Úvod Dané téma historie brněnského basketbalu jsem si vybral, protože basketbal hraji již 10 let a mohu čerpat z vlastních zkušeností. S basketbalem jsem začínal v Pardubicích, odkud jsem v 18letech přestoupil do brněnského prvoligového týmu Aplus OHL ŽS Brno. Zde působím již pátou sezónu a Brno mi přirostlo k srdci.V březnu 2007 slaví brněnský basketbal osmdesáté výročí svého vzniku, což je velice dobrá příležitost ke vzniku této práce. Basketbal je třetí nejsledovanější sport v ČR, ale jeho propagace veřejnosti není příkladná, k čemu bychom chtěli přispět touto prací. V úvodních kapitolách se věnujeme historii basketbalu ve světě, basketbalu v USA a s tím související se zrod nejuznávanější basketbalové soutěžě na světě NBA (Nacionale basketbal asociacion). V další části se zaměřujem na vznik basketbalu v Čechách, připomínáme historii Brna, rozebíráme nejdůležitější události v brněnském basketbalu a jeho osobnosti.
Hlavní cíle práce Hlavním cílem práce je přiblížení slavné minulosti i součastnosti brněnského basketbalu, dílčím cílem propagace basketbalu, spojení se s Magistrátem města Brna a uvedení této práce na hlavní internetové strany propagace města Brna, kde je o sportu a uspěších psáno minimum. Dalším cílem je motivace studentů k dalším pokračování shromaždovaní materiálu v dalších sportech i městech.
Způsob dosažení cíle práce Poskytnutí
práce
správci
a
organizátorovi
brněnských
webových
stránek
http://www.encyklopedie.brna.cz/ a umožnění přístupu této práce veřejnosti. Tato práce vznikla jako podkladový materiál pro knihu : 8 názvů za 80 let (Svoboda, 2006) - kniha je součástí přílohy práce
3
Metody práce Popis a charakteristika výběrového souboru, způsob zpracování dokumentů, termíny šetření, popis metod získávánídat, rozhovorů. V práci nám šlo o srovnání historických dat, která se týkají historie basketbalu v Brně. Ke zpracování dat jsme použily syntézu – sklad jevů při studiu pramenů z internetu, literatury a výpovědí osobností brněnského basketbalu – Komeštík, Fejtek. Ke vysvětlení a výkladu zkomaných dat jsme použili explanaci. Ke srovnání dat doslo komparací, kdy jsme porovnali získané informace s materialy z internetu, literatury a výpovědí osobností brněnského basketbalu.
4
1. Rozbor použité literatury a zdroje: Historii NBA popisují autoři VANCIL a JOZWIAK v knize NBA Basketbal,oficialní průvodce (1997). V knize se nachází 120 barevných fotografií, portréty všech 29 družstev, medailony 15 největších hvězd NBA a také slovníček z basketbalového slangu. Historii brněnského basketbalu popisuje publikace SVOBODA 8 názvů za 80let (2006), vznikla na základě svědectví dosud žijících osobnosti brněnského basketbalu. Obsahuje fotografie, výpovědi o karieře. DOBRÝ, VELENSKÝ Košíková (1980) – autoři se zabývají historií basketbalu a basketbalovou teorií. DEMETROVIČ, ČELIKOVSKÝ Encyklopedie tělesné kultury a – o, (1988) – v publikaci najdeme rozbor veškerých sportů z hlediska historie a pravidel. STIBIZ se v knize Sportovní hry I., (1955) zabývá hlavně teorii basketbalu. Podle publikace KOMEŠTÍK, FEJTEK, Metodologie kinantropologického výzkumu, (1997) jsme postupovali při sběru historických dat. Dějiny basketbalu ve světě popisuje ve své knize Dějiny tělesné kultury (1963) KRÁTKÝ Další zdroje: Oficialní webové stránky města Brna http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=5&nav03=1555, kde najdeme věskeré informace o městě Brno ze všech odvětví, ale bohužel o sportu minimum Stánky http://www.togi.estranky.cz/clanky/basketball/historie-basketballu se věnují více sportům, autor se zde snaží dát všeobecné informace. Mezi další důležité zdroje řadíme oficiální stránky ČBF(České basketbalové federace) http://www.cbf.cz/ Oficiální stránky brněnského klubu BC Brno- http://www.bcbrno.cz/historie.php - zde najdeme aktuální informace o dění v klubu i stručný výklad úspěchu klubu. http://encyklopedie.brna.cz/home/ - internetová encyklopedie města Brna, kde najdeme vše důležité zadáním klíčového slova
5
2. Vznik basketbalu ve světě Hru pok-ta-pok, podobnou basketbalu, hráli v 10. století př.n.l. Olmékové v Mexiku. Až do 16.století hráli mexičtí Aztékové hru tlachtli - když se hráči podařilo dostat míč do upevněného kamenného kruhu, získal nárok na část oděvu od diváků. Moderní basketbal vznikl ve Springfieldu (stát Massachusetts) v USA. V roce 1891 nařídil profesor J.Naismith (obr.1) hráčům svého ragbyového družstva, aby při zimním tréninku házeli míče do košů postavených na bednách od pomerančů. Jeho představa nové hry byla motivována touhou zpestřit studentům některé nezáživné činnosti, mezi které patřilo pochodování, cvičení a ruční práce.
Obr.1: Profesor J.Naismith Naismith si vypůjčil a upravil některé herní prvky z fotbalu, americké kopané, hokeje a dalších mimo sálových her a připravil seznam třinácti jednoduchých zásad, tvořících pět principů, které jsou obsaženy i v dnešních pravidlech: 1. Míč musí být hrán rukama. 2. S míčem se nesmí utíkat. 3. Hráč nesmí omezovat svého soupeře nebo mu bránit v pohybu. 4. Obě mužstva se pohybují po stejném území, ale nesmí docházet k osobnímu kontaktu. 5. Obroučka koše je umístěna ve výšce a je vodorovně. Naismith původně zamýšlel připevnit čtvercové skříňky jako terče na kolejních tabulí umístěných na protějších stěnách učebny, ale protože skříňky nebyly včas připraveny - použil dřevěné košíky na broskve, které daly tomuto sportu jméno.
