Menším obcím pom že kraj 60 miliony

KÐesadlo

Doprava

Cestovní ruch

Vyberte nejlepší dobrovolníky v PlzeËském kraji. Cena pro obyÂejné lidi, kteÑí dÆlají neobyÂejné vÆci. Anketní lístek je souÂástí novin.

Vykácení aleje jasanÒ podél vozovky za Kašperskými Horami vzbudilo mezi veÑejností Ñadu vášní. O vysvÆtlení jsme proto požádali radního PlzeËského kraje pro oblast dopravy Miroslava Jaroše.

Už potÑetí se bude konat v Ñíjnových dnech Výstava cestovního ruchu PlzeËského kraje ITEP 2007. PÑihlaste se na ITEP 2007 už nyní.

strana 3

strana 6

strana 6

NÁKLAD

SLOUPEK RADNÍHO

Vážení ÁtenáÐi, existuje více témat, jejichž uvedení bych mohl právem považovat za aktuální. Srovnejme napÑíklad stav státní pokladny a hospodaÑení PlzeËského kraje. V prvém pÑípadÆ nadÆláno dluhÒ, kam se podíváte, v druhém to jde docela dobÑe bez nich. PÑitom PlzeËský kraj každoroÂnÆ stále více investuje do silnic Âi škol. Mnohdy si pÑi takovém srovnání vzpomenu „rad“ jednoho levicového poslance na adresu PlzeËského kraje „Zadlužte se, je to dnes normální a výhodné“. Nemusím snad dodávat, že pÑinejmenším v oblasti veÑejných penÆz tyto návrhy vedou vždy ke špatným koncÒm. DaËoví poplatníci pÑece neplatí danÆ proto, aby je nÆjaká politická garnitura používala nezodpovÆdnÆ k vytváÑení dalších dluhÒ. Snad se také doÂkáme po sedmnácti letech vytvoÑení Ústavu pamÆti národa, který pÑedevším nejmladším generacím snad bude vodítkem, aby nedopustily opakování všech chyb a omylÒ minulosti. Ale rozhodl jsem se podtrhnout událost, možná pro nÆkoho sotva zapamatováníhodnou. PÑesto z mnoho pohledÒ PlzeËskému kraji mimoÑádnÆ sluší. Tou bylo vystoupení PlzeËské filharmonie v pražském Rudolfinu na zahajovacím koncertÆ festivalu Pražské premiéry 2007. Program sestával z dílny žijících autorÒ a ústÑedním bodem bylo provedení Âeské premiéry obrovské skladby pro vokální sóla, smíšený sbor a orchestr s názvem Requiem – Oratio spei (Modlitba nadÆje) od dnes již mezinárodnÆ uznávaného slovenského skladatele Juraje Filase. PÑiznám se, že z urÂitou obavou vždy navštÆvuji specializované koncerty soudobé hudby. PodvÆdomÆ totiž poÂítám s chladnou odezvou, která jakoby potvrzovala v poslední dobÆ tradovaný názor, že tato hudba oslovuje jen velmi malý poÂet posluchaÂÒ. Výsledek však pÑedÂil oÂekávání. Byl to ohromný úspÆch skladatele a také všech interpretÒ, PlzeËské filharmonie a dirigenta Jana Maláta nevyjímaje. Málokdy se stane, že provedení oratorní skladby, napsané v našem století se doÂká volání bravo a neutuchajícího potlesku ve stoje. PokraÁování na stranÅ 2

Ročník 5 z číslo 4 z 2. 4. 2007 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

Menším obcím pomÑže kraj 60 miliony

±editelky mateÐských škol rokovaly v Plzni

Obrovskou sumou 60 milionÑ korun podpoÐí PlzeÊský kraj i v letošním roce obce v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova. Finance dostanou pÐedevším menší a malé obce do dvou tisíc obyvatel nebo místní Áásti obcí do pÅti set obyvatel. RozdÅlení dotací už dokonce schválilo zastupitelstvo kraje. EVA ŠILAROVÁ

Obce opraví chodníky i hřiště

ámÆrnÆ jsme rozdÆlení a schvalování pÑíspÆvkÒ zaÑadili už na bÑeznový termín, aby„ chom konkrétním obcím poskytli dostatek Âasu na realizaci podpoÑených akcí. Dotace poskytnutá z programu musí být vyÂerpána do konce letošního roku,“ upozorËuje radní JiÑí Kalista.

„Tak napÑíklad obce Blížejov, BrníÑov, Draženov, HlohovÂice, HostouË Âi Chocomyšl na Domažlicku mohou zahájit pÑípravy na rekonstrukce svých místních komunikací Âi chodníkÒ podobnÆ jako obce BÆšiny, Bolešiny, BudÆtice, HoražÉovice, Mokrosuky Âi Malý Bor na Klatovsku. Tachovské obce ProstiboÑ, Lestkov, Lom u Tachova, Lesná, Kostelec Âi Brod nad Tichou opraví obecní budovy, stejnÆ jako obce Všenice, SkoÑice, Raková, NÆmÂovice, KaÑízek Âi TÆnÆ na Rokycansku,“ vypoÂítává J. Kalista. V Dnešicích, Útušicích a Horní Lukavici v Plzni-jihu mohou s podporou kraje dobudovat a upravit dÆtská hÑištÆ, naopak obce ¢erËovice, KoÂín Âi Štichovice ve své ÂástiKÑeÂov v okrese PlzeË- sever opraví své požární nádrže. Obce Chválenice naopak využije pÑíspÆvku kraje na rekonstrukce bytových prostor pro sociálnÆ slabé obÂany a seniory.

Z

O dotaci opět velký zájem PÑestože na podávání samotných žádostí bylo pouhých 15 dní, dorazilo do uzávÆrky témÆÑ 400 žádostí s požadovanou Âástkou pÑesahující 115 milionÒ korun. „Obliba tohoto dotaÂního titulu je dána pÑedevším minimální administrativní nároÂností. Jednostránkovou žádost vyplní snadno i starosta té nejmenší obce,“ Ñíká radní Kalista.

Principem bylo spravedlivé rozdělení

Podrobnosti na stránkách kraje

Hodnotící komise pÑi posuzování letošního roÂníku mÆla tÑi základní priority: podpoÑit pÑednostnÆ obce, které v uplynulých dvou letech podporu nezískaly, nebo uspÆly v loËské soutÆži Vesnice roku. TÑetí prioritou bylo rovnomÆrné rozdÆlení dotací mezi obce jednotlivých okresÒ (tj. v každém okrese bylo navrženo cca 51,5 % z celkové okresem požadované výše dotace)

„Ve výÂtu podpoÑených akcí je zbyteÂné pokraÂovat, kompletní seznamy jsou k dispozici na stránkách kraje www.plzensky-kraj.cz. Jisté je však jedno – kraj respektuje požadavky jednotlivých obcí a nehodlá je nijak omezovat. Každý starosta ví jistÆ nejlépe, co jeho obec nejvíce potÑebuje a co jejím obÂanÒm pÑinese nejvÆtší užitek,“ uzavírá radní Kalista.

ÑesnÆ v Den uÂitelÒ, 28. bÑezna se uskuteÂnil v Plzni Den Ñeditelek mateÑských škol. Do kongresového sálu StÑední prÒmyslové školy dopravní se jich sjelo z celého kraje rovných 140. „NaÂasování této akce na Den uÂitelÒ je zámÆrné. Chceme tímto setkáním podÆkovat všem pedagogickým pracovníkÒm pÒsobícím v pÑedškolním vzdÆlávání a projevit uznání jejich obÆtavé a nároÂné práci“, Ñíká JiÑí Cais, Ñeditel Krajského centra vzdÆlávání a Jazykové školy PlzeË. ²editelky mateÑských škol vyslechly pÑednášky a semináÑe zamÆÑené na novelu legislativy v oblasti pÑedškolního vzdÆlávání, problematiku školních a tÑídních vzdÆlávacích programÒ v mateÑských školách a hodnocení úrovnÆ pÑed(BEN) FOTO ARCHIV školního vzdÆlávání v PlzeËském kraji.

P

Nemocnice v regionu potÐebují finance Nominujte dobrovolníky Ve vlastnictví PlzeÊského kraje je šest nemocnic fungujících na území kraje. na cenu KÐesadlo! Hlavní snahou transformace tÅchto nemocnic byla stabilizace jejich provozu z hlediska personálního i technického. ZároveÊ bylo potÐeba pÐi ÐadÅ opatÐení dosahovat vyrovnaného hospodaÐení.

