METODIKA ON-LINE VZDĚLÁVÁNÍ 2012 ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM ČASE

METODIKA ON-LINE VZDĚLÁVÁNÍ 2012 ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM ČASE

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

NÁZEV PROJEKTU Zvýšení dostupnosti a atraktivity DVPP

ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.3.03/03.0006

REALIZÁTOR PROJEKTU iCORD International s.r.o., Na Okraji 34, Praha 6, 162 00

AUTOŘI Bc. Jakub Novotný Mgr. Ladislava Kotrbová Jaroslav Čech Martin Vích Bc. MgA. Tereza Bucharová

OBSAH 1.

CO JE ONLINE LEARNING/ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ?

Co je online learning/online vzdělávání? Online vzdělávání vs. e-learning Synchronní a asynchronní online vzdělávání Přehled nástrojů pro vzdělávání po internetu Teorie synchronního online vzdělávání (Synchronní e-learning) O virtuálních učebnách

7 7 8 8 8 11

2.

TECHNICKÉ POŽADAVKY

17

3.

PROČ ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ?

22

4.

CO LZE UČIT ONLINE?

24

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 2.1 2.2 2.3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Jaký hardware pro online vzdělávání potřebuji? Jaké jsou technické požadavky na software a připojení pro online vzdělávání? Další technické požadavky Kde online výuku využít? Firemní vzdělávání Vysokoškolské vzdělávání Odborné vzdělávání (OSVČ) Konzultační činnost

4.1 Výběr vhodného tématu 4.2 Jeden webinář či celý kurz? 4.3 Autorská práva – zamyšlení nad obsahem na internetu 4.4 Scénář

7

17 20 21 22 22 22 22 23

24 26 26 29

5. WEBINÁŘ

32

6. ZÁVĚR 6.1 6.2 6.3

Kde online vzdělávání využít? Na co si dát pozor? Kde získat informace?

45

Příloha I. – tabulka vývoje „elektronického učení“ 1920 – 2007

47

7.

SLOVNÍK POJMŮ

50

5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

Před začátkem webináře Technické problémy studentů Začínáme webinář Rozdělení webináře Interaktivita a její možnosti online Projev a audiovizuální komunikace (AVK) Ukončení webináře, zpětná vazba

32 33 33 33 34 40 44 45 45 45

Metodika synchronního online vzdělávání, iCORD International s.r.o., Praha 2012

5

ÚVOD Vážení vzdělavatelé a zájemci o vzdělávání, dostává se vám do rukou či na obrazovku metodická příručka online vzdělávání. Tato příručka se zaměřuje především na metodiku vzdělávání online v reálném čase, ale narazíte v ní také na informace týkající se dalších forem vzdělávání založených na internetu (online based). Jsme si vědomi toho, že metodická příručka pro online vzdělávání musí být v dnešní době, která jde technologicky velmi rychle dopředu, nadčasová. Nabízíme vám nejen konkrétní postupy pro výuku online, ale také obecné předpoklady a principy, na kterých je online vzdělávání založeno. Vzdělávání, jak jej známe dnes, bude stále více ovlivňováno možnostmi, jež internet nabízí. Internet je jako živel - je dobrý sluha, ale zlý pán. Naučte se s živlem pracovat ve váš prospěch a osvojte si metodiku online vzdělávání. Kterým směrem se vzdělávání vydá, patří prozatím do žánru sci-fi. Díky internetu a rozmachu jeho infrastruktury se ovšem rozmáhá nejen trh se zbožím spotřebním, ale také (a to velmi dynamicky) trh se vzděláváním. Jak hlásá slogan nejmenované společnosti – Knowledge is the global currency (Znalosti jsou celosvětovou devizou). Doufáme, že také pro vás bude tato příručka jednou z cest jak uspět na celosvětovém trhu znalostí.

6


1

CO JE ONLINE LEARNING/ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ?

1.1 CO JE ONLINE LEARNING/ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ? Online vzdělávání je především revoluce. Revoluce srovnatelná s vynálezem knihtisku. Knihtisk na dlouhou dobu dopředu zajistil rozšíření dosavadních znalostí a myšlenek rychlostí a dopadem, jaký si málokdo uměl představit. Online learning toto rozšíření umocňuje, neboť nabízí konfrontovat znalosti, myšlenky a informace z různých částí světa na jediném místě a v jediném okamžiku. Online vzděláváním dnes rozumíme metodu, která spojuje vzdělavatele a studenty z různých míst po světě v jedné virtuální místnosti. K virtuální místnosti se může připojit každý s připojením k internetu a funkčním počítačem. Tuto metodu využívá v současnosti několik produktů, které mají podobné základní funkce a různé variace doplňkových funkcí. Mezi základní funkce pro používání metody online vzdělávání patří audiovizuální komunikace, chat a whiteboard. Podrobný popis a představení používání těchto a doplňkových funkcí naleznete v kapitole Nástroje a funkce online vzdělávání. Pojem online vzdělávání není v literatuře ani v odborných kruzích jednotně používán pro konkrétní typ výuky. Synonymně se používají výrazy webinář, online školení, synchronní online komunikace, web konference, virtuální učebna a další. Základem však zůstává spojení studentů s lektorem z různých míst v jedné virtuální místnosti.

1.2 ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ VS. E-LEARNING Online vzdělávání nemá ustálenou definici. Do online vzdělávání spadají všechny nástroje, které využívají internetu jako prostředku ke sdělování informací, a tyto nástroje využívají ke své práci vzdělavatelé. Často se používá také pro takový typ vzdělávání pojem e-learning. Tento pojem, pokud budeme vycházet z definic, jež nám nabízí wikipedia1 nebo Imperial College London2, je nadřazený pojmu online vzdělávání (online learning). E-learningem se rozumí vzdělávání, které je vytvářeno a sdíleno elektronicky. Nerozlišuje se zde mezi sdílením pomocí televize, počítačového softwaru nebo internetu, vše zahrnuje pojem e-learning. Online vzdělávání přišlo na trh s rozmachem infrastruktury internetového připojení. V posledních deseti letech se internet stal dosažitelným pro desítky milionů lidí po celém světě a s tím také nabídl desítky milionů potenciálních studentů, pro které bylo dříve vzdělání nedosažitelným luxusem. Internet nabídl těmto studentům všech věkových kategorií nejen výrazně nižší cenu, za kterou se lze vzdělávat na špičkových univerzitách či jiných vzdělávacích institucích, ale především dostupnost. Za vzděláním se s rozvojem internetu nemusí stěhovat. Jak říká týdeník The Economist ve svém videu „Did you know 4.0“ – „Přišla doba, kdy již nemusíme hledat informace, ale naopak informace hledají nás“3. 1

http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning

2

http://www3.imperial.ac.uk/ict/services/teachingandresearchservices/e-learning

3

http://www.youtube.com/watch?v=6ILQrUrEWe8&feature=PlayList&p=8493E1D687A6049E&playnext_from=PL&playnext=1&index=1


7

Online vzdělávání je kategorií nadřazenou pro programy, které se orientují na zcela rozdílné metody online vzdělávání. První kategorií online vzdělávání jsou programy, jež nabízejí vytváření obsahu výuku online se snadnou dostupností zdrojů pro studenty; mezi takové patří například populární Moodle. Moodle nabízí možnost sdílet se skupinou studentů celý obsah sylabus kurzu včetně již připravených odkazů na zdroje, jež jsou pro studenty užitečné, případně nutné pro jednotlivé hodiny.

1.3 SYNCHRONNÍ A ASYNCHRONNÍ ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ Synchronní a asynchronní online vzdělávání rozlišuje formu, jakou online vzdělávání probíhá. V této příručce vždy hovoříme o synchronním online vzdělávání, pokud není uvedeno jinak. Synchronním online vzděláváním se rozumí vzdělávání v reálném čase za „přítomnosti“ a pod vedením lektora či pedagoga, který vede studenty kurzem. Takový kurz se vyrovná kamenné výuce se všemi jejími aspekty. Lektor může studenty vyvolávat, může psát na tabuli, pouštět studentům videa apod. Synonymními výrazy pro synchronní online výuku mohou být například pojmy virtuální třída, webinář, webcast a další. Pojmosloví není v online vzdělávání zatím stabilně ukotveno, proto je možné, že se budou zájemci o online vzdělávání střetávat s různými pojmy, které mohou mít pro ostatní mírně odlišný význam. Asynchronní online vzdělávání probíhá také pomocí internetu a online. Rozdíl mezi synchronním a asynchronním vzděláváním spočívá v přítomnosti, respektive nepřítomnosti a vedení lektorem. Při asynchronním způsobu výuky je student veden pouze programem či jinou součástí, kde není nutná přítomnost vzdělavatele. Při asynchronním způsobu výuky nemá student možnost se s dotazem rovnou obrátit na svého lektora.

1.4 PŘEHLED NÁSTROJŮ PRO VZDĚLÁVÁNÍ PO INTERNETU Nástrojů pro vzdělávání online je dnes již tolik, že se nelze obejít bez rozdělení podle užití těchto nástrojů při online vzdělávání. Množství softwarů, které se snaží o větší dostupnost vzdělání a znalostí, je ohromující, a pokud se v nabídce zorientujete, lze vytvořit velice kvalitní a dostupnou online výuku. Tato metodická příručka se zaměřuje na synchronní vzdělávání po internetu, ale nechceme vás, vzdělavatele, ochudit o další zajímavé možnosti, jež dnes technologické firmy nabízejí. Pokrok, který v této oblasti dnes nabírá obrátek, nám neumožňuje dostatečně pružně reagovat na nástroje, jež lze aktuálně využívat, proto jsme se rozhodli vám podávat informace a podněty k dalším nástrojům pomocí naší online metodické příručky na internetových stránkách http://www.facebook.com/groups/207397262626176/.

1.5 TEORIE SYNCHRONNÍHO ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ (SYNCHRONNÍ E-LEARNING) „Synchronní podoba online e-learningu vyjadřuje neustálé připojení k síti, přičemž studující komunikují se svými „učiteli“ (tutory) v reálném čase (ve stejném časovém rámci). Je tedy nutné, aby v daný okamžik (nikoli v daném reálném místě) byli přítomni jak tutoři, tak jejich žáci.“ (KOPECKÝ, 2006) Barešová (2003) popisuje synchronní vzdělávání jako: „Vzdělávání v reálném čase, kdy všichni účastníci i lektor (tutor) jsou připojeni ve stejnou dobu a přímo spolu komunikují. Pro komunikaci se využívá bílá tabule, často i audio- a videokonference.“ Synchronní vzdělávání (učení) je často označováno jako živá výuka (výuka online na živo) nebo výuka online v reálném čase. Tento pojem je využíván ve spojení s online vzděláváním, pořádáním videokonferencí a komunikace přes Internet. Výraz „synchronní“ odkazuje na skupinu lidí, kteří se učí stejné věci, ve stejném

8


čase, na stejném místě. To znamená, že komunikace probíhá ve stejnou dobu mezi jednotlivci a informace jsou přístupné okamžitě. Lidé mohou díky svým počítačům komunikovat v reálném čase nebo si psát textové zprávy. Prezentace lze realizovat pomocí elektronických tabulí a elektronických slajdů. Prostředí pro uplatnění těchto nástrojů ve vzdělávání je označováno jako „virtual classroom“ – virtuální třídy, učebny. V tomto prostoru je pak realizován online seminář – webinář. (PRAVDA, in Barešová, 2003) Prezentace, rozhovory a texty mohou být uloženy (archivovány) a zpřístupněny na Internetu jako zdroje. Například používání IM nebo live chatu, webinářů a videokonferencí umožňuje studentům a učitelům spolupracovat a učit se v reálném čase. O nastupujících technologiích se krátce zmiňuje Kment (2011): „Web callaboratin a Live e-learning (webová spolupráce a živý e-learning) – trend zahrnuje využívání softwaru, který umožňuje s použitím internetu vytvářet distanční virtuální online třídy, semináře a workshopy.“ Kategorizaci nástrojů pro synchronní online komunikaci popisuje Shepherd (2011): „Nejčastější formou je IM (Instant messaging), typicky jsou zapojeni 2 lidé, ale technologie umožňuje připojení většího počtu účastníků. Původně byly IM založeny na jednoduché textové komunikaci, nyní však již umožňují zapojení i audio/video komunikace. Příklady jsou Windows Live Messenger, Yahoo Messenger, Google Talk, IBM Lotus Sametime a Skype. Nástroje se původně šířily mezi uživateli PC nebo Macintosh, ale nyní jsou široce dostupné na mobilních zařízeních a tabletech. Web-konference se používají k řízení živých setkání (live meetings), tréninkových sezení, briefingů nebo prezentací přes Internet. Rozšířené funkcionality web konferenčních systémů obvykle vyžaduje po účastnících stažení speciální klientské aplikace na počítač. Webové konference obsahují audio/video komunikaci, sdílení aplikací, elektronické whiteboardy, sdílená média (jako PowerPoint prezentace), textovou komunikaci chatem a možnost vyplňovat dotazníky/ankety. … Web konferenční systémy reprezentují např.: Cisco WebEx, Microsoft, LiveMeeting, Saba Centra, Citrix, GoToMeeting, Adobe Acrobat Connect, Elluminate and DimDim.“ (SHEPHERD, 2011) Existuje mnoho nástrojů, které podporují online komunikaci. Příručka Shepherda „Live online learning pro facilitátory vzdělávání“ je zaměřena na web-konference, jež jsou jedním z nástrojů, které se nejčastěji využívají pro rozvoj a vzdělávání. (přeložil J.N.; SHEPHERD, 2011) V našem prostředí se nejčastěji ujímá označení virtuální učebna (třída) nebo synchronní online vzdělávání, do širšího povědomí se začíná dostávat i pojem „webinář“. Obdobné příručky nebo manuály pro ovládání virtuálních učeben pro lektory jsou stěžejní součástí pro úspěšné zvládnutí práce s nástroji, které virtuální učebna nabízí. Metodiky a manuály ke konkrétním virtuálním učebnám jsou většinou součástí výbavy k dodanému softwaru a mnohé z nich jsou i volně dostupné na webových stránkách těchto produktů. Výrobci softwaru poskytují manuály pro ovládání a práci v prostředí v podobě podrobného popisu funkcí, videí, manuálu PDF a dalších doprovodných materiálů. Např. metodická příručka Synchronní e-learning (HYDER et al., 2007) společností WebEx a The eLearning Guild podrobně a rozsáhle popisuje aspekty a proces organizace, plánování a realizace online vzdělávání. Synchronní forma e-learningu nabývá mnoha podob, mezi nimi jmenují například webové konference, virtuální učebny, webináře, tzv. živý e-learning nebo internetovou spolupráci obecně. Díky jejich všestrannosti a bohaté nabídce nástrojů nabízí web konferenční technologie obrovský potenciál pro rozsáhlé možnosti interaktivity a spolupráce. Autoři dále uvádí, že terminologie v oblasti online technologií není příliš jasná. „Rozdíl mezi virtuální učebnou a web konferencí je převážně subjektivního rázu a vnímání se liší i podle oborů nebo prostředí využití.“ (HYDER et al., 2007)


9

Obrázek č. 7 – Prostředí pro synchronní online vzdělávání; zdroj: HYDER et al., 2007 Prostředí pro synchronní online vzdělávání se zakládá na průniku tří tradičních oblastí, jejichž online forma je vyznačena v trojúhelníku. Schéma naznačuje prostupnost a tudíž možnost kombinovat základní prostředí společně s jejich online formami. Schéma vzdělávacích prostředí (míst, kde se odehrává vzdělávání formální či neformální) můžeme obecně označit za prostředí pro blended learning. Již v případě kombinace dvou různých forem vzdělávání lze hovořit o blended learningu. Předpokládá se vhodná kombinace forem prezenčních nebo e-learningových pro dosažení vytyčených cílů a efektivitu takového vzdělávání. Neformální a informální vzdělávání je důležitou součástí vzdělávacího systému a moderní technologie mají na tuto oblast velký a vzrůstající vliv. Šerák (in TURECKIOVÁ, 2008) vymezuje možnosti využití počítačových technologií pro saturaci edukačních zájmů, zaměřím se pouze na prvky synchronní povahy: • „spojení mezi jedinci s podobnými zájmy pomocí e-mailu, chatu, ICQ, případně videokonference; sdílení informačních zdrojů (např. digitalizované knihovny, wikipedia, apod.); • využívání sdílených aplikací (např. NetMeeting) jako softwarově sdíleného prostoru umožňujícího všem připojeným jedincům sledovat údaje a aktivity na konkrétním počítači“. Šerák (in TURECKIOVÁ, 2008) pokračuje konstatováním, že v zájmovém vzdělávání má využití e-learningu, vzhledem k počítačové gramotnosti a relativně vysokým nákladům na vytvoření a zavedení multimediálního edukačního prostředí, prozatím marginální vliv, přičemž nepopírá velký potenciál této oblasti. Dynamický rozvoj a zavádění e-learningu vidí zejména v profesním vzdělávání, počítačových kurzech a jazykovém vzdělávání.

