Metodika lokalizace webových aplikací

Vysoká  škola  ekonomická  v  Praze   Fakulta  informatiky  a  statistiky     Katedra  informačních  technologií       Studijní  program  :    Aplikovaná  informatika   Obor:    Informační  systémy  a  technologie    

 

Metodika  lokalizace  webových   aplikací    

DIPLOMOVÁ  PRÁCE            

Student  

:  

   

Vedoucí   :   Oponent   :  

Bc.  Jan  Miřacký   doc.   Ing.   Alena   Buchalcevová,   Ph.D. Ing.  Karel  Koliš  

     

2015  

Prohlášení Prohlašuji,   že   jsem   diplomovou   práci   zpracoval   samostatně   a  že   jsem   uvedl   všechny   použité  prameny  a  literaturu,  ze  které  jsem  čerpal.  

V  Praze  dne  26.  dubna  2015    

 

 

.  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  

2    

Poděkování Chtěl   bych   poděkovat   paní   doc.   Ing.   Aleně   Buchalcevové,   Ph.D.   za   odborné   vedení   práce   a  cenné  rady,  které  mi  pomohly  tuto  práci  zkompletovat.  Také  děkuji  své  rodině,  která   mě  ve  vypjatých  chvílích  při  psaní  práce  podporovala.  

3    

 

Abstrakt Práce  se  zabývá  lokalizací  webových  aplikací  se  zaměřením  na  její  principy.  Cílem  práce   bylo  navrhnout  metodiku  lokalizace,  kterou  by  mohly  použít  startupy  jako  příručku  při   vývoji  služby  určené  uživatelům  v  zahraničí.  Dalšími  dílčími  cíli  byl  návrh  dotazníku  pro   zjištění   důležitých   faktorů   lokalizace   z  pohledu   uživatele,   druhým   poskytnutí   doporučení   pro   Webgarden   na   customizaci   na   základě   kulturních   preferencí   uživatelů   a  třetím   dílčím   cílem   bylo   porovnání   lokalizace   u  služeb   konkurujícím   české   službě   Webgarden  zabývající  se  generováním  webových  stránek.  Hlavního  cíle  i  všech  dílčích   cílů  bylo  zcela  dosaženo.   V  práci  jsou  detailně  popsané  fáze  internacionalizace  a  lokalizace,  které  čtenáři  ukáží,  co   vše  je  třeba  udělat.  Práce  nicméně  nezabíhá  do  konkrétního  technického  řešení.  V  rámci   práce   je   představen   Hofstedův   model   kultur   a  toho   se   následně   využívá   při   přizpůsobení   služby   uživatelům   na   základě   jejich   kulturního   pozadí.   Metodiku   a  částečně   i   výsledky   výzkumů   jsem   použil   k  návrhu   doporučení   pro   zlepšení   lokalizace   Webgarden,   jejichž   kladným   hodnocením   rodilými   mluvčími   jsem   platnost   metodiky   ověřil.   Přínos   práce   spočíval   v  poskytnutí   metodiky   českým   firmám,   které   uvažují   o   rozšíření   na   zahraniční   trhy   a  v  návrhu   doporučení   zlepšení   lokalizace   služby   Webgarden.  

Klíčová slova lokalizace,  

internacionalizace,  

webové  

multikulturalita,  customizace  

aplikace,  

Hofstedův    

4    

model  

kultur,  

Abstract The  paper  addresses  localization  of  web  applications  with  extra  focus  on  its  principles.   The   goal   of   the   paper   was   to   design   a  localization   methodology   that   might   be   used   by   startups   as   a  handbook   during   development   of   their   service   that   aims   at   customers   abroad.  The  first  partial  goal  was  design  of  a  questionnaire  used  to  find  out  important   aspects  of  localization  from  user‘s  perspective.  The  second  partial  goal  was  to  provide   recommendations   for   Webgarden   regarding   enhancing   cultural   customization.   The   third  partial  goal  was  comparison  of  localization  among  Webgarden’s  competitors  that   represents   a  platform   for   generating   websites.   The   main   goal   as   well   as   all   partial   goals   have  been  achieved.   The   phases   of   internationalization   and   localization   were   discussed   in   detail,   therefore   readers   can   get   a  good   command   of   what   needs   to   be   done.   The   paper   nonetheless   doesn’t  go  into  much  detail  in  technical  matters.  The  Hofstede’s  cultural  model  has  been   introduced  and  has  been  used  with  cultural  customization  for  different  cultures.  I  used   the   methodology   as   well   as   the   research     results   to   suggest   recommendations   for   the   improvement   of   Webgarden’s   localization.   It’s   been   evaluated   positive   by   native   speakers   and   as   such   the   methodology   has   been   validated.   My   contribution   was   the   design   of   the   methodology   and   to   provide   Czech-­‐‑based   startups   that   are   considering   expanding   to   foreign   markets   with   important   information   and   guidance;   another   contribution  were  new  recommendation  for  Webgarden.  

Keywords localization,   internationalization,   web   application,   Hofstede’s   cultural   model,   multiculturalism,  customization    

 

5    

Obsah   1.   Úvod  ..........................................................................................................................  9   1.1  

Vymezení  tématu  práce  a  důvod  výběru  tématu  ....................................................................  9  

1.2  

Charakteristika  současného  stavu  problémové  oblasti  ....................................................  10  

1.3  

Cíle  práce  ...............................................................................................................................................  10  

1.4  

Metoda  dosažení  cíle  ........................................................................................................................  10  

1.5  

Výstupy  práce  a  očekávaný  přínos  ............................................................................................  11  

1.6  

Předpoklady  a  omezení  práce  ......................................................................................................  11  

1.7  

Struktura  práce  ..................................................................................................................................  11  

1.8  

Rešerše  literatury  ..............................................................................................................................  12  

2  

Vymezení  důležitých  pojmů  ......................................................................................  14  

2.1  

Globalizace  aplikace  .........................................................................................................................  14  

2.2  

Internacionalizace  aplikace  ..........................................................................................................  14  

2.3  

Lokalizace  aplikace  ...........................................................................................................................  14  

2.4  

Locale  ......................................................................................................................................................  14  

3  

Hofstedův  model  kultur  ............................................................................................  16  

3.1  

Dimenze  vzdálenost  moci  (power  distance  index,  PDI)  ...................................................  16  

3.2  

Dimenze  individualismus  versus  kolektivismus  (IDV)  .....................................................  17  

3.3  

Dimenze  maskulinita  versus  feminita  (MAS)  ........................................................................  17  

3.4  

Dimenze  vyhýbání  se  nejistotě  (uncertainty  avoidance  index,  UAI)  ..........................  18  

3.5  

Dimenze   dlouhodobé   versus   krátkodobé   orientace   (long-­‐‑term   orientation   vs.  

short-­‐‑term  orientation,  LTO)  .....................................................................................................................  19   3.6  

Dimenze  požitku  versus  umírněnosti  (indulgence  vs.  restraint,  IVR)  .......................  19  

3.7  

Dimenze  

skromnost  

versus  

monumentalismus  

(self-­‐‑effacement  

vs.  

monumentalism,  MON)  ................................................................................................................................  20   4  

Metodika  lokalizace  webové  služby  ..........................................................................  21  

4.1  

Struktura  metodiky  ..........................................................................................................................  21  

4.2  

Důvody  a  cíle  lokalizace..................................................................................................................  22  

4.3  

Zadání  pro  lokalizaci  ........................................................................................................................  24  

4.4  

Vytváření  týmu  pro  lokalizaci  ......................................................................................................  25  

6    

4.4.1   4.5  

Role  v  týmu  pro  lokalizaci  ....................................................................................................  25  

Nástroje  pro  lokalizaci  ....................................................................................................................  30  

4.5.1  

Požadavky  na  lokalizační  software  ...................................................................................  30  

4.5.2  

Lokalizační  online  nástroje  ..................................................................................................  31  

4.5.3  

Weby  a  pomocné  nástroje  pro  překlad  ...........................................................................  31  

4.5.4  

Knihovny  pro  lokalizaci  .........................................................................................................  33  

4.5.5  

Způsoby  uchovávání  lokalizace  ..........................................................................................  35  

4.6  

Fáze  globalizace  a  internacionalizace  ......................................................................................  35  

4.6.1  

Extrakce  lokalizovatelných  prvků  .....................................................................................  37  

4.6.2  

Vytváření  textových  nárazníků  ..........................................................................................  38  

4.6.3  

Kontrolovaný  jazyk  a  tipy  jak  psát  ....................................................................................  39  

4.6.4  

Souhrn  doporučení  pro  internacionalizaci  ...................................................................  40  

4.6.5  

Shrnutí  fází  globalizace  a  internacionalizace  ...............................................................  41  

4.7  

Fáze  lokalizace  ....................................................................................................................................  42  

4.7.1  

Globální  rozcestník  ..................................................................................................................  42  

4.7.2  

Automatický  výběr  jazyka  ....................................................................................................  44  

4.7.3  

Kulturní  specifika,  formáty  a  konvence  ..........................................................................  45  

4.7.4  

Shrnutí  fáze  lokalizace  ...........................................................................................................  56  

4.8   5  

Úskalí  lokalizace  ................................................................................................................................  57   Zlepšení  lokalizace  služby  Webgarden  ......................................................................  58  

5.1  

Metody  výzkumu  ...............................................................................................................................  58  

5.2  

Představení  služby  Webgarden  ..................................................................................................  59  

5.2.1  

Byznys  model  .............................................................................................................................  59  

5.2.2  

Zahraniční  verze  .......................................................................................................................  60  

5.3  

Analýza  současného  stavu  Webgarden  ....................................................................................  60  

5.3.1  

SWOT  analýza  ............................................................................................................................  60  

5.3.2  

Nástroje  pro  lokalizaci  ...........................................................................................................  62  

5.3.3  

Současný  stav  lokalizace  .......................................................................................................  64  

5.4  

Výzkum  důležitosti  aspektů  lokalizace  z  pohledu  uživatele  ..........................................  66  

5.4.1  

Návrh  dotazníku  .......................................................................................................................  66  

5.4.2  

Analýza  výsledků  průzkumu  ...............................................................................................  69  

5.5  

Customizace  služby  Webgarden  na  základě  kulturních  preferencí  ............................  71  

5.5.1  

Španělsko  a  Latinská  Amerika  ............................................................................................  71   7    

5.5.2  

Anglicky  mluvící  země  ............................................................................................................  73  

5.5.3  

Rozdíly  oproti  české  kultuře  ...............................................................................................  75  

5.6  

Analýza  lokalizace  konkurenčních  služeb  ..............................................................................  77  

5.7  

Případová  studie:  Avast  a  brazilská  lokalizace  .....................................................................  80  

5.8  

Doporučení  zlepšení  lokalizace  služby  Webgarden  ...........................................................  82  

5.8.1  

Vysoká  důležitost  .....................................................................................................................  82  

5.8.2  

Středně  důležité  ........................................................................................................................  82  

5.8.3  

Nízká  důležitost  .........................................................................................................................  82  

5.9  

Validace  doporučení  ........................................................................................................................  83  

5.9.1  

Spojené  státy  ..............................................................................................................................  83  

5.9.2  

Španělsko  .....................................................................................................................................  84  

5.9.3  

Rumunsko  ....................................................................................................................................  84  

6  

Závěr  ........................................................................................................................  85  

7  

Terminologický  slovník  .............................................................................................  92  

8  

Přehled  literatury  a  použitých  zdrojů  ........................................................................  93  

9  

Seznam  obrázků  a  tabulek  ........................................................................................  97  

9.1  

Seznam  obrázků  .................................................................................................................................  97  

9.2  

Seznam  tabulek  ..................................................................................................................................  97  

10  

Rejstřík  .................................................................................................................  98  

11  

Přílohy  ..................................................................................................................  99  

11.1  

Příloha  č.  1:  Ověření  metodiky  ................................................................................................  99  

11.1.1   Spojené  státy  ..............................................................................................................................  99   11.1.2   Španělsko  ..................................................................................................................................  100   11.1.3   Rumunsko  .................................................................................................................................  101      

 

8    

1.  Úvod Žijeme  v  době,  kdy  startupová  scéna  roste  jako  houby  po  dešti  a  zprávy  o  akvizicích  těch   úspěšnějších   startupů   neustále   hýbou   IT   světem.   Ano,   světem.   Lokální   trhy   jsou   pro   nově  vznikající  projekty  příliš  malé  a  startupy  mají  daleko  větší,  světové,  ambice.  Aby  se   zvýšily   šance   na   úspěch   služby   i   za   hranicemi,   je   jednou   z  klíčových   podmínek   její   kvalitní  lokalizace.   Jak   ukazují   výzkumy,   lokalizace   není   jen   o   překladu   do   dalšího   jazyka,   ale   proniká   daleko  hlouběji  až  do  kulturních  souvislostí.  Kromě  překladu  textu  do  daného  jazyka  je   třeba   zkontrolovat   a  případně   upravit   formáty   měn,   času,   preferované   platební   metody,   vhodnost   použitých   obrázků,   barev,   symbolů,   apod.   Jednotlivé   kultury   se   od   sebe   odlišují  a  pokud  produkt  reflektuje  kulturu  uživatele,  zvyšuje  se  šance,  že  uživatel  bude   chtít   produkt   používat   (Cyr,   2008).   Proto   je   vhodné   lokalizovat   i   na   úrovni   kulturních   prvků.   Rozdíly   kultur   je   možné   zachytit   podle   kvantifikovaného   indexu   v  modelu   kultur   nizozemského  psychologa  Geerta  Hofsteda.   Tato   práce   se   zabývá   lokalizací   webových   aplikací   a  to   z  pohledu   firmy,   která   vyvíjí   a  provozuje  software  či  webovou  službu.  Technické  části  zasahující  do  programování  se   práce   věnuje   zcela   minimálně,   zaměřuje   se   spíše   na   principy   lokalizace   a  jejich   demonstraci  na  konkrétních  příkladech.  

1.1   Vymezení tématu práce a důvod výběru tématu Práce   se   nezabývá   příliš   stránkou   technického   řešení,   ale   orientuje   se   na   vysvětlení   přínosu   lokalizace   pro   firmu   i   cílového   uživatele,   tj.   vzhled   webu   s  přesahem   k  uživatelskému   prožitku   (angl.   user   experience,   pod   tím   si   lze   představit   vlastnosti   webu,   které   uživateli   zpříjemní   jeho   používání   jako   například   podpora   v  místním   jazyce).  Řeší  otázky,  jak  navrhnout  web  či  službu  tak,  aby  ji  uživatelé  v  zahraničí  přijali   a  uspěla.   Téma   jsem   si   vybral,   protože   se   zabývám   lokalizací   české   služby   Webgarden   a  chtěl   jsem  načerpat  nové  poznatky,  které  budu  následně  moci  prakticky  využít.  Také  vím,  že   je   mnoho   českých   firem,   které   se   snaží   prosadit   se   svojí   online   službou   v  zahraničí   a  vydobýt   si   přízvisko   globální.   V  těchto   případech   je   kvalitně   provedená   lokalizace   velice  důležitá  a  může  rozhodovat  o  tom,  zda  firma  uspěje  či  nikoliv.  I  proto  jsem  chtěl   připravit  metodiku,  která  by  jim  mohla  pomoci  v  naplnění  jejich  vizí  a  cílů.   9    

1.2   Charakteristika současného stavu problémové oblasti V  současné  době  vzniká  mnoho  startupů  jak  v  České  republice,  tak  prakticky  po  celém   světě  a  vysoké  procento  těchto  nových  hráčů  na  trhu  online  služeb  má  globální  ambice   a  nechce   se   spokojit   jen   s  jedním   lokálním   trhem   odkud   pochází.   Bohužel   si   mnoho   z  těchto   firem   neuvědomuje,   že   lokalizace   nespočívá   jen   v  překladu   uživatelského   rozhraní.   Myslím   si,   že   pokud   má   služba   uspět   na   mezinárodní   scéně   ve   větší   míře,   jedním   z  důležitých   faktorů   je   právě   důkladná   lokalizace.   Moje   práce   by   v  tomto   ohledu   měla   fungovat  i  jako  částečná  osvěta.  

1.3   Cíle práce Hlavní   cíl   diplomové   práce   je   návrh   metodiky   lokalizace   webových   aplikací.   Výsledky   práce   mohou   použít   startupy   jako   příručku   při   vývoji   své   služby   určené   uživatelům   v  zahraničí.  Hlavní  cíl  práce  je  rozdělen  na  dílčí  cíle.  Těmi  jsou:   1.   zmapovat  důležité  faktory  lokalizace  služeb,   2.   návrh,   vytvoření   a  analýza   dat   z  dotazníku,   kterým   jsem   zjišťoval   důležité   faktory  lokalizace  z  pohledu  uživatele,   3.   srovnání   úrovně   lokalizace   u  služeb,   které   konkurují   české   službě   Webgarden   zabývající  se  generováním  webových  stránek,   4.   poskytnout   doporučení   pro   přizpůsobení   Webgarden   na   základě   kulturních   preferencí  uživatelů,   5.   ověřit   navrženou   metodiku   návrhem   vylepšení   anglické,   španělské   a  rumunské   lokalizace   služby   Webgarden   za   základě   metodiky   a  částečně   i   provedených   průzkumů.  

1.4   Metoda dosažení cíle K  naplnění  cílů  využiji  analýzu  dat  získaných  od  respondentů  mého  dotazníku  týkajícího   se   nejdůležitějších   prvků   lokalizované   služby   či   lokalizovaného   softwaru,   analýzu   webů   konkurenčních   služeb   a  navíc   také   syntézy   vlastních   zkušeností   s  lokalizováním   a  publikovanými  pracemi  na  toto  téma.  

10    

1.5   Výstupy práce a očekávaný přínos Výstup   je   určený   především   pro   službu   Webgarden,   lokalizačnímu   týmu   by   měl   dát   doporučení   na   vylepšení   její   anglické,   španělské   a  rumunské   verze.   Tým   Webgarden   doporučení   vyhodnotí   a  implementuje   ta   doporučení,   která   budou   vedením   odsouhlasena.   Dále   jsou   výstupy   práce   určeny   startupům   a  malým   a  středním   IT   firmám   v  ČR,   které   chtějí   se   svojí   službou   či   aplikací   expandovat   do   zahraničí.   Práce   by   jim   měla   pomoci   v  počátečním  návrhu  aplikace,  připravit  je  na  dlouhý  proces  lokalizace  a  upozornit  je  na   problematická  místa.  

1.6   Předpoklady a omezení práce Představená   lokalizační   metodika   nepopisuje   technologické   řešení   lokalizace,   ale   udává   směr,   kterým   by   se   mělo   ubírat.   Práce   se   zaměřuje   primárně   na   lokalizaci   do   jazyků   píšících  latinkou  a  nebude  řešit  technické  potíže,  které  mohou  vyvstat  u  jazyků  s  jiným   druhem  písma  (např.  čínština,  hindština  či  japonština).  Práce  se  zaměřuje  na  lokalizaci   projektů  menších  rozměrů  s  omezenějším  rozpočtem  než  na  velká  enterprisová  řešení.   Omezení   práce   tkví   v  nemožnosti   celou   metodiku   i   s  doporučeními   pro   zlepšení   nasadit   na   Webgarden   a  A/B   testováním   (tj.   že   se   uživatelům   webu   pouští   dvě   verze   stránky   a  poté   se   měří,   která   verze   má   lepší   konverze)   zjistit   výkonnost   změn   a  potvrdit   tak   některé  její  teze.  Tato  činnost  je  velice  časově  náročná  a  není  dostatek  volných  kapacit   pro   její   realizaci.   Validaci   metodiky   tak   provedu   rozhovorem   s  překladateli   Webgarden,   kde   jim   popíšu   má   doporučení  vyplynuvší   z  metodiky   a  oni   mi   řeknou,   zda   by   to   pro   ně   jako  uživatele  byl  správný  krok  či  nikoliv.  

1.7   Struktura práce Práce   je   rozdělena   do   6   hlavních   kapitol.   První   kapitolou   je   úvod   seznamující   čtenáře   s  tématem   i   cíli   práce,   v  druhé   kapitole   jsou   vysvětleny   hlavní   pojmy   použité   v  práci.   Třetí   kapitola   se   zabývá   popsáním   Hofstedova   modelu   kultur,   který   se   využívá   dále   v  metodice.   Ta   je   obsažena   v  kapitole   4.   V  páté   kapitole   se   práce   prakticky   zabývá   vylepšením  lokalizace  služby  Webgarden.  Závěr  práce  je  shrnut  v  kapitole  6.   V   dalších   kapitolách   se   nachází   terminologický   slovník   definující   vybrané   pojmy,   přehled  literatury,  seznamy  obrázků  a  tabulek,  rejstřík  a  přílohy.  

11    

1.8   Rešerše literatury Provedl  jsem  rešerši  související  literatury  a  snažil  jsem  se  najít  zejména  knihu  o  aplikaci   rozdílů   mezi   kulturami   do   návrhu   webu,   ale   tu   jsem   nenašel   v  České   republice   ani   v  zahraničí.   Našel   jsem   pouze   kratší   neformální   články   na   internetu   v  angličtině   a  několik   vědeckých   studií,   které   se   zabývaly   porovnáváním   rozdílů   mezi   kulturami,   ale   nezabývaly  se  jak  navrhnout  web  pro  konkrétní  kulturu.   Lokalizaci  softwaru  se  překvapivě  mnoho  prací  nevěnuje,  našel  jsem  jednu  závěrečnou   práci   na   téma   Lokalizace   Oracle   E-­‐‑Business   Suite   (Jahodová,   2013),   kde   autorka   popisuje   obecný   proces   lokalizace   ERP   systému   Oracle   E-­‐‑Business   Suite   do   českého   prostředí,  ale  nešla  příliš  do  hloubky  a  tak  tato  práce  pro  mě  nepřinesla  nic  nového.   Existuje  mnoho  prací  na  téma  interkulturních  vztahů  v  managementu,  ale  jen  málo  prací   se  věnuje  konkrétní  aplikaci  poznatků  do  webových  stránek  nebo  služeb.   Stěžejní  knihou,  ze  které  jsem  čerpal,  je  Localization  strategies  for  global  e-­‐‑business  od   Nitische  Singha  (Singh,  2012).  Kniha  přináší  zajímavé  postřehy  k  návrhu,  správě,  rozvoji   a  strategii   lokalizovaných   webů   s  cílem   vybudovat   globální   internetový   byznys.   Autor   v  knize   předává   své   bohaté   zkušenosti   z  oboru   rozvoje   nových   online   byznysů.   Jako   jediná  publikace,  kterou  jsem  objevil,  dává  i  konkrétní  tipy  při  návrhu  webu  pro  různé   kultury.  Nicméně  tato  kapitola  je  popsána  jen  na  cca  20  stranách.   Druhá   důležitá   kniha   je   A  practical   guide   to   localization   od   Beerta   Eselinka   (Esselink,   2000).   Ta   je   narozdíl   od   předchozí   zmíněné   více   zaměřena   na   technickou   a  projektovou   část   lokalizace.   Je   zaměřena   z  velké   části   na   lokalizaci   softwaru   pod   Windows   a  vzhledem  ke  svému  relativnímu  stáří  je  potřeba  při  čtení  stále  přemýšlet  o  tom,  zda  je   postup  aplikovatelný  i  dnes  po  15  letech.  Typickým  příkladem  je  řešení  znakových  sad   a  kódování,   když   dnes   to   díky   Unicode   (tj.   znakové   sadě   obsahující   znaky   většiny   existujících   abeced)   a  UTF-­‐‑8   již   není   u  většiny   jazyků   problém.   Kniha   se   jen   okrajově   věnuje  lokalizaci  webu.   Třetí   kniha,   ze   které   jsem   čerpal   zejména   ve   věcech   okolo   přizpůsobení   webu   na   základě   kulturního   pozadí   uživatelů   bylo   Culture   and   organizations:   Software   of   the   mind   od   Geerta   Hofsteda   (Hofstede,   2010).   Ta   detailně   popisuje   Hofstedův   model   kultur,  jeho  dimenze  a  implikace.  

12    

Webové   aplikace   a   webdesign   obecně   mají   přesah   do   dalších   oblastí   jako   je   i   user   experience.   V  současnosti   patrně   nejpopulárnější   knihou   zabývající   se   problematikou   návrhu   webů   takovým   způsobem,   aby   si   z  něj   návštěvníci   odnášeli   dobrý   pocit   a   ovládání   jim   nečinilo   problémy   je   kniha   Don’t   make   me   think   od   Steva   Kruga   (Krug,   2014).  Kniha  byla  poprvé  vydána  už  v  roce  2000  a  v  roce  2014  vyšlo  její  třetí  rozšířené   a   přepracované   vydání   seznamující   webdesignery   s  Krugovými   principy   pro   návrh   „přátelštějších“  webů.     Další   oblast   související   s  webovými   službami   je   zákaznická   podpora.   Ta   může   z  průměrné  služby  učinit  nadprůměrnou,  ale  i  opačně  –  z  výborné  udělat  průměrnou.  Na   toto   téma   doporučuji   knihu   vycházející   z  Disneyho   institutu   a   jejímž   autorem   je   Theodore   Kinni   s  názvem   Be   our   guest:   Perfecting   the   art   of   customer   service   (Kinni,   2011).   Přichází   s  pravidly,   jak   provozovat   zákaznickou   podporu   vedoucí   k   maximálně   spokojeným  zákazníkům.  Znalosti  z  této  oblasti  pomůžou  jakékoliv  webové  službě.  

13    

2   Vymezení důležitých pojmů Když   se   mluví   o   lokalizaci   softwaru   nebo   webu,   automaticky   se   hovoří   i   o   globalizaci   a  internacionalizaci,   aniž   by   se   to   obvykle   vědělo.   Tyto   tři   termíny   mají   k  sobě   velice   blízko.  V  této  kapitole  čtenáře  seznámím  s  klíčovými  pojmy  práce.  

2.1   Globalizace aplikace „Aplikační   globalizace   pokrývá   všechny   procesy   a  funkce   spojené   s  vytvářením   webů   a  aplikací,   které   jsou   dostatečně   zobecněné   a  flexibilní,   aby   bez   problémů   dokázaly   přizpůsobit   vícejazyčné   programové   funkcionalitě   a  podporovaly   kulturní   zvyklosti   a  požadavky„  (Singh,  2012).  

2.2   Internacionalizace aplikace Internacionalizace   znamená,   že   se   eliminuje   tolik   kulturních   specifik,   kolik   je   jen   možné   a  daný   software   je   posléze   připraven   k  lokalizaci,   tj.   přizpůsoben   tomu,   že   může   pracovat  v  různých  jazykových  prostředích  (Nakakoji,  1996).  

2.3   Lokalizace aplikace Podle   (Cyr,   Trevor-­‐‑Smith,   2004)   je   lokalizace   definována   jako   proces   adaptování   produktu   nebo   služby   na   daný   jazyk,   kulturu   a  žádaný   vzhled.   Úspěšně   lokalizovaný   produkt  se  pozná  tak,  že  vypadá,  že  byl  vytvořen  v  dané  zemi  a  „uživateli  vysílá  všechny   správné   signály“   (Schäler,   2003).   Někdy   se   jako   lokalizace   nesprávně   označuje   konkrétní  jazykové  a  kulturní  prostředí  daného  softwaru  (angl.  locale).   Pokud   tedy   vezmu   jako   příklad   software,   který   byl   vyvinut   v  USA,   tak   změny   v  kódu,   které  umožní  jeho  plnohodnotné  použití  mimo  hranice  Spojených  států,  se  považují  za   internacionalizaci.   Pokud   by   se   vývojáři   rozhodli   svůj   software   lokalizovat   pro   český   trh,  potom  se  externí  databáze  či  soubory,  které  nesou  české  jazykové  (např.  překlady,   informaci   o   psaní   textu   zleva   doprava)   a  kulturní   (např.   časové   a  měnové   formáty)   definice   pro   software   považují   za   lokalizaci.   Celý   proces,   kdy   americká   firma   připravuje   zázemí  pro  provoz  v  ČR  je  globalizace.  

2.4   Locale Anglický   termín   locale   značí   jazykové   a  kulturní   prostředí,   které   se   vztahuje   ke   konkrétní   zemi.   Např.   locale   cs_CZ   představuje   češtinu   používanou   v  České   republice.   Důležité  je  uvědomit  si,  že  se  nejedná  jen  o  definici  jazyka,  nýbrž  i  země  a  její  kultury,  ke   14    

které  se  vztahuje.  Španělština  používaná  ve  Španělsku  (es_ES)  a  v  Mexiku  (es_MX)  se  liší   a  stejně  tak  i  kulturní  hodnoty  v  obou  zemích.  V  opačném  případně  se  vyskytují  případy,   že   je   jedna   země   a  více   jazyků,   například   Kanada   se   svojí   quebeckou   francouzštinou   a  angličtinou   a  tedy   dvěma   locale   (fr_CA   a  en_CA).   V  češtině   se   mi   nepodařilo   najít   adekvátní  jednoslovný  termín  a  na  locale  budu  dále  v  práci  odkazovat  jako  na  jazykové   prostředí.  Stále  opakovat  jazykové  a  kulturní  prostředí  by  bylo  příliš  zdlouhavé.  

15    

3   Hofstedův model kultur Kdo  by  chtěl  software  nebo  webové  stránky  lokalizovat  na  úrovni  kulturních  odlišností   jednotlivých   národů,   dříve   či   později   se   setká   s  Hofstedovými   kulturními   dimenzemi   tvořícími   rámec   pro   mezikulturní   komunikaci.   Tato   kapitola   představuje   jednotlivé   dimenze   Hofstedova   modelu,   které   později   využívám   v  metodice   ke   kulturní   customizaci   (tj.   přizpůsobení)   i   v  návrhu   doporučení   pro   Webgarden.   V  této   kapitole   čerpám  z  (Hofstede,  2010).   Model  v  60.  a  70.  letech  minulého  století  vymyslel  nizozemský  psycholog  Geert  Hofstede   a  byl   podle   něj   také   pojmenován.   Rámec   popisuje   efekty   společenské   kultury   na   hodnoty  jejích  členů  a  jak  se  tyto  hodnoty  vztahují  k  chování  jedinců.   Z   původních   4   dimenzí   je   jich   nyní   7   a  právě   Hofstedova   teorie   se   stala   základem   pro   mnoho   výzkumů   z  různých   mezikulturních   odvětví   jako   je   mezinárodní   obchod,   management  či  komunikace.   Mezi  6  Hofstedových  dimenzí  patří:   1.   Vzdálenost  moci  (Power  distance  index,  PDI)   2.   Individualismus  versus  kolektivismus  (IDV)   3.   Vyhýbání  se  nejistotě  (Uncertainty  avoidance  index,  UAI)   4.   Maskulinita  versus  femininita  (MAS)   5.   Dlouhodobá   orientace   versus   krátkodobá   orientace   (Long-­‐‑term   orientation   vs.   short-­‐‑term  orientation,  LTO)   6.   Požitek  versus  umírněnost  (Indulgence  vs.  restraint,  IVR)   7.   Skromnost  versus  monumentalismus  (self-­‐‑effacement  vs.  monumentalism,  MON)   Každá   dimenze   má   škálu   0   -­‐‑   120   bodů   a  je   měřena   indexy.   Všechny   dimenze   v  dalších   podkapitolách  představím  podrobněji.  

