MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU Václav Bašek Josef Kraus
č. 98
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Václav Bašek Josef Kraus
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V EU Postavení ČR v EU za období 2004-2007 podle FADN
(výzkumná studie)
Praha, 2009
Publikace je součástí řešení Výzkumného záměru č. 1212 MZe 0002725101 „Analýza a vyhodnocení možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu“. Oponenti:
doc. Ing. G. Blaas, CSc. – VÚPOP (Bratislava), ředitel VÚEPP v letech 1999-2008 Ing. Z. Lukas – Wiener Institut für internationale Wirtschaftsvergleiche (Vídeňský ústav pro mezinárodní srovnávání, Vídeň)
Text neprošel jazykovou korekturou.
Za obsah publikace odpovídají autoři: Ing. Václav Bašek, CSc Ing. Josef Kraus, CSc. Odborná spolupráce: Ing. Eva Dyková, CSc. Ing. Martina Harvilíková Ing. Zuzana Hloušková Technická spolupráce: Helena Šmejkalová Miluše Jurásková ©
Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN 978-80-86671-67-3
OBSAH Abstrakt..................................................................................................................................... 1 Abstract ..................................................................................................................................... 1 Executive Summary ................................................................................................................. 2 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1
Metodické poznámky ...................................................................................................... 10
2
Vybrané ukazatele za průměrný standardizovaný podnik ......................................... 13 2.1
Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných státech EU 25 ....................................................................................................................... 13
2.2
Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU .......................................................... 17
2.3
Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU............................. 19
2.4
Ukazatel podílu základních odvětví na celkové zemědělské produkci ................... 22
2.5
Ukazatel podílu provozních podpor na celkové zemědělské produkci ................... 23
2.6
Ukazatel objemu provozních podpor na ha z. p., resp. AWU ................................. 28
2.7
Ukazatel celkových nákladů, resp. nákladů na ha z. p. ........................................... 31
2.8
Ukazatel podílu celkových nákladů, resp. výrobní spotřeby na zemědělské produkci ................................................................................................................... 36
2.9
Ukazatel podílu provozních podpor na celkových nákladech produkce ................. 39
2.10 Ukazatel hrubé přidané hodnoty, resp. čisté přidané hodnoty na ha z. p., resp. AWU ........................................................................................................................ 41 2.11 Ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti na ha z. p., resp. AWU ......................... 48 2.12 Vybrané naturální ukazatele .................................................................................... 51 3
Vybrané ukazatele za specializované podniky polní, smíšené a mléčné produkce........................................................................................................................... 56 3.1
Ukazatel rozsahu obhospodařované půdy na AWU ................................................ 56
3.2
Ukazatele celkové produkce na ha .......................................................................... 64
3.3
Ukazatele hrubé přidané hodnoty na ha................................................................... 71
3.4
Ukazatele čisté přidané hodnoty na ha .................................................................... 78
Závěry ...................................................................................................................................... 85 Literatura ................................................................................................................................ 89
ABSTRAKT Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá české zemědělství v rámci unie za období 2004-07. Následující mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků zahrnutých do „Zemědělské účetní datové sítě (FADN)“ a opírá se o tzv. standardní výstupy přepočtené na průměrný podnik v každém z členských států. Studie přejímá závazný koncept, jímž jsou definovány základní ukazatele sloužící k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN. Studie se skládá ze tří kapitol s tím, že v první kapitole jsou osvětleny metodické postupy mezinárodního srovnání. Prezentace se v rámci kap. 2 odvíjí od ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na její základní složky. Sledované ukazatele jsou analyzovány obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU. Navazující kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní ukazatele porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů výrobního zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN).
ABSTRACT The objective of the present study is to provide information about the position of Czech agriculture in the framework of the European Union in 2004-07 to those who are interested in this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the official results of surveys conducted on farms1 included in the Farm Accountancy Data Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in each of the member states. The study takes over the obligatory concept which defines basic indicators for the representation of the formation and distribution of income from agricultural production in the FADN system. The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the methodology of an international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on indicators of the evaluation of total agricultural output divided into its basic components. Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of farm land and/or per AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes the efficiency indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly defined types of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN system).
1
The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) in the system of indicators SE 005-SE 530.
1
International Comparison of Selected Indicators of Farms in the EU (Position of the CR in the EU in 2004-2007 according to FADN)
EXECUTIVE SUMMARY The objective of the study is to provide information about the position of Czech agriculture in the framework of the European Union in 2004-07 to those who are interested in this topic. The following international comparison of selected farm indicators is based on the official results of surveys conducted on farms2 included in the Farm Accountancy Data Network (FADN) and relies on so called standard outputs recalculated per average farm in each of the member states. The study takes over the concept which defines basic indicators for the representation of the formation and distribution of income from agricultural production in the FADN system. In the briefest definition the FADN3 system is based on a principle that its objective is to measure, describe and analyze in a uniform way those incomes from farming business that come from the results of participation of member countries in the single agricultural market. The study consists of three chapters. Chapter 1 describes the methodology of an international comparison. The presentation in Chap. 2 is based on indicators of the evaluation of total agricultural output divided into its basic components. Subsidies to farms are analyzed separately in a uniform way. Production consumption, divided into direct costs and other material costs, is also monitored. International comparisons of gross and net value added and the analysis of external factors follow. The presentation ends with the evaluation of incomes from farming business. Monitored indicators are usually analyzed in recalculation per ha of farm land and/or per AWU. Chapter 3 is a detailed continuation of Chap. 2, when it analyzes the efficiency indicators of nine compared member countries in the framework of uniformly defined types of production orientation (field crop, mixed and dairy farms in the FADN system). To ensure greater clarity the international comparison was made for nine member countries only and for the average of the EU 25 in total. If our goal is to evaluate the results of Czech agriculture compared to selected member countries, we should compare them mainly with the neighbouring countries of the CR where the soil and climatic conditions are similar and when the agriculture sector in the particular countries has developed in similar conditions in the historical context. The countries that were subjected to collectivization in the last forty
2
3
The basic source according to the European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) in the system of indicators SE 005-SE 530. Detailed information on the network concerned is presented in a research study “The Application of the Farm Accountancy Data Network – FADN) in the Czech Republic” (VÚZE, 2004, No. 78, 71 pp. + appendixes).
2
decades with its fundamental impacts on the business structure should also be considered. The comparison with Polish agriculture, and particularly with Hungarian and Slovak agriculture, demonstrates in a fundamental way the results of an adaptation process triggered by accession to EU and by the adoption of CAP principles. Austria and Germany, with the exception of the eastern part of Germany, are examples of countries with agriculture that has not been exposed to social shocks and that has developed continually without drastic interventions from the external environment. France and Germany are major representatives of production capacities as for their size on the European continent and important and/or irreplaceable co-authors of CAP tools. The Netherlands was also included in this comparison, i.e. the country of approximately similar size but with much more efficient and productive agriculture, which is appreciated also for its significant participation in the processes of international division of labour and which is an example of a country with active foreign trade balance in the segment of agricultural production. The United Kingdom is an example of a country where the size structure of a standardized agricultural holding approaches the parameters of Slovak and Czech agriculture and which derives its agricultural future from principles of pro-liberal policy to a great extent. The comparative analysis of economic results of selected member countries of the European Union is presented to the Czech economic community in such a comprehensive and detailed form for the first time; it is thanks to the Farm Accountancy Data Network which provides essential tools for such a comparison – comparable data. In the present study these brief conclusions have been drawn: In spite of all potential objections to data acquired by this comparison it is to state that they provide up-to-date information on the position of Czech agriculture in the EU. All statements in this presentation are based on the initial data verified and published by the EC in the basic form (in the system of standardized indicators SE 005-SE 530). The diametrically different size structure of farms in some new member countries along with great dominance of agricultural holdings of artificial persons (HAP) brings about many problems for this comparison because these holdings basically use a double entry bookkeeping system while family farms use single entry book-keeping most frequently. It is to note that the legal form of a holding is not taken into account in the sampling plan of holdings included in the network. The extent to what the sampling plan of farms included in the FADN survey approved by the EC corresponds to the actual farm structure, i.e. to the existing size structure of agricultural holdings decisively participating in the formation of the economic result of the member country in question, underlies the resultant effect of the presented comparison. The unified system of weighting farms of different size entering the sampling survey that would result in the construction of single so called standard farm typical of the particular member
3
country is naturally subjected to some deficiencies diminishing the informative value of the international comparison. The analyzed indicators clearly document that neither Czech nor Slovak agriculture take advantage of economies of scale adequately; on the contrary, they belong to member countries characterized by the low production efficiency of inputs. Austrian agriculture has quite a privileged position as regards the amount of subsidies. Payments of subsidies in Austria cover more than a third of the output value (it is 17% in the Czech Republic) and the absolute values of these subsidies are also significantly higher than in the compared countries. The volume of subsidies per ha of farm land for the period 2004-07 amounted to 6 400 Kč/ha on average in Czech agriculture compared to 18 700 Kč/ha in Austria, 12 800 Kč/ha in the Netherlands, 11 600 Kč/ha in Germany and 10 600 Kč/ha in France. As for the amount of subsidies the position of the new member countries (NMC) is considerably worse and it is also to a great extent in relation to their economic level. These countries will objectively have more difficult competitive conditions in the EU single market until this disproportion is removed. From the analyzed data a general conclusion can be drawn that is applicable to the majority of the listed indicators: compared to more advanced countries the position of Czech agriculture shows, among other things, the unsatisfactory efficiency of inputs into agriculture. The worse economic result is more clearly confirmed by the recalculation of the listed economic categories per ha of farm land while in relation to AWU the Czech Republic usually shifts toward more advanced countries among the compared countries. It is not to be omitted that in the conditions of Czech agriculture mainly in the largest agricultural holdings their worse economic results in recalculation per AWU are many times influenced by a higher share of non-agricultural production and by the employment of workers also for this activity that is not however reported in the standard output of these holdings. The obviously lower livestock numbers in NMC, with the exception of Poland, negatively influence their economic result compared to the old member countries. The loss of these outputs to our detriment is still increased by the fact that the economic result on family farms is largely influenced by the method of posting the labour cost. The analysis shows a close correlation between total agricultural output and expenditure. In the dimension of total expenditure per ha of farm land the Czech agriculture reaches approximately a half of the level in Germany (55%), 70% of the level in Austria and 74% of the level in France. Compared to the indicators of the output value a general conclusion is obviously confirmed that the high level of efficiently spent inputs is positively reflected in the resultant value of agricultural output. The analysis of cost items illustrates their different weights within total costs in the particular countries. There are large differences in overhead costs, used depreciation rates,
4
and in the setting of external factors (wage costs, ground rent, interest costs). In the general evaluation of costs the results for the Czech Republic, compared to countries with the overwhelming majority of family farms, are largely influenced by the fact that the FADN data for HAP and HPP (holdings of physical persons) differ in the method of their acquisition and in their absolute value. The indicator of the share of total costs in the value of agricultural output is not favourable for NMC with the exception of Poland when the economic result without the inclusion of subsidies is in the red for the studied period 2004-07. Among the monitored countries Polish, Dutch and Austrian farmers take the first positions. In general, at the given cost-benefit relations the EU agriculture, but the above-mentioned exceptions, is not able to expand reproduction if it is not supported from public sources. The indicator of gross value added (GVA) and/or net value added (NVA) in recalculation per ha of farm land documents the privileged position of the Netherlands among the compared countries and, in general, more efficient agriculture in the old member countries compared to NMC. In the indicator GVA/ha the Czech Republic takes the second worst position after Slovakia on average for the period 2004-07. Efficiency in this indicator is 3.2 times higher in Austria, 2.2 times higher in the EU 25 in total and 1.5 times higher in Poland compared to Czech agriculture. The international comparison also shows that the new member countries are lagging behind the advanced countries of the EU in economic results and, with the exception of Polish agriculture, their situation from the aspect of GVA and/or NVA did not improve for the studied period. The calculation of the share of external factors in NVA can give a preliminary idea how the EU farmers depend on subsidy payments. Compared to the old member countries external costs absorb a much higher share of NVA in NMC with the exception of Poland. In the old member countries, with the exception of Austria, this share ranges around 50%, in the Czech Republic it amounted to three quarters of NVA for the period 2004-07. In general, the higher the share of external costs in NVA, the lower the income from farming business while the dependence of the economic result in agriculture on external sources in the form of either subsidies or external factors is increasing. The majority of the studied analytical indicators can demonstrate an unrealistic statement that the competitive position of Czech agriculture would not be threatened if the payments of subsidies in the framework of CAP ended, but on the contrary, such a measure would afflict the other member countries more seriously. The system of the studied indicators suggests that the annulment of subsidies to agriculture would lead to the worsening of economic results that would fall into the red, i.e. to an economic loss, in the majority of the compared member countries. Among the compared countries only Dutch agriculture is an example of a country where the weight of subsidies is insignificant.
5
It is possible to draw a conclusion from the comparison of data for unspecialized standardized farms with farms of different production types that with small exceptions the efficiency order of the nine compared member countries does not basically change from the aspect of selected economic indicators. This statement leads to a conclusion that the international comparison of EU member countries on the basis of standard farm documents their economic efficiency and hence their competitiveness, with the exceptions and all objections presented in this study. In the framework of the three studied types of specialization field-crop farms do not differ from mixed farms in the majority of the monitored indicators very much while dairy farms are mostly more efficient in the monitored indicators and compared countries. If in the conditions of Czech agriculture farms with a higher share of LU/ha are economically less successful and make a profit on the production of field crops with lower labour consumption and higher intensity, the situation in agricultural holdings belonging to the EU 15 group can be described in a different way. In these countries, as a result of generally higher values of the output of both plant and animal produce better results are achieved in the category of crucial synthetic indicators such as GVA or NVA both in recalculation per AWU, where the differences of Czech agriculture from the advanced countries of the EU 15 group are less evident, and in recalculation per hectare. Based on the international comparison of indicators of total output, gross and net value added in recalculation per hectare a conclusion is drawn that with a reduction in the dimension of Czech agriculture there have been losses in the level of the indicators concerned. The existing marked difference in basic economic parameters between Czech agriculture and countries with advanced agriculture confirms the urgency of an elementary axiom to increase the efficiency of the Czech agricultural sector. The mixed operation with both crop and animal production is a dominant production orientation on the majority of Polish family farms. If e.g. in the indicator NVA/ha in the group of large farms Czech agriculture reaches only three quarters of the level of this indicator on Polish medium-sized farms, it is sure that Polish agriculture strongly competes with Czech farms even though its size structure is incomparably less advantageous. From the demonstrated differences in the efficiency parameters of Czech agriculture compared to the EU advanced countries an important conclusion is drawn that the results of the analysis done in this study confirm great reserves currently existing in Czech agriculture. These differences determine a potential area for increasing the competitiveness of Czech agriculture in the framework of the EU in the nearest future.
6
ÚVOD Cílem předkládané prezentace je seznámit zainteresované s postavením, jež zaujímá české zemědělství v rámci EU za období 2004-07. Následující mezinárodní srovnání ukazatelů efektivnosti zemědělských podniků vychází z oficiálních výsledků šetření podniků4 zahrnutých do „Zemědělské účetní datové sítě (FADN)“ a opírá se o tzv. standardní výstupy přepočtené na průměrný podnik v každém z členských států. Přejímá koncept, jímž jsou definovány základní ukazatele na podnikové úrovni sloužící k zobrazení tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN (viz schéma 1). V nejstručnějším definičním vymezení vychází systém FADN5 z principu, že jeho cílem je změřit, popsat a analyzovat jednotným způsobem ty důchody ze zemědělské činnosti, které jsou dány výsledky účasti podniků členských zemí na jednotném agrárním trhu, což zároveň znamená, že z výběrového šetření jsou vyloučeny jednotky produkující pouze pro vlastní spotřebu. Nutno také připomenout, že nezemědělská produkce – až na výjimky – zatím není v systému FADN sledována. Pokud se jedná o vlastní obsah, studie více méně sleduje koncept tvorby a rozdělení důchodu podle schématu l. Mezinárodní komparace v prvé části osvětluje vlastní konstrukci tzv. standardního zemědělského podniku (pracovní označení uplatněné v rámci této studie), o kterou se výhradně opírá následující text, přičemž lze daný koncept zpochybňovat, nicméně jako takový byl schválen EK. Je důležité připomenout, že stanovení průměrné velikosti standardního podniku v té které členské zemi je v kompetenci odborných orgánů EK. Při jeho stanovení se vychází z unifikovaných podkladů zasílaných EK každoročně jednotlivými členskými státy v závazných termínech a předepsané struktuře. Prezentace se odvíjí od ukazatelů hodnocení celkové zemědělské produkce v členění na její základní složky. Samostatně a jednotným způsobem jsou analyzovány provozní podpory. Dále je sledována výrobní spotřeba v členění na přímé náklady a ostatní věcné náklady. Následují mezinárodní komparace hrubé a čisté přidané hodnoty, analýza externích faktorů celkem v členění na mzdové náklady, vyplacené pachtovné a nákladové úroky. Prezentaci uzavírá posouzení důchodů ze zemědělské činnosti. Sledované ukazatele jsou analyzovány obvykle v přepočtu na ha z. p., resp. AWU6. 4
5
6
Základní pramen podle European Commission, RICC, Standard Results (2004-07) v soustavě ukazatelů SE 005-SE 530. Detailnější informace k dané síti jsou podrobně popsány ve výzkumné studii Hanibal, J. a kol. Uplatnění Zemědělské účetní datové sítě (FADN-Farm Accountancy Data Network) v České republice. (VÚZE, 2004, č. 78, 71 s. + přílohy). Pracovní účast v rámci zemědělského sektoru se podle standardizované metodiky EU vyjadřuje v tzv. „ročních pracovních jednotkách“ (Annual Work Unit, zkratka AWU). Jedna AWU zahrnuje takový počet hodin, který odpovídá počtu skutečně odpracovaných hodin v rámci plného pracovního úvazku v zemědělství (v systému FADN 2 000 hodin). Daný ukazatel je nedílnou součástí výpočtu indikátoru důchodu. Následně
7
Navazující kap. 3 detailněji rozvíjí kap. 2 v tom směru, že analyzuje výkonnostní ukazatele porovnávaných devíti členských zemí v rámci jednotně definovaných typů výrobního zaměření (polní, smíšené a mlékařící podniky v systému FADN). Z důvodu lepší přehlednosti bylo mezinárodní srovnání omezeno na 9 členských zemí a průměr za EU 25 celkem. Jde-li v prvé řadě o to posoudit výsledky českého zemědělství ve srovnání s vybranými členskými státy, tak jde především o země: •
bezprostředně sousedící s ČR, jejichž půdní a klimatické podmínky jsou si blízké a i v historickém kontextu se zemědělství v jednotlivých zemích rozvíjelo za obdobných podmínek;
•
které v posledním čtyřicetiletí byly silně vystaveny kolektivizačním tendencím se zásadním dopadem do podnikatelské struktury. Srovnání s polským zemědělstvím, ale zejména s maďarským a slovenským zemědělstvím zásadním způsobem charakterizuje výsledky adaptačního procesu vyvolaného vstupem do EU a přijetím principů SZP na jednotném trhu unie;
•
jako jsou Rakousko a Německo, s výjimkou východní části Německa, jejichž zemědělství nebylo vystaveno tak výrazným sociálním otřesům a rozvíjelo se kontinuálně bez drastických zásahů přicházejících z vnějšího prostředí;
•
jež jsou co do rozměru rozhodujícími nositeli produkčních kapacit na evropském kontinentě a důležitými, resp. nezastupitelnými spolutvůrci nástrojů SZP (Francie, Německo). Co do kapacit mezi největší členské státy lze dále zařadit Španělsko a Itálii, hospodařící však za dosti odlišných podmínek ve srovnání se zeměmi střední Evropy a s významným zastoupením produktů subtropického zemědělství;
•
jakou je např. Nizozemsko, tj. země se zhruba srovnatelnou velikostí, ale nepoměrně výkonnějším a produktivnějším zemědělstvím, které je přínosné i z hlediska významné participace na procesech mezinárodní dělby práce a příkladem země s aktivní zahraničněobchodní bilancí za úsek agrární produkce;
•
jakou je např. Velká Británie (v celé studii v pojetí Spojeného království), která se co do podnikové velikostní struktury přibližuje parametrům slovenského a českého zemědělství a odvozuje svoji agrární budoucnost do značné míry z uplatňování principů proliberální politiky. V. Británie je příkladem členského státu s poněkud odlišnými filozofickými východisky při koncipování reformních kroků připravovaných pro období od roku 2013 ve srovnání s kontinentálním evropským zemědělstvím rodinného typu.
pak přepočet „čisté přidané hodnoty/AWU“ je standardním ukazatelem důchodu ze zemědělské činnosti. Tímto ukazatelem jsou v rámci EU každoročně signalizovány hospodářské výsledky za jednotlivé země a uplynulý kalendářní rok. První oficiální předběžné výsledky (I. odhad Eurostatu) jsou publikovány počátkem ledna nastupujícího kalendářního roku.
8
Zvoleným výběrem zemí ze skupiny EU 15 byly výsledky českého zemědělství záměrně konfrontovány s náročným a konsolidovaným prostředím s vědomím, že jen v konkurenci s výkonnými ekonomikami lze posílit naše postavení v evropském prostoru. V takto komplexní podobě a do takové podrobnosti je srovnávací analýza hospodářských výsledků vybraných členských států unie předkládána české odborné veřejnosti poprvé, a to proto, že až „Zemědělská účetní datová síť“ k tomuto srovnání vytvořila nezbytné předpoklady – srovnatelná data. Nutno doplnit, že srovnatelnost dat za období 2004/07 je ovlivněna začleněním nově přijatých zemí, tj. Bulharska a Rumunska do unie, takže průměr za období 2004/06 prezentuje výsledky za EU 25, zatímco v roce 2007 se průměr vztahuje na EU 27. Vzhledem k tomu, že za sledované období dochází ke změně kurzu CZK vůči euru (konkrétně ke zpevňování kurzu ze 31,9 CZK na 27,8 CZK za období 2004/07), musel se tento vliv projevit v meziročním vývoji všech sledovaných ukazatelů. V této studii jsou data za všechny státy přepočtena v jednotlivých letech průměrným směnným kurzem, platným pro daný rok, takže tento vliv se projevoval na datech Česka a ostatních zemí stejnou měrou. Obecně platí, že zpevňováním kurzu dochází mj. ke zlevňování dovozů, ale zároveň také k hodnotovému poklesu objemu provozních podpor ze zdrojů EU přepočtených na CZK. Porovnání vycházející z rozdílů mezi kupní silou naší měny vůči euru nebylo ve studii zvažováno s cílem vyhnout se možným zkreslením, která daný propočet doprovázejí. Autoři této studie jsou si plně vědomi úskalí, jež porovnání ukazatelů FADN v takovémto „horizontálním“ pohledu s sebou přinášejí. Komparace kladoucí si za cíl sledování meziročních změn vybraných ukazatelů vyvolaných uplatňováním konkrétních agrárně politických nástrojů jsou zcela legitimní, ale zároveň také platí, že ukazatele odvozené od hodnotového vyjádření produkce jsou ovlivňovány celou řadou faktorů dopadajících na vypovídací hodnotu obdobných komparací a vytvářejících přirozené rozdíly mezi zemědělstvím jednotlivých států. Nelze proto očekávat, že závěry ze studie, charakterizované řadou posuzovaných ukazatelů, postihnou všechny základní souvislosti analyzovaných jevů. Rozdílnosti v přírodních podmínkách, v rozdílné skladbě výrobních faktorů (v míře substituce, v nasazení kapitálu aj.), poloha, vzdálenost od rozhodujících trhů, úroveň koupěschopné poptávky, mzdové hladiny, výkony navazujících článků produkční vertikály, ale také předchozí historický vývoj ovlivňují různou měrou parametry zvolených ukazatelů. Komparace vycházející z dat standardních výstupů FADN jsou doprovázeny také metodickými úskalími, na které bylo v řadě případů upozorněno, nicméně nelze je zcela vyloučit. Zjevné diference mezi výsledky starých členských zemí (SČZ) a nových členských zemí (NČZ) jsou způsobovány systematickou odlišností hodnotových parametrů vstupujících zejména do vyjádření hodnoty produkce a přidané hodnoty (odlišné CZV, podpory, ceny práce, ceny půdy, resp. nájemného atd.). Ze zjevně odlišné struktury výrobních faktorů včetně 9
jejich cenového ocenění vyplývají i rozdíly v produktivitě půdy a pracovní síly poměřované v hodnotě produkce v přepočtu na AWU. Přes všechny uvedené výhrady lze očekávat, že zachycením základních souvislostí mezi výrobně ekonomickými a sociálně ekonomickými charakteristikami se podařilo na patřičné odborné úrovni představit některé z důležitých diskriminačních charakteristik aktuálně existujících na jednotném trhu.
