Metodika síťování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb

Vize IQ Roma servis, o. s.: Chceme svět, ve kterém budou existovat živé a přátelské vztahy mezi Romy a majoritními obyvateli — svět, ve kterém budou Romové přirozeně zastávat důstojné společenské role s respektem ke své kultuře a národnosti. Poslání IQ Roma servis, o. s.: Být prostředníkem, který podporuje možnosti, příležitosti a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění a chránit jejich práva a důstojnost v rámci společnosti.

Metodika síťování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb

Autor: IQ Roma servis, o.s. Tato metodika byla zpracována jako výstup projektu Centrum integračních služeb Břeclav (projekt č. CZ.1.04/3.2.01/19.00027). Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Text nevyjadřuje stanoviska EU. Výhradní odpovědnost za obsah nesou jeho autoři.

IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509

www.iqrs.cz I www.ethnic-friendly.eu I www.jaktovidimja.cz


Síťování je proces, který provází IQ Roma servis, o. s. v Břeclavi od roku 2006, kdy organizace začala v Břeclavi poskytovat terénní sociální služby. Od roku 2009, kdy břeclavská pobočka organizace své aktivity stabilizovala a rozšířila o poradenské a pedagogické aktivity díky evropskému projektu Centrum integračních služeb, tvoří síťování nedílnou součást její průběžné, cílené a stále vyvíjející se práce.

1. Cíle aktivity Vytvořením úzké a efektivní spolupráce je cílem síťování efektivní pomoc a podpora uživatelům sociální služby (obyvatelům sociálně vyloučených lokalit) využívat běžné a majoritě dostupné služby v oblasti bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání a smysluplného trávení volného času. Důstojné zařazení do společnosti je možné pouze díky ochotě a zájmu (připraveného) uživatele a také otevřenosti společnosti a jejich jednotlivých institucí. Pouze za takové podpory lze uskutečňovat dosud nereálné možným - inkluzivní bydlení, vzdělávání, společnost. Na straně uživatelů je mnoho překážek (nízké sebevědomí, nízké příjmy, různé sociálně-patologické tendence v chování), které v kombinaci s překážkami vnějšími (vysoké ceny komerčního bydlení, předsudky ze strany majority vůči etniku Romů jako takovému v různých oblastech života) vytvářejí uzavřený kruh závislosti klienta na sociálních službách, přestože tento jev jde proti principům poskytování sociálních služeb, neboť klienta v jeho nepříznivé sociální situaci udržují, potažmo mají vliv na její zhoršování. Není proto neobvyklé, že se obyvatelé sociálně vyloučených lokalit nepředstavitelně dlouhou dobu pohybují např. mezi několika azylovými domy bez šance se usadit v bydlení mimo sociální zařízení apod. Síťování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb včetně smysluplného napojení se na další instituce a organizace má proto pomáhat vytvářet nové možnosti a příležitosti sociálního začleňování, které se doposud zdály jako neuskutečnitelné.

2. Cílová skupina a její specifika Proces úspěšného sociálního začleňování, který se projeví rozšířením možností v uplatnění se na trhu práce, zvýšenou úspěšností ve vzdělání, stabilními sociálními podmínkami i lepšími vzájemnými vztahy, zahrnuje soustavnou práci s mnoha jednotlivci i skupinami. Každá skupina má svá specifika, své potřeby a možnosti. Následující popis cílových skupin, které se procesu síťování vědomě či nevědomě účastnily, odráží vnímání autora této metodiky.




Uživatelé jsou jednotlivci a rodiny, kteří se potýkají s nepříznivou sociální situací, kterou nezvládají sami řešit směrem k pozitivním cílům, a proto se obracejí na úřad nebo sociální služby, aby jim nějakým způsobem s řešením situace pomohli. Dle zkušeností lze i obtížně přijatelné chování považovat za projev „toho nejlepšího způsobu zvládání, kterého je člověk/rodina v dané situaci schopná“. V městě Břeclavi a okolí se uživateli služby stali děti, mládež, dospělí a rodiny především romského původu, kteří kromě specifik spojených s etnicitou a tím pádem výrazně vnímanou odlišností, zápasili s předlužením, nízkým vzděláním, nízkou uplatnitelností na trhu práce, ztrátou bydlení, potížemi při zvládání školní docházky, ale také „špatnou pověstí“ při vyřizování svých záležitostí na úřadech. Cílová skupina a její představitelé jsou součástí širších vztahů. Vzájemné vztahy vytvářejí zdravě či nezdravě fungující společnost – síťování jako proces cíleného ovlivňování vzájemných vztahů má skupinám, které jsou sociálně vyloučené, pomoci znovu se se společností spojit a cítit se uznané. Různé instituce a její představitelé tento proces mohou svými postoji ztěžovat a proto je nezbytné se snažit přinášet nové pohledy na věc, nové možnosti, které jim umožní si o cílové skupině udělat jiný obrázek a tím budou moci změnit své vlastní postoje k ní.

