Mejstřík Presentace plyn EURO. Snímek 1

Vztah ceny zemního plynu a ropy - světové zásoby, vývoj cen zemního plynu po skončení regulace vyplývající ze zkušenosti EU, regionalizace trhu s flexibilitou, zkušenosti z liberalizace v zahraničí

Michal Mejstřík, EEIP, a.s. a IES FSV UK Spoluautorky: Dita Tesárková a Julie Chytilová prezentace pro EURO setkání „Gas Business Breakfast“ 8.12.2006, Praha Mejstřík – Presentace plyn EURO

Snímek 1 www.eeip.cz

Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.

Mejstřík – Presentace plyn EURO

Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu Vztah ceny zemního plynu a ropy Zkušenosti z liberalizace okolních zemí Vývoj cen po liberalizaci Liberalizace vs. bezpečnost dodávek


ROPA – rychlé zvyšování světových zásob i spotřeby v čase

Dlouhodobý růst světových zásob ropy

Světové zásoby ropy; 1980-2005; miliardy barelů 1400.0

Nová naleziště: - Září 2006, Mexický záliv, 15 mld. barelů

1200.0

- Srpen 2006, Baltské moře, 110 mil. bar. - Leden 2006, Kaspické moře, 600 mil. b.

1000.0

Nárůst zásob během roku 2006: 800.0

- Irán, 6,7 mld. barelů - Saudská Arábie, 4,9 mld. barelů

600.0

- Kuvajt, 2,5 mld. barelů Světové neobjevené zásoby ropy se odhadují na 940 mld. barelů (U.S. Geological Survey 2000)

400.0

Vs. výrazný růst světové spotřeby ropy

200.0

Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 165%, tedy v průměru rychleji než zásob – ale v posledních 6-7 letech se srovnalo. 20 04

20 02

20 00

19 98

19 96

19 94

19 92

19 90

19 88

19 86

19 84

19 82

19 80

0.0

Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Největší růst-Čína, Indie a další rychle rostoucí ekonomiky. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 50% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 1,4% ročně.



ZEMNÍ PLYN – rychlé zvyšování zásob i spotřeby v čase Prokázané světové zásoby zemního plynu; 1980-2005; biliony kubických metrů (tcm) 200.0

Dlouhodobý růst světových zásob zemního plynu

180.0

Nová naleziště:

160.0

- Červen 2005; Indie; 560 bcm 140.0

- Říjen 2006; Čína; 150 bcm 120.0

- Listopad 2006; Turkmenistán; 7 tcm

100.0

Nárůst zásob během roku 2006:

80.0

- Irán, 870 bcm

60.0

- Norsko, 300 bcm Světové neobjevené zásoby zemního plynu se odhadují na 120 tcm (U.S. Geological Survey 2000)

40.0 20.0

6

8

0

2

4

19 9

20 0

20 0

20 0

0 19 9

19 9

8 19 8

4

6 19 8

19 9

4 19 8

2

2 19 8


19 9

0 19 8

0.0

- Nigérie, 250 bcm Vs. výrazný růst světové spotřeby zemního plynu Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 290%, růst geograficky rovnoměrnější.

Mezi lety 2003 a 2030 se očekává Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 nárůst o 90% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 2,4% ročně. Snímek 4 www.eeip.cz

ROPA – prokázané zásoby výrazně soustředěny Prokázané zásoby ropy ke konci roku 2005; miliardy barelů Stř. Východ 742,7

Asie, Pacifik 40,2

Sev. Amerika 59,5

J. a Stř. Amerika 103,5

Afrika 114,3

Evropa a Eurasie 140,5




ZEMNÍ PLYN – prokázané zásoby soustředěny Prokázané zásoby zemního plynu ke konci roku 2005; biliony kubických metrů (tcm) Stř. Východ 72,13 Evropa a Eurasie 64,01

Rusko, Irán a Qatar = 56% rezerv zemního plynu

Afrika 14,39 J. a Stř. Amerika 7,02

Asie, Pacifik 14,84

Sev. Amerika 7,46




Zásoby/produkce ropy nerovnoměrné – požadavky na přepravu Podíl prokázaných zásob a produkce ropy; 1990-2005; Svět a země OECD 50.0 45.0 40.0 35.0 30.0

Svět OECD

25.0 20.0 15.0 10.0

Střední východ 120.0

5.0

100.0

Celosvětový podíl zásob a produkce ropy dlouhodobě fluktuuje lehce nad 40. V posledních letech však mírně klesá – větší napětí na trhu, přestože celosvětové zásoby ropy se zvyšují. Největší nárůst zásob zaznamenaly Irán a Rusko. V zemích OECD indikátor klesl ze 17-násobku v roce 1990 na 11násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 80-násobku.


80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

94 19

93 19

92 19

91 19

19

90

0.0


Zásoby/produkce zemního plynu – požadavky na přepravu 80.0

Podíl prokázaných zásob a produkce zemního plynu; 1990-2005; Svět a EU-25

70.0 60.0 50.0

Svět EU-25

40.0 30.0 20.0

Střední východ 450.0

10.0

400.0 350.0 20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0.0

300.0 250.0 200.0

Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 250-násobku. Díky zvyšující se produkci klesl ze 400-násobku v roce 1990.

150.0 100.0 50.0 0.0 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

Zatímco celosvětový podíl zásob a produkce zemního plynu dlouhodobě fluktuuje okolo 65-násobku – v posledních letech však mírně klesá, přestože celosvětové zásoby rostou. V zemích EU25 dokonce klesl od roku 1990 z 22-násobku na 13-násobek.