3.1   Dimenze vzdálenost moci (power distance index, PDI) Index   dimenze   vzdálenost   k  moci   je   míra   s  jakou   méně   mocní   členové   organizace   a  instituce  (např.  rodina)  akceptují  a  očekávají  nerovnoměrné  rozložení  moci.  Klíčovou   záležitostí  je,  jak  společnost  pohlíží  na  nerovnost  mezi  lidmi.   Lidé  ve  společnostech  vykazujících  vysokou  míru  PDI  akceptují  hierarchickou  strukturu,   ve   které   má   každý   své   místo   a  která   nepotřebuje   žádné   další   opodstatnění.   Ve   16    

společnostech   s  nízkou   mírou   PDI   se   lidé   snaží   srovnat   rozložení   moci   a  požadují   odůvodnění  nerovnoměrného  rozložení  moci.   Země   s  vysokou   mírou   PDI   (akceptují   hierarchickou   strukturu):   Malajsie   (104),   Slovensko  (104),  Guatemala  (95).   Země  s  nízkou  mírou  PDI  (snaha  srovnat  rozložení  moci):  Rakousko  (11),  Izrael  (13),   Dánsko  (18).   ČR:  57  

3.2   Dimenze individualismus versus kolektivismus (IDV) Vysoké   skóre   v  této   dimenzi   je   odraz   individualismu   a  může   být   definovaný   jako   upřednostnění  volného  společenského  rámce,  ve  kterém  se  od  jednotlivců  očekává  jen   postarání   se   o   ně   samé   a  jejich   nejbližší   rodinu.   Důraz   je   kladen   na   osobní   úspěchy   a  práva  jedinců.   Oproti  tomu  kolektivismus  symbolizuje  preferenci  těsnějšího  společenského  rámce,  ve   kterém   jednotlivci   očekávají,   že   se   o   ně   postarají   jejich   příbuzní   nebo   členové   konkrétní   vnitřní   skupiny   výměnou   za   jejich   bezmeznou   loajalitu.   Kolektivistické   pojetí   nemá   v  tomto   smyslu   vztah   k  politice   a  vztahuje   se   ke   skupině,   ne   ke   státu.   Pozice   společnosti   je  reflektována  i  tím,  jak  na  sebe  lidé  odkazují  -­‐‑  zda  používají  zájmeno  „já“  nebo  „my“.   Země  s  vysokou  mírou  IDV  (individualistické):  USA  (91),  Austrálie  (90),  Velká  Británie   (89).   Země  s  nízkou  mírou  IDV  (kolektivistické):  Guatemala  (6),  Ekvádor  (8),  Panama  (11).   ČR:  58  

3.3   Dimenze maskulinita versus feminita (MAS) Maskulinní   část   této   dimenze   představuje   preferenci   ve   společnosti   pro   úspěch,   hrdinství,  asertivitu,  ambice,  moc  a  materiální  odměny  za  úspěch.  Společnost  obecně  je   více   konkurenční.   Také   mnohdy   existují   větší   rozdíly   mezi   genderovými   rolemi   ve   společnosti.   Oproti   tomu   feminita   zastává   upřednostnění   spolupráce,   skromnosti,   vztahů,   péče   o   slabé  a  kvalitu  života.  Společnost  se  více  orientuje  na  shodu.  

17    

Tato  dimenze  je  někdy  označována  jako  kvantita  versus  kvalita  života,  kdy  maskulinní   část  indexu  zastupuje  kvantitu  a  femininní  část  kvalitu  života.  V  kontextu  byznysu  to  lze   někdy  připodobnit  k  rozdílu  mezi  tvrdou  a  genderovou  kulturou.   Země  s  vysokým  MAS  (maskulinní):  Japonsko  (95),  Maďarsko  (88),  Rakousko  (79).   Země  s  nízkým  MAS  (femininní):  Švédsko  (5),  Norsko  (8),  Nizozemí  (14).   ČR:  57  

3.4   Dimenze vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance index, UAI) Tato  dimenze  vyjadřuje  míru,  s  jakou  se  členové  společnosti  cítí  nepohodlně  s  nejistotou   a  nejasností  (ambiguitou)  a  do  jaké  míry  se  snaží  vypořádat  s  úzkostí  minimalizováním   nejistoty.  Základní  otázkou  zde  je,  jak  se  společnost  vypořádává  s  faktem,  že  budoucnost   nelze   předpovídat   a  měli   by   se   ji   lidé   snažit   ovlivnit   nebo   ji   nechat   být   a  čekat,   co   se   stane?   Země   se   silným   UAI   využívají   rigidní   soubor   názorů   a  vzorců   chování,   které   jsou   netolerantní   k  neortodoxnímu   chování   a  myšlenkám.   Lidé   v  těchto   společenstvích   bývají   více   emocionální.   Aby   omezili   výskyt   neznámých   a  neobvyklých   okolností,   implementují  různá  pravidla,  zákony  a  regulace.   Společnosti   s  nízkým   UAI   mají   uvolněnější   přístup,   ve   kterém   se   více   spoléhá   na   skutečnost   než   na   principy.   Členové   společnosti   akceptují   a  cítí   se   pohodlně   v  nestrukturovaných   situacích   (situace,   které   jsou   nové,   neznámé,   překvapující   a  odlišené  od  obvyklých)  nebo  měnícím  se  prostředí  a  snaží  se  mít  co  nejméně  pravidel.   Lidé  v  těchto  kulturách  bývají  pragmatičtější  a  tolerantnější  ke  změnám.   Země  s  vysokou  mírou  UAI  (bojují  s  nejistotou):  Řecko  (112),  Portugalsko  (104),   Belgie  (94).   Země  s  nízkou  mírou  UAI  (nevadí  jim  nejistota):  Singapur  (8),  Jamajka  (13),  Dánsko   (23).   ČR:  74  

18    

3.5   Dimenze dlouhodobé versus krátkodobé orientace (long-term orientation vs. short-term orientation, LTO) Každá   společnost   musí   udržovat   nějaké   spojení   se   svou   vlastní   minulostí,   zatímco   se   vypořádává   s  výzvami   současnosti   a  budoucnosti.   Společnosti   k  těmto   dvěma   existenčním   cílům   přistupují   odlišně.   Tato   dimenze   byla   do   souboru   přidána   později   jako   způsob   odlišení   myšlení   mezi   Východem   a  Západem.   Důsledkem   toho   je   zmapována  menší  množina  zemí  než  u  předchozích  dimenzí.   Společnosti,   které   mají   nízké   skóre   v  této   dimenzi   například   upřednostňují   udržovat   staré   tradice,   plnění   společenských   závazků   a  na   změny   ve   společnosti   pohlížet   s  nedůvěrou.   Ti,  kteří  mají  vysoké  skóre  na  druhou  stranu  užívají  pragmatičtější  přístup  -­‐‑   podporují   hospodárnost  a  úsilí  v  moderním  vzdělávání  jako  cestu,  jak  se  připravit  na  budoucnost.   Dalšími  klíčovými  slovy  jsou  vytrvalost  a  adaptace.   V  kontextu  byznysu  a  v  porovnání  zemí  můžeme  na  tuto  dimenzi  nahlížet  jako  na  škálu   normativní   (krátkodobá   orientace)   vs.   pragmatický   (dlouhodobá   orientace;   někdy   se   tak   pro   tuto   dimenzi   používá   zkratka   PRA).   V  akademickém   prostředí   se   také   někdy   užívá  termínů  monumentalismus  versus  flexhumilita.   Země  s  vysokým  LTO  (budoucnost):  Jižní  Korea  (100),  Taiwan  (93),  Japonsko  (88).   Země  s  nízkým  LTO  (tradice):  Ghana  (4),  Egypt  (7),  Nigérie  (13).   ČR:  70  

3.6   Dimenze požitku versus umírněnosti (indulgence vs. restraint, IVR) Tato   dimenze   ukazuje,   do   jaké   míry   členové   společnosti   kontrolují   své   touhy   a  impulzy.   Je  rozšířením  původního  Hofstedova  výzkumu  Michaelem  Minkovem.   Dimenze  s  vysokým  indexem  požitkářství  (angl.  indulgence)  se  používá  pro  společnost,   která   dovoluje   relativně   bezplatné   uspokojení   základní   a  přirozených   lidských   tužeb   zaměřených  na  užívání  si  života  a  bavení  se.   Nízká   míra   indexu,   tedy   omezující   společnost   (angl.   restraint)   je   taková,   která   potlačuje   uspokojování  lidských  potřeb  a  omezuje  je  za  pomocí  striktních  norem.  

19    

Vysoké  skóre  IVR  (požitkáři):  Venezuela  (100),  Mexiko  (97),  Salvador  (89).   Nízké  skóre  IVR  (omezující):  Pákistán  (0),  Egypt  (4),  Lotyšsko  (13).   ČR:  29  

3.7   Dimenze skromnost versus monumentalismus (self-effacement vs. monumentalism, MON) Tato   dimenze   je   nejnovější   a  její   index   vyjadřuje   postoj   společnosti   k  sebeprezentaci.   Některé  zdroje  ji  neuvádí  z  důvodu  negativní  korelace  s  dimenzí  LTO,  ale  já  se  ji  rozhodl   do  přehledu  přesto  zařadit.   Vysoká   míra   značí   skutečnost,   že   společnost   oceňuje   hlavně   sebevědomé   a  hrdé   vystupování.   Naopak   nízká   míra   symbolizuje,   že   společnost   oceňuje   skromnost   a  přizpůsobivost  jedince  (Taušová,  2011).   Vysoké   skóre   MON   (sebevědomé   vystupování):   Maroko   (85),   Egypt   (80),   Jordánsko   (79).   Nízké  skóre  MON  (skromné  vystupování):  Japonsko  (12),  Čína  (13),  Taiwan  (14).   ČR:  není  dostupné   Oficiální  zdrojová  data  indexů  jednotlivých  států  dimenze  MON  se  mi  nepodařilo  najít,   tak  vycházím  z  prezentace  na  Slideshare  (Centeno,  2014).  

20    

 

4   Metodika lokalizace webové služby Metodika  představující  hlavní  cíl  práce  vznikla  jako  reakce  na  neustále  přibývající  české   projekty,   které   mají   světové   ambice   a  nechtějí   si   vydobýt   své   místo   pouze   na   tuzemském   trhu,   ale   chtějí   oslovit   i   uživatele   za   hranicemi   České   republiky.   Kromě   dobrého   nápadu,   jeho   exekuce   a  promyšleného   marketingu   je   jedním   z  rozhodujících   faktorů  i  kvalitní  lokalizace  produktu.  Tato  metodika  si  klade  za  cíl  přinést  osvětu  těmto   ambiciózním   týmům   a  poskytnout   jim   užitečné   informace   o   lokalizaci   webových   služeb,   které  je  naučí  přemýšlet  o  lokalizaci  ve  správném  kontextu,  pomůže  jim  pochopit,  co  vše   se   za   ní   skrývá   a  provede   je   jednotlivými   fázemi   lokalizace.   Nezabývá   se   technickým   řešením,  ale  spíše  principy.  

4.1   Struktura metodiky Metodika   pokrývá   lokalizační   proces   od   myšlenky   expandovat   až   po   konec   vývoje   se   zaměřením   na   fáze   internacionalizace   a  lokalizace.   Nevěnuje   se   globalizaci,   která   se   zabývá  přípravou  firmy  na  expanzi  na  nové  trhy  z  pohledu  procesů  a  infrastruktury  ve   firmě,  což  je  velice  široká  oblast  nad  rámec  této  práce.   Metodika  popisuje  lokalizační  proces,  činnosti,  role  a  poskytuje  návody  jak  dostáhnout   některých  cílů.  Skládá  se  z  těchto  podkapitol:   1.   Důvody  a  cíle  lokalizace,   2.   Zadání  lokalizace,   3.   Vytváření  týmu  a  popis  rolí,   4.   Nástroje  pro  lokalizaci,   5.   Fáze  globalizace  a  internacionalizace,   6.   Fáze  lokalizace,   7.   Úskalí  lokalizace.     Příprava   na   lokalizaci   je   velice   důležitá   a  pokud   se   jí   nevěnuje   dostatek   pozornosti,   mohou  projekt  později  postihnout  problémy  jako:   ●   technické  problémy  pramenící  např.  z  nekompatibility  formátů,   ●   funkční   problémy   jako   jsou   nevyhovující   délky   přeložených   textů   nebo   jiný   směr  psaní  cizího  jazyka,   21    

●   nesoulad   s  kulturními   specifiky   cizí   země   (uznávané   hodnoty   ve   společnosti,   používané  jazyky,  symbolika  barev),   ●   nekonzistentní  branding,   ●   uvedení   na   více   trhů   zároveň   a  s   ním   spojený   časový   tlak,   který   může   mít   za   důsledek   nedostatečnou   internacionalizaci,   která   zapříčiní   pomalou   lokalizaci   (Singh,  2012).  

4.2   Důvody a cíle lokalizace Na   otázku   proč   internacionalizovat   službu   odpověděli   v  roce   1997   pánové   Lehder,   Miller   a  Schriefer   následovně.  „Je   to   příležitost   pro   malé   firmy   upozornit   na   sebe   celý   svět   jen  tím,  že  budou  internacionalizovat  své  stránky.  Opačně  velká  známá  firma  se  může  jevit   méně   konkurenceschopná,   pokud   bude   internacionalizaci   ignorovat“   (Alvarez   et   al.,   1998).   Další   příklady   jsou   zřejmé   -­‐‑   expanze   do   více   zemí   nebo   ze   zahraničí   pochází   dodavatelé  a  obchodní  partneři  dané  firmy  (Alvarez  et  al.,  1998).   V   dnešním   online   světě   není   expandování   do   zahraničí   tak   složité   jako   v  případě   fyzických   obchodů   se   zbožím.   Samozřejmě   firmy   mohou   vypustit   svoji   službu   na   nový   trh   nelokalizovanou,   ale   riskují,   že   odradí   potenciální   zákazníky   hned   na   začátku   a  později,  když  služba  bude  lokalizovaná,  už  se  k  ní  uživatelé  těžko  vrátí.   V   porovnání   s  vývojem   je   lokalizace   poměrně   levná   a  přitom   dokáže   výrazně   znásobit   příjmy   firmy.   Právě   větší   příjmy   a  rozšíření   trhu   jsou   hlavními   motivacemi   velkých   IT   firem   pro   lokalizaci   svých   produktů.   Například   firmě   Microsoft   se   lokalizace   svých   produktů   vyplatila.   V  roce   2002   tvořily   příjmy   z  mezinárodního   prodeje   celých   60   %   celkových  příjmů  redmondského  obra  (Schäler,  2003).   Konkurenční   služby   tlačí   ostatní   služby   do   pozice,   kdy   musí   správně   odhadnout   zákazníkovy   potřeby   a  preference,   aby   dokázaly   udělat   své   weby   konkurenceschopné.   Ve  výzkumu  Web  Localization  in  International  Online  Banking  (Singer,  Baradwaj,  Avery,   2007)   definovali   znaky   kultury   jako   souhrn   sdílených   hodnot,   víry   a  šablon   chování,   které  charakterizují  skupinu  lidí.  Následné  kulturní  rozdíly  se  na  webu  mohou  projevit   absencí  nebo  přidáním  fotky  člověka  na  web,  jeho  pohlavím  a  prostředím  okolo  něj.  Je   profesní  a  technické  nebo  naopak  malebné?  

22    

V   bankovnictví   existuje   velká   konkurence   a  právě   tento   tlak   má   za   důsledek,   že   webové   stránky   bankovních   institucí   jsou   stále   lépe   lokalizované   a  výstižněji   odráží   místní   hodnoty.   Pokud   je   web   banky   citlivý   k  místní   kultuře,   je   velice   pravděpodobné,   že   v  dané  lokalitě  přiláká  více  klientů  než  banka  na  první  pohled  mezinárodní.  Mnoho  lidí   si   myslí,   že   platí   jedna   země   -­‐‑   jeden   web?   Ne   nutně.   Pokud   je   velká   země   nebo   větší   počet   různých   etnik,   může   banka   zjistit,   že   se   jí   vyplatí   připravit   více   webů   pro   jednu   zemi,  které  odráží  rozdílné  kultury  či  etnika.   Z   průzkumu   plyne,   že   úspěšné   prosazení   na   trhu   nespočívá   v  tom   vytvořit   neutrální   a  nevýrazný  web,  který  „neurazí“,  ale   naopak   využít   web   k  tomu,   aby   odrážel   co   nejvíce   svůj   cílový   trh.   Výzkum   (Reinecke   a   Bernstein,   2013)   ukazuje,   že   uživatelé   preferují   sofistikovaně   lokalizovaná   prostředí,   tedy   ta,   která   jdou   dále   než   jen   překlad   a  lokální   formáty   a  měny.   Vidí   je   jako   použitelnější   a  líbivější.   Taková   snaha   potom   vyžaduje   znalost  kulturních  hodnot  dle  Hofstedova  modelu  kultur.   S   dalším   pádným   důvodem   pro   lokalizaci   přišel   výzkum   (Cyr,   2008),   který   zjišťoval   souvislosti   mezi   vzhledem   webu   a  loajalitou   návštěvníka.   Loajalita   je   zde   definována   jako   rozhodnutí   o   dalším   používání   služby   a  tzv.   e-­‐‑loajalitu   definují   jako   záměr   znovu   web   navštívit   nebo   časem   zvážit   nákup   produktu   nebo   služby.   Výsledky   výzkumu   ukazují,  že  lokalizované  weby  mají  větší  pravděpodobnost,  že  u  ní   návštěvník   zůstane.   Také  důvěra  a  spokojenost  se  službou  vede  k  loajalitě.   Výzkum  Reinharda  Schälera  přišel  se  zajímavou  tezí,  a  sice  snahou  odlišit  se  od  místní   kultury   co   možná   nejvíce.   Pokud   se   využije   stereotypů   země   a  kultury   a  vytvoří   se   digitální  obsah,  který  s  nimi  není  v  souladu,  pro  místní  uživatele  působí  „divně“  a  přesně   na   to   Schäler   cílí.   Tato   „divnost“   pomůže   odlišit   se   od   kultury   dominující   na   daném   trhu   (Schäler,  2006).   Další,   pro   mnohé   služby   užitečná,   Schälerova   rada   říká,   že   pokud   není   digitální   obsah   perfektně   lokalizovaný,   lze   zvážit   skrytí   jeho   původu.   Uživatelé   si   potom   mohou   myslet,   že   jej   vytvořil   někdo   s  podobným   systémem   hodnot   jako   mají   oni   sami   a  budou   k  obsahu   méně   kritičtí   a  ostražití   (Zerfaß,   2008).   Já   osobně   jsem   příznivcem   transparentnosti   a  toto   jde   silně   proti   ní,   nicméně   v  počátečních   fázích   provozu   nové   služby  je  to  jistě  nápad  hodný  přinejmenším  zamyšlení.  

23    

Jednou   úsměvnou   ukázkou   extrémní   lokalizace   je   Cotton   Bible   Patch.   Jedná   se   o   bibli   lokalizovanou   v  kontextu   amerického   jihu   během   občanské   války.   Například   řeka   Jordán   je   zde   Mississippi,   král   je   premiér   a  hora   Sinaj   je   zastoupena   aljašským   velikánem  Mount  McKinley.  I  když  se  na  to  první  pohled  může  zdát  přitažené  za  vlasy,   takováto   verze   lidem   pomáhá   pochopit   původní   text   skrz   jejich   moderní   prostředí   a  kulturu  (Allen,  2003).   Internacionalizace  a  lokalizace  přináší  tyto  výhody:   •   expanze  na  nové  trhy,   •   zvýšení  konkurenceschopnosti,   •   vytvoření  konkurenční  výhody,   •   růst  příjmů  ze  zahraničních  trhů,   •   vede  k  loajalitě  zákazníků,   •   uživatelé  vnímají  web  jako  použitelnější  a  líbivější,   •   pomáhá  pochopení  souvislostí  pomocí  místního  kontextu.  

4.3   Zadání pro lokalizaci Pokud   se   připravuje   služba   pro   uživatele,   je   vždy   velice   důležité   znát,   kdo   uživatel   je.   Nejinak  je  tomu  i  při  lokalizaci.  Zadání  pro  lokalizaci  by  se  mělo  zabývat  následujícími   oblastmi:   1.   Identifikovat  trhy  a  regiony,  kam  se  produkt  bude  prodávat.  Ve  kterých  zemích   se   lidé   potýkají   s  problémem,   který   daná   služba   řeší?   Je   trh   dostatečně   velký?   Čím  je  daný  trh  specifický  oproti  tomu,  kde  již  firma  působí?   2.   Vypracovat   důkladný   etnografický   výzkum,   tedy   znát   jazyková   a  kulturní   specifika   každého   státu   či   oblasti,   kde   chce   působit.   Nežijí   v  zemi   významná   etnika   a  menšiny,   pro   které   by   bylo   vhodné   udělat   další   lokalizaci?   Používají   všichni  stejný  typ  písma?   3.   Rozumět   charakteristikám   a  úrovni   pokročilosti   tamních   uživatelů.   Jiné   uvažování  mají  lidé  z  vyspělých  států  světa  než  lidé  žijící  na  venkově  v  chudších   státech  a  i  s  tím  je  třeba  počítat  při  návrhu.  Případně  si  říci,  že  se  produkt  bude   zaměřovat   na   lidi   žijící   ve   velkých   městech   (Alvarez   et   al.,   1998)   (Reinecke   a   Bernstein,  2013).  

24    

4.   Příprava   marketingového   plánu,   jak   budete   službu   či   produkt   v  daném   regionu  propagovat.  Zaměřit  se  na  offline  nebo  online  marketing?  Jaká  média  čte   či   navštěvuje   daná   cílová   skupina?   Existují   nějaké   lokální   sociální   sítě,   které   se   těší   velké   oblibě   jako   v  Rusku   VK.com   nebo   v  Číně   Weibo.com?   Existují   místní   vyhledávače,  které  nabízí  PPC  reklamu  jako  je  v  České  republice  Seznam  se  svým   Sklikem?   Lokalizace   je   vždy   levnější,   pokud   se   jí   firma   zabývá   hned   od   začátku   (Alvarez   et   al.,   1998).   To   znamená   pokud   se   připravuje   software   nebo   web   a  už   dopředu   se   ví,   že   by   jednou  měl  proniknout  i  mezi  zahraniční  uživatele,  měla  by  se  tato  skutečnost  zohlednit   už   v  návrhu.   „Důkladná   lokalizace   je   nicméně   extrémně   nákladná   záležitost   a  firmy   se   ji   často   zdráhají   provést,   protože   představuje   investici   s  těžko   kalkulovatelnou   dobou   návratnosti“  (Reinecke  a  Bernstein,  2013).  

4.4   Vytváření týmu pro lokalizaci Říká  se,  že  nejdůležitějším  aktivem  firem  nejsou  lidé,  ale  ti  správní  lidé.  Nejinak  je  tomu   i   u  lokalizace.   Zde   se   zaměřím   hlavně   na   překladatele,   tedy   nejčastěji   rodilé   mluvčí.   Ostatní  pozice  nejsou  specifické  pro  lokalizaci  a  lze  na  ně  aplikovat  kritéria  jako  u  jiných   pozic.   Častá   chyba   firem   spočívá   v  najímání   rodilých   mluvčích,   kteří   ale   nemají   žádné   technické   vzdělání   a  ani   zkušenosti   s  činnostmi   z  oblasti   Quality   Assurance.   Najatí   překladatelé   se   pak   díky   těmto   obtížím   cítí,   že   na   úlohu   nestačí   a  to   vede   ke   špatné   kvalitě   a  nekompletnímu   pokrytí   testy   (Spatolisano,   2003).   Překladatelé   s  technickými   znalostmi  mají  výhodu  v  rychlejším  funkcionálním  testování.     Požadavkem   při   najímání   by   měla   být   určitá   technická   úroveň   a  výhodou   znalost   metodik  Quality  Assurance,  abychom  rodilého  mluvčího  mohli  zapojit  i  do  testování.  

4.4.1   Role v týmu pro lokalizaci V   této   podkapitole   představím   důležité   role   při   lokalizačním   procesu   se   speciálním   důrazem  na  překladatele.   Oblast   lokalizace   zahrnuje   hodně   specialistů   -­‐‑   programátory,   překladatele,   lokalizační   inženýry,   testery   a  jelikož   je   takový   tým   náročný   na   koordinaci,   je   často   potřeba   i   projektový  manažer  (Waßmer,  2003).  

25    

K   lokalizaci   softwaru   lze   využít   služeb   vlastního   lokalizačního   oddělení   ve   firmě   nebo   úlohu  outsourcovat  překladatelům  na  volné  noze  či  lokalizačním  agenturám  (Waßmer,   2003).   Pokud   outsourcing   agentuře   pro   vás   není   vhodnou   volbou,   je   třeba   vybrat   schopného  překladatele,  který  je  buď  rovnou  zaměstnán  nebo  spolupracuje  jen  externě.  

Překladatel Firmy   zvažují,   zda   je   pro   ně   lepší   mít   českého   překladatele   nebo   rodilého   mluvčího.   Rozhodnutí   stojí   na   otázce,   zda   firma   vytváří   nový   obsah   v  angličtině   nebo   v  češtině.   Pokud   v  angličtině,   pak   stačí   jen   jeho   kontrola   od   rodilého   mluvčího.   Pokud   česky,   bude   potřeba   využít   služeb   překladatele   na   přeložení   do   angličtiny.   Obvykle   to   bude   člověk   narozený  v  České  republice,  který  se  zabývá  překladem  do  angličtiny,  ale  někdy  lze  najít   i  rodilého  mluvčího,  který  překlad  z  češtiny  do  angličtiny  (nebo  jiného  jazyka)  zvládne   stejně  dobře.   Angličtina   je   dnes   globální   jazyk   a  ve   chvíli,   kdy   jsou   texty   přeložené   do   angličtiny,   rozšiřují   se   možnosti,   jak   je   přeložit   i   do   dalších   jazyků.   Praha   je   v  současné   době   dle   (Nomad  List,  2015)  mezi  deseti  nejpopulárnějšími  zeměmi  pro  tzv.  digitální  nomády.  To   znamená,  že  zde  najdete  mnoho  cizinců  mluvících  anglicky,  kteří  si  rádi  přivydělají.   Míst,  kde  hledat  rodilé  mluvčí  pro  projekt  je  dostatek.  Doporučuji  zaměřit  se  na  online   kanály.   Na   Facebooku   existuje   mnoho   skupin   jako   Americans   in   Prague,   Hispanohablantes   en   Praga,   Jobs   for   Foreigners,   apod.   Velice   silnou   pozici   má   v  České   republice  server  expats.cz,  který  má  i  placenou  sekci  s  pracovními  nabídkami.  Z  vlastní   zkušenosti   vím,   že   je   to   server,   kde   se   cizinci   zajímající   se   o   práci   v  České   republice   koncentrují   nejvíce.   Na   tři   vložené   inzeráty   mi   přišlo   dohromady   přes   120   životopisů.   Servery   jako   www.jobs.cz   nebo   www.prace.cz   navštěvují   především   Češi   a  procento   cizinců  je  zde  nižší.  Druhým  serverem,  který  si  za  krátkou  dobu  získal  dobré  postavení   je  www.jobspin.cz.   Je   třeba   si   rozmyslet,   co   se   od   rodilého   mluvčího   očekává.   Bude   spolupráce   jednorázového   charakteru   nebo   se   očekává   dlouhodobější   spolupráce?   Bude   jen   kontrolovat   texty   (angl.   proof-­‐‑reading),   překládat   texty   do   svého   mateřského   jazyka,   provádět  testování  a  uživatelské  testování,  starat  se  o  místní  profily  na  sociálních  sítích   nebo  se  podílet  na  správě  místních  PPC  kampaní?  Vše  by  mělo  stát  v  inzerátu.  

26    

Pokud   se   hledá   rodilý   mluvčí   na   dlouhodobější   spolupráci,   je   vhodné   se   jej   zeptat   na   jeho   plány   do   budoucna.   Např.   zda   hodlá   zůstat   v  České   republice   nebo   jestli   za   rok   plánuje   odjet   zase   někam   jinam.   Pokud   se   zde   již   usadil   nebo   tu   má   rodinu,   je   dobrá   šance,  že  se  nikam  v  nejbližší  době  stěhovat  nebude.   Pokud  se  od  rodilého  mluvčího  očekává  i  přínos  z  pohledu  kulturní  lokalizace,  jak  by  to   být  mělo,  je  třeba  dávat  pozor  na  to,  kde  žil  v  minulosti  a  jak  dlouho  již  ve  své  domovině   nežije.  Pokud  dlouhou  dobu  žije  v  zahraničí,  existuje  riziko,  že  pomalu  ztrácí  kontakt  se   svou   kulturou   a  s   běžnými   věcmi   jako   je   typická   podoba   faktur,   popularita   různých   platebních  nebo  doručovacích  metod,  apod.   Pokud   jde   jen   o   jednorázovou   spolupráci   v  oblasti   překladu,   je   možné   využít   rodilých   mluvčích  na  druhém  konci  světa  pomocí  internetu.  Weby,  kde  hledat  překladatele  jsem   uvedl  v  kapitole  o  nástrojích.   Po   navázání   spolupráce   s  překladatelem   se   bude   muset   zaškolit,   aby   službu   pochopil   a  uměl   používat.   Sníží   se   tím   riziko   vzniku   chyb   v  překladu   z  důvodu   nepochopení   originálního  textu.   Pokud   je   již   nějaká   část   služby   přeložena   do   cizího   jazyku,   měl   by   se   překlad   nechat   zkontrolovat  rodilým  mluvčím  a  případně  opravit.  

Lokalizační inženýr Lokalizační   inženýr   by   měl   být   IT   pracovník,   který   zná   postupy   lokalizace   a  velkou   výhodou  je  i  jeho  znalost  cizích  jazyků.  Takové  lidi  je  velice  těžké  najít  a  mnohdy  bude   nutné  slevit  z  požadavků  na  kandidáta.  

Tester Proškolený   tester,   který   se   seznámí   s  produktem   by   měl   umět   odhalit   kritická   místa,   kde   se   s  velkou   pravděpodobností   může   lokalizace   pokazit.   Předchozí   zkušenosti   s  lokalizací  jsou  zde  velkou  výhodou.   Dříve  byla  pro  testování  důležitá  znalost  systémového  jazykového  prostředí  a  toho,  jak   jednotlivé   operační   systémy   a  programovací   jazyky   pracují   se   znakovými   sadami,   ale   to   se  dnes  opět  díky  Unicodu  zjednodušilo  a  ubylo  na  významu.  

27    

Tým Quality Assurance Quality   Assurance   se   nezabývá   jen   testováním,   ale   po   všech   stránkách   se   snaží,   aby   výsledný   produkt   byl   co   nejlepší.   Já   se   zaměřím   na   oblast   testování   internacionalizace   a  lokalizace.   K   testování   internacionalizace   se   dá   z  hlediska   týmu   přistoupit   dvěma   způsoby.   Prvním   způsobem   je,   že   se   celý   Quality   Assurance   tým   podílí   na   testování   funkcionality   internacionalizace.   Výhodou   je   maximální   pokrytí   testy,   protože   každý   tester   zná   dobře   funkčnost   daného   modulu.   Nevýhodou   je,   že   to   může   zpomalit   testování   celého   produktu,  což  má  obvykle  vyšší  prioritu.   Druhým   způsobem   je   vytvoření   odděleného   týmu   pro   testování   internacionalizace.   Výhoda   je   vyšší   rychlost   testování   a  produkt   může   být   otestován   i   více   do   hloubky   (např.  se  otestuje  více  kódování).   Doporučení   zní,   že   pokud   software   není   lokalizovaný   nebo   je,   ale   pouze   do   několika   málo   jazykových   prostředí   a  nepodporuje   mnoho   kódování,   je   naprosto   přijatelné   testování  internacionalizace  začlenit  do  testování  celého  produktu.  Pokud  ale  obsahuje   více   jazykových   prostředí,   je   vhodnější   oddělené   testování.   Je-­‐‑li   software   vícejazyčný   a  založený   na   Unicodu,   doporučuje   se   kombinovaný   přístup,   kdy   některé   části   internacionalizace  zajišťuje  oddělený  tým  a  o  zbytek  se  stará  tým  Quality  Assurance.   U   lokalizačního   testování   se   opět   testuje   funkcionalita,   ale   také   jazyková   správnost.   Testování   se   provádí   na   každé   jednotlivé   jazykové   verzi   zvlášť.   Jeho   smyslem   je   otestovat   funkcionalitu   i   po   tom,   co   byl   produkt   či   služba   lokalizována,   proto   by   se   k  této   fázi   testování   mělo   přistupovat   až   po   úplném   dokončení   internacionalizace.   Jazykové  testování  pochopitelně  vyžaduje  velmi  dobrou  znalost  jazyka,  ale  také  znalost   produktu   i   technologie.   Na   začátku   je   nutné   identifikovat   oblasti   lokalizace,   tj.   zda   se   bude   lokalizovat   jen   uživatelské   prostředí   nebo   i   doplňující   moduly   pro   daný   region,   například  daňový  systém  pro  e-­‐‑commerce  řešení.   Lokalizační  testovací  tým  může  být  složen  buď  výhradně  z  lidí  z  týmu  Quality  Assurance   nebo   se   část   či   vše   outsourcuje.   Dále   představím   jednotlivé   možnosti   a  jejich   charakteristiky.  

