METODIKA. pro zpracov n z chrannùch programó. ALEXANDRA KLAUDISOVç editor

METODIKA pro zpracov‡n’ z‡chrannùch programó pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin a ìivo‹ichó

ALEXANDRA KLAUDISOVç editor

AOPK ‰R, Praha 2002

OBSAH

VLASTIK RYBKA, ALEXANDRA KLAUDISOVç & LUDMILA KIRSCHNEROVç Metodickù pokyn pro zpracov‡n’ z‡chrannŽho programu pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 PÞ’loha 1: Karta lokality druhu pro z‡chrannù program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 PÞ’loha 2: KritŽria pro vùbžr druhó cŽvnatùch rostlin do seznamu pro realizaci z‡chrannùch programó . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 PÞ’loha 3: VybranŽ druhy cŽvnatùch rostlin vhodnùch pro tvorbu z‡chrannùch programó . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 PÞ’loha 4: PÞ’klad n‡vrhu z‡chrannŽho programu pro vstava‹ trojzubù (Orchis tridentata SCOP.), ‹‡sti B a C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 LUCIE BREJáKOVç, PAVEL MARHOUL, EVA SUCHOMELOVç & ONDÛEJ VOLF Osnova pro zpracov‡n’ z‡chrannŽho programu u ìivo‹ichó . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Metodick˘ pokyn pro zpracování záchranného programu pro zvlá‰tû chránûné druhy cévnat˘ch rostlin VLASTIK RYBKA, ALEXANDRA KLAUDISOVç & LUDMILA KIRSCHNEROVç

òvod Z‡chrannŽ programy jsou zamžÞeny na pŽ‹i o chr‡nžnŽ druhy a jejich pÞirozen‡ stanoviätž. ‰asto vyìaduj’ specifick‡ ochrann‡ opatÞen’ a speci‡lnž zamžÞenù management. Podle ¤ 52 z‡kona ‹. 114/1992 Sb., o ochranž pÞ’rody a krajiny v platnŽm znžn’ (d‡le jen ãz‡konÒ) zajiäéuj’ z‡chrannŽ programy pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy väechny org‡ny ochrany pÞ’rody. Z dalä’ch ustanoven’ z‡kona vyplùv‡, ìe pro druhy kriticky ohroìenŽ je t’mto org‡nem ministerstvo ìivotn’ho prostÞed’ (¤ 52), pro druhy silnž ohroìenŽ a druhy ohroìenŽ jsou t’mto org‡nem okresn’ œÞady (¤ 77) nebo spr‡vy n‡rodn’ch parkó a chr‡nžnùch krajinnùch oblast’ (¤ 78). VypracovanŽ z‡chrannŽ programy vùäe zm’nžnŽ org‡ny st‡tn’ spr‡vy takŽ schvaluj’. C’lem tžchto programó je z‡chrana zvl‡ätž chr‡nžnùch druhó pÞed vyhynut’m nebo sn’ìen’ stupnž jejich ohroìen’. Po schv‡len’ z‡chrannŽho programu mus’ jeho vykonavatel poì‡dat pÞ’sluänù org‡n ochrany pÞ’rody o udžlen’ vùjimky z ochrannùch podm’nek pÞedmžtnŽho druhu podle ¤ 49 z‡kona. Pro naplËov‡n’ z‡chrannùch programó je ustanoven poradn’ sbor. ÛeäitelŽ jsou v‡z‡ni jeho odbornùm stanoviskem. Vstupn’ a z‡vžre‹nou oponenturu zajiäéuje odbornŽ pracoviätž ochrany pÞ’rody povžÞenŽ MëP, zpravidla Agentura ochrany pÞ’rody a krajiny ‰R ve spolupr‡ci s vždeckùmi institucemi a dalä’mi pracoviäti ochrany pÞ’rody. Finan‹n’ podporu na realizaci schv‡lenŽho programu lze ì‡dat u St‡tn’ho fondu pro ìivotn’ prostÞed’ pÞi MëP nebo z jinùch zdrojó. Metodika je ‹lenžna do tÞ’ z‡kladn’ch ‹‡st’. V prvn’ (vùchoz’ informace) jsou shrnuty väechny zn‡mŽ skute‹nosti o pÞ’sluänŽm taxonu. Je vhodnŽ doplnit i dalä’ informace, kterŽ nejsou pÞedeps‡ny, aväak jsou dóleìitŽ pro zpracov‡vanù druh. Druh‡ ‹‡st obsahuje analùzu vùchoz’ho stavu a formulaci d’l‹’ch c’ló. Podle m’ry ohroìen’ a potÞebnosti z‡sahó je moìnŽ zvolit jeden aì tÞi navazuj’c’ stupnž metodickŽho pÞ’stupu. Z‡kladn’ metodou je pŽ‹e o stanoviätž a ovžÞov‡n’ managementu monitorov‡n’m. V n‡sleduj’c’m kroku, pokud ‹etnost populace dlouhodobž kles‡, pÞestoìe pŽ‹e o lokalitu je zabezpe‹ena, je v n‡vaznosti na detailn’ vùzkum moìnŽ vyuì’t i metod z‡chrannŽ kultivace. Teprve v mezn’ situaci, kdy je druh na pokraji vyhynut’ a je bezodkladnž nutno tŽto situaci pÞedej’t, lze vùjime‹nž zvolit experiment‡ln’ metody kultivace v laboratorn’ch podm’nk‡ch. Vìdy je väak nutno zabezpe‹it odpov’daj’c’ pŽ‹i o stanoviätž a monitorov‡n’ populace.

3

V ‹‡sti tÞet’ je rozpracov‡n konkrŽtn’ n‡vrh na realizaci z‡chrannŽho programu. Obsahuje jednak vùzkum, zamžÞenù zejmŽna na aktivn’ ochranu druhu a populac’, a jednak n‡vrh konkrŽtn’ch opatÞen’. Kaìdù taxon väak vyìaduje individu‡ln’ pÞ’stup, proto mus’ bùt metody pro jednotlivŽ pÞ’pady zvl‡äé modifikov‡ny. U pÞ’buznùch druhó s podobnùmi n‡roky na prostÞed’ je ì‡douc’ pÞ’prava z‡chrannùch programó pro v’ce druhó sou‹asnž. D‡le je nutno k n‡vrhu programu zpracovat ‹asovù harmonogram a rozpis potÞebnùch finan‹n’ch prostÞedkó. Metodika je doplnžna vùbžrem doporu‹enŽ literatury, kritŽrii pro vùbžr druhó a seznamem rostlin doporu‹enùch pro tvorbu z‡chrannùch programó. Z‡chrannù program bude v 3Ð5letùch intervalech doplËov‡n o novž zjiätžnŽ informace, napÞ. formou dodatkó nebo pÞ’loh. Doba realizace z‡vis’ na n‡ro‹nosti problematiky zpracov‡vanŽho druhu a na re‡lnùch moìnostech Þeäiteló. Sou‹‡st’ programu je takŽ n‡vrh managementu a monitorov‡n’ stavu populac’ druhu.

Pozn.: Za z‡chrannù program nelze povaìovat transfery (pÞesazov‡n’ rostlin ‹i populac’ z póvodn’ch stanoviäé na stanoviätž jin‡) ani pžstov‡n’ v kultuÞe bez n‡vaznosti na ochran‡Þsk‡ opatÞen’ uveden‡ v tžchto pokynech. Z‡chrannùm programem rovnžì nen’ monitorov‡n’ populac’, jeho vùsledky väak mohou bùt z‡kladem pro rozhodnut’ zah‡jit pr‡ce na z‡chrannŽm programu. ❐❐❐ Džkujeme pan’ mgr. M. PetÞ’‹kovŽ a panu mgr. M. Severovi za pe‹livŽ pÞe‹ten’ rukopisu a pomoc pÞi jeho z‡vžre‹nŽm zpracov‡n’. Podžkov‡n’ patÞ’ takŽ pan’ dr. A. Vop‡lkovŽ a panu ing. P. Stloukalovi za cennŽ pÞipom’nky k textu. Zav‡z‡ni jsme panu mgr. J. Kumpoätovi za doplnžn’ literatury.

Osnovy pro zpracov‡n’ z‡chrannùch programó jsou pÞipravov‡ny k vyd‡n’ jako z‡vaznù metodickù pokyn ministerstva ìivotn’ho prostÞed’.

4

Osnova pro zpracov‡n’ z‡chrannŽho programu A. VøCHOZê INFORMACE V tŽto ‹‡sti je nezbytnŽ zpracovat pÞehled väech dostupnùch informac’ vztahuj’c’ch se k danŽmu druhu. Zpracov‡n’ tžchto podkladó je z‡kladn’m krokem pro analùzu st‡vaj’c’ situace a pÞ’pravu realizace konkrŽtn’ho z‡chrannŽho programu.

1. Taxonomick‡ charakteristika 1.1 Nomenklatura Kùm, kdy a kde byl druh pops‡n, synonyma, popÞ. jmŽna druhu v dalä’ch jazyc’ch. 1.2 Popis Stru‹nù popis a dóleìitŽ rozliäovac’ znaky druhu, pÞ’padnž odkaz na literaturu Ð Kvžtena ‰R atd., odkaz na vyobrazen’ v pÞ’loze. 1.3 Variabilita Popis ä’Þe variability, existence vnitrodruhovùch jednotek atd. 1.4 Karyologie ZjiätžnŽ po‹ty chromoz—mó s odkazem na lokalizace rostlin a literaturu. 1.5 Hybridizace Hybridogenn’ potenci‡l druhu, s kterùmi druhy a jak ‹asto se kÞ’ì’, vyhodnocen’ rizik tohoto kÞ’ìen’ pÞi ochranž druhu.

2. Rozä’Þen’ 2.1 CelkovŽ rozä’Þen’ Popis rozä’Þen’ druhu a jeho vùskyt v jednotlivùch zem’ch. Je potÞeba zm’nit pÞedevä’m vùznam naäeho œzem’ v are‡lu druhu Ð mezn’ prvky, exkl‡vy, endemickŽ druhy atd. Je vhodnŽ zm’nit vùäkovŽ rozä’Þen’, mapu are‡lu lze uvŽst v pÞ’loze. 2.2 Rozä’Þen’ v ‰R 2.2.1 HistorickŽ rozä’Þen’ Detailn’ analùza historickŽho rozä’Þen’ s uveden’m väech historickùch vùskytó, popÞ. dobu a pÞ’‹inu jejich z‡niku, fytogeografickŽ okresy, ‹’sla ‹tvercó apod.

5

2.2.2 Recentn’ rozä’Þen’ Vù‹et väech recentn’ch lokalit s n‡sleduj’c’mi œdaji (tyto œdaje jsou z‡roveË sou‹‡st’ karty lokality pro datab‡zi fl—ra AOPK ‰R): lokalita, kraj, okres, obec, katastr, kvadrant evropskŽho mapov‡n’, souÞadnice, statut ochrany (n‡zev zvl‡ätž chr‡nžnŽho œzem’, vùznamnŽho krajinnŽho prvku atd.), popis stanoviätž, nadmoÞsk‡ vùäka, expozice, charakter vegetace (fytocenologie), odhad plochy populace, po‹etnost populace, vitalita, trendy vùvoje, pÞ’‹iny ohroìen’, management, pÞehled vùvoje vùskytu na lokalitž (kartu je tÞeba zpracovat pro kaìdou lokalitu zvl‡äé, viz ‹‡st C, bod 9.1.5, pÞ’loha ‹.1)

3. Popula‹n’ trendy Popis rychlosti œstupu druhu a obdob’, ve kterŽm k nžmu doch‡zelo. Zmžny je nutnŽ hodnotit jak v r‡mci jednotlivùch lokalit, tak i z hlediska celkovŽho rozä’Þen’.

4. Biologie a ekologie druhu 4.1 ëivotn’ cyklus, fenologie, ìivotn’ forma a strategie Popis ontogenetickŽho vùvoje, fenof‡z’, ìivotn’ formy studovanŽho druhu a typ strategie v CRS kontinuu. 4.2 Generativn’ reprodukce UvŽst, kdy a za jakùch podm’nek doch‡z’ ke kveten’, pod’l sexu‡ln’ho a asexu‡ln’ho rozmnoìov‡n’, jedn‡-li se o rostliny autogamickŽ ‹i allogamickŽ (pÞ’padnž je-li zn‡m pod’l obou), zpósob opylen’ (v pÞ’padž entomogamie uve“te opylova‹e), podm’nky pro dozr‡v‡n’ a mnoìstv’ vytvoÞenùch diaspor. 4.3 Kl’‹en’ a ecese Popis moìnost’ ä’Þen’ diaspor, jejich dormance a ìivotnosti. Podm’nky uchycen’ semen‡‹kó a jejich vùvoj na stanoviäti. 4.4 Vegetativn’ reprodukce UvŽst, zda jde o klon‡ln’ rostliny, d‡le pod’l a vùznam vegetativn’ho rozmnoìov‡n’ na celkovŽ reprodukci druhu. 4.5 EkologickŽ n‡roky Ð n‡roky na svžtlo (svžtelnŽ poìadavky druhu, tolerance k zast’nžn’, rozd’lnosti v róznùch ontogenetickùch stadi’ch atd.) Ð n‡roky na teplo (tepelnŽ poìadavky druhu, tolerance k chladu atd.) Ð n‡roky na vodu (vl‡hovŽ poìadavky, ale i schopnost druhu sn‡äet sucho nebo na-

6

opak zaplaven’, rozd’ly v róznùch ontogenetickùch stadi’ch ‹i v próbžhu roku, rozliäit prómžrnŽ a limitn’ hodnoty) Ð n‡roky na substr‡t a ìiviny (zm’nit zejmŽna, existuje-li ur‹itù vyhranžnù poìadavek, napÞ. serpentinofyty, acidofyty, kalcifyty, psamofyty, chasmofyty, torfofyty, nitrofyty atd., lze odk‡zat na pÞ’lohu, kde móìe bùt uveden pódn’ rozbor z lokalit s vùskytem druhu) 4.6 BiotickŽ faktory Zhodnocen’ vùznamu existuj’c’ch mezidruhovùch vazeb pro danù druh Ð herbivoÞi a paraziti Ð choroby Ð mykorrhiza 4.7 Vazba na spole‹enstva UvŽst, ve kterùch typech spole‹enstev m‡ druh optimum a ve kterùch jeätž roste.

5. Vùznam druhu Stru‹nù vù‹et z‡kladn’ch œdajó o lŽ‹ivosti druhu, dekorativnosti, bioindika‹n’ hodnotž, zaj’mavostech z fyziologie atd.

6. PÞ’‹iny ohroìen’ Vyjmenovat väechny zn‡mŽ i potenci‡ln’ pÞ’‹iny ohroìen’ obecnž i na konkrŽtn’ch lokalit‡ch a pokusit se vyhodnotit jejich z‡vaìnost.

7. StupeË ohroìen’ a statut ochrany UvŽst kategorie pr‡vn’ ochrany v ‰R, v ‰ervenŽm seznamu ‰R, statut druhu v okoln’ch zem’ch, ve smžrnici ‹. 92/43 EEC, v BernskŽ œmluvž, ve svžtovŽm ‹ervenŽm seznamu a CITES, popÞ. v evropskŽm ‹ervenŽm seznamu.

8. Kultivace a genobanka Pokud je druh kultivov‡n nebo uloìen v genobance, je nutno uvŽst kde a vìdy je nutno zm’nit, odkud pžstovanŽ rostliny poch‡zej’. Dokumentaci ke kultivovanùm nebo uchov‡vanùm druhóm je nutno pÞiloìit.

