haly z roku 1936, jež jsou skvělou kombinací železobetonu, režného omítaného i neomítaného zdiva a pásových oken. [Hedbávný, 2005, s. 162−163]
Obrázek 36- Závody Borovina v Třebíči [51]
V tovární kolonii byla souběžně s výstavbou závodů realizována výstavba baťových domků. Projektový scénář byl stejný jako ve Zlínském případě. Jednopatrový nebo dvoupodlažní rodinný domek s malou zahrádkou určený pro rodinu dělníků Baťovy továrny. Koncepce domu počítala s využitelností na dvacet let, přesto ale slouží majitelům i dnes, což svědčí o kvalitě odvedené práce a projektové činnosti architekta 90
Karfíka ve spolupráci s Gahurou a Lorencem. Baťovy domy můžeme rozdělit hned na několik typů. Nejvyšším levelem bydlení byly Baťovy vily. Ty se stavěly jen pro předáky a nejvyšší představitele Baťova závodu. Pro obyčejné dělníky byl nejvyšším standardem jednodomek. Nejvíce rozšířen byl ale půl domek, který obývaly dvě rodiny a pak čtvrtdomek pro čtyři rodiny. Baťa myslel i na svobodné a studenty, pro něž nechal vystavět svobodárny či internáty. [Třebíč: Město Třebíč, 2006, s. 75] Borovinská čtvrť se stala první zahradní čtvrtí v Třebíči. Mezi domky nesměly být ploty, vysazovat se směly jen okrasné keře, stromy a květiny. Na jaře roku 1940 existovalo v Třebíči 150 dvojdomků a vilek, pět penzionů a svobodáren. I po druhé světové válce výstavba pokračovala, přičemž mnoho domků se rozrostlo do výšky. [Joura, Hedvábný, 2001, 134−135] Přístupnost – exteriéry
9.4.3 Třebíčská škola Masarykova Komenského náměstí 61/6, Třebíč Už před válkou bylo navrženo několik parcel, na kterých by se mohla postavit škola. Byla vybrána ulice Hanělova, kde se za skoro 70 tisíc koupilo několik budov, ale pro finanční
tíseň
se
od
vypracování projektu upustilo. Právě v těchto budovách se nacházela prozatímní škola. Ze stejného důvodu byl požádán stavební odklad i v roce 1914 a tak se k plánu vystavět novou školní budovu dostává městské Obrázek 37- Třebíčská škola Masarykova [52]
zastupitelstvo
až
po
první
světové válce roku 1919 vyhlášením veřejné soutěže o nejlepší návrh. Ke konci dubna téhož roku postupuje z 17 přihlášených pět projektů do užšího výběru a ze zasedání zastupitelstva v květnu 1919 byl vybrán vítězný návrh Ing. Milana Kubeše a Františka Kučery. O dva roky byla stavba zahájena a v zimě 1922 byla uvedena plně do provozu. Obecná chlapecká škola byla v přízemí, o patro víš měšťanská škola a dívčí škola byla v posledním patře. Stavba byla moderní a vyhovovala všem tehdejším požadavkům 91
školní budovy. Celkem se v budově nacházelo 18 tříd, kabinety, školní kuchyně a jídelna, a vlastní tělocvična. Na fasádě byly zhotoveny tři reliéfy, konkrétně Františka Palackého, Jana Amose Komenského a mistra Jana Husa. Pod každým z nich se nacházel výrok těchto velikánů, přičemž Husův „Poznej pravdu, hledej pravdu, haj pravdu až do smrti“ byl nacisty v roce 1941 zničen. [Joura, 2004, 55−58] Přístupnost – exteriéry a nádvoří školy
9.4.4 Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily Gorazdovo náměstí, Třebíč Nejmladším třebíčským kostelem postavený pod starým hřbitovem v letech 1939 až 1942 je Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily. Kostel si nechala postavit třebíčská obec
pravoslavná.
Autorem
projektu byl profesor Vsevolod Kolomacký,
autor
několika
pravoslavných kostelů v ČR. Stavbu
chrámu
realizovala
domácí stavební firma Herzan. Půdorys rovnoramenného kříže se shoduje se stavbami kostelů z cyrilometodějské
doby
zaznamenány z objevů na jižní Obrázek 38- Pravoslavný kostel v Třebíči [53]
Moravě. Chrámová loď je od
oltáře oddělená ikonami zdobeného ikonostasu s trojími dveřmi. V přízemí se nachází byt pro faráře a okolí kostela bylo parkově upraveno. V dnešní době je kostel nádherně ukryt v korunách stromů. Náměstí, na kterém kostel stojí, bylo po roce 1945 přejmenováno na počest biskupa Vladyky Gorazdy, jež po atentátu na Heydricha ukrýval československé parašutisty. Za to byl nacisty odsouzen a popraven. [Hedbávný, 2005, s. 164−165] Přístupnost – po předchozí domluvě
92
9.4.5 Uměleckoprůmyslové závody Třebíč Sušilova/Dobrovského/Šafaříkova, Třebíč Významnou
architektonickou
stopu
zanechal
v Třebíči
svými
uměleckoprůmyslovými závody architekt Jan Gočár. Jeden z nejvýznamnějších architektů meziválečné první republiky. Budova patřila majiteli nábytkářské firmy J. Vaňkovi. Budova je postavena roku 1926 v poválečném kubismu, tzv. rondokubismu s rovnou střechou na obdélníkovém půdoryse. Čtyřpatrová budova disponuje honosnou lomenou nadstřešní římsou a ucelený vjem utváří geometrické tvary exteriéru a interiéru. Nejpozoruhodnější stavbou závodů jsou budovy č.p. 247 a č.p. 346, kde se ukázkově zhmotnil rondokubistický styl. [Třebíč: Město Třebíč, 2006, s. 77]
Obrázek 39- UP Závody v Třebíči [54]
Architektu Vaňkovi, majiteli Uměleckoprůmyslových závodů v Třebíči se na přelomu desátých a dvacátých let 20. století v silné konkurenci nedařilo a proto nabízí začlenění třebíčské firmy do Spojených UP závodů v Brně roku 1921, na čež se tak i stalo. Správcem byl ustanoven právě Vaněk a roku 1922 odchází do Brna na centrálu s pověřením vedením celé společnosti. Později byl jmenován předsedou správní rady, kde vydržel ve funkci do roku 1925. [Mareček, 1971, s. 2−3] Přístupnost – exteriéry, interiéry nepřístupné z bezpečnostního hlediska
93
9.4.6 Vila Milana Kubeše Litoltova 451/3, Třebíč Nedaleko centra města Třebíč se na rohu Litoltova a Nádražní nachází vlastní vila Milana Kubeše. Návrh vily byl architektem Kubešem vyprojektován roku 1921 a o dva roky byla budova hotová. Projekt realizoval třebíčský rodák a stavitel Jaroslav Herzán. Kubeš se svoji rodinou si navrhl byt ve druhém patře. Byt, nacházející se v přízemí a podkroví, pronajímal. Monumentálnost budovy předurčuje její dominantní postavení a minimalistickému okolnímu prostředí. Jižní průčelí je důkazem reprezentativnosti otevírající se do ulic pomocí rizalitu asymetricky řešené fasády. Budova má tři patra a je zakončena mansardovou střechou. Hlavní vstup do vily je do dnešního dne zachován přesně podle návrhu bez žádných změn. Okna jsou dekorována šambránami a severní strana je zvýrazněna pomocí rizalitu zakončeným štítem. Jižní straně dominuje arkýř s balkonem. Na vile Milana Kubeše můžeme dnes pozorovat několik cenných detailů, které se zachovali v původní podobě (např. dvoukřídlé dveře, obdélná zaklenutá okna, kovová branka, aj.). Ve vnitřní dispozici je to podstatně horší. Místo jednoho bytu v každém podlaží jsou dnes byty dva. Tehdejší byt byl prostorný a velký, nacházela se zde kuchyně, jídelna, komora, sociální zařízení a dva pokoje. Nezměněnou podobu má stále vstupní secesní chodba s přiléhajícím schodištěm mající litinové zábradlí. Kubešova vila vychází z geometrické secese. [Sedlák a kol., 2008, s. 79−80] Přístupnost – pouze exteriéry
Obrázek 40- Vila Milana Kubeše v Třebíči [55]
94
9.4.7 Budova Okresního soudu Bráfova třída 502/57, Třebíč Budova okresního soudu v Třebíči stojí dnes na Bráfově ulici. Před postavením soudní budovy se politické procesy konaly v městské radnici na dnešním Karlově náměstí, kde nyní sídlí knihovna. Po první světové válce se uvažovalo o stavbě odpovídající budovy soudu a hledalo se místo, kde by stála. Proto došlo k vyvlastnění části klášterní zahrady roku 1920, přičemž o rok později bylo rozhodnutí zrušeno vzhledem k odvolání kapucínů. Pro návrh architekta Jana Žáka byl nakonec vybrán prostor starých stodol a stavbu zrealizoval v roce 1927 třebíčský stavitel Jaroslav Herzán. Tahle nová moderní soudní budova měla i prostor s věznicí a do provozu přešla v roce 1928. Postupem času se v budově vystřídali okresní správa SNB, okresní prokuratura, státní notářství nebo advokátní poradna. V dnešní době se v budově soudu nachází okresní soud, Probační a mediační služba ČR a okresní státní zastupitelství. Budově byla zrekonstruována fasáda do červené barvy jako dříve. [Joura, 2006, s. 46−47] Přístupnost – pouze exteriéry, v budově se nachází soud
Obrázek 41- Budova okresního soudu Třebíč [56]
95
9.4.8 Bývalá spořitelna Karlovo náměstí, Třebíč Památkově chráněná budova bývalé spořitelny stojí na Karlově náměstí a reprezentuje typickou
funkcionalistickou architekturu z meziválečného období.
