Metodika regenerace obytného vnitrobloku

VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ, v.v.i. 252 43 Průhonice Česká republika

Uplatněná metodika č. 6/2008-050

Výtisk číslo: 1

Metodika regenerace obytného vnitrobloku Zpracovaná v rámci řešení výzkumného záměru č. 0002707301

V yp r a c o va l : I n g . E va S o j k o vá Z d e n ě k K i e s e n b a ue r

R o z d ě l o vn í k :

V Ú K O Z , v. v. i . MŽP ČR Ú ř a d m ě st s k é č á st i M a g i st r á t hl . m . P r a h y odborný oponent o p o n e n t st á t ní s p r á v y

P r ů h o n i c e d n e 1 5 . 11 . 2 0 0 8

Ředitel: D o c . I n g. I vo Tá b o r , C S c .

1x 1x 1x 1x 1x 1x

S t r a n : t e xt 2 9

OBSAH 1.

Cíl metodiky

2

2:

Úvod

2

3.

Vlastní popis metodiky

4

3.1.

Sběr informací a průzkumné práce

4

3.2.

Východiska tvorby vnitroblokového prostoru

7

3.3.

Analýza

8

3.4.

Návrh

8

3.5.

Přílohy

14

4.

Srovnání novosti postupů

28

5.

Popis uplatnění metodiky

28

6.

Seznam použité související literatury

28

7.

Seznam publikací, které předcházely metodice

29

8.

Dedikace

29

9.

Jména oponentů a názvy jejich organizací

29

1.

Cíl metodiky

Cílem metodiky Regenerace obytných vnitrobloků je seznámit správce a majitele těchto objektů a projektanty s postupem prací a se specifiky, která je třeba při plánování a zpracování projektu regenerace vnitrobloků respektovat. Většinou se bohužel jedná o omezující limity. Metodika vychází z vlastní zkušenosti, z průzkumných prací, přípravy a návrhů projektu regenerace a jeho realizace.

2.

Úvod

Obytný vnitroblok je prostor obklopený úplně nebo částečně obytnou zástavbou a využívaný především jejími obyvateli. Jeho poslání vnějšího obytného prostoru se v současnosti pomalu vytrácí v souladu s nečinností a nezájmem správců a potenciálních uživatelů. Nejdůležitějším prvkem vybavení parteru obytného vnitrobloku je zeleň. Zeleň je (1) soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla

2

pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek; (2) v územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území, která je rovnocenná jiným funkcím, jako je např. doprava nebo bydlení; rozlišuje se zeleň v hlavní, dominantní funkci, kdy je jedinou náplní území, např. parky a zeleň v doplňkové funkci, kdy je součástí ploch s jinou hlavní funkcí, např. s bydlením (ČSN 83 9001). Regenerace, revitalizace, reanimace: oživení jsou úpravy objektu zeleně směřující k obnově jeho funkcí a zvýšení obytné hodnoty, při tom musí být respektován charakter objektu zeleně a všechny zachované hodnoty (ČSN 83 9001). Současný stav: Posláním vnitrobloků je nejen vytvořit vnější obytný prostor pro obyvatele okolní zástavby bloku, ale zlepšit i vlastní kvalitu bydlení. V rámci ekologie města, systému sídelní zeleně jsou to často poslední plošné rezervy pro zeleň. Průzkumy pražských vnitrobloků prokázaly, že se jedná o 5,3 m² nezastavěné plochy/obyvatele, z toho tvoří plochy zeleně 1,4 – 3,6 m²/obyvatele. Některé charakteristiky vnitroblokových ploch není možno ovlivnit (velikost a tvar bloku, expozici vůči světovým stranám, vztah výšky a šířky zástavby), některé z dalších změn by byly technicky velmi náročné (dopravní přístupnost vnitrobloku, terénní úpravy, poměr zastavěných a nezastavěných ploch). Obytnou pohodu lze však zlepšit zvýšením podílu ploch zeleně, zvýšením její kvality, vyřešením provozu a funkčního využití bloku, přizpůsobení současným požadavkům obyvatel bloku. Špatný stav vnitrobloků a nezbytnost jejich regenerace dokumentují výsledky průzkumů těchto objektů v majetku vybraných městských částí hl.m. Prahy tab.č.1 Městská část

Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 5

Praha 6 ∑

Celkem sledovaných vnitrobloků 55 17 69 22 12 využívané vnitrobloky 18 2 14 4 6 vnitrobloky se stromy 29 8 36 11 11 vnitrobloky s funkční zelení 12 7 1 2 vnitrobloky se zelení v kritickém stavu 7 1 8 3 4 Vnitrobloky převážně zpevněné 21 4 6 7 1 Vnitrobloky neudržované 18 11 41 10 5 Vnitrobloky doporučené k rekonstrukci 36 13 62 19 12 (celkové, zpevněných ploch, zeleně) Tab.č.1. Vybrané charakteristiky současného stavu pražských vnitrobloků s doporučením úprav.

175 44 95 22 23 39 85 142

% 100 25 54 12 13 22 48 81

Cílem doporučované celkové rekonstrukce vnitrobloků nebo jejich částí je změna koncepce plochy tak, aby odpovídala v mezích možností současným potřebám nájemníků. Překážkami regenerace vnitrobloků, jejich využívání jako vnějšího obytného prostředí mohou být nevyřešené majetkoprávní vztahy, nedostatek finančních prostředků, nečinnost a nezájem správců provázená nezájem potenciálních uživatelů, velké množství zpevněných ploch, soustředění inženýrských sítí, výšková členitost, technická náročnost úprav daná zejména špatnou dopravní přístupností, přeplněnost prostoru různými kůlnami a přístřešky, které jsou léta nepoužívané, ale majitelé je odmítají odstranit, nevyhovující koncepce některých stávajících havarijních a narušených ploch zeleně, které jsou anonymní, nevyužívané a devastované, absence údržby.

3

Pro úspěšný projekt regenerace je nezbytné jasné zadání projektu (požadavky na způsob využití, vyjasněné majetkoprávní vztahy, vyřešení pravidel následného provozu a údržby, finanční zajištění, informace o budoucích uživatelích a jejich názorech). Projekt regenerace vnitrobloku by měl být realizován až po dořešení technického stavu vlastní zástavby bloku. Pokud domy vyžadují rekonstrukci, hrozí nebezpečí, že se čerstvě založené sadové úpravy stanou staveništěm. 3.

Vlastní popis metodiky:

3.1.

Sběr informací a průzkumné práce:

Podklady získáváme vlastními průzkumy v terénu, z územně plánovací dokumentace, generelu zeleně, pasportu zeleně, participací obyvatel – anketou názorů na využívání. Vhodné jsou konzultace s úředníky dotčené státní správy o zamýšleném projektu, o rozsahu a obsahu projektové dokumentace, zda se jedná v rámci stavebního řízení o ohlašovanou stavbu nebo pouze o stavbu, terénní úpravu nebo udržovací práci, která nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení (Plos,2007). Šetření se zaznamenávají do mapových podkladů (vychází se z katastrální mapy, zvětšené do měřítka 1:100 – 1:200), do tabulek a formulářů (hodnocení zeleně, anketa, apod). Zaměřují se na: Polohu ve struktuře města (většinou se jedná o území městského centra, které v sobě zahrnuje i bývalá předměstí) a vazbu na okolí: Sledujeme, zda v okolí jsou: •

frekventované komunikace a zastavěné území

•

park nebo menší parkově upravená plocha pro denní krátkodobou rekreaci v dostupnosti 300 m. Kromě vlastních průzkumů je možno využít informací z územně plánovací dokumentace – generelu zeleně nebo indikátoru A4 dostupnost veřejných prostranství a služeb ze sady ECI (http://www.timur.cz/indikatory.html).

Postavení vnitrobloku v rámci územního plánu: Uvedeno na příkladu územního plánu hlavního města Prahy. •

funkční využití území – jsou v polyfunkčním území – všeobecně smíšené území, smíšené území městského jádra, čistě obytné území, všeobecně obytné území..

•

ochrana – výkres č.31 – podrobné členění ploch zeleně – některé vnitrobloky jsou podle územního plánu vedené, jako vnitrobloky se zvýšenou ochranou zeleně.

•

regulace ve směrné části územního plánu – pro ochranu a podporu zeleně je důležitý koeficient zeleně (KZ) stanovující min. podíl započitatelných ploch zeleně v území. Odvozuje se z KPP (koeficient podlažních ploch) a podlažnosti (po vypočtení zaokrouhlená na celá čísla). KZ se stanoví pro celou vymezenou funkční plochu. Jeho výška je průměrnou hodnotou ze součtu KZ pro každou jednotlivou parcelu (plochu územního rozhodnutí) a případně zbývající části území, na které se nevztahuje územní rozhodnutí, a

4

které doplňuje funkční plochu do rozlohy vymezené Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy (http://magistrat.prahamesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/up_hmp_1999/metodicky_pokyn/2406p1.htm) Dalšími regulativy používanými v územních plánech v souvislosti s podílem zeleně jsou „koeficient zastavitelné plochy“, „maximálním procento zastavění“ apod., které jsou stanoveny konkrétně pro jednotlivé funkční plochy. Regulace může být provedena i slovním komentářem. Informace o obyvatelích bloku – uživatelích vnějšího obytného prostředí a jejich názorech na využití vnitrobloku: Údaje o počtu obyvatel lze zjistit na úřadě městské části. Pro získání názorů obyvatel na současný stav a potřeby změn je nejpoužívanější, nejrychlejší a nejméně náročná anketa. Anketu je nutno provádět se souhlasem a vědomím vlastníka objektu. Častou metodou je distribuování dotazníků do schránek. Při výběru lístků jsou dobré zkušenosti s umístěním označené bedny s otvorem pro vhození lístku pod schránkami v jednotlivých domech zástavby bloku po dobu trvání ankety (týden). Dalšími formami jsou dotazníkové akce přímo v terénu, kdy jsou kladeny jednoduché dotazy a zaznamenávány do formulářů nebo setkání s obyvateli formou pracovních odpolední apod. V příloze č.1 je příklad dotazníku zpracovaného ve spolupráci s PhDr. Ludmilou Kašparovou z Ústavu územního rozvoje Brno. Majetkoprávní vztahy: formu vlastnictví domů a přilehlých vnitrobloků (domy v majetku městské části, soukromých vlastníků, stavebního bytového družstva apod.) Přírodní podmínky: nadmořská výška, množství srážek, průběh teplot během roku, hodnoty slunečního svitu, geologická a pedologická skladba podkladu (většinou narušená stavebními úpravami), vodní režim. Charakteristiku zástavby bloku – podmínky pro vytvoření kvalitního vnějšího obytného prostředí: •

tvar zástavby bloku (vnitrobloky, uzavřené, částečně otevřené, otevřené, neúplné, tvar čtverce, obdelníku, lichoběžníku apod.)

