Mexicko-americká hranice: její problémy a perspektivy

Mexicko-americká hranice: její problémy a perspektivy Ilona Bečicová Eva Janská

V posledních několika desetiletích prošel region rozprostírající se podél mexicko-americké hranice výraznými změnami, zejména díky ekonomic ké migraci. Do téměř neosídlené oblasti se postupem času nastěhovalo několik milionů lidí a celkový charakter regionu byl výrazně přetvořen. Rozpor mezi nedostatkem pracovních příležitostí v Mexiku a jeho rostou cí populací zapříčiňuje řadu konfliktů vedoucích k významné migraci do USA, kde je neustále poptávka po laciné pracovní síle. Právě oblast při mexicko-americké hranici tak představuje důležité místo, kde se pot kávají i střetávají legálně i nelegálně se pohybující lidé. Vzhledem k rozmanitému spektru důvodů a typů migrace tak vzniká celá řada problémů a otázek s tím souvisejících, jako např. reakce Spojených států amerických na velký příliv imigrantů přes hranici ad. Tato stať se soustřeďuje zejména na deskripci nejdůležitějších okruhů problémů v oblasti mexicko-americké hranice (mj. populační růst Mexika, programy zaměřené na ekonomickou spolupráci) a diskutuje problematiku migrace, včetně té nelegální, z Mexika do Spojených států amerických.

197

Ilona Bečicová – Eva Janská

1. Vymezení a charakter regionu mexicko-americké hranice

Mexiko a Spojené státy americké odděluje přibližně 3200 km dlouhá hra nice, která prochází od Mexického zálivu podél řeky Rio Grande skrze Sonorskou a Mohavskou poušť a pobřežní pohoří až k Tichému oceánu. Region, jenž se podél této hranice rozprostírá, v odborné literatuře označovaný termíny U.S.-Mexico Borderlands (Cravey 2008, Schaan 2009) či U.S.-Mexico border region (James A. Baker III Institute for Public Policy 2009, U. S. Environmental Protection Agency 2009), není zcela jasně geograficky vymezen. Např. podle La Paz Agreement je tento region vymezen jako pás území o šířce 100 km (62,5 mil) na obou stranách hranice (U. S. Environmental Protection Agency 2010). Jedná se tedy o pás území, který prochází od Mexického zálivu až k Tichému oceánu a je půlen mezinárodní hranicí. Toto vymezení však zřejmě nebere v úvahu jedinečnost jednotlivých částí tohoto regionu a je značně zjednodušené. Naopak Ayón (2009) poukazuje na vymezení regionu složitějším způsobem, a to pomocí analýzy jednotlivých okresů, které mohou být posuzovány mno ha způsoby. Např. v Texasu byl hraniční region vymezen pomocí tří kategorií okresů, které byly posuzovány podle polohy vůči hranici. Dů ležité bylo, zda se okres přímo dotýkal hranice, či pouze sousedil s hraničním okresem. Na základě hlubší analýzy byly poté vybrány okresy, které spadaly do regionu mexicko-americké hranice (Combs 2001 cit. v Ayón 2009, 4). Možností, jak region vymezit, je celá řada, což následně působí řadu problémů při porovnání jednotlivých studií. V této kapitole se držíme definice institutu James A. Baker III Institute for Public Policy (2009), kterou používají také další agentury zaměřující se na problematiku to hoto regionu či guvernéři jednotlivých států, které leží podél obou stran hranice. Podle této definice je region vymezen jako území, které se rozkládá od mezinárodní hranice do vzdálenosti 300 km na mexické a do vzdálenosti 100 km na americké straně. Dle této definice patří do regionu 24 amerických counties (okresů) a 38 mexických municipios (obcí).