Autorem projektu je architekt Bohuslav Fuchs, který spořitelnu zasadil do míst, kde původně stál renesanční dům. Spořitelna byla realizována v letech 1932 až 1933. Použití materiálů železobetonu a využití světla, jako architektonického prvku, dává budově jedinečný vzhled. Architekt zde dodržel vnější i vnitřní členění ale v dnešní době již budova neslouží původním záměrům, interiéry jsou dochovány částečně. Budova nebyla takovým zásahem do urbanistiky náměstí Třebíče, jako hotel Zlatý kříž na opačném konci náměstí, též od architekta Fuchse. [Třebíč: Město Třebíč, 2006, s. 73] Přístupnost – exteriéry, budova je využívána pro komerční užití
Obrázek 42- Bývala spořitelna Třebíč [57]
9.4.9 Říční lázně Za Plovárnou, Třebíč Kromě spořitelny na Karlově náměstí vyprojektoval architekt Bohuslav Fuchs ve třicátých letech stavbu koupaliště. Jedná se o dřevěnou stavbu, kde jednotlivými barvami rozdělil nosné a výplňové konstrukce. Atypický je použitý materiál, protože 96
v tomto období se využíval především železobeton, i přesto ale má stavba funkcionalistické prvky, které jsou v tomto případě původní a stále funkční. [Třebíč: Město Třebíč, 2006, s. 74] Říční lázně byly otevřeny v květnu roku 1934 a vybavení čítalo
136
rodinných
separátních kabin, 30 kabin Obrázek 43- Šatny na Polance [58]
amerického stylu s kapacitou
800 osob. Říční lázně byly s Polankou spojeny dřevěným mostem se skokanskou věží a celková maximální kapacita byla 1200 lidí. [Joura, 1983, s. 33] Přístupnost – po předchozí domluvě
9.4.10 Vaňkův vodojem V roce 1933 byl zpracován projekt na vodovod z pramenné oblasti Stařečského potoka. Autorem návrhu byl architekt Ing. Oldřich Nikl z Brna. Vodovod měl zajišťovat vodu pro Třebíč a přilehlé okolí, mezi něž patřily obce Heraltice, Podheraltice, Stařeč, Řípov, Krahulovice, Petrovice nebo Okříšky. Stavbu realizovali od roku 1936 stavební firmy Ing. Nikla a bratří Redlichů. Zařízení
bylo
z jímacích
složeno
zářezů
odkyselovací
a stanice
v Heralticích. Vodovodní řad měl
průměr
225
mm
a
dosahoval délky třinácti a půl kilometru s celkovým objemem vodojemu 50 m3. Stavba stála Obrázek 44- Vaňkův vodojem Třebíč [59]
celkem
15
miliónů
korun.
Železobetonová konstrukce je netradičního profilu. Na obdélníkovém půdoryse se zaoblenými rohy se nachází celkem osm podlaží. pod úrovní terénu se nachází vstup do sklepních prostor a k armaturám. Po delší straně jsou nad sebou umístěna prosvětlovací 97
okna. K druhému plechovému vstupu se táhne točité jednoramenné točité schodiště se zábradlím a v horní části přechází nosná konstrukce ve válcový plášť reservoáru a střešní terasu s kovovým zábradlím. Reservoár je podepřen dvěma podpůrnými sloupy. V současné době se uvažuje, že by vodojem po úpravě sloužil jako rozhledna. [Městský úřad Třebíč, 1995, s. 1−27] Přístupnost - přístupný
10 Obytné domy a veřejné budovy Pelhřimova 10.1 Časový harmonogram 8.25 – Sraz na parkovišti u hotelu 8.35 – Odjezd do Pelhřimova 9.55 – Příjezd do Pelhřimova, na Třídu legií ke kostelu 10.05 – Nájemní domy 10.20 – Janákovy Činžovní domy 10.35 – Masarykova chlapecká škola 11.15 – Budova soudu 11.40 – Drechselova vila 12.05 – Vila Františka Váni 12.30 – Živnostenský dům a Fárův dům 12.45 – 13.45 – Osobní volno 13.45 – Sraz před kostelem na Třídě Legií 13.50 – Odjezd do Jihlavy 14.30 – Příjezd do Jihlavy na parkoviště u Billy
98
10.2 Topografie trasy 10.2.1 Třebíč – Pelhřimov – Jihlava
Obrázek 45- Mapa 10 - Trasa Třebíč-Pelhřimov [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 64 km, Doba jízdy: 80 minut 1 – 0: Třebíč – Pelhřimov Po silnici: silnice č. 351, silnice č. 23, silnice č. 405, silnice č. 402, silnice č. 639, silnice č. 112, silnice 34 (E 551), ul. Nádražní
Obrázek 46- Mapa 11 - Trasa Pelhřimov-Jihlava [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 33 km, Doba jízdy: 40 minut Po silnici: silnice č. 602, silnice č. 523, ul. Tolstého, Třída legionářů
99
10.2.2 Okruh v Pelhřimově
Obrázek 47- Mapa 12 - Trasa Pelhřimov [zdroj: Vlastní zpracování, 2014]
Délka trasy: 2,5 km, Doba chůze: 3 hodiny a 50 minut (včetně osobního volna) 0 – Výstupní/nástupní místo, A – Nájemní domy, B – Janákovy činžovní domy, C – Masarykova chlapecká škola, D – Budova Okresního soudu, E – Drechselova vila, F – Vila Františka Váni, G – Živnostenský dům, H – Budova Komerční banky, I – Fárův dům Trasa celkem: 99,5 km; autobusem: 97 km, chůze: 2,5 km Celkový čas: 6 hodin a 5 minut
10.3
Popis trasy
Třetí den poslední den je sraz v 8.25 u autobusu (na parkovišti u hotelu). Cesta do Pelhřimova trvá přibližně 80 minut a výstupní místo (obr. 47, 0) je vyhrazené pro 100
autobusy u kostela na Třídě legionářů. Odtud vede trasa po stejné třídě k čp. 487, k Nájemním domům (obr. 47, A) a na další křižovatce se odbočí do ulice Mikuláše z Pelhřimova, kde jsou postaveny Janákovy Činžovní domy (obr. 47, B). Studenti se po té vrátí na třídu legií a pokračují směr centrum, kde na rohu Legionářů a Jirsíkovi stojí Masarykova chlapecká škola (obr. 47, C) nynější Pelhřimovské gymnázium. Oproti němu stojí budova Okresního soudu (obr. 47, D). Přes Třídu legií projdeme ulicí Na Hradišti až nakonec skončíme v ulici Strachovská, kde hned na začátku stojí Drechselova vila (obr. 47, E). Ulice Pichmannova a Hrnčířská nás dovedou až na silnici Pražská, kde několik desítek metrů vlevo se nachází vila Františka Váni (obr. 47, F). Po té se studenti navrátí zpět centrum, kde v ulici Dr. Tyrše uvidí Živnostenský dům (obr. 47, G), odbočí ulicí školní a dojdou na Masarykovo náměstí, kde stojí budova Komerční banky (obr. 47, H) a Fárův dům (obr. 47, I). Odjezd je v 13.50 z nástupního místa u kostela na Třídě legií (obr. 47, 0).