•

podlažnost zástavby bloku

•

poměr výšky a šířky zástavby bloku

•

velikost vnitrobloku

•

reliéf terénu (rovný terén, svažitý terén, výšková členitost)

•

orientace ke světovým stranám

•

světelné poměry – rozložení doby oslunění v ploše vnitrobloku, minimální hranici trvalého stínu (v létě), vymezení ploch příznivě osluněných – po

5

většinu dne, ploch osluněných pouze část dne, průběh bloudivého stínu (vestavba vnitrobloku, vysoká zeleň apod.). •

tepelné poměry, provětrávání a vzdušná vlhkost – velikost a materiálové složení zpevněných ploch, ploch rostlého terénu, ploch zeleně, přítomnost vodních ploch, převládající směr větru ve vztahu k otevřeným rohům bloku, vertikální členění vnitrobloku (vestavba vnitrobloku, vysoká zeleň apod.), srážkový stín.

•

hygienické poměry – vymezit plochy s nedostatečným osluněním a provětrávání, přehříváním, špatnou kvalitou vzduchu (prach, exhaláty, pachy) a znečištěné hlukem.

Členění vnitrobloku: •

prostor vnitrobloku není rozdělen (společné využívání a přístup ze všech domů)

•

prostor je zčásti nebo úplně rozdělen podle příslušnosti parcel k jednotlivým domům. Rozdělení je ploty, zdmi, vestavbami, členitostí terénu. Možnou variantou je i přístup z jednotlivých oddělených hospodářských dvorků na společnou centrální plochu.

Dopravní přístupnost a provoz ve vnitrobloku: •

celý prostor vnitrobloku nebo jeho část je dopravně přístupný nebo vnitroblok není dopravně přístupný s vjezdem

•

zachycení vstupů a vjezdů z ulice do domu a z domu do vnitrobloku s vyznačením náročnosti (počet schodů, rampa apod.)

•

trasy pěšího a motorového provozu ve vnitrobloku

Současné využívání: •

Hospodářské a obytné funkce – situování a kvalita sušáků na prádlo, klepadel na koberce, kontejnerů na odpadky, situování dětských hřišť a odpočívadel a dalšího vybavení pro krátkodobou rekreaci

•

Parkování a garážování – lokalizace parkování a vestaveb garáží

Podíl a lokalizace zpevněných ploch, ploch zeleně a vedení podzemních inženýrských sítí: •

podíl rostlého terénu a zpevněných ploch (již byl zjišťován v rámci mikroklimatických poměrů)

•

vedení podzemních inženýrských sítí, které je jedním limitujících faktorů pro uplatnění zeleně, zejména pro výsadby stromů, protože je nutno dodržovat ochranná pásma.

6

Hodnocení zeleně: •

lokalizace ploch zeleně s vymezením ploch trávníku, květinových záhonů a keřů a stromů

•

hodnocení stromů: – mapová část – lokalizace dřeviny, označení pořadovým číslem, šířka koruny (jako kružnice), sadovnická hodnota (odlišně barevně) – tabulková část: •

identifikační údaje dřeviny (evidenční číslo, název dřeviny)

• základní biometrické údaje (věková kategorie, průměr kmene – ve výšce 1,3 m od jeho báze, výška stromu, šířka koruny) • bonitační údaje (vitalita, zdravotní stav, poškození koruny, kmene, kořenů, provozní bezpečnost, pěstební stav, biologická perspektiva, sadovnická hodnota) (Bulíř, 2008): 3.2.:Východiska tvorby – řešení hlavních charakteristik vnitroblokového prostoru: •

Mikroklimaticko-hygienické poměry ve vnitrobloku:

jsou ovlivněny tvarem bloku, jeho velikostí, poměrem výšky a šířky, uzavřeností, reliéfem terénu, orientací ke světovým stranám (viz průzkumy). Ideálním prostorem je vnitroblok s větší plošnou rozlohou, tvarem blízkým čtverci s optimálním poměrem výšky a šířky a bloku (1:2,5 a vyšší), což umožňuje optimální oslunění a provětrávání během dne. Ale i u vnitrobloků malých a zastíněných, které pro zhoršené mikroklimaticko-hygienické podmínky nejsou schopny dosáhnout kvalitního vnějšího obytného prostředí je možno vhodnými úpravami s využitím zeleně výrazně zlepšit obytnou pohodu jejich i vlastních bytů. Při sledování pražských vnitrobloků se rozloha nejmenších vnitrobloků v pražské památkové rezervaci pohybovala kolem 150 m², největší vnitrobloky byly v Dejvicích s rozlohou kolem 0,5 ha, průměrná velikost nezastavěné plochy vnitrobloku byla 0,3 ha. Často se podaří připravit k rekonstrukci pouze část vnitrobloku, která je vymezena majetkoprávními vztahy a příslušností k jednotlivým domům, bývá oddělena ploty nebo zdmi a její parametry musíme posuzovat v kontextu celého vnitrobloku. Mikroklima ovlivňuje oslunění a teplota, proudění vzduchu, vzdušná vlhkost. Zdi domů, zpevněné povrchy a střechy rychle přijímají teplo a pak je v noci vyzařují. Pozitivní je působení zeleně, která zvyšuje vzdušnou vlhkost transpirací a spotřebovává energii, čímž upravuje tepelné podmínky ve vnitrobloku. Kontrast rozpálených betonových ploch a zeleně nebo vodních ploch podporuje vertikální proudění vzduchu. Poměry ve vnitrobloku zhoršuje nedostatečné oslunění nebo naopak přehřívání prostoru a nedostatečné provětrávání. Nepříjemný je také větrný efekt v otevřených rozích vnitrobloku, když budovy svírají pravý úhel a směr větru tvoří jeho osu. Při nízké zástavbě a velké ploše může nastávat blokový efekt způsobený padáním větru do vnitroblokového prostoru (Horký 1984).

7

Mikroklima ovlivňuje i druh a barva materiálů povrchů a prvků vybavení, které mají odlišnou schopnost odrazu, pohlcení, akumulace tepla a různou tepelnou vodivost. Světlé předměty dobře odráží paprsky, tmavé předměty je odráží málo a silně se ohřívají. Ploty a zdi z betonu a cihel mají vysokou schopnost akumulace tepla, ohřátím vzduchu pak snižují vzdušnou vlhkost. Propustné zdi z prken a tvárnic s otvory mají malou akumulaci tepla a podporují výměnu vzduchu, brzdí vítr turbulencemi (Fischbacher, Dröge, 1966). • Členění vnitrobloku a dopravní přístupnost: Nejčastějším způsobem využití je členění vnitroblokových ploch podle příslušnosti k jednotlivým domům, oddělené ploty a zdmi. Lepší pro vytvoření komfortních podmínek pro rekreaci je samozřejmě společné využívání bez rozdělení –větší prostor nabízí více možností využití a zvyšuje jeho kvalitu. Problémem však bývá anonymita, chybějící provozní řád, pravidla využívání a absence kvalitní a pravidelné údržby. Bezpečnostním rizikem bývá při nedůsledném zamykání vstupů do domů z ulice a vstupů z domů do vnitrobloku následné vykrádání všech domů přístupných ze společného prostoru vnitrobloku. Vnitrobloky a sklepní prostory domů se pak také stávají útočištěm problematických sociálních a rizikových skupin lidí. Dopravní přístupnost vnitrobloku ovlivňuje způsob využití vnitrobloku a určuje náročnost a možnosti realizace projektu regenerace. Často je vjezd jenom do části vnitrobloku, přes který je přístup do ostatních ploch, který může být znesnadněn výškovou členitostí, vestavbami a hraničními ploty a zdmi. Těmto podmínkám je nutno přizpůsobit technickou náročnost budoucích úprav i ve fázi rozpočtu (navyšování cen za vyvážení a dopravu kolečkem, vynášení ručně po několika schodech apod.). Přístupnost snižuje výškově členitý a svažitý terén. Výhodou dopravně nepřístupného vnitrobloku je zamezení využívání prostoru ke garážování a parkování na úkor obytných funkcí. 3.3.: Analýza dat vyúsťuje: •

stanovení požadovaných obytných a hospodářských aktivit na základě zadání projektu (požadavku investora) a názorů obyvatel (anketa), posouzení možnosti využití stávajícího vybavení a prostorových kapacit vnitrobloku

•

podklad pro rozmístění požadovaných funkcí a aktivit a uplatnění zeleně na základě vymezení ploch příznivě osluněných a naopak trvale zastíněných, chráněných před větry (po zachycení vzdušných proudů, jimiž je vnitroblok odvětráván a převládajících směrů větru)

•

podklad pro stanovení aktuálních tras pěšího, případně motorového provozu

•

posouzení stávajícího podílu ploch zeleně, zhodnocení možností jeho navýšení. Zhodnocení současného stavu dřevin a možnosti jejich využití v nových úpravách.

3.4.

Návrh:

Na základě zadání projektu s požadavky na využívání, průzkumů v terénu, následné analýzy současné situace, podkladů územně-plánovací dokumentace a názorů obyvatel lze přistoupit k vlastní práci na projektu regenerace – provozní řešení, rozmístění jednotlivých požadovaných funkcí a koncepci výsadeb zeleně.