1
METODICKÉ POZNÁMKY Hospodářské výsledky za průměrný podnik jednotlivých členských zemí jsou zřetelně
ovlivněny jejich vnitřní strukturou, tj. převažujícím výrobním zaměřením ve standardní typologii definované jednotně pro všechny členské země (viz graf 1). Typologie zemědělských podniků platná v rámci FADN klasifikuje podniky v závislosti na výrobním zaměření a velikosti podniku na základě podílu jednotlivých výrobních odvětví podniku na tvorbě tzv. standardního příspěvku na úhradu (StPÚ). StPÚ vyjadřuje ekonomický přínos jednotky produkce jednotlivých odvětví rostlinné a živočišné výroby. Jeho hodnota odpovídá standardní hodnotě produkce z jednoho hektaru dané plodiny nebo jednoho kusu dané kategorie zvířat po odečtení variabilních (specifických) nákladů na jejich produkci. Standardní příspěvky na úhradu jsou stanoveny v jednotlivých zemích EU pro všechny plodiny a kategorie zvířat podle reálných podmínek dané země a jsou pravidelně aktualizovány. Standardní typy výrobního zaměření jsou v rámci FADN pro české podmínky definovány následujícím způsobem: Polní výroba (13+14+60)
Zahradnictví (20) Trvalé kultury (30) Produkce mléka (41) Chov skotu (42+43+44) Chov prasat, drůbeže (50) Smíšená výroba (71+72+81+82)
StPÚ obilovin, brambor, cukrovky, olejnin a technických plodin tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ, nebo se uvedené plodiny pohybují mezi 1/3 až 2/3 podnikového StPÚ a zahradnictví nebo trvalé kultury se pohybují mezi 1/3 až 2/3. StPÚ zeleniny, květin, pěstováni hub tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ ovoce a bobuloviny, vinice, školky, ostatní trvalé kultury a trvalé kultury pod sklem tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ mléčného skotu tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ a dojnice tvoří více než 2/3 StPÚ mléčného skotu. StPÚ chovu a výkrmu skotu, ovcí, koz, koní tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ prasat, drůbeže, ostatního drobného zvířectva tvoří více než 2/3 podnikového StPÚ. StPÚ je tvořen StPÚ různých plodin a kategorií zvířat, žádná z nich nepřevažuje
Pramen: FADN CZ, Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků za rok 2007, ÚZEI, 2009
10
Na základě výpočtu výše podnikového standardního příspěvku na úhradu lze zařadit podnik do třídy ekonomické velikosti podniků. Ekonomická velikost podniků je vyjadřována v tzv. Evropských velikostních jednotkách (EVJ)7. Hodnota podnikového StPÚ se převádí do měnové jednotky EUR přepočtem na EVJ podle následujícího schématu: l EVJ = 1200 EUR. Tab. 1 -
Třídy ekonomické velikosti podniku podle standardu FADN
Třída ekonomické velikosti
StPÚ podniku v EVJ
Přepočet na Kč1)
I
méně než 2
<67 000 Kč
II
nejméně 2, méně než 4
67 000-133 000 Kč
III
nejméně 4, méně než 6
133 000-200 000 Kč
IV
nejméně 6, méně než 8
200 000-266 000 Kč
V
nejméně 8, méně než 12
266 000-340 000 Kč
VI
nejméně 12, méně než 16
340 000-533 000 Kč
VII
nejméně 16, méně než 40
533 000-1 332 000 Kč
VIII
nejméně 40, méně než 100
1 332 000-3 331 000 Kč
IX
nejméně 100, méně než 250
3 331 000-8 328 000 Kč
X
250
>8 328 000 Kč
1) Průměrný kurz 27,76 Kč/EUR v roce 2007. Pramen: Rozhodnutí Komise ze 7. 6. 1985 (85/377/EHS).
České zemědělství podle závazného plánu výběru zemědělských podniků do sítě vstupuje do mezinárodního srovnání v roce 2007 s 1 325 podniky (soubor FADN 2007), přičemž takřka jedna polovina podniků spadá do skupiny charakterizované jako polní výroba (45 %) a necelá jedna třetina podniků náleží do skupiny smíšených podniků (28 %). Podniky specializované na produkci mléka se za daného definičního vymezení ve výběrovém souboru podílejí více než 7 % (celkem 99 podniků). Z grafu 1 zachycujícího podíly jednotlivých odvětví na celkové produkci (ve vyjádření StPÚ) plyne, že: •
pro průměrný podnik v nových členských zemích (NČZ), s výjimkou Polska je charakteristický vysoký podíl polní a smíšené výroby; obdobně vysoký podíl platí i pro Spojené království. Z existující velikostní struktury členských zemí je zřejmé, že velké zemědělské podniky v NČZ charakterizuje polní výroba a také vyšší zastoupení smíšené výroby. V těchto zemích je úzká specializace v daném definičním vymezení výjimkou. Za existující velikostní struktury ve starých členských zemích a při takto vymezené typologii lze očekávat větší zastoupení podniků určité specializace;
•
členské země EU 15 charakterizuje podstatně větší zastoupení mlékařících farem, což zejména platí pro rakouské a německé zemědělství. V rámci EU15 je existující situace
7
EVJ = ESU (European Size Unit).
11
dána převahou rodinných forem hospodaření, a proto také pro polské zemědělství platí daný závěr; •
intenzivní nizozemské zemědělství je obtížně srovnatelné s ostatními zeměmi, neboť zahradnická výroba (skleníková zelenina, okrasné květiny aj.) zaujímá na celkové produkci typického podniku zhruba 36 %, zhruba jednou pětinou je zastoupena produkce mléka, ale polní výroba jen 10% podílem a smíšená výroba 6% podílem;
•
typologie Slovenska, stejně jako v ČR, je v rámci 9 sledovaných zemí nejméně členitá a zemědělská produkce zde prakticky spočívá z více než tří čtvrtin na smíšené a polní výrobě; Slovensko vykazuje také zemědělského podniku v rámci EU 27.
největší
průměrnou
velikost
standardního
Metodika standardního výstupu se v některých ukazatelích výrazně odlišuje od účetních standardů a ukazatelů ČR, a proto nelze tyto výsledky lineárně ztotožňovat s ukazateli účetních výkazů ČR. Oproti účetnímu výsledku hospodaření vykazuje metodika standardního výstupu EU mj. tyto hlavní odlišnosti: •
do ekonomických výsledků je zahrnuta pouze zemědělská činnost podniku, kam patří rostlinná, živočišná, lesní a pomocná výroba, agroturistika a zemědělská služba pro cizí. Nezemědělská produkce (přidružená výroba, obchodní činnost atp.) není započítána do hospodářského výsledku zemědělských podniků;
•
do ukazatelů produkce i spotřeby se započítává vnitropodniková spotřeba vlastního meziproduktu;
•
v odpisech dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou zahrnuty odpisy zvířat základního stáda;
•
podpory investiční povahy jsou započteny do důchodu ze zemědělské činnosti;
•
u podniků fyzických osob (PFO) obdobně jako u podniků právnických osob (PPO) hodnota produkce zahrnuje i změnu stavu výrobků a zvířat;
•
u PFO obdobně jako u PPO jsou započteny fakturované tržby (v účetním výsledku hospodaření tržby přijaté);
•
u PFO obdobně jako u PPO jsou do výpočtu zahrnuty podpory přiznané (v účetním výsledku pak podpory skutečně přijaté);
•
u PFO nejsou ve standardním výstupu EU zahrnuty náklady sociálního a zdravotního pojištění podnikatele;
•
účtování týkající se změny stavu nedokončené výroby, rezerv, účtování některých ostatních provozních výnosů a nákladů a mimořádných výnosů a nákladů a některé uzávěrkové operace nejsou v metodice zohledněny. V celé studii analyzované ukazatele vycházejí z následujícího závazného schématu 1,
předepsaného „Zemědělskou účetní datovou sítí“:
12
Schéma 1 -
Koncept základních ukazatelů při zobrazování tvorby a rozdělení důchodu ze zemědělství v systému FADN CZ Celková zemědělská produkce Saldo (Total output) provozních podpor a daní
Produkce rostlinná Produkce živočišná (Output crops & crop products)
Ostatní hrubá produkce
(Output livestock & livestock products)
(Other output)
Výrobní spotřeba (Intermediate consumption) Přímé náklady (Specific costs)
(Balance current subsidies & taxes)
Hrubá přidaná hodnota (Gross Farm Income)
Ostatní věcné náklady, resp. režijní náklady celkem (Farming overheads) Odpisy
Čistá přidaná hodnota
(Depreciation)
(Farm Net Value Added)
Saldo investičních podpor a daní (Balance subsidies & taxes on investment)
Externí faktory celkem (External factors)
Důchod ze zemědělské činnosti (Family Farm Income)
Mzdové Vyplacené náklady pachtovné (Wages) Pramen:
Úroky (Interest)
(Rent)
Farm Accountancy Data Network, Commission of the European Communities, 1984, s. 66.
Zpracoval: J. Hanibal (ÚZEI)
2
VYBRANÉ UKAZATELE ZA PRŮMĚRNÝ STANDARDIZOVANÝ PODNIK
2.1 Průměrná standardní velikost zemědělského podniku ve vybraných státech EU 25 Mezinárodní srovnání za EU 25, resp. EU 27 se opírá o standardizovaný výstup, který je každoročně povinně předkládán jednotlivými členskými státy DG AGRI. Základní srovnávací jednotkou tohoto výběrového šetření je tzv. průměrný podnik, který reprezentuje každou jednotlivou členskou zemi obecně a v rozlišení např. podle výrobního zaměření, ekonomické velikosti apod. Při stanovení průměrných velikostních parametrů za všechny provozované velikostní skupiny podniků se využívá tzv. weighting systém. Tento systém se používá pro vyjádření vážených průměrů všech hodnot databáze FADN. Výsledky prezentované EK jsou přepočteny na průměrný podnik poměrně složitou procedurou vážení. Každý podnik souboru
13
FADN má přidělen tzv. nápočtový koeficient, který reprezentuje určitý počet podniků téhož regionu, výrobního zaměření a velikostní skupiny korespondující s celkovým počtem podniků obdobného zaměření příslušné země. Hodnoty šetření FADN u jednotlivých podniků jsou násobeny tímto koeficientem a tím jsou dosaženy hodnoty za celé zemědělství příslušného státu EU (tu část, která je pokryta sítí FADN tj. tržně orientované farmy). Vydělením těchto hodnot celkovým počtem všech podniků dané země, reprezentovaných sítí FADN, vznikne výsledek za průměrný podnik dané země. Jedná se v podstatě o vážený průměr na jeden podnik, kde jako váhy fungují počty podniků v jednotlivých kategoriích výrobního zaměření (specializace) a velikostní třídy zemědělského podniku, tak jak jsou zjištěny „Zemědělským strukturálním šetřením“ (FSS). V ČR síť FADN reprezentuje všechny zemědělské podniky a farmy zachycené Zemědělským strukturálním šetřením, jejichž velikost přesahuje 4 ekonomické velikostní jednotky (EVJ)8, to je 14 300 podniků v roce 2006, které celkově obhospodařují cca 3 500 tis. ha z. p. Konečná srovnatelná data za všechny členské státy jsou vůči aktuálnímu stavu publikována s dvouletým zpožděním. Předkládaná analýza se opírá o konečná data za roky 2004, 2005 a 2006 a předběžné údaje za rok 2007. Na základě standardizovaného propočtu se pohybuje od vstupu ČR do EU průměrná velikost zemědělského podniku v rozpětí od 266 ha v roce 2004 do 237 ha v roce 2007 (viz graf 2). Vzhledem k zásadně odlišné podnikatelské struktuře v českém zemědělství ve srovnání se zeměmi s převahou rodinných forem hospodaření je nezbytné si ji blíže popsat. Rozhodující podíl na obhospodařované půdě připadá na podniky právnických osob (PPO), které za sledované období zaujímají zhruba 70% podíl na celkovém rozsahu obhospodařované zemědělské půdě. 1)
Tab. 2 - Vývoj podnikatelské struktury fyzických a právnických osob v zemědělství (stav koncem roku) Počet podniků
Fyzické osoby celkem Právnické osoby celkem Celkem
2005
2006
43 456 2 929 46 385
43 296 2 983 46 279
Rozsah obhospodařované z. p. v ha 2007 2005 2006 2007 tis. ha % tis. ha % tis. ha % 47 463 1 048 29,2 1 024 29,0 1 081 29,8 3 424 2 538 70,8 2 512 71,0 2 546 70,2 50 887 3 586 100,0 3 535 100,0 3 627 100,0
Průměrná výměra podniků v ha z. p. 2005 24,9 942,3 80,0
2006 24,6 921,4 79,8
2007 23,6 808,8 74,2
1) Zemědělsky aktivní subjekty s velikostními parametry odpovídajícími prahovým hodnotám podle strukturálního šetření. 2) V případě váženého aritmetického průměru, kde vahou by byla výměra obhospodařované z. p. jednotlivými velikostními skupinami, vychází průměr na 1 403 ha z. p. v roce 2007. Pramen: Zpráva o stavu zemědělství za rok 2007 (výchozí údaje ČSÚ - Zemědělský registr).
Tab. 2 na základě aktualizovaného „Zemědělského registru“ uvádí jak počty evidovaných podniků, tak i jejich podíly na obhospodařované zemědělské půdě v rozlišení na základní právní formy a dále průměrné výměry podniků (týká se podniků 8
Na Slovensku byla dolní hranice pro zařazení do šetření FADN stanovena na 8 EVJ.
14
obhospodařujících zemědělskou na živočišnou produkci).
půdu
s vyloučením
podniků
výhradně zaměřených
Jak již bylo konstatováno, zásadní rozdíly ve vymezení průměrné velikosti podniků zahrnutých do šetření FADN jsou dány způsobem vážení, ale také různě stanovenými prahovými hodnotami minimální výměry obhospodařované z. p., jež jsou jednotlivými zeměmi povinně zahrnovány do strukturálních šetření v zemědělství. Z grafického vyjádření průměrné velikosti podniků zahrnutých do šetření FADN je zřejmé, že diametrálně odlišnou velikostní strukturou je charakterizováno slovenské zemědělství při průměrné velikosti podniku v rozsahu cca 550 ha. Je to dáno tím, že restituční, restrukturalizační a privatizační procesy nevedly k zásadním posunům ve prospěch PFO9 (podíl PFO na celkové výměře z. p. nepřekročil hranici 10 %). Jestliže průměrná velikost zemědělského podniku v rámci šetření FADN se v průměru za EU 25 pohybuje za období 2004/07 na úrovni 33 ha, pak Francie a Německo dosahují více než dvojnásobku průměrné velikosti. Nizozemské a rakouské zemědělství se co do velikosti se pohybuje kolem průměrných hodnot za EU 25 celkem (32 ha na standardizovaný podnik). Z uplatňovaného systému vážení pak vychází, že ve Velké Británii při průměrné velikosti 155 ha z. p. činí rozdíl ve srovnání s průměrnou standardní velikostí českého podniku pouhých 100 ha z. p. Na rozdíl od Slovenska a Česka zřetelně pokročila restrukturalizace velikostní struktury v Maďarsku, kde se dospělo za sledované tři roky k průměrné velikosti 50 ha z. p. V rámci 9 sledovaných zemí nejvíce rozdrobenou velikostní strukturou je charakterizováno polské zemědělství, které si jednak podrželo strukturu odpovídající malorolnickým formám hospodaření existujícím v Polsku před nástupem kolektivizace v ostatních zemích východní Evropy a jednak v západní části hospodaří podniky s výrazně vyšší koncentrací půdní držby. Z prezentované standardizované velikosti průměrného podniku zařazeného do výběrového šetření FADN plyne závěr, že dále uvedené ukazatele jsou silně ovlivněny užitým systémem vážení jednotlivých podnikatelských subjektů, resp. různých velikostních skupin a převažujícím výrobním zaměřením v té které členské zemi. Toto konstatování lze průkazně doložit následujícím grafem 1 s doplněním o jednoduché příklady, které potvrzují nezbytnost výsledky z mezinárodního porovnání interpretovat uvážlivě. Konkrétně, zatímco výsledky standardního průměrného podniku v Česku za rok 2007 byly takřka ze čtyř pětin ovlivněny podniky se zaměřením na polní a smíšenou produkci (78 %), v Nizozemsku rozhodující váhu sehrávají podniky specializované na zahradnictví (cca 36 %), na produkci mléka (21 %)
9
Standardizovaná průměrná velikost zemědělského podniku na Slovensku, která v systému FADN vychází z cca 600 podniků, byla v roce 2007 charakterizována průměrnou velikostí 1 300 ha za PPO a 170 ha za PFO. Daná velikostní struktura je zásadně odlišná od všech členských států EU 25, včetně nových členských států.
15
a chov prasat (cca 14 %). V sousedním Rakousku se na celkové produkci podílí produkce mléka 34,5 %, chov skotu 11 % a chov prasat spolu s drůbeží 12,3 %. Graf 1 - Typologické odlišení srovnávaných členských zemí, resp. podíl jednotlivých typů výrobních zaměření na celkové produkci standardního podniku (v %) (Typological differentiation of compared member states) 100% 6,5 15,8
90%
8,8
14,0
15,8
17,5
13,6
26,7
9,0 32,3
80%
9,4
70%
38,9
4,9 5,9
9,5
13,7
11,1
16,6 50% 8,9 40% 30%
13,7
7,9
5,9
1,4 7,9
4,6 60%
12,3
40,8
11,0 21,0
3,5
17,1
6,1
2,4 4,6 1,7 1,4 4,1
4,2
24,9
5,0
7,2 0,0
8,8
34,5
17,6
6,1
3,0 2,7
9,2
7,1
12,0
5,5
4,8
35,7
23,5
0,0 6,5 9,4
4,6 0,0 7,6
0,0
5,8 0,0 8,4
3,8
46,8 20%
8,1 0,0
39,0 25,1
24,6
10%
36,9
26,3
34,5
22,2
16,4 10,2
0% EU 25
Polní výroba
CZE
Zahradnictví
DEU *
Vinohradnictví
FRA
HUN
Ostatní trvalé kultury
NED
OST
Produkce mléka
Chov skotu
POL
SVK
Chov prasat a drůbeže
UKI
Smíšená výroba
Poznámka: Pro zkratky názvů zemí jsou ve studii užity zkratky podle usance FADN: CZE (Česko), DEU (Německo), FRA (Francie), HUN (Maďarsko), NED (Nizozemsko), OST (Rakousko), POL (Polsko), SVK (Slovensko) a UKI (Spojené království).
400
551 548 545 582
Graf 2 - Průměrná velikost standardního podniku v ha (Total Utilised Agricultural Area - U.A.A. average)
380 360 340 320 266 247 243 237
300 280 260 240 200
148,65 154 158 159
180 160 140
EU-25
OST
NED
20
16 17 17 17
40
31 33 32 33
FRA
60
27 34 33 34
DEU
49 50 48 54
80
34 35 35 30
100
74 76 74 77
120 72 75 80 84
ha
220
0 SVK
CZE
UKI
2004
HUN 2005
16
2006
2007
POL
2.2 Ukazatel hektarů zemědělské půdy na AWU V přepočtu na průměrný zemědělský podnik toho kterého členského státu, konstruovaný podle metodických principů FADN vychází ukazatel rozsahu zemědělské půdy připadající na jednu AWU vysoce příznivě pro Velkou Británii, a to s velkým předstihem vůči ostatním sledovaným zemím (viz graf 3). Proti průměru za EU 25 vychází ukazatel pro Spojené království více než trojnásobně příznivěji a je nepochybně důležitým sdělením, že britské zemědělství dosahuje nesrovnatelně vyšších hodnot tímto způsobem poměřované produktivity práce. Na druhé a třetí pozici co do daného nepřímého ukazatele produktivity si stojí Francie se zhruba dvoutřetinovou úrovní produktivity práce a Německo se zhruba poloviční úrovní ve srovnání s britským zemědělstvím. Co do velikosti v ha vychází za sledované období průměrný zemědělský podnik v Německu na 78 ha z. p. a ve Francii na 75 ha z. p. Stojí za pozornost, že zatímco Německo zvýšilo podstatně stupeň koncentrace půdní držby v procesu slučování dvou německých států po roce 1989, Francie dospěla ke zhruba obdobné velikostní struktuře svého zemědělství bez uvedeného slučovacího procesu, přičemž obě produkčně rozhodující země unie stojí v popředí co do ukazatele výměry zemědělské půdy připadající na AWU. Lze také konstatovat, že přes zřejmé odlišnosti v zemědělství obě země dospěly v rámci cca 50letého integračního procesu do obdobné velikostní struktury a nalézají tak v rámci existujících problémů společná východiska jak je řešit. V tomto smyslu jsou si také mnohá stanoviska obou zemí k návrhům k reformě SZP často blízká, a často i určující pro jejich přijetí. V nejobecnější poloze od založení EU lze vysledovat existenci německo-francouzské aliance, kdy Francie podporuje Německo především v průmyslové politice a opačně, Německo pomáhá prosazovat francouzské zájmy v agrární oblasti. Následující pozici co do rozsahu ha zemědělské půdy připadající na AWU zaujímá Slovensko, Česko a Maďarsko při průměrné velikosti zemědělského podniku zahrnutého do šetření FADN (období 2004/07) na úrovni 556 ha z. p. na Slovensku, 248 ha z. p. v Česku a 50 ha z. p v Maďarsku. Slovenské a české zemědělství dosahuje v ukazateli rozsahu obhospodařované půdy na AWU zhruba 46%, resp. 43% úrovně Spojeného království (graf 3). Obecně lze daný nepřímý ukazatel hodnotit pouze jako pomocný, protože nepostihuje celou řadu dalších důležitých okolností souvisejících s posuzováním produktivity zemědělského podnikání. Je ovlivňován existující velikostní strukturou včetně toho, jak se zemědělství historicky utvářelo v minulosti, výrobním zaměřením, přírodními podmínkami, členitostí území, technickou vyspělostí, úrovní vynakládaných vkladů a intenzity výroby, stupněm uplatňování vědecko-technických poznatků apod.
17
K orientační charakteristice přírodních podmínek v jednotlivých zemích (údaje za rok 2005) lze využít ukazatele rozsahu znevýhodněných oblastí (LFA) v příslušném členění10. Znevýhodňující ukazatel „podíl horských oblastí na celkovém rozsahu z. p.“ je charakteristickým znakem pro Rakousko (59% zastoupení na celkové výměře z. p.), Slovensko (20 %) a se značným odstupem pro Česko a Francii (po zhruba 14 %). Nejpříhodnější přírodní podmínky charakterizované rozsahem z. p. mimo oblasti LFA existují v Nizozemsku (cca 90% podíl) a v Maďarsku (80 %). V rámci vybraných 9 zemí pro většinu platí, že na jejich celkové výměře z. p. zaujímají oblasti mimo LFA (tedy s příhodnými půdně klimatickými podmínkami) zhruba 50% podíl (v rozmezí od 47,6 % do 55 %), s výjimkou Rakouska, kde daný podíl dosahuje jen 25 %. Jestliže v rozsahu půdy na AWU polské zemědělství stojí ze sledovaných zemí na poslední příčce při nesrovnatelně vyšší agrární kvótě (podíl zemědělství na celkovém počtu pracovníků a na HDP) a prakticky neměnné agrární struktuře, je pozice Nizozemska v rámci dané komparace zcela odlišná. V konkrétním případě Nizozemska se jedná o vysoce intenzivní zemědělství specializované na celou řadu pracovně náročných činností (vyspělé a intenzivně provozované plemenářství, šlechtitelství, okrasné květinářství, skleníkové hospodářství), které svou komoditní skladbou směřuje co do kvality a rozměru produkce do pozice nesrovnatelné s ostatními členskými státy.
Graf 3 - Hektary z. p. /AWU (U.A.A./AWU)
63,8 65,0 65,8 67,0
70
60
10
9,0 9,6 9,6 9,9
12,9 13,3 12,9 11,8
HUN
20,9 20,5 21,1
SVK
20
16,8
26,3 26,3 26,6 28,9
CZE
20,7 21,1 21,7 17,6
26,7 29,7 30,9 34,4
30
27,1 28,8 28,3 28,8
40
33,8 35,3 34,7 36,7
38,2 38,8 39,1 40,5
ha/AWU
50
0 UKI
FRA
DEU
2004
10
2005
EU-25 2006
OST
NED
POL
2007
Dax, T., Machold, I. Benachteiligte Gebiete in den Neuen Mitgliedsstaten. Facts&Features 35, Bundesanstalt f. Bergbauernfragen, 2006.
18
2.3 Ukazatel celkové zemědělské produkce na ha z. p., resp. AWU Z grafu 4, obdobně jako z grafu 5 vyplývá zcela dominantní pozice Nizozemska ve srovnání s ostatními státy. Průměr za EU 25 celkem překračuje nizozemské zemědělství více než pětinásobně při pozoruhodné stabilitě daného ukazatele za sledované období 2004 až 2007. Produkční výkonnost nizozemského zemědělství je mj. zřetelně ovlivněna mimořádně vysokými stavy hospodářských zvířat, kdy v ukazateli počtu DJ/ha překračuje např. hustotu zvířat v českém zemědělství více než 2,5krát. Výsledky jsou zřetelně ovlivněny i vnitřní strukturou produkce, kdy např. v rámci odvětví rostlinné výroby vycházejí hodnoty ve prospěch intenzivních odvětví, jakými jsou pěstování ovoce a zeleniny či vinné révy. Německo (graf 4) si stojí na druhé nejvyšší příčce, což při daném rozměru německého zemědělství potvrzuje jeho významnou produkční pozici na jednotném trhu. Pokud např. v relaci k českému zemědělství je celková zemědělská produkce Německa na hektar dvojnásobně vyšší, pak daný ukazatel mj. zřetelně vypovídá o produkční účinnosti vynaložených faktorů a zřetelně výhodnější konkurenční pozici německého zemědělství. Za sledované čtyřleté období našeho členství v unii, při zcela odlišné velikostní struktuře českého a německého zemědělství, dosáhla průměrná zemědělská produkce za období 2004-07 z hektaru z. p. v Česku 33,3 tis. Kč proti 68,0 tis. Kč v Německu. Za zdůraznění stojí produkční účinnost rakouského zemědělství v daných přírodních podmínkách odpovídající zhruba průměrným hodnotám za EU 25. Z analýzy vnitřní struktury zřetelně plyne, že v Rakousku obdobně jako v Německu zaujímají živočišné produkty více než poloviční podíl na celkové zemědělské produkci. Nesrovnatelně vyšší v obou zemích, ve srovnání se všemi novými členskými státy jsou rovněž stavy hospodářských zvířat v přepočtu na ha z. p. (viz graf 28). Obdobně v obou zemích nelze opominout podíl ostatní produkce na zemědělské produkci, kde konkrétně v Rakousku ostatní produkce, resp. aktivity zaujímají stabilizovaný a více než pětinový podíl na celkové produkci (viz graf 6). Převážně malovýrobní struktura polského zemědělství staví toto zemědělství zhruba do stejné výkonnostní pozice jako britské zemědělství při diametrálně odlišné struktuře, zejména výrazně vyšších stavech hospodářských zvířat v Polsku. Pořadí srovnávaných zemí uzavírá maďarské, české a slovenské zemědělství, kde při zachování stejného pořadí zaujímá maďarské a české zemědělství necelý dvoutřetinový podíl na průměrné zemědělské produkci EU 25 a v případě slovenského zemědělství dokonce jen dvoupětinový podíl.