 

28    

Dále  představím  tři  varianty,  jak  lze  přistupovat  k  testování  lokalizace:   1)   Lokalizační   testovací   tým   jsou   jen   lidé   z  Quality   Assurance   -­‐‑   Lokalizační   tým   testuje   jak   funkcionalitu,   tak   i   jazykovou   správnost.   Velkou   výhodou   v  této   fázi   představují   bilinguální   inženýři.   Funkcionální   testování   probíhá   rychleji   a  je   přesnější,   když  testeři  daný  jazyk  znají.  Bohužel  lidí  se  znalostí  Quality  Assurance  a  cizích  jazyků   mnoho  není  a  velmi  špatně  se  shánějí.   Dražší   alternativou   je   mít   inženýra   kvality   pro   funkcionální   testování   a  pro   jazykové   testování   mít   rodilého   mluvčího.   Zde   je   potřeba   počítat   s  dobrou   provázaností   na   podporu,   jelikož   tento   člověk   nebude   produkt   zpočátku   znát   a  může   narážet   na   technické  problémy,  se  kterými  si  nebude  vědět  rady.   Tato   varianta   je   vhodná   pro   projekty,   kdy   rozsah   překladu   není   příliš   velký   a  kdy   existují   doplňující   moduly.   Je   považován   za   efektivnější   díky   simultánnímu   překladu   a  softwarovému  vývoji.   2)   Quality   assurance   se   zabývá   jen   funkcionálním   testováním   a  jazyková   část   se   outsourcuje   -­‐‑   Jazykovou   část   lze   outsourcovat   buď   nezávislým   překladatelům   nebo   přímo  lokalizačním  agenturám.  Výhodou  je,  že  není  potřeba  najímat  rodilého  mluvčího   nebo  hledat  do  týmu  bilinguálního  inženýra.  Nevýhoda  je  zřejmá  -­‐‑   externisté  nebudou   produkt   znát   a  budou   potřebovat   podporu   inženýrů.   Pokud   se   mezi   oběma   stranami   vytvoří   dobrý   vztah,   časem   taková   spolupráce   šetří   čas   i   peníze,   protože   externisté   produkt  za  nějakou  dobu  poznají  a  nevytěžují  tolik  ostatní  členy  interního  týmu.   3)   Funkcionální   i   jazykové   testování   se   outsourcuje   -­‐‑   Jak   vyplývá   z  předchozího   odstavce,   bude   potřeba   poskytovat   externím   pracovníkům   adekvátní   technickou   podporu,  aby  produkt  poznali.  Velice  vhodná  je  příprava  úvodního  zaškolení.  Varianta   kompletního   outsourcingu   je   považována   za   poměrně   rychlé   řešení.   Nese   s  sebou   ale   také  ztížení  komunikace  a  dodatečnou  koordinaci,  kterou  by  měl  zajišťovat  projektový   manažer   na   straně   firmy.   Nevýhodou   může   být   horší   pokrytí   testy   a  zvýšení   zátěže   projektového  manažera.   Za   předpokladu,   že   je   testovaný   produkt   určen   cílovým   zákazníkům,   lokalizace   se   sestává   pouze   z  překladu   uživatelského   rozhraní   a  testování   není   příliš   komplexní  

29    

a  závisí  na  uživatelském  rozhraní,  je  kompletní  outsourcing  funkcionálního  i  jazykového   testování  nejlepší  volbou  (Spatolisano,  2003).   Vybudovat   úspěšný   tým   pro   internacionalizaci   je   těžké,   ale   ne   nemožné.   Klíčem   k  úspěchu  je  najít  motivované  lidi  a  překladatelům  poskytnout  dobré  proškolení,  které   odstraní  jejich  technickou  bariéru.  

4.5   Nástroje pro lokalizaci Stejně   jako   velkou   většinu   úkonů   člověka   lze   i   překlad   uživatelského   rozhraní   zjednodušit   ve   spojení   s  počítačovými   systémy.   Systémy   pro   paměť   překladu   (angl.   Translation  Memory  System)  nebo  systémy  pro  správu  terminologie  (angl.  Terminology   Management   System)   by   měly   pomáhat   překladateli   s  konzistencí   překladu,   jelikož   si   pamatují  již  jednou  přeložené  a  použité  fráze  a  tím  také  významně  snižují  čas  potřebný   pro   překlad   (Zerfaß,   2008)   (Esselink,   2000).   Obecně   se   takovým   systémům   říká   systémy  CAT,  což  je  zkratka  pro  Computer  Aided  Translation.  

4.5.1   Požadavky na lokalizační software Výběr  lokalizačního  softwaru  je  důležitý  krok,  jelikož  bude  tým  provázet  během  celého   procesu  lokalizace.  Software  by  měl  práci  usnadnit  a  urychlit.   Lokalizační   software   by   měl   umět   extrahovat   textové   řetězce   k  překladu   z  externích   souborů,   poskytovat   příjemné   uživatelské   prostředí   a  pochopitelně   přeložené   texty   korektně  uložit   (Waßmer,  2003).  Zde  dříve  dělalo  problémy  kódování  a  znakové  sady,   ale   od   doby   rozšíření   znakové   sady   Unicode   a  kódování   UTF-­‐‑8   (či   UTF-­‐‑16)   se   tyto   problémy  vyřešily.   Pokud  se  překládají  i  delší  texty,  typicky  dokumentace  softwaru  a  uživatelská  nápověda,   potom  překladatel  ocení  asistenci  systémů  pro  paměť  překladu,  které  mu  práci  usnadní   a  u  již  jednou  přeložených  sousloví  mu  nabídnou  použití  minulého  překladu.   Vítanou   funkcí   pro   překladatele   je   možnost   vizuálního   znázornění   překládaného   textového   řetězce,   tj.   zobrazení   chybového   hlášení   v  okně   nebo   položky   v  menu.   Překladatel   rychle   získá   kontext   a  také   okamžitě   uvidí,   zda   se   přeložený   text   do   daného   místa  vejde  a  není  potřeba  jej  zkrátit,  případně  provést  úpravy  v  uživatelském  rozhraní.   Tato  funkce  je  však  poměrně  složitá  na  implementaci  a  obvykle  ji  obsahují  překladové   systémy  vytvořené  na  míru  pro  daný  projekt.   30    

4.5.2   Lokalizační online nástroje Platformu  pro  překladovou  část  lokalizace  nabízejí  následující  např.  online  nástroje.  

Get Localization.com URL:  https://www.getlocalization.com   Get   Localization   nabízí   pronájem   překladového   prostředí,   které   podporuje   mnoho   formátů   souborů,   systémy   pro   správu   terminologie   a  systémy   pro   paměť   překladu   a  zálohování.   Pro   projekty   do   5   tisíc   slov   začíná   na   8   USD   za   měsíc.   Pro   projekt   do   50   tisíc  slov  je  to  39  USD  měsíčně.  

ICanLocalize.com URL:  http://www.icanlocalize.com   Specializuje  se  především  na  lokalizaci  mobilních  aplikací  pro  iOS  a  Android  a  lokalizaci   webových  stránek.  Tvrdí,  že  díky  jejich  technologii  mohou  překladatelé  pracovat  až  o  50   %   rychleji.   Pro   překlad   webů   poskytují   rozšíření   pro   redakční   systémy   jako   je   Wordpress   či   Drupal.   Nabízejí   také   zprostředkování   překladatele   nebo   jen   pronajmutí   jejich  platformy  za  0,02  USD  za  slovo,  tj.  5  USD  za  normostranu.  

4.5.3   Weby a pomocné nástroje pro překlad V  této  podkapitole  uvádím  webové  stránky  fungující  jako  překladatelské  online  tržiště   a  také  webové  služby,  které  poptávajícího  přímo  propojí  s  vhodným  překladatelem  pro   jeho  projekt.   Hledá-­‐‑li   firma   překladatele   na   jednorázovou   spolupráci   a  má   bohatší   rozpočet   na   projekt,   díky   zvučným   referencím   bych   zvolil   službu   Gengo.   U  projektů   s  menšími   rozpočty   pak   službu   Unbabel.   Pokud   firma   hledá   překladatele   na   dlouhodobou   spolupráci,   doporučil   bych   hledat   překladatele   na   volné   noze   na   online   tržištích   jako   TranslatorsCafe.com  nebo  TranslatorsBase.com.  

Gengo.com URL:  http://gengo.com/b/   Gengo  spojuje  profesionální  překladatele  a  subjekty  poptávající  překlad.  Cena  záleží  na   projektu,  ale  orientační  cena  pro  online  materiály  je  0,05  USD  za  slovo,  což  odpovídá  cca  

31    

12,5   USD   za   normostranu.   V  referencích   najdeme   zvučná   jména   jako   TripAdvisor,   Airbnb  nebo  Alibaba.com.  

Fiverr.com URL:  www.fiverr.com/categories/writing-­‐‑translation/quality-­‐‑translation-­‐‑services/   Fiverr   je   webová   platforma   s  tzv.   mikrojoby   z  různých   odvětví   a  nechybí   zde   ani   překladové   služby.   Nabízející   jsou   hodnoceni   od   svých   zákazníků   pomocí   hvězdiček   a  referencí.  Ceny  se  zde  pohybují  v  rozmezí  2-­‐‑5  USD  za  normostranu,  přičemž  minimální   cena   je   vždy   5   USD.   U  těchto   mikrojobů   nelze   předpokládat,   že   by   překladatel   chtěl   pracovat   s  vaším   překladovým   systémem   a  s   největší   pravděpodobností   dostanete   překlad  v  textovém  dokumentu.  

Get a coder.com URL:  www.getacoder.com   Get   a  coder   začal   jako   online   trh   pro   IT   služby,   ale   nyní   již   poskytuje   i   právní   nebo   marketingové   služby.   Lze   zde   najít   i   nabídky   a  poptávky   po   lokalizaci.   Poptávající   specifikuje  svoji  potřebu  a  svůj  rozpočet  na  projekt  a  následně  mu  na  ní  ostatní  dávají   nabídky   včetně   ceny.   Opět   zde   funguje   reference   a  oproti   Fiverru   jsou   zde   více   zastoupeni   lidé   s  lepší   znalostí   IT.   Tomu   odpovídají   i   vyšší   ceny,   které   se   vždy   liší   dle   konkrétního  projektu.  

Unbabel URL:  https://unbabel.com/pricing/     Unbabel   kombinuje   strojový   překlad   s  lidským   překladem,   což   podle   nich   pětkrát   zrychluje  práci  oproti  samotnému  lidskému  překladateli  začínajícímu  od  nuly.  Zdarma   k  vyzkoušení  je  prvních  150  slov.  Cena  za  normostranu  činí  7,50  USD.  

TranslatorsCafe.com URL:  www.translatorscafe.com   TranslatorsCafe  je  další  webové  tržiště  určené  přímo  překladatelům  na  volné  noze,  kde   poptávající  zadá  poptávku  a  překladatelé  mu  nabízejí  své  služby.  

32    

TranslatorsBase.com URL:  www.translatorsbase.com     Translators  Base  propojuje  poptávající  se  zkušenými  profesionálními  překladateli,  kteří   během  několika  minut  budou  posílat  cenové  nabídky  pro  poptávaný  projekt.  Ceny  závisí   na  konkrétním  projektu.  

Easytask.cz URL:  www.easytask.cz   Easytask   je   česká   obdoba   Fiverru,   tedy   platformy   s  mikroslužbami   obsahující   i   překladatelské   nabídky.   Jelikož   je   zaměřena   na   české   uživatele,   je   možné   zde   najít   překladatele  z  češtiny  do  angličtiny  nebo  dalších  jazyků.  Avšak  těžko  zde    bude  nabízet   své  služby  rodilý  mluvčí  s  výbornou  znalostí  češtiny.  Proto  doporučuji  výsledný  překlad   provedený   kýmkoliv   jiným   než   rodilým   mluvčím   ještě   nechat   zkontrolovat   rodilým   mluvčím.  

Duolingo.com URL:  https://www.duolingo.com/translations/upload  (dostupné  po  přihlášení)   Duolingo  je  projekt,  který  má  za  cíl  učit  lidi  cizí  jazyk  zdarma.  Kromě  této  vize  jim  nabízí   i   možnost   své   čerstvé   jazykové   znalosti   zúročit   překladem   volně   dostupných   textů   publikovaných   pod   licencí   Creative   Commons   a  provádět   tzv.   crowd-­‐‑translating.   Nicméně  nabízí  i  placenou  možnost  překladu  textů  s  copywrightem,  který  by  mohl  být   zajímavý  pro  určité  subjekty.  Pro  zjištění  ceny  překladu  je  třeba  Duolingo  kontaktovat.  

Get Localization.com URL:  https://www.getlocalization.com   Get   localization   kromě   již   zmíněného   pronájmu   lokalizačního   prostředí   nabízí   i   sehnání   adekvátního   překladatele   pro   projekt.   Kromě   profesionálního   překladu   zde   funguje   i   crowd-­‐‑translating.  

4.5.4   Knihovny pro lokalizaci Během   lokalizace   je   nutné   získat   mnoho   informací   o   jazyce,   formátech,   místních   názvech   a  dalších   konvencích   a  to   se   na   první   pohled   může   jevit   jako   těžký   a  časově  

33    

extrémně   náročný   úkol.   Jako   reakce   na   náročnost   lokalizace   vznikly   lokalizační   repozitáře,  které  dnešním  lokalizátorům  a  vývojářům  dramaticky  usnadňují  práci.  

Common locale data repository URL:  http://cldr.unicode.org     Tento  repozitář  je  největší  a  nejrozsáhlejší  existující  repozitář  s  lokalizačními  daty  pro   použití   v  softwarové   internacionalizaci   a  lokalizaci.   Je   neustále   vylepšován   a  všechny   údaje   poskytuje   ve   standardizovaném   formátu   XML.   Ten   vývojářům   umožní   i   určitou   míru  automatizace  díky  dotazovacím  jazykům  jako  je  například  XPath.   Common  locale  data  repository  obsahuje:   ●   šablony  pro  formátování  (data,  časy,  čísla,  měny,  časová  pásma),   ●   překlady  jmen  (jazyků,  písem,  zemí,  regionů  a  měst,  měn,  měsíců,  dnů,  částí  dní,   časových  pásem  a  časových  jednotek),   ●   užitečné  informace  o  jazyku  a  písmu  (používající  se  znaky,  množná  čísla,  pravidla   pro  řazení  a  hledání,  směr  psaní  textu,  pravidla  pro  zápis  čísel  a  další),   ●   informace  o  zemi  (používané  jazyky,  měna,  kalendářové  preference  a  konvence,   formáty  PSČ  a  telefonních  čísel),   ●   ISO  specifikace  a  typické  rozložení  kláves  na  klávesnici.   Jako   důkaz   kvality   repozitáře   uvedu,   že   jej   používají   firmy   jako   Google,   Apple,   IBM,   Microsoft,   Adobe,   Intel,   Amazon   a  mnoho  dalších   (UNICODE.  CLDR   -­‐‑   Unicode  Common   Locale  Repository,  2015).  

International components for Unicode by IBM URL:  http://site.icu-­‐‑project.org     Již  název  napovídá,  že  tento  repozitář  spravuje  firma  IBM  a  jde  o  opensourcové  C/C++   a  Java  knihovny  pro  podporu  Unicodu  a  softwarové  internacionalizace  a  lokalizace.   V  tomto  repozitáři  se  nachází  funkce  pro:   ●   podporu  Unicodu,   ●   konvertování  textů  z  a  do  Unicodu  z  takřka  jakékoliv  znakové  sady  či  kódování,   ●   řazení  textových  řetězců  na  základě  konvencí  a  standardů  dané  země,   ●   formátování  čísel,  dat,  časů  a  měn  dle  konvencí  (a  obsahuje  i  jejich  překlad).  

34    

ICU   využívají   např.   firmy   Adobe,   Apple,   Yahoo!,   SAP,   IBM   či   Intel   (IBM.   ICU   -­‐‑   International  Components  for  Unicode,  2015).  

Locale planet URL:  http://www.localeplanet.com     Locale  planet  využijí  vývojáři  na  platformě  Javascript  při  internacionalizaci  a  lokalizaci.   Nicméně  projekt  je,  soudě  dle  stavu  webu,  na  začátku  a  zatím  nabízí  jen  omezené  API.   V  současné  době  má  funkce  pro:   ●   formáty  dat,  času,  čísel,  měn   ●   jména  dní,  měsíců,  jazyků  a  zemí,   ●   ISO  zkratky  jazyků  a  zemí,   ●   překlad  textových  řetězců.   V   testování   pro   nasazení   do   finální   verze   je   zajímavá   funkce   využívající   Google   AppEngine,  která  umožňuje  odhalit  zemi,  odkud  se  návštěvník  připojuje.  Locale  planet   má   před   sebou   ještě   dlouhou   cestu,   aby   dosáhl   kvalit   dvou   předchozích,   přesto   v  nenáročných   webových   aplikacích   své   uplatnění   najít   jistě   může   (LocalePlanet:   Localization  and  Internationalization  for  JavaScript,  2014).  

4.5.5   Způsoby uchovávání lokalizace Lokalizační   soubory   by   se   měly   oddělovat   od   samotného   programu,   aby   se   k  nim   dalo   jednoduše   přistupovat   a  upravovat   je   a  neohrozilo   to   stabilitu   samotného   programu.   Vhodné  je  lokalizační  data  držet  ve  strukturovaných  souborech  jako  je  XML,  oddělených   databázích  či  případně  v  textových  .po  či  .pot  souborech  systému  GNU  gettext,  který  se   často  užívá  pro  psaní  unixových  vícejazyčných  programů.   Externí  soubory  by  se  měly  pojmenovávat  dle  konvencí  jako  cs_CZ.  To  bude  podrobněji   popsáno  v  další  kapitole.  

4.6   Fáze globalizace a internacionalizace Globalizace   předchází   internacionalizaci   i   lokalizaci   a  ovlivňuje   procesy   napříč   celou   organizací,   aby   ji   připravila   na   expanzi   na   nové   trhy.   Ty   mohou   zahrnovat   sběr   požadavků   na   návrh   globálního   webu,   vytvoření   potřebné   organizační   i   technologické   infrastruktury,  

přípravu  

nových  

poboček  

v  dané  

oblasti,  

integrace  

internacionalizovaných   aplikací   do   rozsáhlých   správních   systémů   a  implementování   35    

procesů   pro   kontrolu   kvality   výstupů,   zákaznickou   podporu,   obchodní   oddělení   a  marketing  lokalizovaných  webů  (Esselink,  2000)  (Singh,  2012).   Internacionalizaci,  někdy  označovanou  jako  i18n  (znamená,  že  na  začátku  je  písmeno  „i“   a  mezi   koncovým   „n“   je   v  angličtině   dalších   18   písmen),   (Singh,   2012)   definuje   jako   „proces,   při   kterém   jsou   použity   back-­‐‑endové   technologie   k  vytváření   modulární,   rozšiřitelné   a  přístupné   globální   webové   infrastruktury   pro   budoucí   implementaci   lokalizace.“  To  zjednodušeně  znamená  upravení  produktu  takovým  způsobem,  že  z  něj   odstraníme   věci   kulturního   charakteru   a  zobecní   se   tak,   aby   vznikla   platforma   umožňující   snadnou   implementaci   lokalizací   do   různých   jazykových   a  kulturních   verzí   bez  potřeby  redesignu  (Alvarez  et  al.,  1998)  (Esselink,  2000).  Internacionalizace  se  dělá   jen  jednou  a  není  ji  potřeba  opakovat  pro  každý  další  jazyk.   „Firmy   tuto   fázi   předcházející   samotné   lokalizaci   často   opomíjejí,   což   mívá   za   důsledek   prodražení   projektu,   pokud   se   internacionalizace   dělá   zpětně“   (Singh,   2012).   Internacionalizaci  bychom  měli  provádět  už  ve  fázi  vývoje,  nikoliv  po  něm.  

Konstanty

Proměnné

Zdrojový  kód,   databáze,   podpora   kódování

Lokalizovatelné   textové  řetězce

Obecný  webový   obsah

Místní  data   (např.  formáty   data  a  času)

Obecné  prvky   uživatelského   rozhraní

Viditelný  text   vyžadující   překlad

Loga  a  názvy   značek

Grafika,   rozvržení   vzhledu,   formuláře

 

Tabulka  4.1  Příklady  konstant  a  proměnných  (Singh,  2012)  

Jak   ukazuje   diagram   4.1,   při   lokalizaci   dochází   k  izolaci   konstant   od   proměnných.   Za   proměnné   se   považují   prvky   jako   lokalizovatelné   a  viditelné   textové   řetězce,   data   jazykového   prostředí   (formáty   data   a  času),   grafika,   rozložení   stránky   a  formuláře.  

36    

Naopak   za   konstantní   se   považuje   zdrojový   kód,   obecný     obsah   webu   a  obecné   prvky   uživatelského  prostředí  (tlačítko,  pole,  nikoliv  však  jeho  popisek),  loga  a  názvy  značek.  

4.6.1   Extrakce lokalizovatelných prvků Důležitou  činností  internacionalizace  je  extrakce  textu  a  lokalizovatelných  prvků  ze   zdrojového  kódu.  Extrahovat  bychom  měli  následující  texty:   ●   zprávy,  odstavce  textu,   ●   popisy  tlačítek  a  dalších  ovládajících  prvků,   ●   položky  menu,   ●   e-­‐‑maily,   Současně   s  texty   je   také   nutné   extrahovat   pravidla   formátování   daného   jazyka,   tj.   například  pravidla  pro:   ●   používání  interpunkce,   ●   dělení  slov,   ●   psaní  velkých  písmen,   ●   zalomování  řádek.   S   tím   dále   souvisí   i   extrakce   nastavení   formátování   v  podobě   velikosti   písem.   Například   anglický   znak   se   vejde   do   prostoru   o   velikosti   5x7,   ale   obrázková   písma   vyžadují   prostoru   daleko   více   -­‐‑   japonština   prostor   o   velikosti   16x16   a  čínština   dokonce   24x24.   Dále  by  se  měly  extrahovat  barvy  a  geografická  jména,  která  se  také  liší  a  není  potřeba   je  překládat  ručně  (Singh,  2012).   Aby  extrakce  probíhala  jednoduše,  měli  by  vývojáři  dodržovat  několik  pravidel:   1.   Části   uživatelského   prostředí   do   zdrojového   kódu   nepsat   napevno   (angl.   hardcode),  ale  využívat  více  proměnné.   2.   Všechny   lokalizovatelné  texty  ve  zdrojovém  kódu  by  se  měly  nahradit  klíči   (angl.  message  identifier),  které  si  vlastní  text  získávají  z  externích  lokalizačních   souborů  dle  daného  jazykového  prostředí.  Klíče  jsou  textové  řetězce,  které  říkají,   že   např.   klíč   homepage_footer_contact,   jenž   se   nachází   na   hlavní   stránce   v  patičce,   se   v  češtině   zobrazí   jako   „Kontakt“,   zatímco   pokud   bude   stránka   přepnutá   do   angličtiny,   tak   se   text   vykreslí   jako   „Contact“.   Výhodou   klíčů   je,   že  

37    

překladatel   vůbec   nemusí   mít   přístup   ke   zdrojovým   souborům   a  prakticky   se   tímto  eliminuje  riziko,  že  by  nechtěně  program  poškodil  smazáním  části  kódu.   3.   Nepoužívat   text   vložený   přímo   v  grafice,   ale   místo   toho   využívat   vrstvy   u  grafických   formátů   a  lokalizovatelný   text   ponechávat   v  jiné   vrstvě.   Existuje-­‐‑li   velké   množství   grafiky   s  vloženými   texty,   lze   využít   technologie   OCR   pro   rozpoznání   textu   a  jeho   převedení   do   editovatelného   textu,   který   lze   jednoduše   přeložit  a  vykreslit  lokalizovaně  v  jiné  grafické  vrstvě.   4.   Používat   standardizované   ISO   zkratky   pro   externí   lokalizační   soubory   ve   formátu   ISO   639_ISO   3166   (tj.   pro   českou   lokalizaci   cs_CZ,   pro   americkou   angličtinu  en_US,  apod.).   5.   Extrahovat   texty   do   jednoho   nebo   dvou   zdrojových   souborů   pro   zachování   jednodušší  manipulace.   6.   Označit  řetězce,  které  se  nemají  překládat.   7.   Navazující   věty   ponechat   v  jednom   řetězci   z  důvodu   jednoduššího   překladu   v  rámci  kontextu  věty.  

4.6.2   Vytváření textových nárazníků Po   extrakci   textových   řetězců   přichází   další   fáze   -­‐‑   vytváření   textových   nárazníků   (angl.  buffer).  Tato  potřeba  vychází  ze  skutečnosti,  že  různé  jazyky  mají  různou  délku.   Znamená   to,   že   je   třeba   během   návrhu   uživatelského   rozhraní   přemýšlet   nad   tím,   do   jakých   jazyků   bude   později   produkt   lokalizován   a  podle   specifik   daných   jazyků   navrhnout   uživatelské   rozhraní   s  potazem   na   následné   rozšíření   či   zkrácení   textu.   Například   aby   se   popisek   tlačítka   v  angličtině   do   něj   vešel   i   po   jeho   překladu   do   německého   jazyka.   „Překladatel   by   se   měl   snažit   o   docílení   podobné   délky   přeloženého   textu  jako  byl  ten  zdrojový“  (Waßmer,  2003).  Speciální  pozor  je  třeba  věnovat  pokud  se   produkt   lokalizuje   do   jazyku   používajícího   obrázkové   písmo,   zde   je   nutné   zvážit   i   vertikální  rozšíření  (Esselink,  2000).   Pro  představu  němčina  je  v  porovnání  s  angličtinou  o  10-­‐‑30  %  delší,  zatímco  angličtina   je   oproti   japonštině   o   10-­‐‑50   %   kratší.   Rumunština   je   přibližně   stejně   dlouhá   jako   angličtina.   Španělština   je   o   20-­‐‑25   %   delší   než   angličtina   a  je   velice   důležité   použít   správnou   variaci   španělštiny,   protože   jinak   se   tím   může   znehodnotit   tato   práce   a  zákazník   se   může   urazit   (Singh,   2012).   Variací   jsou   myšleny   různé   národní   verze   španělštiny  (kastilská  ze  Španělska  a  pak  jednotlivé  národní  verze  v  Latinské  Americe).  

38    

Některá  slovíčka  mají  jiný  význam  v  jiných  zemích.  Pokud  se  firma  chce  cíleně  zaměřit   na   španělský   trh,   měla   by   také   prokázat   kulturní   respekt   k  neoficiálním   jazykům   používaným   na   území   Španělska,   kterými   jsou   katalánština,   baskičtina,   galicijština,   aragonština,  astur-­‐‑leonština  a  okcitánština.   Jedno   doporučení   zní,   že   pokud   je   zdrojový   text   v  angličtině,   mělo   by   se   při   návrhu   uživatelského   prostředí   počítat   s  35%   rozšířením   textů   při   překladu   do   dalších   jazyků   a  povolit   zalamování   řádků.   Druhé   doporučení   je   nepoužívat   absolutní   pozicování   prvků,   ale   raději   relativní   a  také   nepoužívat   fixní   šířky   položek,   ale   raději   variabilní,   které  se  případně  může  delšímu  textu  přizpůsobit  (Nakakoji,  1996).  Pokud  toto  možné   není,   je   třeba   identifikovat   potenciálně   problematická   místa   a  ta   potom   řádně   otestovat   a  případné  nedostatky  opravit.  

4.6.3   Kontrolovaný jazyk a tipy jak psát Pro  psaní  samotných  textů,  které  budou  později  přeloženy,  lze  využít  tzv.  kontrolovaný   jazyk.   Je   to   podmnožina   přirozeného   jazyka,   na   kterou   jsou   aplikována   gramatická   a  slovní   omezení,   aby   se   snížila   mnohoznačnost   jazyka   a  jeho   komplexnost.   To   celé   za   cílem   zvýšení   porozumění,   terminologické   konzistence   a  i   výsledné   kvality   překladu.   Kontrolovaný   jazyk   tak   snižuje   náklady   na   úpravy   a  překlad.   Používá   se   ve   firmách   jako   je  IBM,  General  Motors  nebo  Caterpillar  (Esselink,  2000)  (Singh,  2012).   Obecné   tipy,   jak   psát   texty   určené   k  dalšímu   překladu   obsahují   i   některé   principy   využívané  v  kontrolovaných  jazycích,  a  jsou  následující:   1.   psát  jednoduše  a  krátce,   2.   nepoužívat  metafory  a  idiomy,   3.   příliš   nepoužívat   zkratky,   zejména   se   vyhnout   používání   zkratek   typických   pro   nějaký  jazyk  (např.  ASAP  pro  co  nejdříve),   4.   vyhnout  se  slovům  s  více  významy  a  frázovým  slovesům,   5.   používat  jednoduchou  gramatiku,   6.   používat  více  činný  rod  než  trpný,  je-­‐‑li  to  možné,   7.   nepoužívat  mnoho  podstatných  jmen  za  sebou,  jelikož  je  tomu  špatně  rozumět,   8.   více  užívat  kladné  formy  než  záporné,   9.   nepoužívat  symboly  jako  /  pro  nebo  či  &  pro  a,  

39    

10.  vyhnout  se  genderově  zabarveným  slovům  (místo  salesman  použít  salesperson,   nicméně  v  češtině  to  příliš  aplikovat  nelze),   11.  vyzkoušet   vizuální   překládání,   kdy   překladatel   rovnou   uvidí   okno   s  hláškou   a  odhalí   se   tím   rychle   problémy   se   špatnou   délkou   přeloženého   textu   a  překladatel   také   získá   okamžitě   kontext,   v  jakém   se   daný   textový   řetězec   nachází.  

4.6.4   Souhrn doporučení pro internacionalizaci I  internacionalizace  má  však  svá  úskalí,  zde  je  několik  dalších  doporučení,  které  je  dobré   při  vývoji  zohlednit  (Singh,  2012)  (Esselink,  2000):   1.   vyhnout  se  spojování  textových  řetězců  -­‐‑   různé  jazyky  používají  jinou  strukturu   vět,  proto  je  lepší  se  spojování  řetězců  vyhnout,   2.   nepoužívat   automatickou   kapitalizaci   (změnu   velikosti   písmena   z  malého   na   velké)  -­‐‑   tento  jev  se  dá  pozorovat  např.  na  online  žádostech.  Na  první  pohled  by  to   mělo   usnadňovat   práci,   ale   některé   jazyky   jako   hindština   či   arabština   ani   velká   písmena   nemá   a  v  ruštině   může   velikost   písmena   dokonce   měnit   význam   (pokud   slovo  středa  napíšeme  jako  Středa,  znamená  to  prostředí).   3.   podporovat  IME  u  obrázkových  jazyků  -­‐‑  IME  je  zkratka  input  method  editor,  který   umožňuje   vkládat   sekvence   znaků,   které   se   následně   mění   na   obrázkové   znaky   jazyka  (využívá  např.  japonština).   4.   podporovat   text,   který   se   čte   zleva   doprava,   ale   také   zprava   doleva   -­‐‑   většina   jazyků  se  čte  zleva  doprava,  ale  je  třeba  myslet  i  na  výjimky  jako  je  arabština  nebo   hebrejština,  které  se  čtou  opačně.   5.   zobrazování  různých  formátů  data,  času,  apod.  -­‐‑   podrobněji  bude  popsáno  v  další   kapitole  o  lokalizaci,   6.   zajistit  podporu  Unicode,  nejlépe  UTF-­‐‑8,   7.   vyhnout  se  používání  jednoho  řetězce  ve  více  kontextech,   8.   minimalizovat  použití  proměnných  v  textu  a  např.  pomocí  komentářů  zajistit,  že   překladatel  správně  rozumí  tomu,  co  má  přeložit.   9.   používat  jasnou  a  standardizovanou  terminologii,   10.  nepoužívané  řetězce  by  se  měly  ze  souboru  smazat,  aby  nepopletly  překladatele   11.  vyhnout   se   používání   symbolu   %,   jelikož   množná   čísla   se   v  různých   jazycích   používají  různě  a  stejně  tak  i  procenta.  