8

Výrazně větší význam estetické působnosti (příjemnost, obytnost)) půdorysného členění, než u běžných sadovnicko krajinářských úprav na otevřených prostranstvích je dán pohledem z oken domů. Estetika nesmí být na úkor kvality provozního řešení. •

Provoz:

Cestní síť má za úkol zajistit dostupnost jednotlivých aktivit z domů, propojovat je a umožnit požadovaný pěší pohyb po vnitrobloku. Požadované vjezdy, potřeba dopravní obsluhy a trasování pěšího provozu jsou zčásti vymezeny členěním vnitrobloku v souvislosti s majetkoprávními vztahy. Šířku cest a jejich materiál určuje intenzita pěšího provozu. Často postačí pouze zpevnění hlavního tahu pro kočárky, tříkolky (mlat, dlaždice) a ponechání volného pohybu po kvalitně založeném rekreačním (zátěžovém) trávníku, popřípadě zdůraznění šlapáky.

•

Obytné funkce:

Prostorové a kvalitativní parametry vnitrobloku determinují možnost jeho využití (hřiště, odpočívadla apod.). Dáváme přednost aktivitám pro méně mobilní skupiny obyvatel – senioři a matky s malými dětmi (předškolní věk). Základními informacemi jsou poznatky z ankety a věková struktura obyvatel a možnost tohoto typu rekreace v dostupnosti 300m. Pro obytné funkce využíváme prostory příznivě osluněné a zčásti osluněné, ale chráněné před přehříváním, větrem, hlukem a exhaláty. Nezbytná je důsledná separace od nepříznivého vlivu parkování (10 m) a skladování domovního odpadu (8 m). Vhodné je využití živých plotů nebo kombinace dělících technických plotů a zdí s rostlinami. Počítáme s využíváním v dopoledních i odpoledních hodinách. V letních měsících se příznivě projeví bloudivý stín opadavých stromů a popínavých rostlin na pergolách. Dětská hřiště – kladou zvýšené nároky na hygienickou a mikroklimatickou kvalitu. Hřiště většinou mohou vzhledem k omezeným možnostem prostoru vnitrobloku uspokojit pouze nároky nejmladších věkových kategorií. Hlučné hry a sportovní aktivity dětí starších věkových kategorií vadí a jsou často předmětem stížností seniorů, kteří jsou citliví a tráví větší část dne doma. Nezbytná je domluva a stanovení pravidel využívání již ve fázi přípravy a zpracovávání projektu. Dětem do tří let vyhovuje trávník, pískoviště, houpačky a hrací domečky, plochy pro kreslení. Pokud je možno uspokojit i starší děti, zvyšují se nároky na prostor na pobíhání, skákání, a druh vybavení – prolézačky, šplhadla. Příjemným doplňkem mohou být vodní prvky – brouzdaliště, prameníky, fontány. V rámci výsledků anket v pražských vnitroblocích byly nejoblíbenějšími prvky vybavení pískoviště, houpačky, lavičky se stolky a rozstřikovače. Bezpečností dětských hřišť se zabývají předpisy zejména z hlediska požadavků na hygienu, technickou kvalitu herních prvků a povrchu hřiště, bezpečnostních zón kolem jednotlivých prvků. Provozovatelům dětských hřišť jsou určeny „Metodické doporučení k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách“ (http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/puda/legislativa_venkovni_hraci_plochy/ MD2007.pdf), které mimo jiné uvádí zásady provozu volných hracích ploch a

9

podmínky k bezpečnému provozování zařízení dětských a sportovních hřišť, tělocvičen a souborů určených k provozování sportovní činnosti. Venkovní hrací plochy musí splňovat základní hygienické požadavky pro provoz venkovních hracích ploch ve smyslu zákona č.285/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Provozovatel je povinen různými opatřeními bránit kontaminaci pískoviště a venkovní hrací plochy. Tento problém je většinou řešen oplocením (zábrana proti vstupu psů) nebo zakrýváním dřevěnými poklopy nebo plachetkami. V současné době je na našem trhu nepřeberné množství výrobců a distributorů herních prvků pro dětská hřiště. Jejich technickou bezpečností se zabývají zejména normy ČSN EN 11 76 Zařízení dětských hřišť a ČSN EN 1177 Povrch hřiště tlumící náraz (podrobně o této problematice Hrubá, 2006). Odpočívadla – Vybavení by mělo podle situace poskytovat odpočinek na slunku i ve stínu, v intimitě i s možností kontaktu a sledování veškerého provozu i dění. Častým požadavkem je zamezení nebo aspoň zmírnění přehlednosti prostoru odpočívadla z oken bytů (požadavek rekreace v soukromí). Odpočívadlo musí být dobře přístupné. Jednoduchý a účelný design by měl být řešen v souladu s architekturou zástavby bloku a být přizpůsoben způsobu využívání a možnostem údržby. Oblíbené jsou lavičky se stolky, slunečníky, přístřešky, altánky, venkovní šachy, venkovní grily, hřiště pro petangue apod. Plochu je vhodné zpevnit propustnými materiály – kamennou, cihlovou, betonovou dlažbou, mlatem, dřevem. Sportoviště – připadají v úvahu pouze u rozlehlejších vnitrobloků a jako u dětských hřišť platí nezbytnost domluvy všech obyvatel, případně pravidel využívání. Příkladem mohou být hřiště pro míčové hry – košíková, házená, tenis apod. Venčení psů – je činností, která při neukázněnosti majitelů způsobuje hygienické problémy znečištěním psími exkrementy. Při pozorování v terénu je to jeden z nejčastějších způsobů využívání, v anketě z pražských vnitrobloků to uvedlo pouze 11% respondentů. V provozním řádu je třeba jasně stanovit pravidla pro toto využití. Venčení psů je možné pouze v rozlehlých vnitroblocích s převažujícím podílem zeleně. Je nezbytné oplocení dětských hřišť a instalování stojanů se sáčky na exkrementy a pravidelně vyprazdňovanými odpadkovými koši.

•

Hospodářské činnosti:

Sušení prádla vyžaduje slunné provětrávané plochy, které by mohly být využity k jiným (např. obytným) aktivitám. Úprava povrchu pod sušáky je dána intenzitou využívání – trávník, zatravňovací dlaždice, dlažba. Sušáky s prostou, funkční a designově zvládnutou konstrukcí není nutno masivně oddělovat od ostatních obytných aktivit, spíše je citlivě zakomponovat na okraj příznivě osluněných částí, ale na místo přehledné z oken domů. Je nutno zjistit skutečný zájem obyvatel (anketa), aby nezbývala smutná torza opuštěných konstrukcí, totéž platí u klepadel. Klepání koberců je nutné v bezprostřední blízkosti vchodů a oddělené od okolí (nejlépe živým plotem pro izolační a sedimentační funkci). Stanoviště kontejnerů na domovní odpad (pokud nejsou v průjezdu) musí být v blízkosti domů a zároveň přístupné pro odvoz. Z hygienických i estetických důvodů je vhodná zpevněná plocha a izolace od okolního prostředí formou konstrukcí s popínavými rostlinami, zídek, přístřešků, živých plotů. Oddělení stanoviště nesmí bránit manipulaci s kontejnery. Problémem jsou nevyužívané přístřešky a ohrady na popelnice, které jsou zdrojem živelných skládek a degradace prostoru. 10

Garážování a parkování. Garážování a parkování se přesunuje do prostoru vnitrobloku z ulice a následně zhoršuje jeho kvalitu a obytnost. Problém částečně řeší podzemní garáže, které však také zvyšují podíl zpevněných ploch. Jejich stavba bývá často spojena s likvidací stávající vzrostlé zeleně a náhradou ploch tzv. zeleně na konstrukci o různé mocnosti (limitem je nosnost konstrukce), které jsou přizpůsobeny typy výsadeb (trávník, trvalky, nízké keře, malokorunné stromy). Limitujícím faktorem jsou také možnosti následné údržby (extenzivní, intenzivní). •

Zeleň:

Zeleň je nejdůležitějším prvkem vybavení parteru obytného vnitrobloku. Městskou obytnou zástavbu charakterizuje vysoký podíl zastavěných a zpevněných ploch, velká hustota inženýrských sítí. Zeleň je vytvářena na zbytkových plochách, je málo vitální, živoří a tím se zpětně snižuje její vliv na kvalitu prostředí Stanovištní podmínky pro zeleň, které nelze ovlivnit, jsou dané tvarem a velikostí vnitrobloku, expozicí ke světovým stranám, výškou zástavby bloku, podílem zpevněných ploch. Může zde být několik stanovištních typů: stěna s jižní expozicí v severní části vnitrobloku je nejdéle osluněna, je nejteplejší. Stále zastíněná je stěna se severní expozicí v jižní části, je nejchladnější a má nejvyrovnanější průběh teplot. Největší srážkový stín má stěna s východní expozicí, na kterou svítí slunce ráno a dopoledne. Odpoledne osluněná stěna se západní expozicí může mít největší počet srážek vzhledem k převládajícím větrům. Náměty na výběr sortimentu podle použitých forem zeleně (keře opadavé, stálezelené, vřesovištní a pnoucí, malokorunné stromy a vzrůstné keře, trvalky, okrasné trávy a kapradiny pro plošné výsadby s nízkými nároky na údržbu) v závislosti na typu stanoviště jsou uvedeny v příloze č.2. Výběr je zaměřen na rostliny do menších vnitrobloků. Záměrně jsou uvedeny i málo známé ale perspektivní taxony, které by vzhledem ke svým vlastnostem zasloužily větší pozornost. Vlastní koncepce ploch zeleně musí být vytvářena zároveň s provozním řešením a vymezením ploch pro obytné a hospodářské funkce. Snahou je při uspokojení všech požadavků na provoz a vybavenost pro jednotlivé aktivity utvořit ucelené plochy zeleně, které svou působností (mikroklimatická, architektonická, psychohygienická, estetická) dotváří kvalitu i obytnost prostředí. Dominantní působnost mají stromy, které jsou nejvýznamnějším prvkem sadovnické kompozice. Výběr je limitován plošným a prostorovým omezením vnitrobloku. Z hlediska zastoupení stromů ve vnitrobloku se jeví jako nejvhodnější zastoupení: 0,5 – 1ks stromů/100 m² (Souček, Štencel, Krešlová, 1985). Zvlášť v menších vnitroblocích jsou vhodnější listnaté stromy s menší korunou (viz příloha č.2). Jehličnaté stromy lze doporučit pouze v rozlehlých vnitroblocích na oživení kompozice. Druhy s lehkou texturou, která propustí více světla navrhujeme zejména v blízkosti domů. Při nerespektování stanovištních nároků jednotlivých druhů, například při nedostatku světla, může dojít k deformaci koruny světlomilných dřevin. Dostatečně využívána není funkce bloudivého stínu stromů, která umožňuje pobyt a hry v době méně intenzivního slunečního záření na slunku a v době slunečního žáru ve stínu. Při rekonstrukcích stávající vnitroblokové zeleně je nezbytné citlivé řešení s maximálním využitím soliter a porostů v nových úpravách.