19
285,2 273,4 284,8 332,8
100
Graf 4 - Celková zemědělská produkce v tis. Kč/ha (Total output / ha, CZK thousand)
20
24,3
20,3 19,2
26,5
35,2
36,0 32,1 29,3
30
35,3
34,8 31,5 31,8
41,54
39,3 38,2 37,1
40
43,9
52,4
38,6 38,6 38,1
50
53,1 49,8 48,0
55,1
57,5 53,6 51,6
52,7 53,7
tis. Kč/ha
60
69,5
70
67,4
68,4 67,0 63,8
80
72,5
90
10
0 NED
DEU
OST
EU-25
FRA 2004
2005
POL 2006
UKI
CZE
HUN
SVK
2007
Z následujícího grafu 5 vyplývá zřetelný rozdíl mezi hospodářsky vyspělými zeměmi Evropy a zeměmi střední a východní Evropy, přičemž daný ukazatel je do značné míry nepřímým vyjádřením zásadních rozdílů v produktivitě práce. Na jedné straně průmyslově vyspělé Nizozemsko s nesrovnatelně vyšší produkční účinností, která v daném ukazateli překračuje úroveň Česka za sledované období zhruba čtyřikrát a na druhé straně malovýrobně organizované polské zemědělství, kde v úrovni celkové produkce v přepočtu na AWU překračujeme úroveň Polska zhruba 2,5krát. Česko ve srovnání s průměrem za EU 25 zaostává v daném ukazateli cca o více než jednu šestinu, přičemž však ve srovnání se skupinou nejvyspělejších zemí – rozhodujících agrárních producentů – doposud podstatně. Německé zemědělství je ve srovnání s námi zhruba 2,5krát a francouzské zhruba 2krát výkonnější. Na druhé příčce za skupinu 9 vybraných zemí si v daném ukazateli stojí britské zemědělství s úrovní zhruba 2,7násobně vyšší než je tomu v Česku. Svoji roli zde sehrává skutečnost, že v ukazateli rozsahu obhospodařované zemědělské půdy na AWU si V. Británie mezi srovnávanými zeměmi stojí s výrazným předstihem na první pozici (viz graf 3). V daném případě se mj. projevuje britské specifikum ovlivněné velkým pozemkovým vlastnictvím některých skupin obyvatelstva. Je zřejmé, že tradice šlechtických panství s tzv. landlords hraje a bude hrát v této zemi významnou roli. Nejedná se tedy o velikostní strukturu plně srovnatelnou s našimi nejbližšími západními sousedy formovanou převážně rodinnými farmami. V odlišné velikostní struktuře spočívá i rozdílný přístup britských agrárních
20
ekonomů k východiskům SZP se zdůrazňovanou úlohou Evropského modelu zemědělství. Konkurenční výhoda britského zemědělství je za dané situace nesporná, takže snaze po podpoře opatření ve prospěch snížení celních barier a objemu podpor z britských pozic nestojí v cestě tolik barier a obecně tak návrhům podporujícím opatření ve prospěch liberalizace světového agrárního obchodu v souvislosti s ujednáními WTO. Daný hodnotový ukazatel vyjadřuje produkci v odlišných cenových polohách. Rozdíly v realizačních cenách za různé zemědělské výrobky ve srovnávaných zemích pochopitelně zřetelně ovlivňují hodnoty celkové produkce, přičemž prokázat dílčí vlivy jednotlivých faktorů na dané rozlišovací úrovni za tak velký soubor srovnávaných podniků a 9 členských zemí je prakticky nemožné. Daný ukazatel je také silně ovlivňován půdně klimatickými odlišnostmi mezi jednotlivými zeměmi, rozdíly v základní struktuře produkce, úrovni vynaložených vkladů či technického vybavení a řadou dalších skutečností. Např. závislost mezi rozsahem zaměstnanosti ve vztahu k výměře z. p. je významně spjata s hustotou chovaných zvířat a zejména s chovem dojených krav. Proto také vyšší stavy zvířat na rodinných farmách v zemích EU, ale rovněž v Polsku mají mj. za následek vyšší hodnoty celkové zemědělské produkce. Z údajů je zřejmé, že jak české tak maďarské, slovenské a se značným odstupem též polské zemědělství citelně zaostávají za vyspělými evropskými státy. Přes převážně horský charakter rakouského zemědělství se co do úrovně sledovaného ukazatele zařadilo Rakousko před Česko. Z grafu 5 rovněž vyplývá obecný závěr, že v průběhu let 2004 až 2006 došlo jen k velmi mírnému posunu v absolutních hodnotách sledovaného ukazatele. Daný závěr souvisí se základním poznáním, že v rámci relativně menšího evropského regionu se zvýrazněním výběru spíše na země hospodařící v klimaticky mírném zeměpisném pásmu se posunují hodnocené ukazatele v šetřených zemích obvykle shodným směrem. Ukázalo se, že nadprůměrný rok 2004 se pozitivně projevil ve většině zemí a následně pak se zhoršujícím se průběhem následujících dvou vegetačních roků zaznamenává daný ukazatel ve většině sledovaných zemí mírný pokles. V roce 2007 ve většině sledovaných zemí dochází opět k růstu daného ukazatele. Nelze opominout, že dynamika změn ukazatele „celková zemědělská produkce v přepočtu na AWU“ je rovněž závislá na tempu úbytku pracovních sil ze zemědělství.
21
3 688 3 638 3 668 3 921
4 000
Graf 5 - Celková zemědělská produkce v tis. Kč/AWU (Total output / AWU, CZK thousand)
HUN
347 371 366 436 CZE
707 602 593 837
1 000
946 844 780 1 018
1 190 1 130 1 119 972
1 129 1 102 1 100 1 278
1 500
940 907 899 1 017
2 000
2 028 1 932 1 876 2 121
tis. Kč/AWU
2 500
2 310 2 368 2 215
2 509 2 484 2 437
3 000
2 661
2 782
3 500
500
0 NED
UKI
DEU
FRA
OST
EU-25 2004
2005
2006
SVK
POL
2007
2.4 Ukazatel podílu základních odvětví na celkové zemědělské produkci Z grafu 6 plyne, že za uplynulé roky našeho členství v EU došlo jen k velmi mírnému strukturálnímu posunu v zastoupení sledovaných základních odvětví na celkové zemědělské produkci. Z průměrných hodnot za EU 25 plyne, že zhruba poloviční podíl rostlinné výroby na celkové produkci zůstává stabilní veličinou, prakticky se nezměnil a obdobně stabilní při 44 % zůstává podíl živočišné produkce, takže na zbývající aktivity připadá cca 5 % podíl. Ze srovnání s EU 25 vyplývá, že české zemědělství charakterizuje zhruba stejná základní odvětvová struktura při obecně nevýznamných změnách v základních odvětvích za období 2004 až 2006. Lze předpokládat, že v posledních letech v důsledku poklesu konkurenceschopnosti a následného útlumu v chovu prasat, dochází ke sníženému zastoupení živočišné produkce na celkové produkci. Ve většině analyzovaných členských států zaujímá živočišná produkce na celkové produkci menší než 50% podíl. Situace v Rakousku, ale také Slovensku se od ostatních zemí liší tím, že zhruba pětinové zastoupení na celkové zemědělské produkci zaujímá ostatní produkce zemědělské povahy, do které náleží agroturistika, zemědělské služby, nebo produkty lesního hospodaření, tzn., že v těchto zemích je výsledná odvětvová struktura více diversifikována. Nízký podíl živočišné produkce na celkové produkci v rozsahu cca jedné
22
třetiny (s výjimkou roku 2006 na Slovensku) je charakteristický jak pro maďarské tak i slovenské zemědělství. Z vybraných zemí má v rámci celkové produkce rozhodující váhu živočišná produkce v Německu, Velké Británii a Rakousku (zhruba po 50 %). Rozdílná váha základních odvětví zemědělství u dvou největších agrárních producentů, tj. ve Francii a Německu je také určitým vysvětlením jejich odlišné zainteresovanosti na jednotlivých odvětvových návrzích směřujících k reformě SZP. Pozice Rakouska je s přihlédnutím ke vcelku shodným přírodním podmínkám obvykle blízká německým návrhům a zejména tak tomu je při řešení extrémních problémů alpského zemědělství.
Graf 6 - Podíl rostlinné, živočišné a ostatní produkce na celkové produkci (%)
6
21
12
6
5
1
1
1
32
22
20
90
20
6
6
8
13
15
7
4
4 11
11
6 11
5
7
5
6
5
100
4
(Share of crop, animal and other production in total output)
41
49
46
50
2006
53
42 50
2005
50
44
50
49
2004 NED
44
47
33 2004 HUN
34
2006
42 54
53
2005
34
43
44
54
52
2004 FRA
35
47
43 51 2006
50
45
52
42 51
50 2005
51 2006
2004 CZE
44 50 2005
70
44
44 51 2004 EU-25
80
30
50
53
52
60
50
44
45
2005
2006
47
43
27 2006
2004 UKI
27 2005
38 27 2004 OST
44
52
49
51
39
37
20
42
30
52
60
40
Produkce RV/ha
Produkce ŽV/ha
2006
2005
2004 SVK
2006
2005
2004 POL
2006
2005
2006
2005
0
2004 DEU
10
Produkce OST/ha
2.5 Ukazatel podílu provozních podpor na celkové zemědělské produkci V systému FADN se nám dostává možnosti podrobněji se seznámit s rozsahem podpor vynakládaných v jednotlivých členských státech unie ve prospěch zemědělství ve strukturované podobě a ve zhruba stejném definičním vymezení. V rámci dané sítě byla unifikována klasifikace podpor, která je závazná pro všechny členské státy a je základním předpokladem mezinárodní srovnatelnosti provozních podpor. Podpory jsou členěny do šesti skupin a v jejich rámci do řady dalších podskupin umožňujících zachytit různá specifika podpor do zemědělství. K upřesnění nutno poznamenat, že problémem není přijaté členění,
23
ale způsob jak jednotlivé členské státy existující podpůrné tituly přiřazují do uvedených skupin. Zde dochází zřejmě k určitému zkreslení komplikujícímu mezinárodní srovnatelnost. Standardní výstup za oblast podpor je vymezen položkami SE 600 až 640 a rozlišuje mezi: •
celkovými podporami na plodiny (SE 610);
•
celkovými podporami na zvířata (SE 615);
•
ostatními podporami (SE 620), dále členěnými na - agroenvironmentální podpory (SE 621), - LFA podpory (SE 622) a na
•
ostatní platby ve prospěch rozvoje venkova (SE 623);
•
podporami na výrobní spotřebu (SE 625);
•
podporami externích faktorů (SE 626) a
•
dekaplovanými platbami (SE 630) členěnými podle způsobu vyplácení platby na systém zjednodušené platby na farmu (SE 631, systém jednotné platby na farmu = SPS), resp. na plochu (SE 632, systém zjednodušené platby na plochu = SAPS). Objem vyplácených provozních podpor je poměřován s hodnotami zemědělské
produkce, jež jsou součtem hodnot rostlinné produkce, živočišné produkce a ostatní produkce zemědělské povahy, do které náleží zemědělské služby pro cizí, ale také lesní výroba a agroturistika. Z konstrukce daného ukazatele, za předpokladu platnosti obecné zásady vyplácet jednotlivým členským státům unie podpory v takové výši, aby nebyly porušeny soutěžní podmínky na jednotném agrárním trhu, pak musí platit, že členským státům s největší produkční výkonností se daný ukazatel snižuje (viz příklad Nizozemsko – graf 7). Je zřejmé, že rostoucí celková produkce v roce 2007 vedla ke snížení podílu podpor na této produkci. V NČZ je daný ukazatel ovlivněn i absolutním růstem podpor v souvislosti s postupným vyrovnáním úrovně podpor se SČZ. Za průměr členských států celkem se podílí provozní podpory na zemědělské produkci takřka jednou šestinou. Na prvním místě mezi 9 sledovanými státy si stojí Rakousko, kde vyplácené podpory pokrývají zhruba jednu třetinu hodnoty produkce. Daná výjimečná pozice je dána tím, že provozní podpory ve prospěch rakouského převážně alpského zemědělství jsou v rámci porovnávaných zemí výrazně větší (viz graf 10). Ve všech nových členských státech dochází v souvislosti s vyrovnáním podpor na úroveň starých členských zemí za jinak nezměněných podmínek k růstu podílu podpor na hodnotě zemědělské produkce. V indexním vyjádření za čtyřleté období 2004/07 se tyto
24
podíly největší měrou změnily na Slovensku (Index 233), následované Maďarskem (131), Polskem (127) a Českem (114). Ve prospěch Rakouska, ale zčásti i Slovenska hovoří i skutečnost, že daný podílový ukazatel je ovlivněn větším zastoupením méně příznivých oblastí (LFA) na celkové výměře zemědělské půdy.
Graf 7 - Podíl provozních podpor na celkové zemědělské produkci (Current subsidies /Total output)
0,21 0,15 0,11
0,14
0,16
0,18 0,16 0,18
0,16
0,17 0,18 0,19
0,23 0,18
0,16
0,14
0,12
0,15
0,21
0,20 0,21 0,16
0,19
0,2
0,21 0,21 0,22
0,2
0,25
0,22 0,23 0,23
0,28 0,24
0,27
0,3
0,28
0,35
0,33 0,35 0,33
0,4
0,05
0,04
0,03 0,05 0,05
0,1
0 OST
SVK
UKI
FRA
HUN
2004
CZE
2005
2006
EU-25
DEU
POL
NED
2007
Ve světle dat, která jsou k dispozici, je postavení Rakouska výsadní, a to bez ohledu na příčiny, které k tomu výsledku vedly. Nelze mj. opominout, že dlouhodobě úspěšný lobbismus agrárních ekonomů, doprovázený vysokou profesní zdatností představitelů profesních svazů vedl od vstupu Rakouska do EU nejen k velmi rychlé adaptaci rakouského zemědělství na mechanismus SZP, ale v rámci permanentně reformované agrární politiky vytvářel příznivé podmínky rozvoje i pro náročné přírodní podmínky alpského zemědělství. Přijetí Evropského modelu zemědělství jako oficiálního agrárního modelu Evropskou unií je toho zřetelným důkazem. Nelze také opominout, že obecná politika podpory rakouského zemědělství se prosazuje napříč politickým spektrem. Rovněž tak rakouský spotřebitel podporuje farmáře, a to nejen akceptací státní podpůrné politiky, ale i nezanedbatelným spotřebitelským patriotismem. Nákup rakouských domácích značek sehrává stále větší roli a v segmentu rakouských biopotravin spotřeba znatelně roste. Neopomenutelnou úlohu zde sehrála i skutečnost, že ve středoevropském prostoru se Rakousko co do své agrární struktury opírá obdobně jako německé zemědělství o rodinné formy hospodaření a prosazuje specifika daná alpským systémem hospodaření. Bližší pohled na vnitřní strukturu provozních podpor za Česko, Rakousko a EU 25 zachycuje následující tab. 3:
25
Tab. 3 -
Vnitřní struktura provozních podpor za období 2004-2007 (v %) (Current subsidies internal structure (%), 2004-2007) Rakousko 2005 2006
Česko 2004 Celkové podpory na plodiny (SE 610) Celkové podpory za zvířata (SE 615) Ostatní podpory (SE 620) z toho - AGROENVI (SE 621) - do LFA (SE 622) Podpory na výrobní spotřebu (SE 625) Podpory externích faktorů (SE 626) Přímé platby (SE 630) Provozní podpory celkem (SE 605) Provozní podpory Kč celkem
2005 22,9 7,5 23,9 6,5 12,9 5,7
24 10,2 20,9 7,5 12,3 5,6
3,9 36 100 1 293 084
3,2 36,1 100 1 414 580
2006 20,8 10,5 . 23,7 11,7 10,4 9,2 1,8 33,9 100 1 779 311
2007
2004 0,3
53,5 21,4 17,5 7,9 1,5 36,6 100 1 793 850
1)
EU 25 2007
2004
2005
2006
2007
23,4 18,3 55,4 40,3 13,9 1
0,7 9,4 53,5 40,3 12,6 3,2
0,5 11,2 53,1 39 13,2 2,6
0,6 5,5 48,1 33,6 13,6 3,1
52,4 25 17,6 8,4 6,3 1,4
29 14,1 19,2 9,1 6,8 1,1
11,2 7,9 19,6 9,1 6,5 1
7 6,5 22,6 8,6 6,3 1,7
1,9
1,4 31,7 100 621 092
1,2 31,4 100 579 254
1,5 41,2 100 548 823
0,8 2,8 100 339 225
0,7 36 100 329 724
0,6 59,6 100 343 137
0,6 61,6 100 274 078
100 612 977
1) Rok 2007 = EU 27. Pramen: FADN CZ, Eurostat
Z tab. 3 je zřejmé: •
jakou váhu zaujímají jednotlivé agregace podpor na celkovém objemu provozních podpor;
•
že v časovém období 2004/07 vlivem přijatých reformních kroků dochází k zásadním strukturálním pohybům, které jsou velmi patrné v případě Rakouska, resp. EU 25 celkem a souvisejí s přesunem finančních prostředků ve prospěch decouplingu;
•
že zásadní váha je v Rakousku trvale přisuzována agroenvi podporám, zatímco v důsledku přijatých reformních kroků ztrácejí na významu podpory plodinám, resp. zvířatům a druhým rozhodujícím nositelem podpor se stávají přímé platby na plochu, resp. farmu. Z těchto dat mj. vyplývá i velká prozíravost tvůrců rakouské agrární politiky, a to v tom smyslu, že dlouhodobě orientují národní rozpočtovou politiku do aktivit podporujících zemědělství jako významného spolutvůrce veřejného zboží. Pokud by se po roce 2013 prosadila představa, že podpory do 1. pilíře budou podstatně redukovány, pak ji soudobá rakouská koncepce rozvoje zemědělství s předstihem a dlouhodobě uskutečňuje;
•
v rámci dat za EU 25 celkem se musela projevit skutečnost, že vybraný starým členským státům jsou tyto podpory vypláceny na farmu (ukazatel SE 631), většině nových členských zemí v přepočtu na plochu (SE 632); ústup od podpor vázaných na plodinu, resp. zvíře ve prospěch přímých plateb je zřejmý (cca 60% podíl na provozních podporách celkem v letech 2006 a 2007).
K celkovému dokreslení váhy některých skupin podpor jsou v následujících grafech zachyceny absolutní hodnoty poskytnutých podpor ve prospěch agroenvironmentálních opatření (graf 8) a podpor do LFA (graf 9). Údaje za vybrané členské státy jsou prezentovány v přepočtu na hektar obhospodařované zemědělské půdy za průměrný podnik v definičním vymezení FADN. V případě Rakouska je zřetelně deklarována nezastupitelná role agroenvi podpor, a to na průměrné úrovni za čtyřleté období cca 7 200 Kč/ha z. p., což je zhruba 8,5násobek
26
průměrné úrovně za EU 25 celkem a v relaci k Česku zhruba 12násobek. Nizozemsko a Německo za poslední čtyři roky vyplácely cca 1 100, resp. 1 300 Kč/ha. V nových členských státech se tyto podpory začínají významněji prosazovat až v posledních dvou sledovaných letech, což zejména platí pro Slovensko, Česko a Maďarsko. Polsko, které stojí na poslední pozici v rámci devíti sledovaných zemí, se v dané oblasti začíná prakticky angažovat až v roce 2006 a vyplácí v přepočtu na hektar obhospodařované plochy v posledních dvou sledovaných letech zhruba 40 % platby vyplácené v průměru za EU 25 celkem.
9 039 7 376 6 894 5 486
Graf 8 - Agroenvironmentální podpory v Kč/ha (Environmental subsidies, CZK/ha )
2000
1800
1 319
400
337 366
409
316
430
474
600
698 641 565
946
940 1 027
856 868
608
800
737 699
740
1000
835 868 903 771
931
Kč/ha
1200
1 039
1400
1 319 1 188 1 130
1 328 1 378 1 292 1 292
1600
6
0
0 OST
NED
DEU
UKI
EU-25
2004
2005
CZE
2006
8 35
200
SVK
HUN
FRA
POL
2007
I u podpor ve prospěch LFA (viz graf 9) si stojí Rakousko v průměru za období 2004/07 na první pozici před Slovenskem, což je do značné míry dáno extremními přírodními podmínkami charakterizujícími rakouskou alpskou oblast (takřka 2 500 Kč/ha). Ze stejných důvodů, tj. značného rozsahu méně příznivých oblastí, vychází na Slovensko druhý největší objem LFA podpor (v průměru 1 450 Kč/ha obhospodařované z. p. za průměrný standardní podnik). Průměrná výše LFA podpor v Česku za stejné období je zhruba o 80 Kč vyšší než činí průměrná podpora za EU 25 celkem. Z absolutního rozměru daných plateb vyplývá, že Česku jsou přiznány třetí nejvíce znevýhodněné přírodní podmínky, zatímco v Nizozemsku a Maďarsku prakticky nejsou vypláceny vůbec.
27
Vykazovaný meziroční pokles agroenvi, ale i dalších podpor vyjádřených v CZK je v zemích eurozóny, např. v Rakousku, Německu a Francii i výsledkem posilování kurzu CZK vůči euru.
Graf 9 - LFA podpory v Kč/ha
2500
2311 2327 2219
3116
(LFA subsidies, CZK/ha)
1480 1458
2000
1054
Kč/ha
1209
1500
OST
SVK
CZE
2004
2005
2006
POL
UKI
0 0 0 0
0
20 23 7 20
47
478 423 346 430
DEU
718
670 557 546 425
FRA
569
571 555 549 537
EU-25
500
549
619 650 644 566
625 701 764 709
1000
HUN
NED
2007
Pozn.: Nutno zdůraznit, že výše plateb LFA je přepočtena na celkovou výměru z. p. a nikoliv tedy na oprávněnou plochu v LFA.
2.6 Ukazatel objemu provozních podpor na ha z. p., resp. AWU Zcela nekompromisně lze představit dopady silně subvencované SZP unie na zemědělství jednotlivých členských států přepočtem objemu poskytnutých podpor na hektar zemědělské půdy, kdy v rámci grafu 10 zřetelně vyčnívá postavení Rakouska. V průměru za čtyři sledované roky průměrný roční objem provozních podpor na ha z. p. dospěl v českém, resp. polském zemědělství k 6 400, resp. 6 000 Kč/ha proti 18 700 Kč/ha v Rakousku, 12 800 Kč/ha v Nizozemsku, 11 600 Kč/ha v Německu, 10 600 Kč/ha ve Francii. Na Slovensku vychází daný ukazatel na pouhých 5 000 Kč/ha. Z disponibilních údajů rovněž plyne, že za sledované čtyři roky se pozice nových členských států postupně zlepšovala s výjimkou Polska. Ve srovnání s Českem byly v Rakousku v roce 2004 provozní podpory v přepočtu na ha z. p. zhruba 4,5násobně větší, zatímco v roce 2007 byly „jen“ o 2,1násobek vyšší. Z grafu 10 vyplývá, že s výjimkou Nizozemska, kde podpory na hektar narůstají, ve všech ostatních uvedených starých členských zemích absolutní hodnoty tohoto ukazatele mírně klesají a existující rozdíl vůči novým členským státům se snižuje. Za sledované čtyřleté období vzrostly provozní podpory
28
na hektar ve všech uvedených NČZ, a to v Polsku o 2 000 Kč, v Česku o 2 700 Kč, na Slovensku o 3 600 Kč, ale v Maďarsku jen o 1 000 Kč/ha. Na rozdíl od ostatních členských zemí v Nizozemsku dále dynamicky narůstá objem vyplacených provozních podpor na hektar; daný objem vzrostl z 9 600 tis. Kč v roce 2004 na 14 400 tis. Kč v roce 2007. Souběžně ve sledovaném období dochází v Nizozemsku k významnému růstu počtu dobytčích jednotek/ha z p. (graf 28).
Graf 10 - Podpory provozní v tis. Kč/ha (Current subsidies/ha, CZK thousand)
6,7
8,1
5,0 5,4
6,1
5,7
3,1
4,1
5
5,8 6,3 6,1 6,8
4,9 5,7
7,3 7,6
8,8 8,9 8,4 8,3
9
9,9 9,5 9,9
10
11,2 10,7 10,5 9,9
9,6
tis. Kč/ha
12,6
15
12,3 11,0 11,8 11,3
14,5 14,4
16,3
20
18,3 17,7
22,4
25
0 OST
NED
DEU
FRA
EU-25 2004
UKI 2005
2006
CZE
HUN
POL
SVK
2007
Ukazatel objemu provozních podpor na AWU (viz graf 11) je nesporně ovlivněn nepřímým ukazatelem produktivity práce, vyjádřeným hektary zemědělské půdy v přepočtu na AWU (graf 3). Pořadí zemí členěných podle objemu provozních podpor na AWU, tj. Spojené království, Francie a Německo se nemění a zaujímají stejně jako v přepočtu na hektary první až třetí pozici při nevýznamném pohybu absolutního objemu provozních podpor za období 2004-2007. Naopak v nových členských zemích se za sledované období rozsah provozních podpor na AWU zřetelně zvyšuje, což je nepochybně, s výjimkou Polska, ovlivněno i poklesem počtu pracovníků v zemědělství. Objemem provozních podpor na AWU se české zemědělství přibližuje průměrné výši podpor za EU 25 celkem zřetelně rychleji než v přepočtu na ha. Ještě v roce 2004 si v daném ukazateli stojí české zemědělství na dvou třetinách úrovně EU 25, zatímco v roce 2007 překročilo průměrné hodnoty EU celkem již o jednu třetinu.