10


S proměnami internetové komunikace se ovšem proměnily také možnosti pro vzdělavatele. Nastoupily pojmy online learning/online výuka a virtuální vzdělávání. Všechna tato slovní spojení mají jedno společné, k jejich aplikaci potřebujete internetové připojení. Výuka se tak přesunula i díky tomu, že infrastruktura pro připojení k Internetu se rozšířila a většina obyvatel naší země má přístup k vysokorychlostnímu Internetu. V anglické verzi Wikipedie přispěvatelé tvrdošíjně lpějí na používání termínu elearning pro všechny typy výuky, ke které jsou používány počítače a Internet. Naopak blogy odborníků na téma online výuky více inklinují právě ke slovním spojením online výuka (online learning), případně používají virtuální výuka (virtual education). Další komplikace přichází s přívlastky synchronní a asynchronní u online výuky. Synchronní je výuka, kdy lektor i student mají možnost komunikace v reálném čase, naopak asynchronní učení probíhá dle vlastního rozvrhu studenta (tzv. self-paced learning). E-learning je pojmem zcela nadřazeným pro jakoukoliv výuku pomocí elektroniky.

1.6

O VIRTUÁLNÍCH UČEBNÁCH

Virtuální učebny jsou výtečným nástrojem pro simulaci klasické výuky pomocí internetu. Jsou to virtuální místnosti, ve kterých probíhá videokonferenční hovor. Videokonferencí se rozumí spojení dvou, či více míst a více směrný přenos obrazu a zvuku. Díky videokonferenčním neboli audiovizuálním systémům tedy můžeme propojit osoby na dvou a více různých místech. Tyto osoby se nejen mohou navzájem vidět, ale také spolu mluvit a gestikulovat. Prakticky všechny videokonferenční systémy určené pro komunikaci více účastníků komunikují s centrálním serverem, jenž rozhoduje o tom, kteří uživatelé spolu budou komunikovat, poskytuje účastníkům konference informace o ostatních uživatelích apod. Výjimkou jsou programy založené na multicastových ip adresách (jako multicast označujeme metodu přeposílání IP datagramů z jednoho zdroje skupině více koncových stanic). Tyto programy nepotřebují centrální server, avšak mají specifické požadavky na síťovou infrastrukturu. Hlavní typy architektury jsou dva: 1) Klient – server

2) Každý s každým (Peer to Peer)

Zdroj: http://blog.gogrid.com/2009/05/07/peer-t 1 •

Klient-server je síťová architektura, která odděluje klienta (často aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním) a server, jež spolu komunikují přes počítačovou síť. Klient-server aplikace obsahují jak klienta, tak i server. Taková architektura může vést k přetížení sítě, neboť zátěž (video a zvuk) je velice


11

vysoká. V případě výpadku serveru nemohou být žádosti klientů splněny. Tato architektura je ale lépe zabezpečená, údržba je snadnější a jednoduše se na ní provádějí aktualizace. • Každý s každým (P2P, čili peer-to-peer) - při použití této architektury komunikuje každý účastník se všemi ostatními účastníky konference. Hlavní výhoda spočívá v nižších nárocích na síťovou konektivitu a hardwarovou zátěž centrálního serveru. Server zde totiž účastníkům předává pouze informace o ostatních klientech a nepřenáší největší zátěž – video a zvuk. Tato architektura dokáže lépe reagovat na výpadky serveru, neboť jsou zdroje distribuovány do více uzlů. Klient i server mají stejnou zodpovědnost i postavení. Ke stručnému porovnání systémů byla vybrána tři dostupná řešení v ČR. Jsou to systémy ONIF, WebEx Meeting Center a Citrix GoToMeeting. Všechny tři systémy mají českou technickou podporu a v českém prostředí je lze jednoduše implementovat. Vlastnosti operační systém podpora mobilních zařízení psaní, poznámky kreslení audio sdílení plochy posílání souborů sdílení souborů předání ovládání instant messaging vyhodit účastníka prezentace web kamera whiteboard vzdálené ovládání vzdálený tisk hlasování chat videokonference úprava rozlišení videa ukazovátko pdf word excel power point jpg mp3 videa snapshot

12

ONIF

WebEx Meeting Centre

Citrix GoToMeeting

Windows, Mac ve vývoji

Mac, Linux, Windows Ano

Mac, Linux, Windows ano

ano

Ano

ano

ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ne ne Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

ano ano ano ano ano ne ano ano ne ano ano ano ne ne ano ano ano ne ne ano ano ne ano ne ne ne


Vlastnosti nahrávání videí nahrávání mp3 vyjádření názoru /hlášení se instalační verze čeština česká podpora jazykové mutace nekomerční verze komerční verze přizpůsobení moderovaný chat autentické URL pozvánky kalendář hlasování nahrávání autentifikace uživatele

ONIF

WebEx Meeting Centre

Citrix GoToMeeting

ne ne ano

Ano Ano Ano

ano ano ne

ano ano ano ano ne ano ano ano ano

Ano Ne Ano Ano Ano Ano částečně Ano Ano

ne ne ano ano ano ano ne ne ano

ne ano ne ano

ne ne ano ne

ano ano, omezeně ano ano

Tato jednoduchá tabulka demonstruje přítomnost či absenci různých funkcí. V zásadě je možné říci, že nejde doporučit jeden systém pro všechny. Každý individuální případ má jiné optimální řešení. Vlastnosti a funkce uvedených systémů a jejich verze se také v čase vyvíjí, takže některé skutečnosti nemusí korespondovat s aktuální realitou. Jde-li nám o co nejvyšší počet žáků v učebně, lze z těchto systémů upřednostnit ONIF, který pojme neomezené množství účastníků, ačkoliv se doporučuje nepřekračovat počet sta lidí. ONIF má zároveň i výhodu ve svém českém původu, je proto ideální pro takové lektory, kteří nejsou vybaveni znalostí cizího jazyka. Systém je originálně navržen v českém jazyce, rovněž vývojové centrum systému a technická podpora fungují v českém jazyce, přičemž je možnost měnit jazyk prostředí (angličtina, slovenština ad.). Pakliže lektor hledá spíše zázemí silné a známé společnosti, lze doporučit spíše produkt od společnosti Cisco (WebEx) či Citrix (GoToMeeting).


13

Pro představu o vizuálním vzhledu systémů poslouží níže umístěné ukázky:

ONIF 3.0. (zdroj: archiv společnosti iCORD International s.r.o.)

Cisco WeBex Meeting Centre (zdroj: http://www.ﬁle-extensions.org/webex-meeting-center-ﬁle-extensions)

14


Citrix GoToMeeting (zdroj: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2387935,00.asp) Dalšími příklady mohou být virtuální učebny (virtual classrooms) Vyew.com nebo WizIQ.com, které své služby (někdy omezeně) nabízí zdarma:

Zdroj: http://www.Vyew.com


15

Zdroj a podrobné informace: http://www.wiziq.com/Virtual_Classroom.aspx

16


2

TECHNICKÉ POŽADAVKY

Technické požadavky pro online výuku závisí především na druhu výuky, na který se zaměřujete. V případě této příručky se technické požadavky soustředí na metodu webinář, tedy online výuky v reálném čase. Přitom je stále důležité sledovat cíl vzdělávání bez ohledu na formu jeho realizace. Webinář vyžaduje specifickou přípravu a technickou příprava (kontrola a testování hardware + software) je nezbytnou fází pro úspěšnou realizace webinářů a online výuky.

2.1

JAKÝ HARDWARE PRO ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ POTŘEBUJI?

Pro zajištění plynulé a kvalitní výuky online jsou kladeny vždy vyšší nároky na hardware vyučujícího/lektora, nežli na hardware pro samotné studenty. Požadavky na hardware vyučujícího týkající se kvality počítače splní téměř každý nový notebook (nikoliv netbook). Kapacita paměti, rychlost procesoru a další parametry jsou dnes u velké většiny notebooků a stolních počítačů na úrovni dostačující pro online výuku. Nezbytnou výbavou každého, kdo chce učit online, jsou navíc webkamera (nejlépe již zabudovaná v počítači), zvuková karta v počítači a sluchátka s mikrofonem. Webkamera není zcela nezbytnou součástí online výuky, ale pro metodu webinář je doporučena. Webkamera v prostředí webináře dává vyučujícímu i studentům více možností spolupráce a přispívá k větší interaktivitě výuky. Pro používání webkamery platí v online prostředí pravidla, o kterých se podrobně dočtete v kapitole Jak učit online? Zvuková karta a sluchátka s mikrofonem jsou výbavou nezbytnou. I přesto, že některé dnešní software produkty jsou schopny potlačit ozvěnu a šum, pokud komunikujete pomocí počítače bez sluchátek, jejich používání lze jen doporučit. Zvuková karta je nezbytností, jestliže chceme pomocí počítače komunikovat. Sluchátka a mikrofon slouží v prostředí webináře k co nejkvalitnějšímu přenosu hlasu. Kontrolu audia provedete prostřednictvím Panelu nástrojů, který se nachází v pravé části nabídky Start; v Panelu nástrojů vyberte ikonu Zvuk:


17

Po otevření nabídky zkontroluji, zda pracuje systém správně. Jestliže je u reproduktorů zelená, je vše nastaveno pro bezproblémový poslech.

Výchozí nastavení a funkčnost mikrofonu zjistíme po kliknutí na ikonu Nahrávání na horní liště nabídky nastavení zvuku:

V prostředí webináře ve webové aplikaci ONIF/ONIF zkontrolujete své nastavení pomocí hardware testu na přihlašovací stránce:

18


Klikněte na Povolit:

Zjistíte, zda je vše v pořádku, pokud není, systém vás navede k ovládání zvuku:

Máme-li všechny hardware požadavky splněny, zkontrolujeme, zda máme také nainstalovaný správný software.


19

2.2

JAKÉ JSOU TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SOFTWARE A PŘIPOJENÍ PRO ONLINEVZDĚLÁVÁNÍ?

Pro online vzdělávání pomocí webinářů a webové aplikace ONIF/ONIF není zapotřebí žádné instalace (pro studující, účastníky). Aplikace běží ve vašem prohlížeči internetu (Internet Explorer, Mozilla Firefox, Safari, Google Chrome ad.). Software, jenž je nutné na počítači mít funkční, je aktuální verze Flash přehrávače, který je zdarma dostupný na stránkách výrobce softwaru, společnosti Adobe Systems Inc. Flash přehrávač jednoduše stáhnete a nainstalujete na www.adobe.com:

Jiný software není potřeba na vašem počítači instalovat. Další možností, jak zdokonalit výuku online, je nahrávání webinářů a sdílení těchto materiálů na internetových stránkách vzdělavatele. Pro nahrávání webinářů, tedy pro zachycení dění na ploše počítače, potřebuje uživatel již pokročilejší software, který je k dispozici také od společnosti Adobe Systems Inc. Problém tohoto softwaru spočívá v ceně, kdy cena licence k programu se pohybuje v řádech stovek až tisíců EUR. Pro nahrávání webinářů je proto efektivnější si službu zaplatit přímo s webovou aplikací ONIF/ONIF. Zda máte instalovanou správnou verzi Flash Player, zjistěte kliknutím na jakékoliv „íčko“ pravým tlačítkem myši:

20


2.3

DALŠÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY (KLIDNÉ MÍSTO, NASTAVENÍ ZVUKU, SLUCHÁTEK APOD.)

Pro úspěšný webinář je třeba si předem zajistit klidné a dostatečně osvětlené místo. Nezapomínejte, že každý účastník webináře vidí prostor, který se nachází v pozadí za vámi ve videopřenosu. Není vhodné, aby za vaší židlí chodili ostatní spolupracovníci nebo členové domácnosti. Pro nastavení kamery je ideální se posadit zády ke stěně a čelem ke světelnému zdroji tak, aby světelný zdroj neoslňoval kameru, viz obrázek níže.

Zdroj: http://harrytibblesascourseowrklcmedia.blogspot.cz/2011/01/3-point-lighting.html Vzhledem k online prostředí webináře je nezbytné zajistit si kvalitní internetové připojení. Základním požadavkem je připojení tzv. pevné, v ČR tedy formou služeb ADSL nebo kabelového připojení. Pro větší stabilitu připojení ve webináři je lepší být připojen přes příslušný port nežli pomocí Wi-fi. Webináře prostřednictvím webové aplikace ONIF/ONIF lze ovšem vést také přes bezdrátové sítě. Webová aplikace ONIF/ONIF, která je vytvořena v prostředí Flash přehrávače, umožňuje krátkodobý výpadek připojení s minimálním vlivem na funkci. Pro ověření rychlosti pro lektory i studující slouží již zmíněný hardware test a stránky s „měřiči“ rychlosti připojení (příklady): • http://rychlost.cz/ • http://www.lupa.cz/nastroje/speedmeter/ • http://www.dsl.cz/mereni-rychlosti


21

3

PROČ ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ?

3.1 KDE ONLINE VÝUKU VYUŽÍT? Online výuka v podobě testů a programů zaměřených na online výuku se dnes využívá hojně po celém světě. Doplňuje tak klasickou kamennou výuku a nabízí flexibilní studium pro všechny zúčastněné. Kde všude se můžeme setkat s online výukou a kde nabízí online výuka největší zlepšení, se pokusíme nastínit v následující kapitole.