7

9. Dosavadn’ opatÞen’ pro ochranu druhu Ð management Popsat doposud realizovan‡ z‡chrann‡ opatÞen’ a zpósoby pŽ‹e o stanoviätž na konkrŽtn’ch lokalit‡ch a zhodnotit jejich œ‹innost. Je nezbytnŽ sestavit pÞehled nejen œspžänùch opatÞen’, ale takŽ neœspžänùch akc’. Tuto kapitolu je tÞeba rozdžlit do dvou bodó: 9.1 OpatÞen’ realizovan‡ v ‰R 9.2 OpatÞen’ realizovan‡ v zahrani‹’ (zejmŽna v zem’ch soused’c’ch s ‰R)

B. ROZBOR A CêLE ZçCHRANNƒHO PROGRAMU

1. Analùza vùchoz’ho stavu Stru‹nž a pÞehlednž shrnout nejvùznamnžjä’ œdaje o biologii a ekologii druhu, vùvoji pŽ‹e na stanoviät’ch a dalä’ skute‹nosti, kterŽ maj’ vliv na realizaci projektu. ProvŽst zhodnocen’ vùchoz’ho stavu projektu. Zpracov‡n’m tohoto bodu by mžlo bùt vysvžtleno, pro‹ jsou ur‹it‡ opatÞen’ navrhov‡na.

2. C’le z‡chrannŽho programu Velmi stru‹nž a jasnž (v bodech) popsat c’le navrhovanŽho z‡chrannŽho programu v n‡vaznosti na analùzu vùchoz’ho stavu. Rozliäit, jakùch c’ló by mžlo bùt dosaìeno v kr‡tkodobŽm a dlouhodobŽm ‹asovŽm horizontu.

3. N‡vrh z‡kladn’ho metodickŽho pÞ’stupu Podle m’ry a charakteru ohroìen’ druhu a na z‡kladž odbornŽ analùzy st‡vaj’c’ch informac’ se rozhodne o volbž metodickùch pÞ’stupó k z‡chranž druhu. Metodika rozliäuje tÞi stupnž tžchto pÞ’stupó. Vych‡z’ se ze stupnž I., v odóvodnžnùch pÞ’padech se vyuìij’ i stupnž II. aì III. Vìdy je väak nutno jednotlivŽ kroky detailnž zdóvodnit, zejmŽna vyuìit’ metod kultivace. I. Z‡kladn’ metodou tohoto stupnž je pŽ‹e o stanoviätž a druh in situ a ovžÞov‡n’ managementu monitorov‡n’m. II. V pÞ’padž, kdy ‹etnost populace (populac’) ohroìenŽho druhu dlouhodobž kles‡, takìe by postup podle I. stupnž byl neposta‹uj’c’, doporu‹uje se uloìen’ semen v genobance, popÞ. vyuìit’ kultivace ex situ. III. V mezn’ situaci, kdy druh je na pokraji vyhynut’, lze vyuì’t i metod kultivace v laboratorn’ch podm’nk‡ch, tj. kultivace in vitro. Tento stupeË je moìno pouì’t

8

pouze ve vùjime‹nùch a detailnž odóvodnžnùch pÞ’padech a mus’ bùt spojen se studiem genetickŽ variability populace.

C. REALIZACE Kapitola zahrnuje vùzkum a konkrŽtn’ n‡vrhy opatÞen’ na lokalit‡ch studovanŽho druhu. N‡vrh z‡chrannŽho programu lze modifikovat podle potÞeb pro kaìdou skupinu ‹i druh zvl‡äé nebo i v próbžhu realizace, a to na z‡kladž schv‡lenŽho dodatku. Sou‹‡st’ z‡chrannŽho programu je monitoring vlivu z‡sahó na populace ohroìenùch druhó. D‡le je nutno uvŽst detailn’ rozvahu pÞedpokl‡danùch finan‹n’ch n‡kladó, ‹asovù harmonogram a organiza‹n’ zajiätžn’. Velmi uìite‹nŽ je zapojen’ veÞejnosti.

1. Zpósob Þeäen’ a n‡vrh opatÞen’ Jednotliv‡ pl‡novan‡ opatÞen’ jsou formulov‡na jako samostatnŽ body. Navrhnout, jakŽ vùzkumy budou prob’hat v pÞ’rodž i v laboratoÞi, jak‡ opatÞen’ budou realizov‡na pro konkrŽtn’ ochranu druhu a management lokalit. Navrhnout metody vùzkumu a monitorov‡n’, ozna‹en’ ploch a rostlin apod. Je nutno jmenovat väechny pÞedpokl‡danŽ manipulace s chr‡nžnùmi druhy. V pÞ’padž odbžru rostlinnŽho materi‡lu uvŽst mnoìstv’, konkrŽtn’ ‹‡sti rostlin (semena, ‹‡sti lodyh apod.) a podm’nky odbžru. Budou-li prov‡džny kultivace, vùsevy ‹i vùsadby, pak uvŽst metody. U kaìdŽho bodu je nutno navrhnout konkrŽtn’ho Þeäitele, pÞ’padnž zda ‹innost navazuje na opatÞen’ jiì dÞ’ve realizovan‡ (uvŽst pÞedchoz’ho Þeäitele, ‹’slo projektu, liter‡rn’ citaci). 1.1 Vùzkum ve vztahu k ochranž druhu V n‡vaznosti na rozbor dostupnùch informac’ doplnit a rozvinout chybžj’c’ odbornŽ studie, tvoÞ’c’ z‡klad pro odbornŽ aktivn’ ochran‡ÞskŽ z‡sahy. 1.1.1 Sledov‡n’ zmžn rozä’Þen’ a velikosti populac’. 1.1.2 Studium biologie a ekologie druhu Doplnžn’ œdajó uvedenùch v pÞ’pravnŽ ‹‡sti, zejmŽna zpósoby reprodukce, popula‹n’ biologie, variabilita. Zvl‡ätž vùznamnŽ je studium kritickùch stadi’ obnovy populace, napÞ. mobilita, uchycov‡n’ a vùvoj semen‡‹kó (ãrecruitmentÒ). 1.1.3 Studium fytocen—z ve vztahu ke sledovanŽmu taxonu. 1.1.4 Sledov‡n’ dalä’ch charakteristik na lokalitž (napÞ. hydrologickŽ, pedologickŽ a klimatickŽ pomžry, doprovodnŽ organismy). 1.1.5 Rozbor vyuì’v‡n’ konkrŽtn’ch lokalit v minulosti, tradi‹n’ zpósoby hospodaÞen’.

9

1.2 Z‡chrana in situ Tato ‹‡st z‡chrannŽho programu, spo‹’vaj’c’ v experiment‡ln’ch z‡saz’ch pÞ’mo na lokalitž (ovžÞovanùch monitorov‡n’m), je nezbytn‡. Teprve potŽ, kdyì je doloìeno, ìe jsou pouìitŽ metody nedosta‹uj’c’ (velmi slab‡ populace, nedostatek ìivùch semen apod.), lze navrhnout metody kultivace v experiment‡ln’ch podm’nk‡ch. 1.2.1 PŽ‹e o druh N‡vrh experiment‡ln’ch z‡sahó na lokalitž ve vztahu k biologickùm a ekologickùm n‡rokóm danŽho druhu a ovžÞov‡n’ œ‹innosti z‡sahó monitorov‡n’m. Vùzkum je nutno smžrovat k n‡vrhu optim‡ln’ho managementu. 1.2.2 PŽ‹e o lokality Zhodnotit, popÞ. modifikovat st‡vaj’c’ management. Na z‡kladž ovžÞen’ jednotlivùch z‡sahó monitoringem navrhnout (ve spolupr‡ci s ochranou pÞ’rody) optim‡ln’ pl‡n pŽ‹e pro celou lokalitu s ohledem na populace sledovanŽho druhu. Pokud je zpracov‡v‡n vžtä’ po‹et lokalit, je vhodnžjä’ zaÞadit n‡vrhy managementu pro konkrŽtn’ lokality jako pÞ’lohu, pÞ’padnž je moìno odk‡zat na platnù pl‡n pŽ‹e.

1.3 Z‡chrana ex situ Metody kultivace mimo lokalitu je moìno navrhnout, pokud ‹etnost populace na lokalitž dlouhodobž kles‡ a z‡sahy (viz bod 1.2) jsou nedosta‹uj’c’. ‰asto je ì‡douc’ vyuì’t napžstovanŽ rostliny k vùzkumu biologickùch, ekologickùch a jinùch vlastnost’. Pouìit’ genobanky je podm’nžno dostate‹nùm mnoìstv’m semen. 1.3.1 Z‡chrann‡ kultivace 1.3.2 Genobanka 1.4 Z‡chrana in vitro Tuto metodu lze zvolit jen ve vùjime‹nùch pÞ’padech, kdy nejsou œ‹inn‡ opatÞen’ uveden‡ v pÞedch‡zej’c’ch bodech 2.2 a 2.3. Je nutno uvŽst podrobnù rozbor a zdóvodnžn’ vyuìit’ tŽto metody. 1.5 Posilov‡n’ populac’, repatriace V pÞ’padž posilov‡n’ populac’ rostlinami pžstovanùmi v kultuÞe je ì‡douc’ studium odhadu genetickŽ variability populac’. Mus’ bùt uvedena pÞesn‡ metodika akce a takŽ jak bude db‡no, aby nedoälo k neì‡douc’m genetickùm kontaminac’m ‹i pÞenosu patogenó.

10

1.6 N‡slednù monitoring œ‹innosti opatÞen’ Tento bod bùv‡ ‹asto opom’jen. Navrhovatel projektu uvede, jak bude zajiätžno n‡slednŽ monitorov‡n’. AlespoË po dobu 5 let po realizaci opatÞen’ je nutnŽ kaìdoro‹n’ sledov‡n’, n‡slednž je moìno prov‡džt monitorov‡n’ s delä’mi intervaly (nejmŽnž jedenkr‡t za 3 aì 5 let).

2. Vùchova a osvžta Navrhnout zpósob prezentace ochrany druhu (tisk let‡ku, pÞedn‡äky, ‹l‡nky v novin‡ch a ‹asopisech atd.). U atraktivn’ch druhó zv‡ìit, zda œdaje zveÞejËovat, v‹etnž zaÞazov‡n’ vyobrazen’ na informa‹n’ panely v pÞ’sluänùch chr‡nžnùch œzem’ch.

3. Zhodnocen’ pravdžpodobnŽ œ‹innosti navrìenùch opatÞen’ a mžÞiteln‡ kritŽria Odhad œ‹innosti navrìenùch opatÞen’ a vyhodnocen’ rizik. Jednou z metod móìe bùt sestaven’ rozhodovac’ho stromu (cf. BEGON et al. 1997). UvŽst hlavn’ kritŽria, kter‡ bude moìno vyuì’t pÞi vyhodnocov‡n’ œspžänosti projektu (napÞ. zvl‡dnut’ rozmnoìov‡n’ semeny, zvl‡dnut’ kultivace, stabilizace populace, vyhl‡äen’ ZCHò, publikace vùsledkó atd.).

4. ‰asovù harmonogram Rozvrìen’ vùäe uvedenùch prac’ a opatÞen’ do jednotlivùch let.

5. Odhad finan‹n’ch n‡kladó Odhad n‡kladó rozvrhnout dle ‹asovŽho harmonogramu do jednotlivùch let a poloìek.

6. Organiza‹n’ a finan‹n’ zajiätžn’ ÛeäitelŽ z‡chrannŽho programu (uvŽst, kterŽ organizace a jednotlivci se budou na realizaci pod’let a jejich konkrŽtn’ pod’l) Ð majetkovŽ vztahy k pozemkóm Ð finan‹n’ zajiätžn’, n‡vrh zdrojó Ð n‡vrh zajiätžn’ n‡slednŽho monitorov‡n’.

Do n‡sleduj’c’ tabulky pÞiÞa“te ke kaìdŽmu opatÞen’ poìadovanŽ œdaje: ‹’slo opatÞen’

zodpovždn‡ organizace

jmŽno Þeäitele

doba realizace

m’sto realizace

odhad n‡kladó

11

7. Poradn’ sbor Pro naplËov‡n’ kaìdŽho z‡chrannŽho programu ustanovuje ministerstvo poradn’ sbor sloìenù z pracovn’kó dot‹enùch org‡nó st‡tn’ spr‡vy, nevl‡dn’ch neziskovùch organizac’, vždeckùch pracovn’kó a dalä’ch specialistó Ð pÞizvanùch fyzickùch ‹i pr‡vnickùch osob. Navrhnžte pÞ’padnŽ z‡stupce do poradn’ho sboru.

8. Literatura Vypsat väechny liter‡rn’ zdroje i nepublikovanŽ pr‡ce, v‹etnž odkazó na pl‡ny pŽ‹e

9. PÞ’lohy 9.1 PovinnŽ pÞ’lohy 9.1.1 OdbornŽ posudky N‡vrhy a pÞipom’nky nejmŽnž 2 posuzovateló (specialista, pracovn’k ochrany pÞ’rody, popÞ. znalec region‡ln’ problematiky) je ì‡douc’ zakomponovat do n‡vrhu z‡chrannŽho programu jeätž pÞed schvalovac’m Þ’zen’m 9.1.2 Mapov‡ pÞ’loha Ð z‡kresy lokalit druhu 9.1.3 Dokumentace o kultivaci Ð pokud je druh jiì kultivov‡n 9.1.4 Pl‡ny pŽ‹e Ð ‹‡sti, tùkaj’c’ se z‡sahó a opatÞen’ na lokalit‡ch (cf. Metodika pÞ’pravy pl‡nó pŽ‹e, 1999) 9.1.5 Karty lokalit druhu 9.2 Ostatn’ pÞ’lohy 9.2.1 Obrazov‡ pÞ’loha Ð dokumentace druhu a jeho lokalit (ilustrace, foto) 9.2.2 Vùsledky dalä’ch prózkumó lokalit s vùskytem druhu 9.2.3 Stžìejn’ pr‡ce nebo jejich ‹‡sti pojedn‡vaj’c’ o danŽm druhu

12

PÞehled vybranŽ literatury ALLEN W. H. (1994): Reintroduction of endangered plants. Ð BioScience, Washington, 44/2. ANONYMUS [JANç‰KOVç H.] (1999): Metodika pÞ’pravy pl‡nó pŽ‹e o n‡rodn’ pÞ’rodn’ rezervace, n‡rodn’ pÞ’rodn’ pam‡tky, pÞ’rodn’ rezervace a pÞ’rodn’ pam‡tky. Ð AOPK ‰R, Praha. BEGON M., HARPER J. L. & TOWNSEND C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a spole‹enstva. Ð 1. ‹eskŽ vyd‡n’, Univerzita PalackŽho, Olomouc. BOWLES M. L. & Whelan C. J. [eds.] Restoration of endangered species. Ð Cambridge Univ. Press, Cambridge. CASWELL H. (1989): Matrix population models. Construction, Analysis, and Interpretation., Sinauer, Sunderland, Massachusetts. CASWELL H. (2000): Prospective and retrospective perturbation analyses: Their roles in conservation biology: Ecology, v. 81, p. 619Ð627. CRAWLEY M. J. [ed.] (1997): Plant ecology. Ð 2nd ed., Blackwell Science, Oxford. DEKROON H., VANGROENENDAEL J., EHRLEN J. (2000): Elasticities: A review of methods and model limitations: Ecology, v. 81, p. 607Ð618. DENNY P. (1994): Biodiversity and wetlands. Wetlands ecology and management. Ð SPB Academic Publishing b.v., The Hague, 3(1): 55Ð61. DIRZO R. & SARUKHAN J. [eds.] (1984): Perspective in plant population biology. Ð Sinauer, Sunderland. DOBSON A. P. (1998): Conservation and biodiversity. Ð W. H. Freeman & Co. DYKYJOVç D. et al. (1989): Metody studia ekosystŽmó. Ð Academia, Praha. ELIAS T. S. [ed.] (1987): Conservation and management of rare and endangered plants. Ð California Native Plant Society, Sacramento. ELLENBERG H. (1988): Vegetation ecology of Central Europe. Ð 4th ed., Cambridge Univ. Press, Cambridge etc. FALK D. A. & HOLSINGER K. E. [eds.] (1991): Genetics and conservation of rare plants. Ð Oxford Univ. Press, New York. FALK D., MILLAR C. & OLWELL M. [eds.] (1996): Restoring diversity: Strategies for reintroduction of endangered plants. Ð Island Press. FIEDLER P. L. & JAIN S. K. [eds.] (1992): Conservation biology: the theory and practice of nature conservation, preservation and management. Ð Chapman et Hall, New York and London. FRAME J. (1992): Improved grassland management. Ð Farming, Imsrovich. FRANKEL O. H., BROWN A. H. D. & BURDON J. J. (1995): The conservation of plant biodiversity. Ð Cambridge Univ. Press, Cambridge. FRANKEL O. H. & SOULƒ M. E. (1992): Conservation and evolution. Ð Cambridge Univ. Press., Cambridge etc. FREYSEN A. H. J. & WOLDENDROP J. W. [eds.] (1978): Structure and Functioning of plant populations. Ð Amsterdam.