10.4
Stavby v Pelhřimově
10.4.1 Nájemní domy Lipová a Třída Legií Podle architekta Kotrnocha byly v roce 1922 realizovány jeho projekty na nájemní domy v Lipové ulici a na rohu Lipové ulice a Třídě legií čp. 487−489. Budovy byly postaveny v doznívajícím neoempírovém slohu s valbovou a mansardovou střechou. Obdobném slohu je postavena i jeho vlastní vila na Třídě legií, jež slouží dnes jako Dům dětí a mládeže. [Černý, 1996, s. 32] Přístupnost – Nepřístupný, v objektu se nachází byty
10.4.2 Janákovy Činžovní domy Mikuláše z Pelhřimova Z původně tří nebo čtyř činžovních zástaveb na ulici Mikuláše z Pelhřimova vedoucí k ulici Třídě legií od architekta Pavla Janáka došlo k realizaci pouze dvou segmentově spojených budov. Oba činžovní domy byly spojeny sedlovou střechou a fasáda je strohou secesí, přičemž nesouhlasí s původním Janákovým návrhem, ale pochází od stavitele domu. Průčelí domu bylo navrhováno bez zbytečných dekorativních prvků a 101
shodné. Výjimku tvořily střešní vikýře a vstupní dveře, a dále okenní a dveřní otvory, jež podtrhovaly římsy a kanelové pásy. [Černý, 1996, s. 28] Přístupnost – Nepřístupný, v objektu se nachází byty
10.4.3 Masarykovy chlapecké školy Jirsíkova 244 Moderní proud architektury v Pelhřimově se projevil výstavbou Masarykovy chlapecké školy v letech 1922−1926 v Jirsíkově ulici. Z celkem 37 návrhů byl nakonec vybrán návrh J. Kabeše a V. Vejrycha z Prahy. Stavbu realizoval Ing. Bursík a arch. Ženíšek
pod
stavebním
dozorem architekta Kotrnocha. Škola byla moderně vybavená a kromě tělocvičny, prostorných tříd a chodeb se v suterénu nacházel prostor pro bazén. V budově elektromotorový ústřední Obrázek 48- Masarykova chlapecká škola v Pelhřimově [60]
fungoval vodovod
a
topení.
Rondokubistické rámování se projevilo při osazování oken do
Třídy legií a přízemí, jež hledělo do průčelí dívčí školy, bylo osvětleno půlkruhovými okny. Díky zástavbě Masarykovy chlapecké školy, pošty, budovy soudu a dívčí školy vzniklo malé náměstí zvané náměstí Svobody. V dnešní době budova slouží Pelhřimovskému gymnáziu. [Černý, 1996, s. 33] Přístupnost – exteriéry a přilehlé náměstíčko
10.4.4 Budova Okresního soudu Oproti Masarykově chlapecké škole stojí budova Okresního soudu. Budova soudu byla postavena již v letech 1901 až 1907. Typická budova s přísným historismem se třemi rizality, obloučkovými štíty a balustrádou. Architektem byl Karel Postránecký.
102
Ještě zajímavější je ale citlivá přístavba v polovině dvacátých let 20. století dle návrhu Antonína Dlabače z Prahy. Projekt realizovala firma Šonský. [Kvašová, 2004, s. 9] Přístupnost – Nepřístupný, v budově sídlí soud
Obrázek 49- Budova Okresního soudu Pelhřimov [61]
10.4.5 Drechselova vila Strachovská čp. 331, Pelhřimov Půdorys Drechselovy vily má pravoúhlou koncepci, nad jejíž první podlaží vyústí hranolem a pokryta je mansardovou střechou. Okna v mansardové střeše prokazují druhé podlaží. Zápraží, které je orientováno na jih a je kryté, je podepřeno sloupy. Šikmé plošky sloupů připomínají krystaly minerálů, v nichž Janák symbolizuje svobodného uměleckého ducha. Vila je propletena mnoha detaily kubistického slohu mezi ně můžeme zařadit například okapové svody nebo vstupní branku, kde jsou vyobrazeny iniciály původního majitele. Janákův rukopis reprezentuje u této vily barevnost fasády, kde se kombinuje okrová barva se žlutými plochami, což vyjadřuje jeho intenzivní zájem o živost exteriérového cítění. Interiér vily je oproti exteriéru konzervativněji zařízen, ale přesto splňoval funkci tehdejšího moderního bydlení. V přízemí se nacházeli prostory jídelny a obývacího pokoje a do obytných prostor orientovaných do zahrady zasadil ložnice. Ve druhém patře architekt Janák vyprojektoval pouze dva pokoje, do kterých se stoupalo po jednoduchém schodišti a
103
v přízemí stála kuchyň a lázeň. V dnešní době je vila v osobním vlastnictví s kancelářskými prostory. [Sedlák, 2008, s. 66−68] Přístupnost – nepřístupný, pouze exteriéry
Obrázek 50- Drechselova vila v Pelhřimově [62]
10.4.6 Vila Františka Váni Pražská čp. 127, Pelhřimov Architekt Jan Legát postavil podle vzorů francouzských barokních zámečků vilu pro manžele Váňovy. Stavba trvala v rozmezí let 1923 a 1924 a v tehdejší době na místní poměry působila monumentálně díky jedenáctiosým průčelím. Od silnice vede k hlavnímu vstupu pěší cesta a za vilou se nachází ohromná zahrada s jezírkem, skleníkem a hospodářským vybavením. Vila je čtyřpodlažní s mansardovou střechou. Architekt se historismu nedržel nějak pevně a spíš se snažil o zjednodušení vzorů, proto jsou zde patrné prvky secese i rané moderny. Velmi výrazným prvkem jsou zaoblené arkýře, jež rozšiřují průčelí. Ve všech čtyřech patrech se opakuje stejné vnitřní dispoziční řešení prostor, což jen dokazuje, že ve vile mělo být i sanatorium. V přízemí se nachází ordinace, čekárna a byty pomocného personálu. V prvním patře měli byt Váňových. V jednom křídle vyprojektoval Architekt Legát dvě obrovské místnosti navzájem propojené posuvnými dveřmi. V jedné místnosti je jídelna a v druhé pracovna se zimní zahradou. Druhé křídlo obsahovalo ložnice. V horních patrech pak bylo několik nájemních bytů. Stavbu financoval z části i tchán Váni ředitel pelhřimovské spořitelny Jan Křemen [Sedlák a kol, 2008, 84−86] Přístupnost – nepřístupný, pouze exteriéry 104
Obrázek 51- Vila Františka Váni v Pelhřimově [63]
10.4.7 Živnostenský dům Dr. Tyrše Dvou patrový dům, pro nějž je typické horní pásmo neomítaných cihel, byl postaven v roce 1922. Základní kámen byl poklepán o rok dříve v říjnu. Dům je charakteristický pro svoje čtvercové okna s plastickým naznačením půlkruhové arkády. Kubistické motivy byly dekorativním prvkem polygonálního arkýře. [Černý, 1996, s. 32] Přístupnost - nepřístupný
10.4.8 Budova Komerční banky Masarykovo náměstí čp. 77 Historické prameny udávají první zmínku o stavbě už z 16. století. Budova, stojící dnes na Masarykově náměstí vypadala původně zcela jinak. Pod mansardovou střechou se ukrývala stavba v barokním slohu, jež neměla oproti sousedním domům zdobený štít a fasáda byla rozdělena okny a oblouky podloubí. Ke konci 19. století přišla první přestavba následkem požáru. V tuhle dobu už vlastní budovu Česká spořitelna, která architektonicky netrefila okolní zástavbu a nechala postavit historický paskvil s věžičkou. Ke konci dvacátých let je interiér zcela jinak dispozičně rozdělen, střecha je snížena a věžička odstraněna. Poslední tečkou ještě víc už tak zohyzděnou historickou budovu poslat vizuálně do pekla, je nahrazení trámové střechy monolitickým železobetonem. V pozdějších letech se pak ještě konaly přestavby interiéru, ale exteriér 105
domu čp. 77 navždy zničil ducha severovýchodního kouta náměstí. [Černý, 1998, s. 4857] Přístupnost – exteriéry, interiéry slouží komerčním účelům