Nominovat obÁany, kteÐí nezištnÅ pomáhají potÐebným, na zisk dobrovolnické ceny KÐesadlo 2006– 2007, mÑže nyní každý obÁan Ái spoleÁnost. Nad tradiÁní akcí pÐevzal opÅt záštitu hejtman PlzeÊského kraje Petr Zimmermann.

s podmínÆným povolením k Âinnosti. Nemocnice vyžaduje kompletní investici. Jako nejoptimálnÆjÒležité je, aby navrhovaší se jeví výstavba nové Âásti ný dobrovolník pÒsobil nemocnice s maximálním využitím v PlzeËském kraji. Návrh stávajících užitných objektÒ vÂetnÆ „ jejich funkÂního propojení. Investi- na udÆlení ceny musí obsahovat ce pÑedpokládá Âástku ve výši jméno a adresu navrhovaného, 400–500 milionÒ korun investova- popis jeho Âinnosti a zdÒvodnÆní toho, pro by mÆl být ocenÆn. ných v prÒbÆhu dvou až tÑí let. K tomuto slouží nejlépe návrhoDomažlická nemocnice, a. s. vý formuláÑ, v pÑípadÆ potÑeby je možno použít samostatný list,“ Je od 1. 1. 2006 umístÆna ve vysvÆtluje Ladislav Krajdl z Centzcela nových objektech. Vykazuje ra neziskových organizací PlzeË. však velký podíl tÆžko využitelZ došlých návrhÒ vybírá porota ných prostor s vysokou energe- složená se zástupcÒ poÑadatele, tickou nároÂností a s velmi nega- PlzeËského kraje, médií a sponzotivním dopadem na celkové pro- rÒ. PÑedpokládaný poÂet ocenÆvozní náklady. PrÒbÆžnÆ se ných je tÑi až pÆt, mÒže být udÆleodstraËují stavební nedodÆlky na i cena za mimoÑádné a výjimeÂa chyby. Stále však pÑicházejí né pÒsobení v oblasti dobrovoldalší problémy. NejproblematiÂ- nictví. Každý ocenÆný dostává oritÆjší jsou vady podlahových povr- ginální ruÂnÆ vyrobený pÑedmÆt chÒ a krytin, statické závady KÑesadlo. Dále budou pÑedány a špatné tlakové izolace proti vÆcné ceny a dary od sponzorÒ. spodní vodÆ v technickém podlaNávrhy je možno posílat do 13. ží v suterénu. UmístÆní nemocni- kvÆtna buÉto poštou na adresu ce za hranice mÆsta vede k tomu, organizátorÒ – Centrum neziskože vÆtšina pacientÒ pÑijíždí auto- vých organizací PlzeË anebo Asociace nezávislých neziskových orgamobily. PokraÁování na stranÅ 2 nizací PlzeËského kraje, Barrando-

D

FOTO ARCHIV

anagement nemocnic se snažil snižovat nákladové položky rozpoÂtÒ. V tomto smÆru jsou již další možnosti velmi omezené. „PÑístup zdravotních pojišzoven zásadním zpÒsobem ovlivËoval pÑíjmovou Âást nemocnic. Další zdroje financování tÆchto nemocnic jsou znaÂnÆ omezené,“ Ñíká radní pro oblast zdravotnictví Pavel Karpíšek. Vzhledem k potÑebÆ udržitelnosti kvalitní poskytované péÂe v nemocnicích se Ñeditelé zaÑízení i PlzeËský kraj jako jejich vlast-

M

ník snažili zajistit stavební údržbu, obnovu i rekonstrukce a souÂasnÆ též pÑístrojové vybavení. „Aby PlzeËský kraj mohl garantovat potÑebnou zdravotní péÂi, je nutné provést zásadní investice do zdravotnických zaÑízení vlastnÆných krajem,“ pokraÂuje radní Karpíšek.

Klatovská nemocnice, a. s. Celá Ñada provozÒ této staré nemocnice je v havarijním stavu. NÆkteré pavilony již fungují pouze

va 8, 326 00 PlzeË. Návrhové lístky jsou k dispozici v PlzeËské deníku, na vybraných poštách v kraji, na krajském úÑadÆ anebo na internetových adresách www.plzenskykraj.cz Âi www.annopk.cz. SbÆr návrhÒ bude ukonÂen v prÒbÆhu bÑezna a poté bude proveden výbÆr ocenÆných. Slavnostní vyhlášení a pÑedání cen za úÂasti vrcholných pÑedstavitelÒ PlzeËského kraje, sponzorÒ, organizátorÒ a médií probÆhne pak 6. Âervna 2007. (AFI)

2 |Duben

P LZE«SKÝ

Informace z úÐadu

KRAJ

V kraji funguje 51 informaÁních center nformovanost místních obÂanÒ i pÑíchozích turistÒ zajišzuje v PlzeËském kraji celkem 51 informaÂních center. RÒznými zpÒsoby propagují místa, ve kterých pÒsobí, a významnÆ pÑispívají k rozvoji cestovního ruchu v celém kraji. Jejich hlavní Âinností je bezplatné poskytování turistických, ale i ostatních informací nejen o konkrétní oblasti a PlzeËském kraji, ale samozÑejmÆ i o celé ¢eské republice. Prioritou je proto podpora jejich rozvoje i Âinnosti. K tomuto cíli je nasmÆrován každoroÂní program „Podpora Âinnosti informaÂních center na území PlzeËského kraje“, tentokrát pro rok 2007. Jeho prostÑednictvím se PlzeËský kraj opÆt roz-

I

hodl informaÂní centra pÒsobící v regionu finanÂnÆ podpoÑit. Náklady na provoz informaÂních center se Ñeší vícezdrojovým financováním, tj. z výtÆžku vlastní doplËkové Âinnosti a z dotací z veÑejných zdrojÒ. FinanÂní pÑíspÆvek z dotaÂního programu je pro informaÂní centra dalším dÒležitým zpÒsobem, jak finanÂnÆ pokrýt své dílÂí projekty a potÑeby. Díky tomuto programu pak PlzeËský kraj zpÆtnÆ získává dÒležité informace o daném regionu, o pÑipravovaných akcích, tipech na výlety, pravidelnÆ jsou aktualizovány i kontakty na jednotlivá infocentra na turistickém portálu www.turisturaj.cz. „Odbor cestovního ruchu

ednotlivá výjezdová stanovištÆ záchranky objíždí radní pro oblast zdravotnictví Pavel Karpíšek (vlevo) spoleÂnÆ s novým Ñeditelem krajské záchranky Ivem Radou (druhý zleva). SpoleÂnÆ zjišzují aktuální informace o fungování této složky zÑizované PlzeËským krajem. ZároveË se snaží narovnat majetkové vztahy. NÆkterá výjezdová místa sídlí v pronajatých prostorách, což ome(HAD) FOTO ARCHIV zuje možné investice do jejich modernizace.

J

a propagace s infocentry prÒbÆžnÆ spolupracuje. PravidelnÆ na zaÂátku a na konci turistické sezony svolávám setkání, kde mají zástupci infocenter možnost sdÆlit své nápady na zlepšení kvality poskytovaných služeb, vyjádÑit své aktuální problémy, informovat o pÑipravovaných novinkách apod. Tyto poznatky pak dávají urÂitý smÆr vyhlašovanému programu podpory,“ uvedla námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková. Loni mÆla informaÂní centra možnost žádat o podporu na tÑi úÂely dotace. VýbÆrová komise navrhla výši dotace a pÑihlédla i k míÑe spolupráce informaÂního centra s orgány kraje. Nejvíce, celkem 26 žádostí bylo o dotaci na propagaÂní materiály a pÑedmÆty. PÑíjemci Âerpali dotaci jak na tvorbu nových materiálÒ, tak i na dotisky a inovace pÒvodních. PlzeËský kraj mÆl do jisté míry možnost ovlivnit vznik tÆchto materiálÒ, jelikož pÑíjemci dotace mÆli povinnost poskytnout náhled pÑed tiskem. Povinností pÑíjemcÒ také bylo odevzdat 1 % vzniklých materiálÒ krajskému úÑadu. Tyto materiály jsou distribuovány pÑi prezentacích kraje na Âeských i zahraniÂních veletrzích cestovního ruchu. Jsou tak konkrétním tipem pro široké spektrum turistÒ, kam se pÑi svých cestách mají vydat. V loËském roce byly vydány zejména turistické mapy a turistické brožury. Dalších 14 žádostí o dotaci souviselo s vybavením informaÂního

centra stojany na propagaÂní materiály, drátÆnými programy a vitrínami. TÑetí možností pro využití finanÂních prostÑedkÒ byla podpora prezentace informaÂního centra v zahraniÂí. Ta se však neshledala s pÑíliš velkým ohlasem, zájem projevili jen 4 žadatelé. Do 31. 1. 2007 mÆli pÑíjemci dotace povinnost zaslat závÆreÂnou zprávu o poskytnutí finanÂních prostÑedkÒ z programu doloženou kopiemi dokladÒ o využití dotace. Všechny byly doruÂeny kompletnÆ a vÂas. Zprávy jsou dokladem, že dotace byly využity úÂelovÆ podle smlouvy. Program „Podpora Âinnosti informaÂních center na území PlzeËského kraje“ se u informaÂních center a jejich zÑizovatelÒ setkal s velkým úspÆchem. Krajský úÑad obdržel 44 žádostí od 36 žadatelÒ. PlzeËský kraj díky nÆmu získal pÑehled o Âinnostech jednotlivých informaÂních center, jejich vybavenosti a také aktivitÆ, což vede i ke zlepšení služeb vÒÂi tuzemským i zahraniÂním návštÆvníkÒm kraje. Infocentra by uvítala možnost, aby získala dotace i na další vybavení, jako jsou poÂítaÂe, DVD pÑehrávaÂe, LCD televizory, notebooky, registraÂní pokladny a zÑízení volného pÑístupu k internetu pro své návštÆvníky. Jedním z bodÒ možností Âerpání dotace v pÑíštím roce by mohlo být i zlepšení venkovního a smÆrového oznaÂení k infocentru. (BEN)