13

GAUGHLEY G. & GUNN A. (1995): Conservation biology in theory and practice. Ð Blackwell Science Inc. GIVEN D. R. (1994): Principles and practice of plant conservation. Ð Chapman & Hall, London etc. GOLDSMITH B. [ed.] (1991): Monitoring for conservation and ecology. Ð Chapman & Hall, London etc. HARPER J. L. (1977): Population biology of plants. Ð Academic Press, London. HERBEN T. & M†NZBERGOVç Z.: Zpracov‡n’ geobotanickùch dat v pÞ’kladech ‰‡st II. Demografick‡ data, dostupn‡ na: http://www.natur.cuni.cz/botany/studium/texty.htm HEYWOOD V. H. & WATSON R.T. [eds.] (1995): Global biodiversity assessment. Ð UNEO & Cambridge Univ. Press, Cambridge. HILLIER S., WELLS D. & WALTON D. W. H [eds.] (1990): Calcareous grasslands Ð ecology and conservation. LACY R. C., HUGHES K. A. & MILLER P. S. (1995): VORTEX: A stochastic simulation of the extinction process. Version 7 UserÕs Manual. Ð IUCN/SSC Conserv. Breeding Specialist Group, Apple Valley. MACHADO A. (1997): Guidelines for action plans for animal species. Ð Convention on the conservation of European wildlife and natural habitats. Ð Workshop on drafting and implementing action plans for threatened species. Bertiz (Navarre, Spain), 1997. Council of Europe, Strasbourg. MARCOT B. G. & MURPHY D. D. [eds.] (1994): Managing for viable populations. MEFFE G. K., CAROLL C. R. et al. (1997): Principles of conservation biology. Ð 2nd ed., Sinauer Ass., Sunderland. MêCHAL I. & PETÛê‰EK V. [eds.] (1999): PŽ‹e o chr‡nžn‡ œzem’. II. Lesn’ spole‹enstva. Ð AOPK ‰R, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinn‡ spole‹enstva ‰eskŽ republiky a jejich ohroìen’. Ð Severo‹es. PÞ’r., Suppl., LitomžÞice. NORMAN C., EESTRAND J. & ELAM D. (1993): Population genetic consequences of small population size: Implications for plant conservation. Ð Ann. Rev. Ecol. Syst. 24: 217Ð242. NORTON P. G. [ed.] (1986): The preservation of species. Ð Princeton Univ. Press, Princeton. PERLMAN D. L., ADELSON G. & WILSON E. O. (1997): Biodiversity: Exploring values and priority in conservation. Ð Blackwell Science. PETÛê‰EK V. [ed.] (1999): PŽ‹e o chr‡nžn‡ œzem’ I. Nelesn’ spole‹enstva. Ð AOPK ‰R, Praha. PICKETT S. T. et al. [eds.] (1996): The ecological basis of conservation heterogeneity, ecosystems, and biodiversity. Ð Chapman & Hall. PODHAJSKç Z. & STRUNZ P. (1998): Datab‡ze chr‡nžnùch druhó rostlin. Ð PÞ’roda 12: 123Ð130. PRACH K. et al. (1994): Monitorov‡n’ zmžn vegetace. Metody a principy. Ð ‰òOP, Praha.

14

PRIMACK R. B. (1998): Essential of conservation biology. Ð 2nd ed., Sinauer Assoc., Sunderland. (1st ed. 1993). PRIMACK R. B., KINDLMANN P & JERSçKOVç J. (2001): BiologickŽ principy ochrany pÞ’rody. Port‡l, Praha. [pÞeloìeno z: Primack R. B., A primer of conservation biology, 2000.] PROCHçZKA F. [ed.] (2001): ‰ervenù seznam kvžteny ‰eskŽ republiky (stav v roce 2000). Ð PÞ’roda, Praha, 18:1Ð166. PROCTOR M. P. Y. & LACK A. (1996): The natural history of pollination. Ð Harper Collins, London. RICHARDS A. J. (1991): Plant breeding systems. Ð London etc. RYCHNOVSKç M. et al. (1987): Metody studia travinnùch ekosystŽmó. Ð Academia, Praha. SLAVêK B. et al. (1989): VybranŽ ohroìenŽ druhy fl—ry ‰SR. Ð Studie ‰SAV, Praha: 10. 1Ð163. SETIZ A. & LOESCHCKE [eds.] (1991): Species conservation: A population-biological approach. Ð BirkhŠuser Verlag, Basel, Boston, Berlin. SILVERTOWN J., FRANCO M., MENGES E. S. (1996): Interpretation of elasticity matrices as an aid to the management of plant populations for conservation: Conserv. Biol, v. 10, p. 591Ð597. SIMONS J. B. et al. [eds.] (1976): Conservation of threatened plants. Ð Plenum Press, New York. SOULƒ M. E. & WILCOX B. A. [eds.] (1980): Conservation biology: An evolutionaryecological perspective. Ð Sinauer Associates, Sunderland. SOULƒ M. E. [ed.] (1986): Conservation biology: the science of scarcity and diversity. Ð Sinauer Associates, Sunderland. SOULƒ M. E. (1987): Viable populations for conservation. Ð Cambridge Univ. Press., Cambridge. SPELLERBERG I. F. et al. [eds.] (1991): The scientific management of temperate communities for conservation. Ð Blackwell Scientific, Oxford. SPELLERBERG I. F. (1991): Monitoring of ecological changes. Ð Cambridge Univ. Press., Cambridge. SPELLERBERG I. F., GOLDSMITH F. B. & MORRIS M. G. [eds.] (1991): The scientific management of temperate communities for conservation. Ð 31st Symposium of the British Ecol. Society, Southampton, 1989. Blackwell Scient. Publ., Oxford. SPELLERBERG I. F. [ed.] (1996): Conservation biology. Ð Longman Group Ltd., Harlow. SUTHERLAND W. J. [ed.] (1998): Conservation and Action. Ð Blackwell Science, Oxford. SYNGE H. [ed.] (1981): The biological aspects of rare plant conservation. Ð John Wiley & Sons, Chichester etc. TLUSTçK V. & HAVRçNEK P. (1996): Semenn‡ banka pro ochranu fytogenofondu (Projekt a n‡vrh na zÞ’zen’ ve VlastivždnŽm muzeum v Olomouci). Ð PÞ’roda 6: 123Ð135. WESTERN D. & PEARL M. C. [eds.] (1989): Conservation for the twenty-first century. Ð Oxford Univ. Press, Oxford. TERSCHUREN J. (1998): Action plan for Cypripedium calceolus in Europe. Convention on the conservation of European wildlife and natural habitats. Council of Europe, Strasbourg.

15

WILCOX B. A. & MURPHY D. D. (1985): Conservation strategy: the effects of fragmentation on extinction. Ð American Naturalist 125: 879Ð887. WHITE J. [ed.] (1985): The population structure of vegetation. Handbook of vegetation science. Ð Dordrecht. Biological Conservation BioScience Conservation of Biology Conservation of Ecology English Nature Journal of Environmental Management Journal of Applied Ecology Journal of Ecology

Ecology Kvžtena ‰eskŽ republiky Nature Oikos PÞ’roda Science Trends in ecology and evolution

PÞ’klady z‡chrannùch programó ze zahrani‹’: AUSTRALIAN DEPARTMENT OF THE ENVIRONMENT AND HERITAGE (1989Ð2001): Recovery Plans Adopted under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act. Ð http://www.ea.gov.au/biodiversity/threatened/recovery/list.html BUCKINGHAMSHIRE & MILTON KEYNES BIODIVERSITY ACTION PLAN 2000Ð2010: Species Action Plan for Chiltern Gentian (Gentianella germanica). Dokument dostupnù na adrese: http://www.buckscc.gov.uk/contryside/biodiversity FARJON A. & PAGE C. N. (1999): Conifers, Status, Survey and Conservation Action Plan. Ð IUCN, Cambridge HORN K., STROBEL CH. & BENNERT H. W. (2001): Die Bestandssituation gefŠhrdeter farnpflanzen (Pteridophyta) in Bayern ein erster Bericht Ÿber Planung und DurchfŸhrung von Schutz- und Pflegema§nahmen. Artenhilfsprogramme. Schiftenreihe des Bazer. Landesamtes fŸr Umweltschutz, 156, 139Ð174 TERSCHUREN J. (1998): Action plan for Cypripedium calceolus in Europe. Second revision. Ð Report to the Council of Europe, Strasbourg. UK BIODIVERSITY STEERING GROUP (1998): UK Biodiversity Group Tranche Action Plans Volume I: Vertebrates and vascular plants. Ð Dokumenty dostupnŽ na adrese: http://www.ukbap.org.uk/library/library_1.htm UK BIODIVERSITY STEERING GROUP (1998): UK Biodiversity Group Tranche Action Plans Volume III: Plants and fungi. Ð Dokumenty dostupnŽ na adrese: http://www.ukbap.org.uk/library/library_1.htm

16

PÞ’loha 1:

Karta lokality druhu pro záchrann˘ program

n‡zev druhu latinsky n‡zev druhu ‹esky lokalita kraj okres obec katastr kvadrant s’éovŽho mapov‡n’ souÞadnice ‹’slo mapy 1:10000 kategorie chr‡nžnŽho œzem’ n‡zev chr‡nžnŽho œzem’ ‹’slo fytochorionu n‡zev fytochorionu nadmoÞsk‡ vùäka minim‡ln’ nadmoÞsk‡ vùäka maxim‡ln’ expozice sklon plocha populace v m2 po‹et individu’ nebo polykormonó vitalita (dobr‡, prómžrn‡, mal‡) trend vùvoje (dobrù, prómžrnù, äpatnù) stupeË zachov‡n’ stanoviätž k—d biotopu NATURA 2000 n‡zev biotopu NATURA 2000 popis m’sta charakter vegetace (fyziotyp, lesnick‡ typologie, fytocenologie) dalä’ vùznamnŽ druhy na lokalitž negativn’ vlivy dosavadn’ management navrhovanù management autor prvn’ho n‡lezu, datum ovžÞen’ lokality (jmŽno, datum) rok zah‡jen’ z‡chrannŽho programu pÞedpokl‡danù rok ukon‹en’ schv‡len’ MëP (datum a ‹’slo) kartu zpracoval (jmŽno, datum)

17

PÞ’loha 2:

Kritéria pro v˘bûr druhÛ cévnat˘ch rostlin do seznamu pro realizaci záchrann˘ch programÛ

Z‡sady pro pouì’v‡n’ kritŽri’ a podm’nky pro realizaci z‡chrannŽho programu Obecnou z‡sadou je m’ra odpovždnosti ‰R k ochranž druhu, tj. zhodnocen’ pod’lu rozä’Þen’ druhu, velikosti populac’ a stupnž ohroìen’ v ‰R ve vztahu k jeho celkovŽmu are‡lu. PÞi hodnocen’ moìnosti z‡chrannŽho programu a œspžänosti realizace vych‡z’me z biologickùch z‡kladó druhu; z‡chrannù program m‡ smysl pouze v pÞ’padž, kdy jeätž existuj’ lokality, kde byl druh zn‡m a kde jsou podm’nky pro vùskyt druhu zachov‡ny, nebo je lze obnovit (napÞ. vhodnùm managementem). Ve zvl‡ätn’ch pÞ’padech je moìno uskute‹nit z‡chrannù program i na stanoviät’ch, kde sice druh zn‡mù nebyl, ale podm’nky pro jeho existenci jsou zde vhodnŽ (napÞ. tónž a jinŽ vodn’ plochy). Kaìdù z‡chrannù program pÞedpokl‡d‡ existenci odbornŽho z‡zem’. N’ìe uveden‡ kritŽria pro zaÞazen’ druhu je nutno pouì’vat flexibilnž (nelze vyuì’vat väechna kritŽria u väech taxonó stejnž), proces navrhov‡n’ druhó je otevÞenù a dalä’ druhy budou do seznamu zaÞazov‡ny próbžìnž v souladu s novùmi zjiätžn’mi o ohroìen’. Druhy by mžly bùt zaÞazov‡ny do seznamu komis’ (napÞ. pÞi AOPK ‰R).

1. ZaÞazen’ taxonó v ‹ervenùch seznamech, mezin‡rodn’ch œmluv‡ch, smžrnic’ch a legislativž ¥ chr‡nžnŽ druhy podle vyhl‡äky 395/92 Sb. v kategorii kriticky a silnž ohroìenŽ ¥ druhy uvedenŽ v ‹ervenŽm seznamu fl—ry ‰R (druhy kriticky a silnž ohroìenŽ a druhy znovu nalezenŽ, póvodnž povaìovanŽ za nezvžstnŽ ‹i vyhynulŽ) ¥ druhy zaÞazenŽ v mezin‡rodn’ch ‹ervenùch seznamech (kategorie CR, EN) ¥ druhy uvedenŽ v mezin‡rodn’ch œmluv‡ch a smžrnic’ch (Bernsk‡ œmluva, Washingtonsk‡ œmluva, smžrnice 92/43/EEC)1)

2. Ohroìen’ druhu ve vztahu k charakteru rozä’Þen’ ¥ ¥ ¥ ¥ 1)

endemity a druhy s œzkùm stÞedoevropskùm rozä’Þen’m druhy na hranici are‡lu exkl‡vn’ drifty, lok‡ln’ populace, populace z ãklasickùch lokalitÒ, relikty druhy ohroìenŽ v celŽm are‡lu

Bernsk‡ œmluva Ð òmluva o ochranž evropskŽ fauny a fl—ry a pÞ’rodn’ch stanoviäé, Washingtonsk‡ œmluva Ð òmluva o mezin‡rodn’m obchodu ohroìenùmi druhy volnž ìij’c’ch ìivo‹ichó a planž rostouc’ch rostlin (CITES), 92/43/EEC Ð Smžrnice Rady z 21. kvžtna 1992, o ochranž pÞ’rodn’ch stanoviäé, volnž ìij’c’ch ìivo‹ichó a planž rostouc’ch rostlin.

18

3. Stav populac’ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥

druhy ohroìenŽ bezprostÞedn’m vyhynut’m druhy s jedinou populac’ druhy s malùm po‹tem malùch populac’ druhy s vžtä’m po‹tem populac’, aväak m‡lo‹etnùch druhy s trvalùm rychlùm œstupem (omezen’ reprodukce, z‡nik stanoviäé)

4. EkologickŽ n‡roky druhu ¥ druhy ohroìenùch biotopó ¥ vùskyt druhu na specifickùch pÞirozenùch stanoviät’ch, ‹asto reliktn’ho charakteru ¥ vazba druhu na dalä’ ohroìenŽ organismy, ohroìen’ skupiny druhó s obdobnùmi ekologickùmi n‡roky

5. Vùznam druhu ¥ druhy taxonomicky unik‡tn’ ¥ deätn’kovŽ druhy (zastÞeäuj’c’ skupinu taxonó, kterŽ maj’ bl’zkŽ biologickŽ vlastnosti a ekologickŽ n‡roky) ¥ druhy obzvl‡ätž vùznamnŽ (napÞ. genetickŽ zdroje kulturn’ch rostlin, obsah lŽ‹ivùch l‡tek apod.)