10.4.9 Fárův dům Masarykovo náměstí Na Pelhřimovském náměstí stojí za zmínku ještě dům č. 13 nazýván podle původních majitelů Fárův dům. V tomto domě, s původní barokní fasádou a mansardovou střechou se nacházel hostinec „U Zlatého soudku“. V letech 1913 až 1914 byl, podle návrhu významného pražského architekta, přestavěn v kubistickém slohu. Architekt Janák zanechal v Pelhřimově ještě dvě stavby a vypracoval také návrh na kubistickou přestavbu jižní strany náměstí, z čehož se zachovala pouze studie. [64] Přístupnost – exteriér, interiér nepřístupný
Obrázek 52- Fárův dům v Pelhřimově [65]
106
11 Dílčí kalkulace trasy 11.1 Kilometrovné Do Jihlavy se studenti z ostatních stavebních škol z České republiky dostanou na vlastní náklady a autobus bude pronajat až na druhý a třetí den. Ideální je doprava vlakem na hromadnou jízdenku, kde je možnost uplatnit skupinovou slevu. V těsné blízkosti vlakového nádraží je ubytovna, kde budou po projití trasy po Jihlavě ubytováni. Po příjezdu do Jihlavy jim zde budou uschována zavazadla, aby se s nimi nemuseli tahat. Následně se městskou hromadnou dopravou (linka BI) přesunou na zastávku Sokolovna, odkud je to několik kroků na místo srazu u Gymnázia Jihlava a obdobně se vrátí zase zpět na hotel. Do kilometrovného je započítáno přístavné autobusu druhého dny trasy 3,2 km, cesta do Třebíče přes Starou Říši přibližně 57 km a jízda autobusem po Třebíči včetně odstavení autobusu na záchytném parkovišti a dopravou na hotel na Žerotínově náměstí 8,5 km. Třetí den autobus ujede vzdálenost přibližně 64 km do Pelhřimova, kde zůstane stát u kostela na Třídě legií, odkud začíná trasa. Po obejití trasy se navrací se studenty do Jihlavy na parkovišti u Billy (33 km), a pokračuje do garáže společnosti ICOM Transport na Jiráskově ulici 1,3 km. Pro zajištění dopravy jsem zvolil Jihlavskou dopravní společnost ICOM Transport, z jejichž e-mailové korespondence mi byly sděleny následující údaje potřebné ke kalkulaci dopravy. Sazba za km jízdy: 24 Kč/km Sazba za čekací ¼ hodinu: 35 Kč/15 min. Stravné: v tuzemské dopravě v ceně za km Odměna řidiče: v ceně za km Emisní třída vozu: EURO 5
107
Tabulka 1- Výpočet kilometrovného
Kilometrovné Den 1.den Mezisoučet
Trasa Autobus není pronajat
Km 0 0
2.den - Třebíč
Přístavný k Hotelu
3,2
Jihlava(Hotel) -Stará Říše - Třebíč (ul. Revoluční)
57,2
Borovina - ul. Sucheinova - Parkoviště Parkoviště - Polanka Vodojem Vodojem - Hotel Mezisoučet 3. den - Pelhřimov
Třebíč (Hotel) Pelhřimov Pelhřimov - Jihlava Odstavné (parkoviště u Billy - ICOM Transport
Mezisoučet Sumární mezisoučet Objížďky (5%) Celkem
3,5 3,5 1,5 68,9 64,0 33,0 1,3 98,3 167,2 8,4 175,6
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celková trasa ujetá autobusem je 175,6 km. Cena za 1 km jízdy = 24 Kč 175,6 . 24 = 4213 Kč
11.2 Čekací ¼ hodiny V kalkulaci jsou započítány čekací ¼ hodiny. První den nejsou žádné, protože autobus není pronajat. Druhý den je celkový počet čekacích ¼ hodin roven 36 ks a třetí den 27 ks. Podrobnější přehled v následující tabulce.
108
Tabulka 2- Výpočet čekacích čtvrt hodin
Čekací 1/4 hodiny Den 1. den
Čekací čas Nejsou (Autobus není pronajat)
Mezisoučet 2. den
0 0
8:45 - 9:20 9:45 - 11:10 11:15 - 16:05 16:15 - 16:50 17:00 - 18:00
3 6 20 3 4 36
6:00 - 8:35
11
9:55 - 13:50
16 27 63
Mezisoučet 3. den
Počet 1/4 hodin
Mezisoučet Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celkový počet čekacích ¼ hodin je 63 ks. Sazba za čekací ¼ hodinu je 35 Kč 63 * 35 = 2205 Kč
11.3 Ubytování – Řidič a Průvodce Ubytování bude v Jihlavě zajištěno v ubytovně ve Vile v těsné blízkosti hlavního vlakového nádraží. Celková kapacita činí 40 lůžek. Ubytovna má k dispozici ještě jednu vilu na Mlýnské ulici s kapacitou 26 lůžek. Cena za jednolůžkový pokoj s vlastním sociálním zařízením činí 311 Kč, kde budou ubytováni průvodce a řidič. Kontakt: Ubytování ve vile, Havlíčkova 113, 586 02 Jihlava V Třebíči budou řidič a průvodce ubytováni v Hostinci U Jelínků na Žerotínově náměstí v jednolůžkovém pokoji s cenou 500,-/os./noc. Kontakt: Hostinec U Jelínků, Žerotínovo náměstí 19, Třebíč
109
Tabulka 3- Ubytování Řidiče a Průvodce
Ubytování Řidič
Den
Kč 311 500 není 811
1. den 2. den 3. den
Mezisoučet Průvodce
311 500 není
1. den 2. den 3 den
Mezisoučet
811
Celkem
1622
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celkové náklady na přenocování řidiče a průvodce činní 1622 Kč.
11.4 Strava – Řidič a Průvodce První dva dny není Průvodci ani Řidiči poskytována strava v jakékoliv formě. A následně podle toho bude vypočítáno stravné. Až třetí den ráno je snídaně v hotelu. Cena jedné snídaně je 100 Kč. Tabulka 4- Stravné Řidiče a Průvodce
Strava
Den
Druh
Kč
Řidič
1. den 2. den 3. den
není není snídaně
x x 100
Mezisoučet Průvodce
100 1. den
není
x
2. den 3. den
není snídaně
x 100 100 200
Mezisoučet Celkem
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celková cena za stravování u Průvodce a Řidiče je 200 Kč.
110
11.5 Ubytování studenti Studenti budou ubytováni ve stejných ubytovacích zařízeních jako řidič a průvodce. V Jihlavě ve dvou, maximálně ve třílůžkových pokojích, kde se cena pohybuje v rozmezí 155 – 200 Kč bez DPH. Průměr pro kalkulaci ubytování v Jihlavě je 177,5 Kč bez DPH. Učitelský doprovod si ubytování platí sám a proplácí mu to škola zpětně po doložení účtenek. Proto se v kalkulaci s učiteli vůbec nepočítá. V Třebíči bude přenocování zajištěno v Hostinci u Jelínků v historickém centru města. Celková kapacita je přes 50 lůžek. Studenti budou ubytováni ve čtyřlůžkových pokojích, popřípadě pětilůžkových, kde cena na osobu za noc vychází 100 Kč. Snídaně není v ceně a stojí 100 Kč. V případě, že by se jednalo o produkt CK pro veřejnost, byla by tahle forma ubytování nevhodná, a doporučuji standartní dvoulůžkový pokoj, čímž by se celková cena zvedla. Tabulka 5- Ubytování a stravování Studenti
Ubytování
Studenti Den 1. den 2. den 3. den
Celkem
Strava
Studenti Den 1. den 2. den 3. den
Celkem
Kč
204 100 není 304
Kč
není není 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celkové náklady na ubytování a stravování studentů jsou vyčísleny na 404 Kč.
111
11.6 Náhrady stravného Z e-mailové korespondence se společností ICOM Transport mi bylo sděleno, že pokud se jedná o tuzemskou dopravu, je stravné Řidiče zahrnuto v ceně za 1 km jízdy. V následující tabulce je zkalkulované stravné Průvodce podle zákona § 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., Vyhláška č. 435/2013 Sb. ze dne 16. prosince 2013, jež nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/1490 Tabulka 6- Výpočet stravného pro Průvodce Stravné Průvodce
Den 1. den 2. den 3. den
Doba 8:00 - 24:00 00:00 - 24:00 00:00 - 14:30
Sazba v Kč Srážka v % 102 0% 160 0% 102 35%
Sražka v Kč 0 0 35,7
Mezisoučet Celkem
Proplaceno v Kč 102 160 66 328 328
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Celková částka za náhrady na stravném činí 328 Kč.
11.7 Mzda Obdobně jako stravné je v ceně za kilometr jízdy započtena i mzda pro Řidiče. Proto se v kalkulaci nachází jen mzda pro Průvodce, viz následující tabulka. Tabulka 7- Mzda Průvodce
Mzda Průvodce
Den 1. den 2. den 3. den
Celkem
Kč 1000 1000 1000 3000
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 Mzda za služby průvodce byla ohodnocena 1000 Kč/den. Dohromady tedy činní mzda 3000 Kč.