Veřejnost, její nálady, postoje a zkušenosti tvoří kontext a zároveň zdroje sociální práce vedoucí k naplňování cílů v práci s cílovou skupinou. Veřejné mínění svým souhlasem či nesouhlasem (za podpory vyjádření médií) dává cílové skupině, potažmo poskytovatelům věnujícím se dané cílové skupině, najevo, zda jejich práci podporují nebo naopak, zda o sociální začleňování stojí, zda mu věří. Z řad veřejnosti se mohou profilovat dobrovolníci či sympatizanti, nacházejí se v ní sousedi, učitelé, doktoři, kolemjdoucí. Dopad negativního postoje vytvořeného na základě rozhodnutí v minulosti nebo přenosu postojů vůči Romům (např. dítěti, které jde po ulici nebo si hraje na místním hřišti a nemá nic společného s „cigány-zloději“), může a většinou má na sociální začleňování destruktivní, vzdor a nenávist formující dopad. Pocity člověka, kterému je na veřejnosti dáváno najevo, že do ní nepatří, že nemá žádnou hodnotu, že je přítěží a vředem na společnosti přispívá tomu, že se skupina před společností oprávněně uzavírá a chrání. Poskytovatelé sociálních služeb věnující se sociálnímu začleňování musí tuto skutečnost vnímat a pomocí síťování ji ovlivňovat. Cílená snaha komunikovat s veřejností, minimálně ji informovat, patří mezi jednu ze stěžejních témat práce IQ Roma servisu v procesu sociálního začleňování s cílem vytvoření společnosti, kde každý člen, každá skupina má své důstojné místo.

Zadavatelé jsou ti, kteří objednávají společenskou zakázku – města, obce, kraje, ministerstvo, Evropská unie. Mezi hlavní způsoby, které zadavatelé mohou využít pro vytvoření, regulaci a naplnění společenské zakázky vůči poskytovatelům sociálních služeb je vyhlašování dotací, zapojování organizací do komunitního plánování sociálních služeb a dalších pracovních skupin realizovaných např. Agenturou pro sociální začleňování a především osobním vyjednáváním při řešení dílčích témat spojených s otázkou poskytování sociálních služeb a práci s cílovou skupinou s cílem sociálního začlenění. Uživatelé služby jsou v tomto případě zároveň občané daných obcí, kteří disponují určitými právy a povinnostmi, mají pro společnost svou hodnotu. Proto je v procesu síťování potřeba vyžadovat po zadavatelích nejen formální, technickou a koncepční spolupráce, ale také deklarování postoje představitelů IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



vůči sociální skupině, pozvání ke společnému soužití a na druhou stranu vymezení se proti xenofobnímu chování společnosti. Důležitým specifikem zadavatelů je to, že jsou společností vnímáni jako ti, kteří by měli ochraňovat většinu, ty, kteří jsou slušní, bez problémového chování a když to nedělají, vystavují většinu riziku. Zadavatelé jsou však především ti, kteří by měli upozorňovat na skutečné hodnoty společnosti, měli by je veřejně deklarovat – být víc, než jen úředníky s mocí.

Poskytovatelé jsou organizace, které v dané lokalitě poskytují registrované sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb. nebo jejich poskytování deklarují (myslíme tím organizace, které mají zaregistrovánu působnost po celé České republice, reálně se ale v daném místě nenacházejí ani náznakem, který by klientům zprostředkoval jejich služby). Mezi hlavní poskytovatele sociálních služeb v Břeclavi, Mikulově a okolí, mezi jejichž hlavní cílové skupiny patří osoby ohrožené sociálním vyloučením, patří Oblastní Charita Břeclav provozující azylový dům pro muže a ženy a pro ženy s dětmi, senior point, nízkoprahové denní centrum, kontaktní centrum a pečovatelskou službu, IQ Roma servis, o. s. poskytující terénní sociální službu, dříve nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a v současné době sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Městský úřad (odborné sociální poradenství). Specifikem poskytovatelů sociálních služeb je zacílení jejich aktivit na poměrně přesně definované skupiny a pochopitelní sledování vlastních zájmů (které jsou samozřejmě v souladu se zájmy klientů). Je zde proto poměrně velké riziko omezenosti rozhledu při analýze situace a hledání možností jejího řešení. Proto je naprosto nezbytné právě síťování, které tento rozhled a pochopení přináší a zvyšuje také okruh vlivu poskytovatelů sociálních služeb.