19

20

Vybrané druhy cévnat˘ch rostlin pro tvorbu záchrann˘ch programÛ

Bupleurum tenuissimum Campanula gelida Carex chordorrhiza (Vignea chordorrhiza) Carex viridula subsp. pseudoscandinavica (C. serotina subsp. pseudoscandinavica)

Botrychium matricariifolium Botrychium multifidum Bupleurum affine Apiaceae Campanulaceae Cyperaceae Cyperaceae

ostÞice pozdn’ krkonoäsk‡

vùtrusnŽ vùtrusnŽ Apiaceae

Ranunculaceae

prorostl’k nejten‹’ zvonek jesenickù ostÞice (tuÞice) älahounovit‡

lakuän’k Baudotóv (l. trojd’lnù) vrati‹ka heÞm‡nkolist‡ vrati‹ka mnohoklan‡ prorostl’k prutnatù

Primulaceae Brassicaceae Caryophyllaceae Asteraceae Fabaceae

pochybek severn’ husen’k hajn’ p’se‹nice velkokvžt‡ pelynžk Pan‹i‹óv kozinec p’se‹nù

Batrachium baudotii

Poaceae Rosaceae

psine‹ek alpskù mandloË n’zk‡

Agrostis alpina Amygdalus nana (Prunus tenella) Androsace septentrionalis Arabis nemorensis Arenaria grandiflora Artemisia pancicii Astragalus arenarius

Campanulaceae

zvonovec liliolistù

Adenophora liliifolia

‹ele“ resp. skupina

‹eskù n‡zev

Taxon

Hkf

Tf Hkf Gf

Gf Gf Tf

Hf

Tf Hkf Hkf Hkf Hkf

Hkf Ff

Hkf

ìivotn’ forma

severn’ ‰echy stÞedn’ ‰echy, jiìn’ Morava P‡lava jiìn’ Morava vùchodn’ ‰echy, severn’ ‰echy stÞedn’ a severn’ ‰echy, jiìn’ Morava ‰echy, Morava áumava Podyj’, stÞedn’ ‰echy, ‰eskù kras jiìn’ Morava, severn’ ‰echy Hrubù Jesen’k áumava, TÞeboËsko, Vyso‹ina, severn’ ‰echy Krkonoäe

‰eskŽ stÞedohoÞ’, ‰eskù kras, stÞedn’ ‰echy Jesen’ky jiìn’ Morava

region

alp’nskŽ tr‡vn’ky

slaniska sk‡ly mezotrofin’ raäeliniätž

suchŽ tr‡vn’ky tr‡vn’ky suchŽ tr‡vn’ky

vody

alp’nskŽ tr‡vn’ky suchŽ tr‡vn’ky, kÞoviny p’s‹iny vlhkŽ tr‡vn’ky, lesy sk‡ly stepn’ tr‡vn’ky p’s‹iny

svžtlŽ lesy

biotop

a) Druhy rostlin pro tvorbu z‡chrannùch programó, kterŽ jsou z‡roveË zvl‡ätž chr‡nžnŽ podle z‡kona ‹. 114/1992 Sb.

UvedenŽ seznamy nejsou uzavÞenŽ. VybranŽ taxony slouì’ jako pÞ’klady vhodnùch druhó rostlin pro pÞ’pravu a realizaci z‡chrannùch programó. Dalä’ druhy lze v odóvodnžnùch pÞ’padech a na z‡kladž kritŽri’ uvedenùch v pÞ’loze 2 do seznamu pÞiÞadit a naopak.

PÞ’loha 3:

21

Caryophyllaceae vùtrusnŽ

hvozd’k p’se‹nù ‹eskù

hvozd’k kartouzek sudetskù

plavun’k (väechny druhy)

Dianthus arenarius subsp. bohemicus Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus Diphasiastrum

Gentiana verna (Calathiana verna)

Equisetum variegatum (Hippochaete variegata) Eriophorum gracile

Dracocephalum austriacum Echium russicum (E. maculatum) Elatine alsinastrum

Caryophyllaceae

pch‡‹ ìlutoostennù äabÞina tatarsk‡ drobnokvžt pobÞeìn’ kruhatka Matthiolova äkarda panonsk‡ äkarda sibiÞsk‡ skrytžnka bodlinat‡ ä‡chor Michelióv (trojÞadka Michelova) prstnatec Traunsteineróv lùkovec vonnù

Cirsium brachycephalum Conioselinum tataricum Corrigiola litoralis Cortusa matthiolii Crepis pannonica Crepis sibirica Crypsis aculeata Cyperus michelianus (Dichostylis micheliana) Dactylorhiza traunsteineri Daphne cneorum

hoÞec jarn’

Gentianaceae

Hkf

Gf

Cyperaceae

Hf, Tf Chf

Elatinaceae

œpor kuÞi‹kovitù (pÞeslenitù) pÞesli‹ka róznobarv‡ (c’divka peÞest‡) suchopùr ät’hlù

Chf Hkf

Chf

Hkf

vùtrusnŽ

Lamiaceae Boraginaceae

v‹eln’k rakouskù hadinec ‹ervenù

Gf Chf

Orchidaceae Thymeleaceae Hkf

Hkf Hkf Tf Hkf Hkf Hkf Tf Tf

Tf Chf

Hkf

Asteraceae Apiaceae Illecebraceae Primulaceae Asteraceae Asteraceae Poaceae Cyperaceae

Gentianaceae Caryophyllaceae

zemžìlu‹ pÞ’moÞsk‡ roìec kuÞi‹kolistù

Centaurium littorale Cerastium alsinifolium

Poaceae

odemka vodn’

Catabrosa aquatica

jiìn’ ‰echy, áumava, Vyso‹ina, ‰eskù r‡j jiìn’ ‰echy, Jesen’ky

‰echy, Morava

jiìn’ ‰echy, PoodÞ’

Krkonoäe, áumava, Vyso‹ina a dalä’ jiìn’ Morava, ‰eskù kras jiìn’ Morava

Jesen’ky

jiìn’ ‰echy, JihlavskŽ vrchy stÞedn’ Morava, jiìn’ Morava, stÞedn’ ‰echy stÞedn’ ‰echy

jiìn’ Morava Hrubù Jesen’k severn’ ‰echy Moravskù kras jiìn’ Morava Hrubù Jesen’k jiìn’ Morava jiìn’ Morava

severn’ ‰echy, jiìn’ Morava, B’lŽ Karpaty stÞedn’ ‰echy Slavkovskù les

vlhkŽ tr‡vn’ky

raäeliniätž

naruäovan‡ stanoviätž

vody

sk‡ly suchŽ tr‡vn’ky

suchŽ tr‡vn’ky

alp’nskŽ tr‡vn’ky

raäeliniätž suchŽ tr‡vn’ky, lesy p’s‹iny

slaniska, slatiniätž hadcovŽ skalky a droliny mokÞady alp’nskŽ tr‡vn’ky obnaìen‡ dna sk‡ly suchŽ tr‡vn’ky alp’nskŽ tr‡vn’ky slaniska obnaìen‡ dna

vody

22

me‹’k bahenn’

sivžnka pÞ’moÞsk‡

rdest hustolistù (rdestice hustolist‡) mžkkynž baìinn‡ (bahenn’) smil p’se‹nù jazù‹ek jadranskù nehtovec pÞeslenitù kosatec skaln’ ä’dlatka (oba druhy) s’tina tmav‡ s’tina rybni‹n’ sinokvžt chrpovitù chrastavec roln’ krkonoäskù

Gladiolus palustris

Glaux maritima

Groenlandia densa

Littorella uniflora

Liparis loeselii

pobÞeìnice jednokvžt‡

bytel rozprostÞenù timoj trojlalo‹nù hrachor panonskù hrachor hrachovitù bledule letn’ popelivka sibiÞsk‡ puäti‹ka pouzdernat‡ (p. rozprostÞen‡) hl’zovec Loeselóv

hoÞe‹ek (väechny druhy)

Gentianella

Hammarbya paludosa Helichrysum arenarium Himantoglossum adriaticum Illecebrum verticillatum Iris humilis Iso‘tes Juncus atratus Juncus tenageia Jurinea cyanoides Knautia arvensis subsp. pseudolongifolia Kochia prostrata Laser trilobum Lathyrus pannonicus Lathyrus pisiformis Leucojum aestivum Ligularia sibirica Lindernia procumbens

‹eskù n‡zev

Taxon

Plantaginaceae

Orchidaceae

Chenopodiaceae Apiaceae Fabaceae Fabaceae Amaryllidaceae Asteraceae Scrophulariaceae

Orchidaceae Asteraceae Orchidaceae Illecebraceae Iridaceae vùtrusnŽ Juncaceae Juncaceae Asteraceae Dipsacaceae

Potamogetonaceae

Primulaceae

Iridaceae

Gentianaceae

‹ele“ resp. skupina

Hkf

Gf

Chf Hkf Gf-Hkf Hkf Gf Hkf Tf

Gf Hkf Gf Tf Gf Hf Hkf Tf Hkf Hkf

Hf

Hkf

Gf

Tf

ìivotn’ forma

naruäovan‡ stanoviätž lesy slatiniätž lesy lesy, vlhkŽ tr‡vn’ky mokÞady obnaìen‡ dna

raäeliniätž p’s‹iny, pastviny lesostep naruäovan‡ stanoviätž suchŽ tr‡vn’ky vody mokÞady obnaìen‡ dna p’s‹iny alp’nskŽ tr‡vn’ky

vody

slaniska

mokÞady

pastviny

biotop

severn’ ‰echy, vùchodn’ ‰echy, slatiniätž TÞeboËsko, B’lŽ Karpaty TÞeboËsko, Vyso‹ina obnaìen‡ dna

jiìn’ Morava jiìn’ Morava B’lŽ Karpaty stÞedn’ ‰echy jiìn’ Morava severn’ a jiìn’ ‰echy TÞeboËsko, jiìn’ Morava

severn’ ‰echy, z‡padn’ ‰echy ‰echy, Morava jiìn’ Morava jiìn’ ‰echy jiìn’ Morava áumava stÞedn’ Morava, jiìn’ Morava TÞeboËsko stÞedn’ a severn’ ‰echy Krkonoäe

stÞedn’ ‰echy, jiìn’ Morava, B’lŽ Karpaty z‡padn’ ‰echy, severn’ ‰echy, jiìn’ Morava stÞedn’ ‰echy

‰echy, Morava

region

23

pomnžnka œzkolist‡

ìidovn’k nžmeckù Þe‹anka menä’

poto‹nice drobnolist‡ (p. malolist‡) stul’k malù plav’n ät’tnatù

Myosotis stenophylla

Myricaria germanica Najas minor (Caulinia minor)

Nasturtium microphyllum

Hkf

Apiaceae Scrophulariaceae Scrophulariaceae Plantaginaceae Poaceae Potamogetonaceae Ranunculaceae Ranunculaceae

väivec statnù väivec krkonoäskù jitrocel ‹ernavù lipnice jesenick‡ rdest dlouholistù koniklec otevÞenù koniklec jarn’

hrotnosemenka hnžd‡ ostruìin’k moruäka œrazn’k uzlovitù vrba dvoubarv‡ vrba boróvkovit‡

Rhynchospora fusca Rubus chamaemorus Sagina nodosa Salix bicolor Salix myrtilloides

Cyperaceae Rosaceae Caryophyllaceae Salicaceae Salicaceae

Gf Gf

Orchidaceae Liliaceae

Hkf Gf Hkf NFf NFf

Hkf Hkf Hkf Hkf Hf Hkf Hkf

Hkf Gf Gf

Boraginaceae Orchidaceae Orchidaceae

Hf Hf

Hkf

NFf Hf

Hkf

Chf, Tf

rumžnice p’se‹n‡ toÞi‹ ‹mel‡kovitù vstava‹ bahenn’ (v. Þ’dkokvžtù) vstava‹ trojzubù snždek pyrenejskù (snždovka kulatoplod‡) matizna bahenn’

Nymphaeaceae Menyanthaceae

Brassicaceae

Tamaricaceae Najadaceae

Boraginaceae

Caryophyllaceae

Onosma arenaria Ophrys holosericea Orchis palustris (O. laxiflora) Orchis tridentata Ornithogallum pyrenaicum (Loncomelos sphaerocarpus) Ostericum palustre (Angelica palustris) Pedicularis exaltata Pedicularis sudetica Plantago atrata Poa riphaea Potamogeton praelongus Pulsatilla patens Pulsatilla vernalis

Nuphar pumila Nymphoides peltata

kuÞi‹ka (komplex druhó)

Minuartia

B’lŽ Karpaty Krkonoäe Hrubù Jesen’k Hrubù Jesen’k vùchodn’ ‰echy severn’ a stÞedn’ ‰echy TÞeboËsko, Krkonoäe, Hrubù Jesen’k severn’ ‰echy Krkonoäe ‰echy, Morava Krkonoäe Slavkovskù les, ëeleznŽ hory

stÞedn’ Morava

stÞedn’ Morava, jiìn’ Morava severn’ Morava, B’lŽ Karpaty

jiìn’ ‰echy jiìn’ ‰echy, z‡padn’ ‰echy, PoodÞ’, severn’ Morava, jiìn’ Morava jiìn’ Morava B’lŽ Karpaty stÞedn’ ‰echy, jiìn’ Morava

severn’ Morava severn’ Morava, severn’ ‰echy, jiìn’ Morava stÞedn’ Morava

stÞedn’ ‰echy, jiìn’ ‰echy, severn’ ‰echy, Krkonoäe ‰echy, jiìn’ Morava

suchŽ tr‡vn’ky alp’nskŽ tr‡vn’ky alp’nskŽ tr‡vn’ky sk‡ly vody suchŽ tr‡vn’ky suchŽ a alp’nskŽ tr‡vn’ky raäeliniätž raäeliniätž vlhkŽ tr‡vn’ky alp’nskŽ tr‡vn’ky vlhkŽ tr‡vn’ky

vlhkŽ tr‡vn’ky

suchŽ tr‡vn’ky suchŽ tr‡vn’ky

p’s‹iny suchŽ tr‡vn’ky vlhkŽ tr‡vn’ky

vody vody

vody

suchŽ tr‡vn’ky, svžtlŽ bory naruäovan‡ stanoviätž vody

sk‡ly, p’s‹iny

24

ä‡äina (oba druhy) jeÞ‡b sudetskù (j. krkonoäskù) kolenec pžtimuìnù ävihl’k krutiklas kavyl olysalù pampeliäka SkalinskŽ (ze skupiny p. bahenn’ ) star‹ek oranìovù (staÞinec oranìovù) star‹ek dlouholistù moravskù (staÞinec dlouholistù) lnžnka bezlistenn‡ masnice vodn’ bublinatka kùchavice ‹ern‡

Schoenus Sorbus sudetica

Veronica bellidioides

Tephroseris longifolia subsp. moravica Thesium ebracteatum Tillaea aquatica Utricularia Veratrum nigrum

rozrazil chudobkovitù

äalvžj etiopsk‡ (ä. vlnat‡) solenka Valerandova lomik‡men vstÞ’cnolistù krti‹n’k jarn’ rozchodn’k huËatù (r. pùÞitù) star‹ek baìinnù srpice jednoœborn‡ (srpovn’k krabincolistù) blatnice bahenn’

Salvia aethiopis Samolus valerandi Saxifraga oppositifolia Scrophularia vernalis Sedum villosum Senecio paludosus Serratula lycopifolia (Klasea lycopifolia) Scheuchzeria palustris

Spergula pentandra Spiranthes spiralis Stipa zalesskii (S. glabrata) Taraxacum skalinskanum (ut T. palustre) Tephroseris aurantiaca

