Metodika akčního plánování

Metodika akčního plánování pro úspěšné plánování a navrhování veřejných městských prostorů UrbSpace Project Work Package 5 Action 5.1.3 August 2011

Metodika akčního plánování

pro úspěšné plánování a navrhování veřejných městských prostorů

Autoři Markus Rebstock Jörn Berding Matthias Gather Zuzana Hudekova (II Guidelines) Martina Paulíková (II Guidelines)

August 2011

Poděkování Tento dokument byl vytvořen organizací Institut Verkehr und Raum der Fachhochshule Erfurt (Německo) s přispěním partnerů projektu UrbSpace (principy, obsahová náplň, popisy případových studií zahrnující obrazové/návrhové vizualizace). V projektu byly zapojeny tyto: Regional Environmental Center (Slovensko), Nadácia Ekopolis (Slovensko), Nadace Partnerství (Česká republika), statutární město Brno - městská část Brno – Nový Lískovec (Česká republika), obecní úřad města Sopot (Polsko), obecní úřad města Breg Dolny (Polsko), obecní úřed města Nagykálló (Maďarsko), Vienna University of Technology, Department of Urban Design and Landscape Architecture (Rakousko), ORA - Subregional development agency Karst – Brkini (Slovinsko), Legambiente Lombardia Onlus (Italy), RiSSC - Research Centre on Security and Crime (Itálie), Local Development Agency La.Mo.Ro (Itálie). Díky patří také partnerům projektu a členům „Scienific Technical Committee“ (STC) projektu UrbSpace za poskytnutí jejich příspěvků a poznámek k tomuto dokumentu. Tento dokument je součástí projektu UrbSpace (www.urbanspaces.eu) a byl vytvořen za podpory Evropského fondu regionálního rozvoje v programu Central Europe 2007-2013.

OBSAH

I. Úvod...................................................................................................................................................... 3 II. II.1 II.2 II.3 II.4 II.5 II.6

Principy............................................................................................................................................. 5 Přípravná fáze........................................................................................................................................ 5 Analytická fáze....................................................................................................................................... 6 Návrhová část projektu.......................................................................................................................... 7 Realizační fáze....................................................................................................................................... 8 Dokončení, údržba a fáze hodnocení/monitoringu................................................................................. 8 Nepovinné – kulturní či jiné události k oživení veřejného prostoru.......................................................... 8

III. Kontrolní seznamy klíčových kritérií projektu UrbSpace................................................................ 11 III.1 Kontrolní seznam pro Environmentální kritéria...................................................................................... 13 III.2a Kontrolní seznam pro kritéria zapojení veřejnosti................................................................................. 15 III.2b Pro plánování veřejných prostorů je třeba zvážit soubor dotčených subjektů, osob a cílových skupin...... 16 III.3 Kontrolní seznam pro genderová kritéria............................................................................................... 17 III.4 Kontrolní seznam pro kriteria bezpečnosti a sociální soudržnosti........................................................... 19 III.5 Kontrolní seznam pro kriteria dostupnosti............................................................................................. 21 III.6 Návrhově - architektonická kritéria......................................................................................................... 23 PŘÍLOHY Případové studie pilotních projektů Urbspace............................................................................................... 25 Případová studie #1 Obnova veřejného prostoru v Prešově/Slovensko.......................................................... 27 Případová studie #2 Parter pod Hruškami v Hrusově/Slovensko.................................................................... 31 Případová studie #3 Zahrada plná aktivit, Vlašim/Česká Republika............................................................... 33 Případová studie #4 Obnova lesoparku, Brno/Česká Republika..................................................................... 35 Případová studie #5 Stezka mezi stromy, Sopot/Polsko................................................................................. 37 Případová studie #6 Městský park, Brzeg Dolny/Polsko................................................................................. 39 Případová studie #7 Parkově upravená plocha v Harangodu, Nagykálló/Maďarsko....................................... 41 Případová studie #8 Koncepční řešení parku v obci Sežana/Slovinsko........................................................... 43 Případová studie #9 Park 5 obcí, Cornaredo, Milano-Figino, Pero, Rho, Settimo Milanese/Itálie.................... 45 Případová studie #10 Návrh parku Tanaro, Alba/Itálie................................................................................... 47


I. Úvod Cíle projektu UrbSpace Cílem projektu “UrbSpace – zvyšování atraktivity a kvality urbanizovaného prostředí” je vytvářeni kvalitních veřejných prostorů s ohledem na ekologické, sociální a ekonomické principy konceptu udržitelného rozvoje. Pečlivě navržené a zrealizované veřejné prostory ve městech a obcích mají přímý vliv na obyvatelnost a vnímání toho, co město nabízí, jak místními obyvateli, tak i jeho návštěvníky. Takové prostory navíc nabízí potenciál pro zmírnění negativních vlivů klimatických změn a mají pozitivní dopad na své okolí. Proto tato místa také zlepšují podmínky pro místní ekonomický rozvoj v širším slova smyslu: “Veřejný prostor je jakýkoliv nezastavěný pozemek uvnitř hranic města, který poskytuje, nebo má potenciál poskytovat, environmentální, sociální a/nebo ekonomický prospěch místním komunitám, ať už se jedná o prospěch přímý či nepřímý.” (Pracovní dokument Environmentální kritéria, str. 5). Projekt UrbSpace na základě shromážděného multifunkčního souboru důležitých aspektů kvalitních prostranství vyvinul postup pro vytvoření takovýchto udržitelných prostranství ve městech a obcích. Ty by měly mít potenciál posílit atraktivitu a konkurenceschopnost měst a regionů a svou podobou zapadat

do městské krajiny. Hlavním přínosem pro kvalitu městského prostředí a jeho okolí je pak nabídka míst dobře přístupných, bezpečných pro pobyt i pohyb a využitelných pro širokou škálu obyvatel. Aby bylo dosaženo zamýšlených vlastností veřejných prostorů, byly vytvořeny sady klíčových principů zformulovaných do následujících kritérií: > > > > > >

Environmentální kritéria Kritéria zapojení veřejnosti Genderové kritéria Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Kritéria dostupnosti Návrhově – architektonická kritéria

Obecné zásady Tento dokument nabízí uživatelům informace a pokyny pro organizaci procesu utváření veřejných městských prostorů. Ve druhé části, která se zabývá „pokyny“ je proces prezento-ván různými fázemi, ze kterých je utvořen (viz schéma 1 dole), cíli a aktivitami k uskutečnění v každé z fází od započetí projektu k návrhu a plánování, realizace a dokončení.

Schéma 1: Vývojový proces projektu (Zdroj: Společná strategie, str. 32)


Sekce s kontrolními seznamy a příklady případových studií z pilotních akcí projektu UrbSpace Tento dokument také poskytuje uživateli přehled o základních kritériích k pochopení šesti výše zmíněných témat, jimiž jsou popisovány kvalitní městské prostory. V oddíle III („Kontrolní seznamy pro klíčová kritéria projektu UrbSpace – kritéria, která jsou považována za klíčová pro kvalitní návrh veřejných městských prostorů“) je každé téma prezentováno stručnou formou: krátký úvod odkazující na aspekty místních hodnot v kontextu udržitelného rozvoje města je následován výčtovou částí (část s kontrolními seznamy). To by mělo uživatele orientovat v postupu, jak zajistit proces plánování kvalitních městských prostorů” se zahrnutím klíčových aspektů v konkrétním projektu v závislosti na místních požadavcích a zdrojích a uživatelských potřebách a očekáváních (viz schéma 2 dole). Příklady aplikace klíčových aspektů v různých pilotních projektech v rámci projektu UrbSpace jsou v návaznosti na zásady a kontrolní seznamy sestaveny a uvedeny v příloze. (“Případové studie z pilotních projektů UrbSpace”)

Metodika akčního plánování: Doplňování společné strategie a pracovní dokumenty Tento dokument navazuje na zkušenosti z pilotních projektů, které byly uskutečněny v projektu UrbSpace. V tomto kontextu slouží Společná strategie – průvodce pro vytváření prostor1 jako teoretický a Pracovní listy vyvinuté pro každý klíčový aspekt slouží více jako prakticky orientovaný základ pro fázi přípravy a programování (viz oddíl II), navrhování, plánování a realizaci pilotních projektů ve veřejných městských prostorech. Zkušenosti z pilotních projektů UrbSpace ukazují, že participačnímu aspektu musí být věnována ze všech procesů nejdůležitější role. Pro realizaci tohoto metodického

Předškolní děti

Školáci

Schéma 2: Rozdílné prostorové požadavky v návaznosti na věk/ tělesnou zdatnost, pohyblivost a časové možnosti (Zdroj: Společná strategie, str. 23)

přístupu je zde více různých způsobů (viz část II + III). Nicméně aktivní zapojení významných subjektů a uživatelských skupin je v různých fázích projektu vývojového procesu nepostradatelný faktor úspěchu pro vytvoření veřejného městského prostoru, který vyhovuje očekáváním mnoha členů společnosti, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti. Účast veřejnosti by tedy měla být považována za společný rámec všech aktivit a aspektů, které mají být zohledněny při plánování a realizaci. Tento dokument nenahrazuje Pracovní listy a Společnou strategii, ale má spíš charakter metodických pokynů. Proto slouží k doplnění těchto dokumentů, které poskytují podrobné popisy a požadavky pro detailní přístup k plánování.

Mládež

Muži

Rodiny

Turisté a návštěvníci Etnické a kulturní menšiny

Rodiče nebo opatrovníci s dětmi

Veřejné prostory

Lidé s pohybovým omezením a jejich doprovod Senioři

Ženy

Pracující Podnikatelé

Obyvatelé pravidelně dojíždějící do zaměstnání

Místní obyvatelé

Nezaměstnaní

Schéma 3: Účastníci sedící kolem „stolu” veřejného prostoru (Zdroj: Společná strategie, str. 22)

1 Společná strategie (v anglickém jazyce i mateřských jazycích ostatních partnerů, kteří se účastní projektu UrbSpace) a Pracovní listy pro každý z klíčových aspektů jsou dostupné ke stažení na webových stránkách projektu UrbSpace: http://www.urbanspaces.eu/index.php?id=joint-strategy.php


II. Principy Zahájení projektu – vize pro změnu Proces navrhování začíná dlouho před tím, než začnou být vypracovávány jakékoliv plány pro tvorbu či revitalizaci veřejného prostoru, a v ideálním případě by měl pokračovat i po té, co je úprava dokončena. Za tímto procesem musí být celková vize, a někdo s potřebnou představou, kdo celý proces pohání kupředu a zajišťuje, aby všechny zájmové skupiny byly zapojeny (Společná strategie, str. 30).

II.1 Přípravná fáze II. 1.1 Poznání místní komunity, dotčené veřejnosti a klíčových subjektů. Poskytnutí in-formací o plánech návrhu/obnovy veřejného prostoru. Přípravná fáze2 je často fáze stanovující úspěšnou realizaci obnovy či rekonstrukce veřejného prostoru a ovlivňuje význam a legitimitu celého procesu. V této části přípravné fáze jsou aktivity soustředěny především na poznání a účast všech současných i budoucích zainteresovaných osob a subjektů (uživatelé obnoveného veřejného prostranství – občanská sdružení, sdružení vlastníků, správci apod. Přiměřená účast zainteresovaných osob může zahrnovat také sdružení vlastníků bytů, osob s hendikepem, kluby maminek či seniorů, které mají dostatečné informace o místní komunitě a čas se aktivně zúčastnit). Nezbytnou roli také zastupují obecní či městské úřady, které by měly být jedni z nejdůležitějších partnerů během celé realizace projektu. Pokud je projekt uskutečněn v menší obci, je doporučeno zapojit významné osobnosti, které ovlivňují nebo organizují místní sociální a kulturní život (například předseda nějakého spolku, místní farář apod.). Tyto osobnosti hrají zásadní roli tím, že mají dobrou pověst a respekt občanů. Během přípravné fáze jsou osloveny výše zmíněné osoby a subjekty. Také jsou zveřejněny informace o plánované obnově nebo rekonstrukci veřejného prostranství. Klíčoví hráči jsou požádáni o možnou spolupráci.

Stejně tak je důležité prezentovat základní strategii návrhu a aspekty na které je třeba se zaměřit jako je environmentální oblast, oblast dostupnosti, odpovídající vzhled a výběr materiálu, prevenci kriminality apod. Pro občany, kteří mají z projektu obavy, je toto příležitost účastnit se definice celkového záměru projektu. V této souvislosti může být výhodou vytvoření určité komunikační platformy (např. blogy či sociální sítě).

Cíle • Zajištění informací a aktivní účast místní komunity, současných a budoucích uživatelů obnoveného prostoru, občanské a zájmové skupiny, sdružení vlastníků a správců, zástupci sdružení vlastníků apod. • Zajistit, aby tito účastníci rozuměli procesu, aby věděli, jaké činnosti jsou plánované a za jakým účelem a jakým způsobem se mohou do procesu zapojit.

Činnosti • Informační kampaně skrz zprávy v tisku, články v místním věstníku, internet, letáky ve schránkách stručně vysvětlující kroky a plánované činnosti, kterých se mohou občané zúčastnit, plakáty na veřejných místech, které informují o místě, datu a času plánovacího setkání. • Možné počáteční setkání místní komunity – pro zástupce veřejné správy a zájmových skupin současných a budoucích uživatelů obnovovaného veřejného prostoru, občanská sdružení, sdružení vlastníků, zástupci podnikatelské sféry dotčen projektem apod. • Vytvoření pracovní skupiny například ve stylu „kulatého stolu“, která zahrnuje projektanta/y, zástupce správy vlastníků veřejného prostoru, dotčenou veřejnost, osoby zodpovědné za vnější a vnitřní komunikaci. Zkušený facilitátor je často členem úzce spolupracující skupiny, která nejen řídí celý proces veřejné účasti, ale také řeší možné konflikty, které mohou vzejít z rozdílných zájmů, apod.