29
V relaci k Rakousku, tj. zemi s nejvyšší úrovní provozních podpor v přepočtu na ha, zaostáváme v průměru za období 2004/07 na úrovni cca 34 % a v přepočtu na AWU (kde si v pořadí sledovaných zemí stojí Rakousko až na čtvrté pozici), zaostáváme za touto zemí zhruba na úrovni 50 %. Ve srovnání s ostatními novými členskými státy si v daném ukazateli stojí Česko nejlépe a s nejvyšší růstovou dynamikou se blíží průměru za EU 25 celkem (v průměru za období 2004/07 na úrovni 93 %). Polské zemědělství v rámci sledovaných členských států zůstává nadále na poslední příčce v ukazateli provozních podpor na AWU a dané postavení je zásadně ovlivněno trvale vysokým počtem pracovníků činných v polském zemědělství. Za připomenutí stojí kodaňské dohody o rozšíření EU (2004), které deklarovaly, že výše podpor pro NČZ bude i po roce 2013 vycházet z tehdy uznaných tzv. referenčních výnosů. Tyto nižší výnosy ve srovnání se SČZ byly tehdy vzaty za základ pro podpory vyplácené na hektar. Z daného definičního vymezení, tj. natrvalo uznaných nižších výnosů tedy mělo vyplynout, že by tyto podpory i po ukončení přechodného období (po roce 2013) neměly v NČZ dosahovat úrovně v SČZ. Jak již bylo konstatováno, nizozemské zemědělství je vcelku nezávislé na objemu podpor a rozsahem provozních podpor/AWU aktuálně nedosahuje úrovně podpor, jak jsou vypláceny v Česku a Maďarsku.
Graf 11 - Podpory provozní v tis. Kč/AWU 564 577 553 556
(Current subsidies / AWU, CZK thousand) 600
376 383 362 345
83
37
55
100
77 61
147 168
168 187 169 124
152 165 163
196
207 218 165 131
158
200
231
300
204 201 214
tis. Kč/AWU
400
417 390 408 413
427 413 412 399
500
0 UKI
FRA
DEU
OST
EU-25 2004
CZE
2005
30
2006
HUN 2007
NED
SVK
POL
2.7 Ukazatel celkových nákladů, resp. nákladů na ha z. p. Na základě následujícího textu se dostává odborné veřejnosti možnost lépe se zorientovat v nákladově výnosových parametrech porovnávaných zemí. Za pomoci jednotné metodiky zjišťování je prezentována jak absolutní výše sledovaných nákladových položek, tak i jejich struktura. Následující údaje, jak jsou představeny v grafu 12 a tab. 4 umožňují strukturovaně nahlédnout do vzájemných relací mezi dosaženými produkčními výsledky a vynaloženými náklady, postihnout váhu jednotlivých nákladových položek v rámci celkových nákladů a z daných dat vyvodit konkrétní závěry ke konkurenceschopnosti českého zemědělství v mezinárodním srovnání. Všechny další závěry se opět opírají o data vztahující se k průměrné velikosti standardního zemědělského podniku v každé z členských zemí, tj. prakticky k podniku definovanému srovnatelným způsobem a z dané pozice nutno také posuzovat závěry zformulované touto studií. V systému FADN jsou jednotně definovány používané ukazatele, což za oblast nákladů vychází z následujícího pojmového vymezení: •
náklady celkem (SE 270) jsou součtem výrobní spotřeby (mezispotřeby), odpisů a externích faktorů (tzv. nákladů faktorů),
•
výrobní spotřeba je dána materiálovými náklady, spotřebovanou energií, PHM, službami a ostatními režijními náklady celkem,
•
náklady faktorů (externí faktory celkem) jsou součtem mzdových nákladů, pachtovného a nákladových úroků.
Ze srovnání grafu 12 s grafy charakterizujícími celkový rozměr zemědělské produkce, ať již v přepočtu na hektar či AWU (viz grafy 4 a 5) lze odvodit jistou závislost mezi objemem produkce a vynaloženými náklady. Členské státy unie s nejvyššími celkovými náklady na ha z. p., tj. zejména Nizozemsko, ale také Německo a Francie charakterizují vysoké hodnoty celkové zemědělské produkce. Na posledních pozicích v rámci 9 srovnávaných zemí si stojí nové členské státy, přičemž české zemědělství si z daných zemí stojí relativně nejlépe, tj. zařazuje se v pořadí zemí na 4. pozici od konce před Maďarsko, Polsko a Slovensko. V rozměru vynaložených celkových nákladů na ha z. p. české zemědělství dosahuje v průměru za období 2004/07 zhruba jedné poloviny úrovně Německa (54 %), zhruba 70 % úrovně Rakouska, resp. Francie.
31
304,7
253,1
259,3
243,1
Graf 12 - Celkové náklady na hektar z. p (Total Inputs / ha U.A.A.)
250
tis. Kč/ha
200
150
30,2 30,8 30,4 33,4
25,7 25,2 30,0 30,4
EU-25
37,0 33,6 30,7 36,1
FRA
35,7 34,5 36,1 38,2
50,3 47,3 45,2 45,9
OST
41,6 39,9 39,0 39,4
52,0 49,4 46,9 47,2
50
61,1 48,1 48,2 49,8
67,2 66,3 63,0 67,8
100
UKI
CZE
HUN
POL
SVK
0 NED
DEU
2004
2005
2006
2007
Zřetelně v relaci k ukazateli celkové zemědělské produkce se u vyspělých zemí potvrzuje obecné poznání, že relativně vysoká úroveň účelně vynaložených vstupů se pozitivně promítá do výsledné hodnoty agrární produkce. Jinak řečeno, celkovými náklady na ha se srovnávané SČZ, s výjimkou Nizozemska, zásadně neodlišují, z čehož lze odvodit, že problémem NČZ je jejich neuspokojivá produkční účinnost vynaložených vkladů. Z bližší analýzy nákladové struktury, resp. absolutní výše vynaložených nákladů na ha z. p., vyplývá řada poznatků osvětlujících odlišnosti mezi srovnávanými zeměmi při obecném závěru, že co do nákladové struktury existuje zřetelný rozdíl mezi starými a novými členskými státy (viz tab. 4). Podíl výrobní spotřeby na celkových nákladech ve většině zemí osciluje mezi 62 % až 68 %, s výjimkou Polska, kde výrobní spotřeba v roce 2006 zaujímá 74% podíl na celkových nákladech a naopak na Slovensku jen 56% podíl. Jestliže však v Polsku zaujímají přímé náklady zhruba jednu polovinu celkových nákladů, na Slovensku jen necelou jednu třetinu. Položka režijních nákladů přes možné odlišnosti v jejím vymezení osciluje v rámci starých členských států na celkových nákladech mezi cca 27 % (Spojené království) až 35 % (Rakousko), obdobně v rámci daného rozpětí se pohybuje Maďarsko (30 %) a Česko (28 %). V případě Polska se podílejí režijní náklady na celkových nákladech jen 23 % a v případě Slovenska na 24 %.
32
Tab. 4 - Celkové náklady v tis. Kč na ha z. p. a nákladová struktura ve vybraných státech Evropské unie za rok 2006
Celkové náklady (SE 270) Výrobní spotřeba celkem (SE 275) z toho - přímé náklady (SE 281) - režijní náklady (SE 336) Odpisy (SE 360) Náklady faktorů (SE 365) z toho - mzdové (SE 370) - pachtovné (SE 375) - nákl. úroky (SE 380)
EU 25 Kč % 45,1 100,0 29,9 66,2 17,7 39,2 12,2 27,0 7,2 15,9 8,0 17,8 4,3 9,6 2,3 5,0 1,4 3,2
CZE Kč % 36,0 100,0 24,6 68,3 14,6 40,6 10,0 27,7 3,1 8,6 8,4 23,2 7,0 19,3 1,0 2,8 0,4 1,0
DEU Kč % 63,0 100,0 42,4 67,3 22,9 36,3 19,5 30,9 8,6 10,8 11,9 19,0 5,7 9,1 4,3 6,8 1,9 3,0
FRA Kč % 46,8 100,0 29,3 62,5 14,3 30,6 15,0 31,9 8,8 18,9 8,7 18,5 3,6 7,7 3,5 7,6 1,5 3,2
Pramen: FADN CZ, European Commission AGRI/G/3 FADN; vlastní propočty.
33
HUN Kč % 30,7 100,0 20,8 67,7 11,6 37,8 9,2 29,9 3,7 12,2 6,1 20,0 4,0 13,1 1,2 3,8 0,9 3,0
NED Kč % 253,1 100,0 164,6 65,1 93,5 37,0 71,1 28,1 33,8 13,4 54,6 21,6 26,4 10,4 8,5 3,4 19,6 7,8
OST Kč % 48,2 100,0 30,5 63,2 13,6 28,2 16,9 35,0 13,4 27,8 4,3 8,9 1,2 2,6 1,7 3,6 1,3 2,8
POL Kč % 30,4 100,0 22,5 74,0 15,4 50,8 7,0 23,1 5,8 19,0 2,1 6,9 1,5 4,8 0,3 0,9 0,3 1,1
SVK Kč % 29,9 100,0 16,8 56,0 9,5 32,0 7,2 24,0 6,9 23,0 6,3 20,9 5,0 16,8 0,8 2,8 0,4 1,2
UKI Kč % 39,0 100,0 26,3 67,5 15,9 40,9 10,4 26,6 4,5 11,5 8,2 20,9 4,9 12,7 1,9 4,8 1,3 3,3
V absolutním vyjádření v přepočtu na ha z. p. činí průměrné režijní náklady za EU 25 celkem 12 200 Kč, přičemž pod tuto hranici se zařadilo Česko (10 000 Kč), Spojené království (10 400 Kč) a Maďarsko (10 200 Kč). Nejnižší režijní náklady vykazuje Polsko, které při částce 7 000 Kč zjevně maximálně spoří režijní náklady mj. jako jeden z významných faktorů konkurenceschopnosti polských agrárních vývozců na jednotném trhu. Maximální režijní náklady vykazuje Německo (19 500 Kč/ha), Rakousko (16 900 Kč/ha) a Francie (15 000 Kč/ha). Odlišný je v jednotlivých zemích podíl odpisů na celkových nákladech, což mj. souvisí s tím, zda se odpisy stanovují z pořizovacích nebo reprodukčních nákladů. Ve výši odpisů na ha se v ČR promítá vedle vlivu opotřebení aktuálně využívaného majetku i výše odpisových sazeb. Tento ukazatel rovněž nepostihuje pořízený majetek formou leasingu (leasingové splátky). Za EU 25 celkem vychází průměrná výše odpisů na 16 % celkových nákladů, v případě Rakouska na cca 28 %, Slovenska na 23 % a Francie a Polska po 19 %. Nejníže vycházejí odpisy v Česku (8,6 % celkových nákladů), Německu (10,8 %) a Spojeném království (11,5 %). Je zjevné, že české odpisové sazby na ha jsou ve srovnání s ostatními porovnávanými státy podhodnoceny (viz graf 13) a v absolutní částce vycházejí v průměru za období 2004/07 na 3 000 Kč/ha z. p., což představuje zhruba dvě pětiny průměrné výše odpisů v EU 25 celkem (7 300 Kč/ha). Druhá nejnižší sazba je uplatňována v Maďarsku (4 100 Kč/ha). Nejvyšší odpisové částky se týkají Nizozemska (35 300 Kč/ha), Rakouska (13 900 Kč/ha), Francie (9 100 Kč/ha) a Německa (8 600 Kč/ha). Odpisy připadající na hektar z. p. v Polsku na úrovni 5 800 Kč jsou takřka dvojnásobné ve srovnání s Českem a rovněž slovenští podnikatelé v zemědělství odepisovali 7 100 Kč/ha v roce 2007. S výjimkou Slovenska nedošlo k zásadním změnám v odepisovaných částkách s tím, že ve starých členských státech při podstatně vyšších částkách odpisy mírně klesají, zatímco v nových členských státech odpisy meziročně prudce vzrostly pouze na Slovensku, a to proto, že se začaly odvozovat od reprodukčních nákladů.
34
16,8 13,3 13,4 12,3
35,2 33,9 33,8 38,4
Graf 13 - Odpisy v tis. Kč/ha
8,6 8,6 8,6
FRA
DEU
7,9
9,1 8,9 8,7
9
9,7
9,7
(Depreciation, CZK thousand / ha) 10
3
2,7 2,9 3,1 3,5
4
4,4 4,1 3,7 4,1
4,2
5 3,8
tis. Kč/ha
6
4,8 4,5 4,5 4,4
5,7 6,1 5,8 5,8
7
6,9 7,1
7,4 7,2 6,9
8
2 1 0 NED
OST
EU-25 2004
POL 2005
2006
SVK
UKI
HUN
CZE
2007
V nákladech faktorů (viz tab. 4) se členské státy rovněž výrazně odlišují, přičemž extremně nízké ve srovnání s ostatními zeměmi jsou externí náklady polských a rakouských zemědělců (jen 6,9%, resp. 8,9% podíl na celkových nákladech v roce 2006). Ve všech ostatních státech externí náklady na celkových nákladech oscilují v rozmezí od 19 % (Německo, Francie) do 21 % (Maďarsko, Spojené království, Slovensko, Nizozemsko), resp. dosáhly 23 % v případě Česka. Náklady faktorů za EU 25 celkem se na celkových nákladech podílejí cca 18 % a obecně ve většině sledovaných zemí se blíží k hranici jedné pětiny nákladů celkem. V absolutním vyjádření nejnižší náklady faktorů na ha z. p. vykazuje Polsko (2 100 Kč/ha) a Rakousko (4 300 Kč/ha), což jsou země s typickou malorolnickou strukturou výroby s nevýznamným podílem námezdní práce. Průměrné externí náklady za EU 25 celkem dosáhly 8 000 Kč/ha, což zhruba představuje úroveň Spojeného království (8 200 Kč/ha) a Česka (8 400 Kč/ha). Spolu s Nizozemskem, kde se jedná o nesrovnatelně vyšší základ vynaložených nákladů, bylo druhé nejvyšší úrovně dosaženo v Německu (11 900 Kč/ha). Průměrné mzdové náklady za EU 25 se podílejí na celkových nákladech cca 10 %, z toho v Maďarsku 13,1 %, Spojeném království 12,7 %, Německu 9,1 % a Francii 7,7 %. Podstatně vyšší je zastoupení mzdových nákladů v případě Česka (19,3 %) a Slovenska (16,8 %). U této důležité nákladové položky může docházet k určitému zkreslování výsledků, protože v řadě nových členských států, zejména pak na Slovensku a v Česku s převahou PPO do propočtu spadají zejména námezdní pracovní síly (zaměstnanci), zatímco ve starých členských státech a v Polsku se jedná převážně o evidenci rodinných pracovních sil, kde 35
z důvodů daňových nelze vyloučit snahu tyto nepřiznat. Pracovní náklad v PFO se obvykle váže na vedoucího (vlastníka) podniku, přičemž rodinní pracovníci, ale také námezdní zaměstnanci pracují často jen sezónně. Mzdové náklady v přepočtu na ha z. p. v průměru za EU 25 celkem vycházejí na 4 300 Kč. Maximální částky připadají na mzdové náklady českých zemědělců na úrovni necelých 7 000 Kč/ha, následované Německem (5 753 Kč/ha), Slovenskem (5 044 Kč/ha) a Spojeným královstvím (4 959 Kč/ha). Nesrovnatelně vyšší jsou mzdové náklady v Nizozemsku (26 384 Kč), které plynou nejen z podstatně intenzivněji provozovaného zemědělství, ale i specifického, často vysoce specializovaného a pracovně náročného výrobního zaměření včetně skleníkové, resp. zahradnické výroby. Převážně rodinné formy hospodaření bez významnější účasti námezdné práce vedou v případě Polska ke mzdovému nákladu na úrovni 1 474 Kč/ha a v případě Rakouska na úrovni 1 247 Kč/ha. Významné odchylky existují v nákladech na pachtovné, které v rámci porovnávaných zemí kolísají na celkových nákladech v rozmezí od 0,9 % (Polsko) do 6,8 % v Německu. Tyto odchylky v rámci porovnávaných zemí souvisejí mj. s rozdílnou cenou půdy i s rozdílnými podíly pronajaté půdy na celkově obhospodařované půdě. Za EU 25 vychází průměrné pachtovné na 2 300 Kč/ha a nejvyšší částky zaplatí nájemci zemědělské půdy v Nizozemsku (8 500 Kč/ha), Německu (4 300 Kč) a Francii (3 500 Kč). V Polsku se opět vyplácejí nejmenší částky za pronájem půdy na úrovni necelých 300 Kč/ha, následované Slovenskem (800 Kč), Českem (1 000 Kč) a Maďarskem (1 200 Kč). Nejvyšší náklady na úvěry jsou charakteristické pro Nizozemsko, kde zatěžují necelými 20 000 Kč každý ha z. p., zatímco v průměru za EU 25 celkem dosahuje toto zatížení jen 1 400 Kč. Opakovaně nejnižší zatížení vykazuje Polsko (300 Kč/ha), následované Slovenskem a Českem při zhruba stejné částce na úrovni 400 Kč/ha z. p. V Německu vycházejí tyto nákladové úroky na 1 900 Kč/ha a ve Francii na 1 500 Kč/ha. 2.8 Ukazatel podílu celkových nákladů, resp. výrobní spotřeby na zemědělské produkci Následující podílový ukazatel je dalším orientačním vodítkem k posouzení konkurenční pozice zemědělských výrobců v jednotlivých členských státech, tj. zda jsou schopni svoji podnikatelskou činností pokrýt své náklady, vytvářet zisk a směřovat k rozšířené reprodukci bez státních zásahů. V definičním vymezení FADN (viz úvodem uvedené schéma 1 k odvození ekonomických výsledků podle závazné metodiky FADN) je daný jednoduchý ukazatel podílem celkových nákladů na zemědělské produkci celkem (viz graf 14).
36
Graf 14 - Podíl celkových nákladů na produkci 1,56
(Total inputs / Total output) 1,60
1,06 1,04 1,05 0,95
EU-25
OST
NED
FRA
DEU
UKI
HUN
CZE
1,20
0,80
0,78 0,80 0,80 0,76
1,00
1,25
0,97
0,91 0,89 0,89 0,92
0,98 0,99 0,99 0,94
1,03 1,10 1,14 1,08
0,91 0,91 0,90 0,82
0,98 0,99 0,98 0,91
1,03 1,05 1,05 1,03
0,87 0,88 0,87 0,83
1,24
1,40
0,60
0,40
0,20
0,00 POL
2004
2005
2006
SVK
2007
Z grafu 14 plyne, že všechny sledované nové členské země, s výjimkou Polska a doplněné o Spojené království se v rámci ukazatele podílu celkových nákladů na produkci pohybují v červených číslech prakticky za celé období 2004-07. Vysoká ztrátovost mimořádně dynamizovaná v případě Slovenska vede k závěru, že zemědělství nových členských států, s výjimkou Polska by bylo bez vyplacených podpor neefektivní, ztrátové a s tendencí k jejímu prohlubování. Mimořádně příznivé postavení Polska, které za sledované čtyři roky stojí na první pozici mezi všemi srovnávanými zeměmi, nabízí určité vysvětlení. Z analýzy plyne zřejmá závislost mezi daným ukazatelem a průměrnou velikostí podniku v ha. Pro členské země s nejpříznivějším rozpětím mezi hodnotou produkce a celkovými náklady, jmenovitě pro Polsko, Rakousko a Nizozemsko, je charakteristickým rysem nejnižší průměrná velikost podniku (viz graf 2). Tento závěr platí i pro EU celkem zjevně proto, že v převážné většině ostatních zemí se rovněž jedná o PFO s nesrovnatelně nižší průměrnou velikostí podniku. Slovenské a české zemědělství zatížené relativně vysokými náklady námezdní práce zůstává za celé sledované období na posledních příčkách, přičemž v případě Slovenska se situace zhoršovala zřejmě také v důsledku nastavení vyšších odpisových sazeb. Lze si dnes jen obtížně představit, že námezdní pracovník v zemědělství by pracoval s intenzitou a odpovědností např. polského farmáře, který z existenčních důvodů mnohdy nepokrývá vlastní potřeby anebo vstupuje na trh s produkty, kde náklady na jejich produkci překračují realizační ceny. Vysoce pozitivní výsledky zejména polského agrárního zahraničního obchodu v posledních letech (viz Bašek, Kraus) byly danou skutečností mj. 37
ovlivněny, a to také ve spojitosti s podstatně vyšší hustotou zvířat v přepočtu na farmu (viz graf 28). Relativně nižší podíl celkových nákladů na hodnotě zemědělské produkce je kromě Polska charakteristický také pro Nizozemsko, Rakousko, ale i Německo a Francii, zatímco zemědělství Spojeného království zůstává trvale ve ztrátě. Struktura zemědělství je v této zemi ovlivněna ve srovnání s ostatními západoevropskými zeměmi velkými pozemkovými vlastníky využívajícími ve větší míře námezdní práci a tyto podniky vzhledem ke svojí váze zřejmě ovlivňují i průměrnou standardní velikost zemědělského podniku ve Spojeném království. Bez metodického zpřesnění způsobu evidence práce nelze zjevně dospět k jednoznačně srovnatelným výpovědím, ale v zásadě obecně platí, že zemědělství unie za daných nákladově výnosových relací není schopno rozšířené reprodukce, pokud nebude podporováno z veřejných zdrojů. Dalším analyzovaným ukazatelem je podíl výrobní spotřeby na zemědělské produkci. Z definice ukazatele vyplývá, že je obdobou ukazatele podílu celkových nákladů na zemědělské produkci s tím, že v čitateli nejsou zahrnuty odpisy a externí faktory. Z vlastního propočtu ekonomického výsledku podle metodiky FADN plyne, čím vyšší je výrobní spotřeba, tím nižší je hrubá přidaná hodnota. Z přepočtového schématu je dále zřejmé, že celková hrubá produkce s připočtením salda provozních podpor a daní a po odečtení výrobní spotřeby vymezuje hrubou přidanou hodnotu. V grafu 15 se poněkud změnilo pořadí zemí a do absolutní špičky se posouvá skupina zemí (Rakousko, Polsko, Nizozemsko), které dokázaly nejefektivněji využít vynaložených prostředků ve prospěch co nejvyššího růstu hodnoty zemědělské produkce (se zhruba 58% podílem výrobní spotřeby na produkci). Ukazatel podílu výrobní spotřeby na produkci vychází nejhůře pro Česko, Slovensko a Maďarsko. Pozice Polska zůstává z nových členských států zdaleka nejlepší, je shodná s průměrem za EU 25 celkem a dalším potvrzením celkově úsporného typu rozvoje, kdy polští farmáři šetří jak na všech složkách mezispotřeby, tak i na odpisech a externích nákladech.
38
Graf 15 - Podíl výrobní spotřeby na produkci (Share of intermediate consumption in total output)
0,88
1,0
0,61 0,62 0,61 0,58
POL
FRA
HUN
0,77
UKI
0,69
DEU
0,63
0,59 0,59 0,59 0,57
EU-25
0,70 0,71 0,71 0,71
0,58 0,59 0,58 0,56
NED
0,71 0,71 0,71 0,65
0,58 0,57 0,58 0,61
0,6
0,58 0,58 0,57 0,54
0,7
0,65 0,69 0,66 0,65
0,8
0,72 0,75 0,78 0,73
0,9
0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 OST
2004
2005
2006
CZE
SVK
2007
2.9 Ukazatel podílu provozních podpor na celkových nákladech produkce Tento ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry provozní podpory participují na úhradě celkových nákladů, tj. na výrobní spotřebě, odpisech a na nákladech externích faktorů. Z grafu 16 plyne, že v průměru za EU 25 celkem se provozní podpory na nákladech celkem podílejí zhruba jednou pětinou. Pozice českého zemědělství v roce 2006 a 2007 odpovídá tomuto průměru. Ve starých členských státech, s výjimkou Rakouska, se daný podíl v jednotlivých letech prakticky nezměnil, zatímco v nových členských státech narůstá, a to nejvyšší měrou v Polsku v důsledku podstatně nižší nákladovosti ve srovnání s ostatními státy. Vstup do unie představuje pro všechny přijímané země absolutní růst objemu vyplácených provozních podpor, což se nutně muselo projevit na růstu daného ukazatele např. v Česku za stejné období ze 14 % na 20 %, v Polsku ze 14 % na 18 % atd. Mimořádná pozice Rakouska v objemu vyplacených provozních podpor se musela potvrdit i u tohoto ukazatele, kde se podíl podpor na nákladech v průměru za sledované čtyři roky pohyboval na úrovni 36 %.
39
Graf 16 - Podíl provozních podpor na celkových nákladech produkce (Share of current subsidies in total inputs)
0,33
0,38
0,37
0,4
0,37
0,45
0,35
0,20
0,20 0,17 0,14
0,19
0,18
0,18
0,17
0,20
0,16
0,19
0,19
0,22
0,20 0,12
0,15
0,18
0,18
0,19 0,14
0,22
0,20
0,20
0,2
0,20
0,22
0,22
0,21
0,21
0,22
0,22
0,21
0,25
0,21
0,27
0,3
0,05
0,06
0,05
0,05
0,04
0,1
0 OST
UKI
FRA
EU-25
POL 2004
SVK 2005
2006
HUN
DEU
CZE
NED
2007
Z grafu 16 je zřejmé mimořádné postavení nizozemského zemědělství, kde daný podílový ukazatel vykazuje zdaleka nejnižších hodnot. Ukazatel vypovídá především o tom, že vysoce intenzivní nizozemské zemědělství vynakládá podstatně větší objem vkladů do zemědělství a že se mu také daří realizovat nesrovnatelně vyšší hodnotové objemy zemědělské produkce (viz graf 3 a 4). Na rozdíl od všech ostatních členských zemí nejsou nizozemští podnikatelé zásadním způsobem závislí na státních podporách, přestože převážně hospodaří v menších podnicích. Vysoká intenzita výroby při vysoké míře specializace se zaměřením na produkty s vyšší přidanou hodnotou (výsledky náročné šlechtitelské a plemenářské práce, intenzivního rozvíjení zelinářství a okrasného zahradnictví, vysokých stavů hospodářských zvířat aj.) mají za následek, že představitelé Nizozemska při koncipování různých návrhů k reformě SZP mj. kladou hlavní důraz na prosazení liberalizačních tendencí v rámci světového agrárního obchodu. Jinak vyjádřeno jejich existenčním východiskem, obdobně jako ve Spojeném království, není volání po dalším růstu podpor do zemědělství. Mimořádné postavení nizozemského zemědělství je dobře patrné z následujícího grafu 17. V absolutním rozměru výrobní spotřeby nizozemští farmáři překračují ve sledovaných letech průměrnou výrobní spotřebu ve výši cca 31 000 Kč za EU 25 celkem více než pětinásobně.