Dohoda o spolupráci při ochraně a zlepšování životního prostředí v pohraniční oblasti uzavřená mezi USA a Mexikem. 198

Mexicko-americká hranice: její problémy a perspektivy

2. Populační a ekonomický růst

Region podél mexicko-americké hranice byl po dlouhou dobu izolován od kulturních, politických a ekonomických center, a oblast tak zůstala řídce osídlena až do 20. století (Cravey 2008). Odlehlost tohoto území limitovala mobilitu lidí i zboží, neexistovaly zde silnice a neprovozovala se ani letecká doprava. Již od 2. světové války však začaly mezi obě ma zeměmi vznikat vzájemné kontakty (Orrenius 2001, 9 ). Velký vliv na to měl pravděpodobně také Bracero program, který probíhal v letech 1942–1964 a umožňoval mexickým rolníkům pracovat v zemědělství na americké půdě. V rámci tohoto programu bylo ve Spojených státech legálně zaměstnáno přes čtyři a půl milionu Mexičanů (National Museum of American History 2010). Po ukončení programu se však tito rolníci museli vrátit zpět do Mexika. Jako odpověď na zrušení Bracero programu a vysokou míru nezaměstnanosti v pohraničí byl v roce 1965 zahájen rozvojový program Border Industrialization Program, známý také jako Maquiladora program. Jeho cílem bylo vytvořit pracovní místa pro rozrůstající se populaci, podpořit rozvoj průmyslu, přilákat zahraniční investory, technologie a rozšířit export (Patrick 1994). V rámci tohoto programu bylo na území Mexika do vezeno zboží nebo suroviny, které byly následně smontovány/upraveny a poté vyvezeny buď do země původu, či do třetí země. Mexiko bylo v montážní činnosti pro Spojené státy nejvýhodnější především díky nízkým mzdám a dopravním nákladům (Morales a kol. 1994). Postupem času došlo ke vzniku tzv. twin-plants. Jde o systém, kdy každá mexická továrna měla sesterský podnik na druhé straně hranice, kam byly výrobky těsně před ukončením výrobního procesu převezeny, staly se z nich hotové výrobky a dostaly nálepku „Made in USA“, čímž získaly pro zá kazníky větší atraktivnost (McNamara 2004). Sesterské podniky propojo valy například města Ciudad Juaréz a El Paso (Texas), Nogales a Nogales (Arizona), Tijuana a San Diego (Kalifornie), Mexicali a Calexico (Kalifornie), Matamoras a Brownsville (Texas), Reynosa a McAllen (Texas) a další (Sandoval 2003). Každá z těchto dvojic měst leží v těsné blízkosti hranice a vytváří tak dojem jednoho města, které bylo rozpůleno administrativní hranicí (U.S. Geological Survey 2004). Jako protiváha k vytvoření Evropské unie v polovině 80. let vznikla dohoda North American Free Trade Agreement (NAFTA), která by la podepsána mezi Kanadou, Spojenými státy americkými a Mexikem v roce 1993 a 1. ledna 1994 vešla v platnost. Cílem dohody měla být 199


mimo jiné redukce nelegální migrace, což se ale v dlouhodobé perspektivě nepotvrdilo (Castles – Miller 2009). Liberalizace mexické ekonomiky na počátku 90. let vedla k tomu, že zemědělci ztratili vládní podporu a byli do jisté míry přinuceni migrovat do USA. Zatímco před podpisem NAFTA se do USA přestěhovalo celkem 3,4 mil. lidí (1,9 legálně a 1,5 nelegálně), v letech 1995–2000 to byl téměř dvojnásobek (3 mil. legálně a 2,6 nelegálně). Snižování migrace je naopak odhadováno až po roce 2010 zejména díky poklesu fertility a zlepšení ekonomických a zaměstnaneckých podmínek v Mexiku (Hufbauer et al. 2005 in Castles – Miller 2009). V příhraniční oblasti došlo k významným změnám. Jednalo se především o zvyšování počtu továren, kterých bylo na konci roku 1990 celkem 1789, na konci roku 1993 (těsně před podepsáním NAFTA) 2143 a v roce 2000 již 3073 (Gruben – Kiser 2001). Maquiladora program spolu s ratifikací NAFTA tak výrazně přeměnily charakter regionu na severu Mexika. Díky novým pracovním místům, která vznikala především v továrnách v těsné blízkosti hranice, směřovalo do pohraničního regionu stále více lidí ze středního a jižního Mexika, což výrazně ovlivnilo růst měst (Cravey 2008). Populační růst byl zaznamenán také díky migrantům směřujícím do Spojených států amerických, kteří v mexickém pohraničí nacházeli dočasné útočiště, zatímco čekali na příležitost k překročení hranice (Fullerton 2009). Za posledních padesát pět let vzrostl počet obyvatel na mexické straně regionu osmkrát a na americké straně čtyřiapůlkrát (Gerber 2009). V regionu tak žije v současné době přibližně 13 milionů obyvatel (James A. Baker III Institute for Public Policy, 2009) a v souvislosti s dalším nárůstem regionu vznikají problémy týkající se především jeho nedostatečné infrastruktury. Zatímco obchod od roku 1994 vzrostl čtyřikrát, růst infra struktury byl v posledních patnácti letech nedostačující (U.S. Department of Transportation cit. v Bronk, Payan 2009, 6). Jedná se např. o veřejné zdravotnictví, dopravu, bydlení a infrastrukturu spojenou s ochranou životního prostředí (znečištění vody, vzduchu, půdy) a další (Bronk – Payan 2009, Gerber 2009).