6
Při prvním nácviku vysvětlil Naismith pravidla osmnácti žákům své třídy, vyzval dva z nich, Franka Mahana a Duncana Pattona, aby si zvolili strany, vybrali osm spoluhráčů a hra se rozběhla. Všichni užasli s jakým nadšením studenti zahájili utkání. Po mnoha útocích a střeleckých pokusech William R. Chase proměnil příležitost ze střední části hřiště a historické utkání skončilo výsledkem 1:0. Po tomto utkání se zásadně změnil postoj studentů k hodinám tělocviku, které nyní očekávali s mimořádným zájmem. Když se rozjeli domů na vánoční prázdniny, nadšeně vyprávěli svým přátelům o nové hře. Celá řada sportovních svazů psala J. A. Naismithovi o kopii pravidel, které byla zveřejněna 15.1. 1892 ve vydání kolejního časopisu "Triangle". V počátečním období se počet hráčů na hřišti měnil od pěti do sedmi podle počtu studentů ve třídě a velikosti hrací plochy. V roce 1895 hrávalo po vzájemné dohodě převážně pět hráčů a po dvou letech byl tento počet stanoven pravidly. Poměrně brzy po svém vzniku překračuje basketbal hranice USA a dostává se do Francie (1893), potom do Austrálie, Číny a Indie, do Japonska (1900) a do Íránu v roce 1901. Misionáři předvedli tuto hru v Brazílii v roce 1896. Během prvních pěti let po vzniku basketbalu docházelo k paradoxní situaci. Jednotlivé třídy měli totiž 50-60 žáků a hrací plocha, která byla k dispozici, umožňovala využití pouze 10-18 hráčům - ostatní byli nuceni přihlížet. Toto omezení přimělo mnoho členů k pronajímání sálů, ve kterých mohli provozovat svůj oblíbený sport. Prvními kluby byly Trenton, New York Wanderers a Buffalo Germans. V počátečním období nastupovali hráči k utkání oblečeni do krátkých prošívaných kalhot sahajících ke kolenům, s chrániči na kolena a v přiléhavých svetrech společných pro všechny hráče. Hrací plocha byla často neregulérní díky obvyklým překážkám jako např. pilíře, schodiště, kamna nebo různá vnitřní zařízeni, která překážela ve hře a proto bylo v roce 1903 stanoveno, že hřiště musí být zbaveno všech překážek. V roce 1892 byl původní dřevěný koš na broskve nahrazen těžkým z drátu upleteným košem a v následujícím roce firma Narragansett Machinery Co. dala na trh železnou obroučku s pletenou síťkou ve tvaru koše. Původně bylo k vyjmutí míče po každém úspěšném hodu používáno žebříku, ale později byla k tomuto účelu používána tyč, než se oficiálně zavedlo používání šňůry, která tvořila uzávěr dna koše. Otevřená síťka, která volně propouštěla míč,
7
byla přijata v sezóně 1912 - 13. V roce 1896 bylo dosaženi koše z pole redukováno ze tří na dva a při trestném hodu ze tří na jeden bod. Do roku 1895 se hrálo na koše bez desek, ale stísněné poměry tělocvičen umožňovaly neukázněným divákům nahýbat se přes zábradlí hlediště a měnit dráhu míče směřujícího do koše. Proto mužstva naléhala na instalaci přepážky, která by odstranila tato nesportovní zasahování. Žádosti bylo vyhoveno deskou o rozměrech 122 x 183 cm. Již v roce 1910 byly používány skleněné desky, ale jejich legalizace byla potvrzena až v roce 1947. Další úprava se týkala umístění košů vzhledem k hrací ploše. V roce 1921 byly desky košů posunuty 61 cm a v roce 1940 122 cm od zadní čáry do hřiště z důvodů snížení počtu přešlapů do zámezí. První dva roky se hrálo fotbalovým míčem. V roce 1894 továrna na jízdní kola Overman Wheel Co. dodala na trh první basketbalový míč, asi o 10 cm větší po obvodu a vážící méně než 560 g. V průběhu roku 1949 byl šněrovací míč nahrazen novým typem oficiálního míče o obvodu 76 cm a váze 565 - 625 g. Současně s modernizací technického zařízení a vybavení postupoval basketbal kupředu i při sjednocování a upřesňování pravidel hry. Vzhledem k tomu, že první pravidla byla formulována pouze obecně, docházelo k situacím, že se na hrací ploše setkala mužstva praktikující různá pojetí a bylo tedy logickým kompromisem, že se každý poločas hrál podle jiných pravidel. V počátečních letech basketbalu bylo dosahováno poměrně nízkého skóre (méně než 30 vítězných bodů nebylo nic neobvyklého). Utkání byla vedena v poměrně pomalém tempu, protože mužstva, která neměla výškovou převahu se obvykle bránila zpomalováním hry - driblinkem a vracením míče zpět. Proto další vývoj pravidel a herního pojetí vedl ke zrychlování hry a tím k dramatičnosti, která postupně získávala na přitažlivosti u stále širšího okruhu sportovních příznivců. Výrazná změna pravidel v tomto duchu se uskutečnila v rozmezí let 1933-45, kdy bylo přijato pravidlo určující útočícímu mužstvu časový limit ve kterém musí dopravit míč na soupeřovu stranu hřiště, úprava také přinesla pravidlo 3 sekund, byl odstraněn rozskok ve středu hřiště po dosažení koše a od této doby pravidla nedovolují bránícímu hráči zasáhnout míč směřující do koše v sestupné fázi jeho dráhy. Za zmínku snad ještě stojí novinka z roku 1930 - střelba jednou rukou popularizovaná hráčem Angelo Luisettirn, který tímto převratným stylem mnohokrát dosáhl více než 50 bodů za utkání.