40
Graf 17 - Výrobní spotřeba v tis. Kč/ha (Intermediate consumption /ha, CZK thousand)
202,3
220
180 160
165,6 156,3 164,7
200
tis. Kč/ha
140 120 100
28,1 27,0 26,4 27,1
24,9 23,6 24,6 25,9
25,2 22,7 20,8 24,8
22,8 22,7 22,5 25,1
OST
EU-25
FRA
UKI
CZE
HUN
POL
20
16,7 15,5 16,8 16,7
32,5 30,9 29,3 30,3
40
33,1 31,4 29,9 30,8
44,5 46,1 42,4 47,1
60
39,2 30,4 30,5 32,9
80
0 NED
DEU
2004
2005
2006
SVK
2007
Z grafu 17 dále plyne, že v absolutních hodnotách zůstává výrobní spotřeba vcelku stabilní při zdůraznění opakovaného závěru, že staré členské země charakterizuje větší objem výrobní spotřeby při mírné tendenci k jejímu snižování. Česko zaujímá čtvrté místo odzadu mezi vybranými členskými státy. Slovensko vykazuje nejnižší výrobní spotřebu v přepočtu na ha z. p. 2.10 Ukazatel hrubé přidané hodnoty, resp. čisté přidané hodnoty na ha z. p., resp. AWU V následujících prezentacích dospíváme k vrcholovým kategoriím v rámci schématu 1 zobrazujícího tvorbu důchodu ze zemědělství v systému FADN. Je důležité zdůraznit, že do propočtu vstupuje kategorie provozních podpor a daní, resp. jejich saldo. Ukazatel hrubé přidané hodnoty (HPH) je tedy rozdílem vznikajícím na jedné straně mezi hodnotou celkové zemědělské produkce oceněné základními cenami včetně kladného salda, pokud provozní podpory jsou vyšší než daně, či naopak, odečtením salda, pokud jsou daně vyšší než podpory a na druhé straně mezi výrobní spotřebou. Další kategorií je čistá přidaná hodnota (ČPH), která je rozdílem mezi HPH a odpisy. Charakterizuje zásadní ekonomickou souvislost, zda podnikatelská činnost přináší nové hodnoty a umožňuje podnikatelům v zemědělství rozšířenou reprodukci. Tento syntetický ukazatel postihuje souhrnný vliv dosažené úrovně celkové produkce, efektivnosti (účinnosti) vstupů včetně spotřeby fixního kapitálu a provozních podpor. Z konstrukce ukazatele ČPH, ať již v přepočtu na hektar nebo AWU plyne jeho zásadní vypovídací hodnota. Pokles či růst 41
daného ukazatele je v rozhodující míře určován změnami hodnoty výrobní spotřeby a také vyšší nebo nižší spotřebou fixního kapitálu (a tedy úrovní odpisů).
Graf 18 - Hrubá přidaná hodnota v tis. Kč/ha (Gross Farm Income / ha, CZK thousand)
140
125,9 126,6 131,8 141,6
160
120
14,2 13,2 14,0 16,6
HUN
CZE
12,4 9,2 7,4 13,8
16,1 15,1 14,4 16,8
20
19,8 19,9 18,9 22,5
EU-25
19,6 21,2 23,3 24,6
DEU
31,0 28,9 28,5 31,3
40
34,0 31,4 31,4 33,1
60
36,4 32,1 33,4 37,2
80
52,9 42,3 42,6 45,8
tis. Kč/ha
100
0 NED
OST
FRA 2004
POL
2005
2006
UKI
SVK
2007
Vzhledem k zásadním ekonomickým souvislostem mezi porovnávanými kategoriemi a jejich definičním vymezením ukazatel HPH na ha z. p. (graf 18) vypovídá obdobně jako předchozí text o výsadním postavení Nizozemska v rámci srovnávaných zemí a obecně o výkonnějším zemědělství ve starých členských státech v porovnání s novými členskými státy. Nové členské státy se zařazují opět mezi méně výkonné s tím, že se polské zemědělství v daném ukazateli vlivem nízké výrobní spotřeby posunuje až na pátou pozici odzadu, tj. před Spojené království. České a slovenské zemědělství vykazuje v rámci 9 porovnávaných zemí nejnižší výsledky. Česko v ukazateli HPH/ha v průměru za období 2004-07 si stojí po Slovensku na druhé nejnižší pozici. Výkonnost v daném ukazateli je v Rakousku 3,2krát větší, v EU 25 celkem 2,2krát větší a v Polsku 1,5násobně vyšší ve srovnání s českým zemědělstvím. Z grafu 19 pak dále vyplývá, že výhody z titulu nízké výrobní spotřeby v případě polského zemědělství jsou zřetelně potlačeny při přepočtu HPH/AWU. Tedy úsporný typ rozvoje polského zemědělství ztrácí na váze přepočtem HPH na pracovníka, kde v pořadí srovnávaných zemí stojí Polsko na posledním místě. Naopak zemědělství Spojeného království přepočtem HPH/AWU se dostává až na druhou pozici za Nizozemsko i v důsledku vysoké produktivity práce měřené nepřímo, např. počtem ha z. p. na AWU.
42
Graf 19 - Hrubá přidaná hodnota /AWU
967
1000
886 884 873
800
200
176 204 224 244
CZE
477
HUN
330 274 230
400
384 380 397 478
600
424 397 384 485
703 663 680 584
tis. Kč/AWU
1200
1185 1120 1115 1267
1266 1290 1243
1400
1228 1133 1159
1600
1365
1509
1800
1628 1684 1698 1669
(Gross Farm Income / AWU)
0 NED
UKI
DEU
FRA
OST 2004
EU-25 2005
2006
SVK
POL
2007
Z grafu 19 dále plyne, že stejně jako v předchozích grafech staré členské státy vykazují nejen vyšší výkonnost, ale jejich rozdíl vůči špičkové pozici Nizozemska se začíná snižovat při zřejmém zaostávání nových členských států. Slabší výkonnost agrárních sektorů nových členských států je z uvedených grafů zřejmá a tedy i zásadní příčinou nedostačující konkurenceschopnosti. Že celková situace není pro české zemědělství a ostatní nové členské státy dobrá vyplyne již jen z porovnání s průměrem HPH za EU celkem, ale pozornost si zasluhuje i pozice Rakouska a dále Německa a Francie jako dvou rozhodujících agrárních producentů unie, kteří citelně ovlivňují nákladově cenové parametry na jednotném trhu. Pozice Česka a ostatních NČZ je však také ovlivněna cenovými rozdíly a vyplacenými podporami, které jsou v přepočtu na hektar nejnižší na Slovensku, následované Polskem, Maďarskem a Českem. Z předchozích grafů dále vyplývá, jak významnými konkurenty českým výrobcům jsou polští farmáři hospodařící sice převážně na malých farmách při nízké úrovni produktivity práce a nízkém nasazení vkladů, ale za podmínky nesrovnatelně vyššího rozměru polského zemědělství. Úspory v nákladech při relativně vysoké intenzitě práce na polských rodinných farmách spolu s nabídkou základních zemědělských surovin a potravin ve vysokých objemech vytvářejí výchozí zázemí pro produkční expanzi polských producentů na jednotném trhu a zejména pak na dopravně snadno přístupném českém trhu.
43
V ukazateli HPH/AWU si Česko o jedno místo polepšilo, přičemž však v Nizozemsku je výkonnost čtyřnásobná, ve Spojeném království je výkonnost 3,2krát větší, v Německu a Francii zhruba trojnásobná, v Rakousku 2,3krát vyšší a v průměru za EU 25 celkem 1,6krát větší v komparaci s Českem (graf 19). Z těchto údajů si lze vcelku jasně odvodit, v jakém postavení se nacházelo české zemědělství na jednotném trhu v průměru za období 2004/07. Nižší výkonnost charakterizuje již jen Slovensko (cca 80 % úrovně Česka v ukazateli HPH/AWU) a Polsko na 52 % české úrovně. Ze způsobu výpočtu čisté přidané hodnoty (ČPH) muselo vyplynout (graf 20), že pořadí 9 srovnávaných zemí co do výše ČPH/ha, resp. AWU se prakticky nezmění, protože se zásadně nezměnila ani výše odpisů (viz graf 13). Přestože v Rakousku (13,4 tis. Kč/ha), Francii a Německu jsou odpisové částky nejvyšší, zachovaly si přední pozice mezi porovnávanými státy. Nejnižší částky odpisů vykazuje Česko, ale i tak se zařazuje po Slovensku na druhou pozici odzadu v přepočtu ČPH na hektar a na čtvrtou pozici při přepočtu ČPH na AWU. Prudké meziroční navýšení odpisových sazeb na Slovensku pohltilo v roce 2006 prakticky celý objem ČPH/ha. Propočtem ČPH podle metodického zadání FADN se mezinárodní srovnatelnost, jak již bylo konstatováno, komplikuje vzhledem k velmi odlišným odpisovým sazbám používaným jednotlivými zeměmi. Příklad Slovenska je z daného pohledu ilustrativní. Lze předpokládat, že princip stanovení odpisů na základě aktuální výše reprodukční nákladů na pořízení investic bude harmonizován, aby nedocházelo k zásadnímu zkreslování tohoto finálního ukazatele. Obdobně jako v případě HPH/ha překračuje Rakousko v ukazateli ČPH/ha české zemědělství 2,8krát a výkonnost za EU 25 celkem je ve srovnání s Českem 2,2krát větší (graf 20). Za pozornost stojí, že v roce 2007 došlo u většiny zemí k mírnému růstu ČPH/ha. Dynamický a stálý růst ČPH vedle Nizozemska vykázaly, s výjimkou Slovenska, všechny NČZ. Daný pozitivní vývoj byl za sledované období nepochybně ovlivněn růstem provozních podpor (viz graf 10), jak zřetelně dokládá příklad Nizozemska.
44
Graf 20 - Čistá přidaná hodnota v tis. Kč/ha z.p. (Farm Net Value Added / ha U.A.A., CZK thousand)
100
90,8 92,7 98,0 103,2
120
HUN
CZE
8,1 5,4 0,5 6,8
UKI
11,5 10,3 11,0 13,0
POL
11,7 11,0 10,7 12,9
15,0 15,3 14,4 18,1
EU-25
13,9 15,1 17,5 18,8
DEU
20
21,3 19,8 19,7 22,6
26,1 24,1 24,2 26,2
40
26,7 23,5 24,8 28,5
60
36,1 29,0 29,2 33,4
tis. Kč/ha
80
0 NED
OST
FRA 2004
2005
2006
SVK
2007
V přepočtu ČPH/AWU platí obdobně jako u kategorie HPH, že se v daném ukazateli situace mezi členskými státy více vyrovnává (graf 21), přičemž proti přepočtu ČPH/ha může být tento ukazatel citelně ovlivněn dynamikou odchodu pracovníků ze zemědělství. Z mezinárodního porovnání rozhodujících výsledných kategorií charakterizujících ekonomickou výkonnost zemědělství za čtyři roky členství v unii vyplývá, že hospodářské výsledky nových členských zemí se všemi uvedenými výhradami nejen znatelně zaostávají za hospodářsky vyspělými státy unie, ale že s výjimkou Polska se za sledované období jejich situace příliš nezměnila k lepšímu. Diference mezi špičkovým Nizozemskem, ale i rozhodujícími evropskými producenty, tj. Německem a Francií na straně jedné a novými členskými státy na straně druhé jsou výrazné.
45
Graf 21 - Čistá přidaná hodnota v tis. Kč/AWU
916
706
125 145 171 186
16
200
233
310 296 312
400
217 161
375
600
308 289 282 367
539 509 516 462
603 607 605
tis. Kč/AWU
800
812 766 770
903 830 881
1000
1047
1211 957 996 957
1200
1172 1234 1257 1216
(Farm Net Value Added / AWU, CZK thousand)
0 NED
UKI
DEU
FRA
OST 2004
EU-25
2005
2006
CZE
HUN
SVK
POL
2007
Lze shrnout, že až na základě výše uvedených podmíněně mezinárodně srovnatelných ukazatelů lze doložit míru zaostávání českého zemědělství vůči vyspělým zemím Evropy. Dalším průkazným ukazatelem je podíl provozních podpor na ČPH (graf 22). Ukazatel vypovídá o tom, do jaké míry je tvorba ČPH, tedy vrcholového indikátoru ekonomické výkonnosti zemědělství vázána na veřejné zdroje a jaké důsledky na příjmy zemědělství by mělo rozhodnutí státní podpory zrušit, resp. jak jsou zemědělci na jejich vyplácení existenčně závislí. Z grafu 22 je zřejmé, že nizozemští zemědělci v důsledku špičkové výkonnosti jsou nejblíže situaci, kdy by se jich případně mohli zříci. Naopak na opačném pólu je slovenské zemědělství, které v posledních letech hospodaří se ztrátou a podle údajů z FADN nepokrývá své náklady ani s podporami. V Česku v průměru za období 2004-07 zaujímají provozní podpory na ČPH více než poloviční podíl (56 %) při strmém nárůstu daného ukazatele v roce 2006 obdobně jak tomu bylo na Slovensku. Pozice Rakouska je dána absolutně nejvyšší úrovní provozních podpor na hektar (22 400 Kč v průměru za období 2004/07). Naopak, průměrný podílový ukazatel ve výši 12 %, platný pro nizozemské zemědělství, potvrzuje při značném odstupu od ostatních členských zemí jeho malou závislost na podpůrné politice EU.
46
Graf 22 - Podíl provozních podpor na čisté přidané hodnotě (Current subsidies / Farm Net Value Added)
0,91
1
0,99
1,02
1,2
0,11 0,14 0,15 0,14
0,38 0,36 0,33
0,29
0,38 0,40 0,41 0,34
0,46 0,47 0,48
0,44
0,53 0,54 0,54
0,57 0,57 0,53
0,49
0,46
0,59 0,58 0,58
0,58
0,42
0,39
0,4
0,38
0,49
0,6
0,56
0,62 0,63 0,60
0,67
0,8
0,2
0 SVK
OST
CZE
UKI
HUN 2004
FRA 2005
2006
DEU
EU-25
POL
NED
2007
Doplníme-li výše uvedený ukazatel o propočet podílu nákladů externích faktorů na ČPH, lze jen dále potvrdit míru závislosti zemědělských podniků jednotlivých členských zemí unie na výplatě provozních podpor. Z následující tab. 5 je zřejmé, že v ukazateli podílu externích nákladů na ČPH je zásadně odlišná od ostatních zemí situace v polském a rakouském zemědělství, tj. zemí s nejmenší průměrnou výměrou podniků zařazených do šetření. Externí náklady v Rakousku a Polsku se podílejí na ČPH cca 15 %, resp. 13 % a je zřejmé, že obě země jsou méně závislé na faktorech vnějšího prostředí a zejména na nákladech souvisejících s vyplácením mezd pro cizí. Svou roli zde sehrává i skutečnost, že v těchto zemích značný počet farmářů neprovozuje zemědělství jen jako hlavní výdělečnou činnost. Uvedené skutečnosti jsou dalším vysvětlením proč rakouské a v posledních letech i polské zemědělství je vedle nizozemského na špičkové pozici z hlediska tvorby důchodu ze zemědělské činnosti (graf 23). Nizozemské zemědělství je v této příznivé pozici především z důvodu vysoce intenzivně provozovaného zemědělství při vysoké produkční účinnosti vkladů.
47
Tab. 5 -
Podíl nákladů externích faktorů na čisté přidané hodnotě v procentech za období 2004-07 a ve vybraných zemích
Rok 2004 2005 2006 2007 Průměr 2004-07
EU
CZE
35,6 35,6 33,3 31,2 33,9
71,6 79,9 76,2 66,8 73,6
DEU 50,0 50,3 48,3 42,2 47,7
FRA
HUN
46,3 48,0 44,2 38,4 44,2
66,8 65,5 57,5 56,8 61,6
NED 64,5 57,1 55,2 62,0 59,7
OST 15,4 16,0 14,8 13,6 14,9
POL 12,9 13,4 12,0 13,3 12,9
SVK 57,9 108,9 117,6 83,2 91,6
UKI 58,0 54,8 56,7 43,6 53,3
Pramen: FADN CZ, vlastní propočty.
Ve všech ostatních srovnávaných zemích náklady externích faktorů pohlcují podstatně vyšší podíl ČPH, a to tedy také znamená, že musejí více ukrojit z ČPH ve prospěch jejich úhrady. Daný podíl ve starých členských státech v průměru za období 2004/07 kolísá od 44,2 % (Francie) do 59,7 % (Nizozemsko). V nových členských zemích, jmenovitě v Maďarsku se jedná o 61,6% podíl a v Česku o 73,6% podíl. Slovenské zemědělství v letech 2005 a 2006 nepokrylo své externí náklady ČPH. Intenzivně provozované nizozemské zemědělství a zřejmě vyšší účast námezdních sil na zemědělském podnikání ve Spojeném království mají za následek, že obě země oproti ostatním spotřebovávají vyšší podíl z ČPH ke krytí nákladů externích faktorů. Obecně pak s uvedenými výjimkami platí, že čím vyšší je podíl nákladů externích faktorů na ČPH, tím nižší důchod je vykazován ze zemědělské činnosti a dále, že se zvyšuje závislost hospodářského výsledku v zemědělství na cizích zdrojích, ať již ve formě provozních podpor či externích faktorů. 2.11 Ukazatel důchodu ze zemědělské činnosti na ha z. p., resp. AWU Jedná se o závěrečnou výslednou kategorii definovanou jako rozdíl mezi ČPH upravenou o saldo investičních podpor (podpory na pořízení dlouhodobého majetku účtované jako investiční podpory) a daní na straně jedné a mezi externími faktory celkem na straně druhé. Daná kategorie v systému Souhrnného zemědělského účtu (SZÚ) odpovídá pojmu „zisk před zdaněním“ a v národohospodářské poloze charakterizuje objem zisku za odvětví. Z ukazatele důchodu ze zemědělské činnosti v přepočtu na ha, resp. AWU je zřetelně patrné, jakou úlohu v jednotlivých státech sehrávají externí faktory. Nutno k danému ukazateli dodat, že je málo vypovídající, pokud se porovnávají země s odlišnými socio-ekonomickými modely hospodaření. Porovnání tvorby důchodu ze zemědělské činnosti je v členských zemích významně ovlivněno přesností evidence nákladů práce. Z grafů 23, ale i 24 vyplývá, že Nizozemsko si stále udržuje přední pozice, ale se zřetelně menším odstupem vůči ostatním členským státům a zejména pak mezi starými členskými státy se rozdíly snižují v ukazateli důchodu ze zemědělské činnosti/AWU
48
(graf 24). Nižší nasazení lidské práce vyrovnává důchodovou pozici Rakouska, Spojeného království, Francie a Německa s nizozemským a polským zemědělstvím. Jak je z grafu 23 patrné, nové členské státy se opět zařazují na závěr grafu, s výjimkou polského zemědělství. Zřetelně se potvrzuje, že nižší mezispotřeba, odpisy a zejména úspory externích faktorů staví polské zemědělství z hlediska daného ukazatele do pozice třetí nejúspěšnější země po Nizozemsku a Rakousku. Relativně vysoká úroveň výrobní spotřeby a externích faktorů v porovnání s hodnotou zemědělské produkce vede mj. k tomu, že české zemědělství si z hlediska tvorby důchodu stojí na předposlední pozici bez ohledu na to, zda je přepočet proveden na ha či AWU. Nizozemsko při dané metodice propočtu překračuje v důchodu ze zemědělství/ha naši úroveň dvanáctinásobně, Rakousko osminásobně, obdobně tak průměr za EU 25 celkem překračuje naši úroveň zhruba pětinásobně, Polsko více než čtyřnásobně a Německo spolu s Francií zhruba čtyřnásobně. Z dat, která jsou za období 2004/07 z výběrového šetření FADN k dispozici je zřejmé, že ekonomický výkon nových členských zemí, s výjimkou Polska, je neuspokojivý, což o to více platí pro země bývalého Československa.
Graf 23 - Důchod ze zemědělské činnosti /ha z. p.
39,2 NED
OST
EU-25
POL
DEU
FRA
UKI
HUN
CZE
0,6 SVK -0,5
-1
3,5
4
3,3 2,2 2,8 4,6
4,3 4,2 4,7 5,8
6,4 7,1 6,4
9
10,3
11,9 10,8 11,5 14,3
14
15,7
19
12,8 11,1 12,2
16,8 15,6 16,2 18
tis. Kč/ha
24
11,9 12,6 14,9 15,8
23,1 23,9
29
27,1
28,7
34
30,5
39
38,2
42,3
(Family Farm Income / ha U.A.A.) 44
-5,3
-6 2004
2005
2006
2007
Jak již bylo konstatováno v rámci ukazatelů HPH, resp. ČPH, v důchodu ze zemědělské činnosti v přepočtu na AWU se pozice zemí více vyrovnávají, což především platí pro staré členské státy. Z různých důvodů, jak již bylo doloženo v předchozích částech, jsou zřetelně
49
vyšší hladiny důchodu ze zemědělské činnosti charakteristické pro všechny sledované SČZ při pozoruhodné vyrovnanosti daného ukazatele. V průměru za období 2004/07 kolísá důchod ze zemědělské činnosti na AWU mezi 456 tis. Kč (Německo) až 507 tis. Kč (Rakousko). Za zdůraznění stojí, s výjimkou Nizozemska, prudký růst tohoto ukazatele v roce 2007 ve skupině nejvyspělejších zemí. V grafu 24 se pozice polského zemědělství v důsledku značné přezaměstnanosti v zemědělství citelně zhoršuje a zařazuje se na čtvrtou příčku odzadu před Maďarsko, Česko a Slovensko.
Graf 24 - Důchod ze zemědělské činnosti v tis. Kč/AWU (Family Farm Income / AWU, CZK thousand)
456 417 450
450
578 431 393 423
348 328 352 318
19
92
HUN
132
POL
100
90 64 79
200
112 111 125 167
300 107 121 143 157
tis. Kč/AWU
400
394
409 459 421
500
481 483 490
600
522 545
573
700
581
693
800
0 UKI
NED
FRA
DEU
EU-25
CZE
SVK
-14
OST
-163
-100 -200 -300 2004
2005
2006
2007
Pozice českého zemědělství v ukazateli důchodu na AWU je vůči starým členským zemím nadále nepříznivá, i když rozdíl vůči těmto zemím je menší. V daném ukazateli v průměru za období 2004-07 se na první pozici posunuje Rakousko, nesporně vlivem vysokých provozních podpor, následované Spojeným královstvím, Nizozemskem, Francií, a Německem. Průměrný důchod ze zemědělství za těchto pět zemí překračuje úroveň Česka 5,3krát. Daný ukazatel za EU 25 celkem je 3,7násobně vyšší a ještě i polské zemědělství překračuje naši úroveň zhruba 1,4krát. Nelze však opominout, že výše tohoto ukazatele je významně ovlivňována tempem úbytku počtu pracovníků.
50
2.12 Vybrané naturální ukazatele Hektarový výnos pšenice v t/ha I úzký výběr sledovaných tří naturálních ukazatelů (pšenice, kukuřice, mléko) vcelku jednoznačně potvrzuje závislost mezi dosaženou úrovní hektarových výnosů, resp. užitkovosti a celkovým hodnotovým objemem zemědělské produkce analyzovaných členských států za období 2004-07. Vysoké hodnoty zvolených naturálních ukazatelů se zásadní měrou projevují i v ukazateli celkové zemědělské produkce na hektar (graf 4). Z grafu 25 je zřejmá závislost dosažené úrovně ha – výnosů pšenice na průběhu počasí v evropském regionu. Zatímco ve Spojeném království a Nizozemsku je průběh počasí ve značné míře ovlivněn mírnějším přímořským klimatem, v centrálních oblastech Evropy za sledované období platí, že rekordní sklizně pšenice v roce 2004 se projevily ve všech zemích této oblasti a následně pak shodně v dalších letech ve všech těchto zemích došlo k propadu hektarových výnosů. Daný jev má své zásadní důsledky v tom, že kontinentální průběh počasí se všemi sezónními výkyvy dopadá na objem sklizní ve značně širokém rozsahu. Jinak vyjádřeno zřejmá závislost na nestálém průběhu počasí má za následek, že přebytková či nedostatková situace s danou komoditou platí následně pro celou řadu členských států středoevropského prostoru. Špičkové hektarové výnosy pšenice ve Velké Británii a Nizozemsku, ovlivněné zejména klimatickými podmínkami a vysokou úrovní vkladů do půdy, vykazují poměrně značnou stabilitu a překračují průměrné hektarové výnosy EU 25 celkem za období 2004-07 o 2 t/ha a v relaci k ČR dokonce o 2,8 t/ha. Přestože co do výnosové úrovně si ČR stojí vůči ostatním novým členským zemím na přední pozici, zaostává nejen vůči zmiňovaným špičkovým státům v deklarované výši, ale také vůči rozhodujícím evropským pěstitelům pšenice, tj. Francii a Německu o zhruba 2 t/ha. Z daného plyne, že konkurenční pozice české pšenice v naturálním vyjádření vůči rozhodujícím evropským producentským zemím není jednoznačná, jak vyplývá i z ukazatelů charakterizujících nákladové parametry. Z grafu 25 je rovněž patrné, že meziroční kolísání je v NČZ větší a prohlubuje se směrem k zemím s nejnižšími hektarovými výnosy. Nezbývá než konstatovat, že vysoce rentabilní produkce pšenic v českých podmínkách má své rezervy. Vykázanými hektarovými výnosy se prakticky nelišíme ani od našich bezprostředních sousedů, kdy Rakousko ve čtyřletém průměru dosáhlo výnosu na úrovni 5,1 t/ha a Polsku ve výši 4,9 t/ha.