2 Zmiňovaná také jaké programová fáze zahrnující přípravu a analytické kroky (viz II.2, Společná strategie, kapitola 4.3.6.)


II.1.2 Zpracování harmonogramu činností a prací, vymezení zodpovědnosti a povinností apod. Tato činnost je provedena podobně jako II.2.1. Plán činností by měl být vytvořen ve spolupráci s klíčovými subjekty z místní komunity a zveřejněn.

•

Činnosti • Zpracování harmonogramu činností a prací, vymezení zodpovědnosti a povinností, vytvoření smluv a dohod s klíčovými subjekty apod. • Musí být upřesněny a konkretizovány finanční zdroje, které jsou k dispozici.

•

II.2 Analytická fáze Získání podkladů k dokumentaci a informací o veřejném prostoru Je důležité získat nezbytné informace týkající se využití veřejného prostoru: analýza současného využití prostoru (např. pomocí zmapování chování uživatelů), identifikace základních problémů místa, základní limity a vymezení hlavních bodů, které nejsou pro současný stav prostoru klasifikovány jako uspokojivé.

•

•

Cíle • Získání důležitých informací k využití veřejného prostoru v minulosti a současnosti, jeho limity z pohledu budoucího využití. • Získání informací o širším okolí veřejného prostoru a jeho problémech. • Získání podkladových dokumentů pro plánovací fázi a informací o problémech týkajících se očekávaného vytvoření kvalitního veřejného prostoru. • Obeznámení se s plány budoucího využití veřejného prostoru od dotčené veřejnosti.

Činnosti

•

•

Seznámení se s územním plánem a dalšími právně závaznými dokumenty, které souvisí s funkcemi a využitím konkrétního veřejného prostoru (viz Společná strategie „Politické souvislosti veřejných městských prostorů“, str. 8). • Identifikace a konzultace s oficiálními vlastníky, správci a uživateli prostoru.Určení potřebných smluv a dohod o využití prostoru, případně


•

i dočasných (např. smlouva na sezónní skladování materiálu v létě nebo skladování sněhu v zimě, apod.). Je nezbytné seznámit se s plány těchto subjektů, aby bylo možné blíže určit budoucí využití či přeměnu prostoru. Shromáždění předchozích plánů od stavebního úřadu nebo místních architektů, fotografií od místních lidí (například formou soutěže pro děti, které mohou vyhledat fotografie ve svých rodinách, zeptat se starších lidí v domovech seniorů, v archivech a muzeích), technických map s podzemními sítěmi, apod. Průzkum současného využití prostoru a vymezení hlavních uživatelských skupin – v průběhu celého dne i s ohledem na různá roční období. Je důležité zapojit do těchto aktivit místní komunitu, např. zmapovat se studenty chování lidí v prostoru během dne, uskutečnit rozhovory s uživateli prostoru, apod. (viz Pracovní dokument „Kritéria veřejné participace“, str. 6, a příslušný seznam v kapitole III). Předběžné zmapování prostoru a jeho okolí – určení nejnaléhavějších problémů v oblasti environmentální, prevence kriminality, dostupnosti pro skupiny se specifickými potřebami, využitelnosti a bezpečnosti pohybu, s ohledem na historické dědictví území, zjištění informací ohledně čistoty, údržby, výstavby v okolí atd. (viz kritéria vytvořená v seznamu v kapitole III. Vymezení základních problémů a limitů a hlavních bodů, které neumožňují klasifikovat současný stavu veřejného prostoru jako uspokojující. Vymezení problémů veřejného prostoru týkajících se aspektů environmentálních, prevence kriminality, dostupnosti pro občany se specifickými potřebami, zjištění historie vlastnictví pozemků apod. (viz Společná strategie, kapitola 5, část 5.2 a kritéria vytvořená v seznamu v kapitole III). Organizace plánovacího setkání – cílem takové události je pochopení a strukturovaná diskuze za účelem zjištění návrhů obyvatel, které se týkají budoucího obrazu prostoru. Role facilitátora je shromáždit široké spektrum nápadů a návrhů k přeměně prostoru a vést diskuzi ke shodě nad preferovaným účelem prostoru a jeho funkcemi. Tento podklad je důležitý pro architekta, aby mohl prostor navrhnout. Je vhodné, pokud plánovací setkání zahrnuje také činnosti, které sjednotí komunitu a tým. Různé typy veřejných plánovacích akcí s kulturně společenskými doprovodnými aktivitami jako je třeba umělecká soutěž pro děti, které pomáhají vyjádřit ideální představu o využití uvažovaného prostoru (hodnocení provedené ve formě veřejné výstavy, s odměnami pro vítěze, analýzy návrhů, zhodnocení výskytu určitých prvků, apod.) jsou velmi užitečné. Takové aktivity také mohou pomoci do celého procesu přitáhnout rodiče. Dotazníkové šetření mezi veřejností, např. pomocí místního věstníku či internetu nebo informační

leták mezi obyvateli okolních domů, kterých se týká současné i budoucí využití prostoru. Leták by měl obsahovat informace o chystané činnosti a způsobech, kterým mohou vyjádřit občané svůj názor ohledně toho, komu by prostor měl sloužit, co by tam mělo nebo nemělo být umístěno apod. Vhodné je umístit plánek (tzv. slepá mapa) pro popsání problémů nebo návrhů.

II.3 Návrhová část projektu II.3.1 Vymezení vize nově vytvořeného nebo obnoveného veřejného prostoru S návrhovou částí projektu je možné začít po té, co byly od dotčené veřejnosti získány důležité informace o veřejném prostoru a jeho okolí, přehled nejvýznamnějších problémů a nápady k budoucímu využití. „Vize“ by měla zahrnovat i metodu, jak zajistit vytváření veřejného prostoru vysoké kvality (viz také Společná strategie, kapitola 4.4 pro dodatečné informace).

Cíl Vymezení dlouhodobé vize a krátkodobých cílů ve vztahu ke konkrétnímu veřejnému prostoru a jeho okolí týkající se využití prostoru.

Činnosti • Vymezení dlouhodobého cíle (vize) – čeho by hlavně mělo být dosaženo přeměnou či vytvořením veřejného prostoru se zřetelem na aspekty jako je ochrana životního prostředí, prevence kriminality, dostupnost pro obyvatele apod. Je také důležité vzít v úvahu umístění veřejného prostoru v rámci sídla (městské centrum, okraj, sídliště), velikost a charakter sídla, velikost samotného prostoru, charakter zastavěného území v okolí, vymezené problémy, které se vztahují k danému prostoru a jeho okolí apod. (viz Společná strategie, kapitoly 1.3 & 3 a kritéria vytvořené v seznamu v kapitole III pro dodatečné informace). • Vymezení krátkodobých cílů – čeho by hlavně mělo být dosaženo v kratším časovém období, a především v oblastech řešení nejpalčivějších problémů vymezených v rámci předchozího kroku procesu. Je nutné vzít v úvahu zdroje a možnosti (časové, finanční, technické), omezení pro samotný veřejný prostor, a také možnosti rychlých fyzických změn (v řádu měsíců), které by byly veřejností pozitivně vnímány.

• Náležitý soubor aktivit také zahrnuje kroky zaměřené na posílení komunity – různé kulturní a jiné akce, které přinesou do prostoru život, představí možnosti jeho využití, informují širší okolí o přeměnách prostoru, přitáhnou lidi na plánovací setkání nebo reali-zaci projektu. Tyto aktivity by měly být spojeny s klíčovými kroky plánovací a realizační fáze. Nicméně mohou být provedeny i samostatně při různých příležitostech jako je na-příklad Den Země, Den bez aut, konec školního roku apod. (viz II.6).

II.3.2 Představení návrhu a jeho schválení zainteresovanými stranami Hlavní část – návrh veřejného prostoru, který je vytvořen profesionálem (který by měl být členem týmu, viz bod II.1.2) zaměřený na problémy vymezené v kroku II.2. Datum ukončení projektové fáze musí být přesně určen a měl by být jasný všem stranám, kterých se projekt týká.

Cíl Navržení veřejného prostoru a vymezení prioritních funkcí, případně podpůrných funkcí, hlavních a vedlejších cílových skupin. Stanovení regulativů, limitů a dalších pravidel pro veřejný prostor s ohledem na environmentální aspekty, bezpečnost a prevenci kriminality, dostupnost pro obyvatele, bezpečný a plynulý pohyb v rámci veřejného prostoru (např. řešení použitých materiálů, rozsah zpevněných povrchů, bezpečné zpřístupnění veřejné prostory). K zamyšlení v této fázi je údržba veřejných prostorů a řešení potenciálních konfliktů (např. vizuální kontrola prostoru versus environmentální aspekty ochrany biotopů, viz připomínky týkající se těchto témat v kapitole s kontrolními seznamy)

Činnosti • Návrhové práce – je velmi příhodné připravit rozdílné alternativy či řešení návrhu; vhodné jsou také jeho vizualizace nebo model. • Schválení návrhu nebo výběr alternativy komunitou – jedna možnost je uspořádání druhého plánovacího setkání, které je zaměřené na diskuzi o návrzích a výběr nebo schválení finálního návrhu (pokud je více alternativ) tak, aby architekt mohl dokončit plány pro realizační fázi. Toto setkání může být také spojeno s různými kulturními nebo sociálními událostmi pro veřejnost, nebo může být jejich součástí.


V některých případech je vhodné doprovodit druhé setkání s dalšími formami poskytnutí informací veřejnosti, které představí koncepty, které projektant dosud vypracoval. Koncept může být vystaven na veřejnosti přístupném místě nebo pomocí místních medií, (např. noviny či místní věstník), spolu s informacemi, kam je možné zaslat své komentáře. Může být uskutečněno další setkání a projednání pro různé skupiny obyvatel nebo internetové hlasování. Je nutné, aby byla veřejnost informována o rozpracovaném návrhu a aby mohla doplnit a schválit finální verzi. • Pokud se projekt týká většího území a v krátkém časovém horizontu je obnovována pouze část veřejného prostoru, měla by být tato část odsouhlasena veřejností a rozhodnutí by mělo být sděleno místní komunitě. Nejvhodnější řešení je rozhodnout v rámci plánovacího setkání nebo pomocí jiné participativní formy. • Dokončení návrhu projektu, jeho vizualizace a prezentace veřejnosti – způsobem přijatelným pro rozdílné skupiny uživatelů prostoru a místní komunitou. Je vhodné vytvořit vizualizace návrhu ideálně přímo v tomto prostoru, v jeho blízkém okolí nebo v elektronické formě. Použití hmatatelného modelu může pomoci ukázat nový vzhled také uživatelům se zrakovým poškozením nebo slepým lidem. Důležitým faktorem je objem finančních zdrojů, které mohou být investovány do obnovy nebo vytvoření veřejného prostoru. • Poskytnutí informací o projektu vlastníkům či správcům veřejného prostoru (pokud nejsou členem týmu, viz bod II.1.2) a smluv na možné spolufinancování, etapizaci apod.

Činnosti • Zajištění různých povolení (stavební povolení, oznámení o záměru stavby apod.) v závislosti na plánovaných pracích, komunikace se stavebními orgány. • Příprava stavebních plánů jako základ pro odhad výdajů, objednávka a rozpracování cenových nabídek a výběr vhodných dodavatelů. • V rámci přeměny veřejného prostoru vymezit práce, do kterých se mohou zapojit různé skupiny dobrovolníků tam, kde je to možné (vždy ošetřit formální podmínky pro účast dobrovolníků). Zkušenosti ukazují, že zapojení lidí do proměny veřejného prostoru podporuje jejich pocit vlastnictví takového území, což ho chrání před vandaly. Pokud je veřejnost zapojená, je nutné rozdělit realizační práce na částečné úkoly a fáze, rozdělit odpovědnost za jednotlivé úkoly určitým realizačním skupinám, zajistit dostupnost materiálu, nářadí, zboží a služeb nutných pro výstavbu, připravit pozemek a určité architektonické prvky tak, aby bylo možné je instalovat během společné realizace. • Realizace prací, které by mohly být uskutečněny zapojením dobrovolníků – vytvoření systému pro registraci a rozdělení úkolů dobrovolníkům, zajištění občerstvení a hygieny, zajištění aktivit pro děti (např. hry a soutěže). Prostor může být řešen tak, aby viditelné změny byly vytvořeny během společných akcí (instalace houpaček apod.). Konkrétní výsledky ovlivňují lidi a přesvědčují je o tom, že svůj čas investovali správně. • Provedení stavebních aktivit externími dodavateli a kompletace prací.

II.4 Realizační fáze Příprava podmínek a investiční fáze projektu veřejného prostoru

(pro další informace viz také Společná strategie, kapitola 4.5) Před začátkem realizační fáze by měly být vytvořeny všechny detailní stavební výkresy, které slouží jako základ pro odhady výdajů a pro tendrové řízení. Odhadované výdaje by měly být porovnány s dostupným financováním (viz kapitola II.1.2).

Cíl • Vytvoření viditelných změn v prostoru v krátkém čase (nebo alespoň částečných změn), kde je do aktivit možné a užitečné také zapojení místní komunity (včetně dětí, mládeže a skupin se specifickými potřebami).