Produkce a spotřeba ropy v zemích OECD

1970-2005; miliardy barelů za rok 20.0 18.0 16.0 Spotřeba 14.0

Produkce

12.0

Zatímco v roce 2003 dovážely země OECD v průměru 32,4 milionu barelů denně, v roce 2030 budou podle předpovědí dovážet 40,1 milionu barelů denně.

10.0 8.0 6.0 4.0 2.0

19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04

0.0




Produkce a spotřeba zemního plynu v EU-25

1970-2005; miliardy kubických metrů (bcm) za rok Podle předpovědí vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších téměř 50% na:

500,0 450,0 400,0

61 % v roce 2010

350,0

75 % v roce 2020

300,0

Produkce

250,0

Spotřeba

80 % v roce 2030

200,0 150,0 100,0 50,0

04 20

00

98

02 20

20

19

96 19

92

90

94 19

19

19

88 19

86

82

84

19

19

19

80 19

76

74

78 19

19

19

72 19

19

70

0,0




Mizející převis nabídky na klíčových trzích – USA – růst cen

Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě – tato situace bude pokračovat Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?



Výstavba nové infrastruktury ZP urychlena vyššími cenami Stále křehčí rovnováha na trhu zemního plynu – růst cen a jejich volatility Očekávaný nárůst poptávky: rychle rostoucí ekonomiky rozvíjejících se zemí (Čína, Indie), Evropa,... Očekávaný nárůst produkce: Střední Východ, Kaspická oblast. Řada plynovodů s vysokou kapacitou spojující Střední Východ a Kaspickou oblast s Evropou a rostoucími asijskými zeměmi je buď plánována nebo je ve výstavbě – jejich návratnost roste díky vyšším cenám. Rusko

Yamal – Evropa, druhá větev plynovodu ze Severního Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa (kapacita 33 mld. m3)

Severoevropský plynovod, výstavba plynovodu pod Baltským mořem, přes Německo do Velké Británie (kapacita 20 až 30 mld. m3, dokončení 2007) Novopskov – Užhorod, výstavba plynovodu z východu na západ Ukrajiny až po hranice Slovenska (kapacita 28 mld. m3)

Prodloužení plynovodu Blue Stream, možnosti prodloužení plynovodu (vedoucího pod Černým mořem z Ruska do Turecka) do Řecka a Itálie, a Maďarska

Kaspická oblast – Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán Projekt Nabucco, výstavba plynovodu z Turecka do Rakouska přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko (kapacita 25-30 mld. m3, z toho 8-10 mld. m3 pro domácí spotřebu tranzitních zemí, zahájení provozu plánováno na rok 2011) Turecko-Řecko-Itálie, spojení Turecka a Řecka, příp. i Itálie (max. kap. 3 mld. m3, v případě rozšíření do Itálie 11-12 mld. m3, dokončení 2009) Plynovod Jižní Kavkaz, spojující Ázerbajdžán a Turecko přes Gruzii (kapacita 7 mld. m3 s možným zdvojnásobením v budoucnu, dokončení 2006) Trans-kaspický plynovod, vedoucí z Turkmenistánu pod Kaspickým mořem, přes Ázerbajdžán a Gruzii do Turecka

Turkmenistán – Irán, část plynovodu z Iránu do Turecka byla dokončena, výstavba plynovodu přes Irán nezačala, společnost Shell se v roku 2003 stáhla ze země (kapacita 15 mld. m3, možnost rozšíření na 28-30 mld. m3 nepravděpodobná z důvodu politické nestability v Iránu)

Vzhledem ke vzdálenostem nalezišť od spotřebitelů roste význam LNG: nejvýznamnějšími exportéry LNG jsou (a/či do LNG infrastruktury mohutně investují) Irán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty



Výstavba nové infrastruktury: Klesá nebo roste závislost na Rusku? 1. Yamal – Evropa 2. Severoevropský plynovod 3. Novopskov – Užhorod 4. Projekt Nabucco 5. Turecko-Řecko-Itálie 6. Plynovod Jižní Kavkaz 7. Trans-kaspický plynovod 8. Turkmenistán-Irán-Turecko

2 1 3 4 6

7 5 8



Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu



Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.


Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu Vztah ceny zemního plynu a ropy Zkušenosti z liberalizace okolních zemí Vývoj cen po liberalizaci Liberalizace vs. bezpečnost dodávek


Dlouhodobý vývoj ceny ropy ovlivněn událostmi Pensylvánský ropný boom

Počátek vývozu ropy z Ruska

Objevení pole ve Východním Texasu

Objevení pole Spindletop v Texasu

Suezská krize

Invaze Iráku do Kuvajtu

Zavedení zpětného netto oceňování

120.00

Počátek produkce na Sumatře

USD/barel (ceny roku 2005) 100.00

Jomkipurská válka

Iránská revoluce

Obavy z nedostatku v USA

80.00

Asijská finanční krize

Nárůst produkce ve Venezuele

Válka v Iráku

60.00

Cena ropy byla v posledních 25 letech velmi nestálá, což se dá očekávat i v budoucnu. Spíše než zdroje jsou důležité politické a ekonomické faktory.