51
Graf 25 - Hektarový výnos pšenice (Yield of wheat)
4,60 4,30
4,63
5,28
3,69 3,7
4
4,02 3,62
OST
4,22 4,77
CZE
5,46 5,12
5,08 4,77 4,78
5,79
5,90 5,19
5
5,10 4,78 5,04
t/ha
6
6,68 6,23 5,97
7,65
7,66 7,08 6,87 6,38
7
6,96 6,86 6,59
6,84
8
8,61 8,10 8,33
9
8,10 8,26 8,54 7,63
10
3 2 1 0 UKI
NED
DEU
FRA
EU-25 2004
2005
2006
POL
HUN
SVK
2007
Hektarový výnos kukuřice na zrno v t/ha Na rozdíl od pšenice neexistuje u kukuřice zřetelnější diference mezi státy s nejvyššími a nejnižšími výnosy (viz graf 26). Průměrný hektarový výnos kukuřice na zrno za sledované období za EU 25 celkem se blíží 9 t/ha (8,7 t/ha), je shodný s průměrným výnosem Francie a zhruba o 1 t/ha nižší než v Německu11. Prakticky to znamená, že při našem výnosu nám chybí do průměrné úrovně EU zhruba 1,5 t/ha. Špičkovou pozici si udržuje Nizozemsko, nicméně na první příčce se ve sledovaných letech pohybuje Rakousko s průměrným hektarovým výnosem 10,8 t při mírném meziročním kolísání. Dlouhodobá šlechtitelská pozornost věnovaná kukuřici spolu s významným zastoupením živočišné produkce na celkové produkci včetně účelného zastoupení kukuřice v krmné dávce jsou nesporně úspěchem Rakouska, ale také připomenutím, že rakouské hektarové výnosy jsou z hlediska obdobných přírodních podmínek zřetelnou výzvou českému zemědělství. Poměrně vysoká úroveň průměrného výnosu kukuřice za EU 25 celkem je neopomenutelným potvrzením existující výnosové rezervy v náš neprospěch, a jejíž čerpání zvýší ekonomiku produkce kukuřice a zefektivní výkonnost živočišné výroby.
11
Neúměrně vysoký hektarový výnos v roce 2007 zřetelně ovlivnil i postavení Německa v rámci porovnávaných zemí.
52
Graf 26 - Hektarový výnos kukuřice v t/ha (Yield of maize)
14,25
16
7,28 5,69
4,06
6
4,14
5,06
6,04
6,27 6,64
7,68
7,38 7,86 7,27
8,20
7,24 6,73
6,16
7,99 6,85 6,99
6,54
DEU
7,47
NED
8,96 9,07 8,74
8,33 8,42 7,61
8
7,96
t/ha
10
9,18 8,8 8,8 9,4
10,57
10,53 10,38
12
10,29 11,6 10,19 11,04
14
4
2
0 OST
FRA
EU-25 2004
CZE 2005
2006
UKI
HUN
POL
SVK
2007
Dojivost krav v kg/rok Špičkovou pozici v užitkovosti dojnic zaujímá Nizozemsko (viz graf 27), které průběžně v rámci sledovaných let zvyšovalo dojivost a je jedinou členskou zemí překračující v posledních letech trvale hranici dojivosti 7 tis. kg mléka (7 634 kg/rok v průměru za období 2004/07). Pro základní orientaci možno konstatovat, že v průměru za období 2004-2007 se dojivost krav v českém zemědělství pohybovala na 80 % nizozemské dojivosti, na 88 % německé a britské dojivosti a na 96 % francouzské dojivosti. Francouzská a maďarská dojivost krav je prakticky shodná s průměrnou dojivostí za EU 25 celkem. Opět jako u předchozích komodit se co do ukazatele dojivosti krav zařazují nové členské státy, avšak jen s menším odstupem, na závěr žebříčku porovnávaných zemí v pořadí Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko. Mezi tyto země se na třetí pozici odzadu zařazuje Rakousko. Zatímco za první čtyři SČZ s největší užitkovostí vzrostla za sledované období užitkovost dojnic zhruba o 4,5 %, v Rakousku o 6,4 %, ve skupině NČZ, jmenovitě v Polsku, vzrostla takřka o 14 %, v Česku a Maďarsku o více než 9 %. Z grafu 27 je dále zřejmé, že špičkoví evropští chovatelé skotu, tj. nizozemští a němečtí zemědělci za stejné období překračují průměrnou roční dojivost unie o cca 1 288 kg v případě Nizozemska a cca 665 kg v případě Německa. Dané rozdíly v užitkovosti mj. zřetelně ovlivňují konkurenční pozici českých chovatelů dojnic; např. rozdíl mezi českou a nizozemskou užitkovostí dojnic na úrovni takřka 1 500 kg 53
v náš neprospěch se nemůže neprojevit v konečné jednicové kalkulaci. Je zřejmé, že v nových členských státech dochází k dynamickému růstu užitkovosti zásadně ovlivňovanému platnými agrárně politickými opatřeními regulujícími jednotný trh s mlékem. Platný kvotační systém vede přirozeně ke zvyšování intenzity výroby mléka cestou brakace méně užitkových krav ve prospěch užitkovějších dojnic.
Graf 27 - Dojivost krav v kg/rok (Milk yield, kg/year)
kg/rok
CZE
OST
5000 4000
3 989 4 461 4491,1 4 542
EU-25
5 386 5 690 5645,1 5 731
HUN
5 984 6 107 6222,6 6 368
FRA
6000
5 885 6 154 6220 6 438
6 217 6 360 6439,2 6 367
UKI
6 072 6 302 6456,7 6 638
DEU
6 209 6 454 6380,2 6 532
6 797 6 991 6962,2 7 104
7000
6 851 6 902 7134,9 7 155
8000
7 455 7 560 7760,7 7 759
9000
3000 2000 1000 0 NED
2004
2005
2006
SVK
POL
2007
Počet dobytčích jednotek na hektar V daném ukazateli (graf 28) se nové členské státy unie, s výjimkou Polska, zásadně odlišují od starých členských zemí a diference v intenzitě živočišné produkci v přepočtu na plochu je mimořádná. Lze zřetelně prokázat, že s rodinnými formami hospodaření ve SČZ je spojena větší hustota zvířat, která sehrává svoji úlohu z hlediska výkonnosti zemědělského podnikání. Polští zemědělci zaostávají v řadě parametrů za ostatními členskými zeměmi, ale v daném ukazateli v pořadí zemí stojí na druhé pozici. Přes nižší hustotu zvířat na hektar však pro nové členské státy, s výjimkou Maďarska a Česka platí, že v těchto zemích dochází dále k snižování hustoty chovných zvířat. Naopak ve starých členských státech se hustota zvířat na hektar z. p. prakticky nemění. Na špičkové pozici si stojí Nizozemsko, kde je chováno v průměru více než 2 VDJ na hektar, což znamená, že v této zemi je hustota zvířat 2,5krát vyšší než v Česku. Stejně tak
54
i v relaci k Polsku a Německu je naše pozice zřetelně jiná. Obě země překračují ukazatel hustoty zvířat v Česku zhruba 1,7krát. Z dalších souvislostí je zřejmé, že existující rozměr živočišné výroby ve vyspělých členských státech významně ovlivňuje ukazatel celkové zemědělské produkce na hektar. Státy s vysokou hustotou hospodářských zvířat stojí v popředí srovnávaných zemí na rozdíl od nových členských států, které v daném ukazateli graf 28 uzavírají. V kontextu k počtu zvířat chovaných v průměrném standardním zemědělském podniku je situace na Slovensku, Česku a Maďarsku nesrovnatelná s poměry v zemích s převahou rodinných podniků. Diametrálně odlišná je pozice těchto zemí z hlediska zatížení každého hektaru zemědělské půdy hospodářskými zvířaty. Podstatně nižší zatížení půdy hospodářským zvířectvem musí negativně ovlivňovat celkový rozsah produkce, ale současně signalizuje zásadně menší dopad hustoty zvířat v nových členských státech na kvalitu životního prostředí. Vysoké stavy hospodářských zvířat, charakteristické např. pro Nizozemsko, představují z hlediska ochrany přírody a zejména vody podstatně větší zátěž než méně než poloviční hustota zvířat, připadající na hektar v ČR. Např. bodové zdroje znečištění vyvolané zemědělskou činností musí být četnější v zemích s převahou rodinných farem ve srovnání s podstatně většími PPO a obvykle s vyššími koncentracemi zvířat.
Graf 28 - Počet dobytčích jednotek/ha z. p. (Stocking density)
2,5
3,0
2,18 2,18 2,1
2,5
0,88 0,85 0,9 0,93
CZE
HUN
0,55 0,52 0,5 0,49
0,85 0,89 0,90 0,91
1,21
EU-25
0,9 0,9 0,91
1,22 1,2 1,2 1,19
FRA
1,0
1,06 1,05 1 1,04
1,2 1,22 1,2 1,21
1,5
1,49 1,44 1,5 1,55
1,77 1,43 1,4 1,45
VDJ/ha
2,0
0,5
0,0 NED
POL
DEU
2004
UKI 2005
55
2006
OST 2007
SVK
3
VYBRANÉ UKAZATELE ZA SPECIALIZOVANÉ PODNIKY POLNÍ, SMÍŠENÉ A MLÉČNÉ PRODUKCE V následující kapitole půjde o to analyzovat předchozí základní ukazatele nikoliv
v přepočtu na standardizovaný průměrný podnik, ale v členění podle zvolených tří typů výrobního zaměření. V zúženém výběru ukazatelů budou v rámci sledovaných 9 zemí porovnávány výkonnostní ukazatele za skupinu podniků zaměřených na polní výrobu, dále za podniky smíšené výroby a podniky specializované na produkci mléka. Cílem je prokázat, zda odlišné typologie farem včetně jejich velikostních charakteristik v rámci existujících tříd VII až VIII, resp. IX a výše jsou nositeli určité výhody ve srovnání s průměrným standardizovaným podnikem analyzovaným za jednotlivé členské země v kap. 2. 3.1 Ukazatel rozsahu obhospodařované půdy na AWU Podniky polní výroby Z analyzovaných údajů k rozsahu obhospodařované půdy v přepočtu na AWU vyplývá, že podniky specializované na polní výrobu zřetelně překračují ve srovnání s nespecializovanými podniky ve všech sledovaných členských zemích daný ukazatel charakterizující nepřímo dosaženou úroveň produktivity práce. Za EU celkem je rozsah půdy obhospodařované specializovanými podniky polní výroby zhruba o jednu třetinu vyšší (graf 29). Z dat, která jsou k dispozici za období 2004-2006 vyplývá, že hospodářsky vyspělé členské země dokáží ve větší míře využívat předností specializované výroby ve srovnání se standardními nespecializovanými podniky (graf 3). Pořadí zemí podle výměry z. p. na AWU v případě podniků s polní výrobou se zásadně neodlišuje od pořadí zemí vycházejícího z údajů za průměrný standardizovaný podnik12. Přední pozici v obou případech zaujímají Spojené království, Francie a Německo, přičemž ale daný ukazatel za podniky polní výroby vychází podstatně průkazněji, a to ve stejném pořadí zemí o 20 %, resp. 35 % a 39 % (graf 29, resp. graf 3).
12
Ve všech následujících grafech označení polní výroba celkem, smíšená produkce celkem a produkce mléka celkem znamená, že se jedná o průměrný údaj za specializovaný podnik daného zaměření bez velikostního rozlišení na skupinu 16 až 100 ESU a skupinu větší než 100 ESU. Z pohledu velikostní struktury v českém zemědělství je na skupinu 16 až 100 ESU nazíráno jako na podnik menší velikosti.
56
Graf 29 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, polní výroba celkem (Total U.A.A./AWU, Fieldcrops in total)
32,1 35,1 34,2
29,9 31,1 31,8
25,8 28,5 30,6
DEU
40
34,9 34,1 37,2
FRA
50
36,2 39,2 38,7
60
43,4 43,5 42,3
ha/AWU
70
54,5 58,6 58,6
80
60,6 59,2 59,8
90
80,1 81,4 80,2
100
OST
SVK
CZE
EU - 25
NED
13,1 13,4 13,7
30 20 10 0 UKI
HUN
2004
2005
POL
2006
Ze srovnání v rámci analyzovaného období zřetelně vyplývá, že specializované podniky polní výroby ve vyspělých zemích čerpají větší měrou výhody spjaté s využitím příhodnějších podmínek v oblastech polní výroby včetně lepšího technického vybavení. Např. Rakousko, které rozhodně nedisponuje lepšími přírodními podmínkami např. ve srovnání s námi, dokáže ve specializovaných podnicích polní výroby zvýšit produktivitu takřka dvojnásobně, v Maďarsku specializované podniky rovněž vykazují o zhruba 27 % větší rozsah z. p. připadající na AWU ve srovnání s nespecializovanými podniky. V českých podmínkách převyšují specializované podniky polní výroby v daném ukazateli nespecializované podniky jen o 17 %. Z komparace vyplývá další dílčí poznatek, že daný ukazatel za podniky specializované polní výroby prakticky ve všech zemích podléhá podstatně menšímu kolísání. Ze srovnání dále vyplývá v průměru za EU celkem závěr, že podle parametru ekonomické velikosti jsou výkonnostní ukazatele velkých podniků ve většině srovnávaných zemí lepší než ukazatele za nespecializovaný standardní podnik. V menších podnicích polní výroby (16-100 ESU) je situace odlišná v NČZ (graf 30), kde v případě Maďarska, Česka, Slovenska a Polska jsou ukazatele rozsahu z. p. na AWU podstatně lepší ve srovnání s průměrem za podniky polní výroby bez velikostního rozlišení (graf 29). U velkých podniků polní výroby (nad 100 ESU) si vyspělé členské země, tj. Spojené království, Francie a Německo, co do pořadí zemí udržují špičkovou pozici a významně překračují v daném ukazateli výsledky menších podniků. Lze tedy konstatovat, že čerpají výhody z velikosti větší měrou než velké podniky polní výroby v Maďarsku, Česku
57
a Slovensku a že jsou tedy pro tyto podniky vytvářeny lepší výchozí podmínky pro růst konkurenceschopnosti. Z údajů dále vyplývá, že v podmínkách českého zemědělství menší podniky polní výroby dokáží v ukazateli rozsahu zemědělské půdy na AWU pracovat s vyšší produktivitou, a to jak vůči průměrným hodnotám za nespecializovaný standardní podnik (graf 3), tak vůči podstatně větším podnikům polní výroby (graf 31). Zúžením výrobního sortimentu, rušením živočišné výroby, plným využitím přednosti moderní techniky při zřejmě vyšší intenzitě práce dokáží v daném ukazateli úspěšně konkurovat větším podnikům. Jako ve všech ostatních případech přepočet ukazatele na AWU je zatížen určitou nepřesností v souvislosti s tím, že počty pracovníků v Česku zahrnují i pracovníky v přidružené výrobě. Očekávané výhody z velikosti – tzv. „economy of scale“ – umožňující větším podnikům dosahovat vyšší produktivity se zatím nepotvrdily, přičemž určité vysvětlení lze nalézt mj. v problému jejich menší pružnosti aktuálně se adaptovat na podmínky trhu. V daném ukazateli a ve velikostní skupině podniků polní výroby nad 100 ESU jsou výsledky podniků ve Spojeném království, Francii a Německu, ale i údaje za průměr EU 25 celkem výrazně lepší než v Česku a ostatních NČZ, s výjimkou Polska v posledních letech (graf 31). Za tyto tři výše uvedené země vychází daný ukazatel zhruba o jednu třetinu výhodněji, měřeno ukazatelem rozsahu z. p. připadající na AWU ve srovnání s podniky zahrnutými do velikostní skupiny 16-100 ESU (graf 30). Graf 30 - Zemědělsky využívaná půda/AWU polní výroba 16 - 100 ESU
180
170,1
(Total U.A.A./AWU, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
160 140
DEU
OST
20
17,9 20,0 21,9
39,6 41,9 42,3
EU - 25
33,4 34,9 35,3
40,4 42,7 41,5
40
40,7 41,6 42,8
52,8 51,7 50,6
CZE
68,6 69,1
HUN
28,7
60
54,1 60,7 60,0
80
62,0 65,3 61,3
100 46,5 47,4
ha/AWU
120
0 SVK
UKI
FRA 2004
2005
58
2006
POL
NED
20
18,7 28,2 22,1
30
30,0 32,5 31,8
32,8 33,6 36,9
40
38,9 41,7 44,0
50
47,0 47,4 46,5
80,9
60
57,0 60,3 63,4
ha/AWU
70
59,9 51,6
80
66,1 71,7 73,5
90
76,8 78,0 77,4
100
87,2 88,2 86,9
Graf 31 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, polní výroba nad 100 ESU (Total U.A.A./AWU, Fieldcrops >100 ESU)
10 0 UKI
FRA
DEU
POL
EU - 25
2004
2005
HUN
NED
SVK
CZE
OST
2006
Podniky smíšené produkce Obecně platí, že v ukazateli rozměru z. p. připadající na AWU podniky smíšené výroby zaostávají vůči podnikům polní výroby a toto zaostávání se projevilo ve všech členských zemích (graf 32). Opět se potvrdilo, že vedoucí pozici v rámci tohoto ukazatele zaujímají Spojené království, Francie a Německo, což zejména platí pro smíšené podniky s velikostí nad 100 ESU (graf 34).
22,21 23,01 22,96
21,14 21,80 22,42
21,99 22,11 20,19
30
21,84 24,98 27,05
40
23,28 24,88 26,86
50
26,36 27,27 27,52 CZE
HUN
SVK
OST
EU - 25
NED
2005
2006
20
8,66 9,39 9,37
ha/AWU
60
41,95 43,42 42,13
70
52,29 51,98 53,47
80
66,54 67,78 69,30
Graf 32 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce celkem (Total U.A.A./AWU, Mixed in total)
10 0 UKI
FRA
DEU
2004
59
POL
Graf 33 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce 16 - 100 ESU (Total U.A.A./AWU, Mixed 16 - 100 ESU)
DEU
17,74 18,37
EU - 25
20
18,12 19,30 19,25
33,89 34,69 33,07
CZE
30
24,09 24,59 25,03
34,01 34,68 35,16
40
35,06 37,44 37,55
48,31 47,49 49,61
50
49,72
ha/AWU
60
48,23 52,73 48,28
70
58,39 60,19 55,49
80
10 0 UKI
HUN
SVK
FRA
2004
2005
OST
POL
NED
2006
Pozn.: Údaje (SVK, NED) nejsou k dispozici, analogicky platí i pro ostatní grafy, kde data chybí.
Ve srovnání s nespecializovanými podniky za EU 25 celkem platí, že se podniky smíšené výroby prakticky v daném ukazateli od průměrných hodnot příliš neodchylují. Smíšené podniky uvedených tří zemí, především ve velikostní skupině nad 100 ESU, se však z hlediska sledovaného ukazatele znatelně odlišují od průměrných hodnot za nespecializované podniky (graf 3). Ve stejném pořadí zemí a za stejné období 2004/06 jim do úrovně smíšených podniků chybí cca 15 %, resp. 35 % a 22 % plochy. Ve stejné souvislosti však tento závěr neplatí pro Česko, kde se průměrný standardizovaný podnik (28,2 ha z.p/AWU) od podniku smíšené výroby prakticky neliší za skupinu podniků nad 100 ESU (26,6 ha z. p./AWU). Z hlediska velikostní struktury smíšené podniky menší velikosti (graf 33) vykazují v ukazateli rozsahu z. p. na AWU nižší hodnoty v porovnání s podniky polní výroby. Ve velikostní skupině smíšených podniků nad 100 ESU (graf 34) je dosahováno nižší úrovně produktivity práce než ve specializovaných podnicích polní výroby (graf 31), a to ve všech srovnávaných členských zemích. Výrazně vyšší úroveň produktivity práce ve smíšených podnicích nad 100 ESU ve srovnání s podniky menší velikosti si zachovaly smíšené podniky ve Spojeném království, ve Francii a Německu. V průměru za období 2004/06 dosahují o cca jednu třetinu vyšší výkonnost v případě Spojeného království, o cca jednu pětinu v případě Francie a o cca dvě pětiny v případě Německa (graf 34).
60
Graf 34 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, smíšená produkce
26,83 25,26 21,84
21,14 24,25 26,24
30
21,99 23,03 28,93
40
26,01 26,86 27,09
46,76
50
35,62 33,54
ha/AWU
60
40,94 42,03 44,43
58,03 58,56 59,57
70
48,16 50,34 49,64
80
74,22 75,24 82,82
nad 100 ESU (U.A.A./AWU, Mixed >100 ESU)
CZE
HUN
NED
SVK
20 10 0 UKI
FRA
DEU
EU - 25 2004
POL 2005
OST
2006
Pozoruhodný vývoj z hlediska daného ukazatele zaznamenává polské zemědělství. Převažující malostrukturní forma hospodaření charakterizovaná významným zastoupením smíšené produkce doznala výrazného posunu v rámci specializace, obdobně jako v případě podniků polní výroby. Za období 2004/06 ve srovnání s průměrnými hodnotami za smíšené podniky (graf 32) zaznamenaly menší podniky v Polsku zhruba dvojnásobný růst (graf 33) a podniky ve velikosti nad 100 ESU více než čtyřnásobný růst (graf 34). Z daných údajů zřetelně plyne, že v nepřímém ukazateli produktivity práce zaznamenalo Polsko zřetelný úspěch, což především platí za skupinu velkých podniků. Daný strukturální posun ve prospěch velkých podniků se nutně musel projevit v růstu konkurenceschopnosti polské agrární produkce na jednotném agrárním trhu unie a zejména pak na agrárních trzích v sousedních členských zemích. Lze uzavřít, že Polsko ve srovnání s Českem realizuje dvě zásadní výhody. Zaprvé malé rodinné farmy v Polsku pracují s takřka nulovými náklady příležitosti a zadruhé, v rámci rozvíjející se duální struktury vedle menších farem sehrávají stále větší roli efektivně fungující větší podniky, schopné čerpat výhody z velikosti a současně pružně reagovat na signály agrárního trhu. Podniky specializované na produkci mléka To, že standardní výrobní zaměření v produkci mléka je definováno tak, že dvě třetiny podnikového StPÚ musejí spočívat na produkci mléka, mělo v podmínkách českého
61
zemědělství za následek, že v roce 2007 bylo do šetření FADN CZ zahrnuto jen 99 podniků dané specializace. Na rozdíl od předchozích typů výrobního zaměření ztrácí Spojené království v rámci daného ukazatele své výsadní postavení, i když spolu s Francií a Německem si stále udržuje špičkovou pozici (graf 35).
Graf 35 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka celkem
40,4 40,7 41,3
45
40,7 40,3 42,0
(Total U.A.A./AWU, Milk in total)
UKI
FRA
SVK
EU - 25
CZE
20
18,2 18,4 18,2
23,3 24,4 25,6
NED
25
20,6 19,3 21,0
25,3 25,8 25,7
ha/AWU
30
25,3 28,3 28,1
35
27,3 28,7 28,3
30,7 31,6 31,5
40
HUN
OST
8,2 9,7 9,6
15 10 5 0 DEU
2004
2005
POL
2006
Výsledky menších mlékařících podniků ve srovnání s velkými podniky jsou za sledované období 2004/06 zřetelně lepší v případě maďarských a českých podniků, zatímco Francie, Spojené království a Německo potvrzují přednosti větších farem. Rozdíly v produktivitě práce mezi menšími a velkými podniky jsou nejvíce patrné v případě Německa, kde souhrnné výsledky zřejmě ovlivňují velké mlékařící podniky v nových spolkových zemích s vyšší koncentrací dojnic (graf 36, 37), které dokázaly využít šancí plynoucích z růstu produktivity práce.
62
Graf 36 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka 16 - 100 ESU
DEU
15
14,3 17,4 17,6
EU - 25
20
19,5 20,2 19,8
26,6 27,1 27,2
CZE
25
21,7 23,3 22,1
26,6 27,1 27,5
ha/AWU
30
29,6 27,1 31,5
29,3
35
36,8 34,4
40
36,9 37,1 38,9
45
39,9 40,0 40,7
(Total U.A.A./AWU, Milk 16 - 100 ESU)
10 5 0 UKI
HUN
2005
OST
POL
SVK
OST
POL
2006
25 20
17,7 15,8 20,4
30
22,5 24,7 25,1
35
31,5 32,9 32,1
DEU
35,4 35,8 36,1
41,5 42,7 42,5
UKI
40
ha/AWU
NED
Graf 37 - Zemědělsky využívaná půda/AWU, produkce mléka nad 100 ESU (Total U.A.A./AWU, Milk >100 ESU) )
43,6 42,5 44,1
45
45,4 45,3 45,7
2004
24,8 28,5 27,7
FRA
15 10 5 0 FRA
EU - 25
NED
2004
SVK
2005
CZE
HUN
2006
Polské zemědělství je výrazně specializováno na oblast rostlinné výroby, kde jsou výsledky zásadně ovlivněny skupinou velkých podniků, zatímco specializace na mléko je převážně záležitostí menších podniků. Stojí za pozornost, že ve skupině menších podniků zaměřených na produkci mléka se u ukazatele z. p. na AWU v průměru za období 2004/06 polské podniky pohybují na více než poloviční úrovni produktivity českých mlékařících farem (konkrétně 56 %).