112
12 Celková kalkulace trasy Tabulka 8- Celková kalkulace trasy
Bez DPH Kč
DPH Sazba DPH
Kč
S DPH Kč
Nepřímé náklady Doprava Kilmetrovné Čekačky
3482,18 1822,31
21% 21%
731,26 382,69
4213 2205
Stravné* Ubytování Strava
0,00 704,78 82,64
0% 21%
0,00 105,72 17,36
0 811 100
Stravné Ubytování Strava Odměna
328,30 704,78 82,64 3000,00
0% 15% 21% 0%
0,00 105,72 17,36 0,00
328 811 100 3000
Řidič
Průvodce
Akce Vstupné není v ceně
Pravoslavný kostel** Celkem Rizikovost na 1 os. (20%)***
10207,65
1360,09
11568
268,62
35,79
304
Přímé náklady Ubytování Strava Pojištění****
264,46 15% 39,67 82,64 21% 17,36 Je možné připojistit dle úváženosti
304 100
Celkem
347,10
57,02
404
Mezisoučet
615,72
92,82
709
Přirážka 20%
123,14
25,86
149
Hrubá cena Prodejní cena
858
869,-
Zdroj: Vlastní zpracování 2014 * Stravné řidiče je z e-mailové korespondence se společností ICOM Transport v tuzemské dopravě započítána v ceně za kilometr jízdy, tj. v pronájmu autobusu. 113
** Pravoslavný kostel sv. Ludmily a sv. Václava je přístupný, prohlídka interiéru je po dohodě na místě. Studenti si platí sami. *** Rizikovost zájezdu je počítána na 38 osob **** Pojištění není součástí kalkulace. Každý občan České republiky je pojištěn u nějaké zdravotní pojišťovny v případě úrazu na našem území. Je ale možno se nechat připojistit. Cena pojištění u pojišťovny Generali je v rozmezí 9−11 Kč/den/osoba. Celková kalkulace se skládá z jednotlivých dílčích kalkulací a dělí se na přímé náklady a nepřímé náklady. V tabulce je trasa zájezdu kalkulována jako produkt CK, tudíž je to i s přirážkou 20% a s rizikovosti obsazenosti zájezdu na 38 osob. Počítáno je, že do jednoho autobusu se vejdou dvě třídy studentů o průměrném počtu 24 studentů/třída. Hrubá cena zájezdu vyšla na 858 Kč, jež sem upravil na prodejní cenu – Baťovských 869 Kč.
114
115
13 Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout trasu pro střední školy stavební v kraji Vysočina. Díky své rozloze a historii se v tomto kraji nachází mnoho staveb, které by měl člověk shlédnout a ne jinak tomu je i z let meziválečných. Práce je z mého pohledu vhodná jako doplněk k učebním osnovám na středních školách stavebních, jenž názorně studentům představí tehdejší architekturu v praxi. V teoretické části se zabývám většinově meziválečnou architekturou, jež si ale vyžádala přiblížit architekturu z let předválečných. Proto zde uvádím i některé stavby a skutečnosti z období secese a předválečného kubismu. Následně popisuji vývoj v jednotlivých desetiletích ve větších městech v republice pro ucelenější obrázek české moderní architektury (včetně uvedení významných staveb), aby byl patrný rozdíl, který se nacházel mezi městy, jako jsou například Praha, Brno, Hradec Králové, Zlín aj. a krajem Vysočina. Kraj Vysočina nabízí pohled do meziválečné architektury z pohledu prostého člověka a venkovského prostředí. Nalézt výškové budovy, železobetonové komplexy nebo netradiční stavby konstruktivistického pojetí je až na výjimky nemožné. Zato zde dominují vily, nájemní domy, činžovní domy, školy, domky, veřejné budovy, nemocnice a jiné. Dále jsem zde uvedl významné architekty, jenž na Vysočině zanechali svoji projekční stopu, a přiblížil jsem popisem několik dalších zajímavých staveb. V neposlední řadě jsem několika větami charakterizoval základní architektonické směry vyskytující se v kraji Vysočina. V praktické části jsem se zaměřil na cíl své bakalářské práce, tj. vytvoření trasy pro střední školy stavební v kraji Vysočina po meziválečné architektuře. Vybírat bylo skutečně z množství staveb, které jsou postaveny napříč celým krajem, a proto bylo zprvu nejdůležitější zmapovat jejich výskyt a vybrat nejreprezentativnější a nejbohatší výběr budov, jež splní funkci názorné ukázky teorie v praxi. Už na začátku svého bádání jsem si uvědomil, že vytvořit trasu, tak aby byla pro studenty, co možná ekonomicky nejpříznivější, a aby shlédli všechny stavby, je nemožná. Ve skutečnosti v rozmezí 1 až 3 dnů nereálná. Proto jsem se rozhodl vybrat tři města, jejichž nabídka staveb je názorná, reprezentující meziválečnou architekturu a kalkulačně ekonomická. S ekonomickou stránkou souvisí i ubytování a stravování. V tomto případě jsem se uchýlil k méně komfortní variantě ubytování, po více osobách na jednom pokoji. Jako produkt CK pro veřejnost by ale tahle varianta nebyla vhodná a navrhnul bych 116
standartní ubytování (dvoulůžkový pokoj). V kapitolách jednotlivých vybraných měst se nachází architektonické popisy jednotlivých staveb, časové harmonogramy, mapy a popisy tras. Souběžně s mapováním a vytvářením trasy byl vytvořen dotazník, který byl rozeslán na střední stavební průmyslovky, abych zjistil povědomí studentů o dané problematice. Výsledky dotazníku nebyly nikterak převratné a v podstatě odráželi můj předpoklad o znalostech meziválečné architektury v řadách studentů středních škol stavebních. Rozhodující pro rozhodování studenta, zda trasu absolvovat je hlavně cena. Pokud by se škole podařilo tento návrh trasy zařadit do nějakého programu v rámci Evropské unie (např. projekt Střední školy stavební Jihlava Přírodní a technické obory – výzva pro budoucnost, dostupné na: http://www.ssstavji.cz/prirodni-a-technicke-obory-vyzva-probudoucnost/d-3700/p1=4405), nemuseli by si studenti hradit náklady sami. Školy bohužel obecně na to sami finanční prostředky nemají. V opačném případě by nebyla jiná možnost, než, že by si to studenti museli uhradit. Mou vytvořená trasa může být použita i jako produkt CK pro veřejnost, s cílem přilákat na Vysočinu další turisty a tím zvýšit příjmy místních podnikatelů. Vzhledem ke skutečnosti, že kraj Vysočina je považován za kraj chalupaření a chataření, nabízí tato trasa jiný pohled na tehdejší industriální, bytový a vilový vývoj, jenž byl takřka stejný ale přitom jiný, než ve zbytku republiky. Návštěvníka by trasa měla přimět se na Vysočinu opakovaně vrátit s cílem objevovat další pozoruhodné objekty nedávné minulosti zdejšího kraje, které nejsou o nic méně zajímavé. Kraj Vysočina je krajem neskutečných možností, tradic, historie a zábavy, který by měl poznat každý občan České republiky, a čím více příležitostí mu bude nabídnuto, tím je větší šance výběru a návratu návštěvníka na Českomoravskou vrchovinu. Domnívám se, že tato trasa je jednou z možností, jak presentovat Vysočinu, i z netradičního pohledu, mladým studentům v rámci jejich studijního oboru a podvědomě jim jí presentovat, jako kraj, kam stojí za to přijet strávit několik dní v budoucnu. Obdobně byla-li by trasa produktem CK pro veřejnost.