Vážení ÃtenáÓi, krajské zastupitelstvo projednává na svých pravidelných schÒzích problémy kraje, které se týkají více Âi ménÆ všech obyvatel. Jsou to problémy dopravy, školství, zdravotnictví a mnoho dalších. Rozhodnutí krajských zastupitelÒ jsou ovlivnÆna jejich znalostí problému a Âasto finanÂními možnostmi kraje. Poslední zastupitelstvo projednávalo jednu atypickou záležitost, která pÑesahuje krajské hranice, ba i hranice státní a evropské. Jednalo se o eventuálním umístÆní amerických radarÒ na území našeho kraje v Brdech. Chápu plnÆ, že obyvatelé Brd, jichž se to pÑímo týká, mají jisté obavy. NÆco cizího bude postaveno v jejich blízkosti, v blízkosti jejich obydlí. A jak lidská pÑirozenost je, mají lidé vždy obavy z neznámého. Nebude radar vyzaÑovat? NepÑepadnou nás teroristé? Jak se bude chovat americká obsluha radarÒ? Mnoho otázek takto vyvstává. NÆkteré tyto otázky jsou ÂistÆ emotivní, jiné jsou technické. Otázka umístÆní radarÒ byla položena již pÑed nÆkolika lety. Jednání probíhala v pÑísném utajení. Radar nemÒže být umístÆn kdekoliv, proto bylo zapotÑebí najít vhodné místo. Teprve po nalezení tohoto místa byla naše vláda oficiálnÆ požádána o zahájení jednání, pÑi kterém i z naší strany mohou být kladeny požadavky. Jenom jednáním je možno zodpovÆdÆt otázky obyvatel z Brd. Jako obyvatel tohoto kraje si též kladu otázku, co bych dÆlal, kdyby se jednalo o umístÆní u nás za humny, blízko mého bydlištÆ. Z teroristÒ bych strach nemÆl. Radar se dá pomÆrnÆ snadno ohlídat. Teroristé se specializují na místa silnÆ obydlená, na místa, na nichž se scházejí civilisti. Teroristé rozbili dva mrakodrapy v New Yorku, pÑepadli divadlo v MoskvÆ, pÑepadli dráhu v Madridu a v LondýnÆ, nÆkolik letadel nechali vybuchnout. Nikdy se ještÆ neodvážili zniÂit vojenské zaÑízení. Co se týÂe záÑení, nedÆlám si velké starosti. Radar vysílá a pÑijímá elektromagnetické vlny urÂité délky, kterými jsme obklopeni a ozáÑeni již celá léta. Na každém letišti jsou radary, bezdrátový pÑenos informací je založen na šíÑení elektromagnetických vln. Rádio, televize, telefon jak klasický, tak mobilní, budoucí vybírání mýta na silnicích a mnoho dalších vymožeností, které užíváme a bez kterých bychom si život nedovedli pÑedstavit, pracují pomocí šíÑení elektromagnetických vln rÒzných délek. Americká obsluha radarÒ se bude chovat tak, jak si budeme pÑát. Záleží to jenom na nás. Technické otázky bych tedy nechal na odbornících, ostatní otázky je tÑeba jasnÆ formulovat a potom se spolehnout na naše politiky, aby vyjednali pro každého z nás ty nejlepší pÑijatelné podmínky a snad i výhody. PÑeji si též, aby vyjednávaÂi mÆli dostatek odvahy, aby, ukáže-li se, že partneÑi kladou pro nás neakceptovatelné podmínky, byli schopni celý projekt odmítnout. JAROSLAV LOBKOWICZ (KDU-ČSL)

Kapacita parkovištÆ pro veÑejnost je ovšem nedostateÂná. ZmínÆné potÑeby nemocnice pÑedstavují finanÂní nároky ve výši nÆkolika desítek milionÒ korun.

Rokycanská nemocnice, a. s. Objekt pochází z padesátých let minulého století. Bez zásadnÆjší investice do zateplení, fasády, opravy stÑechy, izolací proti spodní vodÆ Âi regulaci vytápÆní není možné dosáhnout dalších provozních úspor. Pro zkvalitnÆní péÂe je tÑeba poÂítat s rekonstrukcí centrálního pÑíjmu a s vybudováním vlastní lékárny. PotÑebná je i obmÆna pÑístrojového i dalšího vybavení. Tyto potÑeby vyžadují finance v Ñádech nÆkolika desítek milionÒ korun.

ezinárodní informaÂní centrum na hraniÂním pÑechodu v RozvadovÆ poskytuje služby návštÆvníkÒm ¢eské republiky od 3. Âervence 2006, kdy zahájilo svoji Âinnost v prostorách bývalé celnice. ¢innost centra provozují PlzeËské mÆstské dopravní podniky za finanÂní podpory PlzeËského kraje. V ¢eské republice je na 200 informaÂních kanceláÑí, které ale neposkytují jednotné informace o celé zemi. Proto jsou k dispozici v informaÂním centru na RozvadovÆ propagaÂní materiály a mapy nejen PlzeËského kraje, ale také materiály agentury CzechTourism. Ty obsahují všeobecné informace o ¢eské republice. Služby infocentra využívají zejména turisté z NÆmecka, ¢eské republiky, Francie, dále Britové, HolanÉané, ŠpanÆlé, Poláci, Italové, v menší míÑe i pÑíslušníci dalších zemí, jako jsou USA, Japonsko, Rumunsko, Belgie, Rusko, Slovensko, Dánsko, Korea, Tchaj wan, Litva, Ukrajina, Izrael, Sýrie, Srbsko. NejÂastÆjší dotazy smÆÑují samozÑejmÆ na hlavní mÆsto Prahu, PlzeË a PlzeËský kraj. Všem návštÆvníkÒm Mezinárodního informaÂního centra Rozvadov jsou poskytovány informace o zajímavostech a atrakcích PlzeËského kraje, o ubytování, kulturních akcích, gastronomii apod. TuristÒm se dostane pomoci pÑi nákupu dálniÂních známek nebo pÑi Ñešení celních záležitostí. Zájemci mají k dispozici také internet zdarma (BEN) a doplËkový prodej suvenýrÒ.

M

DÅtský domov v Plané Áekají zmÅny

Nemocnice v kraji potÐebují finance

Ætadvacet dÆtí žije v souÂasné dobÆ v DÆtském domovÆ v Plané na Tachovsku, který sídlí v budovÆ dÆtské kliniky Nemocnice Planá. Nemocnici však 28. února vydražila v internetové aukci spoleÂnost ZápadoÂeská nemocnice, která hodlá obnovit provoz zdravotnického zaÑízení.

P

DokonÁení ze strany 1

SLOVO ZASTUPITELE

Region i republiku propojuje mezinárodní stÐedisko

Stodská nemocnice, a. s. Nemocnice potÑebuje investiÂní prostÑedky na rekonstrukce výtahÒ, vybudování centrálního pÑíjmu, komunikaÂní propojení a na pÑístrojové vybavení. Investice lze realizovat za pÑedpokladu finanÂních prostÑedkÒ v Ñádu desítek milionÒ korun. Do dvou menších nemocnic následné péÂe NNP LDN HoražÉovice, s. r. o. a NNP Svatá Anna, s. r. o. byly v pÑedchozích létech investovány nemalé finanÂní prostÑedky. „I zde je však potÑeba dalších investic pro rozvoj daného typu následné a ošetÑovatelské péÂe,“ uzavírá Pavel Karpíšek.

DÆtský domov by se tak musel vystÆhovat z prostor bývalé dÆtské kliniky. „PlzeËský kraj musí samozÑejmÆ jako zÑizovatel DÆtského domova Planá urychlenÆ zabezpeÂit jeho provoz. Nejprve zažádáme vydražitele o odkup stávající budovy. Pokud neuspÆjeme, máme pÑipravenou další variantu. Jako vhodné Ñešení se jeví prozatímní umístÆní dÆtí do Domova mládeže pÑi SOU Planá v Bezdružické ulici,“ uvedl námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec. „V další etapÆ by se pro dÆtský domov postavily dva montované domky na pozemku PlzeËského kraje,“ dodal námÆstek Vilímec.

(BEN)

(BEN)

SLOUPEK RADNÍHO DokonÁení ze strany 1

Mnozí posluchaÂi ani nechtÆli vÆÑit, že skladbu nehraje slavnÆjší ¢eská filharmonie. V sále bylo mnoho prominentních hostÒ nevyjímaje Ñadu velvyslancÒ, ZdeËka Mácala nebo tÑeba i Michala Prokopa. S velkou radostí jsem pÑijímal od kulturních osobností gratulace k výkonu symfonického tÆlesa z PlznÆ. Filasova skladba byla napsána na pamÆz obÆtí teroristických útokÒ v New Yorku. Je aktuální výzvou právÆ v dobÆ, kdy tak emotivnÆ diskutujeme i o umístÆní radarové základny v Brdech. Teroristické útoky jsou bohužel realitou dnešní doby a existují taková rizika, jejichž bagatelizování by se mohlo velmi vymstít. Možná, že by poslech této skladby pÑesvÆdÂil mnohé odpÒrce, že naše republika i celá Evropa se rizikÒm neoÂekávaných útokÒ bránit prostÆ musí. ING. VLADISLAV VILÍMEC, NÁMĚSTEK HEJTMANA (ODS)

BRUSELSKÉ OKÉNKO

OperaÁní program Jihozápad už dostala Evropská komise Dne 6. bÐezna 2007 uplynula pÅtimÅsíÁní lhÑta, dokdy mÅly být Evropské komisi pÐedloženy všechny dokumenty potÐebné pro Áerpání podpory ze strukturálních fondÑ v pÐíštích letech. ejich zpracování a pÑedložení za ¢eskou republiku pÑipo„ mínalo napínavý film, neboz do poslední chvíle nebylo zcela jasné, zda budou dokumenty pÑedloženy ve lhÒtÆ a v jaké podobÆ je zaÂnou evropští úÑedníci Âíst. Nakonec vláda rozhodla, že dokumenty budou pÑedloženy a nedoÑešené otázky se pÑenesou už do oficiálních jednání,“ vysvÆtluje ZbynÆk Prokop, reprezentant PlzeËského kraje v Bruselu. PÑekonat se podle nÆj podaÑilo i technické potíže spojené s tím, že dokumenty se už nezasílají do Bruselu v papírové podobÆ, ale pouze elektronicky zvláštním systémem. „Regionální operaÂní program

J

Jihozápad, který zahrnuje i náš kraj, se tak umístil na druhé místo pomyslné hitparády programÒ, jimž se podaÑilo zdolat všechny pÑekážky,“ dodává Z. Prokop. Jen pro úplnost – první dorazil Integrovaný operaÂní program, který pÑipravilo ministerstvo pro místní rozvoj. První oficiální krok k tomu, aby bylo možné co nejdÑíve zahájit Âerpání podpory, byl tedy udÆlán. V pÑípadÆ zájmu o další informace je možné nahlédnout na www.plzensky-kraj.cz/zahraniÂní vztahy nebo kontaktujte krajského vyslance na telefonu 377 195 583 nebo e-mailem na adresu: zbynek.prokop@pilsen(LARA) region.eu.