3.2 FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V oblasti firemního vzdělávání zažívá online výuka v současnosti největší rozvoj. Společnosti zasažené ekonomickou krizí vidí v online výuce příležitost pro úsporu nákladů. Na druhé straně stojí společnosti, které se dynamicky rozvíjejí a potřebují své zaměstnance a týmy efektivně a flexibilně vzdělávat. Zvláště v případech, kdy mají společnosti sídla a pobočky na více místech a je potřeba jejich zaměstnance školit centrálně, se nabízí možnost využít synchronní online vzdělávání z jednoho školicího střediska společnosti. Ostatní pobočky a sídla se mohou jen připojit ze svých lokalit. Pro společnosti tak odpadá nutnost zaměstnávat tým, který objíždí jednotlivé pobočky a sídla společnosti.

3.3 VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Pro terciární vzdělávání je online výuka, především v synchronní podobě, velkou šancí a výzvou jak zkvalitnit výuku a propojit studium s poznatky a osobnostmi ze zahraničí. V České republice nemusíme překonávat obrovské vzdálenosti mezi městy jako v jiných zemích, abychom si vyslechli přední odborníky na konferencích, ale pro vysoké školy je velice finančně náročné získat zahraniční odborníky na konference a přednášky. Pomocí webové aplikace ONIF lze investovat prostředky místo na cestování a ubytování lektorů přímo do vzdělávání, tedy získat takové lektory na delší časový horizont případně získat opravdu nejkvalitnější zahraniční lektory.

3.4 ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ (OSVČ) Každý obor se vyvíjí a člověk není s učením ve svém či příbuzném oboru nikdy u konce. Pro další vzdělávání a vzdělávání odborné je problematickou částí pro zaměstnance, zaměstnavatele i osoby samostatně výdělečně činné především čas.

22


K prohlubování znalostí v oboru jsou dnes organizovány stovky kurzů jak komerčních pro širokou veřejnost, tak specializovaných pro úzké okruhy členů profesních komor a cechů. Pro celou řadu oborů jsou pořádány kurzy, semináře a školení, jež se konají v konferenčních sálech hotelů a ubytovacích zařízení, které nejsou pro všechny účastníky dostupné bez problémů časových i finančních. Zaměstnavatelé nejsou vždy ochotni uvolňovat své zaměstnance k průběžným školením, navíc ceny takových školení jsou především pro menší podniky a společnosti vysoké. Přesně pro tyto skupiny osob, které již mají jasnou představu a motivaci ke vzdělávání, je synchronní online vzdělávání správnou cestou. Z jediného místa v republice mohu školit desítky až stovky účastníků, kteří si mohou na školení vyčlenit například pouze půl dne, neboť odpadá časový náklad spojený s dojížděním na místo školení.

3.5 KONZULTAČNÍ ČINNOST Také jestliže využíváte své znalosti a zkušenosti ke konzultacím a odborným stanoviskům, může vám webová aplikace pomoci rozšířit řady klientů.


23

4

CO LZE UČIT ONLINE?

Základním kritériem při výběru tématu či předmětu výuky je srovnání možností online výuky s vyučovaným předmětem. Lektor se vždy musí podrobně seznámit s používaným software a měl by znát veškeré funkcionality takového systému (virtuální učebny), který chce pro výuku online používat. Jednotlivé nástroje systému jsou dobrou analogií k didaktickým pomůckám v klasické třídě. Lektor většinou používá při výuce nástroje pro trénink, demonstraci, prezentaci, ukázky atd. Stejně tak tomu je v případě online výuky, kde lektor volí z mnoha nástrojů, jež mu dovolují: 1. simulovat didaktické prvky klasické výuky (prezentovat, přednášet, vyvolávat, distribuovat studijní materiály, zapojovat studenty do diskusí, zadat cvičení, testy nebo dotazníky, demonstrovat a ilustrovat, zadávat samostatnou práci, poskytovat zpětnou vazbu a hlavně řídit výuku); 2. vnést do výuky zcela nové prvky interakcí a sdílení (sdílení a úprava dokumentů, whiteboard, sdílený kurzor (ukazovátko), sdílení webového prohlížení a vzdálené plochy, hlasování a ankety, rychlý print-screen, záznam výuky s možností uložení záznamu pro další využití; historie hovorů s uloženou evidencí komunikace, jež proběhla v chatu; moderovaný chat, sdílení MP3 a videa z youtube.com. V případě virtuální učebny je žádoucí, aby byly veškeré používané nástroje lektorovi dobře známy a aby je byl schopen zařazovat do výuky nejlépe podle vytvořeného scénáře. Zjednodušeně řečeno, online výuka je realizována pomocí internetu, informačních technologií, počítačů a systémů k tomu určených. Majitelem vzdělávacího procesu ve virtuální učebně je vždy lektor, který zná dostupné nástroje takových systémů a dokáže je příhodně použít ve své výuce. Zkušený lektor má také v rámci online výuky možnost větší improvizace, což platí podobně jako u klasické formy výuky.

4.1 VÝBĚR VHODNÉHO TÉMATU Lektor online výuky jistě rychle pozná, zda se předmět, který vyučuje, hodí pro online výuku. Mezi jednotlivými oblastmi výuku existují určitě rozdíly v didaktickém procesu a ta či ona oblast také volí rozdílné vzdělávací nástroje. Jistě bude rozdíl mezi výukou oborů humanitních, technických a přírodovědných, avšak principy a obecné zásady online vzdělávání prostřednictvím systému ONIF platí pro všechny oblasti vzdělávání. Obecně platí, že tam, kde je potřeba předat velký objem materiálu či informací, nebo tam, kde je potřeba spojit se s místně vzdálenými studenty, je online vzdělávání nejvhodnější metodou. Jinými slovy - tam, kde lze realizovat online výuku a kde je potřeba šetřit čas, peníze, energii i životní prostředí, je tento způsob výuky na svém místě. Například příprava na přijímací zkoušky může být příjemnější, jestliže student nemusí dojíždět často z celé republiky do Prahy či Brna, jen aby absolvoval pár hodin přípravy a poté opět cestoval

24


zpět. Nová generace si již zvyká na dostupný komfort, který internet umožňuje, a do budoucna je tato forma vzdělávání perspektivní oblastí, jež si jistě zaslouží pozornost. Lektor online výuky by si měl položit následující otázky: • • • • •

Je vhodný tento předmět pro online výuku? Znám systém, jenž umožňuje vzdělávat online? Umím ovládat systém pro online výuku a vhodně využívat všech jeho nástrojů? Mám potřebné technické vybavení a dostatečné připojení? Podpoří online vzdělávání formou webinářů cíle vzdělávání, je možné dosahovat těchto cílů v tomto prostředí?

Jak již bylo řečeno, lektor řídí výuku pomocí nástrojů a funkcí vyvinutých pro účely online výuky a pro přiblížení se podmínkám vzdělávání v klasické kamenné třídě. Práce a vzdělávání ve virtuální učebně umožňuje vytvořit dojem osobního kontaktu s připojenými, přičemž tito uživatelé spolu mohou například hovořit ve videopřenosu (video konference) nebo společně upravovat dokumenty, sdílet soubory, sdílet vzdálenou plochu, chatovat, hlasovat atd. Jediné větší omezení, které vyplývá z podstaty možností internetu, je celkový nedostatek osobního fyzického kontaktu, který je u některých praktických oborů či předmětů nutný. Většina předmětů je přesto svým zaměřením a prezentovaným obsahem vhodná pro online výuku. Velkou oblibu tohoto způsobu vzdělávání zaznamenávají např. jazykové vzdělávací instituce – kde bylo ještě nedávno zvykem kombinovat Skype s možností sdílení na webu a tak realizovat „výuku online“. Dnes jsou již k dispozici mnohé ucelené systémy a možnosti pro lektory, kteří chtějí učit online a využívat všech těchto nástrojů na jednom místě, v jednom systému. Otázka zní: pokud jsme si zvykli nejprve na emailovou korespondenci (modul), naučili se zacházet s chatem (ICQ, QIP,…modul), webovými stránkami a v neposlední řadě s internetovou telefonií (Skype,…modul), proč bychom se nenaučili využívat systém, který sdružuje všechny tyto moduly dohromady (modulární systém) a nabízí ještě mnohem více? Věříme, že vývoj systému pro vzdělávání online podpoří nabídku i poptávku vzdělávání na internetu a bude sdružovat všechny potřebné funkce, jež lektoři vyžadují v jednom systému. Přidanou hodnotou je také hodnocení studentů, kteří se po online lekci či webináři vyjadřují ke kvalitě, obsahu, technickým záležitostem a vedení lektora. Online vzdělávání má také svá omezení a ta vyplývají přímo z formy realizace a podoby interakcí mezi lektorem a studenty při výuce. Výrazné omezení je pochopitelně u předmětů, jakými jsou např. tělocvik (tělovýchova), deskriptivní geometrie, praktické dílny a řemeslné obory atd. Chybí zde nutná přímá (fyzická) interakce osob a kontakt s vybavením, pomůckami, náčiním, nářadím, materiálem atd. Prostřednictvím výuky online však u těchto oborů můžeme přednášet teorii (videa, MP3, prezentace, příklady dobré praxe, atd.) a zabezpečit tak například bezkontaktní část kurzu (převaha teorie a výkladu, velký objem informací). Často zmiňovaným nedostatkem je fakt, že se skupina vzdělávaných nenachází ve stejném fyzickém prostoru a „nedýchají tentýž vzduch“, což zcela mění možnosti lektora vytvořit adekvátní prostředí a atmosféru jako ve třídě klasické. Prostředí virtuálních učeben však nabízí také výhody oproti třídě klasické – možnost zapojit se, když je to potřeba, není nutné vystupovat v případě studu a např. hlasování v anketách je zaručeně anonymní s automatickým vyhodnocením, což v tradiční třídě stejným způsobem učinit nelze. Názornost a postup práce u konkrétních činností jde do jisté míry simulovat – předvést, ukázat, nechat prohlédnout. Lektor předvádí na kameru vykonávanou činnost (znaková řeč, modelování, výtvarná výchova atd.) a většinou je nutná potřebná vybavenost materiálem a pomůckami u všech zúčastněných, což je organizačně náročné, nikoli nemožné. Názorné ukázky pomocí online systému ONIF mají jistě své hranice,


25

lektor nemůže přijít přímo ke studentovi a dát mu pomocnou ruku. Místo toho je lektor nucen důsledně a přesně úkon předvést - a to sám ve svém videookně nebo pomocí videa. Lektor je zde odkázán na co nejpřesnější ukázku a demonstraci na dálku, přičemž právě zde chybí přímá pomoc a předvedení „na živo“ nejvíce. V případech činností, jež popisujeme a názorně předvádíme (např. modelování, kreslení, znaková řeč, aj.), je rozhodující kvalita kamery a nastavení (vzhled) prostředí pro práci (prezentaci praktické činnosti). Na druhou stranu vhodnými obory pro online výuku jsou například již zmíněné jazykové kurzy, předměty a obory s převahou teorie a informačních zdrojů - biologie, sociologie, historie, IT kurzy (MS Office, operační systémy, základy práce na PC, atd.). Online lektor se tak stává odborníkem na prezentaci a přenos informací, znalostí, zkušeností a zdrojů. Lektor zprostředkovává studentům maximum materiálů, které simulují probíranou látku, a doplňuje výuku o interaktivní prvky zejména pro udržení pozornosti a atraktivitu online výuky. Rozhodujícím prvkem pro tento způsob prezentace je plocha médií v kombinaci s nástroji umožňujícími interaktivní zapojení studentů. Přenos videa a výklad lektora spolu s jeho řízením výuky tvoří základní stavební prvek online výuky.

4.2 JEDEN WEBINÁŘ ČI CELÝ KURZ? Webinář volíme tehdy, jedná-li se o jednorázovou výuku online a samotná lekce netvoří ucelený kurz. Webinář je prostředím pro více účastníků s malým časovým rozsahem (většinou 60 - 120 min.), přičemž interaktivita studentů je omezena jejich počtem. Pokud budeme brát webinář doslova jako seminář online, může být také postaven tak, aby zapojoval účastníky co možná nejvíce. Při větším počtu účastníků je využívanou variantou spojení lektor - moderátor. V tomto případě moderátor průběžně třídí a odpovídá na otázky v moderovaném chatu (nebo otázky „předvybírá“ lektorovi) a dále řídí veškeré funkce učebny (přepínání slidů, aktivace whiteboardu, vyvolávání, hlasování atd. a to podle scénáře), lektor pak sedí u připojeného počítače a věnuje se výkladu a prezentaci - soustředí se pouze na výklad, technickou stránku a dodržení scénáře má na starost moderátor. Kurz je ucelený výukový proces, který obsahuje více na sebe navazujících lekcí s větší časovou dotací a větším zapojením všech účastníků (pro online kurz se doporučuje skupina max. 8 lidí). V případě kurzu je žádané větší zapojení studentů do aktivit, což je možné při nižším počtu studentů. U kurzů se také očekává větší informovanost a příprava před kurzem. Studenti, kteří se hlásí do kurzu (jenž má např. 10 lekcí), musí být dokonale seznámeni se způsobem online výuky.