8
Výše uvedený stručný nástin historického vývoje basketbalu v USA dává určitý časový přehled o počátcích a postupném pronikání tohoto sportu do povědomí světové veřejnosti. Basketbal stále získává na popularitě díky novým herním strategiím, střelecké perfektnosti a rostoucí hráčské základně. Důkazem bylo basketbalové utkání mužstev Československa a Řecka, která se v roce 1969 střetla na Olympijském stadionu v Athénách před návštěvou 65 000 diváků. Zbývá dodat, že v roce 1932 byla založena Mezinárodní federace pro košíkovou FIBA (Federation Internationale de Basketball Amateur) se sídlem v Mnichově a ČSR se stala jedním z prvních členů. V následujícím roce Československo, Portugalsko a Švýcarsko svolalo do Ženevy schůzku za účelem sjednocení pravidel. Bylo dohodnuto přijmout jako základ pravidla praktikovaná na univerzitních kolejích ve Spojených státech amerických, částečně upravená v duchu odchylek mezitím vžitých v Evropě (Vancil, Don Jozwiak, 1997).
9
3. Vznik profesionálního basketbalu v USA Po celém severovýchodě USA začalo v místních sdružení YMCA soutěžit více a více amatérských týmů v basketbalových utkáních a ostatní sporty a aktivity ustupovaly do pozadí. Stížnosti ze strany dlouhodobých členů donutily oficiální představitele YMCA omezit hrací dobu. V roce 1896 tým z Trentonu v New Jersey hledal možnost, jak neporušil stanovená pravidla hry. Pronajal místní zbrojnici, připevnil koše a začal vybírat vstupné, aby pokryl výdaje. Hra přilákala diváky, bylo možné zaplatit nájemné a dát každému hráči odměnu ve výši 15 dolarů, tak vznikl profesionální basketbal. V roce 1898 byla týmy v oblasti kolem Filadelfie založena první známá profesionální liga. Národní basketbalová liga (NBA). Sotěž trvá od roku 1903 a začaly vznikat další profesionální kluby v USA. První profesionální ligy byly regionálního charakteru a týmy najímaly hráče zvlášť na každé utkání, hrálo se v místních zbrojnicích a tanečních sálech. Mužstvo mohlo mít dva nebo tři domácí hráče a několik zahraničních hráčů. Taková praxe dovolovala lepším hráčům prodávat své služby tomu, kdo dal vyšší nabídku, a tak reprezentovali ve stejné době dva nebo i více týmů současně. Profesionální utkání v basketbalu na počátku 20. století se více podobalo fotbalovým šarvátkám než basketbalovému utkání. Útok byl omezen na dva základní typy - odstavení protihráče a hod na koš oběma rukama nebo vyvinutí tlaku. Další profesionální inovací byla klec, jež obklopovala hrací plochu, udržovala míč ve hře a chránila hráče před výtržníky z řad fanoušků. Klec zrychlila hru, řezala a zranovala hráče, kteří vráželi do drátů a ocelových ok stejně často jako míč. V síťových klecích byla otevřená obruč bez odrazné desky, což vyžadovalo přesnou střelu. V drátěném pletivu byl koš upevněn 10 - 15cm od odrazné desky. Během dvacátých let byla klec značně populární. Ligy nebyly jediným výsledkem začátků profesionálního sportu. Týmy se spojily a cestovaly od města k městu. Tým Buffalo Germans od roku 1895 do roku 1929 držel rekord v celkovém vítězství 792:86.
10
3.1 První základy profesionální soutěže V roce 1915 se vývoj basketbalu posunul dopředu. Hrálo se upravenými míči, vyžadovaly se desky na koš a začaly se používat bezedné koše z drátěného nebo kovového pletiva. Standardními se staly pětičlenné týmy, čáry trestných hodů, hráči měli povoleno buď čtyři, nebo pět osobních chyb před diskvalifikací a koše z pole se počítaly za dva body. V roce 1918 vznikl tým Original Celtics. Díky sestavě, v níž figurovaly osobnosti jako Pete Barry, Ernie Reich, Joe Trippe, Eddie White, Mike Smolick, Swede Grimstead, Horse Haggerty a Dutch Dehnert, Lapchick, Nat Holman, Chris Leonard, Johnny Beckman a Davey Banks, které proslavily tým za hranice regionu. Celtics neměli kouče, hráči podepsali smlouvy na celou sezonu. Celtics byli průkopníky ve vytvoření obranné zóny a rychlých útočných přihrávkách, využívali pivota jako základ ofenzivy. V roce 1925 Americká basketbalová liga (ABL) zahájila činnost jako první opravdové profesionální sdružení klubů, Celtics neoslovila. První sezona skončila bez jakékoli známky prosperity, prezident ABL Joe Carr a další představitelé změnili názor a připojili i Celtics. ABL podnikla hlavní kroky ke zdokonalení profesionálního basketbalu. Požadovaly se smlouvy s hráči, desky na koš standardních rozměrů se staly povinnými, byl zakázán driblink oběma rukama, odstranilo se oplocení hřiště a další pravidla, která se lišila v různých regionech, na univerzitách a mezi profesionály, byla standardizována, aby vyhovovala Amatérské sportovní unii. Míč jste nemohli přihrát a ani vystřelit, dokud jste nepřerušili driblování. Začínalo se s novým, pokrytým kůží míčem přibližně kulovitého tvaru. Duše byla zašněrována uvnitř. Tým Cleveland Rosenblums zvítězil v první soutěži ABL. Další dvě sezony patřily Celtics. Během velké hospodářské krize profesionální hra upadala, rozvíjel se basketbal na univerzitách. 3.2 Změny pravidel V roce 1937 se profesionální basketbal vrátil k záměru obnovit seriózní ligu a změna pravidel napomohla uvést tento plán v realitu. Konstruktivní změny pravidel způsobily, že hra se stala přehlednější, rychlejší, i populárnější. Zmodernizovaná hra nyní zahrnovala účelnější míče bez šněrování, sjednocené koše, dva rozhodčí na utkání a pravidlo 10 sekund, které nutilo týmy v tomto časovém úseku přecházet do útočného pásma a minimalizovalo zdržovací 11