200


3. Počátky a průběh migrace z Mexika do USA

Mexiko a Spojené státy americké již po dlouhá desetiletí spojuje velmi výrazná mezinárodní migrace, která mezi nimi probíhá, byť relativně jednosměrně. Její velký vliv na společnost, odehrávající se v mnoha ro vinách, by se mohl datovat již od vzniku obou států. Podle Martina (2006) položil základy pro budoucí mexicko-americkou migraci již Bracero pro gram (viz výše) v polovině 20. století. Jednak můžeme hovořit o silném pull faktoru, kterým byla poptávka po mexických pracovnících v zemědělských oblastech Spojených států, ale také o závislosti některých venkovských oblastí Mexika na příjmech získaných v těchto zemědělských oblastech. Rychle tak vznikly sítě spojující mexické vesnice s farmami na americké straně hranice. Později, během fungování Maquiladora pro gramu, přicházeli zahraniční investoři, kteří v Mexiku těžili především z levné pracovní síly. Po podepsání NAFTA došlo k ještě většímu růstu továren se zahraničními investory. Navzdory tomu však později celková zaměstnanost ve výrobním sektoru klesla z 4,1 milionu v roce 2000 na 3,5 milionu v roce 2004 (Blecker cit. v Uchitelle 2007). Nezaměstnanost se tedy zvyšovala a především platové podmínky byly naprosto nevyhovující. Portes (2006) říká, že podepsání NAFTA bylo výhodné především pro velké nadnárodní korporace, které těžily z dostatku levné pracovní síly, malých regulací a otevřených hranic, které však byly a stále ještě jsou otevřené pouze pro zboží, nikoli pro obyvatele Mexika. Byly však opomenuty důležité cíle, jako snížení chudoby a nerovnosti v Me xiku nebo zastavení emigrace do Spojených států (Migration Dialogue 2003). Drobní zemědělci byli vytlačeni příchodem velkých zemědělských společností a stovky továren byly zavřeny, neboť nebyly schopny konkurovat velkým nadnárodním společnostem. Odpovědí takto „poškozených“ rolníků a dělníků byla migrace směrem na sever ve stále větším počtu (Portes 2006). Přitom NAFTA přišla se slibem, na základě kterého mělo dojít k omezení nelegální migrace Mexičanů na území Spojených států (viz výše). Opak se stal pravdou. Investice do Mexika proudily, avšak pouze do financování nových továren, zatímco infrastruktura výrazně upadala. Když se k nevyhovujícím podmínkám, ve kterých lidé žili, přidaly velice nízké mzdy, došlo k výraznému vzestupu emigrace do USA (Uchitelle 2007). Hlavním faktorem, jenž by dokázal odvrátit tuto migraci, by bylo ra pidní zvýšení mezd v Mexiku, což se však nestalo (Rodrik cit. v Uchitelle 2007). Legální i nelegální migrace tak od roku 1994 vzrostla z 300 tisíc 201