4.3 AUTORSKÁ PRÁVA – ZAMYŠLENÍ NAD OBSAHEM NA INTERNETU Internet, autorská práva a práva duševního vlastnictví. Téma, které v posledních letech stojí uživatele internetu, ale nejen je, mnoho času a peněz. Spory o porušování autorských práv a výhrůžky některých žalobců se množí s narůstající panikou, kterou ztráty pozic vydavatelů a distributorů v uměleckých odvětvích vyvolávají. Okolo roku 1450 vynalezl J. Gutenberg knihtisk. Jak velkou ztrátu způsobil písařům a vykladačům knih, dnes nedohledáme, přesto považujeme knihtisk za velký a pozitivní přelom v šíření informací. V roce 1974 se poprvé v literatuře objevuje slovo internet4. Také internet je dnes pozitivně vnímán jako přelom v šíření informací, šíření informací ovšem obsahuje několik ALE. Možnosti šíření informací pomocí internetu jsou impozantní. Ve zlomku sekundy mohu sdílet nejnovější data a poznatky s lidmi, kteří sedí na opačné straně planety. Ve zlomku sekundy mohu své myšlenky

4

26

http://en.wikipedia.org/wiki/Internet


šířit pomocí sociálních sítí, mikroblogů či stránek pro sdílení videí. Ve zlomku sekundy mohu také sdílet myšlenky, které mi nepatří. Porušování autorských práv na internetu probíhá neustále a nezáleží, dle jakého práva se budeme řídit. Faktem je, že obsah, jenž internet nabízí, je každému k dispozici. Pomocí programu Realplayer lze stahovat videa z youtube.com, pomocí programů využívajících P2P technologie mohu sdílet obsah vybraných souborů v počítači s předem neomezenou skupinou uživatelů, kteří mi „na oplátku“ nabízejí k dispozici svůj vlastní obsah. Pomocí torrent programů je možné dokonce nestahovat celá díla, na která se vztahují autorské zákony, ale jen tisíce jejich různých částí, jež dají dohromady celek. Každé opatření, které společnosti vynalézají k ochraně proti sdílení, je minimálně o krok pozadu za vynálezy armády anonymních fanoušků „volné zábavy“. Po předešlém odstavci lze nabýt dojmu, že autoři uměleckých děl jsou odsouzeni k bídě. Možná ano, ale možná mají právě teď k dispozici nástroje jak svá díla proslavit a také jak na nich vydělat. Prostředí internetu nahrává porušování autorských práv tak, jak jsou nyní definována ve valné většině právních řádů. Na druhé straně internet nabízí všem autorům takřka neomezené možnosti sebeprezentace a šíření vlastních děl, nápadů či myšlenek. Každý autor si dnes může například vytvořit vlastní kanál na portálu youtube. com, každý má dnes možnosti získávat fanoušky pomocí sociálních sítí Facebook a MySpace a každý má možnost na těchto aktivitách vydělat. Proslulým příkladem jak internet využít k selfpromotion je příběh Jeffa Dunhama5, amerického komika a břichomluvce. Jeff Dunham proslul svým výstupem Achmed the Dead Terrorist; vystoupení, které vstoupilo do dějin internetu. Jeff Dunham je komikem, jeho televizní show, ke které se propracoval po 15ti (!) letech, měla úctyhodné 2 miliony diváků v roce 2006. Poté, co se na youtube.com objevilo jeho video Acmed the Dead Terrorist, zvažoval Dunham právní kroky. Od těchto úvah upustil v momentě, kdy záznam jeho vystoupení zhlédlo 85 milionů lidí. Dle vlastních slov pochopil, že lepší reklamu si ani nemohl přát6. V dnešní době je videozáznam tohoto vystoupení jedním z nejsledovanějších na youtube.com vůbec a má přes 150 milionů zhlédnutí. Není třeba dodávat, že ekonomické starosti tento umělec již dávno nechal za hlavou. Díky internetu. Proč tedy vystupují umělci tak ostře proti „zneužívání“ internetu? Není to tak docela pravda. Mnoho umělců si uvědomuje, že internet je mocným nástrojem komunikace s jejich „zákazníky“. Možná proto se například Paul McCartney nebo Michael Moore7 vyjádřili, že pokud na jejich dílech nikdo nevydělává, ale pouze si je „ilegálně“ stahuje, nepovažují to za pirátství. Největším bojovníkem na poli vymáhání autorských práv na internetu nejsou samotní umělci, ale produkční a nahrávací společnosti. Právě těmto subjektům láme internet jako revoluční médium vaz. Umělci již nejsou závislí na prezentaci od velkých nahrávacích a produkčních společností, ale mohou se vlastními silami a nápady prosadit. RIAA (Recording Industry Association of America) ve své studii odhaduje, že v roce 2009 bylo 95 % hudby stažené na internetu stažené ilegálně8. 95 % procent uživatelů tedy buď za a) porušuje autorská práva a je třeba všechna tato provinění stíhat a trestat, nebo za b) nepovažuje takové chování za protiprávní. Nad možností b) jistě mnoho právníků mávne rukou, že samozřejmě takové chování protiprávní je. Ale můžeme považovat za protiprávní chování tak obrovské většiny uživatelů? Nejde zde o změnu v pravidlech chování společnosti, na kterých jsou zákony budovány? Každá novinka v našich životech přináší změny a otázky, internet je v tomto případě zdrojem téměř samostatného odvětví. Množství zejména právních otázek, jež s sebou prostředí internetu přináší, dokáže uživit velké množství právníků po celém světě. Když se ohlédneme zpět do minulosti, zjistíme, že bránit se proti pokroku v technologiích, které velká většina uživatelů přijímá a užívá, je plýtváním energií. Na většinu problémů a otázek, jež internet přináší a které jsou předmětem diskusí o přísnější regulaci či kontrole, lze

5

http://en.wikipedia.org/wiki/Achmed_the_Dead_Terrorist#Achmed_the_Dead_Terrorist

6

http://xman.idnes.cz/jeff-dunham-otec-nejdesivejsiho-teroristy-sveta-f6n-/xman-styl.asp?c=A091120_131050_xman-styl_hig

7

http://www.youtube.com/watch?v=OVYhwKu7J5E&feature=PlayList&p=9A193D16C3384503&playnext_from=PL&playnext=1&index=6

8

http://www.riaa.com/


27

odpovědět citátem literátky v našich končinách pro své názory nepříliš známé - Ayn Rand: „Give me liberty, or give me death.“ Internet se stal pro práva autorská a práva duševního vlastnictví trifidem9. Stejně jako slavný sci-fi román Den Trifidů popisuje změnu chování společnosti po oslepnutí většiny obyvatel Země, tak dnes internet představuje změnu poměrů, na kterou lze reagovat snahou o udržení dřívějších poměrů za každou cenu nebo se přizpůsobit a hledat možnosti pro úspěch. V současné době je také aktuální otázka autorských práv a duševního vlastnictví na Internetu, především se zviditelněním hnutí Anonymous, které upozornilo na kontroverzní smlouvu ACTA. K otázkám duševního vlastnictví a autorských práv se na podzim 2010 uskutečnila série bezplatných webových seminářů – webinářů pod vedením JUDr. Petry Žikovské (ředitelka Mezinárodní federace hudebního průmyslu České republiky). Webinář „Autorské právo, internet a vzdělávání“ byl rozdělen do dvou částí. První část se zaměřila obecně na problematiku autorských práv ve vzdělávání, porušování autorských práv a předcházení porušování autorských práv a následné diskusi o problematice. Druhá část webináře se zaměřila na specifickou oblast autorské tvorby – licence Creative Commons včetně instruktážního videa v anglickém jazyce (http://www.creativecommons.org). Užití autorských děl v síti Internet je diskutovanou oblastí, která se přímo týká vzdělavatelů vzhledem k jejich běžné práci s autorským obsahem. „Internet je českým právním řádem považován za hromadný sdělovací prostředek. Pokud tedy umístím autorské dílo do sítě internet, umožňuji blíže neurčenému okruhu osob přístup k tomuto dílu, jinak sděluji dílo veřejnosti. Pro každé takové nakládání s dílem potřebuji souhlas autora.“ (ŽIKOVSKÁ, 2010) „Úložiště souborů jsou volně dostupné servery s obrovskými disky, na které je možno ukládat soubory o různých velikostech. Provozovatel nepřebírá žádnou odpovědnost za obsah uložených dat, k tomuto faktu se však judikatury zatím nevyjadřují a uživatelé tak nabývají dojmu, že stahují data z legálního serveru. Majitelé práv v těchto případech nedostávají za svá autorská díla žádné příjmy.“ (ŽIKOVSKÁ, 2010) „Užití autorských děl v rámci výuky legislativně upravuje jedna ze zákonných výjimek § 31 odst. 1 písm. c) Autorského zákona, který umožňuje užít dílo při vyučování pro ilustrační účel, pokud takové zneužití nepřesáhne rozsah sledovaného účelu. Licence dále není omezena na způsob užití, v rámci výuky dle sledovaného účelu mohu dílo rozmnožit (zajištění kopií originálu), vysílat nebo jiným způsobem zpřístupnit studentům. Není zde podstatné, zda se jedná o školu soukromou nebo státní. Rozmnoženinu díla (např. výukového materiálu) si může student pořídit sám v rámci § 30 – pro účely osobní potřeby, pro účely školy neexistuje jednoznačná odpověď na tuto otázku.“ (ŽIKOVSKÁ, 2010) Příručka MŠMT interpretuje autorská práva obdobně a shrnuje možnosti škol a účastníků vzdělávání podle znění autorského zákona (KITZBERGER, 2009). O ochraně práv se vyjadřuje také Brdička (2008): „Ochrana intelektuálního vlastnictví brání využitelnosti dat i experimentům. Aby bylo možno využívat výhod kolektivního přístupu, aplikace Webu 2.0 se snaží ve smlouvě s uživateli co nejvíce eliminovat omezující vliv autorských práv (např. formou často používané licence Creative Commons).“ Strategický dokument Evropa 2020 (CHÁBERA, 2010) popisuje v iniciativě „Digitální program pro Evropu“ jeden z klíčových záměrů: „vytvořit skutečně jednotný trh pro internetový obsah a služby (tj. evropský trh pro internetové služby a digitální obsah, bezpečný a bez hranic, s vysokou úrovní důvěry a důvěryhodnosti, vyvážený regulační rámec s jasně vymezenými režimy práva, podpora licencí pro více území, náležitá ochrana a odměna držitelů práv a aktivní podpora digitalizace bohatého kulturního dědictví Evropy) a mít

9

28

trifid – „chodící“ rostlina ze sci-fi románu od Johna Wyndhama, Den Trifidů


vliv na utváření globální správy internetu.“ E-learning a online komunikace by měly pomáhat plnění těchto cílů a je proto důležité zvažovat všechny možnosti, které máme pro vzdělávání v současnosti k dispozici Obsáhlým rozcestníkem autorského práva ve vzdělávání jsou stránky Metodického portálu RVP: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=3455

4.4 SCÉNÁŘ Online vzdělávání v reálném čase se svým charakterem blíží vystoupení v přímém přenosu. V případě online třídy se nabízí lektorovi omezené možnosti improvizace. Lektor proto musí být na svou hodinu připraven důkladněji než na hodinu v kamenné učebně. Pro přípravu webináře lze použít vytvoření scénáře, který lektora „vede“ ve webináři a který má lektor k dispozici při probíhajícím webináři. Cvičný scénář webináře, jenž zde přetiskujeme, počítá s využitím interaktivních prvků aplikace ONIF/ONIF – hlasování, přehrávání videí a aktivní plochy whiteboardu se zvýrazněním důležitých pasáží. Název webináře: Moje právo. Anotace: Úvodní webinář 10tidílného seriálu. První webinář je zaměřen na rozdíly mezi pojmy právo, morálka a spravedlnost a jejich pojetí v současném světě. Studenti se soustředí na vlastní morální hodnoty a naučí se skrze tyto hodnoty na právo nahlížet. Lektor

Student

do virtuální místnosti se přihlásím alespoň 15 minut před stanoveným začátkem webináře, probíhají poslední případné úpravy, jsem k dispozici dříve se dostavujícím studentům, na pozadí může hrát oblíbené/motivační video

pokud se dostaví dříve do místnosti webináře, musí být něčím motivován, aby již „neodcházel“ - video/citáty

chci zatáhnout do děje každého co nejdříve série citátů, video Did you know, scéna z filmu Den trifidů (chování lidí po oslepnutí - nový řád společnosti?) začíná webinář, v tento moment nepotřebuji jako lektor berličku v podobě prezentace, proto se mohu soustředit a dívat zpříma do kamery a pokusit se tak vyvolat dojem „jeden na jednoho“ sděluji téma webináře, přibližnou dobu a co přinese tento webinář studentovi

po prvním „setkání“ nabývá dojmu, že je v televizním pořadu, který se vysílá pouze pro něj a který dokonce může ovlivnit. pokud se nezobrazí u hlasování jméno, jak kdo hlasuje, student je zcela oproštěn od „kontroly davu“, tedy odpovídá spíše dle svého přesvědčení

úvodní sekvence by měla být velmi krátká, ne víc než dvě minuty úvodní hlasování na otázku: „Je zákon minimem morálky?“


29

Lektor

Student

zobrazí se výsledek hlasování - to má několik pozitiv - úvodním průzkumem zjistím zhruba skladbu studentů a zároveň mohu nasměrovat svůj webinář tam, kde si myslím, že své studenty nejvíce zaujmu/naučím/obohatím

studenti hlasují pro Ano/Ne/Nevím, hlasování netrvá déle než deset sekund

70 % pro Ano – citát prof. Knappa „Idea práva není nic jiného než idea spravedlnosti, podobně i pro morálku je spravedlnost ústředním pojmem.“ navazuji - nechci aby studenti začali zuřivě hledat na wiki, kdo to byl

student se soustředí na „koláč“ výsledků hlasování

delší čekání na odpovědi vyvolává velice nepříjemnou prodlevu ihned na začátku, proto ani lektor ani student nepotřebuje čekat, jestli nebo až odpovědí všichni

po krátkém výkladu ve zvětšeném videookně se jeho pozornost směřuje na nově nahranou prezentaci na ploše

až do této chvíle jsem schopen hledět přímo do kamery, tehdy se soustředí všichni na můj obrázek - teď by měla přijít změna v zaujetí jejich pozornosti, abych se mohl soustředit také na další obsah teď nahrát (klidně trochu šokem) prezentaci velká zářivá písmena apod. probíhá prezentace a videa násilností na náměstí Nebeského klidu v Pekingu 1989 a sekvence ze srpna 1968 - příjezd tanků do Prahy

video zaměstnává pozornost studenta a dává příležitost k odpočinku druhé straně

videa nabízejí prostor k prostudování případných dotazů v chatu po skončení videa opět dávám hlasovat, otázka: „Chování vojáků bylo v souladu s platným právem, bylo však v souladu s morálkou?“

pomocí hlasování je vtahován student do dění v místnosti a vyjadřuje svůj názor díky anonymitě hlasování

následuje krátká prezentace textů s komentářem Varšavská smlouva, Ústava ČSR 1960 zvýraznění čl. 4 Ústavy

student má prostor k dotazům

citát profesora Kahana (Yale university): „To, zda jste dobří právníci, nakonec nebude záležet na tom, kolik předpisů jste se naučili. Bude to záviset na tom, jak dobří jste lidé.“

30

prostředí webináře nabízí prostor k dotazům bez obav z konsekvencí díky anonymitě webináře student je upozorněn, že dotazy budou zodpovězeny v blocích student se hlásí s dotazem přímo do textu, ve kterém může sám kroužkovat/zvýrazňovat pasáž, k níž směřuje dotaz; vhodné pro menší skupiny ve webináři


Lektor

Student

po ukončení videí odpovědi na dotazy pro lepší orientaci zkopírování otázek na whiteboard

reakce na momentálně probírané vyjadřuje názor do chatu/hlasováním

dotazy

vytvořit rychlé hlasování/vyjádření, zda je odpověď dostatečná/zda souhlasí s odpovědí/ otázkou apod.

motivace výzvou lektora, který bude směřovat svůj webinář k převažujícím tématům (pokud to obecné téma webináře dovoluje)

na whiteboard současné dění, které se vztahuje k tématu rozhodnutí irského Nejvyššího soudu o ochraně rodinného života-reakce tisku apod. aktuální problém ve Švédsku - založení Pirátské strany - téma ochrany autorských práv,

student je motivován k aktivitě dotazy, na něž vyjadřuje názor hlasováním - souhlasím/ nesouhlasím/nevím apod.

rozsudek Ústavního soudu, na kterém kromě argumentace lze ve whiteboardu označovat důležité části, argumenty - jejich strukturu apod. stručná rekapitulace hlavních myšlenek celého webináře

student se dostává do volnější fáze (už to končí) nenechat odejít před vyplněním dotazníku, hraje významnou roli pro lektora a další spolupracující.

sdílení odkazu na prezentaci do chatu poslední slajd dokumentu prezentace představí studentovi zdroje, doporučenou literaturu a kontakt na sebe jako poslední akt webináře musí následovat dotazník (!)

student by měl po skončení webináře projít nejzákladnější odkazy (pár prvních a chytlavých), které jsou snadno dostupné na internetu, a zodpovědět dotazník, než opustí místnost webináře

upozornění na možnost stáhnout si webinář apod., rozloučení Přibližná dobra trvání webináře: 40-45 minut.