taktiku. Dodnes platné pravidlo tří sekund omezovalo pobyt hráče pod košem. Další inovací v letech 1937-38 byla ukázka střelby jednou rukou. Národní basketbalová liga se 13ti týmy působícími od Buffala a Pittsburghu na východě až po Kankakee v Illinois a Oshkosh ve Wisconsinu na středozápadě začínala v roce 1937 svou činnost. Na organizačním sjezdu ligy bylo rozhodnuto povolit domácím týmům stanovit si, jakým způsobem budou hrát. Vzhledem k rozdílnému rozvrhu utkání společně s nejednotnými pravidly byla první sezóna NBL obtížná. Před sezonou 1938-39 vedení soutěže tyto problémy odstranilo, vznikla profesionální liga, která navazovala na univerzitní. Díky působení pod stejnými pravidly, jako měla Národní univerzitní sportovní asociace, začala NBL přitahovat nejlepší hráče univerzit, kteří dokončili studia. 3.3 Založení Basketbalové asociace Ameriky (NBA) V roce 1941, byl vývoj zastaven japonským útokem na Pearl Harbor, kterým byly Spojené státy vtaženy do druhé světové války. V následujících dvou sezonách působila NBL jako liga čtyř týmů, dokud se nezačali vracet hráči po splnění svých válečných povinností. V roce 1946 byla založena Basketbalová asociace Ameriky v čele s Mauricem Podoloftem jako prezidentem, jejímiž členy se stalo 11 týmů - Boston, New York, Philadelphia, Providence, Toronto a Washington ve Východní divizi; Chicago, Cleveland, Detroit, Pittsburgh a St. Louis na západě. Asociace byla složena z týmu z větších měst s lepšími halami, NBL dosud vlastnila lepší hráče rozdíl, který se vyrovnal po prvních dvou sezonách BAA. Do roku 1948 nebyla BAA schopna pozvednout svůj status. Právě před začátkem třetí ligové sezony představenstvo učinilo oznámení, že čtyři týmy - Fort Wayne, Minneapolis, Rochester a lndianapolis - přestoupily z NBL, a daly tak BAA dvanácti týmový okruh a okamžité vysoké postavení. NBL po jedné sezóně se rozpadla a zbylých šest týmů se připojilo k BAA. Vznikl nový okruh o 17 týmech. Ten byl přejmenován na Národní basketbalovou asociaci (NBA).
12
3.4 Zavedení časových limitů V roce 1954 přišly změny pravidel, které uvedly NBA na cestu k prosperitě. Nejradikálnější změna byla omezit časový limit pro držení míče ke 24 sekundám a to vydělením počtu sekund 48minutového zápasu (2880) průměrným počtem střel (120). Další pravidlo omezovalo počet osobních chyb, kterých se tým mohl ve čtvrtině dopustit. Každá další osobní chyba nad šest dávala možnost střílet tři trestné hody místo dvou. Hra NBA se stala rychlejší, plynulejší a byla to nejdůležitější změna v posledních 50 letech. 3.5 Konkurence basketbalových lig v USA NBA obdržela výzvu od konkurenční ligy Americké basketbalové asociace (ABA), která vznikla v roce 1967 bez jakéhokoli herního plánu, měla 11 týmů začala fungovat s nízkým rozpočtem. ABA poprvé představila koše za tři body a statistiku bodů, které se zanedlouho staly i součástí NBA. Liga ABA se hrála devět sezon za malého zájmu diváků a bez televizních kontraktů. Většina existence ABA byla doprovázena účastí v soudní síni a žalob s NBA o hráče. Než zanikla, udělala ABA vážné zásahy na poli získávání talentů, zejména co se týče podpisu smluv s nezletilými univerzitními hráči - taktika, která vyvolala rozhořčení na straně NCAA a NBA. Přesuny licencí a rozšíření přineslo NBA nové trhy. NBA postoupila do další dekády. Ve snaze oživit hru zavedli představitelé NBA koš za tři body. Tato změna byla s úspěchem přijata k otevření ofenzivy. V roce 1984 se ujal funkce David Sten jako čtvrtý jednatel historie NBA, sestavil marketingový plán, který měl přenést jméno ligy za hranice USA. Hráči NBA se stali nejznámější sportovci světa, NBA vydělala miliony dolarů z předchozích nevyužitých zdrojů. Bývalá liga o osmi týmech jich čítala 27 . Basketbal vstupuje do nového století a má finanční úspěch .(Vancil, Jozwiak, 1997).
13
3.6 Osobnosti NBA Mezi osobnosti jsme zařadili tři hráče, kteří nejvíce proslavili NBA. Wilt Chamberlain Začal v Philadelphii, 216 cm vysoký, ofenzivní střelec a doskakující hráč s průměrem nováčka 38,6 bodu. V sezóně 1961-62 dosáhl průměru 50,4 bodu a 25,7 doskoku, když odehrál 3882 minut z 3890 možných, nastřílel 100 bodů za zápas proti Knicks. S Philadelphia 76ers dosáhl 68 vítězství řadě Kareem Abdul-Jabbar 1. sezona 1969-70 pivot - 218 cm vysoký, šest titulů NBA. Kareem Abdul-Jabbar získal první trofej v roce 1971, s Milwaukee Bucks (66 vítězství v základní části a v play-off poměr 12 vyhraných ku 2 prohraným zápasům). V osmdesátých letech, společně s Magikem Johnsonem dovedli Los Angeles Lakers k pěti titulům v devíti sezonách.
Michael Jordan získal sedm titulů nejlepšího střelce NBA (obr. 2) za sebou, třikrát se stal Nejužitečnějším hráčem a třikrát získal titul NBA v letech 1991, 1992 a 1993 (Vancil, Jozwiak, 1997).
14
Obr. 2: Michael Jordan 3.7 Hráči americké profesionální ligy na olympijských hrách (OH) Hráči poprvé startovali na OH v Barceloně v roce 1992. Spojené státy jednoduchým způsobem získaly zlaté medaile, Dream Team porazil zbytek světa. Dream Team byl sdružením nejlepších basketbalových talentů v jednom mužstvu. Na soupisce kouče Chucka Dalyho nejdeme hráče: Magic Johnson, Michael Jordan, Larry Bird, Charles Barkley, Patrick Ewing, David Robinson, Chris Mullin, Scottie Pippen, Clyde Drexler, John Stockton a Karl Malone. Univerzitní řady reprezentovala hvězda Duke Christian Laettner. Sestavení Dream Teamu bylo důsledkem posledních neúspěchů amatérských týmů USA na světových soutěžích i nárůstu různých omezení účasti hráčů NBA v mezinárodních utkáních. Utkání v Barceloně vyhrával průměrně rozdílem 44 bodů, v semifinále porazil Litvu 127:76 a ve finále Chorvatsko 117:85. 15
Na dalších olympijských hrách už basketbalisté USA nedosáhli takových úspěchů, důsledkem byl příliv hráčů z ostatních kontinentů do NBA a tím i vyrovnání světového basketbalu. Konstatujeme, že v součastné době se nejkvalitnější basketbal hraje v Evropě (Řecko, Španělsko) a Jižní Americe (Argentina).