11

V současné době dochází pro nedostatek parkovacích míst v uličním prostoru k budování podzemních garáží ve vnitrobloku a tím následně k úbytku zeleně. Snahou by mělo být zachovaní rostlého terénu aspoň v centrální části vnitrobloků, který je základní podmínkou pro růst a vývoj stromů. Kvalita a působnost výsadeb na vrstvě zeminy oddělené stavební konstrukci nikdy nemůže být adekvátní zeleni na rostlém terénu. Při výsadbě nových stromů je omezujícím faktorem také ochranné pásmo u podzemního vedení inženýrských sítí. Keře se mají v sadových úpravách vnitrobloků variabilní použití nejen v kompozici, ale i ve nepříznivých stanovištních podmínkách. V menších prostorách mohou robustnější solitérní keře přejímat dominantní úlohu stromů. Oblíbené jsou zejména výrazně kvetoucí druhy. Do nevyrovnaných světelných poměrů se hodí druhy, které pochází v přírodě ze stanovištního okruhu okraj lesa – snáší přistínění i přísušek. V plném stínu najdou uplatnění stálezelené keře. Při nedostatku vláhy končí růst na konci léta a pak jsou odolnější vůči mrazům. Na malých nebo příliš zastíněných plochách, kde není možno založit trávník lze použít jako náhradu půdopokryvné nebo podrostové keře. Různorodost a variabilita způsobu použití popínavých rostlin a minimální stanovištní nároky jim umožňují proniknout i tam, kde jiný druh zeleně nelze vysadit. Tyto rostliny potřebují pro svůj růst převážně opěrnou konstrukci. Podle způsobu přichycení ke konstrukci – ovíjí se šlahouny kolem konstrukce, přidržují se tenkými úponky nebo se přichytávají adhezivními terčíky nebo příchytnými kořínky volíme typ opěrné konstrukce – zdi, lana, treláže, pergoly apod. Trávník se uplatní pouze ve větších vnitroblocích. Malé oddělené plochy bývají devastovány a údržba je problematická. Má pozitivní vliv na mikroklima, proto je snaha o ucelené plochy. Oblíbený je rekreační trávník pro slunění nebo hry malých dětí. Jako náhrada trávníku u ploch dostatečně velkých, ale s nevyhovujícími stanovištními podmínkami nebo ploch malých, se špatně přístupným, svažitým terénem nebo problematickou likvidací posečené trávy lze použít pokryvné trvalky a keře. Mají schopnost souvisle pokrývat půdu, jsou nízkého vzrůstu. Díky širokému sortimentu zvládají i extrémně osluněná nebo naopak zastíněná stanoviště, snáší řez. U trvalek dáváme přednost stálezeleným, s působností po celý rok. Typologie vnitrobloků podle podílu zpevněných ploch: • Ve vnitroblocích převážně zpevněných s minimálním podílem rostlého terénu je samozřejmě použití zeleně omezené a náročné na investice, techniku zakládání a údržbu, ať mobilní zeleně nebo ve formě zvýšených záhonů – bez spojení s rostlým terénem. Příkladem jsou také střešní zahrady na podzemních garážích. Typ výsadeb je dán maximální hloubkou půdního profilu. Jako členící prostorové prvky při absenci stromů poslouží konstrukce s popínavými rostlinami-pergoly, mříže, treláže. Zpevněné plochy lze samozřejmě využít pro zřízení odpočívadel a dětských hřišť. •

Vnitrobloky, kde se podíl ploch zeleně pohybuje mezi 30% – 60%, jsou často rozdělené podle příslušnosti k jednotlivým domům. Přístup z domu bývá na zpevněný dvorek, spojený několika schody se záhonem nad úrovní zachyceným zídkou a obklopený dělícími zdmi a ploty. Způsob osázení je dán velikostí, stanovištními podmínkami a nároky uživatelů. Menší plochy umožňují pouze osázení půdopokryvnými keři a trvalkami oživené soliterními keři nebo stromy s malou korunou. Větší rozloha dovoluje vytvoření koutku pro posezení. Kompozici zpříjemní popnutí zdí a plotů rostlinami. 12

•

Nejperspektivnější pro regeneraci v kvalitní vnější obytné prostředí je velký osluněný, provětrávaný vnitroblok, kde podíl ploch zeleně překračuje 60 %, který není rozdělen výškově ani majetkoprávně ploty a zdmi. Podle přání uživatelů je možno po obvodu ponechat u jednotlivých vstupů do domů „předzahrádky“ vybavené zahradním nábytkem. Provozně může propojit celý prostor zpevněná komunikace, která umožňuje přístup na společný rekreační trávník s jasně definovanými prostory pro odpočinek dospělých a hry dětí.

Možnosti uplatnění ekologických principů při regeneraci vnitrobloku: • snížení podílu zpevněných ploch, minimálně náhrada nepropustných (asfalt, beton) dlaždicemi s propustnými spárami nebo trávníkem zpevněným umělohmotnými rohožemi • v prostorách, které umožňují uplatnění trávníku vytvořit podmínky pro zvýšení vsakování místo jejich odvádění kanalizací ve sníženinách v trávníku, štěrkových rigolech. Další možností je zachycování vody spojené s výsadbou rostlin, které zvládnou nevyrovnané, občas zvýšené vlhkostní podmínky • ozeleňování střech s využíváním extenzivního způsobu – suchomilné trvalky na nízké vrstvě substrátu s minimálními nároky na následnou údržbu. Využití zdí a fasád jako opory pro popínavé dřeviny a byliny (zvyšování vlhkosti a snižování teploty viz. kap. 3.4.). • výběr rostlin přesně podle stanovištních nároků, ne „univerzální sortiment“, který následně vyžaduje pravidelnou zálivku apod. (využívání rostlin původem ze sušších a teplejších stanovišť) a tím i zvyšování druhové rozmanitosti. • využití trvalkových záhonů, které při zachování estetické působnosti a stabilní struktury po celý rok, splňují principy trvale udržitelného rozvoje s nízkými nároky na zakládání a údržbu Provoz vnitrobloku: Je dán přístupností vnitrobloku: • Vnitroblok neúplný a otevřený, přístupný bez omezení z ulice bývá využíván jako veřejné prostranství, také údržba je prováděna jako na ostatních veřejných prostranstvích. Měl by mít svůj návštěvní řád i svého správce. • Vnitroblok uzavřený (zástavbou bloku) a uzavíraný, má jasně vymezený okruh uživatelů, ještě před započetím projektu regenerace by měl mít vyřešeno, kdo bude provádět údržbu, na jaké úrovni, případně, kdo ji bude zajišťovat a financovat. Musí mít svůj řád a správce, bývá spojeno se správou domu. Do prostoru musí být umožněn přístup všem obyvatelům, pro které je určen. Návštěvní řád může být vydán na základě obecně závazné vyhlášky města (pokud správu provádí úřad města) by měl obsahovat: kdo je správce, kontakt na správce, provozní dobu, co je povoleno, co je zakázáno, jak se chovat v případě porušení provozního řádu, apod.

13

3.5. Přílohy: Příloha č.1.: Anketa názorů obyvatel na využívání vnitrobloku: Datum konání: Dům - adresa Počet rozdaných dotazníků: Počet vrácených dotazníků:: Podíl domácností, které v anketě odpověděly:

1. Chodíte na Váš dvůr ? a) Chodím tam denně b) Chodím tam nejméně 1x týdně c) Chodím tam velmi zřídka d) Dvůr nevyužívám 2. Jste spokojeni s jeho úpravou ? a) Úprava mi (nám) vyhovuje b) Jsou potřeba drobná zlepšení c) Je potřeba zcela nová úprava 3. Má dvůr sloužit krátkodobé rekreaci obyvatel ? a) Je to vhodné využití b) Pro krátkodobou rekreaci by měla být vyhrazena jen část dvora c) Dvůr by měl být využívám pro jiné účely 4. Má dvůr sloužit parkování aut ? a) Na dvoře by žádná auta parkovat neměla b) Část dvora by mohla být vyhrazena pro parkování c) Dvůr by měl zajišťovat dostatek prostoru pro parkování aut nájemníků 5. Vlastníte auto? a) Auto vlastním(e) a parkujeme na dvoře b) Auto vlastním(e) a parkujeme mimo dvůr c) Auto nevlastním(e), ale počítám s jeho zakoupením d) Auto nevlastním(e) a nehodlám(e) si ho pořizovat 6. Domníváte se, že dvůr má sloužit raději ke komerčnímu využití krátkodobou rekreaci obyvatel ?