40    

12.  zajistit,  aby  kontrola  dat  na  vstupu  umožňovala  zadávat  multilinguální  znaky   a  různé   formáty,   nemělo   by   dojít   k  frustraci   uživatele   vinou   zobrazujících   se   chybových  hlášek,   13.  snažit  se  mít  ikony  a  bitmapy  kulturně  neutrální  a  bez  textu,   14.  zajistit   vstup,   zobrazování   a  editování   asijských   jazyků   a  jazyků,   které   se   píší   zprava  doleva,   15.  zajistit,   aby   jména   písem   (fontů),   číselné   konstanty,   jména   souborů   ani   další   lokalizovatelné  řetězce  nebyly  napevno  napsané  ve  zdrojovém  kódu,   16.  vyhnout   se   použití   tabulátorů   a  mezer   při   formátování   textu,   protože   u  některých  jazyků  by  to  mohlo  způsobovat  špatné  zobrazování,   17.  zajistit,   aby   aplikace   neobsahovala   oddělovače   (angl.   delimiter;   jeden   či   více   znaků  oddělující  části  textu),  jelikož  různé  jazyky  používají  různé  oddělovače,   18.  jasně   oddělovat   obecný   obsah   od   obsahu   specifického   pro   dané   jazykové   prostředí   (mohou   to   být   složky,   databáze,   apod.)   a  systémově   pojmenovávat   složky   a  soubory  dle  ISO  norem  ISO  639  a  ISO  3166,   19.  pro   velké   mezinárodní   stránky   zvážit   globální   bránu   s  výběrem   jazyka   (o   té   více   v  další  podkapitole),   20.  zajistit   podporu   vícebajtových   jazyků   (typicky   jazyky   s  obrázkovými   písmy)   v  databázi,  pokud  to  projekt  vyžaduje,   21.  vytvořit   terminologický   slovník,   aby   se   termíny   používaly   napříč   produktem   stejně,   22.  používat  neutrální  slova  jako  kliknout  nebo  vybrat,  apod.,   23.  u   mobilních   verzí   pracovat   s  jednoduchým   uživatelským   rozhraním   a  responzivním  designem.  

4.6.5   Shrnutí fází globalizace a internacionalizace Ve   fázi   internacionalizace   je   hlavním   úkolem   vytvořit   kulturně   a  jazykově   zcela   neutrální   produkt.   Spadají   sem   činnosti   jako   extrakce   textů,   vytváření   textových   nárazníků   při   návrhu   uživatelského   rozhraní   a  programové   přípravy   pro   podporu   různých  jazyků.  Texty,  které  jsou  určené  k  překladu  by  měly  být  psané  jednoduše,  aby   při   překladu   nedocházelo   k  nedorozuměním.   Další   fáze   je   lokalizace,   která   přizpůsobí   uniformní  systém  konkrétnímu  jazykovému  prostředí.  

41    

4.7   Fáze lokalizace Lokalizace   je   dle   (Singh,   2012)   a  (Esselink,   2000)   definována   jako   proces   adaptace   různých  aspektů  webu,  aby  splnil  jazykové,  kulturní  a  ostatní  požadavky  specifické  pro   dané   jazykové   prostředí   cílového   trhu.   Ve   fázi   lokalizace   se   věnuje   pozornost   místním   konvencím,  

formátům  

času,  

data,  

měn  

a  čísel,  

fyzikálním  

jednotkám,  

adresám,  telefonním   číslům,   rozvržení   webu   či   ovládacích   prvků   a  orientaci,   ikonám   a  symbolům,   jazyku   a  vyjadřovacímu   stylu,   barvám   a  estetice   a  v  neposlední   řadě   i   právním  a  dalším  institucionálním  otázkám.   Mezi  aspekty  lokalizace  webu  se  řadí:   ●   globální  rozcestník,   ●   automatický  výběr  jazyka,   ●   prvky  uživatelského  rozhraní,   ●   překlad  a  správa  terminologie,   ●   zákaznická  lokalizace  (branding,  SEO,  helpdesk),   ●   procesy,  metody  plateb  a  dopravy,   ●   přizpůsobení  obsahu  a  vzhledu  na  základě  kultury  uživatele.  

4.7.1   Globální rozcestník Význam   globálního   rozcestníku   spočívá   v  nabídnutí   všech   dostupných   lokalizovaných   webů   jedné   firmy   nebo   služby   příchozímu   uživateli.   Ukázkou   je   web   společnosti   3M   dostupný  z  URL  www.3m.com.  Tyto  rozcestníky  jsou  doménou  především  velkých  firem   a  korporací,  které  jimi  chtějí  poukázat  na  svoji  velikost.  Vlastní  jazykové  verze  je  určitě   vhodné   mít   na   národní   doméně   (například   example.cz   pro   ČR   či   example.de   pro   Německo).  Také  stojí  za  uvážení  výběr  jazyka  návštěvníka  při  jeho  první  návštěvě  uložit   do   cookies   a  při   dalších   návštěvách   již   automaticky   načítat   preferovanou   jazykovou   verzi.  

42    

  Obrázek  4.1  Globální  rozcestník  3M  

Na   rozcestníku   3M   je   dobré   si   povšimnout,   jak   je   stránka   organizována.   Důležité   jsou   dvě  věci:   Jednotlivé   lokalizace   nejsou   založené   pouze   na   jazyku,   ale   na   kombinaci   země   a  jazyku.  To  je  proto,  že  jazyky  se  na  různých  územích  odlišují  a  je  vždy  lepší  uživateli   nabídnout   co   nejpřesnější   verzi.   Například   angličtina   ze   Spojených   států   a  Velké   Británie  používá  jiná  slovíčka  a  stejně  se  liší  i  francouzština  v  Kanadě  a  ve  Francii.   Názvy   zemí   a  jazyků   jsou   psané   v  místním   jazyce.   To   je   velice   důležité,   protože   pokud   by   uživatel   byl   na   dovolené   v  Londýně,   nemluvil   by   anglicky   a  dostal   by   se   na   stránku,   kde   by   bylo   napsáno   Czech,   tak   by   mohl   mít   s  identifikací   svého   jazyku   problém.  To  ale  odpadá  pokud  by  na  webu  bylo  napsáno  česky.  Země  a  jazyky  v  místním   jazyce   lze   doprovázet   i   anglickým   ekvivalentem.   Další   problém   může   vyvstat   pokud   výběr  jazyka  bude  skryt  pod  nápisem  v  cizím  jazyce  jako  Select  language.  Člověk,  který   neumí   anglicky   neví,   co   to   znamená.   Místo   toho   se   dá   použít   ikona   planety   nebo   jednotlivé  vlajky.   Nebízí   se   otázka,   zda   by   nebylo   lepší   umístit   na   web   odkaz   na   zahraniční   stránky   a  (Singh,  2012)  radí,  že  je  lepší  velký  rozcestník.  Já  jsem  střídmější  a  myslím  si,  že  pokud   je   výběr   jazyka   zpracován   tak,   aby   byl   jasně   viditelný   a  uživatel   ho   nepřehlédl,   pak   je   v  pořádku  i  verze  s  odkazy  na  jednotlivé  lokalizace  pokud  jich  není  více  než  10.   43    

4.7.2   Automatický výběr jazyka Některé   stránky   rozcestníky   nepoužívají,   ale   rovnou   uživateli   při   jeho   první   návštěvě   naservírují   stránku   v  jeho   jazyce.   Jak   to   dělají?   V  angličtině   se   tomu   říká   language   negotiation,   volně   přeloženo   jako   jednání   o   výběru   jazyka,   a  funguje   tak,   že   webová   stránka   podle   nastavené   jazykové   preference   v  internetovém   prohlížeči   či   operačním   systému  vyhodnotí,  jakou  jazykovou  verzi  uživateli  zobrazí.  Využívá  se  při  tom  funkce   HTTP  protokolu  (Singh,  2012).   Na   první   pohled   to   vypadá   jako   ideální   řešení,   kdy   web   uživatele   nezdržuje   výběrem   jazyka,  ale  rovnou  mu  poskytne  obsah  v  jím  preferovaném  jazyce.  Funguje  to  dobře  až   na  případy,  kdy:   1.   Uživatel  má  špatně  nastavený  preferovaný  jazyk.   2.   Uživatel  se  připojuje  např.  z  internetové  kavárny  v  zahraničí,  která  má  nastavené   jiné  preferované  jazyky.     Může   nastat   případ,   kdy   je   Němec   hovořící   německy   a  francouzsky   a  má   tyto   jazyky   nastavené   ve   svém   prohlížeči.   Navštíví   stránku,   která   je   dostupná   defaultně   v  češtině   a  dále   také   v  angličtině   a  francouzštině.   Na   základě   jeho   preference   se   mu   zobrazí   ve   francouzštině  a  je  to  v  pořádku.   V  druhém  případě  Němec  navštíví  tutéž  stránku,  ale  má  mezi  preferovanými  jazyky  jen   němčinu.   Tomu   se   web   zobrazí   česky,   jelikož   mezi   množinami   jazyků   návštěvníka   a  lokalizacemi  webu  nebyl  průnik  a  zvolil  se  defaultní  jazyk,  kterým  byla  čeština.  Tento   případ   již   v  pořádku   není   a  poukazuje   na   případy,   kdy   automatický   výběr   selhává   (Singh,  2012).   Výběr  na  základě  nastavených  preferovaných  jazyků  lze  nahradit  přístupem  založeným   na   geolokaci.   Může   využívat   trasování   IP   adresy   či   GPS.   Lidé   hodně   cestují   a  často   prohlížejí   stránky   ze   zahraničí,   proto   je   dobré   jej   zkombinovat   s  rozcestníkem   či   přístupem   založeným   na   language   negotiation.   Např.   navrhnout   uživateli   jazyk,   ve   kterém  chce  stránku  zobrazit  na  základě  obou  metod.   Pro   velké   firmy,   které   mají   velké   množství   lokalizací   je   dobré   připravit   globální   rozcestník.  Pokud  má  firma  jen  několik  lokalizací,  může  na  web,  za  předpokladu,  že  to  

44    

bude  přehledné  a  jasné,  umístit  odkazy  na  další  jazykové  verze.  Není  dobré  spoléhat  na   automatický   výběr   jazyka   pro   návštěvníka,   protože   pokud   selže   a  zobrazí   stránku   v  jiném   jazyce,   je   velká   pravděpodobnost,   že   to   návštěvníka   odradí   a  stránku   zavře   (Singh,   2012).   Automatický   výběr   můžeme   použít   k  návrhu   jazyku   návštěvníkovi   v  rámci   globálního   rozcestníku,   pokud   je   návrh   správný,   návštěvník   jednoduše   zvolí   jazyk.  Pokud  správný  není,  návštěvník  si  najde  mezi  ostatními  jazyky  ten  svůj.    

4.7.3   Kulturní specifika, formáty a konvence Hofstede   v  roce   1980   definoval   kulturu   jako   software   mysli   (Hofstede,   2010),   jelikož   ovlivňuje,   jak   přemýšlíme,   jak   se   chováme   a  jak   interagujeme   se   společností.   Kultura   nám   částečně   předává   smysl   a  pochopení   pro   interpretaci   světa   kolem   nás.   Odlišná   kultura  lidstvo  diferencuje  a  ovlivňuje,  jak  určité  věci  lidé  vnímají.  To  až  do  takové  míry,   zda  bílou  barvu  považují  za  barvu  radosti  či  smutku.  Jinak  budou  díky  svým  hodnotám   a  kulturním  kořenům  vnímat  web  Ind  a  Čech.   Kulturní  specifika  mohou  u  nejjednodušších  programů  znamenat  čistě  jazykový  překlad   prvků   uživatelského   rozhraní   a  nápovědy,   u  složitějších   je   potřeba   lokalizovat   také   měnové   formáty   nebo   formáty   času   a  systémy,   které   se   starají   např.   o   účetnictví   musí   být  lokalizované  také  z  právního  hlediska  dle  platného  právního  řádu,  případně  systémy   na  bázi  e-­‐‑commerce  by  měly  integrovat  místní  platební  metody.   U   pokročilé   internacionalizace   a  lokalizace   nestačí   jen   překládat,   ale   je   potřeba   se   zabývat  kulturními  hodnotami,  zvyklostmi  a  historií  v  daném  regionu  a  také  zkratkami   a  produktovými   jmény   z  pohledu   místního   jazyka   (Nakakoji,   1996).   Rozdíl   mezi   weby   dělá  použití  obrázků  osob  (někde  je  „nutnost“,  aby  na  webu  byl  obrázek  velké  spokojené   rodiny,  jinde  je  to  naopak  vnímáno  jako  prvoplánovité  a  může  to  uškodit)  nebo  použití   barev  (v  některých  zemích  je  bílá  vnímána  neutrálně,  jinde  zase  jako  smuteční  barva).   Kulturním   odlišnostem   a  jejich   kvantifikování   se   věnoval   Geert   Hofstede   v  již   představeném  modelu  kultur.   Průzkum  před  uvedením  nového  vozu  patrně  podcenil  Mercedes,  který  jej  pojmenoval   Vito.   To   je   ve   většině   jazyků   naprosto   neškodný   pojem,   jen   ve   finštině   je   to   velice   blízko   vulgární  nadávce.  Místní  obyvatelé  proto  dávají  při  lokalizaci  Mercedes  jako  příklad,  jak   by  se  výběr  produktového  jména  dělat  neměl.  

45    

Prvky  kultury  se  vyskytují  v  mnoha  podobách  a  já  ty  nejčastější  nyní  představím.  

Jazyk Naprosto  zásadní  prvek  lokalizace  je  překlad  do  jazyka  daného  regionu.   Problematická   je   lokalizace   v  regionech,   kde   se   používá   více   jazyků.   Například   na   území   Indie  se  používá  více  než  500  jazyků  a  jejich  dialektů  a  aby  to  nebylo  tak  jednoduché,  liší   se   mnohdy   i   typem   písma   (Hall   et   al.,   2003).   Vždy   by   se   měla   zvážit   i   lokalizace   do   jazyků  menšin  a  etnik  žijících  na  území  státu,  pro  jehož  uživatele  se  lokalizace  provádí.  

Symboly a gesta Symbolům   se   věnuje   nauka   sémiotika   a  její   znalost   není   na   škodu   ani   v  oblasti   lokalizace.   V  návrhu   webu   či   uživatelského   rozhraní   by   se   neměly   objevovat   symboly   mající   náboženské   či   politické   konotace.   Například   vyobrazení   krávy   na   webu   pro   indické   návštěvníky   by   bylo   považováno   za   krajně   nevhodné,   jelikož   kráva   je   pro   hinduisty  posvátná.   Gesty   jsou   myšleny   jednoduché   signály   směrem   k  příjemci   nesoucí   nějakou   informaci.   Taková   gesta   mohou   být   vyobrazena   například   na   nějakém   obrázku   na   webu   nebo   v  úvodní   webové   videoprezentaci.   Úskalí   zde   spočívá   v  nejednoznačnosti   gest   napříč   kulturami.   Příkladem  zde  budiž  známé  vyobrazení  písmena  „V“  pomocí  dvou  prstů.  Ve  Spojených   státech   to   znamená   buď   vítězství   nebo   urážku,   záleží   na   natočení   dlaně.   Ve   Španělsku   ale  druhý  význam  ztrácí  smysl  a  znamená  jednoduše  číslo  dva  (Bausela,  2003).  

Grafika Ještě   v  roce   2009   neexistovaly   žádné   příručky,   jak   navrhovat   weby   pro   různé   kultury.   Nyní  v  roce  2015  se  mi  nepodařilo  najít  jedinou  knihu,  která  by  se  cíleně  tomuto  tématu   věnovala,  ale  našel  jsem  několik  internetových  článků,  které  o  návrhu  webu  pro  různé   kultury   pojednávaly,   stejně   tak   jako   jedna   kapitola   v  (Singh,   2012).   Průřez   výzkumů,   článků  a  stran  v  knize  nyní  představím.   Výzkumy   v  tomto   ohledu   nehovoří   jasně.   Podle   modelu   kultur   profesora   Hofsteda   by   měly   hrát   roli   takové   věci   jako   jsou   použité   ikony,   obrázky   nebo   barevné   provedení   webu   či   uživatelského   rozhraní.   Ale   výzkum   (Cyr   a   Trevor-­‐‑Smith,   2004)   toto   zcela  

46    

nepotvrdil,  když  byla  použita  bílá  barva  na  pozadí  japonského  webu,  kde  bílá  znamená   smrt,   vedla   si   zcela   totožně   jako   v  USA   nebo   v  Německu,   kde   žádné   negativní   vnímání   mezi  lidmi  nemá.   Zajímavým  příkladem  ve  vnímání  grafického  vzhledu  je  příběh  světového  vyhledavače   Google,   který   i   díky   svému   krásně   minimalistickému   vzhledu   uspěl   v  západním   světě,   ale   zároveň   to   byl   důvod,   proč   neuspěl   v  Jižní   Koreji.   Na   tamní   poměry   málo   odrážel   typický   korejský   webdesign,   který   se   vyznačuje   mnoha   barvami   a  větší   komplexitou   a  tak   Korejci   dali   raději   přednost   korejskému   vyhledavači   Naver.com   (Reinecke   a   Bernstein,  2013).   Existuje   několik   problematických   grafických   prvků,   kterým   je   lepší   se   při   lokalizaci   raději   úplně   vyhnout   či   alespoň   jejich   výskyt   minimalizovat.   Jedná   se   např.   o   prvky   vyobrazující  (Singh,  2012):   ●   jednopísmenné   koncepty,   u  nichž   dochází   ke   zmatení   po   překladu   do   jiného   jazyka,  kde  slovo  začíná  na  jiné  písmeno,   ●   náboženské  symboly  a  ikony,   ●   grafické  prvky  s  textem,   ●   části  lidského  těla  a  řeč  těla  (různá  etnicita,  různé  významy  řeči  těla),   ●   slang,  humor  a  slovní  hříčky,   ●   fyzické  prostředí,   ●   etnické,  rasové,  politické  či  náboženské  prostředí,   ●   genderové  složky,   ●   zvířata,   ●   sexuální  či  násilné  prvky,   ●   regionální  konvence  (směr  čtení,  čas,  datum,  apod.).     Nejen   že   lokalizace   některých   prvků   by   mohla   být   složitá   či   by   v  jiné   kultuře   postrádala   smysl,   ale   mohlo   by   se   stát,   že   by   návštěvník   na   nelokalizované   verzi   webu   zahlédl   nějaký  urážlivý  výjev  a  z  webu  by  patrně  hned  odešel.  

Barvy Barvy  znamenají  v  různých  kulturách  různé  věci.  V  České  republice  je  smuteční  barvou   černá,  zatímco  v  Indii  je  to  úplný  opak  -­‐‑  bílá  barva.   47    

Svého   času   druhá   největší   indická   banka   ICICI   používala   na   webu   hodně   červené   barvy,   které  značí  prosperitu  a  štěstí  a  také  šafránovou,  což  je  barva  náboženství.  Klienti  této   banky  dokonce  mohli  na  webu  vykonat  rituál  pro  štěstí  pudža,  který  Indové  vykonávají,   aby  tím  zajistili  štěstí  po  právě  provedené  bankovní  transakci  (Hall  et  al.,  2003).   Výzkum   (Adams   a   Osgood,   1973)   ukázal,   že   nejoblíbenější   barvou   je   modrá,   následují   zelená   a  bílá.   Novější   studie   z  roku   2000,   kterou   vypracovali   Madden,   Hewitt   a  Roth   zjistila,  že  ve  Spojených  státech  jsou  nejoblíbenější  barvy  modrá,  zelená  a  černá,  zatímco   na  opačné  straně  stupnice  leží  oranžová  a  žlutá.   Zajímavé  je,  že  některé  země  mají  barvy,  které  nelze  pojmenovat  v  jiných  jazycích.  Např.   v  Japonsku   mají   aoi,   což   je   odstín   zelené,   Inuité   mají   mnoho   způsobů   na   popsání   bělosti   sněhu   a  Indové   zase   mají   několik   odstínů   hnědé.   Pro   popis   barev   doporučuji   používat   jejich   vyjádření   v  barevných   prostorech   RGB   či   CMYK,   případně   hexadecimálně.   Na   ukázku   modrou   barvu   můžeme   v  těchto   systémech   postupně   popsat   jako   RGB(0,0,255),   CMYK(100,100,0,0)  a  #0000FF.   Barvy  se  mají  při  návrhu  používat  s  rozmyslem  a  funkčně.  Před  použitím  je  třeba  zjistit   si   potenciální   symbolické   konflikty   v  cílových   regionech.   Pro   zjištění   významu   barev   v  různých  kulturách  doporučuji  tyto  tři  stránky:     ●   (Cultural  color:  Cultural  Meanings  of  Color  and  Color  Symbolism,  2015)  -­‐‑   popis   barev  a  jejich  významu  v  různých  zemích   ●   (Kyrnin,  2015)  -­‐‑  popis  barev  a  jejich  významu  v  různých  zemích   ●   (What   Colors   Mean   in   Different   Cultures,   2011)   -­‐‑   diagram   ukazuje   jakou   barvu   v  dané  kultuře  reprezentuje  daná  vlastnost  

Ikony Zdálo   by   se,   že   ikony   budou   lidé   vnímat   stejně,   ale   to   neplatí.   Přesvědčil   se   o   tom   v  minulosti   Apple,   když   u  svého   Macintoshe   použil   ikonu   koše,   který   ale   Britům   připomínal   jejich   tamní   poštovní   schránky   a  mnoho   jejich   e-­‐‑mailů   díky   nedorozumění   skončilo   v  koši   a  způsobilo   zmatení.   Navíc   někteří   uživatelé   měli   od   koše   odlišná   očekávání,   protože   v  některých   zemích   mohou   lidé   předmět   z  koše   vyjmout   a  v  jiných   nikoliv  (Nakakoji,  1996).  

48    

Dalším  příkladem  nechť  je  Nike,  které  na  svých  teniskách  používalo  logo  vypadající  jako   plameny.   Nicméně   muslimové   tvrdili,   že   to   vypadá   jako   Alláh   napsáno   jejich   písmem   a  Nike  se  za  to  musel  omluvit  a  tuto  řadu  obuvi  z  prodeje  stáhnout  (Singh,  2012).   Ze   zmíněných   případů   vyplývá   důležitost   zajistit,   aby   ikony   měly   totožný   význam   po   celém   světě   a  někde   nezpůsobily   zmatení   uživatele   či   ještě   hůř   naprosté   nepochopení   ikony.  I  jednoduché  věci  jako  koš,  nákupní  košík  či  žlutý  autobus  mohou  být  matoucí.  

Formáty data a času U   nás   v  České   republice   se   používá   24   hodinový   formát   data   (např.   15:30),   ale   na   druhé   straně  Atlantiku  se  používá  12  hodinový  formát  (3:30  PM).  Češi  jsou  zvyklí  jako  první   u  data  udávat  den,  potom  měsíc  a  nakonec  rok,  ale  ve  Spojených  státech  opět  preferují   jiný  systém,  a  sice  MM/DD/RRRR.   Způsobů   zápisu   data   je   mnoho.   Někdy   se   používají   pomlčky   (RRRR-­‐‑MM-­‐‑DD),   tečky   (DD.MM.RRRR),   celé   názvy   měsíců   (1.   ledna   2015)   nebo   lomena   jako   v  již   zmíněném   případě.   Aby   se   redukovala   šance,   že   datum   bude   uvedeno   špatně,   doporučuji   zadávat   měsíce   výběrem  z  drop-­‐‑down  menu  v  jejich  písemné  podobě  (např.  1.  ledna  2015).   Další   rozdíly,   kterým   je  třeba  věnovat  pozornost  jsou  víkendové  konvence,  tj.  které  dny   považujeme   za   nepracovní   (např.   v  Íránu   je   to   čtvrtek   a  pátek)   a  druhá   otázka   je,   kdy   začíná  nový  týden.  V  ČR  začíná  pondělím,  ale  ve  Spojených  státech  už  nedělí.  Rozdíl  je   potom  v  zalamování  dní  v  měsíčním  pohledu  v  kalendáři.  

Formáty čísel U   číselných   formátů   jsou   důležité   dvě   věci.   První   je,   jakým   symbolem   se   oddělují   desetinná   místa,   tj.   zda   čárkou   (123,45)   nebo   tečkou   (123.45).   Druhá   věc   je,   jak   se   oddělují  tisíce.  Používá  se  mezera  (50  000)  nebo  čárka  (50,000)?  

Formáty měn U   měn   se   využije   lokalizační   znalost   formátu   čísel   a  dále   je   třeba   znát   odpověď   na   otázku,  zda  se  měna  píše  před  ($50)  nebo  za  částku  (50  Kč).  Pokud  se  píše  za  částkou,   umisťuje  se  obvykle  ještě  mezera  mezi  částku  a  měnu.  

49    

Formáty adres V  České  republice  adresa  vypadá  přibližně  takto:   Jan  Novák   Pražská  123   110  00  Praha  1   Česká  republika   V  České  republice  stačí  pro  adresu  čtyři  řádky,  ale  například  ve  Spojených  státech  se  pro   adresu   používají   typicky   o   dvě   pole   více   -­‐‑   druhý   řádek   pro   ulici   a  další   pole   pro   stát   (např.  Aljaška).   Tyto  údaje  jsou  důležité  pro  správné  generování  faktur  a  podobných  dokumentů.  Také   je   vhodné   držet   jednotlivé   části   adresy   odděleně.   Tzn.   mít   pro   název   ulice   jedno   pole   a  pro   orientační   a  popisná   čísla   pole   další.   Čím   jsou   data   strukturovanější,   tím   lépe   se   s  nimi  pracuje.  

Abecední řazení položek v seznamu Abecední   řazení   v  angličtině   je   bezproblémové,   jelikož   nemá   žádné   speciální   znaky   jako   čeština  (č,  ž,  apod.).  U  jazyků  je  potřeba  zjistit  správné  řazení:   ●   diakritických  znaků  jako  Č,  Ž,  Ñ,   ●   dvouznakových  písmen  jako  je  v  češtině  CH,   ●   jmen  obsahujících  předložku,  člen  či  spojku,  např.  Robert  De  Niro  se  bude  řadit   k  D  nebo  k  N?  

Fyzikální jednotky Důležité  je  také  používat  správné  fyzikální  jednotky  u  daných  veličin  jako  jsou:   ●   teplota  (°C  či  °F),   ●   délka  (palce,  stopy,  yardy,  míle  či  metrická  soustava),   ●   objem  (oz  či  litry),   ●   hmotnost  (libry  či  kilogramy),   ●   rychlost  (míle/h  či  km/h)  a  mnoho  dalších.  

50    

Optimalizace ceny a místní metody pro platby Dobrá  znalost  místních  platebních  metod  je  důležitá  u  všech  služeb,  které  od  zákazníka   přijímají   platby.   U  dobře   lokalizované   služby   by   měl   zákazník   přicházet   do   styku   jen   s  měnou,   která   se   v  jeho   zemi   používá.   Neměl   by   být   nucen   si   sám   přepočítávat,   kolik   je   29  USD  v  jeho  místní  měně.   Pokud   je   služba   nabízena   ve   více   zemích,   je   třeba   se   zamyslet   na   odlišnými   cenami   v  jednotlivých   zemích.   Důvodem   je   zvýšení   konkurenceschopnosti   na   trhu.   Řešením   je   analýza   cen   konkurenčních   služeb.   Např.   je-­‐‑li   daná   služba   o   10   %   dražší   než   konkurenční   služba   A  a   o   15   %   levnější   než   služba   B,   můžeme   zachovat   stejný   poměr   a  stanovit   cenu   za   předpokladu,   že   ostatní   náklady   zůstávají   fixní.   Druhým   způsobem   může   být   aproximace   dle   cenové   hladiny.   Z   toho   plyne,   že   stejný   produkt   se   bude   ve   skandinávských  zemích  prodávat  dráž  než  například  v  chudší  Albánii.   Správně   zvolené   platební   metody   mohou   dramaticky   ovlivňovat   konverzi,   jak   ukazuje   případová  studie  Avastu  na  konci  práce.  V  České  republice  aktuálně  máme  tyto  platební   metody:   ●   dobírka,   ●   bankovní  převod  a  QR  platba,   ●   platba  kartou,   ●   online  peněženky  PayPal,  PaySec,  MasterPass  a  další,   ●   agregátory  platebních  metod  GoPay  a  PayU,   ●   mobilní  SMS  mikroplatby,   ●   Mobito,   ●   SuperCash,   ●   online   bankovní   převody   Platba24,   MojePlatba,   ePlatby,   mPeníze,   ČSOB   Online   platba  a  další,   ●   platba  poštovní  poukázkou  a  několik  dalších.     Základem   u  online   služeb   je   možná   platba   kartami   VISA   a  Mastercard,   ale   některé   země   jsou   specifické   a  lidé   se   tam   kartami   po   internetu   zatím   platit   bojí   a  využívají   jinou   možnost.   Informace   o   populárních   platebních   metodách   lze   získat   nejjednodušeji   od  

51    

lidí,   kteří   v  dané   zemi   žijí   a  v  době   sociálních   sítí   není   příliš   těžké   si   někoho   takového   najít  ve  větším  městě,  kde  žijete.   Dobrý   přehled   lze   získat   také   při   pohledu   na   populární   místní   e-­‐‑shopy.   V  České   republice   by   to   mohly   být   e-­‐‑shopy   Alza.cz   nebo   Mall.cz.   Avšak   pozor   na   velké   nadnárodní   firmy   působící   v  dané   zemi.   Ty   mohou   spoléhat   na   svoji   popularitu   a  customizaci  svých  platebních  metod  pro  daný  trh  ignorovat  (Janů,  2014).  

Místní doručovací metody Místní   metody   pro   dopravu   jsou   principiálně   to   samé,   jako   platební   metody,   pouze   se   jedná  o  jiný  druh  služby.  Podpora  hojně  používaných  doručovacích  metod  je  nezbytnost   pro  e-­‐‑shopy,  které  chtějí  v  dané  zemi  uspět.  DHL  či  FedEx  nejsou  v  každé  zemi  špičkou   na   trhu   a  pokud   se   například   v  Rumunsku   těší   velké   popularitě   metody   tuzemská   firma   FAN   Courier,   měl   by   ji   e-­‐‑shop   prodávající   rumunským   spotřebitelům   také   nabízet.   Nabídne-­‐‑li  se  zákazníkům  to,  na  co  jsou  zvyklí  u  ostatních  rumunských  obchodů,  zlepší   se  jejich  spokojenost  s  nákupem,  která  může  vést  k  dalším  objednávkám  v  budoucnu.  

Právní systém Lokalizace   na   úrovni   legislativy,   daní,   apod.   je   nutná   pokud   se   služba   dotýká   těchto   oblastí.  Příkladem  může  být  webová  služba  na  vedení  účetnictví,  která  musí  podporovat   platnou  legislativu,  aby  své  uživatele  nepřivedla  do  problému.   Legislativu  je  potřeba  monitorovat  i  po  provedené  lokalizaci.  Zákony  a  předpisy  se  mění   a  produkt  musí  být  neustále  v  souladu  s  platnou  legislativou.  

Komunikační kanály Mezikulturně   se   liší   také   preferované   způsoby   komunikace.   Ne   všichni   ocení   pouze   e-­‐‑ mail.   Podle   výzkumu   z  roku   2004   skandinávské   kultury   preferují   e-­‐‑mail,   ale   jiné   jako   Japonsko   či   Německo   zase   osobnější   formu   kontaktu,   například   přes   telefon.   Tento   výzkum   došel   k  závěru,   že   i   Američané   preferují   e-­‐‑mail,   ale   podle   své   osobní   zkušenosti   a  zkušeností  lidí  okolo  mě  se  u  nich  přikláním  k  osobnější  formě  kontaktu.   Výzkum   (Sachau   a   Hutchinson,   2012)   dokázal,   že   Hispánci   žijící   ve   Spojených   státech   preferují   weby,   které   jsou   relevantnější   k  hispánské   kultuře   a  poskytují   informace   i   zákaznickou  linku  ve  španělštině.  