16
4. Počátky basketbalu v Čechách Z USA se košiková rozšířila do Kanady, Jižní Ameriky, na Filipíny a na Daleký východ, do Evropy pronikla až po 1. světové válce. V Čechách se první košiková hrála už v roce 1897 na gymnáziu ve Vysokém Mýtě zásluhou učitele Karáska na koších bez desek. První pravidla vytvořil v roce 1898 profesor Josef Klenka. Hra se neujala a k rozšíření došlo až po roce 1918 hlavně zásluhou stoupající obliby mezi studenty. Pronikla do Sokola, velkou roli sehrála YMCA. První pravidelné soutěže se hrály v Praze od roku 1928. První záznamy o organizovaném basketbalu v Československu jsou z konce dvacátých let. Premiérového mistrovství republiky se zúčastnily v sezoně 1929/30 čtyři pražské týmy mužů a zvítězila YMCA před VS. Na podnět F. M. Marka, ředitele pražské YMCA, byla v roce 1931 založena Mezinárodní federace košíkové FIBA. Od roku 1935 se hrálo mistrovství ČSR a v témže roce obsadila ČSR na 1.mistrovství Evropy v Ženevě 3. místo. V době II. Světové války bylo možno hrát jen domácí utkání. Po roce 1945 nastal velký rozvoj basketbalu, ČR se zařadila mezi nejlepší evropská družstva (např. titul mistrů Evropy v roce 1946 v Ženevě), výborných výsledků dosahovaly rovněž ženy. V současné době je basketbal oblíbený na celém světě a hraje se snad ve všech státech (http://www.togi.estranky.cz/clanky/basketball/historie-basketballu).
17
5. Historie města Brna a první záznamy o brněnském basketbalu 5.1 Historie města Brna
obr.3 : město Brno
V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku, na území Brna (obr.3) byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi - jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu. Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy. Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium, které mu r. 1243 udělil český král Václav I. Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou). Se dvěma farními kostely - sv.Petra a sv. Jakuba - se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů - dominikánů a minoritů, heburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně, jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Město bylo ve 14. stol. sídlem moravských markrabat a prožívalo svůj rozkvět. Tehdy bylo ve městě asi 1000 domů a 11 000 obyvatel. Díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. V čele města stál rychtář a městská rada dvanácti konšelů. Od poloviny 14. stol. bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů, které se scházely střídavě v Brně a v Olomouci. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek. Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je
18
dvakrát marně obléhali v r.1428 a 1430. Probíhala zde i první diplomatická jednání, která vyústila v basilejská kompaktáta. Roku 1454 král Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z města a ti se soustředili kolem dnešní ul. Křenové. Za krále Jiřího z Poděbrad se Brno přidalo k jeho protivníku Matyáši Korvínovi, uznávanému na Moravě za českého krále. Za obou občanských válek v 15. stol. stagnoval počet domů i obyvatel a obchod upadal. V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Počet obyvatel v předbělohorské době byl zhruba na stejné úrovni, jako před 200 lety. Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. Roku 1643 a zvláště r. 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk a tím umožnilo rakouské říši zformování nové armády a zastavení švédského tlaku. Při obraně se vyznamenali vojenský velitel Radouit de Souches a rektor jezuitů P. Martin Středa. Město bylo za své zásluhy odměněno novými privilegii včetně povýšení znaku. Během třicetileté války se Brno stalo jediným hlavním městem Moravy a od roku 1641 byly v Brně trvale uloženy Zemské desky pro Moravu. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777. V 18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Vedle kriminálních zločinců sem byli zavírání i političtí odpůrci rakouské říše. Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Je zavedeno plynové osvětlení (r.1847), pouliční dráha (r.1869), vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899). Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919. Za první republiky bylo Brno druhým městem po Praze - jak svou velikostí (r.1921: 210 tis. obyv., r. 1937: 300 tis.), tak i významem - bylo hlavním městem země Moravskoslezské. V té době byla založena Masarykova universita (r.1919) a výstavou soudobé kultury je otevřeno brněnské výstaviště (r.1928). Město bylo nejen střediskem 19
průmyslu a obchodu, ale i školství a kultury. Ze známých osobností zde působili zejména Leoš Janáček, Viktor Kaplan, Jiří Mahen a Bohuslav Fuchs.Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody. Za nacistické okupace zahynulo v na popravišti v Kounicových kolejích mnoho českých občanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v r. 1945. Následující období komunistické vlády přineslo městu hospodářskou i politickou stagnaci, jejíž důsledky se dodnes těžce překonávají
(
http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=5&nav03=1555). 5.2 První záznamy o brněnském basketbalu 5.2.1 Období před 2.světovou válkou Začátky brněnského basketbalu se datují v polovině dvacátých let minulého století. Rokem 1926 je datován vznik oddílu košíkové v Sokole Brno I. Hrálo se také v tělocvičnách Sokola Královo Pole a Sokole Brno II na Francouzské ulici. Do mistrovství ČR se poprvé přihlásil Sokol Královo Pole v sezoně 1933/34 a obsadil druhé místo za YMCA Praha a před YMCA Bratislava. První tým Sokola Brno I tvořili Bochníček, Fibinger, O. Kozák, Peřina, J. Vítek, Zeman, Pařízek, Němec, Přikryl, Fleischlinger, Špaček. V roce 1939 vybojoval prvenství v lize Sokol Královo Pole před Sokolem Pražským, v letech 1942 a 43 byl nejlepší SK Žabovřesky. Na nejvyšší úrovni hrály v Brně i ženy. První ročník mistrovství ČSSR vyhrála v roce 1940 akademie před NSK Praha, Sokolem Brno I (Kopečná, Kryštofová, Kůrová, Hrdinová, Flieglová, Ondráčková, Štuchalová, Dopisová, Janečková, Čajová, Hejmanová, Pásková, sestry Stavovské a trenér Špaček) a Arsenalem Husovice, o rok později byl první Uncas Praha pře Arsenalem Olympia Brno (4. Žabovřesky), v roce 1942 byl Arsenal Brno třetí a Moravská Slavia čtvrtá. II. světová válka přinesla omezení, v roce 1945, kdy mistrovské soutěže byly obsazeny týmy z celé republiky a muži Sokola Brno I vybojovali počínaje sezonou 1945/46 pět mistrovských titulů za sebou. Základ týmu tvořili Mrázek, Kozák, Polcar, Sonnek, Dostál, Rovnej, Baláž, Dvořák, Říčný, Kolář, Sís, Helán, Fráňa, Chlup, Studený, Petera, Touš, Nebuchla pod vedením trenérů Fleischlingera a později Polcara. Basketbalistům se dařilo i v jiných sportech. Např. Ivo Mrázek byl původně plavcem, držitelem čs. rekordu, Polcar byl členem vítězné osmy na veslařských primátorkách, Fleischlinger byl trenérem a mezinárodním rozhodčím basketbalu. Rozhodoval hokej na
20
olympijském turnaji ve Sv. Mořici. Chlup reprezentoval ČSR na OH ve volejbalu a házené (Svoboda,2006).