‹eskù n‡zev

Taxon

Hkf

Hkf Tf Hf Gf

Santalaceae Crassulaceae Utriculariaceae Liliaceae Scrophulariaceae

Hkf

Hkf

Asteraceae Asteraceae

Tf Gf Hkf Hkf

Illecebraceae Orchidaceae Poaceae Asteraceae

Hkf NFf

Gf

Scheuchzeriaceae

Cyperaceae Rosaceae

Hkf Hkf Hkf Hkf Tf, Chf Hkf Hkf

ìivotn’ forma

Lamiaceae Primulaceae Saxifragaceae Scrophulariaceae Crassulaceae Asteraceae Asteraceae

‹ele“ resp. skupina

stÞedn’ ‰echy TÞeboËsko, Vyso‹ina TÞeboËsko, z‡padn’ ‰echy B’lŽ Karpaty, Podyj’, stÞedn’ ‰echy Krkonoäe

B’lŽ Karpaty

jiìn’ Morava jiìn’ Morava, z‡padn’ ‰echy ‰eskŽ stÞedohoÞ’ jiìn’ a stÞedn’ ‰echy, stÞedn’ a vùchodn’ Morava ‰eskŽ stÞedohoÞ’, dol PoohÞ’

Krkonoäe, JizerskŽ hory, áumava, TÞeboËsko, ëeleznŽ hory, severn’ Morava stÞedn’ ‰echy Krkonoäe

PavlovskŽ vrchy jiìn’ Morava, stÞedn’ ‰echy Krkonoäe jiìn’ Morava jiìn’ ‰echy, Vyso‹ina stÞedn’ Morava, severn’ Morava jiìn’ Morava, B’lŽ Karpaty

region

alp’nskŽ tr‡vn’ky

vlhkŽ tr‡vn’ky obnaìen‡ dna vody lesy, vlhkŽ tr‡vn’ky

vlhkŽ tr‡vn’ky

louky

p’s‹iny suchŽ tr‡vn’ky suchŽ tr‡vn’ky slatiniätž

slatiniätž alp’nskŽ tr‡vn’ky

raäeliniätž

suchŽ tr‡vn’ky slaniska sk‡ly sk‡ly naruäovan‡ stanoviätž mokÞady vlhkŽ tr‡vn’ky

biotop

25

violka nejmenä’ (maceäka nejmenä’)

Viola kitaibeliana

Violaceae

Violaceae Tf

Hkf

jiìn’ Morava, vùchodn’ ‰echy, slatiniätž stÞedn’ ‰echy jiìn’ Morava stepn’ str‡nž

‹eskù n‡zev

p’se‹natka nejmenä’ sveÞep stoklasa prorostl’k okrouhlolistù

puchùÞka œtl‡

ä‡chor ìlutavù vÞesovec ‹tyÞÞadù tÞezalka pžkn‡ ìabn’‹ek vzplùvavù stozrn’k lnovitù

ryb’z skaln’

pampeliäka krkonoäsk‡ baÞi‹ka pÞ’moÞsk‡ bezobalka siv‡ orobinec stÞ’broäedù

Taxon

Arnoseris minima Bromus secalinus Bupleurum rotundifolium

Coleanthus subtilis

Cyperus flavescens Erica tetralix Hypericum pulchrum Luronium natans Radiola linoides

Ribes petraeum

Taraxacum alpestre Triglochin maritimum Trinia glauca Typha shuttleworthii

Asteraceae Juncaginaceae Apiaceae Typhaceae

Grossulariaceae

Cyperaceae Ericaceae Hypericaceae Alismataceae Linaceae

Poaceae

Asteraceae Poaceae Apiaceae

‹ele“ resp. skupina

Hkf Hkf Hkf Hf

NFf

Tf Chf Hkf Hf Tf

Tf

Tf Tf Tf

ìivotn’ forma

TÞeboËsko, stÞedn’ a jihovùch. ‰echy TÞeboËsko JizerskŽ hory, áumava severn’ ‰echy severn’ ‰echy jiìn’ ‰echy, Pardubicko, ‰eskolipsko, Ostravsko Krkonoäe, Kr‡lickù Snžìn’k, Hrubù Jesen’k Krkonoäe jiìn’ Morava jiìn’ Morava stÞedn’ ‰echy

TÞeboËsko B’lŽ Karpaty, jiìn’ ‰echy jiìn’ Morava, sz. ‰echy

region

alp’nskŽ tr‡vn’ky slaniska suchŽ tr‡vn’ky mokÞady

alp’nskŽ tr‡vn’ky

obnaìen‡ dna raäeliniätž lesy vody obnaìen‡ dna

p’s‹iny pole pole, vinice, œhory, suchŽ meze obnaìen‡ dna

biotop

b) Kriticky ohroìenŽ druhy rostlin pro nžì je ì‡douc’ pÞ’prava z‡chrannùch programó a kterŽ jsou sou‹asnž navrhov‡ny jako zvl‡ätž chr‡nžnŽ podle pÞipravovanŽ novely vyhl‡äky k z‡konu ‹. 114/1992 Sb.

violka vyvùäen‡ (v. vyää’)

Viola elatior

PÞ’loha 4:

Pfiíklad návrhu záchranného programu pro vstavaã trojzub˘ (Orchis tridentata SCOP.), ãásti B a C

B. ROZBOR A CêLE ZçCHRANNƒHO PROGRAMU

1. Analùza vùchoz’ho stavu Väechna fakta je moìno shrnout do n‡sleduj’c’ch bodó: Obecnž ¥ ze tÞ’ recentnž existuj’c’ch populac’ je pouze jedna siln‡ a vit‡ln’ Ð roste v n’ cca 95 % väech exempl‡Þó Orchis tridentata v ‰R ¥ celkem existuje v ‰R pravdžpodobnž nejvùäe 500 exempl‡Þó, z toho do 300 kvetouc’ch ¥ druh dosud existuje jiì jen na lokalit‡ch nejdŽle zn‡mùch a próbžìnž potvrzovanùch tj. pravdžpodobnž tam, kde mžl nejsilnžjä’ populace ¥ dalä’ historickŽ lokality pÞedstavovaly vesmžs efemŽrn’ jednotlivŽ vùskyty ¥ väechny lokality jsou v chr‡nžnùch œzem’ch s relativnž vhodnùm managemente Ð kosen’, odstraËov‡n’ dÞevin ¥ dÞ’vžjä’m managementem na lokalit‡ch byla pastva a nelze vylou‹it, ìe dlouhodob‡ absence pastvy móìe m’t na vùskyt druhu negativn’ vliv ¥ existuje riziko zcizen’ rostlin ¥ kultivace druhu ze semen nen’ zvl‡dnut‡ a ran‡ stadia ontogeneze neprostudovan‡ ¥ vstava‹ trojzubù je moìno povaìovat za vlajkovù druh a indik‡tor dobrŽho stavu œzem’; dokud se na tžchto lokalit‡ch bude vyskytovat je vysok‡ pravdžpodobnost, ìe zóstane zachov‡no celŽ spektrum nyn’ se vyskytuj’c’ch ohroìenùch druhó. ¥ v B’lùch Karpatech je st‡le nadžje na znovuobjeven’ druhu áŽvy ¥ v roce 1995 byla naposledy zjiätžna jedin‡ kvetouc’ rostlina, nav’c objeven‡ po v’ce neì deseti letech bez prok‡zanŽho vùskytu druhu ¥ dlouhodobŽ pÞeìit’ druhu na tŽto lokalitž je krajnž nejistŽ ¥ na lokalitž prob’h‡ vùraznù management s likvidac’ velkùch rozloh dÞevinnùch porostó Oulehla ¥ œzem’ je v dobrŽm stavu s bohatou populac’ Orchis tridentata ¥ nad chr‡nžnùm œzem’m jsou pole, kter‡ by bylo vhodnŽ izolovat od chr‡nžnŽho œzem’ p‡sem kÞovin

27

GrygovskŽ kopce ¥ velmi star‡ lokalita (vždž zn‡m‡ jiì od roku 1860), nev’me väak, jak‡ byla po‹etnost tehdejä’ch populac’ ¥ na lokalitž probžhla Þada negativn’ch aktivit, kterŽ vedly k fragmentaci na malŽ ostróvky xerotermn’ vegetace ¥ sou‹asn‡ populace je velmi slab‡, na hranici schopnosti autoreprodukce, i kdyì pÞipust’me moìnost pÞehlŽdnut’ steriln’ch jedincó, nen’ patrnž celkovž vžtä’ neì 30, sp’äe väak 20 exempl‡Þó ¥ populace je fragmentovan‡ na dvž subpopulace, jejichì vz‡jemn‡ komunikace je zt’ìen‡ pÞ’tomnost’ pole nach‡zej’c’ho se mezi obžma lokalitami, zejmŽna subpopulace U b’lùch hlin je extrŽmnž slab‡ a jakùmkoliv negativn’m vlivem vystavena vysokŽmu riziku z‡niku ¥ druh je ohroìov‡n splachy z okoln’ch zemždžlskùch pozemkó ¥ kladnž se projevil vliv managementu zah‡jenŽho v roce 1992 Ð po‹et pozorovanùch rostlin se m’rnž zvyäoval ¥ populace v PP U Strej‹kova lomu je st’nžna kÞovinami a stromy ¥ st‡vaj’c’ PP U Strej‹kova lomu je na zcela nedostate‹nŽ vùmžÞe

2. C’le z‡chrannŽho programu Zajistit existenci stabilizovanùch rozmnoìuj’c’ch se populac’ druhu alespoË na st‡vaj’c’ch lokalit‡ch a n‡slednž zvùäit po‹et lokalit o vybranŽ oblasti, kde se druh dÞ’ve vyskytoval.

C. REALIZACE

1. Zpósob Þeäen’ a n‡vrh opatÞen’ 1.1 Vùzkum ve vztahu k ochranž druhu 1.1.1 Sledov‡n’ zmžn rozä’Þen’ a velikosti populac’ ¥ vyhled‡n’ a lokalizace väech vykvŽtaj’c’ch a dle moìnost’ i nekvetouc’ch rostlin Orchis tridentata na väech tÞech lokalit‡ch; tato pr‡ce byla zah‡jena ve vegeta‹n’ sez—nž 1996/97 a bude pravidelnž kaìdoro‹nž pokra‹ovat; vzhledem k tomu, ìe nalezenŽ rostliny jsou jiì ozna‹eny a je zajiätžn i detektor, je takto navrhovanù monitoring naprosto nezbytnùm minimem pro dalä’ pr‡ci, novž nalŽzanŽ rostliny budou ozna‹ov‡ny kovovùmi nerezovùmi ät’tky Ð zajist’ sdruìen’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ provžÞovat lokality historickŽho vùskytu O. tridentata, zda se tam druh recentnž nenach‡z’; pÞednostnž pÞedevä’m v oblasti B’lùch Karpat, pokud ano, okamìitž pÞijmout potÞebn‡ opatÞen’ Ð zah‡jen’ sledov‡n’ a ozna‹en’ rostlin, dohoda s vlast-

28

n’kem pozemku o ochranž lokality; ve spolupr‡ci s Orchidea klubem a SCHKO B’lŽ Karpaty; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ hledat na potenci‡lnž vhodnùch biotopech v okol’ lokality Strabiäov-Oulehla (pÞibliìnž alespoË v okruhu 30 km, zejmŽna fytogeografickŽ celky Liten‹ickŽ vrchy a Bu‹ovick‡ pahorkatina) moìnù vùskyt O. tridentata, v pÞ’padž n‡lezu postupovat dle pÞedchoz’ho bodu; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 ¥ zpracovat rozm’stžn’ rostlin na lokalitž Strabiäov-Oulehla systŽmem GIS; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 1.1.2 Studium biologie a ekologie druhu ¥ vyhodnocov‡n’ œspžänosti opylen’ kvžtó v z‡vislosti na pozici rostliny a kvžtu, na klimatickùch faktorech danŽho roku; pÞi existuj’c’ evidenci rostlin pomžrnž jednoduchŽ zaznamen‡v‡n’ nasazenùch tobolek; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ doopylov‡n’ vybranùch rostlin (20 exempl‡Þó ro‹nž na Oulehle, z toho deset opakovanž kaìdoro‹nž stejnùch a deset n‡hodnž vybranùch, väechny vykvetlŽ rostliny na áŽv‡ch, po tÞech rostlin‡ch na obou mikrolokalit‡ch Grygovskùch kopcó) smžs’ brylek z rostlin na danŽ lokalitž, v pÞ’padž Grygovskùch kopcó se bude jednat o kÞ’ìovŽ opylen’ z jednŽ mikrolokality na druhou; vyhodnocen’ doopylov‡n’ spo‹’t‡n’m nasazenùch tobolek a srovn‡n’m se zbytkem populace; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ zaloìen’ pokusu s vùsevy semen do pouzder ze s’éoviny a jejich expozice na lokalitž Strabiäov-Oulehla; c’lem experimentu je ur‹en’ ‹asovŽho n‡stupu kl’‹en’ in situ a z’sk‡n’ protokormó, infikovanùch specifickùm endofytem; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ sledov‡n’ z‡kladn’ch fenologickùch dat vstava‹e trojzubŽho na lokalit‡ch jiì prob’h‡; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 ¥ u mladùch kl’‹n’ch rostlin provŽst karyologickou analùzu; zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 3 ¥ vyhodnocen’ vitality pylu fluorescen‹n’m barven’m; realizovat pokus s dlouhodobou konzervac’ brylek a sledov‡n’m vitality pylu po uloìen’ v n’zkùch teplot‡ch; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 ¥ srovn‡n’ stanoviätn’ch poìadavkó O. tridentata na Moravž a na Slovensku; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 ¥ analyzovat vùsledky sledov‡n’ jednotlivùch rostlin a snaìit se odhalit pÞ’‹iny kol’s‡n’ vùskytu a kveten’; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ provŽst genetickou analùzu variability populac’ zkoum‡n’m DNA, pro analùzy bude odebr‡n vìdy jeden list z jednŽ rostliny na konci vegeta‹n’ho obdob’ tj. v kvžtnu; zajist’ katedra botaniky PÞF UP ve spolupr‡ci s universitou v Mil‡nž Ð priorita 2

29

1.1.3 Studium fytocen—z ve vztahu ke sledovanŽmu druhu ¥ zaloìit fytocenologickŽ monitorovac’ plochy na m’stech s vùskytem O. tridentata; celkem bude 5 lokalit (U Strej‹kova lomu, U b’lùch hlin, PÞedn’ Oulehla, Zadn’ Oulehla, áŽvy); plochy o velikosti 5 ´ 5 m budou v terŽnu zajiätžny v roz’ch kovovùmi ty‹emi zapuätžnùmi do zemž; monitoring bude prov‡džn v tÞ’letŽm intervalu v mžs’ci ‹ervnu; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 1.1.4 Sledov‡n’ dalä’ch charakteristik na lokalitž ¥ sledov‡n’ vùskytu pÞirozenùch opylova‹ó, determinace a kvantitativn’ vyhodnocen’ vùskytu tžchto opylova‹ó; pokud z vùzkumu vyplynou nžjakŽ specifickŽ stanoviätn’ poìadavky opylova‹ó, pak je respektovat a zohlednit v pl‡nu pŽ‹e, zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ sledov‡n’ vùskytu väech patogenó, jejich determinace a vyhodnocov‡n’ m’ry jejich z‡vaìnosti pro populaci vstava‹e trojzubŽho; v pÞ’padž z‡vaìnžjä’ch napaden’ hledat zpósoby ochrany jednotlivùch rostlin; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 ¥ proveden’ odbžró pódn’ch vzorkó z lokalit, jejich analùza (pH, N org, C org, P, K, Mg, Ca) a vyhodnocen’ pódn’ch poìadavkó druhu; n‡slednž opakovat v pžtiletŽm intervalu; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 ¥ celoro‹n’ sledov‡n’ mikroklimatickŽ charakteristiky lokalit s vùskytem vstava‹ó (pravdžpodobnž zat’m Grygov a L’sky) instalac’ teplomžrnùch ‹idel s dlouhodobùm sbžrem dat a vyhodnocen’ vùsledkó; zajist’ Sagittaria Ð priorita 2 1.1.5 Rozbor vyuì’v‡n’ lokalit v minulosti, tradi‹n’ hospodaÞen’ ¥ dopracovat historickù vùvoj lokalit s vùskytem O. tridentata, pÞedevä’m studiem m’stn’ch kronik; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 1.2 Z‡chrana in situ 1.2.1 PŽ‹e o druh ¥ väechny n‡vrhy jsou pÞedkl‡d‡ny vùhradnž v ‹‡sti vùzkum a osvžta, i kdyì doopylov‡n’ lze zaÞadit i do tohoto bodu; informace o popula‹n’ dynamice mohou vùznamnž ovlivnit realizovanù management 1.2.2 PŽ‹e o lokality áŽvy ¥ kaìdoro‹nž prov‡džt se‹en’ travnatùch ploch suchùch kr‡tkostŽbelnùch tr‡vn’kó a m’st po sk‡cen’ dÞevin, a to v term’nu od poloviny ‹ervence do za‹‡tku z‡Þ’; se‹en’ po 10. 9. jiì móìe poäkodit raä’c’ rostliny vstava‹e a proto je krajnž nevhodnŽ; pokud je nutnŽ provŽst se‹en’ pozdžji, je nezbytnŽ vyzna‹it ploäky s vùskytem vstava‹ó a ponechat je bez z‡sahu, biomasu likvidovat mimo plochu; zajist’ Okò Vyäkov, refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ ve spolupr‡ci s firmou Petr Cup‡k, Vyäkov Ð priorita 1