Další organizace a instituce jsou nepostradatelnými články v síti vazeb, do kterých se klient dostává, žije v nich a nějakým způsobem se jej dotýkají. Svými postoji a svým chováním sociálnímu začleňování napomáhají či mu naopak brání. (I tomuto chování lze však přidat pozitivní hodnotu – může jí být např. ochrana společnosti před jevy, které vnímá jako ohrožující, temné, problematické, těžko řešitelné, zatěžující.) Uživatelé jsou však přirozeně také předškoláky, žáky a studenty, osobami evidovanými na úřadu práce, žadateli o sociální dávky, nájemníky, dlužníky, církevníky, čtenáři, využívají volnočasové aktivity, odborné poradenské služby Pedagogickopsychologické poradny, je nad nimi vykonáván soudní dohled apod. Tímto způsobem se do řešení situace klienta s cílem jeho sociálního začlenění dostávají další instituce, organizace a subjekty, které mohou výrazně situaci uživatele ovlivnit. Na základě jejich zájmu, možností a kompetencí je např. možný rozvoj efektivní spolupráce s poskytovateli v zájmu uživatele i veřejné společenské zakázky, jehož cílem je přímo sociální začlenění. Příkladem může být například spolupráce pedagogického pracovníka poskytovatele sociálních služeb s třídním učitelem klienta/žáka v rámci doučování a motivace rodičů k větší míře zapojení se do školních záležitostí dítěte, která vede k zlepšení prospěchu dítěte, lepší komunikaci rodiče se školou a z dlouhodobého hlediska udržení žáka v hlavním vzdělávacím proudu, na jehož úspěšném zvládnutí (zde je potřeba myslet nejen na známky, ale také vztah žáka k učení a vzdělávání) může záviset jeho budoucí uplatnění na trhu práce a s tím spojená životní úroveň snad umožňující zdravý a důstojný život. Specifikem této cílové skupiny je její vnímání klientů a posuzování jejich situace, které zájmu o spolupráci v procesu sociálního IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



začleňování brání (klienti jsou obtížně zvladatelní, nepřizpůsobiví, bez zájmu, agresivní a využívající druhé, nenapravitelní, s geny určujícími jejich nevhodné chování apod.). Dalším důležitým specifikem bývá nedostatek kapacity, nedostatek naděje ke změně apod.

Tyto rozmanité cílové skupiny jsou svébytnou součástí procesu síťování – jejich výchozí situaci, potřeby, možnosti a úroveň zájmu je nutné akceptovat. Instituce, úřady, poskytovatele i tzv. skupiny tvoří živí lidé se svou osobní i profesionální historií, percepcemi a možnostmi. Pro úspěšné síťování těchto skupin je proto potřeba respektovat základní principy – zásady práce.

3. Základní principy/zásady práce Východiskem pro proces síťování a spolupráci s jednotlivými cílovými skupinami je přesvědčení, že „lidé jsou schopni změny“ a že pro trvalé zlepšení vztahů i stavu je stěžejní posilování pozitivních zdrojů (silných stránek, toho, co funguje), pozitivně orientované cíle, které berou ohled na jednotlivé aktéry komplexního procesu sociálního začleňování, partnerská a respektující komunikace a otevřenost ke zpětné vazbě, které vytvářejí zázemí pro spolupráci.

Respektující komunikace (základ všeho) V procesu síťování, ve kterém jde o dosahování jasných cílů, je respektující komunikace klíčová v budování vztahů mezi jednotlivými lidmi a institucemi – vztahů, ve kterých se lidé necítí být pouze „kolečky stroje v nějakém sociálním začleňování“, ale kde jsou právoplatnými lidmi, partnery, kteří se mohou dobrovolně rozhodovat. Respektující komunikace říká – „já jsem ok, ty jsi ok“, akceptujeme se takoví, jací jsme, přestože se nám to nemusí líbit. Takový postoj je klíčový především ze strany organizace, která síťování vnímá jako jeden ze stěžejních nástrojů sociálního začleňování a s nabídkou spolupráce přichází. Svým způsobem může touto nabídkou a svou snahou uvést mnoho lidí a institucí do chaosu, napětí, strachu z něčeho nového, ochranného/obranného postoje. Je potřeba reakce oslovených partnerů vnímat jako vyjádření o jejich „tady a teď“ – bez souzení, odsuzování a zvlášť v případech odmítnutí spolupráce bez vymezování se vůči těmto partnerům jako někomu, kdo o spolupráci nestojí, nemá zájem, je proti nám apod. Takový postoj nikam nevede.