/ kanceláře, dílny, sklady/, přesto že znemožní

a) Takové využití by bylo nevhodné a vadilo by mi (nám) b) Takové využití by mi (nám) nevadilo c) Takové využití by bylo dobré 7. Uveďte, pro které činnosti Váš dvůr využíváte: a) Sušíte tam prádlo ? pravidelně b) Klepete tam koberce ? pravidelně c) Venčíte tam psa ? pravidelně d) Myjete na dvoře auto? pravidelně 8. Chtěl(a) byste, aby byla na dvoře možnost umývat auto?

někdy někdy někdy někdy

nikdy nikdy nikdy nikdy

a) Ano, chtěl(a) b) Takové využití by mi nevadilo c) Ne, nechtěl(a) 9. Měli byste zájem o následující vybavení dvora? a) Pískoviště zabezpečené proti znečištění pejsky ano b) Houpačky, prolézačky, šplhadla ano c) Kreslící plochy ano d) Ohniště ano d) Zahradní rozstřikovač ano e) Lavičky ano f) Lavičky se stolky ano 10. Jaký je váš názor na hry mládeže, případně dospělých dvoře?

ne ne ne ne ne ne ne

a) Takový prostor by byl vítaný b) Takové využití by mi nevadilo c) Hry na dvoře by mě (nás) rušily 11. Jaké by mělo být vybavení dvora pro hry mládeže, případně dospělých? a) Měl by tam být stůl pro stolní tenis ? b) Mělo by tam být další sportovní vybavení?

ano ano

12. Zájem o další sportovní vybavení:

14

ne ne

13. Měli byste zájem o psí dvorek na venčení psů, který by se udržoval na náklady majitelů psů? a) Ano, měli b) Záleží na výši příspěvku c) Ne, nechtěli Přijatelný příspěvek: 6x 100 14. Jaká je na vašem dvoře zeleň? a) Zeleň na dvoře je vhodná b) Zeleň na dvoře je nevyhovující c) Na dvoře není žádná zeleň 15. Jaká úprava by měly podle Vašeho názoru vhodná? a) Dvůr by měl být upraven tak, aby ho mohl využívat každý b) Dvůr měl být rozdělen pro všechny zájemce na pěstit. záhony 16. Jaká zeleň a by byla Vašeho názoru vhodná?

ano ano

ne ne

a) Stromy velikého vzrůstu b) Stromy malého vzrůstu c) Kvetoucí keře d) Jehličnaté keře d) Pnoucí keře e) Květinové záhony f) Trávník na sezení, ležení g) Dvůr by měl mít zpevněný povrch a zeleň pouze v nádobách nebo zvýšených záhonech 17. Jsou nádoby na odpad umístěné ve Vašem dvoře ?

ano ano ano ano ano ano ano

ne ne ne ne ne ne ne

ano

ne

a) Ano, jsou b) Ne, nejsou 18. Pokud jsou umístěné ve dvoře, vyhovuje Vám to z hygienického i estetického hlediska ? a) Vyhovuje mi to b) Nevadí mi to b) Vadí mi to 19. Jak byste pravděpodobně využívali nově upravený dvůr? a) Pouštěli bychom na upravený dvůr hrát si děti samotné b) Dvůr by využívali i dospělí členové domácnosti c) Oceňovali bychom upravený dvůr pouze pohledem z okna bytu či chodby 20. Jaký je Váš postoj k údržbě dvora? a) účastnil(i) jsme se na údržbě dvora již za stávajícího stavu ? b) účastnil(i) bychom se na údržbě nově upraveného dvora c) byli bychom ochotni přispívat na mzdu osoby pověřené údržbou dvoru ? Přijatelný měsíční příspěvek: 3x 100,- Kč (respondenti současně nejsou proti zřízení psího dvorku) 21. Pohlaví: a) Muž b) Žena 22. Věk: a) 18 - 24 b) 25 - 39 c) 40 - 60 d) 60 a více 23. Žijí s Vámi v domácnosti (bytě) děti? a) Ano, 1 dítě b) Ano, 2 děti c) Ano, 3 a více dětí d) Nežijí 24. Domácnosti s dětmi do 8 let 8 - 13 let 14 let a více

15

ano ano

ne ne

ano

ne

ano ano

ne ne

ano

ne

Příloha č.2. – zpracoval Zdeněk Kiesenbauer: Sortiment vybraných skupin dřevin a trvalek pro výsadby zeleně ve vnitroblocích:

16

Keře

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ●

●

půdní nároky

podzimní barva

stálezelený,opadav ý, pnoucí

barva plodu

květ

poznámka

Actinidia arguta

8

bílá

VI

žlotohnědá

PN

žlutá

normální-čerstvé

jedlé plody

Actinidia kolomikta

4

žlutobílý

V-VI

zelenohnědá

PN

žlutohnědá


jedlé plody

Akebia quinata

10

vínově červený a růžový

IV-V

modrá

PN


někdy stálezelená

Akebia trifoliata

6

vínově červený

IV-V

modrá

PN


někdy stálezelená

Ampelopsis aconitifolia

10

zelený

VII-VIII kovově modrá

PN

žlutá


Ampelopsis brevipedunculata

10

zelený


PN

žlutá


8

žlutá

Ampelopsis megalophylla

zelený


PN

Arctostaphyllos uva-ursi

0.2

bílá/růžový

IV-VI

červená

SZ

Aristolochia macrophylla

10

zelený

V-VI

zelená

PN

Berberis × stenophylla

● ● ● ● ●

období květu

latinský název výška

jižní expozice

severní expozice

západní expozice

východní expozice

zahrnují keře listnaté opadavé (OP), stálezelené, vřesovištní (SZ), a pnoucí (PN).

2-2,5

normální-čerstvé suché až normální

žlutá


žlutý

V

modrá

SZ

suché-normální

Berberis buxifolia ‘Nana’

0.4

oranžový

V

černé-červené

SZ

suché-normální

Berberis candidula

0.4

žlutý

V-VI

modrá

SZ

suché-normální

Berberis ×frikartii

suché-normální

0.6

žlutý

V

modrá

SZ

Berberis gagnepainii var. lanceifolia

2

žlutý

V-VI

modrá

SZ

suché-normální

Berberis julianae

2

žlutý

V-VI

modrá

SZ

suché-normální

0.4

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

Berberis thunbergii ‘Bagatelle’ Berberis thunbergii ‘Green Carpet’

do 1.5

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

Berberis thunbergii ‘Harlequin’

1.5

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

Berberis thunbergii ‘Kobold’

0.4

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

Berberis thunbergii ‘Red Chief’

1.6

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

Berberis thunbergii ‘Atropurpurea Nana’

0.6

žlutý

IV

červená

OP

červená

suché-čerstvé

● ● ● ● ●

● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Berberis verruculosa

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Buxus microphylla a odrůdy Buxus sempervirens a odrůdy Calluna vulgaris v cv.

půdní nároky

podzimní barva


barva plodu

období květu

žlutá

V-VI

modrá

SZ

suché-normální

0,5-1

bez významu

IV-VI

bez významu

SZ

suché-normální

0,6-6

bez významu

IV-VI

bez významu

SZ

suché-normální

bílý,růžový-purpurový

VII-IX

bez významu

SZ

suché-normální

0,2-0,5

Campsis radicans

10

oranžový a červený

VII-IX

zelená

PN

žlutá

normální-suché

Celastrus orbiculatus

12

zelený

VI

žlutá a červená

PN

žlutá

suché-normální

Celastrus scandens

8

zelený

VI

žlutá a červená

PN

žlutá

suché-normální

Clematis × jouiniana

3

světle modrý

VIII-X

PN

žlutě-zelená


Clematis alpina

2

modrý-červený

V-VII

PN

žlutě-zelená


Clematis jackmannii

růžový-purpurový

VII-X

PN

žlutě-zelená


Clematis montana cv.

8

růžový, bílý

V-VI

PN

žlutě-zelená


Clematis paniculata

10

bílý

IX-X

PN

žlutě-zelená


Clematis tangutica

3-4

žlutý

VIII-IX

PN

žlutě-zelená


Clematis vitalba

12

bílý

VII-IX

PN

žlutě-zelená

suché-normální

Clematis viticella cv.

3-5

růžový, červený, fialový

VI-VIII

PN

žlutě-zelená


Cornus stolonifera ‘Kelsey’

0.6

bez významu

V-VI

bez významu

OP

purpurová

suché-čerstvé

3

bez významu

V-VI

bez významu

OP

žlutá

suché-čerstvé

bílý-růžový

V-VI

červená

SZ

normální

Cornus stolonifera ‘Winter Beauty’ Cotoneaster dammeri

3-4

0.1

Cotoneaster dammeri ‘Coral Beauty’

0.5

bílý-růžový

V-VI

červená

SZ

normální

Cotoneaster dammeri ‘Klampen’

0.2

bílý-růžový

V-VI

červená

SZ

normální

Cotoneaster dammeri var. radicans

0.1

bílý-růžový

V-VI

červená

SZ

Cotoneaster dielsianus

2.5

bílý, růžový střed

VI

červená

OP

bez významu

suché-normální

2

bez významu

suché-normální

Cotoneaster franchetii

● ● ● ● ●

0.5

květ

● ● ●

výška

severní expozice

● ● ●

jižní expozice

západní expozice

východní expozice

● ● ●

latinský název

rašelina

plevelí se

oranžové větve

normální


VI

oranžová

OP

Cotoneaster microphyllus

0.05

bílá-růžová

V-VI

červená

SZ

Cotoneaster multiflorus

2-3


V-VI

červená

OP

bez významu

suché-normální

normální

Cytisus × kewensis

0.5

světle žlutý

IV-V

bez významu

OP

bez významu

suché-normální

Cytisus purpurascens Érectus´

0.4

růžově nachový

V

bez významu

OP

bez významu

suché-normální

Daboecia cantabrica v odrůdách

0,3-0,5

bílý-purpurový

VI-IX

bez významu

SZ

18

poznámka

normální

rašelina

● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ●

● ●

● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ●

●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ●

půdní nároky

podzimní barva


jižní expozice

● Daphne mezereum ● Deutzia × hybrida ‘Mont Rose’ ● Deutzia ×kalmiiflora

růžově nachový

III-IV

červená

OP

žlutá

suché-normální

1.5

růžový

VI

bez významu

OP

žlutá, nachová


výška 1.5-1.8

barva plodu

severní expozice

● ● ●

období květu

západní expozice

● ● ●

květ

východní expozice

●

latinský název

1.5

růžový

VI

bez významu

OP

červenozelená


Deutzia gracilis ‘Nikko’

0.4

bílý

V-VI

bez významu

OP

žlutá, nachová


Deutzia magnifica

1.8

Deutzia scabra ‘Plena’

2.5

žlutozelená


Erica carnea v cv.

bílý

0,15-0,3 bílý,růžový-purpurový

Euonymus alatus ‘Compactus’

1

Euonymus fortunei Ćoloratus´

0.4

Euonymus fortunei ´Kewensis´

VI VI-VII

OP bez významu

OP

I-IV


SZ


zelený

V-VI

oranžová a červená

OP

žlutozelený

V

bílá a oranžová

SZ

suché-normální suché-normální

červená

0.15

žlutozelený

VI

bílá a oranžová

SZ

0,2-0,4

žlutozelený

VIII

bílá a oranžová

SZ

suché-normální

Euonymus fortunei var. vegetus

0,8-1,5

žlutozelený

VII

bílá a oranžová

SZ

suché-normální

0,6-1

purpurově-hnědý

VI

purpurová a oranžová

SZ

Exochorda macrantha ‘The Bride’