63
Výhody mléčné specializace plynoucí z větší koncentrace dojnic kvantifikované na základě souboru 99 podniků v průměru za sledované období tří let lze v případě Česka charakterizovat zhruba o jednu pětinu nižší produktivitou práce mléčných farem celkem (graf 35) v porovnání se skupinou menších mlékařících farem (graf 36). Potvrzuje se však také, že chov dojnic v našich větších podnicích, obdobně jako v Maďarsku a také Slovensku nedosahuje patřičné úrovně ve srovnání se zahraniční konkurencí ať již menších nebo velkých podniků a že tedy v daném nepřímém ukazateli dosažené produktivity práce patříme do skupiny méně výkonných zemí. Daný ukazatel v přepočtu na AWU, obdobně jak je tomu v jiných případech, abstrahuje od nutnosti rozlišovat v rámci dané typologie také jednotlivé technologie chovu (pastevní odchov, zvýšené zkrmování jadrných krmiv). 3.2 Ukazatele celkové produkce na ha Úvodem nutno uvést, že následně v rámci všech dalších ukazatelů již nebude analyzován daný ukazatel v průměru za standardní podnik jednotlivé členské země; konkrétně v případě ukazatele „celkové produkce na ha“ v relaci ke grafu 4 uvedeném a komentovaném v kap. 2. Analyzovány jsou pouze výsledky specializovaných podniků v definičním vymezení FADN. Nutno připomenout, že ukazatel ve standardním vyjádření charakterizujícím průměrný podnik v té které členské zemi vykazuje vždy vyšší hodnoty než specializovaný podnik, protože zahrnuje veškeré outputy podniku. Je zřejmé, že nizozemské zemědělství charakterizované vysokými stavy zvířat a značným podílem zahradnické výroby musí v mezinárodním srovnání vycházet v daném ukazateli podstatně lépe než země produkující základní potravinářské suroviny. Výsledek, a tedy pořadí zemí, je ovlivněno hustotou chovaných zvířat, která se zřetelně promítá do výkonnosti srovnávaných podniků. Nespecifikován zůstává vliv odlišných realizačních cen, ovlivňující bezpochyby produkční ukazatel v hodnotovém vyjádření. Podniky polní výroby Z mezinárodního srovnání je zřejmé, že NČZ se v daném ukazateli objevují v pořadí sledovaných 9 zemí na posledních příčkách a na jejich postavení se v zásadě nic nemění v rozlišení na velikostní parametr. V celkové produkci podniků polní výroby Česko dosahuje jen čtyři pětiny průměru za EU 25 celkem, obdobné relace dosahujeme k Rakousku, ve srovnání s Německem dosahujeme více než dvou třetin jeho úrovně (graf 38). V průměru za EU 25 celkem platí (viz následující grafy 38, 41 a 44), že v daném ukazateli jsou nositelem největší produkce mlékařící farmy, se značným odstupem následují podniky smíšené produkce a od kterých se průměrné podniky polní produkce odchylují v rozsahu cca 10 000 Kč/ha. V českých podmínkách při zřetelně nižší celkové produkci na ha nejvyšší výkonnosti sice dosahují smíšené a mlékařící farmy, ale při vcelku nevýznamném rozdílu vůči podnikům polní výroby. 64
Graf 38 - Celková produkce/ha, polní výroba celkem
140 000 120 000
116 355 112 292 117 412
(Total output/ha, Fieldcrops in total)
36 634 32 724 32 816
34 901 32 187 32 644
31 644 27 562 27 405
26 384 24 623 25 436
24 528 20 081 19 508
20 979 19 578 17 931
40 000
38 729 33 090 35 093
60 000
35 025 34 396 37 669
80 000 44 381 40 314 41 480
Kč/ha
100 000
UKI
OST
EU - 25
FRA
CZE
POL
HUN
SVK
20 000 0 NED
DEU
2004
2005
2006
Graf 39 - Celková produkce/ha, polní výroba 16 - 100 ESU
140 000 120 000
122 648 117 208 110 325
(Total output/ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
UKI
POL
CZE
HUN
20 000
16 232 13 824 14 170
FRA
21 654 17 733 17 503
EU - 25
21 693 18 315 17 539
26 864 25 221 30 182
OST
23 290 21 127 21 868
31 822 29 392 29 674
40 000
32 736 30 054 29 344
60 000
37 329 31 361 33 175
80 000 45 215 41 044 41 820
Kč/ha
100 000
0 NED
DEU
2004
2005
SVK
2006
Situace pro Česko se příliš nemění z hlediska výsledků různě velkých podniků, konkrétně v daném srovnání dvou velikostních skupin a kdy nezbývá než konstatovat, že ČR a ostatní NČZ opět uzavírají žebříček 9 porovnávaných zemí. Ve velikostní skupině nad 100 ESU si stojíme na čtvrté příčce odzadu (viz graf 40), což vyjádřeno podílem znamená, že
65
dosahujeme v daném ukazateli jen čtyř pětin úrovně EU 25 celkem a v případě Rakouska dokonce necelé jedné poloviny jeho úrovně.
Graf 40 - Celková produkce/ha, polní výroba nad 100 ESU
EU - 25
FRA
CZE
22 418 20 927 19 060
UKI
22 569 21 329 21 683
DEU
29 416 24 407 23 015
40 000
34 486 30 438 30 278
60 000
37 679 33 759 35 686
80 000
42 497 35 973 37 622
79 599 57 399 71 426
Kč/ha
100 000
38 228 38 092 41 056
120 000
43 960 39 955 41 313
140 000
111 518 108 731 122 894
(Total output/ha, Fieldcrops >100 ESU)
HUN
POL
SVK
20 000 0 NED
OST
2004
2005
2006
Z grafu 39 a 40 je zřejmé, že ve většině zemí s polní produkcí se potvrzují výhody z velikosti, což lze nejprůkazněji doložit výsledky rakouského zemědělství, kde jsou velké podniky lokalizovány do oblastí příhodnějších, než jsou obvyklé v průměrných podmínkách alpského zemědělství. Pro Německo překvapivě platí, že se výsledky v obou velikostních skupinách neliší, přestože v NČZ zůstává koncentrace půdní držby na podnik na podstatně vyšší úrovni než ve SČZ. Stejná situace platí i pro polské podniky polní výroby. Naopak, u nás daný alokační efekt nemusí platit a největší podniky hospodaří v méně příznivých oblastech. Z daného srovnání vyplývá závěr, že absolutní rozsah rostlinné a živočišné produkce je důležitým parametrem vyšší výkonnosti zemědělských podniků v zemích EU 15. Podniky smíšené produkce Ukazatele celkové produkce na ha za podniky se smíšenou produkcí se příliš neodlišují od výsledků podniků polní výroby, s výjimkou Francie a Spojeného království, kde farmy se smíšenou produkcí dosahují zhruba o 15 až 20 % lepších výsledků (graf 41). Obdobně jako u podniků polní výroby se Česko spolu se Slovenskem a Polskem pohybují na posledních místech v pořadí sledovaných zemí, a to jak v ukazatelích celkové
66
produkce na ha za průměrný podnik smíšené produkce (graf 41), tak i v členění na sledované dvě velikostní skupiny (graf 42 a 43).
Graf 41 - Celková produkce/ha, smíšená produkce celkem
250 000
212 546 212 096 215 863
(Total output/ha, Mixed in total)
200 000
33 066 31 343 31 539
30 858 29 320 30 479
26 768 24 282 21 451
EU - 25
38 278 34 783 29 125
FRA
38 538 35 266 35 400
OST
46 648 44 200 42 915
DEU
50 000
50 758 46 372 44 787
64 595 61 045 63 038
100 000
68 334 66 408 62 338
Kč/ha
150 000
UKI
HUN
CZE
POL
SVK
0 NED
2004
2005
2006
Graf 42 - Celková produkce/ha, smíšená produkce 16 - 100 ESU (Total output/ha, Mixed 16 - 100 ESU)
200 000
191 624 163 746
250 000
POL
UKI
HUN
CZE
10 853
FRA
26 020 20 720 21 728
31 099 28 415 32 640
EU - 25
24 909 21 370 22 294
36 441 32 979 34 525
OST
44 379 41 600 37 674
DEU
50 000
46 185 43 290 42 250
64 858 63 352 63 950
100 000
72 818 71 595 68 124
Kč/ha
150 000
0 NED
2004
2005
67
2006
SVK
Graf 43 - Celková produkce/ha, smíšená produkce nad 100 ESU 224 092 236 883 252 158
250 000
(Total output/ha, Mixed >100 ESU)
31 884 33 490 36 706
34 090 32 567 32 940
28 012 25 444 22 266
FRA
43 568 40 101 37 125
EU - 25
47 553 44 226 34 767
50 000
56 992 51 681 52 956
100 000
56 960 53 796 51 352
150 000 65 843 63 538 59 206
Kč/ha
200 000
HUN
UKI
POL
CZE
SVK
0 NED
DEU
2004
2005
OST
2006
Z údajů lze odvodit, že typologii smíšeného podniku je v podmínkách Německa zřejmě vlastní velikostní struktura v rozsahu 16-100 ESU (graf 42), kde tyto podniky překračují výkonnostní parametry velkých podniků zhruba o více než 10 %. Opět ale ve velikostní skupině nad 100 ESU platí, že v daném ukazateli německé zemědělství překračuje úroveň Česka v průměru za období 2004/06 takřka 1,9krát (graf 43). Mezi podniky charakterizujícími smíšenou produkcí si v obou velikostních skupinách stojí Polsko lépe než Česko. Podniky specializované na produkci mléka Jak již bylo konstatováno hodnotově největší objem celkové produkce v přepočtu na ha je charakteristický pro mlékařící farmy. Špičkovou pozici zaujímají nizozemské farmy, které překračují průměr za EU 25 celkem takřka dvojnásobně (Index 193). Při nejvyšší průměrné roční dojivosti za sledované období 2004/06 ve výši 7600 kg není pozice nizozemských chovatelů dojnic překvapující (graf 44).
68
Graf 44 - Celková produkce/ha, produkce mléka celkem
140 000
144 025 134 661 128 924
(Total output/ha, Milk in total)
FRA
POL
CZE
20 000
16 609 18 778 17 514
OST
30 643 29 711 28 266
HUN
40 000
34 195 33 297 33 465
EU - 25
51 291 48 224 44 651
UKI
51 014 49 573 51 587
DEU
60 000
54 873 58 376 45 443
72 680 71 624 66 821
80 000
77 149 73 677 69 143
Kč/ha
100 000
74 352 82 202 69 429
120 000
0 NED
2004
2005
SVK
2006
Čeští chovatelé spolu se slovenskými pořadí uzavírají a za sledované období představovala celková produkce za Česko zhruba dvě pětiny průměru za EU 25 celkem. Se značným odstupem za nizozemskými farmáři si stojí němečtí a britští chovatelé, překračující v daném ukazateli naši úroveň zhruba 2,5násobně. Ve srovnání s Českem vyšší výkon – měřeno hodnotou produkce na ha – dosahují i polští zemědělci, kde nám do jejich rozsahu produkce chybí cca 12 %. Obdobně neuspokojivá je naše pozice v členění mlékařících farem podle velikosti (graf 45, 46). Hodnota celkové produkce na ha je ve skupině menších podniků dokonce mírně vyšší než ve velkých podnicích. Za průměrem EU 25 celkem a za stejné období platí, že velké podniky v daném ukazateli překračují střední podniky 1,4krát.
69
Graf 45 - Celková produkce/ha, produkce mléka 16 - 100 ESU
28 264 31 080 37 014
30 125 31 145 28 702
OST
40 000
43 085 39 482 40 671
UKI
49 811 46 944 43 250
60 000
53 245 51 011 54 345
80 000
61 093 57 455 51 522
Kč/ha
100 000
66 781 65 279 60 185
120 000
71 721 79 124 67 619
140 000
131 674 120 934 116 598
(Total output/ha, Milk 16 - 100 ESU)
HUN
CZE
20 000 0 NED
DEU
EU - 25
2004
2005
FRA
POL
SVK
2006
HUN
FRA
20 000
17 112 19 221 17 915
DEU
40 000
30 685 28 786 27 893
UKI
60 000
58 110 54 389 51 507
80 000
67 296 80 278 50 351
Kč/ha
100 000
78 802 87 114 72 472
93 143 92 799 87 359
120 000
(Total output / ha, Milk >100 ESU)
87 406 83 689 79 780
140 000
150 295 141 111 134 470
Graf 46 - Celková produkce/ha, produkce mléka nad 100 ESU
0 NED
EU - 25
2004
2005
CZE
SVK
OST
POL
2006
Je zřejmé, že naše konkurenční pozice mlékárenských podniků je ve srovnání se zeměmi EU15, ale také s Maďarskem a Polskem značně neuspokojivá. Ve skupině velkých podniků nad 100 ESU si stojíme po Slovensku na druhé nejhorší pozici (graf 46), kdy průměr za EU 25 celkem je ve srovnání s námi více než trojnásobně větší. Nejen ve srovnání s Nizozemskem, Německem, Spojeným královstvím, Rakouskem, ale také s Maďarskem je naše výkonnost v přepočtu na ha nedostačující. To, že naše menší mlékařící podniky
70
charakterizuje mírně vyšší celková produkce ve srovnání s velkými podniky je v rámci 9 vybraných zemí jedinou výjimkou. Ve všech ostatních zemích se větší podniky prosazují také vyšší hodnotou produkce. Svou pozitivní roli zde zřejmě sehrává blízkost rozsáhlého německého trhu zpracovávajícího naše přebytky mléčné suroviny. 3.3 Ukazatele hrubé přidané hodnoty na ha Obdobně jako u předchozích ukazatelů lze klást otázku, do jaké míry ukazatel HPH na ha v průměru za standardizovaný podnik ve sledovaných zemích (viz graf 18) vypovídá hodnověrně o ekonomických výsledcích příslušné země, resp. zda nelze dospět k reálnějšímu posouzení hospodářských výsledků porovnávaných zemí v členění podle zvolené typologie nebo velikosti. Potvrzuje se, že pořadí členských zemí seřazených podle výše HPH/ha se za období 2004/06 vcelku nemění jak v průměru za standardizovaný podnik tak i v členění na různě specializované podniky. Podniky polní výroby Je zřejmé, že nizozemské zemědělství se značným odstupem od ostatních členských zemí charakterizují vysoké hodnoty HPH, ale rovněž tak výsledky rakouského zemědělství vyjádřené daným ukazatelem potvrzují vysokou účinnost vynaložených vkladů. Jinak vyjádřeno za daných přírodních podmínek již jen sama pozice Rakouska v rámci srovnávaných zemí mnohé napovídá o jeho vysoké efektivnosti, přestože co do velikostní struktury a půdně klimatických podmínek musí rakouské zemědělství překonávat mnohé bariery. Opět se potvrzuje, že v rámci analyzovaných typů výrobního zaměření za průměr zemí EU 25 celkem platí, že nejvyšší hodnoty ukazatele HPH za stejné období vykazují farmy specializované na produkci mléka, zatímco výsledky mezi podniky polní a smíšené produkce se podstatně neodlišují při mírně lepších výsledcích podniků smíšené výroby (graf 47, 50, 53). Porovnání výsledků našeho zemědělství s bezprostředně sousedícími zeměmi ukazuje na značné výkonnostní rezervy. V daném ukazateli české zemědělství dosahuje jen 56 % průměrné úrovně za EU 25 celkem, ale také jen 40 % úrovně Rakouska, 52 % úrovně Německa a 75 % úrovně Polska (graf 47). Na základě provedené komparace výsledných ukazatelů nutno konstatovat, že konkurenční pozice českého zemědělství, ale i ostatních NČZ není dobrá a je potvrzením naléhavosti základního axiomu zvýšit efektivnost českého zemědělství.
71
Graf 47 - Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba celkem
80 000 70 000 60 000
53 058 60 619 67 661
(Gross Farm Income / ha, Fieldcrops in total)
UKI
CZE
HUN
10 000
7 365 7 899 6 426
FRA
13 023 10 757 10 995
EU - 25
13 549 11 531 12 328
18 320 18 561 22 265
DEU
20 000
16 235 15 683 17 953
22 410 19 687 21 028
30 000
24 050 20 833 22 109
40 000
26 497 21 758 23 762
34 675 29 869 31 519
Kč/ha
50 000
0 NED
OST
2004
2005
POL
SVK
2006
Ke zvyšování konkurenční pozice českých výrobců lze prakticky dospět jen zlepšováním tržní pozice českého zemědělství včetně potravinářství cestou posílení exportní strategie nejen vůči producentům na jednotném trhu, ale i výrobcům na trzích třetích zemí. Existující diference v základních ukazatelích mezi Českem a vyspělejšími zeměmi jsou reálnou výpovědí o tom, jak náročné úkoly nás v dané oblasti čekají. Výkonností pořadí členských zemí seřazených podle ukazatele HPH/ha se v zásadě nemění ani v rozlišení podle velikosti (graf 48, 49). Obecně platí, že ve všech uváděných zemích lze prokázat lepší výsledky v podnicích polní výroby nad 100 ESU (graf 49).
72
Graf 48 - Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba 16 - 100 ESU (Gross Farm Income / ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
POL
UKI
HUN
CZE
10 000
6 771 4 596 5 615
FRA
10 845 9 501 9 352
EU - 25
12 573 10 738 11 093
DEU
20 000
13 062 12 965 16 336
30 000
14 694 13 530 15 638
40 000
20 100 17 469 18 517
34 542 29 045 30 967
Kč/ha
50 000
22 021 19 627 20 079
60 000
26 384 21 385 23 312
70 000
54 533 60 861 60 163
80 000
0 NED
OST
2004
Graf 49 -
2005
SVK
2006
Hrubá přidaná hodnota/ha, polní výroba nad 100 ESU
UKI
CZE
HUN
POL
10 000
7 378 8 634 6 773
FRA
13 327 9 900 10 307
EU - 25
15 201 12 186 12 307
DEU
20 000
14 441 12 263 13 087
30 000
20 383 20 816 24 947
40 000
24 624 21 311 23 741
Kč/ha
50 000
26 393 21 035 23 466
60 000
26 552 21 940 23 977
70 000
51 922 60 458
80 000
58 029 46 089 56 630
73 466
(Gross Farm Income / ha, Fieldcrops >100 ESU)
0 NED
OST
2004
2005
SVK
2006
Z údajů je také patrné, že v Rakousku se polní výroba provozuje v příhodnějších přírodních podmínkách charakterizovaných vyšší velikostní strukturou. Jestliže ve velkých podnicích dosahují v ČR zhruba více než poloviční úroveň HPH/ha ve srovnání s průměrem za EU 25 celkem (56 % v průměru za období 2004/06), pak ve srovnání s Rakouskem je naše pozice podstatně horší a za stejné období představovala jen jednu čtvrtinu uvedené členské země (graf 49). V sestupném pořadí v průměru za období 2004/06 Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se NČZ zařazují opakovaně mezi nejméně výkonné.
73
Podniky smíšené produkce Pro podniky smíšené produkce platí zhruba stejné závěry jako pro podniky polní výroby. V ukazateli HPH/ha jsou NČZ opět seřazeny na posledních výkonnostních příčkách a obdobně tak ukazatele za Česko zdaleka nedosahují úrovně jak za EU 25 celkem tak i ve srovnání s Rakouskem, Německem, Francií, ale také s Polskem (graf 50).
Graf 50 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce celkem (Gross Farm Income / ha, Mixed in total)
79 745 79 998
100 000
13 753 13 179 13 460
UKI
POL
HUN
CZE
10 563 11 194 7 499
14 820 15 050 14 597
EU - 25
16 316 16 063 18 767
24 396 22 742 23 097
FRA
20 000
18 890 18 701 18 905
26 279 24 320 23 945
40 000
33 236 28 026 27 953
59 921
60 000
43 650 41 739 43 451
Kč/ha
80 000
0 NED
OST
DEU
2004
2005
SVK
2006
Rovněž tak platí, že ve všech sledovaných členských zemích vyšší ekonomickou výkonnost dosahují podniky nad 100 ESU, přičemž ale ve srovnání s menšími podniky nejsou rozdíly v ukazateli HPH/ha příliš patrné. Jmenovitě možno uvést výsledky Rakouska ve skupině menších podniků, kde dané výrobní zaměření přináší zřetelné výsledky (graf 51). Např. v dané velikostní skupině průměr za EU 25 celkem představuje v období 2004/06 jen 55 % úrovně HPH/ha v Rakousku. Ve skupině podniků nad 100 ESU se v Rakousku dané výrobní zaměření neobjevuje. Obdobně jako v případě podniků polní výroby si první pozici mezi sledovanými zeměmi udržuje nizozemské zemědělství při poměrně prudkém vzestupu ukazatele HPH/ha za období 2004/06 (graf 52).
74
Graf 51 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce 16 - 100 ESU (Gross Farm Income / ha, Mixed 16 - 100 ESU)
CZE
HUN
6 957
10 861 9 651 11 985
POL
12 387 11 013 11 645
FRA
15 407 15 023 17 643
19 437 18 184 20 797
20 000
23 280 21 766 20 611
40 000
25 349 23 087 23 240
60 000
33 371 28 212 27 430
58 133 50 539
Kč/ha
80 000
43 908 42 605 43 889
100 000
0 NED
OST
DEU
EU - 25
2004
2005
UKI
SVK
2006
Graf 52 - Hrubá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce nad 100 ESU 95 328 100 503
HUN
CZE
POL
10 904 11 520 7 572
UKI
15 060 12 810 14 921
EU - 25
14 031 13 493 13 776
FRA
18 313 19 387 17 303
DEU
20 000
21 305 21 294 19 680
27 580 25 259 25 115
40 000
29 201 27 133 27 714
60 000 33 158 27 921 28 236
Kč/ha
73 162
100 000
80 000
(Gross Farm Income / ha, Mixed >100 ESU)
0 NED
2004
2005
SVK
OST
2006
Ve srovnání s Českem výkonnost za skupinu větších podniků je v Německu a Francii zhruba dvojnásobně vyšší, v Maďarsku o jednu třetinu vyšší a polské podniky smíšené produkce se od výsledků českých podniků prakticky neodlišují (graf 52).
75
Podniky specializované na produkci mléka Obecně platí, že farmy specializované na produkci mléka v rámci sledovaných typů výrobního zaměření dosahují nejvyšší výkonnosti (viz graf 47, 50 a 53). V průměru za mlékařící farmy, tj. bez velikostního rozlišení si stojí NČZ v rámci srovnávaných zemí v ukazateli HPH/ha na posledních čtyřech příčkách (graf 53). Při vysoké mléčné užitkovosti Nizozemsko trvale obsazuje v daném ukazateli první příčku následované Rakouskem, Německem, Spojeným královstvím a Francií. České mlékařící farmy vykazují v daném ukazateli pouhých 37 % úrovně za EU 25 celkem s tím, že zřetelně vyšší výkonnost charakterizuje jak polské tak i maďarské mlékařící farmy. Výkonnost Rakouska a Německa ve srovnání s námi v daném ukazateli je takřka trojnásobně vyšší (graf 53). Graf 53 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka celkem
80 000
74 577 75 548 72 245
(Gross Farm Income / ha, Milk in total)
HUN
10 000
6 984 10 334 10 127
POL
20 000
14 062 14 596 15 195
18 703 23 311 20 978
EU - 25
21 224 22 845 25 014
DEU
30 000
27 714 27 124 25 275
40 000
36 333 35 572 30 533
50 000
39 852 39 907 38 241
43 046 42 964 44 562
Kč/ha
60 000
41 492 40 170 40 913
70 000
0 NED
OST
2004
UKI
2005
FRA
CZE
SVK
2006
I ve dvou sledovaných velikostních skupinách (graf 54, 55) zbývají pro NČZ v ukazateli HPH/ha jen poslední příčky mezi porovnávanými zeměmi. S výjimkou Česka a zčásti i Německa ve všech ostatních členských zemích dosahují lepších výsledků velké podniky nad 100 ESU. Nepatrný rozdíl v ukazateli HPH/ha v neprospěch menších podniků v Německu vyznívá v případě českých mlékařících farem v neprospěch velkých farem.
76
Graf 54 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka 16 - 100 ESU
UKI
FRA
13 911 16 352 16 555
POL
20 000
13 619 15 148 23 402
26 666 26 263 24 222
30 000
27 685 27 463 22 636
40 000
25 983 26 521 28 153
50 000
37 648 37 282 35 473
Kč/ha
60 000
40 815 40 477 40 953
70 000
44 793 44 184 47 220
80 000
64 466 62 974 59 645
(Gross Farm Income / ha, Milk 16 - 100 ESU)
HUN
CZE
SVK
OST
POL
10 000 0 NED
OST
DEU
EU - 25
2004
2005
2006
Graf 55 - Hrubá přidaná hodnota/ha, produkce mléka nad 100 ESU
80 000
79 820 81 673 77 915
(Gross Farm Income / ha, Milk >100 ESU)
FRA
HUN
10 000
7 490 10 543 10 483
UKI
20 000
14 162 13 878 14 670
DEU
30 000
20 819 30 346 21 496
40 000
32 537 31 168 30 294
50 000
41 858 40 577 35 300
Kč/ha
60 000
42 633 39 662 40 856
48 365 48 718 46 742
70 000
0 NED
EU - 25
2004
2005
CZE
SVK
2006
Rozdíly v ukazateli HPH/ha za skupinu velkých podniků jsou mezi špičkovými členskými zeměmi a NČZ za období 2004/06 značné. Ukazatel HPH/ha vychází za průměr EU 25 celkem 3,4krát větší, v případě Německa trojnásobně vyšší, Spojeného království 2,7násobně vyšší, Francie 2,2krát vyšší a také v případě Maďarska 1,7násobně vyšší ve srovnání s Českem (graf 55).