31

5

WEBINÁŘ

Pojem webinář používáme v tomto dokumentu jako synonymum pro synchronní online výuku a virtuální třídu. Jedná se o stejné formy komunikace online pod různými názvy. Základem vždy zůstává komunikace pomocí webové aplikace, která umožní propojení osob z různých míst. Termín webinář je adekvátním derivátem slova seminář. V následující pasáži vám představíme základní problémy, na které je třeba si dát pozor pro úspěch vašeho webináře, a některé tipy a triky jak váš webinář zatraktivnit.

5.1 PŘED ZAČÁTKEM WEBINÁŘE V předchozí kapitole jsme shrnuli přípravu webináře. Pokud máte takovou přípravu již za sebou, je nyní načase se zaměřit na aktivity, které byste neměli opomenout těsně před začátkem webináře. V první řadě pošlete email všem účastníkům webináře, nejlépe dva dny před plánovaným webinářem jako připomenutí události, vysoká účast je především ve vašem zájmu.

TECHNICKÉ ZÁZEMÍ Zkontrolujte, zda váš počítač funguje bez problémů a zda je vaše připojení k internetu funkční. Cvičně se připojte do své virtuální třídy a nahrajte dokumenty, prezentace a další materiály, které máte připravené pro výuku. Pokud máte možnost a váš webinář má mít více účastníků, připravte si záložní počítač s internetovým připojením, ze kterého můžete v případě jakýchkoliv problémů rychle nastartovat vaši virtuální třídu a pokračovat ve výuce s minimální prodlevou. Jak uvádíme v kapitole Technické požadavky, pro úspěšné zvládnutí webináře je vhodné mít připojení k internetu o rychlosti alespoň 1 mbit/s. Rychlost svého připojení lze zkontrolovat na několika internetových stránkách, například na www.dsl.cz.

SCÉNÁŘ Než začnete webinář, projděte si ještě jednou scénář, který máte připravený. Zkuste si při kontrole scénáře představit možné problémy, a jak byste takové problémy online řešili (odpojení studenta, znovupřipojení celé třídy, vypnutí videa apod.).

SPUŠTĚNÍ TŘÍDY Do vaší virtuální třídy vstupte zhruba 10 až 15 minut před plánovaným začátkem webináře. Studenti, které očekáváte, se mohou připojovat i dříve, než je čas webináře. Po připojení prvního studenta vám

32


doporučujeme začít webinář nahrávat a účastníky na to upozornit. Nahrávání vám slouží ke zlepšení vašich dovedností online. Čas před samotným začátkem webináře můžete využít různými způsoby, záleží na počtu studentů, jež očekáváte. Pokud má váš webinář mít do 10 účastníků a někteří se vám připojí do virtuální třídy dříve, můžete s nimi otestovat technické náležitosti, tedy jestli studenti dobře slyší a vidí lektora. Pokud očekáváte více účastníků nebo již pořádáte několikátý webinář s danou skupinou, můžete spustit zajímavé video k tématu, rozproudit diskusi v chatu na aktuální téma nebo nasdílet na whiteboard dokument k prostudování před zahájením webináře.

5.2 TECHNICKÉ PROBLÉMY STUDENTŮ S každou novou technologií, která se začíná používat v širším měřítku, mohou mít někteří studenti ze začátku problémy. Webová aplikace je tvořena tak, aby umožnila co nejintuitivnější ovládání a nezatěžovala studenty přebytečnými funkcemi. Přesto mějte plán na případné technické problémy, které mohou studenti mít v průběhu webináře. Ohledně technických problémů je nejlepší věnovat čas a úsilí prevenci a co nejvíce možných komplikací a jejich řešení uveřejnit v kontaktním emailu. Většina materiálů včetně instruktážních videí se již nacházejí na internetových stránkách produktu, který pro virtuální učebnu používáte (např.: www.onif.cz). Další případné problémy a jejich řešení můžete dodatečně popsat v emailu, ve kterém posíláte studentům informace o webináři společně s instrukcemi, kdy a kde lze do virtuální učebny vstoupit. Pokud se jedná o webinář o více než 10 účastnících, mějte na paměti, že je nejlepší takový webinář řídit ve dvou osobách. Osoba, jež nepřednáší (moderátor), se může věnovat mimo jiné některým studentům, kteří mají technické potíže, v průběhu webináře. Stěžejním nástrojem pro zajištění bezproblémového průběhu webináře je testovací období pro zkušební připojení studujících (zejména těch, kteří navštěvují webinář poprvé). Zkouška připojení a nastavení zvuku a kamery probíhá nejčastěji 1-2 dny před webinářem, případně v den jeho konání. Studující se tak online osobně setká s lektorem, který mu představí základní možnosti virtuální učebny a ověří funkčnost webkamery nebo sluchátek s mikrofonem. Pro samotný „ostrý“ webinář má pak lektor i student jistotu, že se nemusí věnovat technickému nastavení. Dalším nástrojem pro ověření „připravenosti počítače“ na online výuku je hardware test, který lektor poskytne jako odkaz studentům, kteří si tím ověří nastavení svého počítače.

5.3 ZAČÍNÁME WEBINÁŘ Jestliže naplánujete začátek webináře na určitou hodinu, počítejte s mírným zdržením některých účastníků. Webinář naplánujte tedy tak, že počítáte s ostrým začátkem pět minut po naplánovaném začátku v oznamovacím emailu. V průběhu úvodních pěti minut můžete pokračovat v aktivitě započaté již před oficiálním začátkem webináře nebo přejít na aktivitu, kterou jste si pro včas příchozí připravili. Opět může být touto aktivitou tematické video, dokument či hlasování.

5.4 ROZDĚLENÍ WEBINÁŘE Webinář, jenž vedete, probíhá ve webovém rozhraní, na to nezapomínejte. Je velice jednoduché pro všechny účastníky jedním kliknutím přestat dávat pozor a soustředit se na jinou práci či na zábavu. Ve vašem webináři chcete těmto výpadkům pozornosti co nejvíce předejít pomocí interaktivity, kterou zapojíte účastníky do dění ve webináři.


33

Aktivitami, které zapojí účastníky do webináře, tematicky rozdělte pasáže, o jakých přednášíte. Aby přechod mezi jednotlivými částmi webináře probíhal bezproblémově a nerušil účastníky, vyzkoušejte si všechny funkce a aktivity, jež ve webináři použijete, při přípravě scénáře. Jestliže se rozhodnete využít jako aktivitu kupříkladu hlasování, vyzkoušejte si, kolik času vám zabere přepnutí do okna hlasování, napsání otázky a její publikování. Aktivity, které máte k dispozici, využijte dle obsahu vaší přednášky. V následujících odstavcích vám představíme jednotlivé aktivity, jimiž dostanete ruce studentů na klávesnici a myš tak, aby byli všichni co nejvíce zapojeni do dění ve třídě.

5.5

INTERAKTIVITA A JEJÍ MOŽNOSTI ONLINE

CHAT/ MODEROVANÝ CHAT Základním imperativem pro interaktivitu webináře můžeme stanovit úsloví „Dostaňte ruce studentů na klávesnici“. Pomocí klávesnice a myši studenti vyjadřují svůj názor a přispívají svými podněty. Webové aplikace ONIF/ONIF vám nabízí několik možností k zapojení studentů. Základní funkcí všech komunikačních systémů dneška je chat. Ve webinářích je chat k dispozici zvláště pro rychlou formu komunikace mezi lektorem a všemi účastníky webináře, ale lze využít také k interakci. Nebojte se vyzvat účastníky webináře ke komentářům do chatu. Ve webinářích, kde se nachází více než 10 účastníků je obtížné soustředit se na chat, ale komentáře, které vám účastníci zanechali si můžete v klidu přečíst po ukončení webináře. Chat také lze využít k rychlému hlasování. Vyzvěte účastníky, aby napsali odpověď/názor/komentář do chatovacího okna a odeslali jej až na Vaši výzvu. Během několika chvil se vám tak sejde mnoho odpovědí, které můžete během aktivity pro studenty zpracovat a nejzajímavější, nebo ty které se opakují, poté nasdílet na plochu whiteboardu. Na otázky, které jsou vám kladeny do chatu a které stihnete během projevu přečíst, odpovídejte zásadně audiovizuálně a nikoliv chatem, který by vás jako lektora zdržoval. Moderovaný chat využijte ve chvíli, kdy nechcete, aby se dotazy studentů objevili v chatu bez vaší autorizace. Pokud pořádáte větší webinář (20 a více účastníků) a můžete si dovolit účast moderátora, pak by tyto autorizace otázek měl mít v kompetenci moderátor a nikoliv lektor, který se soustředí na výuku.

34


WHITEBOARD Využití whiteboardu je velmi podobné využívání tabule a pracovních listů ve školním prostředí. Představte si aktivity, ke kterým lze využít tabuli, případně pracovní listy (tzv. handouty). Pomocí whiteboardu můžete se studenty aktivně pracovat na společném dokumentu. Základní rozdělení aktivit pro whiteboard spočívá v počtu studentů v místnosti. Pokud probíhá individuální lekce, případně lekce jednoho lektora na dva studenty, může lektor vyvolat jednoho nebo oba studenty a zadat jim práci na dokumentu. Studenty může odlišit barvami, které mají používat při doplňování prázdných míst v dokumentu, nebo lichými a sudými řádkami. Studenti mohou také využít whiteboard ke kroužkování či označení míst v dokumentu, jež potřebují přiblížit a vysvětlit. Rovné čáry ve whiteboardu dobře poslouží k oblíbeným „spojovačkám“. Většina těchto aktivit umožní vám jako lektorovi menší oddech, který lze využít k přípravě na další fázi webináře. Pro webinář s více účastníky je nutné pojmout whiteboard mírně odlišným způsobem. Vyvolávání jednotlivých studentů je atraktivní pro vyvolané studenty, ale velmi rychle začne upadat soustředění zbytku účastníků, kteří mají další zábavu vzdálenou jen několik kliků. Proto whiteboard využijte Vy jako lektor. V aktivitě můžete pomocí whiteboardu upozornit na důležité pasáže dokumentu, obrázku a dalších. Pokud vyučujete cizí jazyky, zakroužkujte na připravených obrázcích, které slovo právě používáte a vztahuje se k obrázku/situaci na obrázku. Odpovědi na vaše otázky, jež kladete všem, mohou studenti psát do chatu. Whiteboard nabízí prostor pro vaši kreativitu a další aktivity jsou ve vašich rukou, mějte však na paměti, že studenti jsou jen pár kliků od jiné zábavy.


35

WEB CO-BROWSING Tato funkce vám nabízí možnost „brouzdat“ internetem společně se studenty. Můžete tak zadat k přečtení článek z aktuálního vydání New York Times, MF Dnes či jiných internetových stránek. Lze studentům ukázat jak najít stránky s ubytováním v zahraničí atp. Studenti nemohou aktivně zasahovat do prohlížených internetových stránek, tyto jsou jim poslány jako obrázek. Lektor by měl mít stránky vyzkoušené předem (zda se zobrazí studentům správně); některé stránky používají programy na svých stránkách, které není možné převést pomocí ONIF. Pro takové aktivity využijte následující funkci - Sdílenou obrazovku.

SDÍLENÁ OBRAZOVKA Využití této funkce jde napříč všemi obory, jež je možné vyučovat. Ať jde o základy informačních technologií, jazyky, sociální vědy a další, vždy máte po stisku ikony možnost ukázat studentům svou vlastní obrazovku. Sdílená obrazovka se aktivuje v záložce Soubory, máte tak k dispozici podobné funkce jako pro Whiteboard. Pokud využíváte funkci sdílené obrazovky, uvědomte si, že vaši studenti vidí přenos s mírným zpožděním a pohyby na vaší obrazovce jsou přenášeny pomaleji kvůli omezením na datový přenos, který je pro tuto funkci z kapacitních důvodů omezený. Sdílení obrazovky je možné pouze pro obrazovku lektora, tedy vlastníka místnosti a jen v případě, že máte nainstalovanou desktop verzi ONIFu a nainstalované sdílení plochy. Aktivity, které se nabízejí pro sdílení plochy, spočívají zvláště v názorných ukázkách některých funkcí systémů, například pro pokročilou výuku informačních technologií, výuku práce s některými žádanými programy, jako jsou kancelářské programy MS Office, Coral Draw, Adobe Photoshop a další. V praktické výuce vám sdílení plochy umožní otevřít pro všechny studenty internetové stránky, které nelze sdílet pomocí funkce web co-browsing. Díky sdílené obrazovce lze předvést cokoliv, co potřebujete. V rámci efektivního využívání a přehlednosti doporučujeme používat pro tuto funkci dvou obrazovek. Díky dvěma obrazovkám má lektor přehled o dění v místnosti a zároveň vidí obrazovku, kterou sdílí studentům.

MÉDIA Ve školách, na firemních školeních či na jiných vzdělávacích akcích se dnes hojně používají projektory, přehrávače médií a další audiovizuální pomůcky. V ONIFu díky záložce Média můžete také využít videa a mp3 soubory pro výuku. Videa jsou sdílena před portál Youtube.com, nezatěžují tak paměť vašeho počítače a nejsou náročná na vaše internetové připojení. MP3 soubory je třeba předem nahrát na server

36


pro následné spuštění ve webináři. Videa, která jsou k dispozici na youtube.com, si najděte předem a do poznámek k webináři či přímo do scénáře k webináře si vepište url a název, pod kterým video naleznete. Vyhledávací řádek pro youtube.com v ONIFu funguje stejně jako vyhledávací řádek na http://www.youtube.com. MP3 soubory lze využít například pro výuku jazyků. V momentě, kdy nahrajete soubor MP3 a spustíte jej v ONIFu, lze přepnout zpět na záložku Soubory, aniž by se MP3 soubor zastavil. Studenti tak mohou poslouchat hudbu a doplňovat vynechaná slova v textu písně. Lektor se nemusí obávat porušování autorských práv, pokud sdílí s ostatními studenty některé MP3 soubory nebo videa z youtube.com. Český právní řád připouští výjimku pro používání autorských děl ve vzdělávání.

Po kliknutí na ikonu You Tube zadáme do vyhledávače klíčová slova. Na jejich základě dostaneme výsledná videa, která si hned můžeme pustit. Pozor však na autorské právo!


37

HLASOVÁNÍ Hlasování vám nabízí několik variant využití. Pro zpestření webináře lze zařadit hlasování o sporné otázce nebo o otázce, která vám pomůže navázat mezi tématy, případně rozproudí diskusi. Hlasování vám umožní zjistit, jaké jsou nejčastější chyby vašich studentů, položením stručné „testující“ otázky anebo pomůže zjistit, kterým směrem studenti chtějí, aby se webinář ubíral. Hlasování v ONIFu má obrovskou výhodu ve své anonymitě. Výsledky, které vám hlasování mezi studenty nabídne, tak není zkreslené strachem studentů z reakcí ostatních. Níže vidíte příklad, jak vypadá hlasování v systému ONIF. Lektor jen zadá otázku, na kterou lze odpovědět ano, ne či nevím. Otázka se pak zobrazí účastníkům a ti mají zhruba 10 vteřin na rozmyšlení a zatržení odpovědi Ano (Yes/ I agree), Nevím (I do not know/ no opinion) či Ne (No/ I disagree). Obrázky níže byly pořízeny na počítači, jehož nastaveným jazykem je angličtina, proto je i ONIF automaticky v angličtině.