II.5 Dokončení, údržba a fáze hodnocení/monitoringu Po dokončení stavební prací by se mělo uskutečnit oficiální předání obnoveného veřejného prostoru veřejnosti. Po dokončení bude potřeba prostor pravidelně udržovat. Tato fáze zahrnuje hodnocení úspěšnosti projektu, porovnání naplánovaných krátkodobých cílů, plánovaných a dosažených výstupů, stejně jako sledování toho, jak úspěšný byl návrh původního záměru, a druhy a stupně využití. Dodatečné hodnocení realizovaného projektu zahrnuje zmapování využití a aktivit obnoveného prostoru a porovnání s úvodními analýzami místa (pro další informace viz Společná strategie, kapitola 4.6).

Cíl • Informování místní komunity o dokončení projektové části a ostatních plánovaných krocích. • Zhodnocení úspěšnosti projektu a zpracování zkušeností z použití zvolené metodiky. • Zajištění přiměřené údržby a správy obnoveného prostoru. • Zajištění dodatečného hodnocení projektu a porovnání výsledku s úvodními analýzami veřejného prostoru, které byly uskutečněny během přípravné fáze.

Činnosti • Slavnostní veřejná událost s účastí zainteresovaných stran, zapojených obyvatel, zástupců místní komunity, sponzorů, partnerů, místních a regionálních médií a dalších. Výstava fotografií nebo projekce filmu z realizace, výstava návrhů vytvořených dětmi apod. Cílem zahájení je předat prostor pro zamýšlené využití občany a poděkování dotčeným subjektům, kterých se prostor týká a kteří přispěli realizaci veřejného prostoru a podpora realizovaných změn. • Příprava předávacího protokolu a předání investice budoucímu správci obnoveného veřejného pros toru. • Organizace/zajištění pravidelné údržby obnoveného veřejného prostoru (např. údržba vegetace, odstraňování a odvoz odpadků, provedení drobných oprav), • Zajištění dodatečného hodnocení projektu.

II.6 Nepovinné – kulturní či jiné události k oživení veřejného pros toru Různé kulturní, sportovní a jiné události slouží k oživení prostoru, ukázce možných využití, informování širší komunity o skutečnosti, že proběhne proměna prostoru, přitáhnutí dalších lidí k plánování nebo přímo k realizačním činnostem. To může být spojeno s klíčovými kroky v plánovací a realizační fázi, nicméně mohou být také provedeny zvlášť při příhodných příležitostech (Den Země, Den bez aut, konec školního roku apod.)

Cíl Uskutečnění aktivit pro různé skupiny lidí, prezentace potenciálu místa, oživení a informování o jeho změnách i před samotnou proměnou.

Činnosti • Sportovní hry a turnaje pro mládež, děti i dospělé, turnaje mezi sousedy – fotbal, badminton… • Kreativní dílny pro děti, mládež a rodiny – malování, seznámení s přírodou, výroba různých věci. Vytváření graffiti, fotografií a dalších uměleckých dílen… • Kulinářské události, např. ochutnávka bio nebo tradičního jídla, trhy se sezónní zeleninou či dalšími lokálními produkty… • Divadelní představení na ulicích, promítání filmů, hudební představení – školní představení dětí nebo amatérských souborů, představení profesionálů a mládežnických souborů… • Ostatní aktivity pro různé skupiny lidí – pouštění draků, žonglování, pouliční umění, ukázky psů nebo hasičů, tradiční aktivity týkající se místních zvyků…


10


III. Kontrolní seznamy klíčových kritérií projektu UrbSpace – kritéria, ke kterým je nutno přihlédnout pro vytvoření kvalitního návrhu veřejných městských prostorů Cílem této části metodiky akčního plánování je zorientovat uživatele ve významných kritériích a aspektech, se kterými je vhodné počítat, především v rámci iniciace projektu veřejného městského prostoru, bez ohledu na závaznou státní, krajskou a/nebo obecní le-gislativu. Kontrolní seznamy odráží vlastnosti kvalitních veřejných prostorů. Vyhodnocení kritérií umožňuje zhodnotit potenciál místa a vymezit skutečnou funkci, (viz Společná strategie, kapitola 2), kterou by daný veřejný prostor měl plnit na základě místních prostorových/ geografických, technických, finančních, personálních a dalších podmínek a zdrojů. Využití kontrolních seznamů v průběhu vývoje projektu V návaznosti na konkrétní Pracovní list pro každé klíčové kritérium a na Společnou strategii (viz část I) mohou kontrolní seznamy sloužit jako nástroj aplikovaný na začátku projektu a plánování (přípravná fáze a analýzy současného stavu místa v dotazníku, očeká-

vání uživatelů apod., pro další informace viz Společná strategie, kapitola 4.3.6 a kapitola Principy). Dál mohou kontrolní seznamy sloužit také jako kontrolní nástroj v dalších fázích projektu (v podrobnější plánovací a návrhové části i následné realizaci plánovaného návrhu za účelem realizace zamýšlených funkcí). Zde by měly pomoci zkontrolovat, zdali je ke kritériím přihlédnuto a zdali jsou řádně uplatněna. V závěrečné fázi projektu může navíc být kontrolní seznam použitý k hodnocení, kontrole a monitoringu toho, zda bylo ke klíčovým aspektům dostatečně přihlédnuto po realizaci a dokončení projektu. Políčka ve sloupcích kontrolního seznamu, která se vztahují ke zmíněným fázím projektu, značí, ve kterém kroku či krocích procesu3 je obzvláště důležité vzít v úvahu příslušné body a kritéria jednotlivých klíčových aspektů projektu UrbSpace (viz schéma 3 dole): Zaškrtnutím těchto polí by měl být aplikován seznam, který připomene uživateli důležitost kritérií v jednotlivých fázích (viz části II.) procesu projektu:

Bezpečný pohyb ve veřejném prostoru

Příprava / Analýzy (Programming)

Plánování / Navrhování

Realizace / Hodnocení

Je přihlédnuto k existující (státní/krajské/místní) legislativě a normám vztahujícím se k dostupnosti a přístupnosti.

x ¨

x ¨

x ¨

Maximální možné horizontální a vertikální sklony povrchů a cest jsou omezené.

¨

x ¨

x ¨

…

x ¨

¨

¨

Schéma 3: Příklad, jak používat kontrolní seznamy

Promyšlení aplikace jednotlivých klíčových kritérií sestavených na následujících stranách výrazně ovlivňuje atraktivitu a využitelnost, a proto také úspěch vytvořených či vylepšených prostorů. V této souvislosti mo-

hou kontrolní seznamy poskytnout orientaci pro sběr dat, která se týkají zamýšlený vlastností dotčeného prostoru, s cílem splnit očekávání velkého množství uživatelů a strukturovat plánovací proces.

3 Viz sloupec v hlavičce každého kontrolního seznamu s rozdělením do fází “Příprava / Analýzy (Programming)”, “Plánování / Navrhování” a “Realizace / Hodnocení”


11

Účast veřejnosti jako metodická struktura Kontrolní seznam pro kritéria zapojení veřejnosti je doplněn seznamem důležitých dotčených subjektů a osob a cílových skupin, jejichž očekávání, nápady a doporučení by měly být v projektu zastoupeny a mělo by k nim být přihlédnuto v plánovacím procesu. Ambiciózním cílem ke splnění je trvalé zapojení těchto dotčených stran do projektu. Strany jsou reprezentovány zástupci veřejné správy a nejrůznějšími zájmovými skupinami. To by mohlo být považováno za rámec celkového plánovacího procesu.

Potenciální překrývání kritérií nebo jejich vzájemné rozpory Pokud se podíváte na kontrolní seznamy pro jednotlivá UrbSpace klíčová kritéria, objevíte vzájemné blízké propojení nebo překrývání v určitých sub-kritériích. V některých případech mají veřejné městské prostory vysoce složitý soubor funkcí (Pracovní listy „Návrhově – architektonická kritéria“, str. 83).

Proto tu mezi jednotlivými uvedenými relevantními kritérii mohou být dokonce rozpory. Příkladem je požadavek na environmentální a ekologicky hodnotné oblasti s hustou výsadbou, keři apod. a zároveň poža davek vytvořit pocit bezpečí pro uživatele pomocí světlých prostorů bez tmavých míst nebo skrytých zákoutí (viz také kontrolní seznam pro „Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti“). Přesto jsou všechny aspekty a jejich sub-kritéria důležitá. Je proto úkolem projektantů a architektů – vždy v blízké spolupráci s cílovou skupinou uživatelů – nalézt přiměřenou rovnováhu mezi těmito kritérii v konkrétní situaci dotyčného prostoru. Tyto požadavky respektují na jedné straně typ (např. městská oblast s charakterem lesa, kde leží pozornost na environmentálních aspektech, nebo náměstí, kde mohou být důležitější kritéria bezpečnosti) a na druhé straně zamýšlené hlavní funkce veřejného prostoru4.

4 Vztahuje se také ke kapitole 4 jednotlivě zaměřených Pracovních listů, která se zabývá vztahem a potenciálním překrytím šesti UrbSpace klíčových aspektů obecně a/nebo jejich sub-kritérii zvlášť.

12


III.1

Kontrolní seznam pro Environmentální kritéria

Veřejné prostory, obzvláště městská zeleň, mohou plnit důležité environmentální a ekologické funkce, které souvisí s významným přínosem pro lidi žijící ve městě nebo obci. Proto se jedná o jeden z aspektů, který je upřednostňovaný mezi ostatními kritérii především tím, že je na něj kladen důraz v mnoha evropských strategiích (viz Pracovní list „Environmentální kritéria“, str. 5). Zahrnuje také potenciál zmírnit negativní efekty klimatických změn, které jsou výrazné především v městských

oblastech. Environmentální úloha veřejných prostorů v městském prostředí je zdůrazněna především naplněním následujících funkcí, o kterých se mluví také jako o „ekosystémových službách“ (viz ibid., str. 14): zmírnění klimatických problémů městského prostředí, ovlivnění hydrologického cyklu a management dešťové vody, zachování biodiverzity a podpora/zajišťování přirozeného prostředí pro divoké rostliny a zvířata, odclonění hluku apod.

Environmentální kritéria Příprava / Analýzy Programming)

Plánování / Navrhování


Pro občany je viditelné vyvážené prostorové rozložení zelených ploch v urbanizovaném prostředí s ohledem na jejich dostupnost5.

¨

¨

¨

Je vytvořeno spojení mezi různými typy ploch zeleně a veřejnými prostory6.

¨

¨

¨

Volné plochy a proluky jsou využívány pro potřeby zeleně – především v hustě zastavěných oblastech městských center7.

¨

¨

¨

Koncept kompaktního města je upřednostňovaný z důvodu vyhnout se živelnému růstu měst, fragmentaci okolní krajiny a uchránění nezastavě-ných ploch pro přírodu.

¨

¨

¨

Veřejné prostory a plochy zeleně jsou navrženy v návaznosti na místně převažující směry proudění větru, aby zajistily lepší cirkulaci vzduchu a jeho výměnu v noci.

¨

¨

¨

Jsou vytvořeny ochranné pásy zeleně podél vodních ploch.

¨

¨

¨

Je zvýšeno procento povrchů s vegetací v souladu se základními funkcemi veřejných prostorů8.

¨

¨

¨

Retenční kapacita území je zvýšená9.

¨

¨

¨

Předpokládá se použití vodních prvků (fontán, vodních toků zachycujících dešťovou vodu10.

¨

¨

¨

Tváří v tvář očekávaným snížení teplot v městském prostředí jsou introdukovány nové druhy (taxony) stromů a rostlin, které dosud nebyly vhodné pro místní podmínky11.

¨

¨

¨

1. Hlavní kritéria v plánování – městská úroveň

2. Vnitřní vývoj – potřebná kritéria a parametry Kritéria, která se vztahují ke zmírnění dopadu nepříznivých klimatických změn

5 Ve vzdálenosti 300 m od ploch zeleně, nebo 10 minut volné chůze, viz schéma 2, str. 6 6 Vytvoření biokoridorů, alejí s cestami pro pěší a cyklisty. 7 Např. vytvořením “pocket parks” (použitím stromů v ulicích, ozeleněním zdí a střech, popínavá a vertikální vegetace apod.). 8 Pokud je to možné, procento pokrytí dřevinami by mělo být větší než 60 % v poměru k trávníku. 9 např. odstraněním nadbytečného zakrytí půdy v předzahrádkách, parcích, podél ulic, vytvořením zelených střech, které zachytávají a zpomalují odtok vody. 10 Systém zachytávání vody na střechách a terasách může vést do sběrných kanálů a nádrží. Dlažby a zpevněné povrchy mohou být odstupňovány tak, aby voda mohla téct k vegetaci. 11 např. pomocí teplotních požadavků, tedy druhů odolných silným letním suchům, např. s úzkými listy; viz Jaroslav Machovec: Dusledky globálních klimatických zmen na sadovnicku tvorbu ve mestech in Sídlo, park krajina, zborník referátov, 2002 ISBN 80-8069-170-3


13

Nejsou vysazovány invazivní dřeviny (Ailanthus altissima, Negundo aceroides), jejichž rozšiřování je podpořeno zvyšujícími se teplotami.

¨

¨

¨

Pro nové výsadby jsou, pokud možno, využívány stromy a keře místního původu.

¨

¨

¨

Je zvyšováno propojení biotopů ve veřejném prostoru .

¨

¨

¨

Pokud možno, jsou instalovány ptačí a netopýří budky pro hnízdění těchto zvířat na každém pozemku.

¨

¨

¨

Je počítáno s přírodními způsoby kosení vybraných zelených ploch a s neposečenými krajnicemi (např. pod ploty)13.

¨

¨

¨

Využívají se sukcesní plochy, které jsou zastoupeny částmi zelených ploch, jež jsou ponechány přírodnímu vývoji.

¨

¨

¨

Jsou vytvořena nevýživná stanoviště pomocí neaplikování vrstev humusu na svazích apod.