na 500 tisíc migrantů za rok (Migration Dialogue 2003). Zatímco migrační proudy před ratifikací NAFTA pocházely hlavně ze čtyř či pěti mexických států a omezeného počtu převážně venkovských obcí, po ratifikaci pocházely z celého Mexika, a to jak z venkovských obcí, tak z měst. Řada venkovských oblastí takto ztratila za poslední desetiletí většinu svého obyvatelstva (Portes 2006). V roce 2008 bylo podle odhadů U. S. Census Bureau (2010) ve Spojených státech celkem 304 milionů obyvatel, z nichž 11,4 milionu tvořili imigranti narození v Mexiku. Podle Alby (2010) žije na území USA přibližně 10 % obyvatelstva Mexika. Z obr. 1 vidíme, jak se postupem času zvyšoval počet mexických imigrantů pobývajících na americkém území.

Obr. 1 Vývoj celkového počtu imigrantů a mexických imigrantů na území Spojených států amerických v letech 1960–2008. Zdroj dat: Migration Policy Institute (2010)

V roce 1960, krátce před ukončením Bracero programu, bylo na území USA necelých 600 tisíc migrantů z Mexika, kteří představovali při bližně 6 % z celkového počtu migrantů na území USA. Jejich počet však v průběhu času razantně narůstal a v roce 1980 zde pobývalo již 2,2 milionu Mexičanů, během následujících deseti let se jejich počet té měř zdvojnásobil na 4,3 milionu a v roce 2000 čítal více než 9 milionů. 202


V roce 2008 představovala mexická minorita 30 % všech imigrantů na území Spojených států amerických. Během necelých padesáti let tak opus tilo Mexiko téměř 11 milionů obyvatel. Do tohoto počtu však nejsou zahrnutí migranti, kteří ve Státech pobývají neoprávněně, tedy bez nále žitých dokumentů, a jejichž počty mohou být rovněž velmi vysoké. Proč však tak velký počet lidí svou rodnou zemi opouští? Jaké mají důvody a o jaký typ migrace se zde jedná? Migrace z Mexika do Spojených států je po celou dobu jejího trvání především ekonomická. Mexiko se potýká s velkou chudobou, například v roce 2008 žilo v Mexiku přibližně 18 % populace v extrémní chudobě, tedy s příjmem nižším než 1 americký dolar na den. Poměr mezd u zaměstnání, ve kterých je zapotřebí manuálně pracujících a méně kvalifikovaných dělníků, je mezi těmito státy v průměru 10:1 ve prospěch USA (Alba 2010). Kromě toho je ve Spojených státech velká poptávka po levné pracovní síle, kterou mohou Mexičané snadno uspokojit (Alba 2010, Martin 2006, Migration Dialogue 2003, Skinner 2006 a další). Tyto skutečnosti se stávají velmi silnými pull faktory, které do Spojených států ročně přilákají statisíce migrantů. Kromě ekonomických důvodů zde pravděpodobně hrají dů ležitou roli také otázky bezpečnosti a vzdělání (Garcia 2006). Skutečnost, že imigrace do USA je především ekonomická, dosvědčuje také množství finančních prostředků (remitencí) zaslaných ze Spojených států do Mexika. Díky nárůstu počtu finančních ústavů umožňujících tyto finanční transfery došlo k zvýšení konkurence a následnému výraznému snížení cen za tyto služby (Hernández-Coss 2005, 38). Omezily se tak dříve často používané nelegální transfery. Objem remitencí, které jsou ze Spojených států zasílány, je významný a stále narůstá. To ukazují také hodnoty zveřejněné Banco de México (cit v Alba 2010), podle kterých vzrostly remitence z 6,6 miliard amerických dolarů v roce 2000 na 26,1 miliard dolarů v roce 2007. Hospodářská recese na konci roku 2007 však postupně způsobila pokles americké poptávky po pracovní síle. Postižena byla mj. také odvětví zaměstnávající mexické migranty, což výrazně pocítili především nekvalifikovaní imi granti. Způsobilo to pokles objemu remitencí na hodnotu 21,2 miliardy amerických dolarů v roce 2009 (Alba 2010). Významným krokem vedoucím ke zlepšení situace v zemi původu jsou tzv. sociální remitence. Migrant posílá do místa, odkud pochází, peníze a přispívá tak např. na výstavbu škol, silnic a podporu religiózních, sociálních a „domovských“ institucí. Mexická vláda v roce 2001 založila program Tres-Por-Uno, pomocí kterého je každý migrantem 203