117
14 Seznam použitých zdrojů 14.1 Bibliografické zdroje BALÍK, Ivo et al. Pelhřimovsko ve druhém tisíciletí. Vyd. 1. Pelhřimov: Okresní úřad Pelhřimov, 2000. 159 s. ISBN 80-238-6474-2. BARTUŠEK, Antonín. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno: Blok, 1969. 120, [iii] s., [54] s. fot. příl.]. BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století: 1780-1980. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. 479 s. Odborná literatura pro učitele. BRADÁČ, Bohumír, ed., MAŠEK, Josef, ed. a URBÁNEK, Vladimír, ed. Jihlava město a okolí. V Jihlavě: Národohospodářská propagace Československa, [1933 ]. 98 s., [1] mapa. Národohospodářská propagace Československa. Řada A; sv. 10. ČERNÝ, Jiří. [Pelhřimov: obraz města v architektuře 19. a 20. století]. v Pelhřimově: Okresní muzeum v Pelhřimově, 1996. 54 s. ČERNÝ, Jiří. Pelhřimovská architektura v letech 1890-1928. In: Vlastivědný sborník Pelhřimovska VIII./1998. Pelhřimov: Okresní muzeum Pelhřimov, 1998, s. 48-57. DVOŘÁČEK, Petr. Moderní architektura. Praha: Levné knihy KMa, ©2005. 127 s. Architektura českých zemí. ISBN 80-7309-288-3. HÁJEK, Václav. Architektura: klíč k architektonickým slohům. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 229 s., [8] s. obr. příl. Stavitel. ISBN 80-7169-722-2. HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíčské pověsti a zajímavosti. 2., rozš. vyd. Třebíč: Akcent, 2005. 198 s. ISBN 80-7268-340-3. HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás: přehled stavebních slohů. 4., dopln. vyd. Praha: Panorama, 1981. 393 s., [32] s. obr. příl. HRON, Eduard, ed. Třebíč: Město a okres ... V Brně: Národohospodářská propagace ČR, red. Robert Jarušek, [1932]. 131, [I] s. JOURA, Jiří. Portréty staré Třebíče. Zpravodaj města Třebíče. 1983, 7-8, s. 33
118
JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2004. 193 s. ISBN 80-239-3994-7. JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. Historická Třebíč. ISBN 80-239-7412-2 JOURA, Jiří a HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíč v proměnách. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 1999. 164 s. ISBN 80-7268-004-8. JOURA, Jiří a HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíč v proměnách. Vyd. 2. Třebíč: Akcent, ©2001. 164 s. ISBN 80-7268-148-6. Kolektiv: Modrá kniha města Třebíče, Městský úřad Třebíč 1995, s. 27, ISBN KRATOCHVÍL, Petr a SEDLÁK, Jan, ed. Slavné vily kraje Vysočina. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2008. 181 s. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-10-0. KVÁŠOVÁ, Miroslava et al. Město Pelhřimov: stezka po stavebních slozích: popis stezky. Pelhřimov: Město Pelhřimov, 2004. 15 s. LAUBOVÁ Jana, Architektura Jihlavy 1900-2009, Magisterská diplomová práce, Olomouc, Filozofická fakulta Univerzity Palackého 2009, 153 s., 29 s. obr. příl., s. 34, dostupné na: http://theses.cz/id/toixdm/16498-846374295.pdf MAREČEK, Vladimír. UP závody Třebíč 1921-1971 : Padesát let průmyslové výroby nábytku v Třebíči pod značkou UP. [Třebíč] : UP závody Rousínov národní podnik, závod Třebíč, 1971. nečísl. PECHAR, Josef a URLICH, Petr. Programy české architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 302 s., [72] s. obr. příl. Architektura; sv. 3. Pelhřimov, Obraz města v architektuře 19. a 20. století. Černý Jiří 1996 PISKOVÁ, Renata. Jihlava. Vyd. 1. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009 ISBN 978-80-7106-551-7 PISKOVÁ, Renata a kol. Českoslovenští legionáři 1914-1920: rodáci a občané okresu Jihlava. 1. vyd. Jihlava: Okresní úřad Jihlava, 2001. 168 s. ISBN 80-238-8213-9.
119
SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura - svědectví dob: přehled vývoje stavitelství a architektury. Vyd. 1. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1974. 447 s. Řada stavební literatury. Třebíč - historie a památky. Třebíč: Město Třebíč, 2006. 87 s. VIMR, Vladimír. Malá galerie českých malířů. 1. vyd. Praha: Práce, 1980. 193, [2] s. [64] s. fot. a barev. fot. příl. Delfín. VODIČKA, Milan. Den, kdy došly prachy: jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. 247 s. ISBN 978-807252-260-6.
14.2 Internetové zdroje [1] Vláda.cz: Období první republiky 1918-1938 [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-0315]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/Obdobi-prvni-republiky-1918.pdf [2] Neviditelný pes.lidovky.cz: ARCHITEKTURA: Od Ohmanna k Hubáčkovi [online]. Praha: Neviditelný pes a MAFRA, 2.1.2008 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-od-ohmanna-k-hubackovi-d6x/p_architekt.aspx?c=A080101_082710_p_architekt_wag [3] IDNES.cz: Praha a Střední Čechy [online]. Praha: MAFRA, 5.1.2012 [cit. 2014-0407]. Dostupné z: o http://praha.idnes.cz/obecni-dum-v-centru-prahy-byl-slavnostneotevren-presne-pred-100-lety-11t-/praha-zpravy.aspx?c=A120105_1711312_prahazpravy_ab [4] Preguewelcome.cz [online]. Prague: FG Forest, © 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=2E2325A0868 C852BBBF930305461791C?id=47863 [5] Česká televize.cz: Deset století architektury-Legiobanka [online]. Praha: Česká televize,
©
1996-2014
[cit.
2014-04-09].
Dostupné
z:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1024681598-deset-stoletiarchitektury/298323230620073-legiobanka/ 120
[6] Manchasterwalks.cz: Le Corbusier’s Manchester [online]. Manchaster, © 20102013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.newmanchesterwalks.com/walkstours/art-architecture/le-corbusiers-manchester/ [7] EDUARD, Staša. Zlín.estránky.cz: Tomáš Baťa a výstavba Zlína [online]. Zlín, 1990 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: o http://www.zlin.estranky.cz/clanky/tomas-bata-jan-antonin-bata/tomas-bata-a-vystavba-zlina.html [8] PETR, Ivo. Fotohistorie.cz: Žižkov-Seifertova [online]. 25.8. 2011 [cit. 2014-04-06]. Dostupné
z:
http://www.fotohistorie.cz/Praha/Praha-mesto/Zizkov/Zizkov_-
_Seifertova/Default.aspx [9] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědixtví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-06].
Dostupné
z:
o
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=331 [10] Prostor-ad.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://prostorad.cz/hilgert/img/dalecin.jpg [11] GLENNOVÁ, Martina. Artmuseum.cz: Otto Wagner [online]. 9.6. 2009 [cit. 201403-10]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1554 [12] LUKEŠ, Zdeněk. Otto Wagner. In: Neviditelný pes: První český ryze internetový deník
[online].
Neviditelný
pes,
[2011]
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-otto-wagner-0yc/p_architekt.aspx?c=A110718_175307_p_architekt_wag [13] ING. ARCH. KAMIL, Dvořák, DrSc. Jan Kotěra. In: Archiweb.cz [online]. Archiweb, [© 1997-2014] [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/jankotera [14] MuseumHK.cz: Jan Kotěra v salónu republiky [online]. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 5.2.2012 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.muzeumhk.cz/kalendar-jan_kotera_v_salonu_republiky.html [15] GLENNOVÁ, Martina. Artmuseum.cz: Karel Teige [online]. 17.4.2009 [cit. 201403-10]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=406
121
[16] Brněnský architektonický manuál: Čermák Bohumír František Antonín [online]. BAM.brno.cz,
©
2011
[cit.
2014-03-10].
Dostupné
z:
http://www.bam.brno.cz/architekt/8-bohumir-frantisek-antonin-cermak?filter=code [17] Brněnský architektonický manuál: Fuchs Bohuslav [online]. BAM.brno.cz, © 2011 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/architekt/2-bohuslav-fuchs [18] LUKEŠ, Zdeněk. Neviditelný pes.cz: Přílohy psa [online]. © 2014 [cit. 2014-0310]. Dostupné z: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/architek/0406arch.htm [19] ASB-Portal.cz: Odborný stavební portál [online]. Jaga Media, 12.6.2009 [cit. 2014-03-10].
Dostupné
z:
http://www.asb-portal.cz/architektura/stavby-a-
budovy/nadcasova-architektura/maly-berlin [20] DVOŘÁK, DRSC., Ing.arch. Kamil. In: Archiweb.cz: Josef Gočár [online]. Archiweb.cz,
7.9.2005
[cit.
Dostupné
2014-03-13].
z:
http://archiweb.cz/architects.php?action=show&id=445&type=arch [21] Třebíčský deník.cz: Dynastie stavitelů Herzánů měnila tvář Třebíče [online]. Třebíč,
1.2.2012
[cit.
2014-03-05].
Dostupné
z:
http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/dynastie-stavitelu-herzanu-menila-tvar20120201.html [22] Archiweb. In: Archiweb.cz: Ludvík Hilgert [online]. © 1997-2014 [cit. 2014-0319].
Dostupné
z:
http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=1121 [23] GLENNOVÁ, Martina. Artmuseum. In: Artmuseum.cz: Josef Hoffmann [online]. 6.5.2007
[cit.
2014-03-12].
Dostupné
z:
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=1428 [24] Moravská galerie v Brně.cz [online]. Brno: Moravská galerie v Brně, © 2010 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/navstevamg/budovy-mg/rodny-dum-josefa-hoffmanna.aspx [25] Osobnosti.cz. In: Osobnosti.cz [online]. Tiscali Media, © 1996–2014 [cit. 2014-0214]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/pavel-janak-architekt.php
122
[26] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-03-01].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=1346 [27] STARÝ, Oldřich. Archiweb. In: Archiweb.cz: Pavel Janák [online]. Archiweb, © 1997–2014
[cit.
Dostupné
2014-02-21].
z:
http://archiweb.cz/architects.php?action=show&type=arch&id=439 [28] Bítešsko: kulturně společensko informační portál. In: Bítešsko.com: Osobnosti Velké Bíteše [online]. BÍTEŠSKO.COM, © 2011 [cit. 2014-02-24]. Dostupné z: http://www.bitessko.com/kulturni-zona/osobnosti-velke-bitese/399-krca-lev-1902-1945akademicky-architekt [29] Architektelexikon: Wien 1770-1945. In: Architektzentrum Wien [online]. Wien: Architektzentrum
Wien,
2005,
16.2.2007
[cit.