52    

Telefonní   kontakt   na   helpdesk   je   plus,   ať   už   se   jedná   o   jakoukoliv   kulturu,   avšak   je   to   komplikované,   pokud   v  dané   zemi   pro   firmu   nepracuje   někdo,   kdo   tam   žije.   Existují   virtuální   čísla,   která   se   například   tváří   jako   americká,   ale   jsou   pak   přesměrovány   do   České  republiky.  Takové  řešení  s  sebou  nese  měsíční  náklady  poskytovateli  této  služby,   ale   také   diskomfort   a  riziko,   že   se   někdo   bude   snažit   dovolat   ve   dvě   hodiny   v  noci,   protože   u  něj   je   teprve   odpoledne.   Užitečné   telefonní   nástroje   jsou   Vumber.com   (Spojené  státy  a  Kanada),  MightyCall.com,  Skype.com,  VoipBuster.com  a  Rebtel.com.   Osobnější   než   e-­‐‑mail,   ale   méně   osobní   než   telefonní   kontakt   je   online   chat.   Zákazník   má   okamžitou  zpětnou  vazbu  na  svůj  problém  či  otázku,  je  to  zdarma  a  pro  určitou  skupinu   lidí   i   příjemnější   než   telefon.   Implementace   online   chatu   na   web   není   komplikovaná   záležitost.   Ukázkovými   službami   na   online   chat   se   zákazníky   jsou   Zopim.com   nebo   český  startup  Smartsupp.com.  

Customizace na základě kulturních preferencí V  předchozí  kapitole  jsem  představil  model  kultur  Geerta  Hofsteda  a  v  této  podkapitole   budu   prezentovat,   jak   přizpůsobovat   web   pro   danou   kulturu.   Tj.   na   co   daná   kultura   klade  důraz  a  co  naopak  nepovažuje  za  důležité.  Budu  postupovat  po  dimenzích.   Následující  vlastnosti  mohou  být  odráženy  na  obrázcích,  v  textech,  ve  funkcionalitě,  atd.   Dimenze vzdálenost moci Pro   kultury   vykazující   vysokou   míru   indexu   vzdálenosti   moci   by   se   měly   brát   v  potaz   následující  věci  (Singh,  2012):   ●   vyobrazení  hierarchie  ve  firmě  -­‐‑  organizační  diagramy,  psát  pozice  zaměstnanců,   ●   používat  obrázky  hlavních  ředitelů,  vlivných  lidí  v  odvětví  či  celebrit,   ●   ukázat  získané  certifikáty  a  ocenění  za  kvalitu,   ●   komunikovat  vizi  vyřčenou  ředitelem  či  vrchním  managementem,   ●   vyobrazit  hrdé  klienty  na  to,  že  vlastní  daný  produkt,   ●   poskytovat  zákazníkům  návody,  tipy,  triky  a  hry.  

53    

 

Dimenze individualismus versus kolektivismus Individualismus  

Kolektivismus  

důraz   na   ochranu   soukromí   -­‐‑   vhodné   napsat,   jak  jsou  používány  a  chráněny  osobní  údaje   oslavuje   osobní   úspěchy,   soběstačnost,   nezávislost   zmínit  body  odlišení  od  konkurence  

podporuje   komunitní   vztahy,   dávání   zpět   komunitě  a  společenskou  odpovědnost   chatovací,  členské  online  místnosti  

používat   odběr   novinek   e-­‐‑mailem   a  možnosti   online  odběru  zpráv   personalizace   -­‐‑   individuální   oslovení,   možnost   používat  obrázky  rodiny,  týmy  zaměstnanců   personalizovat   web,   doporučení   dárků   na   e-­‐‑ shopu     podporovat  kolektivní  zodpovědnost  ve  vizi     používat   obrázky   a  symboly   národní   identity   (vlajky,  fotky  historických  staveb,  apod.)     nabízet  zákazníkům  věrnostní  programy     odkazovat  na  místní  partnery     používat   více   zájmeno   „my“   než   „já“   a  tím   komunikovat  naši  orientaci  na  skupinu   Tabulka  4.2  Implikace  dimenze  IDV  (Singh,  2012)  

Dimenze vyhýbání se nejistotě Pro   kultury   vykazující   vysokou   míru   vyhýbání   se   nejistotě   by   se   měly   brát   v  potaz   následující  věci  (Singh,  2012):   ●   kvalitní   zákaznická   podpora   -­‐‑   seznam   nejčastěji   kladených   otázek,   funkční   helpdesk,  dobře  zpracovaná  nápověda,  zdarma  telefonní  zákaznická  linka,   ●   jednoduchá  navigace  -­‐‑  dobře  viditelné  odkazy  a  tlačítka,  mapa  stránek,   ●   téma  tradice  -­‐‑  respekt  ke  kultuře  a  k  zemi,   ●   kontaktní  informace  na  tuzemské  obchody,   ●   překlad   webu   obohatit   o   místní   terminologii   jako   jsou   metafory   nebo   jména   slavností,   ●   nabízet  zdarma  materiály  ke  stažení,  zkušební  verze  či  členství  zdarma,   ●   reference  klientů  -­‐‑  důraz  na  důvěryhodnost  a  bezpečnost.  

54    

 

Dimenze maskulinita versus feminita Maskulinita  

Feminita  

téma   realismu   -­‐‑   méně   fantastických   výjevů   a  obrazotvornosti  na  webu   informačně  jít  rovnou  k  věci   poskytovat   informace   o   efektivnosti   produktu   -­‐‑   jeho   trvanlivost,   informace   o   kvalitě,   vlastnostech  a  robustnosti   vyobrazit   muže   jako   silné   a  mocné,   zatímco   ženy   v  „tradičních“   pozicích   jako   telefonní   operátorka,  manželka   dávat   pozor   na   genderově   oddělenou   komunikaci   a  ženám   ukázat   zvláštní   respekt,   zdvořilost  a  péči  

téma  emocí  -­‐‑  více  hrát  na  city,  mateřství          

Tabulka  4.3  Implikace  dimenze  MAS  (Singh,  2012)  

Kontextové kultury S   rozdělením   na   kultury   dle   vysokého   či   nízkého   kontextu   přišel   v  roce   1976   Edward   T.   Hall.  Zopakuji,  že  u  kultury  s  vysokým  kontextem  je  sdělení  obsaženo  v  kontextu  nebo  je   vnitřně   sdílené   členy   společenství.   Jedná   se   o   kultury,   u  kterých   je   třeba   „číst   mezi   řádky“.   Naproti   tomu   kultury   s  nízkým   kontextem   mají   svá   sdělení   jasná,   přímá   a  jednoznačně  vyjádřená  (Singh,  2012).    

Vysoký  kontext  

 

Nízký  kontext  

zdvořilost   a  nepřímost   -­‐‑   obrázky   odrážející   zdvořilost,   používání   bohatého   jazyku,   užívání   nerozhodných   slov   jako   snad,   možná,   pravděpodobně,   celková   pokora   ve   filozofii   organizace   při  prodeji  používat  měkký  přístup  (soft  sell)  -­‐‑   citové   a  subjektivní   zapůsobení   nehmotných   aspektů  produktu  či  služby   propagace  zábavnou  formou   důraz  na  estetické  detaily   svobodné  použití  barev   důraz  na  obrázky  

používat   superlativy   -­‐‑   „jsme   číslo   jedna“,   největší,  atd.  

při   prodeji   používat   tvrdý   přístup   (hard   sell)   -­‐‑   agresivní  propagace,  slevové  kupóny,  důraz  na   výhody   produktu   v  přímém   porovnání   s  konkurencí   zmínit  prestiž  firmy  v  odvětví   umístit  na  web  zmínky  v  důležitých  médiích   prezentovat  čísla  dokazující  růst  firmy   umístit   jednoduše   k  nalezetí   smluvní   podmínky,   informace   o   záruce,   vrácení   zboží   a  další  informace  spojené  s  nákupem  

Tabulka  4.4  Implikace  kultur  s  vysokým  a  nízkým  kontextem  (Singh,  2012)  

Kulturám  by  se  měl  přizpůsobit  i  styl  psaní.  Někde  se  používá  zdvořilejší  jazyk,  jinde  je   lepší  nebýt  příliš  osobní  a  spíš  používat  trpné  rody.   Pro   kultury   vysokého   kontextu   by   měla   být   jedním   z  cílů   textu   snaha   o   navázání   osobního   spojení   se   čtenářem   s  důrazem   na   zdvořilost   a  vhodné   oslovení   zákazníka,   zejména  pokud  se  jedná  o  lidi  autoritativního  postavení.  Zdvořilost  se  např.  v  Japonsku   55    

projevuje   častým   děkováním,   uvítáním   zákazníků   a  popřáním   dobrého   zdraví.   Pisatel   používá   bohatý   a  květnatý   jazyk   a  ve   formální   komunikaci   užívá   i   takový   tón   a  styl.   Vzhledem   k  povaze   kultur   s  vysokým   kontextem   je   důležitá   i   nonverbální   komunikace   jako  je  řeč  těla,  tón  hlasu,  posunky  a  používání  metafor.  Psaní  delších  dokumentů  jako   jsou   smlouvy,   obsáhlé   dokumentace   či   technické   poznámky   by   se   firmy   měly   vyhnout   a  je-­‐‑li  to  nezbytné,  doplnit  je  o  grafiku,  které  je  udělají  čtivějšími.   Prodejní   argumentace   by   měla   být   psána   podmanivě   a  nenápadně,   jako   sdělení   nadřazenosti   lze   použít   pojítka   produktu   k  místu,   osobě   nebo   místní   události.   Tvorba   obchodních  textů  by  si  měla  zachovat  skromný  tón  a  nebýt  příliš  agresivní.   Kultury   nízkého   kontextu   jsou   orientované   na   akci   a  logiku.   Informace   jim   poskytované   musí   být   explicitní   a  přímé.   Samozřejmostí   je   respektující,   přímý   a  vznešený   tón   komunikace,   ale   textaři   by   se   měli   vyhnout   přespřílišné   zdvořilosti.   Užívání   trpného   rodu   a  neosobního   stylu   je   vhodnější   než   u  kultur   s  vysokým   kontextem.   Faktické   informace   by   se   měly   komunikovat   zákazníkovi   zcela   přímo,   už   jen   ze   snahy   vyhnout   se   pozdější   žalobě   (tolik   časté   ve   Spojených   státech)   při   uvedení   neúplných  informací  a  díky  nim  vzniklé  škodě.   V   oblasti   propagace   produktu   se   dovoluje   použití   agresivnějších   technik   (Cutler   a   Javalgi,   1992),   avšak   tvrdý   prodej   (hard   sell)   musí   mít   určité   meze.   Za   účinné   je   považováno  užívání  superlativů.  

4.7.4   Shrnutí fáze lokalizace Samotná  lokalizace  je  zdlouhavý  proces,  při  kterém  je  třeba  myslet  na  spoustu  věcí.  Je   jistě   dobré   spolupracovat   s  člověkem,   který   v  zemi   žije   či   ještě   nedávno   žil,   jehož   pohledy   na   produkt   mohou   přinést   cennou   zpětnou   vazbu.   Customizace   na   kulturní   úrovni   v  důsledku   zpříjemní   používání   produktu   svým   uživatelům,   jelikož   odráží   i   malé   detaily  jejich  kultury.   Použití   lokalizačních   repozitářů   nejenže   usnadní   sběr   dat   pro   jednu   konkrétní   lokalizaci,  ale  urychlí  proces  lokalizace  do  dalších  jazyků  díky  tomu,  že  vývojáři  se  naučí   repozitář   používat   nebo   dokonce   část   procesu   díky   strukturovaným   datům   zautomatizují.  

56    

4.8   Úskalí lokalizace Již   jsem   v  předchozích   podkapitolách   zmínil,   že   důkladná   lokalizace   je   nákladná   záležitost,   do   které   se   firmy   nerady   pouštějí   díky   vidině   nejisté   návratnosti   investice.   Výzkum   (Sachau   a   Hutchinson,   2012)   ukázal,   že   většina   webových   stránek   v  USA   určených   Hispáncům   byla   jen   přeložena   z  angličtiny   do   španělštiny   s  nízkou   až   neexistující   mírou   kulturní   customizace.   Jak   implikuje   tento   případ,   firmy   se   snaží   lokalizovat  jen  to  nejnutnější,  ale  nechtějí  do  projektu  investovat  více  než  je  nezbytné.   Tuto  otázku  rozvádí  případová  studie  na  konci  práce,  která  ukazuje  na  reálných  číslech   efekty  některých  lokalizačních  prvků.   Jaký  web  zobrazovat  lidem  s  nejednoznačným  kulturním  cítěním  je  stále  problém.  Jaké   lokální  prostředí  by  měla  služba  nabídnout  Indovi,  který  žije  posledních  30  let  v  Belgii?   Samotná   lokalizace   neřeší   situace,   kdy   má   člověk   širší   kulturní   zázemí,   které   vychází   z  více   než   jedné   kultury.   V  ideálním   případě   by   mělo   být   uživateli   nabídnuto   rozhraní,   které   bude   kulturním   mixem   Indie   a  Belgie.   Předpokládám   ale,   že   vývoj   v  této   oblasti   tak  rychle  postupovat  nebude  a  podobných  věcí  se  věda  v  nejbližší  době  nedočká.   Výzkumníci   se   však   podobnou   otázkou   zabývali   v  práci   (Reinecke   a   Bernstein,   2013),   kde   představili   rozhraní   prototypu   MOCCA,   které   se   dokáže   adaptovat   na   návštěvníka   s  daným   kulturním   pozadím.   Prototyp   MOCCA   vychází   z  Hofstedova   modelu   kultur   a  aproximace  výsledků  pro  jednotlivé  země,  které  porovnává  s  tím,  kde  daný  uživatel  žil   a  z   jaké   země   se   právě   připojuje   k  serveru.   Výsledky   se   ukázaly   být   velice   slibné,   jelikož   uživatelé   s  podobným   kulturním   pozadím,   podobnou   vzdělaností   a  podobnou   úrovní   počítačové  gramotnosti  měli  i  podobně  vypadající  uživatelské  rozhraní.  Do  budoucna  to   znamená,   že   adaptivní   rozhraní   může   poskytovat   velkou   konkurenční   výhodu   před   lokalizovanými,   ale   neadaptivními   rozhraními.   Nicméně   než   se   budou   běžně   taková   rozhraní  používat,  to  ještě  nějakou  dobu  potrvá.  Do  té  doby  se  doporučuje  dát  uživateli   možnost  upravit  si  uživatelské  rozhraní,  pokud  mu  to  přednastavené  nevyhovuje.  

57    

5   Zlepšení lokalizace služby Webgarden Cílem   této   části   práce   je   navrhnout   lokalizační   vylepšení   anglické,   španělské   a  rumunské   verze   české   služby   Webgarden,   která   se   zabývá   generováním   webových   stránek.   Jako   dílčí   cíl   jsem   si   stanovil   návrh,   vytvoření   a  analýzu   dat   z  dotazníku,   kterým   jsem   zjistil   důležité   faktory   lokalizace   z  pohledu   uživatele.   Dalším   dílčím   cílem   je   analýza   kulturních   rozdílů   u  zemí,   na   které   Webgarden   cílí   na   základě   Hofstedova   modelu   kultur.   Dalším   dílčím   cílem   je   srovnání   úrovně   lokalizace   u  služeb,   které   konkurují   Webgarden.  Posledním  dílčím  cílem  je  ověřit  navržená  doporučení.   Přínos   práce   tkví   ve   vylepšení   lokalizace  české   služby   Webgarden,   ze   které   budou   moci   vyvodit   konkrétní   kroky   pro   zlepšení   lokalizace   i   další   projekty   či   startupy   a   alespoň   část   vylepšení   implementovat.   Metodiku   budu   validovat   navržením   doporučení   pro   Webgarden   vycházejících   z  metodiky   i   částečně   z  průzkumů   a  následně   tato   doporučení   předložím  rodilým  mluvčím  k  ohodnocení.  

5.1   Metody výzkumu Dílčí   cíl   zmapování   důležitých   faktorů   založím   na   datech   z  dotazníku,   kde   respondent   u  otázek   týkajících   se   lokalizace   označí   důležitost   na   škále   1   až   5   podle   toho,   co   sám   považuje  za  důležité.   U   výzkumu   kulturních   rozdílů   analyzuji   data   získaná   z  internetu,   která   reprezentují   kultury  jednotlivých  zemí  a  jsou  založena  na  Hofstedově  modelu  kultur.   U   výzkumu   jsem   vybral   7   konkurenčních   služeb   Webgarden   a  porovnal   jejich   úroveň   lokalizace   zejména   z  pohledu   otázek   v  dotazníku.   Zaměřil   jsem   se   na   jazyky   jako   je   angličtina,  němčina,  španělština  a  čeština,  kterými  hovořím.   Na   základě   metodiky   i   částečně   výsledků   těchto   tří   dílčích   cílů   jsem   sestavil   doporučení   pro  Webgarden,  které  službě  pomůže  zlepšit  stávající  lokalizaci.   Metody,  které  použiji  k  naplnění  cílů  jsou  analýza  dat  získaných  z  dotazníku,  analýza  dat   získaných  z  webu  (Hofstede,  2015)  a  také  z  vlastního  výzkumu  zaměřeného  na  srovnání   jednotlivých  služeb.  

58    

5.2   Představení služby Webgarden Webgarden   je   česká   online   služba   pro   tvorbu   webových   stránek   a  e-­‐‑shopů   dostupná   z  adresy  www.webgarden.cz.  V  roce  2005  ji  založili  dva  tehdejší  studenti  ČVUT  Martin   Čelikovský   a  Kamil   Foltin.   V  té   době   byl   o   webové   stránky   zájem,   ale   bylo   to   stále   pro   většinu   společnosti   poměrně   komplikované.   Webgarden   umožňoval   tvorbu   stránek   lidem,   kteří   neovládali   HTML   a  CSS   a  že   tento   záměr   vyšel,   vypovídá,   že   už   několik   měsíců   po   spuštění   vznikalo   okolo   100   webů   každý   den.   Tři   roky   po   uvedení   se   toto   číslo  zpětinásobilo.   V   roce   2014   Webgarden   překročil   metu   jednoho   milionu   uživatelů   na   české   verzi.   Webgarden   je   od   roku   2008   lokalizován   také   do   angličtiny   a  v   dalších   letech   přibyly   lokalizace  do  španělštiny,  němčiny  a  rumunštiny.   Webgarden   se   řadí   mezi   malé   firmy,   jeho   tým   čítá   okolo   15   lidí,   z  čehož   někteří   spolupracují  jen  externě  a  z  velké  části  se  jedná  o  studenty  vysokých  škol.  

  Obrázek  5.1  Část  úvodní  stránky  Webgarden.cz  

5.2.1   Byznys model Příjmový  model  Webgarden  je  tzv.  freemium.  To  v  praxi  znamená,  že  uživatelé  mohou   službu   využívat   ve   funkčně   neomezené   podobě   zdarma,   ale   tento   provoz   je   financovaný   z  reklamy  zobrazované  na  klientském  webu.  Druhou  možností  je,  že  si  uživatel  zaplatí   prémiový  tarif,  u  kterého  se  reklamy  nezobrazují.  

59    

5.2.2   Zahraniční verze Doporučení   pro   zlepšení   zahraničních   verzí   služby   Webgarden   je   důležitým   přínosem   této   práce   a  je   třeba   vysvětlit,   co   se   pod   tímto   souslovím   ukrývá.   Některé   oblasti   jsou   patrné  na  první  pohled,  ale  jiné  nikoliv.  V  rámci  zahraničních  verzí  se  tým  stará  o:   ●   překlad  uživatelského  rozhraní,   ●   překlad   veškeré   automatizované   komunikace   směrem   k  uživateli   (typicky   e-­‐‑ maily),   ●   překlad  relevantního  obsahu  z  českého  blogu,   ●   překlad  nápovědy  a  výukových  videí,   ●   korekturu  všech  již  existujících  textů,   ●   zákaznická  podpora,   ●   lokalizaci  služby  z  pohledu  kulturního,  právního  a  cenového,   ●   správu  zahraničních  sociálních  sítích  Facebook,  Twitter  a  Google  Plus,   ●   správu  lokálních  PPC  kampaní.   Aktuálně  se  aktivně  lokalizuje  do  angličtiny,  španělštiny  a  rumunštiny.  Několik  dalších   jazykových   verzí   se   lokalizuje   jen   z  pohledu   překladů   uživatelského   rozhraní   a  automatizované  komunikace  s  uživatelem.  

5.3   Analýza současného stavu Webgarden Tato   kapitola   má   za   cíl   popsat,   jak   se   ve   Webgarden   aktuálně   pracuje   a  pomocí   SWOT   analýzy   firmu   a  její   fungování   lépe   popsat.   Spadají   sem   i   otázky   jaké   nástroje   se   pro   lokalizaci  ve  firmě  používají.  

5.3.1   SWOT analýza Pro  lepší  pochopení,  jak  Webgarden  funguje,  jsem  vypracoval  stručnou  SWOT  analýzu.  

Silné stránky ●   pokročilý  redakční  systém  dovolující  tvorbu  komplexních  webů,   ●   kvalitní,  ochotná  a  rychlá  zákaznická  podpora,   ●   umožňuje  i  tvorbu  e-­‐‑shopů  bez  nároku  na  provizi  z  prodejů,   ●   levný  provoz,   ●   plná  funkcionalita  zdarma,   ●   možnost  provozování  na  vlastní  doméně,   ●   uživatel  má  svůj  web  sám  pod  kontrolou,   60    

●   technologicky  vyspělá  služba  stále  ve  vývoji,   ●   mobilní  editace  webu,   ●   příjemné  firemní  zázemí.  

Slabé stránky ●   nepříliš  moderní  a  atraktivní  vzhledy,   ●   smluvní  závazek  na  určitou  dobu,   ●   skryté  poplatky  (web  bez  reklam),   ●   nutnost  registrace,   ●   chybí  demo,   ●   anonymní  služba  (kdo  za  ní  stojí?),   ●   špatně  funguje  na  mobilních  zařízeních,   ●   chybějící  funkcionalita  pro  e-­‐‑shop,   ●   malý  vývojářský  tým  -­‐‑  pomalá  implementace  nových  funkcí  a  oprava  chyb,   ●   malá  zkušenost  jednotlivých  členů  týmu.  

Příležitosti ●   orientace  na  spokojenost  uživatelů,  ne  na  konverzi,   ●   originální,  česká,  rodinná  firma  s  přátelským  vystupováním,   ●   vhodné  i  pro  pokročilé  uživatele  (editace  CSS),   ●   k  registraci  stačí  jen  e-­‐‑mail,   ●   naslouchá  potřebám  uživatelů,   ●   služba  pro  zahraniční  uživatele.  

Hrozby ●   silná  zahraniční  konkurence,   ●   její   vlastní   „podceňování“   služby   -­‐‑   tj.   že   si   tým   myslí,   že   není   dostatečně   dobrá,   ale  přitom  většině  trhu  by  už  v  současné  podobě  stačila,   ●   neexistuje   import   webů   z  jiných   služeb   a  uživatel   se   bojí   náročnosti   přesunu   webu,   ●   špatná  informovanost  potenciálních  klientů  o  důležitosti  mít  web,   ●   špatná  informovanost  o  možnosti  vytvořit  si  web  sám,   ●   lenost  uživatelů  učit  se  používat  nový  systém,   ●   vnímání  služeb  zdarma  jako  nekvalitních  a  bez  podpory,  

61    

●   obava,  že  web  bude  vypadat  neoriginálně,   ●   potenciální  uživatel  web  má,  ale  bojí  se  změny,   ●   obavy  ze  stability  a  dostupnosti  služby,   ●   hodně   zaměstnaných   brigádníků,   kteří   mohou   kdykoliv   skončit   a  rozvoj   služby   ohrozit,   ●   díky  flexibilní  pracovní  době  a  možnosti  pracovat  z  domova  může  dojít  k  chybám   a  nedorozuměním  v  komunikaci.  

5.3.2   Nástroje pro lokalizaci V  této  podkapitole  představím  nástroje,  které  Webgarden  používá  pro  jednotlivé  oblasti   lokalizace.  

Sdílení dokumentů Všechny  dokumenty  a  tabulky  se  spravují  na  Google  Drive  a  všichni  zaměstnanci  mají  ke   všemu   přístup.   Z   pohledu   zahraničních   verzí   zde   pracujeme   na   překladech   článků   a  kapitolách  nápovědy.   Dále   se   zde   sdílí   dokumenty   s  průzkumy,   podle   kterých   se   následně   dělají   rozhodnutí   týkající   se   lokalizace.   Např.   jak   vypadá   implementace   platební   metody   PayPal   v  lokálních  e-­‐‑shopech  v  daných  zemích.  Podle  toho  pak  můžeme  určit,  jak  moc  je  PayPal   populární   a  lidé   jsou   s  ním   obeznámeni   a  zda   je   potřeba   napsat   návod,   jak   pomocí   PayPalu  platit  za  služby  či  nikoliv.  

Překlady uživatelského rozhraní a e-mailů Pro  překlady  tzv.  klíčů  uživatelského  rozhraní  webové  aplikace  nebo  e-­‐‑mailů,  které  se   posílají   uživatelům,   Webgarden   používá   vlastní   aplikaci   Translator.   Klíč   je   textový   řetězec,   který   je   umístěn   v  kódu   aplikace   a  interpretuje   se   podle   nastavené   jazykové   verze.   Např.   klíč   ViewHomepage_banner_alt   symbolizuje   úvodní   text   na   hlavní   stránce   Webgarden.  

62    

  Obrázek  5.2  Aplikace  Translator  

Aplikace   umožňuje   uživatelům   vyhledávat   klíče   a  měnit   překlady   v  různých   jazycích.   U  každého   překladu   lze   nastavit   kvalitu   překladu   na   škále   0-­‐‑100,   kde   0   je   neexistující   překlad   a  100   je   naopak   nejlepší   možný   překlad.   To   umožňuje   překlady   filtrovat   a  průběžně  vylepšovat.   Translator  neobsahuje  žádnou  funkcionalitu  pro  usnadnění  překladu  jako  je  paměť  pro   již   přeložené   textové   řetězce,   návrh   nového   překladu   nebo   vizualizaci   překládaného   textu.  Stejně  tak  se  při  lokalizaci  nevyužívá  lokalizačních  repozitářů.  

Evidence požadavků na vývoj Pro  správu  požadavků  na  vývojovou  část  Webgarden  se  používá  aplikace  The  Bug  Genie   (www.thebuggenie.com),   která   se   provozuje   na   serverech   Webgarden.   Užívá   se   pro   správu  chyb  a  nových  funkcionalit.  Čísla  ticketů  jsou  propojená  s  Translatorem,  tzn.  že   když   má   nová   funkcionalita   např.   ticket   číslo   500,   stačí   si   v  Translatoru   vyhledat   klíče   vztahující  se  k  ticketu  500  a  připravit  překlad  nové  funkcionality.  

Zákaznická podpora Stejně   jako   u  překladů   uživatelského   rozhraní   Webgarden   používá   vlastní   aplikaci   i   pro   správu   e-­‐‑mailového   helpdesku.   Ten   umí   pracovat   s  e-­‐‑maily   a  je   propojený   na   CRM   systém   (opět   vlastní   řešení),   který   operátorovi   rychle   ukáže   informace   o   webech   uživatele   a  jeho   bonitě   (tj.   kolik   zaplatil   za   naše   služby   a  jak   důležitý   je   pro   nás   jeho   web).  

63    

Kromě  e-­‐‑mailového  helpdesku  se  mohou  uživatelé  na  podporu  Webgarden  obrátit  i  na   sociálních   sítích   a  nejčastěji   je   tomu   tak   na   Facebooku.   Operátoři   mají   přístup   i   na   facebookový   profil   a  kontrolují   dotazy   od   uživatelů   i   na   této   sociální   platformě.   V  omezené  formě  se  poskytuje  zákaznická  podpora  i  po  telefonu.  

Sociální sítě Ke   správě   sociálních   sítí   Facebook,   Twitter   a  Google   Plus   se   používá   buď   webové   rozhraní  

těchto  

sítí  

nebo  

webová  

aplikace  

Buffer  

(dostupnou  

z  URL  

www.bufferapp.com).   Ta   umožňuje   plánovat   a  automaticky   přidávat   příspěvky   na   sociální  sítě  a  poskytuje  i  jednoduchou  analytiku,  o  úspěšnosti  jednotlivých  příspěvků.   Na  sociální  sítě  se  vkládají  příspěvky  z  několika  kategorií  -­‐‑   odkazy  na  články  na  našem   blogu,   upozornění   pro   uživatele,   získávání   zpětné   vazby   od   uživatelů   a  zajímavý   neautorský  obsah  z  oblasti  webdesignu,  typografie,  online  marketingu  nebo  SEO.  

Wunderlist Pro   správu   úkolů   se   používá   webová   aplikace   Wunderlist,   která   má   i   svoji   desktopovou   a  mobilní   verzi.   Wunderlist   umožňuje   vytvářet   sdílené   to-­‐‑do   listy.   Každý   zahraniční   spolupracovník  má  jeden,  kam  mu  kolegové  přidávají  úkoly  a  sledují  jejich  plnění.  Tato   aplikace   umí   posílat   e-­‐‑mailové   notifikace   a  tak   jsou   obě   strany   vždy   informovány   o   přidání   nového   úkolu   i   o   jeho   splnění.   Prioritu   úkolů   určuje   zadavatel   úkolu,   který   nový   úkol   zařadí   do   takového   pořadí,   které   uzná   za   vhodné.   Čím   výše   v  seznamu   úkol   stojí,   tím  vyšší  prioritu  má.  

5.3.3   Současný stav lokalizace Lokalizace  se  provádí  u  angličtiny,  španělštiny  a  rumunštiny  aktivně,  zatímco  u  několika   málo  dalších  jazyků  pasivně.   Aktivní   forma   znamená,   že   o   každý   jazyk   se   stará   rodilý   mluvčí,   který   překládá   prvky   uživatelského   rozhraní,   články   na   blog   a  nápovědu   z  češtiny   či   angličtiny,   dále   má   na   starosti  helpdesk  a  s  lokalizačním  týmem  řeší  kontinuální  vylepšování  lokalizace  služby.   Pasivní   forma   znamená,   že   jsou   pouze   překládány   prvky   uživatelského   rozhraní   a  ne   vždy   to   provádí   rodilý   mluvčí.   Aktuálně   se   Webgarden   pasivně   lokalizuje   do   němčiny,   slovenštiny,   bulharštiny   a  maďarštiny.   Tyto   verze   se   udržují   přeložené,   což   umožňuje   jejich  relativně  rychlé  případné  nasazení.  

64    

Jednotlivé   verze   jsou   provozovány   na   národních   doménách   -­‐‑   česká   na   webgarden.cz,   španělská   na   webgarden.es,   rumunská   na   webgarden.ro   a  anglická   na   generické   komerční   doméně   webgarden.com.   U  německé   verze   se   používá   rakouská   národní   doména  webgarden.at,  jelikož  německá  webgarden.de  byla  již  obsazena.   Webgarden   nemá   globální   rozcestník   pro   volbu   jazykové   verze   a  neužívá   ani   žádné   algoritmy  pro  nabídnutí  správné  jazykové  verze  danému  uživateli.  Pokud  uživatel  přijde   na  anglickou  verzi  a  chtěl  by  raději  španělskou,  volba  jazyku  se  nachází  v  patičce  webu,   kde   jsou   ostatní   dostupné   jazyky   vypsány   jako   odkazy   v  daném   jazyce   (např.   Español   pro  španělskou  verzi).  Webgarden  aktuálně  řeší  lokalizaci  jen  z  pohledu  jazyka,  nikoliv   dle  cílových  zemí.  