zaslaný dolar do města, odkud migrant pochází, dotován třemi dolary poskytnutými federální, státní a místní vládou (Faist 2008 in Samers, 2010). Dochází tak k jakési zpětné vazbě k původnímu bydlišti a potenciální přípravě k návratu z USA.

4. Nelegální migrace a vznik „hraniční zdi“

Region rozprostírající se kolem hranice se v současné době potýká s řa dou problémů týkajících se populačního růstu, nedostatečné infrastruk tury, ale také nelegálních aktivit, které zde mají výrazné postavení. Ve vztahu Mexika a Spojených států amerických je pravděpodobně největším problémem nelegální migrace a s ní spojená výstavba hraničních bariér, která má těmto nelegálním migračním proudům zabránit. Mexicko-americká hranice je jedním z nejfrekventovanějších míst, kde dochází k nelegálnímu vstupu na území Spojených států amerických. Je tomu tak již od poloviny 19. století, kdy byla tato hranice vymezena. Neustále je překračována, a to migranty nejen z Mexika (Cravey 2008); stále častěji ji překonávají také migranti z Guatemaly, Belize, a dokonce i ze zemí Středního východu (Skinner 2006). Mexičané však tvoří převážnou část těchto migrantů. Je také nutné zdůraznit, že většina migrantů z ostatních zemí světa překročí hranici Spojených států legálně a až poté se dostane do nelegál ního postavení; většinou se jedná o překročení doby platnosti turistických víz. Odhaduje se, že již mezi lety 1987 a 1996 překročilo hranici v průměru 202 tisíc nelegálních migrantů z Mexika ročně, kteří na území USA zůstali (Orrenius 2001). Podle odhadů americké vlády překračovalo na po čátku 21. století mexicko-americkou hranici 375 tisíc nelegálních migrantů ročně, z nichž více než dvě třetiny tvořili Mexičané (Skinner 2006). Během 90. let 20. století se stal velmi důležitým zdrojem nelegální migrace region centrálního Mexika, významnou se ukázala také oblast na jihovýchodě země. Region mexicko-americké hranice zde zastupuje Migrační proudy z tohoto regionu směřují hlavně do Kalifornie, Texasu, Illinois; na jihozápad do New Jersey, Severní Karolíny, Georgie a na Floridu. Migrační proudy směřují hlavně na Floridu, do Georgie, Severní Karolíny a také do Chicaga. 204