30

¥ prov‡džn’ proÞez‡vek keÞó a stromó a jejich sp‡len’ mimo cennŽ plochy; zajist’ Okò Vyäkov refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ ve spolupr‡ci s firmou Petr Cup‡k, Vyäkov Ð priorita 1 Oulehla ¥ zajistit se‹en’ ploch s vùskytem O. tridentata Ð jedenkr‡t za dva roky a to v term’nu od poloviny ‹ervence do za‹‡tku z‡Þ’; se‹en’ po 10. 9. jiì móìe poäkodit raä’c’ rostliny vstava‹e a proto je krajnž nevhodnŽ; pokud je nutnŽ provŽst se‹en’ pozdžji, je nezbytnŽ vyzna‹it ploäky s vùskytem vstava‹ó a ponechat je bez z‡sahu; zajist’ AOPK ‰R, stÞedisko Olomouc v sou‹innosti se sdruìen’m Sagittaria Ð priorita 1 ¥ kontrolovat a odstraËovat n‡let borovice Ð pÞedevä’m Zadn’ Oulehla; zajist’ AOPK ‰R, stÞedisko Olomouc v sou‹innosti se sdruìen’m Sagittaria Ð priorita 1 ¥ experimentovat s kaìdoro‹n’m se‹en’m na m’stž s vùskytem O. tridentata na Zadn’ Oulehle, kde je populace podstatnž chudä’ neì na PÞedn’ Oulehle; zajist’ AOPK ‰R, stÞedisko Olomouc v sou‹innosti se sdruìen’m Sagittaria Ð priorita 1 ¥ pÞipravit a provŽst vùsadbu ochrannŽho zasakovac’ho p‡su nad chr‡nžnùm œzem’m; zajist’ AOPK ‰R, stÞedisko Olomouc a Sagittaria Ð priorita 2 ¥ hledat moìnosti pastvy ovc’ a koz Ð priorita 2 GrygovskŽ kopce ¥ kaìdoro‹nž prov‡džt se‹en’ travnatùch ploch suchùch kr‡tkostŽbelnùch tr‡vn’kó, a to v term’nu od poloviny ‹ervence do za‹‡tku z‡Þ’; se‹en’ po 10. 9. jiì móìe poäkodit raä’c’ rostliny vstava‹e a proto je krajnž nevhodnŽ; pokud je nutnŽ provŽst se‹en’ pozdžji, je nezbytnŽ vyzna‹it ploäky s vùskytem vstava‹ó a ponechat je bez z‡sahu; zajist’ Okò Olomouc refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ ve spolupr‡ci s firmou REKULTA Ð priorita 1 ¥ zajistit propojen’ obou chr‡nžnùch œzem’ na Grygovskùch kopc’ch travnatùm p‡sem a vytvoÞit alespoË 20ti metrovù zasakovac’ p‡s nad PP U b’lùch hlin1), zajist’ Okò Olomouc refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ ve spolupr‡ci s obcemi Grygov, Kr‹maË a se sdruìen’m Sagittaria Ð priorita 1

1)

Koment‡Þ: toto opatÞen’ je tÞeba povaìovat pro grygovskou lokalitu za jedno z nejdóleìitžjä’ch, kterŽ vùznamnž napomóìe eliminaci vlivó pesticidó a hnojiv na oba drobnŽ ostróvky xerotermn’ vegetace, pÞi‹emì vstava‹ trojzubù je z pÞ’tomnùch druhó nejcitlivžjä’; jsme si vždomi n‡ro‹nosti prosazen’ tohoto n‡vrhu, ale bez nžho je riziko neœ‹innosti väech dalä’ch aktivit pÞ’liä vysokŽ; toto opatÞen’ vych‡z’ z vùvoje Grygovskùch kopcó, kdy sou‹asnù rozsah xerotermn’ vegetace je jeden z nejniìä’ch zn‡mùch a je tÞeba usilovat o zvžtäen’ a ochranu œzem’ pÞed nadmžrnou nitrifikac’; v pÞ’padž nesouhlasu vlastn’kó pozemkó je tÞeba uplatËovat z‡kaz aplikace chemickùch prostÞedkó v ochrannŽm p‡smu ZCHò a pokusit se o Þeäen’ vlastnickùch vztahó v r‡mci komplexn’ch pozemkovùch œprav.

31

¥ pokra‹ovat v likvidaci kÞovin dle pl‡nó pŽ‹e; zajist’ Okò Olomouc, refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ ve spolupr‡ci s firmou REKULTA Ð priorita 2 ¥ po vytvoÞen’ zasakovac’ho p‡su provŽst pÞehl‡äen’ obou chr‡nžnùch œzem’ na Grygovskùch kopc’ch jako jednoho vžtä’ho, pÞi‹emì za œvahu stoj’ i pÞehl‡äen’ do n‡rodn’ kategorie; pokud nebude toto realizov‡no, mžlo by doj’t alespoË k pÞehl‡äen’ ZCHò na dnes v terŽnu vyzna‹enou rozlohu; zajist’ Okò Olomouc, refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ Ð priorita 2 ¥ perspektivnž pracovat na vyhl‡äen’ lokality Cig‡nskŽ zmole (GrygovskŽ kopce), jakoì i jej’m pÞ’padnŽm propojen’ se st‡vaj’c’mi ZCHò; zajist’ Okò Olomouc, refer‡t ìivotn’ho prostÞed’ Ð priorita 3 1.3 Z‡chrana ex situ 1.3.1 Z‡chrann‡ kultivace Kultivace by znamenala odbžr rostlin z lokality, coì nen’ ì‡douc’, proto se navrhuje rovnou kultivace in vitro ze semen a po pÞ’padnŽm zvl‡dnut’ mnoìen’ a pÞevodu do nesteriln’ho prostÞed’ bude teprve moìn‡ kultivace. 1.3.2 Genobanka ¥ zaloìen’ pokusu o dlouhodobou konzervaci brylek; v dobž plnŽho kvžtu O. tridentata budou odebr‡ny brylky (po jednom vybranŽm kvžtu z kvžtenstv’ kaìdŽho kvetouc’ho exempl‡Þe na kaìdŽ lokalitž), svaze‹ky brylek budou vysuäeny nad silikagelem a uloìeny v epruvet‡ch do Ð20 ¡C. Kl’‹ivost pylu v brylk‡ch bude na jednom vstupn’m vzorku kontrolov‡na testem na oddžlenùch kvžtech (HAVRçNEK et KUBALçKOVç 1980) a fluorescen‹n’m barven’m (FITC). V próbžhu Þeäen’ bude tato metoda detailnž ovžÞov‡na. zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 1 ¥ pÞed‡n’ vzorkó semen do Banky semen pÞi VMO; v kaìdŽm ze sledovanùch ro‹n’kó budou sklizeny zralŽ tobolky z dodate‹nž opylovanùch kvžtó (po jednŽ tobolce z kaìdŽho exempl‡Þe), smžsnù vzorek semen bude vysuäen nad silikagelem a hermeticky uzavÞen a uchov‡v‡n pÞi Ð20 ¡C; vitalita semen bude kontrolov‡na kultiva‹n’m testem in vitro; zajist’ Sagittaria ve spolupr‡ci s VMO Ð priorita 3 1.4 Z‡chrana in vitro Vzhledem k praktickŽ nemoìnosti kultivovat a rozmnoìit vstava‹e jinou cestou, je navrhov‡n pÞ’mo pokus o zvl‡dnut’ namnoìen’ druhu pomoc’ tk‡Ëovùch kultur. ¥ proveden’ polyfaktori‡ln’ho pokusu s variantami kultiva‹n’ch medi’, desin fek‹n’ch postupó a kultiva‹n’ch podm’nek pro navozen’ kl’‹en’ semen in vitro; zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 1 ¥ podle prvn’ch vùsledkó pokusu s medii a kultiva‹n’mi pokusy zaloìit asymbiotickŽ kultivace vùsevem semen; zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 1

32

¥ zah‡jit pokusy se symbiotickou kultivac’ s kulturami endofyta; izolace endofytó ze stanoviäé, jejich kultivaci a kokultivaci zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 1 ¥ zah‡jit pokusy s pÞevodem kl’‹n’ch rostlin do podm’nek in situ; zajist’ katedra botaniky PÞF UP Olomouc Ð priorita 1 1.5 Posilov‡n’ populac’, repatriace Nejjednoduää’, ale nepÞ’liä œ‹innou formou posilov‡n’ populace je v kapitole B, bodu 3.1.2 popsanŽ doopylov‡n’ rostlin. ¥ velmi pÞedbžìnž zvaìovat moìnost pos’len’ populace na Grygovskùch kopc’ch z populace na Oulehle Ð bu“ rozprostÞen’m 5 lodyh s dozr‡lùmi tobolkami na kaìdou z obou mikrolokalit Ð vhodnžjä’; nebo pÞesazen’m 10 rostlin na kaìdou z obou lokalit Ð rizikovŽ pro zdrojovou populaci i pro pÞen‡äenŽ rostliny; vyhodnocen’ bude provedeno na z‡kladž zkuäenost’ z próbžhu z‡chrannŽho programu a v nejbliìä’ch pžti letech k nžmu patrnž nebude pÞistoupeno; pokud by bylo pÞijato kladnŽ rozhodnut’, bude zpracov‡n samostatnù d’l‹’ projekt; odbornou diskusi zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 ¥ uvaìovat o dalä’ vhodnŽ z‡loìn’ lokalitž, bu“ v s’ti sou‹asnùch ZCHò nebo i mimo nž; z moìnùch œzem’, kter‡ bude vhodnŽ bl’ìe posoudit, pÞich‡z’ na stÞedn’ Moravž v œvahu pÞedevä’m V‡penice, na jiìn’ Moravž pÞedevä’m nžkterŽ lokality v äirä’m okol’ Bu‹ovic, pÞ’padnž v B’lùch Karpatech; pokud by bylo pÞijato kladnŽ rozhodnut’, bude zpracov‡n samostatnù d’l‹’ projekt; prózkumy a odbornou diskusi a spolupr‡ci zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 1.6 N‡slednù monitoring œ‹innosti opatÞen’ Jako z‡klad jsou navrhov‡ny pro próbžìnŽ sledov‡n’ tÞi z‡kladn’ charakteristiky. PÞednž jsou to po‹ty rostlin na väech lokalit‡ch v kaìdŽm roce. Jednou za tÞi roky pak fytocenologickù monitoring na trvalùch ploch‡ch a jednou za pžt let analùza pód. Za pozitivn’, pÞ’padnž neutr‡ln’ bude povaìov‡n setrvalù ‹i stoupaj’c’ po‹et rostlin, n’zk‡ vegetace s ur‹itou rozvolnžnost’ a bohatùm zastoupen’m dvoudžloìnùch rostlin a pódy s relativnž n’zkùm obsahem dus’ku do 5.000 mg/kg a s neutr‡ln’m pH.

2. Vùchova a osvžta Obecn‡ strategie vùchovy a osvžty vych‡z’ z faktu, ìe odbornŽ botanickŽ a ochran‡ÞskŽ veÞejnosti jsou recentn’ lokality O. tridentata dobÞe zn‡my a nen’ uì ì‡dnù dóvod snaìit se je utajovat. Pokud by väak byla nalezena nov‡ lokalita, bylo by jej’ utajen’ (pÞi zajiätžn’ œ‹innŽ ochrany) t’m nejlepä’m Þeäen’m. Ve vztahu k äirokŽ veÞejnosti a m’stn’m obyvatelóm v okol’ lokalit se jako vhodnžjä’ Þeäen’ jev’ rovnžì sp’äe c’len‡ osvžta s apelem na vz‡cnost druhu. Osvžtovù ‹l‡nek o tomto druhu na region‡ln’ œrovni publikoval RYBKA (1994).

33

¥ v dobž kveten’ a zr‡n’ vstava‹e zajistit ‹astžjä’ kontroly œzem’, z psychologickùch dóvodó zv‡ìit i spolupr‡ci s obecn’ ‹i st‡tn’ polici’ Ð pÞedevä’m GrygovskŽ kopce; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ na GrygovskŽ kopce um’stit informa‹n’ panely se zm’nkou o vùskytu druhu; zajist’ Sagittaria Ð priorita 1 ¥ na lokalitž Strabiäov-Oulehla obnovit informa‹n’ panely, zde druh pÞ’mo vyobrazit a zm’nit, ìe se jedn‡ o jedinou bohatou populaci v ‰R Ð v dobž kvžtu tam stejnž nen’ moìno O. tridentata pÞehlŽdnout; zajist’ Sagittaria ve spolupr‡ci s AOPK ‰R, stÞedisko Olomouc Ð priorita 2 ¥ zv‡ìit formu äirä’ propagace ochrany vstava‹e trojzubŽho informa‹n’ let‡‹ek, pohled, informace obecn’m œÞadóm v okol’ apod., pÞi propagaci druhu je riziko upozornžn’ na jeho vùskyt a dalä’ likvidace, proto je nutno takovŽto kroky pe‹livž v‡ìit; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 ¥ publikovat informa‹n’ ‹l‡nek o sou‹asnŽm stavu populac’ druhu v Ochranž pÞ’rody, zajist’ Sagittaria Ð priorita 3 ¥ zpracovat webovou str‡nku pod‡vaj’c’ informace o z‡chrannŽm programu Ð lokalizace vùskytu nebude upÞesnžna; zajist’ Sagittaria Ð priorita 3

3. Zhodnocen’ pravdžpodobnŽ œ‹innosti navrìenùch opatÞen’ a mžÞiteln‡ kritŽria Podstatn‡ ‹‡st odhadu œ‹innosti z‡sahu je obsaìena v rozhodovac’m stromu. Jako nejœ‹innžjä’ se jev’ kombinace kvalitn’ho managementu Ð kosen’, jeätž lŽpe pasen’, kterŽ je väak z‡roveË ponžkud rizikovŽ a organiza‹nž n‡ro‹nŽ Ð s vùzkumem druhu a zpÞesËov‡n’m managementu. Kultivace druhu je velmi obt’ìn‡ a pravdžpodobnost œspžchu velmi n’zk‡. PÞi jej’m zvl‡dnut’ by väak ochrana druhu byla podstatnž uleh‹ena, neboé by bylo moìno populace posilovat namnoìenùmi rostlinami. MžÞiteln‡ kriteria: ¥ existence tÞ’ vit‡ln’ch populac’ na recentn’ch lokalit‡ch ¥ zpÞesnžn’ vhodnŽho managementu lokalit ¥ pÞesn‡ evidence jednotlivùch rostlin na lokalit‡ch ¥ uloìen’ semen do semennŽ banky ¥ zvl‡dnut’ problematiky kultivace druhu ze semen v podm’nk‡ch in vitro a dopžstov‡n’ extra vitro ¥ zvl‡dnut’ problematiky vùsadby vypžstovanùch rostlin na lokality Ð posilov‡n’ populac’ ¥ kaìdoro‹n’ vùro‹n’ zpr‡va o vstava‹i trojzubŽm v ‰R ¥ publikovanŽ odbornŽ ‹l‡nky