  Obrázek  5.3  Patička  webu  Webgarden.cz  se  zvýrazněným  výběrem  jazyka  

Lokalizace  na  úrovni  integrace  platebních  metod  existuje  jen  v  české  verzi.  U  ostatních   verzí   lze   zaplatit   pouze   přes   Paypal,   který   nicméně   akceptuje   i   platební   karty.   Nevýhodou  je,  že  u  rumunské  verze  se  ceny  nezobrazují  v  místní  měně  RON,  ale  v  EUR.   U   doručovacích   metod,   které   jsou   důležité   pro   provozovatele   e-­‐‑shopů   na   platformě   Webgarden,  je  situace  složitá.  Mohou  si  vybrat  mezi  poskytovateli  dostupnými  v  České   republice,  mezi  nimiž  jsou  i  světoví  hráči  jako  FedEx,  DHL,  DPD  či  UPS,  ale  již  zde  chybí   lokální   poskytovatelé   populární   v  zemích,   na   které   se   Webgarden   soustředí.   Problém   tkví  ve  složitosti  implementace  výpočtu  ceny  dopravy,  jelikož  v  některých  zemích  jako   je   např.   Brazílie   se   cena   počítá   podle   vzdálenosti,   na   kterou   se   zboží   posílá,   na   tvaru   zásilky,   apod.   Aktuálně   lze   cenu   za   dopravu   u  e-­‐‑shopů   počítat   jen   v  závislosti   na   ceně   objednávky,  nikoliv  na  hmotnosti  zásilky.   Zákaznická  podpora,  která  je  jednou  ze  silných  stránek  Webgarden,  je  poskytována  na   několika  kanálech.  Hlavním  je  e-­‐‑mailová  podpora,  kde  se  uživatelům  dostává  odpověď   ve   většině   případů   do   12   hodin.   Dále   podpora   na   sociálních   sítích,   kde   je   rychlost   65    

odezvy   podobná.   Podpora   po   telefonu   se   poskytuje   v  omezené   míře   jen   pro   české   uživatele,  nikoliv  pro  zahraniční.  Stejné  je  to  s  podporou  na  online  chatu.   Přizpůsobení   webu   na   základě   kultury   uživatelů   se   zatím   zejména   z  důvodu   časových   kapacit   neprovádí   důkladně.   Na   rumunské   verzi   se   testuje   bílá   varianta   webu,   oproti   základní  černé  zobrazující  se  na  všech  ostatních  verzích.  Zda  to  má  prokazatelný  vliv  na   míru   konverzí   se   ukáže   v  horizontu   dalších   měsíců.   Na   anglické   verzi   je   upravený   text   tlačítka   pro   zaregistrování.   Popisek   na   české   verzi   je   Nezávazně   vyzkoušet,   ale   po   testování  s  Američanem,  který  byl  překvapen,  že  k  používání  služby  stačí  zadat  pouze  e-­‐‑ mailovou   adresu,   se   na   anglickou   verzi   přidala   informace,   že   k  zaregistrování   stačí   pouze   e-­‐‑mailová   adresa.   Vliv   na   konverzi   je   stále   v  měření.   Obrázky   nebo   organizační   diagramy   na   webu   nejsou,   pouze   v  nápovědě   se   objevují   snímky   obrazovky.   Texty   na   webu  jsou  překlady  bez  větší  míry  kulturního  přizpůsobení.   Formáty  adres,  telefonů,  měn,  dat  a  časů  jsou  lokalizované,  ale  nemusí  vždy  odpovídat   zvyklostem  v  dané  zemi.  Například  anglická  verze  je  cílena  na  Spojené  státy  (ale  ne  na   Indii),   španělská   na   Španělsko   (ale   ne   na   španělsky   hovořící   státy   Latinské   Ameriky)   a  rumunská  na  Rumunsko  (ale  ne  na  Moldávii).  

5.4   Výzkum důležitosti aspektů lokalizace z pohledu uživatele Tato  podkapitola  je  rozdělena  do  dvou  částí  –  návrh  dotazníku,  který  objasní  jeho  cíle,   hypotézy  a  strukturu.  Druhá  část  se  věnuje  analýze  výsledků  a  závěru.  

5.4.1   Návrh dotazníku Cílem   dotazníku   je   ukázat   aspekty   lokalizace,   které   jsou   pro   koncové   uživatele   nejdůležitější.   Stanovil  jsem  si  následující  hypotézy:   1.   H1:  Nejdůležitější  aspekt  lokalizace  je  překlad  uživatelského  rozhraní.   2.   H2:   Mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   je   užití   místních   formátů   a  fyzikálních  jednotek.   3.   H3:   Mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   je   integrace   místních   platebních  a  doručovacích  metod.  

66    

Dotazník   je   koncipován   tak,   že   respondenti   u  každého   aspektu   vyberou   na   škále   1-­‐‑5   jeho  důležitost  z  pohledu  koncového  uživatele.  Na  škále  1  znamená  nejméně  důležitý  a  5   nejdůležitější.   Použití   škály   u  jednotlivých   aspektů   mi   pomůže   důležitost   jednoduše   kvantifikovat   a  následně   sestavit   stupnici   důležitosti   jednotlivých   aspektů   lokalizace.   Jednotlivé   aspekty   se   v  dotazníku   řadí   náhodně   a  nedojde   tedy   k  ovlivnění   výsledků   vinou   subjektivního  pořadí  otázek  od  nejdůležitějšího  aspektu  k  nejméně  důležitému.   Otázky  jsem  navrhl  tak,  aby  pokrývaly  stranu  lokalizace,  se  kterou  interaguje  uživatel.   Tam   patří   uživatelské   rozhraní,   nápověda,   texty   na   webu,   zobrazování   formátů   dle   místních   konvencí,   integrace   platebních   i   doručovacích   metod,   které   jsou   uživatelé   zvyklí   používat   a  kterým   věří   a  zákaznická   podpora.   Také   mě   zajímalo,   zda   je   pro   uživatele   důležitá   úprava   webu   z  pohledu   kulturních   odlišností   a  zařadil   jsem   na   toto   téma  dvě  otázky.   Text  otázek  jsem  koncipoval  tak,  aby  jim  rozuměli  i  běžní  uživatelé  a  nevyskytovaly  se   v  nich   technické   termíny,   kterým   by   respondenti   nerozuměli   a  buď   by   dotazník   nedokončili  nebo  by  nepochopení  otázky  svou  irelevancí  ovlivnilo  výsledky  průzkumu.   K  většině   otázek   jsem   do   závorky   umisťoval   ještě   doplňující   vysvětlení,   abych   měl   jistotu,  že  ji  respondenti  správně  pochopí.   Dotazník   dále   obsahuje   demografickou   část,   která   může   odhalit   odlišné   trendy   zejména   mezi   různými   věkovými   a  vzdělanostními   skupinami   uživatelů.   To   může   pomoci   vývojářům   lépe   soustředit   lokalizační   snahu,   pokud   je   jejich   produkt   primárně   určen   kupříkladu  mladým  lidem  do  30  let  nebo  naopak  starším  uživatelům.   Prostředky   šíření   dotazníku   byly   výhradně   online   kanály,   zejména   sociální   sítě   Facebook,   Twitter   a  Google   Plus.   Jako   platformu   pro   vytvoření   dotazníku   jsem   použil   Google  Forms.   Úvodní  text  k  dotazníku  zní  následovně:   „Dobrý   den,   jmenuji   se   Jan   Miřacký   a  píšu   diplomovou   práci   na   téma   Lokalizace   webových  aplikací.  Cílem  průzkumu  je  zjistit,  jaké  aspekty  lokalizace  jsou  pro  koncové   uživatelé  nejdůležitější.“  

67    

U   následujících   aspektů   lokalizace   ohodnoťte   na   škále   1   (nejméně   důležitý)   až   5   (nejdůležitější),  jak  jsou  pro  vás  důležité  jednotlivé  aspekty  z  pohledu  uživatele.   ●   Všechny   prvky   uživatelského   rozhraní,   nápověda,   web   a  další   texty   jsou   přeložené   do   češtiny,   která   užívá   platná   jazyková   pravidla   (např.   pro   abecední   řazení  položek  nebo  dělení  slov;  Při  řazení  se  např.  písmeno  CH  řadí  za  H,  nikoliv   pod  C)   ●   Fyzikální  jednotky  a  formáty  data,  času,  měn,  čísel,  adres,…  se  používají  tak,  jak  je   v  České   republice   zvykem.   (Teplota   bude   ve   °C   a  ne   ve   °F,   cena   bude   napsána   jako  100  Kč  a  ne  Kč100  nebo  vzdálenosti  nebudou  v  mílích  ale  v  kilometrech.)   ●   Zajímá  vás,  jestli  se  sídlo  firmy  nachází  v  České  republice?   ●   Je   pro   vás   důležitá   možnost   využívat   platební   a  doručovací   metody,   na   které   jste   zvyklý/á?  (Například  tuzemský  bankovní  převod,  SMS  platba,  Česká  pošta  atd.)   ●   Je   pro   vás   důležité,   když   napíšete   e-­‐‑mail   na   zákaznickou   podporu   v  češtině,   že   dostanete  odpověď  také  v  češtině?   ●   Jak  hodnotíte  zákaznickou  podporu  na  telefonu  v  češtině?   ●   Jak   hodnotíte   zákaznickou   podporu   na   sociálních   sítích   (Facebook,   Twitter)   v  češtině?  (Napíšete  dotaz  v  češtině  a  odpoví  vám  také  v  češtině.)   ●   Jak   hodnotíte   texty   na   webových   prezentacích,   které   využívají   typické   české   spojení?   (Takové   spojení,   která   v  cizích   jazycích   nedávají   smysl   -­‐‑   "dostal   na   budku",  "zlom  vaz")   ●   Považujete   za   důležité,   když   vzhled   webu   odráží   kulturní   poměry   v  České   republice?  (Ve  smyslu,  že  na  ilustračních  fotkách  jsou  typické  české  rodiny  místo   asijských.)   Vyplňte  prosím  své  demografické  údaje.   ●   Pohlaví   ○   Muž   ○   Žena   ●   Věk   ○   do  18  let   ○   19-­‐‑29   ○   30-­‐‑39   ○   40-­‐‑49  

68    

○   50-­‐‑59   ○   nad  60   ●   Nejvyšší  dosažené  vzdělání   ○   Základní   ○   Středoškolské  s  maturitou/vyúčním  listem   ○   Vysokoškolské  

5.4.2   Analýza výsledků průzkumu Průzkumu   se   zúčastnilo   166   respondentů   různých   věkových   kategorií,   vzdělání   i   pohlaví.   Díky   kvantifikaci   odpovědí   jsem   pomocí   průměru   zjistil,   jakou   důležitost   přiřazují  uživatelé  daným  aspektům.   Na  tabulce  Tabulka  5.1  jsou  aspekty  seřazeny  dle  důležitosti.  Vyšší  číslo  znamená  vyšší   důležitost.   Aspekt  lokalizace  

Průměr  hodnocení  

Správné  formáty  a  fyzikální  jednotky   Místní  platební  a  doručovací  metody   Podpora  na  e-­mailu   Podpora  na  telefonu   Přeložené  uživatelské  rozhraní   Podpora  na  sociálních  sítích   Kulturně  upravené  texty  na  webu   Kulturně  upravený  vzhled  webu   Sídlo  firmy  v  ČR  

4,18   3,88   3,61   3,41   3,22   3,00   2,73   2,72   2,45  

Tabulka  5.1  Výsledky  výzkumu  seřazené  od  nejdůležitějšího  aspektu  k  nejméně  důležitému  

Dílčí  cíl  byl  splněn  a  výsledky  jednotlivých  hypotéz  jsou  následující:   1.   H1   (Nejdůležitější   aspekt   lokalizace   je   překlad   uživatelského   rozhraní):   Nepotvrzena   2.   H2   (Mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   je   užití   místních   formátů   a  fyzikálních  jednotek):  Potvrzena   3.   H3   (Mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   je   integrace   místních   platebních  a  doručovacích  metod):  Potvrzena   Nejdůležitější   je   pro   uživatele,   aby   služba   používala   správně   lokalizované   formáty   a  fyzikální  jednotky.  Jako  druhá  nejdůležitější  věc  byla  označena  implementace  místních   platebních   a  doručovacích   metod.   Tyto   dva   aspekty   ukazují,   že   lidé   chtějí   používat   metody,  na  které  jsou  zvyklí  a  kterým  věří.  

69    

Třetím   nejdůležitějším   aspektem   je   podpora   po   e-­‐‑mailu   v  místním   jazyce,   hned   po   ní   následuje   telefonická   podpora.   Výzkum   dále   v  tabulkách   Tabulka   5.2   a  Tabulka   5.3   ukazuje,   že   lidé   starší   30   let   preferují   telefonickou   podporu,   zatímco   mladší   generace   raději   napíše   e-­‐‑mail.   Podpora   na   sociálních   sítích   v  místním   jazyce   je   hodnocena   průměrně.   Aspekt  lokalizace  (30-­39  let)  

Průměr  hodnocení  

Správné  formáty  a  fyzikální  jednotky   Podpora  na  telefonu   Místní  platební  a  doručovací  metody   Podpora  na  e-­mailu   Přeložené  uživatelské  rozhraní   Podpora  na  sociálních  sítích   Kulturně  upravený  vzhled  webu   Kulturně  upravené  texty  na  webu   Sídlo  firmy  v  ČR  

4,04   4,00   3,92   3,67   3,63   3,00   2,96   2,75   2,54  

Tabulka  5.2  Výsledky  pro  věkovou  skupinu  30-­‐‑39  let  

Aspekt  lokalizace  (40-­49  let)  

Průměr  hodnocení  

Správné  formáty  a  fyzikální  jednotky   Místní  platební  a  doručovací  metody   Podpora  na  telefonu   Podpora  na  e-­mailu   Kulturně  upravený  vzhled  webu   Kulturně  upravené  texty  na  webu   Přeložené  uživatelské  rozhraní   Podpora  na  sociálních  sítích   Sídlo  firmy  v  ČR  

4,31   4,31   4,08   4,00   3,69   3,54   3,31   3,31   2,46  

Tabulka  5.3  Výsledky  pro  věkovou  skupinu  40-­‐‑49  let  

Překvapením   je,   že   přeložené   uživatelské   rozhraní   je   až   páté.   Může   to   znamenat,   že   lidé   jsou   lépe   jazykově   vybaveni   a  zvykli   si   na   služby   v  angličtině.   Zdálo   by   se,   že   je   tento   výsledek  ovlivněn  velkým  počtem  respondentů  do  30  let,  ale  ani  ve  skupinách  starších   uživatelů  nefiguruje  překlad  mezi  třemi  nejdůležitějšími  aspekty.   Nedůležité   je   pro   uživatele   umístění   sídla   služby.   Také   nelpí   na   kulturně   přizpůsobených   textech   a  vzhledech   webů.   Pro   navazující   výzkum   by   mohlo   být   zajímavé  otestovat  na  konkrétních  webech  vytvořených  v  různých  zemích,  jak  daný  web   na  uživatele  působí.  Myslím  si,  že  většina  uživatelů  nad  tím  přímo  nepřemýšlí,  ale  kdyby   se  s  webem  setkali,  možná  by  na  ně  „působil  divně“  a  nedokázali  by  specifikovat  proč.   Z   výzkumu   pro   vývojáře   plyne,   že   by   se   měli   soustředit   především   na   korektní   implementaci   formátů,   konvencí   a  fyzikálních   jednotek   a  také   na   implementaci   způsobů   placení  (případně  doručování  zboží),  na  které  jsou  lidé  v  dané  zemi  zvyklí  a  nenutili  je  

70    

používat   metody,   které   neznají   a  nemají   v  ně   důvěru.   Firmy   by   se   také   měly   zamyslet   nad  poskytováním  telefonické  podpory,  kterou  lidé  nad  30  let  považují  za  důležitou.  

5.5   Customizace služby Webgarden na základě kulturních preferencí V   této   kapitole   na   základě   indexů   jednotlivých   zemí   v  Hofstedově   modelu   kultur   zanalyzuji   současný   stav   a  dílčím   cílem   je   poskytnutí   doporučení   pro   customizaci   na   základě   kulturních   preferencí   uživatelů   jednotlivých   verzí   Webgarden.   Pro   zdroje   hodnot  Hofstedových  dimenzí  používám  web  (Hofstede,  2015).   V  této  části  výzkumu  mě  zajímaly  odpovědi  na  následující  otázky:   ●   Liší   se   kultura   latinskoamerických   zemí   hovořících   španělsky   od   Španělska?   V  jakých  ohledech?  Měla  by  se  vytvořit  španělská  verze  pro  Latinskou  Ameriku?   ●   Liší   se   kulturně   anglicky   mluvící   země,   na   které   Webgarden   nejvíce   cílí?   Tj.   Spojené  státy,  Velká  Británie  a  Indie.  Měla  by  Indie  mít  vlastní  verzi?   ●   Které  země  se  nejvíce  liší  od  české  kultury?  

5.5.1   Španělsko a Latinská Amerika Ideální   stav   by   byl   mít   pro   každou   španělsky   mluvící   zemi   Latinské   Ameriky   vlastní   verzi,   ale   to   je   z  kapacitních   důvodů   aktuálně   nerealizovatelné,   proto   se   budu   zabývat   Latinskou  Amerikou  jako  celkem.   Pro   tyto   potřeby   jsem   sestavil   entitu   Latinská   Amerika.   Vznikla   průměrem   dat   z  dostupných   španělsky   mluvících   zemí   Latinské   Ameriky   v  databázi   přístupné   na   (Hofstede,   2015).   Aby   byl   model   přesnější,   spočítal   jsem   vážený   průměr   jednotlivých   dimenzí   vážený   dle   počtu   obyvatel   (Central   Intelligence   Agency:   The   World   Factbook,   2015),   aby   např.   Salvador   se   svými   třemi   miliony   obyvatel   neměl   takovou   váhu   jako   Mexiko   se   120   miliony.   Jak   ukazuje   graf   Obrázek   5.4,   rozdíly   mezi   aritmetickým   průměrem  a  váženým  průměrem  jsou  minimální.  

71    

100 90 80

83

83

71

70

61

60

Latinská  Amerika  -­‐‑ průměr

50 Latinská  Amerika  -­‐‑ vážený   průměr

40 26

30

21

20 10 0 PDI

IDV

MAS

UAI

LTO

IVR

 

Obrázek  5.4  Porovnání  dimenzí  při  výpočtu  průměrem  a  váženým  průměrem  podle  počtu  obyvatel  zemí  

Jak   je   vidět   z  grafu   Obrázek   5.5,   rozdíly   mezi   jednotlivými   zeměmi   Latinské   Ameriky   v  některých   dimenzích   existují,   ale   většinou   kopírují   průměrovou   křivku   a  nebudu   se   tedy  jimi  dále  ve  výzkumu  zabývat.   120

100

Latinská  Amerika Argentina

80

Chile Kolumbie

60

Mexiko Peru

40

Salvador Uruguay

20

Venezuela

0 PDI

IDV

MAS

UAI

LTO

IVR

Obrázek   5.5   Graf   ukazující,   že   mezi   průměrovou   křivkou   pro   Latinskou   Ameriku   a  jednotlivými   zeměmi   příliš  velké  rozdíly  nejsou  

72    

 

Při  srovnání  dat  Španělska  a  Latinské  Ameriky  na  grafu  6.6  je  patrné,  že  kulturní  rozdíly   mezi   oběma   oblastmi   existují.   Nejmarkantnější   jsou   v  dimenzích   IDV,   LTO   a  IVR.   Španělsko   je   oproti   Latinské   Americe   individualističtější,   méně   se   orientuje   na   tradice   a  více   se   omezuje   co   do   požitkářství.   Španělské   indexy   jsou   u  všech   dimenzí   kromě   UAI,   kde   je   index   podobně   vysoký   jako   má   Latinská   Amerika,   průměrné.   To   implikuje,   že   Španělsko   není   nikterak   vyhraněné   a  předpokládám,   že   pokud   by   se   kulturně   customizovala   služba   a  v  rozdílových   dimenzích   IDV,   LTO   a  IVR   se   více   přiklonila   k  latinskoamerické  kultuře,  bylo  by  to  schůdné  řešení  pro  obě  kultury.   100 86

90 80

83

71

70 60

83

57

61 51

50

48

42

44

Španělsko Latinská  Amerika

40 26

30

21

20 10 0 PDI

IDV

MAS

UAI

LTO

IVR

Obrázek  5.6  Srovnání  dimenzí  Španělska  a  Latinské  Ameriky  

Zůstává   otázka   oddělení   na   základě   rozdílné   španělštiny   používané   v  obou   regionech.   Zde   je   vhodné   podívat   se   na   velké   služby.   Facebook   má   španělštinu   pro   Latinskou   Ameriku,  zvlášť  pro  Kolumbii  a  Španělsko,  ale  Twitter  má  jen  jednu  španělštinu  a  stejně   tak   i   Airbnb.   Proto   si   myslím,   že   pro   službu   velikosti   Webgarden   aktuálně   jedna   španělská  verze  stačí.  

5.5.2   Anglicky mluvící země Anglická   verze   Webgarden   cílí   primárně   na   uživatelé   ze   Spojených   států,   ale   ve   skutečnosti   je   nejvíce   využívaná   Indy.   Pro   zajímavost   ke   srovnání   kultur   přidám   Velkou   Británii.  

73    

 

100

PDI

80 IVR

60

IDV

40 20

Spojené  státy

0

Indie Velká  Británie

LTO

MAS

UAI

 

Obrázek  5.7  Porovnání  kulturních  dimenzí  Spojených  států,  Velké  Británie  a  Indie  

Jak   je   vidět   na   grafu   Obrázek   5.7,   kultura   Spojených   států   i   Velké   Británie   je   velice   podobná   a  liší   se   pouze   v  dimenzi   LTO,   podle   které   jsou   Spojené   státy   více   zaměřené   na   tradice  než  na  budoucnost.   Indie   se   kulturně   vymyká   v  dimenzích   PDI,   IDV   a  IVR.   To   znamená,   že   indická   kultura   je   více   postavená   na   hierarchii   (kastovní   systém   se   stále   používá),   inklinuje   ke   kolektivismu  a  je  daleko  více  omezená  z  pohledu  požitkářství  než  Spojené  státy  s  Velkou   Británií.   Z   jazykového   pohledu   rozdílné   angličtiny   bych   opět   pro   projekt   velikosti   Webgardenu   ponechal  jen  jednu  jako  má  i  Airbnb.  Pro  Indy  je  angličtina  sice  oficiální  jazyk  používaný   vládou,   ale   ze   zkušenosti   helpdesku   Webgarden   vím,   že   jejich   jazyková   úroveň   je   přinejlepším  průměrná.   Jazykově   by   stačila   jedna   anglická   verze,   ale   díky   velkým   rozdílům   mezi   indickou   a  západní   kulturou   reprezentovanou   Spojenými   státy   a  Velkou   Británií   navrhuji   vytvoření   oddělené   indické   verze   na   doméně   webgarden.in.   Nemyslím   si,   že   vytvoření   verze  pro  Velkou  Británii  je  v  současné  době  nezbytné.  

74    

5.5.3   Rozdíly oproti české kultuře Vzhledem  ke  skutečnosti,  že  Webgarden  je  česká  firma,  je  ve  službě  zakořeněná  i  česká   kultura.  Proto  indexy  České  republiky  použiji  jako  základní  hodnotu  a  více  než  absolutní   hodnoty   indexů   ostatních   zemí   mě   budou   zajímat   rozdílové   hodnoty   od   českého   základu.  Existuje-­‐‑li  snaha  přiblížit  více  zahraniční  verze  Webgarden  jejich  uživatelům,  je   důležité   znát   relativní   rozdíly   mezi   českou   kulturou   a  těmi   zahraničními   a  na   ně   se   dále   při  customizaci  soustředit.   V  tabulce  Tabulka  5.4  jsem  porovnal  hodnoty  indexů  jednotlivých  dimenzí  s  hodnotami   pro   Českou   republiku   tak,   aby   vznikly   rozdílové   hodnoty.   Tj.   hodnota  -­‐‑17   v  dimenzi   PDI   u  Spojených  států  znamená,  že  hodnota  indexu  této  dimenze  je  u  Spojených  států  o  17   bodů  nižší  než  u  České  republiky.  Následně  jsem  stanovil  hranici  ±  30  bodů  jako  mezi,   která  při  překročení  znamená  výraznější  kulturní  rozdíl  (zvýrazněno  červeně).       Česká  republika   Spojené  státy   Indie   Španělsko   Latinská  Amerika   Rumunsko  

PDI   0   -­‐17   20   0   14   33  

IDV   0   33   -­‐10   -­‐7   -­‐32   -­‐28  

MAS   0   5   -­‐1   -­‐15   4   -­‐15  

UAI   0   -­‐28   -­‐34   12   9   16  

LTO   0   -­‐44   -­‐19   -­‐22   -­‐49   -­‐18  

IVR   0   39   -­‐3   14   53   -­‐10  

Tabulka  5.4  Přehled  kulturních  rozdílů  v  porovnání  s  ČR.  Barevně  jsou  rozlišené  používané  jazyky.  

Tato   meze   byla,   jak   je   znázorněno   v  tabulce,   překročena   osmkrát.   Implikace   jsou   následující:   ●   Spojené  státy  jsou  individualističtější,  více  orientované  na  tradice  a  požitkářství,   ●   Indie  snadněji  akceptuje  nejistotu,   ●   Španělsko  reflektuje  kulturu  podobnou  té  české,   ●   Latinská   Amerika   tíhne   ke   kolektivismu,   silnější   orientaci   na   tradice   a  vyšší   úrovni  požitkářství,   ●   Rumunsko  je  orientované  na  hierarchickou  strukturu.   Tyto   hodnoty   se   prakticky   do   kulturní   customizace   Webgarden   odráží   následovně   a  tímto  byl  i  splněn  dílčí  cíl  práce:  

Spojené státy ●   viditelně   komunikovat,   jak   je   nakládáno   s  osobními   daty,   jak   jsou   zabezpečena   a  kdo  k  nim  má  přístup,   75    

●   zdůraznit,   že   s  Webgarden   si   celý   web   mohou   vytvořit   sami   a  nejsou   závislí   na   nikom  dalším,   ●   komunikovat,  v  čem  je  Webgarden  lepší  než  konkurenční  služby  a  komu  je  určen,   ●   dát  uživateli  volnou  ruku  k  přizpůsobení  služby  (např.  barva  administrátorského   prostředí)  a  personalizaci,   ●   navázat  osobnější  kontakt  s  uživateli  (např.  zapojovat  je  do  vylepšení  služby),   ●   komunikovat  tradici  služby  a  její  zkušenosti.  

Indie ●   zákaznická  podpora  a  nápověda  nejsou  tak  důležité,   ●   uživatelé  se  nebojí  službu  vyzkoušet  a  učit  se  ji  používat  svépomocí.  

Latinská Amerika ●   vytvořit   komunitu,   kde   si   budou   lidí   sdílet   své   zkušenosti   a  navzájem   se   inspirovat,   ●   komunikovat  společenskou  odpovědnost  firmy,   ●   umožnit  uživatelům  odběr  novinek  online  (formou  newsletteru  či  sociálních  sítí),     ●   na  webu  použít  obrázek  týmu,   ●   u   referencí   použít   obrázek   rodiny   provozující   na   Webgarden   web   rodinného   podniku,   ●   symboly  národní  identity,   ●   nabídnout   věrnostní   program   pro   loajální   uživatele   (např.   slevové   kupony   při   prodloužení  služby),   ●   v  textech  na  webu  používat  zájmeno  my,   ●   komunikovat  tradici  služby  a  její  zkušenosti.  

Rumunsko ●   na  webu  používat  obrázky  zakladatelů,   ●   vyobrazit  strukturu  týmu  organizačními  diagramy,   ●   používat  citace  o  Webgardenu  od  vlivných  lidí  z  oboru,   ●   komunikovat  vizi  Webgardenu  vyřčenou  zakladateli,   ●   v  referencích  použít  obrázky  hrdých  uživatelů  služby  Webgarden,   ●   poskytovat  uživatelům  tipy  a  návody,  jak  službu  lépe  a  kreativněji  používat.  

76    

5.6   Analýza lokalizace konkurenčních služeb V  této   kapitole   jsem   porovnal   úroveň   lokalizace   webových   stránek   konkurenčních   služeb   Webgarden,   které   jsou   určené   pro   anglicky,   španělsky,   německy,   česky   mluvící   uživatele.  Cílem  této  analýzy  je  získat  přehled  o  úrovni  lokalizace  konkurenčních  služeb.   Také  to  ukáže,  do  jaké  míry  je  lokalizace  v  souladu  s  preferencemi  uživatelů.   Předpokládal   jsem,   že   velké   zahraniční   služby   mají   lokalizaci   na   vysoké   úrovni.   Mé   hypotézy  u  této  analýzy  byly  následující:   1.   H1:   Větší   zahraniční   služby   jako   Wix   a  Weebly   mají   lokalizaci   prováděnou   na   základě  zemí,  nikoliv  jen  na  základě  jazyka  a  např.  odlišují  angličtinu  používanou   ve  Spojených  státech  a  ve  Velké  Británii.   2.   H2:  Větší  zahraniční  služby  integrují  místní  platební  metody,  které  jsou  uživatelé   zvyklí  běžně  používat.   Do   srovnání   jsem   nejprve   zařadil   sedm   největších   konkurentů   Webgarden.   Tři   zahraniční   služby   (Wix,   Weebly   a  Squarespace)   a  čtyři   české   (Webnode,   Webmium,   eStránky   a  Shoptet).   Přičemž   v  průběhu   porovnání   jsem   eStránky,   Shoptet   a  Squarespace   vyřadil,   jelikož   nejsou   lokalizované   do   dalších   jazyků.   V  porovnání   jsem   se  zaměřil  na  aspekty,  které  byly  předmětem  dotazníku.     Lokalizace  na   základě  zemí,   nikoliv  jen  jazyků   Texty  na  webu  se   mezi  jednotlivými   jazyky  liší  

Wix   ne  

Weebly   ne  

Webnode   ano  

Webmium   ano  

ano  

ano  

částečně,  např.   na  úvodní   stránce  zůstal   nepřeložený   anglický  text   v  obrázku  

Vzhled  či  grafika  na   úvodní  stránce  se   liší  mezi   jednotlivými  jazyky   Uživatelská   podpora  na  e-­‐‑mailu   v  lokalizovaném  

ano,  anglická   verze  má  jiné   fotky  než   ostatní   ano  

ne  

ne  

částečně,  obrázky  lidí   jsou  ve  všech  verzích   stejné,  v  některých   verzích  tlačítko   vyzývající  uživatele   k  akci  odkazuje  na  živé   demo  a  jinde  rovnou  na   registraci,  přičemž   výsledkem  je  v  obou   případech  založení   stránek   ne  

ne  

ano  

77    

částečně,  jen  pro   některé  jazyky  

  jazyce   Uživatelská   podpora  na   telefonu   v  lokalizovaném   jazyce   Uživatelská   podpora  na   sociálních  sítích   v  lokalizovaném   jazyce   Zobrazování  lokální   měny  při  placení  za   službu   Správné   zobrazování   formátů   Integrované  lokální   platební  metody  při   platbě  za  službu   Implementace   lokálních   doručovacích   metod  pro   vlastníky  e-­‐‑shopů  

Wix  

Weebly  

Webnode  

Webmium  

částečně,  volání   ne   na  americké   číslo  a  operátor   hovoří  jen   anglicky  či   španělsky   částečně,  jen   ne   angličtina,   španělština   a  portugalština  

ne  

ne  

částečně,  jen   pro  některé   jazyky  

částečně,  jen  pro   některé  jazyky  

ceny  jen  v  EUR  

ceny  jen   v  USD  

ano  

ano  

ano  

ano  

ano  

ano  

ne  

ne  

ano  

ano  

uživatel  je   specifikuje  sám   (cena,   hmotnost)  

uživatel  je   specifikuje   sám  (cena,   hmotnost)  

velmi  omezená  

ne  (nepodporuje  e-­‐‑ shopy)  

Tabulka  5.5  Porovnání  lokalizace  konkurenčních  služeb  Webgarden  

Výsledky   nepotvrdily   žádnou   z  mých   hypotéz.   Zahraniční   služby   nemají   lokalizaci   na   vysoké  úrovni  a  české  služby  jim  mohou  po  této  stránce  konkurovat.   Překvapivé   zjištění   přinesla   otázka,   zda   lokalizace   vychází   ze   samotného   jazyka   nebo   z  kombinace   jazyku   a  země.   Wix   i   Weebly   mají   lokalizaci   jen   jazykovou,   zatímco   české   služby   dle   zemí.   Žádná   služba   se   nevěnuje   přizpůsobování   textů   na   webu   dle   kultury,   ale   všechny   do   určité   míry   mají   texty   upravené   dle   daného   jazyka,   tj.   nemají   doslovné   překlady  slovo  od  slova,  ale  např.  nějaká  motta  mají  upravena,  aby  znělo  v  daném  jazyce   lépe.   U  služby   Webmium   bylo   zajímavé,   že   v  různých   jazycích   používá   dva   různé   popisy   call-­‐‑to-­‐‑action   tlačítka   (tj.   tlačítka   vyzývajícího   uživatele   k  akci)   na   úvodní   stránce.   U  některých   jazyků   láká   uživatele   na   živé   demo   a   u  jiných   na   registraci,   přičemž   ve   skutečnosti  tlačítko  vždy  odkáže  na  založení  webových  stránek.   Náznaky  přizpůsobení  vzhledu  a  grafiky  dle  kultury  uživatelů  byly  ke  spatření  u  Wixu,   jehož   úvodní   stránka   staví   na   obrázcích   uživatelů.   U  anglické   verze   byly   použity   jiné   obrázky  (patrně  skutečných  uživatelů)  než  u  ostatních  jazykových  verzí,  kde  pro  každý  