Smysluplnost – pozitivně orientované cíle (společné a respektované)




Pokud vnímáme síťování jako proces, tedy jako něco, co někdy začíná, probíhá v jistém čase a místě, je potřeba vědět, kam se vyvíjí. Tím jsou cíle. Tyto cíle dávají procesu smysluplnost. Proč pozitivně orientované? Autorka této metodiky věří, že pozitivní cíl významně ovlivňuje nastavení lidí ke spolupráci, volbu jednotlivých kroků i opatření, celkový zájem a nasazení, které lidé a instituce do procesu přinášejí. Příkladem pozitivně orientovaného cíle ve spolupráci se školou může být „přátelské a motivující školní prostředí pro všechny“. Opatření, která by z takového cíle vycházela, by stoprocentně byla pozitivního charakteru, směřující k naplnění cíle namísto vyhnutí se něčemu (jak to často bývá u cílů negativně definovaných). Pozitivně orientovaný cíl také zaměřuje pozornost na silné stránky aktérů, jejich zdroje a možnosti, na nich staví („čím může přispět žák/klient, čím škola, čím rodiče, čím organizace?“). Pozitivně orientovaný cíl také napomáhá vyslovení potřeb – „co potřebuje škola k tomu, aby mohla takové prostředí vytvořit, co rodič, co dítě, co organizace?“. Celkově pozitivní zaměření napomáhá hledání možností namísto zaměřování se na překážky. Jistým způsobem je toto zaměření dovednost, která se pak odráží na vyjednávání takových cílů a celkovém zaměřování spolupráce.

Svobodná volba/dobrovolnost (každý se účastní tolik kolik v danou chvíli může) Respektující komunikace, zájem o skutečné partnerství a pozitivně orientované zacílení je předpokladem k odpovědnému rozhodnutí jednotlivých aktérů a institucí, zda se do procesu síťování zapojí či nikoli, popř. nakolik a jakým způsobem. Ze zkušenosti autorky metodiky vyplývá, že tlak vyvolávaný očekáváním „měli byste“ nebo přesvědčením „je to vaše povinnost“, spolupráci, zvlášť v začátcích, znesnadňuje a někdy dokonce znemožňuje. Je možné vyslovovat přání, popisovat důvody a výhody, svým postojem „můžete říci ne, já to akceptuji“, paradoxně zvyšujete vnitřní motivace oslovených ke spolupráci.

Zpětná vazba (ocenění, kritika, pojmenování záhad, průběžné poskytování informací, vyslovování naděje) V průběhu spolupráce, ale i v případě jejího odmítnutí, je potřeba, aby byl facilitátor otevřený k získávání a poskytování zpětné vazby a učení se z ní. Svou otevřeností vůči zpětné vazbě jednotlivým aktérů umožňuje být v procesu síťování odpovědní vůči sobě i druhým. Tam, kde je možné vyslovit „toto není v našich silách, tohle se nám nelíbí, doporučujeme…“, může probíhat konstruktivní a vyvážená spolupráce. Jedním z nástrojů, který může facilitátor využívat, je tzv. Teploměr – nejprve vyslovujeme to pozitivní (líbí se nám, děkujeme, tohoto si vážíme, toto oceňujeme, je něco s čím jste i Vy spokojení?) a pak se zaměřujeme na tzv. stížnosti/kritiku s doporučením (s tímto nejsme spokojení a navrhujeme, nelíbí se nám, že a potřebujeme…). V komunikaci a spolupráci je důležité dát také prostor záhadám, drbům a neověřeným informacím (nemáme absolutně představu, jak…, slyšeli jsme, že… - je to pravda?) a přinášet na to jasné informace (toto se má tak a tak a toto je ještě potřeba ověřit). Velmi důležité je také znát také to, v co jednotliví aktéři v procesu síťování doufají, a proto tzv. Teploměr končí vyslovením nadějí a přání (přeju si, aby to, o co se snažíme, ocenila




také veřejnost). Zájem o zpětnou vazbu by však vždy měl být autentický a je velmi důležité, aby facilitátor, který svým chováním konstruktivní komunikaci modeluje druhým, byl toho schopen