34

4. ‰asovù harmonogram CelŽ obdob’ 2002 Ð 2008 ¥ monitoring, biometrika a fenologie druhu na väech lokalit‡ch ¥ vyhodnocov‡n’ œspžänosti opylen’ kvžtó ¥ doopylov‡n’ kvžtó ¥ kultivace druhu in vitro ¥ kosen’ lokality GrygovskŽ kopce ¥ kosen’ lokality Strabiäov-Oulehla ¥ kosen’ lokality áŽvy ¥ p‡tr‡n’ po historickùch a novùch lokalit‡ch druhu ¥ sledov‡n’ vùskytu róznùch patogenó ¥ sledov‡n’ vùskytu opylova‹ó ¥ sledov‡n’ mikroklimatu lokalit pomoc’ termometró ¥ ukl‡d‡n’ vzorkó semen do semennŽ banky ¥ kultivace druhu v podm’nk‡ch in vitro ¥ hled‡n’ moìnosti pasen’ lokalit ¥ stÞeìen’ lokalit v dobž kveten’ vstava‹ó ¥ publikov‡n’ ‹l‡nkó o ochranž druhu a vùsledkó odbornŽho vùzkumu ¥ spolupr‡ce väech zainteresovanùch subjektó ¥ studium druhu v okoln’ch zem’ch Ð pÞedevä’m Slovensko

Rok 2002 ¥ experimenty se zaloìen’m kultur in vitro Ð ovžÞov‡n’ róznùch mŽdi’, testy kl’‹ivosti ¥ zaloìen’ fytocenologickùch monitorovac’ch ploch a zah‡jen’ monitoringu vegetace ¥ zaloìen’ pokusu s vùsevy semen na lokalitž Strabiäov-Oulehla ¥ vyhodnocen’ vitality pylu ¥ zah‡jen’ pokusu s dlouhodobou konzervac’ brylek ¥ instalace termometru na lokalitu Strabiäov-Oulehla ¥ odstranžn’ st’n’c’ch stromó a keÞó na lokalitž U Strej‹kova lomu ¥ odstraËov‡n’ dÞevin v PR áŽvy ¥ instalace informa‹n’ch paneló na GrygovskŽ kopce ¥ zpracov‡n’ historickŽho vùvoje lokalit druhu s ohledem na jejich vyuì’v‡n’ ¥ zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

35

Rok 2003 ¥ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥ ¥

obnova informa‹n’ch paneló na lokalitž Strabiäov-Oulehla zpracov‡n’ rozä’Þen’ jedincó O. tridentata na lokalitž Strabiäov-Oulehla v GIS vyhodnocen’ experimentu s vùsevy semen na lokalitž Strabiäov-Oulehla pokra‹ov‡n’ pokusu o dlouhodobou konzervaci brylek zah‡jen’ pokusó se symbiotickou kultivac’ s kulturami endofyta pÞ’prava a tisk informa‹n’ho materi‡lu s problematikou ochrany druhu pÞ’prava projektu na realizaci zasakovac’ho p‡su na lokalitž Strabiäov-Oulehla odstraËov‡n’ dÞevin v PR áŽvy zpracov‡n’ webovŽ str‡nky informuj’c’ o projektu zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

Rok 2004 ¥ ¥ ¥ ¥ ¥

karyologick‡ analùza analùza populac’ pomoc’ DNA vyhodnocen’ pokusu o dlouhodobou konzervaci brylek zaloìen’ zasakovac’ho p‡su na lokalitž Strabiäov-Oulehla zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

Rok 2005 ¥ ¥ ¥ ¥

fytocenologickù monitoring pedologickù monitoring zah‡jen’ pokusó s pÞevodem kl’‹n’ch rostlin do podm’nek in situ pÞ’prava projektu na realizaci ochrannŽho zasakovac’ho p‡su na lokalitž GrygovskŽ kopce s pÞ’padnùm propojen’m obou chr‡nžnùch œzem’ ¥ vyhl‡äen’ PP Cig‡nskŽ zmole ¥ vyhodnocen’ dosavadn’ œ‹innosti z‡chrannŽho programu pÞedevä’m popula‹n’ch trendó, zmžn vegetace a pódy, œ‹innosti managementu a kultivace rostlin a zpÞesnžn’ postupu na dalä’ obdob’ ¥ zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

Rok 2006 ¥ odborn‡ debata o moìnosti pos’len’ populace na Grygovskùch kopc’ch a o zaloìen’ novŽ lokality druhu ¥ realizace zasakovac’ho p‡su na lokalitž GrygovskŽ kopce ¥ œdrìba informa‹n’ch paneló na väech lokalit‡ch ¥ zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

36

Rok 2007 ¥ pÞehl‡äen’ lokalit U Strej‹kova lomu a U b’lùch hlin do jednoho chr‡nžnŽho œzem’ Ð podm’nžno realizac’ propojovac’ho travn’ho p‡su ¥ pÞ’padn‡ realizace posilov‡n’ populac’ a zaloìen’ novŽ lokality ¥ zpracov‡n’ z‡vžre‹nŽ zpr‡vy za danù rok

Rok 2008 ¥ ¥ ¥ ¥ ¥

fytocenologickù monitoring pÞ’padn‡ realizace posilov‡n’ populac’ a zaloìen’ novŽ lokality Ð pokra‹ov‡n’ œdrìba informa‹n’ch paneló publikace informa‹n’ broìury s detailn’mi informacemi o tomto druhu a jeho ochranž vyhodnocen’ œspžänosti z‡chrannŽho programu a navrìen’ dalä’ho postupu

37

Osnova pro zpracování záchranného programu u ÏivoãichÛ LUCIE BREJáKOVç, PAVEL MARHOUL, EVA SUCHOMELOVç & ONDÛEJ VOLF 1. VøCHOZê INFORMACE 1.1 Taxonomick‡ charakteristika 1.1.1 Nomenklatura (kùm, kdy a kde byl druh pops‡n, synonyma, popÞ. n‡zvy druhu v dalä’ch jazyc’ch) 1.1.2 Taxonomie (existence vnitrodruhovùch jednotek, poddruhó apod.) 1.1.3 Popis (stru‹nù popis a dóleìitŽ rozliäovac’ znaky druhu, popis ä’Þe morfologickŽ variability) 1.1.4 Hybridizace (hybridogenn’ potenci‡l druhu, s kterùmi druhy a jak ‹asto se kÞ’ì’, zhodnocen’ rizik tohoto kÞ’ìen’ pÞi ochranž druhu)

1.2 Rozä’Þen’ 1.2.1 CelkovŽ rozä’Þen’ Popiäte historickŽ a recentn’ rozä’Þen’ druhu v r‡mci celŽho are‡lu, sou‹asnù vùskyt a po‹etnost v jednotlivùch zem’ch, pÞedevä’m v okoln’ch st‡tech. Zhodnoéte vùznam œzem’ ‰eskŽ republiky v are‡lu druhu. Pokud je danù druh pro ur‹itŽ œzem’ endemickù, ‹i jedn‡-li se o relikt, zdóraznžte tuto skute‹nost. Je-li to moìnŽ, pÞiloìte mapu sou‹asnŽho are‡lu rozä’Þen’ (viz PÞ’lohy). 1.2.2 Rozä’Þen’ v ‰R 1.2.2.1 HistorickŽ rozä’Þen’ Pro lepä’ pochopen’ stanoviätn’ch poìadavkó druhu popiäte jeho historickŽ rozä’Þen’ na œzem’ ‰R, detailnžji pÞedevä’m rozä’Þen’ ve 20. stolet’. 1.2.2.2 Recentn’ rozä’Þen’ PÞesn‡ znalost rozä’Þen’, velikosti a struktury populace druhu v posledn’ch deseti letech je kl’‹ovou informac’ pro pl‡nov‡n’ ochrannùch opatÞen’. Uve“te odhady po‹etnosti, pÞ’padnž pÞesnŽ œdaje o po‹tu jedincó danŽho druhu vyskytuj’c’ch se na naäem œzem’. Bylo-li provedeno detailn’ s‹’t‡n’, uve“te jeho autory a datum kon‡n’. Pokud existuj’ znalosti o vžkovŽm sloìen’, pomžru pohlav’ a dalä’ch popula‹n’ch charakteristik‡ch, je ì‡douc’ je v tomto bodž rozvŽst. PÞiloìte seznam ‹i datab‡zi väech zn‡mùch lokalit recentn’ho vùskytu danŽho druhu (tj. v posledn’ch deseti letech) s n‡sleduj’c’mi œdaji: n‡zev lokality, zemžpisnŽ souÞadnice

39

(jsou-li k dispozici), katastr, okres, ‹’slo ‹tverce s’éovŽho mapov‡n’, statut ochrany lokality (n‡zev zvl‡ätž chr‡nžnŽho œzem’, vùznamnŽho krajinnŽho prvku apod.), datum pozorov‡n’, po‹etnost. Tyto œdaje budou poskytnuty AOPK ‰R pro za‹lenžn’ do datab‡ze Informa‹n’ho systŽmu ochrany pÞ’rody. Povinnou pÞ’lohou dokumentu je takŽ mapka recentn’ho rozä’Þen’ druhu v ‰R (viz PÞ’lohy).

1.3 Zmžny po‹etnosti a rozä’Þen’ druhu Popiäte pokles po‹etnosti druhu (kdy k nžmu doälo, jak‡ byla jeho rychlost). Zmžny je nutnŽ zhodnotit jak v r‡mci ‰R, tak i z hlediska celkovŽho rozä’Þen’ druhu. Je tÞeba takŽ zohlednit pÞirozenou dynamiku populace, a to jak z hlediska po‹etnosti, tak i rozä’Þen’ (fluktuace, oscilace).

1.4 Biologie a ekologie druhu V tŽto kapitole uve“te pouze fakta a informace, kterŽ u danŽho druhu souvisej’ s pl‡nov‡n’m z‡chrannŽho programu. 1.4.1 N‡roky na prostÞed’ Tento bod mus’ obsahovat podrobnŽ informace o stanoviätn’ch poìadavc’ch druhu. Popiäte takŽ velikost a strukturu teritoria, home-range, v jakŽm rozsahu se uplatËuje fidelita, filopatrie apod. 1.4.2 Rozmnoìov‡n’ a ìivotn’ strategie Popiäte rozmnoìov‡n’ a soci‡ln’ chov‡n’ druhu. Uve“te, kdy doch‡z’ k dosp’v‡n’ do reproduk‹n’ho vžku a jak‡ ‹‡st populace se pod’l’ na rozmnoìov‡n’. Je nutno zdóraznit zvl‡ätnosti ekologie danŽho druhu, kterŽ by mohly m’t vliv na œspžch ochrannùch opatÞen’ (napÞ. tvorba koloni’, spole‹n‡ tokaniätž, pŽ‹e o ml‡“ata apod.). 1.4.3 Potravn’ ekologie Potrava móìe bùt limituj’c’m faktorem rozä’Þen’ druhu. Uve“te informace o sloìen’ potravy, zpósobech jej’ho z’sk‡v‡n’, potravn’ch konkurentech a rozd’lech na jednotlivùch lokalit‡ch. 1.4.4 Pohyb a migrace V tŽto ‹‡sti uve“te, jde-li u sledovanŽho druhu o pravidelnŽ migrace nebo jen kratä’ potulky, popiäte zpósoby disperze, vùznamnŽ trasy a obdob’ pÞesunó. 1.4.5 Role v ekosystŽmu Popiäte, jakou roli m‡ druh v ekosystŽmu, zda pÞetv‡Þ’ j’m obùvanŽ prostÞed’, jakŽ je jeho postaven’ v potravn’ s’ti, kteÞ’ jsou jeho nejvùznamnžjä’ pred‡toÞi.

40

Pokud se jedn‡ o parazita ‹i hostitele nebo pokud existuje symbiotickù vztah s jinùmi druhy, zdóraznžte tuto skute‹nost. Rovnžì uve“te, zda jde o kl’‹ovù druh (keystone species).

1.5 PÞ’‹iny ohroìen’ Tato kapitola je kl’‹ov‡ pro pl‡nov‡n’ a realizaci z‡chrannŽho programu. Pro pÞesnou formulaci c’ló z‡chrannŽho programu je nezbytnŽ provŽst detailn’ rozbor pÞ’‹in ohroìen’ danŽho druhu. JednotlivŽ zn‡mŽ i potenci‡ln’ faktory uve“te jako samostatnŽ body. Ke kaìdŽmu faktoru pÞiÞa“te stupeË jeho z‡vaìnosti (kritickù faktor, vysoce vùznamnù faktor, stÞednž vùznamnù faktor, m‡lo vùznamnù faktor) a na z‡kladž tohoto hodnocen’ je seÞa“te. Pokud je to œ‹elnŽ, uve“te pÞ’‹iny ohroìen’ zvl‡äé pro jednotlivŽ lokality.

1.6 Vùznam Pokud je to z hlediska z‡chrannŽho programu relevantn’, popiäte, jakŽ je hospod‡ÞskŽ vyuìit’ danŽho druhu, zda je to druh atraktivn’ pro myslivce, ryb‡Þe, sbžratele ‹i chovatele, zda se jedn‡ o konfliktn’ druh (aktu‡lnž ‹i potenci‡lnž zpósobuj’c’ äkody na majetku nebo zdrav’) a zda m‡ vùznam z hlediska bioindika‹n’ho.