Po uplynutí lhůty určené pro hlasování se všem účastníkům i lektorovi zobrazí graficky znázorněný poměr odpovědí. V tomto případě 100 % účastníků odpovědělo na otázku Ano, proto je výsledný koláč celý zelený. Dole vidíme, že hlasovali dva účastníci ze dvou účastníků. Tento údaj je uveden proto, abychom věděli, kolik účastníků se zdrželo hlasování, což je také možné, pokud nezvolili v dané lhůtě žádnou odpověď.

38



39

5.6 PROJEV A AUDIOVIZUÁLNÍ KOMUNIKACE (AVK) Lektorovy komunikační kompetence a dovednosti jsou jednou z klíčových vlastností online lektora. Společně se schopnostmi efektivně a zajímavě využívat interaktivních nástrojů je lektorův přednes jednou z hlavních schopností při realizaci online vzdělávání. Hovoříme-li zde o synchronním vzdělávání, kdy se skupina lidí učí stejné věci ve stejném čase, je žádoucí využití nástroje, jenž umožňuje audio-vizuální komunikaci nejlépe mezi všemi zúčastněnými. Mějte na paměti, že přenos hlasu závisí na nastavení mikrofonu a optimální hlasitosti, kterou lektor se studenty nastaví vždy v úvodu, hned po jejich přihlášení do učebny. Při výkladu (a to zejména u jazykových lekcí) se vyplatí mluvit pomaleji a zřetelně artikulovat. Rychlost a dikce řeči hraje v online výuce důležitou roli a to právě tehdy, nemůžeme-li sledovat reakce studentů (jsou např. v posluchárně). Po kratších časových úsecích proto doporučujeme kontrolovat porozumění studentů. Studenty vyzveme, aby vyjádřili názor (prt scr), zdali porozuměli řečenému. Tím máme také kontrolu nad zapojením studentů. Ve spodní části chatu studenti v posluchárně volí z několika emotionků (příznaků), díky čemuž se mohou v průběhu lekce hlásit, souhlasit, nesouhlasit atp. Lektor ihned v posluchárně vidí, zda se někdo hlásí, neslyší nebo je například nedostupný. Viz obrázek.

40


PLOCHA APLIKACE ONIF SE DĚLÍ NA DVĚ ZÁKLADNÍ ČÁSTI: 1. Posluchárna, video panel a chat 2. Plocha médií a nástrojů

Videookno lektora je vždy aktivní a lektor má pouze možnost použít místo přenosu svého videa fotografii (snapshot z kamery), a to stiskem ikony kamerky. Všichni účastníci relace (studenti) poté vidí pouze lektorovu fotografii. Lektor po tomto úkonu vidí siluetu postavy ve svém videookně. Lektor volí mezi zobrazením posluchárny a aktivním hovorem. Posluchárna i aktivní hovor jsou standardně zobrazeny při základním (původním) nastavení ONIF takto: náhled - normální; mód - fronta zapnuta, uživatel do seznamu. Lektor má při tomto rozložení možnost přijmout či odmítnout studenta, jehož přihlašovací údaje a předmět hovoru (pokud je vyplněn) vidíme ve spodní části video panelu v sekci Lidé ve frontě. Všem studentům, kteří čekají na přijetí ve frontě, můžeme poslat informační zprávu, např.: „Za pět minut začneme,“ nebo „Nemáte zaplacený kurz, prosím kontaktujte mě na tel. čísle xxx xxx xxx.“ Jestliže lektor nepotřebuje využívat posluchárnu nebo chce-li, aby se příchozí studenti objevili rovnou v aktivním hovoru, zvolí náhled - mód - fronta zapnuta, uživatel do aktivního hovoru. Lektor má opět možnost studenta přijmout, odmítnout nebo poslat do fronty čekajících zprávu. Po přijmutí studenta touto cestou je skrytá posluchárna a okno aktivního hovoru (video panel) je rozšířené. Pozor! Pokud máte aktivován tento mód přístupu, po kliknutí na černý křížek u videookna studenta ho odhlásíte z aplikace ONIF. Chcete-li studenta/y vrátit do posluchárny, nejdřív aktivujte mód - fronta zapnuta, uživatel do seznamu! Lektor má možnost nastavit přímý přístup do aplikace ONIF. Jedná se o poslední variantu přístupu do aplikace. Lektor zvolí náhled - mód - fronta vypnuta, uživatel do seznamu přímo. Tato varianta je využívána, jestliže nechceme schvalovat přístup jednotlivých studentů do virtuální učebny ONIF. Student tak po kliknutí na tlačítko Vstoupit nečeká ve frontě, ale objeví se rovnou v seznamu studentů v posluchárně. Pokud například lektor očekává připojení většího počtu studentů a nechce je jednotlivě vpouštět do ONIFu, zvolí tento mód přístupu. Zde lektor nemá možnost studenta přijmout, odmítnout nebo poslat do fronty čekajících zprávu. Poté, co se student objeví v aktivním hovoru, můžeme opět změnit mód v náhledu a využít tak možností aktivního hovoru nebo přepínat mezi posluchárnou. V případě tohoto způsobu dejte pozor na aktivní audio/video přenos - je viditelný pro všechny příchozí Metodika synchronního online vzdělávání, iCORD International s.r.o., Praha 2012

41

a ti nepotřebují schválení lektora ke vstupu. Tito studenti tak okamžitě vidí a slyší dění probíhající za počítačem (kamerou a mikrofonem) lektora. Lektoři by proto v tomto případě měli zakázat zejména zvuk a případně kameru, aby je studenti nezastihli (nevstoupili) do učebny v nevhodnou chvíli. AVK je v systému ONIF zajištěna videooknem lektora, které je stabilně umístěno v oddělení aktivního hovoru (video panel). Lektor může volit v nastavení své kamery – vypnout svůj video přenos i hlas nebo použít snapshot z webové kamery. Snapshot umožňuje prezentovat ve videookně vlastní fotografii vytvořenou po stisku ikony kamerky v dolní části videookna. Využije-li lektor této možnosti, pro studenty se v okně lektora zobrazí jeho fotografie. Lektor může také zakázat video i audio studentů vyvolaných do aktivního hovoru. Pro výuku v systému ONIF platí pro projev a AVK stejná pravidla jako pro klasickou výuku. Existují paralely, které lze využít pro online výuku. Práce s prostorem a prostor za kamerou uživatele. Lektor i studenti jsou v případě aktivního hovoru vidět ve svém videookně, a to pro všechny přítomné. Lektorovo videookno je v tomto případě dominantní a nejvíce přitahuje pozornost, neboť se jedná o živý přenos s lektorem v hlavní roli. Studentova pozornost je tak přitahována do míst, kde se děje nejvíce - tzn. do videookna lektora. Je tedy důležitý nejen zevnějšek a „image“ lektora, přičemž vidíme vždy jen jeho část, ale také prostor a podoba prostředí za lektorem či v jeho blízkosti. Příprava prostředí pro webináře: • přiměřené osvětlení, obraz nesmí být příliš tmavý (nedostatek světla), ani příliš světlý (přesvícený, když kamera snímá prostor se zdrojem světla); • za lektorem by mělo být nejlépe neutrální, nerušivé prostředí, a to jak po stránce uspořádání nábytku, květin, zjevu stěny, ale také po stránce frekventovanosti místa. V ideálním případě se jedná o vlastní pracovní místo, kde nikdo a nic neruší (občas je těžké toho docílit, protože málokdo je nucen si vytvářet takové prostředí).

Uspokojivé nasvícení, ale rušivé Lehce rušivé pozadí (při pohybu lektora vidíme stůl a nástěnky), pozadí. Procházející postava lektor není uprostřed. je pro profesionální webinář nepřijatelná.

Lektor je příliš daleko od monitoru (obrázek vlevo), či příliš blízko monitoru (obrázek vpravo).

Dobré, neutrální pozadí. Uspokojivé nasvícení.

42


ONIF lze využít i tak, že lektor může stát a je možné vidět celou jeho postavu (například u výuky znakové řeči je tato funkce nepostradatelná). Lektor si také musí zvykat na bezkontaktní způsob výuky. V průběhu výuky nemá lektor možnost „číst“ ve tvářích studentů jejich naladění, souhlas či nesouhlas s předávaným, prezentovaným materiálem nebo výkladem. Oční kontakt lektora se studenty = s kamerou, posluchárnou a prezentovanou plochou. Možnosti rozložení obrazovky a videa a jejich užití v praxi: •

situace: lektor sám v aktivním hovoru, 10 studentů v posluchárně, lektor prezentuje dokument (studenti jsou nyní pasivní - pokud lektor povolí - mohou vyjadřovat názor, hlásit se o slovo nebo psát zprávy do chatu) - v tomto případě by měl pohled lektora sledovat prezentovanou plochu a kameru, která ho snímá;

•

situace: lektor vyvolá do aktivního hovoru 2 studenty, použije rozložení více mluvčích. V tomto případě probíhá oční kontakt sledováním videooken vyvolaných studentů a lektor nemusí sledovat kameru pro vyvolání dojmu „face to face“.

Neverbální komunikace je při webcastingu podstatně horší než během klasické výuky. Lektor většinou studenty nevidí, a proto nemůže „číst” jejich nevyslovené reakce na prezentovaný materiál. Nicméně webcast umožňuje řízení spolupráce studentů, což během tradiční výuky není možné. To je důležité zejména při sezení pro velkou skupinu lidí či při otevřené výuce. Taková kontrola je možná díky lektorským schopnostem řídit komunikační kanály, určovat, kdo má právo hovořit, moderovat a kontrolovat příspěvky studentů před tím, než jsou publikovány.10 Na obrázcích (printecreenech z online virtuální učebny) vidíme, jak vypadá lektor při prezentování. Na prvním obrázku lektor hledí zpříma do webkamery, proto má posluchač pocit, že se mu dívá do očí. Tento způsob pohledu do webkamery je ideální pro prezentování webináře, avšak jeho realizace je poměrně nelehká. Lektor má totiž samozřejmě nutkání dívat se na monitor svého počítače do své virtuální učebny a sledovat, co se děje v chatu a kdo se hlásí. Ovšem webkamera je většinou umístěna v horní části monitoru (je-li vestavěná), a dívá-li se lektor dovnitř „třídy“, posluchači mohou nabýt dojmu, že se dívá směrem k zemi (viz obrázek vpravo, kde se lektor dívá přímo na monitor).


43

Stejný příklad vidíme i na dalších obrázcích pořízených uvnitř virtuální místnosti ONIF 3.0. Vlevo se lektor dívá zpříma do webkamery. Vpravo se během webináře naklonil blíže k monitoru a dívá se do pravé části svého monitoru, ale již nemá „oční“ kontakt s účastníkem.

5.7

UKONČENÍ WEBINÁŘE, ZPĚTNÁ VAZBA Na konci webináře si nechte čas pro případné otázky či diskusi. Rozloučení probíhá stejně, jako jste zvyklí při frontální výuce. Je dobré seznámit posluchače s obsahem následujícího online setkání.

Jakmile se webinář blíží ke konci, je dobré účastníkům poděkovat za účast a případně připomenout další termíny webinářů. Poté se zpravidla lektor rozloučí s účastníky, vyzve ty, kteří mají nějaké dotazy či připomínky, aby zůstali v místnosti, a křížkem ukončí účastníky, kteří dotazy nemají. Tím je „odstraní“ z virtuální učebny. Následně zodpoví dotazy účastníků, kteří v místnosti zůstali, posléze se rozloučí i s nimi. Na konci webináře je také možno položit několik otázek ohledně dojmů účastníků, a to buď formou hlasování, nebo za pomoci emotikonů. V případě emotikonů lze otázku položit do chatu a účastníci pak odpovědí např. zvednutým palcem (viz obrázek níže). Smajlíky mohou účastníci používat v průběhu webináře (pokud je jejich používání povoleno lektorem) a reagovat tak např. na výklad a prezentaci lektora nebo se hlásit o slovo (vyvolání do aktivního hovoru).

44


6

ZÁVĚR

6.1 KDE ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ VYUŽÍT? Vzdělávání lze dnes využít kdekoliv. Není třeba se omezovat obsahem vzdělávání, které chcete nabízet nebo které hledáte, ani místem. Vzdělávání je oblast, již věnuje pozornost mnoho institucí, ovšem jen málo z nich je opravdu schopno reagovat na aktuální trendy a poptávku ve vzdělávání. Poslední vývoj nám ukazuje, že každý člověk se chce a potřebuje v některém ohledu vzdělávat. Také státní instituce si tento fakt začínají uvědomovat. V posledním roce můžeme sledovat jisté uvolnění ze strany legislativy, která velmi často kladla překážky pro všechny jiné formy vzdělávání, než je forma prezenční. Dnes, po mnoha letech soužití s internetem a jeho každodenním využívání velkou většinou společnosti, tak online vzdělávání dostává zelenou jak v korporátní, tak ve státní správě.

6.2 NA CO SI DÁT POZOR? Každý obor lidské činnosti má svá citlivá místa. Online vzdělávání není výjimkou. Chyb se vzdělavatelé dopouštějí nejčastěji při spěchu a nedostatečné přípravě na online vzdělávání. V takovém případě na sebe technické problémy nenechávají dlouho čekat. Druhým nejcitlivějším místem online vzdělávání je stále přetrvávající nedůvěra mnoha potenciálních uživatelů vzdělávání k online technologiím, respektive online komunikaci. Důvěru nelze prolomit jinak než neustálou osvětou jak od vzdělavatelů, tak od poskytovatelů technologií pro online vzdělávání. Věřme, že stejně jako se společnost úspěšně dokázala přesunout od psacích strojů a průpisových papírů k počítačům, dokáže přijmout další pokrok a „konzumovat“ vzdělání novou formou. Rozložení u klávesnice a psacího stroje je podobné, nejinak je tomu u třídy virtuální a kamenné. Odborníci dnes považují online vzdělávání za další základní bázi pro vzdělavatele a studenty, přičemž velmi dobře doplňuje stávající e-learning a frontální výuku (prezenční kurzy). Stále častěji se vyskytuje smíšená forma vzdělávání a výuky – tzv. blended learning, jenž obsahuje kombinaci přístupů ke vzdělávání a měl by zaručovat pružnost kurzů a jejich větší dostupnost. Pro lektora to reálně znamená možnost a příležitost poskytovat vzdělávání na prezenční bázi, e-learningově a online – v reálném čase. Každý z jmenovaných přístupů má svá specifika a pro realizaci úspěšného blended learningu je nutné ovládat všechny tyto přístupy. Pro studenty se tím otevírá možnost širšího a častějšího kontaktu se vzdělávací komunitou a větší dostupnost vybraných celků vzdělávání.