Informace z kraje

P LZE«SKÝ

3 |Duben

KRAJ

AbsolventÑm pomáhá kvalitní vzdÅlání pÐi hledání práce K regionÑm s nejmenším poÁtem nezamÅstnaných absolventÑ patÐí v rámci celé ¢eské republiky PlzeÊský kraj. Výrazný podíl na tom jistÅ má i vysoká kvalita vzdÅlávání žákÑ a studentÑ. EVA ŠILAROVÁ

ýchovnÆ-vzdÆlávací proces je u nás sledován a pravidelnÆ vyhodnoco„ ván. Školy i školská zaÑízení každoroÂnÆ zpracovávají výroÂní zprávy a pÑedkládají je svému zÑizovateli, tedy kraji. Poslední VýroÂní zprávu o stavu a rozvoji vzdÆlávací soustavy v PlzeËském kraji ve školním roce 2005/2006 projednali zastupitelé na svém bÑeznovém zasedání. Na stÑedních školách v PlzeËském kraji studovalo v loËském roce témÆÑ 29 tisíc žákÒ, z toho zhruba 6 500 na gymnáziích, 11 000 na stÑedních odborných školách a 11 500 na uÂilištích. Z toho vyplývá, že se daÑí postupnÆ naplËovat cíle Dlouhodobého zámÆru vzdÆlávání a rozvoje vzdÆlávací soustavy v regionu,“ vysvÆtluje 1. námÆstek hejtmana pro oblasti školství, mládeže a sportu Václav ¢ervený.

V

stavy PlzeËského kraje. V tÆchto dnech jsme pÑipomínkovali republikový zámÆr. Pedagogická, ale i nepedagogická veÑejnost bude mít možnost se k obsahu tohoto koncepÂního materiálu vyjádÑit,“ dodává V. ¢ervený.

VýroÂní zpráva také konstatovala lichotivou skuteÂnost, že se rozvíjí Âinnost základních umÆleckých škol a zájmová Âinnost žákÒ ve stÑediscích volného Âasu.

Objektivní hodnocení zajišťují testy Velice dÒležité je podle nÆj i objektivní hodnocení výsledkÒ vzdÆlávání. Jedním z nástrojÒ je testování žákÒ 5. a 9. roÂníkÒ základních škol a odpovídajících roÂníkÒ víceletých gymnázií. Testování žákÒ 9. tÑíd se uskuteÂnilo již 1. února. Bylo do nÆj zapojeno 90 základních škol a víceletých gymnázií, což je o tÑetinu více než v loËském roce. Páté roÂníky projdou testováním v dubnu. Dalším projektem je MANA 2007 – neboli „maturita naneÂisto“. Své žáky pÑihlásilo 76 procent stÑedních škol s maturitními roÂníky. Je to o 7 % více ve srovnání s rokem 2006. Smyslem tohoto testování je ovÆÑení organizace prÒbÆhu nové podoby maturitní zkoušky.

Zájmy brání kriminalitě „Je to nejúÂinnÆjší zpÒsob prevence sociálnÆ patologických jevÒ,“ upozorËuje námÆstek. ZdárnÆ se podle nÆj rozvíjí také zapojování škol do rÒzných rozvojových i mezinárodních programÒ. Neustále narÒstá také zájem o další vzdÆlávání u Ñídících pedagogických pracovníkÒ a uÂitelÒ.

Záměr můžete připomínkovat „Ze závÆrÒ výroÂní zprávy budeme vycházet pÑi tvorbÆ nového Dlouhodobého zámÆru vzdÆlávání a rozvoje vzdÆlávací sou-

O Horní Falci dostanete informace Áesky Více pÐiblížit kraj Horní Falc jako obchodní nebo kulturní oblast obÁanÑm z ¢eska a zejména z PlzeÊského kraje si klade za cíl Áeská verze oficiálních webových stránek tohoto nÅmeckého regionu www.oberpfalz.cz. Jeho provozovatelem je Sdružení Regionální marketing Horní Falc, ke kterému náleží všechny okresy, svobodná mÅsta i hospodáÐské komory, vysoké školy a mnozí podnikatelé i soukromé osoby z celého regionu.

Horní Falc se ubírá mezinárodním smÅrem: Dr. Wilhelm Weidinger a Nicole Stelzleová prezentují nové vícejazyÁné webové stránky. (FOTO: RMO)

družení podporuje usidlování firem na území Horní Falce a zprostÑedkovává kontakty k existujícím podnikovým sítím. „Rádi budeme nápomocni v otázkách týkajících se regionu Âi pÑeshraniÂních projektÒ,“ vysvÆtluje pÑedseda sdružení Regionálního marketingu a bývalý vládní prezident Horní Falce Dr. Wilhelm Weidinger. Na adresu willkommen@oberp-

S

falz.de se mohou Âeští podnikatelé i soukromé osoby kdykoliv obrátit se svými otázkami na Regionální marketing. KromÆ toho webové stránky pÑedstavují pÑíspÆvky o vysoce specializovaných hornofalckých firmách, které jsou v jednotlivých segmentech dokonce jedniÂkami svÆtového trhu. V automobilovém prÒmyslu není napÑíklad hned na první pohled patrné, že pohon pro

Porsche se vyrábí ve firmÆ Hör Technologie GmbH v Mitterteichu, nebo že 80 procent všech automobilových zrcátek na celém svÆtÆ vzniklo ve firmÆ Flabeg ve mÆstÆ Furth im Wald. Na adrese www.oberpfalz.cz naleznete i celou Ñadu informací o vzdÆlávacích institucích, zakladatelských centrech a podpÒrných prostÑedcích v oblasti rozvoje hospodáÑství. Navíc jsou regionální stránky propojené odkazy na mnohé sítÆ a clustery napÑíklad z oblastí jako IT, biotechnologie, logistika, senzorika a mechatronika. Na stránkách naleznete i souhrn historických dat o Horní Falci a informací o jednotlivých mÆstech a okresech. Dále kulturu a tipy na nejrÒznÆjší akce i údaje o sportovních aktivitách. Nabídku webových stránek završuje rubrika o typických regionálních výrobcích. (LARA)

Odborníci poradili, jak na silnice Diskuse o budoucím rozvoji dopravní infrastruktury na území PlzeÊského kraje byla hlavní náplní stejnojmenné konference, která se druhý bÐeznový pátek uskuteÁnila v prostorách zámku Zbiroh na Rokycansku.

FOTO ARCHIV

rámci tÑí diskusních blokÒ byli úÂastníci konference informováni o hlavních zámÆrech a prioritách v oblasti dopravy na území regionu, se souÂasným stavem a pÑipraveností vybraných státních a krajských investiÂních dopravních akcích k realizaci a také s možnostmi financování vybraných investic v rámci rozvoje dopravní

V

sítÆ PlzeËského kraje ze státního rozpoÂtu, z prostÑedkÒ Evropské unie v novém programovacím období 2007–2013 a z rozpoÂtu PlzeËského kraje. Na konferenci, která se konala pod záštitou hejtmana Petra Zimmermanna, byli pÑítomni poslanci Poslanecké snÆmovny Parlamentu ¢R a senátoÑi zvolení za PlzeËský kraj, Âlenové Rady PlzeËského

kraje, starostové velkých obcí PlzeËského kraje a zástupci ústÑedních orgánÒ státní správy v oblasti dopravy – Ministerstva dopravy ¢R, ²editelství silnic a dálnic ¢R, Správy železniÂní dopravní cesty, Státního fondu dopravní infrastruktury a zástupci dodavatelské sféry – velkých stavebních firem pÒsobících na území (LARA) PlzeËského kraje.

StromoÐadí okolo silnic nezmizí Vykácení aleje jasanÑ podél vozovky za Kašperskými Horami smÅrem na Stachy vzbudilo mezi veÐejností Ðadu vášní, ozývala se rozhoÐÁená odmítnutí i názory opaÁné. O vysvÅtlení jsme proto požádali radního PlzeÊského kraje pro oblast dopravy Miroslava Jaroše. Co vlastnÅ vedlo k tomuto radikálnímu kroku? Správa a údržba silnic PlzeËského kraje provádí každoroÂnÆ v rámci pravidelné údržby proÑezávání a kácení zejména suchých stromÒ. V našem kraji jsme poprvé káceli souvislé stromoÑadí až letos. Toto pokácení bylo provedeno po dlouhodobé konzultaci se Správou ChránÆné krajinné oblasti Šumava, byz stromy byly mimo oblast, a se zastupiteli mÆsta Kašperských Hor. Od obou máme souhlas. O kolik stromÑ se jednalo? Jednalo se o 97 stromÒ, které rostly pÑímo v krajnici a svým

koÑenovým systémem zvedaly asfaltový koberec místy až o nÆkolik cm. Takže pÑi míjení vozidel jsme pravou stranou vozidla témÆÑ nadskakovali. Z uvedeného poÂtu bylo 12 stromÒ suchých, Âást byla napadena hnilobou. V povolení kácení byla stanovena podmínka náhradní výsadby, kterou ve spolupráci s mÆstem Kašperské Hory provedeme. Zahájení výsadby bude letos na podzim. O obnovÆ aleje pÑi patÆ svahu povedeme ještÆ s CHKO a s mÆstem jednání. Budou zásahy do zelenÅ pokraÁovat? Naše správy provádÆly dosud kácení suchých stromÒ. PostupnÆ chceme provést vykácení stromÒ rostoucích v krajnicích, zejména tam, kde provádíme