1.5

bílý

V

bez významu

OP

žlutá

suché-normální

Forsythia ×intermedia ‘Bronxensis’

0.7

žlutý

III-IV

bez významu

OP


Fothergilla gardenii

0.8

bílý

III-V

bez významu

OP

žlutohnědá oranžováčervená

Gaultheria procumbens

0.15

růžový

VII-VIII červená

normální


SZ

normální

Gaultheria shallon

0,4-0,7

růžová-bílý

V-VI

černá-modrá

SZ

normální

Hedera helix cv.

do 20

zelený

IX_X

modročerná

PN

suché-normální

Hydrangea anomala ssp. petiolaris

3-15

bílý

VI-VIII

PN

žlutá


Hydrangea arborescebs v sortách

1.5-2

bílý

VII-X

bez významu

OP

žlutá


Hydrangea macrophylla v sortách

1-1.5

modrá-červený

VII-X

bez významu

OP

žlutá-vínová


Hydrangea paniculata v sortách

1.8-3

bílá-růžový

VII-X

bez významu

OP

žlutá

normální-vlhké

Hypericum ‘Hidcote’

1-1.2

žlutý

VI-X

červená-černá

OP

zelená-vínová

suché-normální

Hypericum androsaemum

1-1.2

žlutý

VI-X

červená-černá

OP

zelená-vínová

suché-normální

0.3

žlutá

VII-IX

Hypericum calycinum

19

SZ

rašelina

suché-normální

Euonymus fortunei ‘Silver Queen’ Euonymus nanus var. turkestanicus

poznámka

suché-normální

rašelina stálezelená

●

půdní nároky

podzimní barva


barva plodu

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

období květu

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

květ

severní expozice

● ● ● ● ● ●

výška

západní expozice

● ● ● ● ● ●

jižní expozice

východní expozice

● ● ● ● ● ●

latinský název

Ilex × meserveae v odrůdách

1,5-25

žlutý

VI

červená

SZ

normální-suché

● Ilex aquifolium ‘J. C. van Tol’

0,5-7

bílý

V-VI

červená

SZ

normální-suché normální-suché

● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Ilex crenata

0,5-1,5

bílý

V-VI

černá

SZ

Ilex glabra

1,5-2

bílý

V-VI

černá

SZ

normální-suché

Ilex opaca

4

bílý

V-VI

červená

SZ

normální-suché

Ilex pernyi

2.5

žlutý

V

červená

SZ

normální-suché

Jasminum nudiflorum

3-5

poznámka

žlutý

IV

PN

suché-normální

Kalmia angustifolia

1

purpurový

VI-VII

bez významu

SZ

čerstvé

rašelina

Kalmia latifolia v odrůdách

2

růžový-karmínový

V-VI

bez významu

SZ

čerstvé

rašelina

Kerria japonica ‘Pleniflora’

1.4-1.6

žlutý

VI-VIII

černá

OP

1.5

bílý

V-VI

bez významu

SZ

čerstvé

žlutobílý

VII

černá

SZ

normální-suché

Leucothoe fontanesiana Ligustrum ovalifolium Ligustrum vulgare ‘Atrovirens’ Ligustrum vulgare ‘Lodense’ Lonicera × brownii

4 3-4

bílý

VIII

černá

SZ

0.7-1

bílý

IV-V

bez významu

OP

oranžový

V-VIII

červená

PN

3

žlutá

suché-normální

normální-suché žlutá-zelená

suché-normální normální

Lonicera × heckrottii

2

smetanově bílý a purpurový VI-IX

PN

suché-normální-čerstvé

Lonicera × tellmaniana

5

oranžově červený

V

PN


Lonicera caprifolium

5

smetanově bílý

V-VI

PN


Lonicera henryi

6

žlutý a červenohnědý

VII-VIII modrá

PN


Lonicera nitida

do 1,5

žlutobílý

V

purpurová

SZ

normální

Lonicera peryclimenum Lonicera pileata Mahonia × media

6

červená

bílý a červený

VI-VIII

červená

PN


0,3-0,5

světle žlutý

V

fialová

SZ

normální

1,5-2

suché až čerstvé

světle žlutý

IV-V

modrá

SZ

1

žlutý

IV-V

modrá

SZ


Mahonia repens

0,5

žlutý

IV-V

modrá

SZ


Pachistima cambyi

0.3

zelený

V

bez významu

SZ


Mahonia aquifolium

20

rašelina

● ● ● ● ● ●

●

Parthenocissus quinquefolia Parthenocissus quinquefolia var. engelmanii

● ● Parthenocissus tricuspidata ● ● Pieris floribunda v odrůdách

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

PN

karmínová

půdní nároky

podzimní barva


barva plodu

období květu

květ

výška

jižní expozice

západní expozice

●

severní expozice

východní expozice

●

latinský název

12

zelený

VI-VII

modrá

12

zelený

VI-VII

modrá

PN

karmínová


15

zelený

VI-VII

modrá

PN

karmínová


2

bílý

IV-V

bez významu

SZ

poznámka


čerstvé

rašelina

čerstvé

rašelina

Pieris japonica v odrůdách

0,5-2

bílý

IV-V

bez významu

SZ

Potentilla fruticosa v sortách

0.5-1

bílý, žlutý, růžový

V-X

bez významu

OP

Prunus laurocerassus v odrůdách

0,7-3

bílý

V

černá

SZ

normální-suché

Pyracantha coccinea v odrůdách

3-4

bílý

V-VI

červená-žlutá

SZ

normální-suché

Reyneuteria aubertii

20

bílý

IX-X

Reyneuteria baldschuanica

15

bílý a růžový

IX-X

Rhododendron × praecox

1,5

karmínově růžový

III-IV

bez významu

SZ

mormální-čerstvé

rašelina

růžová a bílý

V-VI

bez významu

SZ


rašelina

Rhododendron catawbiense Rhododendron ferrugineum

2,5-4

PN

žlutě-zelená

PN

žlutě-zelená

suché-čerstvé

normální-čerstvé normální-čerstvé

šarlatově červený

VI

bez významu

SZ


rašelina

0,3-0,8

modrý

V-VI

bez významu

SZ


rašelina

Rhododendron makinoi

1,5

růžový

VI

bez významu

SZ


rašelina

Rhododendron smirnowii

2-3

růžový

IV-V

bez významu

SZ


rašelina

Ribes alpinum ‘Schmidt’

1.4

žlutý

IV-V

Sinarundinaria nitida

2-3

bez významu

Spiraea ×bumalda ‘Anthony Waterer’

0.7

červený

Spiraea ×bumalda ‘Dart´s Red’

0.6

Spiraea ×bumalda ‘Froebelii’

0.8

Spiraea ×bumalda ‘Pygmaea Alba’

0.6

Rhododendron impeditum

do 1

bez významu

bez významu

OP

bez významu

SZ

zelená-vínová

suché-čerstvé

VI-VIII

bez významu

OP

zelená-vínová

suché-čerstvé

červený

VI-VIII

bez významu

OP

zelená-vínová

suché-čerstvé

červený

VI-VIII

bez významu

OP

zelená-vínová

suché-čerstvé

bílý

VI-VIII

bez významu

OP

zelená-žlutá

suché-čerstvé


Spiraea decumbens

0.3

bílý

IV-VI

bez významu

OP

zelená-žlutá

suché-čerstvé

Spiraea nipponica ‘Halward´s Silver’

0.8

bílý

IV-VI

bez významu

OP

zelená-žlutá

suché-čerstvé

Stephanandra incisa

1.5

bílý

V-VI

bez významu

OP

zlatá

suché-čerstvé

Stephanandra incisa ‘Crispa’

0.7

bílý

V-VI

bez významu

OP

zlatá

suché-čerstvé

21

bílý

V-VII

purpurová

OP

žlutozelená

suché-čerstvé

1

bílý

V-VII

purpurová

OP

žlutozelená

suché-čerstvé

modrý

V-VII

bez významu

OP

žlutozelená

bez významu

IV

červená

SZ

normální - čerstvé

bez významu

SZ

suché-normální

SZ

normální-čerstvé normální-čerstvé

1.2

Taxus baccata cv.

0,6–2,5

● Teucrium chamaedrys

0,25

purpurový

VII-IX

●

●

●

● Viburnum × pragense

2,5

smetanově bílý

V-VI

● ●

● ●

● ●

● Viburnum rhytidophyllum

2-4

smetanově bílý

V-VII

červená, později černá

SZ

0,15

světle modrý

IV

bez významu

SZ

● ● ● ● ● ● ●

● ●

● ● ● ● ● ● ●

půdní nároky

0.8

● ● Syringa meyeri ‘Palibin’

Vinca minor

podzimní barva

● ● ● ● ●

stálezelený,opadavý, pnoucí

● ● ●

Symphoricarpos ×chenaultii ‘Hancock’ Symphoricarpos ×chenaultii ‘Magic Berry’

barva plodu

jižní expozice

●

období květu

severní expozice

●

květ

západní expozice

●

výška

východní expozice

●

latinský název

suché-čerstvé

normální

Vitis coignetiae

8

zelený

VI

modrá

PN

oranžově červená

Vitis riparia

12

zelený

VIII

modrá

PN

žlutá


Vitis vulpina

8

zelený

VII

modrá

PN

žlutá


Weigela ‘Nana Variegata’

1-1.5

růžový

V-VI

bez významu

OP

žlutozelená

suché-čerstvé

Weigela florida ‘Purpurea Nana’

1-1.4

růžový

V-VI

bez významu

OP

červenozelená

suché-čerstvé

8

modrý, bílý, růžový

V-VI

PN

žlutá

normální-suché

8-10

modrý, bílý, růžový

V-VI

PN

žlutá

normální-suché

Wisteria floribunda Wisteria sinensis

22

poznámka


jedovatý ve stínu řídká koruna

Malokorunné stromy a vzrůstné keře

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ●

● ● ● ● ● ● ● ●

●

podrosty

vejčitá

3-6

1-2,5 +

IV

+

žlutá

IX-X

++

++

+

+

Acer campestre ‘Schwerinii’

vejčitá

3-7

1-2,5 +

IV

+++ žlutá

IX-X

++

++

+

+

Acer cissifolium

deštníkovitá

8

6

IV

+

X

+

+

++

+++

květ

šířka

výška

koruna

++

oranžová

vůně

Acer campestre

latinský název

plod

rychlost růstu

podzimní barva

podzimní barva

období květu

půdní reakce

● ●

rozpad listů

● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

jižní expozice

severní expozice

západní expozice

východní expozice

zahrnují malokorunné stromy a vzrůstné keře, které mohou při vhodném zapěstování převzít roli stromového patra.