40.00

20.00

20 01

19 91

19 81

19 71

19 61

19 51

19 41

19 31

19 21

19 11

19 01

18 91

18 81

18 71

18 61

0.00




Vztah ceny ropy a zemního plynu Vztah mezi ropou a zemním plynem - Spotřeba:

substituty

- Produkce:

komplementy

Cena ropy → cenu plynu, nikoliv naopak - Důvod: relativní velikost trhů - Cena ropy určena na světovém trhu - Regionální segmentace trhů se zemním plynem Efekty - Efekt poptávky - Zdražení ropy → substituce → vyšší poptávka po plynu → růst ceny - Efekt nabídky - Zvýšení poptávky po ropě → růst ceny → vyšší produkce ropy → zvýšení nákladů na produkci (jak ropy tak zemního plynu) - Současně možný nárůst produkce zemního plynu → snížení ceny plynu (při nezměněné poptávce po něm) - Volatilita - Napjatá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou → události silně ovlivňují cenu - Trh s LNG - Rozšiřující se trh s LNG → sbližování cen na regionálních trzích se zemním plynem



Indikátory – zůstanou ceny ropy a plynu svázané? Indikátor

Příklad události na trhu

Předpokládaný výsledek

Přesun kapacit od plynu směrem k ropě

Snižování kapacity v důsledku stáří

Růst cen plynu vzhledem k ceně ropy

Globalizace LNG

Politické události oddalují rozvoj zkapalňování

Nárůst cen plynu

Globalizace LNG

Agresivní rozvoj LNG zkapalňování

Pokles cen plynu vzhledem k ceně ropy

Environmentální politika upřednostňující plyn

Nižší zpracování uhlí

Nárůst cen plynu

Environmentální politika upřednostňující jiná paliva

Jádro - dotace

Pokles cen plynu

Počasí

Hurikán

Nárůst cen plynu

Počasí

Mírné teploty, vlhčí počasí než obvykle

Pokles cen plynu

Podzemní zásobníky plynu

Agresivní rozvoj zásobníků

Omezení vlivu počasí, vyšší korelace mezi cenami ropy a plynu

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?



Dlouhodobý vývoj ceny ropy a plynu

Ceny ropy ⇔ ceny plynu

Alžírsko, Saudská Arábie – společná ložiska ropy a plynu – nutné odtěžit obojí za stejnou cenu

Azerbajdžán – společná ložiska v moři – nejprve odtěžit ropu, pak zemní plyn

Rusko – pouze ložiska plynu diskuze Rusko - EU – možné navázání ceny plynu na mix jiných paliv? Nový kartel? prospělo by ČR, SR, některým státům SVE, proti většina států EU 15 – plyn = konkurence ropy Cenové změny ropy a plynu (%) – příklad VB (rozvolněný vztah)

Zemní plyn NBP

Brent

Zdroj: The European Gas Market. Eurogas Views On The Way Forward, www.eurogas.org Poznámka: NBP – National Balancing Point, UK – pomyslný vyrovnávací bod



Ceny ropy a zemního plynu – USA (těsný vztah) Erath - Louisiana West Texas Intermediate

Historicky stabilní vztah mezi cenami ropy a zemního plynu.

Dynamická analýza: Dočasný šok v ceně ropy (20%, 1 měsíc) → 5% dopad na cenu plynu Trvalý šok (20%) → 16% dopad na cenu plynu

Zdroj: Villar, J.A. and F.L. Joutz. 2006 The Relationship between Crude Oil and Natural Gas Prices. EIA



Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu

Širší pásmo pro ceny zemního plynu → relativně slabá korelace mezi regionálními trhy

Vs. rozvíjející se trh s LNG → očekávaná konvergence cen

Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu – Henry Hub

Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?



Ceny ropy a zemního plynu – USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu - předpověď

Napjatá rovnováha nabídky a poptávky → relativně vysoké a volatilní ceny Současný vztah ovlivněn konkurencí na straně poptávky (změna paliva) Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu ovlivněn nabídkovou stranou (LNG vs. vývoj zásob ropy)

Světové ceny plynu - rozpětí

Světové ceny ropy - rozpětí

Cena plynu – Henry Hub

Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?



Poptávka po plynu – výrazná cenová volatilita a vliv počasí Výrazná cenová volatilita → potřeba dodatečných zdrojů flexibility, zavedení peakload pricing

Rozdělení četností výskytu ceny plynu (Henry Hub): leden – prosinec 2007

Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?



Vztah ceny ropy a zemního plynu významně ovlivněn kurzem CZK/USD 1800.000

Ropa CZK, plyn CZK

Ropa USD, plyn CZK

70.000

1.200

1600.000

1.200

60.000

1.000 1400.000

1.000

50.000 0.800

0.800

1200.000

40.000

1000.000

0.600

0.600

30.000

800.000

0.400

600.000

20.000

0.400

400.000

10.000

0.200

0.000

0.000 X.05

VII.05

I.05

IV.05

X.04

VII.04

I.04

IV.04

X.03

I.03

IV.03

X.02

VII.02

I.02

IV.02

VII.03

Zemní plyn CZK/kW

Zemní plyn CZK/kW

Ropa USD, plyn USD

Směnný kurz CZK/USD 45,0

0,035

60

0,030

50

0,025

40

0,020

30

0,015

20,0

20

0,010

15,0

10

0,005

10,0

0

0,000

5,0

Gas USD/GJ

40,0 35,0 30,0 25,0

I.0 5 IV .0 5 VI I.0 5 X. 05

X. 04

04 VI I.

4 IV .0

4 I.0

I.0 3 IV .0 3 VI I.0 3 X. 03

2 IV .0 2 VI I.0 2 X. 02

0,0 I.0 1 IV .0 1 VI I.0 1 X. 01

I.0 1 IV .0 VI 1 I. 0 1 X. 01 I.0 2 IV .0 2 VI I. 0 2 X. 02 I.0 3 IV .0 3 VI I. 0 3 X. 03 I.0 4 IV .0 4 VI I. 0 4 X. 04 I.0 5 IV .0 5 VI I. 0 5 X. 05

70

Brent USD/barel

X.01

Ropa Brent USD/barel

I.0

Ropa Brent CZK/barel

VII.01

I.01

0.000

I.0 1 V. 01 IX .0 1 I.0 2 V. 02 IX .0 2 I.0 3 V. 03 IX .0 3 I.0 4 V. 04 IX .0 4 I.0 5 V. 05 IX .0 5

0.000

IV.01

0.200 200.000

Směnný kurz CZK/USD

Ropa – Brent Europe (Zdroj: EIA); Zemní plyn – ČR; JČP, domácnost 0-1890 kW (Zdroj: ERÚ); Směnný kurz CZK/USD (Zdroj: ČNB)