opravu vozovky a kde dochází k zvedání asfaltového koberce. SouÂasnÆ budeme financovat i novou výsadbu, pÑedevším dlouholetých alejí. ObÂas to má háÂek, a to když nejsme vlastníky pozemku za pÑíkopem, kam novou výsadbu umíszujeme. S výsadbou Âasto nesouhlasí zemÆdÆlci, neboz pÑi sledování jejich hospodaÑení ze satelitu dochází díky velkým korunám stávajících stromÒ ke zmenšení plochy, což snižuje obhospodaÑovanou plochu a snižuje výši dotací. To není vtip, ale skuteÂnost, na kterou nás mnoho zemÆdÆlcÒ upozornilo. Netýká se to samozÑejmÆ nové výsadby, ale stávajících mnohaletých stromÒ. Ale stromy od silnic nezmizí? Stromy i aleje rozhodnÆ k sil-

nicím patÑí a v našem kraji nezmizí. Budou postupnÆ obnovovány, ne v krajnici vozovky, ale až za pÑíkopem. StejnÆ tak budou vykáceny suché stromy, az stojí kdekoliv u silnice. Pokud by se údržba a obnova zelenÆ provádÆla systematicky a prÒbÆžnÆ už v minulosti, pak by nemohl nastat souÂasný stav. Naše správy silnic to zaÂaly v posledních letech systematicky dÆlat. Výsledek se však dostaví pozdÆji, podle toho, jak stromy zakoÑení a úspÆšnÆ porostou. Zvládáte péÁi o novou zeleÊ sami? PÑípadný zásah do zelenÆ konzultujeme se samosprávou pÑíslušné obce. V obcích a mezi spolkovými organizacemi hledáme spolupráci jak pro sázení

Toto pokácené stromoÐadí ohrožovalo svými koÐeny bezpeÁnost projíždÅFOTO ARCHIV jících motoristÑ.

stromÒ, tak i pro jejich poÂáteÂní péÂi. ProÑezávání zvládneme vlastními pracovníky, které každoroÂnÆ proškolujeme, jak vést odborný Ñez. Organizaci školení zajišzují pracovníci odboru

životního prostÑedí Krajského úÑadu. Obnova zelenÆ vÂetnÆ alejí podél krajských silnic, ale za pÑíkopem, má v PlzeËském kraji dveÑe otevÑené. ZA ROZHOVOR DĚKUJE DAVID HRDINA

4 |Duben

P LZE«SKÝ

KRAJ

Inzerce

Bazény, bazénové zastřešení, jímky, vodoměrné a kanalizační šachty, ČOV, lapoly, pramice, zahradní skluzavky a tobogány

Renoplast Plzeň, Chotíkov 345, Zemědělský areál Chotíkov u Plzně, tel/fax: 377 821 199, mobil: 608 220 014 www.renoplast.cz, [email protected] SC-71023/1

iskové stroje a investice v celkové hodnotÆ zhruba 45 milionÒ korun, které poÑídila tiskárna Bílý slon, uvedl slavnostnÆ do provozu hejtman PlzeËského kraje Petr Zimmerman na Borských polích. PÑítomni byli také Ñeditel svÆtového obchodu dodavatelské firmy Sakurai pan Komi z FOTO ARCHIV (HAD) Tokia, Gabriela Demeterová , Lubomír Brabec a další.

T

SC-71209/1

www.ceskydomov.cz

SC-71267/1

OBJEDNÁVKY INZERCE MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: [email protected] GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973 SC-71200/2

SC-71262/2

Inzerce

P LZE«SKÝ

5 |Duben

KRAJ

www.PILSENLAND.com htÆli bychom pÑedstavit nový informaÂní server na poli cestovního ruchu v PlzeËském kraji, který by mÆl sloužit nejen pro individuální pÑíjezdový cestovní ruch, ale i pro obyvatele našeho krásného kraje, který nabízí tolik možností. Server vznikl jako iniciativa hoteliérÒ kolem KS PK AHR ¢R a 5BH se smyslem spojit cestovní ruch více s kulturou a naopak, proto najdeme na serveru jak aktuální informace z kultury, tak rÒzné akce hoteliérÒ a restauratérÒ z kraje. Hlavním cílem projektu je pÑilákat nové návštÆvníky do regionu informovat je a ukázat jim, jak je plzeËský region zajímavý a že se zde poÑád nÆco dÆje a zároveË poskytnout informace našim spoluobÂanÒm, protože obÂas vÆdí více co se dÆje za hranicemi, než co je zajímavého jen pár kilometrÒ od místa, kde bydlí. Na návštÆvníky www.pilsenland.com budou Âekat rÒzné soutÆže, ankety a samozÑejmÆ ucelený pÑehled s nabídkou na poli cestovního ruchu. Chcete-li se na webu jakkoliv podílet, napište nám na [email protected].

C

ZA TEAM PILSENLAND.COM, MAREK AUDES, VEDOUCÍ PROJEKTU

CO-810105/1

SC-71201/2

SC-60957/1

SC-71178/1

SC-60948/1

NÁKLAD

250 000

OBJEDNÁVKY

SC-71058/2

INZERCE

MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: TRNKOVA @CONSULTANTS.CZ GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973

SC-71167/1

SC-71141/1

6 |Duben

P LZE«SKÝ

Informace z kraje

KRAJ

Regionální žadatelé v EU uspÅli

PÐihlaste se na ITEP 2007

NejúspÅšnÅjšími žadateli o penÅžní prostÐedky z fondu Interreg IIIA, který financovala Evropská unie, se staly subjekty z PlzeÊského kraje. ZaznÅlo to na závÅreÁné konferenci pÐi pÐíležitosti ukonÁení „Iniciativy ES Interreg IIIA ¢eská republika – Svobodný stát Bavorsko“ za úÁasti pÐedstavitelÑ a žadatelÑ z Áeské i nÅmecké strany. EVA ŠILAROVÁ

lzeËský kraj je jediný kraj, který se rozhodl uspoÑádat takovéto závÆreÂné shrnutí „ a zároveË pÑedstavit dotaÂní programy EU pro pÑíští období,“ uvedla na konferenci Lenka Nováková z Ministerstva pro místní rozvoj ¢R. První Âást setkání se vÆnovala vyhodnocení uskuteÂnÆné pÑeshraniÂní spolupráce na Âesko-bavorské hranici v uplynulých sedmi letech. PlzeËský kraj byl v této oblasti zapojen do 2 programÒ, a to CBC Phare v letech 2000–2003 a po vstupu do Evropské unie v kvÆtnu 2004 využíval finanÂní prostÑedky z programu Interreg III A. „Z nÆj bylo pro projekty z PlzeËského, JihoÂeského a Karlovarského kraje pÑipraveno k rozdÆlení celkem 8,6 milionu eur. Jednotliví žadatelé mohli

P

dostat na svÒj projekt dotaci v minimální výši 10 tisíc eur. Celkem bylo schváleno 87 projektÒ, nejvÆtší poÂet úspÆšných žadatelÒ (58) byl z PlzeËského kraje a projekty tu byly financovány celkovou Âástkou pÑesahující 3,6 milionu eur,“ Ñíká radní PlzeËského kraje JiÑí Kalista a dodává: „Je to pro nás i velký závazek pro budoucnost, nicménÆ vÆÑím, že zájem a úspÆšnost žadatelÒ z PlzeËského kraje bude obdobná i v pÑíštím sedmiletém období.“ PlzeËský kraj na setkání také pÑedstavil publikaci „Interreg III A ¢eská republika – Svobodný stát Bavorsko v PlzeËském kraji“, která se mÒže stát inspirací pro další zájemce o získání dotací z Evropské unie. Tato brožura obsahuje mimo jiné informace o všech podpoÑených i nepodpoÑených projektech, které byly v PlzeËském kraji podány.

ž potÑetí se bude konat v Ñíjnových dnech Výstava cestovního ruchu PlzeËského kraje ITEP 2007. Touto akcí chce PlzeËský kraj v letošním roce propagovat služby a atraktivity cestovního ruchu a navíc se zamÆÑit na prezentaci regionální spolupráce a partnerství zahraniÂních regionÒ, mÆst, obcí, mikroregionÒ, svazkÒ obcí a jiných subjektÒ cestovního ruchu. ZároveË je ITEP 2007 zaÑazen jako doplËková akce k OPEN DAYS – týdnu evropských regionÒ a mÆst v Bruselu, který se uskuteÂní také v Ñíjnu

U

V druhé Âásti setkání byl pÑedstaven nový Program pÑeshraniÂní spolupráce ¢R–Bavorsko pro období 2007–2013, kdy první dvojjazyÂné žádosti by mohly být pÑedkládány už v létÆ letošního roku. Konkrétní termín vyhlášení však bude ještÆ upÑesnÆn. Pro

toto období budou kladeny vyšší nároky na kvalitu projektÒ a objeví se nÆkolik nových prvkÒ, jako napÑíklad „lead–partner princip“, kdy každý projekt bude mít svého vedoucího partnera, jenž bude zodpovÆdný za jeho realizaci.

letošního roku,“ upozorËuje námÆstkynÆ hejtmana pro cestovní ruch Olga KalÂíková. Oba pÑedchozí roÂníky mÆly úspÆch nejen v našem kraji a konaly se pÑedevším díky velkému zájmu Âeských a zahraniÂních vystavovatelÒ a významné podpoÑe Domu kultury INWEST K v Plzni. V jeho prostorách se výstava cestovního ruchu bude konat i letos, kdy toto kulturní centrum pÑivítá ve dnech 4.–6. Ñíjna celou Ñadu vystavovatelÒ, návštÆvníkÒ a odbornou veÑejnost. (HAD)

V případě zájmu o další informace se obracejte na kontaktní osoby: Bc. Michala Poláková, tel.: 377 195 259, GSM: 724 951 678, e-mail: [email protected] Iveta Žánová, tel.: 377 195 267, GSM: 724 675 395, e-mail: [email protected]