Acer ginnala

deštníkovitá

7

7

+

V

+


+

++

++

+++

Acer griseum

vejčitě kulovitá

6-10

5-7

+

IV-V

++

oranžová

++

++

+

+++

Acer maximowitzii

deštníkovitá

3-4

1-2

++

V

++

šarlatová

X-XI

++

+

++

+++

Acer platanoides ‘Lorbergii’

kulovitá

5

5

++

IV

+

žlutá

X-XI

++

++

++

++

Acer tataricum

kulovitá

5-6

4-5

++

V-VI

++


IX-X

+

++

+

+++

Aesculus pavia Átrosanguinea´

kulovitá

3-6

2-5

+++ V

++

žlutě oranžová

X

+

++

+

+++

Amelanchier grandiflora ‘Ballerina’

široce vejčitá

5

4

+++ IV-V

+

oranžová-červená

X-XI +

+

+++ +++ +++

Amelanchier laevis

široce vejčitá

4

2

+++ IV-V

+


X-XI +

+

+++ +++ +++

Carpinus betulus

kulovitá

8-20

7-10

+

IV

+

žlutá

X-XI

++

+++ ++

+++

Carpinus caroliniana

široce vejčitá

6-10

6

+

IV

+

bronzová-červená

+

++

++

Carpinus japonica

deštníkovitá

4-10

4

++

V

+++ zlatožlutá

+

++

+

++

Carpinus turczaninowii

široce vejčitá

3-5

5

+

IV

+

bronzově červená

+

++

+

++

Catalpa bignonioides

vejčitě kulovitá

6-8

5-7

+++ VII

++

žlutá

++

+++ +++ +++ C. speciosa

X-XI +

+

Cercis canadensis

kulovitá

10

7

+++ III-IV

++

žlutá-zelená

++

+++ ++

Cercis canadensis ‘Forest Pansy’

kulovitá

10

7

+++ III-IV

++

tmavě červená

X-XI

++

+++ ++

+++

Cladrastis lutea

vystoupavá

7-10

10

++

++

žlutá

X-XI

+

+

+++

Cornus florida cv.

kulovitá

5-7

5

+++ V

++

červená

X-XI

+

+

++

+++

Cornus kousa cv.

vejčitá

7

6

+++ VI

+++ červená

+

++

++

+++

Cornus mas cv.

vejčitá

5

4

++

III-IV

++

žlutá

+

+++ ++

+++

Corylus maxima ‘Rotter Zellernuss’

široce vejčitá

5-10

5

+

II-IV

++

červená

++

++

23

V-VI

+

+++

+++ ++

● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ● ●

● ● ● ● ● ●

● ● ● ●

●

●

půdní reakce

rychlost růstu

podrosty

6-8

6

+++ V-VI

+++ oranžová

X-XI ++ ++

++

++

+++

kulovitá

7

7

+++ V

+++ oranžová

X-XI ++ ++

++

++

+++

Cydonia oblonga

kulovitá

květ

šířka

vůně

kulovitá

Crataegus prunifolia

plod

rozpad listů

podzimní barva

podzimní barva

období květu

Crataegus lavallei

koruna výška

jižní expozice

severní expozice

západní expozice

východní expozice

● ● ●

latinský název

4-6

5

+++ V-VI

+++

+++ ++

+

+++

Euonymus europaeus ‘Red Cascade’ vystoupavá až převislá

7

5

+

V

+++ žlutá-sv.červená

X-XI

+

++

++

+++

Euonymus oxyphyllus

vystoupavá až převislá

7

5

+

V


IX-X

+

++

++

+++

Euonymus phellomanus

vystoupavá až převislá

5

3

+

VI


IX-X

+

++

++

+++

Euonymus alatus

kulovitá

4

2-3

+

VII

+

karmínová

IX-X

+

++

++

+++

Fagus sylvatica ‘Cockleshell’

vejčitá

4-6

3-4

+

IV

+

žlutohnědá

XI

+++ +++ +

+

Fagus sylvatica ‘Mercedes’

vejčitá

4-7

3-5

+

V

+

žlutohnědá

XI

+++ +++ +

+

Fagus sylvatica ‘Purple Fountain’

úzce převislá

4-8

3-6

+

VI

+

hnědá-červená

XI

+++ +++ +

Fraxinus ornus ´Mecsek´

kulovitá

6-8

4-5

++

V

++

žlutohnědá

IX-X ++ +

++

+

+

Ginkgo biloba ‘Autumn Gold’

široce vejčitá

12-15 5-8

+

V

0

žluto-zlatá

X-XI

+

++

++

+++

Ginkgo biloba ‘Tremonia’

úzce pyramidální

8-10

+

V

+

žluto-zlatá

X-XI

+

++

++

+++

Ginkgo biloba ‘Fastigiata’

úzce pyramidální

10-12 1-2

+

V

0

žluto-zlatá

X-XI

+

++

++

+++

Gleditsia triacanthos

deštníkovitá

6-8

4-6

+

V

+++ žlutá

X

+

+++ +++ ++

1

+

+

Gleditsia triacanthos ´Sunburst´

deštníkovitá

6-9

4-7

+

VI

+++ bronzová

XI

+

+++ +++ ++

Halesia monticola

vystoupavá

3-10

3

++

IV-V

++

X-XI

++

+

++

Koelreuteria paniculata

kulovitá

5-6

3-4

+++ VII-VIII +++ bronzová

X-XI

++

++

+++ ++

Laburnum ×watererii

deštníkovitá

5-13

4

+++ V

+

XI

+

+

+++ +++ +++ jedovatý

Magnolia kobus

vejčitá

10

5

+++ IV

+

žlutohnědá

XI

++ +

+

+++ +++

Magnolia×loebnerii

vejčitá

6-8

4

+++ IV-V

+

žlutohnědá

XI

++ +

+

+++ +++

Malus v odrůdách

široce vejčitá až kulovitá

4-6

5-6

+++ IV-V

+++

+++

++

+++ ++

+++

+

+++ ++

+++

Photinia villosa

deštníkovitá

4-5

4

++

+++ karmínová

X

Prunus padus ‘Colorata’

vystoupavá

3-15

3-5

+++ V-VI

+

žlutá

X-XI ++ ++

+++ +++ +++

Prunus sargentii

kulovitá, ve stáří deštníkovitá 3-5

2,5-4 +++ III-IV

+

červená

X-XI +

+

++

Pyrus calleryana

vejčitá

15

9

+++ IV-V

+++ žlutá-červená

X

+

++

+++ +++ ++

Quercus petraea ‘Columnaris’

úzce pyramidální

8-10

1-2

+

IV-V

++

Žluto-hnědá

X

+

+++ +++ +++ ++

Quercus ×turneri

vejčitá

10-12 6

+

V

+

stálezelená

24

IV-V

žlutá

+++ ++

+++ +++ +

++

● ● ●

● ●

rychlost růstu

půdní reakce

rozpad listů

podzimní barva

podzimní barva

období květu

8

+

5-7

5-7

+++ VI,VIII

Sorbus aria


8-10

5-8

+++ V-VI

+++ sv. žlutá, nevýrazná X

+++ +++ +

Sorbus torminalis


6-10

6-8

++

V-VI

++

++

+++ ++

+++ Teplomilný

Tsuga canadensis

široce pyramidální

12

6

-

V

+

++

+

+

+

Viburnum lentago

široce kulovitá

7

5

+

V

+++

červeno-hnědá

++ ++

+

++

++

Zelkova serrata


10-20 3-5

+

IV

+


++

+

++

++

VI

+

stálezelená

++

šedozelená oranžová-bronzová

X iX-X

X-XI

šířka

podrosty

15

deštníkovitá

vůně

široce kulovitá

Robinia viscosa

plod

Quercus ×hispanica ‘Ambrozyana’

květ

koruna výška

jižní expozice

severní expozice

východní expozice

západní expozice

● ● ● ●

latinský název

+++ +++ ++

++

+

+++ křehký

++

++

++

do mokra

V seznamu jsou zahrnuty i málo známé a perspektivní taxony, které dosud stojí stranou zájmu školkařů, ale vzhledem ke svým vlastnostem by měly být v sortimentu zestoupené. Některé z nich se pěstují i nabízí ve školkařských závodech, pro jejich neznalost ale nejsou dostatečně využívány. Půdní podmínky: + kyselé půdy, ++ neutrální půdy, +++ snášející, nebo vyžadující vápno Plod: + nevýznamný, ++ zřetelný, +++ plodí pravidelně, výrazný plod

Trvalky

● ● ● ● ● ●

●

●

●

●

●

●

● ● ● ● ● ●

Ajuga reptans ‘Atropurpurea’ Antenaria tomentosa Arabis procurens Armeria maritima cv. Asarum europaeum Aubrieta tauricola Bergenia hybrida cv.

10 5-15 8-20 10-20 10 5-10 15-35

30 20-30 15-20 15-20

IV-V VII-VIII IV-V V-VI+VIII

modrá bílá bílá růžová, bílá, červená

hnědě-červená stříbřitá zelená zelená tmavě zelená

30-50

IV-V III-IV

růžová, bílá, červená

zelená

25

poznámka

barva listů

barva květu

květ

šířka

latinský název výška

jižní expozice

severní expozice

východní expozice západní expozice

V následujícím seznamu jsou navrženy takové druhy trvalek, okrasných trav a kapradin, které jsou vhodné k zakládání plošných výsadeb a svým charakterem růstu patří k druhům které nevyžadují žádnou zvláštní péči a působí efektně i při nedostatečné údržbě.

ne příliš vlhké

Carex caryophylla ‘The Beatles’ Carex comans ‘Frosted Curls’ Carex digitata Carex hachijoensis ‘Evergold’

10 20 10-15 15-20

25 30 20 30

zelená světle zelená zelená zelená

●

●

●

Carex humilis

15

25-30

středně zelená

podzimní barva bronzová

●

●

●

Carex morrowii ‘Ice Dance’

20-25 25-30

středně zelená

panašovaný list

●

●

●

Carex pendula

40-60 60-80

zelená

barva listů

květ

šířka

výška

●

●

Cerastium biebersteinii

10-15 40-60+ V-VII

bílá

stříbřitá

●

●

Cotula dioica

3-7

VII-VIII

žlutá

tmavě zelená

●

Dianthus plumarius cv.