Spolupráce (odpovědnost, kompetentnost, plánování) Slovo spolupráce by se vlastně dala rozdělit na dvě samostatná slova – „spolu“ a „práce“. Obě slova vystihují stěžejní principy toho, jak spolupráce musí vypadat, aby bylo síťování funkční a vedlo k požadovaným cílům. „Spolu“ znamená jít do vyjednávání s jakýmkoli aktérem procesu síťování s vědomím toho, co je v našich silách, co je naším úkolem, jaké jsou naše skutečné možnosti, co do spolupráce vkládáme, a být velmi vnímavý k tomu, co je na straně partnera. „Spolu“ znamená také vytvářet spolu cíle, spolu postupy, spolu pravidla, spolu rozhodovat, spolu reflektovat, spolu ukončovat – v čase a místě, kde můžeme být spolu, spolu jako rovnocenní partneři, kteří chtějí a mohou. Není vždy lehké si toto uvědomit. „Práce“ znamená, že každý z nás má svou roli s očekávaným chováním a odpovědnostmi, která vypovídá o našich reálných kompetencích (znám, umím, chci a mohu), vychází z reálných možností a respektuje to, co je (někdy chceme, aby šly věci rychleji, aby lidé byli akčnější, a když to není, jsme nervózní a na druhé naštvaní) – další úkoly a povinnosti, v danou chvíli omezené kapacity apod. Spolupráce takto chápaná pak nemusí být omezená jen na plnění povinností, ale může být chápána a realizována jako zajímavý složitý proces, ve kterém se lidé mohou cítit uvolněně, mohou být zvědaví, tvořiví a reálně odpovědní.

O těchto základních principech síťování je možné se více dozvědět v odborné literatuře, prakticky je zvnitřnit na sebezkušenostních seminářích a vzdělávacích kurzech. Role facilitátora, vyjednávače je pro úspěšný proces síťování klíčová. Postoje, se kterými facilitátor do síťování vstupuje, mohou proces brzdit, nebo podporovat. Na druhou stranu je potřebné i jisté porozumění problému a znalost konkrétního kontextu (obce, vztahu, situace v dané oblasti). Při procesu plánování je proto důležité vycházet z cílů, hodnot a principů, ale respektovat konkrétní kontext. Tyto dvě oblasti do sebe zapracovává právě facilitátor – pomocí své osobnosti, schopností a nastavení (naladění). Vzhledem k náročnosti a komplexnosti role facilitátora proto patří toto téma jednoznačně na supervizi, klientské porady, intervize apod.

4. Popis realizace aktivity, vč. popisu jednotlivých metod práce 1) přípravná fáze Na začátku procesu síťování je velmi důležitá příprava strategických cílů, jež vycházejí ze znalosti místní situace a cílů organizace. Otázky, které si facilitátor s pomocí spolupracujícího týmu klade, jsou: na čem jako organizace pracujeme, čeho chceme IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



v jednotlivých oblastech dosáhnout, co zvládneme sami a koho potřebujeme pozvat ke spolupráci? S oslovením koho začneme, kdo bude mít tuto spolupráci na starosti, co k tomu potřebujeme, co nám spolupráce přinese, co nás bude čekat, když spolupráce nepoběží? Jaká jsou naše vstupní východiska pro jednání, co partnerům nabízíme? Pokud máme možnost získat nějaké informace o historii řešení problému, který chceme nyní pomocí síťování řešit, je dobré se s těmito informacemi seznámit a brát je vážně. (Např. v Břeclavi před působením IQ Roma servisu proběhla certifikace základních škol v programu Férová škola. Zapojení se do této certifikace bylo však povinné, vedení škol je dostalo příkazem z města. Opatrnost škol v navazování spolupráce s pracovníky IQ Roma servisu byla pochopitelná. „Další organizace, která po nás něco chce, ale nic pořádně nepřináší!“) Všechny informace, které získáme na začátku, jsou podkladem pro plánování postupu oslovování zástupců organizací a institucí. Taktika je důležitá – umožňuje časovat oslovování, propojování, ukončování. Taktika přináší větší pořádek do jinak velmi komplexního a živelného procesu, kterým vztahy bývají a jsou (je potřeba mít na mysli, že síťováním vytváříme především vztahy). Ze zkušenosti vyplývá, že je vhodné v počáteční fázi kombinovat komunikaci s širokou veřejností pomocí médií a informačních materiálů a nakontaktování se na klíčové osoby (např. vedení města) – začít tedy paralelně rozvíjet „široké“ i úzké vztahy. Čím pozitivnější začátek, tím lépe