relativně malý, ale stálý migrační proud, který představuje asi 10 % mi gračních proudů (Massey a kol. 2010). V roce 2009 bylo ve Spojených státech, podle US Citizenship and Immigration Service’s Office of Immigration Statistics (cit. v Terrazas 2010), přibližně 6650 tisíc nelegálních migrantů narozených v Mexiku. Tento počet představuje 62 % z celkového počtu 10,8 milionů neoprávněných migrantů na území USA, přičemž podíl na celkovém počtu mezi lety 2000 a 2009 vzrostl z 55 % na 62 % (Terrazas 2010). Úspěšné nelegální přechody hranice či „spadnutí“ do nelegálního po bytu porušením některého z typu víz na území USA je jednou stranou problému. Ta druhá pak spočívá v koncentraci mexických potenciálních migrantů podél hranice, ale na mexické straně, která zapříčiňuje velký tlak na stále ještě nedostačující infrastrukturu sídel. Jedná se o ty migranty, kteří čekají na povolení k pobytu či se také připravují na nelegální přechod hranice do USA. Mexičtí a středoameričtí migranti často vyu žívají pro nelegální přechod služeb převaděčů, tzv. coyotes, kteří jim cestu do určité míry usnadňují. Intenzivnější ostraha hranic započala od založení pohraničních hlídek Border Patrol v roce 1924 (Cravey 2008). Posílení ostrahy však probíhá zejména v několika posledních desítkách let, a to především v okolí velkých měst (Cravey 2008). V San Diegu byl v říjnu 1994 zahájen program Operation Gatekeeper, podobně jako v Brownsville v srpnu 1997 Operation Rio Grande a v Nogales v únoru 1999 Operation Safeguard (Ayón 2009). Cílem všech těchto programů bylo zvýšení dohledu nad hranicí doprovázené výstavbou hraničních bariér v okolí velkých měst. V důsledku těchto opatření však došlo především k přesměrování stezek užívaných k nelegálnímu přechodu hranice a pašování zboží do odlehlých míst (Cravey 2008). Nejčastěji to jsou pouštní oblasti dosti vzdálené od hraničních měst. Odlehlost těchto míst ztěžuje U. S. Border Patrol možnost dohledu a umožňuje migrantům vyhnout se kontrole, zároveň však činí tyto oblasti extrémně nebezpečnými. Zdravotní problémy, jako jsou dehydratace, vyčerpání z horka či úpal, jsou v poušti smrtelné (Skinner 2006). Od roku 1995 tak výrazně vzrostl počet úmrtí spojených s přechodem hranice (Orrenius 2001). V roce 2007 odhadovala mexická vláda počet úmrtí migrantů na své straně hranice zhruba na 4500 a na americké straně bylo zaznamenáno dalších 3000 úmrtí v letech 1998–2005 (Emmott 2007 a Lomonoco 2006 in Castles-Miller 2009). Po 11. září 2001 se v USA zpřísnily veškeré vstupy do země a na kaž dého migranta bylo nahlíženo mimo jiné jako na potenciálního teroristu 205


(např. Skinner 2006). Tato situace zrychlila trend zvyšující se ochrany hranic (Bronk – Payan 2009). V současné době probíhá mezi odborníky diskuse o tom, zda by měla být hranice více otevřená, či raději uzavřená. Příznivci obou variant jsou si vědomi nutnosti kontroly této hranice; diskuse se zaměřuje spíše na míru kontroly (Skinner 2006). To, že je změ na nutná, ukazuje také fakt, že i přes posílení činnosti pohraničních hlídek v posledních dvaceti letech se nepodařilo odvrátit růst počtu neoprávněných migrantů přicházejících do Spojených států amerických, naopak došlo k jejich zdvojnásobení (Close-up Foundation Civics Education 2005 cit. v Skinner 2006, 8). K dosažení cíle byla přijata řada opatření, která měla sloužit především k ochraně hranic a redukci neoprávněné migrace, jako např. navýšení počtu pohraničníků (U.S. Department of Homeland Security 2005, Global Legal Information Network 2006, Global Security 2010 a další). Součástí ochrany hranice mělo být také zajištění přibližně 1130 km dlouhých dvojitých bariér, stejně jako dalších forem kontroly – kamerového systému, senzorů pohybu, satelitů v pouštích apod. (Ayón 2009). I přes hlasy odpůrců byly bariéry stavěny a k 22. lednu 2010 bylo vybudováno zhruba 1035 km bariér podél hranice (Global Security 2010). V současné době se tyto bariéry rozkládají podél přibližně jedné třetiny celkové délky hranice.

5. Závěr

Region při obou stranách hranice mezi státy USA a Mexiko se za po sledních sto let výrazně změnil. Nastartování pracovních příležitostí pro ekonomicky slabší Mexičany díky Bracero programu vedlo k další in tenzifikaci vzájemných vztahů. Geografická vzdálenost/blízkost, větší informovanost, společensko-politická angažovanost a ekonomická zá vislost jsou proměnné, které oba státy, a zejména příhraniční region spo jují. I přesto jsou stále patrné dva zcela odlišné světy: příhraniční regiony na straně Mexika a na straně USA. Zatímco na mexické straně se jedná o region s nedostatečnou infrastrukturou a přetlakem lidí čekajících na příležitost pracovat v USA, na straně americké se jedná o vyspělý region očekávající levnou pracovní sílu z Mexika, popř. z dalších latinskoamerických zemí. Tato situace pochopitelně způsobuje neustálé tenze a problé my jak na úrovni mikroregionální (dopad na obyvatelstvo žijící v regionu), 206