78    

jazyk  jsou  použity  stejné,  což  je  z  lokalizačního  hlediska  špatně.  Ostatní  služby  se  tímto   nezabývaly.   Uživatelskou   podporu   odpovídající   v  lokalizovaném   jazyce   jsem   rozdělil   na   kanály   e-­‐‑ mail,   telefon   a  sociální   sítě.   Ukázalo   se,   že   ne   každý   jazyk   má   stejnou   podporu.   Telefonickou   podporu   nabízí   jen   Wix,   nicméně   vždy   musí   uživatel   volat   na   číslo   ve   Spojených   státech   a  operátor   na   druhé   straně   hovoří   jen   anglicky   a  španělsky.   Co   se   týká   podpory   na   sociálních   sítích,   tak   ta   u  žádné   služby   nebyla   poskytována   u  všech   jazyků,  ale  jen  u  těch  rozšířených,  které  měly  vlastní  stránku  na  sociálních  sítích  (např.   Wix   Español   pro   španělsky   mluvící   uživatele).   Weebly   žádné   lokální   profily   na   sociálních  sítích  nemá,  pouze  anglický  profil.   U  plateb  mě  zajímalo,  zda  služby  při  kupování  jejich  tarifů,  domén,  apod.  zobrazují  cenu   dle  vybrané  lokalizace  či  např.  jen  v  USD.  Dále  zda  je  možné  zaplatit  za  služby  místními   platebními   metodami   a  ne   např.   jen   platební   kartou   online.   Výsledek   první   otázky   vychází  logicky  z  faktu,  zda  služba  lokalizuje  na  základě  země  či  jazyka.  Podle  zvoleného   jazyka   nelze   určit   správnou   měnu.   Zahraniční   služby   zobrazovaly   ceny   v  USD,   resp.   v  EUR,  zatímco  české  služby  přepočítávaly  ceny  na  místní  měnu.  Stejně  tak  české  služby   podporovaly  i  místní  platební  metody,  zatímco  Wix  s  Weebly  pouze  platbu  kartou.   Implementace   místních   doručovacích   metod   pro   majitele   e-­‐‑shopů   na   porovnávaných   platformách   dopadly   lépe   u  zahraničních   poskytovatelů.   Tam   si   provozovatel   e-­‐‑shopu   sám  specifikuje  pravidla  pro  výpočet  ceny  buď  na  základě  ceny  objednávky  nebo  dle  její   hmotnosti.   Bohužel   pokročilejší   výpočet   ceny   např.   na   základě   vzdálenosti   mezi   odesílatelem   a  příjemcem   chybí.   U  Webnode   byla   specifikace   velice   omezená   a  neumožňovala  definovat  pravidla  pro  výpočet  ceny.  Webmium  e-­‐‑shopy  nepodporuje,   tudíž  neřešil  ani  doručovací  metody.   Při   porovnávání   mě   zaujalo   použití   španělštiny   u  jednotlivých   služeb.   Všechny   služby   kromě   Weebly   uživateli   tykají,   jen   Weebly   vyká.   Tykání   je   ve   španělštině   daleko   běžnější   než   v  češtině,   zejména   ve   Španělsku.   V  Latinské   Americe   se   používá   o   něco   méně.   České   služby,   které   mají   rozdílnou   lokalizaci   pro   Španělsko   a  některé   země   Latinské  Ameriky,  tykání  a  vykání  mezi  zeměmi  nerozlišují.  Také  bylo  zajímavé,  že  texty   na  úvodních  stranách  psané  ve  španělštině  určené  různým  zemím  byly  shodné.  Možná  

79    

se   jedná   o   trik,   jak   vypadat   profesionálněji   bez   další   snahy   jazyk   lépe   přizpůsobit   konkrétní  zemi.   I   protože   žádná   z  mých   hypotéz   nebyla   potvrzena,   toto   srovnání   ukazuje,   že   úroveň   lokalizace  se  dramaticky  neliší  mezi  velkými  zahraničními  službami  a  menšími  českými   a  že   některé   služby   (např.   Squarespace)   se   lokalizací   nezabývají   vůbec.   To   dává   šanci   prosadit  se  i  malým  službám.  Vypracováním  tohoto  srovnání  byl  splněn  dílčí  cíl.  Ukázalo   se,  že  lokalizace  není  povinnost  služeb,  vždy  je  to  jejich  volba.  Pozitivním  zjištěním  je,  že   jsem   u  žádné   služby   nezaznamenal   špatné   zobrazování   formátů.   V  dotazníku   mnoho   uživatelů  hodnotilo  jako  důležitou  telefonní  podporu,  ale  toto  srovnání  potvrdilo,  že  to   není   standardem.   Už   vůbec   se   služby   netrápí   s  lokálním   telefonním   číslem   nebo   podporou  v  lokálních  jazycích  (výjimkou  je  angličtina  a  španělština).  

5.7   Případová studie: Avast a brazilská lokalizace Do   práce   jsem   zařadil   i   případovou   studii   zabývající   se   lokalizací   pro   brazilský   trh.   Důvody   pro   zařazení   do   práce   jsou   změřené   hodnoty   ukazující   jaký   reálný   efekt   měly   některé  kroky  lokalizace  a  poskytnutá  doporučení,  která  z  tohoto  lokalizačního  snažení   Avastu  vycházejí  a  dají  se  použít  i  u  Webgarden.   Na   loňské   konferenci   WebExpo   hovořil   zástupce   Avastu   Tomáš   Janů   o   zkušenostech   z  lokalizace   pro   Brazílii   (Janů,   2014).   Avast   je   česká   firma   zabývající   se   především   vývojem   stejnojmenného   antivirového   softwaru,   jehož   byznys   model   je   freemium.   V  roce   2004,   když   expandovali   na   brazilský   trh,   tak   tam   měli   200   tisíc   uživatelů   a  z   těch   si   placenou   verzi   koupili   pouze   2   z  10   000.   V  roce   2014   tam   již   měli   24   milionů   uživatelů,   jejich   podíl   na   trhu   byl   60   %   a  konverzní   poměr   vzrostl   ze   dvou   na   272   nakupujících  z  10  000,  tedy  zvýšil  se  136krát.  Vedly  k  tomu  následující  kroky.   V   roce   2004   přeložili   software   do   portugalštiny,   jelikož   neexistoval   konkurenční   produkt  v  tomto  jazyce.  Bylo  důležité  použít  brazilskou  portugalštinu,  jelikož  se  odlišuje   od  té  používané  v  Portugalsku.  Na  konverzích  se  to  ale  příliš  neprojevilo.   Druhý   krok   provedli   až   v  roce   2009,   kdy   svoji   službu   nabídli   v  místní   měně.   Jako   důležitý  krok  zmiňují  nepřevádět  čistě  měnu  dle  kurzu,  ale  provést  analýzu  trhu  -­‐‑   tj.  za   kolik  jsou  lidé  ochotni  produkt  koupit  a  jaké  ceny  má  nastavené  konkurence.  To  vedlo  

80    

ke  zlevnění  z  původních  50  USD  na  31  USD.  Tímto  krokem  konverze  vzrostla  o  220  %   a  Avast  zaujímal  1  %  na  brazilském  trhu.   Třetím  krokem  v  roce  2011  byla  implementace  populární  místní  platební  metody  boleto   bancário.  Jedná  se  zjednodušeně  o  složenku,  kterou  si  uživatel  vytiskne  a  jde  ji  zaplatit   do   obchodu.   V  Brazílii   se   tolik   nepoužívají   platební   karty   a  oproti   pohodlné   platbě   kartou  online  je  boleto  bancário  méně  komfortní  způsob,  ale  místní  obyvatelé  jsou  na  to   zvyklí.  Tento  krok  zvýšil  konverze  o  dalších  80  %.   Čtvrtým  krokem  bylo  další  rozšíření  implementace  platebních  metod,  a  sice  prodeje  na   splátky.   V  Brazílii   si   lidé   na   splátky   běžně   kupují   boty   nebo   trička.   Důležitý   se   ukázal   také  způsob,  jak  byl  prodej  na  splátky  zobrazován.  Když  původní  formát  R$  23,00  (3x)   změnili   na   ten   místně   používaný,   tj.   3x   de   R$   23,00,   vzrostla   konverze   o   26   %.   Na   formátu   opravdu   záleží.   Místní   e-­‐‑commerce   standard   tedy   definovali   jako   jazykový   překlad  s  užitím  místní  měny  a  místních  platebních  metod.   Tyto   4   kroky   zvýšily   konverze   o   13600   %   během   10   let.   Aktuálně   Avast   plánuje   další   krok,  kterým  bude  platba  pomocí  boleto  bancário  na  splátky,  od  kterého  si  slibuje  další   růst   konverze.   Lidé   si   v  praxi   vytisknout   tři   boleta   a  platí   splátky   v  obchodě,   jak   jsou   zvyklí.   Zde  je  několik  dalších  doporučení,  která  na  prezentaci  zazněla:   ●   U  zemí,  ve  kterých  se  hovoří  více  jazyky  by  měla  být  služba  lokalizována  do  všech   jazyků  používaných  v  dané  zemi,   ●   U   zobrazování   měny   je   nutné   používat   správný   formát   (desetinná   místa,   jejich   oddělovač,  apod.),   ●   Při   hledání   místního   standardu   pro   e-­‐‑commerce   je   lepší   se   nedívat   na   velké   firmy,   které   tyto   věci   často   ignorují   v  domnění,   že   jejich   popularita   v  zahraničí   jim  na  úspěch  na  trhu  stačí.  Vhodnější  je  procházet  místní  e-­‐‑shopy  a  inspirovat  se   u  nich.   Osvědčilo   se   také   diskutovat   o   tom   s  místními   obyvateli   nebo   online   s  freelancery  z  dané  země.   ●   Jako   velkou   výhodu   vidí   v  outsourcingu   služeb   jako   je   účetnictví,   výběr   peněz   a     zákaznická   a  marketingová   podpora.   Poskytují   to   např.   firmy   CleverBridge   (www.cleverbridge.com),   DigitalRiver   (www.digitalriver.com)   nebo   Nexway   (www.nexway.com).   81    

Případová   studie   Avastu   prokázala   důležitost   lokalizace   a  její   účinnost,   pokud   je   důkladně   provedena.   Cenotvorba   by   měla   vycházet   z  analýzy   trhu   a  důraz   by   měl   být   kladen  na  implementaci  místních  platebních  metod,  na  které  jsou  lidé  zvyklí  a  také  na   dodržování  místně  používaných  formátů  a  dalších  konvencí.  

5.8   Doporučení zlepšení lokalizace služby Webgarden Tato   podkapitola   přináší   doporučení   pro   zlepšení   lokalizace   služby   Webgarden.   Má   doporučení   vzešla   z  rad   a  doporučení,   která   jsou   obsahem   metodiky.   Srovnával   jsem   ideální  stav  dle  metodiky  se  současným  stavem  lokalizace  Webgarden  s  přihlédnutím  na   náročnost   implementace   a  užitek   z  vylepšení.   Tzn.   pokud   by   nějaké   vylepšení   přineslo   jen   malý   užitek,   do   doporučení   jsem   jej   nezařadil.   Náročnost   implementace   i   míru   přidaného   užitku   jsem   posuzoval   svým   expertním   odhadem.   Některá   doporučení   jsou   navíc   podložena   i   závěry   průzkumů,   které   byly   součástí   této   kapitoly.   Jednotlivá   doporučení  jsem  rozdělil  do  několika  kategorií  dle  důležitosti  a  naléhavosti.  

5.8.1   Vysoká důležitost •   Lokalizovat   na   základě   zemí,   nikoliv   jen   jazyka   -­‐‑   rozdělit   anglickou   verzi   na   tu   používanou  v  USA  a  v  Indii,   •   Zobrazovat  cenu  u  rumunské  verze  v  místní  měně  RON  místo  v  EUR,   •   Kulturně   přizpůsobit   španělskou   verzi   tak,   aby   se   přiblížila   latinskoamerické   kultuře,   •   U  verze  pro  Spojené  státy  viditelně  komunikovat  informace  o  používání  osobních   údajů,  v  čem  je  lepší  než  konkurenční  služby  a  pro  jaké  uživatele  je  Webgarden   určen  a  zdůraznit  samostatnost  s  tvorbou  i  provozem  webu.  

5.8.2   Středně důležité •   Implementovat  populární  místní  platební  metody,   •   Vytvořit   komunitu   okolo   španělské   verze   pro   její   latinskoamerické   uživatele,   jejíž  cílem  bude  propojit  uživatele  Webgarden  a  nechat  je  vzájemně  inspirovat,   •   U  doručovacích  metod  implementovat  výpočet  ceny  na  základě  hmotnosti  balíku.  

5.8.3   Nízká důležitost •   Vylepšit  Translator  -­‐‑   paměť  pro  již  přeložené  řetězce,  vizualizace  překládaného   řetězce,  

82    

•   Implementovat  lokalizační  repozitář  pro  jednodušší  lokalizaci,   •   Telefonní  podpora  pro  zahraniční  uživatele,   •   U   verze   pro   Spojené   státy   navázat   s  některými   uživateli   osobní   kontakt   a  nabídnout  jim  zapojení  do  vylepšování  služby,   •   Na   španělské   verzi   přidat   obrázek   týmu   Webgarden,   používat   v  textech   více   zájmeno  „my“,  používat  fotky  uživatelů  v  referencích,   •   Na   rumunskou   verzi   přidat   fotky   zakladatelů,   případně   i   diagram   organizační   struktury   a  v  textech   dbát   na   uvádění   pozic   členů   týmu,   slovy   zakladatelů   komunikovat  vizi  Webgardenu,  poskytovat  uživatelům  návody  a  tipy,  jak  službu   efektivněji  používat.  

5.9   Validace doporučení Implementace   doporučení   pro   vylepšení   lokalizace   Webgarden   a  následné   A/B   testování   a  měření   by   byla   optimální   forma   validace   metodiky,   nicméně   z  kapacitních   důvodů   vývojářů   to   nebylo   možné.   Proto   jsem   se   rozhodl   prezentovat   svá   doporučení   pro  zlepšení  Webgarden  rodilým  mluvčím,  kteří  ve  Webgarden  pracují  a  jejich  zpětnou   vazbu  použít  pro  validaci  metodiky,  ze  které  doporučení  vyplynula  především.   Zde  uvádím  jen  jejich  negativní  připomínky  k  doporučením.  Originální  text  v  angličtině   je   k  přečtení   v  příloze   č.   1.   Velká   většina   doporučení   byla   přijata   a   tímto   byl   i   zcela   splněn  poslední  dílčí  cíl  práce.  

5.9.1   Spojené státy Hodnotila:  Rebecca  Hollinger   Vznikla  nejistota  u  oddělení  indické  verze  z  důvodu  návratnosti  investice,  jelikož  se  zdá,   že  současná  podoba  Indům  nevadí  a  také  že  uživatelé  tohoto  typu  služeb  jsou  zvyklí  na   podporu   na   e-­‐‑mailu   a  tolik   nepotřebují   telefon,   který   by   navíc   znamenal   větší   zátěž   a  patrně   by   se   finančně   zavedení   telefonické   podpory   nevyplatilo.   Ostatní   doporučení   byla  odsouhlasena.  

 

83    

5.9.2   Španělsko Hodnotil:  Jordi  Esteve   U  španělské  verze  byla  opět  výtka  týkající  se  telefonické  podpory  z  důvodu,  že  uživatelé   by   mohli   volat,   aby   si   stěžovali   nebo   se   ptali   na   základní   věci,   které   lze   snadněji   demonstrovat  pomocí  videonávodů.  Ostatní  doporučení  byla  odsouhlasena.  

5.9.3   Rumunsko Hodnotila:  Ioana  Iordache   U   rumunské   verze   nebylo   shledáno   jako   absolutně   důležité   umístění   obrázků   zakladatelů   a  vyobrazení   organizační   struktury   na   webu.   Stejně   tak   nebyla   telefonická   podpora  vnímána  jako  nutnost,  za  předpokladu,  že  podpora  po  e-­‐‑mailu  odpovídá  rychle,   což  se  v  případě  Webgarden  děje.  Ostatní  doporučená  byla  odsouhlasena.  

84    

 

6   Závěr Práce   se   zabývá   lokalizací   softwaru   se   zaměřením   na   webové   aplikace.   Důvodem   pro   její   napsání   byl   velký   nárůst   webových   projektů   a  startupů,   které   vznikají   všude   po   světě,   Českou   republiku   nevyjímaje.   Když   služba   cílí   i   za   hranice   naší   republiky,   je   kvalitní   lokalizace   jedním   ze   základů   úspěchu.   Není   však   pouze   o   překladu,   ale   i   o   dalších,   na   první   pohled   méně   viditelných   věcech,   jako   je   podpora   v  cizím   jazyce,   kulturní  přizpůsobení  nebo  správně  interpretované  formáty  a  konvence.   Stanovený   hlavní   cíl  práce  byl   zcela   splněn.   Splněny   byly   i   všechny   dílčí   cíle.   Naplnění   cílů  v  další  části  závěru  podrobněji  komentuji.   V  práci  jsem  představil  Hofstedův  model  kultur,  který  specifika  kultur  jednotlivých  zemí   vyjádřil  pomocí  šesti,  resp.  sedmi  dimenzí.  Tento  model  jsem  později  využil  v  metodice   lokalizace  v  kapitole  o  kulturní  customizaci.   Důvodem   pro   lokalizaci   je   expanze   na   nové   trhy,   ke   které   je   někdy   firma   dotlačena   i   v  zájmu   udržení   konkurenceschopnosti.   Přístup   na   nové   trhy   může   vést   ke   zvýšení   příjmů   nebo   získání   konkurenční   výhody.   Výzkum   (Reinecke   a   Bernstein,   2013)   potvrdil,   že   uživatelé   preferují   lokalizovaná   prostředí   a  že   taková   prostředí   zvyšují   loajalitu  návštěvníků  (Cyr,  2008).   Na  začátku  lokalizačního  procesu  se  vytvoří  tým,  jehož  důležitým  členem  je  překladatel.   V  práci   jsem   popsal   několik   způsobů,   kde   takového   člověka   najít   a  jaké   by   měl   mít   vlastnosti.   Definoval   jsem   i   další   role   a  ukázal,   jaké   možnosti   existují   v  oblasti   Quality   Assurance   a  testování   projektu.   Dále   se   vypracuje   zadání   lokalizace,   které   především   odpovídá   na   otázky   identifikace   správných   nových   trhů,   znalosti   kultury   a  charakteristikám   jejich   obyvatel   a  znalosti   marketingového   zázemí   v  daném   regionu.   Uvedl   jsem   i   nástroje,   které   mohou   při   překladu   a  lokalizaci   firmám   usnadnit   práci   a  zmínil  také  seznam  funkcionality,  kterou  by  měl  lokalizační  software  podporovat.   Vzhledem   k  náročnosti   implementace   správných   formátů   pro   jednotlivá   jazyková   prostředí   jsem   představil   lokalizační   repozitář   CLDR   a  International   components   for   Unicode   by   IBM,   které   vývojářům   díky   svým   standardizovaným   formátům   usnadní   lokalizace   z  pohledu   popsaných   konvencí   zápisu   čísel,   dat,   času,   měn   a  hotových   základních  překladů  jako  jsou  názvy  měsíců,  jazyků,  zemí  a  dalších.  Při  vývoji  stačí  tento  

85    

repozitář   jednou   naimplementovat   a  lze   potom   používat   pro   všechny   další   jazyky,   přičemž  překladatel  už  překládá  jen  věci  specifické  pro  službu.   Navazující   fáze   globalizace   je   hlavně   procesně   zaměřena   a  jde   o   přípravu   procesů   ve   firmě,   sběr   požadavků   na   lokalizaci   a  vytvoření   infrastruktury.   Vzhledem   k  přílišné   obecnosti  a  šíři  fáze  jsem  ji  nevěnoval  mnoho  prostoru  a  detailně  se  zaměřil  na  stěžejní   fáze  internacionalizace  a  lokalizace.   Při   internacionalizaci   dochází   k  odstranění   všech   kulturních   či   jazykových   prvků   a  vzniku  

neutrálního  

softwaru,  

a  to  

pomocí  

extrakce  

textových  

řetězců  

a  lokalizovatelných  prvků  ze  zdrojového  kódu,  vytváření  textových  nárazníků  sloužících   např.   k  tomu,   aby   se   přeložený   popisek   tlačítka   do   něj   skutečně   vešel,   jelikož   každý   jazyk  má  různou  délku.  K  psaní  textů  lze  použít  kontrolovaný  jazyk,  který  se  vyznačuje   svojí  jednoduchostí,  která  následně  pomáhá  kvalitnějšímu  překladu.   Teprve   po   internacionalizaci   přichází   na   řadu   lokalizace,   ústřední   téma   této   práce.   Lokalizace  má  za  cíl  službu  či  produkt  ještě  více  přizpůsobit  cítění  uživatele,  ideálně  do   té   míry,   aby   nepoznal,   že   služba   byla   vyvinuta   jinde   než   v  jeho   zemi.   Zde   jsem   popsal   výhody   použití   globálního   rozcestníku   pro   výběr   jazyku   a  zdůraznil   jsem   dvě   věci   -­‐‑   lokalizace  by  měla  být  založena  na  kombinaci  jazyku  a  země,  ne  pouze  na  jazyku  a  názvy   zemí   a  jazyků   by   měly   být   napsány   v  onom   jazyce,   aby   to   bylo   srozumitelné   i   pro   lidi,   kteří   cizí   jazyk   neznají.   Globální   rozcestník   má   smysl   pro   firmy   mající   velké   množství   lokalizovaných  webů,  ale  pokud  jich  má  firma  relativně  málo,  stačí  i  přehledně  umístěný   výběr   jazyka   formou   odkazů.   Automatický   výběr   jazyka   doporučuji   použít   při   návrhu   jazykové   verze   uživateli,   ale   tak,   že   je-­‐‑li   návrh   špatný,   uživatel   si   sám   vybere   ten   správný  jazyk.   Lokalizace  se  tak  kromě  jazyka  týká  také  celkového  vzhledu,  použitých  barev,  obrázků,   organizačních   diagramů,   směru   psaní   textu,   stylu   psaní,   symbolů   a  v  neposlední   řadě   i   formátů  času,  data,  adres,  měn  a  mnoha  dalších  konvencí.  Nesmí  se  zapomenout  ani  na   soulad  služby  s  legislativou  dané  země.   Uživatel   služby   by   měl   mít   možnost   používat   to,   co   již   zná   a  čemu   věří   a  dvakrát   to   platí   u  platebních   (a   doručovacích)   metod.   Nabídne-­‐‑li   se   uživateli   možnost   zaplatit   jeho   oblíbenou   metodou,   je   pravděpodobnější,   že   nákup   dokončí   než   je-­‐‑li   nucen   platit   metodami,   které   nezná   nebo   jim   nedůvěřuje.   Je-­‐‑li   lokalizace   provedena   na   základě   86    

země,  měl  by  web  zobrazovat  ceny  v  měně  daného  státu,  aniž  by  nutil  uživatele  si  částku   v  cizí  měně  přepočítávat  na  místní  měnu.  Zároveň  nestačí  jen  částku  přepočítat  kurzem,   ale   cenotvorba   by   měla   vycházet   i   z  cenové   hladiny   v  zemi   a  z   cen   konkurenčních   služeb.   Případová   studie   Avastu   z  jeho   expanze   do   Brazílie   potvrdila   i   důležitost   poskytnutí  uživatelům  platební  metody,  které  jsou  zvyklí  používat.  Zvýšení  konverzí  o   80  %  pouhým  zavedením  populární  platební  metody  Boleto  bancário  je  toho  důkazem.   Lokalizace   se   nevyhýbá   ani   zákaznické   podpoře,   která   by   měla   umět   odpovídat   na   dotazy   uživatelů   v  jejich   jazyce   a  také   zvolit   adekvátní   kanály   pro   komunikaci   se   zákazníkem.   Nejčastěji   poskytovaná   je   e-­‐‑mailová   podpora,   ale   země   s  preferencí   osobnějšího   kontaktu   ocení   například   zákaznickou   telefonní   linku   či   alespoň   online   chat.  Uvedl  jsem  příklady  nástrojů,  které  dokáží  vytvářet  virtuální  telefonní  linky.  Tzn.   že   česká   firma   může   mít   jednoduše   americké   číslo,   přičemž   hovory   přijímá   na   území   České  republiky.   V   práci   jsem   se   podrobně   zabýval   přizpůsobením   na   základě   kulturních   preferencí   uživatelů,   které   jsem   založil   na   Hofstedovo   modelu   kultur   a  rozdělení   na   kultury   s  vysokým  a  nízkým  kontextem.  Dle  (Singh,  2012)  jsem  popsal,  jak  se  v  praxi  projevují   dané   kulturní   rysy,   jakým   způsobem   kulturní   potřeby   zanalyzovat   a  které   změny   by   vývojáři  mohli  v  rámci  tohoto  přizpůsobení  provést.   Lokalizace  má  svá  úskalí  -­‐‑   tím  hlavním  je  nejistá  návratnost  investice.  Služba  může  být   dobrá,   ale   vinou   špatného   odhadu   při   počátečním   rozhodnutí   expanze   na   daný   trh   nemusí  být  uživateli  přijata  z  různých  důvodů.  Druhou  věcí  je,  jak  by  se  mělo  lokalizovat   pro  návštěvníky,  kteří  nemají  jednoznačné  kulturní  cítění  -­‐‑  např.  Ind  žijící  posledních  30   let   v  Belgii.   Objevil   se   prototyp   MOCCA,   který   se   dokáže   adaptovat   na   uživatele   se   složitějším   kulturním   pozadím,   nicméně   rozhraní   není   zatím   připravené   k  masové   implementaci.   Součástí   práce   byl   i   návrh   dotazníku   na   téma   nejdůležitějších   aspektů   lokalizace   z  pohledu   uživatelů.   Následně   jsem   odpovědi   vzorku   čítajícího   166   respondentů   zanalyzoval.   Hypotéza   H1,   že   nejdůležitější   aspekt   lokalizace   bude   překlad   uživatelského   rozhraní   nebyla   potvrzena.   Hypotéza   H2,   že   mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   bude   užití   místních   formátů   a  fyzikálních   jednotek   byla   potvrzena.   Hypotéza   H3,   že   mezi   třemi   nejdůležitějšími   aspekty   lokalizace   bude   integrace   místních  

87    

platebních   a  doručovacích   metod   byla   také   potvrzena.   Celkově   2   ze   3   hypotéz   byly   potvrzeny.  Dílčí  cíl  byl  zcela  splněn  a  přinesl  některá  zajímavá  zjištění.   Výsledky   ukázaly,   že   nejdůležitější   pro   uživatele   je,   aby   služba   používala   správně   lokalizované   formáty   a  fyzikální   jednotky.   Jako   druhá   nejdůležitější   věc   byla   označena   implementace  místních  platebních  a  doručovacích  metod.  Tyto  dva  aspekty  ukazují,  že   lidé  chtějí  pracovat  s  tím,  na  co  jsou  zvyklí.  Překvapením  bylo,  že  přeložené  uživatelské   rozhraní  do  daného  jazyka  skončilo  až  na  pátém  místě.  Důvodem  mohl  být  velký  počet   respondentů  do  30  let,  nicméně  ani  mezi  staršími  respondenty  nefiguroval  na  horních   místech.  Dalším  poznatkem  byl  fakt,  že  lidé  nad  30  let  považují  za  nejdůležitější  kanál   zákaznické  podpory  telefon.  Tímto  byl  zcela  splněn  dílčí  cíl  práce.   Z   průzkumu   pro   vývojáře   plyne,   že   by   se   měli   soustředit   na   korektní   implementaci   místních  formátů,  konvencí  a  fyzikálních  jednotek  a  také  na  podporu  platebních  metod,   které   jsou   uživatelé   zvyklí   používat   a  kterým   věří.   Ke   zvážení   je   zavedení   telefonické   podpory,  nicméně  ta  s  sebou  pro  firmu  přináší  další  starosti.   V   části   práce   zaměřené   na   customizaci   Webgarden   na   základě   kulturních   preferencí   uživatelů   jsem   analyzoval   kulturní   rozdíly   mezi   anglickou,   španělskou,   rumunskou   a  českou   verzí   služby   Webgarden   a  zajímaly   mě   odpovědi   na   několik   otázek.   Ty   nyní   postupně  zodpovím.   První  soubor  otázek  byl:  Liší  se  kultura  latinskoamerických  zemí  hovořících  španělsky   od   Španělska?   V  jakých   ohledech?   Měla   by   se   vytvořit   španělská   verze   pro   Latinskou   Ameriku?  Kultura  Španělska  a  zemí  Latinské  Ameriky  je  v  některých  aspektech  odlišná.   Španělsko   je   oproti   Latinské   Americe   individualističtější,   méně   se   orientuje   na   tradice   a  více   se   omezuje   co   do   požitkářství.   Španělsko   není   kulturně   nikterak   vyhraněné   a  předpokládám,  že  pokud  by  se  služba  customizovala  na  základě  kulturních  preferencí   uživatelů   a  v  rozdílových   dimenzích   (IDV,   LTO   a  IVR)   se   více   přiklonila   k  latinskoamerické   kultuře,   bylo   by   to   schůdné   řešení   pro   obě   kultury.   Z   jazykového   pohledu  jsem  srovnáním  s  velkými  službami  jako  je  Twitter  či  Airbnb  dospěl  k  názoru,   že   službě   velikosti   Webgarden   aktuálně   jedna   španělská   verze   stačí   a  není   nutné   vytvářet  druhou  verzi  pro  uživatele  z  Latinské  Ameriky.   Druhý   soubor   otázek   byl:   Liší   se   kulturně   anglicky   mluvící   země,   na   které   Webgarden   nejvíce   cílí?   Tj.   Spojené   státy,   Velká   Británie   a  Indie.   Měla   by   Indie   mít   vlastní   verzi?   88    

Výsledky   ukázaly,   že   kultury   Spojených   států   a  Velké   Británie   si   jsou   velice   podobné   a  liší  se  pouze  v  dimenzi  říkající,  že  Spojené  státy  jsou  více  zaměřené  na  tradice  než  na   budoucnost.   Zato   Indie   se   kulturně   vymyká   ve   třech   dimenzích.   To   konkrétně   znamená,   že   indická   kultura   je   více   postavená   na   hierarchii   (kastovní   systém   se   stále   používá),   inklinuje  ke  kolektivismu  a  je  daleko  více  omezená  z  pohledu  požitkářství  než  Spojené   státy   s  Velkou   Británií.   Z   jazykového   hlediska   stačí   i   po   vzoru   Airbnb   jedna   verze   angličtiny,   jelikož   zkušenost   ukázala,   že   Indové   nemají   na   angličtinu   vysoké   nároky   a  přizpůsobí  se  jí  sami.  Díky  značným  kulturním  rozdílům  mezi  Indií  a  západní  kulturou   doporučuji  vytvoření  oddělené  indické  verze.   Poslední  otázka,  na  kterou  jsem  hledal  odpověď  byla,  které  země  se  nejvíce  liší  od  české   kultury?   To   jsem   považoval   za   důležité   z  toho   pohledu,   že   Webgarden   je   česká   služba   vytvořená   českými   vývojáři,   tzn.   že   česká   kultura   je   v  ní   zakořeněna.   Pro   kulturní   customizaci  ostatních  jazykových  verzí  tak  jsou  důležitější  relativní  odchylky  od  české   kultury   než   absolutní   hodnoty   indexů.   Po   vyhodnocení   výsledků   jsem   jednotlivé   vlastnosti   převedl   u  anglické,   španělské   a  rumunské   jazykové   verze   Webgarden   na   konkrétní  doporučení  vycházející  z  navržené  metodiky.  Tímto  byl  splněn  další  dílčí  cíl.   Abych   tato   doporučení   zpřesnil,   provedl   jsem   ještě   krátké   porovnání   konkurenčních   služeb.  Předpokládal  jsem,  že  velké  zahraniční  služby  mají  lokalizaci  na  vysoké  úrovni.   Hypotéza  H1,  že  větší  zahraniční  služby  jako  Wix  a  Weebly  mají  lokalizaci  prováděnou   na  základě  zemí,  nikoliv  jen  na  základě  jazyka,  nebyla  potvrzena.  Hypotéza  H2,  že  větší   zahraniční   služby   integrují   místní   platební   metody,   které   jsou   uživatelé   zvyklí   běžně   používat   také   nebyla   potvrzena.   Analýza   celkově   ukázala,   že   úroveň   lokalizace   není   dramaticky  rozdílná  mezi  velkými  zahraničními  službami  a  menšími  českými  a  že  i  malá   česká   firma   může   konkurovat   těm   velkých   zahraničním.   Také   navzdory   přesvědčení   uživatelů   o   důležitosti   telefonické   podpory   se   ukázalo,   že   mezi   službami   poskytující   vytváření  webů  se  podpoře  netěší.  Tento  dílčí  cíl  byl  také  zcela  splněn.   Doporučení   zlepšení   lokalizace   jsem   rozdělil   do   tří   kategorií   dle   důležitosti   a  formou   rozhovoru   je   prezentoval   překladatelům   (rodilí   mluvčí)   pro   dané   jazyky   ve   Webgardenu.   Většina   doporučení   byla   přijata   a  tímto   jsem   ověřil   jejich   platnost   vycházející  z  metodiky  a  zcela  splnil  i  hlavní  cíl  práce.  