5.2.2 Období po 2. světové válce Obliba basketbalu v Brně se projevila i v práci s mládeží. Na éru Sokola Brno I navázala Zbrojovka prvenstvím v roce 1951 (krátce působila pod názvem Spartak ZJŠ), ale tehdejší nařízení o tom, že studenti mohou hrát pouze ve školních týmech mělo za následek, že v letech 1952 a 53 získaly mistrovské tituly košíkáři Pedagogické fakulty Brno a Slavie Brno pedagog (názvy se měnily málem rok co rok). V týmu působili mj. Sís, Touš, Kolář, Kozák, Z. Bobrovský, Grupách, Coufal aj. (příloha 1)
Popularitu basketbalu zvýšila česká reprezentace ziskem zlatých medailí na mistrovství Evropy ( Ivo Mrázek, autor vítězného koše ve finálovém utkání s Itálií). O pět let později byl Mrázek vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství Evropy v Paříži. K řadě domácích mistrovských titulů přidal později s reprezentací páté místo v Olympijském turnaji v Římě 1960. V týmu byli svěřenci ze Zbrojovky Z. Bobrovský, Pištělák, Konvička a Konečný. Jak titul ze Ženevy, tak i páté místo z OH v Římě představují českém mužském basketbalu dodnes největší úspěch Muži získaly celkem 22 titulů mistrů republiky. Na významných úspěších reprezentace se podílely osobnosti Mrázek, Kozák, Kolář, Síse, Z. Bobrovský, Konvička, Konečný, Merkl, Pištělák, Pokorný, J. Bobrovský, Brabenec, Pospíšil, Havlík, Jelínek, Petr, Novický a další. Brně krátce působili také hráči z Prahy, např. Růžička, Zídek a Mifka. V šedesátých letech 90. století se Zbrojovka dvakrát probojovala do finále Poháru mistrů evropských zemí (příloha 2), kde nestačila dvakrát na tým s Realem Madrid. Ve finále Poháru vítězů pohárů podlehla Zbrojovka CZ Bělehradu. Utkání s Realem Madrid(obr.4) a později také CSKA Moskva v Brně vedlo vedení Zbrojovky k rozhodnutí odehrát utkání na zimním stadiónu, v hledišti bylo 10 – 11 tisíc diváků (Svoboda, 2006).
21
Obr. 4: Brání Zdeněk Bobrovský Spartak ZJŠ – Real Madrid, utkání Pohárů mistrů evropských zemí, rok 1964
22
6. Ženský basketbal v Brně V Brně kromě mužů hrály basketbal i ženy. V sezoně 1950/51 tým žen ČSSZ Žabovřesky získal titulu mistryň republiky. K oporám se řadily Tomášková, Bártlová, Dobrá – Vágnerová, Holešová a Neubauerová.
Brno kromě Žabovřesk zastupovalo Brno v lize i družstvo žen Zbrojovka Brno (Rousavý, Bílková, Pavlíková, Studená, Špačková, Venclíková, Zezulová, Gruberová, A. a K. Chlubnovy, Pokorná, Sklenářová, Mrázová, Brejchová, Mičánková, Peterová, Helanová, Linková, Bartlová, Cihlářová, později Grégrová, Vrzalová, Mudrychová, Kummerová, sestry Kosticový, Klímová, Eneková, trenéři Pošvám, Petera Kummer, Mezera), Slávia VŠ, Univerzita, KPS a Moravská Slávia. V sezoně 1962/63 přešel A tým Slavie VŠ, jemuž v lize patřilo často druhé místo, kolektivně do Králova Pole. Sestava v čele s O. Mikuláškovou, Horákovou–Gruberovou, Žižlavskou- Koukalovou, Lastoveckou, Štaudovou - Tomáškovou, Ležákovou, Procházkovou a Hrubou se dál držela v horních příčkách tabulky. Brněnské basketbalistky, podobně jako muži, byly mnohokrát v lize dvojnásobně zastoupeny, ale většinou se ukázalo, že dvě kvalitní družstva se ve městě těžko podaří sestavit. V roce 1996 vznikl tým vedený Janem Bobrovským a manažersky řízený Jiřím Hamzou. Byl sestaven z hráček Moravské Slávie a působil v Žabovřeskách. V domácí lize i v Eurovize tým působí jako IMOS a Gambrinus JME. Opory Pavlíkovou - Kadečkovou, Medřickou - Herzogovou, Bobrovskou - Greplovou, postupně vystřídaly hráčky RamzováJanálová, Valová, Samsonová, Antoníková, Vodičková, Kameníková, Machová, Blahůšková, Vítečková, Večeřová, Veselá, Uhrová a řada zahraničních hráček. Brněnské basketbalistky startovaly rovněž na šampionátech i olympiádách. Poslední stříbro z ME 2003 v Řecku mělo pro reprezentační tým žen cenu postupu do olympijského turnaje v Aténách a zde se podařilo vybojovat páté místo. Po něm přišel v sezoně 2004/05 titul mistryň Evropy a o rok později prvenství Gambrinusu Sika v Eurolize. Podíl na těchto úspěších má trenér Jan Bobrovský. Zmínku zasluhuje rovněž titul mistryň světa, který na šampionátu hráček do 20 let, konaném v roce 2002 v brněnském Rondu, vybojoval český tým, vedený tímto brněnským trenérem (Svoboda, 2006).