tak na úrovni makroregionální (snaha státu řešit problém politicky, např. mezivládními dohodami). Problémy se získáváním pracovního povolení v USA vedou často k nelegální migraci a nelegálnímu zaměstnávání, které je velmi dobře organizované a napojené na zločinecké struktury. Problematikou regularizace a otevření pracovního trhu pro migranty, které by snad omezilo nelegální aktivity, se zabývají politici, ekonomové a odborníci po celém světě. Otázkou je, zda by se tím skutečně snížily nelegální aktivity spojené se zaměstnáváním imigrantů. Regularizaci například přijaly některé státy jižní Evropy (např. Španělsko, Itálie, Řecko), přičemž významnější změny v nelegálním zaměstnávání se v dlouhodobější perspektivě ne prokázaly. Pro velkou liberalizaci migračních politik pravděpodobně není v současném světě příliš místa. Naopak většina vyspělých zemí uplatňuje spíše restriktivnější přístupy k otázkám migrace. Pravděpodobný scénář dalšího vývoje bude záviset na aktuální ekonomické situaci a svě tových trzích, neboť jejich poptávka po pracovní síle se vždy odráží v míře restriktivity/liberálnosti migračních politik.

BIBLIOGRAFIE

ALBA, F. 2010: Mexico: A Crucial Crossroads. Cit. [2010-04-25], . AYÓN, D. R. 2009: The Impact of Mexican Migration and Border Proximity on Local Communities. Cit. [2009-11-09], . BRONK, CH. – PAYAN, T. 2009: Managing the U.S.-Mexico Border: Human Security and Technology. Cit. [2009-11-11], . CASTLES, S. – MILLER, M. J. 2009: The Age of Migration. The Guilford Press, New York, London. CRAVEY, A. J. 2008: U.S.-Mexico Borderlands. In: Jackiewicz, E. – Bosco, F. J. (eds.). Placing Latin America: Contemporary Themes in Human Geography. Lanham: Rowman & Littlefield publishers, Inc., 83–96. Autoři děkují výzkumnému záměru č. MSM 0021620831. 207


FULLERTON, T. M. 2009: Managing Migration Flows. Cit. [2009-11-09], . GARCIA, M. 2006: Life along the Nafta Highway: Transnational Living Strategies on the US/Mexico Border. Cultural Dynamics. July 2006, vol. 18, issue 2, 139–161. GERBER, J. 2009: Human and Physical Infrastructure Along the U.S. Border with Mexico. Cit. [2010-03-01], . Global Legal Information Network. 2006: Secure Fence Act of 2006. Cit. [2010-03-14], . Global Security. 2010: U.S.-Mexico Border Fence/Great Wall of Mexico. Cit. [2010-03-15], . GRUBEN, W. C. – KISER, S. L. 2001: NAFTA and Maquiladoras: Is the Growth Connected? Cit. [2010-04-15], . HERNÁNDEZ-COSS, R. 2005: The U.S.-Mexico Remittance Corridor. Cit. [2009-11-09], . James A. Baker III Institute for Public Policy. 2009: Baker Institute Policy Report 38: Developing the U.S.-Mexico Border Region for a Prosperous and Secure Relationship. Cit. [2010-03-01], . MARTIN, P. 2006: The Bracero Program: Was It a Failure? Cit. [2010-04-13], . MASSEY, D. S. – RUGH, J. S. – PREN, K. A. 2010: The Geography of Undocumented Mexican Migration. Mexican Studies. Winter 2010, vol. 26, issue 1, 129–152. MCNAMARA, J. 2004: Roots of the Maquila Program. Cit. [2010-04-15], . Migration Dialogue. 2003: Mexico: Nafta and Migration. Cit. [2010-04-18], . Migration Policy Institute. 2010: MPI Data Hub. Cit. [2010-04-26], . MORALES, G. – AGUILERA, B. – ARMSTRONG, D. K. 1994: An Overview of the Maquiladora Program. Cit. [2010-04-13], . National Museum of American History. 2010: Opportunity or Exploitation: The Bracero Program. Cit. [2010-04-13], . ORRENIUS, P. M. 2001: Illegal Immigration and Enforcement Along the U.S.-Mexico Border: An Overview. Cit. [2009-11-09], . 208