2) realizace Samotná realizace síťování probíhá podle toho, jak se daří navazovat kontakty a rozvíjet díky nim spolupráci, která je pro obě strany s ohledem na společné cíle možná. Lidé se poznávají, představují možnosti, záměry a cíle svých organizací, vyslovují svá přání, obavy, přicházejí s návrhy nebo naopak odmítnutími, spolupráce se testuje, konkretizuje, vyhodnocuje. Některým nabízeným aktivitám se říká „ano“, některým „ne“. Podstatné pro spolupráci s institucemi je podobně jako s klienty pojmenovat to, o co se obě strany budou snažit, jak by jim spolupráce vyhovovala, kdo za co ponese odpovědnost a kdy se určitá etapa spolupráce či celková spolupráce ukončí. Velmi důležité je do spolupráce nikoho na sílu netlačit. Je potřeba, aby byl facilitátor pozitivně orientovaný, byl citlivý na nonverbální komunikaci, přistupoval k partnerům s respektem a jejich reakce respektoval. Facilitátor se také v průběhu realizace rozhoduje, zda zvolí individuální jednání, kdy je vhodné svolat širší skupinu, kdy je potřeba přizvat zástupce cílové skupiny, kdy naopak zástupce vedení města apod. Důležité je udržovat minimálně informativní kontakt i s těmi, s kterými neprobíhá praktická spolupráce, jsou ale zástupci důležitých institucí (např. vedení škol dostává zprávu o výsledcích doučování a spolupráci s jinými školami). Vždy by měl facilitátor procesu dbát na základní slušnost, přestože může být spolupráce složitá, nesnadná, někdy nepříjemná. Vždy je potřeba ukázat dobrou vůli jednat. A zde nastává další oblast realizace síťování a to je samotná práce, která z vyjednávání vyplývá. Facilitátor je prostředníkem mezi institucí a např. klíčovým pracovníkem, který s danou institucí spolupracuje na řešení zakázky konkrétního klienta. Je velmi potřebné nastavit komunikaci také mezi ním a institucí, vyjasnit si příslušné role, kdy se obracet na koho. V tomto ohledu výměně informací napomáhají společné organizační a především klientské porady, kdy se pracovníci o vyvíjející spolupráci a řešení případu informují, sdílejí těžkosti i funkční prvky, hovoří o svých dojmech, oceňují druhou stranu apod. V případě splavné spolupráce i nastalých IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



těžkostí je tato informovanost klíčová – vzhledem k institucím, ale i široké veřejnosti. Informace získává pomocí otázek - díky čemu spolupráce funguje?, co dobrého přinesla?, jak se nám podařilo naplnit cíle?, co jsme se za dobu spolupráce naučili o sobě a o spolupráci?, jak jsme se změnili?; na čem spolupráce vázne, co ji brzdí, jaké překážky jsou na straně instituce, organizace, klienta?, co můžeme udělat proto, aby spolupráce mohla pokračovat a všichni s ní byli spokojení?, jaké informace nám chybí a jak je můžeme zjistit?, jaké aspekty jsme nevzali v potaz?, jak můžeme pokročit směrem ke spolupráci?, chceme ve spolupráci za daných podmínek pokračovat?, popř. jak potřebujeme přednastavit podmínky? apod. Jsou tu také další souběžně běžící procesy, které musí facilitátor při plánování a realizaci síťování respektovat. Zvláště odpovědní lidé na menších městech jsou účastni mnoha setkání a pracovních skupin, bývají zahlceni množstvím témat, která řeší. Je vhodné proto pro síťování stávající struktury využívat, navazovat na ně, popř. je o daná témata obohacovat, zvažovat, kdy je potřeba svolat samostatné jednání, kdy je možné vyjednávat na probíhající platformě. V daném městě může probíhat např. komunitní plánování v sociálních službách, setkávání ředitelů škol s Policií ČR, setkávání pracovních skupin pro otázky sociální začleňování apod. Mnohdy se pracovník organizace odpovědný za síťování o mnoha těchto platformách dozvídá postupně a náhodně, někdy jej do situace zasvětí osoba, která se v problematice pohybuje v daném místě delší dobu (často pracovník městského úřadu).