23
7. Brněnské basketbalové haly V začátcích sloužily basketbalu v Brně (kromě sokoloven) také sály určené hlavně pro kulturní akce . Hlediště tělocvičny Pod hradem bylo často vyprodáno. Stadion Sokola Brno I poskytoval už dostatek prostoru pro diváky( obr. 5)
Obr. 5: Utkání Zbrojovky na Kounicové
Liga se hrála ve vojenské hale na Dobrovského, v přestavěné jízdárně veterinární fakulty a v dalších tělocvičnách. Rozmach sportu a zvláště basketbalu si vynutil v šedesátých letech výstavbu hal Moravské Slávie, Královopolské strojírny a Zbrojovky, kterou ji projektanti umístili do dvora mezi tělocvičnu a sál. Až v roce 2001 došlo k dobudování víceúčelové haly v královopolském areálu rozestavěné už v roce 1995.Basketbal se v Brně několikrát hrál na zimních stadiónech. Za Lužánkami se kromě zmíněných pohárových utkání Zbrojovky hrála také skupina mistrovství světa žen 1967, v obsazení SSSR, USA, Jugoslávie, Austrálie. Od roku 1986 bylo k dispozici Rondo (z podstatné části bylo dobudováno k MS volejbalistek v tomto roce). Zde se v roce 1995 konalo basketbalové ME žen a k MS hráček do 20 let v roce 2001. Počet 7000 diváků
24
ocenila i FIBA. Pro ČR a Brno pořádalo ME hráčů do 20 let v roce 2004 a o rok později stejný šampionát žen(Svoboda, 2006).
25
8. Osobnosti brněnského basketbalu Od roku 1965 je pravidelně pořádána anketa o nejlepšího československého hráče basketbalu, později českého basketbalistu. Brněnského vítěze mělo toto hlasování celkem třináctkrát. Podíleli se na tom čtyřikrát František Konvička, třikrát Jan Svoboda, dvakrát Jan Bobrovský a dále Vladimír Pištělák, Kamil Brabenec, Vlastimil Havlík a Josef Jelínek. Do utkání vybraných týmů Evropy konaných při různých slavnostních příležitostech byli z Brna pozváni František Konvička, Vladimír Pištělák, Jan Bobrovský a Kamil Brabenec.
Josefa Jelínka (obr. 5)v Brně působil sedm let (1984 - 91), čtyřikrát byl v tomto období členem mistrovského týmu. Do Brna se vrátil v roce 1995 a Stavexu pomohl k dalšímu prvenství. Další titul získal v Novém Jičíně. V Chomutově se propracoval do čela střelců soutěže. V roce 2004 byl zařazen do sestavy Houserů Brno. Celkem nastřílel 11 737 bodů, což jej řadí v dlouhodobé historii na 1. místo v tabulce střelců. V součastné době působí jako trenér v BBK Brno.
Obr. 6: Josef Jelínek6.3. 2004, vstřelených 11. 030 bodů
Kamil Brabenec(obr. 7) prošel týmy – Pardubice, Brno, Handlová, Olomouc, Trenčín, Debrecen, Ústí n.L., Žďár n.S. V Brně odehrál 15 sezón, se Zbrojovkou získal šest titulů. V reprezentaci startoval na Olympijských hrách (Mnichov, Montreal, Moskva) a na osmi evropských šampionátech. Má dvě bronzové a jednu stříbrnou medaili. Je druhým nejlepším střelcem ligy.
26
. Obr. 7: Kamil Brbenec Ivo Mrázek(obr. 8) – autor vítězného koše z ME 1946 v Ženevě proti Itálii, nejlepší hráč na ME 1951 v Římě, účastník OH v roli hráče i trenéra. Se Zbrojovkou Brno v roli trenéra byl 2x ve finále PMEZ, 6x byl vyhlášen hráčem a 6x trenérem mistra republiky
Obr. 7: Ivo Mrázek s míčem
27
Bratři Bobrovští (obr. 8) Zdeněk vstoupil do ligy v 17 letech, hrál v Rakousku a jako trenér přivedl Zbrojovku spolu s bratrem Janem a krátce také se Standou Vykydalem k třem titulům, trénoval ženy Králova Pole a s J. Kozákem a M. Pospíšilem muže (4 tituly). Oblékal dres Zbrojovky 13 let (5 titulů), na vojně byl v Olomouci (tři tituly) a v Žilině. Ivan - jeho trenérská práce začala ve Zbrojovce v roce 1991. Vedl mužskou reprezentaci na ME 1991 v Itálii (šesté místo). Poté se stal trenérem reprezentantek (ME v roce 2003 stříbrné a o dva roky později zlaté medaile) Na Olympijských hrách v Aténách v roce 2004 páté místo, letos byl trenérem Gambrinus Sika Evropskou ligu, který obsadil první místo v Evropské lize.
Obr. 8: Bratři Bobrovští, zleva Zdeněk, Jan a Ivan
28
Josef Fleischlinger (obr. 9) hráč, trenér a rozhodčí. Jako trenér byl na OH 1948 v Londýně a 1952 v Helsinkách, ze dvou evropských šampionátů, které absolvoval, přivezli jeho svěřenci vždy stříbrné medaile. Byl rovněž rozhodčím ledního hokeje na ZOH 1948 ve Sv. Mořici. Později působil v komisích rozhodčích FIBA a ČBF.
. Obr. 9: Josef Fleischlinger František Konvička (obr. 10) člen reprezentačního týmu. Čtyři prvenství v anketě Basketbalista roku v letech 1965-68.