¨

¨

¨

Je zastaveno používání pesticidů a posypových solí, vyjma nebezpečných úseků.

¨

¨

¨

Kde je to možné, jsou převzaty opatření ke zmírnění letních veder: • Zastínění (panely, pergoly či plachty v ulicích). • Použití jasných barev a lesklých povrchů (lépe odráží záření než tmavé povrchy). • Použití především opadavých stromů (poskytují stín v létě a umožňují odhalení plochy během zimy).

¨

¨

¨

Tam, kde je to možné, je zajištěno opatření k ochraně občanů proti větru, dešti a hluku: vegetační clony, zasklení, panely ; speciálními příklady jsou galerie (poskytující ochranu před deštěm) a zapuštěné otevřené prostory.

¨

¨

¨

Environmentální kritéria Kritéria vztahující se k podpoře biodiverzity 12

Kritéria vztahující se k zajištění vhodných klimatických podmínek pro občany

12 např. zřízením závěry zelených ploch tak, aby malá zvířata jako ježci či obojživelníci mohli projít. 13 Většinou 1-2krát ročně, s ohledem na vegetační období pozdně kvetoucích rostlin a potřeby hmyzu a na zemi hnízdících ptáků. 14 Husté baldachýny stromů oůsobí jako větrolam (projekt RUROS), jsou-li umístěny ve směru převažujícího větru, jehličnaté stromy mají zvláštní význam.

14


III.2a

Kontrolní seznam pro kritéria zapojení veřejnosti

Zapojení místní komunity, jež je reprezentována celou škálou dotčených osob a subjektů, které jsou schopné vyjádřit své požadavky na veřejný prostor ve společném rozhodovacím procesu, získalo výraznou pozici v naplňování konceptu udržitelnosti. Metodický přístup k plánování se zapojením veřejnosti pomáhá od začátku shromáždit relevantní informace o očekáváních uživatelů, poskytuje zpětnou vazbu o vývoji daného místa, a konečně podporuje realizaci uspokojivých a trvalých výsledků, které se tak stanou udržitelné i v ekonomickém slova smyslu. Důležité je, že vyvážená míra zapojení veřejnosti v plánování rozvoje města posiluje vztah občanů k městu a jeho místům a zajišťuje dlouhodobou

podporu realizovaných strategií či navržených konceptů (viz Pracovní list „Kritéria zapojení veřejnosti“, str. 415). Základními prvky každého participačního procesu jsou přístup veřejnosti k informacím, přímé konzultace s občany a přímé a aktivní zapojení veřejnosti ve fázích plánování, realizace a hodnocení plánovacího procesu: „Veřejné prostory jsou prakticky ideálním projektem pro participační procesy. Jsou relativně jasně popsané, občané je využívají téměř každý den, a obsahují množství témat, která se týkají ochrany životního prostředí, bezpečnosti, volného času apod., a tím vytváří atraktivní téma pro obyvatele“ (ibid.).

Kritéria zapojení veřejnosti Metodika

Příprava Plánování Realizace / Analýzy / Navrho / Hodno(Programming) vání cení

Existuje srozumitelný, navenek prezentovaný plán zapojení veřejnosti s jasnými termíny.

¨

¨

¨

Vedoucí projektu (realizační tým) je seznámený s principy zapojení veřejnosti a metodikou, rozumí jim a akceptuje je.

¨

¨

¨

(Externí) poradce s dostatečnými zkušenostmi ve veřejné participaci, komunikaci a facilitaci veřejných setkání je součástí participačního pro-cesu nebo realizačního týmu.

¨

¨

¨

Jsou určené všechny potenciální cílové skupiny, které jsou zapojeny v každé fázi projektu, ve které je to nutné.

¨

¨

¨

Zapojení je průběžně vyhodnocováno a pokud nějaké skupiny chybí, proces je přizpůsoben tak, aby tyto skupiny zahrnul.

¨

¨

¨

V komunikaci, šíření informací a strategii účasti jsou použity různé způsoby oslo vení veřejnosti (včetně workshopů zaměřených na přímé zapojení občanů, ap.).

¨

¨

¨

Místní zdroje jsou použity pro přípravu projektu a realizaci (zejména pokud jde o místní obyvatele, důležité dotčené osoby či subjekty v oblasti, místní technologie, materiály atd.).

¨

¨

¨

Občané se mají možnost v průběhu projektu dozvědět jak se příprava vyvíjí a jak bylo s jejich názory naloženo.

¨

¨

¨

Kontext

Nutné

PodporuSplněné jící proces

Majitel nemovitosti bezpodmínečně souhlasí s cíly projektu a přijímá zodpovědnost za údržbu místa.

¨

¨

¨

Projekt neobnáší skryté zájmy/konflikty (uvnitř týmu, řešeného území, ve vztazích mezi dotčenými skupinami).

¨

¨

¨

Realizátor projektu vloží vlastní prostředky/práci/materiál na rozvoj projektu či na jeho realizaci.

¨

¨

¨

15 Refer also to the Joint Strategy, chapter 3 about planning “for and with all stakeholders”.


15

Kritéria zapojení veřejnosti Kontext

Nutné

PodporuSplněné jící proces

Místo projektu je místně významné, frekventované, přístupné a přirozeně vybízí k použití. Existují dlouhodobé požadavky na změnu tohoto místa.

¨

¨

¨

Návrh místa splňuje požadavky různorodých cílových skupin (nenabízí pouze jednu funkci).

¨

¨

¨

Návrh projektu je koncipován pro každodenní život a pro různé denní a roční doby.

¨

¨

¨

Monitorování chyb a problémů slouží k poučení pro další aktivity a rozvoj místní komunity.

¨

¨

¨

Prvotní iniciativa vychází zdola nikoliv shora.

¨

¨

¨

Místní komunita je aktivní již před realizací projektu.

¨

¨

¨

Iniciační skupina je různorodá, odráží rozmanitost potenciálních cílových skupin.

¨

¨

¨

V komunitě existuje iniciátor projektu se schopností vést, který má přirozenou autoritu v komunitě.

¨

¨

¨

Cílem není jen vytvořit místo, ale i fungující tým, který pokračuje po skončení projektu.

¨

¨

¨

Existuje dobrá spolupráce mezi iniciativní skupinou (případně) nevládní organizací a vedením obce.

¨

¨

¨

Občané se účastní realizace projektu.

¨

¨

¨

Na místě existuje rozmanité aktivity komunity před revitalizací, během ní i po ní.

¨

¨

¨

Projekt nepřímo vede k dalším společným aktivitám.

¨

¨

¨

Komunita

Aktivity

III.2b

Přehled potenciálně dotčených subjektů, osob a cílových skupin, které je třeba zohlednit při přípravě plánovacího procesu

Občané: „Uživatelé veřejných prostorů“

Oficiální orgány

• • • • • • • • • • • • •

• • • •

16

Místní obyvatelé Předškolní a školní děti Dospívající a mládež Ženy Muži Rodiny Rodiče nebo opatrovníci dětí s dětmi Lidé s omezenou pohyblivostí Senioři Přistěhovalci a jiné skupiny etnických menšin Pracující a do práce dojíždějící lidé Nezaměstnaní Potenciální turisti a návštěvníci


Členové místní správy Vlastníci pozemků na lokalitě Vlastníci pozemků v sousedství lokality Zástupci významných veřejných institucí: školy, univerzity, knihovny, muzea

Místní organizace a zainteresované skupiny • • • •

Nevládní organizace Místní sdružení a zájmové skupiny Centra dětí a mládeže Místní sdružení, např. zástupci lidí s postižením, sportovní kluby • Podnikatelé a firmy (restaurace ap.)

III.3

Kontrolní seznam pro genderová kritéria

Pokud vezmeme do detailu v úvahu různorodost existujících životních stylů a návyků ve městech, vzrůstá počet aktivit a potřeb. Nicméně urbanisté příliš často vytváří města bez ohledu na potřeby žen, dětí, seniorů a osob se zdravotním postižením, což ústí v to, že ne všechny části města mohou být stejnoměrně využívané všemi možnými skupinami uživatelů. Začlenění genderového hlediska do strategie města může vyústit ve vhodnější, rovnější a více dostupné prostředí pro různé členy společnosti. Hlavní proud v územním plánování, který se týká genderu, se zaměřuje na posouzení případných rozdílů mezi pohlavími ve všech fázích plánovacího procesu, od

formulování cílů po plánovací opatření, jejich realizaci a hodnocení. To znamená, že se to netýká pouze žen nebo dalších často opomíjených skupin (nebo společenských menšin), ale vztahu mezi ženami a muži (či dalšími skupinami) pro oboustranný prospěch. K odstranění těchto nerovností mohou být zapotřebí zvláštní aktivity a opatření. Genderové hledisko musí být bráno jako průřezový problém vždy v těsné souvislosti s ostatními klíčovými kritérii projektu UrbSpace, zejména s otázkami bezpečnosti (čelit násilí založeném na pohlaví) a dostupnosti (viz Pracovní list „Genderová kritéria“).

Genderová kritéria Hlavní aspekty v přístupu k plánování

Příprava / Analýzy (Programming)

Pláno vání / Navrho vání


Jsou zváženy veškeré zmíněné/rozpoznané/potenciální negativní vlivy zásahu.

¨

¨

¨

Jsou shromážděny a vyhodnoceny informace o různém využití prostoru16.

¨

¨

¨

Jsou shromážděny a vyhodnoceny informace o rozličných potřebách různých skupin uživatelů pro přístup ke službám ve veřejném prostoru.

¨

¨

¨

Jsou shromážděny a analyzovány informace tom, jak a za jakým účelem jsou služby a vybavení ve veřejném prostoru využívány.

¨

¨

¨

V projektu jsou brány v úvahu všechny relevantní aspekty z pohledu všech skupin uživatelů (zejména žen, dětí, seniorů či osob s hendikepem, osob s různým kulturním zázemím).

¨

¨

¨

Vyvážený poměr žen a mužů je reprezentovaný rozdílnými cílovými skupiny, které se podílejí na rozhodovacím procesu.

¨

¨

¨

Jsou stanovena jasná pravidla rozhodovacího procesu, která zahrnují běžný přístup k pohlavím.

¨

¨

¨

Jsou zváženy aspekty, kdy ženy a muži mají z jakékoliv prvku ve veřejném prostoru stejný užitek.

¨

¨

¨

Opatření pro zlepšení kvality

Plánování Počítá se se sportovními zařízeními pro všechny.

¨

¨

¨

Počítá se s místy pro děti.

¨

¨

¨

Počítá se se zařízeními podpory – např. místní obchody, hlídání děti, veřejné toalety.

¨

¨

¨

Předpokládá se smíšené využití místa pro široký rozptyl cílových skupin populace.

¨

¨

¨

16 When and how women and further target groups (e.g. children, teenagers, elderly or disabled persons) use open urban spaces, taking into account gender differentiated statistics, analysis and utilization of sites or locations (cf. Working Paper “Gender Aspects”, p. 34 ff. and Guideline-section II).


17

18


III.4

Kontrolní seznam pro kriteria bezpečnosti a sociální soudržnosti

Jak je uvedeno v Pracovním listu „Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti“ (viz str.1), uživatelé veřejného prostoru v něm přímo vnímají to, co je a co není nebezpečné. Jeden z příkladů může ukázat důsledek zohlednění této záležitosti ve vztahu k navrhování/plánování veřejného městského prostoru. Zelené parky (environmentální aspekt) může být elementem zvyšujícím nejen kvalitu a atraktivitu místa a jeho okolí, ale také bezpečnost. Park jako veřejná zahrada může přitáhnout mnoho různých uživatelů (rodiny, děti, senioři, atd.), kteří mají tendenci respektovat společné etické zásady a sdílet společné aktivity, čímž je zvýšen přirozený dohled nad místem. Na druhou stranu špatně navržený nebo udržovaný veřejný park může usnadnit porušení takových zásad s negativními následky. Antisociální chování, vandalismus nebo i vážnější trestní činy jako napadení nebo znásilnění.

Problematika bezpečnosti a sociální soudružnosti v rámci veřejných prostor má blízkou souvislost s mnohými dalšími aspekty zmíněnými v projektu UrbSpace. Obecně projektování, plánování, realizace a monitorování/ hodnocení by tedy mělo brát v úvahu principy prevence kriminality, které zahrnují mimo jiné dobrou viditelnost a správné osvětlení (vzhled a architektura), správnou úroveň a typ přístupu a propojení (přístupnost), zapojení různých zainteresovaných stran do plánovacího procesu včetně policie (účast veřejnosti), péče jednotlivých uživatelů: seniorů, dětí, žen, zdravotně postižených, přistěhovalců (genderová kritéria) (viz Pracovní list „Kritéria bezpečnosti a sociální soudružnosti“).

Kritéria bezpečnosti a sociální soudružnosti Hlavní aspekty v jakémkoliv plánovacím přístupu

Příprava Plánování Realizace / / Analýzy / Navrho Hodnocení (Programming) vání

“Přemýšlej jako zločinec ” – je třeba brát vždy v úvahu prvky, které by se mohly stát terčem zločinu, vandalismu či antisociálního chování.

¨

¨

¨

“Přemýšlej v souvislostech” – je přihlédnuto k informacím o zločinu, antisociálnímu chování a tendencím v oblasti.

¨

¨

¨

“Zeptej se odborníka” – kontaktujte policii, příslušný místní úřad (sociální a prevence kriminality) a dotčené strany, aby věděli, co se děje - jak v dob-rém, tak i ve špatném slova smyslu.

¨

¨

¨

„Udělej to jednoduše“ – jsou vzaty v úvahu nejjednodušší způsoby (včetně návrhu), jak dát prostoru jasné funkce, jak ho snadno pochopit nebo použít.