3) průběžná reflexe a hodnocení, ukončení spolupráce Během procesu síťování a spolupráce reflektujeme dvě základní oblasti – dosahované výsledky (mohou jimi být velké cíle – např. změny v přístupu institucí ke klientům, změny v přístupu klientů k institucím a všechny možné dopady této kvalitativní změny – udržení stávajícího bydlení, zlepšení školních výsledků, uplatnění na trhu práce apod., a malé cíle – zvýšení průběžné informovanosti mezi školou a rodičem o záležitostech dítěte apod.) a procesové záležitosti (vyvíjející se metody a formy spolupráce, rovnoměrné rozložení odpovědnosti, otevřenost komunikace apod.). Facilitátor se na tyto otázky průběžně dotazuje v rámci setkávání s institucemi, klienty, spolupracovníky z organizace, kteří konkrétní zakázku s klientem. Způsob získávání zpětné vazby na obě oblasti odpovídá kreativitě facilitátora a vhodnosti výběru metody – lze využít samozřejmě přímou konfrontaci (individuální či skupinovou), dotazníky, závěrečné zprávy apod. Průběžná zpětná vazba pak slouží podpoře fungování procesu, odstraňování překážek v komunikaci, lepšímu zacílení spolupráce, tzn. změně ve způsobu a nastavení spolupráce, přizpůsobení práce měnícím se podmínkám a potřebám jednotlivých stran. Vždy po jisté době (cca 1 rok) je vhodné reflexi zrealizovat cíleně – tato reflexe hodnotí delší období, které je možné vidět více z nadhledu a odstupu. je možné se také zabývat otázkou, zda a popř. jak dále spolupracovat. V případě toho, že je naplněn cíl, který si spolupracující organizace daly, nebo není možné (nebo vhodné) ve spolupráci za daných podmínek pokračovat, pak dochází k ukončení (přerušení) spolupráce. O ukončené nebo průběžně zhodnocené spolupráci je dobré informovat veřejnost, věnovat pozornost oslavě nebo rozloučení, které může mít více či méně formální charakter. Tato dovednost napomáhá budovat dobré vztahy, které ukončením „formální“ spolupráce nekončí  IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



5. Získané znalosti/dovednosti/kompetence účastníků O metodě síťování toho bylo řečeno již poměrně dost, aby si čtenář mohl utvořit představu, co je možné se během tohoto procesu naučit, co lze získat. Začněme facilitátorem – jeho základní kompetence (díky procesu síťování) jsou schopnost vyjednávat s partnery s vlažným zájmem či přímo odmítavým postojem, nacházet možnosti spolupráce, průběžně je reflektovat a vylepšovat, organizovat proces síťování, vytvářet o procesu hodnotící a mediální zprávy, udržovat lidský rozměr komunikace, rozhodovat se o taktice síťování, stanovovat strategické a operační cíle, vhodně využívat spontánně přicházející příležitosti udržování vztahů a vazeb, oceňovat. Uživatelé se díky procesu síťování měli možnost setkat osobně s lidmi, jejichž rozhodování ovlivňuje jejich životy, mohli formulovat svá přání, stížnosti, navrhovat doporučení, ocenit přístup a aktivitu. Zadavatelé se díky procesu síťování mohli blíže seznámit s problematikou sociálního vyčlenění a lépe mu mohli porozumět, mohli se setkat s lidmi, kteří jsou jím ohroženi, mohli také dostat podporu, že v řešení potíží svých občanů nejsou sami. Poskytovatelé díky procesu síťování získali možnost se setkat a obohatit se o nové přístupy ve způsobu práce s klientem, mohli získat zpětnou vazbu a na základě jí učinit rozhodnutí o změně poskytování své služby, získali větší přehled o komplexní situaci klienta a společnosti, do které se klient snaží dostat a získat v ní důstojné a právoplatné místo, poskytovatelé mohli přispět svými návrhy a prezentací práce větší vliv na změnu v systémových a koncepčních řešeních. Zástupce oslovených či zapojených organizací a institucí (které nejsou poskytovateli sociálních služeb) síťování obohatilo o nový pohled na klienty a tím nové možnosti řešení složitých situací, se kterými se setkávají. Změnu v mínění veřejnosti lze vycítit tím, o čem si lidé povídají v autobuse, jak reagují na zprávy, jak se v médiích vyjadřují a jak chování majority reflektují lidé, kteří se ocitnou na okraji společnosti. Můžeme jen doufat, že se mínění veřejnosti pomalu mění, ale jde spíše o jednotlivce než masy.