Vztah ceny ropy a zemního plynu, vliv směnného kurzu

Korelace: Ropa Brent (Europe; cena za barel) – zemní plyn (domácnosti v ČR; cena za kW) Ropa CZK Plyn CZK

p-value

Ropa USD Plyn CZK

p-value

Ropa USD Plyn USD

p-value

Bez zpoždění

0,620157311

0,0000001

0,726971758

0,0000000

0,088783131

0,4999436

1Q zpoždění

0,693572109

0,0000000

0,796939136

0,0000000

0,204576285

0,1268869

2Q zpoždění

0,724850024

0,0000000

0,8467861

0,0000000

0,305547985

0,0246527

3Q zpoždění

0,527865555

0,0000687

0,846171578

0,0000000

0,43677692

0,0013530

4Q zpoždění

0,25365016

0,0819306

0,796530074

0,0000000

0,493511547

0,0003648

Poznámka:

p-value – hladina významnosti statisticky významná korelace pro p < 0,05



Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.


Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu Vztah ceny zemního plynu a ropy Zkušenosti z liberalizace v okolních zemích Vývoj cen po liberalizaci Liberalizace vs. bezpečnost dodávek


Výsledky liberalizace plynárenských trhů (1) ⇒

Svázanost cen ropy a plynu Přesun marže k producentům (Gazprom) Liberalizace Nemalé náklady (unbundling – změna organizace společností, přeceňování aktiv,...) vs. relativně malý přínos oproti očekávání Vývoj cen pro zákazníky ovlivněn především vývojem cen ropy - vstup nových dodavatelů nezpůsobil výrazný pokles cen Pozitivní přínos – začala diskuze o smlouvách a kontraktačních podmínkách Výsledky stálá existence oddělených národních trhů změna dodavatele v omezené míře bývalé státní monopoly na většině trhů - udržení si monopolního postavení zájem nových subjektů o vstup na trh? (Vemex, Wingas) Porovnatelnost plynárenství s elektroenergetikou ? producenti elektřiny – možný výběr z celé řady primárních paliv, možnost ovlivnit své konkurenční prostředí plynárenské společnosti – odkázány na importní kontrakty pro jediný druh paliva, jehož producentem několik státních monopolů 86% objemu plynu v Evropě obchodováno za ceny odvozené od cen ropy ⇒ ceny určené trhem? (otázka tvorby nezávislého operátora trhu s plynem – náklady (vyšší cena) vs. výnosy (vyšší transparentnost))

EK snaha, aby producenti soupeřili o zákazníka – je to na trhu s plynem možné? (plyn – Rusko, Norsko, Alžírsko, LNG vs. elektroenergetika – mnoho zdrojů)



Výsledky liberalizace plynárenských trhů (2) Klasifikace členských států dle změny dodavatele největší progres – Benelux, Dánsko, Španělsko, Itálie pro ostatní, především nové, členské státy otevření trhu zanedbatelný vliv na chování zákazníků

Kumulativně od začátku otevírání trhu

Velkoodběratelé/ elektrárny

Střední odběratelé

Maloodběratelé/ domácnosti

>50%

IE, ES, UK

EK, ES

20-50%

DK, IT, BE

BE, IE, DK

UK

5-20%

AT, FR, HU

AT, BE, FR, HU

BE, NL

<5%

ostatní

ostatní

ostatní

Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC



Výsledky liberalizace plynárenských trhů (3) Změna dodavatele: objem spotřeby, kumulativně od začátku otevírání trhu Elektrárny

0%

0%

0%

0%

0%

Nerovný přístup k sítím

<2%

Kontrola cen

0%

0%

Neochota ke změně dodavatele

0%

0%

Irsko

100%

49%

0%

Itálie

23%

3%

1%

0%

0%

Litva

0%

Lotyšsko

0%

0%

Překážky:

14%

Francie

Malé podniky a domácnosti 9%

30%

Dánsko Estonsko

Střední podniky

25%

Belgie Česká republika

Velké podniky

0%

0%

0%

Lucembursko

2%

0%

0%

Maďarsko

6%

(⇐ nejistota)

Německo Nizozemí Polsko

5% 0%

0%

0%

6%

Rakousko

0% 4%

Slovensko

0%

0%

0%

0%

Slovinsko

0%

0%

0%

0%

60%

Španělsko

2%

Švédsko VB

>90%

>85%

>75%

47%




Výsledky liberalizace plynárenských trhů (4) Existence kontroly cen Průmysloví odběratelé

Malí komerční odběratelé

Domácnosti

Belgie

Ne

Ne

Ano

Česká republika

Ne

Ano

Ano

Dánsko

Ano

Ano

Ano

Estonsko

Ne

Ne

Ano

Francie

Ne

Ano

Ano

Irsko

Ano

Ano

Ano

Itálie

Ne

Ne

Ano

Litva

Ne

Ano

Ano

Lotyšsko

Ano

Ano

Ano

Lucembursko

Ne

Ne

Ne

Maďarsko

Ano

Ano

Ano

Německo

Ne

Ne

Ne

Nizozemí

Ne

Ne

Ne

Polsko

Ano

Ano

Ano

Rakousko

Ne

Ne

Ne

Slovensko

Ne

Ne

Ano

Slovinsko

Ne

Ano

Ano

Španělsko

Ano

Ano

Ano

Švédsko

Ne

Ne

Ne

VB

Ne

Ne

Ne




Výsledky liberalizace plynárenských trhů (5) Stupeň koncentrace Produkce a dovoz plynu