¨

¨

¨

„Udělej to přátelsky“ – šťastný či pohodlně se cítící uživatel má tendenci cítit se bezpečně. Je přihlédnuto k možným konfliktům a je jim zabráněno.

¨

¨

¨

„Udělej to odolné“ – potenciální cíle útoků jsou chráněné a bezpečnostní opatření jsou navržené sice diskrétně, ale dostačujícím způsobem.

¨

¨

¨

„Udělej to zajímavé“ – veřejný prostor je pro občany, jedná se o prvek v prostoru, který přitahuje lidi. Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti prostoru umožňuje vykonávání různých funkcí.

¨

¨

¨

„Udělej to pro všechny“ – je třeba přihlédnout ke všem možným uživatelům a jejich vnímání nebo potřebě bezpečnosti. Veřejný prostor by měl toho zahrnout co nejvíc, ne být exkluzivním objektem - jen pro někoho.

¨

¨

¨

„Udržuj čistotu“ – je zajištěna údržba, rychlé opravy a úklid, vzhledem k teorii „rozbitého okna“17.

¨

¨

¨

„Podívej se po vlastnících“ – je zajištěno, že někdo bude prostor „vlastnit“, pozorovat ho a starat se o něj (přirozený dohled), a že jsou v prostoru dodržována společná pravidla (provozní řád).

¨

¨

¨

17 Teorie “rozbitého okna” říká, že vnímání místa, na kterém jsou již znát známky vandalismu, jsou částečně zničené nebo špatně udržované, může mnohem více podpořit antisociální chování. Proto údržba prostředí jako fyzického indikátoru stupně sociální soudržnosti a neformální kontroly společnosti nabývá větší důležitosti. (viz Pracovní list “Kritéria bezpečnosti a sociální soudružnosti”, str. 7).


19

Kritéria bezpečnosti a sociální soudružnosti Přístup a pohyb ostrahy Pěší, cyklistické a automobilové cesty jsou jasně rozlišeny.

¨

¨

¨

Zbytečné cesty jsou odstraněny.

¨

¨

¨

Pohyb v rámci prostoru a skrz něj je jednoduchý a pochopitelný.

¨

¨

¨

Jsou uzavřeny nebo kontrolovány cesty poskytující možným pachatelům nepozorovaný přístup k potenciálním cílům.

¨

¨

¨

Dispozice prostoru/budovy odpovídá určenému riziku kriminality.

¨

¨

¨

Je přihlédnuto k využitím místa, která se s místem slučují, a k potenciálním konfliktům.

¨

¨

¨

Veřejný prostor má svůj účel a podporuje vhodné legitimní aktivity.

¨

¨

¨

Jsou odstraněna zranitelná místa či skrytá zákoutí, prostory a budovy.

¨

¨

¨

Jsou maximalizovány příležitosti pro společný dohled.

¨

¨

¨

V místech pro parkování aut/jízdních kol je zajištěna viditelnost a bezpečnost.

¨

¨

¨

Přiměřené osvětlení je považováno za prevenci kriminality.

¨

¨

¨

Je uvažováno o volbách kamerového systému „CCTV“ jako o nejlepším způsobu k vyřešení problému v analýze efektivity nákladů.

¨

¨

¨

Strategie prevence kriminality jsou nastaveny tak, že počítají se všemi možnými potenciálními riziky pro uživatele i s jejich obavami.

¨

¨

¨

Jsou aplikovány klíčové aspekty strategie prevence zločinu založené na místě (CPTED19).

¨

¨

¨

Jsou rozpoznány a zmírněny negativní dopady opatření pro prevenci kriminality.

¨

¨

¨

Veřejné, poloveřejné a soukromé prostory jsou jasně rozlišené a označené.

¨

¨

¨

Přihlíží se k identitě místa, vlastnictví a pocitu sounáležitosti.

¨

¨

¨

Je nastaven systém údržby vybavení a mobiliáře.

¨

¨

¨

Je zajištěna nejlepší možná kvalita veřejného prostoru.

¨

¨

¨

Návrh pro bezpečnost

Bezpečnost a dozor nad bezpečností

18

Vlastnictví a údržba

18 “CCTV (closed circuit television)”: Instalace kamerového systému pro dohled nad místem. (viz. ibid., str. 28). 19 “CPTED” je strategie prevence zločinu založeném na místě, která je zacílená na “prevenci zločinu pomocí environmentálního designu” (viz. ibid., str. 2 ff.).

20


III.5

Kontrolní seznam pro kriteria dostupnosti

Vytváření prostředí dostupného pro všechny potenciální uživatele zvyšuje rovné právo účasti v sociálním životě a dává rovné šance pohybovat se a využívat všechny prvky městské infrastruktury. Současně to znamená, že je třeba se vyvarovat znevýhodnění v přístupu ke zboží a službám otevřených pro veřejnost. To se netýká pouze lidí se zdravotním postižením, ale hodnota bezbariérového prostředí navrženého pro všechny zdůrazňuje myšlenku, že každý člen společnosti může těžit z takového přístupu různým způsobem a v různých fázích svého života (např. děti převážené v kočárcích a jejich rodiče, turisté s kufry na kolečkách, kteří cestují v cizím prostředí, starší osoby s chodítky, atd.) Návrh zaměřený na přístupnost a využitelnost městské infrastruktury pro každého bez ohledu na individuální schopnosti, kulturní pozadí nebo místo pobytu může

také sloužit jako příprava měst a obcí na demografické změny v evropských zemích. To souvisí s rostoucím podílem starší populace, která bude v budoucnu v průměru méně mobilní a citlivější na překážky v prostředí než je dnes. Veřejné městské prostory, které jsou bezbariérové, lze se v nich snadno orientovat a jsou navržené pro podporu různorodosti a rovných šancí, ne jen pro uniformitu populace. Tím, že jsou užitečné a pohodlné pro každého, jsou přínosem nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale jsou také důležitým přínosem pro společnost jako celek, pro místní obyvatele i pro potenciální návštěvníky (viz Pracovní list „Kritéria dostupnosti“ a Společná strategie, kapitola 3.5).

Kritéria dostupnosti Hlavní aspekty v jakémkoliv plánovacím přístupu


V úvahu jsou brány stávající (státní, krajské, obecní) normy a legislativní opatření, které se týkají dostupnosti.

¨

¨

¨

Jsou poskytnuty informace o vlastnostech veřejného prostoru pro lidi s různými potřebami.

¨

¨

¨

Je zajištěno napojení na bezbariérový systém veřejné dopravy a parkování pro uživatele indi-viduální dopravy blízko přístupových bodů do veřejného prostoru.

¨

¨

¨

Jsou vytvořeny různé atrakce/aktivity a tipy na další možnosti vyžití v okolí.

¨

¨

¨

Jsou vytvořeny lineární či kruhové trasy po zajímavých místech, jsou zde však i pravidelné možnosti zkratek.

¨

¨

¨

Je zajištěna kompatibilita potenciálních paralelních forem pohybu ve veřejných prostorech (pěší chůze, cyklistika, auta).

¨

¨

¨

Je zajištěna funkčnost a údržba bezbariérového zařízení ve veřejném prostoru.

¨

¨

¨


21

Kritéria dostupnosti Vnitřní rozvoj – požadované prvky a parametry Bezpečný pohyb ve veřejných městských prostorech Maximální horizontální a vertikální sklon povrchů a cest je omezený.

¨

¨

¨

V úvahu je brána minimální šířka mezer, otáčecích/potkávacích a bezpečnostních ploch (v závislosti na intenzitě využití).

¨

¨

¨

Je přihlédnuto ke světlé výšce jakýchkoliv prvků a ta je přizpůsobena bezpečné chůzi pro všechny.

¨

¨

¨

Jsou vytvořeny zpevněné, nekluzké a odstupňované povrchy a cesty, bez nesrovnalostí.

¨

¨

¨

Rozdíly ve výšce povrchů jsou vyloučené nebo snížené na minimum.

¨

¨

¨

Jsou vyloučeny schody jako jediná možnost překonání nevyhnutelných úrovňových rozdílů, místo toho je instalována rampa nebo výtah.

¨

¨

¨

Rampy jsou v souladu s platnými předpisy/normami (mají v podélném sklonu madla, a pohybové plochy).

¨

¨

¨

Prvky veřejného prostoru a mobiliář jsou v bezpečném a funkčním vztahu, jsou jasně označené jako potenciální překážky.

¨

¨

¨

V úvahu jsou brány ucelené, nesporné informace a rozpoznatelná orientace.

¨

¨

¨

Je zajištěn vodicí systém s hmatovými, akustickými i optickými prvky a je využito kontrastu, který poskytuje orientaci v prostoru, definuje cesty a varuje před překážkami.

¨

¨

¨

Je zajištěno jasné vyznačení cest, chodníků a dalších alternativních cest a značení, které varuje na rizikových místech.

¨

¨

¨

Na relevantních přístupových bodech jsou bezbariérově umístěny informace, které se týkají důležitých vlastností veřejného prostoru a servisního zázemí.

¨

¨

¨

… možnost se posadit za účelem obnovení osobní pohody.

¨

¨

¨

… místo k pobytí a bezpečnému odpočinku.

¨

¨

¨

…dostatečně velké a na vhodných místech je možnost se setkat a komunikovat bez vyrušení ostat-ních nebo bez omezení pohybu druhých.

¨

¨

¨

Jsou brány v úvahu dosažitelné a bezbariérové sociální zařízení, především u vstupních bodů.

¨

¨

¨

Informace a orientace

Zastavení a setkávání se, doplňkové vybavení: Místa v pravidelných vzdálenostech jsou považovány za...

22


III.6

Návrhově - architektonická kritéria

Vzhled/design je vnímán jako něco, co je mnohem více zaměřeno jen na vytváření formálních aspektů prostoru, přičemž odráží blízký vztah mezi UrbSpace klíčovými aspekty popsanými výše. Jak je zobrazeno v pracovním listu „Návrhově – architektonická kritéria“ (str. 4 ff.), vzhled se týká zejména integrace formálních a funkčních aspektů, a tím také všech aspektů, které se týkají stavu místa, potřeb uživatelů, očekávání klientů, požadavků společnosti a prostředí do jednotného a prostorově funkčního konceptu. Omezení aspektů návrhu veřejného prostranství jen na formálně uvažo-

vaná rizika je neporozumění tomu, o čem design je. Pouhým vytvořením fyzických struktur, které již byly použity v úspěšných veřejných prostorech, není možné vytvořit kvalitní návrh. Proto by měla být kritéria a rady uvedené v následujícím seznamu respektována pro vytvoření nebo vylepšení daného veřejného prostoru (viz také Společná strategie, kapitola 4 „Design jako podstatné jméno, design jako sloveso“, kde je odkazováno na detailní požadavky návrhu v jednotlivých fázích procesu vývoje projektu).

Návrhově – architektonická kritéria Širší kontext


Je přihlédnuto umístění prostoru v širších souvislostech systému veřejných prostorů města.

¨

¨

¨

Je přihlédnuto k funkčnímu významu místa v širších souvislostech města.

¨

¨

¨

Je bráno v úvahu fyzické a vizuální propojení místa se systémem veřejných prostorů města.

¨

¨

¨

Je brána v úvahu role, kterou prostor hraje, nebo by měl hrát v rámci strategie veřejných prostorů města/regionu.

¨

¨

¨

Je brán v úvahu způsob, jak definovat/chránit okraje prostoru od okolního městského prostředí.

¨

¨

¨

Měla by být brána v úvahu propustnost okraje prostoru pro uživatele.

¨

¨

¨

Je hodnocena celková rovnováha mezi pohledy do prostoru a z něj a jeho oplocení.

¨

¨

¨

Je hodnocena ochranná funkce ohraničujících prvků proti hluku, znečištění atd.

¨

¨

¨

Je bráno v úvahu (volitelné) omezení počtu vstupů do prostoru a jejich umístění.

¨

¨

¨

Je vytvořen důraz vstupu do prostoru jeho orámováním nebo hraničením. (volitelné)

¨

¨

¨

Je brána v úvahu (možná) potřeba strukturovat prostor vnitřně do podprostorů.

¨

¨

¨

Je bráno v úvahu (možné) vytvoření neutrálních prostorů pro nejrůznější uživatele/skupiny uživatelů.

¨

¨

¨

V úvahu je vzata otázka designového konceptu, který umožňuje možné změny v budoucnosti.

¨

¨

¨

V úvahu je brán potenciál místních prvků pro poskytnutí fyzického základu sociálním funkcím (komunikace, hra a relaxace, radost z přírody atd.).

¨

¨

¨

Je přihlédnuto k potenciálům prvků pro poskytnutí fyzického základu strukturálním a estetickým funkcím (identita, orientace, kontext, atd.).

¨

¨

¨

V úvahu je brána podpora udržitelnosti využitím konstrukčních návrhů, materiálů (trvanlivé a odolné podmínkám místního klimatu) a vegetace.

¨

¨

¨

Plánování místa


23

Návrhově – architektonická kritéria Návrh místa Jsou aplikovány odpovídající přístupy k organizaci prvků návrhu (geometrická schémata; principy sdružování prvků; reakce na vnější sklony a orientace atd.).

¨

¨

¨

Je vytvořené dostatečné využití vertikálních prvků, které pomůže definovat prostor.

¨

¨

¨

Je bráno v úvahu spojení hlavních prostorů a prvků pomocí okružní komunikace.

¨

¨

¨

Stávající prvky a symboly z okolí místa nebo historie místa samotného jsou začleněny do konceptu návrhu tak, aby byl podpořen význam prostoru.