6. Příklad/y dobré praxe Oblastí, ve kterých lze využít procesu síťování, je mnoho. Nabízí se oblast bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, participace, prevence, osobnostně-rozvojových aktivit, multikulturní výchovy na školách i pro veřejnost, komunitní práce, prevence kriminality apod. Zde uvádím stručné příklady 3 oblastí, které se v rámci realizace projektu Centra integračních služeb osvědčily.

Druhá šance je program zaměřený na udržení nájemníků v obecním bydlení. Program je založený na koordinované spolupráci terénního sociálního pracovníka, klientů/nájemníků, kteří jsou zadluženi na obecním bydlení a na účast v programu přistoupí, a příslušného pracovníka odboru (v Břeclavi Majetkový odbor). Návazně jsou do programu Druhá šance zapojeny sociální a bytová komise, OSPOD apod. Tento program reaguje na problémy spojené s dluhy na nájmu, obavou nájemníků z jednání s institucemi, obtížnými životními podmínkami klientů (chudoba), rigidními procesy úřadů. Program Druhá šance je příkladem spolupráce, která je IQ Roma servis, o. s.;  Sídlo organizace: Cejl 49, Brno, 602 00; tel./fax +420 549 241 250; [email protected] IČ: 65341511 Reg MV ČR: č.j.: II/s-OVS/1-33 944/97-R; č. účtu: 189104187/0300  Pobočka Brno: Hybešova 41, Brno, 602 00; tel. +420 543 213 310; fax +420 543 214 809  Pobočka Břeclav: Tř. 1. Máje 39, Břeclav, 691 41; tel.: 519 324 849; [email protected]  Pobočka Vyškov: Palánek 74, Vyškov, 682 01; tel. 1: 774 898 817; tel. 2: 774 224 509



výsledkem síťování, vychází ze znalosti dané situace, potřeb klientů, společných cílů, možností pracovníků, ošetřuje výměnu informací mezi úředníkem a pracovníkem písemným kontraktem, průběžně se všemi účastníky procesu reflektuje výsledky i způsob spolupráce.

Spolupráce se základní školou je nezbytná tam, kde se na pracovníky organizace obracejí děti a rodiče, kteří školní povinnosti a nároky tzv. nezvládají. Principem spolupráce je vytyčení společného cíle, domluva průběžné evaluace, vzájemné odpovědnosti spolupracujícího osob – pracovníka organizace, nejčastěji třídního učitele a klienta včetně jeho rodičů. Obsahem spolupráce je většinou doučování, průběžná výměna informací, doprovázení rodičů na jednání se školou a vyhodnocování spolupráce. Síťování pod vedením facilitátora připravuje pracovníkovi vstup do školy a podporu spolupráce u vedení školy.

Dobrovolnictví je dalším příkladem síťování. Dobrovolnictví obecně přináší velmi různorodou a na síťování bohatou oblast. V rámci rozvoje dobrovolnictví (dle možností a příležitostí daného místa) se nabízí kontaktování středních škol, vysokých škol, úřadů a vedení měst, rodičů, různých občanských sdružení, firem, samotných klientů apod. (Díky realizaci rekvalifikačního kurzu ve spolupráci s Úřadem práce se z řad účastníků rekrutovala dobrovolnice, která o nabízenou aktivitu projevila zájem – část svého volného času věnuje práci s dětmi ohrožené sociálním vyloučením.) O dobrovolnictví je potřeba výrazně psát do novin, zajišťovat podporu vedení měst a samozřejmě ve své činnosti podporovat samotné dobrovolníky. Dobrovolnictví je pozitivním příkladem příkladu realizace procesu síťování.

Výzvy a úkoly do budoucna v oblasti síťování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb je podle zkušeností i hodnocení aktivity systematická práce s míněním veřejnosti a medializace dobré praxe s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Vztahy, které byly již jednou vytvořené, je potřeba udržovat a rozvíjet alespoň spoluprací v rámci menších projektů, setkávání v rámci aktivit Agentury pro sociální začleňování, ale i na akcích neformálního charakteru (fotbalový turnaj, koncert, ples). Síťování je tak nekončícím procesem vytváření a rozvíjení vztahy za jistým účelem s ohledem na lidskou stránku pracovních vztahů. Věříme však, že tyto vztahy napomáhají sociálnímu začleňování a jako takové je síťování nezbytnou součástí systematické práce organizace na úrovni vedení i pracovníků přímé práce.



Metodika síťování poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb

Recommend Documents