6.3 KDE ZÍSKAT INFORMACE? Dovolujeme si tvrdit, že dnes všechny informace, jež potřebujete do začátků znát, naleznete na internetu. Společnost Google, která provozuje portál Youtube dokonce připravila specializovanou sekci youtube.


45

com/education, dnes známou jako youtube EDU. Na těchto stránkách naleznete potřebné informace, ale také přednášky od předních světových univerzit na různá témata, mezi nimiž najdete také vzdělávání online. Dalšími cennými zdroji jsou konference odborníků a kulaté stoly pořádané vesměs lokálními obchodními a profesními komorami. Každý zájemce o online vzdělávání by neměl opomenout také sociální sítě. Na Twitteru, Facebooku, Google+ nebo Linkedin lze sledovat odborníky z oboru, trendy a články, které rozvíjejí problematiku online vzdělávání. V neposlední řadě jistě získáte informace pozorováním a zkušenostmi z vlastní online výuky. Aktuální informace ohledně systému ONIF naleznete dále na stránkách projektu www.schoolnet.cz a www.opvk.eu/dvpp, stejně tak ve skupině projektu na facebooku.

46


PŘÍLOHA I. – TABULKA VÝVOJE „ELEKTRONICKÉHO UČENÍ“ 1920 – 2007

1920 1960 1969 1972

Sidney Pressey, profesor Státní Univerzity Ohio, vyvinul zařízení (stroj), které umožňovalo automatizované procvičování předmětů studenty v jejich přípravných kurzech. B. F. Skinner vyvíjí výukové automaty (teaching machines), programové učení. Vyvinut systém PLATO (Programmed Logic for Automated Teaching Operations). ARPANET - computer networking (propojování počítáčů do sítí). PLATO je schopno pojmout až tisíce potenciálních uživatelů najednou. Vývoj programů pro electronic mailing – elektronickou poštu.

1973

ARPA vydává Internet Program s cílem vypracovat jednotný komunikační protokol. Výsledkem byl vznik Transmission Control Protocol (TCP).

1979

Firmy Sony a Philips vyvíjí kompaktní disk (CD), jako způsob věrného uchovávání a reprodukce hudby.

1980

Zaveden výkonnější Internet Protocol (IP), ustálilo se na označení TCP/IP stejně jako byl běžný pojem Internet pro sadu sítí. CNN nonstop (Cable News Network) spouští vysílání 24 hodin denně

1981

Laptop, notebooky.

1982

Mobilní telefony, mobilní sítě.

1983

Definovány internetové protokoly a standardy Request For Comments (RFC) organizací Network Working Group (NWG) za dohledu Internet Architecture Board (IAB).

1985

Internet čítal 2000 počítačů. Za dalších 7 let byla překročena hranice milionu připojených počítačů. Patentován formát GIF (The Graphics Interchange Format). Fungovat začal 1987.

1988

IRC (Internet Relay Chat) – textová komunikace v reálném čase po síti. Založena společnost The Moving Pictures Expert Group (MPEG), která vyvíjí stejnojmenný formát. Komprese videí.

1989

Tim Berners Lee (CERN) vydává první návrhy pro World Wide Web (WWW). Návrh obsahoval HTML (HyperText Markup Language), který primárně formuje webové stránky dodnes. Poprvé byl použit pojem webcasting.


47

První prototyp systému WWW na počítačích NeXT ve středisku CERN. Spuštěna služba World Wide Web. Jedna z prvních webkamer je instalována na Univerzitě v Cambridge. Vynalezen standard MP3.

1990

Spuštěna služba CU-SeeMe (See You See Me) online videokonferenční systém umožňující spojení uživatelů z celého světa prostřednictvím Internetu a videokamer (webových kamer). AOL (America Online) spouští první grafickou hru MMPORG (Massively Multiplayer Online Roleplaying Game). AOL ve spolupráci s Národní vzdělávací asociací, Americkou federací učitelů, National Geographic a mnoha dalšími vzdělávacími společnostmi stáli u zrodu první online komunikace přes Internet. Zdroje uvádí první online kurzy již v roce 1988, vznik učitelské informační sítě v roce 1990, první online vystoupení v Library of Congress a mnoho dalších vzdělávacích online akcí.

1992

1994

Dne 13. 2. 1992 probíhá slavnostní oficiální připojení České republiky k Internetu na pražském ČVUT. První SMS (Short Messages Service) – krátké textové zprávy byly odeslány z mobilních telefonů. První Netscape prohlížeč spuštěn. Byl podporován formát JPEG (Joint Photographic Experts Group) pro zobrazení fotografií online na webových stránkách. Síť Internet se stává sítí celosvětovou (zapojování států probíhalo od roku 1988 – 1955). Zapojeny země např. Etiopie, Nepál, Madagaskar, San Marino, Tonga, Uganda, ad.

1995

Spuštěna služba VOIP (Voice Over Internet Protocol) umožňující hlasovou online komunikaci. Netscape prohlížeč přidává podporu pro JavaScript, která rozšiřuje funcionality HTML. Největší deníky přecházejí také do online podoby na webové stránky. Na trh bylo uvedeno DVD (digitální videodisk) v Japonsku, ve zbytku světa o rok později. Společnost Microsoft spouští vlastní bezplatný prohlížeč Internet Explorer. Spuštěna služba ICQ (I Seek You) – bezplatný program pro internetovou komunikaci prostřednictvím chatu, využití smajlíků (emotikonů), atd. Jsou spuštěny první programy pro zasílání zpráv IM (Instant Messaging). Spuštěn grafický formát PNG.

1996

RealMedia spouští první službu audio streamování (straming) audio formátů. Macromedia (společnosti Adobe Technologies) spouští nástroj Flash jako rozšíření funkcionalit HTML. Microsoft spouští NetMeeting, jeden z prvních web konferenčních systémů. Objevuje se Google - služby pro vyhledávání a tvorbu seznamů navštívených stránek a jejich hodnocení. Vzniká WebEx jedna z prvních společností produkující software pro online spolupráci s dokumenty.

48


Real Media rozšiřují jejich streamování o video. 1997

The PlaceWare Auditorium spuštěna web konferenční služba (PlaceWare byl koupen Microsoftem). Začal se používat termín „weblog“. Roku 1999 je označení zkráceno na „blog“. Starlight Networks spouští web-konferenční produkt StarLive.

1998

E. R. Korb poprvé je použil pojem „webinar“. Formát MP3 začíná fungovat online. Spuštěna první služba pro sdílení hudby Napster.

1999

Computer Based Training (CBT), Computer Mediated Comunication (CMC) – na počítači založené vzdělávání dostává označení „e-learning“.

2000

Mobilní 3G sítě.

2001

2002

Spuštěna Wikipedia. Společnost Apple prodává první iPody. SecondLife představuje svůj online 3D virtuální svět jako platformu pro online komunikaci, uživatelé vystupují ve formě 3D postav – tzv. avatarů ve společném virtuálním prostoru. Spuštěn Moodle (Modular Object-Oriented Learning Environment).

2003

Skype představuje Internetovou telefonii (IP telefonie). Apple spouští iTunes jako cestu ke stahování hudebních souborů a audio záznamů. Spuštěna sociální síť Facebook, stránky pro online sdílení fotografií Flickr a také webový prohlížeč Firefox – prohlížeč založen na NetScape Navigatoru.

2004

Podcasting se stává populárním. Google zabírá 84,7% ze všech vyhledávání na WWW skrze jeho webovou stránku a s dalšími partnerskými internetovými klienty jako Yahoo!, AOL a CNN. Youtube umožňuje sdílení a prohlížení online videa. 23. dubna bylo na www.youtube. com vloženo první video.

2005

Spuštěna služba TeamViewer pro online sdílení a vzdálenou online správu počítačů. Vzniká WiZiQ, bezplatná platforma pro online vzdělávání ve virtuální třídě.

2006

Příchod Twitteru ohlašuje dobu micro-bloggingu („blogování“). Apple spouští iPhone.

2007

WebEx přechází pod společnost CISCO Systems. Vniká řada nástrojů pro online komunikaci, spolupráci, vzdělávání a management a zvyšuje se bezpečnost systému. Produkty společnosti WebEx se řadí do kategorie Collaborative software (Software pro spolupráci), často také označováno za kategorii Groupware – software pro skupinovou komunikaci a spolupráci. WizIQ spuštěn a stává se jedním z největších poskytovatelů bezplatných online webinářů i profesionálních multi-konferencí. Založena LiveMocha – sociální síť a komunita pro online výuku jazyků. TokBox – video chat až pro 20 účastníků.


49

7

SLOVNÍK POJMŮ

Adobe Společnost vyvíjející software a technologická řešení pro komunikaci, spolupráci užitná v pracovním a každodenním životě. Virtuální učebna ONIF využívá produktu společnosti Adobe - FlashPlayer (viz FlashPlayer). Více informací o společnosti naleznete zde: www.adobe.cz Profil společnosti naleznete zde: http://www.adobe.com/aboutadobe/pressroom/pdfs/profile.pdf Adobe Connect Nástroj pro synchronní online výuku. Jeden z nejpoužívanějších nástrojů pro webináře od společnosti Adobe. Anotace poznámka, vysvětlivka; připojování poznámek; stručná charakteristika Asynchronní a synchronní online vzdělávání Asynchronní a synchronní online vzdělávání rozlišuje formu, jakou online vzdělávání probíhá. Pro účely metodiky online vzdělávání vždy hovoříme o synchronním online vzdělávání, pokud není uvedeno jinak. Synchronním online vzděláváním se rozumí vzdělávání v reálném čase za „přítomnosti“ a pod vedením lektora či pedagoga, který vede studenty kurzem. Takový kurz se vyrovná klasické výuce se všemi jejími aspekty. Lektor může studenty vyvolávat, může psát na tabuli, pouštět studentům videa apod. Pro synchronní online výuku se používají například pojmy virtuální třída, webinář, webcast a další. Pojmosloví není v online vzdělávání zatím stabilně ukotveno, proto se mohou zájemci o online vzdělávání střetávat s různými pojmy, které mají pro ostatní mírně odlišný význam. Asynchronní online vzdělávání probíhá také pomocí připojení k internetu - online. Rozdíl mezi synchronním a asynchronním vzděláváním spočívá v přítomnosti respektive nepřítomnosti a vedení lektorem. Při asynchronním způsobu výuky je student veden pouze programem či jinou součástí, kde není nutná přítomnost vzdělavatele. Při asynchronním způsobu výuky nemá student možnost se s dotazem rovnou obrátit na svého lektora. Audio zvukový/hlasový přenos účastníků webináře, obecně možnost hlasové komunikace Audiovizuální komunikace Audiovizuální komunikace se vyznačuje tím, že se s volaným vidíme i slyšíme zároveň. U synchronního online vzdělávání je audiovizuální přenos lektora a studentů zajišťován ve stejném okamžiku (v reálném čase). Clipboard dočasná paměť pro ukládání screenshotu (nejčastěji klávesa “Prt Sc” na klávesnici)

50


Event Nejčastěji jednorázová akce nebo událost realizována online (konference, porada, prezentace,...), kdy je poskytnuto kompletní technické zázemí a nastavení, vyškolení lektorů (přednášejících, moderátorů,...) a test kvality připojení. Služba “Event” je poskytována klientům, kteří chtějí zajistit online událost a přitom mít vše zajištěno od poskytovatele služeb (nastavení software a hardware, příprava lektorů a moderátorů). File management Možnost operovat se soubory uloženými na server ONIF. Pokud jsou sdílené soubory a dokumenty před načtením předem nahrány na server, jejich načítací doba se výrazně zkrátí. Takto je možné na server nahrávat nejen jednotlivé soubory, ale i celé složky. Lektorům je doporučeno materiály (soubory, dokumenty, obrázky,...) vždy před výukou uploadovat (nahrát) na server. FlashPlayer Technologické pozadí systému ONIF, program od firmy Adobe. Ke správnému chodu ONIFu je potřeba Flash ve verzi minimálně 10.0 nebo vyšší. Také je potřeba před prvním spuštěním povolit Flashi přístup ke kameře a mikrofonu v okně, které se před prvním vstupem do virtuální místnosti objeví. Fronta Pořadník volajících, kteří čekají na přijmutí do aktivního hovoru s operátorem. Hardware test Nástroj sloužící k otestování připravenosti počítače na používání ONIF. Testuje se především správná funkce kamery a mikrofonu, připojení k internetu a mnoho dalších parametrů, například je-li verze Flashe dostatečně aktuální. Chat textová komunikace v reálném čase, která může probíhat součastně s audiovizuální komunikací nebo nezávisle na ní. Interní chat Možnost textové komunikace uvnitř struktury kontaktů, která stojí nezávisle na právě probíhajícím hovoru. Je možné posílat zprávy celému seznamu kontaktů, nebo pouze jednotlivcům. Interaktivita Jeden z klíčových atributů online vzdělávání a výuky. Interaktivita vyjadřuje možnost spolupráce, kooperace a vzájemného působení účastníků vzdělávacího procesu a jejich zapojení do společných aktivit v reálném čase. Obecně platí, že čím více je zapojených účastníků/studentů v jedné online relaci, tím interaktivita klesá... Mezi interaktivní nástroje řadíme např. aktivní hovor, chat, whiteboard, sdílení dokumentů studenty, sdílená plocha ad. Kamenná výuka vs. virtuální výuka Kamennou výukou se zde myslí frontální (přímá) výuka ve fyzických třídách, učebnách, aule, škole,... Vyjadřuje účast studentů/účastníků a lektora/lektorů ve fyzické místnosti, ve stejném čase. Virtuální výuka probíhá v zásadě v prostoru virtuálním. S přispěním moderních technologií a výpočetní techniky umožňuje virtualizace střetávání a sdílení mezi účastníky ve virtuálním prostoru, to vše také v reálném čase. Virtuální výuka vymezuje prostor pro střetávání studentů/lektorů na jednom místě (ve virtuální učebně), přičemž tito aktéři mohou být místně vzdáleni (po celé ČR nebo světě u svého počítače, internetu). Konferenční hovory Online hovor, jehož se účastní více volajících, kteří spolu mohou volně vzájemně komunikovat a spolupracovat v reálném čase.