15-30 20-30

VI-IX

bílá, růžová, karmínová stříbřitá

●

5-10

20-30

IV-V

bílá

zelená

15-25 20-35

IV-V

žlutá

zelená

15-20

poznámka

severní expozice

● ● ● ●

barva květu

západní expozice

●

● ● ● ●

jižní expozice

východní expozice

● ●

latinský název

rozrůstá se

●

●

●

Dryas ×suendermannii Epimedium ×perralchicum ‘Frohnleiten’

●

●

●

Epimedium ×versicolor ‘Cupreum’

15-25 20-35

IV

měděná

zelená


● ● ● ● ● ●

● ● ● ● ● ●

● ●

Epimedium ×versicolor ‘Sulphureum’ Euphorbia amygdaloides ‘Purpurea’ Geranium ×cantabrigiense cv. Geranium dalmaticum cv. Geranium macrorrhizum cv. Geranium ×magnificum

15-25 25-35 15-20 5-10 20-25 25-30

20-35 30-40 30-40 15-20 30-40 30-40

IV IV-V VI-VIII+IX VI-VIII V-VIII V-VII

zelená červená zelená zelená zelená zelená


● ● ● ●

● ●

●

Helianthemum ×hybridum Helleborus niger cv. Heuchera brizoides cv. Iberis sempervirens Lavandula angustifolia cv.

15-20 15-25 15-35 15-30 20-45

25-35 20-35 20-30 30-40 40-60

V-VII I-IV V-VII IV VII-VIII

žlutá žlutá růžová, bílá, červená bílá, růžová bílá, růžová, purpurová modrá růžová, žlutá, oranžová, červená bílá růžová, červená bílá modrá, bílá, růžová

●

● ●

● ● ● ● ● ● ● ●

26

zelená zelená zelená zelená stříbřitá


ve stínu je řídká

● ● ● ●

●

●

●

● ● ● ● ● ● ●

●

● ●

● ●

Luzula nivea Luzula sylvatica ‘Wintergold’ Lysimachia nummularia Pachysandra terminalis Phlox subulata cv. Polystichum setiferum cv. Santolina chamaecyparissus Saxifraga arendsii cv. Saxifraga umbrosa Sedum album cv. Sedum spurium cv.

15-25 30-40 1-5 20 10-15 45 30-40 5-10 10-15 5-15 5-15

30-40 30-50 25-30 25-35 25-30 40-60 30-40 15-25 15-20 20-30 20-30

IV IV V-IX V V-VI

zelená a hnědá zelená a hnědá žlutá bílá bílá, růžová, karmínová

VII-VIII IV-V V-VI VI-VIII VI-VIII

žlutá bílá, růžová, červená bílá růžová, karmínová růžová, karmínová

Sempervivum druhy Thymus serpyllum cv. Tiarella cordifolia Vinca minor cv.

5-15 5-15 10-20 15-20

10-15 15-30 20-30 20-30

VII-VIII VI-VIII IV-V III-IV

růžová, bílá, červená růžová, karmínová bílá modrá, bílá, fialová

27

zelená žlutě-zelená zelená zelená zelená zelená stříbřitá zelená zelená zelená, červená zelená, červená zelená, stříbřitá, růžová zelená, žlutozelená zelená tmavě zelená

poznámka

barva listů

barva květu

●

květ

●

šířka

severní expozice

● ● ● ●

výška

západní expozice

● ● ● ●

jižní expozice

východní expozice

● ● ● ● ● ●

latinský název

4. Srovnání novosti postupů Dosud byly publikovány pouze dílčí části této problematiky jako součást modernizace starší městské blokové zástavby s postupem průzkumných prací a příkladů rekonstrukce, nejnověji v roce 1990. Předkládaná metodika navazuje na tyto zkušenosti, podává ucelený souhrn problematiky regenerace obytného vnitrobloku na základě studia zahraničních periodik, studijní cesty, vlastních průzkumů v terénu a zpracování studií a projektů regenerace vnitrobloku. V rámci výzkumného záměru byly provedeny průzkumy 175 pražských vnitrobloků a jejich částí. Zeleň vnitrobloku je brána jako součást systému zeleně, její tvorba hledá oporu v územně plánovací dokumentaci. Předkládaná metodika upozorňuje na ekologicky šetrné způsoby obnovy a zakládání úprav zeleně ve vnitrobloku, uvádí zásady výběru rostlinného materiálu a doporučený sortiment rostlin pro tato specifická stanoviště. Práce reaguje na změnu v trendech využívání vnitroblokového prostoru. 5. Popis uplatnění metodiky Metodika je určená pro všechny správce a majitele vnitrobloků a projektanty. Seznamuje je s postupem prací a se specifiky, která je třeba při plánování a zpracování projektu regenerace vnitrobloků respektovat. Cílem je ukázat možnosti využití těchto nedoceněných prostor jako vnějšího obytného prostředí, na omezující limity a na podmínky úspěšné regenerace. Má upozornit na nástroje ochrany stávající zeleně a obrany proti aktivitám, které kvalitu prostředí mohou výrazně snížit – vestavby, zpevňování povrchu pro parkování apod. Metodika byla zpracována pro úřad městské části, kde již byly u části vnitrobloků na základě analýzy současného stavu doporučeny potřebné úpravy. Na základě této metodiky bude projekt pokračovat. 6. Seznam použité související literatury Bulíř P.(2008): Jakou hodnotu a cenu mají okrasné stromy okolo nás? – Zahradnictví, 4: 56-59, ISSN 12123781 Engelhardt K. (2008): Der Klimawandel ist da – kommt der mediteráne Garten? – Neue Landschaft, 1: 33-36 Ellermann U., Rommelfanger S.(1992): Die Erneurung von Hinterhöfen in Dortmund. – Das Gartenamt, 7: 472-476. Fischbacher – Dröge (1966): Gartenhöfe, Callwey, München Giseke U., Renker U. (1997): Biotopflachenfaktor für die Innenstadt.–Garten und Landschaft, 7: 21-23. Horký I. (1984): Tvorba obytného prostředí. SNTL, Praha Hrubá, T. (2006): Dětská hřiště a legislativa. Několik poznámek k veřejným dětským hřištím ve správě obcí a jejich případné (ne)bezpečnosti. – Zahrada-Park-Krajina, 16/3, příl.: 1–11. Luther M., Gruehn D. (2001): Putting a price on urban green spaces.- Landscape Design, 303: 23-25 Pejchal M. (2003): Inventarizace a klasifikace dřevinných vegetačních prvků – teze přednášky, MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně, Lednice Plos J. (2007): Nový stavební zákon s komentářem , Grada Publishing, Praha Spalink J. (1982): Umgestaltung von Block 17. – Garten und Landschaft, 2: 106–110 Spalink J. (1983): Chronologie einer Hofgestaltung in Selbsthilfe. – Garten und Landschaft, 7: 536-540.

Strothmann, K (2001): Freianlagengestaltung für Regenwasserversickerung – Neue Landschaft, 7: 453-461 Wékel J., Renker U. (2000): Strategische Bedingungen nachhaltiger Entwicklung des Stadtgrüns.- Stadt + Grün, 49/13: 10 -14 Wenz H.(1993): Blockinnenhöfe in Köln –über Förderprogramm begrrünt. – Landschaftsarchitektur, 1: 34-36. Wolf Ch.(1993): Hofraume lebens–und massstabsgerecht.–Landschaftsarchitektur, 1: 21-24. ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice 1999 http://magistrat.prahamesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/up_hmp_1999/metodicky_pokyn/2406-p1.htm) ze 4.11.2008 http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/puda/legislativa_venkovni_hraci_plochy/ MD2007.pdf z 6.11. 2008 6. Seznam publikací, které předcházely metodice. Souček V., Štencel V., Krešlová E. (1985): Uplatnění zeleně ve starší obytné zástavbě, sborník ÚVTIZ – Zahradnictví,12, 1,: 22 –31 Šubr J. a kol. (1990): Zeleň obytných vnitrobloků, VŠÚOZ Průhonice, 169 stran Sojková E.(2003): Rehabilitace zeleně veřejných prostorů. In: Veřejné prostory a život města-sborník VUT Brno,str.48-52 Sojková, E. (2005): Zeleň a sídliště. – Zahradnictví, 8/9: 32–33, ISSN 12123781 Sojková, E. (2007): Obytné soubory v systému sídelní zeleně. – In: Strom a květina – součást života = The Tree and Flower – a Part of Life. Sborn. vědec. konf., 4.–5. 9. 2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, s. 61–64. 7. Dedikaci (§ 8, odst. 2, zákona č. 130/2002 Sb.): Metodika byla zpracována ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. v rámci řešení výzkumného záměru Výzkum neproduktivních rostlin a jejich uplatnění v krajině a sídlech budoucnosti (Kód poskytovatele: MZP, Identifikační kód VZ: 0002707301), předmětu činnosti 1. Analýza a koncepce řešení systémů vegetace v mezích trvale udržitelného rozvoje v urbanizované, kulturně historické, zemědělské a postindustriální krajině, úkolu 03 Ochrana, obnova a rozvoj zeleně v současném urbanizovaném prostoru. Cílem úkolu bylo zhodnocení možnosti regenerace zeleně ve stávajících strukturách města a nového využití stávajících nefunkčních ploch s respektováním provozních a sociálních potřeb, ekologických a kulturně-historických kritérií. 8. Jména oponentů a názvy jejich organizací: odborný oponent z oboru: Ing. Drahoslav Šonský, CSc, autorizovaný architekt pro zahradní a krajinářskou tvorbu oponent ze státní správy: Ing. Martina Pásková, PhD, MŽP ČR

29

Metodika regenerace obytného vnitrobloku

Recommend Documents