Výroba elektřiny

Velmi vysoká koncentrace (HHI vyšší než 5000)

všichni ostatní

BE, FR, GR, IE, PT, EE, LV, SK, SI

Vysoká koncentrace (HHI 1800-5000)

AT, IE, IT, ES, NL

DE, IT, ES, LT, CZ

Nízká koncentrace (HHI 750-1800)

UK

AT, NORDIC, NL, UK, PL, HU




Výsledky liberalizace plynárenských trhů (6) Tržní struktura – import, produkce, konec roku 2004 Celková spotřeba (bcm/rok)

Počet společností s Podíl 3 největších Počet společností s 5% podílem na dodavatelů na 5% podílem na výrobní/dovozní velkoobchodním dostupném plynu kapacitě trhu

Belgie

17

2

2

-

Česká republika

10

-

-

-

Dánsko

4

3

3

97%

Estonsko

1

1

-

100%

61

2

2

98%

Irsko

4

5

5

84%

Itálie

80

3

3

62%

Litva

2

1

1

100%

Lotyšsko

3

4

-

92%

Lucembursko

1

1

-

-

Maďarsko

14

2

1

100%

Německo

102

5

10

ca 80%

Nizozemí

48

1

1

85%

8

1

1

100%

Rakousko

9

2

4

80%

Slovensko

6,5

1

1

-

Slovinsko

1

1

1

100%

Španělsko

27

4

4

73%

1

1

5

78%

105

7

7

36%

Francie

Polsko

Švédsko VB

Vysoký supeň koncentrace

Výjimka – Španělsko – relativně vyrovnaná tržní struktura konkurenční dodavatelé 17% a 9% tržní podíl

Otázka dlouhodobých kontraktů:

dlouhodobě nasmlouvaná kapacita znemožňuje novým hráčům rezervaci jim potřebné kapacity

vs. relativně stabilní prostředí pro realizaci investic




Výsledky liberalizace plynárenských trhů (7) Tržní struktura – dodavatelé ZP, konec roku 2004 Tržní podíl 3 největších společností - velcí zákazníci

Tržní podíl 3 největších společností střední a malí odběratelé

Tržní podíl 3 největších společností drobní podnikatelé, dománosti

100%/90%

100%/99%

99%/100%

Počet společností s 5% tržním podílem a vyšším

Počet nezávislých dodavatelů

Tržní podíl 3 největších společností elektrárny

3/5

12/8

-

Česká republika

7

0

-

54%

51%

57%

Dánsko

3

2

100%

92%

100%

100%

Estonsko

1

1

85%

100%

100%

100%

Belgie

Francie

2

8

91%

100%

100%

100%

Irsko

3

8

91%

100%

100%

100%

Itálie

5

110

80%

54%

-

33%

Litva

1

0

-

100%

100%

100%

Lotyšsko

2

0

-

100%

100%

100%

Lucembursko

4

1

99%

95%

93%

93%

Maďarsko

7

0

95%

77%

76%

79%

Německo

1

9

-

-

-

-

Nizozemí

3

5

-

-

-

83%

Polsko

7

0

100%

-

-

-

Rakousko

4

6

-

-

-

-

Slovensko

1

0

100%

100%

100%

100%

Slovinsko

6

0

-

-

-

-

Španělsko

5

4

-

72%

77%

90%

Švédsko

-

-

-

-

-

-

VB

6

8

56%

53%

61%

77%

Ve většině případů regulované ceny – pro malé podnikatele a domácnosti u 13 členských států Rakousko, Německo – ačkoli dle zákona plně otevřený trh, tradiční dodavatelé si z velké většiny udrželi tržní podíl, konkurence v dodávkách pro domácnosti neexistuje V určitém rozsahu existence konkurence ve VB, Dánsku, Nizozemí, Itálii, Španělsku




Výsledky liberalizace plynárenských trhů –TSO unbundling(8) Unbundling provozovatelů přepravní soustavy 2005

Belgie Česká republika Dánsko Estonsko Francie

Oddělené představenstvo Zveřejnění bez vedoucích odděleného představitelů účetnictví ostatních společností skupiny

Implementace právního unbundlingu

Oddělené vedení společnosti

Oddělená prezentace společnosti

Oddělené regulované účetnictví

Audit odděleného účetnictví

Celkové pořadí ze 6 bodů

ano

A

A

A

A

A

N

5

ne

N

N

A

N

N

N

1

ano a vlast. unbund.

A

A

A

A

A

A

6

ne

N

N

A

N

N

N

1

ano, stát

N

N

A

A

N

N

2

Irsko

ne

N

N

N

N

A

N

1

Itálie


A

A

A

A

N

A

5

Litva

ne

N

N

N

A

N

N

1

Lotyšsko

ne

N

N

A

A

N

N

2

Lucembursko

ne

N

N

A

A

N

N

2

Maďarsko

ano

A

částečně

N

A

A

A

5

Německo

částečná

N

N

A

A

N

A

3

Nizozemí


A

A

A

A

A

A

6

Polsko

ano

A

A

N

A

A

N

4

Rakousko

ano

A

A

N

N

N

A

3

Slovensko

ne

N

A

N

N

N

N

1

Slovinsko

ne

N

A

A

A

A

A

5

Španělsko

ano

N

A

N

A

A

N

3

Švédsko


A

A

A

A

A

A

6

VB


A

A

A

A

A

A

6


European Commission considers the option for the full liberalisation of gas markets Argument integrated companies should be split up into separately owned gas transportation and gas supply companies „The UK market experience of full ownership unbundling suggests that it significantly changes the behaviour of the transport undertaking: a fully unbundled TSO will focus on optimizing the use of its network.“ (Zdroj: www.seris.co.uk, „The advantages of full ownership unbundling in gas transportation and supply? How the European Commission got it wrong about the UK“) Zdroj: Report on Progress in Creating the Internal Gas and Electricity Market, 2005, EC