PATRICK, J. M. 1994: The Impact of NAFTA on Border Maquiladora and Industrial Aktivity. Cit. [2010-04-14], . PORTES, A. 2006: NAFTA and Mexican Immigration. Cit. [2010-04-17], . SAMERS, M. 2010: Migration. London – New York: Routledge. SANDOVAL, D. 2003: Maquiladora Along the Mexico-US Border: Past, Present, and Future. Cit. [2010-04-13], . SCHAAN, J. N. 2009: Security in the U.S.-Mexico Borderlands: The Crisis, the Forces at Work and the Need for Honest Assessment and Action. Cit. [2010-03-01], . SKINNER, C. D. 2006: Illegal Immigration Across the U.S.-Mexico Border. Cit. [2009-11-09], . TERRAZAS, A. 2010: Mexican Immigrants in the United States. Cit. [2010-04-21], . UCHITELLE, L. 2007: Nafta Should Have Stopped Illegal Immigration, Right? Cit. [2010-04-17], . U. S. Census Bureau. 2010: American Community Survey. Cit. [2009-11-19], . U. S. Department of Homeland Security. 2005: Fact Sheet: Secure Border Initiative. Cit. [2010-03-15], . U. S. Environmental Protection Agency. 2010: US-Mexico Border 2012 Program. Cit. [2010-07-10], . U. S. Geological Survey 2004: Monitoring Colonias Along the United StatesMexico Border. Cit. [2010-02-27], . WHITAKER, J. 2009: Mexican Deaths in the Arizona Desert: The Culpability of Migrants, Humanitarian Workers, Government, and Businesses. Jornal of Business Ethics. September 2009, vol. 88, supplement 2, 365–376.

209


Ilona Bečicová (nar. 1987) absolvovala obor demografie a sociální geografie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v roce 2010 obhájila bakalářskou práci na téma Mezinárodní migrace z Mexika do Spojených států amerických a role mexicko-americké hranice. Od roku 2010 studuje navazující magisterské studium oboru sociální geografie a regionální rozvoj na PřF UK, kde se zaměřuje na mezinárodní migraci a problémové oblasti světa. Eva Janská (nar. 1971) vystudovala sociální a politickou geografii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a tamtéž dokončila v r. 2002 doktorské studium (s disertační prací Adaptace cizinců v České republice). Od doku 2004 působí jako asistentka na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje na PřF UK. V okruhu jejích zájmů je mezinárodní migrace, integrace/asimilace cizinců v majoritních společnostech, nelegální a ekonomická migrace a populace a mi grace v Latinské Americe. Je členkou české a americké geografické společnosti (ČGS, AAG) a též výzkumného týmu Geomigrace (http://web.natur.cuni.cz/ ~ksgrrsek/geomigrace/tym.html). Absolvovala několik zahraničních pobytů, např. na Monash University v Melbourne v Austrálii v zimním semestru 1996.

Mexican American Border: problems and perspectives

In the last few decades, the US-Mexico border region has undergone substantial changes. Several milion people have moved into the region and the overall character of the region was greatly transformed. Inhabitants of both countries encounter here and there has been a rise in stress, mainly due to the significant migration. The numbers of migrants entering the U.S. has increased to the point where the United States Government has decided to take measures that should prevent this rising trend. In the 1990s, the United States began to build border fences that were meant to stop the flow of illegal immigrants. Currently, these barriers are built along roughly one-third of the total length of the border. The region is particularly important for Mexico because of its economic potential and the large number of people who settled there. Moreover, in this area citizens of both countries are continuously confronted and the region has obtained very important position in the relationship between Mexico and the U.S. Key words

U.S.-Mexico Border, international migration, illegal migration, border fence, remittances

210

Mexicko-americká hranice: její problémy a perspektivy

Recommend Documents