77
3.4 Ukazatele čisté přidané hodnoty na ha Ekonomická kategorie ČPH je vrcholovým ukazatelem charakterizujícím rozsah nově vytvořené hodnoty. Jak již bylo konstatováno v předchozím textu, její mezinárodní srovnatelnost je mj. komplikována odlišnými odpisovými sazbami v jednotlivých zemích a proto také k závěrům z této části nutno přistupovat obezřetně. V systému FADN koncepce základních ukazatelů tvorby a rozdělování důchodu dospívá až k finální kategorii důchodu ze zemědělské činnosti. Jeho propočet se opírá o stanovení výše nákladů na externí faktory (mzdy, pachtovné, nákladové úroky), což dále zatěžuje mezinárodní srovnatelnost této ekonomické kategorie (viz kap. 2), a proto také nebyl daný ukazatel zahrnut do mezinárodního srovnání různě specializovaných podniků. Podniky polní výroby Ze způsobu tvorby analyzovaných ukazatelů plyne, že postavení jednotlivých členských zemí EU se v rámci různě specializovaných farem co do významu mění jen výjimečně, takže i výkonnostní pořadí vybraných zemí se obvykle mění o jednu až dvě příčky. Stejně jako u předchozích ukazatelů pořadí členských zemí se v rámci zvolené typologie zásadně nemění a zhruba odpovídá ukazateli ČPH/ha za průměrný standardní podnik té které členské země (viz graf 20). Na první pozici si stojí Nizozemsko následované se značným odstupem Rakouskem a Německem. Za vybrané země seřazené podle výše ČPH/ha se opětovně na posledních příčkách objevují NČZ (graf 56). V relaci k Česku jsou rakouské podniky polní výroby v průměru za období 2004/06 zhruba 2,4násobně výkonnější, němečtí rolníci v ukazateli ČPH/ha překračují naši úroveň 1,9krát a výkonnost Česka v porovnání s průměrem EU 25 celkem je na úrovni cca 59 %. Za zamyšlení stojí, že nás v daném ukazateli překonávají polští zemědělci. Mezinárodní srovnání názorně dokládá, jak rozdílnými cestami se formuje hospodářský výsledek v zemědělství. Daný syntetický ukazatel dokládá, že vysokých hodnot ČPH/ha lze dosáhnout zásadně odlišným směřováním agrárně politických nástrojů. Na jednom krajním pólu stojí nizozemské zemědělství s nejmenším podílem podpor na celkové zemědělské produkci a na druhém pólu rakouské zemědělství se značným podílem podpor získaných jak z unijních, tak i národních zdrojů. Z komparativní analýzy lze dále odvodit důležité obecné poznání, že v zemích EU 15 se historicky vyvinula těsná souvislost mezi daným typem výrobního zaměření a přírodními podmínkami, včetně jejich výrobně technologických specifik, zatímco v NČZ se v rámci předepsané typologie často jedná jen o statistickou kategorizaci.
78
Graf 56 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba celkem
POL
CZE
HUN
4 614 5 119 1 438
FRA
9 386 7 472 8 040
EU - 25
10 000
10 844 8 662 9 354
DEU
11 905 11 071 13 384
20 000
15 028 13 054 14 545
30 000
12 689 13 497 17 107
25 373 21 155 22 914
Kč/ha
40 000
34 590
50 000
18 330 15 528 16 919
60 000
20 061 16 094 17 960
45 007 53 052
(Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops in total)
0 NED
OST
2004
UKI 2005
SVK
2006
Parametr velikosti (graf 57, 58) prokázal, s výjimkou Slovenska své přednosti, kdy rozdíl v ukazateli ČPH/ha mezi oběma sledovanými velikostními skupinami je značný. Jestliže v případě Česka naše velké farmy překračují výkonnost menších podniků polní výroby 1,5násobně, v konkrétním případě Rakouska 1,9násobně. Přestože mezi NČZ si stojíme na první pozici, v daném ukazateli jsou rakouští zemědělci v podnicích nad 100 ESU čtyřnásobně výkonnější a obdobně tak i v relaci k průměru za EU 25 celkem se pohybujeme na úrovni 57 % (graf 58).
Graf 57 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba 16 - 100 ESU (Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops 16 - 100 ESU)
45 316 46 289
60 000
8 561 7 294 7 987
8 156 6 207 6 265
FRA
POL
UKI
HUN
CZE
10 000
4 812 2 927 2 734
7 971 8 591 11 456
DEU
11 719 10 261 12 485
EU - 25
13 155 11 252 12 458
20 000
18 400 14 529 16 343
30 000
16 545 14 562 15 156
25 729 20 662 22 932
Kč/ha
40 000
35 725
50 000
0 NED
OST
2004
2005
79
2006
SVK
FRA
CZE
HUN
POL
4 371 5 478 1 067
UKI
11 523 7 730 7 297
EU - 25
12 336 9 120 9 745
DEU
10 000
11 734 9 458 10 202
16 826 14 458 16 840
20 000
14 539 15 473 19 663
30 000
20 664 15 899 18 256
Kč/ha
40 000
33 715
50 000
20 896 16 861 18 739
44 795
60 000
(Farm Net Value Added / ha, Fieldcrops >100 ESU)
45 798 37 651 46 338
58 288
Graf 58 - Čistá přidaná hodnota/ha, polní výroba nad 100 ESU
0 NED
OST
2004
2005
SVK
2006
Z mezinárodní komparace plyne, že obdobně jako v ukazateli HPH/ha se rakouští zemědělci ve velikostní skupině nad 100 ESU objevují pouze ve skupině podniků polní výroby. Podniky smíšené produkce Od podniků polní výroby se obvykle příliš neliší ukazatele za podniky smíšené produkce. V průměru za období 2004/06 podniky smíšené produkce celkem (graf 59) prokazují menší kolísání ukazatele ČPH/ha, což zřejmě souvisí s jejich jen menší závislostí na výsledcích rostlinné výroby. Z NČZ si na první pozici stojí polské zemědělství, přičemž české zemědělství v porovnání s průměrem EU 25 celkem se k danému průměru přibližuje jen ze 64 %.
80
Graf 59 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce celkem (Farm Net Value Added / ha, Mixed in total)
52 682 54 289
70 000 60 000
16 262 15 064 14 853
13 822 14 230 14 347
11 200 10 888 13 737
11 562 11 544 11 680
11 282 10 605 10 659
EU - 25
FRA
UKI
POL
HUN
CZE
10 000
5 345 6 509
17 673 16 411 16 717
20 000
24 166 20 052 19 855
30 000
29 097 27 906 29 499
40 000
36 756
Kč/ha
50 000
0 NED
OST
DEU
2004
2005
SVK
2006
Ve velikostní skupině od 16 do 100 ESU je nápadná vysoká úroveň ukazatele ČPH/ha z. p. v Nizozemsku, Rakousku, Německu, ale také za průměr EU 25 celkem vychází ukazatel velmi příznivě (graf 60). Je nezpochybnitelné, že vysoké stavy hospodářských zvířat, které doprovázejí v těchto zemích podniky charakterizované smíšenou produkcí, zřetelně vylepšují hospodářské výsledky těchto obvykle rodinných farem. Graf 60 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce 16 - 100 ESU (Farm Net Value Added / ha, Mixed 16 - 100 ESU)
70 000
POL
FRA
UKI
CZE
HUN
2 386
10 266 10 387 12 665
EU - 25
7 929 6 875 9 531
14 244 13 329 12 552
DEU
10 000
9 813 8 124 8 214
15 043 13 553 16 396
20 000
18 195 16 434 16 676
30 000
22 327 18 535 17 779
40 000
29 832 28 914 30 393
Kč/ha
50 000
37 345 27 365
60 000
0 NED
OST
2004
2005
81
2006
SVK
Nepřehlédnutelné jsou výsledky polských zemědělců. Pro polské zemědělství je typickou formou hospodaření rodinný podnik s průměrnou výměrou 17 ha z. p. za všechny formy hospodaření (graf 2). Většina polských podniků je charakterizována smíšenou produkcí, takže hospodářské výsledky této skupiny podniků rozhodujícím způsobem vymezují výchozí konkurenční pozici polského zemědělství. O jejich výkonnosti svědčí údaj, že ve skupině velkých podniků nad 100 ESU se ukazatel ČPH/ha z. p. pohybuje v Polsku jen na 77 % úrovně menších podniků smíšené produkce (graf 60, 61).
66 728 73 025
Graf 61 - Čistá přidaná hodnota/ha, smíšená produkce nad 100 ESU
60 000
UKI
HUN
POL
CZE
5 446 6 613
FRA
11 550 10 923 10 971
14 819 15 804 14 490
EU - 25
10 000
13 085 10 067 11 785
16 290 16 934 15 372
20 000
18 189 16 958 17 427
30 000
20 308 18 548 18 224
40 000 25 184 20 889 20 979
Kč/ha
50 000
48 775
70 000
(Farm Net Value Added / ha, Mixed >100 ESU)
0 NED
DEU
2004
2005
SVK
OST
2006
Na příkladu Polska, ale i dalších členských zemí lze prokázat provázanost hospodářského výsledku s ukazatelem hustoty chovaných zvířat. Po Nizozemsku vykazuje Polsko ve sledovaných letech druhý nejvyšší podíl DJ/ha z. p. v průměrné výši 1,5 DJ proti 0,8 DJ v Česku (graf 28). Je zřejmé, že pokud ČPH/ha ve skupině podniků nad 100 ESU v Česku dosahuje jen tří čtvrtin úrovně tohoto ukazatele v polských podnicích menší velikosti, pak platí, že polské zemědělství při vyšší ČPH za skupinu menších podniků musí silně konkurovat českému zemědělství. Pozice špičkových zemí ze skupiny EU15 se pro české zemědělství vyvíjí rovněž nepříznivě nejen za menší podniky, ale i ve skupině podniků větších (graf 60, 61).
82
Podniky specializované na produkci mléka Obdobně jako u ostatních sledovaných ukazatelů i v ukazateli ČPH/ha z. p. v nerozlišení podle velikosti se výkonnostně prakticky neodlišují podniky polní a smíšené produkce, ale podstatně lepších výsledků docilují podniky specializované na produkci mléka. Jak vyplývá z grafu 62, naše nejbližší sousedy charakterizuje vysoká úroveň daného ukazatele, zatímco Česko spolu se Slovenskem vycházejí nepříznivě, a to zhruba na dvě pětiny evropského průměru v případě Česka. Polsko spolu s Maďarskem dosahují zhruba tří pětin průměrné úrovně za EU 25 celkem.
Graf 62 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka celkem
70 000 60 000
56 935 58 758 55 471
(Farm Net Value Added / ha, Milk in total)
POL
HUN
FRA
10 000
1 578 4 778 682
UKI
11 435 11 751 12 151
OST
17 402 17 332 15 540
EU - 25
14 507 18 904 17 080
28 604 28 520 23 134
DEU
20 000
15 764 17 824 19 964
28 170 28 690 29 819
30 000
29 113 29 777 28 152
40 000
29 492 29 270 29 995
Kč/ha
50 000
0 NED
2004
2005
CZE
SVK
2006
V rozlišení podle velikosti (graf 63, 64) v ukazateli ČPH/ha ve většině sledovaných zemí vychází lépe skupina velkých podniků nad 100 ESU s jedinou výjimkou, jíž je Česko, které v daném ukazateli nepřekračuje úroveň menších podniků.
83
Graf 63 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka 16 - 100 ESU (Farm Net Value Added / ha, Milk 16 - 100 ESUl)
10 739 12 684 12 917
UKI
10 405 11 557 19 073
21 280 21 655 16 492
POL
20 000
16 678 16 723 14 861
20 333 21 528 23 132
30 000
26 636 26 939 25 176
Kč/ha
40 000
27 345 28 128 28 773
29 287 29 672 32 003
50 000
48 744 47 115 44 057
60 000
FRA
HUN
CZE
10 000
0 NED
OST
DEU
EU - 25
61 217 64 409 60 606
2004
2005
SVK
2006
Graf 64 - Čistá přidaná hodnota/ha, produkce mléka nad 100 ESU (Farm Net Value Added / ha, Milk >100 ESU)
60 000
661
10 000
1 850 4 966
11 955
11 796 11 410
17 814
25 396 15 846
18 732
20 000
20 667 20 226
27 140
30 000
33 284 32 756
32 046
33 127 31 092
Kč/ha
40 000
36 119
37 076 38 023
50 000
0 NED
EU - 25
DEU
UKI
2004
FRA
2005
HUN
CZE
SVK
OST
POL
2006
Ve skupině velkých podniků (graf 64), kde je průměrná úroveň za EU 25 celkem do značné míry ovlivněna výkonností nizozemských zemědělců, vychází průměrná výkonnost za EU celkem více než trojnásobně vyšší ve srovnání s ČR a obdobně, i když v nižší míře, vychází průměrná výkonnost za EU 25 ve skupině menších podniků (více než dvojnásobně vyšší).
84
ZÁVĚRY •
Přes všechny možné výhrady k údajům, které vycházejí z této komparace, lze konstatovat, že jsou aktuální výpovědí o postavení nových členských zemí včetně Česka v rámci unie. Údaje z FADN, jejichž získávání je zčásti financováno ze zdrojů unie, mají oficiální povahu a jako takové jsou vůči EK objektivizovaným argumentačním východiskem při kvantifikaci důchodové pozice zemědělců v jednotlivých členských zemích. Veškerá konstatování se v dané prezentaci opírají o výchozí data verifikovaná EK a v bazické podobě publikovaná DG-AGRI (v soustavě standardizovaných ukazatelů SE 005 až SE 530).
•
Je zřejmé, že přes objektivní potíže související s rozhodnutím EK prezentovat hospodářské výsledky členských států prostřednictvím tzv. standardního podniku, které se ještě prohloubily se vstupem nových členských států do unie, představují údaje z FADN zásadní podklad k mezinárodním komparacím. Stanovení průměrné velikosti standardního podniku reprezentujícího zemědělství jednotlivých členských zemí EU je v kompetenci DG-AGRI (Brusel). Diametrálně odlišná velikostní struktura v některých nových členských státech spolu se zásadní převahou PPO vnášejí do komparací řadu problémů již také tím, že tyto podniky účtují zásadně v systému podvojného účetnictví, zatímco rodinné farmy v rozhodující míře ve formě jednoduchého účetnictví. Je nutno také vědět, že ve výběrovém plánu podniků zařazovaných do sítě není zohledněno hledisko právní formy podniku, takže srovnatelná data za EU 27 s tímto členěním nepracují.
•
Na tom, do jaké míry EK schválený výběrový plán podniků zařazených do šetření FADN odpovídá reálné podnikové struktuře, tj. existující velikostní a produkční struktuře zemědělských podniků podílejících se v rozhodující míře na formování průměrného podnikového hospodářského výsledku té které členské země, do značné míry závisí výsledný efekt předkládané komparace.
•
Z analyzovaných ukazatelů zřetelně vyplývá, že výhody z velikosti zatím čeští ani slovenští zemědělci nečerpají v očekávané míře a naopak, patří mezi členské státy charakterizované neuspokojivou produkční účinností vkladů. Podle parametru ekonomické velikosti jsou výkonnostní ukazatele velkých podniků ve srovnání s menšími ve většině 9 zemí lepší, přičemž výhody z velikosti čerpají ve větší míře vyspělé země EU 15 než, s výjimkou Polska, nové členské země.
•
Zcela výsadní postavení co do výše provozních podpor zaujímá rakouské zemědělství. V Rakousku vyplácené podpory pokrývají více než jednu třetinu hodnoty produkce (v Česku 17 %) a rovněž absolutní hodnoty těchto podpor jsou v rámci porovnávaných zemí významně větší. Co do výše provozních podpor si nové členské státy stojí na podstatně horší pozici, což je do značné míry i v relaci s jejich ekonomickou úrovní.
85
Až do vyrovnání této disproporce mají objektivně ztížené soutěžní podmínky na jednotném trhu EU. •
Horší ekonomické ukazatele se zřetelněji potvrzují přepočtem uváděných ekonomických kategorií na ha z. p., zatímco v relaci k AWU se v rámci srovnávaných zemí Česko obvykle posouvá směrem k zemím ekonomicky výkonnějším. Nelze opomíjet, což se v podmínkách českého zemědělství týká především největších podniků, že jejich horší ekonomické výsledky v přepočtu na AWU jsou ovlivňovány v řadě případů výraznějším zastoupením nezemědělské výroby a využíváním pracovních sil i pro tuto činnost, která však ve standardním outputu podniků není zachycena, ale do nákladů je zahrnuta.
•
Za vybrané naturální ukazatele platí, přestože ve srovnání s hodnotovými ukazateli je naše diference vůči vyspělejším zemím unie podstatně menší, že stále ještě zaostáváme vůči rozhodujícím evropským pěstitelům (Francie, Německo) v průměrném výnosu pšenice o 2 t/ha. Obdobně u kukuřice na zrno nám chybí do průměrné úrovně EU celkem za stejné období 2004/07 zhruba 1,5 t/ha. Průměrná dojivost krav v ČR se pohybuje na 80 % nizozemské špičkové užitkovosti. Rovněž tak nižší stavy hospodářských zvířat v nových členských zemích, s výjimkou Polska, negativně ovlivňují jejich hospodářský výsledek ve srovnání se starými členskými státy.
•
Z provedené analýzy vyplývá úzká vazba mezi dosaženou úrovní celkové zemědělské produkce a vynaloženými náklady. V rozměru vynaložených celkových nákladů na ha z. p. české zemědělství dosahuje zhruba jedné poloviny úrovně Německa (55 %), 70 % úrovně Rakouska a 74 % Francie. Zřetelně ve srovnání s ukazateli hodnoty produkce se potvrzuje obecný závěr, že vysoká úroveň účelně vynaložených vstupů se pozitivně promítá do výsledné hodnoty agrární produkce.
•
Z rozboru jednotlivých nákladových položek vyplývá jejich rozdílná váha v jednotlivých zemích v rámci celkových nákladů. Velké odlišnosti se vyskytují v režijních nákladech, používaných odpisových sazbách, v rozsahu nasazení externích faktorů (mzdové náklady, pachtovné, úrokové náklady). Při posuzování nákladů obecně jsou výsledky za Česko ve srovnání se zeměmi s převahou rodinných forem hospodaření ve značné míře ovlivněny tím, že se data v systému FADN mezi podniky PPO a PFO liší jak ve způsobu jejich zjišťování, tak co do absolutní výše.
•
Ukazatel podílu celkových nákladů na hodnotě zemědělské produkce vychází, s výjimkou Polska, nepříznivě za nové členské země, přičemž za celé sledované období 2004-07 se hospodářský výsledek s nezahrnutím podpor pohybuje v červených číslech. V rámci sledovaných zemí přední pozici zaujímají polští, nizozemští a rakouští zemědělci. Z disponibilních dat plyne obecný závěr, že zemědělství unie s uvedenými výjimkami za daných nákladově-výnosových relací není schopno reprodukce, pokud nebude podporováno z veřejných zdrojů. 86
•
Ukazatel hrubé přidané hodnoty (HPH), resp. čisté přidané hodnoty (ČPH) v přepočtu na ha z. p. vypovídá o výsadním postavení Nizozemska v rámci srovnávaných zemí a obecně o intenzivnějším zemědělství ve starých členských státech oproti novým členským zemím. Česko v ukazateli HPH/ha si v průměru za období 2004-07 stojí po Slovensku na druhé nejhorší pozici. Dále z mezinárodního srovnání vyplývá, že ve sledovaných ukazatelích nové členské země zaostávají za hospodářsky vyspělejšími státy unie a s výjimkou polského zemědělství se za sledované období jejich situace z hlediska ukazatele HPH, resp. ČPH nezměnila k lepšímu.
•
Z propočtu podílu externích nákladů na ČPH lze si učinit orientační představu o závislosti zemědělců unie na výplatě provozních podpor. Ve srovnání se starými členskými státy, v nových členských státech, s výjimkou Polska, externí náklady pohlcují podstatně vyšší podíl ČPH, vyvolaný zejména mzdovými náklady námezdních pracovních sil. Daný podíl ve starých členských státech, s výjimkou Rakouska, kolísá kolem 50 %, v Česku za období 2004-07 dospěl k třem čtvrtinám ČPH. Obecně pak platí, že čím vyšší je podíl externích nákladů na ČPH tím nižší je důchod ze zemědělské činnosti a že se zvyšuje závislost hospodářského výsledku v zemědělství na cizích zdrojích, ať již ve formě provozních podpor či externích faktorů.
•
Většinou sledovaných analytických ukazatelů lze doložit nereálnost tvrzení, že pokud by přestaly být v rámci SZP vypláceny podpory, nedošlo by k ohrožení konkurenční pozice českého zemědělství, ale naopak, že dané opatření by postihovalo ve zvýšené míře především ostatní členské země. Soustava sledovaných ukazatelů vede k závěru, že zrušení podpor do zemědělství by ve většině srovnávaných členských zemí vedlo k propadu hospodářských výsledků, tj. do ztráty. Mezi srovnávanými zeměmi je pouze nizozemské zemědělství příkladem země, kde je váha podpor nevýznamná.
•
Ze srovnání údajů za nespecializované standardizované podniky s podniky různého výrobního zaměření lze dospět k poznání, že až na malé výjimky se výkonnostní pořadí 9 komparovaných členských zemí z pohledu jednotlivých vybraných ekonomických ukazatelů v zásadě nemění. Toto konstatování dovoluje vyslovit závěr, že mezinárodní srovnání členských zemí unie na základě standardního podniku, s výjimkami a všemi výhradami uvedenými ve studii, vypovídá o jejich ekonomické výkonnosti a tedy i konkurenceschopnosti. V rámci tří typů specializace se ve většině sledovaných ukazatelů příliš neliší podniky polní výroby od podniků smíšené produkce, zatímco mlékařící podniky jsou v rámci sledovaných ukazatelů a komparovaných zemí ve své většině výkonnější.
•
Jestliže v podmínkách českého zemědělství platí, že podniky s vyšším zastoupením DJ/ha jsou hospodářsky méně úspěšné a profitují na pěstování polních plodin s menší pracovní náročností a vyšší intenzitou, pak odlišně lze charakterizovat situace v zemědělských podnicích náležejících do skupiny EU 15. V těchto zemích v důsledku
87
obecně vyšších hodnot produkce ať rostlinného nebo živočišného původu zaznamenáváme v kategorii rozhodujících syntetických ukazatelů typu HPH, resp. ČPH lepší výsledky, ať již v přepočtu na AWU, kde rozdíly českého zemědělství vůči vyspělým zemím ze skupiny EU 15 jsou méně patrné, tak přepočtem na hektar. •
Z mezinárodní komparace ukazatelů celkové produkce, hrubé a čisté přidané hodnoty v přepočtu na hektar lze odvodit závěr, že existující výrazná diference v základních ekonomických ukazatelích mezi českým zemědělstvím a zeměmi s vyspělým zemědělstvím je potvrzením nezbytného požadavku zvýšit výkonnost českého zemědělství. Proces urychleného vytěsňování ztrátových podniků podniky ziskovými zásadně posouvá české zemědělství do vyšších výkonnostních pater charakterizovaných vyšší úrovní komparovaných ukazatelů.
•
Ve většině polských rodinných farem je převažujícím výrobním zaměřením smíšený podnik, rozvíjející jak rostlinnou tak i živočišnou produkci. Pokud např. v ukazateli ČPH/ha ve skupině velkých podniků české zemědělství dosahuje jen tři čtvrtiny úrovně tohoto ukazatele v polských podnicích střední velikosti, pak platí, že polské zemědělství musí silně konkurovat českým podnikům, přestože jeho velikostní struktura je nesrovnatelně méně výhodná.
•
Z prokázaných rozdílů ve výkonnostních parametrech českého zemědělství ve srovnání s vyspělými zeměmi EU vyplývá zásadní závěr, že výsledky z provedené analýzy jsou potvrzením rezerv, které aktuálně v českém zemědělství existují. Zjištěné rozdíly, pokud budou postupně zlikvidovány, vymezují do blízké budoucnosti prostor pro zvyšování konkurenceschopnosti českého zemědělství v rámci unie.
•
V rámci mezinárodní komparace důležitých syntetických ukazatelů získávaných v síti FADN se dospívá k diametrálně odlišným zjištěním, což jen samo o sobě signalizuje náročnost úkolu po roce 2013 nasměrovat SZP tak, aby byla přijatelná pro všechny účastníky jednotného trhu. Ukazuje se, že bez agrárních podpor by byla ohrožena konkurenční pozice prakticky všech členských zemí EU 27 a v tomto smyslu je tato studie nepřehlédnutelným poselstvím zejména těm z tvůrců agrárních politik, kteří budou kompetentní spoluúčastnit se jednání k budoucímu směřování SZP.
88
LITERATURA BAŠEK, V., KRAUS, J. Czech foreign agricultural trade after joining the European Union. Agricultural Economics (Zemědělská ekonomika). 2009, vol. 55, No. 12, s. 35-46. ISSN 0139-570X DAX, T., MACHOLD, I: Benachteiligte Gebiete in den Neuen Mitgliedsstaaten. Facts & Features 35. Bundesanstalt f. Bergbauernfragen, 2006. European Commission AGRI/G3, FADN, RICC 1453, 1484. Standard results 2004, 2005, 2006. Farm Accountancy Data Network, Commission of the European Communities, 1984, s. 66. HANIBAL, J., HARVILÍKOVÁ, M. Srovnání ukazatelů efektivnosti zemědělských podniků EU 25. Interní materiál ÚZEI, březen 2008 HANIBAL, J. a kol. Uplatnění zemědělské účetní datové sítě v ČR. Výzkumná studie VÚZE, 2004, č. 78, 71 s. HANIBAL, J. Výsledky šetření FADN za rok 2007. Praha: ÚZEI, Kontaktní pracoviště FADN CZ; z 21. 10. 2008. Zpráva o stavu zemědělství v ČR za rok 2007.
89