Výsledky liberalizace plynárenských trhů – DSO Unbundling (9) Unbundling provozovatelů distribuční soustavy 2005

Implementace právního unbundlingu

Oddělené vedení společnosti

Oddělená prezentace společnosti

Belgie

ano

ano

Česká republika

ne

ne

Dánsko

ano

Estonsko Francie

Oddělené představenstvo bez vedoucích představitelů ostatních společností skupiny

Oddělené regulované účetnictví

Audit odděleného účetnictví

Zveřejnění odděleného účetnictví

Celkové pořadí ze 6 bodů

ano

ano

ano

ano

ne

5

ne

ano

ne

ne

ne

1

ne

částečně

ano

ano

ano

ano

5

ne

ne

ne

ano

ne

ne

ne

1

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ne

1

Irsko

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ne

1

Itálie

ano

ne

ne

ano

ano

ne

ne

2

Litva

ne

ne

ne

ne

ano

ne

ne

1

Lotyšsko

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ne

2

Lucembursko

ne

ne

ne

ne

částečně

ne

ne

1

Maďarsko

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

2

Německo

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ano

3

Nizozemí

ano

ne

ano

ne

ne

ano

ne

2 0

Polsko

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

Rakousko

ano

částečně

částečně

ne

-

ne

částečně

2

Slovensko

ne

ne

ano

ne

ne

ne

ne

1

Slovinsko

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

0

Španělsko

a/n

ne

ano

ne

ne

ne

ne

1

Švédsko

ne

ne

ne

ano

ano

ano

ne

3


ano

ano

ano

ano

ano

ano

6

VB




Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.




Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (1)

Efekt na ceny plynu

Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů a v nových členských státech. Přetrvávají ? výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU Mezinárodní diskriminace firem – odporuje argumentu jednotného trhu EU „Křížová dotace“ mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU Očekávaná konvergence cen– hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů.

U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst

zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky

Možnost snižování cen u největších odběratelů Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.



Dopady lib.trhů na spotřebitele - ceny (2) – konvergence

Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi – viz první část.

Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.

Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku.

20.00

DK Domácnosti EUR/GJ

Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele, 02/2006 (kategorie D3 vs. I4-1, ceny jsou uvedeny bez daní)

PT ES BE LU

10.00 BG

Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku.

GE

UK

SK EE

PL

FR IT SL CZ

LT LV

RO

HU

0.00 2.00

7.00

12.00

Velkoodběratelé EUR/GJ

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: D3 - Roční spotřeba: 83.70 GJ I4-1 - Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin



Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (3) 18,00

Domácnosti - D3 (Roční spotřeba: 83.70 GJ)

16,00 14,00 DK SE PT EU 12 EU 15 EU 25 GE ES

12,00 10,00 8,00 12,00

6,00

4,00

2,00

20

2 20

06 s0

1

2

06 s0

1 20

05 s0

2

05 s0 20

20

20

04 s0

04 s0

1

2 03 s0

1 20

20

03 s0

2 02 s0 20

02 s0

2

1

0,00

20

6,00

2,00

01 s0

8,00

4,00

20

FR NL BE IE IT AT SL LU UK CZ SK PL BG HR

10,00

14,00

12,00

10,00

LT RO LV EU 12 EU 15 EU 25 HU EE

2 06

8,00

20

06

s0

s0

1

2 20

05 20

05

s0

s0

1

2 20

04 20

04

s0

s0

1

2 20

03 20

03

s0

s0

1

2 s0 20

02 20

02 20

20

01

s0

s0

2

1

0,00

6,00

4,00

2,00


02 06 s 20

06 s

01

02


20

05 s 20

05 s

01

02 20

20

04 s

01 04 s 20

20

03 s

02

01 20

03 s

02 02 s 20

20

02 s

02 01 s 20

Zdroj: EUROSTAT

01

0,00


Průmysl - I1 (Roční spotřeba: 418.6 GJ; žádný požadavek na load faktor)

16,00 14,00 PT UK GE SE DK EU 25 EU 15 EU 12

12,00 10,00 8,00

12,00

6,00 4,00

10,00

4,00

2,00

06 s

02

01 20

06 s

02 20

05 s

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s 20

03 s

02

01 20

03 s

02 20

02 s 20

02 s

01

02 12,00

10,00

EE BG LV LT RO EU 25 EU 15 EU 12

8,00

02 06 s 20

06 s

01

02 20

05 s

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s 20

03 s

02

01 20

03 s 20

02 s

01 20

02 s

02 20

01 s

02

0,00

20

20

6,00

0,00 01 s

8,00

2,00

20

HR HU PL SK CZ IT AT LU FR BE ES IE

6,00

4,00

2,00



20 06 s0 2

20 05 s0 1 20 05 s0 2 20 06 s0 1

20 03 s0 2 20 04 s0 1 20 04 s0 2

20 02 s0 1 20 02 s0 2 20 03 s0 1

0,00

20 01 s0 2

Zdroj: EUROSTAT Poznámka: Load faktor – poměr průměrného vytížení ku špičkovému během určitého časového intervalu


I2 (Roční spotřeba: 4 186 GJ; load faktor: 200 dní)