POZNÁMKA

Zamyšlení na poÁátku druhého poloÁasu ZaÁátek druhé poloviny volebního období v roli Álena Rady PlzeÊského kraje pro životní prostÐedí mne vede k urÁitému zamyšlení nejen nad mým posláním, ale i nad tím, jak se mi jeví celá problematika v té nejobecnÅjší rovinÅ. usím pÑiznat, že zpoÂátku jsem považoval celý soubor problémÒ životního prostÑedí za záležitost velmi odbornou, týkající se rÒzných složek pÑírody, ovzduší, vody, živé pÑírody, ale i odpadového hospodáÑství a dalších. PÑiznávám, že tento mÒj pohled, odpovídající takzvané „nepolitické politice,“ byl ponÆkud naivní. Postupem Âasu zjišzuji, že životní prostÑedí je pÑedevším velkým politickým kolbištÆm, kde se bohužel Âasto srážejí extrémní pÑístupy rÒzných názorových skupin. Na jedné stranÆ stojí až fundamentální zastánci všeho živého, kteÑí by svojí starostlivostí obÂas ono živé, pÑedevším ÂlovÆka, témÆÑ udusili. Na stranÆ druhé jsou ti, kteÑí naopak na první místo staví aktivity lidské spoleÂnosti, její prosperitu, podnikání, dopravu a další Âinnosti, které mohou pÑírodu v její integritÆ ohrozit. NÆkdy dochází dokonce i k srážkám uvnitÑ jednotlivých proudÒ zastáncÒ ochrany pÑírody. PÑíkladem je velmi aktuální problém instalace jednoho

M

z typÒ obnovitelných zdrojÒ – vÆtrných elektráren. Na jedné stranÆ ochrana ovzduší, snížení emisí skleníkových plynÒ a na stranÆ druhé ochrana jedineÂného vzhledu naší krajiny. V nÆkterých pÑípadech stojí proti sobÆ zájmy ochrany vzácných pÑírodních celkÒ a rozvoj infrastruktury, dopravy Âi cestovního ruchu – spory okolo Národního parku Šumava jsou toho pÑíkladem. Takto bych mohl citovat Ñadu dalších pÑíkladÒ z našeho pomÆrnÆ malého prostoru PlzeËského kraje. NicménÆ boj zuÑí na mnohem vyšších úrovních. Dá se Ñíci, že na úrovni globální, kde se rozhoduje o osudech celého svÆta. Na jedné stranÆ rÒzné ekologické iniciativy, na druhé stranÆ ekoskeptici. Dozvídáme se napÑíklad, že ve Velké Británii žije profesor, který zpochybËuje veškerý podíl lidské Âinnosti na vzniku celosvÆtových klimatických zmÆn, celosvÆtového oteplování a všeho nebezpeÂného, co z toho vyplývá. V Anglii však také žije jeden pán, který popírá existenci holocaustu! V Kongresu Spojených státÒ probíhá

 Vyberte nejlepší dobrovolníky v Plzeňském kraji Cena pro obyÃejné lidi, kteÓí dÇlají neobyÃejné vÇci

„KŘESADLO 2006–2007“ Jméno nominované/nominovaného: ….……………………………………………………...……………………….. Proč navrhuji právě jí/jeho: …………………………………………………………………..………………. …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

bouÑlivá diskuse o zmÆnách klimatu a jejich pÑíÂinách, do které byl vtažen i náš pan prezident. Je to v podstatÆ diskuse demokratÒ s republikány, tedy politikÒ. Myslím, že by bylo vhodné zapojit pÑedevším vÆdce, odborníky zabývající se touto problematikou po celý profesní život, kteÑí jsou objektivní. A do toho všeho nÆkterá média! SamozÑejmÆ média toužící pÑedevším po senzaÂních, katastrofických scénáÑích bez ohledu na hodnovÆrnost získaných informací. Manipulující s rÒznými údaji a interpretující je po svém. Nevím, zda média uvažují i o tom, že konzument informací není jen pasivní, ale že si o vÆcech vezdejšího svÆta dÆlá i svÒj vlastní názor, a že by tedy bylo Âasto vhodnÆjší líÂit problémy v opravdovém svÆtle, takové, jakými opravdu jsou. Bohužel i nÆkteré zelené iniciativy vytváÑejí dojem, že jenom oni se starají o to, aby naše prostÑedí bylo Âisté a zdravé. BÆhem svého pÒsobení ve výše zmínÆné funkci jsem získal pocit, že mnohé

z tÆchto skupin pÑíliš nestojí o spolupráci s orgány, které jsou v dané souvislosti kompetentní, ale potÑebují se zviditelnit za každou cenu. Tento výÂet spíše negativních faktorÒ v lidské snaze uchopit problémy tohoto svÆta týkající se pÑírody a všeho, co nás obklopuje, by byl dosti smutný, kdybych nevÆdÆl, že je spousta lidí, a to i bez jasné úÂasti v rÒzných skupinách Âi zamÆstnáních, kteÑí mají opravdový zájem o to, aby pÑíroda zÒstala i pro budoucí generace zachována, aby byly zachovány živoÂišné i rostlinné druhy ve své nesmírné pestrosti a aby vzduch, který dýcháme, a voda, kterou pijeme, byly zdravé. Setkávání s takovýmito lidmi mi Âasto vrací optimismus. Jsou to i malé dÆti, které ve školách i školkách již vÆdí o tom, jak je nutno pÑírodu chránit. Proto jsem rád, že podporujeme i enviromentální osvÆtu, která je vedena umÆÑenÆ a reálnÆ. Když jsem takto popsal urÂitou obtížnost Ñešení enviromentálních problémÒ pÑi nesmiÑitelnosti rÒzných názorových skupin, naskýtá se otázka, jaký by tedy mÆl být pÑístup, který by neškodil? Nedávno jsem opÆt vidÆl skvÆlý Bertolucciho film Malý Buddha. Je tam krásné podobenství o strunÆ na hudebním nástroji. Buddha tam Ñíká, že když strunu budeme pÑepínat, tak praskne.

BORIS KREUZBERG

UžiteÁné internetové odkazy Vážené ÁtenáÐky, vážení ÁtenáÐi, vítejte u dalšího dílu užiteÂných internetových odkazÒ, ve kterých si ukážeme, jak vypadá oficiální internetová prezentace ¢eské republiky. Najdete ji na adrese http://www.czech.cz a pÑipravilo ji ministerstvo zahraniÂních vÆcí. MÒžete se na naši republiku podívat oÂima cizince, který o nás nic neví a hledá základní informace. KromÆ Âeštiny je na výbÆr ještÆ jazyková mutace v angliÂtinÆ, nÆmÂinÆ a francouzštinÆ. Asi by stálo za úvahu, zda nepÑidat ještÆ další jazyky, nabízí se ruština, španÆlština, pÑípadnÆ nÆkterý z asijských jazykÒ. Na úvodní stránce si mÒžete vybrat z nÆkolika základních oblastí.

Město a organizace, kde působí: …………………………………………………………….…………………….. …………………………………………………………………………………… .………….……………………………………...………………………………. Datum a podpis: ……………………………………………………………………………......... Pořádá: Centrum neziskových organizací Plzeň, Asociace nestátních neziskových organizací Plzeňského kraje Partneři akce: Chodovar, Poštovní spořitelna, ČEZ divize Plzeň Mediální partneři:Západočeské Deníky Bohemia, Český rozhlas Plzeň, Karneval TV Plzeň Patron soutěže: MUDr. Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje Všechny podrobnosti a podmínky akce najdete na internetových stránkách Plzeňského kraje www.plzensky-kraj.cz/Instituce/Neziskove_organizace a na stránkách Asociace NNO PK www.annopk.cz/kresadlo a také ve vysílání ČRo Plzeň a TV Plzeň

A když ji necháme pÑíliš povolenou, tak z ní nevyloudíme žádný tón. A nástroj pÑestane hrát. Jinými slovy, v tomto a mnoha jiných problémech svÆta je jedinou k cíli vedoucí možností zlatá stÑední cesta, snaha o spolupráci a vyvážená rozhodnutí. A to je také mÒj pÑístup k problémÒm životního prostÑedí, které je mi v krajském mÆÑítku dáno po nÆjakou dobu Ñešit. Byl bych rád, kdyby mi všichni zainteresovaní v tomto pÑístupu pomáhali.

V sekci „PÑedstavení ¢eské republiky“ se dozvíte napÑíklad to, jaký je u nás volební systém, jak se vyvíjela Âeská státnost, koho považuje-

me za našeho slavného krajana, jaké jsou zde klimatické podmínky, jaké jsou naše tradiÂní zemÆdÆlské produkty, ale i o jaké jsou u nás nejÂastÆjší kriminální Âiny. Další oblastí je „Ekonomika, podnikání a vÆda“. V ní se mimo jiné dozvíte, jaký je životní standard našich obÂanÒ, jejich kupní síla, exportní strategie našeho státu, jak funguje náš daËový systém, jak postupovat pÑi zakládání akciové spoleÂnosti, nebo nÆco o nejdÒležitÆjších objevech našich vÆdcÒ. Ve tÑetí sekci pod názvem „Turistika a sport“ získáte dÒležité informace pro všechny návštÆvníky a turisty, jaká je u nás mÆna, kdy jsou státní svátky, jací jsou zde mobilní operátoÑi, jaká je obvyklá otevírací doba v obchodech, jaké jsou „echt“ Âeské suvenýry, kterými hraniÂními pÑechody se k nám dá pÑijet nebo jaká jsou u nás chránÆná území, jeskynÆ, obvyklá fauna a flora, pÑípadnÆ které zoologické zahrady je možné navštívit. V pÑedposlední oblasti s názvem „Kulturní dÆdictví“ se dozvíte naprosto vše o divadlech, hudbÆ, našem výtvarném umÆní, lidových zvycích a krojích (bohužel bez fotek), nebo omezený pÑehled památek, hradÒ, muzeí a nebo i to, co vás urÂitÆ velmi pÑekvapí, tedy že PlzeË je mÆsto piva. Poslední oblastí na tomto serveru je „Práce a studium“, kde, jak už název napovídá, najdete informace o našem vzdÆlávacím systému, studijních oborech na našich školách, ale i to, jaká jsou práva a povinnosti zamÆstnancÒ a zamÆstnavatelÒ. Odkaz na tyto stránky mÒžete poslat svým pÑátelÒm v cizinÆ, urÂitÆ jej rádi využijí všichni, kdo chtÆjí jednoduše a na jednom místÆ najít struÂné informace o naší republice. Spoustu nového tu ale urÂitÆ najde i leckterý našinec, pÑípadnÆ student vlastivÆdy a zemÆpisu. Jen si pÑejme, aby se o této stránce v zahraniÂí dozvÆdÆli všichni, kdo ji využijí, a hlavnÆ aby byl její obsah stále aktuální. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected]. VÁCLAV KOUDELE, VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY KUPK