51

LMS Learning Management Systems Layouty Rozvržení jednotlivých prvků v ONIF, kdy je možné libovolně si přestavět nebo upravit online kancelář. Lektor řídí a ovládá rozvržení videopřenosů v aktivním hovoru. Okna může přeskupovat a měnit jejich velikost. Lektor může pomocí layoutů nastavit například pouze prezentaci (média) bez videopřenosů. Moderované konference Jedná se o online konference, zpravidla s větším počtem účastníků, kdy je kromě hlavního mluvčího přítomen navíc moderátor, který se stará o technický provoz konference, vyvolává mluvčí, spravuje moderovaný chat, a umožňuje tak mluvčím soustředit se pouze na aktivní hovor a na svou prezentaci. Moderovaný chat chat s možností výběru příspěvků, které budou prezentovány ostatním. Lektor řídí diskusi v chatu a vybírá příspěvky, které zveřejní (povolí). Monitoring kvality připojení Nástroj, který umožňuje sledovat dobu odezvy u všech účastníků hovoru. Slouží především ke kontrole, jestli má student (volající) dostatečně kvalitní připojení pro optimální výkon systému ONIF. Moodle Moodle [čti můdl] je softwarový balíček pro tvorbu výukových systémů a elektronických kurzů na internetu. Je vyvíjen jako nástroj podporující sociálně konstruktivistický přístup ke vzdělávání. Moodle je poskytován zdarma. Pro studenta je LMS jeho vlastním virtuálním studijním prostředím, ve kterém nalezne své kurzy (předměty) obsahující korespondenční úkoly, testy, ankety, dotazníky, pokyny jak studovat, může se účastnit diskusních fór týkajících se jednotlivých témat či konzultovat některé nejasné části učební látky tak, jakoby se nacházel ve skutečné třídě. Náhled Rozložení jednotlivých mluvčích na obrazovce, souvisí s Layouty.

ONIF Operátor (Lektor) Vlastník virtuální místnosti či třídy, který ve virtuální místnosti zastává funkci správce. Do místnosti přijímá volající či studenty, povoluje a zakazuje chat, má rozšířené možnosti sdílení a ovládá zobrazený obsah v místnosti. Nastavuje také mód rozložení jednotlivých mluvčích na stránce a umisťuje pasivní účastníky do posluchárny. P2P technologie | Peer-to-peer (doslova rovný s rovným), P2P nebo klient-klient je označení architektury počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). Opakem je architektura klient-server, ve které jednotliví klienti komunikují vždy s centrálním serverem či servery, prostřednictvím kterého i komunikují s jinými klienty, pokud je to potřeba. Čistá P2P architektura vůbec pojem server nezná, všechny uzly sítě jsou si rovnocenné (a působí současně jako klienti i servery pro jiné klienty). V praxi se však často pro zjednodušení návrhu v protokolu objevují specializované servery, které ovšem slouží pouze pro počáteční navázání komunikace, „seznámení“ klientů navzájem, popř. jako proxy server v případě, že spolu z nějakého důvodu nemohou koncové uzly komunikovat přímo. Dnes se označení P2P vztahuje hlavně na výměnné sítě, prostřednictvím kterých si mnoho uživatelů může vyměňovat data. Příkladem takových sítí jsou např. Gnutella či původní verze Napsteru. Jednou ze základních výhod P2P sítí je fakt, že s rostoucím množstvím uživatelů celková dostupná přenosová kapacita roste, zatímco u modelu klient-server se musí uživatelé dělit o konstantní kapacitu

52


serveru, takže při nárůstu uživatelů klesá průměrná přenosová rychlost. Posluchárna Seznam volajících, kteří se neúčastní aktivního hovoru a jsou pouze v pasivním módu, kde mohou pouze poslouchat zvuk v aktivním hovoru, užívat chatovou komunikaci, hlásit se a vyjadřovat názor (příznaky, emotionky). Program Realplayer velmi známý a využívaný přehrávač mnoha různých multimediální formátů video i audio souborů, včetně vlastních RM (RealMedia) formátů. Real Player umožňuje rovněž sledování internetových televizních stanic nebo poslech internetových rádií. Jeho pomocí lze rovněž na internetu multimediální soubory vyhledávat Screenshot zaznamenaný snímek (obrázek) celé plochy ONIF včetně whiteboardu. Sdílení plochy jedná se o přesný přenos obrazu, který vidí vlastník místnosti na svém monitoru. Díky tomuto nástroji je možné předvést volajícím cokoliv, co lze na pracovní ploše zobrazit, tedy i nepřenositelné formáty souborů, ovládání operačního systému apod. Nástroj, který umožňuje přenos online jednomu či více posluchačům najednou. Účastníci uvidí všechny změny v reálném čase. Sdílení videa studentům lze nasdílet streaming videa z youtube. Slide snímek Snapshot z kamery snímek/fotografie zachycený z webkamery , používá např. lektor, když nemusí (nebo nechce) být viděn pohyb v kameře, pro šetření dat ve virtuální učebně Status Ikona pro stav, ve kterém se vaše virtuální místnost nachází, která se zobrazuje všude tam, kde je umístěna vaše kontaktní ikona. V součastné době jsou k dispozici statusy Online, Zaneprázdněn, Nepřítomen a Pracuje doma (home-office). Sylabus studijní program, přehled, výtah z obsáhlejšího díla Synchronní a asynchronní online vzdělávání Asynchronní a synchronní online vzdělávání rozlišuje formu, jakou online vzdělávání probíhá. Pro účely metodiky online vzdělávání vždy hovoříme o synchronním online vzdělávání, pokud není uvedeno jinak. Synchronním online vzděláváním se rozumí vzdělávání v reálném čase za „přítomnosti“ a pod vedením lektora či pedagoga, který vede studenty kurzem. Takový kurz se vyrovná klasické výuce se všemi jejími aspekty. Lektor může studenty vyvolávat, může psát na tabuli, pouštět studentům videa apod. Synonymními výrazy pro synchronní online výuku mohou být například pojmy virtuální třída, webinář, webcast a další. Pojmosloví není v online vzdělávání zatím stabilně ukotveno, proto se mohou zájemci o online vzdělávání střetávat s různými pojmy, které mají pro ostatní mírně odlišný význam. Asynchronní online vzdělávání probíhá také pomocí internetu a online. Rozdíl mezi synchronním a asynchronním vzděláváním spočívá v přítomnosti respektive nepřítomnosti a vedení lektorem. Při Metodika synchronního online vzdělávání, iCORD International s.r.o., Praha 2012

53

asynchronním způsobu výuky je student veden pouze programem či jinou součástí, kde není nutná přítomnost vzdělavatele. Při asynchronním způsobu výuky nemá student možnost se s dotazem rovnou obrátit na svého lektora. SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang:Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také např. při analýze a tvorbě politik (policy analysis). Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky: SWOT-analýza

Externí analýza

Příležitosti

Hrozby

Interní analýza Silné stránky S-O-Strategie: Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu). S-T-Strategie: Použití silných stránek pro zamezení hrozeb.

Slabé stránky W-O-Strategie: Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky.

Torrent program Soubor, který obsahuje informace nezbytné ke stahování pomocí programu/systému BitTorrent. Soubor (většinou s příponou .torrent) má v sobě uloženy především tyto údaje: název stahovaného souboru, velikost, hash všech bloků, na které je stahovaný soubor rozdělen a adresu trackeru. Jako torrent označujeme malý soubor (o obsahu několika kilobajtů), který končí příponou .torrent, který obsahuje všechny potřebné informace ke stažení toho, pro co byl vytvořen. Obsahuje názvy souborů, velikosti, umístění odkud stahovat atd. Nejvhodnější je stahovat přes torrent soubory, o které je v aktuální dobu velký zájem, protože čím více lidí soubor stahuje, tím vetší rychlost pro všechny. Stahovat přes torrent je vlastně velmi jednoduché. Stačí, když k tomu máte správně nastavený program. Potom už stačí, abyste daný torrent v programu otevřeli, nastavili místo, kam chcete stahovaná data uložit a pak už jen čekat na stažení. Stahování přes torrent není o nic složitější, něž přes nějaký jiný p2p program, ba dokonce jednodušší. Videopanel Prostor, kde je přenášen obraz z webkamery a který umožňuje uložit např. snapshot jako obrázek místo přenosu webkamery. Ovládací prvky pro vypnutí kamery, snapshot, zakázání zvuku, … Prostor pro přenos aktivních hovorů studentů a účastníků relace.

54


Virtuální místnost Prostředí, ve kterém se v ONIFu pohybujeme, platforma pro uskutečňování hovorů a využívání všech dalších funkcí, které ONIF nabízí. Volající (student) Návštěvník místnosti, který se do ní připojil přes kontaktní ikonu operátora. V místnosti má omezené pravomoce, může být umístěn do posluchárny, kde nemůže využít hlasovou komunikaci a může být také operátorem z místnosti vyloučen. Jeho možnosti se odvíjí především od toho, co mu operátor povolí. Vyjádření názoru Ikona, kterou mohou vedle svého jména umístit uživatelé v posluchárně a vyjádřit se tak k hovoru. Lze se hlásit o slovo, vyjádřit souhlas či nesouhlas, popřípadě užít další z přednastavených možností. Webcast, webcasting online přenos Online přenos videa a zvuku (na World Wide Web) z jednoho zdroje k větší skupině přijímačů. Web co-browsing Sdílení internetových stránek v reálném čase, přičemž se stránkou jde manipulovat stejně jako ve webovém prohlížeči, používat odkazy a v reálném čase jí aktualizovat. Sdílené stránky vidí studenti jako pasivní obrázek bez funkčních odkazů. Webex Nástroj pro synchronní online výuku. Webinář Pojem webinář pochází ze spojení slov webový seminář a poprvé se začal používat začátkem 21. století společně s rozšířením technologií pro videokonference. Jedná se o živou formu on-line komunikace, která probíhá prostřednictvím Internetu pouze přes webový prohlížeč. Účastník webináře nepotřebuje extra hardware ani software a možnosti jeho využití jsou velice široké. V největší míře se webináře používají pro předání přínosných informací nebo představení a školení na určitý produkt či službu. Webinář x webcast webinář představuje interaktivní online komunikace x webcasting znamená spíše online poslech Whiteboard Nástroj, který umožňuje zvýraznit klíčové části prezentací a dokumentů. Pracovní plocha uvnitř hovoru, která umožňuje manipulaci s nasdíleným obsahem. Umístíme-li na ni jakýkoliv zobrazitelný dokument, je možné ho graficky upravovat, zvýrazňovat vybrané úseky, doplňovat popisky, a dále s ním různě manipulovat. Užitím whiteboardu neměníte originál dokumentu, jedná se pouze o jakousi „virtuální fólii“. Záznam přihlášení Jedná se o záznam všech hovorů, která byly v konkrétní virtuální místnosti provedeny. Ze záznamu lze zjistit mnoho informací, například doba trvání, čas uskutečnění, kvalita připojení volajícího nebo třeba téma hovoru (je-li zadáno). Pokud volající zadá svůj email ve vstupním formuláři lektor ho má následně v historii hovorů (zázna, přihlášení) k dispozici. K hovorům je tak možné dělat si poznámky a zpětně je vyhledávat.


55

Online výuka vs. frontální výuka Online výuka x on-line výuka e-learning, online learning nebo virtuální vzdělávání? Pokud se spolehneme na automatické opravy editoru Microsoft Word, pak nám společnost Microsoft ponechá obě varianty jako správné. Rozdíl tak často spočívá pouze v zemi, ve které se pohybujete – Evropané pod vedením Velké Británie častěji používají on-line, naopak Američané častěji použijí online Psaní online dohromady můžeme také vnímat jako připojení k síti, psaní on-line s pomlčkou spíše popisuje proces. Zároveň se také nebráníme názoru, že prim zde hraje především jednoduchost psaní online bez pomlčky). e-learning x online learning x virtuální vzdělávání Kdy používat e-learning, kdy online learning, kdy online výuka a kdy virtuální vzdělávání? Historicky je e-learning zkratkou pro electronic learning (výuka pomocí elektroniky). Elektronikou se zde myslí nejen počítače, ale také televize a audio přehrávače. Internet však dal pojmu e-learning nový rozměr. K výuce se internet začal používat od svého počátku, nejdříve pomocí textů, později, s rozšířením přenosových kapacit sítě internet, také pomocí audio a video nahrávek. Problém, který ovšem tato výuka nikdy nepřekonala, tkvěl v nesmírné časové náročnosti připravit takovou výuku a nutnost pedagogů – specialistů pro tento typ výuky. Zájem studentů o odosobněnou výuku také zůstal překážkou, pro kterou se slovo e-learning v našich končinách stalo nepopulárním pojmem. E-learning pro většinu českých pedagogů znamená neohrabané prokousávání se výukovými texty a pod tento pojem zařazují cokoliv ve spojení online vzdělávání/výuka. S proměnami internetové komunikace se ovšem proměnily také možnosti pro vzdělavatele. Nastoupily pojmy online learning/online výuka a virtuální vzdělávání. Všechna tato slovní spojení mají jedno společné – k jejich aplikaci potřebujete internetové připojení. Výuka se tak přesunula i díky tomu, že infrastruktura pro připojení k internetu se již rozšířila natolik, že většina obyvatel naší země má přístup k vysokorychlostnímu internetu. V anglické verzi Wikipedie přispěvatelé tvrdošíjně lpějí na používání termínu e-learning pro všechny typy výuky, ke které jsou používány počítače a internet. Naopak blogy odborníků na téma online výuky více inklinují právě ke slovním spojením online výuka (online learning), případně používají virtuální výuka (virtual education). Další komplikace přichází s adjektivy synchronní a asynchronní u online výuky. Synchronní rozumějme výuku, kdy lektor i student mají možnost komunikace v reálném čase, naopak asynchronní vzdělávání probíhá dle vlastního rozvrhu studenta (tzv. self-paced learning). Udělejme si tedy pořádek v tom, jaké výrazy vlastně používat. E-learning je pojmem zcela nadřazeným pro jakoukoliv výuku pomocí elektroniky. Přirovnejme jej ke slovu ovoce, které vymezuje rozličné potraviny, z nichž některé nejsou každému po chuti. Slovní spojení „virtuální vzdělávání“ se dnes používá pro nabídku vzdělávacích institucí, které nemají své „kamenné“ sídlo a pro výuku využívají pouze internetovou komunikaci. A konečně pojem online learning/ online výuka, který dnes používáme, zahrnuje metody e-learningu, jež probíhají pomocí internetového připojení. V této fázi musíme online learning/online výuku členit na dva okruhy, které jsou ovšem navzájem úzce propojené – synchronní a asynchronní online learning/online výuka. Synchronní online výukou jsou webináře, webové konference a jiná podobná online komunikace v reálném čase, asynchronním pak diskuse, emaily, blogy a další pomůcky, jejichž používání není závislé na spolupráci studentů s lektorem v reálném čase. • online vzdělávání • kamenná škola • kamenná třída

56


Desktop Desktop (nebo desktopový počítač) je klasický stolní počítač, tak jak jej většina uživatelů zná. Tato zkratka pochází z angličtiny a dá se volně přeložit jako „na stole“. Pod tímto pojmem se většinou rozumí klasické PC, které je možno používat samo o sobě. Není nutné jej napojit do systému střediskových počítačů. Hlavní použití tohoto termínu je pro rozlišení jednotlivých typů počítačů – laptop, PDA a desktop jsou nejčastější kategorie, do kterých se počítače rozdělují. Desktopy patří mezi nejrozšířenější typ počítačů. Jsou používány ve školách, pro práci, ale i pro zábavu. Nejčastěji na nich uživatelé vytvářejí textové dokumenty, upravují fotografie a nebo používají ke vzájemné komunikaci přes Internetovou síť. Desktopy jsou modulární, lze je velmi jednoduše vylepšovat a přestavovat.


57

Více o projektu na http://www.opvk.eu/dvpp

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

METODIKA ON-LINE VZDĚLÁVÁNÍ 2012 ONLINE VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM ČASE

Recommend Documents