1.7 Statut ochrany 1.7.1 Statut ochrany v ‰R Popiäte pr‡vn’ zajiätžn’ ochrany danŽho druhu v ‰eskŽ republice, a to jak z hlediska pr‡vn’ch pÞedpisó tùkaj’c’ch se ochrany pÞ’rody (z‡kon ‹. 114/1992 Sb. o ochranž pÞ’rody a krajiny a vyhl‡äka ‹. 395/1992 Sb.), tak z hlediska pr‡vn’ch pÞedpisó z oblasti myslivosti, ryb‡Þstv’, veterin‡rn’ a z‡kona o poskytov‡n’ n‡hrad äkod zpósobenùch vybranùmi zvl‡ätž chr‡nžnùmi ìivo‹ichy (z‡kon ‹. 115/2000 Sb.). Uve“te, zda a v jakŽ kategorii je danù druh zaÞazen v ‰ervenŽm seznamu ‰R, pÞ’padnž v ‰ervenŽ knize ‰R. 1.7.2 Statut ochrany v okoln’ch zem’ch Uve“te, zda a v jakŽ kategorii je danù druh zaÞazen v ‹ervenùch seznamech nebo ‹ervenùch knih‡ch v sousedn’ch zem’ch. 1.7.3 Ochrana na mezin‡rodn’ œrovni Ð zaÞazen’ do ‰ervenŽho seznamu IUCN (HILTON-TAYLOR 2000) Ð u pt‡kó zaÞazen’ mezi Z‡jmovŽ druhy evropskŽ ochrany pÞ’rody (Species of European Conservation Concern, TUCKER & HEATH 1994), do EvropskŽ klasifikace ohroìenùch druhó pt‡kó (European Threat Status, TUCKER & HEATH 1994) Ð zaÞazen’ do pÞ’loh Smžrnice ‹. 79/409/EEC o ochranž volnž ìij’c’ch pt‡kó nebo

41

Smžrnice ‹. 92/43/EEC o ochranž pÞ’rodn’ch stanoviäé, volnž ìij’c’ch ìivo‹ichó a planž rostouc’ch rostlin Ð ochrana podle mezin‡rodn’ch œmluv: a) òmluva o mezin‡rodn’m obchodu ohroìenùmi druhy volnž ìij’c’ch ìivo‹ichó a planž rostouc’ch rostlin (CITES) b) òmluva o ochranž evropskŽ fauny a fl—ry a pÞ’rodn’ch stanoviäé (Bernsk‡ œmluva) c) òmluva o ochranž stžhovavùch druhó volnž ìij’c’ch ìivo‹ichó (Bonnsk‡ œmluva), d‡le takŽ jednotlivŽ dohody odvozenŽ z tŽto œmluvy: Dohoda o ochranž populac’ evropskùch netopùró (EUROBATS), Dohoda o ochranž africko-eurasijskùch taìnùch vodn’ch pt‡kó (AEWA)

1.8 Dosavadn’ opatÞen’ pro ochranu druhu 1.8.1 Specifick‡ ochrana TŽto kapitole je tÞeba vžnovat zvùäenou pozornost. Podrobnž popiäte väechna doposud realizovan‡ opatÞen’ zamžÞen‡ na z‡chranu danŽho druhu a pŽ‹i o nžj. U kaìdŽho opatÞen’ uve“te, kùm a kde bylo realizov‡no a zhodnoéte jeho œ‹innost. Pro pl‡nov‡n’ z‡chrannŽho programu je nezbytnŽ provŽst pÞehled nejen œspžänùch opatÞen’, ale takŽ neœspžänùch akc’ a opatÞen’, u nichì vùsledek nen’ zn‡m. Existuj’-li nžjakŽ zkuäenosti s chovem danŽho druhu v zajet’ a s reintroduk‹n’mi (repatria‹n’mi) pokusy, podrobnž je popiäte. U pt‡kó a savcó uve“te, jakŽ je riziko imprintingu odchov‡vanùch ml‡“at na chovatele a zda lze tento problŽm nžjak oäetÞit. Detailnž zhodnoéte œspžänost odchovu v zajet’ Ð procento pÞeì’v‡n’ jednotlivùch vùvojovùch stadi’, vù‹et faktoró zpósobuj’c’ch mortalitu. Pokud moìno uve“te pro ‰R pÞehled väech chovnùch zaÞ’zen’, kde je v sou‹asnosti danù druh chov‡n. U reintroduk‹n’ch (repatria‹n’ch) pokusó uve“te, zda vypouätžn’ jedinci poch‡zeli z volnŽ pÞ’rody nebo byli odchov‡ni v zajet’, a popiäte metodiku vypouätžn’. Zhodnoéte œspžänost reintrodukce (repatriace) Ð procento pÞeì’v‡n’ vypuätžnùch jedincó v n‡sleduj’c’ch letech, jejich zapojen’ do volnž ìij’c’ populace a œ‹ast na reprodukci, vù‹et faktoró zpósobuj’c’ch mortalitu vypuätžnùch jedincó. Tuto kapitolu rozdžlte do dvou bodó: 1.8.1.1 OpatÞen’ realizovan‡ v ‰R 1.8.1.2 OpatÞen’ realizovan‡ v zahrani‹’ (zejmŽna v zem’ch soused’c’ch s ‰R) 1.8.2 Nespecifick‡ ochrana Uve“te, zda a jakùm zpósobem je zajiätžna œzemn’ ochrana danŽho druhu v ‰R (maloploän‡ ‹i velkoploän‡ zvl‡ätž chr‡nžn‡ œzem’, pÞechodnž chr‡nžnŽ plochy) a v zahrani‹’ (n‡rodn’ parky, rezervace, œzem’ NATURA 2000).

42

D‡le popiäte, kter‡ nespecifick‡ managementov‡ opatÞen’, jeì jsou v ‰R a v zahrani‹’ prov‡džna, napom‡haj’ zlepäit stav biotopó tohoto druhu. U druhó obùvaj’c’ch zemždžlskou krajinu zhodnoéte moìnost vyuìit’ agro-environment‡ln’ch programó. Tuto kapitolu rozdžlte do dvou bodó: 1.8.2.1 OpatÞen’ realizovan‡ v ‰R 1.8.2.2 OpatÞen’ realizovan‡ v zahrani‹’

2. CêLE ZçCHRANNƒHO PROGRAMU V tŽto ‹‡sti vyjmenujte hlavn’ c’le z‡chrannŽho programu. Tyto c’le shrËte do kr‡tkùch, jasnž formulovanùch bodó. U kaìdŽho bodu uve“te, v jakŽm ‹asovŽm horizontu m‡ bùt danù c’l splnžn. (PÞ’klad: ãv próbžhu deseti let zvùäit po‹etnost populace na dvojn‡sobekÒ.)

3. PLçN OPATÛENê Jednotliv‡ pl‡novan‡ opatÞen’ formulujte jako samostatnŽ body. U kaìdŽho bodu je nutno uvŽst pÞesnž, kter‡ pÞ’‹ina ohroìen’ bude Þeäena a jak. Stanovte prioritu jednotlivùch opatÞen’ podle stupnž jejich dóleìitosti. Uve“te, zda dan‡ ‹innost navazuje na opatÞen’ jiì dÞ’ve realizovan‡ (uvŽst jmŽno Þeäitele, n‡zev projektu, vùsledek, liter‡rn’ citaci). U kaìdŽho bodu popiäte, jakùm zpósobem a v jakùch period‡ch probžhne kontrola œ‹innosti navrìenùch opatÞen’, tj. jejich vlivu na populaci danŽho druhu. Posu“te, zda œdaje, kterŽ jsou k dispozici, jsou dosta‹uj’c’ pro naplnžn’ c’ló z‡chrannŽho programu. 3.1 PŽ‹e o druh Tento bod zahrnuje vlastn’ pŽ‹i o druh (napÞ. vypouätžn’, pÞikrmov‡n’, podpora reprodukce, kontrola chorob, omezen’ ruäen’, hl’d‡n’ hn’zd apod.). U kaìdŽho opatÞen’ uve“te jeho lokalizaci a zpósob, jakùm bude prov‡džno. V pÞ’padž, ìe z‡chrannù program po‹’t‡ s vypouätžn’m, uve“te pÞesnž, kolik jedincó, jakùm zpósobem a kam bude vypouätžno, a tyto kroky zdóvodnžte. 3.2 PŽ‹e o biotop Vzhledem k tomu, ìe pŽ‹e o biotop ve vžtäinž pÞ’padó Þeä’ ochranu danŽho druhu nejœ‹innžji, je tÞeba tŽto skupinž opatÞen’ vžnovat maxim‡ln’ pozornost. Tato opatÞen’ obvykle zahrnuj’ omezen’ a œpravu hospodaÞen’, specifickù management, zpróchodnžn’ migra‹n’ch bariŽr, aj. 3.3 òzemn’ ochrana Uve“te pl‡novanŽ n‡vrhy na vyhl‡äen’ zvl‡ätž chr‡nžnŽho œzem’ ‹i pÞechodnž chr‡nžnŽ plochy, a to v‹etnž reìimu ochrany (pl‡n pŽ‹e apod.) a ‹asovŽho vymezen’ (u PCHP).

43

3.4 Monitoring stavu populace Napl‡nujte monitoring stavu populace, tj. pravidelnŽ sledov‡n’ vùvoje po‹etnosti populace danŽho druhu v próbžhu realizace z‡chrannŽho programu. 3.5 Vùzkum Uve“te pÞ’padnù pl‡novanù vùzkum slouì’c’ k doplnžn’ znalost’ ekologie danŽho druhu, kterù bude prov‡džn v próbžhu realizace z‡chrannŽho programu. 3.6 Vùchova a osvžta Napl‡nujte zpósob osvžty a vzdžl‡v‡n’ (formou report‡ì’, dokument‡rn’ch filmó, ‹l‡nkó, pÞedn‡äek, prezentace na internetu, tisku let‡kó), zejmŽna s c’lem oslovit pÞ’sluänŽ z‡jmovŽ skupiny. Zvaìte, zda bude vhodnŽ väechny pl‡novanŽ kroky ä’Þeji medializovat a po‹’tat s podporou informovanŽ veÞejnosti.

4. ZHODNOCENê PRAVD•PODOBNƒ ò‰INNOSTI NAVRëENøCH OPATÛENê V tŽto kapitole je tÞeba zhodnotit, s ohledem na moìnŽ zdroje financ’, rizika pÞi realizaci pl‡novanùch opatÞen’ Ð nepÞedv’datelnŽ pÞ’rodn’ faktory, moìnŽ konflikty s lidskou ‹innost’ apod. Zvaìte, jak mohou tyto skute‹nosti ovlivnit œspžänost z‡chrannŽho programu a zda jsou odstranitelnŽ nebo ovlivnitelnŽ. Zhodnoéte, zda budou prov‡džn‡ opatÞen’ m’t vliv na jinŽ zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy organismó (negativn’ ‹i naopak pozitivn’ Ð ve smyslu ochrany celùch spole‹enstev).

5. PLçN REALIZACE 5.1 Poradn’ sbor Navrhnžte sloìen’ poradn’ho sboru (pracovn’ci st‡tn’ ochrany pÞ’rody, nevl‡dn’ch neziskovùch organizac’, vžde‹t’ pracovn’ci apod.) 5.2 Finan‹n’ zajiätžn’ z‡chrannŽho programu Uve“te pl‡novanŽ zdroje financ’ a pokryt’. 5.3 Organiza‹n’ zajiätžn’ a ‹asovŽ rozvrìen’ jednotlivùch œkoló z‡chrannŽho programu Do tabulky (podle pÞiloìenŽho vzoru) pÞiÞa“te ke kaìdŽmu opatÞen’ poìadovanŽ œdaje: ‹’slo opatÞen’

44

zodpovždn‡ organizace

jmŽno Þeäitele

doba realizace

m’sto realizace

odhad n‡kladó

6. LITERATURA Uve“te v textu citovanŽ liter‡rn’ zdroje a pÞ’padnŽ dalä’ prameny.

7. PÛêLOHY 7.1 povinnŽ pÞ’lohy Ð seznam lokalit recentn’ho vùskytu druhu v ‰R Ð mapa recentn’ho rozä’Þen’ druhu v ‰R 7.2 ostatn’ Ð mapa sou‹asnŽho are‡lu rozä’Þen’ druhu Ð stanoviska z‡jmovùch skupin Ð doporu‹en’

45

Literatura A) Literatura citovan‡ v textu osnovy: HILTON-TAYLOR C. [eds.] (2000): The 2000 IUCN Red List of Threatened Species. Ð IUCN, Gland, Switzerland, 61 pp. + CD-ROM. TUCKER G. M. & HEATH M. F. (1994): Birds in Europe: their conservation status. Ð Cambridge, UK: BirdLife International (BirdLife Conservation Series no. 3), 600 pp. B) Z‡sady pÞ’pravy z‡chrannùch programó: MACHADO A. (1997): Guidelines for Action Plans for animal species. Planning animal species recovery. Workshop on drafting and implementing Action Plans for threatened species, Bertiz (Navarra, Spain, 5 Ð 7 June 1997). Ð Council of Europe Strasbourg, 76 pp. PLESNêK J. (1999): Z‡sady pÞ’pravy z‡chrannùch programó pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy ìivo‹ichó. Ð Ochrana pÞ’rody 54 (7): 210Ð215. STANDING COMMITTEE OF THE CONVENTION ON THE CONSERVATION OF EUROPEAN WILDLIFE AND NATURAL HABITATS (1997: Recommendation No. 59 on the Drafting and Implementation of Action Plans of Wild Fauna Species. Ð http://www.nature.coe.int/ english/main/Bern/texts/rec9759.htm C) PÞ’klady z‡chrannùch programó ze zahrani‹’: AUSTRALIAN DEPARTMENT OF THE ENVIRONMENT AND HERITAGE (1989Ð2001): Recovery Plans Adopted under the Environment Protection and Biodiversity Conservation Act. Ð http://www.ea.gov.au/biodiversity/threatened/recovery/list.html BREITENMOSER U. [compiler] (2000): Action Plan for the Conservation of the Eurasian Lynx (Lynx lynx) in Europe. Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats. Ð Council of Europe, Strasbourg. HEREDIA B., ROSE L. & PAINTER M. [eds.] (1996): Globally threatened birds in Europe. Action plans. Ð Council of Europe Publ. Strasbourg, 408 pp. LIMPENS H. J. G. A, LINA P. H. C. & HUTSON A. M. [compilers] (1999): Action Plan for the Conservation of the Pond Bat (Myotis dasycneme) in Europe. Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats. Ð Council of Europe, Strasbourg. MEINE C. D. & ARCHIBALD G. W. [compilers] (1996): Cranes Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN/SSC Crane Specialist Group. Ð IUCN, Gland, Switzerland, 401 pp. NOWELL K. & JACKSON P. [compilers] (1996): Wild Cats Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN/SSC Cat Specialist Group. Ð IUCN, Gland, Switzerland, xxiv+ 382 pp.

46

OÕDONNEL C. & FJELDS½ J. [compilers] (1997): Grebes Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN/SSC Grebe Specialist Group. Ð IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK, vii + 59 pp. SERVHEEN C., HERRERO H. & PEYTON B. [compilers] (1998): Bears Status Survey and Conservation Action Plan. IUCN/SSC Bear and Polar Bear Specialist Group. Ð IUCN, Gland, Switzerland, x + 306 pp. STORCH I. [compiler] (2000): Grouse Ð Status Survey and Conservation Action Plan. WPA/BirdLife/SSC Grouse Specialist Group. Ð IUCN, Gland, Switzerland, x + 112 pp. UK BIODIVERSITY GROUP (1998): Tranche 2 Action Plans Ð Volume I: Vertebrates and vascular plants. Ð English Nature, 143 pp. UK BIODIVERSITY GROUP (1998): Tranche 2 Action Plans Ð Volume III: Plants and fungi. Ð English Nature, 265 pp. UK BIODIVERSITY GROUP (1998): Tranche 2 Action Plans Ð Volume IV: Invertebrates. Ð English Nature, 254 pp. UK BIODIVERSITY GROUP (1999): Tranche 2 Action Plans Ð Volume V: Terrestrial and freshwater species and habitats. Ð English Nature, 156 pp. UK BIODIVERSITY STEERING GROUP (1995): Biodiversity: The UK Steering Group Report Ð Volume II: Action Plans. Ð HMSO London, 324 pp. U.S. FISH AND WILDLIFE SERVICE (1989Ð2001): Endangered Species Recovery Plans. Ð http://endangered.fws.gov/recovery/recplans/Index.htm

47

Metodika pro zpracov‡n’ z‡chrannùch programó pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin a ìivo‹ichó Bibliografick‡ citace:

RYBKA V., KLAUDISOVç A. & KIRSCHNEROVç L. (2002): Metodickù pokyn pro zpracov‡n’ z‡chrannŽho programu pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin. In: Klaudisov‡ A. [ed.], Metodika pro zpracov‡n’ z‡chrannùch programó pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin a ìivo‹ichó, p. 3Ð37, AOPK ‰R, Praha BREJáKOVç L., MARHOUL P., SUCHOMELOVç E. & VOLF O. (2002): Osnova pro zpracov‡n’ z‡chrannŽho programu u ìivo‹ichó. In: Klaudisov‡ A. [ed.], Metodika pro zpracov‡n’ z‡chrannùch programó pro zvl‡ätž chr‡nžnŽ druhy cŽvnatùch rostlin a ìivo‹ichó, p. 39Ð47, AOPK ‰R, Praha

Vyd‡v‡:

Agentura ochrany pÞ’rody a krajiny ‰R

AutoÞi textu:

L. Brejäkov‡, L. Kirschnerov‡, A. Klaudisov‡, P. Marhoul, V. Rybka, E. Suchomelov‡, O. Volf

Tisk a pÞ’prava do tisku: Studio REFOS Ohradn’ 57, Praha4-Michle Po‹et stran: 48 N‡klad: 400 vùtiskó Praha, 2002 ISBN:

80-86064-64-6

© Agentura ochrany pÞ’rody a krajiny ‰R