89    

U   anglické   verze   vznikla   nejistota   u  oddělení   indické   verze   z  důvodu   návratnosti   investice,   jelikož   se   zdá,   že   současná   podoba   Indům   nevadí   a  také   že   uživatelé   tohoto   typu  služeb  jsou  zvyklí  na  podporu  na  e-­‐‑mailu  a  tolik  nepotřebují  telefon,  který  by  navíc   znamenal  větší  zátěž  a  patrně  by  se  finančně  zavedení  telefonické  podpory  nevyplatilo.   Ostatní  doporučení  byla  odsouhlasena.   U  španělské  verze  byla  opět  výtka  týkající  se  telefonické  podpory  z  důvodu,  že  uživatelé   by   mohli   volat,   aby   si   stěžovali   nebo   se   ptali   na   základní   věci,   které   lze   snadněji   demonstrovat  pomocí  videotutoriálů.  Ostatní  doporučení  byla  odsouhlasena.   U   rumunské   verze   nebylo   shledáno   jako   absolutně   důležité   umístění   obrázků   zakladatelů   a  vyobrazení   organizační   struktury   na   webu.   Stejně   tak   nebyla   telefonická   podpora  vnímána  jako  nutnost,  za  předpokladu,  že  podpora  po  e-­‐‑mailu  odpovídá  rychle,   což  se  v  případě  Webgarden  děje.  Ostatní  doporučená  byla  odsouhlasena.   Výsledná  doporučení  tedy  jsou  následující:  

Vysoká důležitost ●   Lokalizovat   na   základě   zemí,   nikoliv   jen   jazyka   -­‐‑   rozdělit   anglickou   verzi   na   tu   používanou  v  USA  a  v  Indii,   ●   Zobrazovat  cenu  u  rumunské  verze  v  místní  měně  RON  místo  v  EUR,   ●   Kulturně   přizpůsobit   španělskou   verzi,   aby   se   přiblížila   latinskoamerické   kultuře,   ●   U  verze  pro  Spojené  státy  viditelně  komunikovat  informace  o  používání  osobních   údajů,   v  čem   je   lepší   než   konkurenční   služby   a  pro   jaké   uživatele   je   určen   a  zdůraznit  samostatnost  s  tvorbou  i  provozem  webu.  

Středně důležité ●   Implementovat  populární  místní  platební  metody,   ●   Vytvořit   komunitu   okolo   španělské   verze   pro   její   latinskoamerické   uživatele,   jejíž  cílem  bude  propojit  uživatele  Webgarden  a  nechat  je  vzájemně  inspirovat,   ●   U  doručovacích  metod  implementovat  výpočet  ceny  na  základě  hmotnosti  balíku.  

Nízká důležitost •   Vylepšit  Translator  -­‐‑   paměť  pro  již  přeložené  řetězce,  vizualizace  překládaného   řetězce,  

90    

•   Implementovat  lokalizační  repozitář  pro  jednodušší  lokalizaci,   •   U   verze   pro   Spojené   státy   navázat   s  některými   uživateli   osobní   kontakt   a  nabídnout  jim  zapojení  do  vylepšování  služby,   •   Na   španělské   verzi   přidat   obrázek   týmu   Webgarden,   používat   v  textech   více   zájmeno  „my“,  používat  fotky  uživatelů  v  referencích,   •   Na  rumunské  verzi  v  textech  dbát  na  uvádění  pozic  členů  týmu,  slovy  zakladatelů   komunikovat  vizi  Webgardenu,  poskytovat  uživatelům  návody  a  tipy,  jak  službu   efektivněji  používat.   Všechny   cíle   práce   byly   splněny.   Přínos   práce,   který   tkvěl   ve   vypracování   metodiky   lokalizace   webových   aplikací   a  následném   navržení   doporučení   pro   Webgarden   byl   validací  také  potvrzen.  

Navazující výzkum   Oblast   lokalizace   nabízí   prostor   pro   další   výzkum.   Osobně   jej   vidím   v  rozvoji   autoadaptačních  technologií,  jako  byl  prototyp  MOCCA,  který  by  na  základě  kulturního   pozadí   uživatele   (včetně   kulturního   mixu)   sám   dokázal   přizpůsobit   rozhraní   tak,   aby   co   nejvíce   vyhovovalo   jeho   preferencím.   K  tomu   si   myslím,   že   je   potřeba   ještě   více   rozpracovat   oblast   webdesignu   věnující   se   návrhu   webu   pro   konkrétní   kulturu.   Popularitě   by   se   mohla   těšit   příručka,   která   by   obsahovala   webdesignový   profil   pro   každou  zemi,  podle  které  by  vývojáři  a  webdesigneři  mohli  pracovat  na  lokalizovaných   verzích  webů.  

 

91    

7   Terminologický slovník Termín   A/B  testování  

 

Customizace  

 

Globalizace  

g11n  

Helpdesk  

 

Internacionalizace  

i18n  

Kaskádové  styly  

CSS  

Lokalizace  

l10n  

Quality  assurance  

 

Unicode   User-­‐‑experience  

  UX  

Webdesign  

 

 

Zkratka  

Význam  (zdroj)   Způsob   testování   změn   na   webu   oproti   současnému   stavu,   na   základě   kterého   se   určí,   jaká   verze   přináší   lepší   výsledky.   Proces   úpravay   software   podle   potřeb   zákazníka   (Gála,   Pour,  Šedivá,  2009).   Pokrývá   všechny   procesy   a  funkce   spojené   s  vytvářením   webů   a  aplikací,   které   jsou   dostatečně   zobecněné   a  flexibilní,   aby   bez   problémů   dokázaly   přizpůsobit   vícejazyčné   programové   funkcionalitě   a  podporovaly   kulturní  zvyklosti  a  požadavky  (Singh,  2012).     Zákaznická   podpora   dostupná   na   kanálech   jako   je   e-­‐‑mail,   telefon  či  sociální  sítě.   Proces,   při   kterém   jsou   použity   back-­‐‑endové   technologie   k  vytváření   modulární,   rozšiřitelné   a  přístupné   globální   webové   infrastruktury   pro   budoucí   implementaci   lokalizace  (Singh,  2012).   Jazyk   určený   pro   definování   vzhledu   prvků   na   stránkách   napsaných  v  HTML  (či  XML).   Proces   adaptace   různých   aspektů   webu,   aby   splnil   jazykové,   kulturní   a  ostatní   požadavky   specifické   pro   dané   jazykové   prostředí   cílového   trhu   (Esselink,   2000)   (Singh,   2012).   Tým   lidí   zabývající   se   kvalitou   vytvořeného   produktu   po   všech  stránkách.   Znaková  sada  obsahující  znaky  většiny  existujících  abeced.   Doslovně   přeloženo   jako   uživatelský   prožitek,   je   to,   co   zákazník  prožívá  při  používání  služby.  Tzn.  zda  se  mu  s  ní   pracuje  dobře,  zda  se  mu  ovládání  daří  a  jaké  pocity  v  něm   služba  celkově  zanechává.   Návrh  webových  stránek.  

 

92    

8   Přehled literatury a použitých zdrojů 3M.  3M  Global  Gateway  Page  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  http://www.3m.com     ADAMS,  F.  M.  a  C.  E.  OSGOOD.  A  Cross-­‐‑Cultural  Study  of  the  Affective  Meanings  of  Color.  In:   Journal  of  Cross-­‐‑Cultural  Psychology  [online].  1973-­‐‑06-­‐‑01,  s.  135-­‐‑156  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑20].  ISSN   0022-­‐‑0221.  DOI:  10.1177/002202217300400201.  Dostupné  z:   http://jcc.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/002202217300400201   ALLEN,  Jeff.  The  Bible  as  a  resource  for  translation  software.  In:  Localization  Reader  2003-­‐‑2004   [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     ALVAREZ,  Maria  Gabriela,  Leonard  R.  KASDAY  a  Steven  TODD.  How  We  Made  the  Web  Site   International  and  Accessible:  a  Case  Study.  4th  conference  on  human  factors  and  the  web:   Microsoft  Research  [online].  1998  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://research.microsoft.com/en-­‐‑us/um/people/marycz/hfweb98/alvarez/     BAUSELA,  Montserrat  Bermúdez.  Pragmatics  of  English-­‐‑Spanish  localisation.  In:  Localization   Reader  2003-­‐‑2004  [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     CENTENO,  Ernesto.  Hofstede  monumentalism  vs  flex  humility.  Slideshare.net  [online].  2014  [cit.   2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  http://www.slideshare.net/penteno/201301-­‐‑hofstede-­‐‑ monumentalism-­‐‑vs-­‐‑flex-­‐‑humility     Central  Intelligence  Agency:  The  World  Factbook  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-­‐‑world-­‐‑factbook/     Countries.  HOFSTEDE,  Geert.  The  Hofstede  Centre  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://geert-­‐‑hofstede.com/countries.html     Cultural  Color:  Cultural  Meanings  of  Color  and  Color  Symbolism.  Empower  yourself  with  color   psychology  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  http://www.empower-­‐‑yourself-­‐‑with-­‐‑ color-­‐‑psychology.com/cultural-­‐‑color.html     CUTLER,  Bob  D.  a  JAVALGI.  A  cross-­‐‑cultural  analysis  of  the  visual  components  of  print   advertising:  The  United  States  and  the  European  Community.  Journal  of  Advertising  Research.   1992,  č.  32,  s.  71-­‐‑80.    

93    

CYR,  Dianne  a  Haiziey  TREVOR-­‐‑SMITH.  Localization  of  Web  Design:  An  Empirical  Comparison  of   German,  Japanese,  and  United  States  Web  Site  Characteristics.  Journal  of  the  American  Society   for  Information  Science  [online].  2004,  roč.  55,  č.  13,  s.  1199-­‐‑1208  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  DOI:   10.1002/asi20075.  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     CYR,  Dianne.  Modeling  Web  Site  Design  Across  Cultures:  Relationships  to  Trust,  Satisfaction,   and  E-­‐‑Loyalty.  Journal  of  Management  Information  Systems  [online].  2008,  roč.  24,  č.  4,  s.  47-­‐‑72   [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     ESSELINK,  Bert.  a  Practical  guide  to  localization.  Philadelphia:  John  Benjamins  Pub.  Co.,  2000,   488  p.  Language  international  world  directory,  v.  4.  ISBN  9027219559.   GÁLA,  Libor,  Jan  POUR  a  Zuzana  ŠEDIVÁ.  Podniková  informatika.  2.,  přeprac.  a  aktualiz.  vyd.   Praha:  Grada,  2009,  496  s.  Expert  (Grada).  ISBN  978-­‐‑80-­‐‑247-­‐‑2615-­‐‑1.   GEERT  HOFSTEDE,  Gert  Jan  Hofstede.  Cultures  and  organizations  software  of  the  mind:   intercultural  cooperation  and  its  importance  for  survival.  3rd  ed.  New  York:  McGraw-­‐‑Hill,  2010.   ISBN  978-­‐‑007-­‐‑1770-­‐‑156.     HALL,  Pat,  Tapan  PARIKH,  Shailey  MINOCHA  a  Venkatesh  HARIHARAN.  Localisation  in  South   Asia.  In:  Localization  Reader  2003-­‐‑2004  [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     IBM.  ICU  -­‐‑  International  Components  for  Unicode  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://site.icu-­‐‑project.org     JAHODOVÁ,  Simona.  Lokalizace  Oracle  E-­‐‑Business  Suite.  Praha,  2013.  Dostupné  z:   https://is.bivs.cz/th/19281/bivs_b/BIVS_BP_Jahodova_final.pdf.  Bakalářská  práce.  Bankovní   institut  vysoká  škola  Praha.    

KINNI,  By  Disney  Institute  with  Theodore  a  Foreword  by  Robert  A.  IGER.  Be  our  guest:   perfecting  the  art  of  customer  service.  Rozšířené  a  přepracované  vydání.  New  York:   Disney  Editions,  2011.  ISBN  14-­‐‑231-­‐‑4584-­‐‑4.   KRUG,  Steve.  Don't  make  me  think,  revisited:  a  common  sense  approach  to  Web  usability.  3.  vyd.   2014,  200  s.  ISBN  03-­‐‑219-­‐‑6551-­‐‑5.   KYRNIN,  Jennifer.  Visual  Color  Symbolism  Chart  by  Culture:  What  Different  Colors  Mean  in   Different  Cultures.  About.com  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://webdesign.about.com/od/colorcharts/l/bl_colorculture.htm    

94    

LocalePlanet:  Localization  and  Internationalization  for  JavaScript  [online].  2014  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑ 16].  Dostupné  z:  http://www.localeplanet.com     NAKAKOJI,  Kumiyo.  Beyond  language  translation:  Crossing  the  cultural  divide.  IEEE  Software   [online].  1996,  roč.  13,  č.  6,  s.  42-­‐‑46  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     Nomad  List:  The  best  places  to  live  and  work  remotely  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné   z:  https://nomadlist.com     REINECKE,  Katharina  a  Abraham  BERNSTEIN.  Knowing  what  a  user  likes:  a  Design  science   approach  to  interfaces  that  automatically  adapt  to  culture.  MIS  Quarterly  [online].  2013,  roč.  37,   č.  2,  s.  427-­‐‑464  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     SACHAU,  Lori  a  Susan  HUTCHINSON.  Trends  in  culturally  relevant  interface  design  features  for   Latino  Web  site  users.  Educational  Technology  Research  [online].  2012,  roč.  60,  č.  6,  s.  1033-­‐‑ 1050  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  DOI:  10.1007/s11423-­‐‑012-­‐‑9270-­‐‑5.  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     SCHÄLER,  Reinhard.  Reverse  localization.  MultiLingual  [online].  2006,  roč.  17,  č.  3,  s.  82-­‐‑82  [cit.   2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  databáze  EBSCO     SCHÄLER,  Reinhard.  The  cultural  dimension  in  software  localisation.  In:  Localization  Reader   2003-­‐‑2004  [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     SINGER,  Daniel  D.,  Babu  BARADWAJ  a  Albert  E.  AVERY.  Web  Localization  in  International  Online   Banking.  Journal  of  Internet  Business  [online].  2007,  č.  4,  s.  1-­‐‑23  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   databáze  EBSCO     SINGH,  Nitish.  Localization  strategies  for  global  e-­‐‑business.  New  York:  Cambridge  University   Press,  2012,  xiv,  331  p.  ISBN  11-­‐‑070-­‐‑0889-­‐‑1.     SPATOLISANO,  Gabriella.  Creating  internationalization  quality  assurance  teams.  In:  Localization   Reader  2003-­‐‑2004  [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     TAUŠOVÁ,  Jitka.  Srovnání  hodnotových  preferencí  studentů  psychologie  a  studentů   nepsychologických  oborů  v  České  republice  a  v  Nizozemsku.  Olomouc,  2011.  Dostupné  z:   http://theses.cz/id/o11j9k/Diplomov_prce_Jitka_Tauov.pdf.  Diplomová  práce.  Univerzita   Palackého  v  Olomouci.    

95    

UNICODE.  CLDR  -­‐‑  Unicode  Common  Locale  Repository  [online].  2015  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné   z:  http://cldr.unicode.org     WAßMER,  Thomas.  Comparing  tools  used  in  software  localization.  In:  Localization  Reader  2003-­‐‑ 2004  [online].  2003  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://www.academia.edu/1814929/The_cultural_dimension_in_software_localisation     What  Colors  Mean  in  Different  Cultures.  Visually  [online].  2011  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:   http://visual.ly/what-­‐‑colors-­‐‑mean-­‐‑different-­‐‑cultures     ZERFAß,  Angelika.  Localization  technology.  MultiLingual  [online].  2008,  roč.  19,  April/May   2008,  s.  8-­‐‑9  [cit.  2015-­‐‑04-­‐‑16].  Dostupné  z:  databáze  EBSCO    

 

 

96    

9   Seznam obrázků a tabulek 9.1   Seznam obrázků Obrázek  4.1  Globální  rozcestník  3M  .......................................................................................................  43   Obrázek  5.1  Část  úvodní  stránky  Webgarden.cz  ...............................................................................  59   Obrázek  5.2  Aplikace  Translator  ..............................................................................................................  63   Obrázek  5.3  Patička  webu  Webgarden.cz  se  zvýrazněným  výběrem  jazyka  ........................  65   Obrázek   5.4   Porovnání   dimenzí   při   výpočtu   průměrem   a  váženým   průměrem   podle   počtu  obyvatel  zemí  .............................................................................................................................  72   Obrázek   5.5   Graf   ukazující,   že   mezi   průměrovou   křivkou   pro   Latinskou   Ameriku   a  jednotlivými  zeměmi  příliš  velké  rozdíly  nejsou  .................................................................  72   Obrázek  5.6  Srovnání  dimenzí  Španělska  a  Latinské  Ameriky  ...................................................  73   Obrázek  5.7  Porovnání  kulturních  dimenzí  Spojených  států,  Velké  Británie  a  Indie  .......  74  

9.2   Seznam tabulek Tabulka  4.1  Příklady  konstant  a  proměnných  (Singh,  2012)  ......................................................  36   Tabulka  4.2  Implikace  dimenze  IDV  (Singh,  2012)  ..........................................................................  54   Tabulka  4.3  Implikace  dimenze  MAS  (Singh,  2012)  ........................................................................  55   Tabulka  4.4  Implikace  kultur  s  vysokým  a  nízkým  kontextem  (Singh,  2012)  .....................  55   Tabulka   5.1   Výsledky   výzkumu   seřazené   od   nejdůležitějšího   aspektu   k  nejméně   důležitému  ...............................................................................................................................................  69   Tabulka  5.2  Výsledky  pro  věkovou  skupinu  30-­‐‑39  let  ...................................................................  70   Tabulka  5.3  Výsledky  pro  věkovou  skupinu  40-­‐‑49  let  ...................................................................  70   Tabulka  5.4  Přehled  kulturních  rozdílů  v  porovnání  s  ČR  ............................................................  75   Tabulka  5.5  Porovnání  lokalizace  konkurenčních  služeb  Webgarden  ....................................  78    

  97    

10  Rejstřík  

 

abstrakt  

kódování,  30  

anglicky,  5  

komunikační  kanály,  52  

česky,  4  

kontextové  kultury,  55  

Avast,  80  

Kontrolovaný  jazyk,  39  

 

kulturní  customizace,  53  

barva,  47  

 

 

locale,  14  

cenotvorba,  51  

lokalizace,  14,  21,  42,  64,  80  

 

knihovna,  33  

doručovací  metody,  52  

Lokalizační  inženýr,  27  

 

 

formát,  49,  81  

MOCCA,  57  

 

 

globalizace,  14,  35  

nástroje,  30  

globální  rozcestník,  42  

 

grafika,  46  

platební  metody,  51,  81  

 

poděkování,  3  

Hofstedův  model  kultur,  16,  71  

právní  systém,  52  

Dimenze  dlouhodobé  versus  krátkodobé  

překlad,  31,  37,  38,  80  

orientace,  19  

Překladatel,  26  

Dimenze  individualismus  versus  

prohlášení,  2  

kolektivismus,  17,  54  

 

Dimenze  maskulinita  versus  femininita,  55  

Role,  25  

Dimenze  maskulinita  versus  feminita,  17  

 

Dimenze  požitku  versus  umírněnosti,  19  

symboly,  46  

Dimenze  skromnost  versus  

 

monumentalismus,  20  

Tester,  27  

Dimenze  vyhýbání  se  nejistotě,  18,  54  

tým,  25  

Dimenze  vzdálenost  moci,  16,  53  

Tým  quality  assurance,  28  

 

 

ikona,  48  

Webgarden,  59  

internacionalizace,  14,  35,  40  

 

 

znaková  sada,  30  

jazyk,  46  

 

 

98    

11  Přílohy 11.1  Příloha č. 1: Ověření metodiky Komentáře   překladatelů   z  Webgarden   k  navrženým   doporučením   pro   zlepšení   lokalizace.  Černě  je  vyznačena  otázka  a  červeně  komentář  rodilého  mluvčího.  

11.1.1  

Spojené státy

Hodnotila:  Rebecca  Hollinger   1.  

Separate   US   English   and   Indian   English   version   because   of   the   significant   cultural   differences   between   cultures.   You   could,   if   you   think   it's   worth   the   investment.  They  seem  to  like  .com.  

2.  

Put   visible   information   about   how   privacy   is   protected,   how   private   data   are   used.  This  is  a  good  idea.  I  think  many  US  companies  are  required  by  law  to  do   this,  and  it  would  make  Webgarden  look  more  professional.  

3.  

Put   explicit   points   what   advantages   Webgarden   has   compared   to   the   competitive  services  and  for  what  kinds  of  users  is  the  best  fit.  Good  idea.  

4.  

Mention   that   people   can   create   and   manage   their   websites   themselves,   they   are  self-­‐‑dependent  Yes,  I  view  this  as  part  of  point  3.  

5.  

Implement   popular   payment   methods   used   in   the   USA   and   other   major   English-­‐‑speaking   countries.   Good   idea.   Some   people   really   do   not   like   PayPal   (or  have  been  banned  from  using  PayPal)  and  will  refuse  to  do  business  with   Webgarden  over  that.  

6.  

Establish  more  personal  connection  with  some  users  and  offer  them  to  be  part   of   improvement   process   of   Webgarden   (so   they   can   give   us   suggestions,   we   talk   to   them   about   their   experiences   using   Webgarden,   etc.).   This   is   a  common   practice  and  would  be  helpful.  

7.  

Implement   calculation   of   shipping   costs   based   on   package   weight   for   user-­‐‑ specified  shipping  methods,  in  order  to  provide  local  shipping  methods.  This  is   a  good  idea.  US  customers  expect  websites  to  calculate  the  exact  shipping  costs   before  they  order.  If  this  doesn't  happen,  they  probably  won't  order  anything.  

8.  

Improve   Translator   -­‐‑   add   support   for   translation   memory   (gives   you   suggestions  with  already  translated  strings,  speeds  up  the  process  and  helps  to   keep  consistency  across  translations)  and  visualization  of  translated  keys  (so  

99    

you   can   see   the   "screenshot"   where   the   key   appears   and   also   allows   you   to   check   the   length   of   your   translation   -­‐‑   whether   it   fits   and   looks   good   on   the   website).  I  agree.   9.  

Phone   support.   I   feel   anxiety   just   considering   that   Webgarden   might   do   something  like  this.  Our  target  customers  live  in  nearly  every  time  zone,  so  this   service   would   have   to   be   24   hours.   As   a  former   call   center   employee,   believe   me  when  I  say  that  this  would  be  way  more  cost  and  trouble  than  it  would  be   worth.  (I  could  go  on  and  on  about  the  problems  with  this,  so  I  won't  even  get   started.)   Besides,   people   who   use   these   kinds   of   websites   are   used   to   communicating  with  customer  service  online.  

10.   Technical   matter   (skip   if   you   want)   -­‐‑   Implement   localization   repository   like  

CLDR   (http://cldr.unicode.org),   so   formats,   conventions,   basic   translations   (day,   months,   etc.)   are   set   automatically   and   you   only   translate   other   texts.   Seems  OK.  I  don't  know  much  about  that.  

11.1.2  

Španělsko

Hodnotil:  Jordi  Esteve   1.  

Cuturally   customize   the   website   to   shift   it   slightly   towards   the   culture   of   Latin   America.   Spanish   cultural   Hofstede's   indices   are   average,   Latin   America   has   some  of  them  a  bit  different,  so  if  we  "shift"  them  to  Latin  American  ones,  both   cultures  will  be  happy  and  it  may  give  us  more  users  from  Latin  America.  I'm   not  sure  about  this  since  even  in  Latin  America  there  are  also  diferences  and   between   some   Latin   countries   are   many   rivalries.   In   my   opinion   your   idea   might  work  and  we  can  keep  one  Spanish  version.  

2.  

Implement   popular   payment   methods   used   in   Spain   and   Spanish-­‐‑speaking   countries  of  Latin  America.  I  agree  because  usually  in  Latin  America  countries   use  quite  often  payment  methods  not  used  in  Spain.  

3.  

Establish   a  community   for   Spanish   users   mainly   from   Latin   America,   so   they   can   connect   and   inspire   each   other,   given   that   Latinos   incline   to   collectivism   (as   opposed   to   individualism).   Good   one.   It   could   help   us   to   increase   the   number  of  users.  

100    

4.  

Implement   calculation   of   shipping   costs   based   on   package   weight   for   user-­‐‑ specified   shipping   methods,   in   order   to   provide   local   shipping   methods.   Important  to  have  since  many  carriers  cost  are  base  by  weight  and/or  volume.  

5.  

Improve   Translator   -­‐‑   add   support   for   translation   memory   (gives   you   suggestions  with  already  translated  strings,  speeds  up  the  process  and  helps  to   keep  consistency  across  translations)  and  visualization  of  translated  keys  (so   you   can   see   the   "screenshot"   where   the   key   appears   and   also   allows   you   to   check   the   length   of   your   translation   -­‐‑   whether   it   fits   and   looks   good   on   the   website).   Yes,   please!   Also   many   times   I   look   for   a  translated   word   to   check   that  in  the  keys  I'm  using  the  same  one  and  not  a  similar.  

6.  

Phone   support.   Low   priority,   since   Spanish   users   do   not   know   how   to   use   Webgarden  properly.  It  can  happen  that  they  can  call  us  to  complain  or  to  ask   us  very  simple  questions  (that  can  be  answered  with  some  video  tutorials).  

7.  

Technical   matter   (skip   if   you   want)   -­‐‑   Implement   localization   repository   like   CLDR   (http://cldr.unicode.org),   so   formats,   conventions,   basic   translations   (day,   months,   etc.)   are   set   automatically   and   you   only   translate   other   texts.   I   did  not  know  about  CLDR  but  looks  interesting.  

8.  

Add  a  picture  of  the  team  online.  Of  course  that  as  an  user  I  want  to  know  how   looks   like   the   person   which   I'm   contacting   with   or   the   company   team.   Personally  I'm  not  very  fancy  to  have  my  photos  online  though.  

9.  

In  copywriting  use  more  "we"  instead  of  "I"  or  "Webgarden".  I  usually  do  not   use  "I"  rather  I  use  "Webgarden"  or  "we".  

10.   Use  photos  of  our  users  in  references  (when  we  have  some).  Yes,  I  agree  with  

you,   it’s   important   to   show   real   people   like   them   that   create   a  website   with   Webgarden.  

11.1.3  

Rumunsko

Hodnotila:  Ioana  Iordache   1.  

Show   the   prices   for   premium   plans   in   the   local   currency   instead   of   EUR   -­‐‑   people  should  use  currencies  and  formats  they  are  familiar  with.  So,  I  think  it   is  definitely  a  good  idea  to  be  using  prices  expressed  in  RON  than  EUR.  For  us,   euros  are  mainly  used  when  one  has  a  bank  credit  in  euros  or  going  abroad  on   holiday,   otherwise   it's   a  rather   foreign   concept.   So   prices   in   RON   are   less  

101    

confusing   and   show   the   actual   buying   power   of   the   consumer   (since   salaries   are  also  in  RON,  therefore  expenses  in  RON  are  more  correlated).   2.  

Implement  popular  payment  methods  used  in  Romania.  

3.  

Implement   calculation   of   shipping   costs   based   on   package   weight   for   user-­‐‑ specified  shipping  methods,  in  order  to  provide  local  shipping  methods.  Then,   using   payment   and   shipping   methods   familiar   and   popular   among   Romanian   users   is   another   good   idea,   since   the   methods   are   already   known,   so   people   who   have   tried   them   or   heard   about   them   would   be   more   confident   in   using   them,  than  some  new  method.  I  think  we  are  quite  reticent  people  to  changes   or  new  apparitions  (especially  the  middle  and  older  generations).  

4.  

Improve   Translator   -­‐‑   add   support   for   translation   memory   (gives   you   suggestions  with  already  translated  strings,  speeds  up  the  process  and  helps  to   keep  consistency  across  translations)  and  visualization  of  translated  keys  (so   you   can   see   the   "screenshot"   where   the   key   appears   and   also   allows   you   to   check   the   length   of   your   translation   -­‐‑   whether   it   fits   and   looks   good   on   the   website).  In  what  regards  the  translator,  I  again  agree  with  suggestions,  with   an   addition   as   well,  it  would  be  great  if  the  translator  would  include  also  some   symbols   or   shortcuts   of   our   special   characters   (ă   Ă   â   Â   î   Î)   since   they   are   an   important  part  of  our  written  language.  And  the  visualization  of  keys  is  a  great   idea;   I   would   really   like   that   implemented,   since   it   helps   so   much   more   translating  something  better  when  you  know  the  context.  

5.  

Phone   support.   Personally   I‘d   first   try   to  ask   for   support   by   email   and   then,   if   I   get   no   answer   for   some   days   and   it‘s   really   urgent,   only   then   I   would   call   but   I   don‘t  know,  I  am  more  of  a  person  that  prefers  less  direct  contact.  So  since  our   helpdesk  replies  fast,  I  don’t  think  we  need  phone  support.  

6.  

Technical   matter   (skip   if   you   want)   -­‐‑   Implement   localization   repository   like   CLDR   (http://cldr.unicode.org),   so   formats,   conventions,   basic   translations   (day,  months,  etc.)  are  set  automatically  and  you  only  translate  other  texts.  

7.  

Add   a  picture   of   the   founders   on   the   website,   possibly   an   organizational   structure,   use   position   titles   when   talking   about   somebody   from   the   team,     given  that  Romanians  aim  on  hierarchy,  

8.  

Founders   should   tell   the   vision   of   Webgarden   to   the   users   (using   eg.   a  website   statement).  About  the  adding  of  pictures  of  owners  and  hierarchy,  I  don’t  find  

102    

it   absolutely   necessary.   As   a  user,   I   am   rather   interested   in   the   support   I   get.   Maybe   I   would   be   curius   about   the   company   itself   (when   it   was   founded,   where,  what  was  the  scope  -­‐‑  so  rather  "About  us"  stuff,  than  who  works  there)   -­‐‑  my  opinion,  anyway.   9.  

Provide   users   with   tutorials   and   tips   on   how   to   use   Webgarden   more   efficiently.   And   tutorials   and   tips   in   Romanian   I   think   are   something   we   are   really  missing  in  order  to  make  user  experience  better  -­‐‑  so  I  am  all  the  way  for   that  as  well!  

103