Kultura

P LZE«SKÝ

7 |Duben

KRAJ

PÓedstavujeme ochotnické divadelní soubory v PlzeÍském kraji

Ochotníci z ManÅtína vsadili na komedie

Krajský úřad Plzeňského kraje P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

aždý rok pÑichází minimálnÆ s jednou novÆ nastudovanou hrou ochotnický divadelní soubor Mlask ManÆtín. Divadlo vzniklo už v roce 1992 a na svém kontÆ má už více než dvacet komedií i pohádek. „Stálých aktivních ÂlenÒ máme dvacet, ale spolupracuje s námi ještÆ dalších dvacet hercÒ. Všichni jsou vesmÆs z ManÆtína, nebo tam mají koÑeny,“ uvedla vedoucí souboru Alena VojíÑová. „Naší asi nejúspÆšnÆjší hrou byl Limonádový Joe, velký úspÆch mÆla i klasika ¢lovÆk z pÒdy nebo loËská hra PÑíbÆh Coco Chanel. Nyní hrajeme novinku 1+1=3 a opÆt jde o komedii. Obvykle hru nacviÂu-

K

úřední hodiny

jeme mezi záÑím a listopadem. Každé pÑedstavení hrajeme asi patnáctkrát. NejÂastÆji samozÑejmÆ doma v ManÆtínÆ, ale jezdíme na pÑíklad i do Kralovic, do Jesenice, do plzeËského Dialogu, do Kozolup, Krašovice nebo do Spáleného PoÑíÂí. ÚÂastníme se samozÑejmÆ i rÒzných pÑehlídek ochotnických divadel v PlzeËském kraji,“ dodala vedoucí divadelního souboru Mlask ManÆtín Alena VojíÑová.

pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

odbor kancelář ředitele pověřena řízením

(BEN)

Program na pÐedstavení nazvané 1+1=3 14. 4. Krašovice 15. 4. Kozolupy 29. 4. Jesenice 18. 5. Kožlany

Lovci lebek vystavují U bílého jednorožce Výstavu ÁtyÐ výrazných souÁasných Áeských umÅlcÑ nazvanou Lovci lebek mÑžete zhlédnout v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech. Autory jsou Lubomír Typlt, Vladimír Skrepl, Josef Bolf a LudÅk Rathouský.

Mgr. Drahomíra Janoušková e-mail: [email protected]

Loni vystupoval divadelní soubor Mlask ManÅtín s pÐedstavením PÐíbÅh Coco Chanel. FOTO ANTONÍN HAIDLAMAIER

Fotografie pÐedstaví stÐedovÅké Bulharsko poÑádá Bulharský kulturnÆ osvÆtový klub v Plzni ve spolupráci se ZápadoÂeským muzeem v Plzni, je doplnÆna obrazy bulharské(LARA) ho výtvarníka Prince Papa Žana.

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Bc. Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

nspirací k plánování letních výprav za poznáním se mÒže stát výstava fotografií, jejichž autorem je Ivo Hadjimishev. Zajímavá expozice, která v budovÆ ZápadoÂeského muzea v Kopeckého sadech trvá do 15. dubna, je vlastnÆ pomyslnou skládaÂkou bulharské stÑedovÆké kultury. PÑedstavuje rané památky pohanských chrámÒ, zrod kÑeszanství na bulharském území, vznik písemnictví, architekturu, malbu ikon, fresky a další památky, jimiž se Slované zapojili do rozvÆtvené skupiny byzantské civilizace, což po staletí pÑispívalo k trvalé hodnotÆ a originalitÆ tÆchto pokladÒ. Výstava, kterou

I

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí pověřen zastupováním Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

Lubomír Typlt, Dívají se, 2006, tempera na papíÐe, 50 x 70 cm

ámÆrem expozice je sledování urÂité tendence aktuální Âeské malby, která se vyznaÂuje figurálními námÆty, vychází z neoexpresionismu a vnáší do malby obsesivní, existencionální a emocionální témata. V obrazech všech ÂtyÑ autorÒ lze sledovat vzájemné postavení kresby a malby, typické pro souÂasný malíÑský projev. ObÆ média se na obrazové ploše projevují stejnou intenzitou a jedno není podÑízeno druhému. ZároveË se projekt snaží kurátorsky

Z

FOTO ARCHIV

propojit umÆlce, kteÑí pÑes zjevné styÂné momenty v tvorbÆ pocházejí z pomÆrnÆ rozdílného prostÑedí a dosud spolu nikdy nevystavovali. SpoleÂné je jim mimo jiné úsilí o neustálé hledání a pÑekraÂování vlastních limitÒ. Podstatný je rovnÆž pokus o možné propojení podobných východisek odvozených ze dvou kulturních, historicky spjatých prostÑedí, Âeského a nÆmeckého. Kurátorky výstavy, která potrvá do 10. Âervna, jsou Edith JeÑábková a Lenka (LARA) Vítková.

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

o 29. dubna mÒžete navštívit velkou retrospektivní výstavu kreslíÑe, malíÑe a plzeËského rodáka Bohumila KoneÂného, pÑezdívaného Bimba. Radní PlzeËského kraje pro oblast kultury Martin Baxa (druhý zleva) na vernisáži ocenil, že se výstava podobných rozmÆrÒ v Plzni koná. PlzeËský FOTO FOTOSVĚT rodák „Bimba“ si ji podle nÆj výstavní plochu 400 metrÒ ÂtvereÂních rozhodnÆ zaslouží.

D

Každý z nás životem svÑj kÐížek nese... KapliÁky, zvoniÁky, kÐížky, boží muka… kolikrát bez povšimnutí míjíme drobné stavby s neznámým pÑvodem, s pÐíchutí osudovosti, tajemství a dávných ÁasÑ. PodaÐilo se jim natolik splynout s krajinou, že je nevnímáme. A pÐitom mÅly být trvalou pÐipomínkou výjimeÁných událostí v jinak všedním životÅ našich pÐedkÑ. Historky, které se k nim vážou, az už tragické Ái mystické, se staly legendami s notnou dávkou smyšlenosti. PÐesto nejsou jen tak ledajaké. Svou vypovídající hodnotou obohacují souÁasnost o vzácné stÐípky moudra minulosti. SYLVA HEIDLEROVÁ

bírku drobných památek se rozhodli vytvoÑit a vystavit na KdyËsku. Pracovníci tamního infocentra s fotoaparátem v ruce objevují opravené kapliÂky, nefunkÂní zvoniÂky a zapomenuté kÑížky. U nÆkterých se úÂel, ke kterému byly postaveny, v sousedství stále traduje, jiné na oživení lidovými vypravÆÂi ještÆ Âekají. Expozice, jejíž vernisáž bude totožná s otevÑe-

S

ním nového muzea pÑíhraniÂí, by se mÆla stát podnÆtem pro pamÆtníky k zalistování ve starých kronikách. NemÆla by se omezit pouze na fotodokumentaci a rozhodnÆ se týká také bavorského pohraniÂí. OrganizátoÑi hodlají výstavu doplnit o zamyšlení nad významem péÂe o lidové sakrální stavby v krajinÆ, pÑipomenout úspÆšnou obnovu a poradit s dalším postupem. Navíc hledají vzpomínky.

A kdyby jen malou skupinku návštÆvníkÒ výstava udivila tím, co pro „oÂi nevidí“, objevila pár povÆstí i povÆr, a jednoho jediného návštÆvníka nadchla pro pokraÂování v této Âinnosti, splnila svÒj úÂel. Celý podnik bude rozdÆlen do dvou Âástí - do dvou setkání nadšencÒ s odborníky. Dopoledne 29. bÑezna poskytne takové skupince prostor stará synagoga ve Kdyni. Garant celé akce, spoleÂnost AgAkcent, tu uspoÑádá besedu, která by se mÆla stát pracovní schÒzkou k vyvrcholení celé akce, semináÑi se závÆreÂnou vernisáží. Své zkušenosti i poznatky si bÆhem posezení vymÆní kronikáÑi, místní historici, faráÑi i starostové. Na seznamovací dopoledne pak naváže 3. kvÆtna semináÑ, pÑi nÆmž odborníci pohovoÑí o významu obnovy drobných kamenných památek v krajinÆ. Oživením kvÆtnového odpoledne bude slavnostní vernisáž fotografií Vlastimila Hálka s názvem „Jak KdyËsko ke kÑížku pÑišlo“.