¨

¨

¨

V návrhu je přihlédnuto k lidskému měřítku (zorný úhel, velikost prostoru, měřítko navrhovaných prvků atd.)

¨

¨

¨

Vybrané materiály: korespondence a podpora ostatních aspektů designu je brána v úvahu.

¨

¨

¨

Vhodný povrchový materiál je použit k posílení prostorového konceptu (materiály, vzory atd.)

¨

¨

¨

Je definován přístup k návrhu uzavírajících/dělících prvků, které vymezují různé plochy/oblasti v rámci hlavního prostoru.

¨

¨

¨

Je brána v úvahu funkce vegetace k vymezení prostoru a vytvoření výrazu a významu.

¨

¨

¨

Je dostatečně bráno v úvahu poskytování a pozice mobiliáře, osvětlení, kiosků, pergol atd.

¨

¨

¨

Je brána v úvahu možná role plastik či jiných uměleckých zásahů.

¨

¨

¨

Detailní návrh a použití materiálů

24


PŘÍLOHY Případové studie pilotních projektů Urbspace Během existence projektu UrbSpace realizovali partneři z osmi středoevropských zemí lokální pilotní projekty ve vybraných městských prostorech nebo příměstských oblastech. Tyto pilotní projekty se soustředily na zvážení a zahrnutí klíčových kritérií, na kterých projekt UrbSpace stojí. V tomto kontextu byl zvláštní důraz kladen zejména na týmovou strategii a pracovní podklady, které byly jako teoretické a praktické základy rozpracovány v předešlém stupni projektu za účelem vytvoření dobrého městského prostoru. V rámci odlišných plánovacích přístupů k pilotnímu projektu bylo pak jejich testování v reálných podmínkách stěžejním bodem v následujících fázích projektu UrbSpace.

V této fázi jsou shrnuty výsledky pilotních projektů v zúčastněných zemích. Případové studie představují veřejné prostory se značně odlišnými počátečními situacemi. Ty pak byly během vývoje pilotního projektu znovu uspořádány a upraveny. Tyto případové studie, jako ukázkové realizace, vyjadřují odlišné přístupy k realizaci jednoho nebo několika klíčových kritérií UrbSpace popsaných provádějícími partnery projektu.


25

26


Případová studie 1 Obnova veřejného prostoru v Prešově/Slovensko Název pilotního projektu

Obnova veřejného prostoru v Prešově

UrbSpace partner

Regionálne environmentálne centrum, Slovensko

Obec, stát

Prešov, Slovensko

Aplikovaná klíčová kritéria projektu UrbSpace

• Environmentální kritéria • Kritéria zapojení veřejnosti • Genderová kritéria • Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti • Kritéria dostupnosti • Návrhově-architektonická kritéria

Výchozí situace Otevřený prostor v „Sidlisko II Presov“ se nachází v obytné čtvrti postavené na konci šedesátých let. Sociální struktura místní populace se změnila. Tento prostor je typickým příkladem zanedbané oblasti bez příslušných funkcí, s nízkým zastoupením vegetace, problémy s kriminalitou (zejména v nočních hodinách), konflikty mezi chodci a automobilovou dopravou, zanedbanou a nedostačující drobnou architekturou.

Výchozí situace

Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Jako celek je tento prostor navržen jako shromažďovací, potkávací a volnočasový prostor dané obytné plochy a její komunity. Návrh řešení tohoto prostoru se snaží vyhovět zájmům a přáním mnoha cílových skupin obyvatel (předškolní děti, mládež, starší lidé) v souladu s aktivitami každodenního života v různém čase a ročních obdobích.

Vizualizace návrhu


27

Proto je možné rozdělit náměstí do čtyř funkčních celků: • • • •

Vstupní část náměstí Plocha kolem stávající fontány Podium a setkávací prostor před ním Hřiště pro děti

Hlavní kompozice vychází z osy stávající fontány; pohledová osa je uzavřena keři za hřištěm. Linie dlažby na náměstí se stává hlavní ideou nové kompozice. Na ose náměstí jsou nové zdůrazňující prvky: Podium a hřiště. Plocha náměstí je vydlážděna v pravidelném rastru ve tvaru “čtverce ve čtverci”, který protíná dlážděná organická linie, a která také slouží jako prostor pro děti na hraní. Prostoru stále dominuje fontána obdélníkového tvaru umístěná téměř ve středu náměstí. Aby se zvýšila atraktivita fontány, je tam z východní strany připojeno dřevěné podium. Hlavní pěší komunikace spojuje plochu s nákupním centrem a sousední městskou část. Plocha příslušného veřejného prostoru je otevřenější u obchodního centra a uzavírá se směrem k obytné ploše. Návrh dvou alejí podél osy náměstí a návrh záhonů keřů jsou důležitými prvky celkové kompozice.

Vizualizace finální podoby Náměstí je doplněno drobnými architektonickými prvky a městským mobiliářem – lavičkami, koši, informačními tabulemi a jinými komponenty. Environmentální kritéria Zvýšení zastoupení vegetace a biodiverzity: Výsadba vegetace na náměstí byla zaměřena na zlepšení mikroklimatu a zvýšení biodiverzity území. Společně s domácími druhy dřevin byly navrženy druhy přinášející vůně a barvy (levandule, šalvěj) i potravu hmyzu a motýlům. Zajištění negativních dopadů změny klimatu: Byla provedena měření k zajištění managementu dešťové vody (zajištění maximální propustnosti povrchu), rekonstrukce vodní fontány. Kritéria zapojení veřejnosti Přístup participačního plánování (veřejná setkání, průzkum veřejného mínění, výtvarné soutěže pro děti, atd.), který používá metodu zapojení místních obyvatel, byl použit k nalezení vhodných funkcí otevřeného prostoru.

28


Genderová kritéria Míra bezpečnosti zahrnuta v návrhu: Rekonstrukce osvětlení, nová funkce (hřiště), které mají přilákat děti se svými matkami, prevence hlučných aktivit.

Podoba herních prvků jako vizualizace a reálný stav po rekonstrukci.

Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Identifikace problémů s kriminalitou vyskytujících se v řešené oblasti/ opatření zahrnuta v návrhu a údržbě předpokládají: pravidelné policejní hlídky, kontrolu nevhodného parkování, organizační a údržbový plán území, atd. Kritéria dostupnosti Systematický přístup pro zlepšení stavu týkající se rozmanitosti uživatelů a vyhnutí se rizikům hrozícím všem uživatelům, např. prostředí chodců, instalace zábradlí na schodech, lavičky pro starší lidi apod. Návrhově-architektonické kritéria Opatření zahrnutá v návrhu: Složení prvků odpovídající funkcím prostoru a vytvoření “ducha místa”. Pro detailní návrh a volbu materiálů bylo vždy uváženo vybavení a životnost materiálů (např. dřevo pro hřiště, maximální propustnost povrchu a dlažby. Popis faktorů úspěchu Identifikace nejakutnějších problémů v oblasti životního prostředí: prevence kriminality, kritéria dostupnosti pro společenské skupiny se specifickými potřebami s důrazem na bezpečnost pohybu; téma týkající historického dědictví na území bylo zařazeno do participativního přístupu. Zapojení místních komunit a organizací do projektů a kulturních aktivit: Podpora povědomí občanů, aby porozuměli, že je důležité správně využívat otevřená prostranství. Faktorem úspěchu je také komunikace mezi místními obyvateli a Prešovskou radnicí a zahrnutí dobrovolníků, kteří pořádají zájmové aktivity pro děti. Závěr Návrhová část projektu se setkala s úspěchem a odhalila zájem místních obyvatel. Nicméně, kvůli několika nečekaným potížím, se investiční fáze projektu nepatrně zpozdila (projekt bude spolufinancován z obecního rozpočtu). Bude užitečné provést závěrečné hodnocení (po několika měsících po obnově), aby byly zjištěny příslušné výsledky dopadu projektu.


29

30


Případová studie 2 Parter pod Hruškami v Hrusově/Slovensko Název pilotního projektu

Parter pod hruškami

Partner

PP02 Nadácia Ekopolis + KÖRTVÉLYES, o.s.

Obec, stát

Hrušov, Slovensko



Výchozí situace Rekonstruovaný prostor je chráněný vůči vlivům dopravy a zároveň dobře viditelný pro lidi vstupující do obce. Nachází se v areálu místního lihovaru, kde se pořádaly místní zelinářské trhy. Poblíž se nachází informační centrum mikroregionu „Krasturist“, který je navštěvován zahraničními návštěvníky. Toto místo je velmi viditelné – v blízkosti kostela, úřadu a je prvním kontaktním bodem pro návštěvníky obce. Základní problémy spočívaly: V zajištění bezpečnosti prostoru týkající se slabé vizuální kontroly a složité situace s přístupností. Bylo potřeba zrenovovat prostor u potoka (který je oddělen plotem) ve smyslu vsakující se vody do země a zachování ovocných dřevin v oblasti. Také byl zvážen potenciální hluk z navrhované plochy, určené k veřejným akcím, protože by měl být orientován jinak než domy v okolí. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Environmentální kritéria Použité materiály usnadňují vsakování vody. Celý prostor byl vytvořen přírodní výsadbou ovocných dřevin. Kritéria zapojení veřejnosti Mezi dalšími problémy byl nedostatek mobiliáře a to, že část prostoru byla využívána jako skládka stavebního odpadu. Iniciátoři projektu hledali různé způsoby budoucího využití prostoru. Na základě prvního plánovacího setkání architekti připravili pět odlišných alternativ pro rekonstrukci. Po detailních průzkumech místa byly vytvořeny a realizovány kombinace návrhů. Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Nejdůležitějším bodem bylo najít správnou funkci prostoru, který byl dříve nevyužíván. Jako základní prvek byl navržen původní parter s prostorem pro dřevěné lavičky v přední části. Ve druhé části by měl být umístěn menší altán s plochou určenou k posezení. Tyto návrhy byly projednány a nutnosti zvýšit bezpečnost a přehlednost byl dán velký význam – ačkoliv byl prostor díky svému umístění v centru obce přehledný také před začátkem projektu a nebyl zde problém s vandalismem. Kritéria dostupnosti Velmi důležité bylo zpřístupnit prostor odlišným skupinám uživatelů, včetně motorové dopravy (do místního lihovaru). Následně byla odhadnuta možná kolize mezi auty a chodci, zejména dětmi. Proto bylo třeba vytvořit vhodný přístup do lihovaru (dovoz a odvoz surovin) a bezpečnost prostoru pro chodce. V architektonickém návrhu byla zvážena nezbytnost obnovy povrchu pro usnadnění pohybu v různých variantách oddělení prostoru pro zásobování. Tato zóna bude rozlišena od ostatních pomocí volby materiálů, která vizuálně oddělí plochy.


31

Návrhově-architektonické kritéria Lokalita je v obci velmi viditelná, proto typ materiálu, původní i nápadité ztvárnění bylo velmi důležité. Architekt předložil návrh, který je typický pro maďarské vesnice. V budoucnu je naplánována rekonstrukce lihovaru ve stejném architektonickém stylu jako rekonstrukce veřejného prostoru.

Hrušov: Veřejný prostor před a po rekonstrukci Popis faktorů úspěchu Malá vesnice ve velmi atraktivním přírodním prostředí má v průběhu roku mnoho návštěvníků. Tento příklad by mohl být inspirací pro menší komunity, které postrádají centrální prostor, a potřebují vytvořit místo, které je reprezentativní, ale také užitečné k odlišným aktivitám. Takový veřejný prostor by mohl mít velmi významný ekonomický přínos pro obec – vytváří to příležitost k pořádání místních trhů, kulturních akcí a setkání. Zároveň je to atraktivní, turisty vybízející zastávka. Závěr Plocha o přibližně 5 000 m2 v centru obce (nedaleko místního lihovaru a turistické informační cedule o Euroregionu Kras), byla přetvořena na prostor s odlišným využitím a zónami pro rozmanité skupiny veřejnosti a k různým kulturním, sportovním a veřejným akcím. V první fázi byl vytvořen prostor pro trhy, tanec a posezení. Části dětského mobiliáře, letní chaty a zeleň budou připojeny v budoucnu. Velká pozornost byla věnována environmentálním kritériím a uměleckému ztvárnění nových prvků v prostoru. Rekonstruovaný prostor byl otevřen 7. srpna 2010 během “ Dní obce Hrušova”.