2014-03-17].
Dostupné
z:
http://www.architektenlexikon.at/de/612.htm [30] MAGET, Jan. Všenory. In: Všenory.cz [online]. © 2014, 12.4.2014 [cit. 2014-0412]. Dostupné z: http://www.vsenory.cz/knihovna/vyznamne-osobnosti/bretislav-storm/ [31] Informuji: Otevřený kulturní portál [online]. Informuji, © 2009 - 2014 [cit. 201403-28]. Dostupné z: http://www.informuji.cz/clanky/278-hvezdy-operniho-nebe-zarilyv-jaromericich-nad-rokytnou/ [32] ZIKMUND, Ladislav. Archiweb. In: Archiweb.cz: Ladislav Žák [online]. Archiweb.cz,
©
1997-2014
[cit.
2014-04-12].
Dostupné
z:
http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=cr&action=show&id=419 [33] Vincenc Makovský. In: Vincenc Makovský: Turistický portál Novoměstsko [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.nmnm.eu/vincencmakovsky.html [34] Jan Štursa. In: Jan Štursa: Turistický portál Novoměstsko [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.nmnm.eu/jan-stursa.html [35] Karel Němec. In: Karel Němec: Turistický portál Novoměstsko [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.nmnm.eu/karel-nemec.html
123
[36] Volný čas: Seniorum.cz [online]. Občanské sdružení Život90, 18.1.2011 [cit. 201403-28]. Dostupné z: http://www.informuji.cz/clanky/278-hvezdy-operniho-nebe-zarilyv-jaromericich-nad-rokytnou/ [37] Dějiny umění: foto poučné-Cirkevní gymnázium sv. Voršily-Kutná Hora [online]. 2009 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://cgym-kh.aiken.cz/s/dejiny-umeni-fotopoucne [38] Rondokubismus. In: VYGOSH.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://vygosh.cz/de-rondokub.html [39] CHYTIL, Karel. O historickém a stavebním rázu Prahy [online]. Praha: K. Chytil, 1916,
s.
57-61
[cit.
2014-04-15].
Přednášky
a
články.
Dostupné
z:
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=5593 [40] Nymburské krematorium: skvost puristické architektury [online]. 2007 [cit. 201404-02]. Dostupné z: http://www.rekreace.jannemec.com/tips/165.php [41] Zlín.cz: informační server pro Zlínský kraj [online]. AVONET, 6.5.2013 [cit. 201404-02].
Dostupné
z:
http://zlin.cz/508604n-terasa-v-batove-mrakodrapu-je-opet-
pristupna-verejnosti [42] Historické fotografie jihlavské nemocnice: fotogalerie:Nemocnice Jihlava [online]. 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.nemji.cz/historicke-fotografiejihlavske-nemocnice/gs-1156/p1=2708 [43] Legiodům: Vlastní fotografie Ing. Radovan Zejda. 2012 [44] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=205 [45] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=612 [46] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-05].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=608 124
[47] Základní škola T. G. Masaryka: Historie. ZŠ T. G. Masaryka [online]. © 19992014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.zstgm.ji.cz/index.php?sekce0=historie [48] 9.B ZS T. G. Masaryka Jihlava [online]. 2012 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://edu-kopriva1.webnode.cz/ [49] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-03-29].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/?id=603 [50] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-03-29].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=420 [51] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-03-29].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/technicke-2/?id=1063 [52] Živé firmy v České republice: ZŠ T. G. Masaryka Třebíč [online]. Liberec: Databox, © 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.zivefirmy.cz/zs-t-gmasaryka-trebic_f268427 [53] Pravoslavná církevní obec v Třebíči [online]. 2010 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.pravoslavi.cz/trebic/ [54] Kraj Vysočina: Kultura a památky kraje Vysočina [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje
Vysočina,
4.2.2008
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.kr-
vysocina.cz/trebic-up-zavody/d-1496108/p1=2967 [55] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-11].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=615 [56] BEG Bohemia: regály, regálové systémy [online]. 2008 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.beg-regaly.cz/reference/okresni-soud-trebic.htm [57] Visit Třebíč: Město s historií [online]. 2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/mezivalecne-pamatky/byvala-sporitelna-na-karlove-namesti/
125
[58] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2011 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.visittrebic.eu/mezivalecnepamatky/byvala-sporitelna-na-karlove-namesti/ [59] Jihlavský DX & HiFi Club [online]. 7.6.2012 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.dxradio.cz/jidxc/trebic.htm [60] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=342 [61] Pelhřimovský deník.cz [online]. Pelhřimov: VLTAVA-LABE-PRESS, 3.2.2010 [cit.
Dostupné
2014-04-15].
z:
http://pelhrimovsky.denik.cz/zlociny-a-
soudy/20100203pe_soud2.html [62] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-15].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=604 [63] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-16].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=644 [64] Fárův dům. In: Pelhřimovsko: informační server města Pelhřimov [online]. 2009 [cit.
2014-04-16].
Dostupné
z:
http://www.pelhrimovsko.cz/cz/95-74-turisticky-
servis/pamatky.htm [65] Kraj Vysočina: Kulturní a přírodní dědictví [online]. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina,
2011
[cit.
2014-04-16].
Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=920
15 Seznam obrázků Obrázek 1- Rudolfinum v Praze ..................................................................................... 21 Obrázek 2- Obecní dům v Praze ..................................................................................... 22 Obrázek 3- Dům U Černé Matky Boží v Praze .............................................................. 24 126
Obrázek 4- Legiobanka v Praze ...................................................................................... 25 Obrázek 5- Architekt Le Corbusier ................................................................................ 26 Obrázek 6- Baťova kolonie ve Zlíně .............................................................................. 29 Obrázek 7- Všeobecný penzijní ústav Praha .................................................................. 31 Obrázek 8- Vila Josefa Kvíze v Moravských Budějovicíh............................................. 33 Obrázek 9- Vila Gustava Jaroška v Dalečíně ................................................................ 35 Obrázek 10- Muzeum v Hradci Králové......................................................................... 36 Obrázek 11- Obytný blok Malý Berlín, Praha-Holešovice............................................. 39 Obrázek 12- rodný dům Josefa Hoffmanna Brtnice ....................................................... 42 Obrázek 13- Radnice v Havlíčkově Brodě ..................................................................... 43 Obrázek 14-Zámecká zahrada v Jaroměřici nad Rokytnou ............................................ 45 Obrázek 15-Kubistické průčelí ...................................................................................... 51 Obrázek 16-Rondokubistické průčelí ............................................................................. 52 Obrázek 17-Nymburské krematorium ............................................................................ 53 Obrázek 18-Zlínský mrakodrap "21" .............................................................................. 54 Obrázek 19- Mapa 1 - Trasa Jihlava 1. část .................................................................... 72 Obrázek 20- Mapa 2 - Trasa Jihlava 2. část .................................................................... 73 Obrázek 21- Mapa 3 - Trasa Jihlava 3. část .................................................................... 74 Obrázek 22- Chirurgický pavilon v Jihlavě .................................................................... 77 Obrázek 23- Legiodům v Jihlavě .................................................................................... 79 Obrázek 24- Vila Hornových Jihlava ............................................................................. 80 Obrázek 25- Dům Bedřicha Zvacha ............................................................................... 81 Obrázek 26- Vila Otto Adama ........................................................................................ 82 Obrázek 27- ZŠ T. G. Masaryka ..................................................................................... 82 Obrázek 28-Budova Sokolovny Jihlava ......................................................................... 83 Obrázek 29- Mapa 4 - Trasa Jihlava-Stará Říše-Třebíč ................................................. 85 Obrázek 30- Mapa 5 - Trasa Třebíč 1. část ..................................................................... 86 Obrázek 31- Mapa 6 - Trasa Třebíč 2. část ..................................................................... 86 Obrázek 32- Mapa 7 - Trasa Třebíč 3. část ..................................................................... 87 Obrázek 33- Mapa 8 - Trasa Třebíč 4. část ..................................................................... 87 Obrázek 34- Mapa 9 - Trasa Třebíč 5. část ..................................................................... 88 Obrázek 35- Vila Josefa Floriána ................................................................................... 89 Obrázek 36- Závody Borovina v Třebíči ........................................................................ 90 Obrázek 37- Třebíčská škola Masarykova...................................................................... 91 127