14,00

12,00 DK SE GE UK PT EU 25 EU 15 EU 12

10,00

8,00

6,00

12,00

4,00

4,00

2,00

20 06 s0 2

20 05 s0 2 20 06 s0 1

20 04 s0 1 20 04 s0 2 20 05 s0 1

6,00

0,00

20 03 s0 1 20 03 s0 2

8,00

2,00

20 02 s0 1 20 02 s0 2

LU IT FR IE BE AT CZ SI SK HU ES PL HR

20 01 s0 2

10,00

10,00 9,00 8,00 7,00

EE LV LT BG RO EU 25 EU 15 EU 12

s0 2 06 20

20

06

s0 1

s0 2 05 20

05

s0 1

s0 2 20

04 20

04

s0 1

s0 2 20

03

s0 1 20

03

s0 2 20

02 20

02 20

20

01

s0 2

s0 1

0,00

6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00



02 06 s

01 20

06 s 20

05 s

02

01 20

05 s 20

20

04 s

02

01 04 s

02 20

20

03 s

01 03 s

02 20

20

02 s

01 02 s 20

01 s 20

Zdroj: EUROSTAT

02

0,00


I3-1 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 200 dní, 1 600 hodin)

12,00

10,00

EU 25 EU 15 EU 12 IE NL SE GE UK

8,00

6,00

10,00 4,00

4,00 3,00 2,00 1,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

9,00 8,00 7,00 EU 25 EU 15 EU 12 RO LT BG LV EE

6,00 06 s

02

01

5,00

20

06 s

02 20

05 s 20

05 s

01

02 20

04 s

01 20

04 s

02 20

03 s 20

03 s

01

02 20

02 s

01 20

02 s 20

01 s

02

0,00

20

20 04 s0 1

5,00

0,00 20 03 s0 2

6,00

2,00

20 03 s0 1

7,00

20 02 s0 2

8,00

20 02 s0 1

LU FR IT HU AT CZ PT FI BE SI SK DK ES PL HR

20 01 s0 2

9,00

4,00 3,00 2,00 1,00



s0 2 20 06

s0 1 20 06

s0 2 20 05

s0 1 20 05

s0 2 20 04

s0 1 20 04

s0 2 20 03

s0 1 20 03

s0 2 20 02

s0 1 20 02

20 01

Zdroj: EUROSTAT

s0 2

0,00


I3-2 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 250 dní, 4 000 hodin)

10,00

SE GE UK LU FR EU 25 EU 15 EU 12

8,00

6,00

9,00

4,00

8,00 2,00

4,00 3,00 2,00

02 06 s

01

06 s

02

01 20

06 s 20

05 s

02

01 20

05 s 20

04 s

02

01 20

04 s 20

03 s

02

01 20

03 s

02 20

02 s

FI RO BG LT LV EU 25 EU 15 EU 12

5,00

20

06 s 20

05 s

02

01 20

05 s 20

04 s 20

04 s

01

02 20

03 s 20

03 s

02 20

02 s

01 20

02 s

02

02

6,00

01

0,00

20

01

8,00 7,00

01 s

20

9,00

1,00

20

02 s

02

5,00

0,00

20

6,00

01 s

IT AT CZ PT BE SI ES HR HU PL

20

7,00

4,00 3,00 2,00 1,00



20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

0,00

Zdroj: EUROSTAT


I4-1(Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin)

9,00 8,00 7,00

GE UK IT CZ FR EU 25 EU 15 EU 12

6,00 5,00 4,00

8,00 3,00

7,00

2,00

3,00

2,00

1,00

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

4,00

0,00 20 02 s0 1

5,00

1,00

20 01 s0 2

SK SI BE HU ES DK FI PT LU PL AT

6,00

8,00 7,00 6,00

0,00

EU 12 EU 15 EU 25 EE BG LT LV RO

20 06 s0 2

20 06 s0 1

20 05 s0 2

20 05 s0 1

20 04 s0 2

20 04 s0 1

20 03 s0 2

20 03 s0 1

20 02 s0 2

20 02 s0 1

20 01 s0 2

5,00 4,00 3,00 2,00 1,00



2 06 20

20

06

s0

s0

1

2 20

05

s0

s0 05 20

20

04

s0

1

2

1 s0 04 20

20

03

s0

s0 20

03

s0 02 20

2

1

2

1 20

02

s0

s0 01 20

Zdroj: EUROSTAT

2

0,00

Dopady liberalizace trhů na spotřebitele – ceny (9) I5 (Roční spotřeba : 4 186 000 GJ; load faktor: 330 dní, 8 000 hodin) 9,00 8,00 CZ GE EE ES IT LV LT HU AT PL SK FI UK BG RO

7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00

02 20

06 s

01 06 s 20

20

05 s

02

01 05 s 20

20

04 s

02

01 20

04 s

02 03 s 20

20

03 s

01

02 20

02 s

01 02 s 20

20

01 s

02

0,00

Zdroj: EUROSTAT



Výsledky liberalizace plynárenských trhů – CR ceny dle ENA?

Otázka vývoje cen a trhu po 1.4. 2007 – konec regulace, přechod na vzorec

Zdroj: ENA, konference „Plynárenství ČR a SR 2006, Brno, 14. - 15. 11. 2006



Obsah: 1. 2. 3. 4. 5.