Finální architektonický návrh (Hrušov)

32


Případová studie 3 Zahrada plná aktivit a zeleně, Vlašim/Česká Republika Název pilotního projektu

Zahrada plná aktivit a zeleně

Partner

PP03 Nadace Partnerství Koordinátor projektu – Kulturní dům

Obec, stát

Vlašim, Česká Republika


• Kritéria zapojení veřejnosti (jako souhrnný systém pro projektové aktivity)

Výchozí situace Kulturní dům ve Vlašimi poskytuje prostor pro rozmanité aktivity několika občanských sdružení poskytujících environmentální výchovu, volnočasové aktivity pro děti a mládež, aktivity pro skupiny romů, dílny ručních prací, atd. Společně tyto organizace iniciovaly nápad vybudování nové zahrady v okolí kulturního domu, která by sloužila členům sdruže-ní, veřejnosti, a stejně tak i návštěvníkům kulturního domu. Někteří zástupci sdružení měli pozitivní zkušenost s technikami participativního plánování z minulosti, a byli nakloněni pro jejich aplikaci i v tomto konkrétním plánovacím procesu. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Během projektu “Zahrada plná aktivit a zeleně” se členové koordinačního týmu obeznámili s přístupem zahrnutí veřejnosti, který je běžně využíván Nadací Partnerství a také je součástí projektu UrbSpace (jako kritérium zapojení veřejnosti). Nadace Partnerství měla k dispozici zkušeného poradce, jehož úkolem byla příprava projektů se zapojením veřejnosti a facilitace veřejně plánovacích setkání

Nevyužitá zahrada kulturního domu

Skupinová práce se slepými mapami

Facilitace plánovacího setkání

Prezentace studie


33

Plánovací metody užité v průběhu projektu zahrnuli koordinačně plánovací setkání týmu, průzkum mezi potenciálními uživateli, plánovací setkání zaměřená na analýzy současného využití a aktivit, brainstorming týkající se potenciálních potřeb uživatelů, skupinové práce se slepými mapami (účastníci měli nakreslit individuální nápady nebo návrhy týkající se budoucího využití), diskusní setkání zaměřené na projednání konceptu navrženého architektem, průběžné aktualizace informací na webových stránkách a také aktivní účast veřejnosti v realizační fázi (dvanáct dobrovolnických brigád). Popis faktorů úspěchu Zapojení veřejnosti bylo umožněno aktivními občanskými sdruženími, která mají poměrně velkou a širokou členskou základnu. Kromě toho zahradu důvěrně znají a mají zájem na jejím využívání. Občanská sdružení už byla s participativními přístupy obeznámena a měla předchozí zkušenost s participací veřejnosti. Zahrnuté občanské skupiny měly dlouhodobé vztahy s místními úřady. Úspěch otevřeného participativního procesu byl podpořen nezúčastněným externím konzultantem. Závěr Úspěch projektu potvrdil klíčovou roli přístupu „ze spodu“; potenciální uživatelé jako iniciátoři projektu hráli zásadní roli. Projekt se ukázal být velmi silným a důležitým propojením mezi nevládními organizacemi (sdruženími) a místními obyvateli. Klíčem k úspěchu projektu byla také opakovaná pozitivní zkušenost spolupráce mezi nevládními organizacemi a místní samosprávou. Nevládní organizace byly považovány za subjekty schopné zajistit finanční prostředky pro realizaci projektu a tím i pro na zlepšení kvality života ve městě.

34


Případová studie 4 Obnova lesoparku, Brno/Česká Republika Název projektu

Obnova lesoparku

Partner

PP04 Statutární město Brno, městská část Brno - Nový Lískovec

Obec, stát

Brno, Česká Republika


• Environmentální kritéria • Kritéria zapojení veřejnosti • Kritéria dostupnosti

Výchozí situace Původně byla navrhovaná plocha zanedbaným lesoparkem z třicátých let 20. stol., situovaná na strmém svahu nad městskou částí. Nacházely se tam pozůstatky starých betonových struktur (jako například vyhlídková věž, vodní nádrž, betonový bazén, most nad strouhou, apod.), zarostlé původním lipovým a dubovým lesem s příměsí sazenic borovice černé a invazivních druhů (Robinia pseudoacacia). Cesty neexistovaly, nebo byly stěží schůdné. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Byl pověřen kvalifikovaný zahradní architekt, který je schopný koordinovat všechny potřebné práce v projektu (architekti pracovali v týmu) a zajišťovat jednání s orgány státní správy. Účast veřejnosti byla realizována v průběhu celého procesu plánování a realizace. Environmentální kritéria Ochrana původní divoké přírody by měla být zajištěna vyčištěním plochy od invazivních druhů. Všechny naplánované stavby a cesty byly navrženy v přírodních materiálech (dřevo, beton, drcený kámen, písek, apod.). Kritéria zapojení veřejnosti Během plánovacího procesu se konalo několik prezentací s diskuzemi. Jarní cibuloviny byly vysázeny veřejností.

Pilotní projektová práce – zapojení obyvatel


35

Kritéria dostupnosti Systém cest byl přeorganizován tak, aby umožnil například maminkám s kočárky přístup do většiny částí lesoparku.

Obnova lesoparku – Varianty návrhu Popis faktorů úspěchu Zaměstnání vysoce kvalifikovaného zahradního architekta, který vedl projekční tým, podpořilo úspěch projektu, stejně jako zahrnutí veřejnosti do všech fázích projektu; včetně zapojení místních obyvatel v částech realizace. Závěr Pro realizaci projektu, jako je tento popsaný výše, je potřeba hodně trpělivosti a důslednosti stejně jako zkušený zprostředkovatel (ideálně projektant sám), který musí neustále vysvětlovat projekt a jeho průběh.

36


Případová studie 5 Stezka mezi stromy, Sopot/Polsko Název projektu

Stezka mezi stromy

Partner

PP05 Obecní správa Sopot

Obec, stát

Sopot, Polsko


• Environmentální kritéria • Kritéria zapojení veřejnosti • Genderová kritéria • Kritéria dostupnosti • Návrhově-architektonická kritéria

Výchozí situace Řešená plocha zahrnuje ulici Haffnera – pěší komunikaci z ulice Monte Casina Bohaterów, kde se odehrává většina společenského života v Sopotech. Obyvatelé využívali tento prostor zejména k parkování, a znemožňovali tím pohyb chodcům, kteří by se rádi vyhnuli davu na ulici Bohaterów Monte Cassino. Park u říčky Haffner se rozkládá ve směru od železniční stanice k mořskému pobřeží. Chodník byl ve špatném stavu a díky povodni, která se zde objevila před několika lety, byl zčásti nestabilní, takže potřeboval opravit. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace

Rozvojový plán parku u říčky Haffner


37

Environmentální kritéria Na ulici Haffnera byly na obou stranách ulice vysázeny nové stromy za účelem redukce emisí CO2 a bude vytvořena protihluková ochrana. V parku blízko Haffnerovy říčky byl proveden lepší management dešťové vody, protipovodňová opatření a také by se měla uskutečnit ochranná opatření v polo-přírodním prostředí v centru města. Kritéria zapojení veřejnosti Na jaře roku 2010 bylo uspořádáno setkání se starostou Sopot a asi padesáti dalšími lidmi. Dále se konala brainstormingová schůzka s obyvateli, starostou a místostarostou, za účelem sebrání nápadů a návrhů na opatření, která mají být v rámci projektu provedena. Genderová kritéria V ulici Haffnera bylo vyčleněno více prostoru pro pěší pohyb, relaxaci a přirozené a příjemné využití pro chodce, seniory, matky s dětmi a zdravotně postižené osoby. Opatření pro větší bezpečnost obsahují nové osvětlení ulice a uzavření její části automobilové dopra-vě. Instalací nového uličního osvětlení a návrhy nové architektury malých rozměrů se park okolo Haffnerovy říčky stane bezpečnějším a přátelštějším. Kromě toho je prostor dostupný mladým lidem z okolních škol, kteří zde mohou trávit čas. Kritéria dostupnosti Ulice Haffnera se má stát atraktivnějším prostorem pro obyvatele i turisty, poskytuje tišší alternativu k obvykle přeplněné ulici Bohaterów Monte Cassino.

Vizualizace nových architektonických prvků malých rozměrů v ulici Haffnera

Park u Haffnerovy říčky umožňuje obyvatelům zkrátit si cestu z nádraží a nabízí snadný přístup z nádraží seniorům, matkám s dětmi a zdravotně postiženým osobám. Usnadňuje přístup na největší kliniku v Sopotech a stejně tak i zajímavou alternativu projít si město až k mořskému pobřeží. Návrhově-architektonické kritéria Zvážením tohoto kritéria bylo dosaženo podtržení a zlepšení uměleckého a architektonického výrazu veřejných prostorů v Sopotech, stejně jako zdůraznění nejatraktivnějších přírodních oblastí ve městě. Proto bude v parku obnovena dlažba, instalováno nové osvětlení a prvky drobné architektury. Elementy přírodního prostředí (stromy a říčka) budou nasvětleny. Popis faktorů úspěchu Našim hlavním úspěchem je dobrý návrh, který může být rozvíjen i v několika následujících letech a povede tak k vytvoření zajímavého veřejného prostoru ve městě Sopoty.

38


Případová studie 6 Městský park, Brzeg Dolny/Polsko Název pilotního projektu

Městský park

Partner

PP06 Obec Brzeg Dolny

Obec, stát

Brzeg Dolny, Polsko



Výchozí situace Tento park se nachází v centru města a tvoří přírodní bariéru místnímu chemickému průmyslu. Řešené území má za sebou historii větší než dvě staletí. Byl založen v 18. století jako parkový komplex v Brzegu Dolném o rozloze 67 ha a je prací Carla Gotharda Langhanse. Díky svému hustému lesovitému charakteru nebyl park nikdy považován za nejvýznamnější investici městského rozpočtu. Toto vnímání se změnilo na počátku roku 2008, kdy se objevila šance připojit se k projektu UrbSpace. Díky účasti v projektu se místním úřadům otevřela příležitost Městský park v Brzegu Dolném k zahájení plánovacího procesu v trochu odlišném než dosavadním stylu (to znamená, že se vzali do úvahy klíčová kritéria projektu). Pokud by se tak nestalo, bylo by na park pohlíženo jen z hlediska jeho historické hodnoty, která je sice opravdu důležitá, ale mohlo by to vyústit v jednostranný plánovací proces a vést tak k vytvoření prostoru, který doopravdy neslouží místní komunitě. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Předmětem pilotního projektu je park lesovitého charakteru. Environmentální kritéria tady hrají důležitou roli, zejména pak snaha o zachování stávající vegetace a obnovu průchodnosti vodních toků. Environmentální kritéria Předmětem pilotního projektu je park lesovitého charakteru. Environmentální kritéria tady hrají důležitou roli, zejména pak snaha o zachování stávající vegetace a obnovu průchodnosti vodních toků. Kritéria zapojení veřejnosti Informace o projektu byly pravidelně poskytovány jasnými prezentacemi a popisy plánovacího procesu, na setkáních s místní komunitou a městskou radou, a dále ještě v několika článcích v místním tisku. Návrh projektu – integrace stávajících vodních toků


39

Genderová kritéria Park je navržen tak, aby byl otevřený pro všechny, s lavičkami pro seniory, zvažuje nové funkce (hřiště) a řeší otázku bezpečnosti (nové osvětlení). Díky týmu architektů různého věku (od 20 po více než 50 let) byl také zahrnut genderové kritérium a vznikly tak nové nápady pro odlišné věkové skupiny osob.

Návrh nového funkčního prvku – dětského hřiště Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Vstupy, prostor sám a nové komunikace umožňují pohodlný pohyb, bezpečnostní systém a policejní dozor podporují kritérium bezpečnosti. Park je navržen tak, aby sloužil různým věkovým skupinám, včetně prostoru pro rodiny – využití různými věkovými skupinami by mohlo být přirozeným kontrolním faktorem (mládež by se měla chovat ukázněně, pokud jsou poblíž rodiny s dětmi a starší lidé). Popis faktorů úspěchu Účast v projektu pomohla místním úřadům seznámit se s různými metodami v přístupech k návrhovému procesu. To pomůže budoucí realizaci. Po realizaci projektu (je potřeba velké množství finančních prostředků, a to i z jiných zdrojů než je vlastní městský rozpočet), by park mohl sloužit jako vzor jiným obcím. Faktorem úspěchu magistrátu Brzeg Dolny je také úspěšná zkušenost s mezinárodní spoluprací (před rokem 2008 tady nebyly realizovány žádné mezinárodní projekty, od té doby se město účastní 3 takových projektů). Závěr Klíčová kritéria projektu UrbSpace představují nové přístupy, se kterými město pracovalo. Týmová strategie a zpětná vazba urbanistům podpoří úspěšné návrhové procesy a tvorbu městských prostorů, které jsou veřejné a aktuálně využívané, tedy ne „jen na ukázku“. Všechna klíčová kritéria nemohou být použita i v jiných projektech, ale jejich zvážení je v urbanistickém plánování velmi důležité. Koneckonců „je velmi těžké navrhnout špatný otevřený prostor, přesto je tolik špatných příkladů, že je to evidentně možné“.

40


Případová studie 7 Parkově upravená plocha v Harangodu, Nagykálló/Maďarsko Název pilotního projektu

Parkově upravená plocha Harangod

Partner

PP07 Obec Nagykálló

Obec, stát

Nagykálló, Maďarsko



Výchozí situace V údolí Harangodu se objevuje dlouhodobá potřeba pódia/tribuny. Provizorní pódium bylo vytvořeno u příležitosti konání prvního kempu TEKA před více než 25 lety. Navíc jeho využívání bylo zajišťováno místní skupinou umělců, kteří tak ukazovali svou tvorbu. V přihlašovací fázi nebyl vypracován konkrétní koncept díky otázce, zda by bylo lepší vybudovat stabilní nebo mobilní pódium. V počáteční fázi projektu byly přezkoumány praktické důvody pro a proti oběma plánům v průběhu jednání s projektatny, občanskými sdruženími a obyvateli. V následujících jednáních bylo odsouhlaseno, že mobilní pódium, které se sestaví během sezony je lepší variantou, protože jeho pozice/umístění v údolí může být variabilní v závislosti na charakteru produkce (koncert nebo divadelní představení). Dalším předmětem jednání byla erodovaná pole rozléhající se do prostoru údolí. V rámci návrhové fáze projektu je požadován návrh na revitalizaci narušených rozlehlých polí.