Obrázek 38- Pravoslavný kostel v Třebíči ...................................................................... 92 Obrázek 39- UP Závody v Třebíči .................................................................................. 93 Obrázek 40- Vila Milana Kubeše v Třebíči .................................................................... 94 Obrázek 41- Budova okresního soudu Třebíč ................................................................ 95 Obrázek 42- Bývala spořitelna Třebíč ............................................................................ 96 Obrázek 43- Šatny na Polance ........................................................................................ 97 Obrázek 44- Vaňkův vodojem Třebíč ............................................................................ 97 Obrázek 45- Mapa 10 - Trasa Třebíč-Pelhřimov ............................................................ 99 Obrázek 46- Mapa 11 - Trasa Pelhřimov-Jihlava ........................................................... 99 Obrázek 47- Mapa 12 - Trasa Pelhřimov...................................................................... 100 Obrázek 48- Masarykova chlapecká škola v Pelhřimově ............................................. 102 Obrázek 49- Budova Okrseního soudu Pelhřimov ....................................................... 103 Obrázek 50- Drechselova vila v Pelhřimově ................................................................ 104 Obrázek 51- Vila Františka Váni v Pelhřimově............................................................ 105 Obrázek 52- Fárův dům v Pelhřimově .......................................................................... 106
16 Seznam tabulek Tabulka 1- Výpočet kilometrovného ............................................................................ 108 Tabulka 2- Výpočet čekacích čtvrt hodin ..................................................................... 109 Tabulka 3- Ubytování Řidiče a Průvodce ..................................................................... 110 Tabulka 4- Stravné Řidiče a Průvodce ......................................................................... 110 Tabulka 5- Ubytování a stravování Studenti ................................................................ 111 Tabulka 6- Výpočet stravného pro Průvodce ............................................................... 112 Tabulka 7- Mzda Průvodce ........................................................................................... 112 Tabulka 8- Celková kalkulace trasy.............................................................................. 113
17 Seznam grafů Graf 1- Kolik architektonických slohů znáte .................................................................. 55 Graf 2- Vliv meziválečné architektury na pozdější vývoj .............................................. 56 Graf 3- Města kde se podle studentů nachází významné stavby meziválečné ............... 57 Graf 4- Zásadní vliv předcházejícího slohu na meziválečnou architekturu .................... 57 128
Graf 5- Vliv slohu na vzhledu budov v letech 1918-1939 .............................................. 58 Graf 6- Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem ........................................ 59 Graf 7- Vliv nejvýznamnějších profesorů architektury .................................................. 60 Graf 8- Povědomí o stavbách na Vysočině ..................................................................... 60 Graf 9- Povědomí o konkrétních meziválečných stavbách na Vysočině ........................ 61 Graf 10- Sakrální stavby na Vysočině ............................................................................ 62 Graf 11- Odkoupení Budischovských závodů ................................................................ 63 Graf 12- Funkce Vaňkova vodojemu v Třebíči .............................................................. 64 Graf 13- Rozpoznání architektonického směru .............................................................. 64 Graf 14- Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli .......................................... 65 Graf 15- S kým je spojeno trio Gahura-Karfík-Lorenc .................................................. 66 Graf 16- Pohlaví respondenta ......................................................................................... 66 Graf 17- Aktuálně studovaný ročník střední školy stavební........................................... 67 Graf 18- Preferovaný druh výletu ................................................................................... 68 Graf 19- Maximální částka za výlet ................................................................................ 68 Graf 20- Okres trvalého pobytu pobytu .......................................................................... 69
129
Přílohy Příloha A – Dotazník 1. Kolik architektonických slohů a směrů znáte? a. 1-3 b. 4-6 c. 7-9 d. 10 a více 2. Měla meziválečná architektura vliv na pozdější vývoj? a. Ne, 2. světová válka zničila podstatné b. Částečně c. Ano, už v té době se stavěly stavby, které v dalších letech měli stěžejní význam v rozvoji architektury. d. Nevím 3. Vyberte 5 měst, kde se podle Vás nachází ve větším množství významné stavby meziválečné architektury. a. Praha b. Plzeň c. Hradec Králové d. Zlín e. Pardubice f. Jihlava g. Děčín h. České Budějovice i. Brno j. Třebíč k. Sokolov l. Lev u Prahy m. Olomouc 4. Který z předcházejících slohů měl zásadní vliv na meziválečnou architekturu? a. Renesance b. Neogotika c. Secese d. Rondokubismus e. Kubismus f. Romantismus g. Surrealismus 5. Které architektonické směry určovali vzhled budov v letech 1918 – 1939 a. Národní sloh, baroko, secese, kubismus b. Funkcionalismus, gotika, purismus c. Historismus, konstruktivismus, secese, purismus d. Český dekorativní styl, funkcionalismus, konstruktivismus 130
6. Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem? a. Ano, rondokubismus navazuje na předválečný kubismus. Národní sloh je nastupující architektonický směr dvacátých let 20. století, jako odraz hrdosti českého národa. b. Ne, Národní sloh a Rondokubismus, nebo-li Český dekorativní styl je identický architektonický směr nemající ve světě obdoby. c. Nevím, slyším to poprvé 7. Kteří dva nejvýznamnější profesoři architektury měli zásadní vliv na své žáky, jež odráželi jejichž školu ve svých stavebních projektech? a. Otto Wagner, Karel Finsterle b. Josef Gočár, Jan Kotěra c. Pavel Janák, Otto Wagner d. Karel Teige, Josef Gočár e. Jan Kotěra, Otto Wagner f. Karel Finsterle, Josef Gočár 8. Znáte nějaké stavby z meziválečného období na Vysočině? a. Ano, hodně (6 a více) b. Ano, ale spočítal bych je na prstech jedné ruky c. Možná jednu d. Tady nějaké jsou? 9. Které z následujících staveb na Vysočině znáte (max. 10)? a. Sokolovna Jihlava b. Budova komerční banky Pelhřimov c. Závody Borovina d. Zemanova kavárna e. Janákův Vodojem f. Baťovy domky g. Vila Gustava Jaroška h. Drechselova vila i. Vila Zikmunda Müncha j. Masarykova chlapecká škola v Pelhřimově k. vila Waldsteinovo zátiší l. vila Otto Adama m. Rodinný dům Jakuba Demla n. Legiodům Jihlava o. Vila Otakara Meda p. Vila Františka Váni q. Vila Milana Kubeše r. Vila Josefa Salače s. UP Závody Třebíč t. Obytný blok Malý Berlín u. Budova bývalé spořitelny Třebíč v. Vila Josefa Floriana w. Rodný dům Věry a Miloš Míčkových 131
10. Znáte nějaké sakrální (církevní) stavby z tohoto období na Vysočině? a. Ano, které … b. Neznám. 11. Kdo odkoupil závody Karla Budischowskeho na začátku třicátých let 20. století, a proč? a. Rodinná stavební firma Herzán, pro zpracování a uskladnění materiálu. b. Tomáš Baťa – výrobce obuvi, jež rozšířil svoji obuvnickou výrobu, a nenechal zaniknout ve městě punčochářskou tradici c. nábytkářská firma J. Vaňka, následně došlo ke sloučení s UP Závody d. brněnský nábytkářský designer Ladislav Žák, jež využil prostory k projektové činnosti interiéru brněnského městského pavilonu na brněnském výstavišti a po té sem přesunul svoji Brněnskou projekční kancelář. 12. K čemu slouží Vaňkův vodojem v dnešní době a. Zásobuje pitnou vodou pouze třebíčskou čtvrť Horka-Domky b. Jako rozhledna c. Pro veřejnost je nepřístupný d. Momentálně je mimo provoz, probíhá revitalizace zeleně a přestavba 13. Funkce a účel stavby upřednostňovaný před formou, jednoduchost, základní geometrické tvary, železobetonové skelety vyplněné zdivem (nápověda La Corbusier), jsou typické znaky pro? a. Konstruktivismu b. Purismu c. Funkcionalismu d. Kubismu e. Národního slohu 14. Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli a. Architekti, jež působili i na Vysočině b. Architekti ale na Vysočině nezanechali stopu c. Malíři d. Sochaři 15. Architekti Gahura – Karfík – Lorenc jsou spojováni a. S Pavlem Janákem, jakožto dvorním architektem Pražského hradu b. S Tomášem Baťou – stáli v čele jeho projekční kanceláře c. S Janem Štursou – žáci jeho sochařské školy 16. Jste ? a. Muž b. Žena 17. Který ročník na střední škole stavební studujete? a. 1. ročník b. 2. ročník c. 3. ročník d. 4. ročník 18. Preferujete jednodenní nebo vícedenní školní výlety (tj. s ubytováním). 132
a. jednodenní b. vícedenní 19. Částka, kterou byste byli ochotni zaplatit za poznávací výlet (i vícedenní s ubytováním), by neměla přesáhnout: a. 400 Kč b. 700 Kč c. 1000 Kč d. 1300 Kč 20. Jste z okresu a. Jihlava b. Pelhřimov c. Třebíč d. Havlíčkův Brod e. Žďár nad Sázavou f. jiný
133