Liberalizace vs. bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU (1)

Bezpečnost dodávek - vedle liberalizace více na program jednání – otevírání trhu v protikladu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek

Zelená kniha EU z března 2006 – Energetická strategie pro Evropu: rovnováha mezi udržitelným rozvojem, konkurenceschopností a zabezpečením dodávek nutné urychleně investovat – Evropa během příštích 20 let nutné investovat přibližně 1 bn EUR - infrastruktura

růst závislosti na dovozech - v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU, v porovnání s 50 % v současné době, uspokojováno dováženými produkty – částečně z regionů ohrožených nestabilitou

zásoby koncentrovány v několika málo zemích - Rusko, Norsko a Alžírsko - podle současných tendencí by se závislost na dovozu zemního plynu během příštích 25 let zvýšila na 80 %. růst celosvětové poptávky po energii - do roku 2030 růst přibližně o 60 %, růst poptávky po ropě o 1,6 % za rok růst ceny ropy a zemního plynu oteplování klimatu dosud nerozvinuté plně konkurenční vnitřní trhy s energií - pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen



Liberalizace vs. bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU (1)

6 prioritních oblastí Energie pro růst a pracovní příležitosti v Evropě: dotvoření vnitřního evropského trhu s elektřinou a plynem Vnitřní trh s energií, který zaručí zabezpečení dodávek: solidarita mezi členskými státy Zabezpečení a konkurenceschopnost dodávek energií: cesta k udržitelnější, účinnější a různorodější skladbě zdrojů energií Integrovaný přístup k boji se změnami klimatu Podpora inovací: strategický plán pro evropské energetické technologie Na cestě k soudržné vnější energetické politice

Vlastnický unbundling ? Větší úloha úřadů pro ochranu hospodářské soutěže (zneužití dominantního postavení) spíše než další legislativní úpravy



EUROGAS – bezpečnost dodávek (1)

The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Dopady liberalizace ⇔ důsledky pro investiční rozhodnutí společností Nutná větší transparence a více koherentní přístup k regulaci s cílem dosažení většího stupně integrace evropského plynárenského trhu prioritou správná implementace existující legislativy Důraz na možnou diverzifikaci pro zajištění bezpečnosti dodávek a dialog mezi odběratelskými, tranzitními a produkčními zeměmi Ohodnocení významu dlouhodobých take or pay kontraktů – pro většinu společností tvoří základ bezpečnosti dodávek a komplementárních krátkodobých vztahů podporovaných likvidními trhy = rozšíření dodavatelských možností, lepší možnost optimalizace portfolia



EUROGAS – bezpečnost dodávek (2) EU 25 – Struktura dodávek

Mezera v dodávkách

Projekty Ostatní dovoz mimo EU Alžírsko

Rusko

Norsko Ostatní vnitroevropský trh Nizozemí Domácí produkce pro domácí účely

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward



EUROGAS – bezpečnost dodávek (3) EU 25 – Domácí produkce zemního plynu

VB Nizozemí Německo Itálie Polsko

Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward



Zdroje flexibility pro dodávky zemního plynu Technicky možné, ale většinou s vyššími náklady než alternativy

Obecné nástroje flexibility PZP

SEZÓNNÍ

MEZI DNY

V RÁMCI DNE

Typy potřebné flexibility

1

Vyrovnávání v soustavě (v rámci dne)

2

Toleranční služby (v rámci dne)

3

Služby flexibility (v rámci měsíce)

4

Dodávka v zimní špičce

5

Sezónní uskladnění

Linepack

Doba vyrovnávání


Zásobník Vytěžené LNG Kaverny ložisko

Flexibilní smlouvy o dodávce

Přerušitelné smlouvy s odběrateli

Využití globálního Smlouvy s portfolia plynáodběrateli s renských cenami pro špičku kontraktů a PZP

Zdroj:McKinsey/EEIP Report 2006


Strukturální změna role klíčového dodavatele - Gazpromu

Očekávaná diverzifikace importu zemního plynu otupena aktivizací Gazpromu (očekávalo se omezení závislosti na Rusku, Norsku a Alžírsku díky novým „jižním trasám“ ale i projektům LNG, které aktivovaly vysoké ceny ropy a plynu )

Gazprom – projekty k posilování významu společnosti Kazachstán – dohoda o dodávkách plynu = zajištění, že kazašský plyn nebude dodáván via Nabucco do Evropy, ale do Ruska Turkmenistán – jednání o navýšení exportu nad rámec dlouhodobé smlouvy Írán – Pakistán - Indie – zájem Gazpromu o účast na projektu – íránský plyn do Asie, ne do Evropy Severoevropský plynovod dohoda s MOL – prodloužení Blue Streamu do Maďarska (přímá konkurence Nabucca) Čína – zájem o dodávky, výstavba plynovodu – Čína ale zatím není ochotná platit stejné ceny jako Evropa Projekty v oblasti LNG (Stockman – výstavba nové kondenzační jednotky) Koordinační komise Nabucca - vyjádření zájmu o účast Gazpromu na projektu (výstavba či dodávky plynu) – Vídeň, 10/2006 – na jednání jsou pozváni zástupci Gazpromu Přesun marže k dodavatelům Schválení vlastnického unbundlingu EK – další kroky Gazpromu?



Rostoucí úloha LNG

LNG projekty – alternativní cesta Trh s LNG (Liquefied natural gas, zkapalněný zemní plyn) bude hrát stále významnější roli Flexibilita dodávek zemního plynu do celého světa – Evropa, Asie, Japonsko... Právě Japonsko bylo průkopníkem v oblasti LNG – zabezpečení dodávek plynu bez plynovodů Alžírsko také exportuje plyn do Evropy přes LNG terminály

V roce 2002 představoval trh s LNG jenom 6 % světové spotřeby zemního plynu, LNG se však jeví jako východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti

Střední východ – Írán, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty Přeprava plynu ze středního východu do Evropy ve formě LNG může v budoucnu hrát významnou roli, v roce 2002 se země středního východu podílely jednou čtvrtinou na světovém exportu LNG

Írán - export na evropské trhy a do Indie; druhé světové největší zásoby – vysoký exportní potenciál

Katar - vývoz LNG do Španělska, Turecka, Itálie, Japonska, USA, Francie, Jižní Koreje a do Velké Británie Omán - produkce je určena pro Japonsko a Španělsko Spojené Arabské Emiráty – 97% exportu do Japonska Barentsovo moře – sever Ruska, export LNG do Evropy a USA



Mejstřík Presentace plyn EURO. Snímek 1

Recommend Documents