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením Ba. Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |Duben

P LZE«SKÝ FOTOHÁDANKA

Zajímavosti

KRAJ

Tip na výlet po kraji

romnické jezírko z minulé fotohádanky poznali témÆÑ všichni. Jezírko je památkou na tÆžbu bÑidlice, která je zmiËována již roku 1578. Od stÑedovÆku sloužila bÑidlice k výrobÆ kamence, který byl používán jako bÆlidlo v textilní výrobÆ. Na zaÂátku 19. století byla objevena možnost z hromnické bÑidlice získávat dýmavou kyselinu sírovou, lidovÆ zvanou vitriol a v chemickém prÒmyslu také oleo. Od roku 1807 se naplno rozjela výroba olea pod vedením podnikatele J. Davida Starcka, který hlubinnou tÆžbu nahradil povrchovým lomem. Oleo bylo získáváno drcením vytÆžené bÑidlice na nÆkolik centimetrÒ velké kousky, které byly složeny na 7–20 m vysokých haldách stojících na nepropustném jílovém podkladu. Haldy byly pro urychlení zvÆtrávání kropeny vodou pÑivádÆnou z lesa Veselce. Voda obsahující síran železitý a hlinitý byla zachytávána do kádí, zbytek se pálil v pecích. NároÂný postup se však vyplácel – dýmavá kyselina sírová v té dobÆ byla jediným známým rozpouštÆdlem rostlinného barviva indiga a hromnická výroba byla jediná na svÆtÆ, na zdejší výrobÆ byl závislý anglický i nÆmecký prÒmysl. Oleo bylo také používáno k výrobÆ fosforu a k ÂištÆní minerálních olejÒ. V Anglii však objevili levnÆjší syntetický zpÒsob výroby olea a hromnická výroba zaÂala upadat, až v roce 1896 tÆžba skonÂila. Jezírko o šíÑce 130 m, délce 190 m a hloubce až 18 m vzniklo 60 m pod úrovní okolního terénu závalem odvodËovací štoly krátce po zastavení tÆžby. Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. SlouÂeniny železa dodávají jezírku Âervenou barvu. V okolí jezírka jsou šedé haldy, severní a jižní stÆna jezera jsou zajímavé pro biology jako extrémní stanovištÆ. Roku 1975 bylo jezírko s okolím na ploše 12,2 ha vyhlášeno pÑírodní památkou.

H

Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: ZdeÊka Nová – Polínka, Jaroslava Holubová – RobÁice, Božena Soukupová - Vochov

Výhled z rozhledny MilíÐÑ uchvátí každého eloroÂní pÑístup a nádherný výhled do širého kraje i k sousedÒm do Bavorska nabízí železná rozhledna poblíž MilíÑÒ u Rozvadova na Tachovsku. Samotná rozhledna postavená hlavnÆ k radiokomunikaÂním úÂelÒm nepatÑí úplnÆ do Ñady podobných typizovaných vÆží. Je vysoká 35 metrÒ a pÑístupná vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrÒ. Vede k ní 126 schodÒ. Zbývající dvÆ vyšší patra rozhledny slouží jen pro antény. Rozhledna se nachází nedaleko od obce MilíÑe. Z obce se jde po polní cestÆ kolem nÆkolika chat. Cesta k rozhlednÆ je znaÂena modrou znaÂkou.

C

FOTO – HANUŠ WAGNER

DVD pÐedstavuje mÅstské památkové zóny ýpravné DVD mapující mÆstské památkové zóny PlzeËského kraje vydal krajský úÑad. VsouÂasné dobÆ je DVD kdispozici pÑedevším vmuzeích, kde si je mohou vypÒjÂit i školy, a u starostÒ obcí i mÆst, které mají památkové zóny. Osmiminutová smyÂka složená znejzajímavÆjších zábÆrÒ zmínÆného DVD pobÆží v budovÆ krajského úÑadu. „Jsem velmi potÆšen, že DVD o mÆstských památkových zónách vzniklo, a moc se mi líbí. PÑíští rok plánujeme vydat DVD o technických památkách, které bude mapovat nejzajímavÆjší mosty PlzeËského kraje,“ uvedl Martin Baxa, radní pro oblast kultury (BEN) a památkové péÂe.

V

V dnešní hádance chceme znát jméno mÆsta, jehož centrum vyfotil z ptaÂí perspektivy JiÑí Berger. OdpovÆdi se zpáteÂní adresou posílejte na adresu: PlzeËský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 PlzeË, (RED) e-mail: [email protected].

FOTO ARCHIV

Odkaz Tibetu bere dech

Hejtman pokÐtil novou publikaci o kraji

FOTO: RICHARD BENEŠ

eprezentativní publikaci PlzeËský kraj, pÑedstavující známá místa v ménÆ známých pohledech, pokÑtil hejtman Petr Zimmermann. „Kniha je urÂena jako hodnotný dárek našim hostÒm nebo pro naši prezentaci. Bude-li zájem ze strany veÑejnosti, myslím, že není vylouÂeno, že by se objevila v prodeji,“ Ñekl hejtman Petr Zimmermann. Kniha pÑedstavuje na dvou stech stranách fotografie, rozdÆlené podle okresÒ. (BEN) Nechybí ani pár receptÒ na naše krajové speciality. Autorem vÆtšiny snímkÒ je Václav HynÂík.

R

xkluzivní výstavu tibetského umÆní, která pÑedstavuje historii i souÂasný vývoj umÆní tibetského buddhismu, mÒžete navštívit do 15. dubna v ZápadoÂeském muzeu v Plzni. Zájemci si tu mohou prohlédnout jedineÂné sošky, ruÂnÆ

E

malované svinovací obrazy thangky, které jsou stále vyrábÆny pÑímo v Nepálu a Bhútánu. Preciznost vystavovaných exponátÒ bere dech, nicménÆ buddhistické umÆní ve své podstatÆ nabízí širší rozmÆr - nemá jen samotný umÆlecký a historický význam, ale

je pÑedevším ztÆlesnÆním hluboké symboliky. Výstavu doplËují moderované prohlídky, speciální programy pro školy, promítání dokumentÒ i filmÒ a pÑednášky. Výstavu poÑádá Buddhistické centrum PlzeË ve spolupráci se ZápadoÂes(LARA) kým muzeem v Plzni.

SEZNAM KNIHOVEN PŘIPOJENÝCH K INTERNETU V PLZEŇSKÉM KRAJI 1. ČÁST OBEC

ČÁST OBCE

Babylon

Babylon

ADRESA

Babylon 27, 344 01 Domažlice Bělá nad Radbuzou Bělá nad Radbuzou Pavlovická 352, 345 26 Bělá nad Radbuzou Běšiny Běšiny Běšiny 150, 339 01 Klatovy Bezděkov Bezděkov Bezděkov 7, 339 01 Klatovy 1 Bezdružice Bezdružice nám. Kryštofa Haranta 30, Bezdružice, 349 52 Konst. Lázně Bezvěrov Bezvěrov Bezvěrov 101, 330 41 Bezvěrov Biřkov Biřkov Biřkov 7, 334 01 Přeštice Blížejov Blížejov Blížejov 6, 346 01 Horšovský Týn Blížejov Lštění Lštění 1, 346 01 Horšovský Týn Blovice Blovice Americká 88, 336 01 Blovice Hradišťský Újezd Hradišťský Újezd 8, 336 01 Blovice Blovice Bolešiny Bolešiny Bolešiny 10, 339 01 Klatovy 1 Břasy Břasy Břasy 165, 338 24 Břasy 1 Budětice Budětice Budětice 47, 342 01 Sušice Bukovník Bukovník Bukovník 60, 342 01 Sušice Bušovice Bušovice Bušovice 7, 338 24 Břasy

OBEC

ČÁST OBCE

Částkov Čermná Červené Poříčí Česká Kubice Čímice Čížkov Dešenice Dlažov Dlouhá Ves Dlouhý Újezd Dobřany Dobřany Dobříč Dobřív Dolany Dolany Dolce

Částkov Čermná Červené Poříčí Česká Kubice Čímice Čečovice Dešenice Soustov Dlouhá Ves Dlouhý Újezd Šlovice Dobřany Dobříč Dobřív Dolany Malechov Dolce

ADRESA Částkov 49, 348 01 Staré Sedliště Čermná 49, 345 61 Staňkov Červené Poříčí 27, 340 12 Švihov Česká Kubice 82, 345 32 Česká Kubice Čímice 63, 342 01 Sušice Čečovice 47, 335 01 Nepomuk Dešenice 162, 340 22 Nýrsko Soustov 7, Dlažov, 339 01 Klatovy Dlouhá Ves 155, 342 01 Sušice Dlouhý Újezd 170, 347 01Tachov Šlovice 104, Dobřany, 321 00 Plzeň 21 Stromořadí 439, 334 41 Dobřany Dobříč 84, 330 05 Dobříč Dobřív 305, 338 44 Dobřív Dolany 125, 339 01 Klatovy Malechov, Dolany, 339 01 Klatovy Dolce 100, 334 01 Přeštice

OBEC

ČÁST OBCE

Dolní Bělá Dolní Bělá Dolní Lukavice Dolní Lukavice Domažlice Město Domažlice Město Drahotín Drahotín Dražeň Dražeň Dražovice Dražovice Dýšina Dýšina Ejpovice Ejpovice Halže Halže Hartmanice Hartmanice Heřmanova Huť Vlkýš Holýšov Holýšov Honezovice Honezovice Horažďovice Horažďovice Horní Bělá Horní Bělá Horní Bříza Horní Bříza

ADRESA Dolní Bělá 88, 331 52 Dolní Bělá Dolní Lukavice 134, 334 44 Dolní Lukavice Boženy Němcové 118, 344 01 Domažlice náměstí Svobody 61, 344 01 Domažlice Drahotín 72, 345 22 Poběžovice Dražeň 26, 331 01 Plasy Dražovice 27, 342 01 Sušice 1 Přátelství 281, 330 02 Dýšina Ejpovice 24, 337 01 Rokycany Žďárská 212, 347 01 Halže Hartmanice 40, 342 01 Sušice U Sklárny 66, 330 24 Heřmanova Huť Americká 516, 345 62 Holýšov Honezovice 84, 330 01 Stod Mírové nám. 11, 341 01 Horažďovice Horní Bělá 124, 331 52 Dolní Bělá tř. 1. máje 633, 330 12 Horní Bříza

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z