Obr. 10: František Konvička
29
Osobnosti součastného Brněnského basketbalu Nástupcům Zbrojovky se pod názvy BVC, Bioveta COOP banka, Stavex, BVV ŽS a A PLUS ŽS v devadesátých letech podařilo vybojovat tři mistrovské tituly (už v nové české lize) a tým se stále řadí k české elitě. Na soupisce už nemá jen odchovance, ale trenér Pospíšil se vydal cestou výchovy talentů získaných z menších klubů. Tak pod jeho vedením vrostli Czudek, Sokolovský, Svoboda, Jelínek, Beneš, Pavlík, Benda, Gajdošík, Klimek a další, někteří zamířili za lepšími podmínkami. Sezóna 2003/04 a průlom v podobě získaní Američana Werricka a Srba Adžiče( první zahraniční hráči v historii klubu). Tým trenérů Pospíšila a Jeřábka se řadí stále k elitě, v posledních letech se však probojoval vždy nejvýš do semifinále. Na rozdíl od minulosti se nedaří družstvo doplňovat hráči z Brna a okolí, opakovaně se objevují i další cizinci, ale bez podstatnějšího vlivu na patřičné zlepšení výkonnosti a hlavně umístění.(Svoboda,2006)
Jan Svoboda zatím nastřílel 10 748 ligových bodů, je stále aktivním hráčem. Patří mu čtvrté místo tabulky ligových střelců, třikrát nejlepší basketbalista ligy, v Brně odehrál dvacet ligových sezón. Na začátku sezóny 2006/07 přestoupil do Prostějova (obr. 11)
Obr. 11: Jan Svoboda
Trenér Miroslav Pospíšil je od roku 1990 do současnosti trenérem a managerem BC Brno(obr. 12).Po řadě úspěchů v mládežnických soutěžích převzal tým mužů, hráči Svoboda a Czudek, Šibal, Jeřábek, Krejčí, Kočvara, Jelínek a Pelikán, Navrátil, Beneš, Sokolovský, Jančář, Němec. V hale Moravské Slavie dovedl tým ke třem mistrovským titulům v letech 1994 - 96. Spolu s M. Pospíšilem se na vedení družstva podílel v období 1990 - 98 Zdeněk Bobrovský. Později převzali roli asistentů René Hauf a Libor Jeřábek. Z dalších talentů vedl 30
M. Pospíšil hráče: Klimek, Kyrš, Grepl, Šušák, Hájek, Nečas, Pavlík, Gajdošík, Černošek a později Křemen a Petr Benda.
Obr. 12: Trenér Miroslav Pospíšil Petr Benda (obr. 13) – v Brně působí od sezóny 2001/02. Odchovanec jihlavského basketbalu již několik sezón na nejvyšších postech v užitečnosti a počtu nastřílených bodů. V jeho 24 letech je teprve na začátku své kariéry a už nyní je jedním z nejlepších basketbalistů české ligy, opakovaná nominace do All star game a národního týmu.
31
Obr.13: Petr Benda
32
9. Závěr- zhodnocení práce Kromě jmenovaných oddílů a klubů mají na výsledcích brněnského basketbalu nemalý podíl také další brněnské kluby, které se zabývají výchovou mládeže. V lize mužů působily tými Královo Pole, Žabovřesky, Spartak I. Brněnská, Technika a Houseři, v lize žen Žabovřesky, Královo Pole, Univerzita a Moravská Slavia. Jmenovat je třeba také Teslu, Sokol Husovice, Černovice a zejména střediska mládeže Moravské Slavie, BBK a Basketbalovou školu mládeže. S menším počtem mládežnických celků v součastné době se dnes méně se daří objevovat a vychovávat hráče schopné prosadit se už na hranici dorosteneckého věku v seniorské lize. Práci brněnských trenérů potvrzuje dlouhá řada výsledků v lize i v reprezentaci. Uznání patří dlouhé řadě osobností, jmenujeme alespoň Josefa Fleischlingera, Luboše Polcara, Ivana Mrázka, Radka Síse, Františka Konvičku, Zdeňka Bobrovského, Jiřího Štanda, Viléma Komárka, Jindřicha Drásala, Miroslava Pospíšila, Jana Bobrovského, Zdeňka Janíka, Tomáše Petivlase, Jiřího Jandáka a další. V práci jsme se pokusili shrnout historii basketbalu v Brně, ale dát ji do souvislosti s historií světového basketbalu a historií města Brna.
33
10. Seznam použité literatury 1. MARK VANCIL A DON JOZWIAK, NBA Basketbal,oficialní průvodce, Státní nakladatelství Praha. 1997. 321 s. 2. Oficialní webové stránky města Brna http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=5&nav03=1555
3. Oficiální stránky brněnského klubu BC Brno- http://www.bcbrno.cz/historie.php
4. Oficiální stránky ČBF(České basketbalové federace) http://www.cbf.cz/
5. E. DEMETROVIČ, S. ČELIKOVSKÝ, Encyklopedie tělesné kultury a – o, Olympia Praha, 1988. 382 s.
6. Internetová encyklopedie města Brna http://encyklopedie.brna.cz/home/
7. BLAHOSLAV KOMEŠTÍK, MIROSLAV FEJTEK, Metodologie kinantropologického výzkumu, Gaudeamus Hradec Králové, 1997. 175 s. 8. DOBRÝ LUBOMÍR, EMIL VELENSKÝ, Košíková, Státní pedagogické nakladatelství Praha, 1980. 303 s. 9. KRÁTKÝ, Dějiny tělesné kultury, Státní pedagogické nakladatelství. 1963. 546 s. 10. F. STIBIZ, Sportovní hry I., Praha, 1955. 261 s. 11. SVOBODA JIŘÍ, 8 názvů za 80 let, 2006
12. Stánky http://www.togi.estranky.cz/clanky/basketball/historie-basketballu
34
Seznam příloh: Příloha 1- postavení a soupisky BC Brno v jednotlivých sozónách v české lize Příloha 2- postavení a soupisky BC Brno v jednotlivých sozónách v evropských pohárech Příloha 3 – vydaná publikace 8 názvů za 80 let, SVOBODA, 2006
Resume V práci jsme se pokusili shrnout historii basketbalu v Brně, ale dát ji do souvislosti s historií světového basketbalu a historií města Brna.
35