41

Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Environmentální kritéria Na ochranu flóry (původní trávník) a fauny (syslové) jsou naplánovány co nejmenší architektonické zásahy v prostoru hlediště; aplikace přenosného zvukového zařízení a světelných efektů. Kritéria zapojení veřejnosti Obyvatelé Nagykalla byli o projektu informováni místními médii. Aby byl projekt populární, byly publikovány články v Open Days Magazine; pro European Reporters Cup 2009 byl vytvořen krátký film o projektu irským reportérem. Genderová kritéria Parkově upravená plocha bude dostupná pro muže i ženy, pro děti, dospělé a seniory. Studenti by měli být přizváni k plánovací a realizační fázi. Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Objekt bude pod nepřetržitou bezpečnostní kontrolou poskytovatelem z Harangodu. Během koncertů bude bezpečnost zajišťovat místní policie a strážci bezpečnostní služby Kritéria dostupnosti Do území je možný bezbariérový přístup autem, na kole nebo pěšky. Projektant návrhu a další zahrnuté skupiny zkoušejí řešení dostupnosti pilotního projektu, ale jen zčásti kvůli zvýšené důležitosti ochrany životního prostředí. Návrhově-architektonická kritéria Architektonické prvky v projektu odráží lidovou architekturu na území Harangodu a uplatní se v dotvoření charakteru místa.

Závěr Díky projektu byl realizován starý sen obyvatel Nagykalla, a tak tato jedinečná rekreační plocha bude sloužit dalším barvitým programům, které, jak doufáme, přilákají více a více obyvatel, aby tu strávili čas v přírodním prostředí. Přístup uplatněný v projektu bychom rádi využili v našich budoucích projektech, které mají podobný charakter (například vytvoření hřiště a rekreační zóny, řešení na ochranu flóry a fauny, atd.).

42


Případová studie 8 Koncepční řešení parku v obci Sežana/Slovinsko Název pilotního projektu

Koncepční řešení parku v areálu botanické zahrady, hřbitova a vojenského hřbitova v obci Sežana

Partner

PP09 ORA - Subregional development agency Karst - Brkini

Obec, stát

Sežana, Slovinsko


• Kritéria zapojení veřejnosti • Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti • Kritéria dostupnosti • Návrhově-architektonická kritéria

Výchozí situace Údolí Judah je nevyužitá část dřívější orné půdy, obklopené strmými svahy hory Tabor. Lokalita se nachází mezi starým hřbitovem a sežanským vojenským hřbitovem z První světové války. Je zpřístupněna stezkou, která vede ze starého města Sežana (Gradišče) přes Lozo a kolem hory Tabor. Také se k ní dá dostat starou štěrkovou cestou Sežana – Vrhovlje, vedoucí mezi dvěma zmíněnými hřbitovy. Popis řešení - výsledky zapojení klíčových aspektů projektu UrbSpace Základní ideou v plánování tohoto území bylo zachovat kulturní krajinu údolí Judah se systémem okružních stezek, které spojují oba hřbitovy a údolí Judah v prostoru parku. Dno údolí tvoří travnatá plocha (sloužící jako hřiště pro děti, k ležení v suché trávě na slunci). Cesta, která obklopuje toto území, začíná a končí na nově vydlážděném náměstíčku před vstupem do vojenského hřbitova. Na jeho hranicích jsou panely, které ukazují a popisují události z meziválečného období. Vstup na trh je obklopen typickými krasovými stěnami. Na trhu u vchodu do vojenského hřbitova a památného parku byla zasazena lípa. Park Judah je svažitá oblast osázená původními druhy dřevin, intenzivněji tam, kde park hraničí se silnicí Vrhovlje. Kritérium zapojení veřejnosti Z rozhovorů s obyvateli Sežany vyplynula myšlenka běžné organizace parku v údolí, zejména obyvatelé z obce Gradišče vyjádřili své návrhy a nápady v různých stupních prostorového plánování. Kritérium bezpečnosti a sociální soudržnosti Park je koncipován jako krajina, protože není hustě osázen, jeho přírodní podoba umožňuje přehlednost budoucího parku ve vstupní a východové části, a také podporuje bezpečnost pro dětské kočárky. V základním plánu je systém cest navržen tak, že nižší úroveň propojuje památný trh s městem. To dovolí návštěvníkům se navzájem potkávat, sednout si a užívat si pohodu. Kritérium dostupnosti Území, ačkoliv v současnosti nerozvinuté, je protkáno pěšinami, které jsou denně využívány chodci ve směru od Sežany i z nedalekých vesnic Dane, Šmarje a Vrhovlje. Předchozí silniční spojení mezi Sežanou a Vrhovljemi se intenzivně využívá jako cyklistická a pěší stezka. Stezka protíná vstup budoucího malého trhu. Návrhově-architektonické kritérium Návrh parku pojednává existující kulturní krajinu a modernizaci komunikací (stezky v krajině, muzejní sbírku pozůstatků městského trhu a městských zdí), které jsou navrženy v souladu s typickou skladbou krasové oblasti.


43

Návrh Park by měl mít sjednocující funkci v propojení dvou oblastí v jednu jedinou městskou část – starý hřbitov v Sežaně a vojenský hřbitov. Je to nedílná součást struktury východního okraje města, která vede z plánované Císařské burzy do nového hřbitovního parku v údolí Judah. Z hlediska zásahů urbanistického návrhu se svými urbanisticky typickými a architektonickými rysy místa, to dokončí celkový obraz Sežany a jejího východního vstupu.

44


Případová studie 9 Park pěti měst, Cornaredo, Milano-Figino, Pero, Rho, Settimo Milanese/Itálie Název pilotního projektu

Park pěti měst

UrbSpace partner

PP11 Legambiente Lombardia Onlus

Obec, stát

Cornaredo, Milano-Figino, Pero, Rho, Settimo Milanese, Itálie


• Kritéria zapojení veřejnosti

Výchozí situace Místem projektu je velmi rozlehlá zelená plocha (600 ha), která nebyla příliš využívaná, zato nabízí vysoký potenciál využití. Různé místní skupiny byly velmi motivovány a aktivní, zatímco úřady nebyly příliš aktivní a zpočátku nebyly do promýšlení projektu zahrnuty.

Map of the 5 Municipalities’ Park

Popis řešení - výsledky zapojení klíčových kritérií projektu UrbSpace Uskutečnění participačního procesu vytvořilo dobré vztahy mezi zdejšími úřady a místními skupinami občanů. Ve spolupráci s „Agenzia InnovA21“, agenturou pro trvale udržitelný rozvoj, bylo zorganizováno několik setkání se spolupracující skupinou místních sdružení, aby byl proces participace odstartován. Poté bylo zorganizováno sedm veřejných akcí s podporou facilitátora, kde se řešily otázky, které byly zdůrazněny v týmové strategii. Tímto způsobem byl společný akční plán vytvořen různými zúčastněnými stranami: Veřejnými institucemi, sdruženími a občany.


45

Land use v Parku pěti měst Popis faktorů úspěchu Mít u téhož kulatého stolu politiky i občany v pozitivním a pracovním duchu. Závěr Rozvinutý akční plán je užitečným nástrojem pro dobrou správu údržby otevřeného prostoru ve spolupráci s občany a místními skupinami.

Příklad z výtahu akčního plánu pro Park pěti měst

46


Případová studie 10 Návrh parku Tanaro, Alba/Itálie Název pilotního projektu

Návrh parku Tanaro ve městě Alba

Partner

PP13 LAMORO Development Agency

Obec, stát

Asti, Itálie


• Kritéria zapojení veřejnosti • Genderová kritéria

Výchozí situace Místo pilotního projektu, park Tanaro ve městě Alba, nebylo využíváno místní populací díky tomu, že nebylo považováno za bezpečné, prostupné a vybavené.

Podoba parku před realizací

Popis řešení - výsledky zapojení klíčových aspektů projektu UrbSpace Kritéria zapojení veřejnosti Bylo uspořádáno několik veřejných setkání, aby byly vyslyšeny požadavky místní populace a zjištěny potřeby místních zájmových skupin. Pozitivní vliv na proces mělo také společné plánování s architektem a politiky z města. Architekt do plánu vložil všechna klíčová kritéria UrbSpace a pokoušel se je zkombinovat s různými potřebami, které byly vyjádřeny během veřejných jednání. Po představení finálního projektu přijala veřejnost navrhované změny. Kromě toho byl nový plán atraktivní pro externí investory, kteří vyjádřili svou ochotu v možném financování projektu, aby byla plocha obnovena. Genderová kritéria Během připravovaných veřejných konzultací, kladl Lamoro zvláštní důraz na zapojení žen v procesu plánování. Architektem vybraným pro tvorbu plánu byla žena a to podle našeho názoru mohlo přispět ke zrovnoprávnění úhlu pohledu na genderové kritérium (a náhled na znevýhodněné skupiny). Jednání s politiky (90% mužů) byla realizována z pozice architekty, která spolu s Lamorem dala tomuto kritériu správnou důležitost. Volejbal pro dívky


47

Popis faktorů úspěchu Prvním hlavním faktorem úspěchu jsou veřejná jednání. Představuje to stěžejní bod ve všech veřejně plánovacích projektech. Dalším hlavní faktor úspěchu spočívá ve vyrovnaném zapojení mužů a žen v plánovacím procesu. Závěr Pilotní projekt UrbSpace byl ve městě Alba dobře odzkoušen, a mohl být použit v dalších realizacích otevřených prostorů, protože byl založen na jednoduchých krocích, které přinesly dobré spojení mezi veřejnými, politickými a plánovacími úrovněmi. Zapojení žen do procesu návrhu a pokus o udržení vyváženého přístupu by měl být vždy zajištěn.

Místo pro děti a relaxaci Protože tento pilotní projekt nepočítal s žádnými zásahy do infrastruktury, v tuto chvíli je plocha parku stále v původním stavu, čekající na privátní investici.

48


Příklady studentských pilotních projektů Technická univerzita ve Vídni (PP 08) Méně aut, méně stresu – Prešov (Slovensko)

Studenti: Eszter Gyarfas, Caroline Rath, Barbora Welterova Analýza současného stavu Struktura: nedefinované cesty, poškozené chodníky, neefektivní uspořádání Problémy: chybí odpadkové koše, nevyužité území Dětská hřiště: nevábné hřiště, poničeno, chybí podnětné vybavení Automobily: neorganizovanost parkoviště, nedbalé rozdělení ploch, auta jezdí, kam chtějí, hlasité a špinavé Koncept návrhu Hlavní záměr spočívá v rozvoji zeleně a omezení aut v okolí Klíčová kritéria projektu UrbSpace: Environmentální kritéria Alej, pěší pohyb v rámci dostupné vzdálenosti, nové parky, menší ulice, méně hluku a znečištění Kritéria zapojení veřejnosti Aktivní plochy pro místní obyvatele v závislosti na skupinách uživatelů Genderová kritéria Zahrnuty různé skupiny uživatelů Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Hřiště a aktivní plochy v dohledové vzdálenosti od hlavních os Kritéria dostupnosti Jedna hlavní ulice v území, která spojí všechny vedlejší


49

Plán území v Prešově a stupně zásahu

Příroda prostupující městem - Sopoty, Polsko Studenti: Georg Denninger, Daniel Scheidl Analýza současného stavu Sopoty jsou turisticky vyhledávanou destinací s více než dvěma miliony návštěvníků ročně. Město má vlastní unikátní charakter díky městským domům, vilám a historickým parkům, které jsou obklopeny lesy a mořem. Zastoupení zeleně ve městě je přes 60% z celkové plochy. Nejoblíbenější atrakcí je nejdelší dřevěné molo v Evropě, čítající 511, 5 metrů směřující do moře uprostřed sopotské pláže a ulice Monte Cassino, která vede až k molu. Takže struktura města je hodně lineární, ze severu k jihu. Je tady jen jedna osa, která rozděluje město na východní a západní část a tu představuje dřevěné molo a ulice Monte Cassino, spojující moře s jezerem v lese:

50


Územní plán a materiály

Klíčová kritéria projektu UrbSpace: Environmentální kritéria Propojení systému zeleně s jezerem a „lesní operou“ Kritéria zapojení veřejnosti Aktivní plochy pro místní obyvatele v závislosti na skupinách uživatelů, ne jen turistické Genderová kritéria Zahrnuty různé skupiny uživatelů vytvořením různorodých veřejných prostorů Kritéria bezpečnosti a sociální soudržnosti Rozmanité využití poskytuje životní prostor pro různé sociální skupiny Kritéria dostupnosti Propojení přírody s centrem města, s mořem, jezerem a lesem jako důležitými částmi města

Detaily a sekce


51

UrbaNature - Brno, Česká Republika Studenti: Milla Kristiina Koivuketho, Christine Gruber Analýzy Městský prostor versus prostor venkova versus parkovací místa, velké rozměrné paneláky s jednotlivými rodinnými domy, linie infrastruktury versus osy zeleně a odlišné potřeby versus skupiny uživatelů. Požadavky a cíle Kvalita otevřeného prostoru, přehlednost cest, přístup k architektonicky významným prvkům, identita ve veřejném prostoru pro různé skupiny uživatelů, nástroje zklidňující dopravu, zefektivnit prostor k parkování pro maximalizaci veřejného prostoru, práce s existujícími výškovými stupni. Náměstí Vytvoření centra, nalezení identity, spojení, učinit prostor využitelným, propojení os, definování proměnlivých funkcí, propojení pomocí výhledů, použití přírodních materiálů v městském prostředí, propůjčení prostoru mládeži, atd. Kritéria projektu UrbSpace

Územní plán

Environmentální kritérium Nový zelený prostor pro místní obyvatele tvořící novou identitu Kritérium zapojení veřejnosti Aktivní plochy pro místní obyvatele v závislosti na skupinách uživatelů Genderové kritérium Různé skupiny uživatelů potřebují rozmanité veřejné prostory Kritérium bezpečnosti a sociální soudržnosti Strategie multifunkčního náměstí a menších zásahů na celé ploše Kritérium dostupnosti Zvětšení zeleného prostoru ve městě spojováním zelených ploch

52


Detaily

Tento projekt je zrealizován pomocí CENTRAL EUROPE Programme financovaného ERDF.

Metodika akčního plánování

Recommend Documents